Projektový management a fundraising Závěrečný test - řešení
Výukový materiál vzdělávacích kurzů v rámci projektu „Zvýšení adaptability zaměstnanců organizací působících v sekci kultura“
1. Jak definujeme projektový management? Projektový management je proces, v rámci kterého řídíme projekt. Definice projektového managementu jsou různé, lze uvést např. tyto dvě: PMBOK definuje PM jako „aplikaci znalostí, schopností, nástrojů a technologií na aktivity projektu tak, aby tyto splnily požadavky projektu“. Kerzner definuje PM jako „souhrn aktivit spočívající v plánování, organizování, řízení a kontrole zdrojů společnosti s relativně krátkodobým cílem, který byl stanoven pro realizaci specifických cílů a záměrů“. 2. Co je to projekt? Definice mohou být různé, v podstatě jde o cílevědomý návrh na uskutečnění určité inovace v daných termínech zahájení nebo dočasné úsilí vynaložené na vytvoření unikátního produktu, služby nebo určitého výsledku. Je připravován lidmi, pracuje s omezenými zdroji a je plánován, řízen a kontrolován. Projekt má specifický cíl, má definováno datum začátku a konce a je určen rámec pro čerpání zdrojů potřebných k realizaci. 3. Jaké jsou hlavní charakteristiky projeku? má stanovený časový rámec - datum zahájení a konce, má stanovené cíle a výstupy, je unikátní - neopakuje se, je novou zkušeností, přináší rizika, vyžaduje koordinovaný systémový přístup – strategii, pro jeho účely jsou využívána efektivním způsobem omezená specifika - projektový tým, aplikované zdroje, zvolené komunikační kanály, ekonomické limity, má stanovena pravidla hospodaření, vyžaduje aktivní přístup a pozitivní postoj projektového týmu ke změnám - projekt symbolizuje nadcházející změnu, má sestavený organizační systém, ale role jednotlivce v týmu je flexibilní, formy spolupráce jsou vytvářeny v průběhu plánování a realizace projektu, je komplexním systémem provázaných činností plánování a koordinace - je chápán jako celek, je realizován v adekvátním projektovém prostředí.
4. Jaké jsou výhody projektového managementu? Výhody projektového managementu jsou neoddiskutovatelné. Pomocí úspěšně realizovaného projektu: dosáhneme vytyčeného cíle za stanovený čas, s náklady, které jsme si na začátku vyčlenili a s předem stanovenými lidskými zdroji. 5. Co obsahuje pět hlavních zásad projektu? a. Projekt musí být zacílený. Měl by mít svoji cílovou skupinu, pro kterou je určen a pro kterou je nějakým způsobem přínosný. Uvedeme si opět příklad z oblasti knihovnictví: v knihovnictví jsou cílovou skupinou především uživatelé knihoven a specifické skupiny – menšiny, handicapovaní, studenti, děti, nebo důchodci. Avšak cílovou skupinou mohou být také zaměstnanci knihoven a další.
2
b. c. d.
e.
Projekt musí být reálný. Cíl projektu musí být zvolen tak, aby byl dosažitelný. Např. není reálné postavit v českých podmínkách stopatrovou knihovnu. Projekt musí být účelný. Cílová skupina by měla z projektu vždy mít nějaký prospěch. Projekt by měl změnit nějaký stav z nevýhodného na výhodný. Projekt by měl být řešen systémově. Je nutné brát v potaz každou součást projektu. Jakýkoli zásah má na konečný výsledek projektu vliv. Projekt je nutné řešit postupně, je to sled na sebe navazujících aktivit, které nelze přeskakovat a měnit. Projekt musí být efektivní. Efektivní projekt minimalizuje zdroje (finanční a lidské) a maximalizuje výsledný produkt.
6. Co je účelem projektového plánování? Podpora komunikace uvnitř projektového týmu a komunikace projektového týmu s vedením organizace, usnadnění orientace v dílčích fázích projektu, přehledná koordinace činností a v neposlední řadě také sledování průběhu celého procesu za účelem včasného zavedení nápravných opatření, pakliže dojde k neplánovaným odchylkám. 7. Co je výstupem zahájení projektu? Zakládací listina projektu, předběžná definice projektu. 8. Co je to zakládací listina projektu a co musí obsahovat? Zakládající listina projektu je dokument, který formalizuje existenci projektu, přiděluje manažerovi projektu autoritu pro použití zdrojů na naplnění požadavků spojených s realizací projektu. Zakládající listina projektu by měla obsahovat: název projektu, název organizace, datum vyhotovení zprávy, popis projektu, cíl projektu, účel projektu, sponzora projektu, projektového manažera a vymezení jeho kompetencí, seznam členů projektového týmu včetně organizační struktury týmu a kontaktů, rozpočet, datum zahájení a předpokládaného ukončení projektu včetně zásadních milníků projektu. 9. Co je to SMART test stanovení cílů projektu? Definované cíle by měly splňovat některé požadavky, jejichž vynechání může způsobit řadu problémů. Metoda SMART testu slouží k definování konkrétních cílů projektu, každý cíl a jeho výstupy pak musí splňovat následující kritéria: S M
Specific Measurable
A
Assignable
R T
Realistic Time-bound
Cíle musí být specifické a konkrétní. Cíle musí být opatřeny měřitelnými parametry, podle nichž lze rozpoznat, zda bylo cíle dosaženo. Cíle musí být přidělitelné jedinému subjektu s odpovědností a autoritou k výkonu rozhodnutí. Cíle musí být dosažitelné s použitím disponibilních zdrojů a realistické. Cíle musí být časově ohraničené, aby byly kontrolovatelné.
3
10. Jaké umíte vyjmenovat techniky řízení lidských zdrojů? Může jít např. o tyto techniky: obsazování, dohled, delegování, školení, koordinace, motivování, poskytování rad. 11. Jaké motivační faktory může využít manažer týmu? Např: Odměňování, pochvaly, ocenění výsledků, podpora, posilování pravomocí, užívání pozitivních příkladů, skupinové rozhodování, teambuilding, budování týmové kultury, volná pracovní doba apod. 12. Jak rozdělujeme projekty z hlediska personálního zajištění? Z hlediska požadavků na personální zajištění projektu (tedy na zajištění lidských zdrojů) můžeme rozlišovat následující projekty: individuální – realizátor projektu je zároveň sám sobě manažerem, týmové projekty – v rámci jedné organizační jednotky je ustanoven tým s vlastním manažerem, speciální projekty – autorita k realizaci projektu je krátkodobě přidělena jiné organizační jednotce. 13. Jaký je rozdíl mezi monitoringem a kontrolou projektu? Monitorování lze tedy definovat jako soustavnou komplexní činnost, která probíhá během celého trvání projektu. Kontrolou je často myšlena jednorázová kontrolní činnost, ve které jde o zjištění současného stavu a porovnání plánu se skutečností v dané chvíli. Výstupy kontroly jsou pak zahrnuty do celého komplexu monitorování. Lze tedy říci, že kontrola je součástí monitorování. 14. Kdy provádím monitorování a kontrolu projektu? Monitoring a kontrolu je nutné provádět v průběhu celého projektu, a to zvláště v období, kdy je ještě možné při realizaci projektu zavést změny, které mohou pozitivně ovlivnit jeho průběh a napomoci dosažení cíle projektu. 15. Jaké odchylky můžeme zjistit při monitorování a kontrole projektu? Pozitivní – např. dosažení vyšší produktivity při stejných nákladech oproti plánu, Negativní – např. opoždění s prací oproti plánu, Částečně pozitivní a částečně negativní – např. oproti plánu jsou práce na projektu v předstihu a dojde tak k jeho splnění, naproti tomu prostředky jsou již téměř vyčerpané a k úplnému dokončení budou zapotřebí další. Dále lze zjištěné odchylky členit na: Významné – vyžadují okamžité opatření pro jejich odstranění, Nevýznamné – bývají natolik nedůležité, případně v rámci přijatelnosti, že nevyžadují reakci.
4
16. Vyjmenujte alespoň 5 nejčastějších chyb, ke kterým může dojít při provádění monitoringu a kontroly. Mezi nejčastější chyby projektových manažerů při provádění monitoringu a kontrol patří: žádná nebo velmi malá kontrola, nedůslednost či povrchnost – kontrola je provedena jen velmi obecně, nikoli komplexně a neobsáhne všechny potřebné aspekty, nehospodárnost – náklady na prováděnou kontrolu jsou vyšší než její přínos, nepřesnost – výstupy z kontroly nejsou přesně definované a obsahují chybné údaje, srovnávají nesrovnatelné a podávají nereprezentativní údaje, přílišná těsnost – jednotlivé kontroly jsou od sebe málo časově vzdálené, zatěžují realizační tým neustálou přípravou reportů a zpráv, a ubírají tak čas potřebný pro samotnou realizaci, subjektivnost – popírání negativních odchylek, hlášení pouze toho, co chce nadřízený slyšet, dostatečně nepodložená a subjektivní interpretace zjištěných údajů, samoúčelnost – kontroly nejsou využity k odstranění negativních odchylek, ale k prokázání moci nadřízených, opomenutí zpětné vazby – není provedena zpětná kontrola plnění zadaných opatření k nápravě. 17. Jaké typy rozpočtů rozlišujeme? Jednoduchý rozpočet: S rozpočtem bez přesného členění výdajů se můžeme setkat u projektů realizovaných v rámci společnosti/firmy, kdy odpovědný pracovník/manažer dostane za úkol realizaci projektu, na který má určenu celkovou částku, kterou má k dispozici na jeho realizaci. Odpovědný pracovník/manažer „dostane“ na daný projekt přidělenu pouze celkovou částku, kterou nesmí překročit, a není již dále omezen ve výši jednotlivých výdajů. Obecně členěný rozpočet: Rozpočet, který je členěn pouze v obecné rovině, jako například rozdělení na finanční prostředky připadající na mzdové náklady realizačního týmu projektu a na nákup zařízení a vybavení či jiné aktivity směřující k naplnění plánovaného cíle projektu, je z hlediska monitorování a kontroly již složitější než tomu bylo u předchozího typu. Podrobně členěný rozpočet: Jedná se o typ opravdu podrobného členění jednotlivých projektových výdajů. Veškeré výdaje se podrobně sledují na základě rozdělení do jednotlivých rozpočtových kapitol a podkapitol. 18. Co jsou to monitorovací indikátory a co může být monitorovacím indikátorem? Monitorovací indikátory nebo také ukazatele slouží pro monitorování (sledování) průběhu a výsledku realizace projektu vzhledem ke stanoveným cílům. Jedná se o číselné hodnoty jednotlivých stanovených cílů projektu, kterými se po jeho ukončení měří úspěšnost realizace projektu. Indikátorem může být například: počet osob podpořených v projektu, které jsou často sledovány i v užším rozlišení dle pohlaví, vzdělanosti, národní příslušnosti atp., počet vytvořených či inovovaných produktů atd. 19. Co je to evaluace a jaké typy evaluací známe? „Evaluace“ obecně znamená celý proces systematického plánování, kontrolování a hodnocení výsledků nějaké činnosti (souboru činností), resp. projektu. Evaluace je vhodná metoda pro průběžnou kontrolu a zlepšení kvality projektů. Evaluace jako taková je průběžný (často opakovaný) cyklický proces, který má vést ke zlepšení projektové činnosti a výstupů a zároveň ke zlepšení řízení a dopadu projektu. Známe tyto druhy: evaluace počáteční, průběžná a závěrečná.
5
20. Vyjmenujte alespoň 5 nástrojů, které lze při evaluaci využít: Při evaluaci se využívá široká škála kvantitativních i kvalitativních metod a technik, z nichž uvádím např.: dotazníkové šetření, průzkum veřejného mínění, pozorování, experiment, kvalitativní analýza, kvantitativní výzkum, případová studie, testování hypotéz, 21. Co je to metoda semaforu a k čemu slouží? Metoda semaforu je metoda kladení otázek a slouží k vyhodnocení projektu. Metoda vychází z posuzování dosažených cílů ve třech symbolických stupních: Červená: Co se při realizaci nepodařilo? Co jsme udělali špatně? Co bychom příště neměli dělat? Oranžová: Byly uvedené postupy dostatečně efektivní? Co je potřeba zvážit do budoucna? Je dobré pokračovat stejnou cestou? Zelená: V čem jsme byli při realizaci úspěšní? Co se nám osvědčilo do budoucna? 22. K jakým procesům dochází při ukončení projektu? Při ukončování projektu dochází k následujícím činnostem: uzavření všech procesů – ukončení všech procesů realizace projektu a procesů projektového managementu, vypracování závěrečné dokumentace – závěrečnou zprávu vypracovává hlavní manažer projektu. Její obsah je přizpůsoben povaze projektu, zpravidla by měl obsahovat zhodnocení průběhu realizace projektu, zhodnocení veškerých využitých zdrojů, zhodnocení výsledků v rámci stanovených cílů, případné změny v předmětu projektu a prohlášení o ukončení projektových prací, ukončení užívání finančních a materiálních zdrojů – administrativní uzavření, vypořádání finančních závazků spojených s projektem, závěrečné inventury, uvolnění projektového týmu – odvolání členů od výkonu práce a jejich odměňování na základě zhodnocení dosažených výsledků a přínosu pro tým a projekt, hodnocení projektu – kvality výstupů, schopností členů projektového týmu, průběhu – hodnotíme efektivitu projektových procedur, nasazení projektového týmu, kvalitu preventivních opatření, plán řízení kvality, zhodnocení a dokumentace získaných zkušeností pro budoucí projektovou práci – naučíme se, čemu se příště vyvarovat a jaké věci dělat lépe a rychleji, archivace projektu. 23. Co je závěrečná zpráva projektu a co obsahuje? Závěrečná zpráva projektu je souhrnnou informací i průběhu projektu a měla by obsahovat: popis, jakých výsledků bylo realizací projektu dosaženo, informaci, kdo se na projektu podílel, popis, jak bylo naloženo s prostředky, které jsme měli pro projekt k dispozici.
6
24. Vyjmenujte ke každé kategorii alespoň jeden ze softwarových nástrojů: Software pro projektový management – groupware: Capsa, Basecamp, Microsoft Project, ActiveCollab, Project Pier, Clocking IT, OpenProj Software pro komunikaci: ICQ, Skype, Meebo Software pro správu úkolů: Remember the milk, Rychlé poznámky, Google kalendář Software pro sdílení dat: Dropbox, Windows Live Mesh, Úschovna.cz, eDisk.cz, Ulož.to, Diigo Software pro vizualizaci: GanttProject, Mindmeister, Xmind Software pro synchronní editaci obsahu: Google Docs, Wikipedia Software pro plánování termínů a schůzek: Doodle 25. Co je to fundraising? Fundraising je soubor všech činností, které vedou k zajišťování zdrojů pro provoz a činnost obecně prospěšných organizací a činností. 26. Kolik procent zdrojů získávají české neziskové organizace průměrně z vlastních zdrojů? České neziskové organizace průměrně z vlastních zdrojů získávají asi 40 % rozpočtu. 27. Kdo je ve světě nejvýznamnějším dárcem v oblasti soukromých zdrojů? Nejvýznamnějším dárcem v oblasti soukromých zdrojů jsou jednotlivci. 28. Je Evropská unie významným zdrojem pro neziskové organizace? O jaký typ zdroje se jedná? Ano, Evropská unie byla (předvstupní fondy), je a bude (strukturální a další fondy) významným zdrojem podpory obecně prospěšných organizací. Jedná se o veřejný zdroj – o společný rozpočet z daní daňových poplatníků členských států Evropské unie. 29. Co se myslí tím, že fundraising není o penězích? To, že fundraising – jako jedna z integrálních součástí řízení a života neziskové organizace – je především o tématech a o získávání lidí pro věc. 30. Jak rozvíjet důvěru dárců, o které jsme si řekli, že je pro dlouhodobou kultivaci vztahů nejdůležitější? Osvědčeným způsobem je dárcům říkat pravdu, jednat s nimi otevřeně, upřímně a na nic si před nimi nehrát. 31. Jaký je nejčastější důvod, proč lidé nepřispívají na obecně prospěšné účely? Až 70 % dotázaných uvádí, že je to proto, že je nikdo odpovídajícím způsobem nepožádal. 32. Jaké hlavní části má fundraisingový argument? Odpovídá přinejmenším na otázky: Proč? Co? Kdo? Jak? Za kolik? Proč zrovna my? Proč zrovna dotyčný dárce? 33. Co je podle vás nejdůležitější na získání grantové podpory z veřejných zdrojů: a) perfektně zpracovaná žádost b) perfektní nápad/obsah/náplň projektu c) dobré vztahy s dárcem Zkuste u každé varianty promyslet pro a proti a popovídat si s kolegy o tom, kterou ze tří možností považují za nejdůležitější. Uvidíte, že se dozvíte zajímavé věci. Pravda je takové, že toto jsou tři
7
nejdůležitější klíče k úspěchu vaší žádosti, akorát každý člověk přirozeně tíhne k jednomu z nich (a proto ho také považuje za nejdůležitější). 34. V čem jsou základní rozdíly mezi firemním a individuálním dárcovstvím? Firemní dárcovství vyžaduje kromě získání konkrétního člověka pro věc ještě promyšlenou argumentaci, proč by právě dotčená firma měla na projekt přispět. Je to především proto, aby podporu bylo možné v rámci firmy obhájit (vůči správní radě, akcionářům, zaměstnancům atd.) Druhým významným rozdílem je, že firemní podpora nabízí kromě daru peněz a času ještě další velmi širokou škálu forem potenciální podpory.
35. Vyjmenujte alespoň 10 různých forem spolupráce obecně prospěšné organizace a podnikatelského subjektu. Například: finanční dar; dar služeb; dar zboží; dar akcií; dar vybavení (kancelářské potřeby); prostory (reprezentativní, vzdělávací, kancelářské); zaměstnanci (jako dobrovolníci, jako odborníci, jako zdroj – dárcovství zaměstnanců formou jednorázových sbírek, pravidelných příspěvků, beneficí, formou hrazení platu jednoho nebo více zaměstnanců); sdílený marketing (vzájemné marketingové propojení značek nebo produktů); kontakty; zápůjčky (auta, specializované vybavení atp.); reputace; kontakty; propagace; sponzorování; zvýhodněný nákup služeb nebo odběr zboží; know-how; ochranné známky a patenty a mnohé další 36. Co znamená zkratka CSR? CSR je anglická zkratka Corporate Social Responsibility, tedy společenská odpovědnost firem. Je to v posledních letech sílící koncept, či přístup k řízení firmy, který vychází z toho, že firma nemůže být zaměřená jen a pouze na maximalizaci zisku, ale že je v jejím nejlepším zájmu chovat se odpovědně a vstřícně k lidem, kteří pro ni pracují a k místu, ve kterém působí. 37. Co uděláte, když vám potenciální dárce na konci setkání řekne: „Podívejte, my to tu ještě ve firmě probereme a tak do čtrnácti dnů se vám ozveme.“? Nejlepší je vždycky zařídit, aby další krok byl na vás nebo za nějaké jasné podmínky na vás, čili například můžete odpovědět: „Výborně, to budete moc hodný. A kdybyste se během dvou týdnů neozval, nebude vám vadit, když vám zavolám?“ 38. Je vám dvaadvacet a máte dredy až na zadek. Pracujete jako manažer neziskové organizace, která se věnuje alternativnímu divadlu, a máte na starosti získávání zdrojů. Dohodl jste schůzku s generálním ředitelem Komerční banky, která vám už jednou přispěla na projekt na základě písemné žádosti, a vy chcete vyjednat, aby se stala dlouhodobým generálním partnerem celého jednoho projektu. Jak se na setkání obléknete? Nijak. Pokud je to jen trochu možné, pošlete na schůzku někoho jiného a dobře si rozmyslíte, koho. Co zakladatel sdružení, předsedkyně správní rady, známá herečka, která sedí v poradním sboru nebo právník, který je členem vaší správní rady? 39. Co jsou pyramidy fundraisingu? Dokázaly byste je z hlavy nakreslit a popsat? Jde o grafické znázornění dlouhodobé práce s dárci – především z řad jednotlivců. Pyramidy ukazují, že teprve když od dárců získáme pravidelnou a významnější podporu, začne se nám práce s nimi opravdu vyplácet. Přesto je s dárci nutné pracovat na všech úrovních, protože kultivace vzájemného vztahu a vybudování důvěry, kterou významnější podpora organizace vyžaduje, potřebuje čas.
8
40. Které typy oslovení dárců přinášejí neziskovým organizacím největší příjmy? Obecně lze říci, že čím osobnější přístup, tím větší potenciál získané podpory, čili za potenciálně nejvýnosnější způsob oslovení dárce je považováno osobní jednání. Všimněte si, že od jisté úrovně na pyramidě se již ani jiný typ práce s dárcem nedoporučuje. To nemusí platit pro poděkování – kde může být dopis, tištěné poděkování nebo jiný originální způsob vhodným a vítaným doplňkem. 41. Jaké jsou základní parametry/podmínky veřejné sbírky? Uveďte alespoň 3 nejdůležitější… Pořádání sbírek je upraveno zvláštním zákonem O veřejných sbírkách. Pokud se rozhodnete sbírku uspořádat, je potřeba si zákon přečíst. Mezi nejzákladnější parametry/podmínky pořádání veřejných sbírek patří:
Sbírku je možné charakterizovat neadresným oslovením předem nedefinovaného okruhu potenciálních dárců, čili: pokud adresně oslovujete konkrétní dárce, nebo pokud vám někdo podepíše darovací smlouvu nebo výdejový doklad, na kterém je dárce jmenovitě uveden a identifikován, jedná se o dar – jinak se jedná o sbírku; sbírku je nutné si nechat povolit na Krajském úřadu (Magistrátu); úřad má na vyřízení třicet dnů (někdy jedná rychleji); domluvte se přímo na odpovídajícím oddělení, co po vás bude požadováno, ať se vám povolení sbírky neočekávaně neprotáhne; sbírka musí mít přesně stanovený účel a získané prostředky je možné využít jen za tímto účelem – krom zákonem povolených 5 procent na provoz a náklady spojené s administrací; nicméně stanovený účel lze formulovat obecně, např. na aktivity spojené s naplňováním poslání podle statutu organizace; nezapomínejte tedy, že je rozdíl, s čím jednotlivé dárce oslovujete a nač máte úředně povolenou sbírku; sbírka musí mít zvláštní bankovní (sbírkové) konto, na které se ukládají pouze peníze sbírkou získané; sbírka je časově vymezena; maximální doba povolení sbírky je tři roky.
42. V jaké situaci a kdy je nevhodné rozesílat dopisy se žádostí o podporu? Odpověď by mohla být velmi dlouhá: rozhodně platí, že není vhodné rozesílat dopisy se žádostí o podporu, když nemáte dobře vytipované adresáty, o kterých se máte důvod domnívat, že na oslovení budou reagovat; když kampaň není dobře načasovaná – např. když probíhá před vánoci, kdy se s podobnými žádostmi roztrhl pytel; když jste neotestovali na menších vzorcích příjemců, na jaké oslovení reagují; když dopisy nejsou dostatečně osobní a tak dále. 43. Dokážete seřadit jednotlivé typy oslovení dárců podle účinnosti? Obecně lze říci, že čím je metoda oslovení osobnější, tím je účinnější, proto mohou být způsoby oslovení podle účinnosti seřazeny například následovně: inzerce, neadresné, plošné oslovení reklamou, upoutávkou, zmínkou ve sdělovacích prostředcích, publikovaným článkem, odborným vyjádřením organizace k danému tématu atd. pošta, e-mail, SMSka čili adresné oslovení s konkrétní informací či žádostí telefon osobní jednání 44. Musí být darovací smlouva písemná? Jen v případě daru nemovitosti, jinak může být jen ústní
9
45. Uveďte alespoň 5 rozdílů mezi darem a sponzorováním. a) Za dar dárci nenáleží žádné protiplnění (pouze poděkování). V případě sponzorování je smlouvou jasně stanoveno, co sponzor za podporu získává (např. reklamu). b) Dárce si může o poskytnutý dar snížit základ daně – do výše 5 % u právnických osob a 10 % u fyzických osob. Minimální výše daru je stanovena na 2000 Kč, respektive 1000 Kč. c) Příjemce daru je z povahy své právní formy osvobozen od daně darovací v případě, že je dar určen na veřejně prospěšný účel stanovený v občanském zákoníku. d) Sponzorování nepožívá žádný daňové ani jiné zvýhodnění. e) Sponzor si sponzorský příspěvek zaúčtovává jako náklad (např. na reklamu, propagaci, atd.). f) Pro příjemce sponzorského příspěvku jde o zdanitelný příjem. 46. Co je strategie ve fundraisingu? Co je „strategické“ má dlouhodobý charakter. I ve fundraisingu tedy platí, že strategie vychází z dlouhodobějšího rozvrhu, netýká se jen okamžitých a krátkodobých řešení či úvah a má zásadní význam (tedy nezabývá se prkotinami a druhořadými otázkami, ale pouze a jen „prioritami“, čili otázkami, jež jsou pro rozvoj zdrojů organizace stěžejní někdy dokonce životně důležité). 47. Proč je dobré plánovat fundraising? Důvodů je celá řada. Jedním ze základních důvodů je, že organizace potřebuje mít přehled a kontrolu nad tím, v jaké situaci se rozvoj jejích zdrojů nachází, kam směřuje a zda se jí daří dosahovat cílů – a takový přehled bez měřitelného plánu, díky kterému je možné nasměrování a postup neustále sledovat a vyhodnocovat, nelze získat a udržet. 48. Co je to SWOT analýza? SWOT analýza je standardizovaným analytickým nástrojem, který se věnuje popisu organizace – v našem případě fundraisingu organizace ze čtyř úhlů pohledů: vytipovává silné stránky a slabé stránky uvnitř organizace a příležitosti a hrozby, které se organizaci nabízejí zvenčí. 49. Co je to analýza PEST? Analýza PEST se věnuje rozboru vnějšího prostředí, které ovlivňuje vaši organizaci a organizace jí podobné ve čtyřech tematizovaných aspektech: politických, ekonomických, společenských/sociálních, technických/technologických. 50. Jaké části zpravidla obsahuje strategický plán fundraisingu? Úvod, poslání organizace, situační analýzu (např. SWOT, PEST, analýzu aktérů, atp.), analýzu příjmů (určení cílových částek), priority pro plánované období (nejčastěji 3 roky), dlouhodobé cíle fundraisingu, zvolené strategie a záložní strategie pro jednotlivé dlouhodobé cíle, krátkodobé cíle fundraisingu (zpravidla 1 rok), volba odpovídajících metod pro jednotlivé cíle, analýza a popis metody, akční a časový plán, rozpočet na realizaci fundraisingových aktivit, analýza rizik atd. Názvy jednotlivých kapitol samozřejmě nejsou závazné, takže je uvádíme tak, aby bylo zřejmé, jaký mají obsah…
Tento materiál je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a ze státního rozpočtu ČR prostřednictvím Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů
10
