Průvodce "Průvodce Česká republika"
Brandýs nad Labem Zámek
GPS poloha: 50°11'12.65"N 14°39'40.60"E
Mohutný zámek je výraznou dominantou města Brandýs nad Labem ve Středočeském kraji. Zámek stojí na ostrohu nad řekou Labe. V čtyřkřídlém zámeckém objektu se dochovalo zdivo původního hradu, především v severním křídle s pozdně gotickými okny a také ve východním křídle a věži. Pěkné jsou nádvorní fasády s figurálními sgrafity s loveckými motivy. V zámeckých sálech je umístěna expozice Okresního muzea Praha ? východ. Na zámek navazuje torzo někdejší terasovité renesanční zahrady. Brandýský zámek si velmi oblíbil císař Rudolf II., který zde často pobýval a kterého tady navštěvovali slavní učenci např. hvězdář a matematik Tadeáš Hájek z Hájku a astronom Tycho Brahe. Stránky věnované arc. Ludvíku Salvátorovi. www.ludviksalvator.cz ... Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/brandys-nad-labem--1
Vinořský park. Rezervace
GPS poloha: 50°8'18.03"N 14°34'55.87"E
Přírodně krajinářský zámecký park, nyní nazývaný Vinořský park, je přírodní rezervací na ploše 34 ha. Zámecký park založili v první pol. 18. stol. Chotkové, na park navazovala obora. Ve druhé pol. 19. stol. byl park a obora upraveny v přírodně krajinářském stylu, ale barokní základ zůstal zachován. Areál se rozkládá v několika vlhkých skalnatých roklích. Údolí Vinořského potoka s pískovcovými Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "Průvodce Česká republika" skalami, dubovými porosty, habry, javory a mokřadními olšinami. Stopy valů slovanského hradiště, zámecký rybník s ostrůvkem, ve skále vytesané lavičky a výklenky na místě zvané ,, Kamenný stůl." Parkem vede žlutá turistická značka Vinoř-Satalice. Ke značce se dostanete vlakem do Satalic, autobusem MHD 186 do Satalická obora nebo 259 a 375 Vinoř st. Vinořský hřbitov. Autor článku: Jaroslav Holas Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vinorsky-park
Jenštejn Zřícenina
GPS poloha: 50°8'54.09"N 14°36'43.98"E
Zřícenina gotického hradu Jenštejn se nachází ve stejnojmenné vsi ve Středočeském kraji. Nejvýraznější a nejlépe dochovanou hradní částí je mohutná Okrouhlá věž, která má ve 2. patře kapli s kruhovou lodí a presbytářem. Ze tří palácových křídel, které původně obklopovaly přibližně trojúhelníkové nádvoří, se dochovaly pouze zbytky nádvorních zdí. Severně od věže je polokruhově zakončená vstupní brána. K vidění zde je malá expozice představující dějiny hradu a leteckou archeologii. Z vrcholu se otvírá působivá vyhlídka. Historie Hrad založil ve 2. čtvrtině 14. století dvorský sudí Jeneč z Janovic. Od roku 1379 vlastnil hrad Jan z Jenštejna, který jej dal velkoryse přestavět. Během 15. a 16. století se zde vystřídala řada majitelů. Posledním majitelem byl do roku 1583 Jan Dobřichovský z Dobřichova, poté byl Jenštejn připojen k brandýskému panství a ztratil funkci panského sídla. Jenštejn byl proto ponechán svému osudu a již v roce 1597 se připomíná jako pustý. Během třicetileté války ? v roce 1641 ? jej pak zcela zničili Švédové. Do opuštěného hradního areálu, který se rychle proměnil ve zříceniny, bylo později vestavěno několik vesnických domů. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jenstejn
Ctěnice Zámek
GPS poloha: 50°8'56.51"N 14°33'49.50"E
Praha 9 - Vinoř Nejstarší zprávu o Ctěnicích uvádí Strahovský klášter v soupisu svého jmění v roce 1273, další listiny dokládají vlastnictví pražských měšťanů. O zdejší tvrzi se však výslovně píše až v roce 1372, kdy ji pražský měšťan Jan Zeiselmeister koupil od vdovy po Volflinu Galmovi. Již tenkrát byl areál tvrze podobný dnešnímu nádvoří zámku. V průběhu husitských bouří zabrala tvrz pražská obec a přenechala ji Martinu Zumbergerovi. Přibližně dnešní podobu získala přestavbou na renesanční zámek kolem roku 1550, kdy ji vlastnil rod Hrzánů z Harasova.Dodnes se z této přestavby dochovalo arkádové nádvoří a hospodářské budovy. Dalším významným momentem ve stavebním vývoji areálu byla druhá polovina 18. století, kdy zámek dostal klasicistní barokní vzhled, který má dodnes. Z této doby se také zachovaly hospodářské budovy s barokní sýpkou a pozdně barokními stodolami. Celý areál budov je mimořádně dochovaným komplexem tvrzové architektury, která se svým stavebním vývojem přeměnila v zámecký objekt a posléze v aristokratický velkostatek. Několikaleté restaurační práce odhalily v interiéru zámku fresky z různých období výstavby. U zámku se nachází i tzv. drábovna, což je obdélníková budova situovaná souběžně se silnicí vedoucí podél zámku. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ctenice
Kostel sv. Martina Zřícenina
GPS poloha: 50°7'0.88"N 14°46'31.59"E
Kostel sv. Martina je nejstarší zachovanou stavbou ve Vyšehořovicích. Byl založený vyšehradskou kapitulou počátkem 14. století a vysvěcen r. 1329. Kostel náleží do období přechodu mezi románským a gotickým slohem. Z původního kostela vysvěceného r. 1329 se zachovala pouze malá část ve zřícenině. Kostel sv. Martina v původní podobě sestával ze čtvercového presbyteria, klenutého křížovou klenbou bez žeber a z obdélné plochostropé lodi, dnes až na malý zbytek zbořené. Hrotitý triumfální oblouk je nasazen na patku, profilovanou obloukem a výžlabkem. Od východu presbyterium osvětlovalo okno se široce rozevřenými špaletami. Hrotitý záklenek, vytesaný z jednoho kusu kamene, zdobí stylizované vinné ratolesti, tři větévky s dlanitými listy. Vedle nynějšího bohatě zdobeného sanktuaria se pod opadávající omítkou objevil pozůstatek výklenku, rámovaného kamenným ostěním ve tvaru hrotitého oblouku. Na hrotu i na obou bocích dříky býval fiál. Další původní výklenek, prostě přeložený kamennou deskou, se zachoval ve východní stěně presbyteria. Ve vrcholu východního štítu Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "Průvodce Česká republika" se také zachovala kamenná deska s vytesaným otvorem ve tvaru kříže, který osvětloval spolu s dalšími dvěma okénky půdní prostor. Kostel v této podobě vznikl asi v 80. letech 13. stol. Některé již nezjistitelné opravy se zřejmě vztahují k listině z r. 1329, nalezené v oltáři při vyklízení kostela v r. 1769. Zmíněného roku byl původní starý kostel vysvěcen od Přibyslava, biskupa Sadoronského. Přestavby prodělal v období vrcholné gotiky. Severní stěna presbyteria byla opatřena novým sanktuariem s předstupující profilací, trojúhelným tympanonem s bočními fiálami a původně i s fialou nahoře, z doby po polovině 14. stol. V období gotiky také k jižní zdi lodi přistavěli věž, zapojenou nyní do barokního kostela vedle. V přízemí byla nasazena na zeď původního kostela, která se tímto odlišuje svou větší silou. Datování věže však není jednoznačné. Portálek umožňuje rozptyl po celé druhé polovině 14. stol., eventuálně i století 15. Pro časové zařazení do druhé poloviny 14. stol. svědčí časté záznamy o kostele jako farním, u nějž tedy bylo třeba umístit zvony. Nelze však vyloučit myšlenku, že portál a tím i věž vznikla současně s výstavbou tvrze až na počátku 15 stol. Vyspělá kamenická huť pracující na tvrzi mohla na objednávku vytvořit portál sedlový, i když na tvrzi je většina zachovalých portálů půlkruhových. V takovém případě by však po celou druhou polovinu 14. stol. zvony musely viset na provizorní zvonici dřevěné. V pozdní gotice či rané renesanci došlo rovněž k další přestavbě samotného kostela, což můžeme pozorovat na jižní stěně presbyteria. Byl zvětšen okenní otvor a do něj osazeno nové neprofilované ostění ve tvaru hrotitého oblouku. Kostel vyhořel společně s kamennou zvonicí r. 1677 a zanikl. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostel-sv-martina
Jírny Zámek
GPS poloha: 50°6'56.82"N 14°41'53.62"E
Zámek stojí na západním okraji obce Jirny ve Středočeském kraji. Zámek je dvoupatrová budova nepravidelného půdorysu s třípatrovou věží v nádvorním průčelí a schodišťovým rizalitem. Ullmannova patrová přístavba na východní straně je k původnímu zámeckému objektu připojena spojovací chodbou. Na terase je kašna zdobená plastikou. Historie Koncem 17. století byl vybudován raně barokní zámek, který byl ve 40. a 50. letech 19. století přestavěn a rozšířen o přístavbu v historizujícím slohu s gotickými a renesančními prvky podle projektu architekta I. Ullmanna. V roce 1844 byl kolem zámku založen park. Některé zámecké místnosti vymaloval do roku 1847 Josef Navrátil. V roce 1940 poškodil zámek požár, poté byl však zámecký objekt rekonstruován. Po roce 1945 byl zámek upraven pro potřeby Akademie věd, ta jej však v nedávné době opustila a v současné době zde bydlí několik rodin. Zámecký park byl v posledních letech zpustošen. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jirny
Přerov nad Labem Zámek
GPS poloha: 50°9'35.40"N 14°49'30.47"E
Renesanční zámek se nachází v centru obce Přerov nad Labem na Nymbursku ve Středočeském kraji. Zámek je dvoupatrový dvoukřídlý objekt s gotickými a renesančními okny a osmibokou schodišťovou věží s jehlanovitou střechou. Fasády zámku jsou bohatě zdobené nádhernými renesančními figurálními i psaníčkovými sgrafity. Pevnostní charakter připomínají vyzděný příkop, který je překlenutý kamenným mostem, a renesanční valy. Historie Původní vodní tvrz ze 13. století byla na konci 14. století rozšířena na honosné klášterní sídlo, které bylo po roce 1547 zkonfiskováno pražským měšťanům a stalo se královským majetkem. Král Ferdinand I. dal objekt v letech 1559 ? 1561 přestavět podle návrhu M. Borgorelliho na výstavný renesanční zámek. Později však zámek chátral, v polovině 17. století se v důsledku švédského drancování zřítila dvě zámecká křídla. V roce 1723 a pak v letech 1872 ? 1873 byl zámek upravován. Po roce 1945 byly interiéry zámku upraveny na archív Československého rozhlasu. Autor článku: Milan Bárta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prerov-nad-labem--1
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "Průvodce Česká republika" Zřícenina zvonice Zřícenina
GPS poloha: 50°7'4.74"N 14°46'21.00"E
Pravděpodobně ve druhé polovině 15. stol. vznikla významná třetí středověká stavba Vyšehořovic pozdně gotická zvonice, stojící západně od kostela sv. Martina v zahradě Barokního statku. Sama tato poloha je velmi nápadná. Goticko-renesanční zvonice čtyřboké mohutné stavení s velkými gotickými hrotitými okny a atikou, jediná tohoto typu v Čechách, je dnes již zcela zpustlá. Věž je vyzděná z místního pískovce, přízemí osvětlovala tři obdélná okénka s pískovcovými ostěními z jednoho kusu. Celkově nelze zvonici datovat přesněji, jen obecně do druhé poloviny 15. stol., maximálně na počátek století 16. Je odrazem zlepšení poměrů ve farnosti. Obdélný tvar jejího půdorysu zřejmě souvisí s počtem zvonů. Tím je zároveň zřejmé, že starší věž při kostele této potřebě již nestačila. Při renesanční přestavbě dostala zvonice nové ukončení - atikou, vyzděnou z drobnějšího kamene a členěnou lisenami. Byla opatřena i kamenickou výzdobou, z níž zbyla jen pod věží volně ležící pískovcová pinie. Odvodnění zajišťovalo úžlabí, ústící otvorem v jižní straně uprostřed. Z téhož drobného materiálu jako atika byl v této době také vyzděn sklep. Na omítce jsou stopy bývalé sgraffitové rustiky. Zvonice fungovala až do r.1677, kdy vyhořela a stala se zříceninou. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zricenina-zvonice
Jenštejn - hrad Zřícenina
GPS poloha: 50°9'8.84"N 14°36'53.45"E
JENŠTEJN obec 3 km JZ od Dřevčic Další zajímavosti v nejbližším okolí či vmístě Mapa 37 A3 zřícenina hradu (1/2 14. stol.)
První zmínka o lokalitě 1336 Jiný název lokality Jencenštejn Vlastní popis lokality ve stručné formě Archeologové svými nálezy prokázali osídlení této lokality již vdobě kamenné. Zdejší nálezy byly natolik ojedinělé, že daly vzniknout názvu kulturní skupiny a proto mezi řivnáčskou a obdobné skupiny, můžeme dnes zařadit i skupinu jenštejnskou. Prvotní osídlení trvalejšího charakteru zde archeologové svými nálezy prokázaly již v období kolem 7. století př.n.l. Toto osídlení trvalo až do přelomu tisíciletí a tedy do období kolem roku 0. Vystřídalo se zde několik kultur a později se zde též usadily i slovanské kmeny. Zakladatelem, původně vodního hradu, byl kolem roku 1345 Jenčík z Janovic, který též dal stavbě své jméno a hrad byl nazýván Jenčovým kamenem (Jencstein). Vodní příkop byl napájen vodami zdejšího potoka nazývaného Chobot. Roku 1368 však zakoupil hrad Pavel z Vlašimi, který nechal hrad dostavět a začal užívat jenštejnského predikátu. Posledním déle držícím majitelem hradu byl Jan z Jenštejna, který ve funkci pražského arcibiskupa je znám z četných českých historických filmů. (Noc na Karlštejně apod.) Tento významný muž své doby nechává hrad přestavět. Od roku 1390 se zdejší majitelé velmi často střídali a tento stav trval do roku 1583, kdy byl hrad připojen k majetkům královské komory a k panství Brandýs nad Labem. Jen pro úplnost vyjmenujme některé významnější rody, které se zde majetnicky zapisovali i když mnohdy pouze na jeden rok. V tomto výčtu uveďme např. Škopky z Dubé, Ojíře z Očedělic, Šternberky, Hrušovské z Hrušova, Krabicové z Veitmile, Hrzány z Harasova, Dobřichovské z Dobřichova a Lobkovice. Hrad byl po roce 1608 psán již jako pustý. Jeho naprostou zkázu však dovršily švédské oddíly v roce 1640. Později je torzo původní stavby využíváno chudinou jako příbytek. Některé části hradu použili obyvatelé kvýstavbě svých domků. Obnova zpustošené vsi začala až vpadesátých letech 17. století. Dominantou hradu je věž dosahující výšky 22 metrů ze které je možno učinit zajímavé rozhledy k Řípu a Bezdězu. Hrad byl pro veřejnost zpřístupněn až vroce 1977. Dnes je zde umístěno muzeum. Vstupné 35,- Kč bez průvodce. Součástí zříceniny je hladomorna se spodním vstupem a výše je položeno vězení. Obec se zříceninou hradu leží na červené TZN z Prahy Vinoře k Nové Brázdimi. Autor článku: Roman Lazák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jenstejn-hrad
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "Průvodce Česká republika" Jenštejn – zřícenina hradu Jencenštejn Zřícenina
GPS poloha: 50°9'12.46"N 14°36'39.64"E
Středočeská obec Jenštejn se nachází těsně za hranicemi Hlavního města Prahy a žije zde asi tisícovka obyvatel. První písemná zmínka o této polabské vesnici pochází z roku 1368. Současně je poprvé zmiňován i zdejší hrad, o kterém se však předpokládá, že byl založen asi o třicet let dříve. Zřícenina tohoto hradu je dnes největší pamětihodností obce. Mezi jeho majitele v minulosti patřily i takové osobnosti jako notář královské komory Pavel z Vlašimi nebo jeho syn, pražský arcibiskup Jan z Jenštejna. Dnes hrad patří obci Jenštejn a provozuje ho Oblastní muzeum Praha – východ. Hrad byl založen v I. polovině 14. století dvorním místosudím Jenecem (nebo Jenčíkem) z Janovic. V 16. století byl upravován na zámek a na počátku 17. století již uváděn jako pustý. Zkázu hradu definitivně dovršili Švédové, kteří ho zpustošili roku 1641. Poté už byly zbytky hradu použity jako levný stavební materiál, a tak dnes z něj zůstává – jako maják – poslední svědek minulosti. Tím je kruhová věž, tyčící se nad okolní parazitickou zástavbou. I tak je Jenštejn místem, které stojí za návštěvu. Ve věži je stálá expozice o historii hradu, v bývalém strážním domku je pokladna a stálá expozice archeologie Jenštejna a okolí. Zajímavostí je interiér světnice, ilustrující život chudiny, která na hradě žila v I. polovině 19. století (ta zde ovšem pobývala ještě i na počátku 20. století). A povinností je použít věž jako vyhlídkovou terasu při rozhledech po okolí. Hrad, nazývaný také Jenstein, Jenzenstein nebo Genzenstein, byl – na půdorysu nepravidelného lichoběžníku vystavěn na skalnatém ostrohu v úzkém údolí potoka Chobotu. Jednalo se o vodní hrad, chráněný z jižní strany rybníkem, z ostatních příkopem vytesaným ve skále, který byl napuštěn vodou. Do současné doby jsou zachovány zbytky brány, věže a v nepatrném rozsahu i obvodní zeď jednoho křídla paláce na vnitřním nádvoří. Válcovou věž v jihovýchodním rohu hradního areálu obklopuje masivní plášťová zeď. Původně byla věž přístupná pouze malou brankou ve výši 8, 6 metru, většina podlaží věže pak byla patrně přístupná jen za pomoci žebříků. Dominantní věž je 22 metrů vysoká a u vstupu jsou na ní umístěny tři pískovcové erby majitelů. Ve druhém podlaží věže je dochována pozoruhodná kaple na kruhovém půdoryse. Kaple je zaklenuta Křížovou žebrovou klenbou, malý pětiboký presbytář pak paprsčitou žebrovou klenbou. Věží prochází šnekové schodiště. Ačkoliv šlo o hard nevelký a zřejmě i celkem nedůležitý, je vidět snaha stavitelů dosáhnout dojmu monumentálního vzhledu. Je to způsobeno bosovaným zdivem, které mělo i malému opevněnému sídlu dodat dojem neobyčejné mohutnosti a síly. Hrad byl rekonstruován v sedmdesátých letech minulého století a v roce 1977 byla tato významná historická památka zpřístupněna veřejnosti. Přístupný je v období od 1. dubna do 31. října, a to pouze ve čtvrtek až neděli (10,00 – 12, 00 hod. a 13,00 – 16,30 hod.). Autor článku: Marek Cabák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jenstejn-zricenina-hradu-jencenstejn
Přerov nad Labem Skanzen
GPS poloha: 50°9'46.24"N 14°49'27.66"E
Skanzen. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prerov-nad-labem--2
Proboštská jezera Jezero
GPS poloha: 50°12'18.59"N 14°39'14.41"E
Proboštská jezera leží v úrodné Polabské nížině, na sever od souměstí s bohatou historií Brandýs nad Labem ? Stará Boleslav, nedaleko pravého břehu řeky Labe. Jedná se o prostor po vytěžení štěrkopísku, který je spojený úzkým krčkem s Labem. Pláže jezera jsou písčité, v některých úsecích štěrkopísčité, někde i porostlé vegetací. Lokalitu vyhledávají v hojné míře milovníci windsurfingu. Na části území je i koupaliště (18 ha ? s hřištěm, kurty a dětským koutkem a s písčitou pláží) s přilehlou restaurací, parkovištěm a je tu i autokemping. Pořádají se zde různé kulturní akce i hudební festivaly. Nedaleko je i amatérské letiště Brandýsko-Staroboleslavského Aeroklubu Borek a golfový klub. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
Průvodce "Průvodce Česká republika" Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/probostska-jezera
Satalická bažantnice. CHKO
GPS poloha: 50°7'40.03"N 14°34'26.34"E
Satalická bažantnice vznikla v 18. stol.,jako patnáctihektarová obora, kde majitelé pěstovali jeleny a daňky a pořádali zde lovy. Dnes je to chráněná přírodní rezervace se starými dubovými, bukovými i jehličnatými stromy, vzácné druhy hmyzu, hnízdiště ptactva. Bažantnice je na severním okraji Prahy, asi třista metrů od stanice vlaku Praha - Satalice. Autobus MHD č. 186 stanice Satalická obora, jezdí z Černého mostu nebo Rajské zahrady, opačný směr je od metra Letňany. Vede tudy žlutá turistická značka ze Satalic do Vinoře. Autor článku: Jaroslav Holas Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/satalicka-bazantnice
Pension Lázeňská Cyklisté vítáni
GPS poloha: 50°11'34.44"N 14°40'55.92"E
Ubytování, adresa: Kozinova 683, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav Telefon: +420326911147,+420723446456, e-mail:
[email protected] Kapacita: 12 míst Možnost ubytování na jednu noc, Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Možnost zakoupení obědových balíčků, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí Hodnocení: Pension se nachází v klidné vilové čtvrti Staré Boleslavi, nedaleko lesoparku a tenisových kurtů, pouze 10 minut od Prahy a metra Černý most (P+R parkoviště). Všechny pokoje mají sociální zařízení, parkování zajištěno. Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pension-lazenska
Restaurace U Černínů Cyklisté vítáni
GPS poloha: 50°8'35.52"N 14°34'44.76"E
Stravování, adresa: Mladoboleslavská 224, Praha Telefon: +420283882222,+420725454733, e-mail:
[email protected] Kapacita: 110 míst Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Přístup na internet, Přizpůsobení nabídky nápojů potřebám cyklistů, v nabídce alespoň jeden osvěžující "cyklonápoj", ovocné nebo bylinkové čaje, V nabídce alespoň jedno teplé a jedno vegetariánské nesmažené jídlo během celé provozní doby. Nabídka musí obsahovat jídlo s malým obsahem tuků (např. pokrmy z celozrnných těstovin, zeleniny, ovoce), Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/ boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel, Možnost zakoupení obědových balíčků, Celodenní provozní doba Hodnocení: Stylová restaurace U Černínů v Praze- Vinoři nese v názvu velkou část historie obce Vinoř, která patřila významnému českému rodu Černínů plných 267 let. Setkáte se u nás převážně s italskou kuchyní, ale také klasickou českou. Čeká Vás 6 druhů točeného piva, italské i moravské sudové víno. Polední menu již od 10, 30 hodin a to i o víkendech.
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 6
Průvodce "Průvodce Česká republika" Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/restaurace-u-cerninu
Chrám Nanebevzetí Panny Marie Kostel
GPS poloha: 50°11'45.91"N 14°40'35.67"E
Monumentální chrám Nanebevzetí Panny Marie vznikl v letech 1617- 1675. Stavbu, na místě původního kostela z 11. století, provedl v raně barokním slohu italský stavitel Jacopo de Vaccani. Nejcennějším vybavením kostela je pozdně gotický reliéf Madony, vytepaný patrně před polovinou 15. století, ostatní zařízení kostela je převážně ze 17. a 18. století. Před kostelem je bronzová socha Krista Krále v nadživotní velikosti z roku 1935. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chram-nanebevzeti-panny-marie--1
Moto Velo Muzeum - Přerov nad Labem Muzeum
GPS poloha: 50°9'33.13"N 14°49'25.22"E
Soukromé muzeum motocyklových veteránů a historických jízdních kol pana Tomáše Moravce nalezneme ve středočeské obci Přerov nad Labem cca 150 m od skanzenu lidové architektury po žluté turistické značce. Zakladatelem muzea je cyklistický závodník p. Jaroslav Vavřík (1913 - 1997) a jeho sbírka již byla vystavována na mnoha místech v ČR i v zahraničí (Muzeum hlavního města Prahy, Národní technické muzeum v Košicích, aj.) V současné době sbírka obsahuje více než 50 historických motocyklů a 60 historických jízdních kol. Mezi vystavenými exponáty nalezneme i mnoho rarit a vzácných kusů, jako například jízdní kolo SLAVIA No. 001 - první exemplář, který v Čechách vyrobila roku 1895 firma Laurin a Klement v Mladé Boleslavi. Otevírací doba : duben - říjen 9.00 - 12.00 h a 13.00 - 17.00 h, prosinec 10.00 - 17.00 h., bezbarierový přístup Autor článku: Milan Stránský Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/moto-velo-muzeum-prerov-nad-labem
Čelákovice Tvrz
GPS poloha: 50°9'52.24"N 14°45'6.65"E
Čelákovice leží v severovýchodní části okresu Praha- východ, 5 km jihovýchodně od Brandýsa nad Labem, na železniční trati Praha - Lysá nad Labem - Kolín a nedaleko od Dálnice D11. Tvrz slouží jako Městské muzeum a je v návštěvních hodinách přístupná veřejnosti. Čelákovická tvrz, jedna z nejlépe zachovaných ve středních Čechách, stojí v severní části města na skalní výspě nad levým břehem Labe v místech, kde archeologický průzkum prokázal existenci slovanského sídliště v druhé polovině 10. století a hradiště v 12. století. V písemných pramenech je město zachyceno teprve r. 1290 v listině Václava II. pro cisterciácký klášter sedlecký a brzy nato v listině biskupa Řehoře schvalující směnu statků mezi sedleckým klášterem a proboštem kapituly v Sadské. V žádném z nich se nepíše o tvrzi, která byl zřejmě krátce potom vybudována v místech bývalého slovanského hradiště. R. 1368 se stal majitelem tvrze František Rokycanský, původně staroměstský měšťan, který byl r. 1356 nobilitován s přídomkem z Okoře. Jeho dědicové drželi majetek přibližně do r. 1400, kdy je vystřídali rytíři z Cách, původně též pražský patricijský rod, který splynul se šlechtou. Po r. 1420 získal Čelákovice Beneš z Vartemberka, jenž je postoupil své sestře provdané za Alše Škopka z Dubé. Někdy v této době byla tvrz vypálena, podle nejnovější literatury r. 1421 husitskými vojsky, zatímco starší autoři to připisovali pánům podjednou a datovali až k r. 1430. Stavebně historický průzkum provedený začátkem 70. let 20. století ukázal, že tato původní gotická tvrz zaujímala dnešní jižní křídlo, které však bývalo o patro vyšší než dnes a jeho podlaha v přízemí byla přibližně jeden metr pod současnou úrovní, jak tomu nasvědčuje nález keramické dlažby ze 14. století. Dále bylo průzkumem zjištěno, že tvrz nezůstala v troskách až do druhé poloviny 16. století, jak se dosud tvrdilo, ale že byl brzy po zničení rekonstruována. Písemné prameny nedávají odpověď na otázku, kdo byl stavebníkem, zad ještě Aleš Škopek dosvědčený jako majitel až do r. 1443, nebo Bohuněk z Klinštejna v l. 1443 ? 1456, anebo některý z pánů z Michalovic, kteří byli vrchností do r. 1468. Tehdy nebo nejpozději za Jana Tovačovského z Cimburka r. 1483 musela být stvba zabezpečena a začínalo se rozšiřováním objektu o pozdější severní trakt, z něhož kolem r. 1500 již stála západní část. R. 1483 zdědila Čelákovice vdova po Janovi Tovačovském Johanka z Krajku, která r. 1513 statek odevzdala svému bratru Konrádovi, po němž jej r. 1542 zdědil jeho syn Arnošt. Jeho panství skončilo r. 1547, kdy byl pro účast v prvním stavovském odboji potrestán konfiskací části majetku. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 7
Průvodce "Průvodce Česká republika" Čelákovice se tehdy staly královským komorním městečkem a zmínky o tvrzi načas mizí z pramenů, ač to byl počátek velké stavební i právní proměny v jejím vývoji. Vysvětlení lze vyvodit ze studie J. Honce, z níž vyplývá, že majetek ztratil charakter feudálního statku, neboť pozemky, poddané a feudální rentu a s tím související vrchnostenská práva si ponechala panovníkova komora. Tvrz jako pouhá stavba bez hospodářského zázemí se dostala do rukou nešlechtických majitelů, jejichž hlavním majetkem byl mlýn, jeden z největších a technicky nejdokonalejších v Čechách, a kteří si užíváním tvrze vytvářeli fikci rytířského sídla. Tyto tendence lze zjistit už u prvního z nich Jakuba Koutského, který je uváděn s přídomkem z Kostelce, ale byl to jen erbovní svobodník a jeho majetek se nikdy nestal svobodným rytířským statkem. Nepodařilo se to ani za jeho syna Jana Koutského, ač si r. 1562 vymohl od Ferdinanda I. privilegium, jímž byl jeho majetek prohlášen za výsadní statek; od placení peněžní renty ve prospěch brandýské vrchnosti však osvobozen nebyl. Privilegované postavení patrně vzbudilo zájem Jana Habartického z Habartic, císařského úřadníka na komorních velkostatcích, který tvrz koupil, r. 1578 dokončil její přestavbu i přístavby hospodářských budov a začal pro celý komplex užívat názvu Hradištko a později Hrádek, avšak jeho poddanský ráz tím nezměnil, a snad proto r. 1593 z Čelákovic odešel. Půdorys této tvrze, který zůstal dodnes nezměněný, tvoří dva obdélníky navazující na sebe částí podélných stran, přičemž severní trakt ustupuje poněkud k východu. Jiná však byla vertikální silueta stavby, neboť jižní trakt býval vyšší o jedno patro. Přízemí této části bylo zaklenuto valenou a hřebínkovou klenbou, místnosti v patře měly strop trámový nesený hranolovými pilířky. Zdivo bylo z lomového kamene, převážně opuky, masivní nárožní pilíře z pískovcových kvádrů, omítka byla se sgrafitem. Hospodářská stavební byla obehnána hradební zdí, dosud zachovanou na severovýchodní a jihozápadní straně dvora, kde se dochovala i renesanční brána. R. 1599 koupila majetek Marie z Valdštejna, rozená z Martinic a darovala jej staroměstské Jezuitské koleji, ale stavové darování zrušili, protože jezuité neměli v zemi inkolát. Krátce potom )r. 1617) se majitelkou stala Marie Magdaléna Trčková z Lípy, kterou v l. 1624 ? 1625 vystřídal Alexandr Jošt Haugvic z Biskupic, aniž se snažil o nějaké finanční vyrovnání; to zůstalo otevřené až do druhé vlny konfiskací po zavraždění Albrechta z Valdštejna. Třicetiletá válka přinesla druhé zpustošení, neboť statek byl drancován při každém průchodu vojska ať již císařského, nebo saského v l. 1631 ?1632 a švédského za vpádu Banérova r. 1639 a Torstensonova r. 1643 a 1645. Mezi tím r. 1642 vystřídal Haugvice Jindřich Jan Varlejch z Bubna, ale od r. 1652 tu byla opět nová vrchnost, Maxmilián z Valdštejna. V příštích třinácti letech se majitelé ještě čtyřikrát vyměnili, než r. 1665 koupila komplex Hrádku královská komora a připojila jej k panství Brandýs n. L. Tehdy byly budovy obnoveny, avšak již jen k hospodářským účelům. Bývalá tvrz byla doplněna přístavkem v jihovýchodní části, ale na druhé straně špatný stav základového a přízemního zdiva vedl k tomu, že r. 1730 bylo sneseno druhé patro jižního křídla, které tak nabylo své dnešní podoby. Rozprodejem majetku r. 1778 začala předposlední etapa stavebního vývoje objektu, a to etapa nejsmutnější. Již správa panství provedla bezohlednou adaptaci pro hostinské účely, při níž radikálně změnila vnitřní dispozici prostorů, dala probourat nová okna a ochudila stavbu o řadu cenný architektonických prvků. Noví majitelé v těchto drastických úpravách pokračovali po celé 19. století, až v r. 1904 za majitelky A. Vaňkové-Meixnerové objekt prodělal poslední přestavbu diktovanou komerčními hledisky. Tehdy jižní, nejstarší trakt ztratil starý vzhled, když byla podstatně zvětšena okna a opět pozměněna vnitřní dispozice. Drobné opravy z r. 1939 kromě opravy brány na této situaci nic nezměnily. Teprve po druhé světové válce byl proveden stavebně historický průzkum a vypracován projekt, podle něhož byl budově vrácen její původní ráz a byla přizpůsobena pro kulturní účely. Autor článku: Pavel Vítek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/celakovice--1
Kostel sv. Bartoloměje Kostel
GPS poloha: 50°8'32.91"N 14°47'32.60"E
Gotický kostel sv.Bartoloměje je již od roku 1352 zmiňován jako kostel farní. Architektonicky kostel kopíruje sakrální stavby klasického gotického období ? hlavní obdélníková loď s rovným stropem, na jižním boku nízká zvonice s jehlanovitou střechou, presbytář o půdorysu obdélníkové lodi uzavřený třemi stranami pravidelného osmiúhelníka. K severnímu boku presbytáře přiléhá gotická Kaplička, která na počátku 20. století sloužila jako sakristie, tedy zvláštní prostor k úschově bohoslužebných knih, rouch apod. Vchod do Kapličky tvoří hrotitý portál, v jehož tympanonu se nachází šikmo postavený štít se znakem mochovských vladyků: orlice v kruhovém rámci a mimo tento rámec ležící přílbice s přikrývadly (podrobnější popis znaku ? viz.výše). Hlavní oltář pochází z roku 1695 a jeho čelní stěna (antependium) je zdobena vyřezávanými ornamenty. Kazatelna je vyvedená hrubě tesanou rokokovou ornamentikou. Boční oltáře zdobí rovněž antependia, tentokráte malovaná, na jednom je vyobrazena stigmatizace sv.Františka a na druhém Marie Magdalena. V kobce pod věží se nachází jemně tesaný náhrobní kámen z pískovce staršího sládka přerovského pivovaru, Václava Přerosta Klatovského, z roku 1603. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostel-sv-bartolomeje--1
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 8
Průvodce "Průvodce Česká republika" Městský hřbitov Hřbitov
GPS poloha: 50°11'20.82"N 14°39'25.77"E
Na městském hřbitově je nejstarší kamenná kaplička z roku 1680, která byla součástí původní kaple sv. Rosalie, jejíž současná podoba je od stavitele Ludvíka Láblera z roku 1880. Zajímavé jsou také empírové náhrobky pruských vojáků či sousoší od Ladislava Šalouna na hrobce továrníka Františka Melichara. Na brandýském hřbitově jsou pochovány některé významné osobnosti kulturního života např. spisovatel Emanuel Zítek, regionální historik a orientalista Justin Václav Prášek, spisovatel Eduard Petiška a další. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mestsky-hrbitov
Přerov nad Labem, Kaplička sv. Vojtěcha nad studánkou Kaple
GPS poloha: 50°9'15.48"N 14°48'41.54"E
Přerov nad Labem, Kaplička sv. Vojtěcha nad studánkou Kapličku najdeme uprostřed úrodných polí cca 1,7 km jihozápadně od Přerova nad Labem na jeho katastrální hranici s Mochovem. Jednoduchá stavba této drobné sakrální památky vznikla na počátku 19. století nad jednoduchou kamennou, výklenkovou studánkou, kde dle pověstí odpočíval biskup sv. Vojtěch při svých četných cestách ze slavníkovského hradiště v Libici nad Cidlinou do Prahy. Kaplička byla obnovena v roce 1897 za finanční podpory tehdejšího majitele přerovského panství Ludvíka Salvátora Toskánského. Obraz, který kapličku zdobí je věrnou kopií oltářního obrazu z kostela v Přerově nad Labem a autorství je přisuzováno místnímu umělci Josefu Syrovému. Ač byla kaplička v nedávné minulosti ponechána svému osudu, tak se naštěstí vše změnilo rokem 2007, kdy došlo k celkové rekonstrukci této stavby a k vysazení (zatím ještě mladé) jabloňové aleje na přístupových cestách. V roce 2010 se potom tato státem chráněná památka (od r. 1950) dočkala i svého znovuvysvěcení. Celá lokalita je zahrnuta do soustavy evropsky významných lokalit NATURA 2000. Tento turistický cíl naleznete na mapě KČT č. 17. Autor článku: Milan Stránský Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prerov-nad-labem-kaplicka-sv-vojtecha-nad-studankou
Kaple sv. Anny. Kaple
GPS poloha: 50°7'36.80"N 14°34'31.62"E
Kaple sv. Anny. Barokní kaple sv. Anny je malá obdélníková kaple, s obdélníkovou věžičkou a plochým stropem. Postavil ji asi Kilián Ignác Dienzehofer roku 1714, nedaleko vchodu do Satalické bažantnice. Autobus MHD 186 z Černého mostu nebo Rajské zahrady, z druhé strany ze stanice metra Letňany, stanice Satalická bažantnice. Stanice vlaku Praha-Satalice asi 300 m. Žlutá turistická značka do Vinoře přes bažantnici. Autor článku: Jaroslav Holas Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kaple-sv-anny
Budova bývalé spořitelny Dům, budova
GPS poloha: 50°11'12.03"N 14°39'51.19"E
Nalézá se ve Staré Boleslavi na Mariánském náměstí a spolu s budovou Radnice tvoří dominantu náměstí. Budova bývalé spořitelny má na své fasádě velký freskový obraz. V horní části obrazu jsou sluneční hodiny. Sídlo Městského úřadu. web města Stará Boleslav: www.brandysko.cz
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 9
Průvodce "Průvodce Česká republika" Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/budova-byvale-sporitelny
Čelákovice - Kostel Nanebevzetí Panny Marie Kostel
GPS poloha: 50°9'58.56"N 14°45'10.04"E
Farní románský kostel Kostel Nanebevzetí Panny Marie z počátku 13. století. V husitských válkách vypálen a pobořen. Obnoven před rokem 1653. V letech 1712 - 13 rozšířen o nový presbytář strojicí apsid, o zákristii a předsíň. Poslední rozsáhlé úpravy ve druhé polovině osmnáctého století se týkaly především barokní úpravy interiéru. Kolem kostela je bývalý hřbitov, který připomínají dva figurální náhrobky zroku 1561 a 1581 a barokní márnice. Bývalý hřbitov je obehnán masivní zdí. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/celakovice-kostel-nanebevzeti-panny-marie
Tvrz ve Vyšehořovicích Tvrz
GPS poloha: 50°7'9.28"N 14°46'24.51"E
Tvrz je v současné podobě jen polozřícený rozlehlý, téměř čtvercový areál, obehnaný zdí a renesanční atikou. Uvnitř nalezneme zbytek paláce, místo po zbořené věži a zbytky renesančních traktů. Původně se ale jednalo o poměrně rozsáhlou stavbu o rozměrech 30x40 metrů, obehnanou Vysokou zdí, uvnitř skrývající obytný palác, hospodářské budovy a vysokou věž. Tvrz byla chráněna příkopem. Palác byl umístěn těsně při západní hradbě. Přízemí obsahovalo střední chodbu a z ní přístupné dvě místnosti. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/tvrz-ve-vysehorovicich
Vrábí Tvrz
GPS poloha: 50°10'29.21"N 14°39'15.71"E
Vrábí je součástí Brandýsa nad Labem, vpravo od staré silnice směrem na Prahu. Bývalá tvrz je mohutná budova, která po ztrátě svého původního určení byla přestavěna na sýpku a nyní je v soukromém vlastnictví a slouží jako skladiště. Z Vrábí (v nejstarší době Vrabie, v 15. století i Brabie, od 16. století v dnešním znění) pocházel rytířský rod Vrábských nebo Tluksů z Vrábí, jehož první známí členové Rynard nebo Ryneš a Albrecht se připomínají už k r. 1360; v jejich jméně je zároveň první zmínka o Vrábí. Ve výčtu majetku ve Vrábí, z něhož věnovali r. 1397 bratři Jan a Aleš z Vrábí roční plat k oltáři ve Staré Boleslavi, není tvrz zmíněna a zprávy o ní chybějí ještě skoro půldruhého století. Teprve v zápisu Jana Vrábského z Vrábí z r. 1542 o poručenství nad jeho dětmi je v poslední vůli uvedena také vrábská tvrz. Vrábští vymřeli až v polovině 18. století, ale na Vrábí se rod tak dlouho neudržel. Pro účast Jana Vrábského na povstání proti Ferdinandovi I. bylo mu r. 1547 změněno svobodné panství na manství, a když potom jeho dědicové nesložili manskou přísahu, byl vrábský statek r. 1571 provolán za odumřelé léno. Potom byl sice poslednímu Vrábskému na Vrábí Hynkovi ponechán jako zástavní, ale r. 1586 jej od něho koupil císař Rudolf II. a připojil je k brandýskému panství. Další zprávy o tvrzi jsou až ze 17. století, kdy je již značně zpustlá. K obnově došlo (podle letopočtu nad vchodem) patrně v r. 1681. Jaroslav Schaller označuje r. 1788 vrábské sídlo jako Zámeček. Stručný popis Kouřimského kraje z r. 1794 je uvádí v seznamu Starých zámků dosud obyvatelných. Později (před r. 1844) byla budova přestavěna na sýpku a sloužila kontribučensko- obilnímu fondu, a když ztratila svou funkci, znovu chátrala. V padesátých letech 20. století byla zachráněna a využita jako skladiště. V konstrukci střech je dosud patrno původní členění objektu na vlastní střední stavení s bočními křídly postavenými kolmo na jeho osu; někdejší výtvarnou výzdobu stavby dosvědčily mohutné měděné chrliče v podobně dračích hlav a zbytky bosážového sgrafita s rostlinnou ornamentikou, které se objevily pod odpadlou omítkou severovýchodního nároží. Autor článku: Pavel Vítek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vrabi
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 10
Průvodce "Průvodce Česká republika" Kaple blahoslaveného Podivena Kaple
GPS poloha: 50°11'50.85"N 14°40'42.04"E
Barokní kaple bl. Podivena byla postavena 1738 zásluhou děkana staroboleslavské kapituly Jana Křtitele Frika, snad podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Dříve zde stávala Boží muka. Podle pověsti stojí tato kaple na místě, kde zemřel blahoslavený Podiven. Podiven byl služebníkem sv. Václava, který byl později zabit stejnými vrahy jako sv. Václav. Po smrti svého vládce odešel Podiven na čas do říše, ale nedokázal odpustit Václavovým vrahům. Proto se za čas vrátil a navštívil dům jednoho z vůdců spiknutí proti knížeti Václavovi. Toho probodl, avšak zpráva o Podivenově pomstě se donesla k tehdy již knížeti Boleslavovi. Podiven byl pak v lesích u Staré Boleslavi, kde se skrýval, objeven, zajat a oběšen. Vzhledem k jevům souvisejícím s jeho mrtvým tělem byl prohlášen za blahoslaveného a jeho ostatky přeneseny a uloženy na hřbitově u chrámu svatého Víta. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kaple-blahoslaveneho-podivena
Letiště Borek Letiště
GPS poloha: 50°12'41.95"N 14°39'31.39"E
Letiště Brandýsko- Staroboleslavského Aeroklubu se nachází na okraji lokality Proboštských jezer, v úrodné Polabské nížině, na sever od souměstí s bohatou historií Brandýs nad Labem ? Stará Boleslav, při obci Borek, nedaleko pravého břehu řeky Labe. Prvním impulsem k založení letecké činnosti v Brandýse nad Labem byla, tak jako u jiných vznikajících poválečných aeroklubů, v ČSR výzva v deníku Mladá Fronta a zprávy o zajišťování letecké techniky a materiálu po německé letecké organizaci u nás a možnost jejího získání z letiště Grunau. V létě roku 1945 se aktivity v Brandýse chopila skupina mladých nadšenců a začala debatovat a plánovat možnost, jak provozovat létání a leteckou činnost. Jmenovitě někteří z nich: Jaroslav Bernard, Ladislav Beneš, Jiří Král, Jaroslav Fleiberg, Dr.Jelen, voj.pilot Karel Šícha, František Piskáček, Karel Balíček, Jan Nedělka, Romeo Haspra - první brandýský plachtař a instruktor plachtění, Boris Kovařík, Zdeněk Dlouhý, Miroslav Černý, Jiří Nerger, Josef Urban, Josef Rezek, Žofka, Jandečka, Keltner, Záruba, Šulc, Novotný a mnoho a mnoho dalších. Letiště má travnatý povrch a v hangárech stojí většinou letouny typu ULLA, ale i některé další. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/letiste-borek
Mariánské náměstí Náměstí
GPS poloha: 50°11'44.89"N 14°40'29.63"E
V jižním cípu Mariánského náměstí stával po mnoho století hrad. Často hostíval české panovníky. Když ve 12. století vyhořel, byl na jeho místě postaven hrad pevnější, v jehož zdech pobývali na loveckých výpravách množí čeští vladaři. Hrad byl zničen za husitských válek. Dodnes jej ? mimo obou kostelů ? připomíná brána při vstupu do náměstí. Brána (postavená roku 1351 na popud císaře Karla IV. ) byla původně dvoupatrová, teprve pozdější úpravou na sýpku vznikla tři podlaží. Brána je gotická, má lomené portály, průjezd je sklenut křížovou chodbou bez žeber. Východní brána byla až do roku 1934 jedinou komunikační spojkou s náměstím. Teprve tehdy byl probourán objezd. Dominantou Mariánského náměstí je chrám Nanebevzetí Panny Marie, který pochází ze začátku 17. století. Chrám zbudoval na podnět císařovny Anny vlašský stavitel Giaccomo de Vaccani ve slohu nejranějšího baroka. Původně na tomto místě stával kostelík Matky Boží a Panny Marie, zbudovaný asi koncem 11. století. Protože byl kostelík malý, byla za ním vybudována dřevěná kaplička, v níž byl umístěn reliéf Madony, vytepaný z tzv. korintského kovu. Na náměstí stojí i socha českého patrona sv. Václava od Stanislava Suchardy z počátku 20. století. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/marianske-namesti
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 11