Průvodce "Průvodce Česká republika"
Jeskyně Na Pomezí Jeskyně
GPS poloha: 50°14'44.92"N 17°8'14.39"E
Jeskyně na Pomezí je vyhledávaným turistickým cílem lázeňské oblasti Jeseník. Jeskyni najdeme severozápadním směrem od města Jeseník a v chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Jeskyně je dlouhá kolem 1,7 kilometru a její hloubka dosahuje 45 metrů. Jeskyně je tvořena bílými krystalickými vápenci nazývanými jesenické mramory. Krápníkové prostory jeskyně byly vytvořeny tudy protékající vodou. Najdeme tu značně vysoké chodby, které jsou vytvořeny ve dvou úrovních. Krápníková výzdoba je značně bohatá. Můžeme tu vidět tenká dutá krápníková brčka, hůlkové stalaktity a nebo mohutné krápníky. Prohlédneme si rozměrné sintrové kaskády, řadu jezírek s kamennými hrázkami či kulovitými útvary, které se nazývají perly. Dno jeskyně je pokryto hlínou, která sem byla naplavena prosakující povrchovou vodou. V několika místech přecházejí chodby v prostorné dómy a to Ledový, U balvanu, Římské lázně či Bílý dóm. V posledním ze jmenovaných dómů jsou zajímavé a neobvyklé sloupkové stalagmity. Zajímavý je také 13 metrů vysoký Královský dóm, kde jsou neuspořádaně nakupené zřícené balvany. V tomto dómu našli místo pro přezimování netopýři a vrápenci. V dómu zvaném Zvonice najdeme krápníky, které při jemném doteku připomínají zvuk zvonkohry. Podzemní prostor jeskyně byl objeven v roce 1936 a to zásluhou pracovníků v Havránkově lomu na mramor. K podrobného prozkoumání a zmapování jeskyně došlo až o několik let později a to v roce 1949. Následně po té byla jeskyně zpřístupněna veřejnosti. Současná prohlídková trasa je dlouhá 460 metrů. Území jeskyní je od roku 1965 chráněno jako národní přírodní památka a její plocha zaujímá prostor 10, 9 hektarů. Z města Jeseník se vydáme severním směrem do lázní Jeseník a odtud vede k jeskyni Na Pomezí několik značených turistických tras a byl tu rovněž vyznačen vycházkový okruh. Dalším výchozím místem pro návštěvu jeskyně je rekreační oblast v okolí obce Lipová Lázně a z této obce půjdeme severním směrem. Od jeskyně můžeme pokračovat dále severním směrem na vrchol kopce Medvědí kámen ( 907 m. n. m. ), z jehož vrcholku je velmi pěkná vyhlídka na okolní panorama hor. Z vrcholku se vydáme po jedné ze značených tras jihovýchodním směrem do města Jeseník. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "Průvodce Česká republika" Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jeskyne-na-pomezi
Rejvíz Rašeliniště
GPS poloha: 50°13'11.13"N 17°17'29.67"E
Velké a malé Mechové jezírko jsou rašelinná jezírka v SPR Rejvíz - 1,2 km jz. od vsi Rejvízu. Jsou centrem velkého vrchovištního rašeliniště v povodí Černé Opavy. Plocha velkého jezírka je 1 692 m2, hloubka 2-3 m, objem 4 048 m3. Krajina kolem jezírka má zvláštní ponurý ráz a vztahovala se k ní řada pověstí a lidových podání (např. o jezerním pastýři, o potopeném městě, spojení s Baltským mořem). Z Rejvízu od chaty k němu vede naučná stezka s informačními tabulemi. Vstup jen po značených cestách. K Malému jezírku není vstup povolen. SPR Rejvíz je největším moravským rašeliništěm. Rašeliniště vzniklo v postglaciálu a jeho výjimečné přírodní prostředí se zachovalo jen díky stálým klimatickým poměrům (průměrná roční teplota 5. 6 °C, roční srážky 1 400 mm, nadm. výška 720 - 770 m). Typická rašelinná vegetace (rašeliníky, suchopýr pochvatý, klikva žoravina aj.) je zastoupena i původní borovicí blatkou, břízou karpatskou a smrkovými porosty. Autor článku: Kateřina Dvořáková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rejviz--1
Zlatý chlum - rozhledna Rozhledna
GPS poloha: 50°13'54.59"N 17°12'33.84"E
Rozhledna Zlatý chlum se nachází nad městem Jeseník.... pěkná trasa vede z Rejvízu přes vyhlídku Čertovy kameny. Dá se jít i z Jeseníku. Z rozhledny je krásný výhled na Otmuchovské jezero v Polsku. Vidíme i Hrubé Jeseníky. Za příznivého počasí je viditelný kralický sněžník a Rychlebské hory. A když se vám podaří být na rozhledně při západu Slunce.....no nádhera. Na vrcholu Zlatý Chlum 875 (m.n.m.) stojí 26 m vysoká rozhledna. Historie věže spadá až do dalekého 19. století. Autor článku: Jarča Š. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zlaty-chlum-rozhledna
Šerák Hřeben
GPS poloha: 50°11'12.64"N 17°6'24.07"E
Hora Šerák v Jesenikách Autor článku: Martina Kusýnová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/serak
Zlatý chlum Rozhledna
GPS poloha: 50°14'14.81"N 17°14'13.47"E
Vrchol, tyčící se v nadmořské výšce 908 m, nad městem Jeseník. Na jeho severozápadním svahu (ve výšce 875 m. n. m. ) byla vybudována v roce 1899 kamenná rozhledna, vysoká 26 m. Na svazích naleziště granátů ve svoru, na východním svahu pozůstatky zlatých dolů. Často navštěvované turistické místo s kruhovým výhledem. Za pěkného počasí lze spatřit i kralický sněžník. V místě možnost občerstvení. Autor článku: Pavel Frydrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zlaty-chlum
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "Průvodce Česká republika" Čertovy kameny - vyhlídka Skalní útvar
GPS poloha: 50°14'38.76"N 17°14'13.67"E
Čertovy kameny jsou skalní útvar na severním úbočí Zlatého Chlumu,skalní útvar je 40m vysoký a asi 100m dlouhý, na vrcholku je vyhlídková plošina na kterou se dostanete po výstupu zabezpečeném řetězy a zábradlím,z vyhlídky je překrásný výhled na město Jeseník,rozhlednu Zlatý chlum a okolí. Na chatu Čertovy kameny se dá dostat autem z Jeseníku, z parkoviště je to cca 50m ke skále. Čertovy kameny jsou celoročně přístupné bez poplatku, najíst a ubytovat se dá přímo na zdejší chatě. Z chaty se dá vyrazit lesem na rozhlednu Zlatý Chlum, mechové rašeliniště Rejvíz. Autor článku: Michal Klepáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/certovy-kameny-vyhlidka
Jeskyně Na Špičáku Jeskyně
GPS poloha: 50°17'10.95"N 17°15'0.84"E
Jeskyně na Špičáku leží ve východní části Žulovské pahorkatiny, severovýchodním směrem od města Jeseník. Jeskyně patří k turisticky velmi vyhledávané lokalitě a patří k nejdéle známým jeskyním. První zmínka je z roku 1430 a v tomto období byla považována za dílo horníků. Podzemní prostory byly objeveny při těžbě mramoru v této oblasti. Jeskyně vznikla díky protékající vodě z kontinentálního ledovce. Tento ledovec v období čtvrtohor byl na našem území a dosahoval až k pohoří Jeseníky. Jeskynní chodby mají ve svém průřezu tvar srdce, což vzniklo korozí u hladiny podzemního toku vody. Na stěnách chodeb můžeme vidět řadu nápisů s letopočty, z čehož vyplývá, že jeskyně byla hojně navštěvována i v dřívější době. Nejstarší nápis nalezený v jeskyni je podle záznamu z roku 1545 až 1564. Můžeme tu také vidět zajímavou kresbu znázorňující biblickou scénu. V 19. století byla v útrobách jeskyně nalezena lidská kostra. V jeskyni byla zničena krápníková výzdoba, díky turistům, kteří ulamovali krápníky jako suvenýr. V roce 1884 byla jeskyně zásluhou německého turistického spolku upravena a zpřístupněna veřejnosti. V roce 1955 proběhly v jeskyni rozsáhlé úpravy a bylo zavedeno elektrické osvětlení. Vstup do jeskyně zajišťuje schodiště vytvořené v průrvě bývalého lomu na supíkovický mramor. Sestupem po těchto schodeb se ocitneme v horizontálních prostorách jeskyně. Chodby jsou dlouhé 400 metrů a křižují se v pravém úhlu. V místech kde se chodby kříží jsou rozlehlé prostory síní, z nichž jako největší je označen Ripperův sál. V roce 1970 byla jeskyně vyhlášena národní přírodní památkou a její rozloha zaujímá plochu 7 hektarů. K jeskyni Na Špičáku se vydáme severovýchodním směrem z lázní Jeseník přes sedlo Klen, přes vrchol Bílé kameny ( 675 m. n. m. ) a dále k jeskyni. Jeskyni najdeme u jižního úpatí kopce Velký Špičák ( 482 m.n.m.). Z vrcholku tohoto kopce je velmi pěkná vyhlídka po okolí. Nedaleko jeskyně jihovýchodním směrem u obce Písečná je v bývalé pískovně přírodní koupaliště, kde se můžeme při turistickém výletu příjemně osvěžit. Nedaleko přírodního koupaliště je železniční stanice Písečná, odkud se vrátíme zpět do města Jeseník vlakem. Přímo z centra města Jeseník se můžeme vydat k jeskyni Na Špičáku. Vydáme se severovýchodním směrem na Čertovy Kameny, dále východním směrem k pramenům Javorné a odtud severním směrem přes obec Písečná k jeskyni. Nedaleko jeskyně se v obci písečná křižují lokální cyklistické trasy vedoucí oblastí Jeseníků s dálkovou Česko-moravskou trasou. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jeskyne-na-spicaku
Údolí Vražedného potoka Údolí
GPS poloha: 50°11'52.44"N 17°5'22.31"E
Údolí Vražedného potoka bývá označováno jako nejkrásnější v okolí Ramzové. Myslím, že je tak činěno právem, i když jméno tohoto úžasného údolí není zrovna nejpřitažlivější. Název údolí má původ v pověsti vycházející ze skutečných událostí. V letech 1645 - 1648, tedy v době třicetileté války, sídlila v dnešní obci Branná na hradě Kolštejn císařská vojenská posádka. Ta se úspěšně ubránila švédským vojskům, které poté odtáhlo dále. Před švédy se místní obyvatelstvo často ukrývalo v lesích a tenkrát tomu nebylo jinak. Místní obyvatelé však byli objeveni Švédskými vojáky, kteří je v údolí povraždili. Voda ve zdejším potoce byla prý zbarvena krví tak, že byla úplně červená. Tato událost dala jméno i samotnému vodnímu toku a údolí, které je nazýváno také Mordová rokle. Samotné údolí se nachází pouhý 1 kilometr od Ramzové a turisté jím prochází zejména když míří na vrchol Šeráku přes nádherné Obří skály, o kterých se můžete dočíst více v mém jiném článku. Stezka vede po kamenité cestě a po přechodu dřevěného mostku se mění na úzkou pěšinu. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "Průvodce Česká republika" Vražedný potok pramení v sedle mezi Mračnou a Šerákem ve výši 1215 m n.m. Na jeho toku byly postaveny kamenné přehrady, z nichž některé jsou vystavěny z několikametrových kamenných bloků. Je jich celkem sedm a slouží pro zmírnění rychlosti vodního toku při četných srážkách, které na extrémně prudkých svazích Šeráku a Mračné hory často dosahují značných hodnot. Zejména v létě musí koryto potoka pojmout velké množství srážek. Soustava historických přehrážek byla stavěna již od roku 1908 jako první práce tohoto druhu v Hrubém Jeseníku. Po povodni v roce 1965 byly opraveny. V současnosti jsou přehrážky v dobrém stavu, poslední údržba proběhla v roce 2009. Vražedný potok je pravostranným přítokem Ramzovského potoka, pramení pod horou Šerákem. Čtyři přehrážky se nacházejí na toku v souběhu s lesní cestou, po které vede turistická stezka, další se nacházejí na toku mimo turistické značení (blíže k soutoku s Ramzovským potokem). Ještě jedna zajímavost. V údolí byla za doby vratislavského biskupa Hohenloha – Bartensteina založena sklárna, který ji roku 1804 pronajal skláři Josefu Kaplánkovi ze Střemošic na dobu 36 let za roční poplatek sto zlatých. Roku 1836 zde stály 3 domy se 49 obyvateli. O deset let později stálo ve zdejší sklárně šest pecí a vyrábělo se zde lité sklo. Roční produkce dosahovala výše 1600 kop. Roku 1880 je zmiňována osada jako součást nedaleké Horní Lipové pod názvem Hohenbartenstein. Po této sklárně však dnes nezůstaly žádné stopy. http://www.turistika.cz/cestopisy/ramzova-serak-obri-skaly-udoli-vrazedneho-potoka-ramzova--1 Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/udoli-vrazedneho-potoka
Kaltenštejn (Hradisko) Zřícenina
GPS poloha: 50°17'46.57"N 17°9'4.51"E
Romantická a rozlehlá zřícenina hradu Kaltenštejn, nazývaného také Hradisko a lidově Biskupská čepice, se nachází na zalesněném návrší východně od Žulové na Jesenicku v Olomouckém kraji. Rozsáhlý hradní areál byl ze tří stran chráněn strmým kopcem, jižní strana byla zesílena několika hradbami. Hradební zeď se dochovala v délce 38 metrů, dominantní částí hradní zříceniny je válcová věž o průměru 12-13 metrů se zdmi silnými až 4 metry. Dále se zachovaly nevelké zbytky základových zdí paláce, zbytky hradeb a na západě zbytek brány. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Historie Hrad byl postaven koncem 13. století vratislavskými biskupy. V písemných záznamech se hrad poprvé objevuje v roce 1296 v souvislosti se sporem vratislavského biskupa Jana III. Romka se svídnicko- münsterberským knížetem Bolkem, který biskupovi hrad odebral, na základě rozhodnutí krakovského biskupa Jana však musel Bolek hrad vrátit. Mohutný hrad pak sloužil k ochraně církevních statků proti šlechtě. Hrad byl několikrát zastaven a pak vykoupen zpět. Kolem roku 1319 jej získal mocný rod Haugwitzů, poté se zde vystřídala řada majitelů, až Kaltenštejn v roce 1497 koupil Jindřich z Tetova. Hrad však postupně ztrácel na významu, a proto jej biskup Jan Thurzo v roce 1505 koupil a dal rozbořit. Kaltenštejn již nikdy nebyl obnoven. V 19. století byly v hradním areálu nalezeny cínové šípy a oštěpy, zřejmě již z 15. století. Autor článku: Zuzana Frydrychová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kaltenstejn-hradisko
Priessnitzovy lázně Lázně
GPS poloha: 50°14'31.61"N 17°10'53.94"E
Priessnitzovy léčebné lázně se nacházejí v okrese Jeseník a staly se časem akciovou společností. Jezdí se zde léčit pacienti, kteří trpí například astmatem, mají potíže s krevním oběhem, nervovou soustavou či vegetativním nervstvem. lázně vám nabídnou klidné prostředí pro léčbu a odpočinek. Ubytování v případě pobytu s léčením ZVÝHODNĚNÉ UBYTOVÁNÍ V PŘÍPADĚ POBYTU S LÉČENÍM. Ceny platí pro osobu /lůžko/noc. Ubytování:Levnější ubytováníMír, WolkerLékařská vila, Vila na KolonáděBezruč, J. RipperPriessnitzZimní sezóna 15. 11. 2009 - 13.12.2009 a 10.01.2010 - 28.02.2010Studio SWC--630Suite LUX SWC---890 990 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "Průvodce Česká republika" Suite SWC, KWC 570 1/1 SWC, KWC-425565550 645 1/2 SWC,KWC-365470425 495 1/1 B 310 1/2 B 260 260 Ubytování:Levnější ubytováníMír, WolkerLékařská vila, Vila na KolonáděBezruč, J. RipperPriessnitzMezisezóna 04. 10. 2009 - 15.11.2009 a 28.02.2010 - 02.05.2010 a 3.10.2010 - 19.12.2010Studio SWC--685Suite LUX SWC---980 1090 Suite SWC, KWC 630 1/1 SWC, KWC-460610600 690 1/2 SWC,KWC-395505460 550 1/1 B Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
Průvodce "Průvodce Česká republika" 330 1/2 B 280 280 Ubytování:Levnější ubytováníMír, WolkerLékařská vila, Vila na KolonáděBezruč, J.RipperPriessnitzHlavní sezóna 02.05. 2010 - 03. 10.2010Studio SWC-860Suite LUX SWC---1190 1350 Suite SWC, KWC 790 1/1 SWC, KWC-605730720 890 1/2 SWC,KWC-505650620 690 1/1 B 430 1/2 B 350 350 Poznámka: V cenách není zahrnut lázeňský poplatek ve výši 15,- Kč/osoba/noc. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 6
Průvodce "Průvodce Česká republika" Uvedené ceny jsou osvobozeny od DPH dle Zák. 235/ 2004 Sb., § 58, odst. 1 (platí pro komplexní a příspěvkovou péči a ozdravné pobyty). Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/priessnitzovy-lazne
Jeseník - lázně Lázně
GPS poloha: 50°13'40.49"N 17°11'42.92"E
Okresní město Jeseník se stalo centrem turistického ruchu celého okresu. Město je zároveň největšími lázněmi okresu založenými V. Priessnitzem, s Kolonádou a mnoha léčebnými prameny. Z kulturních a historických památek a pamětihodností jmenujme alespoň některé: hosté či pacienti si mohou prohlédnout vodní tvrz, sloužící dnes jako muzeum, klášterní kapli, kde se konají hudební představení, Priessnitzovy pomníky ve Smetanových sadech ... Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jesenik-nam
Ski centrum Miroslav - Lipová Lázně Ski areál
GPS poloha: 50°13'11.32"N 17°7'31.01"E
Areál na Miroslavi najdeme necelý kilometr od obce Lipová Lázně. Pojmenování nese po vrcholu východně od areálu. Sjezdovky se nacházejí v nadmořské výšce od 580 do necelých 800m. Areál disponuje třemi lyžařskými vleky a jednou dvousedačkovou lanovkou. Ta nahradila starší Pomu, která původně vedla až k vrcholu Sněhuláku (862m), na jehož severních svazích se sjezdovky rozprostírají. Nová lanovka je dlouhá 800m a nedosahuje tedy délky původního vleku. Dva vleky jsou dlouhé 600m a u nich najdeme osvětlený svah pro noční lyžování. Samozřejmostí je zasněžování či Snowpark nebo lyžařská škola. Je tu i půjčovna lyží, skiservis, úschovna batožin. Restaurace s venkovní terasou. Hlavní parkoviště areálu je u v Lipové u penzionu Helios. Od něj jezdí zdarma Skibus. Úprava svahhů je dnes už vlastně automatická... Nejdelší sjezdovka u lanovky je podle údajů červená, ostatní svahy jsou do modra, ale i ta červená není nijak zvlášť extrémní.
Areál pořádá příležitostně i akce v létě, na léto 2012 vybíráme: EROTICKÁ SHOW - MISS MOKRÉ TRIČKO - MOKRÉ TRENÝRKY 30.6.2012 JESENICKÝ NUGGET 13.-14.7.2012 ROCK REVIVAL FEST 21.7.2012 DOG TREKING STOPOU STREJDY ŠERÁKA 26.-29.7.2012
Areál patří k lehčím střediskům rodinného typu, i cenově není nijak přehnaný. Od horní stanice lanovky je možnost vyrazit na běžky, procházím kolem modře značená cyklotrasa, tu je možno využít k výletu někam k Javoříku, ale lépe k modré TZ, rozcestí Pod Sněhulákem a po úbočí Šeráku a Obřích skal na Ramzovou. Ramzové se dá najít stopa (i protažená) do Horní Lipové, může být zelená cyklo, ale dá se najít i stopa do údolí Vápenného potoka k Lesnímu baru a do Horní Lipové, čímž by se okruh uzavřel. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ski-centrum-miroslav-lipova-lazne
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 7
Průvodce "Průvodce Česká republika" Jeseník - Priessnitzovo sanatorium Lázně
GPS poloha: 50°14'27.13"N 17°11'22.85"E
Nejvýznamnější a největší stavbou jesenických lázní je budova Priessnitzova Sanatoria. Zatímco na začátku 19. století stávalo na Gräfenberku, jak se návrší na Jeseníkem říkalo jen několik dřevěných chalup většinou sedláků či chalupníků, po založení lázní ve 20. letech začala relativně chaotická výstavba lázní, ale spíše v podobě prostých budov. Až někdy od 70. let 19. století začaly vznikat reprezentativnější stavby, realizované převážně místní firmou Johanna Grögera. Převážně to však byly klasicistní nekonfliktní stavby. Na přelomu století pak lázně tvořil spíše shluk klasicistních a neorenesančních budov. Ovšem počátkem 20. století začal do Jeseníku (tehdy ještě Frývaldova) dojíždět z Vídně architekt Leopold Bauer. Zpočátku sice navrhoval jen přestavby hospodářských budov, ale to se mělo brzy změnit. Leopold Bauer měl k Hornímu Slezsku zásadní vztah, v r. 1872 se narodil v ne příliš vzdáleném Jägendorfu, čili jak dnes říkám Krnovu. Studoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni a již tam realizoval řadu staveb počátků moderní architektury nejen ve Vídni, ale i na našem území. Při návrhu Priessnitzova sanatoria se držel tehdy oblíbení secese, ale poměrně ve střídmém tvarosloví se snažil do internacionálního slohu vnášet i domácí historickou tradici. Samotná stavba proběhla v l. 1909-10 a to v místě hřebínku vybíhajícího od Studničního vrchu nad soutok Bělé a Staříče, tak, že dominuje při pohledu od jihozápadu (čili z údolí Staříče), tak od severovýchodu (tedy od České vsi a od řeky Bělé). Třípatrová budova je hmotově značně členěná, vstup vytváří náznak čestného dvora s obloukovými lodžiemi připomínající zámecké arkády, zadní průčelí vytváří podnož velké lodžie s výhledy do údolí. Vstupní sál budovy je vyplněn sloupořadím a vévodí mu mohutné točité schodiště. Sál i ostatní místnosti a pokoje sanatoria byly pečlivě vyzdobeny štukami, obrazy, grafickými listy aj. A to i od předních, převážně místních autorů (J. Obeth – autor Priessnitzova pomníku). Do Jeseníka se Leopold Bauer vrátil ještě ve 20. letech, v l. 1928-9 navrhl přístavbu sanatoria, vybíhající šikmo napravo od hlavní budovy (směrem k lázeňské promenádě). Ta je již oproti původní budově vcelku střídmá bez výrazného členění fasády. Ačkoliv ještě ve 30. letech 20. století probíhala v lázních velká stavební činnost, Priessnitzovo Sanatorium již žádná budova nepřekonala. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jesenik-priessnitzovo-sanatorium
Lázně Jeseník - Balneopark Lázně
GPS poloha: 50°14'37.28"N 17°11'20.98"E
V lesoparku severovýchodně od tzv. Jižního svahu v areálu lázní Jeseník (samozřejmě jde o svah Studničního vrchu) byl v posledních dvou letech vybudován areál s vodními procedurami, který nese název Balneopark. Akce je realizována v rámci přeshraniční česko-polské spolupráce podporované z evropských fondů. V areálu lesoparku je vybudována síť potůčků, jezírek, vodopádků či brouzdališť, ve kterých mohou návštěvníci lázní, tj. nejen pacienti, ale i příchozí turisté provádět procedury, které na svých pacientech praktikoval již Vincenc Priessnitz. U jednotlivých procedur ja na tabulce popsán postup, který by měl návštěvník provádět. Najdeme tu tedy bazének k brodění či opláchnutí, lavičky s jezírkem ke koupeli nohou, Priessnitzovy střiky s tryskajícími proudy vody aj. Součástí parku je i rekonstruovaná Priessnitzova sprcha. V celém areálu je řada teras s lehátky ke slunění, laviček k posezení aj. Areál vlastně zasahuje až k Žofiinu a Slovanskému prameni. K Balneoparku přiléhá i dětské hřiště s lanovým centrem. Návštěvníka jistě potěší i výhledy na protější Zlatý Chlum s rozhlednou i vzdálenější výhledy na Hrubý Jeseník, třeba až k Pradědu. Vstup do areálu je volný, pouze některá jezírka nejsou přímo součástí kůry, proto by se do nich vstupovat nemělo (tabulky upozorňují na omezení). Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lazne-jesenik-balneopark
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 8
Průvodce "Průvodce Česká republika" SKIPARK Filipovice – Jeseníky Ski areál
GPS poloha: 50°9'20.02"N 17°10'11.97"E
SKIPARK Filipovice je díky variabilitě terénu se dvěma lanovými vleky a třemi sjezdovkami střední obtížnosti odélkách 300, 600 a 750metrů stále více vyhledávaný. Vletošním roce jsme navíc rozšířili naše služby o větší Restauraci v nové horské architektuře s posezením přímo usjezdovky.Parkoviště pro cca 150 aut zdarma. Autor článku: Jiri Pilnacek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/skipark-filipovice-jeseniky
Faunapark Horní Lipová ZOO
GPS poloha: 50°13'28.02"N 17°6'44.14"E
Novou atrakcí pro návštěvníky Jesenicka je Faunapark v Horní Lipové. Najdeme ho u hospody či penzionu „Soukromý klub Maštal“, což je vlastně bývalý statek či usedlost zařízený ve stylu country. Zahrada přiléhající k objektu pak dala prostor pro umístění výběhů, kleci a voliér pro zvířecí obyvatele. Není to tedy žádná velká zoologická zahrada, ale pro pobavení či oddech návštěvníků určitě poslouží dostatečně. Asi nejvíc je tu zastoupena ptačí říše a to hlavně všemožnými papoušky, mají tu ale i našeho krkavce a v jedné voliéře dokonce sýkorku. K větším ptákům patří např. emu, nevím proč ale ve výběhu s ním byla i slepice. Ze savců určitě pobaví mývalové a možná i makak, nebude-li se příliš nudit. Asi největším lákadlem je pak sameček pumy americké zvaný Babu, kterého má zahrádka v logu. K tomu i nějaké ovce nebo kozy, i párek klokanů atd. (srna, veverka, liška) Areál country je celkem rozlehlý a jak jsem zaregistroval, slouží i k různým vystoupením či kulturním akcím (zrovna bylo nějaké divadlo). Při tom jsou zvířátka si občas vystresovaná, ale akce slouží k nalákání návštěvníků a tedy ve prospěch chovanců. Společnost provozující zahrádku má plány na rozšiřování chovu i zlepšování ubytovacích podmínek exponátů. Vstupné ve výši 20 či 25 Kč je vcelku symbolické, ovšem milovníci zvířat mohou podpořit Faunapark i adopcí vybraných jedinců. Otevřeno má být od dubna do října, v dopoledních hodinách pro zájezdy či skupiny, odpoledne i pro veřejnost. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/faunapark-horni-lipova
Jeseník - pomník Vincence Priessnitze Pomník
GPS poloha: 50°13'45.66"N 17°12'46.94"E
Smetanovy sady na úpatí Zlatého Chlumu v Jeseníku již více než sto let zdobí sousoší Vincence Priessnitze, lidového léčitele a zakladatele zdejších lázní. O stavbě pomníku bylo rozhodnuto v r. 1899 s desetiletým předstihem od výročí 100 let narození V. Priessnitze. Na pomník byla vyhlášena soutěž i veřejná sbírka. Určitou zajímavostí je, že první příspěvek byl z pozůstalosti paní Kunigunde Pollo, manželky místního cukráře. Výstava soutěžních děl proběhla v červenci 1902 a soutěž vyhodnocena 29. 7. 1902. Ze sedmi přihlášených děl obsadily první tři místa práce téměř místních autorů, až na 4. místě se umístila práce berlínského sochaře F. Metznera. Třetí místo získal Hans Schwathe z Velkých Kunětic, druhé Paul Stadler z Jeseníku (tehdy ovšem Frývaldova). První místo pak jednomyslně získal Josef Obeth. Porotu si získal nejspíš monumentálním pojetím, ale i myšlenkou zdraví člověka i celého lidstva. Potvrzuje to i motto pomníku: „Priessnitz a jeho dílo jako studnice mládí lidstva“. Pro tvorbu pomníku si tehdy začínající autor dokonce zřídil i ateliér ve Vídni za tehdy značnou sumu 3. 000,- korun, nejspíš se chtěl i ve Vídni usídlit. Jak to bývá, financování tvorby pomníku doprovázely tahanice, nicméně k odhalení pomníku došlo 25.7.1909. Na pomníku se spotřebovalo 50m3 mramoru Laaser z dolního Tyrolska, ke stavebním prvkům se použil i místní mramor „Fantastico“ z Velkých Kunětic. Celkové náklady na pomník přesáhly 40. 000 tehdejších rakouských korun. Ve své době byl pomník velice ceněn a autorovi přinesl uznání a s ním i řadu nových zakázek. Dnešní názory na uměleckou kvalitu na dílo se různí, nicméně Jeseník má pomník slavného rodáka, který mu může řada i větších měst tiše závidět. Zajímavou postavou je i autor pomníku Josef Obeth. Narozen 15.7. 1874 v Terezíně u Mikulovic, tedy v podstatě místní rodák, syn kameníka. V Supíkovicích studoval na Zemské škole pro zpracování mramoru, následně ve Vídni na Státní Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 9
Průvodce "Průvodce Česká republika" škole uměleckých řemesel a na Akademii výtvarných umění. Díky vítězství na Priessnitzův pomník začal právě ve Slezsku získávat řadu zakázek a snad i proto založil spolu s J. Klasem dílnu ve Velkých Kuněticích (1908). Takže se s díly Josefa Obetha dnes můžeme potkat na téměř celém Jesenicku, ale i v příhraničí (Otmuchów, pamětní deska Wilhelmu Humboldtovi), nicméně jeho práce najdeme i dál (Opava, krnovsko), dokonce i u Břeclavi, či v Boskovicích. Jakožto sudetský Němec podléhal i Obeth odsunu (1946), v poválečném Německu těžko nacházel sochařskou práci, takže pracoval i jako restaurátor v norimberském muzeu. Zemřel v Säckingenu 18.9.1961 ve věku 87 let. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jesenik-pomnik-vincence-priessnitze
Jeseník - evangelický kostel Kostel
GPS poloha: 50°14'5.06"N 17°12'28.26"E
Kamenný kostel patřící sboru evangelické církve Českobratrské. Protestantský sbor vznikl ve Frývaldově v r. 1851, o stavbě kostela se rozhodlo v r. 1879. Stavba započala 31.10.1881, dokončena byla v r. 1883. Zajímavé je, že na stavbu přispěla značnou sumou holandská princezna Marianna Oranžská von Nassau. Kostel je celkem nenápadně Ukrytý v parčíku mezi ulicí Bezručovou a Husovou (směr k České Vsi). Kostel je vystavěn z kamene v novorománské podobě. Loď a presbytář je novorománský, presbytář má valenou půlkruhovou klenbu, strop lodi je plochý. Stěny jsou bez větších ozdob s hladkými omítkami. Na chóru najdeme varhany. Štíhlá věž připomíná spíše věc novogotickou, nicméně portál a okna jsou opět spíše novorománské. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jesenik-evangelicky-kostel
Jeseník Tvrz
GPS poloha: 50°13'48.72"N 17°12'26.69"E
Pěkně opravená tvrz stojí na Zámeckém náměstí v centru města Jeseník v Olomouckém kraji. Tvrz je dvoupatrová trojkřídlá budova s nevelkým nádvořím a Kamenným mostem přes vodní příkop. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout stálou geologickou a historickou expozici Jesenicka. Historie Původní věžovitá tvrz byla postavena ve 2. polovině 13. století a až do konce feudalismu patřila vratislavským biskupům. Za třicetileté války ji marně obléhali Švédové. Dnešní podobu tvrz získala v letech 1738 ? 1745. Po skončení sedmileté války tady krátce pobýval vratislavský biskup Schaffgotsch po svém útěku z vězení. V roce 1773 pak biskup jmenoval hudebního skladatele Karla Ditterse z Dittersdorfu jesenickým hejtmanem. V 18. století se uskutečnily drobné vnitřní úpravy. Až do roku 1945 sloužila tvrz administrativním a hospodářským potřebám vratislavského arcibiskupství. V letech 1970 ? 1982 se uskutečnila generální rekonstrukce celého areálu tvrze. V roce 1993 byla Moravsko- slezským sudetským horským spolkem rekonstruována pamětní Dittersova deska, umístěná u vstupní brány. V současné době slouží tvrz muzejním účelům. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jesenik--1
Město Jeseník - muzeum - vodní tvrz Tvrz
GPS poloha: 50°13'47.14"N 17°12'25.34"E
Vlastivědné muzeum se nachází nedaleko centra města Jeseníku, Masarykova náměstí. V současné době jsou ve vodní tvrzi instalovány tři stálé expozice. Tvrz s trojnásobným vodním příkopem v polovině 13. století, kdy byla celá oblast pohraničních hvozdů osídlena novými osadníky. Tvrz měla i věže. V průběhu 14. a 15. století byla postupně v držení světských majitelů a později vratislavských biskupů, kteří ji definitivně získali roku 1547. Zřejmě na konci 15. století byla původní obytná věž stržena, protože již nevyhovovala zvyšujícím se požadavkům komfortního bydlení. Nynější podobu tvrz získala kolem roku 1730 díky zásahu falckraběte rýnského, biskupa Františka Ludvíka, který financoval celou přestavbu. Koncem 18. století se tvrz stala dočasným domovem hudebního skladatele Karla Ditterse z Dittersdorfu, který zde Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 10
Průvodce "Průvodce Česká republika" působil jako biskupský hejtman. V biskupském držení zůstala budova až do roku 1945 (v tomto roce prostory tvrze sloužily jako sklad válečných konfiskátů). Město Jeseník jsme navštívili během dovolené v Jeseníkách. Auto jsme zaparkovali zdarma v ulici u vodní tvrze, která představuje nejvýznamnější památku města. Exponáty muzea jsme si prošli sami bez průvodce. Když jsme vyšli ven , shlédli jsme před vodní tvrzí velký bludný balvan vážící 2,2 tuny. Balvan do těchto míst doputoval s ledovcem z oblasti jihovýchodního Švédska. Vodní tvrz v Jeseníku Pouze Rytířský sál v přízemí je přístupný pro vozíčkáře OTEVÍRACÍ DOBA: září - květen úterý - neděle 9:00 - 16:30 červen - srpen úterý - neděle 9:00 - 17:00
VSTUPNÉ: STÁLÁ EXPOZICE HISTORIE dospělí 40,- Kč GEOLOGIE, FAUNA, FLORA JESENICKA 40,- Kč
mládež do 18 let, studenti a důchodci 20,- Kč
děti do 6 - ti let v hromadných výpravách zdarma 5,- Kč
Výstavy: Vstupné na jednotlivé výstavy bude určováno jednorazově Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 11
Průvodce "Průvodce Česká republika"
Zvláštní vstupné: - držitelé ZTP, průvodce ZTP sleva 50%
- držitelé průkazu - AMG, Národní památkový ústav, ICOMOS, Zväz muzeí na Slovensku, Fond ohro-žených dětí zdarma
- držitelé "Cestovní knihy" zdarma
- držitelé průkazů "Čtyřlístek" sleva 50%
- držitelé karet "EUROBEDS", "ĎAS" sleva 50%
- držitelé karet "OLOMOUC CARD" zdarma
- držitelé karet "Rodinné pasy" sleva 20% z celkové částky vstupného
Nadstandardní služby: - sylabus v jazyce německém, polském i anglickém 10,- Kč Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 12
Průvodce "Průvodce Česká republika"
- výpravy mimo návštěvní dobu (příplatek) 100 % Tento ceník je v platnosti od 1.6.2010
PRŮVODCOVSKÁ SLUŽBA: Prohlídka stálých expozic (historie, geologie a fauna Jesenicka) s průvodcem pouze ve skupinách nad 10 osob; ostatní individuálně. Poslední návštěvy jsou do Vodní tvrze vpouštěny vždy půl hodiny před zavírací dobou (v sezóně tedy v 16. 30, mimo sezónu v 16.00)! Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mesto-jesenik-muzeum-vodni-tvrz
Jeseník - kostel Nanebevzetí Panny Marie Kostel
GPS poloha: 50°13'47.89"N 17°12'21.71"E
Kostel Nanebevzetí Panny Marie, byl postaven v místech původního gotického kostela, který je zmiňován roku 1418. Současný kostel, který sousedí s vodní tvrzí, byl postaven v novorenesančním stylu v letech 1882- 83. Z původního gotického kostela se dochovala pouze část středověké věže a část západní stavby lodi. Oltář ve stylu novogotiky je dílem sochaře Bernarda Kutzera. Při vstupu do kostela se nachází Socha sv. Jana Nepomuckého zřejmě z roku 1787. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jesenik-kostel-nanebevzeti-panny-marie
Lanovka na Ramzové Lanovka
GPS poloha: 50°10'53.80"N 17°4'48.72"E
Lanovka v Ramzové byla dlouhou dobu jedinou jesenickou lanovkou. Objektivně vzato nejedná se o jednu lanovku, ale dvě lanovky s přestupní stanicí na Čerňavě. Pokud si pamatuju, lanovka na Ramzové vznikla vlastně jaksi z nouze, původní jednosedačková lanovka myslím měla být umístěna někde jinde, ale nakonec si někdo vzpomněl, že v Jeseníkách žádná lanovka není, tak je potřeba pracujícímu lidu usnadnit rekreační aktivity. Samotná lanovka byla vyrobena v chrudimské Transportě již někdy v l. 19723, lanovka pak byla uvedena v prvním úseku až v r. 1976(!). Druhý úsek na Šerák byl rovněž vyroben v předstihu, 19789, ale v provozu byla horní část až od r. 1981. Na Čerňavě tehdy byl pohon obou částí lanovky, i napínání horního úseku. Dolní úsek se napínal na dolní stanici na Ramzové. Kromě sjezdovek, které postupně kolem lanovek vyrostly byla v plánu snad i sáňkařská dráha či tobogán, ale tento projekt se neuskutečnil. Jen pro zajímavost, vlastně díky tomu se z Ramzové stalo vyhlášené středisko sjezdového lyžování. Do té doby nebyl na Ramzové žádný vlek, lyžovalo se v Petříkově a Ostružné. Zajímavé jsou i majetkové poměry lanovky. Většina tehdejších lanovek patřila Československým drahám, tato lanovka byla oficiálně v majetku obce Lipová-lázně. Rok 1989 přinesl změny nejen v politické sféře, ale i podnikatelské. V r. 1991 získala lanovku firma Bonera, která začala velkoryse středisko rozšiřovat. Blízkost hranic přinesla i nával polských lyžařů, brzy tedy přestala jednosedačková dráha v dolním úseku vyhovovat. Částečně to vyřešila výměna dolního úseku za dvojsedačku italské značky Nascivera, (repasovaná z Bellamonte) která byla uvedena do provozu v r. 1996, ale i u té se brzy začaly tvořit fronty. Dá se říct, že tristní situaci vyřešil až rok 2009, kdy byla spuštěna v dolním úseku kapacitnější čtyřsedačka . Ta byla vystavěna na prvé straně sjezdovky (pohled od Ramzové), tedy mimo dráhu původní lanovky, takže než byla spuštěna, nějakou dobu jezdila i stará dvojsedačka. Nynější lanovka je typ Leitner, původně sloužila u Alta Badie. I stará dvojsedačka byla repasovaná. Nová lanovka je vybavena depem odpojitelných vozíků, ráno tedy nemusí lyžaři sedat do promrzlých Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 13
Průvodce "Průvodce Česká republika" sedaček. Dolní stanice byla navíc posunuta asi o 150m níž, je tedy blíž k nádraží i parkovišti. Dvojsedačka nabyla sešrotována, ale prošla rekonstrukcí a od r. 2011 nahradila původní jednosedačku z Čerňavy na Šerák (ta tedy sloužila téměř 30let). Protože je úsedk delší, byly k ní vyrobeny nové podpěry i kladkové mechanismy. Horní úsek lanovky je navíc vybaven výstupní stanicí na Mračné hoře, určenou pro sjezdaře, kteří tak nemusí absolvovat téměř rovný úsek ke stanici Pod Šerákem. Dolní lanovka tak má dnes délku 1459m, s převýšením 296m (dolní stanice 767m, horní 1063m), počet podpěr je 14, kapacita 2400 os./hod, délka jízdy 5min. Výkon motoru 360kW. Horní lanovka je dlouhá 1810m, převýšení 274m (horní stanice 1325m, mezistanice Mračná hora 1253m). Počet podpěr 25, ovšem 9 nových v horním úseku, včetně dvou speciálních u výstupu na Mračné hoře. Zajímavostí je, že kromě nových sedaček (lanovka má směr výjezdu vlevo, původně v dolním úseku byl vpravo) je využití základových patek staré lanovky, úchyty byly uzbůsobeny původním rozměrům, čímž se zrychlila výstavba rekonstruované lanovky. Výkon motoru 132kW. Lanovky na Ramzové jsou dodnes jediné lanovky v Jeseníkách, které poskytují celoročně dopravu do hřebenových partií Hrubého Jeseníku. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lanovka-na-ramzove
Česká Ves - Muzeum Veteránů Muzeum
GPS poloha: 50°15'3.96"N 17°13'19.16"E
Muzeum Veteránů v České vsi je otevřeno veřejnosti od 12.6.1999. Jeho majitelem a provozovatelem je Automoto Veterán klub Česká Ves. Muzeum sídlí v budově bývalé kuželny ve dvoře za hostincem v centru obce. V muzeru najdeme sbírku automobilů, ale hlavně motocyklů všech možných značek, převažují ty české. Dále je tu výstava trofejí členů klubu, sbírka dobových oděvů aj. Muzeum se samozřejmě spolupodílí na organizaci všemožných akcí v obci i regionu.
Provozní doba Červen - Srpen Po – Ne 11.00 – 17.00 hod. Květen - Září Na telefon +420 776 188 684
Mimo sezonu po domluvě na tel. +420 776 188 684
Vstupné: 25,– Kč - dospělí 15,– Kč - děti Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ceska-ves-muzeum-veteranu
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 14
Průvodce "Průvodce Česká republika" Lázně Jeseník - Rodný dům a Muzeum Vincenze Priessnitze Muzeum
GPS poloha: 50°14'25.48"N 17°11'15.25"E
Muzeum Vincenze Priessnitze nalezneme v Priessnitzově rodném domě v bývalém Gräfenberku, dnešních Lázních Jeseník. Expozice je věnována jak Vincenzi Priessnitzovi tak následnému rozvoji lázeňství v oblasti Jeseníku. Otevírací doba: út - pá 12:30 - 17:00 so - ne 10:00 - 12:00 a 12.30 - 17.00 Vstupné: dospělí 20,-Kč děti a omladina 10,- Kč Kontakt: Muzeum Vincenze Priessnitze Lázně Jeseník 175 790 01 Jeseník Tel: 584 411 633 e-mail:
[email protected] web: http://www.muzeum.jesenik.net Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lazne-jesenik-rodny-dum-a-muzeum-vincenze-priessnitze
Jeseník - Polský pomník Pomník
GPS poloha: 50°14'16.51"N 17°11'29.04"E
Lázně Jeseník na Gräfenberku jsou vyzdobeny řadou pomníků vděčných pacientů a rovněž zdobných pramenů, které vyzdvihují význam čisté vody jako hlavního léčebného média ve zdejších lázních. Pomníky označené jmény národů jsou poděkováním pacientů daných národností, kteří ve zdejších lázních našli uzdravení. Jako významný národ rakousko- uherské monarchie nemohli zůstat pozadu ani Poláci (k monarchii patřila Halič), takže uzdravení věnovali prostředky na „svůj“ pomník. Poměrně jednoduchý pomník ve tvaru trojúhelníkového obelisku najdeme v jižním oblouku lázeňské promenády. Na mramorovém jehlanu sedí bronzová polská orlice, autorem návrhu byl český architekt Aleš Lindsbauer (1839- 1895), samotný pomník pak byl odhalen v r. 1899. V r. 2012 proběhla rekonstrukce samotného pomníku a jeho okolí, včetně nedalekého odpočinkového pavilonu. Ten trošku připomíná spíše stavbu z dálného východu. Celá rekonstrukce je samozřejmě dokumentována úhlednými tabulkami, ale na škodu je spíš to, že u pomníku není spíš tabulka, která by prozradila něco málo o pomníku samotném. Samotný pomník nese na čele nápis „Priessnitzowi“ a český překlad nápisu v polštině, který najdeme na odvrácená straně pomníku vlevo. Nápis zní: „Bůh mu dal vnuknutí, aby nejlahodnějším a nejúčinnějším prostředkem – vodou trpícím pomáhal. Čest jeho památce.“ Na pravé straně podstavce pak najdeme nápis „Od Polaków 1899“. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jesenik-polsky-pomnik
Bělá pod Pradědem - informační centrum Infocentrum
GPS poloha: 50°11'28.10"N 17°11'41.24"E
Informační centrum v Bělé pod Pradědem nalezneme vedle kostela Sv. Tomáše na rozhraní místních částí Domašov a Adolfovice při levé straně silnice ve směru do Jeseníku. IC poskytuje informace o regionu Jeseníků, o možnosti ubytování, o památkách a sportovních a kulturních akcích….. Provozní doba: pondělí a čtvrtek 8:00 - 12.00 a 12:30 - 17:00 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 15
Průvodce "Průvodce Česká republika" úterý a pátek 8:00 - 12:00 a 12:30 - 15:30 Kontakt: Obecní knihovna a Informační centrum Domašov 4 790 85 Bělá pod Pradědem tel: +420 584 452 834 e-mail:
[email protected] web: http://www.bela.cz Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bela-pod-pradedem-informacni-centrum
Obří skály rozcestník Rozcestí
GPS poloha: 50°11'48.99"N 17°6'12.48"E
Rozcestí modré a (a zatím souběžně vedoucí) zelené značky u Obřích skal. Po modré vás čeká prudký výstup k rozcestí Pod Šerákem a k Jiřího chatě na Šeráku či k horní stanici lanovky na Mračné. Po modré i zelené dojdete k rozcestí Pod Obřími skalami, odtud po modré do Lipové- lázně a po zelené údolím Vražedného potoka a pak úbočím k dolní stanici lanovky v Ramzové. Autor článku: Ondřej Dedek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/obri-skaly-rozcestnik
Šerák, Jiřího chata, rozcestí Rozcestí
GPS poloha: 50°11'14.88"N 17°6'31.63"E
Rozcestí u Jiřího chaty na Šeráku, je zcela jístě místem uvažování , kam dál, a to ať již jste sem vyjeli lanovkou, či došli po svých. Samotná kamenná Jiřího chata na Šeráku zde stojí již více než 100 let a jen výhled z terasy před chatou je uchvacující. Prochází tudy MTZ z Lipové - lázní do Filipovic, ŽTZ do Jeseníku a k horní stanici lanovky na Mračné, a modré značky vás zavedou i k rozcestí nedaleko, odkud dojdete po ČTZ po hlavním hřebenu přes Keprník na Červenohorské sedlo či opačným směrem k stanici lanovky na Černavě a dále do Ramzové. Autor článku: Ondřej Dedek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/serak-jiriho-chata-rozcesti
Rozcestník Zlatý Chlum rozhledna Rozcestí
GPS poloha: 50°14'16.26"N 17°14'15.22"E
Modrá turistická značka vás z něj zavede na rozcestí Čertovy kameny (1,5km), do České Vsi (3km) a do Lázní Jeseník (8, 5km). Na druhou stranu se po ní souběžně s červenou turistickou značkou můžete vydat na Rozcestí Křížový vrch (2km), odkud můžete pokračovat po modré značce k vyhlášené restauraci Křížový vrch s dobrou kuchyní, skvělým dětským koutkem a velice příjemným personálem. Dále cesta pokračuje do Jeseníku (4,5km) a do Lázní Jeseník (po modré 6,5km a po červené 8km). Červená turistická značka vede na Bílé skály (1km), Rejvíz (5km) a do Vrbna pod Pradědem (20, 5km). Vedle rozcestníku je umístěna mapa Rychlebské hory. Pod rozhlednou je občerstvení a před ním velké odpočinkové místo s lavičkami. Na paloučku se též nachází výstražná cedule upozorňující na výskyt zmijí - pepodceňujte tuto informaci opravdu tam jsou !!! Autor článku: Bohumír Strnad Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozcestnik-zlaty-chlum-rozhledna
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 16
Průvodce "Průvodce Česká republika" Jeseník - Informační centrum Jesenicka Infocentrum
GPS poloha: 50°13'48.50"N 17°12'18.11"E
Informační centrum Jesenicka najdeme v pasáži obchodního domu Alkron v Palackého ulici v blízkosti náměstí. Získáme zde info. o turistických lokalitách, tipy na výlet, mapky, letáčky, info o kulturním dění v regionu, atd., atd… Tmavovlasá slečna, která měla službu byla milá a ochotná… Provozní doba: po - pá 9:00 - 18:00 so - ne 9:00 - 17:00 Kontakt: Informační centrum Jesenicka Palackého 1341/2 790 01 Jeseník tel: 584 459 514, 584 498 155 e-mail:
[email protected] web: http://www.jesenik.org Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jesenik-informacni-centrum-jesenicka
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 17