Průvodce "Průvodce Česká republika"
Skalice - řeka Říčka
GPS poloha: 49°26'47.08"N 14°6'49.21"E
Říčka je levostranným přítokem Lomnice těsně před jejím ústím do Orlické přehradní nádrže. V těsném sousedství soutoku je rezervace Dědovické stráně. Skalice, na horním toku zvaná Vlčava, pramení v Brdech pod Třemšínem, odvodňuje Rožmitálsko a Březnicko, kde se původní název mění na Skalici. Protéká Mirovicemi a Čimelicemi a pod Horním Ostrovcem se spojuje s Lomnicí. Má 52 km dlouhý tok, který odvodňuje území o rozloze 376 km čtverečních. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/skalice-reka
Hrad Zvíkov Hrad
GPS poloha: 49°26'20.36"N 14°11'33.00"E
Kouzelný hrad Zvíkov Až zase budete jednou svižně uhánět od Prahy směrem na Strakonice a dál třeba na Šumavu, sundejte nohu z plynu a před obcí Mirotice odbočte doleva a vydejte se po státní silnici č. 121 do jednoho z kouzelných zákoutí Povltaví. Až se Vaše auto zhoupne při nájezdu na mostovku a po obou stranách probleskne hladina Otavy, jste prakticky na místě. Ještě pár set metrů rovně, pak odbočka doleva, průjezd obcí Zvíkovské podhradí, na návsi znovu odbočka vlevo a na jejím konci, na okraji lesa „upelešíte“ Vašeho plechového miláčka a hezky po svých dojdete k cíli dnešní cesty – hradu Zvíkov. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "Průvodce Česká republika" Rod Přemyslovců je tím šlechtickým rodem, který je už od samého počátku spjat s historií zdejšího hradu. Když samotný Přemysl Otakar I. v roce 1226 koupil od kláštera v Doksanech zdejší Oslovský oujezd nezdálo se to být příliš dobrým obchodem. Na místě budoucího panského sídla se tyčil pouze skalnatý ostroh. Ale do budování hradu se Přemyslovci pustili opravdu s vervou, protože už v roce 1234 byl jeho purkrabím ustanoven Konrád z Janovic, což znamená, že tu už něco muselo stát. Být majitelem něčeho, co ještě není, je snad možné v dobách našeho dnešního Kocourkova, ale v tehdejších dobách osvícených……….? Zvíkov, Loket a Most – víte co měla tato 3 místa v minulosti společného? Jedna věc by se našla. Právě tato 3 místa byla jedinými, která zůstala věrna Václavovi I v době, kdy mladý kralevic Přemysl Otakar vystoupil proti svému otci. Právě ve zdech Zvíkova bylo přijato a hned nato uvězněno poselstvo odbojného mladíka. Když rozbroje ustaly, horké hlavy vychladly a mnohou číši spolu vypily, nastal znovu čas na práci. Z pověření Přemysla Otakara II. se úkolu zbudování královského paláce a opevnění ujal purkrabí Hirza. Stavební práce šly místním zřejmě pěkně od ruky a nic světoborného se na hradě nedělo, neboť další zmínka o hradní stavbě nad soutokem Otavy a Vltavy je datována až v roce 1306, kdy po vymření rodu Přemyslovců přechází objekt do rukou Jindřicha z Rožmberka. Popularity a obnovy se však dočkal až za vlády Karla IV (1346-1378), který zde rád pobýval a zřejmě i proto investoval do jeho rekonstrukce. Dokonce tu po určitý čas byly uloženy i korunovační klenoty, dokud mu tuto výsadu „nevyfoukl“ právě dostavěný Karlštejn. Brzy nato význam zdejšího hradu upadá a na jistý čas se stává zástavním hradem v držení pánů z Rožmberka a poté pánů z Vamberka. Husitské války přestál bez úhony a charakter královského hradu si, i přes držení několika majiteli, udržel až do roku 1575, kdy byl prodán znovu pánům z Vamberka, načež byl tento skutek zaznamenán do Desek zemských. Vamberští šáhli do svých truhlic a nechali na Zvíkově provést rozsáhlé renesanční úpravy. Pevnostní systém hradu to však nijak nenarušilo a ten bez problémů odolal i útokům za třicetileté války. Teprve v roce 1622 jej opustilo štěstí a byl císařským vojskem zpustošen. Nastává smutnější období jeho historie. Bez velkého entusiasmu si jej přebírají do svého vlastnictví v roce 1623 Eggenberkové, kteří moc dobře nedopadli. Vymírají! A na scénu vstupuje nám dobře známý rod Schwarzenbergů. Víte co je to výraz sekundogeniturní? Já ne, ale v chytrých knihách jsem se dočetl, že se jedná o mladší větev šlechtického rodu, v tomto případě rodu Schwarzenbergů, sídlící na nedalekém zámku Orlík. Tak si tak někdy říkám že bych taky chtěl být sekundogeniturní! Peníze asi u nich problém nebyl (a není), neboť se pustili do zajišťovacích prací na zchátralém objektu, což však nezabránilo zřícení nejen Nové brány v roce 1829 a následně i části paláce. Dodnes jsou patrné barevné rozdíly mezi původními a zrekonstruovanými částmi budov a hradeb, jejichž obnova skončila na přelomu 19. a 20. století. Tak a to by jsme měli hotovo. Hrad je zrekonstruován a tak šup s ním v roce 1948 do rukou státu. Co je na národní technické památce – hradu Zvíkov, z pozice dnešního návštěvníka velmi pozitivní, je ten fakt, že jeho areál je otevřen celoročně, pochopitelně v rámci návštěvní doby. Do jeho areálu se vstupuje Píseckou bránou. Její název je logický, neboť je orientována právě ve směru na Písek. Ještě o něco zajímavější je však věž Hláska, přirozeně dominující celému areálu. Zbudována byla někdy v druhé polovině 13. století a dodatečně osazena tzv. břitem, který znesnadňoval oblehatelům použití metacích strojů. Dnes je tato věž návštěvníkům bohužel nepřístupná, ale ani dříve nebyl výstup na ni ničím jednoduchým. Dělo se tak po žebříku, později po strmém a úzkém schodišti. Hlízová věž je nejstarší dochovanou stavbou hradu. Její půdorys je čtvercový, přičemž dosahuje výšky 20 metrů, síla jejích zdí činí 3,5 metru a na některých kamenech jsou dochovány původní kamenické značky. Její název se odvozuje od hrubě opracovaných kvádrů. tzv. hlíz, podle černé barvy kamene se jí však také někdy říkalo „Černá“. Snad ještě dvě zajímavosti vážící se k této stavbě. V místnosti v patře této věže měly být údajně uloženy na přechodnou dobu korunovační klenoty a sídlit zde měl i známý zvíkovský rarášek. Určit datum vzniku Červené věže není vůbec jednoduché, ale hledat bychom ho mohli nejspíše někde mezi 13. – 15. stoletím. Působí dost nenápadným dojmem, čemuž „vděčí“ jak za svou polohu téměř za horizontem, tak i okolní zeleni. Ve své minulosti sloužila i jako hradní vězení, do kterého byli vězni spouštěni, což jí vyneslo dřívější označení „Hladomoří“. Kaple Sv. Václava patří k tomu nejcennějšímu, co na Zvíkově naleznete. Přispívá k tomu fakt, že tato část hradu nikdy nebyla nějak výrazněji porušena a přečkala celkem bez úhony i období devastace celého areálu. Kaple vyrostla v době vlády Přemysla Otakara II ve 13. století a od té doby stále prezentuje moc a slávu zmiňovaného panovníka, čehož dokladem jsou třeba četné dlaždice s německými nápisy. Nejvzácnější částí kaple je sousedící sakristie, sloužící původně jako soukromá kaple, vyzdobená četnými malířskými motivy neznámého autora, který je „podepsán“ i pod oltářním obrazem a znám pod označením mistr Zvíkovského oplakávání. Paradoxní je, že Kaple Sv. Václava přestala plnit svou funkci po roce 1780 z obav nad její údajně narušenou statikou, což se však nikdy nepotvrdilo. K návštěvě zámku patří i návštěva zdejšího sklepení, z něhož je však zpřístupněna pouze část. Důvodem je velmi nízký strop v nejspodnější části sklepů. Přímo pod královskou ložnicí se nachází ve skále vytesaná velká čtyřhranná místnost, u níž se usuzuje na její využití v minulosti, jako nádrže na pitnou vodu. Silueta zámku se vznešeně shlíží na hladinách Vltavy i Otavy, které se právě pod hradem stékají. Není divu že se její romantikou nechali unést nejen autoři odborných publikací, ale inspirovat se nechali i mistři krásné literatury. Jmenujme za všechny alespoň J. P. Koubka a jeho Zřiceniny zvíkovské., Františka Vlnu (Zvíkov), A. Hejduka (Ve Zvíkovské kapli), Ant. Klášterského (Sonety zvíkovské, Zvíkovský orel), nebo Antonína Sovu (Páže ze staré malby). Zapomenout samozřejmě nemůžeme Ladislava Stroupežnického a jeho Zvíkovského raráška. I František Kožík napsal hru Noci na Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "Průvodce Česká republika" Zvíkově, každoročně uváděnou v rámci divadelního léta, a na zdejší hrad nezapomněl ani Ladislav Stehlík ve 2. dílu svého lyrického cestopisu Země zamyšlená. Vraťme se ještě na chvilku ze světa romantických představ do reálu dnešních dní, abychom si řekli, že areál zámku je otevřen po celý rok od 8 – do 18 hodin, ale návštěvní doba se během léta prodlužuje až do 22.00 resp. 23.00. V době konání divadelních představení se otevírací doba příslušně upravuje. Standardní cena za prohlídku Královského paláce činí pro dospělého 70 kč, přičemž děti, ZTP i senioři mají nárok na příslušnou slevu. Rodinné vstupné je určeno na částku 180- Kč. V prosluněném odpoledni se silueta Zvíkova pyšně shlíží v zrcadle vodní hladiny a my jen v duchu závidíme těm, kteří mohou na tomto romantickém místě strávit svou dovolenou. Jak nádherné musí být ranní svítání u doutnajícího ohýnku na soutoku dvou slavných řek s tajemnou siluetou zdejšího hradu, pomalu se klubající z nočních temnot. Jak krásné musí být vlahé letní večery, kdy hradní areál ožívá divadelními představeními. Ano! Jsme si jisti, že dnešní návštěva není rozhodně naší poslední návštěvou tohoto kouzelného místa. A tak ne snad, ale zcela určitě na shledanou na Zvíkově! Autor článku: Pavel Kolátor Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hrad-zvikov
V Obouch Rezervace
GPS poloha: 49°25'6.27"N 14°8'43.56"E
Jihovýchodně od obce Dolní Ostrovec asi 12 km severně od Písku se rozprostírá významná přírodní památka V Obouch. Tvoří ji přirozené říční koryto, kterým protéká řeka Lomnice, s množstvím žulových balvanů. Území je pro turisty přitažlivé jednak romantikou zdejší krajiny, jednak svým bohatstvím chráněných rostlin a živočichů. Z těch vzácnějších tu žije např. vydra říční, čáp černý nebo ještěrka obecná. Lokalita je přístupná z obce Ostrovec silničkou do údolí Lomnice. Územím prochází červeně značená trasa "Sedláčkovy cesty" a modře značená Alšova cesta. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/v-obouch
Zvíkov Hrad
GPS poloha: 49°26'15.94"N 14°11'36.27"E
Raně gotický Královský hrad Zvíkov se tyčí na skalnatém ostrohu nad soutokem Vltavy s Otavou. Hrad je národní kulturní památkou, nacházející se v Jihočeském kraji. Zvíkov je druhou nejvíce vyhledávanou kulturní památkou na Písecku. Dominantou hradu je obranná kulatá věž a královský palác s arkádovým ochozem ve vnitřním nádvoří. Významná je také hradní kaple s nástěnnými malbami. Na hradě je umístěna expozice o jeho historickém vývoji. Historie V 1. polovině 13. století za krále Václava I. bylo vybudováno vlastní jádro hradu, dostavba hradu proběhla za vlády Přemysla Otakara II. a Zvíkov se stal jeho oblíbeným sídlem. Během husitských válek se projevila výborná obranyschopnost hradu, protože se ho husitům nepodařilo dobýt. V roce 1437 byl zastaven Rožmberkům. V 70. letech 16. století se hrad stal majetkem Švamberků. Od 17. století hrad sloužil převážně k hospodářským účelům ? jako sýpka. Od roku 1719 Zvíkov patřil Schwarzenberkům. Koncem 19. století byla provedena náročná rekonstrukce hradu, další velkou rekonstrukcí pak hrad prošel ještě v 70. letech 20. století. V roce 1945 se hrad Zvíkov stal majetkem státu. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zvikov
Čimelice Zámek
GPS poloha: 49°27'58.08"N 14°4'5.62"E
Zámek stojí na severozápadním okraji obce Čimelice na Písecku v Jihočeském kraji. Zámek je trojkřídlá patrová budova s arkádovým vestibulem a mansardovou střechou. Zámecké fasády člení pilastry. Zámeckému interiéru dominuje hlavní sál, vyzdobený figurálními nástěnnými malbami z roku 1760, a 2 rokokové sály s tapetovanou chinoiserií. Na zámek navazuje park. Historie Zámek nechali postavit v letech 1728 ? 1730 majitelé čimelického panství Bissingenové. Barokní zámek s kaplí byl vybudován podle projektu architekta A. Canevalleho. Při úpravách po požáru v roce 1767 byl zámek rozšířen o věžičky Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "Průvodce Česká republika" postranních křídel. V roce 1778 zdědili zámek Vratislavové z Mitrovic, kteří nechali v roce 1819 nově upravit zámecké fasády. Od roku 1840 patřil zámek Schwarzenberkům. V letech 1951 ? 1982 zde byla umístěna střední průmyslová škola filmová. V roce 1993 byl zámek v restituci vrácen Karlu Schwarzenberkovi. Do roku 2001 zde sídlila Nadace současného umění, nyní je však prázdný a nevyužitý. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cimelice--1
Čížová Zámek
GPS poloha: 49°21'23.93"N 14°5'41.28"E
Renesanční zámek se nachází ve vsi Čížová na Písecku v Jihočeském kraji. Zámek je patrový dvoukřídlý objekt s pozdně renesančním portálem, nad kterým jsou znaky Dejmů a Kateřiny ze Sudic. Zámek není veřejnosti přístupný. Historie V roce 1560 vybudovali Dejmové ze Stříteže tvrz, kterou později vlastnili Lorečtí ze Lkouše. V roce 1629 byla tvrz upravena na pozdně renesanční zámek. V 18. století byl zámecký areál doplněn o barokní kapli. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cizova--1
Přírodní rezervace Hrby u Vráže Rezervace
GPS poloha: 49°23'26.16"N 14°7'43.03"E
Hrby je přírodní rezervace ležící západně od obce Vráž u Písku v okrese Písek chráněná pro výskyt zbytků přirozených smíšených listnatých porostů s doprovodnou květenou. Rezervace se nachází v okolí stejnojmenného kopce Hrby vysokého 498 metrů nad mořem. Jihovýchodně od rezervace přibližně 500 metrů se nachází další přírodní rezervace zvaná Čertova hora u Vráže. Rezervace je dostupná lesními cestami a taktéž značenou červenou turistickou stezkou tvořící okruh kolem Vráže. Okolo rezervace je ochranné pásmo široké 50 metrů. Lesy jsou tvořeny přirozeným porostem lipových bučin a suchomilných habrových doubrav. Vyskytuje se zde buk lesní, lípa malolistá a z menší části i dub zimní a habr lesní. Odhaduje se, že stromy jsou zde až přes 210 let staré. V bylinném patře roste dvojice ohrožených rostlin v podobě lilie zlatohlavé a vemeníku dvoulistého. Ze zvířat se zde hojně vyskytuje převážně ptactvo, které využívá staré stromové patro, kde hnízdí. Vyskytují se zde lejsek malý, kulíšek nejmenší, holub doupňák a čáp černý. Autor článku: Petr Brož Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prirodni-rezervace-hrby-u-vraze
Přírodní rezervace Dědovické stráně Rezervace
GPS poloha: 49°23'43.44"N 14°9'56.38"E
Dědovické stráně (evidenční číslo 598) je přírodní rezervace rozkládající se východně od obce Dědovice v okrese Písek na levém břehu řeky Otavy, která je chráněná z důvodů výskytu dubohabrového porostu s bohatou květenou. Rezervace je přístupná po polní cestě, která vede z Dědovic směrem k řece. Z rezervace je možné na protějším břehu pozorovat další přírodní rezervaci Výří skály u Oslova. Rezervace byla vyhlášena již v 31. 5. 1974 o rozloze 11, 42 ha. Rezervace se nachází na poměrně strmém kopci, ale sestup k řece je usnadněn nezpevněnou cestou, která až k vodě vede. Odtud je krásný výhled na meandr Otavy a na protilehlou rezervaci Výří skály, kde je k vidění množství vystupujících skalisek. Autor článku: Petr Brož Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prirodni-rezervace-dedovicke-strane
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "Průvodce Česká republika" Přírodní rezervace Výří skály u Oslova Rezervace
GPS poloha: 49°23'57.59"N 14°12'43.06"E
Výří skály u Oslova je přírodní rezervace ležící severozápadně od obce Tukleky a jihozápadně asi 2 km od obce Oslov zřízená pro ochranu skalnatých ostrohů s reliktním borem, které se nachází na pravém břehu řeky Otavy respektive v části spadající již pod Orlickou přehradu. V oblasti hnízdí největší sova obývající Česko výr velký. Z vrcholku rezervace je krásný výhled na meandrující Otavu a s trochou námahy se dá sestoupat i ke břehu řeky, kde se pak z vodní hladiny tyčí skaliska tvořící rezervaci. Autor článku: Petr Brož Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prirodni-rezervace-vyri-skaly-u-oslova
Lázně Hotel Vráž Cyklisté vítáni
GPS poloha: 49°22'45.12"N 14°7'37.02"E
Ubytování, adresa: Vráž 1 Telefon: +420724342032,+420382737111, e-mail:
[email protected] Kapacita: 173 míst Možnost ubytování na jednu noc, Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Zajištění odvozu či přepravy zavazadel pro cyklisty, Zprostředkování výpůjčky kvalitních kol, Možnost zakoupení obědových balíčků, Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Rezervační servis pro zajištění dalšího ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty, Přístup na internet, Cizojazyčné informační materiály Hodnocení: Lázně Vráž otevírají své zámecké brány a nabízejí služby všem, kteří hledají odpočinek, relaxaci a osobní přístup. V lázních Vráž Vás nadchne zámecká atmosféra, osobité kouzlo anglického parku a rozmanitá nabídka léčebných, relaxačních i zkrášlujících procedur. Naleznete zde bohaté možnosti sportovního a kulturního vyž... Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lazne-hotel-vraz
Most u Červené Most
GPS poloha: 49°22'50.93"N 14°15'15.44"E
Nedaleko osady Červená, asi 10 km jihozápadně od Milevska, spojuje oba břehy Vltavy jeden ze zajímavých jihočeských mostů - železniční most na trati Tábor - Ražice. Byl postaven v roce 1889 jako součást železnice Brno - Plzeň. Je dlouhý 253 m a původně čněl ve výšce 65 m nad vltavskou hladinou. Tato výška se po napuštění Orlické přehrady snížila. Železná konstrukce byla dodána závodem ČKD Praha ve třech polích, z nichž každé mělo rozpětí 84 m. Střední pole mostu bylo smontováno na místě. Před napuštěním přehradní nádrže byly pilíře zpevněny žulovými kvádry. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/most-u-cervene
Žďákovský most Most
GPS poloha: 49°30'17.34"N 14°11'2.93"E
Žďákovský most byl po dostavění nazýván technickým divem světa. Ve své době největší jednoobloukový ocelový most překlenul hladinu Orlické přehradní nádrže nedaleko Orlíka nad Vltavou a stal jednou ze stavebních dominant celého středního Povltaví. Žďákovský most, pojmenovaný podle nedaleké osady zatopené při napouštění Orlické přehradní nádrže, spojuje vltavské břehy u obce Orlíka nad Vltavou asi 15 km západně od Milevska. Jeho stavba byla zahájena současně se stavbou hráze Orlické přehrady v roce 1957 a trvala do roku 1965, kdy byl slavnostně předán do užívání. Na svou dobu má výjimečné parametry. Jeho délka je 540 m, hlavní oblouk o rozpětí 330 m podpírá konstrukci, po níž vede ve výšce 50 m nad hladinou jezera a 100 m nad bývalým dnem řeky silnice z Tábora (Brna) do Plzně. Celá mostní konstrukce působí Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
Průvodce "Průvodce Česká republika" dojmem mimořádně lehké stavby. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zdakovsky-most
Orlík nad Vltavou - Kostel Sv. Prokopa Kostel
GPS poloha: 49°30'16.16"N 14°10'7.72"E
Kostel Sv. Prokopa ze 14. století, původně gotický, dvěma přestavbami v letech 1654 a 1753- 54 zbarokizován. Na náměstí před kostelem stojí Socha sv. Prokopa z poloviny 18. století. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/orlik-nad-vltavou-kostel-sv-prokopa
Vrábsko Kaple
GPS poloha: 49°27'48.56"N 14°6'30.56"E
V malinké vesničce Vrábsko, která se nachází kousíček od Smetanovy Lhoty vedle Čimelic stojí malinká kaplička. Kdysi v ní bývali zlaté sochy šílené hodnoty, ale kdosi to vykradl a od té doby do kaple nikdo nechodí... Tato kaplička je vidět široko daleko a říká se, že má kouzelnou moc. Kdo si klekne na první schod, pomodlí se a přeje si přání - splní se to - do 7 let. Autor článku: Kamila Mitus Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vrabsko
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 6
