Průvodce "Průvodce Česká republika"
Bezděz Hrad
GPS poloha: 50°32'25.76"N 14°43'19.52"E
Hrad Bezděz, který je národní kulturní památkou, stojí na 604 metrů vysokém kopci Velký Bezděz. Hrad se nachází na Českolipsku v Libereckém kraji. Hrad Bezděz je jedním z našich nejcennějších hradů. Nejvzácnější částí hradu je raně gotická kaple ve východním traktu hradního paláce. Charakteristickou dominantou hradu jsou dvě mohutné věže. Velká věž, nabízející jedinečný výhled na široké okolí, je vysoká 40 metrů a Čertova věž měří přes 20 metrů. Přístupovou cestu lemují kapličky Křížové cesty. Bezděz v minulosti také lákal mnoho umělců. např. Karla Hynka Máchu, Josefa Mánese, Bezděz je částečně i dějištěm opery Tajemství od Bedřicha Smetany. Otevírací doba dubensoboty, neděle a svátky10:00 - 16:30květen - zářídenně mimo pondělí9:00 - 16:30říjensoboty, neděle a svátky9:00 - 15:30 S průvodcem trvá prohlídka 50 minut, samostatně je doba pobytu na hradě neomezena. Mimo otevírací dobu je prohlídka možná pouze po předchozí dohodě se správou objektu a za příplatek k základnímu vstupnému. Vstupné plné vstupné 50 Kčsnížené vstupnésenioři nad 65let, studenti od 15 - 26let, ZTP30 Kčrodinné vstupné2 rodiče + tři děti do 15 let140 Kčděti od 3 do 6 letv doprovodu rodičů5 Kč zaměstnanci NPÚ a děti do 3 let Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "Průvodce Česká republika" zdarmapes na vodítku s náhubkem 10 Kč Kontakt adresa: Národní památkový ústav, Správa státního hradu Bezděz, 471 61 Okna telefon: +420 487 873 131 e-mail:
[email protected],
[email protected] Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bezdez
Vrch Jedlová Hora
GPS poloha: 50°51'16.47"N 14°33'38.08"E
Mohutná znělcová kupa Jedlová (774 m) je po Luži a Pěnkavčím vrchu třetí nejvyšší horou Lužických hor. Pojmenována byla podle mohutných jedlových lesů, které ji pokrývaly ještě v roce 1890, kdy byly podnětem ke stavbě rozhledny. Dnes už zde jedle nerostou a zbytky vrcholového lesa jsou silně poškozeny průmyslovými exhalacemi a sjezdovkami na severovýchodním svahu. Lyžařský areál je v osadě Rozhled. Spodní část hory tvoří křídové pískovce, které byly dříve lámány jako stavební kámen. Rozsáhlý pískovcový lom na jižním svahu hory je zakreslen již na lesní mapě z roku 1860 a kamenický mistr Stephan Winkler v něm na přelomu 19. a 20. století zaměstnával na sto dělníků. Ze zdejšího kvalitního pískovce byla vytesána většina kamenných schodů a ozdobných ostění dveří i oken starších domů v okolí Jiřetína a údajně se vyvážel i do Saska. Ve 30. letech 20. století se zde již kámen nelámal a opuštěný lom zvolna zarostl lesem. Ve skalní stěně poblíž jednoho ze vstupů do lomu je dodnes patrný portrét děvčátka, který zde zřejmě vytesal některý z kameníků. V současné době je členité dno lomu s terasami, haldami a mělkými prohlubněmi vhodným prostředím pro některé vzácné rostliny a živočichy. Na stinných místech se vyskytuje žebrovice různolistá a vranec jedlový, v mokré rašelinové půdě roste chráněný rojovník bahenní a rosnatka okrouhlolistá. Z živočichů se zde vyskytuje například ropucha obecná, skokan hnědý, skokan ostronosý, čolek obecný a čolek horský, prosluněná místa vyhledává zmije obecná a ještěrka živorodá. Jedlová proslula jako jedna z nejhezčích vyhlídek Lužických hor. Návštěvníci rozhledny mohou vychutnat neopakovatelný kruhový výhled na panoráma Lužických hor, Českosaského Švýcarska, Šluknovska a německé Lužice. Za jasného počasí je vidět Ještěd, Kozákov, Trosky, Bezděz, Říp a Děčínský Sněžník, ale také vzdálenější hřeben Krušných hor, České středohoří s Hazmburkem a Milešovkou, náhorní plošinu Jizerských hor i nejvyšší českou horu Sněžku v Krkonoších. Dílčí výhledy jsou možné i z dalších míst, například z bývalé terasy na začátku sjezdovky nebo z červeně značené vrstevnicové cesty po severozápadním úbočí hory. Podle historických záznamů obdivoval krásný rozhled z vrcholu i císař Josef II, který Jedlovou navštívil v září 1779 během inspekční cesty po severních Čechách. Turisticky atraktivním místem je Jedlová od druhé poloviny 19. století. V roce 1887 vyznačili členové jiřetínské sekce Horského spolku pro nejsevernější Čechy turistickou cestu z Jiřetína na vrchol hory a na jejím východním svahu postavili roku 1888 turistickou chatku. Téhož roku navrhl předseda této spolkové sekce Josef Menzel postavit na zarostlém vrcholu rozhlednu. Jeho návrh byl nadšeně přijat mimo jiné i proto, že řada sousedních sekcí už své rozhledny postavila. Se stavbou souhlasil i majitel kamenického panství, kníže Ferdinand Kinský, který měl již dobrou zkušenost s otevíráním rozhledny na Studenci. Stavba mohutné kamenné věže podle projektu varnsdorfského stavitele Stoye byla zahájena v září roku 1890. Ke zdění byl použit místní znělec, pouze na římsy a okenní obklady byly dovezeny cihly. Ještě do zimy se zedníkům podařilo dokončit kamennou kruhovou podstavu s oblouky, na níž během následujícího jara vyrostla čtyřstupňová válcová věž s vyhlídkovou plošinou ve výši 23 m. Nad ochozem ozdobeným cimbuřím se ještě zvedala 6 metrů vysoká věžička, která zakrývala vyústění schodiště a dotvářela velmi pěkný vzhled věže. V jejím vrcholku hořívala lucerna, jejíž světlo bylo majákem pro široké okolí. Rozhledna byla slavnostně otevřena 14. září 1891, ale už o dva měsíce dříve byl dán do provozu hostinec, který na své náklady nechal vedle věže postavit Ferdinand Kinský. Bylo v něm 10 pokojů, turistická noclehárna a velký sál, ve kterém byly dokonce instalovány varhany. Vrchol Jedlové byl až do druhé světové války velmi významným a oblíbeným výletním místem. V roce 1943 ale z hostince odešli poslední obyvatelé a opuštěné stavby začaly chátrat. Od konce 60. let, kdy se zřítilo schodiště, byla rozhledna nepřístupná a pozdější pokusy o její rekonstrukci nebyly úspěšné. Teprve v říjnu 1992 byla uzavřena smlouva se stavební firmou Josefa Krejčího z Rumburka, která ještě na podzim rekonstrukci věže zahájila. Za podpory jiřetínského obecního úřadu a s přispěním okolních měst a obcí byla rozhledna podle starých plánů opravena a 3. července 1993 podruhé slavnostně otevřena. Na otevření sousedního hostince, jehož rekonstrukce byla již zcela v režii manželů Krejčových, si návštěvníci museli počkat až do 18. srpna 1995. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vrch-jedlova
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "Průvodce Česká republika" Zlatý vrch Kopec
GPS poloha: 50°49'11.55"N 14°27'55.96"E
Čedičová kupa (657 m) východně od Lísky. Na východním a jižním úbočí kopce byla v 60. letech 20. století těžbou kamene (používaného pro jeho odolnost i při stavbě mořských hrází, například v Holandsku) odkryta vnitřní struktura tělesa s velmi pravidelnou sloupcovitou odlučností. Až 30 m vysoké sloupce olivinického čediče jsou ve středu útvaru svislé, směrem k okrajům tělesa se jejich sklon zmenšuje až do polohy horizontální. Vytváří se tak jakýsi obrovský vějíř, jehož stěna je místy převislá. Vrchol kupy překrývá mladší čedičový příkrov bez sloupcové odlučnosti. Po vyhlášení chráněného území byla těžba zastavena a hlavní lomová stěna zůstala zachována. V okolí se přechodně zdržují kamzíci. Jihozápadně od Zlatého vrchu je nižší Stříbrný vrch, podobného geologického složení, na jehož svahu je také velký lom, ale čedičové sloupce jsou zde jen krátké a nedokonale vyvinuté. Poblíž Rozcestí na silničce od Lísky stojí kamenný pomník z roku 1906, připomínající boje pruského a rakouského vojska, k nimž zde došlo 18. - 21. července 1757. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zlaty-vrch
Klíč Kopec
GPS poloha: 50°47'11.37"N 14°34'24.23"E
Klíč je jednou z nejznámějších krajinných dominant Lužických hor. Strmý znělcový kužel (760 m) nedaleko Svoru výrazně převyšuje okolní kopce a skalnatá plošina na jeho vrcholu umožňuje vynikající panoramatický rozhled na Lužické hory, Ještěd, Ralskou pahorkatinu, České středohoří a vzdálené kopce v Německu. Za jasného počasí je vidět i Jizerské hory a Krkonoše. Jihozápadní úbočí hory je přerušeno až 60 m vysokou, místy převislou skalní stěnou, na níž se v zimě vytvářejí mohutné ledové záclony, rampouchy a ledopády. Na příkrém svahu pod stěnou je rozsáhlé suťové pole. Na skalách a sutích můžeme při troše štěstí zahlédnout kamzíky, kteří byli v Lužických horách vysazeni na počátku 20. století. V roce 1967 byla ve vrcholových partiích vyhlášena přírodní rezervace. Na jižních skalnatých svazích se zachoval řídký porost dubu zimního s jeřábem, javorem klenem, jilmem a lískou, který je jednou z nejvýše položených teplomilných doubrav v Čechách. Ve zbytku květnaté bučiny rostou konvalinky, mařinka vonná, bažanka vytrvalá, kyčelnice devítilistá a cibulkonosná. V červnu rozkvétají lilie zlatohlávek, orlíček planý nebo česnek pažitka horská. Na skalách a zastíněných sutích roste tolita lékařská a vzácné glaciální relikty, hvězdnice alpská a kapradinka skalní, které se zde udržely po ústupu posledního zalednění ve starších čtvrtohorách. Lesní porosty na Klíči trpí dálkovými přenosy znečišťujících látek, takže severní svah se v posledních 20 letech výrazně změnil. Po smrkovém lese zde není ani památky a od 700 m nadmořské výšky k vrcholu rostou hlavně trávy se sporadickými jeřáby a břízami. Na mapách se hora poprvé uvádí roku 1720 pod jménem Kleis, jako Klíč je uvedena až v průvodci z roku 1928. Jméno hory se odvozuje od praslovanského výrazu "ključ", kterým bývala označována vyvěrající voda. Pod sedlem na západní straně kopce jsou opravdu vydatné prameny, sloužící dnes k napájení vodovodu, jehož přepad je v lese pod kamenným mořem upraven jako Kamzičí studánka. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/klic
Luž Hora
GPS poloha: 50°50'57.70"N 14°38'54.53"E
Výrazná znělcová hora (793 m), ležící asi 1, 5 km severně od Horní Světlé, je nejvyšší horou Lužických hor. Poprvé je uváděna v roce 1538 jako Spitzberg (Špičák), místními lidmi z německé strany hor byla také nazývána Mittagsberg (Polední hora), protože ve Waltersdorfu stojí slunce nad vrcholem právě v poledne. Německé jméno Lausche je prý doloženo od roku 1631, český název Luž byl poprvé použit v Kafkově průvodci z roku 1909. Horským hřebenem přes vrchol Luže vedla odedávna zemská hranice mezi Čechami a Lužicí, o čemž svědčí i letopočty (např. 1521 a 1694) na dochovaných hraničních kamenech v okolí. Dnešní státní hranice s Německem prochází přes vrcholovou plošinu, která je dostupná návštěvníkům z obou států. Na území Německa je nepřístupná retranslační věž, na české straně je jen provizorní nízké závětří. Na místě staré chaty zůstaly pouze zbytky základů a schody. Na západní straně kopce je mělkým sedlem oddělený malý předvrchol s výhledem k západu, přístupný úzkou stezkou. Skromný dřevěný hostinec postavil na vrcholu hory již v roce 1823 waltersdorfský občan Karel Friedrich Mathäus. Zpočátku byli častými návštěvníky kromě turistů také pytláci a pašeráci, ale po roce 1848 již hostinec sloužil převážně rozmáhající se turistice. Majitel stavbu stále vylepšoval a v roce 1833 k ní přistavěl i malou rozhlednu. Odměnou mu byl neustále stoupající počet hostů, kteří přicházeli za jedinečným výhledem, srovnávaným často s výhledem ze Sněžky. Vysoká návštěvnost vrcholu si nakonec vyžádala stavbu prostornější chaty, která byla dokončena v roce 1882. Nová \\"Lausche Baude\\" byla postavena zásluhou spolků a obyvatel sousedního Saska a stala se kuriozitou v dalekém okolí. Výstavná horská chata stála na území obou států a hraniční čára ji Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "Průvodce Česká republika" rozdělovala na část německou a rakouskou (českou). Přímo uprostřed vyrůstala ze střechy budovy 10 m vysoká vyhlídková věž. Turisté si mohli vybrat místo libovolně v kterékoliv části chaty, vybavené dřevěnými stoly s lavicemi a velkými kachlovými kamny. Útulný ráz dodávaly místnostem dřevěné zdi ozdobené vycpanými ptáky. Podle dohody mohli návštěvníci v restauraci a na rozhledně platit oběma měnami, jen při posílání pohlednic si museli dát pozor, aby použili správnou poštovní schránku. Chata na Luži byla hojně navštěvována i za první republiky. Poslední majitel pocházel z Varnsdorfu a i přes pohnutou dobu provozoval restauraci až do konce druhé světové války. Poté turistický ruch ustal, protože obě strany hranice oddělily ostnaté dráty a na počátku roku 1946 celá chata do základů vyhořela. Okolnosti požáru nejsou dodnes jasné. Většinou se uvádí, že chata vyhořela na Nový rok, někdy se udává až 8. leden. Německé noviny tvrdí, že příčina požáru nebyla dodnes vysvětlena, naproti tomu bývalí čeští vojáci tvrdili, že chatu zapálili Němci, aby se nedostala do českých rukou, a mělo se to stát prý až 3. července 1946. Na vrchol hory vedou dvě přístupové cesty. Původní strmá stezka, stoupající po východním úbočí přímo ze sedla, zřízená Mathäusem v roce 1823, byla roku 1892 nahrazena na severním svahu vybudovanou serpentinovou tzv. Lužickou cestou (Wendeweg). Z jihu vedoucí tzv. Česká cesta byla zbudována roku 1851 pro rakouského císaře Ferdinanda Dobrotivého, který za svého pobytu na zámku v Zákupech podnikal výlety do okolí. Dnes po ní vede značená výstupová odbočka, na jejímž počátku je v betonové skruži tzv. Lužická studna. Podle zápisů ve vrcholové knize se roční návštěvnost pohybuje kolem 10 tisíc osob, většinou z Německa. Dne 4. 9. 1826 navštívil Luž osmnáctiletý J. K. Tyl. Do pamětní knihy se podepsal jako Josef Tyl Kutnohorský a připojil: \\"Bratři Čechové, který z vás kdy na vrch tento nohu vstaví, jaký cit vás pojme? Širá, velká, krásná krajina toť...\\" Z dalších vzácných návštěv se roku 1850 na Luži objevil saský král Bedřich August. Z vrcholu Luže byl vždy nádherný kruhový rozhled od Krušných hor a Děčínského Sněžníku přes České středohoří, Vlhošť, Ralsko, Bezděz a Trosky až po Ještěd, Jizerské hory a vrcholky Krkonoš, na severu pak na města a kopce Šluknovského výběžku a Horní Lužice v Německu. Nyní je však výhled k východu omezen vzrostlými stromy. V dobách oblíbeného sázení \\"do lotynky\\" byla na Luži hlavní stanice optického telegrafu, kterým byla signalizována tažená čísla ze Žitavy přes Töpfer, Hvozd, Luž, Jezevčí vrch, Ralsko a Bezděz dál do Prahy. Za tuto nežádoucí aktivitu byl zdejší hostinský potrestán vězením. Sedlem východně od Luže vedla ve středověku tzv. Vetešnická cesta (Plunderstrasse) z Čech do Budyšína. Čeští panovníci, vládnoucí tehdy v Lužici, ji obchodníkům zakazovali, takže vozkové byli nuceni cestovat do Žitavy přes Oybin, ale v září 1611 musel této cesty použít sám císař Matyáš II., aby se vyhnul morem postižené Žitavě. Na jihovýchodním úpatí hory je osada Myslivny s lyžařským areálem. Vlek, slalomový svah a skokanský můstek jsou též na německé straně Luže u Waltersdorfu. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/luz
Libochovice Zámek
GPS poloha: 50°24'18.98"N 14°2'33.45"E
Zámek Libochovice patří k nejvýznamnějším raně barokním památkám u nás. Zámek se nachází 6 kilometrů od Lovosic na Litoměřicku. Zámek lze navštívit každý den od dubna do října. Interiér zámku je vybaven hodnotným zařízením a bohatou výzdobou. Na tomto zámku se v roce 1787 narodil přední český přírodovědec Jan Evangelista Purkyně, kterému je na zámku věnována samostatná expozice. U zámku je rozsáhlý park s mnoha cennými stromy a keři. Historie Gotická tvrz, která stávala na místě dnešního zámku, byla v roce 1424 během husitských válek vypálena a kolem roku 1560 Janem z Lobkovic přestavěna na renesanční zámek. Byla také přistavěna kaple, která dostala pozdně gotickou podobu. V letech 1683 ? 1690 za knížete Gundakara Ditrichsteina byla provedena rozsáhlá přestavba zámku. Přestavbu provedl italský architekt Antonio della Porta a zámek tehdy získal raně barokní podobu, kterou má dodnes. V 19. a 20. století za Herbersteinů nebyly kromě úpravy kaple na zámku prováděny žádné větší změny. Od roku 1945 je zámek majetkem státu. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/libochovice
Tolštejn Zřícenina
GPS poloha: 50°51'23.71"N 14°34'54.30"E
Rozsáhlá zřícenina hradu Tolštejn stojí na 670 metrů vysokém čedičovém suku nad Jiřetínem pod Jedlovou na Děčínsku v Ústeckém kraji. Z hradu se dochovaly zbytky mohutné štítové zdi, základy vstupní věže, zbytky původního Horního Hradu, na severu je šlejnicovská bašta a v severozápadním cípu je okrouhlá věž zvaná hladomorna. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Hrad založili ve 13. století Vartemberkové. První písemná zmínka pochází z roku 1337, kdy hrad vlastnil Vaněk z Vartemberka a kdy také Tolštejn dobyla vojska lužických měst, poté byl hrad obnoven. V roce 1402 jej koupili Berkové z Dubé. V roce 1463 hrad dobylo vojsko Jiřího z Poděbrad, pak jej získali Vartemberkové, za nichž byl hrad obsazen Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "Průvodce Česká republika" Lužičany. V roce 1481 získala Tolštejn saská knížata, od nich se panství dostalo v roce 1485 do rukou Šlejniců, kteří hrad upravili. Pak se tady vystřídalo několik majitelů. V roce 1642 vypálili Tolštejn Švédové, poté již nebyl hrad nikdy obnoven. Hradní zříceninu pak postupně rozebírali místní obyvatelé na stavební materiál, ke zkáze přispěli i hledači pokladů. Od 19. století se Tolštejn stal i turistickým cílem, v roce 1866 tu byla dokonce zřízena restaurace. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/tolstejn
ZOO Děčín ZOO
GPS poloha: 50°46'46.56"N 14°11'49.99"E
Děčínská ZOO se nachází za Pastýřskou stěnou. Je mnoho druhů zvířat, nejen původních z Českého Švýcarska. Je zde hezké dětské hřiště. Otevírací doba: březen - duben 8.00 - 18.00 květen - srpen 8.00 - 19.00 září - říjen 8.00 - 18.00 listopad - únor 8.00 - 16.00 Zoo je otevřena denně po celý rok! Do zoo není povolen vstup se psy. Vstupné: Hlavní sezóna (květen - srpen): • dospělí Kč 90,-• děti (3 - 15 let) Kč 50,-• důchodci (starobní), studenti (do 26 let) Kč 50,-Mimo sezónu (listopad - duben, září): • dospělí Kč 70,-• děti (3 – 15 let) Kč 40,-• důchodci (starobní), studenti (do 26 let) Kč 40,-Speciální sleva na vstupném (listopad): • dospělí Kč 50,-• děti (3 - 15 let) Kč 30,-• důchodci (starobní), studenti (do 26 let) Kč 30,-Parkovné
• jednotná cena Kč 20,--/auto/den (parkoviště je placené po celou otevírací dobu zoo, platí se na recepci zoo) Slevy
• držitelé průkazek ZTP 50 % • držitelé průkazek ZTP/P zdarma (vč. doprovodu) • skupinová sleva (min. 10 osob) 20 % Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
Průvodce "Průvodce Česká republika" • rodinné vstupné (min. 2 dospělí a 2 děti) 10 % • po předložení vstupenky z Rajských ostrovů se doplácí jen rozdíl v ceně. Pozor! Vstupenka platí pouze pro daný kalendářní rok! Zoologická zahrada Děčín - Pastýřská stěna, p.o.Žižkova 1286/ 15 405 02 Děčín 4 Česká republika Tel./fax: +420 412 531 164 E-mail: info(@)zoodecin.cz www.zoodecin.cz Expozice Rajské ostrovy Teplická 19 405 02 Děčín 4 Česká republika Tel.: +412 412 531 531 E-mail:
[email protected] www.rajskeostrovy.cz O ZOO: Zoologická zahrada byla otevřena na jaře roku 1949. Založena však byla již o rok dříve. Vznikla z iniciativy skupiny milovníků zvířat, kterou kolem sebe soustředil podmokelský obchodník a zoolog Ludvík Grác. Vybralo se pro ni úžasné místo v překrásném prostředí lesoparku na Pastýřské stěně, kde v letech 1919 - 1925 provozovala podmokelská Pilzova divadelní společnost lesní divadlo, a kde v roce 1936 vystavěl Horský spolek pro České Švýcarsko mládežnickou ubytovnu. Ta se později stala sídlem správy zoo i několika teplomilných druhů zvířat. Zřízení zoo předcházelo podání návrhu na městský národní výbor. Návrh byl přijat a děčínští občané se s nadšením pustili do budování. Vše se stavělo převážně brigádnicky, mnohdy ale chyběly finanční prostředky a také zkušenosti. V době vzniku děčínské zoo totiž byly v Československu jen čtyři zoologické zahrady, pouze dvě z nich pak byly založeny už před válkou. Prvními stavbami byly těsně vedle sebe umístěné volné voliéry s přední stěnou z pletiva určené pro drobné exotické ptactvo a naproti nim podobné pro dravce. Postavila se stáj pro koně a se zvyšujícím se počtem zvěře postupně vznikaly další klece, ohrady a rybník pro vodní ptactvo. Ve správní budově, která byla jedinou vytápěnou stavbou v zoo, vznikla terária a akvária a také prostory pro opice. I když byl rozvoj v prvních letech existence zoo poměrně rychlý, vždy vadil nedostatek budov a ubikací pro přezimování zvířat. Nově získaná zvířata byla velmi často umisťována pouze provizorně, což se projevovalo na úmrtnosti i nízkých odchovech. Pro zoo byla původně vyměřena plocha zhruba 8 ha, při vzniku ale byly využity jen 2 ha. V prvých letech existence zoo bylo chováno přibližně 50 druhů zvířat. Nejpočetněji bylo zastoupeno ptactvo a drobní savci převážně z fauny Československa. Postupně se ale skladba chovaných zvířat rozšiřovala. Z nejvýznamnějších zvířat v počátcích historie zoo můžeme jmenovat například medvědy malajské, v té době jediné v naší republice, opice rhesus, paviány, medvědy hnědé, karpatské vlky, kteří se pravidelně rozmnožovali, thajvanského jelena siku z přímého importu, muflony, daňky, supa bělohlavého, bažanty, čápy, volavky a další. Autor článku: Irena Hejlová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zoo-decin
Sloup koupaliště Koupaliště
GPS poloha: 50°44'49.78"N 14°35'37.97"E
Radvanecký rybník má rozlohu 8,67 ha, jeho břehy jsou z větší části zalesněné a na severu na ně navazuje poměrně velké rašeliniště. Na protější jižní straně je mohutná hráz s výtokem, procházejícím širokým uměle vyzděným tunelem. Kdysi zde stávala pila, podle níž se rybník nazýval "Bretteich" (Prkenný rybník). V roce 1905 bylo na jihovýchodním břehu rybníka zřízeno Koupaliště s písečnou pláží. Ceník služeb koupaliště na rok 2012 VSTUPNÉ Osoby starší 15 let ................................................................... 35,- Kč/den Děti od 6 do 15 let, studenti, důchodci, invalidní důchodci (po předložení ZTP).................................................... 20 ,- Kč/den Více zde: http://www.obecsloupvcechach.cz/cenik-sluzeb-koupaliste/
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 6
Průvodce "Průvodce Česká republika" Autor článku: Martina Smutná Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sloup-koupaliste
ZOO Ústí nad Labem ZOO
GPS poloha: 50°39'50.90"N 14°3'42.42"E
Zoologická zahrada vznikla z původně soukromé ptačí rezervace, kterou založil na svahu Mariánské skály Heinrich Lumpe,uznávaný ornitolog.Nazývala se Lumpepark. Postupně místo zveleboval a dodal mu podobu udržované zahrady.Po válce park přešel do vlastnictví státu a stává se z něho zookoutek. Postupně byly budovány nové klece a výběhy.Největší rozmach nastal v 70. letech,kdy se zahrada rozrostla na dnešních téměř 30 ha. Zoologická zahrada je celoročně otevřená. Má dva vchody - hlavní v Drážďanské ulici a horní ve Výstupní ulici. Kromě výběhů se zvířaty jsou zde i atrakce pro děti - laminátové makety zvířat a komplex tobogánů,naučná stezka dinosaurů a dětská zoo s domácími zvířaty,kde s nimi děti přijdou do přímého kontaktu. Autor článku: Daniela Endrštová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zoo-usti-nad-labem
Česká Lípa - Aquapark Aquapark
GPS poloha: 50°40'55.34"N 14°32'24.68"E
Aquapark v České Lípě nabízí množství atrakcí - tobogan, skluzavky, masážní lůžka, masážní bazén, whirpool, dětský bazén, dětské brouzdaliště, divokou řeku, parní místnosti, bufet s příjemným posezením.Funguje každý den od 10 hodin dopoledne do půl desáté večer. Ceník je hodinový - na 1,5 hodiny stojí pobyt 90 Kč, na 3 hodiny pak 110,- Kč. Ve všední dny a děti mají slevu. Je možno koupit permanentku na více vstupů. Autor článku: Areta Elischer Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ceska-lipa-aquapark
Hotel JARO Cyklisté vítáni
GPS poloha: 50°20'58.56"N 14°28'33.24"E
Ubytování, adresa: 17. listopadu 174, Mělník Telefon: +420315626852,+420725813073, e-mail:
[email protected] Kapacita: 30 míst Možnost ubytování na jednu noc, Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Zajištění odvozu či přepravy zavazadel pro cyklisty, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Přístup na internet, Cizojazyčné informační materiály, Možnost zakoupení obědových balíčků, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí Hodnocení: Hotel JARO nabízí ubytování v centru královského města Mělník nad soutokem Labe a Vltavy. Svou výhodnou polohou, nedávnou renovací a příjemným prostředím se hotel stal přitažlivý pro individuální i organizovanou turistiku. Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hotel-jaro
Hotel Lev Cyklisté vítáni
GPS poloha: 50°30'48.24"N 14°3'17.64"E
Ubytování, adresa: Kostelní 3/5, Lovosice Telefon: +420416532317, e-mail:
[email protected] Kapacita: 68 míst Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 7
Průvodce "Průvodce Česká republika" Možnost ubytování na jednu noc, Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Možnost zakoupení obědových balíčků, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Přístup na internet, Cizojazyčné informační materiály, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Rezervační servis pro zajištění dalšího ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty Hodnocení: Hotel Lev v Lovosicích je čtyřhvězdičkovým hotelovým komplexem. Pro ubytování hostů slouží 31 dvoulůžkových a 6 jednolůžkových pokojů. Pro kola byla zřízena speciální zabezpečená garáž. Součástí hotelu jsou 2 restaurace a letní terasa. Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hotel-lev
Mini golf Bílina Golf
GPS poloha: 50°32'37.07"N 13°45'36.04"E
Po delší odmlce opět ožil Mini Golf v Bílině, vně budovy včetně sociálního vybavení prošlo celkovou rekonstrukcí, změnu zaznamenalo i venkovní posezení největší kladnou změnou je obsluhující personál z kterého vyzařuje elán a nadšení pro pohodu hostů. Golfem se line pohodová hudba, myslím že je dobře že přibylo v Bílině klidné místo na odpočinek a relax pro všechny věkové kategorie. první den navštívilo mini Golf dost lidí i když nikdo netušil že je zde otevřeno a byli mile překvapení. Pokud budete mít cestu kolem zastavte se třeba na kávičku, jste všichni srdečně zváni. Autor článku: Dominik Mádl Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mini-golf-bilina
Sportovní areál Českého Švýcarska Zábava, atrakce
GPS poloha: 50°54'37.66"N 14°30'38.45"E
Sportovně rekreační areál Českého Švýcarska v Krásné Lípě - v centru NP Českého Švýcarska, s unikátní polohou na rozhraní NP a CHKO Lužických hor nabízí celoroční sportovní vyžití za jakéhokoliv počasí. Hostům může nabídnout dva tenisové kurty s umělým povrchem po celý rok zakryté nafukovací halou. 2 venkovní antukové kurty a 1 venkovní víceúčelový kurt s umělým povrchem. Součástí jednoho antukového kurtu je cvičná tenisová stěna. V letních měsících dále beachvolejbalové hřiště s venkovní sprchou a minigolf. Pro děti dětské hřiště, hrad s klouzačkou, pískoviště, lanovku, 2 trampolíny, kolotoč, houpačku a dětskou lezeckou stěnu. Pro lezce asi 10 metrů vysokou venkovní lezeckou stěnu. Součástí areálu je také zastřešený altán s grilem a tělocvična s gumovým povrchem celoročně vhodná např. pro líný tenis, badminton, košíkovou, volejbal atd. V budově tělocvičny najdete hernu na stolní tenis. Součástí areálu je i SportBar, který je současně recepcí areálu. Otevřeno je každý den od 8. 00 do 21. 00 hod a sportoviště si lze pronajímat až do 22.00 hodiny. Více informací, včetné on-line rezervačního systému najdete na www.krasnalipa.cz, nebo se ptejte správců areálu na tel. 608 522 871. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sportovni-areal-ceskeho-svycarska
Muzeum města Ústí nad Labem Muzeum
GPS poloha: 50°39'38.38"N 14°2'4.02"E
Muzeum města Ústí nad Labem bylo založeno roku 1876 a už od tohoto roku bylo jeho osudem věčné stěhování z místa na místo. Nebyla mu totiž vyčleněna budova, kde by mohli být trvale vystavovány jeho exponáty. Během prvních deseti let jeho existence se muzeum stěhovalo celkem osmkrát. Až v roce 1971 došlo k příslibu, že bude vybudována budova pro muzeum a to konkrétně na Mírovém náměstí, ovšem s toho sešlo a došlo k dalšímu provizornímu řešení a to stěhování do neorenesanční školní budovy Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 8
Průvodce "Průvodce Česká republika" vedle divadla. To se stalo v roce 1972 a jak se ukázalo, další stěhování už nebylo zapotřebí. Tato stará školní budova se stala místem, kde konečně mohlo muzeum začít na trvalo vystavovat své exponáty. V roce 2008 město Ústí nad Labem získalo pro muzeum dotaci z Evropského fondu pro místí rozvoj a tak mohla začít kompletní rekonstrukce této neorenesanční budovy, v které muzeum sídlí. Díky této opravě se muzeum stalo hezkým a reprezentativním místem města Ústí nad Labem. Expozice muzea: K největším souborům vystavovaných v tomto muzeu jsou exponáty z oblasti přírodovědné. Nalezneme tu například herbář, nebo vycpaniny různých zvířat. Soubory jsou zaměřené zejména na oblasti, jako jsou Severozápadní Čechy, České středohoří a Krušné hory. Je tu vystaveno mnoho geologických vzorků z těchto oblastí a nejen to. Jsou tu vystavovány i různé nálezy z historie, od pravěku až téměř do současnosti z celého Severočeského regiónu. Nalezneme tu i exponáty z technické oblasti. Kromě těchto stálých expozic jsou v tomto muzeu uskutečňovány různé časově omezené výstavy. Některé informace pro tento článek jsem čerpal z webových stránek muzea města Ústí nad Labem. Webové stránky jsou www.muzeumusti.cz. Zde naleznete i ostatní informace o muzeu i o různých časově omezených výstavách. Autor článku: Vít Mrhal Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/muzeum-mesta-usti-nad-labem
Chrám sv. Vavřince a sv. Zdislavy, Jablonné v Podještědí Chrám
GPS poloha: 50°45'56.09"N 14°45'42.66"E
Při jedné prázdninové cestě po severu naší republiky jedeme malebným krajem po málo frekventované silnici. Jabloňovou alejí se dostáváme nad údolí, a kde se vzalo, tu se vzalo, jako zázrak se před námi objevilo příjemné městečko Jablonné v Podještědí.
Zastavujeme na náměstí, prohlížíme si to tady a ochutnáváme zmrzlinu. Boční uličkou přicházíme k místní dominantní stavbě, kterou je Chrám svatého Vavřince a svaté Zdislavy. Objekt mne upoutal na první pohled svou mohutností a impozantností. Výrazná červenobílá fasáda jakoby křičela na kolemjdoucí. Člověk nemusí znát detaily o této stavbě, ale na první pohled je jasné, že se jedná o jeden ze symbolů města. Chrám svatého Vavřince a svaté Zdislavy patří k předním stavbám barokního stavitelství ve střední Evropě.
Autorem stavby je pozdější mistr rakouského baroka Jan Lukáš Hildebrant, přičemž se jedná o jeho první velké dílo. Výstavbu dnešního chrámu zahájil v roce 1699 tehdejší majitel panství František Antonín Berka z Dubé. Jednalo se však o náročnou stavbu a tudíž byl chrám vysvěcen až v roce 1729.
Návštěva interiéru chrámu je možná pouze ve stanovené časy. Vzhledem k tomu, že jsem neměl štěstí na tu správnou dobu a musel bych čekat, tak jsem se spokojil pouze s prohlídkou zvenčí. Většina lidí přichází k objektu od Náměstí Míru v Jablonném v Podještědí. Před chrámem se nachází malé náměstíčko, park, do kterého je obráceno bohaté průčelí se dvěma bočními hranolovými, ale nedokončenými věžemi. Fasáda je doplněna početnými sochami od J. F. Bienerta z roku 1711 umístěných v ploše, v nikách a na atice. Dominují samozřejmě svatý Vavřinec a svatá Zdislava.
V městečku a okolí jsem navštívil následující zajímavá místa: - morový sloup v Jablonném v Podještědí:http://www. turistika. cz/ mista/barokni- morovy- sloup- sousosi-sv- salvatora- vmestecku-jablonne-v-podjestedi - skalní hrad Sloup: http://www.turistika.cz/mista/skalni-hrad-sloup - zřícenina hradu Frydštejn:http://www.turistika.cz/mista/zricenina-hradu-frydstejn - originální orloj v obci Kryštofovo údolí: http://www.turistika.cz/mista/krystofovo-udoli-originalni-orloj Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 9
Průvodce "Průvodce Česká republika" - zajímavá vesnička Kryštofovo údolí:http://www.turistika.cz/mista/krystofovo-udoli-kouzelna-vesnicka-nedaleko-liberce - Centrum Babylon v Liberci:http://www.turistika.cz/mista/liberec-centrum-babylon - nejstarší zoologická zahrada u nás:http://www.turistika.cz/mista/liberec-nejstarsi-zoologicka-zahrada-v-cechach - nejstarší botanická zahrada u nás:http://www.turistika.cz/mista/liberec-nejstarsi-botanicka-zahrada-v-ceske-republice - Ještěd:http://www.turistika.cz/mista/jested-nejvyssi-hora-jestedskeho-hrbetu
Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/ Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chram-sv-vavrince-a-sv-zdislavy-jablonne-v-podjestedi
Dutý kámen Zajímavost
GPS poloha: 50°46'7.90"N 14°39'33.34"E
Izolovaný zalesněný hřbítek mezi Cvikovem a Kunraticemi jižně od Drnovce je tvořen lokálně zpevněným křídovým pískovcem, proťatým po celé délce hřbetu žílou třetihorní vyvřelé horniny polzenitu. Hlavním důvodem, proč byl Dutý kámen v roce 1955 vyhlášen přírodní rezervací, je pozoruhodný geologický jev: rozpad pískovce do drobných sloupečků. Stejný úkaz je možné vidět také v rezervaci Mühlsteinbrüche u Jonsdorfu na německé straně Lužických hor. Na Dutém kameni je sloupcová odlučnost pískovce nejlépe patrná na 2. 5 m vysokém skalním suku, který stojí asi uprostřed hřbetu na jeho temeni. Vějířovitě uspořádané pětiboké a šestiboké sloupky jsou zde široké 2 - 5 cm a vysoké až 3 m. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/duty-kamen
klášter Osek u Duchcova Klášter
GPS poloha: 50°37'22.07"N 13°41'33.52"E
Osek u Duchova
Při toulkách krajem pod Krušnými Horami jen těžko nalezneme místo, které by dokázalo lépe dokumentovat spojení svého těžkého osudu se zdejším těžce zkoušeným krajem. Zatímco severočeský kraj se, byť postupně, snaží vyrovnat s dědictvím průmyslovou těžbou narušené krajiny, Klášter vOseku u Duchova jen pozvolna vstává z marastu a hlubokého pokoření, do kterého ho uvrhlo nesmyslné ideové šílenství z dob reálného socialismu. Hlásí se tak k odkazu někdejšího opata Slavka z rodu Hrabišiců, který dal už před staletími zásadní podnět k rozkvětu kláštera. Když byl vroce 1196 v Oseku u Duchcova založen Klášter cisterciáků, nikdo netušil, jak výrazným způsobem toto centrum víry a společenského života, ovlivní život zdejších lidí. Lze to přirovnat k zázraku, že přes několikeré válečné běsnění vždy znovu a znovu ožíval, aby naopak ještě posílen, povstal ze svých trosek. Historické prameny se roku 1725 dokonce zmiňují o punčochářské manufaktuře, která fungovala při oseckém klášteře a pracovalo v ní na 300 lidí. Za přirozené srdce kláštera je považován kostel Nanebevzetí Panny Marie, za jehož historické datum lze považovat rok 1206, kdy byl položen základní kámen chrámové lodi. Když vstoupíte do jeho prostor, okamžitě na Vás dolehne mohutnost tohoto „svatostánku". Člověk si ve své fantazii může představovat, kolik lidí prošlo během uplynulých staletí tímto kostelem, kolik lidí tu hledalo svou cestu a kolik z nich tu čerpalo životní sílu v dobách nelehkých. Každý návštěvník má možnost se pokochat bohatou výzdobou kostela, ale jeho zrakům určitě neuniknou stopy devastace, jichž kostel v uplynulých staletích doznal. Probíhající restaurační práce mu sice postupně vrací původní krásu, ale jsou finančně náročné. Pro ilustraci zmiňme práce na rekonstrukci dřevěných chórových lavic, které již během první poloviny restaurátorských prací spolykaly 12,5 milionu korun a dokončení bylo umožněno jen díky velkorysému finančnímu daru ze SRN. Kostel se do své původní krásy vrací jen pomalu, Přesto se kromě zmiňovaných ceremoniálních lavic do nového kabátu „oblékly" veškeré okenní vitráže, jejichž oprava proběhla mezi lety 1995 - 1998. Do chrámových zdí vrací život i hudební koncerty, kdy se prostory kostela naplňují plným a mohutným tónem zdejších varhan od Johanna Heinricha Mundta se 2 manuály a 26 registry. Zbudovány byly vletech 1668 - 1670 a po své náročné rekonstrukci Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 10
Průvodce "Průvodce Česká republika" umožňují prostřednictvím koncertů a hudebních festivalů navázat na bohatý hudební život, který v klášteře panoval především vprůběhu 18. a vprvní polovině 19. století. To co se nepodařilo husitům, ani několika dalším vojskům, se téměř zdařilo Komunistickým mocipánům, kteří se ujali vlády v letech padesátých. Klášter se na několik let stal internačním táborem pro neposlušné kněží, aby se nakonec změnil v „kriminál" pro řádové sestry, provozovaný pod hlavičkou domova pro přestárlé sestry. Jaký paradox, když uvážíme, v něm pobývaly leckdy jeptišky ve věku kolem čtyřiceti let, z nichž řada i v tomto věku nepřežila „péči" navenek humanitní instituce a jsou spolu se svými staršími sestrami pochovány na zdejším městském hřbitově. Klášter vstal do nového života, dočkal se zázraku znovuvzkříšení. Po roce 1990 celý komplex přechází zpět do rukou cisterciáckého řádu, který teď pod vedením opata Bernarda Thébese, jenž se ujal funkce 21.3. 1991, upíná všechny své snahy k obnovení kláštera v původní kráse. I vy se můžete seznámit s leckdy pohnutou historií církevního komplexu, když v jarních a letních měsících zavítáte do jeho areálu. K vidění je tu nejen znovu zprovozněná galerie ve vstupním areálu , ale především prostory kláštera samotného. Jeho návštěva je možná v jarním období každý den kromě pondělí. Prohlídky začínají vždy v celou hodinu při počtu minimálně 3 účastníků od 10 do 17.00 hodin. Pouze v neděli je z pochopitelných důvodů otevřeno pouze od 13.00 do 17. 00. Vstupné pro dospělého činí 60,- Kč, pro rodiny sdětmi se nabízí možnost rodinného vstupného ve výši 120,- Kč. Zdejší informační centrum nabízí kromě informačních materiálů také turistické známky č. 925 a č. 900. Na významný hudební život v18. a 1. pol. 19. století navazují současné hudební koncerty využívající vynikající akustiky a nádherných varhan v již zmiňovaném klášterním kostele. Pozornost návštěvníků si nezaslouží pouze kostel Nanebevzetí Panny Marie. Klášter v Oseku u duchova je celým komplexem církevních, obytných i hospodářských budov, jejichž přirozeným centrem je právě zmiňovaný chrám. Každá z budov je nedílnou součástí pozoruhodného komplexu, který jen pomalu a za cenu vysokých finančních nákladů získává svůj původní vzhled. V souvislosti se snahami o obnovu je třeba zmínit hned několik institucí, které pomáhají uvést v život všechny projekty na obnovu areálu. Zdatným pomocníkem a organizátorem zároveň je OÚ v Annabergu a Odborné školicí centrum z téhož města, jehož zásluhou byly provedeny první záchranné práce v klášterních zahradách. Pomalu tak začíná nabírat konkrétních obrysů projekt na obnovu původního vodovodního systému, plnícího v dřívějších dobách hned několik funkcí. Především zajišťoval pitnou i užitkovou vodu pro celý církevní komplex, hospodářský dvůr i sousedící pivovar. Z původní délky štol, která v polovině 20. století dosahovala 1700 metrů, se do dnešních dní dochovaly jen žalostné trosky vdélce 674 metrů. Jen torza zůstala po kašnách, fontánách a vodních kaskádách, zcela zmizel i původní systém na proplachování sociálních zařízení ve Starém i Novém Konventu. Likvidace zmiňovaného systému narušila veškeré odvodňovací systémy a výsledky dnes pozorujeme v podobě podmáčených zdí všech budov a sesuvů půdy v jejich okolí. Prvním pokusem o nápravu tohoto neutěšeného stavu byla likvidace stromových náletů vbývalých zahradách.. Zásluhou česko- německého fondu budoucnosti byla provedena dokumentace parkových a zahradních prostor a za přispění spolku přátel oseckého kláštera, Evropské Unie a Německé nadace pro životní prostředí se začínají pomalu rozbíhat sanační práce, mající za úkol zabránit dalšímu rozpadání budov a usazování soli v jejich zdech. Jako společný projekt univerzit v Brně a v Berlíně probíhají současně restaurátorské průzkumy v Novém i Starém Konventu. I přesto že byl klášter VOseku u Duchova předán zpět do rukou řádu a roku 1995 byl prohlášen za národní kulturní památku, přesto zůstává ve spojitosti sjeho budoucností řada otazníků.. Je třeba udělat mnoho práce a zajistit finance pro to, aby nám i příštím generacím zůstal zachován Starý Konvent s jeho raně gotickou kapitulní síní. Dnes se sem přichází návštěvníci pokochat pohledem na unikátní kamenný čtecí pult s podstavcem ve tvaru uzlu. Ale je tomu pár desítek let nazpět, kdy právě zde, byli uvězněni kněží ze zrušených Klášterů. Nikdo z nás určitě nechce dopustit ani devastaci Křížové chodby obklopující rajskou zahradu, ani unikátní zrestaurované jídelny a ložnic mnichů. A péči si určitě zaslouží i unikát v podobě klášterní knihovny, která přesto, že řada vzácných rukopisů, tisků a obrazů z jejího inventáře během desetiletí socialistického hospodaření zmizela, zůstává bohatou sbírkou knih a dokumentů vysoké historické hodnoty. Ale i její záchrana si vyžádá usilovnou a nákladnou práci. To samé platí pro prelaturu (obydlí opata) či slavnostní sál v1. patře Nového Konventu, který se pyšní nástropními malbami s výjevy z historie kláštera. Je toho mnoho, co je potřeba v oseckém klášteře vykonat. Chtěl bych poděkovat touto cestou všem, kteří nám umožnili návštěvu tohoto zajímavého místa. I když nejsem věřící, přesto se mé srdce naplňovalo uspokojení nad tím, s jak milými, obětavými a zároveň usměvavými lidmi, jsme se během naší návštěvy setkali. Bylo by nám velmi líto, pokud by se jejich snaha a obětavost měly setkat s neúspěchem. Proto učiňme dle svých skromných sil vše pro to, aby nám jednou nezůstaly vzpomínky na klášter v Oseku zachovány jen v knihách, na fotografiích, obrazech či ve filmech Kukačka v temném lese či Lev s bílou hřívou, jejichž exteriéry byly natočeny právě zde. Autor článku: Pavel Kolátor Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/klaster-osek-u-duchcova
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 11
Průvodce "Průvodce Česká republika" Bílé kameny Zajímavost
GPS poloha: 50°48'8.63"N 14°51'31.85"E
Bílé kameny tvoří izolovanou, morfologicky výraznou skupinu skal asi 1 km severně od Jítravy na úpatí vrchu Vysoká. Skály jsou nápadné svou bělostí a zaoblenými tvary, připomínajícími mohutné hřbety odpočívajících slonů, proto jsou někdy označovány jako Sloní skály. Jako neobvyklá ukázka zvětrávání křídových pískovců jsou Bílé kameny od roku 1955 chráněny a jsou také první zastávkou na Naučné stezce "Lužický přesmyk", která začíná v Jítravě. Skály jsou tvořeny šikmo ukloněnými vrstvami světlých svrchnokřídových pískovců. K jejich naklonění došlo v třetihorách vlivem tektonických pohybů na lužickém zlomu, jehož průběh je dobře patrný na nedalekých Kozích hřbetech. Během dalšího vývoje byly pískovce vystaveny intenzivní erozi, při níž docházelo k postupnému rozšiřování puklin a obrušování povrchu skal, které tak získaly současnou podobu. Dnes jsou Bílé kameny rozděleny třemi širokými, téměř svislými puklinami do několika samostatných skalních bloků, tvořících malé skalní město. Neobvyklý vzhled 20 m vysokých skal je podmíněn jejich složením. Svrchní části skal tvoří pískovce s vyšším obsahem minerálu kaolinitu, kterému vděčí za svou bílou barvu. Stejnoměrné složení těchto pískovců zase vedlo při zvětrávání ke vzniku zaoblených tvarů. Ve spodní části skal jsou již pískovce méně kaolinické a mají zřetelněji vyvinutou vrstevnatost se šikmým sklonem vrstev. Na stěnách nebo při úpatí skal vznikly vyvětráváním méně odolných vrstev pískovců oválné dutiny a jeskyně, z nichž největší je asi 6 m dlouhá. V jedné ze skal je také miniaturní, přes 4 m dlouhý skalní tunel. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bile-kameny
Zwinger Muzeum
GPS poloha: 51°3'11.02"N 13°44'1.50"E
Původně název zwinger označuje termín související s pevnostním stavitelstvím barokní doby, v odborné terminologii označoval prostor, vymezený ostrým úhlem mezi dvěma valy. Začátkem 18. století Saský Kurfiřt a polský král August II. Silný nechal na části opevnění Drážďan oranžerii. Postupně k ní přibyl okolní terasy, nejdříve u části přiléhající k tehdejším hradbám. Areál Zwingru vznikal původně značně chaoticky, původně ani nebyl stanovan záměr, jakou velikost by vlastně měl dosahovat. Zřejmě v r. 1709 královský architekt Pöppelmann navrhl, aby se místo teras vystavěly obloukové galerie. Po studijní cestě po Evropě, (zamířil i do Prahy, ostatně je blízko) Pöppelmann navrhl k terasám přistavět dvoupatrové pavilony, ve kterých se mohly konat dvorské slavnosti. Výškový rozdíl mezi hradebním náspem a zahradou bylo využito k výstavbě vodních hrátek. R. 1712 byly dokončeny galerie i nárožní pavilony, po té začala stavba podélných galerií s hlavní Korunní bránou. Hradební pavilon byl vybudován v l. 1716- 18. Stavba musela být urychlena z důvodu svatby korunního prince. Kvůli zvýšení reprezentativnosti areálu bylo rozhodnuto vybudovat vlastně stejné stavby jako u hradeb i naproti v zrcadlové podobě. Právě kvůli svatbě byly však provizorní ze dřeva. Díky chaotičnosti a častému měnění plánů se stavba prodražila oproti původnímu záměru 3x (což z dnešního Pohledu tedy nevypadá nijak výjimečně). Po svatbě ale areál zůstal prázdný. Další výstavba započala až r. 1722. Severní strana byla zakončena dřevěnou stěnou. Další práce přestaly r. 1728. A někdy tehdy se zrodila myšlenka v Zwingru umístit část královských sbírek. Oranžerie byla zrušena a do prostor se začaly stěhovat přírodovědecké a grafické sbírky. První, vlastně hlavním architektem Zwingeru je tedy Matthäus Daniel Pöppelmann, který v době začátku stavby měl již 47let. Další významnou postavou stavby byl Balthasar Permoser (nar. 1651) dodavatel velké části sochařské výzdoby (samozřejmě prostřednictvím své dílny). V r. 1834 do Drážďan dorazil architekt Gottfried Semper, ten se pustil do projektování staveb, které měly z Drážďan vytvořit reprezentační královskou rezidenci. Do toho i zapadala snaha o vybudování velké veřejné galerie. Ta měla nahradit severní dřevěnou stěnu Zwingru. S tou se započalo r. 1849, ovšem v té době propukla v Drážďanech revoluce. Po zásahu dělostřelby vyhořela stará budova opery i část areálu Zwingru i s rozestavěnou obrazárnou, Semper emigroval do Londýna a obrazárnu dostavěl dvorní stavitel Krüger. Další části areálu pak byly opraveny do r. 1857. 13. 2. 1945 se na Drážďany snesl nálet, při kterém střed Drážďan téměř přestal existovat. Sbírky však naštěstí byl většinou uschovány. Rekonstrukce trvala 19 let, byl tedy dokončeny r. 1964 a stály 20. 000. 000.000 marek – ovšem východoněmeckých. Dnes je areál Zwingeru jednou z významných evropských galerií, navíc o to sympatičtějších, že je nedaleko pro návštěvníky i z Čech (z Moravy o fous dále), je i dopravně dobře přístupný. Soupis uměleckých děl pak stojí za střední román, jen namátkou pár jmen: Dürer, Holbein, Vermeer, van Dyck, Rubens, Botticelli, Giorgione, Tizian, Veronese, Cranach, El Greco, Velazquez, Rafael, atd., atd. Sbírky porcelánu, které se v Drážďanech nacházejí jsou údajně největší na světě a část najdeme právě ve Zwingru. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 12
Průvodce "Průvodce Česká republika" Zwinger není sice obrovský jako třeba Louvre nebo Královské muzeum v Londýně, ovšem minimálně den se zde dá strávit. Pozn. v galerii se sice nesmí fotit, ale ... Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zwinger--1
Česká Lípa - kostel Povýšení svatého Kříže Kostel
GPS poloha: 50°41'7.49"N 14°32'33.85"E
Kostel Povýšení svatého Kříže je nejstarším českolipským kostelem. Byl vystavěn ve 14. století z iniciativy místních měšťanů v čele s purkmistrem Jindřichem z Weitmühle. V roce 1426 postihl město velký požár, který zasáhl i kostel, opraven a znovu vysvěcen byl v roce 1490. V roce 1890 byl neogoticky upraven Josefem Mockerem. Autor článku: Matěj Baťha Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ceska-lipa-kostel-povyseni-svateho-krize
Jak vypadal starý Most. Muzeum
GPS poloha: 50°30'21.53"N 13°39'13.18"E
Konečně jsme se dočkali stálé výstavy o zaniklém královském městě Most. Ta byla nedávno otevřena v budově Městské knihovny, v bývalé kavárně Poezie. Hned u vchodu nás uvítá tajný dokument z Usnesení vlády ČSSR ze dne 25. 3.1964, kterým bylo rozhodnuto o likvidaci starého Mostu a tím k uvolnění a těžbě uhelné sloje se 100 miliony tun hnědého uhlí. Zároveň bylo rozhodnuto o výstavbě nového panelového sídliště na okraji města. A tak na konci šedesátých let minulého století začíná bourání města, které skončilo v roce 1982 úplným zánikem starého Mostu. Byly zbourány stovky historických staveb, včetně dvou desítek unikátních měšťanských domů z 13. až 15. století. Tehdejší režim umožnil akorát přesunout a tím zachránit Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie. Pohyblivá maketa přesunu Děkanského kostela je dominantou výstavy. Ukazuje přesun kostela, který se uskutečnil v roce 1975 na nové místo vzdálené 850 metrů. Ukázku doplňují dobová zvuková hlášení. Tato maketa je zapůjčena z Parku miniatur v Oederanu v Sasku. Po stěnách jsou pověšeny dobové dokumenty, mapy a fotografie, je zde další maketa Děkanského kostela a Staré radnice. Promítají se zde amatérské filmy zachycující starý Most, povodeň v roce 1973 a ukázky z natáčení válečných filmů, které se zde točily. Výstava se stále doplňuje o materiály získávané od obyvatel, kteří ve starém Mostě žili. Výstava je prozatím otevřena v úterý od 16 do 17 hodin a ve středu od 10 do 12 hodin, neplatí se žádné vstupné /stav leden 2013/. Autor článku: Václav Hříbal Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jak-vypadal-stary-most
Den železnice v Děčíně Ostatní
GPS poloha: 50°47'18.85"N 14°13'8.62"E
Den železnice, který se uskuteční v sobotu 24. září v Děčíně si pro své návštěvníky kromě zajímavých výstav, připravil i takové zajímavosti jako je salónní vůz prezidenta Masaryka, prezidenta Husáka či Františka Ferdinada d’Este. Celá akce se uskuteční v depu kolejových vozidel a na děčínském Hlavním nádraží. Celý program je rozdělen do tří částí a uskuteční se v době od 10:00 do 17:00. Kromě bohatého programu pro dospělé, Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 13
Průvodce "Průvodce Česká republika" je zde i připraven program pro děti, které se mohou těšit na kinematovlak, divadlo, Vláček-Hraček a na spousty soutěží o ceny. Více informací o programu naleznete na www.denzeleznice.cz v sekci Ústecký kraj. Pokud tedy ještě nemáte nic v plánu určitě vyražte na tuto zajímavou akci, která potěší nejen milovníky železnice, ale určitě všechny děti a dospělé. V rámci akce můžete také využít zvýhodněnou SONE+/více info zde/ nebo spoje Dopravního podniku města Děčína, kde bude po celý den platit jízdenka ČD. Autor článku: Žaneta Šebková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/den-zeleznice-v-decine
Kamenický Šenov - informační centrum Panská skála Infocentrum
GPS poloha: 50°46'14.84"N 14°29'7.55"E
Informační centrum Kamenického Šenova a okolí se nachází v prostorech u parkoviště nedaleko Panské skály. V IC je k získání Turistická známka č. 783 - Panská skála Kamenický Šenov. Cena parkovného: prvních 15 minut zdarma osobní automobil 20 Kč/ za každou započatou hodinu autobus 100 Kč/den veřejné toalety: 5,- Kč/osoba
Otevírací doba: 1.7 - 30.8 denně 9:00 - 17:00 1.4 - 30.6 a 1.9 - 31.10 středa - neděle 9:00 - 17:00 Kontakt: Informační centrum Panská skála 471 14 Kamenický Šenov tel: +420 487 767 401 e-mail:
[email protected] web:http://www.kamenicky-senov.cz/informacni-centrum/d-1230/p1=955 Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kamenicky-senov-informacni-centrum-panska-skala
Židovský hřbitov Úštěk Ostatní
GPS poloha: 50°34'58.66"N 14°20'28.90"E
Úštěcký židovský hřbitov představuje ojedinělou židovskou památku vypovídající o historii místní židovské obce. Hřbitov leží asi 500 m jihozápadně od obce, na úpatí kopce mezi Úštěkem a Lhotou. Vydáte- li se po úzké silnici z Úštěku do Lhoty (Střelecká ulice), hned za mostem přes potok, před posledním domem v ulici, zahněte doprava a travnatá cesta vedoucí nejprve podél potoka a poté stoupající do kopce vás přivede až ke hřbitovu. Úštěcký židovský hřbitov mohl existovat již v 15. stol., nejstarší náhrobky byly datovány r. 1570.Po zániku židovské obce v Úštěku za 2. svět. války chátral až do r. 2001. Teprve v r. 2001, když už se zdálo, že je osud značně zchátralého hřbitova takřka zpečetěn, ujala se jej pražská Židovská obec a zahájila jeho rekonstrukci. Od r. 2004 se o hřbitov stará Sdružení pro úštěckou Synagogu a hřbitov. Hřbitov nyní obsahuje 211 náhrobků (dříve se uvádělo 300), nejstarší čitelné pocházejí z let 1650, 1651, 1672 a 1677 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 14
Průvodce "Průvodce Česká republika" Autor článku: Martina Smutná Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zidovsky-hrbitov-ustek
Rotunda Říp Ostatní
GPS poloha: 50°23'4.20"N 14°17'25.02"E
K hoře Říp, která tvoří výraznou dominantu Polabské nížiny, se vztahuje pověst o příchodu praotce Čecha a je tak od nepaměti jedním ze základních symbolů českého národa. Na vrcholu stojí o samotě kaple zasvěcená sv. Jiří. Románská rotunda s polokruhovou apsidou a válcovou západní věží byla roku 1126 obnovena knížetem Soběslavem I. na paměť jeho vítězství nad římským králem Lotharem v bitvě u Chlumce. Rotunda dovršuje a uzavírá vývoj tohoto typu staveb v Čechách. Na věži se nacházejí dvě původní sdružená románská okna se středovými sloupky. Portál a velká půlkruhová sklenutá okna pochází z let 1869- 1881. Uvnitř se nachází socha sv. Jiří s drakem od B. Seelinga z roku 1870. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rotunda-rip
Česká Lípa - autobusové nádraží Ostatní
GPS poloha: 50°40'38.89"N 14°32'6.61"E
Nachází se na jižním okraji města a je umístěno v blízkosti vlakového nádraží ČD. Odjíždí odtud všechny autobusové spoje jak dálkové, tak i do obcí českolipského regionu. Orientační plánek autobusového nádraží Turistická mapa KČT 1:50 000 č.15 Máchův kraj Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ceska-lipa-autobusove-nadrazi
Švestková dráha Žel. stanice
GPS poloha: 50°27'18.25"N 13°54'4.00"E
Švestková dráha je malebná lokálka mezi Lovosicemi a Mostem procházející krásnou přírodou západního Českého středohoří. Letní provoz o prázdninových víkendech umožňuje navštívit za pomoci železniční dopravy útulná městečka a obce Třebenice, Třebívlice a Libčeves se zdejšími muzei Ulriky von Levetzow a českého granátu, či samotné vrcholky Českého středohoří poskytující dechberoucí výhledy do krajiny ze zřícenin Oltářík a Košťálov, či kopců Milá, Hradišťany a dalších. Ve vlacích je samozřejmostí přeprava jízdních kol a občerstvení. Autor článku: Karel Mikolášek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/svestkova-draha
Česká Lípa - Městské informační centrum Infocentrum
GPS poloha: 50°41'11.05"N 14°32'16.25"E
Aktualizace: 4/2010 Městské informační centrum se nachází uprostřed historického jádra města na hlavním náměstí TGM v přízemí objektu, který je součástí Městského úřadu. Kontakt: Městské infornační centrum, Nám. T. G. Masaryka 2, 470 01 Česká Lípa Telefon: 487 881 105-6 e-mail:
[email protected] Služby Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 15
Průvodce "Průvodce Česká republika" • veřejný Internet • prodej upomínkových předmětů, map a publikací, turistických známek • rezervace a prodej vstupenek na různé kulturní akce • informace o možnostech ubytování, stravování: o ubytovacích a stravovacích službách v regionu Českolipska • turistické informace: - o městě a jeho okolí - o pamětihodnostech a atraktivitách regionu Českolipska - o kulturních, společenských a sportovních akcích • vyhledávání spojů • průvodcovská činnost po památkách města • kopírování Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.15 Máchův kraj, GOL 1:25 000 Českolipsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ceska-lipa-mestske-informacni-centrum
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 16