PROVOZNÍ ŘÁD DKV OLOMOUC

PROVOZNÍ ŘÁD DKV OLOMOUC Provozní jednotka Valašské Meziříčí

Přílohy: 1,2,3,4,5,6,7,8,9,10,11

Obsah Příloha č. 1............................................................................................................................................4 Příloha č.2 Provozní řád radiostanic.....................................................................................................4 Všeobecné ustanovení.....................................................................................................................4 Pracovníci pověření obsluhou radiostanic.......................................................................................5 4. Použité frekvence a druhy radiostanic.........................................................................................5 Otevřená účastnická síť 150 až 160 MHz.................................................................................5 Stuhová síť v pásmu 450 MHz ( Pásmo A dle UIC )..................................................................6 Povinnosti provozního operatéra.......................................................................................6 Provoz................................................................................................................................7 Obsluha..............................................................................................................................7 Navázání spojení v rádiovém směru................................................................................10 Navázání spojení v rádiové síti........................................................................................10 Doplňující ustanovení...........................................................................................................11 Obvod a použití rádiových stanic.........................................................................................12 Přidělené kmitočty - volací značky......................................................................................12 Udržování rádiového zařízení..............................................................................................12 Předávání radiostanice..........................................................................................................12 Zapisování poruch................................................................................................................12 Způsob uložení rádiových stanic..........................................................................................13 Příklad volání.......................................................................................................................13 Obsluha rádiových stanic.....................................................................................................13 VR (základní typ):.........................................................................................................13 TRS (traťový rádiový systém )......................................................................14 A -Všeobecné organizační zásady.................................................................................................14 B - Popis zařízení...........................................................................................................................15 a) pro trať Opava - Ostrava..............................................................................................16 b) pro trať Ostrava - Val. Meziříčí...................................................................................17 c) pro trať Branky na Moravě - Kojetín...........................................................................17 poznámka.........................................................................................................................19 C - Ovládání radiostanice VS 47...................................................................................................19 Provoz simplex................................................................................................................24 Příloha č.4 Plán havarijního opatření pro případ úniku nebezpečné látky .............................25 Zneškodňování havárie (§10, 450/2005).........................................................................31 - je provedení technických a organizačních opatření k zajištění lokalizace úniku a zajištění bezpečnosti osob a majetku, omezení a zastavení šíření úniku nebezpečné látky do jednotlivých složek životního prostředí. Zásah je řízen zvláštními předpisy, zejména zákonem o hasičské záchranné službě a integrovaném záchranném systému.................32 TELEFONNÍ SPOJENÍ PRO OZNÁMENÍ ÚNIKU NEBEZPEČNÉ LÁTKY.................37 Původce havárie se věnuje v rámci svých možností opatřením k zabránění šíření havárie a minimalizaci důsledků havárie. Musí učinit všechna možná opatřen, která zabrání kontaminaci zeminy ropnými látkami či jejich unikání do povrchových nebo podzemních vod. O vzniku havárie musí v nejbližší možné době informovat svého nadřízeného.........37 HLÁŠENÍ O VZNIKU HAVÁRIE......................................................................................38 ČIŽP Olomouc (havarijní číslo – nonstop) 731405265..................................38 První pomoc 155............................................................................................................................39 Příloha č.5 Postup při ohlašování mimořádných událostí..................................................................54 Ohlašovací rozvrh .........................................................................................................................54 Důležitá telefonní čísla a adresy :..................................................................................................54

1. Pracovní úraz.............................................................................................................................56 1.1 Posouzení pracovního úrazu...............................................................................................56 a/ Závažný pracovní úraz (dříve těžký)................................................................................57 b/ Pracovní úraz ...................................................................................................................57 1.2 Plnění pracovních úkolů a přímé souvislosti s nimi...........................................................57 2. Evidence pracovních úrazů........................................................................................................57 3.1 Ohlašování smrtelných pracovních úrazů...........................................................................59 3.2 Ohlašování pracovních úrazů..............................................................................................59 3.3 Pracovní úrazy cizích zaměstnanců....................................................................................60 3.4 Povinnosti vedoucích dispečerů regionálního centra řízení provozu a organizování .......60 4. Zahájení, průběh a ukončení šetření pracovních úrazů..............................................................60 4.1 Smrtelný pracovní úraz.......................................................................................................61 4.2 Závažný pracovní úraz .......................................................................................................62 4.3 Pracovní úraz ......................................................................................................................64 4.4 Námitky proti závěrům šetření............................................................................................64 5 Zasílání záznamů o pracovních úrazech ....................................................................................64 5.1 Zasílání záznamů ................................................................................................................64 5.2 Vnitřní zasílání....................................................................................................................65 6. Odškodňování pracovních úrazů...............................................................................................65 6.1 Stanovení výše odškodnění.................................................................................................65 7. Závěrečná ustanovení................................................................................................................66 Přílohy :.....................................................................................................................................66 Organizace zdravotní a záchranné služby PJ............................................................................66 V pracovní době:..................................................................................................................67 V mimopracovní době:.........................................................................................................67 Rozmístění skříněk první pomoci na pracovištích PJ Valašské Meziříčí a odpovědnost jednotlivých pracovníků.......................................................................................................67 Příloha č.7 Řád nocležny....................................................................................................................68 1. Úvod...........................................................................................................................................68 2.Poskytovatel a provozovatel.......................................................................................................69 3.Druh a rozsah poskytovaných služeb..........................................................................................69 4.Popis pracovní činnosti...............................................................................................................69 5.Manipulace s prádlem.................................................................................................................69 6.Úklid a sanitace provozovny.......................................................................................................69 7.Zásady osobní hygieny zaměstnanců a ochrany zdraví spotřebitele..........................................70 Čistící dezinfekční prostředky pro úklid ubytovacích prostor.......................................................71 Příloha č.8 Organice čištění vozidel...................................................................................................71 5. Plnění vodojemů žkv. :...............................................................................................................72 Příloha č.9 Opatření pro provoz v zimních podmínkách....................................................................72 1. Na úseku přípravy na provoz v zimních podmínkách :............................................................72 a, u stavebních částí:................................................................................................................72 b, v materiálovém vybavení zajistit zejména :.........................................................................73 c, v oblasti hnacích vozidel:.....................................................................................................73 d, opatření v oblasti vozového hospodářství............................................................................74 2. Na úseku vlastního provozu v zimních podmínkách.................................................................75 Příloha č.10 Požadavky na kvalifikaci zaměstnanců..........................................................................75 Příloha č.11 Schéma napájení a dělení trakčního vedení - oprávnění pracovníci..............................79 Seznam zaměstnanců oprávněných obsluhovat úsekové odpojovače:......................................80

Příloha č. 1. Příloha č.2 Provozní řád radiostanic Všeobecné ustanovení e V š kerý radiový provoz v PJ a V l ašské Meziříčí se zásadně řídí služebním předpisem T 7( Z 11 ) a směrnicemi pro provoz radiového systému TRS, které jsou vydávány pro jednotlivé tratě vybavené tímto systémem. 2. Řídící pracovníci radioprovozu PJ a V l ašské Meziříčí hlavní operatér – přednosta PJ odpovědný operatér - systémový specialista

Pracovníci pověření obsluhou radiostanic Radiostanice smí obsluhovat jenom provozní operátoři - to jsou pracovníci vyškolení pro obsluhu. Dále musí úspěšně vykonat radiotelefonní zkoušku a seznámení s provozním řádem radiové sítě, ve které pracuje.

V PJ jsou to všichni strojvedoucí a ostatní pracovníci, kteří mají na pracoviště přiděleny radiostanice. Strojvedoucí a strojmistři, kteří obsluhují radiový systém TRS musí mít zvláštní přezkoušení z obsluhy a směrnic tohoto systému.

4. Použité frekvence a druhy radiostanic Otevřená účastnická síť 150 až 160 MHz

stabilní radiostanice Motorola je umístěná na pracovišti strojmistrů mobilní radiostanice PG 300 jsou přiděleny pracovníkům posunu v PJ a mistrům oprav ŽKV

radiostanice umístěné na hnacích vozidlech VS-47 (TRS) Stuhová síť v pásmu 450 MHz ( Pásmo A dle UIC ) vozidlové radiostanice VS 47 Vozidlové radiostanice jsou umístěny na vybraných hnacích vozidlech a na stanovišti strojmistrů 5. Všeobecné povinnosti operátorů

Povinnosti provozního operatéra - pohotově odpovídat na všechna volání určená jeho radiostanici - dodržovat zásady obsluhy a pravidla rádiového provozu - pečovat o čistotu a provozuschopnost radiostanic - dbát, aby radiostanice nemohla být zneužita nepovolanými osobami

Provoz - rádiový provoz v místních a traťových rádiových sítích se smí uskutečňovat na kmitočtech a s volacími značkami, které přiděluje Správa železničních telekomunikací - každá radiostanice, pro kterou bylo uděleno povolení k provozování, musí být označena přidělenou volací značkou příslušné rádiové sítě. Za označení radiostanice nebo ovládacího zařízení a jeho zajištění odpovídá uživatel.

Obsluha - radiostanice smí obsluhovat jen pracovník, pro její obsluhu vyškolený, který úspěšně vykonal radiotelefonní zkoušku, a byl seznámen s rádiovým provozním řádem rádiové sítě, ve které pracuje - v rádiovém provozu ČD je dovoleno vysílat pouze sdělení týkající se výkonu služby, pro kterou byly radiostanice určeny. Není dovoleno navazovat spojení se stanicemi jiné sítě s výjimkou sdělení, které neodporují Radoikomunikačnímu řádu a zákonu o telekomunikacích (např. sdělení týkající se záchrany lidského života, při živelných pohromách, železničních nehodách nebo jiných katastrofách). - radiotelefonní spojení ČD se uskutečňuje v řeči české- rádiové stanice musí být v době mimo provoz zajištěny tak, aby nemohlo dojít k jejich zneužití - případy rádiového rušení (kromě atmosférických rušení) hlásí obsluhující pracovník prostřednictvím hlavního operatéra příslušné SZD - poruchy radiostanic (rádiových zařízení) zapisuje obsluhující pracovník do Záznamníku poruch na sdělovacím a zabezpečovacím zařízení (tiskopis) - přenosné rdst., které jsou v trvalém používání u pracovníků ve směně, nebo vozidlové rdst., které jsou součástí jiného zařízení (např.lokomotivy) se předávají zápisem v odevzdávce služby. V zápise se uvede hodina a datum převzetí, volací značka rdst. a podpis pracovníka, který rdst. převzal. - všechny záznamy je nutno psát čitelně nesmazatelným zápisem. V záznamech není dovoleno gumování ani přepisování. Opravy se uskutečňují škrknutím původního

zápisu tak, aby byl čitelný.

6. Pravidla rádiového provozu přenosných a vozidlových radiostanic typu VR 20 a přenosných radiostanic

♦ Operatéři rádiového provozu musí dodržovat náležitou techniku hovoru tak, aby bylo zajištěno kvalitní předání zpráv bez zbytečného vyžádání opra .v ♦ Te c hniku hovoru tvoří - rychlost řeči (nesmí se mluvit příliš rychle a zase ne příliš pomalu) - dynamika a rytmus řeči (musí být dodrženo přirozené klesání i stoupání hlasu a nesmějí se "polykat" koncovky slov a poslední slovo ve větě) - kvalita hovoru (hovor musí být pokud možno čistý a výrazný bez různých návykových odchylek) - hlasitost (nutno mluvit normálně hlasitě a nekřičet, poněvadž při křičení se zvyšuje zkreslení a snižuje se srozumitelnost) ♦ oV l ací značk ,y cizí slova, slova málo srozumitelná a slova, která by se mohla zaměnit s jinými, se při špatné slyšitelnosti hláskují. ♦ Při hláskování je každá hláska vysílaného slova prvním písmenem slova uvedeného v hláskovací tabulce (dle ČSN 01 1690). Používání jiných slov pro hláskování není dovoleno. ♦ Navázání rádiového spojení se uskutečňuje pomocí přidělených volacích značek. ♦ Pro urychlení rádiového provozu je nutno používat slovo "PŘÍJEM" při přepnutí radiostanice na poslech i při předání hovoru, slovo "KONEC" při ukončení spojení apod. Je-li nutno vyslanou zprávu se zřetelem na zpětnou kontrolu nebo při ztížených podmínkách spojení opakovat, nařídí to radiostanice, která potřebuje kontrolu slovem "O APKUJTE" před slovem "PŘÍJEM". Protější stanice je v toto případě povinná celou zprávu opakovat. Předávané zprávy však musí být stručné a jasné.

Navázání spojení v rádiovém směru ZOC 201 ZOC 202 ZOC 202, ZDE ZOC 201, PŘÍJEM ZOC 201, ZDE ZOC 202 S YLŠÍM DOBŘE, PŘÍJEM ZOC 202, ZDE ZOC 201, S YLŠÍM DOBŘE, PŘÍJEM Při špatné slyšitelnosti nebo při rušení se volací značky i dopravovaná zpráva bez vyžádání protější stanice jednou nebo dvakrát opakují.

Navázání spojení v rádiové síti ZOC 201 ZOC 202 ZOC 203 ZOC 202, ZOC 203 ZDE ZOC 201, PŘÍJEM ZOC 201, ZDE ZOC 202, S YLŠÍM DOBŘE, PŘÍJEM ZOC 201,ZDE ZOC 203 S YLŠÍM DOBŘE,PŘÍJEM

ZOC 202, ZOC 203 ZDE ZOC 201 S YLŠÍM DOBŘE, PŘÍJEM Radiostanice sítě odpovídají ve stejném pořadí v jakém byly volán .y Při navázání spojení, po každé přestávce a během vysílání dlouhé zprávy každých deset až patnáct minut je nutno uvádět celou volací značku. Po navázání spojení je možno používat označení služební funkce nebo pracoviště a jména operatéra. Používání funkce nebo označení pracoviště a jména při hlášení však musí být zapracováno do rádiového provozního řádu.

Doplňující ustanovení Dodržujte důsledně všechna ustanovení tohoto Provozního řádu, který je vypracován v souladu se zákonnými opatřeními. Nezneužívejte zařízení radiostanic k mimoslužebním potřebám. 7.Doplňující ustanovení pro vozidlové radiostanice typ Vr 20

Obvod a použití rádiových stanic Je zapracováno v provozních řádech Radiostanic jednotlivých žst.

Přidělené kmitočty - volací značky Je určeno Správou radiokomunikací a předpisem. ♦

Udržování rádiového zařízení Opravy provádí HD T a V l .Meziříčí. Povrchovou čistotu zajišťuje pracovník, kterému je radiostanice přidělena (strojvedoucí ve službě).

Předávání radiostanice oV z i dlová radiostanice a ovládací skříňka jsou pevnou součástí hnacího vozidla. Strojvedoucí si toto zařízení předávají zápisem v knize předávky na hnacím vozidle. V zápisu se uvede "Rádiové spojení v pořádku" nebo "Rádiové spojení v poruše". Další údaje o poruše se uvedou v Deníku rádiových stanic, který je uložen u strojmistra PJ.

Zapisování poruch Poruchy radiostanic zapisuje po skončení směny provozní operatér (strojvedoucí) do "Deníku rádiových stanic", který je uložen u strojmistra v PJ. V pracovní době se hlásí porucha hlavnímu operátorovi, který zajistí odstranění poruchy prostřednictvím pří slušného pracovníka,který provádí údržbu rádiového zařízení. Do "Deníku rádiových stanic" se zapisují všechny mimořádnosti v rádiovém provozu (rušení jinými stanicemi, nedodržení přidělených pro vozních údajů, porušení nařízeného způsobu vysílání apod.) a prověrky kontrolních orgánů. V "Deníku rádiových stanic" na začátku je přiložen vzor zápisu.

Způsob uložení rádiových stanic oV z i dlová radiostanice je pevnou součástí hnacího vozidla a proto je součástí předávky při střídání na ose, při předávání H V do oprav ,y přebírání z opravy či při odstavování H . V

Příklad volání Vi z bod 6. provozního řádu.

Obsluha rádiových stanic Obsluha vozidlových rádiových stanic je prováděna dle návodu výrobce Te s la Pardubice a tohoto návodu:

VR (základní typ): knoflíkem přepínače kanálů nastavit určený kanál - radiotelefon zapnout stisknutím tlačítka "zapnutí a vypnutí radiotelefonu", rozsvítí se zelená světloemitující dioda - po těchto úkonech je radiotelefon ve stavu pohotovostního příjmu, kdy reaguje pouze na signály volb ,y reproduktor je odpojen - po stisknutí tlačítka "přepínání provozu" se rozsvítí žluté světloemitující dioda a připojí se reprodukto r, v tomto druhu provozu je slyšet veškerou činnost v rádiové síti. Přitom je možno vysílat volbu tlačítky A,B,C a též komunikovat - při vysílání hovoru se vysílač zapíná tlačítkem na mikrotelefonu, při uvolněném tlačítku je ve funkci přijímač radiotelefonu (funkce "příjem") - je zapojen reprodukto r, mikrofon je odpojen. Při stlačeném tlačítku pracuje vysílač radiotelefonu - (funkce "vysílání") - je zapojen mikrofon, reproduktor je odpojen. Šum z akustického měniče je možno vypínat tlačítkem "umlčovač šumu".

TRS (traťový rádiový systém ) obsluha a provoz radiostanic TRS

A -Všeobecné organizační zásady 1. V současné době je v provozu na trati Opava - Ostrava hl. n. - a V l ašské Meziříčí Kojetín - Brno traťový systém TRS (traťový radiový systém ). Pro tento traťový systém byly vypracovány směrnice, které jsou závazné pro všechny zaměstnance kteří obsluhují toto zařízení při výkonu své služb .y Provozní řád je zpracován ve smyslu ustanovení předpisu T 7 (Z 11 ) 2. Te nto systém je prozatím zaveden jako zkušební. V provozním řádu PJ a V l. Meziříčí je uveden pouze výňatek zásad platných pro práci strojvedoucích. Úplné směrnice jsou uloženy u hlavního operátora. 3. Radiový systém TRS umožňuje duální komunikaci strojvedoucí - výpravčí ( dispečer ) v režimu ”STUHA”. Výpravčí ( dispečer ) může pomocí dálkově

ovládaného adaptéru TRS nouzově zastavit vlak. Z tohoto důvodu musí být všichni zaměstnanci, kteří při výkonu služby používají toto radiové zařízení, být prokazatelně seznámení a přezkoušení z jeho obsluhy. 4. Radiový systém TRS může pracovat i otevřené účastnické síti v pásmu 150 až 160 MHz. Pro tento provoz je určen režim ”SIMPLEX”. Tento režim se může používat jenom v případě nutnosti navázat radiové spojení s účastníky kteří nemají radiové stanice TRS. Po skončení spojení je třeba stanici přepnout opět do režimu ”STUHA”.

B - Popis zařízení 1. Základní komponenty zařízení TRS se sestávají ze základnových stanic ZR ovládacích skříněk výpravčího OSV základních skříněk dispečera OSD záznamových zařízení REDAT Dále je to vozidlová stanice VS 47 se svou ovládací skříňkou VO 47 Umístění těchto zařízení je uvedeno v úplné směrnici umístěné u hlavního PJ. Dále bude uvedeno po doplnění i umístění přenosných radiostanic - PR 2. Všeobecné zásady použití radiových sítí se řídí podle přepisu ČD D1,D2 a T7 čl. 35 - 46 a příloha č. 1. 3. Použití kanálů ”STUHA” na jednotlivých tratích

-

47, a

operátora TRS předpis

a) pro trať Opava - Ostrava kanál 62 kmitočet A - 467,650 MHz stanice Opava východ,Děhylov, B - 467,700 MHz stanice Štítina, Ostrava Třebovice, C - 467,750 MHz stanice Háj ve Slezsku D - 457,700 MHz všechny vozidlové radiostanice

b) pro trať Ostrava - Val. Meziříčí kanál 6O kmitočet A - 467,450 MHz pro stanice - Ostrava Hlavní (Nový pavilon), Lískovec, Frýdlantn nad Ostravicí, Frenštát p.R.,Hostašovice B - 467,500 MHz pro stanice - Ostrava Kunčice, Frýdek-Místek, Čeladná, Veřovice, Krhová C - 467,550 MHz pro stanice - Paskov, Baška, Kunčice pod Ondřejníkem, Mořkov D - 467,5OO MHz všechny vozidlové radiostanice

c) pro trať Branky na Moravě - Kojetín kanál 72 kmitočet A - 468,150 MHz stanice Branky na Moravě, Holešov B - 468,200 MHz stanice Bystřice pod Hostýnem C - 468,250 MHz stanice Osíčko D - 458,200 MHz všechny vozidlové radiostanice kanál 78 kmitočet A - 468,025 MHz stanice Kroměříž D - 458,075 MHz všechny vozidlové radiostanice kanál 62 kmitočet C - 468,250 MHz stanice Hulín D - 457,700 MHz všechny vozidlové radiostanice

poznámka Spojení v žst a V l ašské Meziříčí bude zajištěno základnovou radiostanicí ZR 47, která je součástí stavby TRS Hranice na Moravě - Horní Lideč, při použití kanálové skupiny č. 66. Umístění radiovníků je součástí směrnic pro provoz TRS, které jsou nedílnou částí přílohy 2 provozního řádu.

C - Ovládání radiostanice VS 47 provoz STUHA 1. zapnutí jističe radiostanice v rozvaděčové skříni 2. převzetí ovládání na stanoviště stiskem tlačítka se značkou l/Ô (rozsvítí se číselník a LED dioda "PROVOZ")

3. Základní funkce radiostanice je provoz v režimu ”stuha!”Proto při zapnutí se tento provozní režim navoluje.Provoz je signalizován led-diodou pro voz.Dále se musí nasvítit led-dioda volný kanál (svítí-li zeleně radiostanice je připravena k provozu a má volný kanál, prokmitává-li červená - radiostanice je v pořádku a v provozu, ale není v dosahu základnové stanice)

4.Dalším úkonem je nastavení kódu vlaku a čísla vlaku na který strojvedoucí nastupuje nebo od kterého odstupuje. kódy vlaků 0 Tímto kódem a číslem vlaku se hlásí hnací vozidlo ze kterého se řídí rychlost vlaku. 1 Kódy pro čísla následů vlaků 2 Kódy pro čísla následů vlaků 3 Kódy pro čísla následů vlaků 4 hnací vozidlo jedoucí na vlak, nebo od vlaku odstupující 5 6 PMD 7 8 9 nezavěšené postrkové hnací vozidlo na vlaku 5. Funkční zkouška Tuto zkoušku provádí strojvedoucí navázáním spojení s pracovištěm výpravčího ( dispečera ) Děje se tak vysíláním rutinního hlášení, které strojvedoucí provádí vždy při vystavování hnacího vozidla na vlak, dále při změně čísla vlaku a vždy při přepínání kanálové skupiny, který je příslušnému úseku určen. Pracoviště výpravčího ( dispečera ) odpoví automaticky - odpověď je doprovázená akustickou výzvou. Pokud se strojvedoucí strojvedoucímu nepodaří navázat spojení při změně kmitočtu je povinen opakovaně zkoušet spojení v dalším průběhu jízdy vlaku. Zjistí - li strojvedoucí vozidla, ze kterého se řídí rychlost vlaku, sám během jízdy na VR TRS Tesla , zastaví vlak v nejbližší obsazené žst ( projíždějící vlak za tím účelem zastaví ),oznámí poruchu výpravčímu a provede zápis do ”Záznamníku poruch”. Pokud bude možno při poruše VZ TRS Tesla přenášet kódované hlášení nebo bude moct navázat fónické spojení ( spojení hlasem), může strojvedoucí radiostanici s daným omezením dále používat a nemusí vlak zastavovat v nejbližší ŽST. 6. Další možnosti zařízení nouze Strojvedoucí může navázat spojení s pracovištěm výpravčího ( dispečera ) jednak otevřenou výzvou, nebo selektivní volbou. Rovněž výpravčí ( dispečer) může volat strojvedoucího selektivní volbou nebo generální volbou. Radiostanice dále umožňuje digitální přenos symbolů kódovaných hlášení jak strojvedoucí výpravčímu ( dispečerovi ) tak ve směru opačném. Velmi důležitou funkcí je nouzové volání. Při tomto volání není podmínkou mít volný kanál jak musí být v ostatních případech.Navolení nouzového vysílání nadřadí radiostanici s tímto provozem proti ostatním radiostanicím po dobu 20 sekund. Retranslace Strojvedoucí navazuje spojení s jiným hnacím vozidlem U tohoto spojení se musí používat při hovoru klíčování POZNÁMKA Podrobný popis používání ovládacích prvků je uvedeno v návodu k obsluze ovládací skříňky VO 47 lokomotivní soupravy VS 47 - TRS, který je nedílnou částí této přílohy.

Provoz simplex 1. zapnutí jističe radiostanice v rozvaděčové skříni 2. převzetí ovládání na stanoviště stiskem tlačítka se značkou l/Ô (rozsvítí se číselník a LED dioda "PROVOZ") 3. nastavení omezovače šumu z 0 na 1 ( až 5 ) 4. zvolení SIMPLEXNÍ provoz - stlačení tlačítka " SIMPLEX " 5. navolení kanálu (simpl.číselník) 21 nebo 32, což jsou frekvence pro Mn vlaky Tímto postupem je radiostanice připravena na trvalý příjem. Vysílání se provádí zvednutím sluchátka (mikrotelefonu) a stisknutím tlačítka mikrotelefonu. Při uvolněném tlačítku je ve funkci přijímač radiotelefonu (funkce "příjem") - je zapojen reproduktor, mikrofon je odpojen. Při stačeném tlačítku pracuje vysílač radiotelefonu - (funkce "vysílání") - je zapojen mikrofon, reproduktor je odpojen. Při změně stanoviště se musí přepnout ovládací skříňka radiostanice dle bodů 2 - 5. Vypnutí radiostanice se provede vypnutím jističe radiostanice v rozvaděčové skříni.

Příloha č.4 Plán havarijního opatření pro případ úniku nebezpečné látky Všeobecné pojednání Plán opatření pro případ havárie nebezpečných látek je zpracován v souladu se zákonem č.254/2001 Sb., dle vyhlášky č. 450/2005 Sb. a interní směrnice ČD M32 k ochraně životního

prostředí před znečištěním nebezpečnými látkami. Te n to havarijní plán je součástí provozního řádu DK V Olomouc PJ aV l ašské Meziříčí a jeho originál je uložený u vodohospodáře DK V Olomouc. Kopie jsou uloženy u vedoucích pracovníků jednotlivých pracovišť, kde se nakládá s nebezpečnými látkami a na pracovišti strojmistrů. Všichni pracovníci provozní jednotky jsou povinni se s ním seznámit a řídit se jím. Účelem havarijního plánu je stanovit jednotná a závazná pravidla řešení havarijních situací a jejich prevence v souladu s platnou legislativou, dále zajistit účelnou koordinaci všech složek a odpovědných zaměstnanců, kteří havarijní situace řeší v rámci svých služebních povinností tak, aby zásah k havarijnímu úniku byl rychlý a dostatečně účinný. Havarijní plán dále stanovuje taková opatření, která zabezpečují podmínky pro rychlou identifikaci ohlášení havarijního úniku a omezení jeho dopadu a ekologických škod na minimum. Ropné látky již v nepatrném množství znemožní použití vody pro pitné účely a tím sníží její užitné hodnot .y Protože povrchové a podzemní vody tvoří zpravidla vzájemně se ovlivňující spojitý systém, může dojít k rozsáhlému znečištění vod. Může se stát, že znečistění vody se projeví až po dlouhé době, zejména vlivem látek, které se v bezkyslíkové podzemní vodě nebo půdě obtížně rozkládají. V takovém případě jsou náklady na odstranění následků velmi vysoké a v řadě případů je jejich likvidace jen velmi obtížně proveditelná. Dojde-li proto k úniku ropných produktů, musí se neprodleně učinit všechna opatření, která zabrání jejich pronikání do půdy nebo unikání do povrchových nebo podzemních vod. Havarijní únik je proto každý únik mimo místa, určená ke shromažďování a zachycování ropných látek a musí být okamžitě ohlášen. Havarijním plánem jsou povinni se řídit všichni zaměstnanci DKV Olomouc, kteří jsou účastníky havárie.

Základní pojmy

Životní prostředí (ŽP) –je vše, co vytváří přirozené podmínky existence o rganizmů včetně člověka a je předpokladem dalšího vývoje. Jeho složkami jsou voda, ovzduší, půda, živé o rganizm ,y hospodaření s ene rgiemi a odpad .y Znečišťování životního prostředí – je vnášení takových fyzikálních, chemických nebo biologických činitelů do Ž P v důsledku lidské činnosti, které jsou svou podstatou nebo množstvím cizorodé pro dané prostředí. Přípustnou míru znečišťování Ž P určují zvláštní předpis .y Mezní hodnoty znečištění jsou v souladu s dosaženým stavem poznání, aby nebylo ohrožováno zdraví lidu, živé o rganizmy a ostatní složky Ž . P Ekologická havárie – ve smyslu zákona č. 17/1992 Sb. v platném znění se ekologickou havárií rozumí takové znečišťování a poškozování složek životního prostředí (vod ,y půd ,y ovzduší), kdy únikem nebezpečné látky dochází k překročení míry únosného zatížení území. Dle § 40 zákona č. 254/2001 Sb. v platném znění je havárií na vodách vždy závažné zhoršení či mimořádné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod ropnými látkami, zvlášť nebezpečnými látkami, případně radioaktivními zářiči a radioaktivními odpad ,y nebo dojde-li k ohrožení jakosti povrchových nebo odpadních vod v CHO PA V nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů. Nebezpečná látka – název užitý v tomto havarijním plánuje svým významem odpovídající názvům závadná látka (zákon č. 254/2001 Sb. v platném znění), nebezpečný odpad (zákon č.

185/2001 Sb. v platném znění), nebezpečná chemická látka a přípravek ( zákon č. 356/2003 Sb.). Pokud látka vykazuje aspoň jednu nebezpečnou vlastnost, která je uvedena v právních předpisech je nutné tuto látku považovat za nebezpečnou a při nakládání s ní je nutné respektovat opatření plynoucí z právních předpisů. Ropná látka – je souhrnný název používaný pro výrobky z ropy. Jedná se především o ropu, benziny, benzen a jeho deriváty, motorovou naftu, petrolej, letecký petrolej, mazací olej, maziva a topné oleje. V případě úniku mohou kapalné ropné látky velmi nepříznivě ovlivnit fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy a vody. Při laboratorním stanovení obsahu ropné látky ve vodě nebo v zemině je tato stanovována jako skupinový ukazatel NEL (nepolární extrahovatelné látky). Okamžitá první opatření – v závislosti na rozsahu úniku a druhu unikající nebezpečné látky se jedná o takový urychlený zásah, kdy dojde k zabránění šíření znečištění do vod, do půdy případně do ovzduší utěsněním, uzavřením zdroje úniku, jímáním unikající látky, osazení norných stěn, použití sorbentu atd. Havarijní únik nebezpečné látky – je to únik z technologického či technického zařízení (stabilního i mobilního), při kterém látka uniká z produktovodů nebo přímo z tohoto zařízení v důsledku poškození, netěsnosti, korozívních účinků, destrukce nebo jiného fyzikálního, chemického účinku či zásahu. Havarijní únik nemusí být kvalifikován jako ekologická havárie (záleží na rozsahu úniku a zasažení složek ŽP). Sanace – odstraňování následků ekologických havárií. Je to vyčištění prostředí (půdy, vody, ovzduší) od nebezpečných látek. Cílem je uvedení složek životního prostředí na úroveň požadovanou právními předpisy, normativy nebo rozhodnutím vodoprávního úřadu nebo ČIŽP.

Chráněná oblast přirozené akumulace vod – CHOPAV - je oblast významná svými krajinnými a přírodními podmínkami pro přirozenou akumulaci vod a je rozhodnutím vlády republiky chráněna před zásahy, ohrožujícími vodohospodářské poměry. Nebezpečné látky - Vymezení pojmů v oblasti nakládání a zacházení se závadnými látkami je uvedeno v § 2 Vyhlášky MŽP č. 450/2005 Sb. (dále jen Vyhlášky). Příloha č. 1 k Zákonu č. 254/2001 Sb., definuje: Zvlášť nebezpečné látky náležející do skupin 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí Organofosforové sloučeniny Organocínové sloučeniny Látky vykazující karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti ve vodním prostředí nebo jeho vlivem Rtuť a její sloučeniny Kadmium a jeho sloučeniny Persistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu Persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout. Nebezpečné látky

Nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin: 1. Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny: 1. zinek 2. měď 3. nikl 4. chrom 5. olovo

6. selen 7. arzen 8. antimon 9. molybden 10. titan

11. cín 12. baryum 13. berylium 14. bor 15. uran

16. vanad 17. kobalt 18. thalium 19. telur 20. stříbro

2. Bioxidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek. 3. Látk ,y které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí, a sloučeniny mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách. 4. To x ické nebo persistentní o rganické sloučeniny křemíku a látk ,y které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látk .y 5. Ano rganické sloučeniny fosforu nebo elementárního fosforu. 6. Nepersistentní minerální oleje a uhlovodíky ropného původu. 7. Fluorid .y 8. Látk ,y které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitan .y 9. Silážní šťáv ,y průmyslová a statková hnojiva a jejich tekuté složk ,y aerobně stabilizované kompost .y Nakládání se závadnými látkami je prováděno tak, aby nedošlo k jejich proniknutí do povrchových a podzemních vod a řídí se pokyn ,y uvedenými v BL. eV š keré prostory (PHM, sklady apod.), kde se nakládá nebo zachází se závadnými látkami musí být označeny výstražnými symbol .y

Zneškodňování havárie (§10, 450/2005)

- je provedení technických a o rganizačních opatření k zajištění lokalizace úniku a zajištění bezpečnosti osob a majetku, omezení a zastavení šíření úniku nebezpečné látky do jednotlivých složek životního prostředí. Zásah je řízen zvláštními předpis ,y zejména zákonem o hasičské záchranné službě a integrovaném záchranném systému. Zneškodňování havárie provádí HZS ČR. Zásahová jednotka útvaru HZS ČR provádí zásah až do doby lokalizace havarijního úniku závadné látk .yeV d oucím těchto prací je velitel zásahu, ten také rozhoduje o ukončení zásahu k havarijnímu úniku . Pověřený ekolog je povinen sepsat Záznam o havarijním úniku nebezpečné látky a shromažďovat veškeré informace o havarijním úniku spolu s dokumentací o havarijním úniku a zajistit její archivaci.

Pověřený ekolog – jsou pracovníci oddělení ochrany životního prostředí ČD a.s.. Seznam pověřených ekologů je k dispozici u všech útvarů HZS ČD . Pověřený ekolog – zastupuje ČD a.s. a jedná jejím jménem před o rgány státní správ ,y

spolupracuje s velitelem útvaru HZS ČD, resp. HZS kraje, a s vyšetřujícím orgánem policie ČR. Organizuje a řídí nápravná opatření, uložená místně příslušným orgánem státní správy, zajišťuje objednání odborných firem na asanační práce, případně po zjištění odpovědnosti jiné VJ je řízení sanačních prací převedeno na ně .

♦ PRACOVIŠTĚ A MNOŽSTVÍ ULOŽENÝCH LÁTEK Provozní jednotka aV l ašské Meziříčí, která je součásti DK V Olomouc je zaměřena na provoz, údržbu a opravy kolejových vozidel, součástí je opravárenská hala, provozní místnosti a skladové prostor .y Nebezpečné látky jsou uloženy v následujících objektech a zařízeních:

1.

tankovací stanice:

2 nádrže na naftu o obsahu 2x 250 m 3 umístěné v záchytné vaně. Pro skladování motorové nafty se užívá pouze jedna nádrž. 2.

olejárna VM 52

2. olej motorový M7 ADS III 3. olej hydraulický OTH P3 4. olej upotřebený 5. olej převodový PP90 6. olej motorový M7 ADS V 7. olej TO PTIR 8. fridex 9. mazací tuky - TQD převodový olej •

13.

• 14. 15. 16.

způsob uložení v nádržích na olej v sudech á 200 l v ležaté nádrži v sudech á 200 l v sudech á 200 l v sudech á 200 l v sudech á 200 l v sudech á 170 kg v sudech á 60 l

sklad chemikálií VM 51

10. hydroxid draselný kg 11 . hydroxid sodný 12. kyselina chlorovodíková •

max. množství 12 000 l 1000 l 5 000 l 250 l 800 l 800 l 600 l 160 kg 360 l

50 kg 50 kg

50 kg

v sudech (pytlích) á 50 v sudech (pytlích) á 50 kg orig. bal. á 50 kg

sklad VM 51 kapalina do ostřikovačů

20 1

originál balení á 1 l

sklad barev: barvy acetonové ředidlo syntetické ředidlo

150 kg 45 l 90 l

kanystr á 9 l kanystr á 9 l kanystr á 9 l

f) neutralizační a deemulgační stanice (ČOV): 17. 18. 19.

hydroxid sodný (tekutý) síran železitý flokuant

500 kg 500 kg 40 kg

orig. bal. á 60 kg orig. bal. á 60 kg orig. bal. á 40 kg

g) sklad technického benzínu 20.

technický benzin

250 l

v sudech á 200 l

Odpovědní pracovníci za uložení skladovaných látek (sklad ,y TS): VM 51 – Mg .Michal r Smrčiak tel. 972774507/725064195 VM 52 – Emílie Petruželová tel. 97274402 TELEFONNÍ SPOJENÍ PRO OZNÁMENÍ ÚNIKU NEBEZPEČNÉ LÁTKY

Původce havárie se věnuje v rámci svých možností opatřením k zabránění šíření havárie a minimalizaci důsledků havárie. Musí učinit všechna možná opatřen, která zabrání kontaminaci zeminy ropnými látkami či jejich unikání do povrchových nebo podzemních vod. O vzniku havárie musí v nejbližší možné době informovat svého nadřízeného. Zaměstnanec DK V Olomouc, který zjistil jakýkoliv únik nebezpečné látk ,y nebo je na tuto skutečnost upozorněn cizí osobou, vyrozumí neprodleně o uvedené skutečnosti vedoucího pracoviště (vedoucího posunu, strojmistra) PJ, který vyrozumí HZS ČR! Strojmistr PJ aV l ašské Meziříčí:

972774475/602 112295

Následně je nutno havárii ohlásit: Vr chní přednosta DK V Olomouc: Ing. Dušan Ty lich Te c hnický náměstek DK V Olomouc: Vi lém Sigmund oV d ohospodář DK V Olomouc: Bc. Jarmila Shejbalová

972740470/ 602709705 972740472/602540249 972742317/606781950

HLÁŠENÍ O VZNIKU H VAÁ RIE oV d ovody a kanalizace Vsetín, a.s.

571484047 571484041

Krajská hygienická stanice, pobočka Vsetín

595138 111

Odbor životního prostředí MÚ aV l ašské Meziříčí

571674231 571498005

ČIŽP Olomouc

(havarijní číslo – nonstop)

731405265

Povodí Moravy , s.p., Brno (havarijní číslo – nonstop)

541211737

Středomoravská vodárenská

585 243 263

Tísnňová volání v případě nebezpečí či úrazu: Tísňová linka

112 První pomoc

Policie ČR Hasičský záchranný sbor

155 158 150

Službu konající strojmistr zjistí a zapíše následující údaje, které následně nahlásí HZS: 21. jméno osoby, která hlášení podává, popř. která jej zpozorovala 22. časové údaje o úniku 23. druh a množství uniklé látky 24. místo úniku 25. příčina úniku 26. dle možnosti rozsah znečištění 27. opatření, která byla již provedena pro zmírnění havárie

♦ KANALIZACE Kanalizační siť PJ aV l ašské Meziříčí Provozní jednotka má samostatnou kanalizační siť pro odvedení průmyslových, dešťových a splaškových vod. oV d y průmyslové s výskytem ropných látek jsou odvedeny na ČO V . Ty t o vody jsou po vyčištění v souladu s platným povolením pro vypouštění předčištěných odpadních vod vypouštěny do městské kanalizace. Jednotlivé opravárenské objekty sestávají z nepropustných opravárenských kanálů (popř. nepropustných podlah), kde jsou uvedené vody zachycovány a prostřednictvím průmyslové kanalizace odvedeny na ČO , Vkde dochází k jejich akumulaci, mechanickému předčištění a následnému chemickému dočištění na úroveň znečištění, které je povolené k vypouštění z areálu. Splaškové a srážkové vody jsou odvedeny samostatnou kanalizací do městské kanalizace. Zaústění do městské kanalizace probíhá v revizní šachtě DN 1000. Příloha č. 2 – Schéma kanalizační sítě.

♦ SKLADOVÁNÍ A MANIPULACE S NEBEZPEČNÝMI LÁTKAMI Ta n kovací stanice PHM (nafty) je umístěna za točnou u koleje č. 41 v areálu PJ aV l ašské Meziříčí.

Skladované ropné látky: Množství ukládaných PHM v jednotlivých nádržích: číslo nádrže - druh PHM

celková kapacita

NN 1 – nafta motorová NN 2 – záložní nádrž NN 3 – úkapy

250 000 litrů 0 litrů 6 000 litrů

Technický popis tankovací stanice (TS PHM) TS nafty sestává ze skladu nafty – 2x nádrž 250 m3 ( z toho 1 prázdná) v záchytné vaně, strojovny, ocelový přístřešek nad stáčením a výdejem PHM do železničních vozidel. TS PHM je určena pro uskladnění, přijímání a vydávání hořlavých kapalin – nafty a jejich měřenému výdeji pomocí výdejních stojanů Adast, HEFA. Výdej PHM na čerpací stanici je zajišťován přes strojovnu výdeje (čerpadla) a průtočné meřidlo HEFA. Další výdej je zajišťován dvěma výdejními stojany typu Adast Popular (sací systém, jednoproduktový, jednostranný – 1 hadice s teplotní kompenzací), výdej s max. průtokem – 50 l/min. Dále je čerpací stanice vybavena záložním systémem pro výdej nafty – nástěnné čerpadlo CUBE 70. Stáčení nafty je prováděno přes stáčecí stanoviště. Stáčení z železniční cisterny do nádrže je pomocí čerpadla ve strojovně. Stáčení nafty je přes stáčecí potrubí a čerpadlo. Na potrubí je vyvedeno šroubení pro připojení železniční cisterny. Stáčení je prováděno přes průtočné měřidlo HEFA M 405.80/HB s teplotní kompenzací a tiskárnou. Skladovací nádrže: Nádrže jsou nadzemní ocelové válcové o objemu 250 m 3, uloženy v betonové záchytné vaně. Nádrž,která je blíže k budově olejárny je opravena v roce 2009 – dvouplášťové dno a stěny do výšky 1m. Nádrž je vybavena kontinuálním měřením hladin Unidataz – lanová sonda, ostatní nádrž má původní měření hladin stavoznakem, respektive měrnou tyčí. Provozní nádrž je vybavena signalizací proti případné netěsnosti mezipláště – ASF Thomas. Potrubní rozvody o DN 60, 80 a 100 jsou částečně ocelové, nad terénem, jednoplášťové, zevně kontrolovatelné a umístěné v záchytné jímce nádrží, strojovny a manipulačního prostoru a částečně dvouplášťové podzemní. Případné úkapy při stáčení nebo výdeji nafty jsou zachyceny do úkapové vany a odvedeny do havarijní jímky. Strojovny jsou také zabezpečeny proti úkapům. Případné úkapy, nebo havarijní únik je tedy sveden na bezodtokovou nádrž. Strojovna a provozní nádrže jsou vybaveny signalizací netěsnosti Afriso. Místo pro výdej a stáčení PHM je zastřešeno přístřeškem, který je zhotoven z ocelové nosné

konstrukce. Střecha je tvořena plechy. Pod ocelovým přestřešením je situována stáčecí a výdejní plocha, vodohospodářsky zabezpečená – betonová a částečně ocelová vana s pochůznými rošty. Havarijní kanalizace Od žlabu stáčecí a výdejní plochy je vedeno havarijní potrubí na nádrž pro úkapy (havarijní). Případné úkapy nebo havarijní únik je tedy veden na bezodtokovou nádrž. Strojovna je chráněna proti úkapům ocelovou bezodtokovou záchytnou vanou. Sklad VM 51 Sklad barev je umístěn v skladu VM 51 a na situačním snímku je označen č.4 . Je to zděná budova s odvětráním o rozměrech 8x4,5m se sedlovou střechou a s plechovou krytinou. Podlaha je betonová. Sklad olejů je ve skladu VM 52 a na situačním snímku je označen č.5 . Je to zděná dvoupatrová budova se sedlovou plechovou střechou. Objekt je vytápěn. Sklad olejů je umístěn v přízemí budovy s betonovou podlahou a elektrickou požární signalizací. Oleje jsou skladovány v olejových tancích, které jsou v betonových ochranných vanách. Z budovy olejárny je olej veden ve dvouplášťovém potrubí do správkárenské haly opravny ŽKV Napojení oleje z olejárny je na výdejní stojany, které jsou umístěny u stěny správkárenské haly u kol. č. 1. Stojany na výdej olejů mají záchytné olejové vanky na možné úkapy. Haly, kde se provádí opravy ŽKV mají betonové podlahy. Případné spláchnuté úkapy a odpadní voda je vedena přes objekt ČOV I, kde dochází ke gravitačnímu odloučení jednak lehčích ropných látek a dále těžších tuhých částic. Dále je voda vedena do objektu ČOV II, kde dochází k dalšímu dočistění odpad. vody. Dočištěná odpadní voda se vypouští do městské kanalizace. Sklad chemikálií je součástí skladu VM 52 . nachází se na venkovní rampě o rozměrech 12 x 5m Tento sklad je zastřešen ,oplocen a má betonovou podlahu . Sklad technického benzínu je součástí skladu VM 52 a je umístěn v samostatném zděném odvětraném objektu o rozměrech 2,5 x 3,5 m . Sklad má plechou střechu a betonovou podlahu.

Čistička odpadních vod slouží k předčištění odpadních vod před výtokem do městské kanalizace. Na čistírny odpadních vod natékají průmyslové odpadní vody vyprodukované při mytí a opravách kolejových vozidel. Jedná se o čistírnu umístěnou v samostatném zděném objektu prostorách s keramickou podlahou uzpůsobenou pro tento druh provozu. Pro úpravu odpadní vody se používá síran železitý, louh sodný a polyflokulant-sokoflok 20 .

Ruční manipulace s nebezpečnými látkami: Na ostatních pracovištích dochází k manipulaci s nebezpečnými látkami v podstatně menší míře a tato manipulace je převážně ruční. Dochází k odběru malého množství olejů, mazacích tuků, technického benzinu apod. do k tomu určených nádob, v množství pro aktuální potřebu.Ruční manipulace dále spočívá ve sběru ropných látek v lapolech, výměně a doplňování olejů v kolejových vozidlech apod.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O LÁTKÁCH SE KTERÝMI SE MANIPULUJE a) Nafta motorová • uhlovodíky • hustota (při 15 °C) • bod varu • třída nebezpečnosti • bod vzplanutí • bod vznícení • mez výbušnosti • rozpustnost ve vodě • toxicita pro vodní organismy

C12-C18° 810 – 860 kg/m3 170-360 °C III nad 55 °C nad 250 °C 0,6-6,5 % obj. nepatrně rozpustná ( 11,7 - 30, 6 mg/l) SJ = silně jedovatý LC 48 h. v rozmezí 1-10 mg.l LC 48 h - toxicita pro vodní o rganismy je dána tímto kódem, který je stanoven podle letální (smrtelné) koncentrace za 48 hod., při které uhyne 50 % testovaných o rganismů • kritéria nebezpečnosti Pa AB

A-velmi slabě nebezpečně (jedovatá) látka B-slabě nebezpečně (jedovatá) látka C-středně nebezpečně (jedovatá) látka

sanace: K 14 K-závadná látka se nesmí dostat do kanalizace (výbušnost), 1-zbytky závadné látky lze posypat sorbentem ( aVpex, mletý vápenec, suché hašené vápno, vápenný hydrát, cement, bentonit, suchá zemina nebo písek, mletá borovicová kůra aj.) 4-závadnou látku odčerpat z hladiny (lehčí než voda, plovoucí po hladině - ve vodě nepatrně rozpustný, nerozpustný). 1. Oleje motorové řady AD • • • • • • • • •

uhlovodíky hustota třída nebezpečnosti bod vzplanutí bod vznícení bod tuhnutí mez výbušnosti rozpustnost ve vodě toxicita pro vodní organismy

•

kritéria nebezpečnosti Pa

C24-C40° 870 – 910 kg/m3 IV nad 210 °C nad 240 °C - 30 °C při standartním použití se netvoří výbušné směsi nerozpustný J = jedovatý LC 48 h. v rozmezí 10-1000 mg.l AB


sanace: K 14 K-závadná látka se nesmí dostat do kanalizace (výbušnost), 1-zbytky závadné látky lze posypat sorbentem ( aVpex, mletý vápenec, suché hašené vápno, vápenný hydrát, cement, bentonit, suchá zemina nebo písek, mletá borovicová kůra aj.) 4-závadnou látku odčerpat z hladiny 2. Oleje hydraulické • • • • • • • • •

uhlovodíky hustota (při 15 °C) třída nebezpečnosti bod vzplanutí bod vznícení mez výbušnosti rozpustnost ve vodě toxicita pro vodní organismy kritéria nebezpečnosti Pa

C24-C40° 870 – 880 kg/m3 III nad 160 °C nad 250 °C při standartním použití se netvoří výbušné směsi nerozpustné J = jedovatý !AB

! – okamžitý zásah zvýšená opatrnost A-velmi slabě nebezpečně (jedovatá) látka B-slabě nebezpečně (jedovatá) látka

sanace: K 14 K-závadná látka se nesmí dostat do kanalizace (výbušnost), 1-zbytky závadné látky lze posypat sorbentem ( aVpex, mletý vápenec, suché hašené vápno, vápenný hydrát, cement, bentonit, suchá zemina nebo písek, mletá borovicová kůra aj.) 4-závadnou látku odčerpat z hladiny 3. Benzin čistící (technický) •

• • • • • • • • •

uhlovodíky hustota (při 20 °C) třída nebezpečnosti bod vzplanutí bod vznícení hořlavost mez výbušnosti rozpustnost ve vodě toxicita pro vodní organismy kritéria nebezpečnosti Pa

C4-C12° 690 – 710 kg/m3 I pod – 11 °C 220 °C pod 0 °C 0,93 - 7,0 % obj. nerozpustný SJ = silně jedovatý BB

A-velmi slabě nebezpečně (jedovatá) látka B-slabě nebezpečně (jedovatá) látka C-středně nebezpečně (jedovatá) látka sanace: K 14

K-závadná látka se nesmí dostat do kanalizace (výbušnost), 1-zbytky závadné látky lze posypat sorbentem ( aVpex, mletý vápenec, suché hašené vápno, vápenný hydrát, cement, bentonit, suchá zemina nebo písek, mletá borovicová kůra aj.) 4-závadnou látku odčerpat z hladiny

4. Aceton + rozpouštědla

• • • • • • • • •

hustota (při 20 °C) třída nebezpečnosti bod vzplanutí bod vznícení bod hoření mez výbušnosti rozpustnost ve vodě toxicita pro vodní organismy kritéria nebezpečnosti Pa

790 – 870 kg/m3 I pod 3 °C 445 °C 11 °C 2,5 - 13 % obj. nemísitelné SJ = silně jedovatý BB


sanace: K 143 K-závadná látka se nesmí dostat do kanalizace (výbušnost), 1-zbytky závadné látky lze posypat sorbentem ( aVpex, mletý vápenec, suché hašené vápno, vápenný hydrát, cement, bentonit, suchá zemina nebo písek, mletá borovicová kůra aj.) 4-závadnou látku odčerpat z hladiny (lehčí než voda, plovoucí po hladině - ve vodě nepatrně rozpustný, nerozpustný). 3-rozpuštěnou nebo rozptýlenou látku odčerpat

5. Petrolej •

• • • • • • • •

uhlovodíky hustota (při 20 °C) třída nebezpečnosti bod vzplanutí bod hoření mez výbušnosti rozpustnost ve vodě toxicita pro vodní organismy kritéria nebezpečnosti Pa

C12-C18 820 kg/m3 II 25 °C 82 °C 0,6 – 6,5 % obj. nerozpustný SJ = silně jedovatý BB


sanace: V 14 V-závadná látka se nesmí dostat do vody (prudký jed, látka s vodou prudce reagující, až k výbuchu) 1-zbytky závadné látky lze posypat sorbentem ( aVpex, mletý vápenec, suché hašené vápno, vápenný hydrát, cement, bentonit, suchá zemina nebo písek, mletá borovicová kůra aj.) 4-závadnou látku odčerpat z hladiny

6. Etanol – líh

• • • • • • • •

hustota (při 20 °C) třída nebezpečnosti bod vzplanutí bod vznícení mez výbušnosti rozpustnost ve vodě toxicita pro vodní organismy kritéria nebezpečnosti Pa

789 kg/m3 I 11 °C 425 °C 3,3 - 19 % obj. neomezená PJ = poměrně jedovatý AC


sanace: K 13 K-závadná látka se nesmí dostat do kanalizace (výbušnost), 1-zbytky závadné látky lze posypat sorbentem ( aVpex, mletý vápenec, suché hašené vápno, vápenný hydrát, cement, bentonit, suchá zemina nebo písek, mletá borovicová kůra aj.) 3-rozpuštěnou nebo rozptýlenou látku odčerpat 7.

hydroxid sodný, hydroxid draselný:

NaOH, KOH, nehořlavá látka, rozpustnost ve vodě úplná, pro vodní o rganismy silně jedovatý, silná žíravina kritéria nebezpečnosti pa!!CB,

sanace: K 23

B-slabě nebezpečná látka C-středně nebezpečná látka D-silně nebezpečná látka

!! okamžitý zásah, zvýšená opatrnost a vyhlášení velkého ochranného pásma K závadná látka se nesmí dostat do kanalizace 2 látku neutralizovat: kyseliny-sodou,mletým vápencem, suchým hašeným vápenným hydrátem.

vápnem,

louhy-slabou kyselinou (2% kyselina solná nebo sírová) 3 rozpuštěnou nebo rozptýlenou látku odčerpávat

♦ MOŽNOSTI VZNIKU H VAÁRIÍ V ZÁVISLOSTI N ADRUHU SKLADO AVNÉ LÁTK , YP V ROTNÍ O PA T Ř ENÍ PŘI DROBNÉM ÚNIKU Havárií se rozumí situace, kdy se nebezpečné látky, většinou nárazově, dostanou mimo prostory určené k jejich skladování, manipulaci nebo dopravě. Postup při zdolávání jednotlivých havárií. - pokud obsluhující, nebo jiný pracovník zjistí havarijní únik ropné látk ,y je povinen učinit vše pro zabránění nebezpečných následků havárie, hlavně vniknutí do prostoru mimo zpevněné ploch ,y do kanalizace, provést protipožární ochranu a následující opatření. •

Nafta motorová

•

Přeplnění skladovacích nádrží či jejich prasknutí - nafta vyteče do ochranné jímk .y Lze ji odčerpat zpět. Nedojde k přímému úniku do půdy ani k znečištění podzemních vod. Ochrannou jímku je nutné vyčerpat do přistavených cisteren, vyčistit a nádrž odborně opravit.

•

Při stáčení cisterny praskne stáčecí hadice, netěsní ventily cistern ,y přeplnění žel. cisterny - Okamžitě přerušit přečerpávání, při stáčení nafty okamžitě uzavřít ventil na cisterně a stáčecí ventil na kterém je našroubována stáčecí hadice. V případě rozstřiku nafty mimo plechovou vanu svedenou do havarijní jímky je nutno zabránit dalšímu rozlévání kapaliny ohrazováním zaplaveného území a to za pomocí sypkých hmot, dřevěných desek, plechů cihel, rozsypáním sorpčních materiálů, vapex, a pod. Nafta zachycená na stáčecí ploše steče do nádrže na zachycení úniku naft .y Do provedení opravy není možné provádět žádnou manipulaci v tankovací stanici. Použitý sorpční materiál je nutné uložit do nepropustných nádob a prostřednictvím ekologa DK V Olomouc zajistit jeho likvidaci.

•

Prasklý produktovod - Při úniku je nutné odstranit zdroj poruchy - uzavřít kohout ,y zastavit čerpadlo, zátkou popř. jiným těsnícím materiálem uzavřít prasklinu - zabránit dalšímu vytékání. Naftu nutno odčerpat nebo odebrat ručně, místo zasypat sorbentem (vapexem, biosorp a pod.). Pokud dojde při této havárii k vystříknutí nafty až mimo zpevněnou manipulační plochu, potřísněný prostor se ohraničí hrázkováním, vytečená ropná látka se zasype sorpčním materiálem aV p ex. Do provedení opravy není možné provádět žádnou manipulaci v tankovací stanici. Použitý sorpční materiál se uloží do nepropustných nádob a ekolog DK V Olomouc zajistí jeho likvidaci.

•

Proražená nádrž lokomotivy - při jízdě lokomotiv ,y nebo při nehodě může dojít k proražení naftové nádrže. Po zjištění úniku se strojvedoucí snaží ihned v rámci svých možností zabránit vytékání nafty z nádrže a nahlásí událost strojmistrovi ve směně. K ucpání praskliny použije to co je dostupné, hadr ,y dřevo, papír a pod. Pokud je to možné snaží se zachytit unikající látku ( záchytná vana, kbelík apod.). Postup následné likvidace bude určen ve spolupráci s ekologem SŽDC.

Při nesprávné, nebo nedbalé manipulaci může dojít k úkapům nafty – nutno úkapy odstranit sorpčním materiálem a případnou kontaminovanou zeminu a sorpční materiál uložit do nepropustných nádob a prostřednictvím ekologa DK V Olomouc zajistit její likvidaci. Jakékoliv úkapy při stáčení a výdeji jsou povinni obsluhující zaměstnanci zachycovat do odkapních nádržek.

•

Oleje

Obecně se postupuje pro zmenšení následků havárie stejně jako při havárii naft .y ♦ Při stáčení cisterny praskne stáčecí hadice. Uzavřít ventil cisterny a odčerpat maximální množství oleje. Dále je nutné olej z betonové podlahy mechanický odstranít, místo posypat sorbčním prostředkem. ♦ Při vydávání oleje do lokomotiv praskne výdejní hadice, potrubí. Postupujeme stejně jako při stáčení (výdej a stáčení jsou na stejném místě). ♦ Přeplnění nádrží. Zastavíme ihned čerpadlo, olej odčerpáme zpět, betonovou plochu posypeme sorbčním prostředkem. Při větším úniku olej steče do betonové jímk .y ♦ Únik při případném vylití nádoby na drobný výdej, popř.při ruční manipulaci s oleji je nutné likvidovat sebráním kontaminované zemin ,y zasypáním sorbentem na betonové ploše a mechanickým odstraněním. Použitý sorbční prostředek uložit do nepropustné nádoby a nechat zlikvidovat ekologem DK V Olomouc.

•

Ruční manipulace s ostatními látkami

Při manipulaci se sudy může dojít k uvolnění zátk .y Ihned sud obrátit otvorem pro zátku nahoru a zabránit jeho pohybu. Je nutné zamezit pomocí písku nebo sorpčního materiálu jeho další roztékání. Pokud je to možné produkt odčerpáme nebo mechanický odstraníme. Zbytky necháme vsáknout do vhodného sorbentu ( aVpex, pilin ,y písek). Použitý sorbční prostředek je nutné uložit do nepropustné nádoby a nechat zlikvidovat ekologem DK V Olomouc.

Jakékoliv úkapy při stáčení, výdeji a ostatní manipulaci s nebezpečnými látkami jsou zaměstnanci povinni zachycovat do odkapních nádržek.

ODSTRAŇOVÁNÍ NÁSLEDKŮ H VAÁ RIE (NÁSLEDNÁ O PA T Ř ENÍ): Následná opatření mají vyloučit nebo zmenšit negativní dopad působení nebezpečných látek, uniklých do životního prostředí, zejména do půd ,y povrchových a podzemních vod. Následná opatření budou prováděna v souladu s rozhodnutími a úkol ,y vydanými k likvidaci havárie o rgány HZS, vodoprávním úřadem, ČIŽ P a pověřeným ekologem. Zastupování ČD a jednání jejím jménem před o rgány státní správy při ekologické havárii vedou pověření pracovníci. Ti to pracovníci se podílí na řešení havárie, o rganizují a řídí následná opatření ve spolupráci s o rgány státní správ .y Dále zajišťují objednání odborných firem a sjednávají podmínky smluv na provádění sanačních prací. O průběhu likvidace je nutno sepsat záznam o havarijním úniku nebezpečné látk .y Za sepsání záznamu odpovídá pověřený ekolog DK V Olomouc. Podkladem pro ukončení prací na odstraňování následků havárie jsou poznatky a výsledky šetření vodoprávního úřadu, České inspekce životního prostředí, správce vodního toku, jde-li o havárii na vodním toku nebo v jeho blízkosti, dále subjektů spolupracujících při havarijních a likvidačních pracích a další zjištění původce havárie. Zásah musí být proveden rychle a je především nutné zabránit vniknutí ropných látek do vodotečí, studní, šachet, kanalizačních vpustí (i uvnitř objektu) a zabránit kontaminaci zeminy ropnými látkami. V místech úniku a rozlivu ropných látek platí zákaz kouření a manipulace s otevřeným ohněm!

♦ SEZNAM PŘEPR VACŮ ČD a.s., SŽDC s.o., TSS a.s., ČD Ca rgo a.s.

♦ ÚDAJE O VODOHOSPODÁŘSKÉM VYUŽITÍ A OCHRANĚ VOD ÚZEMÍ Havarijní plán slouží pro pracoviště DK V Olomouc, Provozní jednotka aV l ašské Meziříčí. V tomto obvodu ani v jeho těsné blízkosti nejsou zdroje pitné vod .y Území není v hygienickém ochranném pásmu vodního zdroje.

♦ HYDROGEOLOGICKÉ POMĚ R Y Hydrogeologické poměry lokality nejsou DK V Olomouc známé.

♦ SEZNAM PROSTŘEDKŮ A M TAERIÁLŮ PRO ZNEŠKODNĚNÍ H VAÁ RIÍ V areálu provozní jednotky jsou rozmístěna stanoviště pro prvotní zásah při úniku nebezpečných látek s pracovními a sorpčními prostředk .y Ty t o prostředky jsou uloženy v čistící a neutralizační stanici a skladech jednotlivých pracovišť. Seznam prostředků pro likvidaci havárie: Lopat ,y krumpáče, kbelík ,y košťata, igelitové pytle, vapex nebo jiná sorpční drť, sorpční koberce, tabulky pro vymezení prostoru havárie, havarijní souprav .y Ruční nebo elektrické nejiskřivé čerpadlo, sudy na sběr kontaminantu Rozmístění sorpčního materiálu: • Ta nkovací stanice • Olejárna • ČOV • Sklad barev • Sklad technického benzínu

Nebezpečné odpad ,y které se mohou vyskytovat na pracovišti Nebezpečný odpad a odpad vzniklý v případě havárie je likvidovaný oprávněnou firmou Marius Pedersen a.s. v souladu s uzavřenou smlouvou na tuto činnost.

06 02 04 – Hydroxid sodný a hydroxid draselný 13 02 08 - Jiné motorové,převodové a mazací oleje 13 05 02 – Kaly z odlučovačů oleje 13 05 01 – Pevný podíl z lapáku písku a odlučovačů oleje 15 01 10 – Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné 15 02 02 – Absorbční činidla, filtrační materiál ,y čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami 16 06 01 – Olověné akumulátory 16 06 02 – Nikl-kadmiové baterie a akumulátory 16 06 06 – Oddělené sbírané elektrolyty z baterií a akumulátorů

♦ ZÁZNAM O H AAVR IJNÍM ÚNIKU NEBEZPEČNÉ LÁTKY O každém havarijním úniku, jehož následek představuje ekologickou havárii, musí být sepsán “Záznam o havarijním úniku nebezpečné látky”. Za sepsání tohoto záznamu, jakožto za vedení veškeré dokumentace k havarijnímu úniku a její archivaci zodpovídá pověřený ekolog DK V Olomouc.

Záznam o havarijním úniku nebezpečné látky obsahuje: •

Místo úniku - obec, kraj, úsek dopravní cest ,y bližší popis místa.

•

Časové údaje o úniku - kdy byl zpozorován a kdy vznikl.

•

Kdo únik zpozoroval – jména svědků.

•

Druh a množství uniklé nebezpečné látky – minimálně odhadem

•

Provozovatel, nebo uživatel zařízení z něhož nebezpečná látka unikla.

•

Odesilatel a příjemce nebezpečné látk .y

•

Příčina úniku.

•

Rozsah znečištění ( půd ,y vod ,y zařízení) - plánek, nebo fotografie.

•

Popis a předpokládaný rozsah škod.

•

Popis zásahu při havarijnímu úniku (osoby a o rganizace, tech. a o rg. opatření).

•

Rozhodnutí o následných opatřeních(kdo zajišťuje, kontrolní o rgán atd.).

•

Odběr vzorků závadné látk ,y znečištěné zemin ,y vody (způsob odběru vzorků).

♦ BEZPEČNOS T PRÁCE PŘI LIKVIDACI ROPNÉ H VAÁ RIE Ropné látky mohou negativně působit na zdraví a bezpečnost osob. Mohou vyvolat podráždění pokožk ,y ekzém ,y vyrážk ,y při vniknutí do oka poškozují sítnici a rohovku. Vdechování par uhlovodíků může vyvolat bezvědomí, při velkých koncentracích i smrt. To t o nebezpečí hrozí zejména v uzavřených prostorách. Uniklé ropné látky ohrožují celý prostor možností požáru. V nevětraných prostorách mohou vzniknout výbušné koncentrace par uhlovodíků se vzduchem. Bezpečnost práce a ochrana zdraví spočívá především v prevenci. Všichni, kdo přicházejí při likvidaci ropné havárie do styku s ropnou látkou, musí být vybaveni rukavicemi z olejovzdorné pryže a olejovzdornými zástěrami. Hrozí-li zasažení očí, musí mít ochranné brýle. Při práci není dovoleno jíst, pít a kouřit. V prostoru zasaženém únikem ropných látek a do vzdálenosti 30 m od tohoto prostoru je zakázáno kouření a manipulace s otevřeným ohněm. Zasažený prostor musí být vyznačen výstražnými tabulkami. Je nutno uvést do pohotovosti dostatečný počet hasících přístrojů. Provoz spalovacích motorů a prostředků, určených k likvidaci havárie, je nutno zajistit z návětrné stran .y Před vstupem do uzavřených prostorů je nutno zajistit jejich vyvětrání na bezpečnou koncentraci ( pod 0,3 mg par na 1 litr vzduchu). Při zasažení osob ropnou látkou, parami uhlovodíků nebo při popálení je nutno poskytnout

první pomoc podle obecných zásad a vyhledat lékařské ošetření.

Příloha č.5 Postup při ohlašování mimořádných událostí Ohlašovací rozvrh Mimořádná událost Každý zaměstnanec ČD Ohlašovací pracoviště

HZS ČD (zajišťuje hlášení složce IZS +HZS ČR

Zdravotnická záchranná služba

PČR

Dispečer OPŘ

Vedoucí zaměstnanec OS ČD

Důležitá telefonní čísla a adresy : Organizace

Adresa

Telefonní číslo

Integrovaný záchranný systém : HZS ČD :

státní 150 drážní:

972734444

Zdravotnická záchranná služba : PČR : (místně příslušný o rgán)

Jiný způsob spojení

státní: 155, 571 758 111

státní: 158, 571 613 003

Ostatní : Dispečerský aparát :

drážní:

972762069 –vedoucí dispečer

eV d oucí zaměstnanci OS ČD :

vrchní přednosta DK V drážní 972 740 470

Poznámka : Použitelnost uvedených adres, telefonních čísel nebo jiného způsobu spojení je nutné nejméně jednou za 12 měsíců prověřovat. Příloha č.6 Způsob o rganizace zdravotní a záchranné služby Na základě Opatření generálního ředitele ČD pod č.j.: S - 6380/2005-O10, kterým je stanoven způsob evidence a hlášení pracovních úrazů, jejich šetření a zasílání záznamu o úrazu v akciové společnosti České dráh ,y stanovuji následující pokyny v podmínkách DK V Olomouc PJ aV l ašské Meziříčí takto: Povinností zaměstnavatele je zajišťovat preventivní protiúrazovou péči ve všech oblastech své činnosti a trvale zkvalitňovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci svých zaměstnanců. Pro účinnou protiúrazovou prevenci je nezbytné i provádění podrobné a účelné analýzy vzniklých pracovních úrazů. Z toho vyplývá mimo jiné i nutnost kvalitní, přesné a jednotné evidence pracovních úrazů a řádného, úplného a bezchybného vyplňování předepsané dokumentace. Ty t o povinnosti jsou zaměstnavateli uloženy zákonem č. 65/1965 Sb. ve znění pozdějších předpisů a nařízením vlády č. 494/2001 Sb..

1. Pracovní úraz Za pracovní úraz se považuje jakékoliv poškození zdraví nebo smrt, které byly zaměstnanci způsobeny nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Nařízení vlády č. 494/2001 Sb. rozlišuje: smrtelný pracovní úraz pracovní úraz Pouze pro vnitřní potřebu ČD se k účelu šetření a vnitřního zasílání člení pracovní úraz na závažný pracovní úraz (dříve těžký) a pracovní úraz (dříve ostatní). 1.1 Posouzení pracovního úrazu I. Smrtelný pracovní úraz Za smrtelný pracovní úraz se považuje takové poškození zdraví, které způsobilo smrt bezprostředně po úrazu nebo na jehož následky zaměstnanec zemřel nejpozději do 1 roku. II. a/ Závažný pracovní úraz (dříve těžký) – pouze pro vnitřní potřebu Za závažný pracovní úraz se v ČD považuje úraz, který měl za následek ztrátu orgánu (anatomickou nebo funkční) nebo jeho podstatné části, případně takové poškození zdraví, které lékař označil za těžkou újmu na zdraví. Ve vztahu k orgánům a institucím mimo ČD (např. při ohlašování a zasílání záznamu o úrazu) se tzv. závažný pracovní úraz v souladu s nařízením vlády č. 494/2001 Sb. zařazuje do kategorie pracovní úraz. b/ Pracovní úraz Za pracovní úraz se v ČD považuje takový úraz, který svým charakterem nelze zařadit do předchozích dvou kategorií. 1.2 Plnění pracovních úkolů a přímé souvislosti s nimi Vymezení je dáno zákonem č. 65/1965 Sb. v platném znění a nařízením vlády č.108/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 461/2000 Sb. Jedná se především o tyto pracovní úkoly a úkony:  Plněním pracovních úkolů je zejména výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru, jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní cesty.  V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou úkony, potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a úkony obvyklé v době přestávky na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele.  Takovými úkony však nejsou cesta do zaměstnání a zpět, stravování, ošetření, popřípadě vyšetření ve zdravotnickém zařízení, ani cesta k nim a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele.  Vyšetření ve zdravotnickém zařízení prováděné na příkaz zaměstnavatele, nebo vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření při první pomoci a cesta k nim a zpět, jsou úkony v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. 2. Evidence pracovních úrazů Povinnost DKV Olomouc PJ Valašské Meziříčí : •

evidovat všechny pracovní úrazy bez ohledu na to, zda byla způsobena pracovní neschopnost, případně k pracovní neschopnosti nedošlo,

•

• •

•

•

vést evidenci všech pracovních úrazů v knize úrazů tak, aby obsahovala všechny potřebné údaje k případnému sepsání záznamu o úrazu, v této knize evidovat i smrtelné pracovní úrazy, vyhotovit záznam o úrazu, kterým byla způsobena smrt nebo pracovní neschopnost delší než tři kalendářní dny, nejpozději do pěti pracovních dnů po oznámení úrazu a vést potřebnou dokumentaci, vést evidenci zaměstnanců, u nichž byla uznána nemoc z povolání, která vznikla na pracovištích zaměstnavatele, přijímat opatření proti vzniku opakovaných pracovních úrazů a nemocí z povolání ze stejných příčin. 2.2 Kniha evidence pracovních úrazů

V rámci PJ Valašské Meziříčí musí být vedeny knihy evidence úrazů na určených pracovištích Kniha evidence úrazů Kniha obsahuje tyto údaje: pořadové číslo, příjmení, jméno, titul poraněného zaměstnance, datum narození, funkce, datum a hodinu úrazu, místo úrazu a druh zranění, stručný popis úrazového děje, jména svědků úrazu a podpis zaměstnance, který zápis provedl. Knihu evidence úrazů jednotlivá pracoviště obdrží od bezpečnostního technika DKV Olomouc. Kniha evidence úrazů je vedená na níže uvedených pracovištích a postupuje se takto: Do knihy evidence úrazů u strojmistrů PJ VM budou zapisovat tyto pracoviště: Správkárna – OHV a OV, provoz včetně strojvedoucích,dílna údržby,MTZ Centrální evidence úrazů V centrální evidenci DKV Olomouc musí být vedeny pracovní úrazy, u kterých vznikne zaměstnavateli povinnost odškodnění úrazu. Tato evidence musí obsahovat minimálně tyto údaje: pořadové číslo, příjmení, jméno, titul poraněného zaměstnance, datum narození, funkce, u ČD zaměstnán od, datum, hodinu a charakter úrazu, místo úrazu a druh zranění, zdroj a příčinu úrazu, kdo úraz ohlásil, počátek a konec pracovní neschopnosti, odpovědnost za vznik úrazu, odškodnění poraněného zaměstnance v %, projednání s odborovým orgánem, datum odškodnění. Tuto centrální evidenci vede bezpečnostní technik DKV Olomouc. 2.3 Sepisování záznamu o úrazu Dnem vydání nařízení vlády č. 494/2001 Sb. vzniká povinnost používat jednotný tiskopis záznamu o úrazu. Vzor nového, pro potřeby DKV Olomouc PJ VM upraveného, tiskopisu záznamu o úrazu je uveden v příloze č.1 tohoto opatření. • Vyplňuje jej zpravidla bezprostředně nadřízený postiženého zaměstnance. Správnost a úplnost vyplněného záznamu zkontroluje zodpovědný zaměstnanec, pověřený zajišťováním BOZP - bezpečnostní technik. Pozornost je třeba věnovat mimo jiné uvádění názvu a kódu příslušné zdravotní pojišťovny dle předpisu SR 76 (Sei), přesnému uvádění zdroje a příčiny úrazu. Záznam o úrazu lze vyplňovat na počítači, na psacím stroji nebo hůlkovým písmem.

Pečlivě zpracovaný, čitelně a správně vyplněný ve všech rubrikách musí záznam o úrazu umožnit případné ověření úrazového děje, objasnit konkrétní příčiny a další okolnosti, které působily na vznik úrazu a které je nutno odstranit. Záznam o úrazu musí být podepsán zraněným, je-li toho schopen, svědky, vrchním přednostou DKV Olomouc nebo jím zmocněným zástupcem a zástupcem odborového orgánu zúčastněným na vyšetřování. 3. Hlášení pracovních úrazů •

•

Zaměstnanec bezodkladně ohlásí svému nadřízenému svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, jehož byl svědkem a spolupracuje při vyšetřování jeho příčin. Nadřízený zaměstnanec postiženého je povinen pracovní úraz ohlásit:

a/ příslušnému vedoucímu útvarů DKV (oprav, provozu, technickému, MTZ apod. b/ vedoucí zaměstnanec v bodě a/ nahlásí příslušnému náměstkovi a jeho prostřednictvím vrchnímu přednostovi DKV Olomouc c/ odborové organizaci, v níž je postižený organizován. Pokud není odborově organizován, zastupuje jej orgán odborové organizace s největším počtem členů, neurčí-li zaměstnanec jinak. d/ bezpečnostnímu technikovi DKV Olomouc

3.1 Ohlašování smrtelných pracovních úrazů Vedoucí OS nebo jím určený zaměstnanec ohlásí smrtelný pracovní úraz bez zbytečného odkladu: a) Vedoucímu dispečerovi místně příslušného regionálního centra řízení provozu a organizování drážní dopravy b) územně příslušnému útvaru Policie České republiky, c) ústředí příslušného odborového orgánu a příslušnému odborovému inspektorovi BOZP, d) zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal, e) příslušnému oblastnímu inspektorátu bezpečnosti, došlo-li k úrazu na pracovišti, stavbách a při činnostech, které podléhají jeho dozoru, nebo příslušnému báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle zvláštního zákona, f) příslušné zdravotní pojišťovně u které je zaměstnanec pojištěn, g) generálnímu řediteli ČD, h) příslušnému náměstkovi generálního ředitele do jehož působnosti OS spadá. V případě odštěpného závodu též příslušnému řediteli o.z., i) řediteli inspektorátu bezpečnosti železniční dopravy (O 18 GŘ ČD), j) řediteli odboru personálního (O 10 GŘ ČD), k) místně příslušnému odborovému orgánu.

3.2 Ohlašování pracovních úrazů Vedoucí OS, nebo jím určený zaměstnanec, ohlásí pracovní úraz bez zbytečného odkladu: a) Státnímu zástupci nebo územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin, b) místně příslušnému odborovému orgánu, c) zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal, d) příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu na pracovišti, stavbách a při činnostech, které podléhají jeho dozoru, nebo příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle zvláštního zákona, a vyžaduje-li poškození zdraví zaměstnance hospitalizaci delší než 5 dní. Závažné pracovní úrazy se dále ohlásí: a) Vedoucímu dispečerovi místně příslušného regionálního centra řízení provozu a organizování drážní dopravy, b) generálnímu řediteli ČD, c) řediteli inspektorátu bezpečnosti železniční dopravy (O 18 GŘ ČD), d) řediteli odboru personálního (O 10 GŘ ČD), e) příslušnému náměstkovi generálního ředitele do jehož působnosti OS spadá. V případě odštěpného závodu též příslušnému řediteli o.z., f) ústředí příslušného odborového orgánu a příslušnému odborovému inspektorovi BOZP.

3.3 Pracovní úrazy cizích zaměstnanců Stejný postup je při ohlašování všech pracovních úrazů zaměstnanců cizích subjektů působících na ČD.

3.4 Povinnosti vedoucích dispečerů regionálního centra řízení provozu a organizování drážní dopravy Vedoucí dispečer regionálního centra řízení provozu a organizování drážní dopravy vyrozumí o vzniku smrtelného a závažného pracovního úrazu ihned zaměstnance příslušného Regionálního inspektorátu bezpečnosti železniční dopravy (dále jen RIBŽD), který vykonává operační nehodovou činnost (pohotovost) viz. příloha č. 6.

4. Zahájení, průběh a ukončení šetření pracovních úrazů Vyšetřování pracovního úrazu je nutno zahájit bez zbytečného odkladu ihned po jeho ohlášení. Průběh šetření se řídí zákonem č. 65/1965 Sb. v platném znění, nařízením vlády č. 494/2001 Sb. a tímto opatřením. Vyšetřování příčin pracovního úrazu je možno ukončit teprve tehdy, jsou-li shromážděna všechna fakta odhalující skutečné příčiny úrazu, podle nichž je pak možno stanovit účinná opatření k omezení úrazovosti.

4.1 Smrtelný pracovní úraz Smrtelný pracovní úraz šetří určený zaměstnanec regionálního inspektorátu bezpečnosti železniční dopravy (dále jen RIBŽD) v úzké spolupráci s vedoucím OS, který poskytne veškerou dokumentaci pro objektivní zjištění všech okolností vzniku úrazu, včetně zajištění vyjádření zaměstnanců zúčastněných při úrazu. Do příchodu zaměstnance RIBŽD určeného k šetření smrtelného pracovního úrazu vedoucí OS provede účinná opatření pro zabránění dalšího možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců a zajistí místo pracovního úrazu tak, aby zůstalo v původním stavu za předpokladu, že se nejedná o záchranu postižených.

Zaměstnanec, který šetří smrtelný pracovní úraz je povinen úzce spolupracovat: • Se zástupci odborových orgánů, • s příslušnými odbornými zaměstnanci BOZP, a na požádání nebo podle potřeby: • S odbornými útvary ČD, • s orgány činnými v trestním řízení, • s příslušným oblastním inspektorátem práce dle místa úrazu. Zaměstnanec RIBŽD, který úraz šetřil, uvede výsledky šetření v rozhodnutí o ukončení šetření. Rozhodnutí musí obsahovat výklad vzniku pracovního úrazu, zdroj a příčinu, odpovědnost za vznik úrazu a povinnost vedoucího OS přijmout vlastní opatření proti opakování pracovních úrazů ze stejných příčin. Rozhodnutí musí odeslat nejpozději do 60-ti dnů institucím a útvarům dle písmene e) bodu 4.1 tohoto opatření. Rozhodnutí o ukončení šetření smrtelného pracovního úrazu odesílá zaměstnanec RIBŽD: • Všem účastníkům šetření, jejichž zaměstnanci nebo zařízení mají souvislost s pracovním úrazem, • ústředí příslušného odborového orgánu a příslušnému odborovému inspektorovi BOZP,

• • • •

místně příslušnému odborovému orgánu, příslušnému náměstkovi generálního ředitele do jehož působnosti OS spadá. V případě odštěpného závodu též příslušnému řediteli o.z., odboru personálnímu GŘ ČD, odboru právnímu GŘ ČD.

Rozhodnutí o ukončení šetření smrtelného pracovního úrazu se na vyžádání orgánů činných v trestním řízení a orgánů SOD poskytne příslušnému oddělení policie ČR a oblastnímu inspektorátu práce. Kopii spisové dokumentace o šetření smrtelného pracovního úrazu odesílá zaměstnanec RIBŽD, který úraz šetřil, příslušné organizační složce a na vyžádání oblastnímu inspektorátu práce, odboru personálnímu GŘ ČD, ústředí příslušného odborového orgánu, případně i jiným oprávněným orgánům. Vedoucí OS do 21 dnů po obdržení rozhodnutí o ukončení šetření smrtelného pracovního úrazu svolá mimořádný poradní sbor vedoucího OS k projednání úrazu. Na tomto jednání vedoucí OS předloží vlastní opatření k zamezení opakování pracovních úrazů ze stejných příčin. Současně předloží návrh stanovení míry odpovědnosti v %, od kterého se odvíjí návrh na odškodnění, předem projednaný s odborem personálním GŘ – oddělením bezpečnosti práce a s místně příslušným odborovým orgánem. Mimořádného poradního sboru se kromě členů poradního sboru příslušné OS zúčastní : • • • • • • •

Příslušný náměstek generálního ředitele do jehož působnosti OS spadá, nebo jím pověřený zástupce. V případě odštěpného závodu též příslušný ředitel o.z., nebo jím pověřený zástupce, zástupce inspektorátu bezpečnosti železniční dopravy GŘ ČD, zástupce RIBŽD, který úraz šetřil, zástupce oddělení bezpečnosti práce odboru personálního GŘ ČD, zástupce odboru právního GŘ ČD, zástupce ústředí příslušného odborového orgánu a příslušný odborový inspektor BOZP, zástupce místně příslušného odborového orgánu.

4.2 Závažný pracovní úraz •

•

Závažný pracovní úraz šetří určený zaměstnanec RIBŽD v úzké spolupráci s vedoucím OS, který poskytne veškerou dokumentaci pro objektivní zjištění všech okolností vzniku úrazu, včetně zajištění vyjádření zaměstnanců zúčastněných při úrazu. Do příchodu zaměstnance RIBŽD určeného k šetření závažného pracovního úrazu vedoucí OS vykoná účinná opatření pro zabránění dalšího možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců a zajistí místo pracovního úrazu tak, aby zůstalo v původním stavu za předpokladu, že se nejedná o záchranu

postižených. Zaměstnanec, který šetří závažný pracovní úraz je povinen úzce spolupracovat se zástupci odborových orgánů, a s příslušnými odbornými zaměstnanci BOZP, a na požádání nebo podle potřeby: • S odbornými útvary ČD, • s orgány činnými v trestním řízení pokud zahájí vlastní šetření, • s příslušným oblastním inspektorátem práce dle místa úrazu pokud zahájí vlastní šetření. Zaměstnanec RIBŽD, který úraz šetřil, uvede výsledky šetření v rozhodnutí o ukončení šetření. Rozhodnutí musí obsahovat výklad vzniku pracovního úrazu, zdroj a příčinu, odpovědnost za vznik úrazu a povinnost vedoucího OS přijmout vlastní opatření proti opakování pracovních úrazů ze stejných příčin. Rozhodnutí musí odeslat nejpozději do 60-ti dnů institucím a útvarům dle písmene e) bodu 4.2 tohoto opatření. Rozhodnutí o ukončení šetření závažného pracovního úrazu odesílá zaměstnanec RIBŽD: • Všem účastníkům šetření, jejichž zaměstnanci nebo zařízení mají souvislost s pracovním úrazem, • ústředí příslušného odborového orgánu a příslušnému odborovému inspektorovi BOZP, • místně příslušnému odborovému orgánu, • příslušnému náměstkovi generálního ředitele do jehož působnosti OS spadá. V případě odštěpného závodu též příslušnému řediteli o.z., • personálnímu odboru GŘ ČD, • odboru právnímu GŘ ČD. Rozhodnutí o ukončení šetření závažného pracovního úrazu se na vyžádání orgánů činných v trestním řízení a orgánů SOD poskytne příslušnému oddělení Policie ČR a oblastnímu inspektorátu práce. Kopii spisové dokumentace o šetření závažného pracovního úrazu odesílá zaměstnanec RIBŽD, který úraz šetřil, příslušné organizační složce a na vyžádání oblastnímu inspektorátu práce, odboru personálnímu GŘ ČD, ústředí příslušného odborového orgánu, případně i jiným oprávněným orgánům. Vedoucí OS do 21 dnů po obdržení rozhodnutí o ukončení šetření závažného pracovního úrazu svolá mimořádný poradní sbor vedoucího OS k projednání úrazu. Na tomto jednání vedoucí OS předloží opatření k zamezení opakování pracovních úrazů ze stejných příčin. Současně předloží návrh stanovení míry odpovědnosti v %, od kterého se odvíjí návrh na odškodnění, předem projednaný s odborem personálním GŘ – oddělením bezpečnosti práce a s místně příslušným odborovým orgánem. Mimořádného poradního sboru se kromě členů poradního sboru příslušné OS zúčastní:

• • • • • • •

Příslušný náměstek generálního ředitele do jehož působnosti OS spadá, nebo jím pověřený zástupce. V případě odštěpného závodu též příslušný ředitel o.z., nebo jím pověřený zástupce, zástupce inspektorátu bezpečnosti železniční dopravy GŘ ČD, zástupce RIBŽD, který úraz šetřil, zástupce oddělení bezpečnosti práce odboru personálního GŘ ČD, zástupce odboru právního GŘ ČD, zástupce ústředí příslušného odborového orgánu a příslušný odborový inspektor BOZP, zástupce místně příslušného odborového orgánu.

4.3 Pracovní úraz a) Tyto pracovní úrazy šetří vedoucí OS nebo jím pověřený zástupce ve spolupráci: se zástupci odborových orgánů, s odbornými útvary OS. b) Závěry šetření pracovního úrazu se na vyžádání orgánů činných v trestním řízení a orgánů SOD poskytnou příslušnému oddělení policie ČR a oblastnímu inspektorátu práce. c) Vedoucí OS, ve které pracovní úraz nastal, může v průběhu šetření požádat příslušný RIBŽD o součinnost, odmítne-li některá ze zúčastněných OS nebo cizí právní subjekt odpovědnost na vzniku úrazového děje. Rozhodnutí o ukončení šetření těchto pracovních úrazů se nevydává.

4.4 Námitky proti závěrům šetření Organizační složky, jejichž zaměstnanci nebo zařízení mají souvislost se vznikem pracovního úrazu, mohou podat námitky k závěrům cestou služebního postupu písemně řediteli O 18 GŘ. Námitky musí být podány nejpozději do 15 dnů po projednání příslušného úrazu na poradním sboru vedoucího OS. Podání námitky proti závěrům šetření pracovního úrazu má odkladný účinek pro stanovení míry odpovědnosti, od které se odvíjí návrh výše odškodnění.

5 Zasílání záznamů o pracovních úrazech

5.1 Zasílání záznamů a) Záznam o smrtelném pracovním úrazu zašle vedoucí OS nejpozději do pěti dnů po jeho ohlášení : • Územně příslušnému útvaru Policie České republiky, • příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, • příslušnému báňskému úřadu, stanoví-li tak zvláštní předpis, • příslušné zdravotní pojišťovně u které je postižený zaměstnanec pojištěn, • příslušnému RIBŽD, • ústředí příslušného odborového orgánu. b) Záznamy o pracovních úrazech (mimo smrtelné) zašle vedoucí OS za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do pátého dne následujícího měsíce: • • •

příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, příslušnému báňskému úřadu, stanoví-li tak zvláštní předpis, příslušné zdravotní pojišťovně u které je postižený zaměstnanec pojištěn.

c) Záznam o závažném pracovním úrazu dále zašle vedoucí OS nejpozději do pěti dnů po jeho ohlášení: • Příslušnému RIBŽD, • ústředí příslušného odborového orgánu. d) Záznamy o pracovních úrazech zašle vedoucí OS nejpozději do pěti dnů po jeho ohlášení: • Místně příslušné odborové organizaci.

5.2 Vnitřní zasílání Kopie všech záznamů o úrazu zašle vedoucí OS: I.

Příslušnému RIBŽD do 5. dne následujícího měsíce

II. Generálnímu ředitelství ČD do 10. dne následujícího měsíce na O 10 GŘ oddělení bezpečnosti práce. Odborní zaměstnanci odboru 10 GŘ provedou konečnou kontrolu úplnosti uvedených údajů a do 15. kalendářního dne v měsíci předají hromadně kopie záznamů o úrazu pověřenému zaměstnanci odboru 1 GŘ.

6. Odškodňování pracovních úrazů

6.1 Stanovení výše odškodnění Odškodňování pracovních úrazů se řídí zákonem č.65/1965 Sb. v platném znění a vyhláškou MZ ČR č. 440/2001 Sb. v platném znění o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění s účinností od 1.1.2002, Opatřením generálního ředitele, kterým se stanoví postup při provádění zákonného pojištění odpovědnosti za škody z pracovních úrazů a nemocí z povolání v podmínkách Českých drah ze dne 22.12.1997 č.j. 56 753/97-O 25 ve znění pozdějších změn (zveřejněno ve Věstníku ČD č.1/1998, změna č. 1 zveřejněna ve Věstníku ČD č. 11/1998, změna č. 2 zveřejněna ve Věstníku ČD č. 16/1999, změna č. 3 zveřejněna ve Věstníku ČD č. 19/2002 a změna č. 4 zveřejněna ve Věstníku ČD č. 12/2005 ) a Metodickými pokyny pro odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání č.j.: 57 372/2002-O 25 ve znění pozdějších změn (zveřejněno ve Věstníku ČD č. 13/2002, změna č. 1 zveřejněna ve Věstníku ČD č. 6/2003). Pracovní úrazy, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti vyhlášky č. 440/2001 Sb. se posuzují podle původních právních předpisů. Výši odškodnění stanoví podle míry odpovědnosti po projednání s místně příslušným odborovým orgánem vedoucí OS, ve které je poškozený zaměstnán. Výši odškodnění pracovních úrazů smrtelných, závažných a všech ostatních úrazů vzniklých pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek je vedoucí organizační složky povinen předem projednat s O 10 GŘ – oddělením bezpečnosti práce.

7. Závěrečná ustanovení Přílohy : č. 1 č. 2 č. 3 č. 4 č. 5 č. 6 č. 7

- Vzor tiskopisu ”Záznam o úrazu”, platného v ČD - Seznam zdravotních pojišťoven a jejich kódů - Adresář Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce - Adresář odborových centrál působících v Českých drahách - Adresář inspektorů BOZP odborových centrál - Adresář RIBŽD - Adresář zaměstnanců O10 GŘ určených pro přijetí hlášení o smrtelném nebo závažném smrtelném pracovním úrazu č. 8 - Adresář zaměstnanců BOZP na O10 GŘ dle oblasti působnosti č. 9 - Adresář pojišťovny Kooperativa a.s. č. 10 - Vzor souhlasu pro použití osobních údajů č. 11 - Vzor knihy evidence úrazů č. 12 - Seznam osobní odpovědnost za ohlášení smrtelného a závažného pracovního úrazu

Organizace zdravotní a záchranné služby PJ Úraz nebo zhoršení zdravotního stavu ohlásí zaměstnanci následovně:

V pracovní době: a) zaměstnanci provozu ................strojmistrovi ve službě b) zaměstnanci opravny vozidel ..........mistrům c) zaměstnanci Ovos....................vedoucímu tažených vozidel d) zaměstnanci Ovn......................vedoucímu opravny vozů e) zaměstnanci MTZ.....................vedoucímu MTZ f) zaměstnanci STP .....................strojmistrovi ve službě g) ostatní zaměstnanci .................svému vedoucímu

V mimopracovní době: všichni zaměstnanci....................strojmistrovi ve službě Zprostředkování odborné pomoci: Telefonní číslo záchranné služby : 155 Nemocnice s poliklinikou : 571758 111 Dopravní záchranná služba : 571613 012 Strojmistr ve směně zajistí podle povahy a charakteru úrazu nebo zhoršení zdravotního stavu odbornou lékařskou pomoc. V případě potřeby zajistí vyrozumění Hasičské záchranné služby , Policie ČR, plynáren nebo energetických závodů. Ve všech případech bude o úrazu nebo zhoršení zdravotního stavu zaměstnance vyrozuměn Přednosta PJ V.M. a B.T. DKV Olomouc

Rozmístění skříněk první pomoci na pracovištích PJ Valašské Meziříčí a odpovědnost jednotlivých pracovníků. -PJ V.M. -kancelář strojmistrů zodpovídá : vedoucí provozu -kancelář mistrů, zodpovídá : vedoucí O.O.L.

Příloha č.7 Řád nocležny. 1. Úvod V souladu s § 21a) zákona č. 274/2003 Sb. Byl zpracován ”Provozní řád provozovny s ubytovacími službami” – nocležny v DKV Olomouc PJ Valašské Meziříčí.

2.Poskytovatel a provozovatel České dráhy, a.s.-zapsané v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 8039 Nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1 IČ : 70994226 DIČ: CZ70994226 DKV Olomouc, PJ Valašské Meziříčí, Jiráskova 470, 757 15 Valašské Meziříčí

3.Druh a rozsah poskytovaných služeb České dráhy, a.s. DKV Olomouc, PJ Valašské Meziříčí poskytuje ubytování na nocležnách v PJ Valašské Meziříčí. Jedná se celkem o 5 jednolůžkových pokojů ,1 pokoj 5 lůžkový a 1 pokoj dvojlůžkový, které se nacházejí v prvním patře administrativní budovy PJ Valašské Meziříčí. Podlaha je krytá podlahovou krytinou z PVC a kobercem, stěny jednotlivých místností jsou vymalovány. .Pokoje jsou vybaveny odkládací stěnou na šaty, postelemi a stoly s židlí.

4.Popis pracovní činnosti Úklid v ubytovací jednotce provádí firma LM servis úklidové práce Lenka Michalcová Val. Meziříčí

5.Manipulace s prádlem Zaměstnanec, který provádí manipulaci s prádlem má pracovní oděv světlé barvy, který je udržován v čistotě, dle potřeby měněn. Civilní oděv je odděleně ukládán od pracovního v šatníkové skříni v místnosti šatny, která je mimo provozovnu. Zásoba čistého, nepoužitého prádla je uložena ve skladu MTZ, který je umístěn ve stejné budově jak ubytovací jednotka. Praní a žehlení zajišťuje smluvně vybraná firma provádí firma Brzezinová Miroslava praní prádla Frýdlant nad Ostravicí. Prádlo je poskytováno pro každého klienta jednorázově, opakované použití prádla je nepřípustné. Použité prádlo je z materiálu, který se dá vyvářet a žehlit.

6.Úklid a sanitace provozovny Úklid všech prostor se provádí bezprostředně po znečistění, jinak nejméně jedenkrát denně na vlhko (nábytek a veškeré plochy v ubytovací jednotce i mimo ni). Úklid s použitím dezinfekčních prostředků se provádí nejméně jedenkrát týdně. Hygienické zařízení se uklízí denně dle potřeby, jedenkrát denně s použitím dezinfekčních prostředků.

Po ukončení ubytování v ubytovacích jednotkách je provedeno převlečení ložního prádla, vysání jednotlivých postelí, odstranění prachu, proveden úklid na mokro. Odpadkové koše se vyprazdňují minimálně 1x denně s následnou očistou a dezinfekcí. Malování provozovny se provádí při znečištění stěn minimálně 1x ročně.Hygienické zařízení se maluje 1x ročně. Co čtvrt roku je prováděna kompletní sanitace celého ubytovacího zařízení.

7.Zásady osobní hygieny zaměstnanců a ochrany zdraví spotřebitele Pracovníci musí pečovat o tělesnou čistotu, vždy před zahájením a po ukončení práce, rovněž při přechodu z práce nečisté na čistou. Pracovníci používají ochranné prostředky dle charakteru vykonávané práce. Prádlo je pro každého klienta poskytováno jednorázově, opakované použití prádla je nepřípustné. Ubytování klientů se zvířaty není přípustné. Provozovna není vybavena lékárničkou. Skříňka první pomoci je umístěna v přízemní místnosti budovy PJ Valašské Meziříčí – strojmistři , s nepřetržitým provozem. Ve Valašském Meziříčí, 20.10.2004

Přednosta PJ : Stanislav Volek ?

Dodatek k návrhu provozního řádu provozovny “Ubytovací služby (nocležna)” DKV Olomouc PJ Valašské Meziříčí, Jiráskova 470, 757 15 Valašské Meziříčí, provozovatel fa ČD, a.s. Ad 5) Praní ložního prádla je zajišťováno firmou BLANKYT PLUS spol. s.r.o. Valašké Meziříčí. Použité prádlo po každém ubytovaném je ihned odnášeno v nepropustných obalech do určené skříně na použité prádlo ve skladu PJ Valašské Meziříčí, kde je ukládáno do uzavíratelného koše. Čisté prádlo se při přepravě chrání před znečištěním a druhotnou kontaminací vhodným obalem. Prádlo se převáží tak, aby nedošlo k poškození obalu. Dosušování použitého prádla v provozních místnostech je nepřípustné. Čisté prádlo je uloženo ve skříni určené pro ukládání čistého prádla. Ad 6) Dezinfekční prostředky se ředí denně před zahájením provozu, nádoba je označena dnem a hodinou ředění. Při práci s dezinfekčními prostředky se dodržují zásady ochrany zdraví a bezpečnosti práce a používají se osobní ochranné pomůcky. Je nutno respektovat zásadu střídání dezinfekčních prostředků k zabránění vzniku rezistence mikrobů vůči dlouhodobě používanému přípravku (dezinfekční přípravky s odlišnými aktivními složkami). Pro dezinfekci ploch budou používány dezinfekční přípravky v daných koncentracích a expozičních dobách viz tabulky:

Čistící dezinfekční prostředky pro úklid ubytovacích prostor Dezinfekční prostředek Savo Prim

Koncentrace-expozice účinnost 1%.30minut do zaschnutí ABTMV

A - usmrcení vegetativních forem bakterií a mikroskopických kvasinkových hub B - virucidní účinek na široké spektrum virů T - usmrcení mykobakterií kompl. M. Tuberculosis M - usmrcení potenciálně patogenních mykobaktrií V - fungicidní účinek na mikroskopické vláknité houby Dezinsekce a deratizace se provádí profylakticky 1x ročně a dle potřeby s použitím přípravků k tomu vhodných po konzultaci s odbornými pracovníky DDD (dezinfekce, dezinsekce a deratizace). Pracovníci musí pečovat o tělesnou čistotu vždy před zahájením a po ukončení práce, rovněž při přechodu z nečisté práce na čistou. V provozovně se nesmějí vyskytovat předměty nesouvisející s její činností. Osoba zodpovědná za dodržování provozního řádu – přednosta PJ

Příloha č.8 Organice čištění vozidel Čištění vozidel provádí a za kvalitu odpovídá sjednaná soukromá firma V-Trade dle předpisu ČD V 71. Harmongram čištění vozidel dodává určený pracovník PJ

5. Plnění vodojemů žkv. : Plnění vozidel vodou provádí sjednaná čistící firma

Příloha č.9 Opatření pro provoz v zimních podmínkách Zimní podmínky vytvářejí v železničním provozu a při jeho řízení složité situace, které je třeba řešit často za pomoci mimořádných prostředků při skloubení činnosti všech útvarů a složek, které za jeho průběh odpovídají. Základním úkolem všech zaměstnanců PJ je těmto poruchám a potížím předcházet, vzniklé obtíže a narušení provozu co nejrychleji odstranit a obnovit podmínky pro plynulý provoz. Pro zabezpečení včasné zimní přípravy, kvalitního a bezpečného průběhu provozu v zimních podmínkách vydávám pro následující zimní období toto opatření.

1. Na úseku přípravy na provoz v zimních podmínkách : (všechna opatření jsou termínována k 31.10., pokud není stanoveno jinak)

a, u stavebních částí: - zabezpečit prohlídky všech výměníkových stanic, kotelen, rozvodů tepla a komínů před topnou sezónou se zaměřením na plnění podmínek Vyhlášek č.91/93 Sb o bezpečnosti práce v kotelnách, vyhláška č.21/1996, kterou se provádí některá ustanovení zákona o požární ochraně č.91/1995 ČSN 07 0240 "Teplovodní nízkotlaké parní kotle", ČSN 07 0710 "Provoz,obsluha a údržba parních a horkovodních kotlů", Odpovídá : tech. odbor vedoucí pracovišť - zabezpečit prohlídku budov a zařízení se zaměřením na zateplení a proti zamrznutí, - zabezpečit prohlídky vodovodních řádů, zateplení hydrantů a pod., před příchodem mrazů odvodnit nepotřebné vodní zařízení, Odpovídá : tech. odbor vedoucí pracovišť

- zabezpečit umytí okem v prostorách PJ k zabezpečení co největšího přístupu světla v zimním období, po ukončení zimního období provést opětné umytí oken , Odpovídá : tech.odbor vedoucí pracovišť - vypracovat plán na odklízení sněhu a ledu včetně odvozu v obvodu provozní jednotky . Odpovídá : tech.odbor

b, v materiálovém vybavení zajistit zejména : - dostatečné množství otopu a dohodnout dodávky otopných médií ( uhlí, plyn ), Odpovídá : vedoucí MTZ - vybavení pracovníků ochrannými pomůckami ( zimní boty, zimní kabáty a pod.), Odpovídá : vedoucí MTZ - vybavení dostatečným množstvím pracovních pomůcek ( košťata, škrabky, posypový materiál,rozmrazovací poch. a pod.), Odpovídá : ved.MTZ, vedoucí strojmistr, vedoucí pracovišť PJ - v dostatečném předstihu provést předzásobení nezamrzající naftou, aby nedocházelo k zamrzání v palivových systémech. Na pracoviště, kde nelze uskladňovat tuto nemrznoucí naftu zajistit přísady, které zabrání zamrzání nafty v topných systémech přívěsných vozů, Odpovídá : vedoucí MTZ - zabezpečit v případě nízkých teplot naftové nádrže typu BENCALOR pro plnění naftových nádrží přívěsných vozů plnit směsí motorové nafty s chemickými přípravky,případně petrolejem podle stanovených návodů.U ostatních nádrží při plnění naftových nádrží přívěsných vozů zabezpečit dle potřeby míchání přípravků,případně petroleje přímo do nádrže dle stanoveného návodu. Odpovídá : vedoucí MTZ vedoucí pracovišť

c, v oblasti hnacích vozidel: - připravit montáž sněhových pluhů na lokomotivy ř. 742 .Montáž bude provedena operativně dle požadavku provozu, vedoucí oprav určí konkrétní lokomotivy s maximálními obručemi tak, aby na každém pracovišti severní oblasti bylo 1 vozidlo se sněhovým pluhem. Odpovídá : vedoucí oprav PJ - pro případné rozmrazování lokomotiv připravit elektrické ohřívače typu TERMON 220/380

Odpovídá : vedoucí oprav PJ - zabezpečit zateplení vozidel dle stanovených návodů výrobce (zakrytí filtrů, dosazení plachet na chladiče atd) Odpovídá : vedoucí oprav PJ - připravit včas do řádného technického stavu přívěsné osobní vozy ( topení, osvětlení, el.rozvody a baterie ), Odpovídá : vedoucí oprav PJ, vedoucí pracovišť PJ - zabezpečit zprovoznění vytápění naftových nádrží motorových vozů 810, které jsou tímto zařízením vybaveny Odpovídá : vedoucí oprav PJ - zabezpečit dostatečný počet hnacích a přívěsných vozidel. Provést dokončení prohlídek a oprav odstavených vozidel. V zimním období neprovádět údržbu pro cizí organizace a SDC s cílem zabezpečit temperované prostory pro hnací vozidla a údržbu, Odpovídá : vedoucí oprav PJ HV vybavené sněhovým pluhem s přidělením na PJ: Valašské Meziříčí 742.028 742.045 742.240 Suchdol n/O 742.046

d, opatření v oblasti vozového hospodářství - provést prohlídky pracovišť.V zápise stanovit úkoly a termíny pro odstranění závad. Odpovídá : vedoucí pracoviště OV - provést školení pracovníků se zaměřením na problematiku související se zabezpečením práce a činnosti v zimních podmínkách. Odpovídá : IŽD.PJ - připravit zajištění poskytování občerstvení ve smyslu výnosu GŘ Praha č.j.58308/98O10. Odpovídá : ved. OV, ved.strojmistr, ved.PJ - zajištění správné teploty a funkčnosti vytápěcích systémů při předtápění souprav osobních vlaků. Odpovídá : ved.oddělení taž.vozidel, ved.PJ

- ved.OV zajistí pro hladký provoz v zimním období protáčení a namazání šroubovek předepsaným mazivem. Odpovídá : ved.OV - ved.oprav vozů osobní dopravy zajistí prohlídky a přezkoušení vytápěcích systémů osobních vozů včetně provozuschopnosti předtápěcích systémů souprav. Odpovídá : vedoucí oprav PJ

2. Na úseku vlastního provozu v zimních podmínkách Opatření potřebná k zajištění plynulosti provozu ve zhoršených povětrnostních podmínkách projednává zásadně výkonný orgán štábu ZO,t.j. vedoucí směny železniční stanice, případně přednosta žel.stanice. Za nasazení strojů pro odklízení sněhu, případně jiných tažných prostředků, odpovídá plně výkonná jednotka, která příslušný prostředek vlastní. Náklady na jejich provoz nese objednavatel tohoto prostředku. Ve vybraných ŽST budou ustaveny štáby zimní ochrany (dále jen ŠZO).Zástupci PJ Val.Meziříčí v příslušných ŠZO bude přednosta PJ. Vedoucí jednotlivých pracovišť PJ, kde se provádí čistění osobních vozů zajistí důkladné čistění stupátek a spojovacích můstků u osobních vozů, v případě neobsazení pracoviště čističek zabezpečí čistění přednosta žst. Čistění stupátek motorových vozů zabezpečí strojvedoucí ve službě. Při poruchách a překážkách v železničním provozu vyhlašuje vedoucí směny OPŘ na žádost vedoucího směny výkonné jednotky tyto stupně : 1 .s t u p e ň - zvýšení nebezpečí ohrožení provozu 2 .s t u p e ň - překážka v provozu Uvedené stupně je možno vyhlašovat i pro jednotlivé traťové úseky, nebo části tratě. O vyhlášených stupních informuje vedoucí směny vedoucího pracovníka PJ.

Příloha č.10 Požadavky na kvalifikaci zaměstnanců Číslo KZAM 12265 12271

Odborná Pracovní zařazení Vzdělání zkouška Vrchní přednosta PJ VŠ V-13 Přednosta provozní VŠ V-13

Vyhl. ČÚBP č. 50/78 Sb. Jiné §8 §4

12311 12313 12351 13192 13192 13192 21293 21296 21296 21313 22117

23528 24112 24113 24122 31199 31527 31602 31602 31603 31604 31612 31621 31622 31624 31624 31625 31628 31643 34165 34219 34331 34332 34333 34334 34352 Číslo KZAM 34393

jednotky Vedoucí odboru ekonomiky Vedoucí odboru technického Vedoucí odboru zásobování Vedoucí oddělení II. správce PJ Vedoucí oddělení II. Vedoucí oddělení II. Specialista Systémový specialista Systémový specialista Matematik-analytik Ekolog

VŠ, ÚS VŠ, ÚS VŠ, ÚS VŠ, ÚS

V 11 V-09

VŠ, ÚS VŠ, ÚS VŠ, ÚS VŠ, ÚS VŠ, ÚS VŠ, ÚS ÚS

V-11,12

Inspektor pro školení Hlavní účetní Vedoucí účetní Personalista Organizačně technický pracovník Defektoskopický technik

VŠ, ÚS ÚS ÚS ÚS ÚS

V-13

Inženýr žel. dopravy Inženýr žel. dopravy Sam. technik žel. dopravy Technik žel. dopravy Technolog Kontrolor vozby Vedoucí provozu Mistr pro opravy HV * Mistr OV, STP Vedoucí oprav vozidel Strojmistr Technický pracovník Zásobovač Referent marketingu Všeobecný účetní Mzdový účetní Finanční účetní Materiálový účetní Mzdový referent

VŠ, ÚS VS, US ÚS ÚS ÚS ÚS VŠ, ÚS ÚS ÚS VŠ, ÚS ÚS ÚS ÚS, S VŠ, ÚS ÚS ÚS ÚS ÚS ÚS

Pracovní zařazení Referent péče o HIM

Odborná Vzdělání zkouška US

V-11,12

ÚS

§3 §4 §3 §7 §7 §3 §3 §4 §3 §3 §3

§8 §3 §3 §3 §3 §4

V-11,12

V-05 V-10 V 13 V-03 V-04 V 13 V-09

§4 §3 §3 §3 §3 §7 §8 § 4,7 §4 §8 §4 §3 §3 §3 §3 §3 §3 §3 §3 Vyhl. ČÚBP č. 50/78 Sb. §4

ZZ 0 ZZ 0

ZZ 0 ZZ 0 ZZ 0 ZZ 0

§ 7 Vyhl. MLVH č- 42/76 Sb. ZZ 0 ZZ 0 ZZ 0 ZZ 0 Atest. Zkouška ZZ 0 ZZ 0 ZZ 0

ZZ 0 ZZ 0 ZZ 0 ZZ 0 ZZ 0 ZZ 0 ZZ 0 ZZ 0 Jiné

Zk. na vstup do SAP

R3 34395 41313 71221

Referent obrany Skladový referent Zedník

ÚS S SO

§3 §3 §4

ZZ 0 ZZ 0

71246

Stavební truhlář

SO

§4

ZZ 0 a ZZ 5

71361

Instalatér

SO

§4

71367

Stavební zámečník

SO

§4

ZZ 0 část. 1 ZZ 0 část. 1

71411

Malíř a natěrač

SO

§3

71424

Natěrač, lakýrník

SO

§3

72123

Svářeč kovů

SO

§4

72221

Nástrojař

SO

§4

72223

Provozní zámečník

SO

§4

ZZ 0 a část. ZZ 1

72231

Soustružník kovů

SO

§4

72242

Brusič kovů

SO

§4

72341

§4

72343

Mechanik mot.lok. a mot. SO vozů * Zámečník kolejových vozidel SO

ZZ 4 ZZ 4 ZZ 1 ZZ 2

72345 72427

Vozmistr Elektromechanik *

72432

Mechanik elektron.zařízení * SO

§ 5,6,7

72469

Elektromontér

SO

§ 5,6,7

81597

Laborant

SO

§3

SO SO

§4 V-07

§4 § 5,6,7

ZZ 0 a část. ZZ 6

ZZ 6 ZZ 6 ZZ 7 ZZ 1

a ZZ a ZZ

0 a ZZ 0 a ZZ 0 a ZZ 0 a ZZ

0 a ZZ 0 a ZZ 0 a ZZ 0 a ZZ

ZZ 0 a ZZ 3 ZZ 0 a ZZ 3

ZZ 0 a část.ZZ 3 Zk.způs obilosti pro zam. CHL

81621

Topič

81638 82903

Čistič kanalizačních zařízení Z Kontrolor defektoskopista SO

83112 83119

Strojvedoucí Strojved. s komerč. odbav. cest. Dozorce depa Posunovač Výhybkář Řidič osobních automobilů

83132 83136 83137 83211

Z

ÚS ÚS SO SO SO SO

83249

Řidič automobilů

91321 91415 91511 91521 91623

Uklízečka Z Domovník Z Posel Z Vrátný Z Čistič lokomotiv a želez. Z vozů Manipulační dělník Z Skladový dělník Z Dělník v dopravě Z

93391 93393 93398

§4 §3 §4 V-08 V-08, 02 V-01 V-01 V-01

ZZ 0 a ZZ 6 ZZ 0 Atest. zkouška

§ 4,5 O- § 4

nákladních SO

§4 §4 §4 §3

§3

§3 §3 §3 §3 §3 §3 §3 §3

ZZ O Řidič. průkaz ZZ O Řidič. průkaz ZZ 0 ZZ 0 ZZ 0 ZZ 0 ZZ 0 a M 32 ZZ 0 ZZ 0 ZZ 0

ZZ 0 - OP 16, OP 14, Pracovní řád s.o.ČD, Vyhláška 17/1992 Sb., 125/1997 Sb., 110/1975 Sb a 48/1982 Sb. Provozní řád PJ, Kolektivní smlouva s.o.ČD, požární školení ZZ 1 - zákon 48/1982 Sb., normy : 20 0700, 0708, 0717, 0723 69 0012 12 480-1, 27 0808 Příloha 9 a 10 předpisu V 25, opravárenské rozměry V 99/1, V 98/62 ZZ 2 - zákon 48/1982 Sb., normy : 20 0700, 0708, 0717, 0723 69 0012 12 480-1, 27 0808 Příloha 9 a 10 předpisu V 25, opravárenské rozměry V 67, V 68 V 69, V 99/1, V 98/62 ZZ 3 - zákon 48/1982 Sb., normy : 20 0700, 0708, 0717, 0723 69 0012 12 480-1, 27 0808

Příloha 2 a 3 předpisu V 25, opravárenské rozměry V 68, V 69, V 98/62 HV - schémata elektrických obvodů vozidel TV - schémata elektrických obvodů vozů ZZ 4 - zákon 48/1982 Sb., normy : 20 0700, 0701, 0708, 0710, 0711, 0717, 0723 12 480-1, 27 0808 ZZ 5 - zákon 48/1982 Sb., normy : 49 6101, 6104, 6105, 6195, 6110 ZZ 6 - zákon 48/1982 Sb., normy : ISO 3864 ZZ 7 - zákon 48/1982 Sb., normy : 05 0601, 0610, 0630 * Mistr a mechanik, elektromechanik ve funkci ”četař” vykoná zkoušku způsobilosti pro stacionární vyzkoušení hnacích vozidel dle podmínek OK 2/1. Zvláštní zkoušku ZZ 1 - 7 zabezpečí vedoucí prav, vedoucí oddělení oprav a IŽD pro opravy tažených vozidel. Vykonání zkoušky výše uvedení pracovníci zapíšou do výkazu o zkouškách.

Příloha č.11 Schéma napájení a dělení trakčního vedení - oprávnění pracovníci Vjezdová kolej do PJ severní stranou je zatrolejována po zarážedlo kusé koleje 3K, u které je vybudována lávka pro údržbu a opravy elektrických lokomotiv., viz. nákres. Trakční vedení v PJ Val. Meziříčí je napájeno stejnosměrným proudem o napětí 3000 V. V obvodu PJ je zatrolejovaná kolej č. 3K v délce cca 110 m s napojením na trakční vedení v žst Val. Meziříčí. Nad touto kolejí je neutrální pásmo v troleji v délce 18 m ohraničeno úsekovými děliči č. 26 a 27. Na stožáru je úsekový odpojovač s ručním pohonem č. 107, který slouží k odpojení troleje nad prohlížecí lávkou. Dále mezi lávkou a úsekovým odpojovačem č.107 je umístěn stožár s odpojovačem č. 1Z107.

lávka 3K

Úsekové odpojovače beznapěťový úsek

točna

K4 žst.

Doba platnosti obsluhy úsekových odpojovačů je 5 let

Seznam zaměstnanců oprávněných obsluhovat úsekové odpojovače: Dobeš Libor Janča František Koleček Rudolf Labaj Zdeněk Prusenovský Ladislav Stromšík Petr Topič Zdeněk

PROVOZNÍ ŘÁD DKV OLOMOUC

Recommend Documents