Průvodce "Průvodce Česká republika"

Průvodce "Průvodce Česká republika"

zřícenina hradu Trosky Hrad

GPS poloha: 50°30'59.47"N 15°13'50.59"E

Trosky - jednoznačně nejvýraznější dominanta Českého ráje, která se nachází cca v polovině cesty mezi Jičínem a Turnovem. V letech 1380- 90 byl Čeňkem z Vartenberka mezi dvěma čedičovými vrcholky postaven hrad s věžemi Panna a Baba. Hlavní palác se nacházel pod věží Panna. Po smrti Čeňka z Vartenberka připadl hrad králi Václavu IV, který jej věnoval pánům z Bergova. V následných letech hrad střídal majitele a za dob Lobkoviců pozbyl na významu, v polovině 17. století byl již zříceninou. Turisté mohou Trosky navštívit v dubnu a říjnu o víkendech a svátcích a od května do září denně kromě pondělí. Přístupná je vyhlídka pod věží Panna, před několika lety bylo vybudováno i dřevěné schodiště k vrchoku věže Baba. K Troskám je možno dojít po červené značce ve směru Dolní Mlýn - Valdštejn, po značce modré ve směru Malechovice žst. - Borek žst., nebo po značce zelené ve směru Sobotka - Ktová žst, Rovensko pod Troskami. Kdo přijede autem může zaparkovat na odstavném parkovišti pod hradem Otevírací doba: duben, říjen ... soboty, neděle a svátky ... 9:00 - 16:00 květen - srpen .... denně mimo pondělí ... 9:00 - 17:30 září ..................... denně mimo pondělí ... 9:00 - 16:00 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Průvodce Česká republika" Vstupné: dospělí ........................................................................ 60 Kč děti 6-15 let, senioři nad 65 let ..................................... 40 Kč studenti 15-26 let (s platným studentským průkazem) ... 40 Kč držitelé průkazů ZTP a ZTP/P ........................................ 40 Kč rodinné, tj. 2 dospělí + 2 (3) děti do 15 let ................... 160 Kč děti do 6 let, průvodce držitele průkazu ZTP/P ............... 0 Kč čtyřnohý přítel pes ................................................... 20 Kč Aktuální info o provozní době, akcích, novinkách a vstupném je k získání zde:http://www.hrad-trosky.eu/ Na virtuální prohlídku zříceniny hradu Trosky a krásného okolí se můžeme podívat zde: Podhradí: http://www.virtualtravel.cz/troskovice/zricenina-hradu-trosky/v-podhradi.html Věž Baba http://www.virtualtravel.cz/troskovice/zricenina-hradu-trosky/vez-baba.html Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zricenina-hradu-trosky

Kost Hrad

GPS poloha: 50°29'28.03"N 15°8'5.96"E

Hrad Kost je jedním z nejzachovalejších gotických hradů v Čechách, vybudovaný na okraji Českého ráje na pískovcové skále při střetu dvou lesnatých údolí. Nachází se nedaleko půvabného města Sobotky. Dominantou hradu je pískovcová věž lichoběžníkového tvaru, která byla určena k obraně. I když je hrad vybudován na skále, není příliš snadné ho v zalesněné krajině najít. Hrad je přístupný v dubnu a říjnu pouze o víkendech, v květnu, červnu a září denně mimo pondělí a v měsících červenci a srpnu každý den. Parkoviště je asi 100 metrů od hradu. Překrásná příroda v okolí hradu a zachovalost hradu Kost se často stává předmětem zájmu mnoho zahraničních i českých filmařů. Historie Hrad vznikl v 70. letech 14. století a jeho stavitelem byl pravděpodobně Petr z Vartemberka. Po něm hrad získali Hazmburkové a potom Šelmberkové, kteří ho rozšířili o Šelmberský palác. V průběhu 16. století došlo ještě dvakrát k rozšíření hradu. Plány Albrechta z Valdštejna přestavět hrad na zámek zmařila jeho smrt v roce 1634, o rok později část hradu vyhořela. V polovině 17. století se uvažovalo o zboření hradu, aby nemohl být využíván jako opora nepřítele, což se stalo za třicetileté války. Po roce 1867 byl hrad částečně upraven novogoticky. V 50. letech 20. století začaly probíhat rozsáhlé rekonstrukce hradu. V současnosti je vlastníkem hradu Kost Giovanni Kinský dal Borgo. Doplnění popisu Je mnoho důvodů, proč byste si hrad Kost neměli nechat ujít ? alespoň pokud patříte mezi dobrodruhy a romantiky, rádi se touláte zachovalou přírodou a obdivujete historické stavby, dýchající tajemnou atmosférou. Kost se nachází v místech, kde se stýká Prokopské údolí s údolím Plakánek. Okolní krajina je celkem příznačně nazvaná Český ráj . Zvlněný terén je pokryt mozaikami lesů, luk a lesů a posetý zříceninami, hrady i zámky. Mezi nejznámější patří Trosky, Humprecht, Hrubá skála, Valdštejn a Valečov. Majestátní Kost má mezi ostatními středověkými hrady zvláštní postavení. Je nejzachovalejší. Historie stavby sahá až do 14. století. Hrad zažil dobu slávy i úpadku. Nějaký čas dokonce sloužil jako sýpka, aby byl v 50. letech 20. století rekonstruován. Dnes je Kost v soukromém vlastnictví rodiny Kynských. Památka je přístupná veřejnosti. Pravidelně se zde pořádají nejrůznější kulturní akce. Turista ocení prohlídky v dobových kostýmech, přehlídky letu dravců, divadlo na nádvoří či skutečné kuchařky v místní černé kuchyni, které nabízejí k zakousnutí tradiční koláče. Kost má od všeho trochu. Zavděčí se milovníkům romantických a upravených místností, zařízených tak, jak velel vkus dob dávno minulých, a přitom nadchne vyznavače tajemné, ba pochmurné atmosféry. Prohlídkové okruhy jsou zde dva: Hradní paláce a Středověká mučírna. Kostečtí průvodci jsou milí a vzdělaní, takže ať se rozhodnete jakkoli, nudit se nebudete. Čím Kost vás hrad Kost dostane? Zajímavé exponáty uvidíte v průběhu celé prohlídky. Při vstupu na první nádvoří zaujme pozornost velká dřevěná konstrukce. Jedná se o funkční kopii katapultu, který se používal ve středověku při dobývání hradů. Provozuschopná je i replika gilotiny, vystavená v mučírně. Na jejím Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Průvodce Česká republika" originále se popravovalo ještě za první republiky a protektorátu. Obraz, vystavený v prostorách Vartemberského paláce, je opředen tajemstvím. Vystavit ho nechali dnešní majitelé hradu ? bratři Kinští. Jejich rodu patří ta záhadná podobizna, provrtaná kulkou, snad odnepaměti. Avšak nikdo si už dávno nepamatuje, koho ženský portrét zpodobňuje a čím si střelu vysloužil. Lidová báchorka podává zajímavé vysvětlení. Rád vám ji povykládá každý zdejší průvodce. Nač ještě váhat!? Český ráj nabádá k navštívení? autor: Michaela ?Mysha? Košťálová (www.myshaweb.cz) Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kost

Valdštejn Hrad

GPS poloha: 50°33'44.89"N 15°10'2.24"E

Valdštejn - jeden z nejnavštěvovanějších cílů v Českém ráji. Valdštejn patří k nejstarším hradům na Turnovsku, postaven byl na strmých pískovcových blocích Jaroslavem z Hruštice v letech 1260- 80. Na počátku 15. století se držiteli hradu stali Vartenberkové, v roce 1436 Valdštejn získal bývalý husitský hejtman Jan Čapek ze Sán. Po Bílé hoře byl hrad zkonfiskován a následně se stal majetkem Albrechta z Valdštejna. V majetku Valdštejnů byl hrad do roku 1821, kdy ho koupil Jan Lexa z Aehrenthalu. Jan Lexa dal hrad upravit v duchu dobového romantismu tak, aby co nejvíce připomínal minulost Valdštejna. Návštěvníci si mohou prohlédnout románskou expozici ve starém paláci, tajemná sklepení, hladomornu, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, mohou se rozhlédnout z nádherné vyhlídky a využít i občerstvení s příjemným posezením. K hradu dojdeme po modré a žluté značce ze Sedmihorek, nebo po červeně značené Zlaté stezce Českého ráje ve směru Turnov - Trosky. Ze Sedmihorek lze k hradu dojet i na kole. K získání je zde Turistická známka č. 147 - Hrad Valdštejn. Adresa: Hrad Valdštejn, 511 22 Turnov Webové stránky: www.hrad- valdstejn.cz Kontakt: 739 014 104, 733 565 254, [email protected] Otevírací doba: květen-září: denně 9.00-17.30 duben a říjen: So, Ne, Svátky 9. 00-17.30 Vstupné: 50 Kč plné, 25 Kč snížené (děti do 6 let, držitele průkazu ZTP/P) Na virtuální prohlídku mostu vedoucího ke zřícenině hradu Valdštejn se můžeme podívat zde: http://www.virtualtravel.cz/ turnov/zricenina-hradu-valdstejn/vstupni-most.html Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/valdstejn

Hrubá Skála Zámek

GPS poloha: 50°32'41.75"N 15°11'41.96"E

Romantický zámek Hrubá Skála se nalézá na okraji Hruboskalského skalního města uprostřed lesů na zalesněné skalní plošině nad obcí Hrubá Skála na Semilsku v Libereckém kraji. Historie zámku sahá do období kolem roku 1350, kdy zde Hynek z Valdštejna, postavil na mohutných pískovcových skalách, hrad Skála. S přestavbou původního hradu do podoby zámku započali Smiřičtí v 16. století. Od posledního z rodu Smiřických Hruboskalské panství získal Albrecht z Valdštejna. V následných letech byl zámek po několika požárech několikrát přestavován. V roce 1821 zámek koupil Lexa z Aehrenthalu. Roku 1859 byl zámek romanticky regotizován. V roce 1945 se zámek stal vlastnictvím státu. V 60. letech 20. století byl přebudován v odborářskou ubytovnu a stal se tím na téměř 50 let zapomenutou kulturní památkou a bylo tam utlumeno jeho původní kouzlo. Turistům je přístupné nádvoří lichoběžníkového půdorysu a hranolová věž s ochozem jako vyhlídka na Hruboskalské skalní město, hrad Trosky, vrchy Kozákov a Tábor. Návštěvníci zámku se mohou dobře najíst v zámecké restauraci. Většina zámeckých prostor dnes však slouží hotelovým účelům, viz: http://www.hrubaskala.cz/hotely/hotel-zamek-hrubaskala/ Na zámku a v jeho blízkém okolí bylo filmaři natočeno několik filmů a pohádek z nichž nejznámější je zcela jistě Princ Bajaja. Filmové Bajajovo lože se nalézá nedaleko zámku, skutečný název je však Adamovo lože. K zámku Hrubá Skála je možno dojít po červeně značené Zlaté stezce Českého ráje ve směru Turnov - Trosky. Po zelené ze Sedmihorek a po modré od žst. Hrubá Skála - hrad Kost. K získání je zde Turistická známka č. 148 - Zámek Hrubá Skála. Nejkrásnější pohled na zámek Hrubá Skála se nám zcela jistě nabízí z nedaleké Mariánské vyhlídky, více foto zde: http:// www.turistika.cz/mista/marianska-vyhlidka Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Průvodce Česká republika" Kontakt: Zámek Hrubá Skála - Hotel Hrubá Skála Hrubá Skála 1 511 01 pošta Turnov tel.: +420 481 659 111 Web: http://www.hrubaskala.cz/hotely/hotel-zamek-hruba-skala/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hruba-skala

Prachovské skály Rezervace

GPS poloha: 50°27'58.58"N 15°17'6.10"E

Přírodní rezervace vyhlášena v roce 1933. Skalní město vzniklo usazením pískovců a slínovců na dně druhohorního moře a stalo se tak součástí českého křídového masívu. V okolí je prehistorické naleziště, svědčící o osídlení v 10. až 7. stol. př.n.l. Rezervací vede mnoho turisticky značených cest vedoucích roklemi, obklopenými pískovcovými stěnami a Krásnými vyhlídkami. Prachovské skály jsou vyhledávaným cílem turistů i horolezců. Autor článku: Hana Knoppová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prachovske-skaly

Prachovské skály - vyhlídka Českého ráje Vyhlídka

GPS poloha: 50°27'59.87"N 15°17'22.74"E

Název místa Vyhlídka Českého ráje vypovída za vše... prostě nádhera. Z vyhlídky se nabízí výhledy na celý amfiteátr skal, Prachovskou jehlu, Madonu, skály Plecháče. V dálce jsou vidět Trosky, Vyskeř, Mužský, ale i Ještěd a při velmi dobré viditelnosti (jako na foto) Ralsko, Bezděz, České Středohoří a Lužické hory. K Vyhlídce Českého ráje nás dovede odbočka od žlutě značeného malého okruhu. Dříve byla tato vyhlídka nazývána Hraběnčina vyhlídka. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prachovske-skaly-vyhlidka-ceskeho-raje

Hruboskalsko Skalní útvar

GPS poloha: 50°33'1.89"N 15°10'46.98"E

Hruboskalsko jsou pískovcové skalní věže, které najdeme v severovýchodní části chráněné krajinné oblasti Český ráj, jihovýchodním směrem od města Turnov. Tyto skalní útvary se zvedají nedaleko lázeňského městečka Sedmihorky. Toto malebné skalní město vzniklo destrukcí okrajové části pískovcové Hruboskalské vrchoviny. Zdejší pískovcové skály jsou oblíbeným místem horolezců. Skalní město se rozkládá na ploše 120 hektarů a člení se na několik menších celků a to Dračí skály se zajímavou Zámeckou roklí, Kapelníka, Maják a v neposlední řadě na Údolíčko. Výška zdejších sklaních věží je 60 metrů. Zvětráváním pískovců tu můžeme vidět zajímavé sklaní útvary jako skalní brány, tunely, výklenky a převisy. Hojně navštěvované místo je rozsedlina nazvaná Myší díra. Turisty vyhledávaným místem je také uměle vytvořené Adamovo lože v Jeskyni milenců. Hruboskalsko poskytuje celou řádku malebných vyhlídek a nejnavštěvovanější je vyhlídka na Mariánské skále. Z této vyhlídky můžeme vidět zámek Hrubá skála, který stojí na okraji skal a dohlédneme za příznivého počasí k Troskám a Kozákovu. Dole pod Mariánskou skálou je symbolický hřbitov horolezců. Nejvyhledávanější turistická tras k návštěvě Hruboskalska vede z lázní Sedmihorky na Hrubou skálu mezi Dračími skalami. Oblastí Hruboskalsko prochazí také zančena turistická tras známá pod názvem Zlatá stezka Českého ráje. Trasa této turistické cesta vede kolem arboreta Bukovina. Bylo založeno v roce 1860 až 1862 původně jako botanická zahrada jejíž rozloha činila 3 hektary. V arboretu roste 35 stromů přivezených ze Severní Ameriky. Turistická Zlatá stezka také prochází kolem významných historických památek a to kolem zámku Hrubá Skála, hradu Valdštejna a v neposlední řadě kolem památky lidové architektury Kopicův statek. Nedaleko statku byly do pískovcových skal vytesány různé plastiky. V oblasti Hrobuskalska se v pískovém podkladu daří především borovým lesům a v chladnějších místech pak rostou smrky. Na Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Průvodce Česká republika" svazích kopců můžeme vidět bučiny a v nižších polohách, kde více vlhko pak rostou olšiny. Oblast Hruboskalska je protkána celou sítí značených turistických tras, které jsou určeny jak k rodinným výletům tak na své si tu přijdou i náročnější turisté. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hruboskalsko

Jičín - Valdická brána Rozhledna

GPS poloha: 50°26'12.44"N 15°21'12.13"E

Valdická brána - dominanta Valdštejnova náměstí v Jičíně. Je jedinou ze tří dochovaných bran, které byly součástí původních městských zděných hradeb (pozn. redakce: součástí opevnění města). Do dnes známé podoby byla Valdická brána dostavěna kolem roku 1568 (pozn. redakce: na příkaz šlechtického rodu Trčků z Lípy, ale jak dokládají kusy zdiva, při stavbě byly využity zbytky starší brány z konce 14. století). Výška věže je necelých 53 metrů, vyhlídkový ochoz se nalézá ve výšce 32 metrů. Z ochozu věže, na který vede 156 schodů se nabízí krásné rozhledy na město Jičín, Veliš, Prachovské skály, Brada, Zebín, Tábor, Bradlec, Kumburk, Krkonoše a k východu na Podkrkonoší a Zvičinu... Vstupné: dospělí: 25,00 CZK dětské, studenti, senioři: 15,00 CZK Otevírací doba: duben a září Út - Pá 10:00 - 16:00 So - Ne 10:00 - 18:00 květen - srpen Po - Ne 10:00 - 18:00 Na virtuální prohlídku výhledů z Valdické brány, směrem k západu přes Valdštejnovo náměstí, se můžeme podívat zde: http://www.virtualtravel.cz/jicin/vyhled-z-veze.html Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jicin-valdicka-brana

Humprecht Zámek

GPS poloha: 50°28'14.40"N 15°10'13.03"E

Raně barokní zámek Humprecht stojí na zalesněném čedičovém vrchu (340 m) v těšném sousedství města Sobotky v Královéhradeckém kraji. Zámek Humprecht patří k nejvýznamnějším a nejmalebnějším dominantám Českého ráje. Zámecká stavba má oválný půdorys. Ve středu zámku se zvedá 16 metrů vysoký centrální sál, prostupující dvě patra. Tento sál má vynikající akustiku, a proto se zde také pořádají koncerty. Na zámku je k vidění stálá expozice, připomínající slavné rodáky ze Sobotky. Z ochozů zámku se nabízí daleký výhled. Historie Zámek nechal v letech 1666 ? 1668 postavit Jan Humprecht Černín z Chudenic podle projektu C. Luraga jako volnou parafrázi cařihradské Galatské věže. Na špičce zámku byl vztyčen kříž, asi 100 let po Černínově smrti byl kříž nahrazen žlutým půlměsícem. V roce 1678 zámek vyhořel, brzy byl však opraven a zvýšen. Další Černínové pak zámek využívali k Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Průvodce Česká republika" reprezentačním účelům. Později zámek několikrát změnil majitele. Kvůli zanedbané údržbě však postupem času chátral, v letech 1937 ? 1939 byl restaurován a v 70. letech minulého století následovaly další opravy. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/humprecht

Prachovské skály - vyhlídka Míru Vyhlídka

GPS poloha: 50°27'59.58"N 15°17'27.96"E

Z Vyhlídky Míru se nabízí krásné výhledy na vrcholky skal, které lemují Císařskou chodbu. V dálce se otevírá pohled na Trosky, Mužský, Vyskeř, ale i Ještěd, Bezděz, Ralsko a Lužické hory. K vyhlídce s dostaneme odbočkou od žlutě značeného malého okruhu (vyhlídka je i součástí zeleně značeného velkého okruhu). Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prachovske-skaly-vyhlidka-miru

Sedmihorky Lázně

GPS poloha: 50°33'10.70"N 15°11'46.04"E

Lázně Sedmihorky, nejstarší vodoléčebný ústav v Čechách byly založeny roku 1841 MUDr. Antonínem Šlechtou, nadšeným zastáncem vodoléčebných metod Vincence Priesnitze. Antonín Šlechta získal lékařský diplom v roce 1836 a stal se ihned domácím lékařem v rodině hraběte Desfoursa, majitele panství Hrubý Rohozec. Ještě téhož roku mu byl nabídnut úřad městského lékaře v Turnově, který přijal. Při své všestranné lékařské činnosti se počal zabývat myšlenkou na založení lázeňského ústavu v okolí Turnova. Podnětem k jeho záměrům mu byla krásná romantická krajina turnovského okolí, s hojností studené pramenité vody s jejichž léčebnými účinky uvažoval. Schválení a souhlas se svým úmyslem získal od tehdejších vědeckých kapacit, včetně profesorů pražské lékařské fakulty. Pod jejich záštitou se dr.Šlechtovi podařilo uskutečnit svůj záměr. Nedořešená zůstala otázka umístění lázeňského ústavu. V této záležitosti se obrátil na tehdejšího majitele hruboskalského panství, Aloise Lexu, rytíře z Aehrentalu, který dal dr. Šlechtovi na vůli, aby si vybral k založení vodoléčebného ústavu některé z nejkrásnějších míst na jeho panství. Volba padla na polesí wartenbergské pod Hrubou skálou, kde byl velký počet lesních pramenů s velmi studenou vodou, jejichž průměrná teplota byla uváděna 6,8 st. R, tj. 8,5 oC.,podle nyní používané stupnice. Volbu tohoto místa podpořily i dobré přístupové možnosti po dokončení stavby císařské silnice Turnov- Jičín (1832). S účinnou pomocí majitele panství bylo polesí Wartenberg přestavováno na lázeňské domy od roku 1839. Práce však pokročily tak, že se do zdejších budov mohl nastěhovat první chudičký lázeňský personál se svým "šéfem" dr.Šlechtou již 28. července 1841. V témže období naordinoval svoji vodoléčebnou metodu prvním sedmi lázeňským hostím. Komplex zahájil zkušební provoz a dostal název Bad Wartenberg. (V té době převládaly i na vyloženě českém území ještě německé názvy, protože země Českého království byly součástí dosud silné a zdánlivě tehdy neotřesitelné habsburské říše.) K oficiálnímu otevření lázní pak došlo až 15.května 1842. Čtyřicátá a padesátá léta 19. století se vyznačovala zvýšeným národně uvědomovacím procesem, samozřejmě také v českém prostředí. Trvale většího významu nabývala rodná řeč a její prosazení na území českého království. Tak se brzy prosadilo, že i Bad Wartenberg přijal půvabný a libozvučný název Sedmihorky (zásobárnou místních pramenů bylo - jak se uvádělo - sedm vršků, hůrek či horek). A základní pramen už také dávno nesl název "Sedmihorka" (připomíná se dokonce již v r.1702). Pramen "Sedmihorka", jinak po majiteli panství také "Aloisův", dodával veškerou vodu pro potřebu lázní. Lázeňské počátky byly velice skromné pro nedostatek provozních a ubytovacích prostorů i nedostatečného zařízení. V roce 1841 bylo v nových lázních léčeno pouze sedm osob, o rok později již padesát osm pacientů. Návštěvnost postupně stoupala tak, jak se šířila dobrá pověst o tomto léčebném zařízení. V druhé polovině existence lázní vedených dr.Šlechtou dosáhla velmi slušné úrovně kolem 500 osob ročně. Lázně se těšily přízni nejen obyvatelstva rakouské monarchie, ale i vysoce postavených hostů z cizích zemí, z Ruska, Německa, ale i z Turecka a Švédska. Častými hosty byli přátelé a známí rodiny Aehrenthálů. Mimo německy mluvících hostů, pobývala v Sedmihorkách stále početnější část českých hostů, významných vlasteneckých osobností veřejného a kulturního života, které k sobě dr. Šlechta zval. Za všechny vzpomeňme alespoň Jana Nerudu, Elišku Krásnohorskou, nejpřednější členky zemského českého divadla a Národního divadla herečky paní Otylii Sklenářovou - Malou a Marii Hübnerovou, J. Bittnera s Marií Bittnerovou -vynikající dramatickou umělkyni, Jindřicha Mošnu a Eduarda Vojana, historika Jaroslava Golla, Josefa Jiřího Kolára, malíře Hanuše Schweigera, spisovatele Gustava Pflegra-Moravského, který umístil částečně do Sedmihorek děj svého posledního románu Paní fabrikantová. Bývala to společnost veselá, v níž nechyběl smích, žerty, veselé scénky, které zpestřovaly jejich pobyt v lázních. Dokladem toho je dochovaný žertovný obrázek na Jana Nerudu - starý básník si za keřem se zájmem prohlíží koupající se dívku. Obrázek namaloval F. Kolár, absolvent pražské malířské akademie, později vynikající herec Národního divadla. Čeští lázeňští hosté, nadšeni nevšední krásou okolní krajiny, počali ji v sedmdesátých letech 19.století nazývat Českým rájem. Tento název se později vžil nejen pro krajinu Hruboskalskou, ale pro širokou oblast od Jičína, přes Turnov až k Mnichovu Hradišti a na Maloskalsko. Lázeňské prostranství mělo parkovou Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Průvodce Česká republika" úpravu a květinovou výzdobu. Uprostřed proti portálu kolonády byl původně vodotrysk, později zde na podstavci s vytékající vodou stála busta dr.Šlechty od J.Myslbeka. Ta se po 2.sv. válce, kdy Sedmihorky přešly do správy Ústřední rady odborů musela na dlouhá léta přestěhovat do prostor mezi ubytovnami Zámeček a Pramen, protože původ dr. Šlechty (pocházel z textilního rodu průmyslníků) nekorespondoval s tehdejší socialistickou ideologií. Na své původní místo se busta vrátila až po rekonstrukci kolonády v r.1992. Přímo v kolonádě byl uprostřed umístěn v podobě pomníčku Janský pramen, pojmenovaný po majiteli panství. U silnice pod starým lázeňským domem (nyní dům Pramen) byl umístěn pomníček s tekoucí vodou, označený jako Elizabetina studna, pojmenovaná druhým jménem manželky majitele panství. Nad starým lázeňským domem bylo místo pro tělocvik a pro hry. Hruboskalské lesy byly v širokém pásmu kolem Hrubé skály ohrazeny oborou, která procházela i nad lázeňskými budovami.Tam byla v oboře vrata, kterými se vcházelo do lesa na tzv.pramenní cestu (nyní turistická Angrova stezka) vedoucí k četným lesním pramenům. Václav Durych ve své knize z Českého ráje vydané v roce 1886 popisuje léčebné procedury v sedmihorských lázních. Uvádí, že nejdůležitějším způsobem léčení, bylo léčení studenou vodou. Léčilo se však i vzduchem, tělocvikem a dietou, vše podle lékařského vyšetření a předpisu, přičemž se přihlíželo k povaze, pohlaví, věku a tělesné kondici pacienta. Voda se používala zevním i vnitřním způsobem. Zevně se voda používala koupelemi celého těla nebo jen polovičními, omýváním, třením, sprchami, sedací či parní lázní. Vnitřní používání stanovil lékař dle stavu nemocného. Denně se předepisovalo průměrně až dvacet malých skleniček, někdo však měl povoleno vypít pouze pět, jiný až třicet pět skleniček vody.Velmi důležitými byly lázně vzduchové. Pacient, který šel do vzduchové lázně se musel podrobit osprchování nebo proceduře opleskávání. Potom nahý, jen s přehozeným prostěradlem a hlavou pokrytou slaměným širákem se vydal na procházku do lesa. Vzduchové lázně se používalo jen v suchém a teplém počasí dvě hodiny před polednem. Před započetím vzduchové lázně zarazil lázeňský v parku červenobílý prapor jako znamení ženám, že do dvanácté hodiny je pro ně dotyčná část lesa uzavřena. Dr.Šlechta zkušebně vyhradil též vzduchovou lázeň pro ženy, své rozhodnutí však brzy zrušil, poněvadž to prý nedělalo dobrotu. MUDr. A. Šlechta zemřel 2. ledna 1886. Byl znám nejen pro svůj lékařský věhlas, ale i pro svoji milou a dobrosrdečnou povahu, pro kterou byl všemi hosty ctěn. Na jeho památku mu dali jeho vděční přátelé a lázeňští hosté postavit v centru Sedmihorek bustu. Jejím autorem byl významný český sochař a autor sochy sv. Václava na náměstí téhož jména v Praze - Josef V.Myslbek. Pomník dr. Šlechtovi byl odhalen na svátek sv. Antonína 13. 6. 1890. Přesto, že v lázních společně žily dvě národnostní skupiny hostů, z nichž každá žila vlastním společenským životem, dovedl si získat přízeň a úctu obou. Za své celoživotní zásluhy byl vysoce hodnocen v lékařských kruzích. Již za svého života získal mnoho vyznamenání a řádů a to i zahraničních. Mj. se stal rytířem rakouského řádu Železné koruny, byl povýšen do šlechtického stavu a jmenován c.k.vládním radou. S časem se měnily i léčebné metody, podle názoru lékaře, který právě v Sedmihorkách po smrti dr. Šlechty pracoval. K léčení se začala používat i rašelina z nedalekého rašeliniště Bezedná, která však svým složením neodpovídala léčebným potřebám. Proto se údajně počala dovážet rašelina ze Železnice, což ovšem podstatně prodražovalo léčebný proces. Je patrné, že po úmrtí zakladatele lázní se počalo experimentovat a Sedmihorky ztratily svůj původní charakter vodoléčebných lázní. Posledním z lékařů v Sedmihorkách byl MUDr. Tadra, který však musel po vyhlášení mobilizace 1914 nastoupit vojenskou službu v rakouské armádě. Za daných okolností nebyla naděje na další pokračování v lázeňské léčbě. To byl po sedmdesáti třech letech definitivní konec léčebných lázní v Sedmihorkách. I nadále se využívalo bývalých lázeňských objektů k ubytování letních hostů, jen označení se změnilo na klimatické lázně. V současné době fungují Lázně Sedmihorky s celým svým areálem jako hotelové zařízení s dostatkem společenských a kongresových prostor. Jsou přirozenou branou do Českého ráje a hruboskalského skalního města. V současné době funguje celý areál jako hotel s nabídku služeb balneo cetra. Nejedná se klasický lázeňský provoz. Autor článku: Kateřina Dvořáková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sedmihorky

Jičín - Aqua Centrum, plavecký bazén Aquapark

GPS poloha: 50°26'25.40"N 15°21'47.48"E

Jičínské Aqua Centrum slouží veřejnosti od roku 1998, nachází se v areálu sportovních zařízení. V areálu se nachází plavecký bazén o délce 25 x 8 metrů s teplotou vody 24 - 26°C, dětský bazén o délce 12,5 x 8 metrů s teplotou vody 27 - 28°C. Dále tobogan dlouhý 96 metrů, dětské brouzdaliště s umělou říčkou a vodním hřibem. Skokanský bazén, divokou řeku, výřivky, ….. Využít je možno dále saunu, solárium, masáže. Aktuální ceny vstupného a otevírací doba je možno ověřit na webu: http:// www.sport- jicin.cz/ aquacentrum/ Kontakt: Sportovní zařízení města Jičín Revoluční 863 506 01 Jičín tel.: +420 493 531 860 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "Průvodce Česká republika" e-mail: [email protected] webu: http://www.sport-jicin.cz/aquacentrum/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jicin-aqua-centrum-plavecky-bazen

Jinolické rybníky Rekreační oblast

GPS poloha: 50°28'20.63"N 15°18'43.50"E

Sháníte-li se po nějakém Krásném letním rekreačním místě, věříme, že tato upoutávka bude přímo pro vás. Zveme vás totiž do malebné rekreační oblasti, rozprostírající se nedaleko města Jičín, která je atraktivní především díky mnoha přírodním rybníkům (Oborský, Němeček, Jinolice) vhodným ke koupání a vodním sportům. U rybníků jsou tábořiště, takže pokud nejste naladěni zrovna na hotelový pokoj, jistě vám rekreace v tomto prostředí padne jako ulitá! Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jinolicke-rybniky

Šťastná země v Českém ráji Zábava, atrakce

GPS poloha: 50°33'4.72"N 15°13'24.49"E

Dětský zábavní areál kousek od Rovenska pod Troskami, obrovské hřiště se spoustou houpaček, prolézaček, lanovek a lezeckých stěn. Dřevěná replika zámku Hrubá skála s vyhlídkovou věží, trpasličí vesnička, trampolíny, zookoutek. O prázdninách každodenní program plný her a soutěží, v sezoně víkendové akce. Autor článku: Jiri Pilnacek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/stastna-zeme-v-ceskem-raji

Jičín - Aquapark, koupaliště Kníže Aquapark

GPS poloha: 50°26'36.02"N 15°20'59.78"E

Jičínský aqupark, resp. koupaliště Kníže bylo vybudováno v místech bývalého zanedbaného koupaliště ze třicátých let. Rekonstrukce areálu byla ukončena v průběhu srpna 2010. Návštěvníkům je k dispozici plavecký bazén se čtyřmi drahami o délce 25 metrů, tobogán dlouhý 69 metrů a převýšemím 9 metrů, dvojskluzavka dlouhá 15 metrů a malá široká skluzavka dlouhá 7 metrů. Dále chrliče vody, masážní sedátka, perličková lůžka, vodní gejzír a pro nejmenší dětský bazén s vodním hříbkem. Aktuální info o otevírací době, vstupném, atd. je zde: http://www.sport-jicin.cz/knize/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jicin-aquapark-koupaliste-knize

Sedmihorky - lázně Lázně

GPS poloha: 50°33'14.26"N 15°11'47.66"E

SEDMIHORKY lokalita 6 km JV od Turnova

Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 19 B3 lázně prameny Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce "Průvodce Česká republika" stromy sochy První zmínka o objektu 1841 Vlastní popis objektu ve stručné formě Historie lázní Sedmihorky spadá do roku 1841, kdy majitel panství Alois Lexa z Aehrenthalu poskytuje MUDr. Antonínu Šlechtovi finanční prostředky k založení vodoléčebných lázní. Původně Vodoléčebný ústav Sedmihorský na Hrubé Skále je uváděn pod názvy Bad Wartenberg, Marienbad, Carlsbad a Fransenbad. Ze Sedmihorek byly vypravovány vlakové spoje do Drážďan, Berlína, Paříže a Vídně. Tyto lázně byly navštěvovány hosty ztéměř celého světa a to i z Ameriky, Afriky a Asie. Léčili se zde členové císařské rodiny a Jan Neruda i Eliška Krásnohorská. Prameny využívané pro léčbu jsou velmi studené a jejich průměrná teplota je udávána kolem 1 - 2 Co. Léčení studenou vodou vycházelo z praktik léčitele Vincenta Priessnitze a jako takové je předepisoval i MUDr. Šlechta.. Léčení začínalo v 5 hodin ráno ledovými zábaly, následovala procházka s pitím vody z pramenů přičemž bylo doporučováno 7 - 30 sklenic. Následovaly střídavé koupele ve studené a teplé vodě a procházky naboso v rose na sedmihorských loukách. Léčilo tak téměř všechno od neuróz a chudokrevnosti až po břišní tyfus. Na jistém místě byly užívány tzv. vzdušné lázně, kde hosté chodili zcela nazí a byl tak položen základ českého nudismu. Ke všemu na promenádě vyhrávala vojenská hudba a přijížděli sem i světoví hudebníci a zpěváci. Léčebná voda se nalézala v romanticky nazývaných pramenech z nichž je v okolí dodnes zachováno celkem 14 a tak např. při cestě po žluté TZN můžeme projít kolem pramene Josefova s kamenným reliéfem vavřínového věnce a pramen Antonínův již z roku 1839. Dnes je v centru lázní umístěna Myslbekova busta MUDr. Antonína Šlechty na prameni Sedmihorka. Pamětní tabulky upozorňují na pobyt E. Krásnohorské roku 1869 a T. G. Masaryka roku 1922. Sedmihorky jsou také východiskem značených turistických stezek do skalních měst Hruboskalska, Valdštejnska a podtrosecka. Žlutá TZN odtud vychází a směřuje kolem lokality Čertova ruka k Valdštejnu a dále přes zříceninu hradu Kozlova do obce Podhájí. Modrá TZN (Angrova cesta) zavede turistu skrze skalní město taktéž k Valdštejnu, nebo přes Kopicův statek do Kacanov, kde se rozděluje na směr vedoucí k Turnovu a směr do Vyskeře. Zelená TZN, která od zastávky ČD Karlovice - Sedmihorky, lázněmi prochází směřuje oblastí Dračích skal k zámku na Hrubé Skále. Po této cestě projdeme i tzv. Myší dírou. Lázeňská lokalita Sedmihorky se nalézá nedaleko silnice zTurnova do Jičína. Autor článku: Roman Lazák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sedmihorky-lazne

Jičín - Biograf Český ráj Zábava, atrakce

GPS poloha: 50°26'4.59"N 15°21'5.38"E

Jičínské kino, resp. Biograf Český ráj, bylo slavnostně otevřeno dne 16.12. 1923. Budově v průčelí dominuje pět vysokých úzkých oblouků. V době po 2. sv. válce byl název biografu Kino Svět. Od 1. ledna 1995 je opět v užívání stranový název biograf Český ráj. Současná kapacita hlediště je 302 míst. Kontakt: Biograf Český ráj 17. Listopadu 47 506 01 Jičín Tel: 493 532 823 Web: http://www.kzmj.cz/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jicin-biograf-cesky-raj

Prachovské skály - Turistická chata Dům, budova

GPS poloha: 50°28'5.88"N 15°17'5.89"E

To co v Krkonoších znamená Labská bouda, to v centru prachovských skal znamená Turistická chata. První restaurační zažízení zde dal vybudovat v roce 1886 majitel panství hrabě Ervín Šlik, tehdejší lesní restaurace se jmenovala Ve sklípku. V roce 1921 byla lesní restaurace zbořena a KČT přistoupil ke stavbě nynější Turistické chaty. Otevřena byla 18. května 1924. V roce 1930 byla přestavěna a rozšířena do podoby Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce "Průvodce Česká republika" jak ji známe dnes. Kontakt: www.prachov.cz Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prachovske-skaly-turisticka-chata

Jičín - Valdštejnský zámek, muzeum Muzeum

GPS poloha: 50°26'10.46"N 15°21'8.17"E

Jičínský zámek je spolu s Valdickou bránou a kostelem sv. Jakuba dominantou Valdštejnova náměstí. Historie místa spadá do doby, kdy si Mikuláš Trčka z Lípy v domě čp. 1 zřídil sídlo, které bylo v letech 1607- 1608 Zikmundem Smiřickým přestavěno na dvoupatrový renesanční zámek. V roce 1620 byl objekt poničen výbuchem střelného prachu. Největší přestavbu uskutečnil Albrecht z Valdštejna, který dal zámek, v letech 1624- 33, barokně upravit. Průčelí zámku bylo jednotně empírově upraveno do roku 1775. V průčelním křídle zámku se nachází Porotní sál s portréty rodiny Schlicků a tzv. sál protinapoleonské koalice. Jeho význam vyzdvihuje skutečnost, že se v něm v roce 1813 sešli zástupci Rakouska, Ruska a Německa a uzavřeli tu „Svatou alianci“. Dnes v zámecké budově sídlí Regionální muzeum, galerie a základní umělecká škola. Otevírací doba: Únor út - ne 10:00 - 16:00 Březen - Červen út - ne 9:00 - 17:00 Červenec - Srpen po - ne 9:00 - 18:30 Září - Leden út - ne 9:00 - 17:00 Kontakt: tel/fax: 493 532 204 e-mail: [email protected] web: www.muzeumhry.cz Na virtuální prohlídku části areálu zámku se můžeme podívat zde: http://www.virtualtravel.cz/jicin/muzeum.html Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jicin-valdstejnsky-zamek-muzeum

Prachov - Muzeum přírody Český ráj Muzeum

GPS poloha: 50°27'55.04"N 15°18'19.76"E

Muzeum přírody Český ráj je součástí Turistického centra na Prachově v místě kde se dříve říkalo U kiosků. Muzeum bylo založeno 24.7.2002. Nabízí stálou expozici Příroda Prachovských skal, Českého ráje a Jičínska. Aktuální info o provozní době, akcích a novinkách jsou k získání na webu Muzea, viz: http://www.mpcr.cz Provozní doba: květen - září každý den 9:00 - 17:00 v období od 15.3 do 30.4 a říjen SO a NE 9:00 - 16:00 Vstupné: základní 25 Kč děti, studenti, důchodci 15 Kč rodinné tj. 2 a 2 .... 60 Kč Kontakt: Muzeum přírody Český ráj Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10

Průvodce "Průvodce Česká republika" Prachov 37 506 01 Jičín Tel: 493 524 626 e-mail: [email protected] web: www.mpcr.cz Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prachov-muzeum-prirody-cesky-raj

Adamovo lože Zajímavost

GPS poloha: 50°32'51.32"N 15°11'18.53"E

František Adam z Valdštejna, rytíř maltézského řádu, který bojoval v létech 1787 - 89 v tureckých válkách, pobýval později u svého bratra Josefa na Hrubé skále v soutěsce. Nedaleko zámku nechal zřídit "Venušinu sluj". Turnovský sochař Chládek vytesal na jeho objednávku do skály oltář lásky, vedle kterého stála nahá milenecká dvojice, a byl zakončen soškou Amora. Naproti byla vytesána široká pohovka, pod níž se choulí dva lvi, dnes již jako všechny ostatní reliéfy těžko rozeznatelní. Místo bylo v minulém století často navštěvováno mileneckými dvojicemi a dostalo jméno "Adamovo lože". Autor článku: Gabriela Mánková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/adamovo-loze

Kopicův statek a skalní reliéfy Drobné památky

GPS poloha: 50°33'21.86"N 15°9'32.04"E

Kopicův statek a KACANOVY obec 4 km J od Turnova

Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 19 B3 sloup sv. Jana Nepomuckého (2/3. 18. stol.) Kopicův statek kaple sv. Jana Nepomuckého (19. stol.) První zmínka o objektu 1514 Vlastní popis objektu ve stručné formě Ves původním názvem Vrcha (do roku 1924) byla později přejmenována na Kacanovy, což pochází dle některých pramenů z italského označení Nový Dům - Casa Nuova. Nebylo by divu, neboť italských brusičů polodrahokamů a skla pracovali u nedalekého Kozákova. Sloup sv. Jana Nepomuckého je též zajímavý svými reliéfy zpodobňující ukřižování světic Kateřiny, Doroty a Barbory. Roubená usedlost Kopicova statku s lidovou architekturou s podobou z roku 1787. Původním držitelem objektu byl p. Jiroš a také se dle toho statek nazýval Jirošův. Basreliéfy v pískovci znázorňují výjevy z českých dějin a výjevy z církevních bájí a pověstí. Tak zde nalezneme postavu Krista, sv. Petronily a Felliculy, sv. Máří Magdalské, sv. Anny, Karla IV, sv. Václava, Cyrila s Metodějem a další. Dílo vytvořil je majitel statku p. Vojtěch Kopic do roku 1940 a jeho předešlí "tvůrci". K areálu vede soukromá značená cesta. Do obce Kacanovy míří modrá TZN od Vyskeře. Tato modrá TZN se v obci dělí na proud k Turnovu a na tzv. Sedmihorskou cestu k lázním Sedmihorky. Autor článku: Roman Lazák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kopicuv-statek-a-skalni-reliefy

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 11

Průvodce "Průvodce Česká republika" Jičín - Rumcajsova ševcovna Muzeum

GPS poloha: 50°26'8.88"N 15°21'13.39"E

Rumcajsova ševcovna se nachází na levé straně ulice Pod Koštofránkem, tj mezi autobusovým nádražím a Valdickou bránou. V expozici, která je věnována spisovateli Václavu Čtvrtkovi a malíři Radku Pilařovi, zejména děti najdou nejen Rumcajse s Mankou a synkem Cipískem, ale i Mančinu Zahrádku, Cipískovu zoologickou zahradu a pravou ševcovskou dílnu. Otevírací doba: duben až polovina září: 9:00 - 17:00, s koncem festivalu Jičín-město pohádky se ševcovna uzavírá Vstupné: dospělí 15,-Kč děti 10-15let, studenti, důchodci 10,- Kč děti 3-10 let 5,-Kč Na virtuální prohlídku ševcovny se můžeme podívat zde: http://www.virtualtravel.cz/jicin/rumcajsova-sevcovna.html Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jicin-rumcajsova-sevcovna

Symbolický hřbitov horolezců Zajímavost

GPS poloha: 50°32'51.95"N 15°11'29.71"E

U Mariánské vyhlídky, asi 1, 5 km severně od zámku Hrubá Skála, byl pod stěnou Nekonečné skály založen symbolický hřbitov tragicky zahynulých horolezců. Původní myšlenka sochaře a horolezce V. Karouška došla naplnění po tragédii horolezecké výpravy v Peru roku 1970, kde on sám zahynul. Z Mariánské vyhlídky je nádherný výhled na okolní skupiny skal, na hrad Trosky a zámek Hrubá Skála. Autor článku: Gabriela Mánková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/symbolicky-hrbitov-horolezcu

Kopicův statek Zajímavost

GPS poloha: 50°33'31.88"N 15°9'24.18"E

Kopicův statek je jednou z místních památek lidové architektury, ležící nedaleko obce Hrubá skála jižně od Turnova. Jedná se o roubenou usedlost pojizerského typu z 19. století s patrovým domem a pavlačí. Původně se jmenoval po prvním majiteli Jirošův. V údolí pod statkem jsou umístěny reliéfy zobrazující výjevy z českých dějin vytesané do pískovcových stěn majitelem statku Vojtěchem Kopicem v polovině 19. století. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kopicuv-statek

Jičín - Valdštejnovo náměstí Náměstí

GPS poloha: 50°26'12.77"N 15°21'6.37"E

Přirozeným centrem Jičína je historické Valdštejnovo náměstí. Dominantní částí náměstí je strana jižní s budovou zámku, kterou v rohu doplňuje Valdická bránou s kostelem sv. Jakuba. V prostoru obdélníkového náměstí, které je ze všech stran ohraničeno domy s podloubím, se nalézají další tři chráněné objekty: Korunovační studna, Mariánský sloup a kašna se sochou Amfitrité. Náměstí je každoročně centrem konání tradiční zářijové akce Jičín - město pohádky. Na virtuální prohlídku Valdštejnova se můžeme podívat zde: http://www.virtualtravel.cz/jicin/valdstejnske-namesti.html

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 12

Průvodce "Průvodce Česká republika" Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jicin-valdstejnovo-namesti

Prachovské skály - Točenice Rozcestí

GPS poloha: 50°28'1.49"N 15°17'25.69"E

Točenice - nejvýznamnější křižovatka cest v oblasti Prachovských skal. Setkává se zde červená značka ve směru Turistická chata - Císařská chodba, obec Prachov, Jičín. Začka žlutá vede turisty po tzv. malém okruhu a značka zelená po zeleně značeném velkém okruhu. Od místa se nabízí impozantní pohledy na okolní skupiny skal. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prachovske-skaly-tocenice

Prachovské skály - Fortna Rozcestí

GPS poloha: 50°27'49.93"N 15°17'20.58"E

Lokalita zvaná Fortna se nalézá v jižní části Prachovských skal. Touto částí skal, která je tvořena skalní roklí, nás provádí červená turistická značka. Ještě před cca 20 lety zde bylo možno projít i skalní štěbinou zvanou Lví sluj. "Chladivost" lokality Fortna dokládají zbytky sněhu, které se zde udržují ještě koncem března viz. foto. Turistický rozcestník, který se zde nachází ukazuje turistům cestu po červené značce ve směru Turistická chata hlavní rozc. - Dolní Lochov, Nadslav, Staré Hrady, Libáň. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prachovske-skaly-fortna

Železnice - náměstí Svobody, soubor památek Náměstí

GPS poloha: 50°28'23.12"N 15°23'6.39"E

Náměstí Svobody, přirozené centrum Železnice, které bylo do téměř současné podoby vystavěno po velkém požáru, který v roce 1826 Železnici poničil. Zástavba postavená dle plánů stavitele Jana Hertnera se z větší části dochovala do dnešní doby a tvoří jedinečný empírový urbanistický celek. Nejcharakterističtější budovou na náměstí je empírová radnice, která byla postavena roku 1826 na místě původní radnice, která byla zničena zmíněným požárem. Na náměstí dále najdeme např. sochu Panny Marie z roku 1794 a Pomník Mistra Jana Husa z roku 1920. Centrum Železnice vč. náměstí bylo v roce 1990 vyhlášeno Městskou památkovou zónou. Náměstím prochází červená turistická značka, tj. Zlatá stezka Českého ráje ve směru Jičín - Tábor a značka zelená ve směru Železnice - Prachov. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zeleznice-namesti-svobody-soubor-pamatek

turistické rozcestí Kozákov Rozcestí

GPS poloha: 50°35'40.31"N 15°15'50.40"E

Turistický rozcestník, který se nachází na vrchu Kozákov nedaleko Riegrovy turistické chaty, ukazuje cestu do více směrů. Po značce modré ve směru Sedmihorky - Železný Brod, po zn. zelené ve směru Semily - Krkavčí skála, zn. zelená ukazuje cestu ve směru Semily - Turnov. No a zn. červená od rozcestí na Kozákově směřuje do tří stran, do Turnova, k Malé Skále a k vrchu Tábor. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-kozakov

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 13

Průvodce "Průvodce Česká republika" Arboretum Bukovina - sezónní informační středisko Správy CHKO Český ráj Infocentrum

GPS poloha: 50°32'54.02"N 15°11'5.64"E

Informační středisko Správy CHKO Český ráj se nachází v altánu v Arboretu Bukovina. Tento objekt postavený ve švýcarském stylu z hrázděného zdiva je z hlediska památkového součástí zámku Hrubá skála. Arboretum samotné je založené v duchu romantického anglického parku a jedno z nejstarších v republice. Spolu s altánem tvoří důstojný prostor s možností příjemné relaxace v tichém lesním prostředí. Jsou zde také umělecky pojaté lavičky a socha „Dobrý duch arboreta“. Největším stromem je zde jedle obrovská dosahující padesáti metrů výšky, na její obejmutí je třeba tří dospělých lidí. K zajímavostem patří strom liliovník tulipánokvětý. K novinkám, které jsme pro návštěvníky v tomto roce připravili patří: · hravě pojatá výstava šišek z celého světa – aneb čím hrají šiškovou válku indiáni? · výstava - vycpaní ptáci · internetové připojení · informace ve třech světových jazycích – s přírodovědecky vzdělaným průvodcem · regionální výrobky s certifikátem „Regionální produkt Český ráj“ - hrnčířské výrobky, sklo, výrobky z orobince, proutí, děvět druhů piva a moštů · motýlí louka – osivo a informace o motýlích loukách · samozřejmostí je nabídka map, známek a tištěných průvodců · sazenice našich i cizích dřevin · regionální literatura – fotografické knihy s tematikou Českého ráje · průvodcovské služby po arboretu, ale také po geologických a dalších přírodovědeckých zajímavostech v okolí Kvalitu poskytovaných služeb garantuje občanské sdružení Motýlí louka, provozovatel informačního střediska. Kontakt: 775 966 443, www.motylilouka.eu

Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/arboretum-bukovina-sezonni-informacni-stredisko-spravy-chko-cesky-r

Rovensko pod Troskami - Masarykovo náměstí Náměstí

GPS poloha: 50°32'6.56"N 15°15'35.79"E

Masarykovo náměstí, centrum Rovenska pod Troskami jemuž dominuje novorenesanční budova radnice z roku 1905. V radnici sídlí nejen městský úřad, ale i knihovna, muzeum, Restaurace, je zde i davadelní sál. Do téměř současné podoby bylo náměstí upraveno v roce 1936, kdy bylo vydlážděno. Na průčelí radnice je umístěna bronzová deska, která připomíná hrdinnou, dobrovolnou smrt parašutistů, majora Františka Závorky a npor. Lubomíra Jasínka. U budovy radnice stojí sloup se sochou Panny Marie z roku 1744. Na protější straně náměstí se nachází sousoší Rozhovor od profesora Jos. Drahoňovského z roku 1937. Náměstí je i křižovatkou turistických cest KČT, modrě, červené, zelené a cyklotras KČT č. 4172 a 4176. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rovensko-pod-troskami-masarykovo-namesti

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 14