PROVOZNÍ ŘÁD DKV OLOMOUC

PROVOZNÍ ŘÁD DKV OLOMOUC Provozní jednotka Olomouc Příloha č.4

Havarijní opatření pro případ ropné havárie

1

Provozní řád DKV Olomouc

Příloha 4 Plán havarijního opatření

Seznam zkratek: ČD, a.s.

České dráhy, akciová společnost

MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu

MD

Ministerstvo dopravy

ČD M 32

Interní směrnice ČD,a.s. k ochraně životního prostředí

HZS ČD

Hasičská záchranná služba Českých drah

HZS

Hasičský záchranný sbor

CHOPAV

Chráněná oblast přirozené akumulace vod

CHKO KÚ

Chráněná krajinná oblast Krajský úřad

MÚ

Městský úřad

MU

Mimořádná událost

PHO POH RŽP

Pásmo hygienické ochrany Plán odpadového hospodářství kraje Referát životního prostředí

DKV

Depo kolejových vozidel

OS-PJ

Organizační složka – Provozní jednotka

PP

Provozní pracoviště

ÚKŘaB

Útvar krizového řízení a bezpečnosti

OI ČIŽP

Oblastní inspektorát České inspekce životního prostředí

BL

Bezpečnostní list

IZS

Integrovaný záchranný systém

RL

Ropné látky

NEL

Nepolární extrahovatelné látky

ILNO

Identifikační list nebezpečného odpadu

RID

Podmínky pro přepravu nebezpečných věcí po železnici

ADR

Podmínky pro přepravu nebezpečných věcí po silnici

PHM JPO HZS

Výdejní sklad pohonných hmot Jednotka požární ochrany hasičské záchranné služby

2



Související zákony a předpisy: ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦

♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦ ♦

♦

Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Vyhláška MŽP č.381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů ……. Vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady Vyhláška MV č.383/2000 Sb., kterou se stanoví zásady pro vypracování havarijního plánu pro havárie způsobené nebezpečnými látkami ……… Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích ……… Vyhláška MPO č. 231/2004 Sb., kterou se stanoví podrobný obsah Bezpečnostního listu k nebezpečné CHLP…………. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon č. 218/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách v platném znění Zákon č. 301/2004 Sb., úplné znění zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, jak vyplývá z pozdějších změn Vyhláška MV č. 328/2001 Sb. o některých podrobnostech zabezpečení IZS, ve znění Vyhl. č. 429/2003 Sb. (účinnost od 1.1.2004) Zákon č. 353/1999 Sb. o prevenci závažných havárií ve znění zákona č. 82/2004 Sb. Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 425/11990 Sb., č. 40/1994 Sb.,č., 203/1994 Sb., č.163/1998 Sb., č. 71/2000 Sb. a č. 237/2000 Sb. Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., č. 450/2001 Sb., a č. 320/2001 Sb. Zákon č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb. o drahách Zákon č. 500/2004 Sb., Správní řád Vyhláška MD č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, Vyhl. 174/2000 Sb., kterou se mění Vyhl. MD č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění Vyhl. 242/1996 Sb. Nařízení vlády č.1/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní nákladní dopravu, NV č. 295/2000 Sb., kterým se mění NV č. 1/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní nákladní dopravu

Související resortní předpisy, nařízení a metodické pokyny: ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny – Provozovny a sklady ČSN 65 0202 Hořlavé Kapaliny – Plnění a stáčení ČSN 75 3415 Ochrana vod před ropnými látkami – Objekty pro manipulaci s RL ČD D 17 Předpis pro hlášení a šetření mimořádných událostí Věstník MŽP č. 3/1995 Kriteria znečištění zemin a podzemní vody + postup pro zpracování analýzy rizika ♦ RID Řád pro mezinárodní přepravu nebezpečných věcí ♦ ♦ ♦ ♦ ♦

3



Věstník ČD č. 5/2005 Opatření k přepravě nebezpečných věcí s vysokým potenciálem nebezpečnosti – Bezpečnostní plán ČD a.s. ♦ Věstník ČD č.1/1999 Závazné pokyny pro odstraňování následků nehod a havárií na ČD Další nařízení, vyhlášky vlády a související interní předpisy dráhy jsou uvedené ve Směrnici ČD M 32. ♦

4


1.


ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

a) Organizace Českých drah, a.s. Resort:

Organizace:

Ministerstvo dopravy České republiky Nábřeží Ludvíka Svobody 1222 110 15 Praha 1 České dráhy, a.s. Generální ředitelství Nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12 110 15 Praha 1 IČO 70994226

Organizační složka: Depo kolejových vozidel Olomouc U podjezdu 1 772 00 Olomouc Provozní pracoviště: PJ Olomouc U Podjezdu 1 772 00 Olomouc k.ú. Pavlovičky, Bělidla, Hodolany b) Všeobecné pojednání Plán opatření pro případ havárie nebezpečných látek je zpracován v souladu se zákonem č.254/2001 Sb., dle vyhlášky č. 450/2005 Sb. a interní směrnice ČD M32 k ochraně životního prostředí před znečištěním nebezpečnými látkami. Tento havarijní plán je součástí provozního řádu DKV Olomouc PJ Olomouc. Všichni pacovníci provozní jednotky jsou povinni se s ním seznámit. Účelem havarijního plánu je stanovit jednotná a závazná pravidla řešení havarijních situací a jejich prevence v souladu s platnou legislativou, dále zajistit účelnou koordinaci všech složek a odpovědných zaměstnanců, kteří havarijní situace řeší v rámci svých služebních povinností tak, aby zásah k havarijnímu úniku byl rychlý a dostatečně účinný. Havarijní plán dále stanovuje taková opatření, která zabezpečují podmínky pro rychlou identifikaci ohlášení havarijního úniku a omezení jeho dopadu a ekologických škod na minimum. Ropné látky již v nepatrném množství znemožní použití vody pro pitné účely a tím sníží její užitné hodnoty. Protože povrchové a podzemní vody tvoří zpravidla vzájemně se ovlivňující spojitý systém, může dojít k rozsáhlému znečištění vod. Může se stát, že znečistění vody se projeví až po dlouhé době, zejména vlivem látek, které se v bezkyslíkové podzemní vodě nebo půdě obtížně rozkládají. V takovém případě jsou náklady na odstranění následků velmi vysoké a v řadě případů je jejich likvidace jen velmi obtížně proveditelná. Dojde-li proto k úniku ropných produktů, musí se neprodleně učinit všechna opatření, která zabrání jejich pronikání do půdy nebo unikání do povrchových nebo podzemních vod. 5



Havarijní únik je proto každý únik mimo místa, určená ke shromažďování a zachycování ropných látek a musí být okamžitě ohlášen. Havarijním plánem jsou povinni se řídit všichni zaměstnanci DKV Olomouc, kteří jsou účastníky havárie. c) Základní pojmy Životní prostředí (ŽP) –je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organizmů včetně člověka a je předpokladem dalšího vývoje. Jeho složkami jsou voda, ovzduší, půda, živé organizmy, hospodaření s energiemi a odpady. Znečišťování životního prostředí – je vnášení takových fyzikálních, chemických nebo biologických činitelů do ŽP v důsledku lidské činnosti, které jsou svou podstatou nebo množstvím cizorodé pro dané prostředí. Přípustnou míru znečišťování ŽP určují zvláštní předpisy. Mezní hodnoty znečištění jsou v souladu s dosaženým stavem poznání, aby nebylo ohrožováno zdraví lidu, živé organizmy a ostatní složky ŽP. Ekologická havárie – ve smyslu zákona č. 17/1992 Sb. v platném znění se ekologickou havárií rozumí takové zenečišťování a poškozování složek životního prostředí (vody, půdy, ovzduší), kdy únikem nebezpečné látky dochází k překročení míry únosného zatížení území. Dle § 40 zákona č. 254/2001 Sb. v platném znění je havárií na vodách vždy závažné zhoršení či mimořádné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod ropnými látkami, zvlášť nebezpečnými látkami, případně radioaktivními zářiči a radioaktivními odpady, nebo dojde-li k ohrožení jakosti povrchových nebo odpadních vod v CHOPAV nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů. Nebezpečná látka – název užitý v tomto havarijním plánuje svým významem odpovídající názvům závadná látka (zákon č. 254/2001 Sb. v platném znění), nebezpečný odpad (zákon č. 185/2001 Sb. v platném znění), nebezpečná chemická látka a přípravek ( zákon č. 356/2003 Sb.). Pokud látka vykazuje aspoň jednu nebezpečnou vlastnost, která je uvedena v právních předpisech je nutné tuto látku považovat za nebezpečnou a při nakládání s ní je nutné respektovat opatření plynoucí z právních předpisů. Ropná látka – je souhrnný název používaný pro výrobky z ropy. Jedná se především o ropu, benziny, benzen a jeho deriváty, motorovou naftu, petrolej, letecký petrolej, mazací olej, maziva a topné oleje. V případě úniku mohou kapalné ropné látky velmi nepříznivě ovlivnit fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy a vody. Při laboratorním stanovení osahu ropné látky ve vodě nebo v zemině je tato stanovována jako skupinový ukazatel NEL (nepolární extrahovatelné látky). Okamžitá první opatření – v závislosti na rozsahu úniku a druhu unikající nebezpečné látky se jedná o takový urychlený zásah, kdy dojde k zabránění šíření znečištění do vod, do půdy případně do ovzduší utěsněním, uzavřením zdroje úniku, jímáním unikající látky, osazení norných stěn, použití sorbentu atd.

6



Havarijní únik nebezpečné látky – je to únik z technologického či technického zařízení (stabilního i mobilního), při kterém látka uniká z produktovodů nebo přímo z tohoto zařízení v důsledku poškození, netěsnosti, korozivních účinků, destrukce nebo jiného fyzikálního, chemického účinku či zásahu. Havarijní únik nemusí být kvalifikován jako ekologická havárie (záleží na rozsahu úniku a zasažení složek ŽP). Sanace – odstraňování následků ekologických havárií. Je to vyčištění prostředí (půdy, vody, ovzduší) od nebezpečných látek. Cílem je uvedení složek životního prostředí na úroveň požadovanou právními předpisy, normativy nebo rozhodnutím vodoprávního úřadu nebo ČIŽP. Chráněná oblast přirozené akumulace vod – CHOPAV - je oblast významná svými krajinnými a přírodními podmínkami pro přirozenou akumulaci vod a je rozhodnutím vlády republiky chráněna před zásahy, ohrožujícími vodohospodářeské poměry. Nebezpečné látky - Vymezení pojmů v oblasti nakládání a zacházení se závadnými látkami je uvedeno v § 2 Vyhlášky MŽP č. 450/2005 Sb. (dále jen Vyhlášky). Příloha č. 1 k Zákonu č. 254/2001 Sb., definuje: Zvlášť nebezpečné látky náležející do skupin 1. Organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí 2. Organofosforové sloučeniny 3. Organocínové sloučeniny 4. Látky vykazující karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti ve vodním prostředí nebo jeho vlivem 5. Rtuť a její sloučeniny 6. Kadmium a jeho sloučeniny 7. Persistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu 8. Persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout. Nebezpečné látky Nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin: 1. Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny: 1. zinek 2. měď 3. nikl 4. chrom 5. olovo

6. selen 7. arzen 8. antimon 9. molybden 10. titan

11. cín 12. baryum 13. berylium 14. bor 15. uran

16. vanad 17. kobalt 18. thalium 19. telur 20. stříbro

2. Biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek.

7



3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí, a sloučeniny mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách. 4. Toxické nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky. 5. Anorganické sloučeniny fosforu nebo elementárního fosforu. 6. Nepersistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu. 7. Fluoridy. 8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany. 9. Silážní šťávy, průmyslová a statková hnojiva a jejich tekuté složky, aerobně stabilizované komposty. Nakládání se závadnými látkami je prováděno tak, aby nedošlo k jejich proniknutí do povrchových a podzemních vod a řídí se pokyny, uvedenými v BL. Veškeré prostory (PHM, sklady apod.), kde se nakládá nebo zachází se závadnými látkami musí být označeny výstražnými symboly.

d) Zásah k havarijnímu úniku - je provedení technických a organizačních opatření k zajištění lokalizace úniku a zajištění bezpečnosti osob a majetku, omezení a zastavení šíření úniku nebezpečné látky do jednotlivých složek životního prostředí. Zásah je řízen zvláštními předpisy, zejména zákonem o hasičské záchranné službě a integrovaném záchranném systému. Zásah k havarijnímu úniku provádí útvary HZS ČD, v jejichž zásahových obvodech k havarijnímu úniku došlo, v případě nebezpečí z prodlení útvary HZS kraje . Zásahová jednotka útvaru HZS ČD nebo HZS kraje provádí zásah až do doby lokalizace havarijního úniku závadné látky. Vedoucím těchto prací je velitel zásahu, ten také rozhoduje o ukončení zásahu k havarijnímu úniku . Operační středisko zásahového útvaru HZS ČD v závislosti na rozsahu havárie vyrozumí : a) b) c) d) e) f) g) h)

pověřeného ekologa ČD útvar HZS kraje orgán policie České republiky MÚ referát životního prostředí OI ČIŽP správce ohroženého recipientu (povrchového toku nebo kanalizace) orgány hygienické služby lékařskou záchrannou službu 8



i) veterinární a rostlinářské služby j) rybářský svaz Velitel zásahu předá po ukončení zásahu stav události písemnou formou vrchnímu přednostovi, popř. pověřenému zástupci a pověřenému ekologovi ČD. Tato písemná zpráva popisuje výchozí situaci, provedená opatření, rozsah provedených prací a situaci v době předání. Dokumentace o zásahu je pověřenému ekologovi ČD předána do 30 pracovních dnů po ukončení zásahu . Pověřený ekolog – jsou pracovníci odboru ochrany životního prostředí GŘ ČD a.s.. Seznam pověřených ekologů je k dispozici u všech útvarů HZS ČD . Pověřený ekolog – zastupuje ČD a.s. a jedná jejím jménem před orgány státní správy, spolupracuje s velitelem útvaru HZS ČD, resp. HZS kraje, a s vyšetřujícím orgánem policie ČR. Organizuje a řídí nápravná opatření, uložená místně příslušným orgánem státní správy, zajišťuje objednání odborných firem na asanační práce, případně po zjištění odpovědnosti jiné VJ je řízení sanačních prací převedeno na ně . V závislosti na rozsahu havarijního úniku rozhodne velitel zásahového útvaru HZS ČD o ustavení havarijní komise.

B. SEZNAM PRACOVIŠŤ A MNOŽSTVÍ ULOŽENÝCH LÁTEK Nebezpečné látky jsou uloženy v následujících objektech a zařízeních: a) Motorová remíza ( Táborská 4) -

sudy s oleji jsou umístěny na úložné rampě pod přístřeškem, na podlaze je ocelová ochranná vana. olejárna je umístěna v jedné místnosti cihelného objektu, skladován olej v nádržích o obsahu 2x250 l, 2x200 l, 1x22 l. Místnosti mají betonovou podlahu bez odvodnění. b) Staré depo ( Bělidla)

-

tankovací stanice: 4 nádrže na naftu o obsahu 4x75 m3 umístěné v ochranné vaně.

9


-


2 ocelové nádrže na naftu o obsahu 2x4 000 l, umístěné v ochranné vaně pod přístřeškem. olejárna: dvě místnosti v cihelné budově, skladován olej v nádržích o obsahu 2x0,8m3, 1x0,6m3, 3x0,7m3 a v nových nádržích 8x500 l se záchytnými plechovými vanami. c) Depo ( U podjezdu)

-

-

-

kruhová hala: železniční cisterna s vyjetým olejem, ocelová dvouplášťová nádrž o obsahu 1000 l s vyjetým olejem, uložená v betonové jímce pod podlahou. lapač olejů: sud se znečištěnými ropnými látkami, umístěný v ochranné vaně u lapolu. baterkárna: sud s hydroxidem draselným v tuhé formě, ředění a další manipulace ručně. Betonová podlaha. Pro jímání odpadního louhu slouží nádrž s inertního materiálu uložena v izolované jímce. ČOV: sud s hydroxidem sodným v tuhé formě, kanystr s tekutým hydroxidem sodným. Betonová podlaha. Manipulace ruční. sklad hořlavin: sudy o obsahu 200 l s uloženým čistícím benzinem (max.skladované množství 800 l), acetonem (max.400 l), a líhem (max.400 l). Hořlaviny jsou uloženy ve dvou kontejnerech s ochrannou vanou proti úniku nebezpečných látek. d) Opravna osobních vozů (THÚ)

-opravna osobních vozů: 1x dvouplášťová nádrž NDN 16 na motorovou naftu, umístěná na betonové ploše, krytá zastřešením.

1.

TELEFONNÍ SPOJENÍ PRO OZNÁMENÍ ÚNIKU NEBEZPEČNÉ LÁTKY

Původce havárie se věnuje v rámci svých možností opatřením k zabránění šíření havárie a minimalizaci následků havárie. Musí učinit všechna možná opatření, která zabrání kontaminaci zeminy ropnými látkami či jejich unikání do 10



povrchových nebo podzemních vod. O vzniku havárie musí v nejbližší možně době informovat svého nadřízeného. Zaměstnanec DKV Olomouc, který zjistil jakýkoliv únik nebezpečné látky, nebo je na tuto skutečnost upozorněn cizí osobou, vyrozumí neprodleně o uvedené skutečnosti vedoucího pracoviště, resp. výpravčího stanice v případě úniku látek na železniční dopravní cestě (mimo areál PJ Olomouc). V pracovní době organizuje první opatření na likvidaci havárie vedoucí příslušného pracoviště, který bezodkladně vyrozumí JPO HZS ČD ! V případě nahlášení havarijní události strojmistrovi ve slubě má tento za povinnost bezodkladně vyrozumět JPO HZS ČD!

JPO HZS ČD ( hasičský záchraný sbor Českých drah) z drážního tel. ze státního tel.

40 150 972740150

Operační středisko JPO HZS ČD v závislosti na rozsahu havarijního úniku, vyrozumí ostatní složky IZS (integrovaného záchranného systému) a ostatní zainteresované orgány. Po pracovní době organizuje práce strojmistr ve směně ! strojmistr DKV Olomouc

972740475, 972741142

strojmistr motorová remíza

972742215

Následně je nutno havárii ohlásit: Vrchní přednosta DKV Technický náměstek DKV Vodohospodář DKV

9727 40470 / 602709705 9727 40472 / 602540249 9727 40795 / 776134633

HLÁŠENÍ O VZNIKU HAVÁRIE Magistrát Města Olomouce (havarijní číslo- nonstop) 488 312 Česká inspekce životního prostředí (havarijní číslo- nonstop) 262 11

602 718 845 / 588 731

405



Povodí Moravy (havarijní číslo- nonstop)

541 211 737

Středomorovaská vodárenská

585 243 263

Tísnňová volání v případě nebezpečí či úrazu:

První pomoc Policie

155

ČR

158

C. SITUAČNÍ PLÁNKY Přístupová cesta Uložení nebezpečné látky Sanační prostředky

12



13



14



D. SKLADOVÁNÍ A MANIPULACE S NEBEZPEČNÝMI LÁTKAMI

Tankovací stanice ve starém depu je zabezpečena betonovou plochou, izolovanou nepropustnou fólií. Okraje plochy jsou zvýšené o 10 cm a vytváří tak jímku o obsahu cca 20 m3 k zachycení případného úniku.Dále je plocha propojena potrubím s havarijní jímkou o obsahu 8 m3. Dešťové srážky, které se shromáždí v ochranné jímce skladových nádrží, se přečerpávají čerpadlem do přilehlého lapolu. Vtok do potrubí k lapolu je opatřen šoupátkovým uzávěrem, který je možno otevřít v případě, že by se srážková voda v mimořádném případě dostala na plochu tankovací stanice. Výdej olejů se provádí v místnostech s betonovou podlahou, při výdeji se používají plechové nádoby k zachycení úkapů. Haly, kde se provádí opravy lokomotiv, mají betonové podlahy. Případné úkapy jsou spláchnuty do kanálu, který odvádí znečištěné vody do retenční nádrže a následně do flotační ČOV. S hladiny nádrže jsou ropné látky částečně odstraňovány a shromažďovány v sudech. Sudy jsou umístěny v ochranné vaně. Na několika místech v DKV jsou rozmístěny sudy s vapexem a bedny s nářadím pro první zásah při ropné havárii (viz situační plánek). Manipulace s nebezpečnými látkami: Stáčení nafty a oleje se provádí čerpadlem nebo samospádem ze železničních cisteren do skladovacích nádrží. Stáčení do sudů se provádí ve výjimečných případech při přesunu ropných produktů ručním čerpadlem. Výdej nafty se provádí výdejním zařízením ADAST. Výdej olejů se provádí výdejním zařízením v olejárnách nebo drobným ručním výdejem. Ruční manipulace s oleji se používá při sběru ropných látek v lapolech, při výměně a doplňování olejů v lokomotivách (v kruhové a revizní hale, na provozním ošetření, na motorové remíze). Doplňování topné nafty do přípojných osobních vozů se provádí akumulačním vozíkem s výdejním zařízením, který je vybaven absorpčními koberečky pro zachycení úkapů. Hydroxid sodný se používá v ČOV v pecičkách nebo v tekutém stavu, manipulace ruční. Hydroxid draselný se používá v baterkárně, dodávka v pecičkách, ředění a další manipulace ručně. Louh určený k likvidaci se soustřeďuje ve speciálním kontejneru o obsahu 500 l. Likvidaci provádí odborná firma odčerpáním do cisterny.

15



ZÁKLADNÍ ÚDAJE O LÁTKÁCH SE KTERÝMI SE MANIPULUJE a) Nafta motorová - uhlovodíky C12-C18° - hustota (při 15 °C) 800 – 845 kg/m3 - bod varu 180-370 °C - třída nebezpečnosti III - bod vzplanutí nad 55 °C (dle atestu dodávané nafty 75 °C - bod vznícení nad 250 °C - mez výbušnosti 0,6-6,5 % obj. - rozpustnost ve vodě nepatrně rozpustná (11,7 - 30, 6 mg/l) - toxicita pro vodní organismy SJ = silně jedovatý LC 48 h. v rozmezí 1-10 mg.l LC 48 h - toxicita pro vodní organismy je dána tímto kódem, který je stanoven podle letální (smrtelné) koncentrace za 48 hod., při které uhyne 50 % testovaných organismů - kritéria nebezpečnosti Pa AB A-velmi slabě nebezpečně (jedovatá) látka B-slabě nebezpečně (jedovatá) látka C-středně nebezpečně (jedovatá) látka sanace: K 14 K-závadná látka se nesmí dostat do kanalizace (výbušnost), 1-zbytky závadné látky lze posypat sorbentem (Vapex, mletý vápenec, suché hašené vápno, vápenný hydrát, cement, bentonit, suchá zemina nebo písek, mletá borovicová kůra aj.) 4-závadnou látku odčerpat z hladiny (lehčí než voda, plovoucí po hladině - ve vodě nepatrně rozpustný, nerozpustný). a) Oleje motorové řady AD -

uhlovodíky C24-C40° hustota 870 – 910 kg/m3 třída nebezpečnosti IV bod vzplanutí nad 210 °C bod vznícení nad 240 °C bod tuhnutí - 30 °C mez výbušnosti při standartním použití se netvoří výbušné směsi rozpustnost ve vodě nerozpustný toxicita pro vodní organismy J = jedovatý LC 48 h. v rozmezí 10-1000 mg.l kritéria nebezpečnosti Pa AB

A-velmi slabě nebezpečně (jedovatá) látka B-slabě nebezpečně (jedovatá) látka 16



C-středně nebezpečně (jedovatá) látka sanace: K 14 K-závadná látka se nesmí dostat do kanalizace (výbušnost), 1-zbytky závadné látky lze posypat sorbentem (Vapex, mletý vápenec, suché hašené vápno, vápenný hydrát, cement, bentonit, suchá zemina nebo písek, mletá borovicová kůra aj.) 4-závadnou látku odčerpat z hladiny b) Oleje ložiskové -

uhlovodíky C24-C40° hustota (při 15 °C) 870 – 880 kg/m3 třída nebezpečnosti III bod vzplanutí nad 160 °C bod vznícení nad 250 °C mez výbušnosti při standartním použití se netvoří výbušné směsi rozpustnost ve vodě nerozpustné toxicita pro vodní organismy J = jedovatý kritéria nebezpečnosti Pa !AB

! – okamžitý zásah zvýšená opatrnost A-velmi slabě nebezpečně (jedovatá) látka B-slabě nebezpečně (jedovatá) látka sanace: K 14 K-závadná látka se nesmí dostat do kanalizace (výbušnost), 1-zbytky závadné látky lze posypat sorbentem (Vapex, mletý vápenec, suché hašené vápno, vápenný hydrát, cement, bentonit, suchá zemina nebo písek, mletá borovicová kůra aj.) 4-závadnou látku odčerpat z hladiny c) Benzin čistící (technický) -

-

uhlovodíky C4-C12° hustota (při 20 °C) 690 – 710 kg/m3 třída nebezpečnosti I bod vzplanutí pod –11 °C bod vznícení 220 °C hořlavost pod 0 °C mez výbušnosti 0,93 - 7,0 % obj. rozpustnost ve vodě nerozpustný toxicita pro vodní organismy SJ = silně jedovatý kritéria nebezpečnosti Pa BB

17



A-velmi slabě nebezpečně (jedovatá) látka B-slabě nebezpečně (jedovatá) látka C-středně nebezpečně (jedovatá) látka sanace: K 14 K-závadná látka se nesmí dostat do kanalizace (výbušnost), 1-zbytky závadné látky lze posypat sorbentem (Vapex, mletý vápenec, suché hašené vápno, vápenný hydrát, cement, bentonit, suchá zemina nebo písek, mletá borovicová kůra aj.) 4-závadnou látku odčerpat z hladiny

d) Aceton + rozpouštědla -

-

hustota (při 20 °C) 790 – 870 kg/m3 třída nebezpečnosti I bod vzplanutí pod 3 °C bod vznícení 445 °C bod hoření 11 °C mez výbušnosti 2,5 - 13 % obj. rozpustnost ve vodě nemísitelné toxicita pro vodní organismy SJ = silně jedovatý kritéria nebezpečnosti Pa BB

A-velmi slabě nebezpečně (jedovatá) látka B-slabě nebezpečně (jedovatá) látka C-středně nebezpečně (jedovatá) látka sanace: K 143 K-závadná látka se nesmí dostat do kanalizace (výbušnost), 1-zbytky závadné látky lze posypat sorbentem (Vapex, mletý vápenec, suché hašené vápno, vápenný hydrát, cement, bentonit, suchá zemina nebo písek, mletá borovicová kůra aj.) 4-závadnou látku odčerpat z hladiny (lehčí než voda, plovoucí po hladině - ve vodě nepatrně rozpustný, nerozpustný). 3-rozpuštěnou nebo rozptýlenou látku odčerpat e) Petrolej -

-

uhlovodíky hustota (při 20 °C) třída nebezpečnosti bod vzplanutí

C12-C18 820 kg/m3 II 25 °C

18


-


bod hoření 82 °C mez výbušnosti 0,6 – 6,5 % obj. rozpustnost ve vodě nerozpustný toxicita pro vodní organismy SJ = silně jedovatý kritéria nebezpečnosti Pa BB

A-velmi slabě nebezpečně (jedovatá) látka B-slabě nebezpečně (jedovatá) látka C-středně nebezpečně (jedovatá) látka sanace: V 14 V-závadná látka se nesmí dostat do vody (prudký jed, látka s vodou prudce reagující, až k výbuchu) 1-zbytky závadné látky lze posypat sorbentem (Vapex, mletý vápenec, suché hašené vápno, vápenný hydrát, cement, bentonit, suchá zemina nebo písek, mletá borovicová kůra aj.) 4-závadnou látku odčerpat z hladiny

f) Etanol – líh -

-

hustota (při 20 °C) 789 kg/m3 třída nebezpečnosti I bod vzplanutí 11 °C bod vznícení 425 °C mez výbušnosti 3,3 - 19 % obj. rozpustnost ve vodě neomezená toxicita pro vodní organismy PJ = poměrně jedovatý kritéria nebezpečnosti Pa AC

A-velmi slabě nebezpečně (jedovatá) látka B-slabě nebezpečně (jedovatá) látka C-středně nebezpečně (jedovatá) látka sanace: K 13

K-závadná látka se nesmí dostat do kanalizace (výbušnost), 1-zbytky závadné látky lze posypat sorbentem (Vapex, mletý vápenec, suché hašené vápno, vápenný hydrát, cement, bentonit, suchá zemina nebo písek, mletá borovicová kůra aj.) 3-rozpuštěnou nebo rozptýlenou látku odčerpat g) hydroxid sodný, hydroxid draselný: NaOH, KOH, nehořlavá látka, rozpustnost ve vodě úplná, pro vodní organismy silně jedovatý, silná žíravina 19



kritéria nebezpečnosti pa!!CB,

sanace: K 23

B-slabě nebezpečná látka C-středně nebezpečná látka D-silně nebezpečná látka !! okamžitý zásah, zvýšená opatrnost a vyhlášení velkého ochranného pásma K závadná látka se nesmí dostat do kanalizace 2 látku neutralizovat: kyseliny-sodou,mletým vápencem, suchým hašeným vápnem, vápenným hydrátem. louhy-slabou kyselinou (2% kyselina solná nebo sírová) 3 rozpuštěnou nebo rozptýlenou látku odčerpávat E. MOŽNOSTI VZNIKU HAVÁRIÍ V ZÁVISLOSTI NA DRUHU SKLADOVANÉ LÁTKY, PRVOTNÍ OPATŘENÍ PŘI DROBNÉM ÚNIKU Havárií se rozumí situace, kdy se nebezpečné látky, většinou nárazově, dostanou mimo prostory určené k jejich skladování nebo dopravě. Postup při zdolávání jednotlivých havárií. - pokud obsluhující, nebo jiný pracovník zjistí havarijní únik ropné látky, je povinen učinit vše pro zabránění nebezpečných následků havárie, hlavně vniknutí do prostoru mimo zpevněné plochy, do kanalizace, provést protipožární ochranu a následující opatření. a) Nafta motorová 1)

Přeplnění skladovacích nádrží či jejich prasknutí - nafta vyteče do ochranné jímky. Lze ji odčerpat zpět. Nedojde k přímému úniku do půdy ani k znečištění podzemních vod. Pracovník, který by naplnění vany naftou zjistil je povinen toto oznámit v pracovní době vedoucímu pracoviště, strojmistrům a vodohospodáři DKV Olomouc, mimopracovní dobu strojmistrům PJ Olomouc, kteří zajistí všechny další potřebné práce k odstranění havárie a další oznamovací povinnosti. Ochranná jímka se vyčerpá do přistavených cisteren, záchytná jímka se vyčistí a nádrž se odborně opraví.

2)

Při stáčení cisterny praskne stáčecí hadice, netěsní ventily cisterny, přeplnění žel. cisterny - Okamžitě přerušit přečerpávání, při stáčení nafty okamžitě uzavřít ventil na cisterně a stáčecí ventil na kterém je našrubována stáčecí hadice, při zbrojení uzavřít výzbrojní ventil. Dále je nutno zabránit dalšímu 20



rozlévání kapaliny ohrazováním zaplaveného území a to za pomocí sypkých hmot, dřevěných desek, plechů cihel, rozsypáním sorpčních materiálů, vapex, biosorp a pod. Naftu zachycenou na stáčecí ploše přečerpáme do nádrží na ropné látky určené k likvidaci. Při větší havárii nafta steče do ochranné jímky. Pokud dojde při této havárii k vystřiknutí nafty až mimo zpevněnou manipulační plochu, potřísněný prostor se ohraničí hrázkováním, vytečená ropná látka se zasype sorpčním materiálem Vapex. Do provedení opravy není možné provádět žádnou manipulaci v tankovací stanici. Použitý sorpční materiál se uloží do nepropustných nádob a ekolog DKV Olomouc zajistí jeho likvidaci.

3)

Prasklý produktovod - Při úniku je nutné odstranit zdroj poruchy - uzavřít kohouty, zastavit čerpadlo, zátkou popř. jiným těsnícím materiálem uzavřít prasklinu - zabránit dalšímu vytékání. Nafta se odčerpá nebo odebere ručně, místo se posype sorbentem (vapexem). Pokud dojde při této havárii k vystřiknutí nafty až mimo zpevněnou manipulační plochu, potřísněný prostor se ohraničí hrázkováním, vytečená ropná látka se zasype sorbčním materiálem Vapex. Do provedení opravy není možné provádět žádnou manipulaci v tankovací stanici. Použitý sorpční materiál se uloží do nepropustných nádob a ekolog DKV Olomouc zajistí jeho likvidaci.

4)

Proražená nádrž lokomotivy - při jízdě lokomotivy, nebo při nehodě může dojít k proražení naftové nádrže. Po zjištění úniku se strojvedoucí snaží ihned zabránit vytékání nafty z nádrže. K ucpání praskliny použije to co je dostupné, hadry, dřevo, papír a pod. Místo, kde nafta vytekla, posype ihned sorbentem (vapexem). Postup následné likvidace bude určen.

Při nesprávné, nebo nedbalé manipulaci může dojít k úkapům nafty - postupovat jako v bodě 2, případná kontaminovaná zemina a sorpční materiál se uloží do nepropustných nádob a prostřednictvím ekologa DKV Olomouc zajistí její likvidaci. Jakékoliv úkapy při stáčení a zbrojení jsou povinni obsluhující zaměstnanci zachycovat do odkapních nádržek.

b) Oleje motorové AD Obecně se postupuje při zmenšení následků havárie stejně jako při havárii nafty bod 2 (jedná se o stejné stáčecí místo). 1)

Při stáčení cisterny praskne stáčecí hadice, netěsní ventily cisterny. Uzavřeme ventil, nebo použijeme zátku a potrubí ucpeme. Olej vyteče na stáčecí plochu společnou pro tankovací stanici a olejárnu. Při havárii většího rozsahu, olej steče do záchytné jímky. Olej vyteklý na záchytnou plochu sebereme ručně, místo posypeme sorpčním prostředkem. 21



2) Při vydávání oleje do lokomotiv praskne výdejní hadice, potrubí. Postupujeme stejně jako při stáčení (výdej a stáčení jsou na stejném místě). 3) Přeplnění nádrží. Zastavíme ihned čerpadlo, olej odčerpáme zpět, betonovou plochu posypeme sorbčním prostředkem. Při větší havárii olej steče do ochranné jímky. 4)

Prasklé potrubí v olejárně. Postupujeme stejně jako v bodě 3.

5) Únik z potrubí, ventilů a při plnění nádob. Tento únik je vždy zachycen ochrannou vanou ZON. Olej se přečerpá zpět. 6) Únik při případném vylití nádoby na drobný výdej mimo vanu ZON. Olej z betonové podlahy mechanický odstraníme, místo posypeme sorbčním prostředkem. Použity sorbční prostředek uložíme do nepropustné nádoby a necháme zlikvidovat ekologem DKV Olomouc.

c) Oleje ložiskové 1) Při manipulaci se sudy může dojít k uvolnění zátky. Ihned sud obrátíme otvorem pro zátku nahoru a zabráníme jeho pohybu. Zamezíme pomocí písku nebo sorpčního materiálu jeho další roztékání. Pokud je to možné produkt odčerpáme nebo mechnický odstraníme. Zbytky necháme vsáknout do vhodného sorbentu (Vapex, piliny, písek). Použitý sorbent uložíme do nepropustné nádoby a předáme ekologovi DKV Olomouc k likvidaci. 2) Při drobném výdeji - vylétí nádoby. Postupujeme stejně jako v bodě 1.

d) Petrolej 1) Při manipulaci se sudy může dojít k uvolnění zátky. Ihned sud obrátíme otvorem pro zátku nahoru a zabráníme jeho pohybu. Zamezíme pomocí písku nebo sorpčního materiálu jeho další roztékání. Pokud je to možné produkt odčerpáme nebo mechnický odstraníme. Zbytky necháme vsáknout do vhodného sorbentu (Vapex, piliny, písek). Použitý sorbent uložíme do nepropustné nádoby a předáme ekologovi DKV Olomouc k likvidaci. Při nesprávné, nebo nedbalé manipulaci může dojít k úkapům petroleje postupovat jako v bodě 1, případná kontaminovaná zemina a sorbční materiál se uloží do nepropustných nádob a prostřednictvím ekologa DKV Olomouc zajistí její likvidaci. Jakékoliv úkapy při stáčení a zbrojení jsou povinni obsluhující zaměstnanci zachycovat do odkapních nádržek.

22



e) Líh, aceton, benzin čistící

1) Při manipulaci se sudy může dojít k uvolnění zátky. Ihned sud obrátíme zátkou nahoru a zabráníme jeho pohybu. Zamezíme pomocí písku nebo sorpčního materiálu jeho další roztékání. Pokud je to možné produkt odčerpáme nebo mechnický odstraníme. Zbytky necháme vsáknout do vhodného sorbentu (Vapex, piliny, písek). Použitý sorbent uložíme do nepropustné nádoby a předáme ekologovi DKV Olomouc k likvidaci Při nesprávné, nebo nedbalé manipulaci může dojít k úkapům nebezpečné látky - postupovat jako v bodě 1, případná kontaminovaná zemina a sorbční materiál se uloží do nepropustných nádob a prostřednictvím ekologa DKV Olomouc zajistí její likvidaci. Jakékoliv úkapy při stáčení a zbrojení jsou povinni obsluhující zaměstnanci zachycovat do odkapních nádržek. Zásah musí být proveden rychle, jedná se o těkavé látky.

f) Oleje motorové opotřebené AD 1) Při napouštění cisterny praskne hadice od čerpadla. Ihned zastavíme čerpání, uzavřeme ventily. Pokud je to možné produkt odčerpáme nebo mechnický odstraníme. Zbytky necháme vsáknout do vhodného sorbentu (Vapex, piliny, písek). 2) Netěsný kohout cisterny. Uzavřeme druhý kohout cisterny a nebo potrubí ucpeme zátkou. Pokud je to možné produkt odčerpáme nebo mechnicky odstraníme. Zbytky necháme vsáknout do vhodného sorbentu (Vapex, piliny, písek). NÁSLEDNÁ OPATŘENÍ: Následná opatření mají vyloučit nebo zmenšit negativní dopad působení nebezpečných látek, uniklých do životního prostředí, zejména do půdy, povrchových a podzemních vod. Následná opatření budou prováděna v souladu s rozhodnutími a úkoly, vydanými k likvidaci havárie orgány HZS, referátem ŽP obce a zástupcem O28 GŘ. Zastupování ČD a jednání jejím jménem před orgány státní správy při ekologické havárii vedou pověření pracovníci odboru O28 GŘ. Tito pracovníci se podílí na řešení havárie, organizují a řídí následná opatření ve spolupráci s orgány státní správy. Dále zajišťují objednání odborných firem a sjednávají podmínky smluv na provádění sanačních prací. O průběhu likvidace je nutno sepsat záznam dle příl.č.7 Směrnice M 32. Za sepsání záznamu odpovídá pověřený ekolog.

23



Následná nápravná opatření, která povedou k úplnému vyčištění kontaminovaného prostoru na úroveň danou požadavkem orgánu státní správy jsou řízena a organizována Odborem ochrany životního prostředí Generálního ředitelství ČD. Jakékoliv úkapy při stáčení a zbrojení jsou povinni obsluhující zaměstnanci zachycovat do odkapních nádržek. Zásah musí být proveden rychle a je především nutné zabránit vniknutí ropných látek do vodotečí, studní, šachet, kanalizačních vpustí (i uvnitř objektu) a zabranit kontaminaci zeminy ropnými látkami. V místech úniku a rozlivu ropných látek platí zákaz kouření a manipulace s otevřeným ohněm! F. SEZNAM PŘEPRAVCŮ NA VNVK ČD a.s.

G. ÚDAJE O VODOHOSPODÁŘSKÉM VYUŽITÍ A OCHRANĚ VOD ÚZEMÍ Havarijní plán slouží pro pracoviště DKV Olomouc, provozní jednotka Olomouc. V tomto obvodu ani v jeho těsné blízkosti nejsou zdroje pitné. Území není v hygienickém ochranném pásmu vodního zdroje. H. HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY Zájmová lokalita náleží do hydrogeologického rajónu č. 162 „Pleistocénní sedimenty Hornomoravského úvalu“. Převažují zde hydrogeologické struktury průlomových podzemních vod v úrovni a pod úrovní erozní báze, v hydraulické spojitosti s vodním tokem. Hydrogeologický kolektor je na lokalitě představován fluviálními uloženinami řek Moravy a Bystřice. Mocnost kolektoru se na lokalitách pohybuje maximálně 7,0 – 10,0 m. Nadloží je tvořeno povodňovými hlínami (přeplavenými jíly) o mocnosti maximálně 2,0 m, které lze považovat pro jejich obecnou menší propustnost za nadložní poloizolátory. Báze povodňových hlín se nachází v hloubce cca 4,0 m. Vzhledem k tomu, že základy budov a technických zařízení se nacházejí pod úrovní báze povodňových hlín, je nadložní izolátor na některých místech narušen a není vyvinut v celém prostoru lokalit. Podložní izolátor je reprezentován pliocenními sedimenty (kaolinické jíly s vložkami písků a štěrků) nebo horninami spodního badenu tvořenými souvrstvím převážně zelenošedých až modrošedých vápnitých jílů.

24



Hladina podzemní vody se na lokalitách vyskytuje v hloubce 3,3 – 4,9 m pod terénem. Na lokalitách se také nachází nespojitá zavěšená zvodeň, zastižená v navážkách v hloubce 2,2 do 3,0 m pod terénem. Směr proudění podzemní vody je v areálu tankovacího depa k JZ až JJZ, v areálu motorové remízy k SZ, na obou lokalitách směrem k toku řeky Bystřice.

I. SEZNAM PROSTŘEDKŮ A MATERIÁLŮ PRO ZNEŠKODNĚNÍ HAVÁRIÍ V provozní jednotce jsou rozmístěna stanoviště pro prvotní zásah při úniku nebezpečných látek s pracovními a sorpčními prostředky. Seznam prostředků pro likvidaci havárie: Lopaty, krumpáče, kbelíky, košťata, igelitové pytle, vapex nebo jiná absorpční drť, sorpční koberce, tabulky pro vymezení prostoru havárie. Jeřáb KIROW, ruční nebo elektrické nejiskřivé čerpadlo, sudy na zběr kontaminantu Rozmístění: 1) Tankovací stanice 2) Sklad oleje – stare depo 3) Sklad oleje - motorová 4) ČOV 5) Sklad hořlavin 6) Baterkárna 7) Bencalor - motorová Nebezpečné odpady, které mohou vyskytovat na pracovišti: Veškerý tento odpad je likvidován Oprávněnou firmou, dle platné smlouvy. 13 02 05 - Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje 13 02 08 - Jiné motorové,převodové a mazací oleje 13 05 03 – Kaly z lapáků nečistot 13 05 01 – Pevný podíl z lapáku písku a odlučovačů oleje 15 01 10 – Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné 15 02 02 – Absorbční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami J. ZÁZNAM O HAVARIJNÍM ÚNIKU NEBEZPEČNÉ LÁTKY O každém havarijním úniku, jehož následek představuje ekologickou havárii, musí být sepsán “Záznam o havarijním úniku nebezpečné látky”. Za sepsání záznamu odpovídá v pracovní dobu od 6:00 do 14:30 pověřený ekolog. V případě nepřítomnosti vedoucí pracoviště. Záznam o havarijním úniku nebezpečné látky obsahuje: 1. Místo úniku - obec, kraj, úsek dopravní cesty, bližší popis místa. 25



2. Časové údaje o úniku - kdy byl zpozorován a kdy vznikl. 3. Kdo únik zpozoroval – jména svědků. 4. Druh a množství uniklé nebezpečné látky – minimálně odhadem 5. Provozovatel, nebo uživatel zařízení z něhož nebezpečná látka unikla. 6. Odesilatel a příjemce nebezpečné látky. 7. Příčina úniku. 8. Rozsah znečištění ( půdy, vody, zařízení) - plánek, nebo fotografie. 9. Popis a předpokládaný rozsah škod. 10. Popis zásahu při havarijnímu úniku (osoby a organizace, tech. a org. opatření). 11.

Rozhodnutí o následných opatřeních(kdo zajišťuje, kontrolní orgán atd.).

12. Odběr vzorků závadné látky, znečištěné zeminy, vody (způsob odběru vzorků).

K. BEZPEČNOST PRÁCE PŘI LIKVIDACI ROPNÉ HAVÁRIE Ropné látky mohou negativně působit na zdraví a bezpečnost osob. Mohou vyvolat podráždění pokožky, ekzémy, vyrážky, při vniknutí do oka poškozují sítnici a rohovku. Vdechování par uhlovodíků může vyvolat bezvědomí, při velkých koncentracích i smrt. Toto nebezpečí hrozí zejména v uzavřených prostorách. Uniklé ropné látky ohrožují celý prostor možností požáru. V nevětraných prostorách mohou vzniknout výbušné koncentrace par uhlovodíků se vzduchem. Bezpečnost práce a ochrana zdraví spočívá především v prevenci. Všichni, kdo přicházejí při likvidaci ropné havárie do styku s ropnou látkou, musí být vybaveni rukavicemi z olejovzdorné pryže a olejovzdornými zástěrami. Hrozí-li zasažení očí, musí mít ochranné brýle. Při práci není dovoleno jíst, pít a kouřit. V prostoru zasaženém únikem ropných látek a do vzdálenosti 30 m od tohoto prostoru je zakázáno kouření a manipulace s otevřeným ohněm. Zasažený prostor musí být vyznačen výstražnými tabulkami. Je nutno uvést do pohotovosti dostatečný počet hasících přístrojů. Provoz spalovacích motorů a prostředků, určených k likvidaci havárie, je nutno zajistit z návětrné strany. Před vstupem do uzavřených prostorů je nutno zajistit jejich vyvětrání na bezpečnou koncentraci ( pod 0,3 mg par na 1 litr vzduchu). Při zasažení osob ropnou látkou, parami uhlovodíků nebo při popálení je nutno poskytnout první pomoc podle obecných zásad a vyhledat lékařské ošetření.

26



PP Prostějov Havarijní opatření pro případ ropné havárie

27



OBSAH A. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ a) Název organizace b) Všeobecné pojednání c) Základní pojmy B. SEZNAM PRACOVIŠŤ A MNOŽSTVÍ ULOŽENÉ LÁTKY a) pracoviště naftového hospodářství b) pracoviště olejového hospodářství C. TELEFONNÍ SPOJENÍ PRO OZNÁMENÍ ÚNIKU NEBEZPEČNÉ LÁTKY D. SITUAČNÍ PLÁN E. SKLADOVÁNÍ A MANIPULACE S NEBEZPEČNÝMI LÁTKAMI ZÁKLADNÍ ÚDAJE O LÁTKÁCH KTERÉ S MOHOU NA PRACOVIŠTI VYSKYTNOUT a) b) c) d) e) f) g)

nafta motorová oleje motorové řady AD topný olej (extralehký) technický benzín aceton petrolej etanol – líh

F. MOŽNOSTI VZNIKU HAVÁRIÍ V ZÁVISLOSTI NA DRUHU SKLADOVANÉ LÁTKY, PRVOTNÍ OPATŘENÍ, NÁSLEDNÁ OPATŘENÍ G. SEZNAM PŘEPRAVCŮ NA VNVK H. ÚDAJE O OCHRANĚ VOD ÚZEMÍ I. SEZNAM PROSTŘEDKŮ A MATERIÁLŮ PRO ZNEŠKODNĚNÍ HAVÁRIÍ J. ZÁZNAM O HAVÁRIJNÍM ÚNIKU NEBEZPEČNÉ LÁTKY

28


1.


ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

h) Název organizace Podnik:

České dráhy a.s. Nábřeží L. Svobody 1222 110 15 Praha 1 IČO 70994226 Organizační složka: Depo kolejových vozidel Olomouc U podjezdu 1 772 00 Olomouc Provozní pracoviště: PP Prostějov Za místním nádražím 79601 Prostějov

b) Všeobecné pojednání Plán opatření pro případ havárie nebezpečných látek je zpracován v souladu se zákonem č.254/2001 Sb. a dle zásad směrnice ČD M32 k ochraně životního prostředí před znečištěním nebezpečnými látkami. Tento havarijní plán je součástí provozního řádu DKV Olomouc PP Prostějov. Všichni pacovníci provozního pracoviště jsou povinni se s ním seznámit. Havarijní plán je určen pro pracoviště Prostějov – místní nádraží a STP na hlavním nádraží Prostějov. V tomto obvodu ani v jeho těsné blízkosti nejsou žádné zdroje pitné a užitkové vody. Území není v hygienickém ochranném pásmu vodního zdroje. Ropné látky již v nepatrném množství znemožní použití vody pro pitné účely a tím snížení její užitné hodnoty. Protože povrchové a podzemní vody tvoří zpravidla spojitý systém vzájemně se ovlivňující, může dojít k rozsáhlému znečištění vod. Může se stát, že znečistění vody se projeví až po dlouhé době, zejména vlivem látek, které se v bezkyslíkové podzemní vodě nebo půdě obtížně rozkládají. V takovém případě jsou náklady na odstranění následků velmi vysoké a v řadě případů je jejich likvidace jen velmi obtížně proveditelná. Dojde-li proto k úniku ropných produktů, musí se neprodleně učinit všechna opatření, která zabrání jejich pronikání do půdy nebo unikání do povrchových nebo podzemních vod. Havarijní únik je proto každý únik mimo místa, určená ke shromažďování a zachycování ropných látek a musí být okamžitě ohlášen.

29



Havarijním plánem jsou povinni se řídit všichni zaměstnanci DKV Olomouc, kteří jsou účastníky havárie.

c) Základní pojmy

Ekologická havárie – ve smyslu zákona č. 17/1992 Sb. v platném znění se ekologickou havárií rozumí takové zenečišťování a poškozování složek životního prostředí (vody, půdy, ovzduší), kdy únikem nebezpečné látky dochází k překročení míry únosného zatížení území. Dle § 40 zákona č. 254/2001 Sb. v platném znění je havárií na vodách vždy závažné zhoršení či mimořádné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod ropnými látkami, zvlášť nebezpečnými látkami, případně radioaktivními zářiči a radioaktivními odpady, nebo dojde-li k ohrožení jakosti povrchových nebo odpadních vod v CHOPAV nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů. Nebezpečná látka

– název užitý v tomto havarijním plánuje svým významem odpovídající názvům závadná látka (zákon č. 254/2001 Sb. v platném znění), nebezpečný odpad (zákon č. 185/2001 Sb. v platném znění), nebezpečná chemická látka a přípravek ( zákon č. 356/2003 Sb.). Pokud látka vykazuje aspoň jednu nebezpečnou vlastnost, která je uvedena v právních předpisech je nutné tuto látku považovat za nebezpečnou a při nakládání s ní je nutné respektovat opatření plynoucí z právních předpisů.

Ropná látka

– je souhrnný název používaný pro výrobky z ropy. Jedná se především o ropu, benziny, benzen a jeho deriváty, motorovou naftu, petrolej, letecký petrolej, mazací olej, maziva a topné oleje. V případě úniku mohou kapalné ropné látky velmi nepříznivě ovlivnit fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy a vody. Při laboratorním stanovení osahu ropné látky ve vodě nebo v zemině je tato stanovována jako skupinový ukazatel NEL (nepolární extrahovatelné látky).

Sanace

– odstraňování následků ekologických havárií. Je to vyčištění prostředí (půdy, vody, ovzduší) od nebezpečných látek. Cílem je uvedení složek životního prostředí na úroveň 30



požadovanou právními předpisy, normativy rozhodnutím vodoprávního úřadu nebo ČIŽP.

nebo

Chráněná oblast přirozené akumulace vod – CHOPAV – je oblast významná svými krajinnými a přírodními podmínkami pro přirozenou akumulaci vod a je rozhodnutím vlády republiky chráněna před zásahy, ohrožujícími vodohospodářeské poměry.

L. SEZNAM PRACOVIŠŤ A MNOŽSTVÍ ULOŽENÝCH LÁTEK a) Pracoviště naftového hospodářství NAFTA je do VS Prostějov dopravována v železničních cisternách a stáčí se do nádrže na uskladnění ropných produktů. Objem nádrže je 48 m3. b) Pracoviště olejového hospodářství – vnitřní olejárna OLEJE (motorové a hydraulické) jsou skladovány v olejárně. Uloženo max. 200 kg oleje v ocelových skladovacích nádobách.

1.

TELEFONNÍ SPOJENÍ PRO OZNÁMENÍ ÚNIKU NEBEZPEČNÉ LÁTKY

Původce havárie se věnuje v rámci svých možností opatřením k zabránění šíření havárie a minimalizaci následků havárie. Musí učinit všechna možná opatření, která zabrání kontaminaci zeminy ropnými látkami či jejich unikání do povrchových nebo podzemních vod. O vzniku havárie musí v nejbližší možné době informovat svého nadřízeného. Zaměstnanec DKV Olomouc, který zjistil jakýkoliv únik nebezpečné látky, nebo je na tuto skutečnost upozorněn cizí osobou, vyrozumí neprodleně o uvedené skutečnosti vedoucího pracoviště, resp. výpravčího stanice v případě úniku látek na železniční dopravní cestě (mimo areál PP Prostějov). V pracovní době organizuje první opatření na likvidaci havárie vedoucí příslušného pracoviště (31191), který bezodkladně vyrozumí JPO HZS ČD !

31



V případě nahlášení havarijní události dozorci depa (31475) má tento za povinnost bezodkladně vyrozumět JPO HZS ČD!

JPO HZS ČD ( hasičský záchraný sbor Českých drah) z drážního tel. ze státního tel.

40150 972740150

Operační středisko JPO HZS ČD v závislosti na rozsahu havarijního úniku, vyrozumí ostatní složky IZS (integrovaného záchranného systému) a ostatní zainteresované orgány. Po pracovní době organizuje práce dozorce depa ! Následně je nutno havárii ohlásit: Vedoucí provozní pracoviště Vodohospodář DKV Technický náměstek DKV Vrchní přednosta DKV

9727 31191 9727 40795 / 776134633 9727 40472 / 602540249 9727 40470 / 602709705

Hlášení o vzniku havárie: Městký úřad v Prostějově – odbor ŽP Česká inspekce životního prostředí Povodí Moravy

583 388 235 731 405 262 541 637 292

Tísnňová volání v případě nebezpečí či úrazu:

První pomoc

155

Policie ČR M. SITUAČNÍ PLÁN

158

32



E. SKLADOVÁNÍ A MANIPULACE S NEBEZPEČNÝMI LÁTKAMI

33



NAFTA je do VS Prostějov dopravována v železničních cisternách, oleje a ostatní ropné produkty jsou dopravovány převážně v sudech na nákladním automobilu. Cisterna je přistavena na stáčecí místo u tankovací stanice. Před stáčením musí být řádně zajištěna zarážkami proti ujetí, v kolejišti musí být umístěn návěstní terč "stůj". Při přejímce cisterny ze stanice musí být provedena prohlídka ke zjištění případných úniků ropných látek. V případě zjištění úniku musí se úkapy zachytit do nádob a cisterna co nejrychleji přečerpat. Na uvedenou závadu nutno upozornit vozmistra při předávání cisterny do stanice. Ke skladování nafty je určena cisterna o objemu 480 hl, která je umístěna v bezodtoké havarijní jímce. Tato jímka je schopná v případě havárie pojmout celý obsah skladovací cisterny. Při čerpání a výdeji je nafta vedena nadzemním potrubím. Místo sloužící ke stáčení a zbrojení je vybaveno ocelovým záchytným platem, doplněným záchytnou jímkou. V případě havarijního úniku pojme plato 3 080 l nafty. Uložiště nafty je pod dohledem dozorce depa nepřetržitě po 24 hodin (pravidelné kontroly, stáčení a výdej).Při stáčení cisterny nebo zbrojení lokomotiv sleduje dozorce depa celý prostor mezi nádrží a čerpadlem včetně potrubí. V případě jakékoliv poruchy nebo havárie obsluha ihned uzavře ventil na výtlačném zařízení. V případě porušení stáčecích a výdejních hadic nutno přerušit práci a poruchu ohlásit strojmistrovi. Při stáčení a zbrojení musí být pod vypouštěcím ventilem postavena odkapová nádoba. V případě drobného úniku mimo prostor stáčiště je nutno zasypat úkap vapexem a zasažené místo očistit.

OLEJE (motorové a hydraulické) jsou skladovány v olejárně. Vnitřní olejárna: uloženo max. 200 kg oleje v ocelových skladovacích nádobách. Zabezpečení před únikem betonovou ochrannou vanou. Stáčení ručně samospádem nebo čerpadlem, výdej ručně. Jiné nebezpečné látky nejsou na pracovišti trvale uskladněny. V případě nutnosti je možno dovézt z centrálního skladu malé množství těchto látek pro okamžité použití. Toto množství nepřesahuje hranice 10 kg. (benzín čistící, petrolej, etanol – líh, aceton)

34



ZÁKLADNÍ ÚDAJE O LÁTKÁCH KTERÉ SE MOHOU NA PRACOVIŠTI VYSKYTNOUT a) Nafta motorová - uhlovodíky C12-C18° - hustota (při 15 °C) 800 – 845 kg/m3 - bod varu 180-370 °C - třída nebezpečnosti III - bod vzplanutí nad 55 °C (dle atestu dodávané nafty 75 °C - bod vznícení nad 250 °C - mez výbušnosti 0,6-6,5 % obj. - rozpustnost ve vodě nepatrně rozpustná (11,7 - 30, 6 mg/l) - toxicita pro vodní organismy SJ = silně jedovatý LC 48 h. v rozmezí 1-10 mg.l LC 48 h - toxicita pro vodní organismy je dána tímto kódem, který je stanoven podle letální (smrtelné) koncentrace za 48 hod., při které uhyne 50 % testovaných organismů - kritéria nebezpečnosti Pa AB - asanace !ZK 14 b) Oleje motorové řady AD -

uhlovodíky C24-C40° hustota 870 – 910 kg/m3 třída nebezpečnosti IV bod vzplanutí nad 210 °C bod vznícení nad 240 °C bod tuhnutí - 30 °C mez výbušnosti při standartním použití se netvoří výbušné směsi rozpustnost ve vodě nerozpustný toxicita pro vodní organismy J = jedovatý LC 48 h. v rozmezí 10-1000 mg.l kritéria nebezpečnosti Pa AB asanace ZK 14

c) Oleje ložiskové -

uhlovodíky hustota (při 15 °C) třída nebezpečnosti

C24-C40° 870 – 880 kg/m3 III 35


-


bod vzplanutí nad 160 °C bod vznícení nad 250 °C mez výbušnosti při standartním použití se netvoří výbušné směsi rozpustnost ve vodě nerozpustné toxicita pro vodní organismy J = jedovatý kritéria nebezpečnosti Pa AB asanace ZK 14

d) Benzin čistící (technický) -

-

uhlovodíky C4-C12° hustota (při 20 °C) 690 – 710 kg/m3 třída nebezpečnosti I bod vzplanutí pod –11 °C bod vznícení 220 °C hořlavost pod 0 °C mez výbušnosti 0,93 - 7,0 % obj. rozpustnost ve vodě nerozpustný toxicita pro vodní organismy SJ = silně jedovatý kritéria nebezpečnosti Pa BB asanace !ZK 14

e) Aceton + rozpouštědla -

-

hustota (při 20 °C) 790 – 870 kg/m3 třída nebezpečnosti I bod vzplanutí pod 3 °C bod vznícení 445 °C bod hoření 11 °C mez výbušnosti 2,5 - 13 % obj. rozpustnost ve vodě nemísitelné toxicita pro vodní organismy SJ = silně jedovatý kritéria nebezpečnosti Pa BB asanace !ZK 14

f) Petrolej 36


-

-


uhlovodíky C12-C18 hustota (při 20 °C) 820 kg/m3 třída nebezpečnosti II bod vzplanutí 25 °C bod hoření 82 °C mez výbušnosti 0,6 – 6,5 % obj. rozpustnost ve vodě nerozpustný toxicita pro vodní organismy SJ = silně jedovatý kritéria nebezpečnosti Pa BB asanace !ZV14

g) Etanol – líh -

-

hustota (při 20 °C) 789 kg/m3 třída nebezpečnosti I bod vzplanutí 11 °C bod vznícení 425 °C mez výbušnosti 3,3 - 19 % obj. rozpustnost ve vodě neomezená toxicita pro vodní organismy PJ = poměrně jedovatý kritéria nebezpečnosti Pa AC asanace K 13

Vysvětlivky: kritéria nebezpečnosti: A-velmi slabě nebezpečná látka B-slabě nebezpečná látka C-středně nebezpečná látka D-silně nebezpečná látka asanace: !! okamžitý zásah, zvýšená opatrnost a vyhlášení velkého ochranného pásma ! okamžitý zásah a zvýšená opatrnost Z zbytky závadné látky je možno spálit v zařízeních, k tomu určených K závadná látka se nesmí dostat do kanalizace V závadná látka se za žádných okolností nesmí dostat do vody 1 zbytky závadné látky posypat sorbentem a odvézt v kontejnerech na místo určené k likvidaci

37



2 látku neutralizovat: kyseliny-sodou, mletým vápencem, suchým hašeným vápnem, vápenným hydrátem, louhy-slabou kyselinou (2% kyselina solná nebo sírová) 3 rozpuštěnou nebo rozptýlenou látku odčerpávat 4 závadnou látku odčerpávat s hladiny F. MOŽNOSTI VZNIKU HAVÁRIÍ V ZÁVISLOSTI NA DRUHU SKLADOVANÉ LÁTKY, PRVOTNÍ OPATŘENÍ PŘI DROBNÉM ÚNIKU Havárií se rozumí situace, kdy se nebezpečné látky, většinou nárazově, dostanou mimo prostory určené k jejich skladování nebo dopravě. Postup při zdolávání jednotlivých havárií. - pokud obsluhující, nebo jiný pracovník zjistí havarijní únik ropné látky, je povinen učinit vše pro zabránění nebezpečných následků havárie, hlavně vniknutí do prostoru mimo zpevněné plochy, do kanalizace, provést protipožární ochranu a následující opatření. a)

Nafta motorová - tankovací stanice

5)

Přeplnění skladovací nádrže či její prasknutí - nafta vyteče do ochranné jímky. Lze ji odčerpat zpět. Nedojde k přímému úniku do půdy ani k znečištění podzemních vod. Pracovník, který případné naplnění vany naftou zjistí je povinen toto oznámit v pracovní době vedoucímu pracoviště, mimo pracovní dobu dozorci depa, kteří zajistí všechny další potřebné práce k odstranění havárie a další oznamovací povinnosti. Ochranná jímka se vyčerpá do přistavené cisterny, záchytná jímka se vyčistí a nádrž se odborně opraví.

6)

Při stáčení cisterny praskne stáčecí hadice, netěsní ventily cisterny, přeplnění žel. cisterny - Okamžitě přerušit přečerpávání, při stáčení nafty okamžitě uzavřít ventil na cisterně a stáčecí ventil na kterém je našrubována stáčecí hadice, při zbrojení uzavřít výzbrojní ventil. Dále je nutno zabránit dalšímu rozlévání kapaliny ohrazováním zaplaveného území a to za pomocí sypkých hmot, dřevěných desek, plechů cihel, rozsypáním sorpčních materiálů, vapex, biosorp a pod. Naftu zachycenou na stáčecí ploše přečerpáme do nádrží na ropné látky určené k likvidaci. Pokud dojde při této havárii k vystřiknutí nafty až mimo zpevněnou manipulační plochu, potřísněný prostor se ohraničí hrázkováním, vytečená ropná látka se zasype sorpčním materiálem Vapex. Do provedení opravy není možné provádět žádnou manipulaci v tankovací stanici. Použitý sorpční materiál se uloží do nepropustných nádob a ekolog DKV Olomouc zajistí jeho likvidaci.

7)

Prasklý produktovod - Při úniku je nutné odstranit zdroj poruchy - uzavřít kohouty, zastavit čerpadlo, zátkou popř. jiným těsnícím materiálem uzavřít 38



prasklinu - zabránit dalšímu vytékání. Nafta se odčerpá nebo odebere ručně, místo se posype sorbentem (vapexem). Pokud dojde při této havárii k vystřiknutí nafty až mimo zpevněnou manipulační plochu, potřísněný prostor se ohraničí hrázkováním, vytečená ropná látka se zasype sorbčním materiálem Vapex. Do provedení opravy není možné provádět žádnou manipulaci v tankovací stanici. Použitý sorpční materiál se uloží do nepropustných nádob a ekolog DKV Olomouc zajistí jeho likvidaci. 8)

Proražená nádrž lokomotivy - při jízdě lokomotivy, nebo při nehodě může dojít k proražení naftové nádrže. Po zjištění úniku se strojvedoucí snaží ihned zabránit vytékání nafty z nádrže. K ucpání praskliny použije to co je dostupné, hadry, dřevo, papír a pod. Místo, kde nafta vytekla, posype ihned sorbentem (vapexem). Postup následné likvidace bude určen.

Při nesprávné, nebo nedbalé manipulaci může dojít k úkapům nafty - postupovat jako v bodě 2, případná kontaminovaná zemina a sorpční materiál se uloží do nepropustných nádob a prostřednictvím ekologa DKV Olomouc zajistí její likvidaci. Jakékoliv úkapy při stáčení a zbrojení jsou povinni obsluhující zaměstnanci zachycovat do odkapních nádržek.

b) oleje 2) Při manipulaci se sudy může dojít k uvolnění zátky. Ihned sud obrátíme otvorem pro zátku nahoru a zabráníme jeho pohybu. Zamezíme pomocí písku nebo sorpčního materiálu jeho další roztékání. Pokud je to možné produkt odčerpáme nebo mechnický odstraníme. Zbytky necháme vsáknout do vhodného sorbentu (Vapex, piliny, písek). Použitý sorbent uložíme do nepropustné nádoby a předáme ekologovi DKV Olomouc k likvidaci. 2) Při drobném výdeji - vylétí nádoby. Postupujeme stejně jako v bodě 1.

Jakékoliv úkapy při stáčení a zbrojení jsou povinni obsluhující zaměstnanci zachycovat do odkapních nádržek. Zásah musí být proveden rychle a je především nutné zabránit vniknutí ropných látek do vodotečí, studní, šachet, kanalizačních vpustí (i uvnitř objektu) a zabranit kontaminaci zeminy ropnými látkami. V místech úniku a rozlivu ropných látek platí zákaz kouření a manipulace s otevřeným ohněm!

39



NÁSLEDNÁ OPATŘENÍ: Následná opatření mají vyloučit nebo zmenšit negativní dopad působení uniklých ropných látek do životního prostředí, zejména do půdy, povrchových a podzemních vod. Následná opatření budou prováděna v souladu s rozhodnutími a úkoly, vydanými k likvidaci ropné havárie orgány HZS, zástupcem 028 GŘ a referátem ŽP OkÚ. Zastupování ČD a jednání jejím jménem před orgány státní správy při ekologických haváriích vedou pověření pracovníci odboru 028 GŘ. Tito pracovníci se podílí na šetření havárie, organizují a řídí následná opatření ve spolupráci s orgány státní správy. Dále zajišťují objednání odborných firem a sjednávají podmínky smluv na provádění sanačních prací. V nutných případech mohou jednat jménem ČD určení pracovníci, kteří jsou rovněž k zastupování v oblasti ochrany ŽP zmocněni plnou mocí. G. SEZNAM PŘEPRAVCŮ NA VNVK ČD a.s.

H. ÚDAJE O VODOHOSPODÁŘSKÉM VYUŽITÍ Havarijní plán je určen pro pracoviště nachazející se na uzemí města Prostějova. Území PP Prostějov - místní nádraží a STP na hlavním nádraží není vodohospodářsky využívané ani chráněné. Území není v hygienickém ochranném pásmu vodního zdroje. Ropné látky již v nepatrném množství znemožní použití vody pro pitné účely a tím snížení její užitné hodnoty. Protože povrchové a podzemní vody tvoří zpravidla spojitý systém vzájemně se ovlivňující, může dojít k rozsáhlému znečištění vod. Může se stát, že znečistění vody se projeví až po dlouhé době, zejména vlivem látek, které se v bezkyslíkové podzemní vodě nebo půdě obtížně rozkládají. V takovém případě jsou náklady na odstranění následků velmi vysoké a v řadě případů je jejich likvidace jen velmi obtížně proveditelná. Dojde-li proto k úniku ropných produktů, musí se neprodleně učinit všechna opatření, která zabrání jejich pronikání do půdy nebo unikání do povrchových nebo podzemních vod. Havarijní únik je proto každý únik mimo místa, určená ke shromažďování a zachycování ropných látek a musí být okamžitě ohlášen. I. SEZNAM PROSTŘEDKŮ A MATERIÁLŮ PRO ZNEŠKODNĚNÍ HAVÁRIÍ V provozní jednotce jsou rozmístěna stanoviště pro prvotní zásah při úniku nebezpečných látek s pracovními a sorpčními prostředky. Rozmístění: 40



8) Tankovací stanice 9) Sklad oleje Stanoviště obsahují: a) bednu s pískem b) bednu se sorbčním prostředkem c) skříň s nářadím ( krumpáč, lopata, kbelík, koštáta, igelitové pytle) d) ve skladu uložen fibroil, elektrické kalové čerpadlo J. ZÁZNAM O HAVARIJNÍM ÚNIKU NEBEZPEČNÉ LÁTKY O každém havarijním úniku, jehož následek představuje ekologickou havárii, musí být sepsán “Záznam o havarijním úniku nebezpečné látky”. Za sepsání záznamu odpovídá v pracovní dobu od 6:00 do 14:30 pověřený ekolog. V případě nepřítomnosti vedoucí pracoviště. Mimo pracovní dobu technik, mající pohotovost.

Záznam o havarijním úniku nebezpečné látky obsahuje: 13.

Místo úniku - obec, kraj, úsek dopravní cesty, bližší popis místa.

14.

Časové údaje o úniku - kdy byl zpozorován a kdy vznikl.

15.

Kdo únik zpozoroval – jména svědků.

16.

Druh a množství uniklé nebezpečné látky – minimálně odhadem

17.

Provozovatel, nebo uživatel zařízení z něhož nebezpečná látka unikla.

18.

Odesilatel a příjemce nebezpečné látky.

19.

Příčina úniku.

20.

Rozsah znečištění ( půdy, vody, zařízení) - plánek, nebo fotografie.

21.

Popis a předpokládaný rozsah škod.

22. Popis zásahu při havarijnímu úniku (osoby a organizace, tech. a org. opatření). 23.

Rozhodnutí o následných opatřeních(kdo zajišťuje, kontrolní orgán atd.).

24. Odběr vzorků závadné látky, znečištěné zeminy, vody (způsob odběru vzorků).

41



PP Šumperk Havarijní opatření pro případ ropné havárie

42



ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ a) Název organizace Podnik:

Organizační složka: Provozní pracoviště:

České dráhy a.s. Nábřeží L. Svobody 1222 110 15 Praha 1 IČO 70994226 Depo kolejových vozidel Olomouc U podjezdu 1 772 00 Olomouc PP Šumperk Uničovská 1 787 01 Šumperk

b) Všeobecné pojednání Plán opatření pro případ havárie nebezpečných látek je zpracován v souladu se zákonem č.254/2001 Sb. a dle zásad směrnice ČD M32 k ochraně životního prostředí před znečištěním nebezpečnými látkami. Tento havarijní plán je součástí provozního řádu DKV Olomouc PP Šumperk a všichni zaměstnanci jsou povinni se s ním seznámit. Havarijní plán je určen pro pracoviště provozního pracoviště Šumperk, která začíná zhlavím Malín, je ohraničena kolejí č. 16 staniční, ulicí Uničovskou a končí budovami Správy dopravních cest. V tomto obvodu ani v jeho těsné blízkosti nejsou žádné zdroje pitné a užitkové vody. Území není v hygienickém ochranném pásmu vodního zdroje. Ropné látky již v nepatrném množství znemožní použití vody pro pitné účely a tím snížení její užitné hodnoty. Protože povrchové a podzemní vody tvoří zpravidla spojitý systém vzájemně se ovlivňující, může dojít k rozsáhlému znečištění vod. Může se stát, že znečistění vody se projeví až po dlouhé době, zejména vlivem látek, které se v bezkyslíkové podzemní vodě nebo půdě obtížně rozkládají. V takovém případě jsou náklady na odstranění následků velmi vysoké a v řadě případů je jejich likvidace jen velmi obtížně proveditelná. Dojde-li proto k úniku ropných produktů, musí se neprodleně učinit všechna opatření, která zabrání jejich pronikání do půdy nebo unikání do povrchových nebo podzemních vod. Havarijní únik je proto každý únik mimo místa, určená ke shromažďování a zachycování ropných látek a musí být okamžitě ohlášen. Havarijním plánem jsou povinni se řídit všichni zaměstnanci DKV Olomouc, kteří jsou účastníky havárie.

c) Základní pojmy 43



Ekologická havárie – ve smyslu zákona č. 17/1992 Sb. v platném znění se ekologickou havárií rozumí takové zenečišťování a poškozování složek životního prostředí (vody, půdy, ovzduší), kdy únikem nebezpečné látky dochází k překročení míry únosného zatížení území. Dle § 40 zákona č. 254/2001 Sb. v platném znění je havárií na vodách vždy závažné zhoršení či mimořádné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod ropnými látkami, zvlášť nebezpečnými látkami, případně radioaktivními zářiči a radioaktivními odpady, nebo dojde-li k ohrožení jakosti povrchových nebo odpadních vod v CHOPAV nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů. Nebezpečná látka – název užitý v tomto havarijním plánuje svým významem odpovídající názvům závadná látka (zákon č. 254/2001 Sb. v platném znění), nebezpečný odpad (zákon č. 185/2001 Sb. v platném znění), nebezpečná chemická látka a přípravek ( zákon č. 356/2003 Sb.). Pokud látka vykazuje aspoň jednu nebezpečnou vlastnost, která je uvedena v právních předpisech je nutné tuto látku považovat za nebezpečnou a při nakládání s ní je nutné respektovat opatření plynoucí z právních předpisů. Ropná látka – je souhrnný název používaný pro výrobky z ropy. Jedná se především o ropu, benziny, benzen a jeho deriváty, motorovou naftu, petrolej, letecký petrolej, mazací olej, maziva a topné oleje. V případě úniku mohou kapalné ropné látky velmi nepříznivě ovlivnit fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy a vody. Při laboratorním stanovení osahu ropné látky ve vodě nebo v zemině je tato stanovována jako skupinový ukazatel NEL (nepolární extrahovatelné látky). Sanace – odstraňování následků ekologických havárií. Je to vyčištění prostředí (půdy, vody, ovzduší) od nebezpečných látek. Cílem je uvedení složek životního prostředí na úroveň požadovanou právními předpisy, normativy nebo rozhodnutím vodoprávního úřadu nebo ČIŽP. Chráněná oblast přirozené akumulace vod – CHOPAV – je oblast významná svými krajinnými a přírodními podmínkami pro přirozenou akumulaci vod a je rozhodnutím vlády republiky chráněna před zásahy, ohrožujícími vodohospodářeské poměry.

Seznam pracovišť a množství uložených látek a) Pracoviště MTZ (hlavní sklad) Nafta motorová - tankovací stanice (kolej 9t, 10t): Nafta je skladována ve třech nádržích o objemu jedné 75 m3 (celkem 225 m3 ). Nádrže jsou uloženy v ochranné betonové jímce o vnitřním záchytném objemu 165 m3 , vybavené sběrným kanálem pro odčerpávání dešťové vody. Je provedena jako polozapuštěná, je oplocena ze tří stran do výšky 2 m a z jedné požární zdí.

44

Provozní řád DKV Olomouc Oleje motorové AD - olejárna (mezi kolejí 11t a 12t):


Oleje jsou uloženy ve čtyřech nádržích o objemu 4x2,7 m3 (10,8 m3 ). Nádrže jsou uloženy a betonové podlaze budovy olejárny chráněné havarijní jímkou o obsahu 35 m3 . Oleje ložiskové mazací - kontejner na sudy (vedle skladu MTZ, kolej 1t): Oleje jsou skladovány v přepravních sudech 200 l. Podle potřeby činí skladované množství max. 2000 l. Sudy jsou uloženy v kontejneru, který je opatřen ochrannou jímkou Petrolej - sklad hořlavin (vedle skladu MTZ, kolej 1t) Petrolej je skladován v přepravních sudech 200 l. Podle potřeby činí skladované množství až 600 l. Sudy jsou opatřeny kovovou ochrannou jímkou. Líh, aceton, technický benzin - sklad hořlavin (vedle skladu MTZ, kolej 1t) Uvedené látky jsou skladovány v sudech 200 l na betonové podlaze. Každý sud je opatřen kovovou ochrannou jímkou. Podle potřeby činí skladované množství: líh max. 400 l, aceton max. 1000 l, benzin čistící max. 600 l.

b) Pracoviště oprav hnacích vozidel Oleje motorové AD motorová hala (kolej 3) 1200 l kruhová hala (kolej 7) 1200 l Oleje jsou skladovány ve dvou nádržích NON 1,2 m3 (celkem 2,4 m3 ). Každá nádrž je opatřena ochrannou jímkou ZON. Oleje motorové vyjeté AD - kruhová hala (kolej 9) Vyjeté oleje jsou skladovány v železniční cisterně o objemu 24 m3. Cisterna má stanoviště na koleji 9 dieselové haly. Kanalizace koleje je svedena na lapač olejů. Manipulační prostor je betonový. c) Pracoviště údržby

Topný olej - extralehký (kotelna kolej 9t) Topný olej je skladován ve dvou nádržích o objemu jedné 240 m3 /480 m3 / . Nádrže jsou uloženy v ochranné vaně. Pro potřebu zapálení hořáku kotle je nutná nafta. Nafta se skladuje v nádrži 1 m3 ve strojovně kotelny. Nádrž je v ochranné jímce. Odpadní oleje s vodou uložiště u lapolu (vedle soc.budovy)

45



TELEFONNÍ SPOJENÍ PRO OZNÁMENÍ ÚNIKU NEBEZPEČNÉ LÁTKY Původce havárie se věnuje v rámci svých možností opatřením k zabránění šíření havárie a minimalizaci následků havárie. Musí učinit všechna možná opatření, která zabrání kontaminaci zeminy ropnými látkami či jejich unikání do povrchových nebo podzemních vod. O vzniku havárie musí v nejbližší možně době informovat svého nadřízeného. Zaměstnanec DKV Olomouc, který zjistil jakýkoliv únik nebezpečné látky, nebo je na tuto skutečnost upozorněn cizí osobou, vyrozumí neprodleně o uvedené skutečnosti vedoucího pracoviště, resp. výpravčího stanice v případě úniku látek na železniční dopravní cestě (mimo areál PP Šumperk). V pracovní době organizuje první opatření na likvidaci havárie vedoucí příslušného pracoviště, který bezodkladně vyrozumí JPO HZS ČD ! V případě nahlášení havarijní události strojmistrovi ve slubě má tento za povinnost bezodkladně vyrozumět JPO HZS ČD!

JPO HZS ČD ( hasičský záchraný sbor Českých drah)

40150 972740150

z drážního tel. ze státního tel.

Operační středisko JPO HZS ČD v závislosti na rozsahu havarijního úniku, vyrozumí ostatní složky IZS (integrovaného záchranného systému) a ostatní zainteresované orgány. Po pracovní době organizuje práce strojmistr ve směně ! Následně je nutno havárii ohlásit: Vedoucí provozního pracoviště Vodohospodář DKV Technický náměstek DKV Vrchní přednosta DKV

9727 47470 / 724001629 9727 40795 / 776134633 9727 40472 / 602540249 9727 40470 / 602709705

Mimo pracovní dobu se oznámení provede prostřednictvím strojmistra DKV Olomouc ve směně. Strojmistr Olomouc 9727 40475

HLÁŠENÍ O VZNIKU HAVÁRIE Městký úřad v Šumperku

583 388 235

Česká inspekce životního prostředí

731 405 262

Povodí Moravy

541 637 292

Tísnňová volání v případě nebezpečí či úrazu: První pomoc

155

Policie ČR

158

46



SITUAČNÍ PLÁN SKLADOVÁNÍ A Manipulace s NEBEZPEČNÝMI látkami a/ Nafta motorová - tankovací stanice /kolej 9t, 10t/ Nafta se do nádrží tankovací stanice stáčí z železničních cisteren. K bezpečnému stáčení a výdeji do lokomotiv a cisternových automobilů slouží stáčecí a výdejní plocha. Plocha je opatřena odtokovým kanálem, který je vyveden do havarijní jímky 35 m3 ( záchytná plocha 22,8 m3, kanál 2,5 m3 - celkem 60,3 m3). Čerpadla pro výdej a stáčení jsou umístěna ve strojovně 1 a 2. Ovládání čerpadel je umístěno ve výdejně. Skladovací nádrže jsou opatřeny ochrannou vanou. b/ Oleje motorové AD - olejárna /mezi kolejemi 11t a 12t/ Olej je do nádrží stáčen z železniční cisterny nebo cisternového automobilu. Výdej je prováděn výdejním zařízením do motorů lokomotiv. Stáčení i výdej se provádí na záchytné ploše společné pro tankovací stanici a olejárnu. Společná je i havarijní jímka. b1/ Oleje motorové AD - motorová hala /kolej 3t/ Stáčení do nádrží NON se provádí ze sudů nebo železniční cisterny. Podlaha haly je betonová a odvod z kanálů je sveden na lapač olejů. Výdej se provádí do motorů motorových vozů a nebo do nádob na drobné dolévání. Stáčení a výdej se provádí čerpadlem. Nádrže jsou zabezpečeny ochrannými vanami ZON. b2/ Oleje motorové AD - kruhová hala /kolej 7/ Stáčení do nádrží se provádí čerpadlem ze sudů. Podlaha je betonová a odvod je sveden na lapač olejů. Výdej se provádí ručně do nádob k drobnému dolévání. Nádrže jsou zabezpečeny ochrannými vanami ZON. c/ Topný olej - /kotelna, kolej 9t/ Stáčení mazutu se provádí z železničních cisteren na stáčecí záchytné ploše. Pomocí čerpadel ve strojovně kotelny je stáčen do skladovacích nádrží opatřených ochrannou jímkou. Nafta pro zapálení kotlů se do kotelny vozí od tankovací stanice v sudech. Stáčení se provádí před kotelnou, sud je v kovové ochranné jímce. Stáčení z cisterny není dovoleno. d/ Oleje ložiskové - kontejner na sudy (vedle skladu MTZ, kolej 1t) Oleje se dovážejí v sudech. Sudy se skladují v kontejneru s ochrannou jímkou. Ke spotřebě se vydávají celé uzavřené sudy. e/ Petrolej - sklad hořlavin (kolej 1t) Petrolej se skladuje v uzavřených sudech na betonové podlaze. Každý sud je opatřen kovovou ochrannou jímkou. f/ Líh, aceton, benzin čistící - sklad hořlavin (kolej 1t) Dovoz se provádí v sudech. Sudy jsou skladovány na betonové podlaze. Každý sud je opatřen kovovou ochrannou jímkou. Výdej se provádí pomocí ručních čerpadel do nádob max. 20 lt. Jedná se o drobný výdej. g/ Oleje motorové vyjeté AD - kruhová hala (kolej 9) Vyjeté oleje se do cisterny stáčejí z lokomotiv pomocí čerpadla na koleji 9 a 10 kruhové haly. Podlaha je betonová, svody z prohlížecích kanálů jdou na lapač olejů. Po naplnění je cisterna přečerpána na stáčecí ploše tankovací stanice do přepravní železniční cisterny. Odpadní oleje jsou likvidovány dle zákona o odpadech.

47



Základní údaje o látkách se kterými se manipuluje a) Nafta motorová uhlovodíky hustota (při 15 °C) bod varu třída nebezpečnosti bod vzplanutí bod vznícení mez výbušnosti rozpustnost ve vodě toxicita pro vodní organismy

C12-C18° 800 – 845 kg/m3 180-370 °C III nad 55 °C (dle atestu dodávané nafty 75 °C nad 250 °C 0,6-6,5 % obj. nepatrně rozpustná (11,7 - 30, 6 mg/l) SJ = silně jedovatý LC 48 h. v rozmezí 1-10 mg.l LC 48 h - toxicita pro vodní organismy je dána tímto kódem, který je stanoven podle letální (smrtelné) koncentrace za 48 hod., při které uhyne 50 % testovaných organismů kritéria nebezpečnosti Pa AB A-velmi slabě nebezpečně (jedovatá) látka B-slabě nebezpečně (jedovatá) látka C-středně nebezpečně (jedovatá) látka sanace: K 14 K-závadná látka se nesmí dostat do kanalizace (výbušnost), 1-zbytky závadné látky lze posypat sorbentem (Vapex, mletý vápenec, suché hašené vápno, vápenný hydrát, cement, bentonit, suchá zemina nebo písek, mletá borovicová kůra aj.) 4-závadnou látku odčerpat z hladiny (lehčí než voda, plovoucí po hladině - ve vodě nepatrně rozpustný, nerozpustný). Oleje motorové řady AD uhlovodíky hustota třída nebezpečnosti bod vzplanutí bod vznícení bod tuhnutí mez výbušnosti rozpustnost ve vodě toxicita pro vodní organismy kritéria nebezpečnosti Pa

C24-C40° 870 – 910 kg/m3 IV nad 210 °C nad 240 °C - 30 °C při standartním použití se netvoří výbušné směsi nerozpustný J = jedovatý LC 48 h. v rozmezí 10-1000 mg.l AB

A-velmi slabě nebezpečně (jedovatá) látka B-slabě nebezpečně (jedovatá) látka C-středně nebezpečně (jedovatá) látka sanace: K 14 K-závadná látka se nesmí dostat do kanalizace (výbušnost), 1-zbytky závadné látky lze posypat sorbentem (Vapex, mletý vápenec, suché hašené vápno, vápenný hydrát, cement, bentonit, suchá zemina nebo písek, mletá borovicová kůra aj.) 4-závadnou látku odčerpat z hladiny c)Topný olej TD(extralehký) složení hustota (při 15 °C) bod varu

směs uhlovodíků, fenolů a jiné 860 kg/m3 170-370 °C 48

Provozní řád DKV Olomouc třída nebezpečnosti bod vzplanutí bod vznícení bod hoření mez výbušnosti rozpustnost ve vodě toxicita pro vodní organismy kritéria nebezpečnosti Pa

Příloha 4 Plán havarijního opatření III nad 56 °C nad 200 °C nad 70 °C 0,6-6,0 % obj. nerozpustný J = jedovatý !AB

! – okamžitý zásah zvýšená opatrnost A-velmi slabě nebezpečně (jedovatá) látka B-slabě nebezpečně (jedovatá) látka C-středně nebezpečně (jedovatá) látka sanace: K 14 K-závadná látka se nesmí dostat do kanalizace (výbušnost), 1-zbytky závadné látky lze posypat sorbentem (Vapex, mletý vápenec, suché hašené vápno, vápenný hydrát, cement, bentonit, suchá zemina nebo písek, mletá borovicová kůra aj.) 4-závadnou látku odčerpat z hladiny (lehčí než voda, plovoucí po hladině - ve vodě nepatrně rozpustný, nerozpustný).

Oleje ložiskové uhlovodíky hustota (při 15 °C) třída nebezpečnosti bod vzplanutí bod vznícení mez výbušnosti rozpustnost ve vodě toxicita pro vodní organismy kritéria nebezpečnosti Pa

C24-C40° 870 – 880 kg/m3 III nad 160 °C nad 250 °C při standartním použití se netvoří výbušné směsi nerozpustné J = jedovatý !AB

! – okamžitý zásah zvýšená opatrnost A-velmi slabě nebezpečně (jedovatá) látka B-slabě nebezpečně (jedovatá) látka sanace: K 14 K-závadná látka se nesmí dostat do kanalizace (výbušnost), 1-zbytky závadné látky lze posypat sorbentem (Vapex, mletý vápenec, suché hašené vápno, vápenný hydrát, cement, bentonit, suchá zemina nebo písek, mletá borovicová kůra aj.) 4-závadnou látku odčerpat z hladiny Benzin čistící (technický) uhlovodíky hustota (při 20 °C) třída nebezpečnosti bod vzplanutí bod vznícení hořlavost mez výbušnosti rozpustnost ve vodě toxicita pro vodní organismy

C4-C12° 690 – 710 kg/m3 I pod –11 °C 220 °C pod 0 °C 0,93 - 7,0 % obj. nerozpustný SJ = silně jedovatý 49

Provozní řád DKV Olomouc kritéria nebezpečnosti Pa

Příloha 4 Plán havarijního opatření BB

A-velmi slabě nebezpečně (jedovatá) látka B-slabě nebezpečně (jedovatá) látka C-středně nebezpečně (jedovatá) látka sanace: K 14 K-závadná látka se nesmí dostat do kanalizace (výbušnost), 1-zbytky závadné látky lze posypat sorbentem (Vapex, mletý vápenec, suché hašené vápno, vápenný hydrát, cement, bentonit, suchá zemina nebo písek, mletá borovicová kůra aj.) 4-závadnou látku odčerpat z hladiny

Aceton + rozpouštědla hustota (při 20 °C) třída nebezpečnosti bod vzplanutí bod vznícení bod hoření mez výbušnosti rozpustnost ve vodě toxicita pro vodní organismy kritéria nebezpečnosti Pa

790 – 870 kg/m3 I pod 3 °C 445 °C 11 °C 2,5 - 13 % obj. nemísitelné SJ = silně jedovatý BB

A-velmi slabě nebezpečně (jedovatá) látka B-slabě nebezpečně (jedovatá) látka C-středně nebezpečně (jedovatá) látka sanace: K 143 K-závadná látka se nesmí dostat do kanalizace (výbušnost), 1-zbytky závadné látky lze posypat sorbentem (Vapex, mletý vápenec, suché hašené vápno, vápenný hydrát, cement, bentonit, suchá zemina nebo písek, mletá borovicová kůra aj.) 4-závadnou látku odčerpat z hladiny (lehčí než voda, plovoucí po hladině - ve vodě nepatrně rozpustný, nerozpustný). 3-rozpuštěnou nebo rozptýlenou látku odčerpat Petrolej uhlovodíky hustota (při 20 °C) třída nebezpečnosti bod vzplanutí bod hoření mez výbušnosti rozpustnost ve vodě toxicita pro vodní organismy kritéria nebezpečnosti Pa

C12-C18 820 kg/m3 II 25 °C 82 °C 0,6 – 6,5 % obj. nerozpustný SJ = silně jedovatý BB

A-velmi slabě nebezpečně (jedovatá) látka B-slabě nebezpečně (jedovatá) látka C-středně nebezpečně (jedovatá) látka sanace: V 14

50

Provozní řád DKV Olomouc Příloha 4 Plán havarijního opatření V-závadná látka se nesmí dostat do vody (prudký jed, látka s vodou prudce reagující, až k výbuchu) 1-zbytky závadné látky lze posypat sorbentem (Vapex, mletý vápenec, suché hašené vápno, vápenný hydrát, cement, bentonit, suchá zemina nebo písek, mletá borovicová kůra aj.) 4-závadnou látku odčerpat z hladiny Etanol – líh hustota (při 20 °C) třída nebezpečnosti bod vzplanutí bod vznícení mez výbušnosti rozpustnost ve vodě toxicita pro vodní organismy kritéria nebezpečnosti Pa

I 11 °C 425 °C

789 kg/m3

3,3 - 19 % obj. neomezená PJ = poměrně jedovatý AC

A-velmi slabě nebezpečně (jedovatá) látka B-slabě nebezpečně (jedovatá) látka C-středně nebezpečně (jedovatá) látka sanace: K 13 K-závadná látka se nesmí dostat do kanalizace (výbušnost), 1-zbytky závadné látky lze posypat sorbentem (Vapex, mletý vápenec, suché hašené vápno, vápenný hydrát, cement, bentonit, suchá zemina nebo písek, mletá borovicová kůra aj.) 3-rozpuštěnou nebo rozptýlenou látku odčerpat

MOŽNOSTI VZNIKU HAVÁRIÍ V ZÁVISLOSTI NA DRUHU SKLADOVANÉ LÁTKY, PRVOTNÍ OPATŘENÍ PŘI DROBNÉM ÚNIKU Havárií se rozumí situace, kdy se nebezpečné látky, většinou nárazově, dostanou mimo prostory určené k jejich skladování nebo dopravě. Postup při zdolávání jednotlivých havárií. - pokud obsluhující, nebo jiný pracovník zjistí havarijní únik ropné látky, je povinen učinit vše pro zabránění nebezpečných následků havárie, hlavně vniknutí do prostoru mimo zpevněné plochy, do kanalizace, provést protipožární ochranu a následující opatření. a) Nafta motorová - tankovací stanice /kolej 9t, 10t/ Přeplnění skladovacích nádrží či jejich prasknutí - nafta vyteče do ochranné jímky. Lze ji odčerpat zpět. Nedojde k přímému úniku do půdy ani k znečištění podzemních vod. Pracovník, který by naplnění vany naftou zjistil je povinen toto oznámit v pracovní době vedoucímu pracoviště, přednostovi PP Šumperk, strojmistrům a vodohospodáři DKV Olomouc, mimopracovní dobu strojmistrům PJ Olomouc, kteří zajistí všechny další potřebné práce k odstranění havárie a další 51

Provozní řád DKV Olomouc Příloha 4 Plán havarijního opatření oznamovací povinnosti. Ochranná jímka se vyčerpá do přistavených cisteren, záchytná jímka se vyčistí a nádrž se odborně opraví. Při stáčení cisterny praskne stáčecí hadice, netěsní ventily cisterny, přeplnění žel. cisterny Okamžitě přerušit přečerpávání, při stáčení nafty okamžitě uzavřít ventil na cisterně a stáčecí ventil na kterém je našrubována stáčecí hadice, při zbrojení uzavřít výzbrojní ventil. Dále je nutno zabránit dalšímu rozlévání kapaliny ohrazováním zaplaveného území a to za pomocí sypkých hmot, dřevěných desek, plechů cihel, rozsypáním sorpčních materiálů, vapex, biosorp a pod. Naftu zachycenou na stáčecí ploše přečerpáme do nádrží na ropné látky určené k likvidaci. Při větší havárii nafta steče do ochranné jímky 35m3 Pokud dojde při této havárii k vystřiknutí nafty až mimo zpevněnou manipulační plochu, potřísněný prostor se ohraničí hrázkováním, vytečená ropná látka se zasype sorpčním materiálem Vapex. Do provedení opravy není možné provádět žádnou manipulaci v tankovací stanici. Použitý sorpční materiál se uloží do nepropustných nádob a ekolog DKV Olomouc zajistí jeho likvidaci. Prasklý produktovod - Při úniku je nutné odstranit zdroj poruchy - uzavřít kohouty, zastavit čerpadlo, zátkou popř. jiným těsnícím materiálem uzavřít prasklinu - zabránit dalšímu vytékání. Nafta se odčerpá nebo odebere ručně, místo se posype sorbentem (vapexem). Pokud dojde při této havárii k vystřiknutí nafty až mimo zpevněnou manipulační plochu, potřísněný prostor se ohraničí hrázkováním, vytečená ropná látka se zasype sorbčním materiálem Vapex. Do provedení opravy není možné provádět žádnou manipulaci v tankovací stanici. Použitý sorpční materiál se uloží do nepropustných nádob a ekolog DKV Olomouc zajistí jeho likvidaci. Proražená nádrž lokomotivy - při jízdě lokomotivy, nebo při nehodě může dojít k proražení naftové nádrže. Po zjištění úniku se strojvedoucí snaží ihned zabránit vytékání nafty z nádrže. K ucpání praskliny použije to co je dostupné, hadry, dřevo, papír a pod. Místo, kde nafta vytekla, posype ihned sorbentem (vapexem). Postup následné likvidace bude určen. Při nesprávné, nebo nedbalé manipulaci může dojít k úkapům nafty - postupovat jako v bodě 2, případná kontaminovaná zemina a sorpční materiál se uloží do nepropustných nádob a prostřednictvím ekologa DKV Olomouc zajistí její likvidaci. Jakékoliv úkapy při stáčení a zbrojení jsou povinni obsluhující zaměstnanci zachycovat do odkapních nádržek.

b) Oleje motorové AD olejárna /mezi kolejemi 11 a 12t/ Obecně se postupuje při zmenšení následků havárie stejně jako při havárii nafty bod 2 (jedná se o stejné stáčecí místo). Při stáčení cisterny praskne stáčecí hadice, netěsní ventily cisterny. Uzavřeme ventil, nebo použijeme zátku a potrubí ucpeme. Olej vyteče na stáčecí plochu společnou pro tankovací stanici a olejárnu. Při havárii většího rozsahu, olej steče do záchytné jímky 35 m3. Olej vyteklý na záchytnou plochu sebereme ručně, místo posypeme sorpčním prostředkem. Při vydávání oleje do lokomotiv praskne výdejní hadice, potrubí. Postupujeme stejně jako při stáčení (výdej a stáčení jsou na stejném místě). Přeplnění nádrží. Zastavíme ihned čerpadlo, olej odčerpáme zpět, betonovou plochu posypeme sorbčním prostředkem. Při větší havárii olej steče do ochranné jímky 35m3. 4) Prasklé potrubí v olejárně. Postupujeme stejně jako v bodě 3.

52

Provozní řád DKV Olomouc motorová hala /kolej 3 a 7/


Únik z potrubí, ventilů a při plnění nádob. Tento únik je vždy zachycen ochrannou vanou ZON. Olej se přečerpá zpět. Únik při případném vylití nádoby na drobný výdej mimo vanu ZON. Olej z betonové podlahy mechanický odstraníme, místo posypeme sorbčním prostředkem. Použity sorbční prostředek uložíme do nepropustné nádoby a necháme zlikvidovat ekologem DKV Olomouc.

c) Topný olej TD - uložiště /kotelna, kolej 9t/ Při stáčení cisterny praskne stáčecí hadice, netěsní ventily cisterny. Uzavřeme ventil cisterny, nebo zátkou utěsníme potrubí cisterny. Zamezíme pomocí písku jeho další roztékání. Pokud je to možné produkt odčerpáme nebo mechnický odstraníme. Zbytky necháme vsáknout do vhodného sorbentu (Vapex, piliny, písek).. Pokud dojde při této havárii k vystříknutí oleje až mimo zpevněnou manipulační plochu, potřísněný prostor se ohraničí pomocí sypkého materiálu, vyteklá ropná látka se zasype sorpčním materiálem Vapex. Do provedení opravy není možné provádět žádnou manipulaci v kotelně. Použitý sorpční materiál se uloží do nepropustných nádob a ekolog DKV Olomouc zajistí jeho likvidaci. Přeplnění skladovacích nádrží. Ihned zastavíme čerpadlo. Topný olej přeteče do ochranné jímky. Potom bude přistoupeno k ruční likvidaci a přečerpání vyteklého oleje. Prasklé potrubí v kanálech, strojovně, u kotlů. Uzavřou se ventily, zastaví čerpadla, po případě vzniklé otvory ucpeme zátkou. Pískem zamezíme dalšímu roztékání. Pokud je to možné produkt odčerpáme nebo mechnicky odstraníme. Zbytky necháme vsáknout do vhodného sorbentu (Vapex, piliny, písek), který bude uložen do nepropustnénádoby a zlikvidován ekologem DKV Olomouc. Přeplnění přídavné naftové nádrže. Nafta se zachytí v ochranné jímce. Přečerpáme ji zpět.

d) Oleje ložiskové - kontejner na sudy (vedle skladu MTZ, kolej 1t) Při manipulaci se sudy může dojít k uvolnění zátky. Ihned sud obrátíme otvorem pro zátku nahoru a zabráníme jeho pohybu. Zamezíme pomocí písku nebo sorpčního materiálu jeho další roztékání. Pokud je to možné produkt odčerpáme nebo mechnický odstraníme. Zbytky necháme vsáknout do vhodného sorbentu (Vapex, piliny, písek). Použitý sorbent uložíme do nepropustné nádoby a předáme ekologovi DKV Olomouc k likvidaci. 2) Při drobném výdeji - vylétí nádoby. Postupujeme stejně jako v bodě 1.

e) Petrolej - sklad hořlavin (kolej 1t) Při manipulaci se sudy může dojít k uvolnění zátky. Ihned sud obrátíme otvorem pro zátku nahoru a zabráníme jeho pohybu. Zamezíme pomocí písku nebo sorpčního materiálu jeho další roztékání. Pokud je to možné produkt odčerpáme nebo mechnický odstraníme. Zbytky necháme vsáknout do vhodného sorbentu (Vapex, piliny, písek). Použitý sorbent uložíme do nepropustné nádoby a předáme ekologovi DKV Olomouc k likvidaci. Při nesprávné, nebo nedbalé manipulaci může dojít k úkapům petroleje - postupovat jako v bodě 1, případná kontaminovaná zemina a sorbční materiál se uloží do nepropustných nádob a 53

Provozní řád DKV Olomouc Příloha 4 Plán havarijního opatření prostřednictvím ekologa DKV Olomouc zajistí její likvidaci. Jakékoliv úkapy při stáčení a zbrojení jsou povinni obsluhující zaměstnanci zachycovat do odkapních nádržek.

f) Líh, aceton, benzin čistící - sklad hořlavin (kolej 1t) Při manipulaci se sudy může dojít k uvolnění zátky. Ihned sud obrátíme zátkou nahoru a zabráníme jeho pohybu. Zamezíme pomocí písku nebo sorpčního materiálu jeho další roztékání. Pokud je to možné produkt odčerpáme nebo mechnický odstraníme. Zbytky necháme vsáknout do vhodného sorbentu (Vapex, piliny, písek). Použitý sorbent uložíme do nepropustné nádoby a předáme ekologovi DKV Olomouc k likvidaci Při nesprávné, nebo nedbalé manipulaci může dojít k úkapům nebezpečné látky - postupovat jako v bodě 1, případná kontaminovaná zemina a sorbční materiál se uloží do nepropustných nádob a prostřednictvím ekologa DKV Olomouc zajistí její likvidaci. Jakékoliv úkapy při stáčení a zbrojení jsou povinni obsluhující zaměstnanci zachycovat do odkapních nádržek. Zásah musí být proveden rychle, jedná se o těkavé látky. g) Oleje motorové opotřebené AD - kruhová hala (kolej 9) Při napouštění cisterny praskne hadice od čerpadla. Ihned zastavíme čerpání, uzavřeme ventily. Pokud je to možné produkt odčerpáme nebo mechnický odstraníme. Zbytky necháme vsáknout do vhodného sorbentu (Vapex, piliny, písek). Netěsný kohout cisterny. Uzavřeme druhý kohout cisterny a nebo potrubí ucpeme zátkou. Pokud je to možné produkt odčerpáme nebo mechnicky odstraníme. Zbytky necháme vsáknout do vhodného sorbentu (Vapex, piliny, písek).

SEZNAM PŘEPRAVCŮ NA VNVK ČD a.s. Conex Moravia a.s.

ÚDAJE O VODOHOSPODÁŘSKÉM VYUŽITÍ Havarijní plán je určen pro pracoviště provozního pracoviště Šumperk, která začíná zhlavím Malín, je ohraničena kolejí č. 16 staniční, ulicí Uničovskou a končí budovami Správy dopravních cest. V tomto obvodu ani v jeho těsné blízkosti nejsou žádné zdroje pitné a užitkové vody. Území není v hygienickém ochranném pásmu vodního zdroje. Ropné látky již v nepatrném množství znemožní použití vody pro pitné účely a tím snížení její užitné hodnoty. Protože povrchové a podzemní vody tvoří zpravidla spojitý systém vzájemně se ovlivňující, může dojít k rozsáhlému znečištění vod. Může se stát, že znečistění vody se projeví až po dlouhé době, zejména vlivem látek, které se v bezkyslíkové podzemní vodě nebo půdě obtížně rozkládají. V takovém případě jsou náklady na odstranění následků velmi vysoké a v řadě případů je jejich likvidace jen velmi obtížně proveditelná. Dojde-li proto k úniku ropných produktů, musí se neprodleně učinit všechna opatření, která zabrání jejich pronikání do půdy nebo unikání do povrchových nebo podzemních vod. 54

Provozní řád DKV Olomouc Příloha 4 Plán havarijního opatření Havarijní únik je proto každý únik mimo místa, určená ke shromažďování a zachycování ropných látek a musí být okamžitě ohlášen.

HYDROGEOLOGICKÉ POSOUZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ Areál ČD a.s., PP Šumperk se nachází na jižním okrají města Šumperk. Z hlediska regionální geologické stavby se lokalita nachází v JV. části kerpenické klenby silezika. Zájmové území je situováno v údolní nivě řeky Desné, číslo hydrologického pořadí 4-10-01-089/2. Hydrologicky spadá zájmové území do rajónu 161 – fluviální sedimenty v povodí Horní Moravy. Povrch terénu v prostoru lokality tvoří antropogenní navážky 0,3 až 3,4 m mocné. Hydrogeologickým kolektorem je na lokalitě několik desítek metrů mocné souvrství fluviálních štěrkopísků (80-100 m) o propustnosti 10-3 až 10-4 m/s (III. třída propustnosti, dosti silně propustné), stropním izolátorem jsou povodňové hlíny o propustnosti 10-7 m/s, která odpovídá prostředí slabě propustnému ( třída VI). Tato poloha působí jako ochranná krycí vrstva, je však v místě antropogenních zásahů narušena, případně odstraněna. Tato místa mohou být preferovanou cestou šíření znečištění z povrchu až na hladinu podzemní vody. Krystalické podloží tvořené rulami a biotickými ortorulami nebylo vrtnými pracemi do hloubky 20 m zastiženo. Hladina podzemní vody je převážně volná, leží v hloubce cca 4,5 až 6,0 m pod terénem. Generelní směr proudění podzemní vody je k JZ. Zájmové území spadá do mírně teplé klimatické oblasti s průměrnou roční teplotou7,8 °C a průměrnými ročními srážkovými úhrny 684,3 mm (1961 – 1990).

SEZNAM PROSTŘEDKŮ A MATERIÁLŮ PRO ZNEŠKODNĚNÍ HAVÁRIÍ V provozní jednotce jsou rozmístěna stanoviště pro prvotní zásah při úniku nebezpečných látek s pracovními a sorpčními prostředky. Rozmístění: 1) Tankovací stanice, olejárna 2) Uložiště topného oleje - kotelna 3) Sklad hořlavin Stanoviště obsahují: a) bednu s pískem b) bednu se sorbčním prostředkem c) skříň s nářadím (různé zátky na ucpání potrubí a prasklin, krumpáč, lopata, sekera) Dále jsou rozmístěny pytle se sorbentem (vapex) motorová hala kruhová hala kotelna 55

Provozní řád DKV Olomouc tankovací stanice, olejárna


ZÁZNAM O HAVARIJNÍM ÚNIKU NEBEZPEČNÉ LÁTKY O každém havarijním úniku, jehož následek představuje ekologickou havárii, musí být sepsán “Záznam o havarijním úniku nebezpečné látky”. Za sepsání záznamu odpovídá v pracovní dobu od 6:00 do 14:30 pověřený ekolog. V případě nepřítomnosti vedoucí pracoviště. Mimo pracovní dobu technik, mající pohotovost. Záznam o havarijním úniku nebezpečné látky obsahuje: Místo úniku - obec, kraj, úsek dopravní cesty, bližší popis místa. Časové údaje o úniku - kdy byl zpozorován a kdy vznikl. Kdo únik zpozoroval – jména svědků. Druh a množství uniklé nebezpečné látky – minimálně odhadem Provozovatel, nebo uživatel zařízení z něhož nebezpečná látka unikla. Odesilatel a příjemce nebezpečné látky. Příčina úniku. Rozsah znečištění ( půdy, vody, zařízení) - plánek, nebo fotografie. Popis a předpokládaný rozsah škod. Popis zásahu při havarijnímu úniku (osoby a organizace, tech. a org. opatření). Rozhodnutí o následných opatřeních(kdo zajišťuje, kontrolní orgán atd.). Odběr vzorků závadné látky, znečištěné zeminy, vody (způsob odběru vzorků).

56



57



PP Lipová Lázně

58

Provozní řád DKV Olomouc Seznam zkratek: ČD, a.s. MPO MD


České dráhy, akciová společnost Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo dopravy

ČD M 32

Interní směrnice ČD,a.s. k ochraně životního prostředí

HZS ČD HZS CHOPAV CHKO KÚ

Hasičská záchranná služba Českých drah Hasičský záchranný sbor Chráněná oblast přirozené akumulace vod Chráněná krajinná oblast Krajský úřad

MÚ

Městský úřad

PHO

Pásmo hygienické ochrany

MU

POH RŽP DKV

Mimořádná událost

Plán odpadového hospodářství kraje Referát životního prostředí Depo kolejových vozidel

OS-PJ PP

Organizační složka – Provozní jednotka Provozní pracoviště

ÚKŘaB OI ČIŽP

Útvar krizového řízení a bezpečnosti Oblastní inspektorát České inspekce životního prostředí

BL

Bezpečnostní list

RL

Ropné látky

IZS NEL ILNO RID ADR PHM JPO HZS

Integrovaný záchranný systém Nepolární extrahovatelné látky Identifikační list nebezpečného odpadu Podmínky pro přepravu nebezpečných věcí po železnici Podmínky pro přepravu nebezpečných věcí po silnici Výdejní sklad pohonných hmot Jednotka požární ochrany hasičské záchranné služby

Související zákony a předpisy: Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Vyhláška MŽP č.381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů ……. Vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady Vyhláška MV č.383/2000 Sb., kterou se stanoví zásady pro vypracování havarijního plánu pro havárie způsobené nebezpečnými látkami ……… Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích ……… Vyhláška MPO č. 231/2004 Sb., kterou se stanoví podrobný obsah Bezpečnostního listu k nebezpečné CHLP…………. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon č. 218/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách v platném znění

59

Provozní řád DKV Olomouc Příloha 4 Plán havarijního opatření Zákon č. 301/2004 Sb., úplné znění zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, jak vyplývá z pozdějších změn Vyhláška MV č. 328/2001 Sb. o některých podrobnostech zabezpečení IZS, ve znění Vyhl. č. 429/2003 Sb. (účinnost od 1.1.2004) Zákon č. 353/1999 Sb. o prevenci závažných havárií ve znění zákona č. 82/2004 Sb. Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 425/11990 Sb., č. 40/1994 Sb.,č., 203/1994 Sb., č.163/1998 Sb., č. 71/2000 Sb. a č. 237/2000 Sb. Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., č. 450/2001 Sb., a č. 320/2001 Sb. Zákon č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb. o drahách Zákon č. 500/2004 Sb., Správní řád Vyhláška MD č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, Vyhl. 174/2000 Sb., kterou se mění Vyhl. MD č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění Vyhl. 242/1996 Sb. Nařízení vlády č.1/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní nákladní dopravu, NV č. 295/2000 Sb., kterým se mění NV č. 1/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní nákladní dopravu

Související resortní předpisy, nařízení a metodické pokyny: ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny – Provozovny a sklady ČSN 65 0202 Hořlavé Kapaliny – Plnění a stáčení ČSN 75 3415 Ochrana vod před ropnými látkami – Objekty pro manipulaci s RL ČD D 17 Předpis pro hlášení a šetření mimořádných událostí Věstník MŽP č. 3/1995 Kriteria znečištění zemin a podzemní vody + postup pro zpracování analýzy rizika RID Řád pro mezinárodní přepravu nebezpečných věcí Věstník ČD č. 5/2005 Opatření k přepravě nebezpečných věcí s vysokým potenciálem nebezpečnosti – Bezpečnostní plán ČD a.s. Věstník ČD č.1/1999 Závazné pokyny pro odstraňování následků nehod a havárií na ČD Další nařízení, vyhlášky vlády a související interní předpisy dráhy jsou uvedené ve Směrnici ČD M 32.

60



ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Všeobecné pojednání Plán opatření pro případ havárie nebezpečných látek je zpracován v souladu se zákonem č.254/2001 Sb., dle vyhlášky č. 450/2005 Sb. a interní směrnice ČD M32 k ochraně životního prostředí před znečištěním nebezpečnými látkami. Tento havarijní plán je součástí provozního řádu DKV Olomouc PP Lipová. Všichni pacovníci provozního pracoviště jsou povinni se s ním seznámit. Účelem havarijního plánu je stanovit jednotná a závazná pravidla řešení havarijních situací a jejich prevence v souladu s platnou legislativou , dále zajistit účelnou koordinaci všech složek a odpovědných zaměstnanců, kteří havarijní situace řeší v rámci svých služebních povinností tak , aby zásah k havarijnímu úniku byl rychlý a dostatečně účinný. Havarijní plán dále stanovuje taková opatření , která zabezpečují podmínky pro rychlou identifikaci ohlášení havarijního úniku a omezení jeho dopadu a ekologických škod na minimum . Ropné látky již v nepatrném množství znemožní použití vody pro pitné účely a tím sníží její užitné hodnoty. Protože povrchové a podzemní vody tvoří zpravidla vzájemně se ovlivňující spojitý systém, může dojít k rozsáhlému znečištění vod. Může se stát, že znečistění vody se projeví až po dlouhé době, zejména vlivem látek, které se v bezkyslíkové podzemní vodě nebo půdě obtížně rozkládají. V takovém případě jsou náklady na odstranění následků velmi vysoké a v řadě případů je jejich likvidace jen velmi obtížně proveditelná. Dojde-li proto k úniku ropných produktů, musí se neprodleně učinit všechna opatření, která zabrání jejich pronikání do půdy nebo unikání do povrchových nebo podzemních vod. Havarijní únik je proto každý únik mimo místa, určená ke shromažďování a zachycování ropných látek a musí být okamžitě ohlášen. Havarijním plánem jsou povinni se řídit všichni zaměstnanci DKV Olomouc, kteří jsou účastníky havárie.

c) Základní pojmy Životní prostředí (ŽP) –je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organizmů včetně člověka a je předpokladem dalšího vývoje . Jeho složkami jsou voda, ovzduší, půda, živé organizmy, hospodaření s energiemi a odpady . Znečišťování životního prostředí – je vnášení takových fyzikálních, chemických nebo biologických činitelů do ŽP v důsledku lidské činnosti , které jsou svou podstatou nebo množstvím cizorodé pro dané prostředí . Přípustnou míru znečišťování ŽP určují zvláštní předpisy . Mezní hodnoty znečištění jsou v souladu s dosaženým stavem poznání, aby nebylo ohrožováno zdraví lidu, živé organizmy a ostatní složky ŽP. Ekologická havárie – ve smyslu zákona č. 17/1992 Sb. v platném znění se ekologickou havárií rozumí takové zenečišťování a poškozování složek životního prostředí (vody, půdy, ovzduší), kdy únikem nebezpečné látky dochází k překročení míry únosného zatížení území. Dle § 40 zákona č. 254/2001 Sb. v platném znění je havárií na vodách vždy závažné zhoršení či mimořádné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod ropnými látkami, zvlášť nebezpečnými látkami, případně radioaktivními zářiči a radioaktivními odpady, nebo dojde-li k ohrožení jakosti povrchových nebo odpadních vod v CHOPAV nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů. Nebezpečná látka – název užitý v tomto havarijním plánuje svým významem odpovídající názvům závadná látka (zákon č. 254/2001 Sb. v platném znění), nebezpečný odpad (zákon č. 185/2001 Sb. v platném znění), nebezpečná chemická látka a přípravek ( zákon č. 356/2003 Sb.). Pokud látka vykazuje aspoň jednu nebezpečnou vlastnost, která je uvedena v právních

61

Provozní řád DKV Olomouc Příloha 4 Plán havarijního opatření předpisech je nutné tuto látku považovat za nebezpečnou a při nakládání s ní je nutné respektovat opatření plynoucí z právních předpisů. Ropná látka – je souhrnný název používaný pro výrobky z ropy. Jedná se především o ropu, benziny, benzen a jeho deriváty, motorovou naftu, petrolej, letecký petrolej, mazací olej, maziva a topné oleje. V případě úniku mohou kapalné ropné látky velmi nepříznivě ovlivnit fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy a vody. Při laboratorním stanovení osahu ropné látky ve vodě nebo v zemině je tato stanovována jako skupinový ukazatel NEL (nepolární extrahovatelné látky). Okamžitá první opatření – v závislosti na rozsahu úniku a druhu unikající nebezpečné látky se jedná o takový urychlený zásah,kdy dojde k zabránění šíření znečištění do vod, do půdy případně do ovzduší utěsněním, uzavřením zdroje úniku, jímáním unikající látky, osazení norných stěn, použití sorbentu atd. Havarijní únik nebezpečné látky – je to únik z technologického či technického zařízení (stabilního i mobilního), při kterém látka uniká z produktovodů nebo přímo z tohoto zařízení v důsledku poškození, netěsnosti, korozivních účinků, destrukce nebo jiného fyzikálního , chemického účinku či zásahu. Havarijní únik nemusí být kvalifikován jako ekologická havárie (záleží na rozsahu úniku a zasažení složek ŽP. Sanace – odstraňování následků ekologických havárií. Je to vyčištění prostředí (půdy, vody, ovzduší) od nebezpečných látek. Cílem je uvedení složek životního prostředí na úroveň požadovanou právními předpisy, normativy nebo rozhodnutím vodoprávního úřadu nebo ČIŽP. Chráněná oblast přirozené akumulace vod – CHOPAV - je oblast významná svými krajinnými a přírodními podmínkami pro přirozenou akumulaci vod a je rozhodnutím vlády republiky chráněna před zásahy, ohrožujícími vodohospodářeské poměry. Nebezpečné látky - Vymezení pojmů v oblasti nakládání a zacházení se závadnými látkami je uvedeno v § 2 Vyhlášky MŽP č. 450/2005 Sb. (dále jen Vyhlášky). Příloha č. 1 k Zákonu č. 254/2001 Sb., definuje:

Zvlášť nebezpečné látky náležející do skupin 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí, Organofosforové sloučeniny, Organocínové sloučeniny, Látky vykazující karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti ve vodním prostředí nebo jeho vlivem, Rtuť a její sloučeniny, Kadmium a jeho sloučeniny, Persistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu, Persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout.

Nebezpečné látky Nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin: 1. Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny: 1. zinek 2. měď 3. nikl 4. chrom

6. selen 7. arzen 8. antimon 9. molybden

11. cín 12. baryum 13. berylium 14. bor 62

16. vanad 17. kobalt 18. thalium 19. telur

Provozní řád DKV Olomouc 5. olovo 10. titan

15. uran

Příloha 4 Plán havarijního opatření 20. stříbro

2. Biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek. 3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí, a sloučeniny mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách. 4. Toxické nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky. 5. Anorganické sloučeniny fosforu nebo elementárního fosforu. 6. Nepersistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu. 7. Fluoridy. 8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany. 9. Silážní šťávy, průmyslová a statková hnojiva a jejich tekuté složky, aerobně stabilizované komposty. Nakládání se závadnými látkami je prováděno tak, aby nedošlo k jejich proniknutí do povrchových a podzemních vod a řídí se pokyny, uvedenými v BL. Veškeré prostory (PHM, sklady apod.), kde se nakládá nebo zachází se závadnými látkami musí být označeny výstražnými symboly.

d) Zásah k havarijnímu úniku - je provedení technických a organizačních opatření k zajištění lokalizace úniku a zajištění bezpečnosti osob a majetku, omezení a zastavení šíření úniku nebezpečné látky do jednotlivých složek životního prostředí. Zásah je řízen zvláštními předpisy, zejména zákonem o hasičské záchranné službě a integrovaném záchranném systému. Zásah k havarijnímu úniku provádí útvary HZS ČD, v jejichž zásahových obvodech k havarijnímu úniku došlo, v případě nebezpečí z prodlení útvary HZS kraje . Zásahová jednotka útvaru HZS ČD nebo HZS kraje provádí zásah až do doby lokalizace havarijního úniku závadné látky . Vedoucím těchto prací je velitel zásahu, ten také rozhoduje o ukončení zásahu k havarijnímu úniku . Operační středisko zásahového útvaru HZS ČD v závislosti na rozsahu havárie vyrozumí : pověřeného ekologa ČD útvar HZS kraje orgán policie České republiky MÚ referát životního prostředí OI ČIŽP správce ohroženého recipientu (povrchového toku nebo kanalizace) orgány hygienické služby lékařskou záchrannou službu veterinární a rostlinářské služby rybářský svaz Velitel zásahu předá po ukončení zásahu stav události písemnou formou vedoucímu pracoviště (popř. dozorci depa) a pověřenému ekologovi ČD . Tato písemná zpráva popisuje výchozí situaci, provedená opatření , rozsah provedených prací a situaci v době předání . Dokumentace o zásahu je pověřenému ekologovi ČD předána do 30 pracovních dnů po ukončení zásahu . 63



Pověřený ekolog – jsou pracovníci odboru ochrany životního prostředí GŘ ČD a.s.. Seznam pověřených ekologů je k dispozici u všech útvarů HZS ČD . Pověřený ekolog – zastupuje ČD a.s. a jedná jejím jménem před orgány státní správy, spolupracuje s velitelem útvaru HZS ČD, resp. HZS kraje, a s vyšetřujícím orgánem policie ČR. Organizuje a řídí nápravná opatření, uložená místně příslušným orgánem státní správy, zajišťuje objednání odborných firem na asanační práce, případně po zjištění odpovědnosti jiné VJ je řízení sanačních prací převedeno na ně . V závislosti na rozsahu havarijního úniku rozhodne velitel zásahového útvaru HZS ČD o ustavení havarijní komise .

Seznam pracovišť a množství uložených látek Pracoviště naftového hospodářství NAFTA je dopravována v železničních cisternách a stáčí se do nádrží na uskladnění ropných produktů. Je uložena ve dvou dvouplášťových nádržích NDN 16A, uložených v ochranné vaně, která je zastřešena. Celkové množství skladované nafty činí max. 32 m3. b) Pracoviště olejového hospodářství – vnitřní olejárna OLEJE (motorové a hydraulické) jsou skladovány v olejárně. Uloženo max. 400 kg oleje v ocelových skladovacích nádobách, které jsou uloženy v ochranné jímce ZON.

TELEFONNÍ SPOJENÍ PRO OZNÁMENÍ ÚNIKU NEBEZPEČNÉ LÁTKY Původce havárie se věnuje v rámci svých možností opatřením k zabránění šíření havárie a minimalizaci následků havárie. Musí učinit všechna možná opatření, která zabrání kontaminaci zeminy ropnými látkami či jejich únik do povrchových nebo podzemních vod. O vzniku havárie musí v nejbližší možné době informovat svého nadřízeného. Zaměstnanec DKV Olomouc, který zjistil jakýkoliv únik nebezpečné látky, nebo je na tuto skutečnost upozorněn cizí osobou, vyrozumí neprodleně o uvedené skutečnosti vedoucího pracoviště, resp. výpravčího stanice v případě úniku látek na železniční dopravní cestě (mimo areál PP Lipová). Do doby prvotního zásahu při úniku nebezpečné látky, který provádí HZS

ČD jsou zaměstnanci povinni zajistit splnění podmínek předpisu ČD Op 16 o bezpečnosti a ochraně zdraví na místě havárie a Směrnice ČD M 32. Prvotní opatření na likvidaci havárie organizuje vedoucí pracoviště (45475), který bezodkladně vyrozumí JPO HZS ČD ! V případě nahlášení havarijní události dozorci depa (45145) má tento za povinnost bezodkladně vyrozumět JPO HZS ČD!

JPO HZS ČD

40150 z drážního tel. 972740150 z veřejného tel.

64



Operační středisko JPO HZS ČD popř. HZS kraje v závislosti na rozsahu havarijního úniku, vyrozumí ostatní složky IZS a ostatní zainteresované orgány. Následně je nutno havárii ohlásit: Vrchní přednosta DKV Technický náměstek DKV Vodohospodář DKV

9727 40470 / 602709705 9727 40472 / 602540249 9727 40795 / 776134633

Hlášení o vzniku havárie: Městký úřad Jeseník – odbor ŽP Česká inspekce životního prostředí Povodí Moravy

584 498 462 / 602 572 022 mimo prac. dobu 731 405 262 541 211 737

Tísnňová volání v případě nebezpečí či úrazu: První pomoc 155 Policie ČR 158

SITUAČNÍ PLÁN

65



66



SKLADOVÁNÍ A Manipulace s NEBEZPEČNÝMI látkami NAFTA se do nádrží tankovací stanice přečerpává z železničních cisteren. Cisterna je přistavena na stáčecí místo u tankovací stanice. Před stáčením musí být řádně zajištěna zarážkami proti ujetí, v kolejišti musí být umístěn návěstní terč "stůj". Při přejímce cisterny ze stanice musí být provedena prohlídka ke zjištění případných úniků ropných látek. V případě zjištění úniku musí se úkapy zachytit do nádob a cisterna co nejrychleji přečerpat. Na uvedenou závadu nutno upozornit vozmistra při předávání cisterny do stanice. K bezpečnému stáčení a výdeji do lokomotiv slouží stáčecí a výdejní plocha. Čerpadla pro výdej a stáčení jsou umístěna ve strojovnách nádrží BENCALOR. V čele nádrží jsou výdejní stojany pro výdej nafty. Pro zachycení případného úniku slouží jímka 5 m3 umístěná pod stáčecí a výdejní plochou. Uložiště nafty je pod dohledem dozorce depa nepřetržitě po 24 hodin (pravidelné kontroly, stáčení a výdej). Při stáčení cisterny nebo zbrojení lokomotiv sleduje odpovědný pracovník celý prostor mezi nádrží a čerpadlem včetně potrubí. V případě jakékoliv poruchy nebo havárie obsluha ihned uzavře ventil na výtlačném zařízení. V případě porušení stáčecích a výdejních hadic nutno přerušit práci a poruchu ohlásit vedoucímu pracoviště (dozorci depa). Při stáčení a zbrojení musí být pod vypouštěcím ventilem postavena odkapová nádoba. V případě drobného úniku mimo prostor stáčiště je nutno zasypat úkap vapexem a zasažené místo očistit.

OLEJE (motorové a hydraulické) jsou skladovány v olejárně. Vnitřní olejárna: uloženo max. 200 kg oleje řady AD a max. 200 kg hydraulického oleje v ocelových skladovacích nádobách. Zabezpečení před únikem ochrannou vanou ZON. Stáčení ručně samospádem nebo čerpadlem, výdej ručně. Jiné nebezpečné látky nejsou na pracovišti trvale uskladněny. V případě nutnosti je možno dovézt z centrálního skladu malé množství těchto látek pro okamžité použití. Toto množství nepřesahuje hranici 20 kg. (benzín čistící, petrolej, etanol – líh, aceton)

Základní údaje o skladovaných látkách a) Nafta motorová uhlovodíky hustota (při 15 °C) bod varu třída nebezpečnosti bod vzplanutí bod vznícení

C12-C18° 800 – 845 kg/m3 180-370 °C III nad 55 °C (dle atestu dodávané nafty 75 °C nad 250 °C

67

Provozní řád DKV Olomouc Příloha 4 Plán havarijního opatření mez výbušnosti 0,6-6,5 % obj. rozpustnost ve vodě nepatrně rozpustná (11,7 - 30, 6 mg/l) toxicita pro vodní organismy SJ = silně jedovatý LC 48 h. v rozmezí 1-10 mg.l LC 48 h - toxicita pro vodní organismy je dána tímto kódem, který je stanoven podle letální (smrtelné) koncentrace za 48 hod., při které uhyne 50 % testovaných organismů kritéria nebezpečnosti Pa AB asanace !ZK 14 Oleje motorové řady AD uhlovodíky hustota třída nebezpečnosti bod vzplanutí bod vznícení bod tuhnutí mez výbušnosti rozpustnost ve vodě toxicita pro vodní organismy kritéria nebezpečnosti Pa asanace

C24-C40° 870 – 910 kg/m3 IV nad 210 °C nad 240 °C - 30 °C při standartním použití se netvoří výbušné směsi nerozpustný J = jedovatý LC 48 h. v rozmezí 10-1000 mg.l AB ZK 14

Oleje hydraulické uhlovodíky hustota (při 15 °C) třída nebezpečnosti bod vzplanutí bod vznícení mez výbušnosti rozpustnost ve vodě toxicita pro vodní organismy kritéria nebezpečnosti Pa asanace

C24-C40° 870 – 880 kg/m3 III nad 160 °C nad 250 °C při standartním použití se netvoří výbušné směsi nerozpustné J = jedovatý AB ZK 14

Základní údaje o látkách, které se mohou na pracovišti vyskytnout Benzin čistící (technický) uhlovodíky hustota (při 20 °C) třída nebezpečnosti bod vzplanutí bod vznícení hořlavost mez výbušnosti rozpustnost ve vodě toxicita pro vodní organismy

C4-C12° 690 – 710 kg/m3 I pod –11 °C 220 °C pod 0 °C 0,93 - 7,0 % obj. nerozpustný SJ = silně jedovatý 68

Provozní řád DKV Olomouc kritéria nebezpečnosti Pa asanace

Příloha 4 Plán havarijního opatření BB !ZK 14

Aceton + rozpouštědla hustota (při 20 °C) třída nebezpečnosti bod vzplanutí bod vznícení bod hoření mez výbušnosti rozpustnost ve vodě toxicita pro vodní organismy kritéria nebezpečnosti Pa asanace

790 – 870 kg/m3 I pod 3 °C 445 °C 11 °C 2,5 - 13 % obj. nemísitelné SJ = silně jedovatý BB !ZK 14

Petrolej uhlovodíky hustota (při 20 °C) třída nebezpečnosti bod vzplanutí bod hoření mez výbušnosti rozpustnost ve vodě toxicita pro vodní organismy kritéria nebezpečnosti Pa asanace

C12-C18 820 kg/m3 II 25 °C 82 °C 0,6 – 6,5 % obj. nerozpustný SJ = silně jedovatý BB !ZV14

Etanol – líh hustota (při 20 °C) třída nebezpečnosti bod vzplanutí bod vznícení mez výbušnosti rozpustnost ve vodě toxicita pro vodní organismy kritéria nebezpečnosti Pa asanace

I 11 °C 425 °C

789 kg/m3

3,3 - 19 % obj. neomezená PJ = poměrně jedovatý AC K 13

Vysvětlivky: kritéria nebezpečnosti: A-velmi slabě nebezpečná látka B-slabě nebezpečná látka C-středně nebezpečná látka D-silně nebezpečná látka asanace: !! okamžitý zásah, zvýšená opatrnost a vyhlášení velkého ochranného pásma ! okamžitý zásah a zvýšená opatrnost Z zbytky závadné látky je možno spálit v zařízeních, k tomu určených K závadná látka se nesmí dostat do kanalizace 69

Provozní řád DKV Olomouc Příloha 4 Plán havarijního opatření V závadná látka se za žádných okolností nesmí dostat do vody 1 zbytky závadné látky posypat sorbentem a odvézt v kontejnerech na místo určené k likvidaci 2 látku neutralizovat: kyseliny-sodou, mletým vápencem, suchým hašeným vápnem, vápenným hydrátem, louhy-slabou kyselinou (2% kyselina solná nebo sírová) 3 rozpuštěnou nebo rozptýlenou látku odčerpávat 4 závadnou látku odčerpávat s hladiny

MOŽNOSTI VZNIKU HAVÁRIÍ V ZÁVISLOSTI NA DRUHU SKLADOVANÉ LÁTKY Havárií se rozumí situace, kdy se nebezpečné látky, většinou nárazově, dostanou mimo prostory určené k jejich skladování nebo dopravě. Postup při zdolávání jednotlivých havárií – prvotní opatření. - pokud obsluhující, nebo jiný pracovník zjistí havarijní únik ropné látky, je povinen učinit vše pro zabránění nebezpečných následků havárie, hlavně vniknutí do prostoru mimo zpevněné plochy, do kanalizace, provést protipožární ochranu a následující opatření. Nafta motorová - tankovací stanice Přeplnění skladovací nádrže či její prasknutí - nafta vyteče do ochranné jímky. Lze ji odčerpat zpět. Nedojde k přímému úniku do půdy ani k znečištění podzemních vod. Pracovník, který případné naplnění vany naftou zjistí je povinen toto oznámit v pracovní době vedoucímu pracoviště, mimo pracovní dobu dozorci depa, kteří zajistí všechny další potřebné práce k odstranění havárie a další oznamovací povinnosti. Ochranná jímka se vyčerpá do přistavené cisterny, záchytná jímka se vyčistí a nádrž se odborně opraví. Při stáčení cisterny praskne stáčecí hadice, netěsní ventily cisterny, přeplnění žel. cisterny Okamžitě přerušit přečerpávání, při stáčení nafty okamžitě uzavřít ventil na cisterně a stáčecí ventil na kterém je našrubována stáčecí hadice, při zbrojení uzavřít výzbrojní ventil. Dále je nutno zabránit dalšímu rozlévání kapaliny ohrazováním zaplaveného území a to za pomocí sypkých hmot, dřevěných desek, plechů cihel, rozsypáním sorpčních materiálů, vapex, biosorp a pod. Naftu zachycenou na stáčecí ploše přečerpáme do nádrží na ropné látky určené k likvidaci. Pokud dojde při této havárii k vystřiknutí nafty až mimo zpevněnou manipulační plochu, potřísněný prostor se ohraničí hrázkováním, vytečená ropná látka se zasype sorpčním materiálem Vapex. Do provedení opravy není možné provádět žádnou manipulaci v tankovací stanici. Použitý sorpční materiál se uloží do nepropustných nádob a ekolog DKV Olomouc zajistí jeho likvidaci.

70

Provozní řád DKV Olomouc Příloha 4 Plán havarijního opatření Prasklý produktovod - Při úniku je nutné odstranit zdroj poruchy - uzavřít kohouty, zastavit čerpadlo, zátkou popř. jiným těsnícím materiálem uzavřít prasklinu - zabránit dalšímu vytékání. Nafta se odčerpá nebo odebere ručně, místo se posype sorbentem (vapexem). Pokud dojde při této havárii k vystřiknutí nafty až mimo zpevněnou manipulační plochu, potřísněný prostor se ohraničí hrázkováním, vytečená ropná látka se zasype sorbčním materiálem Vapex. Do provedení opravy není možné provádět žádnou manipulaci v tankovací stanici. Použitý sorpční materiál se uloží do nepropustných nádob a ekolog DKV Olomouc zajistí jeho likvidaci. Proražená nádrž lokomotivy - při jízdě lokomotivy, nebo při nehodě může dojít k proražení naftové nádrže. Po zjištění úniku se strojvedoucí v rámci svých možností snaží ihned zabránit vytékání nafty z nádrže. K ucpání praskliny použije to co je dostupné, hadry, dřevo, papír a pod. Místo, kde nafta vytekla, posype sorbentem (vapexem) a nahlásí vzniklou situaci. Postup následné likvidace bude určen. Při nesprávné, nebo nedbalé manipulaci může dojít k úkapům nafty - postupovat jako v bodě 2, případná kontaminovaná zemina a sorpční materiál se uloží do nepropustných nádob a prostřednictvím ekologa DKV Olomouc zajistí její likvidaci. Jakékoliv úkapy při stáčení a zbrojení jsou povinni obsluhující zaměstnanci zachycovat do odkapních nádržek.

b) oleje Při manipulaci se sudy může dojít k uvolnění zátky nebo proražení sudu. Ihned sud obrátíme otvorem nahoru a zabráníme jeho pohybu. Zamezíme pomocí písku nebo sorpčního materiálu jeho další roztékání. Pokud je to možné produkt odčerpáme nebo mechnický odstraníme. Zbytky necháme vsáknout do vhodného sorbentu (Vapex, piliny, písek). Použitý sorbent uložíme do nepropustné nádoby a předáme ekologovi DKV Olomouc k likvidaci. 2) Při drobném výdeji - vylétí nádoby. Postupujeme stejně jako v bodě 1.

Jakékoliv úkapy při stáčení a zbrojení jsou povinni obsluhující zaměstnanci zachycovat do odkapních nádržek. Zásah musí být proveden rychle a je především nutné zabránit vniknutí ropných látek do vodotečí, studní, šachet, kanalizačních vpustí (i uvnitř objektu) a zabranit kontaminaci zeminy ropnými látkami. V místech úniku a rozlivu ropných látek platí zákaz kouření a manipulace s otevřeným ohněm!

Následná opatření: Následná opatření mají vyloučit nebo zmenšit negativní dopad působení uniklých ropných látek do životního prostředí, zejména do půdy, povrchových a podzemních vod. Následná opatření budou prováděna v souladu s rozhodnutími a úkoly, vydanými k likvidaci ropné havárie orgány HZS, zástupcem 028 GŘ a příslušným referátem ŽP. Zastupování ČD a jednání jejím jménem před orgány státní správy při ekologických haváriích vedou pověření pracovníci odboru 028 GŘ. Tito pracovníci se podílí na šetření havárie, organizují a řídí následná opatření ve spolupráci s orgány státní správy. Dále zajišťují objednání odborných firem a sjednávají podmínky smluv na provádění sanačních prací. V nutných případech mohou jednat jménem ČD určení pracovníci, kteří jsou rovněž k zastupování v oblasti ochrany ŽP zmocněni plnou mocí. 71



SEZNAM PŘEPRAVCŮ NA VNVK ČD a.s.

ÚDAJE O VODOHOSPODÁŘSKÉM VYUŽITÍ A OCHRANĚ VOD ÚZEMÍ Havarijní plán slouží pro pracoviště DKV Olomouc – Lipová Lázně. V tomto obvodu ani v jeho těsné blízkosti nejsou zdroje pitné a užitkové vody. Území není v hygienickém ochranném pásmu vodního zdroje. 41,07 % území obce spadá do Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, která byla zřízena v roce 1969, za účelem ochrany významných krajinářských, rostlinných, živočišných a estetických hodnot pohoří Hrubého Jeseníku. Z celkové rozlohy CHKO Jeseníky (742,882057 km2), zaujímá území obce 2,45 %. Území Lipové tato oblast pokrývá zejména v místech, které patří do pohoří Hrubého Jeseníku. Hranice vede od Ramzové po silnici č. 369 a v místech, kde stojí mostek pod bývalou osadou Miroslav přechází na vodní tok Staříč, po kterém pokračuje až k hranici katastrálního území Jeseník Ropné látky již v nepatrném množství znemožní použití vody pro pitné účely a tím snížení její užitné hodnoty. Protože povrchové a podzemní vody tvoří zpravidla spojitý systém vzájemně se ovlivňující, může dojít k rozsáhlému znečištění vod. Může se stát, že znečistění vody se projeví až po dlouhé době, zejména vlivem látek, které se v bezkyslíkové podzemní vodě nebo půdě obtížně rozkládají. V takovém případě jsou náklady na odstranění následků velmi vysoké a v řadě případů je jejich likvidace jen velmi obtížně proveditelná. Dojde-li proto k úniku ropných produktů, musí se neprodleně učinit všechna opatření, která zabrání jejich pronikání do půdy nebo unikání do povrchových nebo podzemních vod. HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY Hydrogeologicky je popisovaná lokalita součástí rajónu č. 643 (Miklíček a kol. 1986). Podzemní vody z tohoto rajónu jsou vázány jednak na zónu zvětrávání a pásmo přípovrchového rozpojení hornin, dále pak na tektonicky porušené zóny. Dotace první zvodně se uskutečňuje zejména infiltrací atmosférických srážek. Hladina podzemní vody je na lokalitě volná a na jaře 2003 byla přirozená hladina podzemní vody na lokalitě v rozmezí 2,30 až 3,80 m pod terénem. Mocnost nesaturované zóny se dle provedených vrtných a průzkumných prací na lokalitě pohybuje v rozmezí cca 2,5 m do cca 4,0 m a je ovlivněna úrovní hladiny podzemní vody. Průměrná mocnost nesaturované zóny činí cca 3,2 m.

SEZNAM PROSTŘEDKŮ A MATERIÁLŮ PRO ZNEŠKODNĚNÍ HAVÁRIÍ

72

Provozní řád DKV Olomouc Příloha 4 Plán havarijního opatření V provozní jednotce jsou rozmístěna stanoviště pro prvotní zásah při úniku nebezpečných látek s pracovními a sorpčními prostředky. Rozmístění: Tankovací stanice Sklad oleje Stanoviště obsahují: a) bednu s pískem b) bednu se sorbčním prostředkem c) skříň s nářadím ( krumpáč, lopata, kbelík, koštáta, igelitové pytle) d) ve skladu uložen fibroil, elektrické kalové čerpadlo Nebezpečné odpady, které mohou vyskytovat na pracovišti: Veškerý tento odpad je likvidován Oprávněnou firmou, dle platné smlouvy.

15 01 10 – Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné

15 02 02 – Absorbční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami 13 02 05 Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje 13 02 08 Jiné motorové,převodové a mazací oleje

ZÁZNAM O HAVARIJNÍM ÚNIKU NEBEZPEČNÉ LÁTKY O každém havarijním úniku, jehož následek představuje ekologickou havárii, musí být sepsán “Záznam o havarijním úniku nebezpečné látky”. Za sepsání záznamu odpovídá v pracovní dobu od 6:00 do 14:30 pověřený ekolog. V případě nepřítomnosti vedoucí pracoviště. Záznam o havarijním úniku nebezpečné látky obsahuje: Místo úniku - obec, kraj, úsek dopravní cesty, bližší popis místa. Časové údaje o úniku - kdy byl zpozorován a kdy vznikl. Kdo únik zpozoroval – jména svědků. Druh a množství uniklé nebezpečné látky – minimálně odhadem Provozovatel, nebo uživatel zařízení z něhož nebezpečná látka unikla. Odesilatel a příjemce nebezpečné látky. Příčina úniku. Rozsah znečištění ( půdy, vody, zařízení) - plánek, nebo fotografie. Popis a předpokládaný rozsah škod. Popis zásahu při havarijnímu úniku (osoby a organizace, tech. a org. opatření). Rozhodnutí o následných opatřeních(kdo zajišťuje, kontrolní orgán atd.). Odběr vzorků závadné látky, znečištěné zeminy, vody (způsob odběru vzorků).

Bezpečnost práce při likvidaci ropné havárie Ropné látky mohou negativně působit na zdraví a bezpečnost osob. Mohou vyvolat podráždění pokožky, ekzémy, vyrážky, při vniknutí do oka poškozují sítnici a rohovku. Vdechování par uhlovodíků může vyvolat bezvědomí, při velkých koncentracích i smrt. Toto nebezpečí hrozí 73

Provozní řád DKV Olomouc Příloha 4 Plán havarijního opatření zejména v uzavřených prostorách. Uniklé ropné látky ohrožují celý prostor možností požáru. V nevětraných prostorách mohou vzniknout výbušné koncentrace par uhlovodíků se vzduchem. Bezpečnost práce a ochrana zdraví spočívá především v prevenci. Všichni, kdo přicházejí při likvidaci ropné havárie do styku s ropnou látkou, musí být vybaveni rukavicemi z olejovzdorné pryže a olejovzdornými zástěrami. Hrozí-li zasažení očí, musí mít ochranné brýle. Při práci není dovoleno jíst, pít a kouřit. V prostoru zasaženém únikem ropných látek a do vzdálenosti 30 m od tohoto prostoru je zakázáno kouření a manipulace s otevřeným ohněm. Zasažený prostor musí být vyznačen výstražnými tabulkami. Je nutno uvést do pohotovosti dostatečný počet hasících přístrojů. Provoz spalovacích motorů a prostředků, určených k likvidaci havárie, je nutno zajistit z návětrné strany. Před vstupem do uzavřených prostorů je nutno zajistit jejich vyvětrání na bezpečnou koncentraci ( pod 0,3 mg par na 1 litr vzduchu).

Při zasažení osob ropnou látkou, parami uhlovodíků nebo při popálení je nutno poskytnout první pomoc podle obecných zásad a vyhledat lékařské ošetření.

74

PROVOZNÍ ŘÁD DKV OLOMOUC

Recommend Documents