PROVOZNÍ ŘÁD DKV OLOMOUC Provozní jednotka Bohumín Příloha č.4
Havarijní opatření pro případ ropné havárie
OBSAH A. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ a) b) c) d)
Název organizace Všeobecné pojednání Základní pojmy Zásah k havarijnímu úniku
B. SEZNAM PRACOVIŠŤ A MNOŽSTVÍ ULOŽENÉ LÁTKY a) OHV + OV b) OPJ c) PPOV C. TELEFONNÍ SPOJENÍ PRO OZNÁMENÍ ÚNIKU NEBEZPEČNÉ LÁTKY D. SITUAČNÍ PLÁN Kanalizační systém E. SKLADOVÁNÍ A MANIPULACE S NEBEZPEČNÝMI LÁTKAMI ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SKLADOVANÝCH LÁTKÁCH a) b) c) d) e) f) g) h)
nafta motorová oleje motorové řady AD hydraulický olej technický benzín aceton petrolej etanol – líh hydrixidy
F. MOŽNOSTI VZNIKU HAVÁRIÍ V ZÁVISLOSTI NA DRUHU SKLADOVANÉ LÁTKY, PRVOTNÍ OPATŘENÍ, NÁSLEDNÁ OPATŘENÍ G. SEZNAM PŘEPRAVCŮ H. ÚDAJE O VODOHOSPODÁŘSKÉM VYUŽITÍ A OCHRANĚ VOD ÚZEMÍ I. HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY J. SEZNAM PROSTŘEDKŮ A MATERIÁLŮ PRO ZNEŠKODNĚNÍ HAVÁRIÍ K. ZÁZNAM O HAVÁRIJNÍM ÚNIKU NEBEZPEČNÉ LÁTKY L. BEZPEČNOST PRÁCE PŘI LIKVIDACI ROPNÉ HAVÁRIE
Seznam zkratek: ČD, a.s.
České dráhy, akciová společnost
MPO
Ministerstvo průmyslu a obchodu
MD ČD M 32
Ministerstvo dopravy Interní směrnice ČD,a.s. k ochraně životního prostředí
HZS ČD
Hasičská záchranná služba Českých drah
HZS
Hasičský záchranný sbor
CHOPAV
Chráněná oblast přirozené akumulace vod
CHKO
Chráněná krajinná oblast
KÚ
Krajský úřad
MÚ
Městský úřad
MU
Mimořádná událost
PHO
Pásmo hygienické ochrany
POH
Plán odpadového hospodářství kraje
RŽP
Referát životního prostředí
DKV
Depo kolejových vozidel
OS-PJ
Organizační složka – Provozní jednotka
PP
Provozní pracoviště
ÚKŘaB
Útvar krizového řízení a bezpečnosti
OI ČIŽP
Oblastní inspektorát České inspekce životního prostředí
BL
Bezpečnostní list
IZS
Integrovaný záchranný systém
RL
Ropné látky
NEL
Nepolární extrahovatelné látky
ILNO
Identifikační list nebezpečného odpadu
RID
Podmínky pro přepravu nebezpečných věcí po železnici
ADR
Podmínky pro přepravu nebezpečných věcí po silnici
PHM JPO HZS
Výdejní sklad pohonných hmot Jednotka požární ochrany hasičské záchranné služby
Související zákony a předpisy: ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦
Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech Vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady Vyhláška MV č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými a náležitostech havarijního plánu Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích ……… Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší Zákon č. 218/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách v platném znění Zákon č. 301/2004 Sb., úplné znění zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, jak vyplývá z pozdějších změn Vyhláška MV č. 328/2001 Sb. o některých podrobnostech zabezpečení IZS, ve znění Vyhl. č. 429/2003 Sb. (účinnost od 1.1.2004) Zákon č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií ve znění zákona č. 82/2004 Sb. Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., č. 450/2001 Sb., a č. 320/2001 Sb. Zákon č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb. o drahách Zákon č. 500/2004 Sb., Správní řád Vyhláška MD č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, Vyhl. 174/2000 Sb., kterou se mění Vyhl. MD č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění Vyhl. 242/1996 Sb. Nařízení vlády č.1/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní nákladní dopravu, NV č. 295/2000 Sb., kterým se mění NV č. 1/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní nákladní dopravu
Související resortní předpisy, nařízení a metodické pokyny: ♦ ♦ ♦ ♦ ♦
ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny – Provozovny a sklady ČSN 65 0202 Hořlavé Kapaliny – Plnění a stáčení ČSN 75 3415 Ochrana vod před ropnými látkami – Objekty pro manipulaci s RL ČD D 17 Předpis pro hlášení a šetření mimořádných událostí Věstník MŽP č. 3/1995 Kriteria znečištění zemin a podzemní vody + postup pro zpracování analýzy rizika ♦ RID Řád pro mezinárodní přepravu nebezpečných věcí ♦ Věstník ČD č. 5/2005 Opatření k přepravě nebezpečných věcí s vysokým potenciálem nebezpečnosti – Bezpečnostní plán ČD a.s. ♦ Věstník ČD č.1/1999 Závazné pokyny pro odstraňování následků nehod a havárií na ČD Další nařízení, vyhlášky vlády a související interní předpisy dráhy jsou uvedené ve Směrnici ČD M 32.
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ a) Organizace Českých drah, a.s. Organizace:
České dráhy, a.s. Generální ředitelství Nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12 110 15 Praha 1 IČO 70994226
Organizační složka: Depo kolejových vozidel Olomouc U podjezdu 1 772 00 Olomouc Statutární zástupce: Ing. Dušan Tylich tel: 602 709 705 Provozní pracoviště: PJ Bohumín Náměstí Mickiewicze 735 94 Bohumín k.ú. Nový Bohumín b) Všeobecné pojednání Plán opatření pro případ havárie nebezpečných látek je zpracován v souladu se zákonem č.254/2001 Sb., dle vyhlášky č. 450/2005 Sb. a interní směrnice ČD M32 k ochraně životního prostředí před znečištěním nebezpečnými látkami. Tento havarijní plán je součástí provozního řádu DKV Olomouc PJ Bohumín a jeho originál je uložený u vodohospodáře DKV Olomouc. Kopie jsou uloženy u vedoucích pracovníků jednotlivých pracovišť, kde se nakládá s nebezpečnými látkami a na pracovišti strojmistrů. Všichni pracovníci provozní jednotky jsou povinni se s ním seznámit a řídit se jím. Účelem havarijního plánu je stanovit jednotná a závazná pravidla řešení havarijních situací a jejich prevence v souladu s platnou legislativou, dále zajistit účelnou koordinaci všech složek a odpovědných zaměstnanců, kteří havarijní situace řeší v rámci svých služebních povinností tak, aby zásah k havarijnímu úniku byl rychlý a dostatečně účinný. Havarijní plán dále stanovuje taková opatření, která zabezpečují podmínky pro rychlou identifikaci ohlášení havarijního úniku a omezení jeho dopadu a ekologických škod na minimum. Ropné látky již v nepatrném množství znemožní použití vody pro pitné účely a tím sníží její užitné hodnoty. Protože povrchové a podzemní vody tvoří zpravidla vzájemně se ovlivňující spojitý systém, může dojít k rozsáhlému znečištění vod. Může se stát, že znečistění vody se projeví až po dlouhé době, zejména vlivem látek, které se v bezkyslíkové podzemní vodě nebo půdě obtížně rozkládají. V takovém případě jsou náklady na odstranění následků velmi vysoké a v řadě případů je jejich likvidace jen velmi obtížně proveditelná. Dojde-li proto k úniku ropných produktů, musí se neprodleně učinit všechna opatření, která zabrání jejich pronikání do půdy nebo unikání do povrchových nebo
podzemních vod. Havarijní únik je proto každý únik mimo místa, určená ke zachycování ropných látek a musí být okamžitě ohlášen.
shromažďování a
Havarijním plánem jsou povinni se řídit všichni zaměstnanci DKV Olomouc, kteří jsou účastníky havárie. c) Základní pojmy Životní prostředí (ŽP) –je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organizmů včetně člověka a je předpokladem dalšího vývoje. Jeho složkami jsou voda, ovzduší, půda, živé organizmy, hospodaření s energiemi a odpady. Znečišťování životního prostředí – je vnášení takových fyzikálních, chemických nebo biologických činitelů do ŽP v důsledku lidské činnosti, které jsou svou podstatou nebo množstvím cizorodé pro dané prostředí. Přípustnou míru znečišťování ŽP určují zvláštní předpisy. Mezní hodnoty znečištění jsou v souladu s dosaženým stavem poznání, aby nebylo ohrožováno zdraví lidu, živé organizmy a ostatní složky ŽP. Ekologická havárie – ve smyslu zákona č. 17/1992 Sb. v platném znění se ekologickou havárií rozumí takové znečišťování a poškozování složek životního prostředí (vody, půdy, ovzduší), kdy únikem nebezpečné látky dochází k překročení míry únosného zatížení území. Dle § 40 zákona č. 254/2001 Sb. v platném znění je havárií na vodách vždy závažné zhoršení či mimořádné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod ropnými látkami, zvlášť nebezpečnými látkami, případně radioaktivními zářiči a radioaktivními odpady, nebo dojde-li k ohrožení jakosti povrchových nebo odpadních vod v CHOPAV nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů. Nebezpečná látka – název užitý v tomto havarijním plánuje svým významem odpovídající názvům závadná látka (zákon č. 254/2001 Sb. v platném znění), nebezpečný odpad (zákon č. 185/2001 Sb. v platném znění), nebezpečná chemická látka a přípravek ( zákon č. 356/2003 Sb.). Pokud látka vykazuje aspoň jednu nebezpečnou vlastnost, která je uvedena v právních předpisech je nutné tuto látku považovat za nebezpečnou a při nakládání s ní je nutné respektovat opatření plynoucí z právních předpisů. Ropná látka – je souhrnný název používaný pro výrobky z ropy. Jedná se především o ropu, benziny, benzen a jeho deriváty, motorovou naftu, petrolej, letecký petrolej, mazací olej, maziva a topné oleje. V případě úniku mohou kapalné ropné látky velmi nepříznivě ovlivnit fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy a vody. Při laboratorním stanovení obsahu ropné látky ve vodě nebo v zemině je tato stanovována jako skupinový ukazatel NEL (nepolární extrahovatelné látky). Okamžitá první opatření – v závislosti na rozsahu úniku a druhu unikající nebezpečné látky se jedná o takový urychlený zásah, kdy dojde k zabránění šíření znečištění do vod, do půdy případně do ovzduší utěsněním, uzavřením zdroje úniku, jímáním
unikající látky, osazení norných stěn, použití sorbentu atd. Havarijní únik nebezpečné látky – je to únik z technologického či technického zařízení (stabilního i mobilního), při kterém látka uniká z produktovodů nebo přímo z tohoto zařízení v důsledku poškození, netěsnosti, korozívních účinků, destrukce nebo jiného fyzikálního, chemického účinku či zásahu. Havarijní únik nemusí být kvalifikován jako ekologická havárie (záleží na rozsahu úniku a zasažení složek ŽP). Sanace – odstraňování následků ekologických havárií. Je to vyčištění prostředí (půdy, vody, ovzduší) od nebezpečných látek. Cílem je uvedení složek životního prostředí na úroveň požadovanou právními předpisy, normativy nebo rozhodnutím vodoprávního úřadu nebo ČIŽP. Chráněná oblast přirozené akumulace vod – CHOPAV - je oblast významná svými krajinnými a přírodními podmínkami pro přirozenou akumulaci vod a je rozhodnutím vlády republiky chráněna před zásahy, ohrožujícími vodohospodářské poměry. Nebezpečné látky - Vymezení pojmů v oblasti nakládání a zacházení se závadnými látkami je uvedeno v § 2 Vyhlášky MŽP č. 450/2005 Sb. (dále jen Vyhlášky). Příloha č. 1 k Zákonu č. 254/2001 Sb., definuje: Zvlášť nebezpečné látky náležející do skupin 1. Organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí 2. Organofosforové sloučeniny 3. Organocínové sloučeniny 4. Látky vykazující karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti ve vodním prostředí nebo jeho vlivem 5. Rtuť a její sloučeniny 6. Kadmium a jeho sloučeniny 7. Persistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu 8. Persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout. Nebezpečné látky Nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin: 1. Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny: 1. zinek 2. měď 3. nikl 4. chrom 5. olovo
6. selen 7. arzen 8. antimon 9. molybden 10. titan
11. cín 12. baryum 13. berylium 14. bor 15. uran
16. vanad 17. kobalt 18. thalium 19. telur 20. stříbro
2. Bioxidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek.
3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí, a sloučeniny mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách. 4. Toxické nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky. 5. Anorganické sloučeniny fosforu nebo elementárního fosforu. 6. Nepersistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu. 7. Fluoridy. 8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany. 9. Silážní šťávy, průmyslová a statková hnojiva a jejich tekuté složky, aerobně stabilizované komposty. Nakládání se závadnými látkami je prováděno tak, aby nedošlo k jejich proniknutí do povrchových a podzemních vod a řídí se pokyny, uvedenými v BL. Veškeré prostory (PHM, sklady apod.), kde se nakládá nebo zachází se závadnými látkami musí být označeny výstražnými symboly. d) Zneškodňování havárie (§10, 450/2005) - je provedení technických a organizačních opatření k zajištění lokalizace úniku a zajištění bezpečnosti osob a majetku, omezení a zastavení šíření úniku nebezpečné látky do jednotlivých složek životního prostředí. Zásah je řízen zvláštními předpisy, zejména zákonem o hasičské záchranné službě a integrovaném záchranném systému. Zneškodňování havárie provádí útvary HZS ČD, v jejichž zásahových obvodech k havarijnímu úniku došlo, v případě nebezpečí z prodlení útvary HZS kraje . Zásahová jednotka útvaru HZS ČD nebo HZS kraje provádí zásah až do doby lokalizace havarijního úniku závadné látky. Vedoucím těchto prací je velitel zásahu, ten také rozhoduje o ukončení zásahu k havarijnímu úniku . Operační středisko zásahového útvaru HZS ČD v závislosti na rozsahu havárie vyrozumí : a) b) c) d) e) f) g) h) i) j)
pověřeného ekologa ČD útvar HZS kraje orgán policie České republiky MÚ odbor životního prostředí a služeb OI ČIŽP správce ohroženého recipientu (povrchového toku nebo kanalizace) orgány hygienické služby lékařskou záchrannou službu veterinární a rostlinářské služby rybářský svaz
Velitel zásahu předá po ukončení zásahu stav události písemnou formou vrchnímu přednostovi, popř. pověřenému zástupci a pověřenému ekologovi ČD. Tato písemná zpráva popisuje výchozí situaci, provedená opatření, rozsah provedených prací a
situaci v době předání. Pověřený ekolog je povinen sepsat Záznam o havarijním úniku nebezpečné látky a shromažďovat veškeré informace o havarijním úniku spolu s dokumentací o havarijním úniku a zajistit její archivaci.
Pověřený ekolog – jsou pracovníci oddělení ochrany životního prostředí ČD a.s.. Seznam pověřených ekologů je k dispozici u všech útvarů HZS ČD . Pověřený ekolog – zastupuje ČD a.s. a jedná jejím jménem před orgány státní správy, spolupracuje s velitelem útvaru HZS ČD, resp. HZS kraje, a s vyšetřujícím orgánem policie ČR. Organizuje a řídí nápravná opatření, uložená místně příslušným orgánem státní správy, zajišťuje objednání odborných firem na asanační práce, případně po zjištění odpovědnosti jiné VJ je řízení sanačních prací převedeno na ně . V závislosti na rozsahu havarijního úniku rozhodne velitel zásahového útvaru HZS ČD o ustavení havarijní komise.
A. SEZNAM PRACOVIŠŤ A MNOŽSTVÍ ULOŽENÝCH LÁTEK Provozní jednotka Bohumín, která je součásti DKV Olomouc je tvořena pracovišti: OHV – Opravna hnacích vozidel, nám. Mickiewicze (jihozápadní část areálu PJ Bohumín) OV – Opravna vozů, nám. Mickiewicze (jihozápadní část areálu PJ Bohumín) OPJ - Opravna pantografových jednotek, pod ulicí Na Hrázi (severovýchodní část areálu PJ Bohumín) PPOV – Provozní pracoviště osobních vozů, ul. Lidická (jižní část areálu PJ Bohumín) Součástí těchto pracovišť, která jsou zaměřena na provoz, údržbu a opravy kolejových vozidel jsou opravárenské haly, provozní místnosti a skladové prostory. Nebezpečné látky jsou uloženy v následujících objektech a zařízeních: OHV + OV a) tankovací stanice: 2 nádrže na naftu o obsahu 2 x 500 m3 umístěné v ochranné vaně. Pro skladování motorové nafty se užívá pouze jedné nádrž. b) olejárna na 22. stání kruhové haly: max. množství - olej motorový 6 000 l - olej motorový 1 200 l - olej upotřebený 1 000 1
způsob uložení nádrž na olej v sudech á 200 l v sudech á 200 l
c) olejárna na rampě: olej převodový PP90 olej hydraulický OTH olej TOP TIR olej OD3 benzin technický hydroxid draselný fridex mazací tuky kapalina do ostřikovačů denaturovaný líh
-
400 1 400 1 400 1 400 1 400 1 100 kg 600 1 160 kg 20 1 10 1
v sudech á 200 l v sudech á 200 l v sudech á 200 l v sudech á 200 l v sudech á 200 l pevný, orig. bal. á 50 kg v sudech á 200 l orig. bal. á 8 kg orig. bal. á 1 l orig. bal. á 5 l
d) sklad barev: acetonové ředidlo syntetické ředidlo
-
45 l 90 l
kanystr á 9 l kanystr á 9 l
e) neutralizační a deemulgační stanice (ČOV): hydroxid vápenatý (vápno) síran hlinitý
-
f) baterkárna: -
hydroxid draselný hydroxid sodný kyselina chlorovodíková hydroxid litný technický benzin aceton
300 kg 800 kg
orig. bal. á 50 kg orig. bal. á 50 kg
max. množství 200 kg 50 kg 50 kg 20 kg 10 kg 10 kg
způsob uložení orig. bal. á 50 kg orig. bal. á 50 kg orig. bal. á 50 kg orig. bal. á 10 kg kanystr á 10 l kanystr á 10 l
OPJ a) olejový sklad: max. množství PPOV
olej převodový PP90 olej hydraulický OTH olej motorový benzin acetonové ředidlo syntetické ředidlo LPU toluen
způsob uložení
600 1 v sudech á 200 l 600 1 v sudech á 200 l 600 1 v sudech á 200 l 600 1 v sudech á 200 l 45 l kanystr á 9 l 45 l kanystr á 9 l 90 l kanystr á 10 l 18 l kanystr á 9 l
a) úpravna vody, myčka: l -
hydroxid sodný chlorid hlinitý
max. množství 2 000 l 2 000 l
čistící prostředek Jas TC2
3 000 1
způsob uložení orig. bal. á 1000 l orig. bal. á 1000 orig. bal. á 1000 l
d) provozní pracoviště: -
fridex petrolej technický benzin mazací tuky
200 1
sud á 200 l, orig.bal. 5l 10 l kanystr po á 10 l 10 l kanystr po á 10 l 80 kg orig. bal. á 8 kg
Pracovníci pověření manipulací s nebezpečnými látkami pro PJ Bohumín Sklad PHM : zásobovač dělník ve skladu výzbojář posunovač sklad OPJ : zásobovač dělník ve skladu
pí.Čížková Irena pí. Polzerová Jolanta p. Adamec Jiří p. Jelen Oldřich p. Dubec Jan p. Honzátko Petr p. Lukša Jaromír pí. Šimíčková Marcela pí. Szeligová Jana
sklad barev : zásobovač dělník ve skladu
pí. Knapíková Alena pí. Smigová Dagmar pí. Pavlová Jana pí. Rýznarová Ladislava B. TELEFONNÍ SPOJENÍ PRO OZNÁMENÍ ÚNIKU NEBEZPEČNÉ LÁTKY
Původce havárie se věnuje v rámci svých možností opatřením k zabránění šíření havárie a minimalizaci následků havárie. Musí učinit všechna možná opatření, která zabrání kontaminaci zeminy nebezpečnými látkami či jejich unikání do povrchových nebo podzemních vod. O vzniku havárie musí v nejbližší možně době informovat svého nadřízeného. Zaměstnanec DKV Olomouc, který zjistil jakýkoliv únik nebezpečné látky, nebo je na tuto skutečnost upozorněn cizí osobou, vyrozumí neprodleně o uvedené skutečnosti vedoucího pracoviště, resp. výpravčího stanice v případě úniku látek na železniční dopravní cestě a následně strojmistra.
V pracovní době 6:00 – 14:00 organizuje prvotní opatření na likvidaci havárie vedoucí příslušného pracoviště, který bezodkladně vyrozumí JPO HZS ČD ! V mimo uvedenou dobu a v případě úniků nebezpečné látky na dopravní cestu
musí zaměstnanec nahlásit únik strojmistrovi ve službě, který má za povinnost bezodkladně vyrozumět JPO HZS ČD! JPO HZS ČD ( hasičský záchranný sbor Českých drah) 40150 z drážního tel. 972740150 ze státního tel. Operační středisko JPO HZS ČD v závislosti na rozsahu havarijního úniku, vyrozumí ostatní složky IZS (integrovaného záchranného systému) a ostatní zainteresované orgány. Strojmistr PJ Bohumín
972756118, 972756425
Dále je nutné haváriii ohlásit: Přednosta PJ Bohumín Ing. Jan Podstawka 9727 56470 / 724137029 Vrchní přednosta DKV Ing. Dušan Tylich 9727 40470 / 602709705 Technický náměstek DKV p. Vilém Sigmund 9727 40472 / 602540249 Vodohospodář DKV Ing. Stanislav Mik 9727 40795 / 724751821 Tito pracovníci rozhodnou o nutnosti hlášení havárie na následující kontakty. HLÁŠENÍ O VZNIKU HAVÁRIE Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava: 596 697 111 / 596 831 082 Krajská hygienická stanice Ostrava: 595 138 111 Krajský úřad Moravskoslezského kraje 595 622 222 Městský úřad Bohumín: 596 092 111 Odbor životního prostředí a služeb MěÚ Bohumín: 596 092 160 ČIŽP Ostrava: 595 134 111 / 731 405 285 Povodí Odry státní podnik: 596 622 222 / 596 657 111 Tísňová volání v případě nebezpečí či úrazu: Tísňová linka 112 První pomoc 155 Policie ČR 158 Hasičský záchranný sbor ČR 150 Službu konající strojmistr zjistí a zapíše následující údaje, které následně nahlásí HZS: - jméno osoby, která hlášení podává, popř. která jej zpozorovala - časové údaje o úniku - druh a množství uniklé látky - místo úniku - příčina úniku - dle možnosti rozsah znečištění - opatření, která byla již provedena pro zmírnění havárie V případě úniku ropných látek na pracovišti OHV + OV je nutné avizovat pracovníka
odpovědného za provoz naftového a olejového hospodářství pí. Čížková Irena tel: 56 468 a pracovníka odpovědného za řádný provoz po stránce dodržování technologických postupů a bezpečnosti při manipulaci s PHM, výzbrojář tel: 972 756 387 Při úniku závadných látek v OPJ je nutné avizovat pracovníka skladu tel: 972 756 560 Při úniku závadných látek v PPOV je nutné avizovat pracovníka skladu tel: 972 756 571 C. SITUAČNÍ PLÁNKY Kanalizační siť PJ Bohumín OHV + OV má samostatně řešenou kanalizační siť pro odvedení průmyslových vod a samostatně pro odvedení splaškových a dešťových vod. Vody průmyslové jsou odvedeny na čistící a neutralizační stanici. Tyto vody jsou po vyčištění v souladu s platným povolením pro vypouštění předčištěných odpadních vod do vod povrchových vypouštěny přes „kestřanskou jímku s indikačními sondami na ropné látky, do Bohumínské stružky. Průmyslové odpadní vody vznikají jako produkt při mytí kolejových vozidel, jejich opravách a údržbě. Jednotlivé opravárenské objekty sestávají z nepropustných opravárenských kanálů (popř. nepropustných podlah), kde jsou uvedené vody zachycovány a prostřednictvím průmyslové kanalizace odvedeny na čistící a neutralizační stanici, kde dochází k jejich akumulaci, mechanickému předčištění a následnému chemickému dočištění na úroveň znečištění, které je povolené k vypouštění z areálu. Splaškové a srážkové vody jsou odvedeny jednotnou kanalizací do městské kanalizace. Zaústění do městské kanalizace probíhá prostřednictvím výusti na ul. Vrchlického a výusti na ulici Tyršova, kde je opět před vlastním napojením na kanalizaci vsazena „kestřanská jímka“ s indikací úniku ropných látek. OPJ má opět jednotnou kanalizaci pro odvedení splaškových a srážkových vod do veřejné kanalizace zaústěnou do sběrače Js 1000, který je ve správě SmVaKu Ostrava. Průmyslová kanalizace jímající vody ze správkárenské haly a vody ze zpevněných ploch, které jsou předčištěny prostřednictvím kapoků, je rovněž zaústěna do sběrače As 1000, který je ve správě Svaku Ostrava. PPOV má oddílnou kanalizaci. Samostatně jsou jímány splaškové vody z fekální koleje, kde dochází čištění sociálních zařízení kolejových vozidel a splaškové zařízení ze sociálního zařízení pro zaměstnance. Tyto vody jsou svedeny na biologickou čistírnu odpadních vod, kde dochází k jejich vyčištění a následně k vypouštění prostřednictvím Lidického příkopu do vodního toku Bohumínská Stružka. Srážkové vody jsou samostatně svedené do dešťové zdrže a následně vypouštěné prostřednictvím Lidického příkopu do vodního toku Bohumínská Stružka. D. SKLADOVÁNÍ A MANIPULACE S NEBEZPEČNÝMI LÁTKAMI
a) Tankovací stanice je určena pro uskladnění motorové nafty a následně k měřenému výdeji pomocí výdejních stojanů Adast a CUBE 70. Sestává ze skladu nafty – 2x nádrž 500 m3 v záchytné vaně, strojovny, místnosti pro elektrorozvaděče, ocelového přístřešku nad stáčením a výdejem PHM do železničních vozidel, úložiště. Výdej nafty na čerpací stanici je zajišťován jedním výdejním stojanem typu Adast V-line, sací systém, jednoproduktový, jednostranný – 2 hadice, s teplotní kompenzací, výdej 1 x 120 l/min a 1 x 80 ltr/min. Dále je čerpací stanice vybavena záložním systémem pro výdej nafty – nástěnné čerpadlo CUBE 70. Výdej je zajišťován přes bezobslužný systém výdeje pomocí osobních karet a čipů. Stáčení nafty je prováděno přes stáčecí stanoviště. Stáčení z železničních cisteren do nádrže je pomocí čerpadla ve strojovně. Stáčení nafty je přes stáčecí potrubí a čerpadlo. Na potrubí je vyvedeno šroubení pro připojení železniční cisterny a je označeno dle obecných zvyklostí a je také opatřeno štítky. Stáčení je prováděno přes průtočné měřidlo HEFA M 405.80/HB s teplotní kompenzací a tiskárnou. Skladovací nádrže: Nádrže jsou nadzemní ocelové válcové o objemu 500 m3, uloženy v betonové záchytné vaně. 1ks nádrže na motorovou naftu (provozní) je opravena v roce 2009 – dvouplášťové dno a stěny do výšky 1m. 1ks nádrže na motorovou naftu (záložní) je jednoplášťová a není určena pro provoz. Nádrže jsou vybaveny kontinuálním měřením hladin Unidataz – provozní nádrž lanová sonda, záložní nádrž původní hladinoměr. Provozní nádrž je vybavena signalizací proti případné netěsnosti mezipláště – ASF Thomas. Potrubní rozvody o DN 60, 80 a 100 jsou ocelové, nad terénem, jednoplášťové, zevně kontrolovatelné a umístěné v záchytné jímce nádrží, strojovny a manipulačního prostoru. Případné úkapy při stáčení nebo výdeji PHM jsou zachyceny do úkapové vany a odvedeny do havarijní jímky. Strojovny jsou také zabezpečeny proti úkapům. Případné úkapy, nebo havarijní únik je tedy veden na bezodtokovou nádrž. Strojovna a záchytná vana provozní nádrže jsou vybaveny signalizací netěsnosti Afriso. Místo pro výdej a stáčení motorové nafty je zastřešeno přístřeškem, který je zhotoven z ocelové nosné konstrukce. Střecha je tvořena plechy. Pod ocelovým přestřešením je situována stáčecí a výdejní plocha, vodohospodářsky zabezpečená – betonová a částečně ocelová vana s pochůznými rošty. Od žlabu stáčecí a výdejní plochy je vedeno havarijní potrubí na nádrž pro ÚKAPY o objemu 6m3. Případné úkapy, nebo havarijní únik je tedy veden na bezodtokovou nádrž. Strojovna je chráněna proti úkapům ocelovou bezodtokovou záchytnou vanou. Způsob zabezpečení proti haváriím: • Provozní skladovací nádrž motorové nafty je nadzemní, částečně dvouplášťová (vyvložkováno ocelí dno a stěny do výšky cca 1 m) umístěná v betonové záchytné vaně opatřené nepropustným nátěrem. Uzavírací ventil nádrže je automatický. Nádrž a záchytná vana je vybavena signalizací případné netěsnosti. Nádrž je opatřena nátěrem. • Záložní nádrž je jednoplášťová nadzemní, je umístěna v betonové záchytné
vaně opatřené nepropustným nátěrem. Nádrž není určena k provozu, je vyčištěna a zakonzervována. • Zařízení pro výdej motorové nafty, prostor stáčení a výdeje je situováno na venkovní přestřešené vodohospodářsky zabezpečené ploše. Tato zastřešená plocha je spádována k havarijnímu sběrnému žlabu, na který je napojena havarijní kanalizace vedená do havarijní jímky pro úniky o objemu 6000 litrů. • Potrubní rozvody jsou vedené nad terénem v záchytné vaně nádrží a ve strojovně. Potrubní rozvody jsou jednoplášťové s možností zevní kontroly a chráněné proti úkapům umístěním v záchytné vaně. • Strojovna se nachází ve zděné budově. Technologie strojovny je chráněna proti úkapům ocelovou záchytnou bezodtokovou vanou. Signalizační a kontrolní systém • Měřením výšky hladiny v nádržích pro skladování motorové nafty elektronickými hladinoměry Unidataz se signalizací max, min a havarijní hladiny. • Indikace netěsností meziplášťového prostoru provozní nádrže na NM a havarijní jímky zařízením typu ASF Thomas. • Indikace případných úkapů ve strojovně nebo vaně provozní nádrže zařízení Afriso.
Výdeje olejů na 22. koleji se provádí v místnosti s betonovou podlahou, na koleji opatřené bezodtokovým betonovým prohlídkovým kanálem. Výdej je možný provádět čerpadlem, popř. ručně odčerpat ze sudů. Při stáčení a výdeji se používají plechové nádoby k zachycení úkapů. Haly, kde se provádí opravy lokomotiv, mají betonové podlahy. Případné spláchnuté úkapy jsou odvedeny průmyslovou kanalizací do retenční nádrže a následně na neutralizační a deemulgační stanici. S hladiny nádrže jsou ropné látky částečně odstraňovány a shromažďovány v sudech. Sudy jsou umístěny v ochranné vaně. Baterkárna je určena pro, formování a opravy akumulátorů železničních vozidel a akumulátorů manipulačních vozíků. Budova je jednopodlažní zděný objekt s pultovou střechou a podlahami dle charakteru místností. Objekt baterkárna je odkanalizován průmyslovou kanalizací na neutralizační a deemulgační stanici. V prostorách baterkárny dochází očištění článků, osušení a doplnění demineralizovanou vodou. Pokud baterie vyžaduje údržbu nebo repasi dojde k vylití elektrolytu z článků, demontáži baterií a následné montáži funkční sady. Doplnění článků roztokem hydroxidu draselného a následné naformátování a uložení k expedici. ČOV – neutralizační a deemulgační stanice slouží k předčištění odpadních vod před výtokem do vodního toku. Na čistírny odpadních vod natékají průmyslové odpadní vody vyprodukované při mytí a opravách kolejových vozidel. Jedná se o čistírnu umístěnou v samostatném zděném objektu prostorách s keramickou podlahou
uzpůsobenou pro tento druh provozu. Pro úpravu odpadní vody se používá síran hlinitý a vápno. Ruční manipulace s nebezpečnými látkami: Na ostatních pracovištích dochází k manipulaci s nebezpečnými látkami v podstatně menší míře a tato manipulace je převážně ruční. Dochází k odběru malého množství olejů, mazacích tuků, technického benzinu apod. do k tomu určených nádob, v množství pro aktuální potřebu.Ruční manipulace dále spočívá ve sběru ropných látek v lapolech, výměně a doplňování olejů v kolejových vozidlech apod.
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O LÁTKÁCH SE KTERÝMI SE MANIPULUJE a) Nafta motorová - uhlovodíky C12-C18° - hustota (při 15 °C) 810 – 860 kg/m3 - bod varu 170-360 °C - třída nebezpečnosti III - bod vzplanutí nad 55 °C - bod vznícení nad 250 °C - mez výbušnosti 0,6-6,5 % obj. - rozpustnost ve vodě nepatrně rozpustná (11,7 - 30, 6 mg/l) - toxicita pro vodní organismy SJ = silně jedovatý LC 48 h. v rozmezí 1-10 mg.l LC 48 h - toxicita pro vodní organismy je dána tímto kódem, který je stanoven podle letální (smrtelné) koncentrace za 48 hod., při které uhyne 50 % testovaných organismů - kritéria nebezpečnosti Pa AB A-velmi slabě nebezpečně (jedovatá) látka B-slabě nebezpečně (jedovatá) látka C-středně nebezpečně (jedovatá) látka sanace: K 14 K-závadná látka se nesmí dostat do kanalizace (výbušnost), 1-zbytky závadné látky lze posypat sorbentem (Vapex, mletý vápenec, suché hašené vápno, vápenný hydrát, cement, bentonit, suchá zemina nebo písek, mletá borovicová kůra aj.) 4-závadnou látku odčerpat z hladiny (lehčí než voda, plovoucí po hladině - ve vodě nepatrně rozpustný, nerozpustný). b) Oleje motorové řady AD
-
uhlovodíky C24-C40° hustota 870 – 910 kg/m3 třída nebezpečnosti IV bod vzplanutí nad 210 °C bod vznícení nad 240 °C bod tuhnutí - 30 °C mez výbušnosti při standartním použití se netvoří výbušné směsi rozpustnost ve vodě nerozpustný toxicita pro vodní organismy J = jedovatý LC 48 h. v rozmezí 10-1000 mg.l kritéria nebezpečnosti Pa AB
A-velmi slabě nebezpečně (jedovatá) látka B-slabě nebezpečně (jedovatá) látka C-středně nebezpečně (jedovatá) látka sanace: K 14 K-závadná látka se nesmí dostat do kanalizace (výbušnost), 1-zbytky závadné látky lze posypat sorbentem (Vapex, mletý vápenec, suché hašené vápno, vápenný hydrát, cement, bentonit, suchá zemina nebo písek, mletá borovicová kůra aj.) 4-závadnou látku odčerpat z hladiny c) Oleje hydraulické -
uhlovodíky C24-C40° hustota (při 15 °C) 870 – 880 kg/m3 třída nebezpečnosti III bod vzplanutí nad 160 °C bod vznícení nad 250 °C mez výbušnosti při standartním použití se netvoří výbušné směsi rozpustnost ve vodě nerozpustné toxicita pro vodní organismy J = jedovatý kritéria nebezpečnosti Pa !AB
! – okamžitý zásah zvýšená opatrnost A-velmi slabě nebezpečně (jedovatá) látka B-slabě nebezpečně (jedovatá) látka sanace: K 14 K-závadná látka se nesmí dostat do kanalizace (výbušnost), 1-zbytky závadné látky lze posypat sorbentem (Vapex, mletý vápenec, suché hašené vápno, vápenný hydrát, cement, bentonit, suchá zemina nebo písek, mletá borovicová kůra aj.)
4-závadnou látku odčerpat z hladiny d) Benzin čistící (technický) -
uhlovodíky C4-C12° hustota (při 20 °C) 690 – 710 kg/m3 třída nebezpečnosti I bod vzplanutí pod –11 °C bod vznícení 220 °C hořlavost pod 0 °C mez výbušnosti 0,93 - 7,0 % obj. rozpustnost ve vodě nerozpustný toxicita pro vodní organismy SJ = silně jedovatý kritéria nebezpečnosti Pa BB
A-velmi slabě nebezpečně (jedovatá) látka B-slabě nebezpečně (jedovatá) látka C-středně nebezpečně (jedovatá) látka sanace: K 14 K-závadná látka se nesmí dostat do kanalizace (výbušnost), 1-zbytky závadné látky lze posypat sorbentem (Vapex, mletý vápenec, suché hašené vápno, vápenný hydrát, cement, bentonit, suchá zemina nebo písek, mletá borovicová kůra aj.) 4-závadnou látku odčerpat z hladiny
e) Aceton + rozpouštědla -
hustota (při 20 °C) 790 – 870 kg/m3 třída nebezpečnosti I bod vzplanutí pod 3 °C bod vznícení 445 °C bod hoření 11 °C mez výbušnosti 2,5 - 13 % obj. rozpustnost ve vodě nemísitelné toxicita pro vodní organismy SJ = silně jedovatý kritéria nebezpečnosti Pa BB
A-velmi slabě nebezpečně (jedovatá) látka B-slabě nebezpečně (jedovatá) látka C-středně nebezpečně (jedovatá) látka
sanace: K 143 K-závadná látka se nesmí dostat do kanalizace (výbušnost), 1-zbytky závadné látky lze posypat sorbentem (Vapex, mletý vápenec, suché hašené vápno, vápenný hydrát, cement, bentonit, suchá zemina nebo písek, mletá borovicová kůra aj.) 4-závadnou látku odčerpat z hladiny (lehčí než voda, plovoucí po hladině - ve vodě nepatrně rozpustný, nerozpustný). 3-rozpuštěnou nebo rozptýlenou látku odčerpat f)
Petrolej -
uhlovodíky C12-C18 hustota (při 20 °C) 820 kg/m3 třída nebezpečnosti II bod vzplanutí 25 °C bod hoření 82 °C mez výbušnosti 0,6 – 6,5 % obj. rozpustnost ve vodě nerozpustný toxicita pro vodní organismy SJ = silně jedovatý kritéria nebezpečnosti Pa BB
A-velmi slabě nebezpečně (jedovatá) látka B-slabě nebezpečně (jedovatá) látka C-středně nebezpečně (jedovatá) látka sanace: V 14 V-závadná látka se nesmí dostat do vody (prudký jed, látka s vodou prudce reagující, až k výbuchu) 1-zbytky závadné látky lze posypat sorbentem (Vapex, mletý vápenec, suché hašené vápno, vápenný hydrát, cement, bentonit, suchá zemina nebo písek, mletá borovicová kůra aj.) 4-závadnou látku odčerpat z hladiny
g) Etanol – líh -
hustota (při 20 °C) 789 kg/m3 třída nebezpečnosti I bod vzplanutí 11 °C bod vznícení 425 °C mez výbušnosti 3,3 - 19 % obj. rozpustnost ve vodě neomezená toxicita pro vodní organismy PJ = poměrně jedovatý
-
kritéria nebezpečnosti Pa
AC
A-velmi slabě nebezpečně (jedovatá) látka B-slabě nebezpečně (jedovatá) látka C-středně nebezpečně (jedovatá) látka sanace: K 13 K-závadná látka se nesmí dostat do kanalizace (výbušnost), 1-zbytky závadné látky lze posypat sorbentem (Vapex, mletý vápenec, suché hašené vápno, vápenný hydrát, cement, bentonit, suchá zemina nebo písek, mletá borovicová kůra aj.) 3-rozpuštěnou nebo rozptýlenou látku odčerpat h) hydroxid sodný, hydroxid draselný: NaOH, KOH, nehořlavá látka, rozpustnost ve vodě úplná, pro vodní organismy silně jedovatý, silná žíravina kritéria nebezpečnosti pa!!CB,
sanace: K 23
B-slabě nebezpečná látka C-středně nebezpečná látka D-silně nebezpečná látka
!! okamžitý zásah, zvýšená opatrnost a vyhlášení velkého ochranného pásma K závadná látka se nesmí dostat do kanalizace 2 látku neutralizovat: kyseliny-sodou,mletým vápencem, suchým hašeným vápnem, vápenným hydrátem. louhy-slabou kyselinou (2% kyselina solná nebo sírová) 3 rozpuštěnou nebo rozptýlenou látku odčerpávat E. MOŽNOSTI VZNIKU HAVÁRIÍ V ZÁVISLOSTI NA DRUHU SKLADOVANÉ LÁTKY, PRVOTNÍ OPATŘENÍ PŘI DROBNÉM ÚNIKU Havárií se rozumí situace, kdy se nebezpečné látky, většinou nárazově, dostanou mimo prostory určené k jejich skladování, manipulaci nebo dopravě. Postup při zdolávání jednotlivých havárií. - pokud obsluhující, nebo jiný pracovník zjistí havarijní únik ropné látky, je povinen učinit vše pro zabránění nebezpečných následků havárie, hlavně vniknutí do prostoru
mimo zpevněné plochy, do kanalizace, provést protipožární ochranu a následující opatření. a) Nafta motorová 1) Přeplnění skladovacích nádrží či jejich prasknutí - nafta vyteče do ochranné jímky. Lze ji odčerpat zpět. Nedojde k přímému úniku do půdy ani k znečištění podzemních vod. Ochrannou jímku je nutné vyčerpat do přistavených cisteren, vyčistit a nádrž odborně opravit.
2) Při stáčení cisterny praskne stáčecí hadice, netěsní ventily cisterny, přeplnění žel. cisterny - Okamžitě přerušit přečerpávání, při stáčení nafty okamžitě uzavřít ventil na cisterně a stáčecí ventil na kterém je našroubována stáčecí hadice. V případě rozstřiku nafty mimo plechovou vanu svedenou do havarijní jímky je nutno zabránit dalšímu rozlévání kapaliny ohrazováním zaplaveného území a to za pomocí sypkých hmot, dřevěných desek, plechů cihel, rozsypáním sorpčních materiálů, vapex, biosorp a pod. Nafta zachycená na stáčecí ploše steče do nádrže na zachycení úniku nafty. Do provedení opravy není možné provádět žádnou manipulaci v tankovací stanici. Použitý sorpční materiál je nutné uložit do nepropustných nádob a prostřednictvím ekologa DKV Olomouc zajistit jeho likvidaci.
3) Prasklý produktovod - Při úniku je nutné odstranit zdroj poruchy - uzavřít kohouty, zastavit čerpadlo, zátkou popř. jiným těsnícím materiálem uzavřít prasklinu zabránit dalšímu vytékání. Naftu nutno odčerpat nebo odebrat ručně, místo zasypat sorbentem (vapexem, biosorp a pod.). Pokud dojde při této havárii k vystříknutí nafty až mimo zpevněnou manipulační plochu, potřísněný prostor se ohraničí hrázkováním, vytečená ropná látka se zasype sorpčním materiálem Vapex. Do provedení opravy není možné provádět žádnou manipulaci v tankovací stanici. Použitý sorpční materiál se uloží do nepropustných nádob a ekolog DKV Olomouc zajistí jeho likvidaci. 4) Proražená nádrž lokomotivy - při jízdě lokomotivy, nebo při nehodě může dojít k proražení naftové nádrže. Po zjištění úniku se strojvedoucí snaží ihned v rámci svých možností zabránit vytékání nafty z nádrže a nahlásí událost strojmistrovi ve směně. K ucpání praskliny použije to co je dostupné, hadry, dřevo, papír a pod. Pokud je to možné snaží se zachytit unikající látku ( záchytná vana, kbelík apod.). Postup následné likvidace bude určen ve spolupráci s ekologem SŽDC. Při nesprávné, nebo nedbalé manipulaci může dojít k úkapům nafty – nutno úkapy odstranit sorpčním materiálem a případnou kontaminovanou zeminu a sorpční materiál uložit do nepropustných nádob a prostřednictvím ekologa DKV Olomouc zajistit její likvidaci. Jakékoliv úkapy při stáčení a výdeji jsou povinni obsluhující
zaměstnanci zachycovat do odkapních nádržek.
b) Oleje Obecně se postupuje pro zmenšení následků havárie stejně jako při havárii nafty. 1) Při stáčení cisterny praskne stáčecí hadice. Uzavřít ventil cisterny a odčerpat maximální množství oleje. Dále je nutné olej z betonové podlahy mechanický odstranít, místo posypat sorbčním prostředkem. 2) Při vydávání oleje do lokomotiv praskne výdejní hadice, potrubí. Postupujeme stejně jako při stáčení (výdej a stáčení jsou na stejném místě). 3) Přeplnění nádrží. Zastavíme ihned čerpadlo, olej odčerpáme zpět, betonovou plochu posypeme sorbčním prostředkem. Při větším úniku olej steče do betonové jímky jímky. 4) Únik při případném vylití nádoby na drobný výdej, popř při ruční manipulaci s oleji je nutné likvidovat sebráním kontaminované zeminy, zasypáním sorbentem na betonové ploše a mechanickým odstraněním. Použitý sorbční prostředek uložit do nepropustné nádoby a nechat zlikvidovat ekologem DKV Olomouc.
c) Ruční manipulace s ostatními látkami Při manipulaci se sudy může dojít k uvolnění zátky. Ihned sud obrátit otvorem pro zátku nahoru a zabránit jeho pohybu. Je nutné zamezit pomocí písku nebo sorpčního materiálu jeho další roztékání. Pokud je to možné produkt odčerpáme nebo mechanický odstraníme. Zbytky necháme vsáknout do vhodného sorbentu (Vapex, piliny, písek). Použitý sorbční prostředek je nutné uložit do nepropustné nádoby a nechat zlikvidovat ekologem DKV Olomouc.
Jakékoliv úkapy při stáčení, výdeji a ostatní manipulaci s nebezpečnými látkami jsou zaměstnanci povinni zachycovat do odkapních nádržek.
ODSTRAŇOVÁNÍ NÁSLEDKŮ HAVÁRIE (NÁSLEDNÁ OPATŘENÍ): Následná opatření mají vyloučit nebo zmenšit negativní dopad působení nebezpečných látek, uniklých do životního prostředí, zejména do půdy, povrchových a podzemních vod. Následná opatření budou prováděna v souladu s rozhodnutími a úkoly, vydanými k likvidaci havárie orgány HZS, vodoprávním úřadem, ČIŽP a pověřeným ekologem. Zastupování ČD a jednání jejím jménem před orgány státní správy při ekologické havárii vedou pověření pracovníci. Tito pracovníci se podílí na řešení havárie, organizují a řídí následná opatření ve spolupráci s orgány státní správy. Dále zajišťují objednání odborných firem a sjednávají podmínky smluv na provádění sanačních prací. O průběhu likvidace je nutno sepsat záznam o havarijním úniku nebezpečné látky. Za sepsání záznamu odpovídá pověřený ekolog. Podkladem pro ukončení prací na odstraňování následků havárie jsou poznatky a výsledky šetření vodoprávního úřadu, České inspekce životního prostředí, správce vodního toku, jde-li o havárii na vodním toku nebo v jeho blízkosti, dále subjektů spolupracujících při havarijních a likvidačních pracích a další zjištění původce havárie. Zásah musí být proveden rychle a je především nutné zabránit vniknutí ropných látek do vodotečí, studní, šachet, kanalizačních vpustí (i uvnitř objektu) a zabránit kontaminaci zeminy ropnými látkami. V místech úniku a rozlivu ropných látek platí zákaz kouření a manipulace s otevřeným ohněm!
F. SEZNAM PŘEPRAVCŮ ČD a.s., SŽDC s.o., TSS a.s., ČD Cargo a.s.
G. ÚDAJE O VODOHOSPODÁŘSKÉM VYUŽITÍ A OCHRANĚ VOD ÚZEMÍ Havarijní plán slouží pro pracoviště DKV Olomouc, provozní jednotka Bohumín. V tomto obvodu ani v jeho těsné blízkosti nejsou zdroje pitné. Území není v hygienickém ochranném pásmu vodního zdroje.
H. HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY Hydrogeologické poměry lokality nejsou DKV Olomouc známé.
I. SEZNAM PROSTŘEDKŮ A MATERIÁLŮ PRO ZNEŠKODNĚNÍ HAVÁRIÍ V areálu provozní jednotky jsou rozmístěna stanoviště pro prvotní zásah při úniku nebezpečných látek s pracovními a sorpčními prostředky. Tyto prostředky jsou uloženy v čistící a neutralizační stanici a skladech jednotlivých pracovišť Seznam prostředků pro likvidaci havárie: Lopaty, krumpáče, kbelíky, košťata, igelitové pytle, vapex nebo jiná sorpční drť, sorpční koberce, tabulky pro vymezení prostoru havárie, havarijní soupravy. Ruční nebo elektrické nejiskřivé čerpadlo, sudy na sběr kontaminantu Rozmístění sorpčního materiálu: 1) Tankovací stanice 2) Olejárna 22. stání 3) Olejárna na rampě 4) ČOV 5) Sklad hořlavin 6) Baterkárna 7) Sklad a pracoviště OPJ 8) Pracoviště PPOV Nebezpečné odpady, které mohou vyskytovat na pracovišti: Nebezpečný odpad a odpad vniklý v případě havárie je likvidovaný oprávněnou osobou Marius Pedersen a.s. v souladu s uzavřenou rámcovou smlouvou na tuto činnost. 06 02 04 – Hydroxid sodný a hydroxid draselný 13 02 08 - Jiné motorové,převodové a mazací oleje 13 05 02 – Kaly z odlučovačů oleje 13 05 01 – Pevný podíl z lapáku písku a odlučovačů oleje 15 01 10 – Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné 15 02 02 – Absorbční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami 16 06 01 – Olověné akumulátory 16 06 02 – Nikl-kadmiové baterie a akumulátory 16 06 06 – Oddělené sbírané elektrolyty z baterií a akumulátorů
J. ZÁZNAM O HAVARIJNÍM ÚNIKU NEBEZPEČNÉ LÁTKY O každém havarijním úniku, jehož následek představuje ekologickou havárii, musí být sepsán “Záznam o havarijním úniku nebezpečné látky”. Za sepsání tohoto záznamu, jakožto za vedení veškeré dokumentace k havarijnímu úniku a její archivaci zodpovídá pověřený ekolog. Záznam o havarijním úniku nebezpečné látky obsahuje: 1. Místo úniku - obec, kraj, úsek dopravní cesty, bližší popis místa. 2. Časové údaje o úniku - kdy byl zpozorován a kdy vznikl. 3. Kdo únik zpozoroval – jména svědků. 4. Druh a množství uniklé nebezpečné látky – minimálně odhadem 5. Provozovatel, nebo uživatel zařízení z něhož nebezpečná látka unikla. 6. Odesilatel a příjemce nebezpečné látky. 7. Příčina úniku. 8. Rozsah znečištění ( půdy, vody, zařízení) - plánek, nebo fotografie. 9. Popis a předpokládaný rozsah škod. 10.
Popis zásahu při havarijnímu úniku (osoby a organizace, tech. a org. opatření).
11.
Rozhodnutí o následných opatřeních(kdo zajišťuje, kontrolní orgán atd.).
12.
Odběr vzorků závadné látky, znečištěné zeminy, vody (způsob odběru vzorků).
K. BEZPEČNOST PRÁCE PŘI LIKVIDACI ROPNÉ HAVÁRIE Ropné látky mohou negativně působit na zdraví a bezpečnost osob. Mohou vyvolat podráždění pokožky, ekzémy, vyrážky, při vniknutí do oka poškozují sítnici a rohovku. Vdechování par uhlovodíků může vyvolat bezvědomí, při velkých koncentracích i smrt. Toto nebezpečí hrozí zejména v uzavřených prostorách. Uniklé ropné látky ohrožují celý prostor možností požáru. V nevětraných prostorách mohou vzniknout výbušné koncentrace par uhlovodíků se vzduchem. Bezpečnost práce a ochrana zdraví spočívá především v prevenci. Všichni, kdo přicházejí při likvidaci ropné havárie do styku s ropnou látkou, musí být vybaveni rukavicemi z olejovzdorné pryže a olejovzdornými zástěrami. Hrozí-li zasažení očí, musí mít ochranné brýle. Při práci není dovoleno jíst, pít a kouřit. V prostoru zasaženém únikem ropných látek a do vzdálenosti 30 m od tohoto prostoru je zakázáno kouření a manipulace s otevřeným ohněm. Zasažený prostor musí být vyznačen výstražnými tabulkami. Je nutno uvést do pohotovosti dostatečný počet hasících přístrojů. Provoz spalovacích motorů a prostředků, určených k likvidaci havárie, je nutno zajistit z návětrné strany.
Před vstupem do uzavřených prostorů je nutno zajistit jejich vyvětrání na bezpečnou koncentraci ( pod 0,3 mg par na 1 litr vzduchu). Při zasažení osob ropnou látkou, parami uhlovodíků nebo při popálení je nutno poskytnout první pomoc podle obecných zásad a vyhledat lékařské ošetření.
PP Opava Všeobecné pojednání Plán opatření pro případ havárie nebezpečných látek je zpracován v souladu se zákonem č.254/2001 Sb., dle vyhlášky č. 450/2005 Sb. a interní směrnice ČD M32 k ochraně životního prostředí před znečištěním nebezpečnými látkami. Tento havarijní plán je součástí provozního řádu DKV Olomouc, PP Olomouc a OV Opava. Všichni pacovníci provozní jednotky jsou povinni se s ním seznámit. Účelem havarijního plánu je stanovit jednotná a závazná pravidla řešení havarijních situací a jejich prevence v souladu s platnou legislativou, dále zajistit účelnou koordinaci všech složek a odpovědných zaměstnanců, kteří havarijní situace řeší v rámci svých služebních povinností tak, aby zásah k havarijnímu úniku byl rychlý a dostatečně účinný. Havarijní plán dále stanovuje taková opatření, která zabezpečují podmínky pro rychlou identifikaci ohlášení havarijního úniku a omezení jeho dopadu a ekologických škod na minimum. Ropné látky již v nepatrném množství znemožní použití vody pro pitné účely a tím sníží její užitné hodnoty. Protože povrchové a podzemní vody tvoří zpravidla vzájemně se ovlivňující spojitý systém, může dojít k rozsáhlému znečištění vod. Může se stát, že znečistění vody se projeví až po dlouhé době, zejména vlivem látek, které se v bezkyslíkové podzemní vodě nebo půdě obtížně rozkládají. V takovém případě jsou náklady na odstranění následků velmi vysoké a v řadě případů je jejich likvidace jen velmi obtížně proveditelná. Dojde-li proto k úniku ropných produktů, musí se neprodleně učinit všechna opatření, která zabrání jejich pronikání do půdy nebo unikání do povrchových nebo podzemních vod. Havarijní únik je proto každý únik mimo místa, určená ke zachycování ropných látek a musí být okamžitě ohlášen.
shromažďování a
Havarijním plánem jsou povinni se řídit všichni zaměstnanci DKV Olomouc, kteří jsou účastníky havárie.
c) Základní pojmy Životní prostředí (ŽP) –je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organizmů včetně člověka a je předpokladem dalšího vývoje. Jeho složkami jsou voda, ovzduší, půda, živé organizmy, hospodaření s energiemi a odpady. Znečišťování životního prostředí – je vnášení takových fyzikálních, chemických nebo biologických činitelů do ŽP v důsledku lidské činnosti, které jsou svou podstatou nebo množstvím cizorodé pro dané prostředí. Přípustnou míru znečišťování ŽP určují zvláštní předpisy. Mezní hodnoty znečištění jsou v souladu s dosaženým stavem poznání, aby nebylo ohrožováno zdraví lidu, živé organizmy a ostatní složky ŽP. Ekologická havárie – ve smyslu zákona č. 17/1992 Sb. v platném znění se ekologickou havárií rozumí takové zenečišťování a poškozování složek životního prostředí (vody, půdy, ovzduší), kdy únikem nebezpečné látky dochází k překročení míry únosného zatížení území. Dle § 40 zákona č. 254/2001 Sb. v platném znění je havárií na vodách vždy závažné zhoršení či mimořádné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod ropnými látkami, zvlášť nebezpečnými látkami, případně radioaktivními zářiči a radioaktivními odpady, nebo dojde-li k ohrožení jakosti povrchových nebo odpadních vod v CHOPAV nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů. Nebezpečná látka – název užitý v tomto havarijním plánuje svým významem odpovídající názvům závadná látka (zákon č. 254/2001 Sb. v platném znění), nebezpečný odpad (zákon č. 185/2001 Sb. v platném znění), nebezpečná chemická látka a přípravek ( zákon č. 356/2003 Sb.). Pokud látka vykazuje aspoň jednu nebezpečnou vlastnost, která je uvedena v právních předpisech je nutné tuto látku považovat za nebezpečnou a při nakládání s ní je nutné respektovat opatření plynoucí z právních předpisů. Ropná látka – je souhrnný název používaný pro výrobky z ropy. Jedná se především o ropu, benziny, benzen a jeho deriváty, motorovou naftu, petrolej, letecký petrolej, mazací olej, maziva a topné oleje. V případě úniku mohou kapalné ropné látky velmi nepříznivě ovlivnit fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy a vody. Při laboratorním stanovení osahu ropné látky ve vodě nebo v zemině je tato stanovována jako skupinový ukazatel NEL (nepolární extrahovatelné látky). Okamžitá první opatření – v závislosti na rozsahu úniku a druhu unikající nebezpečné látky se jedná o takový urychlený zásah, kdy dojde k zabránění šíření znečištění do vod, do půdy případně do ovzduší utěsněním, uzavřením zdroje úniku, jímáním unikající látky, osazení norných stěn, použití sorbentu atd. Havarijní únik nebezpečné látky – je to únik z technologického či technického zařízení (stabilního i mobilního), při kterém látka uniká z produktovodů nebo přímo z tohoto zařízení v důsledku poškození, netěsnosti, korozivních účinků, destrukce nebo jiného fyzikálního, chemického účinku či zásahu. Havarijní únik nemusí být kvalifikován jako ekologická havárie (záleží na rozsahu úniku a zasažení složek ŽP).
Sanace – odstraňování následků ekologických havárií. Je to vyčištění prostředí (půdy, vody, ovzduší) od nebezpečných látek. Cílem je uvedení složek životního prostředí na úroveň požadovanou právními předpisy, normativy nebo rozhodnutím vodoprávního úřadu nebo ČIŽP. Chráněná oblast přirozené akumulace vod – CHOPAV - je oblast významná svými krajinnými a přírodními podmínkami pro přirozenou akumulaci vod a je rozhodnutím vlády republiky chráněna před zásahy, ohrožujícími vodohospodářeské poměry. Nebezpečné látky - Vymezení pojmů v oblasti nakládání a zacházení se závadnými látkami je uvedeno v § 2 Vyhlášky MŽP č. 450/2005 Sb. (dále jen Vyhlášky). Příloha č. 1 k Zákonu č. 254/2001 Sb., definuje: Zvlášť nebezpečné látky náležející do skupin 1. Organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí 2. Organofosforové sloučeniny 3. Organocínové sloučeniny 4. Látky vykazující karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti ve vodním prostředí nebo jeho vlivem 5. Rtuť a její sloučeniny 6. Kadmium a jeho sloučeniny 7. Persistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu 8. Persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout. Nebezpečné látky Nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin: 1. Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny: 1. zinek 2. měď 3. nikl 4. chrom 5. olovo
6. selen 7. arzen 8. antimon 9. molybden 10. titan
11. cín 12. baryum 13. berylium 14. bor 15. uran
16. vanad 17. kobalt 18. thalium 19. telur 20. stříbro
2. Biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek. 3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí, a sloučeniny mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách. 4. Toxické nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky. 5. Anorganické sloučeniny fosforu nebo elementárního fosforu. 6. Nepersistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu.
7. Fluoridy. 8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany. 9. Silážní šťávy, průmyslová a statková hnojiva a jejich tekuté složky, aerobně stabilizované komposty. Nakládání se závadnými látkami je prováděno tak, aby nedošlo k jejich proniknutí do povrchových a podzemních vod a řídí se pokyny, uvedenými v BL. Veškeré prostory (PHM, sklady apod.), kde se nakládá nebo zachází se závadnými látkami musí být označeny výstražnými symboly. d) Zásah k havarijnímu úniku - je provedení technických a organizačních opatření k zajištění lokalizace úniku a zajištění bezpečnosti osob a majetku, omezení a zastavení šíření úniku nebezpečné látky do jednotlivých složek životního prostředí. Zásah je řízen zvláštními předpisy, zejména zákonem o hasičské záchranné službě a integrovaném záchranném systému. Zásah k havarijnímu úniku provádí útvary HZS ČD, v jejichž zásahových obvodech k havarijnímu úniku došlo, v případě nebezpečí z prodlení útvary HZS kraje . Zásahová jednotka útvaru HZS ČD nebo HZS kraje provádí zásah až do doby lokalizace havarijního úniku závadné látky. Vedoucím těchto prací je velitel zásahu, ten také rozhoduje o ukončení zásahu k havarijnímu úniku . Operační středisko zásahového útvaru HZS ČD v závislosti na rozsahu havárie vyrozumí : a) b) c) d) e) f) g) h) i) j)
pověřeného ekologa ČD útvar HZS kraje orgán policie České republiky MÚ referát životního prostředí OI ČIŽP správce ohroženého recipientu (povrchového toku nebo kanalizace) orgány hygienické služby lékařskou záchrannou službu veterinární a rostlinářské služby rybářský svaz
Velitel zásahu předá po ukončení zásahu stav události písemnou formou vrchnímu přednostovi, popř. pověřenému zástupci a pověřenému ekologovi ČD. Tato písemná zpráva popisuje výchozí situaci, provedená opatření, rozsah provedených prací a situaci v době předání. Dokumentace o zásahu je pověřenému ekologovi ČD předána do 30 pracovních dnů po ukončení zásahu . Pověřený ekolog – jsou pracovníci odboru ochrany životního prostředí GŘ ČD a.s.. Seznam pověřených ekologů je k dispozici u všech útvarů HZS ČD . Pověřený ekolog – zastupuje ČD a.s. a jedná jejím jménem před orgány státní správy, spolupracuje s velitelem útvaru HZS ČD, resp. HZS kraje, a s vyšetřujícím orgánem
policie ČR. Organizuje a řídí nápravná opatření, uložená místně příslušným orgánem státní správy, zajišťuje objednání odborných firem na asanační práce, případně po zjištění odpovědnosti jiné VJ je řízení sanačních prací převedeno na ně . V závislosti na rozsahu havarijního úniku rozhodne velitel zásahového útvaru HZS ČD o ustavení havarijní komise.
Seznam pracovišť a množství uložených látek Nebezpečné látky jsou uloženy v následujících objektech a zařízeních: PP Opava (provozní pracoviště) -
tankovací stanice: nádrže na naftu o obsahu 2x200 m3 umístěné v nepropustné betonové ochranné vaně
-
olejárna: skladován olej v nádržích o obsahu 5x600l s typizovanými ocelovými záchytnými vanami, dále nádrže typu NON o obsahu 2x1,2 m3 a 2x1,2m3 a 2x2m3 se záchytnými vanami ZON. Olejárna je umístěna v jedné místnosti cihelného objektu TS. V místnosti je provedena bezodtoková havarijní jímka.
OV Opava (opravna vozů) - tankovací stanice -2x dvouplášťová nádrž NN 33 na LTO v ochranné vaně -
sklad barev:umístěn v jedné místnosti budovy pomocných provozů. Podlaha skladu je vyspádovaná do havarijní jímky o obsahu 30 litrů, která je zapuštěná pod úroveň podlahy.Max. množství 100 kg.
-
sklad hořlavin: umístění
u vjezdu do areálu opravny vozů. V jednotlivých
místnostech jsou vybudovány havarijní jímky. Nebezpečné látky jsou skladovány ve 200 l sudech, v množství potřebném pro provoz. Maximálně 5 sudů oleje, 1 sud petroleje, 1 sud benzinu a jeden sud lihu.
TELEFONNÍ SPOJENÍ PRO OZNÁMENÍ ÚNIKU NEBEZPEČNÉ LÁTKY Původce havárie se věnuje v rámci svých možností opatřením k zabránění šíření havárie a minimalizaci následků havárie. Musí učinit všechna možná opatření, která zabrání kontaminaci zeminy ropnými látkami či jejich unikání do povrchových nebo podzemních vod. O vzniku havárie musí v nejbližší možně době informovat svého
nadřízeného. Zaměstnanec DKV Olomouc, který zjistil jakýkoliv únik nebezpečné látky, nebo je na tuto skutečnost upozorněn cizí osobou, vyrozumí neprodleně o uvedené skutečnosti vedoucího pracoviště, resp. výpravčího stanice v případě úniku látek na železniční dopravní cestě (mimo areál PJ Olomouc). V pracovní době organizuje první opatření na likvidaci havárie vedoucí příslušného pracoviště, který bezodkladně vyrozumí JPO HZS ČD ! V případě nahlášení havarijní události strojmistrovi ve slubě má tento za povinnost bezodkladně vyrozumět JPO HZS ČD!
JPO HZS ČD ( hasičský záchraný sbor Českých drah) 40150 z drážního tel. 972740150 ze státního tel. Operační středisko JPO HZS ČD v závislosti na rozsahu havarijního úniku, vyrozumí ostatní složky IZS (integrovaného záchranného systému) a ostatní zainteresované orgány. Po pracovní době organizuje práce dozorce depa ! Vedoucí PP Opava Strojmistr,dozorce depa Vedoucí OV Opava
9727 58475 9727 58471 9727 58441
Následně je nutno havárii ohlásit: Vrchní přednosta DKV Přednosta PJ Krnov Vodohospodář DKV
9727 40470 / 602709705 9727 59470 / 602776628 9727 40795 / 776134633
DŮLEŽITÁ TELEFONNÍ SPOJENÍ Magistrát Města Opavy (havarijní číslo- nonstop)
604 229 362
Česká inspekce životního prostředí (havarijní číslo- nonstop) 285 Povodí Odry (havarijní číslo- nonstop)
Tísnňová volání v případě nebezpečí či úrazu:
731 596 612 222
405
První pomoc Policie
ČR
155 158
SITUAČNÍ PLÁNKY Přístupová cesta Uložení nebezpečné látky Sanační prostředky
SKLADOVÁNÍ A MANIPULACE S NEBEZPEČNÝMI LÁTKAMI Tankovací stanice provozního pracoviště: Ke skladování nafty jsou určeny 2 nadzemní nádrže, z nichž každá má obsah 200 m3. Tyto nádrže jsou umístěny v havarijní betonové jímce a jsou vybaveny vnitřním žebříkem, zábradlím, plnicí a sací armaturou, odkalovací armaturou. Nádrže lze plnit do 80-ti procent jmenovitého obsahu. Nádrže jsou vybaveny zabezpečovacím zařízením, zabraňujícím přeplnění nádrží při stáčení. Při čerpání a výdeji je nafta vedena nadzemním potrubím. Místo sloužící ke stáčení a zbrojení je zastřešeno a vybaveno mobilním ocelovým nepropustným platem, které je složeno ze 3 segmentů. Každý segment je opatřen jímkou zapuštěnou mezi pražce, které jsou propojeny mezi sebou a svedeny do havarijní jímky opatřené samonasávacím čerpadlem, které v případě uniku velkého množství nafty přečerpá tuto látku do havarijní jímky pod naftovými nadržemi. Dešťové srážky, které se shromáždí v havarijní betonové vaně skladových nádrží, se přečerpávají čerpadlem přes lapač olejů do kanalizace. Nádrže jsou chráněny proti přeplnění elektronickou signalizací. Tankovací stanice STPO: dvě dvouplášťové nádrže NN 33 jsou umístěny na betonové ploše ohraničené obrubníky a opatřené epoxydehtovým nátěrem. Spáry mezi obrubníky jsou zabetonovány. Stáčiště je zastřešeno vlnitým plechem. Případné úkapy u výdejních stojanů jsou svedeny do dvou bezodtokových jímek. Srážkové vody jsou odvedeny přes jímky do veřejné kanalizace. Výdej olejů se provádí v místnosti s betonovou podlahou, při výdeji se používají plechové nádoby k zachycení úkapů. Manipulace s nebezpečnými látkami: Stáčení nafty a oleje se provádí čerpadlem nebo samospádem ze železničních cisteren do skladovacích nádrží. Stáčení do sudů se provádí ve výjimečných případech při přesunu ropných produktů ručním čerpadlem. Výdej nafty se provádí výdejním zařízením ADAST. Výdej olejů se provádí výdejním zařízením v olejárnách nebo drobným ručním výdejem. Ruční manipulace s oleji se používá při sběru ropných látek v lapolech, při výměně a doplňování olejů v lokomotivách. Doplňování topné nafty (LTO) do přípojných osobních vozů se provádí akumulačním vozíkem s výdejním zařízením, který je vybaven absorpčními koberečky pro zachycení úkapů.
Základní údaje o látkách se které se na pracovištích mohou vyskytnout a) Nafta motorová - uhlovodíky - hustota (při 15 °C)
C12-C18° 800 – 845 kg/m3
bod varu 180-370 °C třída nebezpečnosti III bod vzplanutí nad 55 °C (dle atestu dodávané nafty 75 °C bod vznícení nad 250 °C mez výbušnosti 0,6-6,5 % obj. rozpustnost ve vodě nepatrně rozpustná (11,7 - 30, 6 mg/l) toxicita pro vodní organismy SJ = silně jedovatý LC 48 h. v rozmezí 1-10 mg.l LC 48 h - toxicita pro vodní organismy je dána tímto kódem, který je stanoven podle letální (smrtelné) koncentrace za 48 hod., při které uhyne 50 % testovaných organismů - kritéria nebezpečnosti Pa AB -
A-velmi slabě nebezpečně (jedovatá) látka B-slabě nebezpečně (jedovatá) látka C-středně nebezpečně (jedovatá) látka sanace: K 14 K-závadná látka se nesmí dostat do kanalizace (výbušnost), 1-zbytky závadné látky lze posypat sorbentem (Vapex, mletý vápenec, suché hašené vápno, vápenný hydrát, cement, bentonit, suchá zemina nebo písek, mletá borovicová kůra aj.) 4-závadnou látku odčerpat z hladiny (lehčí než voda, plovoucí po hladině - ve vodě nepatrně rozpustný, nerozpustný). Oleje motorové řady AD -
uhlovodíky C24-C40° hustota 870 – 910 kg/m3 třída nebezpečnosti IV bod vzplanutí nad 210 °C bod vznícení nad 240 °C bod tuhnutí - 30 °C mez výbušnosti při standartním použití se netvoří výbušné směsi rozpustnost ve vodě nerozpustný toxicita pro vodní organismy J = jedovatý LC 48 h. v rozmezí 10-1000 mg.l kritéria nebezpečnosti Pa AB
A-velmi slabě nebezpečně (jedovatá) látka B-slabě nebezpečně (jedovatá) látka C-středně nebezpečně (jedovatá) látka
sanace: K 14 K-závadná látka se nesmí dostat do kanalizace (výbušnost),
1-zbytky závadné látky lze posypat sorbentem (Vapex, mletý vápenec, suché hašené vápno, vápenný hydrát, cement, bentonit, suchá zemina nebo písek, mletá borovicová kůra aj.) 4-závadnou látku odčerpat z hladiny Oleje ložiskové -
uhlovodíky C24-C40° hustota (při 15 °C) 870 – 880 kg/m3 třída nebezpečnosti III bod vzplanutí nad 160 °C bod vznícení nad 250 °C mez výbušnosti při standartním použití se netvoří výbušné směsi rozpustnost ve vodě nerozpustné toxicita pro vodní organismy J = jedovatý kritéria nebezpečnosti Pa !AB
! – okamžitý zásah zvýšená opatrnost A-velmi slabě nebezpečně (jedovatá) látka B-slabě nebezpečně (jedovatá) látka sanace: K 14 K-závadná látka se nesmí dostat do kanalizace (výbušnost), 1-zbytky závadné látky lze posypat sorbentem (Vapex, mletý vápenec, suché hašené vápno, vápenný hydrát, cement, bentonit, suchá zemina nebo písek, mletá borovicová kůra aj.) 4-závadnou látku odčerpat z hladiny Benzin čistící (technický) -
uhlovodíky C4-C12° hustota (při 20 °C) 690 – 710 kg/m3 třída nebezpečnosti I bod vzplanutí pod –11 °C bod vznícení 220 °C hořlavost pod 0 °C mez výbušnosti 0,93 - 7,0 % obj. rozpustnost ve vodě nerozpustný toxicita pro vodní organismy SJ = silně jedovatý kritéria nebezpečnosti Pa BB
A-velmi slabě nebezpečně (jedovatá) látka B-slabě nebezpečně (jedovatá) látka C-středně nebezpečně (jedovatá) látka sanace: K 14 K-závadná látka se nesmí dostat do kanalizace (výbušnost),
1-zbytky závadné látky lze posypat sorbentem (Vapex, mletý vápenec, suché hašené vápno, vápenný hydrát, cement, bentonit, suchá zemina nebo písek, mletá borovicová kůra aj.) 4-závadnou látku odčerpat z hladiny Aceton + rozpouštědla -
hustota (při 20 °C) 790 – 870 kg/m3 třída nebezpečnosti I bod vzplanutí pod 3 °C bod vznícení 445 °C bod hoření 11 °C mez výbušnosti 2,5 - 13 % obj. rozpustnost ve vodě nemísitelné toxicita pro vodní organismy SJ = silně jedovatý kritéria nebezpečnosti Pa BB
A-velmi slabě nebezpečně (jedovatá) látka B-slabě nebezpečně (jedovatá) látka C-středně nebezpečně (jedovatá) látka sanace: K 143 K-závadná látka se nesmí dostat do kanalizace (výbušnost), 1-zbytky závadné látky lze posypat sorbentem (Vapex, mletý vápenec, suché hašené vápno, vápenný hydrát, cement, bentonit, suchá zemina nebo písek, mletá borovicová kůra aj.) 4-závadnou látku odčerpat z hladiny (lehčí než voda, plovoucí po hladině - ve vodě nepatrně rozpustný, nerozpustný). 3-rozpuštěnou nebo rozptýlenou látku odčerpat Petrolej -
uhlovodíky C12-C18 hustota (při 20 °C) 820 kg/m3 třída nebezpečnosti II bod vzplanutí 25 °C bod hoření 82 °C mez výbušnosti 0,6 – 6,5 % obj. rozpustnost ve vodě nerozpustný toxicita pro vodní organismy SJ = silně jedovatý kritéria nebezpečnosti Pa BB
A-velmi slabě nebezpečně (jedovatá) látka B-slabě nebezpečně (jedovatá) látka C-středně nebezpečně (jedovatá) látka sanace: V 14
V-závadná látka se nesmí dostat do vody (prudký jed, látka s vodou prudce reagující, až k výbuchu) 1-zbytky závadné látky lze posypat sorbentem (Vapex, mletý vápenec, suché hašené vápno, vápenný hydrát, cement, bentonit, suchá zemina nebo písek, mletá borovicová kůra aj.) 4-závadnou látku odčerpat z hladiny
Etanol – líh -
hustota (při 20 °C) 789 kg/m3 třída nebezpečnosti I bod vzplanutí 11 °C bod vznícení 425 °C mez výbušnosti 3,3 - 19 % obj. rozpustnost ve vodě neomezená toxicita pro vodní organismy PJ = poměrně jedovatý kritéria nebezpečnosti Pa AC
A-velmi slabě nebezpečně (jedovatá) látka B-slabě nebezpečně (jedovatá) látka C-středně nebezpečně (jedovatá) látka sanace: K 13 K-závadná látka se nesmí dostat do kanalizace (výbušnost), 1-zbytky závadné látky lze posypat sorbentem (Vapex, mletý vápenec, suché hašené vápno, vápenný hydrát, cement, bentonit, suchá zemina nebo písek, mletá borovicová kůra aj.) 3-rozpuštěnou nebo rozptýlenou látku odčerpat
MOŽNOSTI VZNIKU HAVÁRIÍ V ZÁVISLOSTI NA DRUHU SKLADOVANÉ LÁTKY, PRVOTNÍ OPATŘENÍ PŘI DROBNÉM ÚNIKU Havárií se rozumí situace, kdy se nebezpečné látky, většinou nárazově, dostanou mimo prostory určené k jejich skladování nebo dopravě. Postup při zdolávání jednotlivých havárií. - pokud obsluhující, nebo jiný pracovník zjistí havarijní únik ropné látky, je povinen učinit vše pro zabránění nebezpečných následků havárie, hlavně vniknutí do prostoru
mimo zpevněné plochy, do kanalizace, provést protipožární ochranu a následující opatření. Nafta motorová, LTO 1) Přeplnění skladovacích nádrží či jejich prasknutí - nafta vyteče do ochranné jímky. Lze ji odčerpat zpět. Nedojde k přímému úniku do půdy ani k znečištění podzemních vod. Pracovník, který by naplnění vany naftou zjistil je povinen toto oznámit vedoucímu pracoviště, strojmistrům, kteří zajistí všechny další potřebné práce k odstranění havárie a další oznamovací povinnosti. Ochranná jímka se vyčerpá do přistavených cisteren, záchytná jímka se vyčistí a nádrž se odborně opraví.
2) Při stáčení cisterny praskne stáčecí hadice, netěsní ventily cisterny, přeplnění žel. cisterny - Okamžitě přerušit přečerpávání, při stáčení nafty okamžitě uzavřít ventil na cisterně a stáčecí ventil na kterém je našrubována stáčecí hadice, při zbrojení uzavřít výzbrojní ventil. Dále je nutno zabránit dalšímu rozlévání kapaliny ohrazováním zaplaveného území a to za pomocí sypkých hmot, dřevěných desek, plechů cihel, rozsypáním sorpčních materiálů, vapex, biosorp a pod. Naftu zachycenou na stáčecí ploše přečerpáme do nádrží na ropné látky určené k likvidaci. Při větší havárii nafta steče do ochranné jímky. Pokud dojde při této havárii k vystřiknutí nafty až mimo zpevněnou manipulační plochu, potřísněný prostor se ohraničí hrázkováním, vytečená ropná látka se zasype sorpčním materiálem Vapex. Do provedení opravy není možné provádět žádnou manipulaci v tankovací stanici. Použitý sorpční materiál se uloží do nepropustných nádob a ekolog DKV Olomouc zajistí jeho likvidaci.
3) Prasklý produktovod - Při úniku je nutné odstranit zdroj poruchy - uzavřít kohouty, zastavit čerpadlo, zátkou popř. jiným těsnícím materiálem uzavřít prasklinu zabránit dalšímu vytékání. Nafta se odčerpá nebo odebere ručně, místo se posype sorbentem (vapexem). Pokud dojde při této havárii k vystřiknutí nafty až mimo zpevněnou manipulační plochu, potřísněný prostor se ohraničí hrázkováním, vytečená ropná látka se zasype sorbčním materiálem Vapex. Do provedení opravy není možné provádět žádnou manipulaci v tankovací stanici. Použitý sorpční materiál se uloží do nepropustných nádob a ekolog DKV Olomouc zajistí jeho likvidaci. 4) Proražená nádrž lokomotivy - při jízdě lokomotivy, nebo při nehodě může dojít k proražení naftové nádrže. Po zjištění úniku se strojvedoucí snaží ihned zabránit vytékání nafty z nádrže. K ucpání praskliny použije to co je dostupné, hadry, dřevo, papír a pod. Místo, kde nafta vytekla, posype ihned sorbentem (vapexem). Postup následné likvidace bude určen. Při nesprávné, nebo nedbalé manipulaci může dojít k úkapům nafty - postupovat jako
v bodě 2, případná kontaminovaná zemina a sorpční materiál se uloží do nepropustných nádob a prostřednictvím ekologa DKV Olomouc zajistí její likvidaci. Jakékoliv úkapy při stáčení a zbrojení jsou povinni obsluhující zaměstnanci zachycovat do odkapních nádržek.
Oleje Obecně se postupuje při zmenšení následků havárie stejně jako při havárii nafty bod 2 (jedná se o stejné stáčecí místo). 1) Přeplnění nádrží. Zastavíme ihned čerpadlo, olej odčerpáme zpět, betonovou plochu posypeme sorbčním prostředkem. Při větší havárii olej steče do ochranné jímky. 2) Prasklé potrubí v olejárně. Postupujeme stejně jako v bodě 3. 3) Únik z potrubí, ventilů a při plnění nádob. Tento únik je vždy zachycen ochrannou vanou ZON. Olej se přečerpá zpět. 4) Únik při případném vylití nádoby na drobný výdej mimo vanu ZON. Olej z betonové podlahy mechanický odstraníme, místo posypeme sorbčním prostředkem. Použity sorbční prostředek uložíme do nepropustné nádoby a necháme zlikvidovat ekologem DKV Olomouc. 5) Při manipulaci se sudy může dojít k uvolnění zátky nebo proražení sudu. Ihned sud obrátíme otvorem nahoru a zabráníme jeho pohybu. Zamezíme pomocí písku nebo sorpčního materiálu jeho další roztékání. Pokud je to možné produkt odčerpáme nebo mechnický odstraníme. Zbytky necháme vsáknout do vhodného sorbentu (Vapex, piliny, písek). Použitý sorbent uložíme do nepropustné nádoby a předáme ekologovi DKV Olomouc k likvidaci. Petrolej, líh, aceton, benzín čistící 1) Při manipulaci se sudy může dojít k uvolnění zátky. Ihned sud obrátíme zátkou nahoru a zabráníme jeho pohybu. Zamezíme pomocí písku nebo sorpčního materiálu jeho další roztékání. Pokud je to možné produkt odčerpáme nebo mechnický odstraníme. Zbytky necháme vsáknout do vhodného sorbentu (Vapex, piliny, písek). Použitý sorbent uložíme do nepropustné nádoby a předáme ekologovi DKV Olomouc k likvidaci Při nesprávné, nebo nedbalé manipulaci může dojít k úkapům nebezpečné látky postupovat jako v bodě 1, případná kontaminovaná zemina a sorbční materiál se uloží do nepropustných nádob a prostřednictvím ekologa DKV Olomouc zajistí její likvidaci. Jakékoliv úkapy při stáčení a zbrojení jsou povinni obsluhující zaměstnanci zachycovat do odkapních nádržek. Zásah musí být proveden rychle, jedná se o těkavé látky.
NÁSLEDNÁ OPATŘENÍ: Následná opatření mají vyloučit nebo zmenšit negativní dopad působení nebezpečných látek, uniklých do životního prostředí, zejména do půdy, povrchových a podzemních vod. Následná opatření budou prováděna v souladu s rozhodnutími a úkoly, vydanými k likvidaci havárie orgány HZS, referátem ŽP obce a zástupcem O28 GŘ. Zastupování ČD a jednání jejím jménem před orgány státní správy při ekologické havárii vedou pověření pracovníci odboru O28 GŘ. Tito pracovníci se podílí na řešení havárie, organizují a řídí následná opatření ve spolupráci s orgány státní správy. Dále zajišťují objednání odborných firem a sjednávají podmínky smluv na provádění sanačních prací. O průběhu likvidace je nutno sepsat záznam dle příl.č.7 Směrnice M 32. Za sepsání záznamu odpovídá pověřený ekolog. Následná nápravná opatření, která povedou k úplnému vyčištění kontaminovaného prostoru na úroveň danou požadavkem orgánu státní správy jsou řízena a organizována Odborem ochrany životního prostředí Generálního ředitelství ČD. Jakékoliv úkapy při stáčení a zbrojení jsou povinni obsluhující zaměstnanci zachycovat do odkapních nádržek. Zásah musí být proveden rychle a je především nutné zabránit vniknutí ropných látek do vodotečí, studní, šachet, kanalizačních vpustí (i uvnitř objektu) a zabranit kontaminaci zeminy ropnými látkami. V místech úniku a rozlivu ropných látek platí zákaz kouření a manipulace s otevřeným ohněm!
SEZNAM PŘEPRAVCŮ NA VNVK ČD a.s.
ÚDAJE O VODOHOSPODÁŘSKÉM VYUŽITÍ A OCHRANĚ VOD ÚZEMÍ Havarijní plán slouží pro pracoviště DKV Olomouc, PP Opava a OV Opava. Tento
areály leží v intravilánu města mezi řekami Opavou a Moravicí. V prostoru provozního pracoviště vyznívá pravobřežní údolní niva řeky Opavy, která protéká celkově východním směrem, asi 600 m severně od zmiňovaného areálu.V tomto areálu ani v jeho těsné blízkosti nejsou zdroje pitné. Území není v hygienickém ochranném pásmu vodního zdroje.
HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY Území provozních pracovišť je součástí hydrogeologického rajónu č. 152: „Fluviální a glacigenní sedimenty v povodí Opavy“. V tomto rajónu převládají struktury průlomových podzemních vod v úrovni a pod úrovní erozní základny, v hydraulické souvislosti s povrchovým tokem. Jako celek je území rajónu z vodohospodářského hlediska poměrně významné. Hydrogeologický kolektor v údolní nivě budují říční štěrkopísky v mocnosti okolo 5 m. Koeficient filtrace kolektorských hornin kolísá na dolním toku Opavy v rozmezí 9.10-5 až 1.10-3 m/s. Stropní izolátory jsou tvořeny polohou povodňových náplavů s koeficientem filtrace řádově 10-7 až 10-8 m/s. Jejich hydrogeologický význam spočívá v ochranné funkci kolektorových hornin, obsahujících mělkou zvodeň. Hladina podzemní vody se na lokalitě pohybuje od 5,3 m do 6,4 m pod terénem.
SEZNAM PROSTŘEDKŮ A MATERIÁLŮ PRO ZNEŠKODNĚNÍ HAVÁRIÍ V provozní jednotce jsou rozmístěna stanoviště pro prvotní zásah při úniku nebezpečných látek s pracovními a sorpčními prostředky. Seznam prostředků pro likvidaci havárie: Lopaty, krumpáče, kbelíky, košťata, igelitové pytle, vapex nebo jiná absorpční drť, sorpční koberce, sudy na zběr kontaminantu, ruční čerpadlo. Rozmístění: 1) Tankovací stanice nafty, olejárna
2) Bencalory LTO 3) Sklad hořlavin
Nebezpečné odpady, které mohou vyskytovat na pracovišti: Veškerý tento odpad je likvidován Oprávněnou firmou, dle platné smlouvy. 13 02 05 - Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje 13 02 08 - Jiné motorové,převodové a mazací oleje 13 05 01 – Pevný podíl z lapáku písku a odlučovačů oleje 15 01 10 – Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné 15 02 02 – Absorbční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami
ZÁZNAM O HAVARIJNÍM ÚNIKU NEBEZPEČNÉ LÁTKY O každém havarijním úniku, jehož následek představuje ekologickou havárii, musí být sepsán “Záznam o havarijním úniku nebezpečné látky”. Za sepsání záznamu odpovídá v pracovní dobu od 6:00 do 14:30 pověřený ekolog. V případě nepřítomnosti vedoucí pracoviště. Záznam o havarijním úniku nebezpečné látky obsahuje: 1. Místo úniku - obec, kraj, úsek dopravní cesty, bližší popis místa. 2. Časové údaje o úniku - kdy byl zpozorován a kdy vznikl. 3. Kdo únik zpozoroval – jména svědků. Druh a množství uniklé nebezpečné látky – minimálně odhadem 4. Provozovatel, nebo uživatel zařízení z něhož nebezpečná látka unikla. 5. Odesilatel a příjemce nebezpečné látky. 6. Příčina úniku.
Rozsah znečištění ( půdy, vody, zařízení) - plánek, nebo fotografie. 7. Popis a předpokládaný rozsah škod. 8. Popis zásahu při havarijnímu úniku (osoby a organizace, tech. a org. opatření). 9. Rozhodnutí o následných opatřeních(kdo zajišťuje, kontrolní orgán atd.). 10.
Odběr vzorků závadné látky, znečištěné zeminy, vody (způsob odběru vzorků).
Bezpečnost práce při likvidaci ropné havárie Ropné látky mohou negativně působit na zdraví a bezpečnost osob. Mohou vyvolat podráždění pokožky, ekzémy, vyrážky, při vniknutí do oka poškozují sítnici a rohovku. Vdechování par uhlovodíků může vyvolat bezvědomí, při velkých koncentracích i smrt. Toto nebezpečí hrozí zejména v uzavřených prostorách. Uniklé ropné látky ohrožují celý prostor možností požáru. V nevětraných prostorách mohou vzniknout výbušné koncentrace par uhlovodíků se vzduchem. Bezpečnost práce a ochrana zdraví spočívá především v prevenci. Všichni, kdo přicházejí při likvidaci ropné havárie do styku s ropnou látkou, musí být vybaveni rukavicemi z olejovzdorné pryže a olejovzdornými zástěrami. Hrozí-li zasažení očí, musí mít ochranné brýle. Při práci není dovoleno jíst, pít a kouřit. V prostoru zasaženém únikem ropných látek a do vzdálenosti 30 m od tohoto prostoru je zakázáno kouření a manipulace s otevřeným ohněm. Zasažený prostor musí být vyznačen výstražnými tabulkami. Je nutno uvést do pohotovosti dostatečný počet hasících přístrojů. Provoz spalovacích motorů a prostředků, určených k likvidaci havárie, je nutno zajistit z návětrné strany. Před vstupem do uzavřených prostorů je nutno zajistit jejich vyvětrání na bezpečnou koncentraci ( pod 0,3 mg par na 1 litr vzduchu). Při zasažení osob ropnou látkou, parami uhlovodíků nebo při popálení je nutno poskytnout první pomoc podle obecných zásad a vyhledat lékařské ošetření.
