Prodejní automaty z pohledu spotřebitele

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Prodejní automaty z pohledu spotřebitele Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. David Hampel, Ph.D.

Kateřina Jůzová

Brno 2011

Děkuji vedoucímu své práce panu Mgr. Davidu Hampelovi, Ph.D. za jeho trpělivost, ochotu a vstřícnost, se kterou mi byl vţdy nápomocen při psaní této práce. Dále bych chtěla poděkovat své rodině a příteli za trpělivost a v neposlední řadě také všem respondentům za vyplnění dotazníku.

Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny pouţité prameny a literaturu jsem uvedla v seznamu pouţité literatury. V Brně dne 20. května 2011

__________________

Abstract Jůzová, K. Vending machines from a consumer perspective. Bachelor thesis. Brno: Mendelu, 2011. The proposed bachelor thesis deals with vending machines from consumer perspective. The theoretical part based on literature review summarizes the basic knowledge related to the given subject. First of all, basic terms such as vending machines, vending sector and vending associations are explained and described thoroughly. Further the history of vending machines is shown. In the next chapters, sorts of vending machines are classified and particularly described individually. Individual chapter is dedicated to fresh milk vending machines. The following part is dedicated to vending in the world, in particular to the vending machines in Europe and Japan. The last chapter of the theoretical part is focused on outlook and trends of the vending machines. The practical part includes comparison of prices of the vending machines products and results of the questionnaire enquiry. There are hypotheses tests, too. Keywords Vending associations, Vending machine, Vending sector.

Abstrakt Jůzová, K. Prodejní automaty z pohledu spotřebitele. Bakalářská práce. Brno: Mendelu, 2011. Bakalářská práce se zabývá prodejními automaty z pohledu spotřebitele. V teoretické části jsou na bázi literární rešerše shrnuty základní poznatky týkající se dané oblasti. Nejprve jsou vysvětleny a blíţe popsány základní pojmy, jako jsou prodejní automaty, vendingové odvětví a vendingové asociace. Dále je představena historie prodejních automatů. V následujících kapitolách jsou jednotlivé druhy prodejních automatů rozděleny a probírány podrobněji. Samostatná kapitola je pak věnována automatům na mléko. V další části věnované vendingu ve světě je přiblíţen pohled na prodejní automaty v Evropě a Japonsku. Poslední kapitola teoretické části zpracovává perspektivy a směry vývoje prodejních automaty do budoucna. V praktické části jsou srovnány ceny vybraných produktů v prodejních automatech a zpracovány výsledky dotazníkového šetření. Jsou zde taktéţ otestovány stanovené hypotézy. Klíčová slova Prodejní automat, vendingové asociace, vendingové odvětví.

Obsah

Obsah 1

Úvod ................................................................................................................... 7

2

Cíl práce a hypotézy .......................................................................................... 8

3

Metodika ............................................................................................................9 3.1

4

Teoretická část ................................................................................................. 13 4.1

Přehled základních pojmů ........................................................................ 13

4.1.1

Prodej pomocí automatů (vending machines) .................................. 13

4.1.2

Vendingové odvětví ............................................................................ 15

4.1.3

Vendingové asociace .......................................................................... 15

4.2

Historie prodejních automatů .................................................................. 17

4.3

Druhy prodejních automatů .................................................................... 20

4.3.1

Nápojové automaty ........................................................................... 20

4.3.2

Svačinové automaty .......................................................................... 22

4.3.3

Automaty na cigarety .........................................................................23

4.3.4

Ostatní automaty ............................................................................... 24

4.4

Automaty na mléko ...................................................................................25

4.5

Vending ve světě ....................................................................................... 27

4.5.1

Evropa ............................................................................................... 30

4.5.2

Japonsko ............................................................................................ 31

4.6 5

Přehled pouţitých statistických metod .......................................................9

Perspektivy a směry vývoje prodejních automatů....................................32

Praktická část ...................................................................................................35 5.1

Dotazníkové šetření .................................................................................. 35

5.1.1

Struktura respondentů .......................................................................35

5.1.2

Vyhodnocení otázek ........................................................................... 41

5.1.3

Agregovaný pohled na získaná data .................................................. 49

5.1.4

Testování stanovených hypotéz .........................................................52

5.2

Srovnání cen produktů v prodejních automatech ................................... 58

5.2.1

Teplé nápoje ...................................................................................... 58

5.2.2

Balené nápoje .................................................................................... 63

5.2.3

Produkty ve spirálových automatech ................................................ 66

5.2.4

Testování stanovených hypotéz ......................................................... 72

5.2.5

Porovnání cen v prodejních automatech a obchodech ......................78

6

Závěr ............................................................................................................... 80

7

Literatura ........................................................................................................ 82

Obsah

Přílohy .................................................................................................................... 87 A Dotazník .......................................................................................................... 88 B

Souhrnné vyhodnocení dotazníku .................................................................. 91

C

Agregovaný pohled na získané údaje .............................................................. 94

D Ceny produktů v prodejních automatech.......................................................112

Seznam obrázků

Seznam obrázků Obr. 1 Segmenty vendingového odvětví (10) ................................................................ 15 Obr. 2 Logo asociace NAMA (13) .................................................................................. 15 Obr. 3 Logo Evropské vendingové asociace (14) .......................................................... 16 Obr. 4 Logo Světové vendingové asociace (16) ............................................................. 16 Obr. 5 Logo České vendingové asociace (17) ................................................................ 17 Obr. 6 Automat na prodej svěcené vody (19) ................................................................ 17 Obr. 7 Prodejní automat na ţvýkačky z 19. století (13) ................................................. 18 Obr. 8 Dobový prodejní automat na známky (21) ........................................................ 18 Obr. 9 Prodejní automat z poloviny 20. století (19) ..................................................... 19 Obr. 10 Prodejní automat na lahve z roku 1938 (22) ................................................... 19 Obr. 11 Obr. Prodejní automat s prosklenou přední stranou, 70. léta (23) ................ 20 Obr. 12 Prodejní automaty na polévku, čaj a na chlazené ovocné nápoje (25) ............ 21 Obr. 13 Prodejní automat na pivo (26) ........................................................................ 22 Obr. 14 Karuselový automat (29) ..................................................................................23 Obr. 15 Spirálový automat (29) .....................................................................................23 Obr. 16 Detail automatu na cigarety (31) ..................................................................... 24 Obr. 17 Automat na nanuky (33).................................................................................. 24 Obr. 18 Automat na mléko – vícetankový model (41) ................................................. 26 Obr. 19 Mnoţství prodejních automatů ve světě (44) .................................................. 27 Obr. 20 Mnoţství prodejních automatů v Evropě v roce 2004 (44) ........................... 28 Obr. 21 Mnoţství prodejních automatů v ostatních státech v roce 2004 (44) ............ 28 Obr. 22 Nová technologie – návrh prodejního automatu s LCD displejem (49) .........33

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1 Kontingenční tabulka ........................................................................................... 9 Tab. 2 Tabulka ANOVA .................................................................................................. 11 Tab. 3 Počet osob na jeden prodejní automat v Evropě v roce 2004 ........................... 29 Tab. 4 Počet osob na jeden prodejní automat v ostatních státech v roce 2004 ........... 29 Tab. 5 Struktura respondentů dle pohlaví .................................................................... 36 Tab. 6 Struktura respondentů dle věku ........................................................................ 36 Tab. 7 Struktura respondentů dle nejvyššího dosaţeného vzdělání ............................ 37 Tab. 8 Struktura respondentů dle počtu obyvatel v obci bydliště ................................38 Tab. 9 Struktura respondentů dle povolání .................................................................. 39 Tab. 10 Struktura respondentů dle čistého měsíčního příjmu .................................... 40 Tab. 11 Kontingenční Tabulka k hypotéze č. 1 – absolutní četnosti ............................. 53 Tab. 12 Kontingenční tabulka k hypotéze č. 1 – teoretické četnosti............................. 54 Tab. 13 Kontingenční tabulka k hypotéze č. 2 – absolutní četnosti ............................. 55 Tab. 14 Kontingenční tabulka k hypotéze č. 2 – teoretické četnosti ............................ 55 Tab. 15 Kontingenční tabulka k hypotéze č. 3 – absolutní četnosti ............................. 57 Tab. 16 Kontingenční tabulka k hypotéze č. 3 – teoretické četnosti ............................ 57 Tab. 17 Kontingenční tabulka k hypotéze č. 3 – absolutní četnosti po sloučení .......... 57 Tab. 18 Kontingenční tabulka k hypotéze č. 3 – teoretické četnosti po sloučení......... 57 Tab. 19 Černá káva – statistické charakteristiky .......................................................... 72 Tab. 20 Černá káva – ANOVA ..................................................................................... 72 Tab. 21 Černá káva – výsledky testování Scheffého metodou ...................................... 73 Tab. 22 Cappuccino – statistické charakteristiky......................................................... 73 Tab. 23 Cappuccino – ANOVA ..................................................................................... 73 Tab. 24 Cappuccino – výsledky testování Scheffého metodou .................................... 73 Tab. 25 Moccaccino – statistické charakteristiky......................................................... 74 Tab. 26 Moccaccino – ANOVA ..................................................................................... 74 Tab. 27 Moccaccino – výsledky testování Scheffého metodou .................................... 74 Tab. 28 Čokoláda – statistické charakteristiky ............................................................ 74 Tab. 29 Čokoláda – ANOVA ......................................................................................... 75 Tab. 30 Čokoláda – výsledky testování Scheffého metodou ........................................ 75 Tab. 31 Čokoláda s mlékem – statistické charakteristiky ............................................ 75 Tab. 32 Čokoláda s mlékem – ANOVA ......................................................................... 75 Tab. 33 Čokoláda s mlékem – výsledky testování Scheffého metodou ........................ 76 Tab. 34 Bílá čokoláda – statistické charakteristiky ...................................................... 76 Tab. 35 Bílá čokoláda – ANOVA ................................................................................... 76 Tab. 36 Bílá čokoláda – výsledky testování Scheffého metodou.................................. 77 Tab. 37 Čaj – statistické charakteristiky ....................................................................... 77 Tab. 38 Čaj – ANOVA ................................................................................................... 77 Tab. 39 Čaj – výsledky testování Scheffého metodou .................................................. 77 Tab. 40 Test o shodě dvou rozptylů a test o shodě středních hodnot u vybraných produktů z automatů..................................................................................................... 79

Seznam grafů

Seznam grafů Graf 1 Struktura respondentů dle pohlaví ................................................................... 36 Graf 2 Struktura respondentů dle věku ........................................................................ 37 Graf 3 Struktura respondentů dle nejvyššího dosaţeného vzdělání ........................... 38 Graf 4 Struktura respondentů dle počtu obyvatel v obci bydliště ............................... 39 Graf 5 Struktura respondentů dle povolání ................................................................. 40 Graf 6 Struktura respondentů dle čistého měsíčního příjmu....................................... 41 Graf 7 Vyhodnocení otázky č. 1 .................................................................................... 42 Graf 8 Vyhodnocení otázky č. 2 ................................................................................... 42 Graf 9 Vyhodnocení otázky č. 3 .................................................................................... 43 Graf 10 Vyhodnocení otázky č. 4 .................................................................................. 43 Graf 11 Vyhodnocení otázky č. 5 ................................................................................... 44 Graf 12 Vyhodnocení otázky č. 6 .................................................................................. 44 Graf 13 Vyhodnocení otázky č. 7 ...................................................................................45 Graf 14 Vyhodnocení otázky č. 8 ...................................................................................45 Graf 15 Vyhodnocení otázky č. 9 .................................................................................. 46 Graf 16 Vyhodnocení otázky č. 10 ................................................................................ 46 Graf 17 Vyhodnocení otázky č. 11 .................................................................................. 47 Graf 18 Vyhodnocení otázky č. 12 ................................................................................ 48 Graf 19 Vyhodnocení otázky č. 13 ................................................................................ 48 Graf 20 Vyhodnocení otázky č. 14 ................................................................................ 49 Graf 21 Rozloţení respondentů nakupujících v prodejních automatech v závislosti na pohlaví ........................................................................................................................... 53 Graf 22 Struktura studentů a ostatních v závislosti na nakupování v automatech – absolutní vyjádření ........................................................................................................54 Graf 23 Struktura studentů a ostatních v závislosti na nakupování v automatech – procentuální vyjádření .................................................................................................. 55 Graf 24 Rozloţení respondentů nakupujících v prodejních automatech v závislosti na příjmu ............................................................................................................................56 Graf 25 Ceny černé kávy v prodejních automatech ......................................................59 Graf 26 Ceny cappuccina v prodejních automatech .................................................... 60 Graf 27 Ceny moccaccina v prodejních automatech .................................................... 60 Graf 28 Ceny horké čokolády v prodejním automatu .................................................. 61 Graf 29 Ceny čokolády s mlékem v prodejním automatu ............................................ 61 Graf 30 Ceny bílé čokolády v prodejních automatech ................................................. 62 Graf 31 Ceny čaje v prodejních automatech................................................................. 62 Graf 32 Ceny nápojů Cappy a Bonaqua v prodejních automatech .............................. 64 Graf 33 Ceny vody Bonaqua v prodejních automatech a obchodech ...........................65 Graf 34 Ceny Cappy v automatech a obchodech ..........................................................65 Graf 35 Ceny Coca-coly v automatech a obchodech .................................................... 66 Graf 36 Ceny produktu Miňonky v prodejních automatech a obchodech ................... 67 Graf 37 Ceny produktu Horalky v prodejních automatech a obchodech .................... 68 Graf 38 Ceny produktu Bebe Dobré ráno v prodejních automatech a obchodech ..... 68 Graf 39 Ceny produktu M&M's v prodejních automatech a obchodech ..................... 69 Graf 40 Ceny produktu Twix v prodejních automatech a obchodech ......................... 69 Graf 41 Ceny produktu 3 Bit v prodejních automatech a obchodech .......................... 70

Seznam grafů

Graf 42 Ceny nápoje Mattoni s pomerančovou příchutí v prodejních automatech a obchodech ................................................................................................................... 70 Graf 43 Ceny nápoje Kofola v prodejních automatech a obchodech ........................... 71 Graf 44 Ceny nápoje Rauch Ice T v prodejních automatech a obchodech .................. 71

1 Úvod

7

1 Úvod S neustálým rozvojem techniky se lidé stále více oprošťují od řady prací, které za ně konají stroje. Tato postupující automatizace s sebou přináší pozitivní aspekty. Protoţe stroj na rozdíl od člověka nepodléhá únavě a pracuje tak spolehlivěji a přesněji, dochází ke zvyšování produktivity práce. A v dnešní uspěchané moderní době tak dochází k neustálému růstu efektivity a větší úspoře jiţ tak drahocenného času. Jednou oblastí automatizace se zabývá i tato práce. Představuje prodejní automaty, které se postupně staly charakteristickým příznakem této doby. Snaţí se je pojmout zejména z hlediska spotřebitele. V současné době jsou prodejní automaty stále oblíbenější. Jejich počet se zvyšuje a nabídka prodávaných produktů rozšiřuje. Jsou nejen prostředkem rychlého stravování na veřejných místech, ale mají taktéţ za úkol zajišťovat pitný reţim a stravu ve firmách a podnicích. A tak se stále častěji stávají neodmyslitelnou součástí našich ţivotů. Lidé si čím dál tím více uvědomují, ţe to, jak se stravují, přímo ovlivňuje jejich organismus a posléze i zdravotní stav a kondici. Tento stále více posilující trend zdravého ţivotního stylu nemine ani prodejní automaty. Jiţ v současné době sílí tlaky na změnu sortimentu prodejních automatů, a to především v USA. Ale nejen tam se jedná o aktuální a diskutované téma, se kterým bude muset do budoucna počítat i Česká republika. Na druhou stranu se v tomto oboru nachází skrytý potenciál a skýtá velké moţnosti vyuţití do budoucnosti. Ke zvolení a následnému zpracování tohoto tématu přispělo i to, ţe i kdyţ se s prodejními automaty setkáváme takřka kaţdý den, je česky psanou literaturou pokryto zcela nedostatečně.

8

2 Cíl práce a hypotézy

2 Cíl práce a hypotézy Práce si stanovuje jako hlavní cíl zjištění stávající situace na trhu prodejních automatů. Mezi dílčí cíle patří zmapování moţností prodejních automatů a dále získání základních informací o chování zákazníka, jako jsou důvody nákupu, jejich četnost, ale také vliv věku, pohlaví a příjmové skupiny. Dalším dílčím cílem je provedení srovnání cen jednotlivých produktů nabízených prostřednictvím prodejních automatů, a to jednak navzájem mezi automaty umístěnými v různých lokacích (školy, obchodní centra atd.) ale také s cenami totoţných produktů v obchodech. Práce můţe poslouţit jako podklad pro firmy vstupující na tento trh. Údaje z průzkumu mohou taktéţ slouţit pro podnikatelské subjekty, které se jiţ ve vendingovém odvětví pohybující, z hlediska získání informací o poţadavcích a chování jejich potenciálních zákazníků. V souladu s cíly práce jsou stanoveny tyto hypotézy:  Muţi vyuţívají prodejní automaty více neţ ţeny.  Nejvíce vyuţívají prodejní automaty studenti.  Příjmová skupina nemá výrazný vliv na vyuţívání prodejních automatů.  Významným faktorem ovlivňujícím cenu nabízeného zboţí je umístění prodejního automatu.  Nejniţší ceny zboţí jsou v prodejních automatech umístěných ve školách.

3 Metodika

9

3 Metodika V teoretické části je nutné se seznámit s prodejními automaty, s jejich významem a historií, coţ provedu pomocí literární rešerše. V ní se budu věnovat i představení vendingového odvětví a přiblíţení současné situace na trhu prodejních automatů. Bude tedy nutné vyhledat potřebné informace a zdroje, které se zabývají prodejními automaty, jako jsou odborné knihy, seriálové publikace, internet a další. Tyto zdroje budou dále zpracovávány a uvedeny v seznamu pouţité literatury. Aby bylo dosaţeno zvoleného cíle práce, je nutné provést průzkum. Jako technika sběru dat bude vyuţit dotazník. Pomocí něhoţ lze získat v poměrně krátkém časovém intervalu data od dostatečného počtu respondentů. Bude vytvořen dotazník, který budou respondenti vyplňovat buď v papírové či elektronické podobě, několik dotazníků bude taktéţ rozesláno e-mailem. Dotazník bude taktéţ sestaven v souladu s jiţ stanovenými cíly a hypotézami. Samotné zpracování dat bude provedeno pomocí programu Microsoft Excel. Dále bude provedeno cenové srovnání, které bude vycházet z vlastního sběru dat. Ten se zaměří především na prodejní automaty na veřejně dostupných místech.

3.1 Přehled pouţitých statistických metod Test homogenity Hypotézy k dotazníkovému šetření budou ověřeny pomocí testu homogenity na základě vytvořených kontingenčních tabulek. Kontingenční tabulka (viz Tab. 1) je zaloţena na třídění souboru dle varianty dvou kvalitativních znaků, jako například znaku A a B. Varianty těchto znaků jsou uvedeny v hlavičce tabulky. Četnosti jsou v tabulce označovány nij. První index zobrazuje i-tou variantu znaku A, druhý index pak j-tou variantu znaku B. Symbolem ni. označujeme sumu četností v i-té řádce, n.j potom sumu četností v j-tém sloupci.(1) Tab. 1 Kontingenční tabulka

. .

. .

…

…

…

…

…

…

. .

. . …

. .

. .

. .

. .

. .

. .

. .

… . .

…

…

…

… Zdroj: (1)

10

3 Metodika

Test porovnává získané četnosti s teoretickými četnostmi. Tyto teoretické četnosti označujeme jako , kdy pro platí: (1)

Jako testové kritérium volíme veličinu (2)

která má přibliţně -rozdělení s stupni volnosti. Pokud hodnota testového kritéria překročí kritickou hodnotu, coţ je kvantil -rozdělení s stupni volnosti, zamítáme na zvolené hladině významnosti hypotézu H0.(1) Test lze pouţít, pokud je 80 % teoretických četností > 5 a zbylých 20 % > 2. Test o dvou středních hodnotách U srovnání ceny mezi prodejními automaty a obchody bude nejprve proveden test o shodě dvou rozptylů, na jehoţ základě budou ověřovány hypotézy testem o dvou středních hodnotách. Test o shodě dvou rozptylů – uvaţujeme dva nezávislé výběry o rozsazích a . Následně je nutné v těchto výběrech vypočítat výběrové rozptyly a . Jako testové kritérium volíme statistiku: (3)

Testové kritérium má rozdělení F s a stupni volnosti.(1) Při výpočtech bude dodrţeno, ţe a kritický obor je tedy pro hypotézu , . Test o dvou středních hodnotách – neznáme-li rozptyly základního souboru, ale pokud víme, ţe jsou stejné (ověřeno testem o shodě dvou rozptylů), pouţijeme statistiku: (4)

(5)

Statistika T má Studentovo rozdělení t s stupni volnosti.(1) V případě neznámých různých rozptylů vypočteme testové kritérium:

(6)

které má rozdělení t s v stupni volnosti. Stupně volnosti vypočteme ze vztahu:

3 Metodika

11

(7)

Jednofaktorová analýza rozptylu Tato analýza bude vyuţita při srovnávání cen produktů v prodejních automatech na různých místech (školy, obchody atd.). Zkoumá závislost intervalové či poměrové proměnné X na nominální proměnné A, která má úrovní, přičemţ i-té úrovni odpovídá ni pozorování Celkový počet pozorování je celkový průměr všech r výběrů značíme a výběrový průměr v i-tém výběru . Vycházíme z těchto rovnic: (8)

(9)

(10)

– celkový součet čtverců, charakterizuje variabilitu jednotlivých pozorování kolem celkového průměru a má stupňů volnosti. – skupinový součet čtverců vyjadřuje variabilitu mezi jednotlivými náhodnými výběry a má počet stupňů volnosti . – reziduální součet čtverců, který charakterizuje variabilitu uvnitř jednotlivých vývěrů a má stupňů volnosti. Lze dokázat, ţe Při testování hypotézy o shodě středních hodnot ověřujeme hypotézu: . Testová statistika se spočte z rovnice: (11)

Nulovou hypotézu zamítneme, kdyţ se

bude realizovat v kritickém oboru:

Výsledky výpočtů se pro přehlednost zapisují do tabulky ANOVA.(2) Tab. 2 Tabulka ANOVA

Zdroj variability

Součet čtverců

Stupně volnosti

Průměrný čtverec

Skupiny Reziduální Celkový Zdroj:(2)

12

3 Metodika

Pokud zamítneme na hladině významnosti hypotézu o shodě středních hodnot, vyuţijeme Scheffého metodu ke zjištění, které dvojice středních hodnot se liší. Pokud platí nerovnice: (12)

rovnost středních hodnot

a

zamítneme na hladině významnosti .(2)

4 Teoretická část

13

4 Teoretická část 4.1 Přehled základních pojmů Tato kapitola je rozčleněna do tří částí, které se zaměřují na objasnění základních pojmů týkajících se prodejních automatů a problematiky s nimi úzce související. První část přibliţuje samotné prodejní automaty, jejich základní sortiment, klady a zápory. Druhá část se orientuje na vendingové odvětví, a představuje jeho tři hlavní segmenty. Poslední část poukazuje na nutnost dohledu nad prodejními automaty resp. vendingovým odvětvím a prezentuje především vendingové asociace, které ovlivňují subjekty na českém trhu. 4.1.1 Prodej pomocí automatů (vending machines) Jako první je nutné objasnit, co je to prodejní automat a k čemu slouţí. Jako základní definici prodejního automatu jsem zvolila tu, kterou uvádí na svých stránkách Evropská vendingová asociace (EVA). Uvádím ji jak v původním znění, tak v přeloţené verzi. EVA definuje prodejní automat jako: „A device aimed for the self-service sale or provision of goods and/or services that can be operated by entering a coin, a bank note, a token, a chip or other card/key or by other command. This does not cover entertainment and gambling machines.“(3) (Zařízení zaměřené na samoobsluţný prodej nebo poskytování zboţí a/nebo sluţeb, které pracují na základě vhození mince, bankovky, ţetonu, čipu nebo karty nebo jiným příkazem. Nejsou sem zahrnuty zábavní a herní automaty.) Prodejní automaty jsou tedy stroje, které pracují na mechanickém, hydraulickém či elektromagnetickém principu. Kdy následně po vhození dané sumy peněz resp. mincí, poskytnou zákazníkovi zboţí nebo sluţbu.(4) Jde o stále se rozvíjející způsob prodeje (často nazývaný jako vending), který umoţňuje prodej produktů i tam, kde by jiný způsob nebyl účelný, efektivní či vhodný.(5) „Pomocí prodejních automatů je v ekonomicky vyspělých zemích dnes prodávána poměrně velká část spotřebního zboží, tzv. impulzivně nakupovaného zboží, jako jsou nápoje, sladkosti, noviny, apod. Jejich výhodou je především nepřetržitá provozní doba.“(6) Jde tedy o univerzální a masový prostředek, k tomu, jak dostat jednoduše nápoje a jiné zboţí přímo ke spotřebiteli a to kaţdý den po celých 24 hodin. Jejich další výhodou je schopnost pohotově zásobovat jednoduchým sortimentem, coţ je také nejpodstatnější způsob uplatnění prodejních automatů v současné době.(7) Čas, při prodeji pomocí automatů, je vynakládán pouze na pracovní úkony jako je: doplňování zásob, kontrolu, opravy poruch mechanismů a odběr trţeb. Kromě toho automaty také šetří především náklady spojené s drahou pracovní silou a náklady na rozsáhlou prodejní síť. „Obchodní význam prodejních automatů je především v rozšíření nákupních možností, a to z hlediska:

14




času, kdy prodejní automaty jako prodejní zařízení umožňují nepřetržitý rychlý nákup po dobu celých 24 hodin, a to i v době, kdy ostatní prodejny jsou zavřené;  místa, kdy se stávají organickou součástí maloobchodní sítě s možností maximálního přiblížení k místu výskytu spotřebitelské poptávky.“(4) Za základní nevýhodu prodeje v automatech lze povaţovat jejich technickou a zejména ekonomickou náročnost a nízkou výkonnost.(7) Zákazníci musí taktéţ počítat s eventuálními poruchami automatů a s tím, ţe jiţ zakoupené zboţí není moţné vrátit. Za další nevýhodu muţe být povaţována vyšší cena zboţí.(6) Omezujícím faktorem vendingu je také jeho jistá neosobnost a sloţitá zpětná vazba od zákazníka. Tento problém s komunikací pomáhají řešit nově se rozvíjející způsoby bezhotovostní platby a evidence, které zvyšují pohodlí prodeje a zjednodušují přístup pro zákazníky.(5) Vending taktéţ klade zvláštní poţadavky na prodávaný sortiment. Zaměřuje se především na zboţí běţné kaţdodenní poptávky, pokud moţno tvarově jednoduché a malých rozměrů, jako jsou teplé a studené nápoje, cigarety, cukroviny, obloţené bagety apod.(4) Automaty jsou vhodné pro často poptávané zboţí na místech s velkou spádovostí a sezónností. Na těchto sezónních místech se například v České republice vyskytují automaty na prodej pamětních mincí (Macocha, Praděd, Sněţka, zámek Lednice atd.) Nejvíce automatů ale stále nacházíme na frekventovaných místech, například v rekreačních oblastech, na nádraţích, ve velkých firmách, ve školách, v úřadech a v kulturních zařízeních. Prodejní automaty doplňují síť kiosků, stánků a malých prodejen a jejich rozmísťování je zaloţeno na principu účelnosti, tedy buď jsou umísťovány jednotlivě, nebo pokud jde o frekventované místo, tak se jich soustředí hned několik pohromadě.(4) „Ze strany výrobců je na ně proto kladen vysoký nárok na spolehlivost, bezporuchovost a také design, který má za úkol zaujmout, ale zároveň také působit například v kancelářských prostorách nepříliš rušivě. Současní výrobci se tak předhánějí v inovacích a systémech pro zkvalitnění služeb, které automaty poskytují, jako například vysoce hygienické konstrukce apod.“(8) „Prodej v automatech představuje v ekonomicky vyspělých státech 1,3 % až 1,6 % všech maloobchodních prodejů. Výjimkou je Japonsko, kde se tento podíl odhaduje na 5 až 6 %. Ve všech případech však jde o doplňkový prodej – často při seskupení několika typů automatů. Funkčně jde o doplňkové stravování (studené a teplé nápoje, cukrovinky a studené přesnídávky) a doplňkový prodej jednoduchého sortimentu.“(7) Na závěr této kapitoly bych ještě zmínila právní úpravu prodejních automatů v ČR. Povinnosti podnikatele upravuje zejména § 17 zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, který se vyslovuje následovně: „Pokud to nezakazuje zvláštní právní předpis, může podnikatel prodávat zboží pomocí automatů obsluhovaných spotřebitelem, avšak tento prodej nesmí umožnit získat určité druhy zboží osobám chráněným zvláštním zákonem. Automat musí být označen obchodní firmou, nebo názvem nebo jménem a příjmením a identifikačním číslem. A jeho umístění musí být předem oznámeno živnostenskému úřadu, na jehož územním obvodu má být automat umístěn.“(9)


15

4.1.2 Vendingové odvětví Odvětví prodejních automatů se skládá ze tří hlavních segmentů (viz Obr. 1): 1. Výrobci technického vybavení (Equipment Manufacturers): tato kategorie zahrnuje všechny výrobce prodejních automatů, platebních systémů a dalších součástek. 2. Výrobci produktů (Product Manufacturers): jedná se především o producenty jídla a pití, ale i výrobce kelímků a dalšího zboţí. 3. Provozovatelé prodejních automatů (Operators): jde o činnost, která je jiţ přímo spojena se samotným zákazníkem, tato činnost zahrnuje jak umístění prodejního automatu tak i jeho samotnou obsluhu, doplňování a další činnosti.(10)

Obr. 1 Segmenty vendingového odvětví (10)

V prvních dvou sektorech dominují střední a velké podniky, povětšinou se jedná o společnosti se zahraniční působností. Třetí sektor, samotní provozovatelé prodejních automatů, je poněkud heterogenní skupina. Jsou zde zastoupeny jak velké mezinárodní společnosti tak i několik tisíc malých firem (typicky zaměstnávajících pět zaměstnanců a zřídkakdy počet zaměstnanců přesáhne sto osob). Díky tomu je tento sektor také vysoce konkurenční.(10) V České republice se trh z hlediska provozovatelů dělí přibliţně na třetiny: nadnárodní společnosti, menší domácí operátory a malé soukromé provozovatele.(11) 4.1.3 Vendingové asociace Především na podporu a prosazování zájmů vendingového odvětví byly zaloţeny po celém světě vendingové asociace. V roce 1936 byla zaloţena asociace v USA (NAMA – National Automatic Merchandising Association), na začátku 30. let Britská vendingová asociace (AVA – Automatic Vending Association of Britain) a v roce 1976 pak Evropská federace vendingových asociací (EFVA), která se v roce 1994 přeměnila na Evropskou vendingovou asociaci (EVA – European Vending Association).(12)

Obr. 2 Logo asociace NAMA (13)

Evropská vendingová asociace (European Vending Association) je nezisková organizace, která byla zaloţena v Bruselu. EVA zastupuje zájmy celého evropského vendingového průmyslu před evropskými institucemi a dalšími subjekty.(14) Její logo je znázorněno na Obr. 3.

16


Obr. 3 Logo Evropské vendingové asociace (14)

V roce 2006 zaloţily NAMA a EVA Světovou vendingovou asociaci (WVA – Worldwide Vending Association). Světová vendingová asociace byla zřízena asociacemi EVA a NAMA, aby propagovala zájmy celosvětového vendingového odvětví. „Je to nezisková mezinárodní organizace, která byla založena 14. června v roce 2006, aby se potýkala s rostoucím počtem usnesení, přijatých na globální úrovni, která ovlivňují denně vendingové odvětví. Zastupuje a reprezentuje 21 zemí, 20 000 firem, které provozují okolo 10 milionů prodejních automatů.“ WVA má pravomoci v záleţitostech jako je raţba mincí, vzhled bankovek, zdraví a ochrana přírody. Dále slouţí jako středisko znalostí týkající se technologií a inovací.(15) „K tomuto účelu:  shromažďuje a rozšiřuje informace týkající se běžných problémů;  podporuje výměnu informací a zkušeností mezi jednotlivými členy;  podporuje širší přijímání globálních standardů vendingového odvětví;  prezentuje zájmy celosvětového vendingového odvětví třetím stranám.“(16)

Obr. 4 Logo Světové vendingové asociace (16)

Existují i další asociace například japonská, kanadská či australská vendingová asociace. V roce 2002 byla v České republice zaloţena Česká vendingová asociace (CVA), jejímţ cílem je ochrana vendingového odvětví v ČR. Tímto odvětvím se dle CVA rozumí provozovatelé a výrobci prodejních automatů, dále dodavatelé náplní, pohárků, příslušenství a náhradních dílů pro prodejní automaty. „Hlavními aktivitami asociace jsou:  prosazování zájmů a potřeb vendingového odvětví jako celku;  vypracování technických, hygienických a jiných standardů;  pravidelná shromáždění, pořádání přednášek, diskuzí, seminářů;  vydávání informačních bulletinů pro členy asociace.“(17) Orgány CVA jsou valná hromada, představenstvo, prezident a dva viceprezidenti asociace a účetní revizor. Členové asociace jsou povinni dodrţovat etický kodex. Členy jsou například firmy: Selecta, s. r. o., Delikomat, s. r. o., Petrov Group, s. r. o.


17

Obr. 5 Logo České vendingové asociace (17)

4.2 Historie prodejních automatů „Zmínka o prvním prodejním automatu pochází z doby 215 let před Kristem, kdy v Alexandrii starověký řecký matematik a vynálezce Herodotos vymyslel a zkonstruoval stroj pro automatický prodej svěcené vody věřícím k rituálním účelům. Princip byl velmi jednoduchý, zákazník položil na pánvičku minci, ta svojí vahou překlopila páku spojenou s ventilem do otevřené polohy, tudy určitou dobu vytékala voda. Když páka s mincí dosáhla spodní úvratě, pánvička se překlopila dnem vzhůru, mince spadla do zvláštní nádoby a páka se vrátila do původní polohy.“(18)

Obr. 6 Automat na prodej svěcené vody (19)

Jedná se spíše o kuriozitu, kdy tento automat neměl větší praktický dosah. A ani po další dvě tisíciletí ekonomické ani technické podmínky neumoţňovaly vyrobit za přijatelnou cenu spolehlivá zařízení, která by nahradila prodavače. K tomu došlo teprve aţ v 19. století v Anglii, kdy se začaly zavádět stroje ve výrobě.(20) První automaty na mince byly vytvořeny a posléze patentovány taktéţ v Anglii a slouţily pro příjem listovních zásilek londýnské pošty. Pozadu nezůstaly ani USA, kde Americká firma Thomas Adams Company roku 1888 představila mincový automat na prodej ţvýkaček ve tvaru kuliček. Automat byl umístěn v New Yorku a ţvýkačka se tak stala prvním zboţím prodávaným prostřednictvím prodejního automatu bez účasti prodavače. Později Pulver Manufacturing Company umístila pod průhledný skleněný poklop se ţvýkačkami malé barevné loutky, které se daly do pohybu vţdy, kdyţ někdo vhodil do přístroje minci. Tím tedy vznikla první podpora prodeje v automatu na ţvýkačky.(18)

18


Obr. 7 Prodejní automat na ţvýkačky z 19. století (13)

Postupně se rozšířily velmi jednoduché automaty na prodej dýmkového tabáku, a poté následně stroje na prodej dalších druhů zboţí. Tento rozvoj prodejních automatů podpořil především:  „rozvoj prodeje zboží;  hromadná spotřeba;  časté nákupy malých dávek některých druhů;  dostatečný počet obíhajících mincí s konstantními fyzikálními vlastnostmi. Později pak:  balené zboží;  ustálenější ceny.“(20) Ve druhé polovině 19. století v Anglii vznikají automaty na zápalky a dopisnice. Ke konci tohoto století jsou vyráběny a pouţívány automaty i v dalších evropských zemích jako je Německo nebo Francie. I zde se v nich prodávají pouze levné druhy zboţí především čokoláda, cukrovinky, cigarety, zápalky, alkoholické a nealkoholické nápoje a další. V této době se automaty pravděpodobně dostaly i na naše území.(20)

Obr. 8 Dobový prodejní automat na známky (21)

S příchodem první světové války v Evropě tato metoda prodeje téměř zanikla, v důsledku nedostatku zboţí, sníţení hodnoty peněz a inflace. V období mezi válkami došlo k postupnému oţivení hospodářství a tím i výrobě dokonalejších strojů, přičemţ se obohatil i prodávaný sortiment.(20)


19

„Pokud jde o oblast užití, sloužily automaty především jako doplněk ostatní sítě, někdy měly mít pouze reklamní účinek a na celkovém obratu se podílely mizivou částí. Poněkud odlišná byla situace v USA, kde při technickém předstihu před Evropou měly prodejní automaty větší ekonomický význam a tvořily často samostatnou síť.“(20) Po druhé světové válce došlo k prudkému rozvoji prodejních automatů. Byly dále zdokonalovány, zvýšila se jejich provozní spolehlivost a díky výrobě ve velkých sériích se sníţila jejich cena. Pokud se zaměříme pouze na Českou republiku, ta v tomto období poněkud zaostávala, v roce 1959 u nás připadal jeden automat na 10 000 obyvatel, přičemţ v USA o rok dříve připadalo na jeden automat méně neţ 50 obyvatel.(20)

Obr. 9 Prodejní automat z poloviny 20. století (19)

Jak uţ bylo zmíněno, v průběhu celého dvacátého století docházelo na trhu prodejních automatů k vývoji nových technologií a inovacím, jako například:  „prodejní automat na lahve od firmy Coca-Cola (1937);

Obr. 10 Prodejní automat na lahve z roku 1938 (22)

20


  

prodejní automat na kávu (40. léta); prodejní automat na nealkoholické nápoje v plechovce (60. léta); prodejní automat s prosklenou přední stranou (70. léta);

Obr. 11 Prodejní automat s prosklenou přední stranou, 70. léta (23)

 

automaty s elektronickým mincovníkem (80. léta); bezdrátový přenos dat (90. léta).“(12)

Na začátku 90. let se i na český trh dostaly prodejní automaty na teplé nápoje v kelímku. Tyto automaty jsou dodnes nejčastější a také jedny z prvních, které k nám pronikly. Po jejich příchodu se však trh rychle zasytil, a z tohoto důvodu začaly firmy hledat další volný prostor na trhu. V České republice tedy následně nastoupily prodejní automaty na balené nápoje a posléze i automaty na prodej kusového zboţí. Tento proces probíhal na konci 90. let. Po roce 2004 se především v restauracích začaly značně rozšiřovat automaty na cigarety. Ostatní druhy automatů (na osobní hygienické potřeby nebo popcorn) zde stále zůstávají na okraji trhu.(5) V současné době můţeme nejen ve světě ale i u nás najít prodejní automaty různé velikosti, typu a vzhledu, skoro na všech místech s velkým mnoţství nabízeného zboţí. Moderní prodejní automaty jsou navíc chlazeny, aby udrţely čerstvé potraviny nebo naopak zahřívány, aby udrţely vysoké teploty. Přičemţ existují jak prodejní automaty na běţné zboţí (např. sladkosti, cigarety, balené nápoje), tak i na netradiční zboţí (např. rýţe, květiny, čerstvé ovoce).(24)

4.3 Druhy prodejních automatů Druhů prodejních automatů existuje nepřeberné mnoţství. Tato kapitola má za úkol představit a popsat několik základních skupin prodejních automatů, které se nejčastěji vyskytují především na našem trhu. Jsou to nápojové, svačinové a cigaretové automaty. Dále jako čtvrtá skupina jsou uváděny ostatní automaty, které u nás nejsou aţ tak běţné nebo jsou novinkou a na našem území se jich nachází malé mnoţství, takţe se s nimi spotřebitel příliš nesetkává. 4.3.1 Nápojové automaty Jedním z nejrozšířenějších druhů prodejních automatů jsou nápojové automaty, které slouţí k výrobě a prodeji nápojů nebo pouze k jejich prodeji. Od toho se odvíjí dělení nápojových automatů na průtokové automaty a automaty na prodej nápoje v uzavřené nádobě.


21

4.3.1.1 Průtokové automaty Princip je zaloţen na tom, ţe z přístroje vytéká nápoj, který je uloţen uvnitř automatu v zásobníku. Nápoje jsou v zásobnících buď jiţ připraveny hotové, nebo jsou před výdejem umíchány z vody, instantního koncentrátu (tekutý, sypký) a dalších přísad. Jsou povětšinou stáčeny do kelímků (plastových, papírových). Některé automaty v současné době umoţňují si natočit zvolený nápoj do vlastní nádoby (hrnku, sklenice atd.). Na trhu existuje široká škála průtokových automatů. Je moţno je dále rozčlenit do dvou skupin, a to na automaty na teplé a studené nápoje popř. automaty na teplé i studené nápoje. Z teplých nápojů jsou velmi oblíbené automaty na kávu, horkou čokoládu, nalezneme i automaty na čaj či polévku. Na trhu se vyskytují automaty, jak na kávu instantní, tak i na kávu zrnkovou, přičemţ můţeme vybírat z velkého mnoţství druhů např. černá, bílá káva, moccaccino, cappuccino, latte macchiatto a další. Co se týká čaje, ten je moţno zakoupit v automatu spolu s různými druhy kávy, ale existují i samostatné automaty např. na sypaný čaj. To stejné platí i u polévky, kdy ji můţeme zakoupit buď v automatu na kávu, nebo se vyskytují i samostatné automaty, které nabízejí např. kuřecí, česnekovou či rajskou polévku. Co se týká studených nápojů, jde o prodejní automaty na limonády, sodové vody, mléčné koktaily či iontové nápoje.

Obr. 12 Prodejní automaty na polévku, čaj a na chlazené ovocné nápoje (25)

Zvláštní kategorií tvoří mlékomaty, tedy automaty na neupravené mléko. V kapitole 4.4 je tento druh automatů popsán podrobněji. 4.3.1.2 Automaty na prodej nápoje v uzavřené nádobě Jedná se o automaty prodávající nejčastěji nápoje v lahvi (0,25l, 0,33l, 0,5l, 1l atd.) či plechovce (0,2l, 0,25l, 033l). Přičemţ nabízejí zpravidla nápoje chlazené. Tyto automaty poskytují sycené nápoje, dţusy, vodu, ledové čaje a další. Jedná se tedy především o nealkoholické nápoje. V roce 2008 se na českém trhu objevila novinka a to prodejní automat na pivo. Tento automat obsahuje systém identifikace zletilosti, kdy se zákazník při nákupu musí prokázat dokladem, který prověřuje jeho zletilost. Tento systém je zcela unikátní a dále vyuţitelný např. u automatů na cigarety, vstupu do heren atd.

22


Obr. 13 Prodejní automat na pivo (26)

Obecně lze říci, ţe „nápojové automaty dnes najdeme skoro na každém kroku a nabízí široké spektrum služeb spojených s přípravou teplých nebo studených nápojů v kancelářích, stravovacích centrech, zdravotnictví, obchodních a jiných prostorách pomocí profesionálních prodejních automatů. Služby vycházejí z různých přání zákazníků s velkým výběrem produktů od ekonomického provozu po luxusní provoz třeba v hotelích, které jsou schopné uspokojit jakýkoliv požadavek zákazníka. Poslední dobou stále více nacházíme celá centra, kde jsou vedle sebe umístěné nápojové automaty, prodejní automaty, ale také výdejníky vody. Tyto centra se používají například v průmyslových areálech, kde zajišťují nonstop občerstvení pro zaměstnance. Na českém trhu je velké množství firem, které se věnují této činnosti.“(27) 4.3.2 Svačinové automaty Jedná se o robustní automaty, které nabízí více typů produktů. Lze je rozdělit do dvou skupin a to na karuselové a spirálové automaty. 4.3.2.1 Karuselové automaty (potravinové) Tyto automaty jsou sloţeny z bubnů, na kterých je umístěno prodávané zboţí. Jeden automat má průměrně 10 aţ 15 bubnů, váţí 260 aţ 300 kg a dokáţe pojmout 80 aţ 500 kusů zboţí. Moderní karuselové automaty obsahují systém FIFO (first in, first out), automatický kontrolní systém, digitální display s moţností programování textů, bezpečnostní prvky, jako je např. zabezpečení dveří systémem proti krádeţi a taktéţ chladicí systém, který udrţuje teplotu uvnitř automatu nejčastěji na 3 °C. Jsou určeny pro prodej chlazených potravin, jako jsou např. balené nealkoholické nápoje v plastových lahvích a plechovkách, bagety, cukrovinky, obloţené chleby, jiná hotová jídla a další kusové zboţí. Všechno zboţí je vystaveno za průhledným čelem, coţ vybízí kolemjdoucí k impulsivnímu nákupu. Jsou vhodné do míst, kde není jiná forma občerstvení např. do firem s vícesměnným provozem a škol.(28)


23

Obr. 14 Karuselový automat (29)

4.3.2.2 Spirálové automaty (cukrovinkové) Jsou to automaty skládající se z několika pater, průměrně šesti, a na kaţdém patře je kolem šesti spirál se zboţím. Současné spirálové automaty obsahují antivandalistické a zabezpečovací prvky, LCD display, chladicí zařízení, které u některých automatů umoţňuje nastavit více teplotních zón a další moderní technologie. Počet kusů produktů, které automat pojme, se různí podle typu automatu, některé spirálové automaty jsou koncipovány i na 1200 kusů zboţí. Tyto automaty nabízí cukrovinky, bonbony, chipsy, nealkoholické balené nápoje v plastových lahvích a plechovkách a další kusové zboţí.(30)

Obr. 15 Spirálový automat (29)

4.3.3 Automaty na cigarety Prodejní automaty na cigarety byly dříve umístěny pouze v hotelích a restauracích. V současné době jsou také dostupné ve veřejných prostorech, kde nabízejí moţnost vybrat si z několika druhů a značek. Donedávna, zde také vznikal problém s kontrolou zletilosti, který je jiţ díky technologii, která je vyuţívána u prodejních automatů na pivo vyřešen (viz kapitola 4.3.1.2), tudíţ zde jiţ není problém ve vztahu k legislativě. Dříve se tedy ověřování zletilosti provádělo tak, ţe kupující musel poţádat obsluhu v restauraci, která po zkontrolování jeho zletilosti

24


uvedla pomocí dálkového ovládání automat do chodu. Z tohoto důvodu bylo pouţití těchto automatů výrazně omezené.(31) „Automaty na cigarety nebo také cigaretové automaty, jak jim říkáme, čeká velká budoucnost. Díky návrhu Evropské unie, která se rozhodla zakázat vystavení cigaret, by se distribuce pomocí cigaretových automatů jistě dostala zase do hledáčku dalších firem. Druhým návrhem je, aby cigarety měly všechny stejný obal (nejlépe dvoubarevný), což by znamenalo pro zákazníky horší orientaci. Nikde však není v zákoně návrh na to, že by se nesměl používat obrázek na tlačítku v cigaretových automatech.“(31)

Obr. 16 Detail automatu na cigarety (31)

4.3.4 Ostatní automaty Jak uţ bylo uvedeno v úvodu této kapitoly, tuto skupinu tvoří automaty, které nelze zařadit do předchozích tří skupin, nebo jsou na území České republiky spíše vzácností. Jedná se především o novinky v ČR, i kdyţ třeba jinde ve světě jsou jiţ zavedeny a rozšířeny. Lze zařadit například prodejní automat na květiny. Tyto automaty k nám prorazily v roce 2009 z Francie, Španělska a Itálie, kde jsou běţné. Jde o automaty nabízející kytice řezaných květin, přičemţ cena se pohybuje od 200 do 500 Kč a první čtyři stroje byly umístěny v praţském metru.(32) Dalším příkladem můţe být automat na prodej novin, který byl spuštěn v Plzni v září roku 2010. V současné době k nám z přímořských oblastí přichází automaty na balené nanuky. Jde o velký mrazicí box se speciálním výdejním systémem. Z automatu je si moţné vybrat z několika druhů nanuků, které jsou udrţovány při teplotě cca -22 °C.

Obr. 17 Automat na nanuky (33)


25

Taktéţ nelze opomenout postupně se rozšiřující automaty na hygienické potřeby. Těch se nachází v ČR jiţ několik stovek a jsou umístěny zejména na diskrétních místech. Nejčastěji jsou k nalezení v objektech toalet nákupních center, čerpacích stanic pohonných hmot, restauracích, letištích, nádraţí, ale i diskoték a zábavních center. Nově se však rozšiřují i do hotelů, kempů, kabaretů, či do akademických zařízení a kolejí.(34) Po projektu mlékomatů (viz kapitola 4.4) plánuje Agrární komora pro nadcházející měsíce, ţe budou v druhé fázi zavedeny také automaty na ovoce a zeleninu, posléze i na maso. Tyto automaty na ovoce by měly vypadat podobně jako ty na nápoje či potraviny. Například jablka by měla být uchovávána ve foliích zhruba po šesti kusech a umístěna do spirály. Tato zařízení by měla mít průhlednou přední stranu, aby si zákazník mohl před zakoupením ovoce prohlédnout. Výdej by měl být řešen tak, aby ovoce nepadalo dolů, ale automat ho podával.(35) Na závěr bych uvedla jednu raritu, kterou nabízí pouze Česká republika. Jedná se o prodejní automat na Olomoucké tvarůţky. Tento automat je umístěn v Olomouci a Lošticích a neslouţí pouze jako turistická atrakce, ale v sezoně tento automat prodá tvarůţky aţ za dvacet tisíc korun měsíčně.(36)

4.4 Automaty na mléko Vzhledem k tomu, ţe se jedná o aktuální a hodně diskutované téma, je mu věnována zvláštní kapitola. Nejprve budou představeny samotné začátky mlékomatů v ČR např. důvod vzniku atd, dále bude popsán celý proces od podojení aţ po nákup a spotřebu mléka zákazníkem a závěr bude věnován vývoji objemu prodejů mléka v mlékomatech v České republice. „Automaty na mléko, mlékomaty nebo též mléčné bary nejsou v zahraničí žádnou novinkou, můžeme je najít v Itálii, Rakousku, ale třeba i na Slovensku nebo v Maďarsku.“ Přestoţe nejstarší český automat prodává mléko jiţ několik let v Osvětimanech na Uherskohradišťsku, opravdu masové rozšíření mohlo přijít aţ díky vyhlášce z jara 2009, která umoţnila prodávat čerstvé mléko i z automatů. Dokud totiţ neplatila tato vyhláška, mohli zemědělci prodávat čerstvě nadojené mléko pouze ze dvora mlékárny. Jedná se o vyhlášku č. 128/2009 Sb., o přizpůsobení veterinárních a hygienických poţadavků pro některé potravinářské podniky, v nichţ se zachází se ţivočišnými produkty. Skrze mlékomaty nesmí být prodávána veškerá produkce, ale pouze 35 % mléka, které jejich krávy vyprodukují. Zemědělci se tak mohou pomocí automatů zbavit přebytků mléka, které by museli jinak zlikvidovat.(37) Tyto automaty taktéţ pomáhají drobným producentům mléka v boji proti nízkým výkupním cenám, díky kterým je pro ně produkce mléka ztrátová. „Zatímco běžně mlékárny vykupují litr syrového mléka od zemědělců přibližně za 6 korun, za litr mléka z automatu zaplatí koncový zákazník přibližně 15 Kč. Veškerou marži získá zemědělec.“(38) Protoţe je prodej mléka prostřednictvím automatů pro velkovýrobce poměrně organizačně náročný, volí tento způsob distribuce nejčastěji drobní chovatelé krav. Ti si tak mohou vytvořit těsnou vazbu se svými zákazníky ve svém bezprostředním okolí. A i z tohoto důvodu docházelo k nejrozsáhlejšímu rozmachu mlékomatů právě v menších obcích a na okrajích měst.(39) Nejprve se objevovaly v menších městech na Vysočině, ale postupně začaly pronikat i do větších měst. Automaty se zpočátku nacházely u velkých supermarketů, ale s jejich rostoucí oblibou se začaly přesouvat

26


i na jiná veřejná místa jako například na náměstí nebo do blízkosti hlavního nádraţí.(37) A jak vypadá celý proces? Ihned potom, co je mléko nadojeno směřuje do chladiče, ve kterém se chladí na čtyři stupně Celsia. Díky tomu se zbavuje mikroorganismů. Kaţdý den se pak stáčí do speciálních pytlů, které slouţí k jeho přepravě do určených automatů. Aby bylo mléko v mlékomatu stále čerstvé uchovává se ve zvláštním tanku při teplotě okolo čtyř stupňů Celsia. Mléko je v jednom tanku k dispozici k odběru 24 hodin. Některé automaty jsou v nepřetrţitém spojení s provozovatelem (pomocí mobilního telefonu), jiné se po uplynutí této doby samy zablokují. Na celý proces dále dohlíţejí hygienici. Musí být schválen provoz všech automatů na mléko a pravidelně testovány vzorky mléka. Mlékomaty musí taktéţ splňovat veškeré hygienické a veterinární normy a jsou neustále sledovány, zda dodrţují příslušné předpisy.(40) „Vzhledem k tomu, že mléko z automatu neprojde pasterizací (krátkodobé zvýšení teploty, která zahubí choroboplodné mikroorganismy – u mléka se provádí ohříváním na 72 °C po dobu alespoň 15 sekund) ani metodou UHT (krátkodobém zahřátí po dobu 1 – 2 sekundy na teplotu převyšující 135 °C), tedy metodami konzervace, které by prodloužily jeho trvanlivost, je nutné ho rychle zkonzumovat.“ Taktéţ by se mělo toto nepasterizované mléko před konzumací převařit. Coţ musí být také povinně uvedeno na kaţdém mlékomatu.(37)

Obr. 18 Automat na mléko – vícetankový model (41)

V roce 2009 a na začátku následujícího roku proţívaly prodejní automaty na mléko opravdový boom. Zpočátku se přes automaty prodávalo aţ čtyř sta litrů mléka denně. Na jaře ovšem došlo k rapidnímu sníţení prodejů. K tomu podle provozovatelů došlo, z toho důvodu, ţe hlavní hygienik České republiky Michael Vít varoval před prodejem mléka z automatů a s ním spojenými zdravotními riziky. Je ale nutné dodat, ţe při pravidelných kontrolách nebyly objeveny ţádné závaţnější problémy.(42) Prodej klesl na zhruba sto litrů. Tato problematika byla následně masivně rozebírána v mediích a prodej klesl ještě více. „Přitom aby nebyl automat ztrátový, musel by prodávat minimálně tři sta litrů denně.“(43) „Pořizovací cena nejmenšího mlékomatu je asi 200 000 korun. Automat na mléko musí být napojen na odpad, vodu a elektřinu, takže skutečné náklady na jeho zprovoznění se mohou


27

vyšplhat i na půl milionu korun.“(37) Díky těmto vysokým nákladům a nedostatečnému odbytu dochází k tomu, ţe jsou některé automaty rušeny (prodají např. jen 20 litrů denně). „Zatímco ještě vloni v létě fungovalo na jihu Čech 17 mléčných automatů a podle původních plánů se jejich počet měl rozšířit až na 30, nyní je jich v provozu pouze 13.“(42) Hromadné rušení automatů zemědělci ale neplánují. Mají v úmyslu zájem o mléko z automatů zvýšit tím, ţe by docházelo k jeho úpravám, aby bylo dosaţeno jeho vyšší trvanlivosti.(43)

4.5 Vending ve světě V této kapitole se zabývám přiblíţením současné ekonomické situace na trhu prodejních automatů. Nejprve je věnována pozornost celosvětovým trendům vývoje na trhu prodejních automatů a posléze se ve formě podkapitol zaměřuji na určité geografické oblasti ve světě. V první podkapitole se podrobněji věnuji Evropě a České republice a v druhé podkapitole poté přibliţuji vending v Japonsku jakoţto zemi, kde jsou prodejní automaty rozšířeny nejvíce. Na úvod bych představila na následujících grafech, jak vypadal stav prodejních automatů ve světě před počátkem hospodářské recese, která byla zapříčiněna americkou hypoteční krizí započatou v roce 2007. Jak je zřejmé z následujícího grafu (Obr. 19) největší mnoţství prodejních automatů se nacházelo v USA (kolem 6 milionů kusů). Dále následovalo Japonsko s 5 miliony kusy a na třetím místě Evropská unie s cca 3 miliony kusů.

Obr. 19 Mnoţství prodejních automatů ve světě (44)

Pokud bychom se zaměřili pouze na Evropu, tak na následujícím grafu (Obr. 20) můţeme vidět stav prodejních automatů z roku 2004. Nejvíce automatů se nacházelo v Itálii, Francii a Velké Británii. Česká republika je zde taktéţ zobrazena, a to s počtem 12 000 kusů.

28


Obr. 20 Mnoţství prodejních automatů v Evropě v roce 2004 (44)

Ostatní státy jsou uváděny v následujícím grafu (Obr. 21), kde můţeme vidět, ţe nejvíce automatů se nacházelo v Jiţní Koreji, naopak o několik set tisíc méně se jich vyskytovalo v Turecku, Rusku a dalších státech.

Obr. 21 Mnoţství prodejních automatů v ostatních státech v roce 2004 (44)

Tyto grafy mají pouze omezenou vypovídací schopnost, proto jsem vytvořila následující tabulky, které ukazují počet osob na jeden automat. Jak je z Tab. 3 patrné, v roce 2004 bylo nejméně osob na jeden prodejní automat v Nizozemí, a to 82 osob, dále ve Španělsku (86 osob) a ve Švýcarsku (91 osob). V České republice připadalo v tomto roce 854 osob na jeden automat.


29

Tab. 3 Počet osob na jeden prodejní automat v Evropě v roce 2004

Stát The Netherlands Spain Switzerland Italy France Sweden UK Austria Germany Portugal Hungary Slovakia Czech Republic Poland

obyvatel 16 318 199 40 280 780 7 450 867 58 057 477 60 424 213 8 986 400 60 270 708 8 174 762 82 424 609 10 524 145 10 032 375 5 423 567 10 246 178 38 626 349

Počet automatů 200 000 470 800 81 500 613 650 593 000 88 000 562 000 76 080 477 000 50 650 33 000 7 070 12 000 7 000

osob na automat 82 86 91 95 102 102 107 107 173 208 304 767 854 5 518 Zdroj: vlastní zpracování

Tab. 4 ukazuje situaci v ostatních státech světa. Můţeme například pozorovat, ţe se Čína z druhého místa, co do počtu automatů, propadla po přepočtu aţ na místo šesté se svými 5 412 osobami na automat. Tab. 4 Počet osob na jeden prodejní automat v ostatních státech v roce 2004

Stát South Korea Australia Canada Brazil Mexico China Turkey Russia India

Obyvatel 48 598 175 19 913 144 32 507 874 184 101 109 104 959 594 1 298 847 624 68 893 918 143 782 338 1 065 070 607

Počet Automatů 480 000 135 000 200 000 45 000 22 000 240 000 12 500 10 000 65 000

Osob na automat 101 148 163 4091 4771 5412 5512 14378 16386 Zdroj: vlastní zpracování

A jak vypadá situace na trhu prodejních automatů v současné době? Dle zprávy, kterou publikovala v roce 2010 Global Industry Analysts, Inc. (GIA), coţ je společnost, která nabízí jedno z největších světových portfolií výzkumných zpráv, je za 50 % celosvětově instalované základny prodejních automatů zodpovědné Japonsko a USA. Vedoucími hráči na trhu jsou firmy American Vending Machines, Azkoyen SA, Crane Merchandising Systems, Dixie-Narco, Fuji Electric Retail Systems Co.,

30


Glory Ltd., GTECH, Maas International, Royal Vendors, Sanden Corp., Tomra Systems ASA a Westomatic Vending Services Ltd. Tato zpráva taktéţ předpokládá, ţe do roku 2015 dosáhnou celosvětové roční objemy prodejů produktů skrze prodejní automaty 192,9 miliard USD. Taktéţ se očekává, ţe v USA prodej nápojů pomocí prodejních automatů dosáhne 38,93 miliard USD. Ačkoliv byl růst přechodně zpomalen hospodářskou recesí, trh prodejních automatů očekává obnovení rovnováhy díky narůstajícím instalacím nových automatů, které by měly dle této studie dosáhnout 35,2 milionu automatů v roce 2015 (oproti 32 milionům v roce 2010). Růst během této doby bude do značné míry poháněný rychlým oţivením poptávky díky stoupající úrovni zaměstnanosti, rostoucím fakultativním výdajům, posilování důvěry spotřebitelů a bohatství domácností. Kromě toho budou pomáhat v nadcházejících letech hnát zisky trhu nahoru také změny ve stravovacích návycích spotřebitelů, změny v ţivotním stylu a porecesní hospodárnost, kdy budou spotřebitelé preferovat nízkonákladové zboţí.(45) Odvětví prodejních automatů bylo vystaveno recesi méně neţ některá jiná odvětví a to hned z několika důvodů. Dopad recese byl minimalizován především různorodostí produktů, které jsou pomocí automatů prodávány. Navíc, úder recese pomohl ztlumit povzbudivý růst na rozvíjejících se Asijských trzích. Je zajímavé, ţe recese dokonce v některých ohledech zlepšila postavení vendingového odvětví. Například, hospodárné kupní chování spotřebitelů podpořilo pouţívání prodejních automatů na kávu, protoţe spotřebitelé ušetřili za sluţby číšníka. Zatímco směs všech těchto faktorů dopomohla ke zmírnění poklesu v odvětví, několik dalších faktorů přispělo naopak ke zhoršení některých proměnných tohoto odvětví. Trţby za výrobky prodávané pomocí prodejních automatů v letech 2008 a 2009 byly obzvláště umírněné, neboť poptávka v klíčových odvětvích, jako je zpracovatelský průmysl, finanční instituce a banky byla negativně ovlivněna krachy firem a sniţováním stavu zaměstnanců. Příjmy zákazníků byly omezené, a taktéţ byly omezené i příjmy z hlavního pilíře odvětví, prodeje studených nápojů. Prodejní automaty jsou převáţně sluţbou na pracovišti, proto rostoucí míry nezaměstnanosti zhoršily celkový dopad, došlo k poklesu frekvence nákupů a mnoţství nakupovaného zboţí. Legislativní změny dále zvýšily tlak vyvíjený na některé druhy produktů prodávané prodejními automaty, jako jsou například cigarety, alkoholické nápoje a cukrovinky. Nejvíce tyto změny pocítil prodej cigaret, vzhledem k zákazu kouření na veřejných prostranstvích ve většině zemí.(45) 4.5.1 Evropa Na trhu existuje nepřeberné mnoţství prodejních automatů nabízejících široký sortiment potravinářského zboţí. Jak uvádí pramen z roku 2007, bylo jen v Evropě umístěno 3 700 000 automatů na nápoje a jídlo. Přičemţ přes 70 % z celkového počtu nabízí teplé nápoje a zbývajících 30 % prodává ostatní produkty od baget aţ po chlazené nápoje, sladkosti a další. V Evropě se denně prodá více neţ 10 milionů teplých nápojů a další miliony plechovek s chlazenými nápoji. Největší mnoţství prodejních automatů je umístěno ve firmách a zbytek se nachází na veřejných místech, jako jsou nádraţí, letiště atd. V Evropě funguje v tomto odvětví kolem 10 000 společností, převáţně malé a střední podniky a rodinné firmy. Oblast prodejních automatů je zde silně konkurenční, s nízkými bariérami vstupu. Pracuje zde zhruba 100 000 osob. Vending jako evropský výrobní sektor má závody v Itálii, Dánsku, Německu, Maďarsku, Nizozemí, Španělsku, Slovensku a Velké Británii.


31

Vyrábí nejen prodejní automaty, ale i platební systémy, jídlo a pití, kelímky a další.(46) 4.5.1.1 Česká republika V České republice se o masové rozšíření prodejních automatů postaralo hned po revoluci několik velkých vendingových nadnárodních společností. S velkým odstupem za nimi jsou menší národní operátoři a malí soukromí podnikatelé. „Ke společnostem s největším podílem na trhu, bez ohledu na pořadí, patří: Automaty Servis Selecta s.r.o., Alois Dallmayr Automaten-Service s.r.o., Delikomat s.r.o., AG Foods Group a.s., které také nejčastěji přicházejí s patřičným know-how. Novinky se týkají buď technického řešení automatu, nebo vlastního sortimentu nápojů, jako např. automaty na cereální kávu, automaty na zrnkovou mletou nebo nemletou kávu, instanty, vše v požadovaných kombinacích, zrovna tak čaje porcované, ale dnes i sypané“ (více viz kapitola 4.3).(47) A přesto, ţe se firmy snaţí zákazníkům nabídnout různé druhy zboţí, však zatím stále platí, ţe nejrentabilnější byznys tvoří především nápojové automaty. „Podle informací Martina Novotného, prezidenta České vendingové asociace (ČVA), spojující na čtyři desítky firem a společností, pokrývající asi 80 % trhu s nápojovými a potravinovými automaty, vede v oblíbenosti jednotlivých produktů jednoznačně káva.“(11) A jaká je úloha distributorů v České republice? Jde především o zajišťování kvalitního a bezproblémového servisu. Dále se jedná o instalaci automatů a jejich potřebné doplňování, aby měl zákazník zboţí stále k dispozici. Taktéţ je samozřejmostí moţnost individuálního nastavení dle potřeb kupujícího. Co se týká výrobců automatů, jsou u nás zastoupeny firmy, jak z Evropy (Itálie, Německo), tak i z USA a dalších zemí.(8) Za tím jak známe automaty dnes, je zhruba 60 let provozu a neustálého zdokonalování, které probíhalo nejprve v USA, Japonsku, západní Evropě a dnes jsou stejně běţné i u nás.(47) 4.5.2 Japonsko „Japonsko je zemí s mimořádně příznivými podmínkami pro rozvoj vendingu. Je tam vysoká hustota obyvatel, omezené a drahé obchodní prostory, kupující se pohybují hlavně pěšky nebo na kole. Ve spojení s nízkou úrovní pouličního vandalství a zločinnosti to způsobilo obrovský boom prodejních automatů všeho druhu. Dnes připadá jeden prodejní automat asi na 23 lidí, což je nejvíce v celosvětovém měřítku. Roční tržby realizované prostřednictvím automatů se pohybují okolo 50 miliard USD. Japonsko, je také důkazem toho, že neexistují téměř žádné limity v sortimentu prodávaného zboží. Dokonce zde existuje i kompletně automatický supermarket, který na ploše asi 60 m2 nabízí cca 300 druhů různého zboží.“ V Japonsku můţe zákazník vedle běţných potravin, jako je rýţe, vejce, zelenina, nakoupit v automatech i likéry, bonsaje, deštníky, krevety, hranolky, klenoty a mnoho dalších věcí.(18) V Japonsku má však automat i funkci poučnou. Mnoho z nich má zabudovanou obrazovku, která neustále promítá různá varování či zprávy. Cílem je informovat například o ubývání lesů na Zemi, o lidech bez domova, dětech nemocných rakovinou. Kdyţ dojde k nějaké přírodní katastrofě, na obrazovkách automatů běţí varovná oznámení a jako pomoc postiţeným dávají zboţí zdarma.(48)

32


Japonsko se liší od Evropy i v tom, ţe jsou zde ceny zboţí v obchodech a v automatech totoţné. V Evropě zaplatíte za vodu z automatu i třikrát více peněz neţ v obchodě. Přičemţ v Japonsku lze platit skoro čímkoliv (penězi, mobilním telefonem nebo kartou na metro).(48) Do budoucna můţeme očekávat, ţe automaty budou ještě rozšířenější a jejich funkce ještě více propracované. Některé prý budou dokonce schopny nahradit lékařskou pomoc, určit diagnózu a nabídnout vám adekvátní pomoc.(48)

4.6 Perspektivy a směry vývoje prodejních automatů I kdyţ to nemusí být na první pohled patrné, pro automaty se otevírají stále nové perspektivy. V současné době se jedná především o uplatnění automatů ve výrobních závodech a administrativních centrech. Ve výrobních podnicích fungují jako kantýny či vydávají pracovní a ochranné pomůcky na osobní kartu zaměstnance. Co se týká administrativních center, ty mohou díky automatům, konkrétně automatizovanému kávovému servisu, výrazně ušetřit. „Pokud je ve firmě zaměstnáno 100 zaměstnanců a každý stráví přípravou kávy individuálně 10 minut denně, měsíčně to dělá 20 pracovních dnů, což je plat jednoho pracovníka. Roční úspora je cca 300 000 Kč v nákladech firmy.“(18) Směrů vývoje vendingových automatů je hned několik. Jeden z nich souvisí s rozvojem telemetrie, kdy se do prodejního automatu instaluje telemetrické zařízení. Jedná se o způsob komunikace, který umoţňuje přenášet informace z prodejního automatu pomocí mobilní sítě. Díky telemetrickému zařízení lze v případě závadového hlášení z prodejního automatu ihned informovat obsluhu, aby tuto situaci napravila. Tento systém taktéţ umoţňuje kontrolovat oprávnění otevírání a správy automatů či můţe posílat informace o auditu jednotlivých automatů, a to buď periodicky nebo na poţádání pomocí SMS zpráv. Díky telemetrie tedy můţeme spravovat data na dálku, pohotověji reagovat na závadová hlášení, lépe sledovat a doplňovat zboţí. Vendingové moduly dále umoţňují vést podrobnou evidenci uţívaných automatů, financí vzhledem k nákladovému středisku a taktéţ velmi důleţitou statistiku prodeje a obratů v prodejních automatech a dodrţování servisních period. Existují i další moţnosti vyuţití toho systému přes audit, kontrolní systém pro platby, pronájmy, hotovost a další.(47) V designu nových prodejních automatů se rozvíjí snaha otevřít stroj co nejvíce zákazníkovi. To vede k navrhování automatů s proskleným předním panelem, skrz který si zákazník můţe prohlédnout prodávané produkty. Dále jsou jako podpora prodeje na přední panel do výše očí umísťovány malé LCD, na kterých běţí reklama na další produkty firmy.(18) S rozvojem technologií nemusí být LCD displej pouţíván pouze na reklamu, v současné době je v USA testováno několik automatů, které budou fungovat spíše jako moderní dotykové mobilní telefony. Tento prodejní automat bude mít na čelní straně 46 palcový LCD dotykový panel, který bude ukazovat produkty, které si zákazník můţe koupit (viz Obr. 22). Na této obrazovce si spotřebitel můţe prohlédnout produkt ze všech úhlů, coţ mu umoţní si přečíst například sloţení výrobku, výţivovou hodnotu či dobu trvanlivosti.(49)


33

Obr. 22 Nová technologie – návrh prodejního automatu s LCD displejem (49)

Co se týká dalších technologií, jsou v současné době v USA testovány automaty nové generace, které vyuţívají biometrii. Tyto automaty by měly pracovat na principu propojování zákazníkova otisku prstu s jeho kreditní kartou, coţ by umoţnilo vznik další bezhotovostní platbě v automatech. Mimo USA jsou testovány i prodejní automaty, které identifikují zákazníka na základě sejmutí obrazu sítnice oka.(50) V Japonsku jiţ existují prodejní automaty na cigarety, které umí rozpoznat věk kupujícího dle jeho tváře. Tyto automaty nejprve pořídí jeho fotografii, kterou následně vyhodnocují. Pokud se jedná o pravidelného dospělého zákazníka, tak mu po vhození mincí vydá poţadované zboţí. U neznámého kupujícího vyhodnocuje obraz tváře, sleduje především jeho vrásky a další znaky stárnutí. Na základě této analýzy posléze stanoví plnoletost klienta, a to s 90% úspěšností.(51) Následně byly v Japonsku představeny nové automaty, které jsou vybaveny kamerou a speciálním softwarem, který dokonale rozlišuje lidský obličej. Nejen ţe automat bez problému stanový přesný věk a pohlaví zákazníka, ale doporučí mu na základě zjištěných informací nápoj na míru. Doporučování se navíc odvíjí také od venkovní teploty a dnu v týdnu. Podle vedení firmy má tento prodejní automat ve srovnání s běţnými o třetinu vyšší trţby. Tento systém zvyšuje interakci mezi automatem a zákazníkem a vnáší do procesu nákupu jistý druh zábavy.(52) I s tímto směrem je nutno do budoucna počítat. Nelze nezmínit i velký tlak na změnu ve stravování. Například na konci roku 2010 byl schválen v USA stravovací zákon na sníţení dětské obezity, na základě něhoţ by měla ve školách zmizet z automatů většina cukrovinek a slazených nápojů. Podobné tlaky na změnu sortimentu prodejních automatů jsou zřetelné i v ČR. To vede ke snaze zhotovit automat, který by prodával ovoce, zeleninu atd. Na začátku roku 2011 byl představen automat, který prodává ovoce a zeleninu jak v celku tak i krájenou. Vzhledem k tomu, ţe kaţdý druh ovoce resp. zeleniny potřebuje jinou teplotu, má tento automat dvě teplotní zóny, coţ udrţí zboţí déle čerstvé.(53) „Vývoj nových typů prodejních automatů se zcela jistě začne potýkat s dalším zpřísňováním hygienických předpisů, které budou klást nové požadavky hlavně na chlazení a ohřev hotových jídel. S tím budou souviset i nároky na technologické zázemí subdodavatelů a dokonalou distribuci. Již dnes jsou vznášeny požadavky na detailní sledování cesty produktu od výrobce až ke konečnému spotřebiteli, aby bylo možno průkazně dohledat jakékoli porušení hygienických předpisů.“(18)

34


I v odvětví prodejních automatů je kladen důraz na ekologii. Prodejní automaty v Evropě jsou plně v souladu se směrnicí evropské unie WEEE (Waste Electrical and Electronic Equipment), která má zajistit pouţívání systémů pro sběr, zpracování a recyklaci elektronického odpadu v celé EU. Jiţ pouţité automaty a jejich části jsou znovu dále pouţívány. EVA dále vytvořila protokol EMP (Energy Measurement Protocol) na měření spotřeby energie prodejních automatů, který rozděluje tyto stroje na základě spotřeby energie. Také existují solárně poháněné prodejní automaty. Několik společností samo vytvořilo plán recyklace např. plastových kelímků („Save a cup“ ve Velké Británii). Na trh také pronikají jako alternativa plastových kelímků papírové či biologicky rozloţitelné kelímky.(46) Dá říci, ţe i ve vendingu postupně sílí tlaky na ekologii, zdravý ţivotní styl, a ţe se moderní automaty budou ubírat směrem k bezhotovostní platbě, přičemţ budou k jejich dalšímu zdokonalování vyuţívány nejmodernější technologie. A i přes potenciálně zvyšující se náklady je u nás vending stále značně perspektivním oborem podnikání a důleţitým článkem gastronomie. „V dnešní složité ekonomické situaci začnou podnikatelé hledat cestu úsporných řešení a úspory na mzdách zaměstnanců se v konečných nákladech firem projeví velmi významně.“ Jak ukazují propočty, niţších nákladů neţ průměrně placený pracovník, dosahuje sice drahý, ale zato dokonalý automat s technologickou základnou a servisem.(18)

5 Praktická část

35

5 Praktická část Tato kapitola se člení do dvou celků, na dotazníkové šetření a srovnání cen vybraných produktů v prodejních automatech. U obou těchto částí budou taktéţ testovány hypotézy.

5.1 Dotazníkové šetření Dotazník byl vytvářen tak, aby byl co nejjednodušší a jeho vyplňování zabralo respondentovi co nejméně času. Protoţe byl tento dotazník směřován i na děti od 10 let věku, byl proveden předvýzkum, který měl otestovat, zda jsou děti v této věkové kategorii schopny dotazník vyplnit. Ještě před finálním průzkumem byl dotazník upraven tak, aby byl co nejsrozumitelnější a nabídnuté odpovědi co nejobsáhlejší. Dotazník byl zcela anonymní, coţ bylo taktéţ uvedeno hned v jeho úvodu. Byl zde taktéţ stručně přiblíţen důvod sběru dat a představen autor dotazníku. Dále pro usnadnění vyplňování byly uvedeny informace o tom, jakým způsobem na otázky odpovídat. Sběr dat probíhal od 21. 2. do 15. 3. 2011. Celkem bylo vyplněno 404 dotazníků. Dotazník bylo moţno vyplnit elektronicky přes internet nebo ručně v papírové podobě. Konečná podoba dotazníku je uvedena v příloze A. Samotné otázky byly v dotazníku rozčleněny do dvou částí. A to na tematicky zaměřené otázky a na otázky identifikační. První část sestávala ze 14 otázek, které byly v uzavřené a v polootevřené formě (8 uzavřených, 6 polootevřených). Respondent měl moţnost zvolit pouze jednu z nabídnutých odpovědí. U polootevřených otázek byla samozřejmě ponechána moţnost vlastní odpovědi („Jiné“), kam mohl dotazovaný dopsat svoji vlastní odpověď. Tato část dotazníku byla koncipována tak, aby několik otázek vyplnili i respondenti, kteří v prodejních automatech nenakupují. Pokud tedy dotazovaný odpověděl, ţe nenakupuje v prodejních automatech, byl nasměrován na otázku č. 11 a dále. Druhá část otázek, tedy ta identifikační, se skládala z šesti otázek, které byly záměrně uvedeny aţ na konci dotazníku. Týkaly se především pohlaví, věku, vzdělání, povolání a příjmu respondenta. Během sběru dat byla snaha získat respondenty ze všech věkových, vzdělanostních a jiných kategorií. 5.1.1 Struktura respondentů V této kapitole bude graficky představena a popsána struktura respondentů, kteří se účastnili dotazníkového šetření. Pro přehlednost zpracování byly zvoleny výsečové grafy a tabulky. Pohlaví Jak můţeme vidět v Grafu 1, ve zkoumaném souboru převaţují ţeny nad muţi. Ţeny tvoří 76,73 % respondentů a muţi 22,77 %, zbytek na tuto otázku neodpověděl.

36

5 Praktická část Graf 1 Struktura respondentů dle pohlaví

0,50%

22,77%

Muţ

Ţena 76,73%

Neodpovědělo

Zdroj: vlastní zpracování Tab. 5 Struktura respondentů dle pohlaví

Odpovědi Muţ Ţena Neodpovědělo Celkem

Počet respondentů v % Počet respondentů 22,77 92 76,73 310 0,50 2 100,00 404 Zdroj: vlastní zpracování

Věk Jak je z následující tabulky patrné, jsou v dotazníkovém šetření zastoupeny všechny dané věkové kategorie. Přičemţ převládá věková skupina od 21 do 35 let. Naopak nejméně jsou zastoupeni občané ve věku 65 a více let. Tab. 6 Struktura respondentů dle věku

Odpovědi 10 aţ 15 16 aţ 20 21 aţ 35 36 aţ 50 51 aţ 64 65 a více Neodpovědělo Celkem

Počet respondentů v % Počet respondentů 3,47 14 23,02 93 64,11 259 5,94 24 1,98 8 1,24 5 0,25 1 100,00 404 Zdroj: vlastní zpracování

5 Praktická část

37 Graf 2 Struktura respondentů dle věku

1,98% 5,94%

1,24%

0,25% 3,47%

10 aţ 15 16 aţ 20 21 aţ 35

23,02%

36 aţ 50 51 aţ 64 65 a více

64,11%

Neodpovědělo

Zdroj: vlastní zpracování

Vzdělání Na následujícím grafu a v tabulce je představena struktura respondentů dle jejich nejvyššího dosaţeného vzdělání. Největší procento má dokončenou střední školu s maturitní zkouškou, konkrétně 60,64 %. Dále následuje vysokoškolské vzdělání s 30,45 %. Tab. 7 Struktura respondentů dle nejvyššího dosaţeného vzdělání

Odpovědi studuji ZŠ ZŠ SŠ bez maturity SŠ s maturitou Vyšší odborné VŠ Neodpovědělo Celkem


38

5 Praktická část Graf 3 Struktura respondentů dle nejvyššího dosaţeného vzdělání

0,74%

3,96%

0,99% 2,48% studuji ZŠ ZŠ SŠ bez maturity

30,45%

SŠ s maturitou Vyšší odborné

60,64%

VŠ Neodpovědělo

0,74%


Bydliště Tato otázka měla za úkol zmapovat geografické rozvrstvení respondentů. Bylo tedy zjišťováno, jak je velká obec, ve které respondent bydlí. Průzkum nebyl prováděn pouze v městě Brně, a proto jsou zastoupeni i respondenti, kteří bydlí v menších obcích. Převaţují obyvatelé obcí s více jak 9 000 obyvatel (52,97 %). Tab. 8 Struktura respondentů dle počtu obyvatel v obci bydliště

Odpovědi do 3 000 obyvatel od 3 000 do 9 000 od 9 000 a více obyvatel Neodpovědělo Celkem

Počet respondentů v % 30,69 14,85 52,97 1,49 100,00

Počet respondentů 124 60 214 6 404 Zdroj: vlastní zpracování

5 Praktická část

39 Graf 4 Struktura respondentů dle počtu obyvatel v obci bydliště

1,49%

30,69%

do 3 000 obyvatel

od 3 000 do 9 000 od 9 000 a více obyvatel

52,97% 14,85%

Neodpovědělo


Povolání Povolání dle počtu dotazovaných můţeme seřadit od největšího po nejmenší takto: student, zaměstnanec, důchodce, OSVČ, poţivatel jiných dávek a nezaměstnaný. Pro přehlednost jsou hodnoty znázorněny do výsečového grafu s dílčí výsečí. Tab. 9 Struktura respondentů dle povolání

Odpovědi student zaměstnanec OSVČ důchodce nezaměstnaný poţivatel jiných dávek Neodpovědělo Celkem


40

5 Praktická část Graf 5 Struktura respondentů dle povolání

student zaměstnanec 0,00%

9,65% 87,13%

3,22%

0,25% 0,25%

1,49% 1,24%

OSVČ důchodce nezaměstnaný poţivatel jiných dávek Neodpovědělo


Příjem Konkrétně byl dotazován čistý měsíční příjem. Vzhledem k tomu, ţe z předchozí otázky víme, ţe průzkumu se zúčastnilo 87, 13 % studentů, lze očekávat, ţe tomu bude odpovídat měsíční příjem. Zde byly na výběr čtyři příjmové kategorie a nejvíce byla podle očekávání zastoupena kategorie do 10 000 Kč (82,43 %). Vzhledem k tomu, ţe se jedná o poměrně osobní otázku, 3,71 % respondentů na ni neodpovědělo. Tab. 10 Struktura respondentů dle čistého měsíčního příjmu

Odpovědi do 10 000 od 10 001 do 20 000 od 20 001 do 30 000 30 001 a více Neodpovědělo Celkem

Počet respondentů v % 82,43 10,64 3,22 0,00 3,71 100,00

Počet respondentů 333 43 13 0 15 404 Zdroj: vlastní zpracování

5 Praktická část

41 Graf 6 Struktura respondentů dle čistého měsíčního příjmu

0,00% 3,22% 10,64%

3,71%

do 10 000 od 10 001 do 20 000 od 20 001 do 30 000 30 001 a více 82,43%

Neodpovědělo


5.1.2 Vyhodnocení otázek V této kapitole budou představeny všechny dotazované otázky a vyhodnoceny odpovědi respondentů. Ke kaţdé otázce bude pro názornost uveden koláčový graf, který bude prezentovat odpovědi dotazovaných. Ke kaţdé otázce je taktéţ vytvořena tabulka s výsledky odpovědí, všechny tyto tabulky jsou uvedeny v příloze B. Otázky měly odhalit především chování spotřebitelů při nakupování v prodejních automatech, jejich zvyklosti, názory a taktéţ povědomí. U těchto 14 otázek nebyli do výsledků započítáváni respondenti, kteří na danou otázku neopověděli, tedy 100 % tvoří pouze osoby, které zatrhli jednu z moţností. Pro úplnost, zde uvádím, ţe u otázek č. 3, 10, 11, 13 neodpověděl jeden z dotazovaných, u otázky č. 4 sedm osob, č. 9 čtyři osoby a č. 12 šest osob. Otázka č. 1 Nakupujete v prodejních automatech (např. jídlo, pití, sladkosti, cigarety, hygienické potřeby atd.)? Tato otázka měla za úkol rozdělit respondenty na ty, co v prodejních automatech nakupují a na ty co nenakupují. Taktéţ byl u této otázky v závorce, jako pomoc odpovídajícím a pro jejich lepší orientaci, uveden neúplný výčet produktů, které automaty nabízejí. Ti, kteří odpověděli „Ne“, měli dále vyplnit aţ otázky č. 11, 12, 13 a 14, ostatní logicky pokračovali otázkou č. 2. Ze 404 respondentů na tuto otázku odpovědělo kladně 364 z nich (90,10 %) a zbytek 40 respondentů (9,90 %) záporně. Jak můţeme vidět na následujícím grafu, výrazně převaţují ti, co v prodejních automatech nakupují. Proč v nich cca 10 % respondentů nenakupuje, objasňují odpovědi u otázky č. 14.

42

5 Praktická část Graf 7 Vyhodnocení otázky č. 1

10%

Ano Ne 90%


Otázka č. 2 Z jakého důvodu nakupujete v prodejních automatech? Tato otázka měla za úkol rozpoznat, co kupující vede k tomu, pouţít k nákupu právě prodejní automat. Na výběr bylo 5 následujících moţností: a) prakticky okamţitý nákup, b) vyšší míra soukromí neţ v obchodě či restauraci, c) jsou dobře dostupné, d) není jiná moţnost, např. obchody jsou zavřeny, e) jiné důvody. Nejvíce respondentů (cca 40 %) zvolilo odpověď a) nebo d). Tedy 151 osob volí nákup z automatu pro jeho rychlost a 143 osob, pokud není jiná moţnost. Na druhou stranu nikdo neuvedl odpověď za b), která byla ve výčtu především z důvodu existence automatů na hygienické potřeby či cigarety. Jako jiné důvody pro nákup v prodejních automatech byla respondenty uváděna např. jedinečná chuť některých produktů z automatu (např. čokolády v kelímku). Graf 8 Vyhodnocení otázky č. 2

0% 5% 15%

Okamţitý nákup 41%

Není jiná moţnost Dobrá dostupnost Jiné

39%

Soukromí


Otázka č. 3 Jak často nakupujete v prodejních automatech? Moţné odpovědi byly tyto: výjimečně, několikrát do měsíce, několikrát do týdne, denně. Největší procento respondentů (42,98 %) nakupuje v automatech výjimečně, dále 38,02 % vyuţívá k nákupu automaty několikrát do měsíce. Několikrát do týdne potom 17,08 % a pouze 1,93 % respondentů nakupuje v automatech denně.

5 Praktická část

43 Graf 9 Vyhodnocení otázky č. 3

2% 17%

Výjimečně 43%

Několikrát do měsíce Několikrát do týdne Denně

38%


Otázka č. 4 Plánujete dopředu nákup v prodejním automatu? Na tuto otázku odpovědělo „Ano“ pouhých 48 osob a ostatních 309 respondentů zvolilo druhou odpověď, a to „Ne, nakupuji impulzivně.“ Takţe celých 86,55 % dotazovaných nakupuje v automatech neplánovaně, tedy instinktivně bez předchozí racionální rozvahy. Je to převáţně z toho důvodu, ţe automaty jsou koncipovány a umísťovány tak, aby vybízely právě k impulzivnímu nákupu. Graf 10 Vyhodnocení otázky č. 4

13% Ne, nakupuji impulzivně. 87%

Ano


Otázka č. 5 Kde nejčastěji v prodejních automatech nakupujete? Respondenti měli moţnost zvolit jednu z následující odpovědí: a) ve škole, na pracovišti, b) v obchodním centru, c) venku, d) jinde. Výsledkem bylo, ţe 87,09 % dotazovaných automaty nejčastěji vyuţívá ve škole či na pracovišti. Je to pravděpodobně z toho důvodu, ţe zde tráví převáţnou část svého času. Dalších 6,59 % potom zvolilo odpověď „Jinde“. U této odpovědi respondenti uváděli, ţe nejčastěji nakupují např. na kolejích, v restauračních zařízeních, nemocnicích, na benzínových pumpách. Nejméně osob zvolilo moţnost nákupu v obchodních centrech. Můţe to být zapříčiněno například tím, ţe se v těchto místech nepohybují příliš často nebo ţe zde mohou k nákupu vyuţít i jiná místa, jako jsou restaurace, bary, obchody s potravinami a další.

44


4% 2% 7% Ve škole, na pracovišti Jinde

Venku 87%

V obchodním centru


Otázka č. 6 Které produkty nejčastěji nakupujete v prodejních automatech? U této otázky si respondenti mohli vybrat jednu z 6 odpovědí. Jednalo se o nejčastější skupiny produktů, které se v automatech nacházejí. Všechny odpovědi jsou zobrazeny v Grafu 12. Nejvíce respondentů (59,62 %) nakupuje v automatech obvykle nápoje v kelímcích. Poměrně velké procento (20,60 %) nakupuje balené nápoje. Zbylých 19,78 % zvolilo jednu z čtyř dalších moţností. Jednou z nich byla také moţnost „Jiné“, kde respondenti uváděli do prázdné kolonky například mléko. Tyto výsledky dle mého názoru souvisí s četností jednotlivých skupin produktů v automatech, tedy nejvíce najdeme automatů na nápoje v kelímcích, méně pak na balené nápoje atd. Graf 12 Vyhodnocení otázky č. 6

5%

2%

1% Nápoje v kelímcích Balené nápoje

12%

Sladkosti 20%

60%

Bagety, toasty Cigarety Jiné


Otázka č. 7 Vyuţil/a jste k nákupu mléka prodejní automat? Tato otázka byla zvolena především, aby ukázala, kolik lidí jiţ někdy nakoupilo v mlékomatu a zda byli s nákupem spokojeni. Jak můţeme vidět na následujícím grafu, 77,20 % respondentů nikdy nevyuţilo prodejní automat na mléko. Tento stav můţe být způsoben menší četností tohoto druhu automatů na území ČR. Zbylých

5 Praktická část

45

22,80 % mléko z automatu jiţ alespoň jednou kupovalo, z toho 22,53 % bylo spokojeno a pouhý jeden respondent (0,27 %) spojen nebyl. Graf 13 Vyhodnocení otázky č. 7

0,27% Ne 22,53% 77,20%

Ano, byl/a jsem spokojen/a. Ano, nebyl/a jsem spokojen/a.


Otázka č. 8 Jaký faktor Vás při nákupu v prodejních automatech nejvíce ovlivňuje? Respondent mohl zvolit jednu z následujících odpovědí: cena, chuť, obal, značka produktu, značka automatu, jiné. Z výsledků můţeme vidět, ţe nejvíce dotazovaných (45,05 %) ovlivňuje při výběru produktů z automatů chuť. Dále se 32,42 % dotazovaných rozhoduje na základě ceny produktu a 14,56 % značky produktu. Nejméně respondentů při nákupu primárně ovlivňuje obal produktu. V kolonce „Jiné“ se objevovaly odpovědi jako: vzhled, umístění automatu, nic. Graf 14 Vyhodnocení otázky č. 8

5% 2% 1% 15%

Chuť Cena 45%

Značka produktu Jiné

32%

Značka automatu Obal Zdroj: vlastní zpracování

Otázka č. 9 Je dle Vašeho názoru cena v prodejních automatech přiměřená? Zde byly na výběr 3 odpovědi: ano; ne, je vysoká; ne, je nízká. Předpokládala jsem, ţe výraznou převahu bude mít odpověď, ţe je cena v automatech vysoká. Překvapivě více neţ 50 % respondentů ale odpovědělo, ţe cena v automatech přiměřená. Můţe to být způsobeno také tím, ţe na tuto otázku odpovídali pouze ti respondenti, kteří v prodejních automatech nakupují. Jedna osoba (0,28 %) dokonce povaţuje cenu v automatech za nízkou. Cena je naopak vysoká pro 46,39 % z dotazovaných osob.

46


0,28%

Ano 46,39%

Ne, je vysoká.

53,33%

Ne, je nízká.


Otázka č. 10 Vyuţil/a jste v prodejním automatu platbu mobilním telefonem? Tuto otázku jsem zvolila z toho důvodu, ţe v současné době začíná pronikat tato novinka mezi platebními systémy i do České republiky. Tento speciální automat se nachází například v hobbymarketu Hornbach v Brně. Zákazník má moţnost zaplatit za nákup v prodejním automatu pomocí SMS zprávy prostřednictvím svého mobilního telefonu. Cílem této otázky bylo zjistit, jak moc je mezi občany tento způsob platby rozšířen a zda se ho chystají v nejbliţší době pouţít. Pravděpodobně vzhledem k tomu, ţe se jedná o poměrně čerstvou a málo rozšířenou záleţitost, zde téměř všichni respondenti (95,59 %) uvedli, ţe ještě pomocí mobilního telefonu v automatu neplatili a ani to do budoucna neplánují. 3,03 % dotazovaných tuto moţnost taktéţ ještě nepouţilo, ale plánuje ji v blízké době vyuţít. Dohromady tedy 98,62 % zatím pomocí SMS zpráv neplatilo. Tuto novinku jiţ uţilo pouhých 5 respondentů (1,38 %). Graf 16 Vyhodnocení otázky č. 10

3%

1% Ne, a ani ji neplánuji pouţít. Ne, ale plánuji pouţít. 96%

Ano


5 Praktická část

47

Otázka č. 11 Znáte název nějaké společnosti zabývající se provozováním prodejních automatů? Tato otázka měla ověřit povědomí osob o provozovatelích prodejních automatů. Byla určena, jak pro ty kteří v automatech nakupují tak i pro ty co nenakupují. Otázka se skládala z dvou částí, nejprve se dotazovala na to, zda znají název nějakého provozovatele. Zde mohli zvolit odpověď buď „ano“ nebo „ne“. Pokud respondent odpověděl „ano“ měl v druhé části této otázky tento název napsat. Výsledkem bylo, ţe 263 ze 403 respondentů, tedy 65,29 % nezná ţádného provozovatele. Coţ je dle mého názoru docela vysoké procento. 34,74 % uvedlo, ţe název společnosti provozující prodejní automaty zná (viz Graf 17). Graf 17 Vyhodnocení otázky č. 11

35%

Ne 65%

Ano


Těchto 140 osob následně uvedlo tento název v druhé části otázky. Z toho 114 jich napsalo firmu Delikomat (cafe+co), 7 osob společnost Coca-cola, 6 respondentů firmu Nescafé. Dvakrát zde byly uvedeny společnosti Varga a Petrov. Jedenkrát např. firmy: Pavigo, Kavamat, Autic a další. Otázka č. 12 Vnímáte prodejní automaty převáţně: pozitivně, negativně. Moţné odpovědi: pozitivně, negativně. U této otázky byly nabízeny respondentům na výběr pouze dichotomické odpovědi, a to z toho důvodu, aby se museli rozhodnout a nemohli zvolit jinou neutrální odpověď. Z Grafu 18 je vidět, ţe velká většina respondentů (91,71 %) vnímá prodejní automaty pozitivně. Pouhých 8,29 % je chápe jako negativní záleţitost. Je nutné zmínit, ţe i u této otázky odpovídali i ti respondenti, kteří automaty k nákupu nevyuţívají.

48


8% Pozitivně Negativně 92%


Otázka č. 13 Co byste na prodejních automatech změnil/a? Protoţe povaţuji za velmi důleţité vědět, co by samotní potenciální zákazníci na automatech změnili a co na nich povaţují za největší problém, byla poloţena v závěru dotazníku tato otázka. Respondenti měli moţnost vybírat ze 7 předepsaných odpovědí. Nejvíce osob (35,24 %) by změnilo cenu nabízených produktů. Dále bych zdůraznila, ţe 19,35 % by neměnilo vůbec nic. Na třetím místě s 16,63 % se umístila změna sortimentu. Je pravdou, ţe v současné době sílí tlaky na nahrazení „nezdravých“ produktů v automatech za ovoce, zeleninu atd. 2,98 % zvolilo odpověď „Jiné“. Zde respondenti odpovídali, ţe by změnili např. čistotu automatů, platební systémy. Pro zajímavost uvádím, ţe jeden respondent doporučuje přidat k automatům na nápoje v kelímcích drţák na plastové lţičky na zamíchání. Graf 19 Vyhodnocení otázky č. 13

3% Cenu

6%

Nic

9%

35%

11%

Sortiment

Kvalitu produktů Kvalitu automatů

17% 19%

Dostupnost Jiné


Otázka č. 14 Jaký je hlavní důvod, proč nenakupujete v prodejních automatech? Tato otázka byla primárně určena pro ty, kteří u otázky č. 1 odpověděli záporně. Dohromady se jednalo o 40 osob. Měli na výběr z těchto moţností: a) Vyšší cena v porovnání s obchodem, b) Nepřicházím s nimi běţně do styku. c) Nemohu si zboţí

5 Praktická část

49

před nákupem prohlédnout (expirace, sloţení atd.). d) Jsou nespolehlivé (nemusí vrátit peníze, vydat správné zboţí atd.). e) Nenabízí dostatečný sortiment. f) Jiné. Pokud bychom seřadily odpovědi od nejčetnější po tu nejméně četnou, získáme toto pořadí: b, c, d, a, e, f. U této otázky ţádná z odpovědí nezískala výraznou převahu nad ostatními. Na základě získaných výsledků můţeme konstatovat, ţe největší počet respondentů (27,50%) v prodejních automatech nenakupuje, protoţe s nimi nepřichází běţně do styku. Domnívám se, ţe je to z toho důvodu, ţe tento dotazník vyplňovali i obyvatelé malých obcí, kde prodejní automat převáţně nenajdeme. Z mého pohledu překvapivě pouhých 12,5 % je nevyuţívá z důvodu vyšší ceny. Do kolonky „Jiné“ respondenti uváděli např. špatně čitelné nápisy či zvyk. Graf 20 Vyhodnocení otázky č. 14

Nepřichází s nimi do styku

8% 8%

27%

Nemoţnost prohlédnut si zboţí Nespolehlivost

12%

Vyšší cena 20%

25%

Nedostatečný sortiment Jiné


5.1.3 Agregovaný pohled na získaná data Tato kapitola představuje agregovaný pohled na šest vybraných otázek z dotazníkového šetření. U kaţdé z těchto otázek jsou vyhodnoceny odpovědi v závislosti na identifikačních údajích dotazovaných respondentů. Jako identifikační údaje byly zvoleny tyto parametry: a) pohlaví; b) věk; c) nejvyšší dosaţené vzdělání; d) velikost obce bydliště; e) povolání; f) čistý měsíční příjem. Byly vybrány a vyhodnoceny otázky číslo: 1, 3, 4, 9, 11, 12. Ke kaţdé otázce jsou výsledky odpovědí přeneseny do grafů, ty jsou uvedeny v příloze C. Otázka č. 1 Nakupujete v prodejních automatech (např. jídlo, pití, sladkosti, cigarety, hygienické potřeby atd.)? (grafy viz příloha C.1) Pohlaví – zda se jedná o muţe či o ţenu obecně příliš neovlivnilo odpověď, protoţe cca 90 % muţů i ţen odpovědělo kladně a zbylých 10 % z obou skupin záporně.

50

5 Praktická část

Věk – tento faktor má dle mého názoru výrazný vliv na nakupování v prodejních automatech. Z průzkumu vyplývá, ţe čím starší věková kategorie respondentů tím menší procento nakupujících. Ve věku od 10 do 15 let všichni dotazovaní uvedli, ţe nakupují v prodejních automatech, v kategorii 16 aţ 20 to bylo 93,55 %, ve věku 31 aţ 35 let 91,89 %, dále ve skupině 36 aţ 50 70,83 %, 51 aţ 64 let 62,5 % a ve věkové kategorii 65 let a více let nakupuje v automatech pouze 40 % osob. Z toho je tedy patrná výrazná klesající tendence. Vzdělání – z výsledků vyplývá, ţe nejvíce nakupují v prodejních automatech ţáci základních škol (100 %), dále studenti s dokončeným základním vzděláním (100 %) a nejméně osoby s dokončeným středoškolským vzděláním bez maturity (50 %). Velikost obce bydliště – tento faktor bych povaţovala za zanedbatelný, a to z toho důvodu, ţe ve všech třech kategoriích vyuţívá k nákupu prodejní automaty přibliţné stejné procento dotazovaných (90 %). Povolání – u tohoto parametru odpovídal pouze jeden poţivatel jiných dávek, coţ se bude dále projevovat i u ostatních otázek. Za předpokladu, ţe tedy abstrahujeme od této kategorie, nejvíce vyuţívají k nákupu prodejní automaty studenti (93,75 %), kam se řadí i ţáci základních škol. Nejméně pak důchodci (50%). Příjem – nejvíce nakupují v prodejních automatech respondenti s čistým příjmem do 10 000 Kč měsíčně. Můţe to být způsobeno tím, ţe tuto kategorii v průzkumu tvořili především studenti. Kdy na základě výsledků v předchozím bodě můţeme konstatovat, ţe v automatech nakupuje velké procento studentů. Otázka č. 3 Jak často nakupujete v prodejních automatech? (grafy viz příloha C.2) Pohlaví – u tohoto parametru by se dalo konstatovat, ţe muţi nakupují častěji neţ ţeny. Ovšem tento rozdíl je pouze nepatrný. Například několikrát do týdne nakupuje 16,49 % ţen a 19,51 % muţů. Ţeny nakupují naopak spíše výjimečně (44,80 % ţen, 37,8 % muţů). Věk – respondenti nad 65 let nakupují v automatech pouze výjimečně, ve věku 51 aţ 64 let ne častěji neţ několikrát do měsíce. Nejčastěji dle výsledků vyuţívají k nákupu prodejní automaty osoby ve věku 16 aţ 35. Vzdělání – nejčastěji nakupují v automatech osoby s ukončeným středoškolským vzděláním s maturitou, dále s vysokoškolským titulem. Občané se základním vzděláním a se střední školou bez maturity, nenakupují v automatech častěji neţ několikrát do měsíce. Velikost obce bydliště – u této otázky velikost obce, kde respondent bydlí, taktéţ neovlivnila výslednou odpověď. Respondenti tedy odpovídali nezávisle na tomto parametru a to ve všech třech kategoriích přibliţně stejně. Povolání – pouze studenti uvedli, ţe nakupují několikrát do týdne (19,38 %). Denně pak nakupují někteří zaměstnanci a studenti. Ostatní nakupují pouze několikrát do měsíce nebo výjimečně. Příjem – na základě vyhodnocení dotazníku nejméně často v prodejních automatech nakupují občané s čistým měsíčním příjmem od 20 001 do 30 000 Kč. Celých 8o % z nich uvedlo, ţe nakupuje výjimečně. Otázka č. 4 Plánujete dopředu nákup v prodejním automatu? (grafy viz příloha C.3) Pohlaví – z odpovědí z dotazníkového šetření vyplývá, ţe impulzivně nakupují více ţeny (88,32 %) neţ muţi (80,20 %).

5 Praktická část

51

Věk – nejvíce procent osob ve věku 10 aţ 15 let a 51 aţ 64 let uvedlo, ţe nenakupuje impulzivně. Je moţné, ţe děti v tomto věku si neuvědomují, ţe nakupují impulzivně. Nejvíce dotazovaných pak nakupuje impulzivně ve věkové kategorii 65 a více (100 %) a od 36 do 50 let (93,75 %). Vzdělání – 40 % ţáků základních škol uvedlo, ţe nenakupuje impulzivně. Nejvíce impulzivně pak mají nakupovat dle výsledků osoby s VŠ (85,19 %), SŠ s maturitou (90,99 %) a s vyšším odborným vzděláním (100 %). Předpokládám, ţe je to ovlivněno tím, ţe osoby s vyšším vzděláním mají i vyšší příjmy a impulzivní nákup si mohou více dovolit. Velikost obce bydliště – v tomto případě se výsledky u všech tří velikostních kategorií příliš nelišily. 90,56 % obyvatel obcí s 3 000 aţ 9 000 obyvateli uvedlo, ţe nakupuje impulzivně. Tuto odpověď zvolilo taktéţ 86,79 % občanů obcí do 3 000 obyvatel a 84,97 % z obcí nad 9 000 obyvatel. Povolání – na základě výsledků si nákup v automatu nejvíce rozmýšlejí důchodci, nejméně pak osoby samostatně výdělečně činné. Dle mého názoru se tento výsledek odvíjí především od příjmu, těchto sociálních kategorií. Příjem – pokud bychom respondenty rozdělili dle jejich čistého měsíčního příjmu, mohli bychom konstatovat, ţe nejvíce impulzivně nakupují osoby z nejvyšší z uvedených příjmových kategorií (90 %), tedy od 20 001 do 30 000 Kč. Není příliš překvapivý výsledek šetření, který ukázal, ţe čím niţší příjmová skupina, tím niţší procento impulzivně nakupujících respondentů. Můţe to být způsobeno tím, ţe osoby s niţšími příjmy jsou nuceny více přemýšlet nad tím, kam své volné peněţní prostředky umístí. Otázka č. 9 Je dle Vašeho názoru cena v prodejních automatech přiměřená? (grafy viz příloha C.4) Pohlaví – dle dotazníkového šetření je cena v prodejních automatech vysoká pro cca 46 % muţů i ţen. Pouze jeden muţ, uvedl, ţe je cena v prodejních automatech nízká. Věk – ţe je cena v prodejních automatech vysoká si myslí největší procento respondentů z věkové skupiny 16 aţ 20 let (54,65 %). Nejvíce jsou s cenou spokojeni respondenti z věkové kategorie od 51 do 64 let věku (87,5 %) a ve věku 36 aţ 50 let (75 %). Vzdělání – u tohoto parametru byly výsledky různorodé. Nejvíce jsou s cenou nespokojeni respondenti se základním vzděláním (75 %). Na druhou stranu z ţáků základních škol je nespokojeno pouhých 25 %. Velkost obce bydliště – cena je nepřiměřená pro 50 % respondentů z malých obcí do 3 000 obyvatel. Z dotazovaných, kteří bydlí v obcích s více neţ 3 000 obyvateli, odpovědělo, ţe je cena vysoká 44 %. Povolání – pokud budeme opět abstrahovat od poţivatele jiných dávek, jsou s cenou nejvíce spokojeni zaměstnanci (72 %). Překvapivě jsou nejméně spokojeny osoby samostatně výdělečně činné (33,33 %). Tento výsledek můţe být způsoben nedostatečným počtem dotazovaných OSVČ. Na tuto otázku odpověděli pouze tři OSVČ. Pro ostatní skupiny dotazovaných je cena spíše přiměřená. Příjem – všechny příjmové skupiny se spíše přiklání k tomu, ţe je cena přiměřená. Nespokojeno s cenou v prodejních automatech je pouhých 10 % respondentů z příjmové skupiny 20 001 aţ 30 000. 41,38 % z kategorie 10 001 aţ 20 000 a 48,39 % s příjmem 10 000 a méně. Zde můţeme taktéţ shledávat trend, který ukazuje, ţe se sniţujícím se čistým měsíčním příjmem klesá i spokojenost s cenou v prodejních automatech.

52

5 Praktická část

Otázka č. 11 Znáte název nějaké společnosti zabývající se provozováním prodejních automatů? (grafy viz příloha C.5) Pohlaví – povědomí o provozovatelích prodejních automatů mají obě pohlaví zhruba stejné. 35,16 % ţen a 32,61 % zná alespoň jednoho provozovatele automatů. Věk – z výsledků vyplývá, ţe malé děti do 15 let a dospělí nad 50 let nemají povědomí o provozovatelích, navzdory tomu, ţe v nich někteří z nich nakupují. Ani jedna osoba z těchto věkových kategorií nedokázala pojmenovat ani jednoho z provozovatelů prodejních automatů. Nejvíce procent respondentů zná alespoň jednoho provozovatele prodejních automatů z věkové skupiny od 21 do 35 let (41,26 %). Dále mají povědomí o provozovatelích osoby z věkové skupiny 16 aţ 20 let (32,25 %) a 36 aţ 50 let (12,5 %). Vzdělání – ţádné povědomí o provozovatelích nemají ţáci, kteří studují základní školu a dále respondenti se středním obdobným vzděláním bez maturity. Velikost obce bydliště – zde bylo povědomí o provozovatelích u všech velikostí obcí přibliţně stejné. Pohybovalo se v rozmezí 30 aţ 40 %. Nejmenší povědomí mají občané z malých obcí do 3 000 obyvatel (31,45 %). Povolání – dle výsledků dotazníkového šetření neznají ţádného provozovatele důchodci. Největší povědomí o provozovatelích prodejních automatů mají naopak studenti (37,78 %). Příjem – nejvíce všímaví, co se týká provozovatelů, jsou respondenti s příjmem do 10 000 Kč (36,64 %), kam se řadí většina jiţ výše zmíněných studentů. S rostoucím příjmem dále povědomí klesalo. Respondenti s měsíčním platem 10 001 aţ 20 000 Kč odpověděli „ano“ ve 25,58 % případů. Poslední skupina s příjmem od 20 001 do 30 000 Kč tuto odpověď zvolila v 15,38 % případů. Otázka č. 12 Vnímáte prodejní automaty převáţně: pozitivně, negativně. (grafy viz příloha C.6) Pohlaví – 90,88 % ţen a 94,44 % muţů vnímá prodejní automaty převáţně pozitivně. Z toho vyplývá, ţe větší procento ţen neţ muţů povaţuje automaty za negativní věc. Věk – zcela pozitivně vnímají automaty věkové skupiny 10 aţ 15 let, 51 aţ 64 let a 65 let a více. Tedy malé děti na ZŠ a starší lidé. Negativně je potom vnímá 26,09 % respondentů ve věku 36 aţ 50 let, 9,41 % ve věku 21 aţ 35 let a 3,23 % od 16 do 20 let. Vzdělání – nejlépe vnímá prodejní automaty skupina se středním vzděláním s maturitou. Nejhůře pak osoby se základním vzděláním. Velikost obce bydliště – pokud bychom seřadili tyto respondenty dle velikosti obce, ve které bydlí, podle toho jak vnímají prodejní automaty, vzniklo by toto pořadí: 6,64 % respondentů z obcí nad 9 000 je vnímá negativně, dále 8,2 % z obcí do 3 000 obyvatel a 11,67 % z kategorie od 3 000 do 6 000 obyvatel. Povolání – všichni respondenti, kteří odpověděli, ţe jsou důchodci, vnímají automaty pozitivně. Nejvíce negativně je vnímají zaměstnanci (21,05 %). Příjem – zde platilo pravidlo, čím vyšší příjem tím více procent respondentů, kteří vnímají prodejní automaty negativně. Z nejvyšší příjmové kategorie (od 20 001 do 30 000 Kč) je vnímá negativně 15,38 % respondentů, z prostřední (od 10 001 do 20 000 Kč) 14,29 % a z nejniţší (do 10 000 Kč) 6,38 % dotazovaných. 5.1.4 Testování stanovených hypotéz V této podkapitole budou testovány tyto tři stanovené hypotézy:  č. 1 Muţi vyuţívají prodejní automaty více neţ ţeny.  č. 2 Nejvíce vyuţívají prodejní automaty studenti.

5 Praktická část

53

 č. 3 Příjmová skupina nemá výrazný vliv na vyuţívání prodejních automatů. K jejich ověření bude vyuţita kontingenční tabulka, na základě které bude následně u kaţdé z hypotéz proveden test homogenity. Hypotézy budou testovány na hladině významnosti 5 %. Hypotéza č. 1 Muţi vyuţívají prodejní automaty více neţ ţeny. Zde bude objasněno, jestli je nakupování v prodejních automatech u obou pohlaví rozloţeno stejně. Na následujícím grafu můţeme vidět, jak vypadá rozloţení respondentů, kteří odpověděli, ţe nakupují v prodejních automatech v závislosti na pohlaví. Graf 21 Rozloţení respondentů nakupujících v prodejních automatech v závislosti na pohlaví

23% Ţena Muţ 77%


Z Grafu 21 vyplývá, ţe 77 % respondentů, kteří uvedli, ţe nakupují v prodejních automatech, jsou ţeny a zbytek muţi. V absolutním vyjádření se jedná o 280 ţen a 82 muţů. Hypotéza je tedy stanovena takto: H0: Rozloţení nákupu je stejné u obou pohlaví. V Tab. 11 jsou uvedeny absolutní četnosti a dále jsou vypočítány teoretické četnosti, které jsou zobrazeny v Tab. 12. Tab. 11 Kontingenční tabulka k hypotéze č. 1 – absolutní četnosti

Respondenti / Pohlaví Nakupující v automatech Nenakupující v automatech Celkem

Muţi 82 (n11) 10 (n21) 92 (n.1)

Ţeny 280 (n12) 30 (n22) 310 (n.2)

Celkem 362 (n1.) 40 (n2.) 402 (n)


54

5 Praktická část

Tab. 12 Kontingenční tabulka k hypotéze č. 1 – teoretické četnosti

Respondenti / Pohlaví Nakupující v automatech Nenakupující v automatech Celkem

Muţi 82,85 9,15 92

Ţeny 279,15 30,85 310

Celkem 362 40 402


Všechny tyto třídy jsou v tabulce dostatečně obsazeny. Hodnotu testového kritéria stanovíme podle vzorce:

Počet stupňů volnosti: . Kritická mez: . Protoţe , nezamítáme hypotézu o homogenitě, tedy nákup v prodejním automatu je s 95% pravděpodobností nezávislý na pohlaví. Mezi respondenty, kteří nakupují v prodejních automatech, není zvýšený podíl muţů. Hypotéza č. 2 Nejvíce vyuţívají prodejní automaty studenti. U hypotézy č. 2 je nutné nejprve rozčlenit respondenty na dvě skupiny a to na studenty a ostatní. Do skupiny „ostatní“ se řadí zaměstnanci, OSVČ, důchodci a poţivatelé jiných dávek. Vzhledem k tomu, ţe mezi respondenty nebyla ţádná nezaměstnaná osoba, nebude tato kategorie zařazena ani do jedné ze skupin. V následujících dvou grafech je zobrazen poměr mezi studenty a skupinou ostatních v závislosti na nakupování v prodejních automatech nejprve v absolutním a poté v procentuálním vyjádření. Graf 22 Struktura studentů a ostatních v závislosti na nakupování v automatech – absolutní vyjádření

350 300 250 200

ano

150

ne

100 50 0 student

ostatní Zdroj: vlastní zpracování

5 Praktická část

55

Graf 23 Struktura studentů a ostatních v závislosti na nakupování v automatech – procentuální vyjádření

100 80 60 ano

40

ne

20 0 student

ostatní Zdroj: vlastní zpracování

Z Grafu 23 můţeme vidět, ţe opravdu malé procento studentů (6,25 %) odpovědělo, ţe v prodejních automatech nenakupují. A z ostatních respondentů takto odpovědělo 35,29 %. Hypotéza je tedy stanovena takto: H0: Podíl osob nakupujících v prodejních automatech je stejný jak u studentů, tak u ostatních respondentů. V Tab. 13 jsou uvedeny absolutní četnosti, dále jsou spočteny teoretické četnosti, které jsou pro přehlednost zobrazeny v Tab. 14. Tab. 13 Kontingenční tabulka k hypotéze č. 2 – absolutní četnosti

Respondenti/Příjmová skupina Nakupující v automatech Nenakupující v automatech Celkem

Studenti 330 (n11) 22 (n21) 352 (n.1)

Ostatní 33 (n12) 18 (n22) 51 (n.2)

Celkem 363 (n1.) 40 (n2.) 403 (n)




Studenti 317,06 34,94 352

Ostatní 45,94 5,06 51

Celkem 363 40 403


56

5 Praktická část

Všechny tyto třídy jsou v tabulce dostatečně obsazeny. Hodnotu testového kritéria stanovíme dle vzorce:

Počet stupňů volnosti: . Kritická mez: . Protoţe , zamítáme hypotézu o homogenitě. Tedy podíl studentů nakupujících v prodejních automatech je s 95% pravděpodobností vyšší neţ u ostatních respondentů. Hypotéza č. 3 Příjmová skupina nemá výrazný vliv na vyuţívání prodejních automatů. U této hypotézy bude zjišťováno, jestli je poměr rozloţení příjmových skupin u nakupujících i nenakupujících respondentů stejný. V následujícím grafu je zobrazeno rozloţení dotazovaných, kteří nakupují v prodejních automatech v závislosti na příjmové skupině. Graf 24 Rozloţení respondentů nakupujících v prodejních automatech v závislosti na příjmu

3% 0% do 10 000

8%

od 10 001 do 20 000 od 20 001 do 30 000 89%

30 001 a více


Nejvíce nakupujících v automatech uvedlo, ţe se jejich čistý měsíční příjem pohybuje v rozmezí od 0 do 10 000 Kč. Vzhledem k tomu, ţe ani jeden z respondentů nedosahuje měsíčního příjmu 30 001 a více Kč, bude tato příjmová kategorie vyloučena při testování hypotéz. Příjmové skupiny budou tedy testovány takto:  skupina – do 10 000 Kč  skupina – od 10 001 do 20 000 Kč  skupina – od 20 000 do 30 000 Kč Testovaná hypotéza: H0: Rozloţení nákupu je stejné u všech příjmových skupin. V Tab. 15 jsou prezentovány absolutní četnosti, teoretické četnosti jsou uvedeny v Tab. 16.

5 Praktická část

57

Tab. 15 Kontingenční tabulka k hypotéze č. 3 – absolutní četnosti


1. 2. skupina skupina 311 (n11) 31 (n12) 22 (n21) 12 (n22) 333 (n.1) 43 (n.2)

3. Celkem skupina 10 (n13) 352 (n1.) 3 (n23) 37 (n2.) 13 (n.3) 389 (n) Zdroj: vlastní zpracování



1. 2. skupina skupina 301,33 38,91 31,67 4,09 333 43

3. Celkem skupina 11,76 352 1,24 37 13 389 Zdroj: vlastní zpracování

Protoţe nejsou všechny třídy v tabulce dostatečně obsazeny, je nutné sloučit 2. a 3. příjmovou skupinu. Tab. 17 Kontingenční tabulka k hypotéze č. 3 – absolutní četnosti po sloučení


1. 2. Celkem skupina skupina 311 (n11) 41 (n12) 352 (n1.) 22 (n21) 15 (n22) 37 (n2.) 333 (n.1) 56 (n.2) 389 (n) Zdroj: vlastní zpracování

Tab. 18 Kontingenční tabulka k hypotéze č. 3 – teoretické četnosti po sloučení


1. skupina 301,33 31,67 333

2. a 3. Celkem skupina 50,67 352 5,33 37 56 389 Zdroj: vlastní zpracování

58

5 Praktická část

Hodnotu testového kritéria stanovíme podle vzorce:

Počet stupňů volnosti: . Kritická mez: . Vzhledem k tomu, ţe , zamítáme hypotézu o homogenitě. Z toho vyplývá, ţe nakupování v prodejních automatech je s 95% pravděpodobností závislé na příjmové skupině. Více v prodejních automatech nakupují respondenti s příjmem do 10 000 Kč.

5.2 Srovnání cen produktů v prodejních automatech V této kapitole budou porovnány ceny vybraných produktů, které jsou umístěny v prodejních automatech. Sběr dat probíhal na přelomu měsíce února a března 2011 na území města Brna. Byla snaha získat ceny z prodejních automatů z rozdílných míst, jako jsou školy, úřady, obchodní centra atd. Jedná se zejména o veřejně dostupná místa. Postupně budou srovnány ceny teplých nápojů, balených nápojů a produktů, které nabízejí spirálové automaty (cukroviny atd.). U těchto posledních dvou skupin budou ceny v automatech taktéţ porovnány s cenami v obchodech. Pro srovnání byly vybírány totoţné produkty s výjimkou teplých nápojů, kde byly voleny totoţné nebo srovnatelné nápoje o stejném objemu. Pro přehlednost budou veškeré ceny uvedeny ve sloupcových či pruhových grafech. Tabulky s cenami jsou uvedeny v příloze D. 5.2.1 Teplé nápoje V prodejních automatech se nachází nepřeberné mnoţství různých druhů teplých nápojů. Pro srovnání cen jsem zvolila sedm nejčastěji se objevujících nápojů. Jsou to tyto:  Černá káva  Cappuccino  Moccaccino  Čokoláda  Čokoláda s mlékem  Čokoláda bílá  Čaj Automaty se nacházely na těchto místech:  Základní školy: Horníkova, Střelice;  Střední školy: Obchodní akademie (OA) Kotlářská, Střední průmyslová škola (SPŠ) Sokolská,  Vysoké školy: Provozně ekonomická (PEF) a Agronomická (AF) fakulta Mendelu budova A a C, Fakulta strojírenská (FS) VUT, Lékařská fakulta (LF) MU, Veterinární a farmaceutická univerzita (VFU), Fakulta sociálních studií (FSS) MU;  Obchody a jiné budovy: Obchodní dům Tesco Dornych, Kaufland Ţidenice, Albert hypermarket Modřice, pošta Poštovská, Poliklinika Ţidenice, Magistrát

5 Praktická část

59

Husova, krytý bazén na Kraví hoře, kulturní dům Rubín, Bílý dům, obchodní dům Omega, Nemocnice sv. Anna, obchodní dům Josefínka na Josefské;  Ostatní veřejné dostupné plochy: autobusové nádraţí, podchod pod Hlavním nádraţím, vlakové nádraţí, Mendelovo náměstí. Vzhledem k tomu, ţe byla data sbírána ve velkém počtu automatů, jsou dále v tabulkách a grafech roztříděny dle místa výskytu na: školy, obchody a jiné budovy a ostatní veřejné plochy. V grafech jsou pro přehlednost odlišeny barevně: školy jsou zvýrazněny modře, obchody a jiné budovy jsou označeny červeně a ostatní veřejné plochy jsou zelené. Tabulka s daty je umístěna v příloze D.1. Z Grafu 25 vidíme, ţe černá káva je nejlevnější v prodejních automatech ve školách. Nejniţší zjištěná cena je 6 Kč a nejvyšší 13 Kč v hypermarketu Albert. Rozdíl mezi nejlevnější a nejdraţší kávou je 7 Kč. Přičemţ nejčastější cena černé kávy je 8 Kč a průměr se drţí na 9,4 Kč. Nejlevnější ze škol je ZŠ Střelice a FSS Masarykovy univerzity (6 Kč), z obchodů a jiných budov pak automat v Bílém domě (7Kč) a z ostatních veřejných ploch Hlavní vlakové nádraţí (11 Kč). Graf 25 Ceny černé kávy v prodejních automatech

Černá káva

ZŠ Střelice FSS MU Bílý dům OA Kotlářská SPŠ Sokolská PEF Mendelu AF Mendelu C AF Mendelu A FS VUT VFU Josefínka ZŠ Horníkova LF MU Magistrát Nemocnice Poliklinika Kaufland Rubín Pošta Poštovská Vlakové nádraţí Tesco Krytý bazén Omega Autobusové nád. Mendelovo nám. Podchod Albert

14 12 10 8 6 4 2 0


Cappuccino je nejlevnější ve školách, opět je nejniţší cena v automatu na základní škole Střelice (8 Kč). Nejdraţší cappuccino je taktéţ v hypermarketu Albert (13 Kč). Nejčastěji se cena cappuccina objevuje na 9 a 10 Kč. Průměr se drţí na 10,2 Kč za kus.

60

5 Praktická část Graf 26 Ceny cappuccina v prodejních automatech

Cappuccino

ZŠ Střelice OA Kotlářská SPŠ Sokolská PEF Mendelu AF Mendelu C AF Mendelu A FS VUT VFU FSS MU Bílý dům ZŠ Horníkova LF MU Kaufland Magistrát Rubín Nemocnice Poliklinika Pošta Poštovská Josefínka Tesco Krytý bazén Omega Autobusové nád. Vlakové nádraţí Mendelovo nám. Podchod Albert

14 12 10 8 6 4 2 0


Nejlevnější moccaccino nalezneme na základní škole Střelice (8 Kč) a nejdraţší na vlakovém nádraţí (15 Kč). Rozdíl je tedy poměrně výrazných 7 Kč. Nejčastější cena je 10 Kč, ta se objevila ve čtrnácti z dvaceti pěti automatů. Průměrná cena moccaccina je 10,6 Kč. Graf 27 Ceny moccaccina v prodejních automatech

Moccaccino

Vlakové nádraţí

Albert

Podchod

Mendelovo nám.

Autobusové nád.

Omega

Krytý bazén

Tesco

Pošta Poštovská

Poliklinika

Nemocnice

Bílý dům

Rubín

Magistrát

Kaufland

VFU

FS VUT

LF MU

AF Mendelu A

PEF Mendelu

SPŠ Sokolská

OA Kotlářská

AF Mendelu C

ZŠ Horníkova

ZŠ Střelice

16 14 12 10 8 6 4 2 0


Čokoláda se objevuje nejčastěji v ceně 9 Kč. Nejlevnější (8 Kč) se nachází v prodejním automatu na základní škole Horníkova, v budově C na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity a v Bílém domě. Naopak nejdraţší (13 Kč) je v automatu v hypermarketu Albert v Modřicích. Průměrná cena je 10 Kč.

5 Praktická část

61 Graf 28 Ceny horké čokolády v prodejním automatu

Čokoláda

Albert

Podchod

Mendelovo nám.

Vlakové nádraţí

Autobusové nád.

Omega

Krytý bazén

Tesco

Josefínka

Pošta Poštovská

Rubín

Kaufland

Poliklinika

Magistrát

Nemocnice

FSS MU

VFU

FS VUT

LF MU

PEF Mendelu

AF Mendelu A

SPŠ Sokolská

OA Kotlářská

Bílý dům

AF Mendelu C

ZŠ Horníkova

14 12 10 8 6 4 2 0


Z Grafu 29 můţeme vidět, ţe nejlevnější čokoláda s mlékem je k dostání v automatu na ZŠ Střelice a v Bílém domě (8 Kč). Nedraţší je dostupná v prodejním automatu u hypermarketu Albert (13 Kč). Nejčastěji čokoládu s mlékem koupíme za 9 Kč, přičemţ průměrná cena je 10,1 Kč. Taktéţ si můţeme povšimnout, ţe Bílý dům je v Grafu 29 uveden dvakrát, je to z toho důvodu, ţe jsou zde dva automaty vedle sebe a kaţdý nabízí čokoládu s mlékem za jinou cenu. Jedná se o dva rozdílné provozovatele. Graf 29 Ceny čokolády s mlékem v prodejním automatu

Čokoláda s mlékem

Albert

Podchod

Mendelovo nám.

Autobusové nád.

Omega

Krytý bazén

Tesco

Pošta Poštovská

Nemocnice

Bílý dům 1

Rubín

Kaufland

SPŠ Sokolská

OA Kotlářská

Poliklinika

Magistrát

VFU

FS VUT

LF MU

AF Mendelu A

AF Mendelu C

PEF Mendelu

ZŠ Horníkova

Bílý dům 2

ZŠ Střelice

14 12 10 8 6 4 2 0


Bílá čokoláda je novějším produktem, proto se její cena pohybuje výše neţ cena jiţ výše uvedených čokolád. Nejčastěji ji najdeme za 12 Kč. Průměrná cena je 11,5 Kč. Nejvyšší nalezená cena byla 15 Kč na autobusovém nádraţí. Taktéţ jako u čokolády s mlékem jsou v Bílém domě dvě rozdílné ceny: 9 a 10 Kč. Současně ji můţeme koupit

62

5 Praktická část

za 10 nebo 12 Kč v budově Q Provozně ekonomické fakulty Mendelu. Dva automaty od stejného provozovatele ji zde totiţ nabízí pod dvěma různými cenami. Graf 30 Ceny bílé čokolády v prodejních automatech

Čokoláda bílá

Autobusové nád.

Albert

Podchod

Mendelovo nám.

Pošta Poštovská

Omega

Krytý bazén

Rubín

Tesco

Kaufland

FS VUT

AF Mendelu A

PEF Mendelu 1

OA Kotlářská

Bílý dům 1

PEF Mendelu 2

Bílý dům 2

FSS MU

SPŠ Sokolská

16 14 12 10 8 6 4 2 0


Nejlevnější produkt, který je k dostání v prodejních automatech na teplé nápoje, je čaj. Nejniţší zjištěná cena je 6 Kč, nejvyšší potom 12 Kč. Průměrná cena je 8,44 Kč. Nejlevnější čaj je v automatech na školách a nejdraţší v prodejních automatech umístěných na veřejných plochách, kde se kaţdodenně nachází velké mnoţství lidí jako je Mendelovo náměstí nebo autobusové nádraţí. Graf 31 Ceny čaje v prodejních automatech

Čaj

Mendelovo nám.

Autobusové nád. 2

Podchod

Vlakové nádraţí

Autobusové nád. 1

Albert

Krytý bazén

Tesco

Kaufland

Poliklinika

Nemocnice

Magistrát

LF MU

AF Mendelu A

PEF Mendelu

OA Kotlářská

Josefínka

Bílý dům

VFU

FS VUT

SPŠ Sokolská

ZŠ Střelice

ZŠ Horníkova

FSS MU

AF Mendelu C

14 12 10 8 6 4 2 0


Obecně se dá tedy uvést, ţe mezi místa s nejlevnějšími teplými nápoji řadíme především školy. Nejlevnějším produktem je čaj a nejdraţším bílá čokoláda. Automat

5 Praktická část

63

s nejvyššími cenami je na autobusovém nádraţí a v hypermarketu Albertu v Modřicích. Nejniţší ceny má automat na základní škole Střelice. 5.2.2 Balené nápoje Zde se zaměřuji na porovnání cen v automatech na balené nápoje v PET lahvích. Nejprve budou porovnány ceny mezi jednotlivými automaty a posléze mezi prodejními automaty a vybranými obchody. Budou srovnávány ceny nejčastěji se objevujících nápojů v tomto typu automatů, a to:  Coca-cola, 0,5 l  Ovocná šťáva Cappy, 0,5 l  Neperlivá voda Bonaqua bez příchuti, 0,5 l Ceny byly sbírány v prodejních automatech na následujících místech:  Základní školy: Masarykova (Kamenačky), Horníkova, Jasanova;  Vysoké školy: Provozně ekonomická (PEF) a Agronomická (AF) fakulta Mendelu budova A a C, Fakulta strojírenská (FS) VUT, Lékařská fakulta (LF) MU;  Obchody a jiné budovy: Obchodní dům Tesco Dornych, Kaufland Ţidenice, Albert hypermarket Modřice, hobbymarket Hornbach, pošta na Hlavním nádraţí, pošta Poštovská, Poliklinika Ţidenice, Magistrát Husova;  Ostatní: autobusové nádraţí, podchod pod Hlavním nádraţím. Pro srovnání cen prodejních automatů s obchody byly vybrány tyto prodejny:  Interspar v Galerii Vaňkovka;  Tesco Dornych;  Billa v obchodním domě Omega;  Kaufland Ţidenice  Pekárna na vlakovém nádraţí  Obchod s potravinami na vlakovém nádraţí Vzhledem k tomu, ţe na autobusovém nádraţí se cena jednotlivých produktů ve dvou automatech lišila, bude dále uváděno autobusové nádraţí 1 a 2. Protoţe ve všech automatech byla cena nápojů Cappy a Coca-cola stejná, pouze v obchodech se cena těchto dvou produktů odlišovala, není Coca-cola zahrnuta do následujícího grafu. Je nutné, ale zmínit, ţe ani v jednom automatu na základní škole nebyla na výběr Coca-cola. Tabulky s nasbíranými daty jsou uvedeny v příloze D.2 a D.3 Z Grafu 32 vyplývá, ţe je cena nápoje Cappy nejniţší na základních školách (18 Kč). Zajímavé je, ţe je cena Cappy v automatech na vysokých školách vyšší neţ v Hornbachu, na magistrátě, v podchodě a jiných místech. Za nejvyšší cenu (25 Kč) koupíme Cappy v automatu v Kauflandu, Tescu, Albertu, na poliklinice Ţidenice. Z toho plyne, ţe rozdíl mezi nejdraţší a nejlevnější lahví šťávy Cappy v prodejním automatu je 7 Kč. Cena vody Bonaqua se pohybuje v prodejních automatech od 12 do 15 Kč. Nejlevnější je ve školách, tedy za 12 nebo 13 Kč. Nejdraţší (15 Kč) je v automatech na jiných veřejných místech, jako jsou nádraţí, pošty, obchodní centra atd. Rozdíl mezi cenami ovšem není tak rapidní jako v případě nápoje Cappy.

64

5 Praktická část Graf 32 Ceny nápojů Cappy a Bonaqua v prodejních automatech Albert hypermarket Poliklinika Ţidenice Pošta Hlavní nádraţí Tesco Kaufland Autobusové nádraţí 2 Hornbach Pošta Poštovská Podchod Magistrát Husova Autobusové nádraţí 1 FS VUT LF MU AF Mendelu A PEF AF Mendelu C ZŠ Horníkova ZŠ Kamenačky ZŠ Jasanova

Cappy Bonaqua

8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 Zdroj: vlastní zpracování

Dále budou srovnány ceny mezi prodejními automaty a obchody. Jak je patrné z Grafu 33 voda Bonaqua je v obchodních řetězcích nejlevnější. Stojí zde necelých 11 Kč. Nejvyšší cena (16 Kč) byla ovšem nalezena taktéţ v obchodě. Jedná se ovšem o malou prodejnu umístěnou v budově Hlavního vlakového nádraţí, kde se předpokládá vyšší cena. Taktéţ je zajímavé srovnat ceny v prodejním automatu v obchodním domě Tesco a v potravinách v této budově. V automatu stojí 15 Kč a v potravinách 10,50 Kč. Tedy v automatu, který je o patro výše neţ potraviny, ji koupíte o 4,50 Kč dráţe.

5 Praktická část

65 Graf 33 Ceny vody Bonaqua v prodejních automatech a obchodech

Bonaqua

Obchod nádraţí

Albert hypermarket

Poliklinika Ţidenice

Pošta Hlavní nádraţí

Tesco

Kaufland

Autobusové nádraţí 2

Hornbach

Pošta Poštovská

Podchod

Magistrát Husova


Pekárna nádraţí

FS VUT

LF MU

AF Mendelu A

PEF Mendelu

AF Mendelu C

ZŠ Horníkova

ZŠ Kamenačky

ZŠ Jasanova

Billa

Interspar

Tesco

16 15 14 13 12 11 10 9 8


Výsledky srovnání byly u nápoje Cappy poněkud překvapivé. Ceny v obchodech se totiţ řadily mezi nejvyšší. I v obchodních řetězcích stálo Cappy více neţ v prodejních automatech například na autobusovém nádraţí, na všech školách, v podchodu, na magistrátu a dalších. Jako zcela nejdraţší se ukázal obchod a pekárna v budově Hlavního nádraţí, kde cena dosahovala aţ 31 Kč. Naopak nejlevněji ho lze získat v prodejních automatech na základních školách za 18 Kč. Graf 34 Ceny Cappy v automatech a obchodech

Cappy

Pekárna nádraţí

Obchod nádraţí

Albert hypermarket

Poliklinika Ţidenice

Pošta Hlavní nádraţí

Tesco

Kaufland

Kaufland

Billa

Tesco


FS VUT

LF MU

AF Mendelu A

PEF Mendelu

Hornbach

Pošta Poštovská

Podchod

Magistrát Husova


AF Mendelu C

ZŠ Horníkova

ZŠ Kamenačky

ZŠ Jasanova

32 30 28 26 24 22 20 18 16


66

5 Praktická část

Jak uţ bylo zmíněno nápoj Coca-cola je dostupný v automatech za stejné ceny jako nápoj Cappy, ovšem obchody ho prodávají za rozdílné ceny. Mezi nejlevnější obchody opět řadíme obchodní řetězce (Billa, Interspar, Kaufland), kde je k dostání za necelých 22 Kč. Nejdraţší je opět v obchodech na Hlavním nádraţí tedy v pekárně. Zde ovšem není cena tak vysoká jak v případě Cappy, stojí zde o celé 2 Kč méně tedy 29 Kč. Zde můţeme taktéţ porovnat cenu v obchodě a v automatu, který se nachází ve stejné budově. Jedná se o prodejnu a automat v budově Kauflandu a Tesca. Cappy stojí v automatu v Kauflandu 25 Kč a v prodejně 22,90 Kč. A v automatu v Tescu taktéţ 25 Kč a v potravinách 22,90 Kč. Coca-cola stojí v automatu v Kauflandu a v Tescu 25 Kč a v potravinách v Kauflandu 21,50 Kč a v Tescu 22,80 Kč. Z tohoto srovnání vyplývá, ţe si obchody udrţují ceny na niţší úrovni neţ v prodejních automatech v bezprostřední blízkosti. Graf 35 Ceny Coca-coly v automatech a obchodech

Coca-cola 30 28 26 24 22 20 18


5.2.3 Produkty ve spirálových automatech V této podkapitole se věnuji srovnání cen vybraných produktů ze spirálových automatů. Jedná se především o různé cukrovinky a balené nápoje. Ceny budou srovnány jak mezi jednotlivými prodejními automaty, tak mezi obchody a automaty. Bylo vybráno těchto 9 produktů:  Miňonky kakaové, 50 g;  Horalky Sedita, 50 g;  Bebe Dobré ráno, 50 g;  M&M's;  Tyčinka Twix;  Tyčinka 3 Bit;  Minerální voda Mattoni pomeranč, 0,5 l  Kofola, 0,5l;  Rauch Ice T, 0,5l.

5 Praktická část

67

Sběr byl prováděn v prodejních automatech na těchto místech:  Základní školy: Masarykova (Kamenačky), Střelice;  Střední školy: Obchodní akademie (OA) Kotlářská, Střední průmyslová škola (SPŠ) Sokolská,  Vysoké školy: Agronomická (AF) a Provozně ekonomická (PEF) fakulta Mendelu, Fakulta sociálních studií (FSS) MU, Fakulta strojírenská (FS) VUT.  Obchody a jiné budovy: Obchodní dům Tesco Dornych, Nemocnice sv. Anna;  Ostatní: autobusové nádraţí, podchod pod hlavním nádraţím, vlakové nádraţí. Pro srovnání cen vybrány tyto obchody:  Interspar v Galerii Vaňkovka;  Tesco Dornych;  Billa v obchodním domě Omega;  Albert v obchodním domě Rozkvět;  Kaufland Ţidenice. V příloze D.4 jsou zobrazeny ceny výše uvedených produktů v prodejních automatech a v příloze D.5 ceny těchto produktů v obchodech. Ceny jednotlivých výrobků budou dále rozebrány a porovnány v grafech. Ceny v prodejních automatech a v obchodech jsou pro přehlednost v těchto grafech barevně odlišeny, tj. červenou barvou jsou zvýrazněny ceny ve vybraných obchodech a modře ceny v prodejních automatech. Jak vidíme z Grafu 36, oplatky Miňonky jsou v prodejních automatech nejlevnější ve školách a nejdraţší na volně dostupných veřejných místech, kde se během dne pohybuje velké mnoţství lidí, jako jsou nádraţí nebo podchod pod Hlavním nádraţím. Pokud se zaměříme i na ceny v obchodech shledáme, ţe zde jsou nejniţší. Ovšem například Miňonky v Bille jsou pouze o 0,10 Kč levnější neţ v prodejním automatu na Fakultě sociálních studií. Graf 36 Ceny produktu Miňonky v prodejních automatech a obchodech

Miňonky 14 12 10 8 6 4 2 0


Z následujícího grafu vyplývá, ţe se cena oplatku Horalky v automatech příliš neliší, pouze o 1 Kč. Ceny v obchodech jsou opět nejniţší, přičemţ rozdíl mezi nejdraţším prodejním automatem a nejlevnějším obchodem je 3,10 Kč.

68

5 Praktická část

Graf 37 Ceny produktu Horalky v prodejních automatech a obchodech

Horalky 12 10 8 6 4 2 0


Z Grafu 38 vyplývá, ţe sušenky Bebe jsou v automatech v některých školách levnější neţ v potravinách v obchodním domě Tesco. Nejdraţší jsou překvapivě na fakultě sociálních studií MU a v Nemocnici sv. Anna. Taktéţ u toho výrobku nejsou příliš velké rozdíly mezi cenou v prodejním automatu a v obchodě. Graf 38 Ceny produktu Bebe Dobré ráno v prodejních automatech a obchodech

Bebe Dobré ráno 14 12 10 8 6 4 2 0


Jak plyne z Grafu 39 ceny bonbonů M&M's jsou v prodejních automatech a obchodech poměrně rozdílné. Například v Intersparu a v Kauflandu stojí 11,90 Kč a v prodejním automatu na Hlavním vlakovém nádraţí 18 Kč. Přičemţ ceny v obchodech jsou opět nejniţší. Taktéţ je zajímavé si povšimnout, ţe ve všech školách jsou ceny těchto bonbonů stejné.

5 Praktická část

69 Graf 39 Ceny produktu M&M's v prodejních automatech a obchodech

18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

M&Mʼs


Cena tyčinky Twix je v prodejních automatech 12 nebo 13 Kč. Jedinou výjimku tvoří prodejní automat na vlakovém nádraţí, kde je cena celých 17 Kč. Je zajímavé, ţe se cena v automatu v podchodu pod vlakovým nádraţím a v budově vlakového nádraţí o celé 4 Kč liší. To můţe být způsobeno například tím, ţe se jedná o rozdílné provozovatele. Tento výrobek se taktéţ za nejniţší ceny prodává v obchodech. Je ovšem nutné zmínit, ţe cena se v obchodě Billa a v automatech ve všech školách liší o zanedbatelných 0,10 Kč. Stejně jak je uvedeno u M&M's produktu, tak i u tyčinky Twix je ve všech školách cena totoţná. Graf 40 Ceny produktu Twix v prodejních automatech a obchodech

Twix 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0


Poslední cukrovinkou je tyčinka 3 Bit, která v automatech ve školách stojí shodně 12 Kč. V automatech na veřejně dostupných plochách jako je autobusové nádraţí či podchod je o 1 Kč draţší, tedy stojí 13 Kč.

70

5 Praktická část

Ceny v obchodech jsou niţší. Nejlevnější je v obchodě Albert 7,90 Kč a nejdraţší za 10,90 Kč v Bille. Pokud bychom srovnali nejlevnější obchod a nejdraţší automat vznikne nám rozdíl 5,10 Kč, coţ je poměrně vysoká částka. Graf 41 Ceny produktu 3 Bit v prodejních automatech a obchodech

14 12 10 8 6 4 2 0

3 Bit


Jak bylo zmíněno, ve spirálových automatech se nachází i balené nápoje. Jedním z nich je i ochucená minerální voda Mattoni. Pokud se zaměříme pouze na prodejní automaty, vidíme, ţe všechny školy mají opět tuto vodu v automatech stejně drahou. Nejlevnější je překvapivě v automatu na vlakovém nádraţí. Co se týká obchodů, tam se cena pohybuje kolem 12 Kč. Pokud ji porovnáme s cenou v automatech, shledáme patrný rozdíl. Graf 42 Ceny nápoje Mattoni s pomerančovou příchutí v prodejních automatech a obchodech

Mattoni pomeranč 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0


Další balený nápoj Kofola ukázal, ţe produkty v automatech mohou být levnější neţ v obchodech. V pěti ze šesti škol je cena Kofoly niţší o 0,90 Kč neţ v Intersparu

5 Praktická část

71

a Bille. Taktéţ je nutné zmínit, ţe je cena tohoto produktu v automatech poměrně rozdílná, ve školách stojí 16 Kč a na ostatních místech jako jsou nádraţí nebo obchod má cenu 20 Kč. Graf 43 Ceny nápoje Kofola v prodejních automatech a obchodech

Kofola 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0


Posledním produktem ze spirálových automatů je studený čaj Ice T. V Grafu 44 je zajímavé to, ţe nejdraţší Ice T nenakoupíme v automatu, ale v obchodě za 22,90 Kč. Pokud se zaměříme pouze na automaty, vidíme, ţe ceny na školách jsou opět na stejné úrovni (20 Kč), na ostatních místech je Ice T za 22 Kč. Graf 44 Ceny nápoje Rauch Ice T v prodejních automatech a obchodech

Rauch Ice T 24 23 22 21 20 19 18


Na závěr této podkapitoly bych ještě chtěla zmínit, ţe nejčastějším provozovatelem porovnávaných prodejních automatů byla firma Delikomat.

72

5 Praktická část

5.2.4 Testování stanovených hypotéz V podkapitole budou na vybraných teplých nápojích (viz kapitola 5.2.1) z prodejních automatů ověřovány tyto stanovené hypotézy:  č. 4 Významným faktorem ovlivňujícím cenu nabízeného zboţí je umístění prodejního automatu.  č. 5 Nejniţší ceny zboţí jsou v prodejních automatech umístěných ve školách. Hypotézy budou ověřovány pomocí jednofaktorové analýzy rozptylu (ANOVA). Vţdy bude předpokládána normalita a rovnost rozptylů jednotlivých výběrů. Nejprve budou testovány hypotézy o shodě středních hodnot. Nulová hypotéza tvrdí, ţe všechny střední hodnoty jsou stejné, tj. vliv umístění prodejního automatu na cenu je nevýznamný. Proti této nulové hypotéze je postavena alternativní hypotéze, která říká, ţe alespoň jedna dvojce středních hodnot se liší. Pokud budou nulové hypotézy zamítnuty, bude pomocí post-hoc Scheffého metody mnohonásobného porovnávání zjištěno, která dvojice středních hodnot se liší. Hypotézy budou testovány na hladině významnosti 5 %. Testována jsou data z tabulky D.1 v příloze. Prodejní automaty jsou tedy rozděleny do tří skupin v závislosti na umístění. První skupinu tvoří automaty nacházející se ve školách, druhou prodejní automaty v obchodech a jiných budovách a poslední třetí skupinu tvoří prodejní automaty umístěné na ostatních veřejných plochách. Černá káva Tab. 19 Černá káva – statistické charakteristiky

Umístění Školy Obchody a jiné budovy Ostatní veřejné plochy

Počet 12 13 5

Součet 94 128 59

Průměr 7,83 9,85 11,80

Rozptyl 0,88 3,81 0,20

Zdroj: vlastní zpracování Tab. 20 Černá káva – ANOVA

Zdroj variability Skupiny Reziduální Celkový

Součet čtverců 60,81 56,16 116,97

Stupně volnosti 2 27 29

Průměrný čtverec 30,40 2,08

FA 14,62


Kritický obor je . Protoţe se testová statistika realizuje v kritickém oboru, H0 o shodě středních hodnot zamítáme na hladině významnosti 0,05. Protoţe jsme zamítli hypotézu H0, bude pomocí Scheffého metody zjištěno, které výběry se od sebe liší.

5 Praktická část

73

Tab. 21 Černá káva – výsledky testování Scheffého metodou

Umístění 1

Umístění 2

Školy Školy Obchody a jiné budovy

Obchody a jiné budovy Ostatní veřejné plochy Ostatní veřejné plochy

Nerovnice levá strana pravá strana 2,02 1,49 3,97 1,99 1,95 1,97

H0 Z Z N


Závěr: prodejní automaty umístěné ve školách mají významně niţší střední hodnotu ceny neţ automaty v obchodech a jiných budovách a na ostatních veřejných plochách, mezi nimiţ se střední hodnoty ceny statisticky významně neliší. Cappuccino Tab. 22 Cappuccino – statistické charakteristiky

Umístění

Počet 12 13 5

Školy Obchody a jiné budovy Ostatní veřejné plochy

Součet 109 137 60

Průměr 9,08 10,54 12,00

Rozptyl 0,27 1,60 0

Zdroj: vlastní zpracování Tab. 23 Cappuccino – ANOVA


Součet čtverců 32,65 22,15 54,80



FA 19,90


Kritický obor je . Protoţe se testová statistika realizuje v kritickém oboru, zamítáme H0 o shodě středních hodnot na hladině významnosti 0,05. Dále bude Scheffého metodou testováno, která výběry se od sebe liší. Tab. 24 Cappuccino – výsledky testování Scheffého metodou

Umístění 1 Školy Školy Obchody a jiné budovy

Umístění 2 Obchody a jiné budovy Ostatní veřejné plochy Ostatní veřejné plochy


H0 Z Z Z


Závěr: prodejní automaty na školách mají významně niţší střední hodnotu ceny neţ obchody a jiné budovy, které mají zase významně niţší střední hodnotu ceny neţ prodejní automaty umístěné na ostatních veřejných plochách.

74

5 Praktická část

Moccaccino Tab. 25 Moccaccino – statistické charakteristiky

Umístění

Počet 11 12 5

Školy Obchody a jiné budovy Ostatní veřejné plochy

Součet 106 129 63

Průměr 9,64 10,80 12,60

Rozptyl 0,45 1,30 1,80

Zdroj: vlastní zpracování Tab. 26 Moccaccino – ANOVA





FA 14,63


Kritický obor je . Protoţe se testová statistika realizuje v kritickém oboru, zamítáme H0 o shodě středních hodnot na hladině významnosti 0,05. Dále bude Scheffého metodou zjišťováno, která výběry se od sebe liší. Tab. 27 Moccaccino – výsledky testování Scheffého metodou




H0 Z Z Z


Závěr: prodejní automaty na školách mají významně niţší střední hodnotu ceny neţ obchody a jiné budovy. Prodejní automaty v obchodech a jiných budovách mají zase významně niţší střední hodnotu ceny neţ automaty umístěné na ostatních veřejných plochách. Čokoláda Tab. 28 Čokoláda – statistické charakteristiky


Počet 11 13 5

Součet 97 132 60

Průměr 8,82 10,15 12,00

Rozptyl 0,16 2,64 0


5 Praktická část

75

Tab. 29 Čokoláda – ANOVA





FA 13,90


Kritický obor je . Protoţe se testová statistika realizuje v kritickém oboru, zamítáme H0 o shodě středních hodnot na hladině významnosti 0,05. Protoţe jsme zamítli hypotézu H0, bude pomocí Scheffého metody testováno, které výběry se od sebe liší. Tab. 30 Čokoláda – výsledky testování Scheffého metodou

Umístění 1

Umístění 2




H0 Z Z Z


Závěr: prodejní automaty na školách mají významně niţší střední hodnotu ceny neţ obchody a jiné budovy, které mají zase významně niţší střední hodnotu ceny neţ prodejní automaty umístěné na ostatních veřejných plochách. Čokoláda s mlékem Tab. 31 Čokoláda s mlékem – statistické charakteristiky


Počet 11 12 4

Součet 100 125 48

Průměr 9,09 10,42 12,00

Rozptyl 0,29 2,27 0

Zdroj: vlastní zpracování Tab. 32 Čokoláda s mlékem – ANOVA





FA 11,58


76

5 Praktická část

Kritický obor je . Protoţe se testová statistika realizuje v kritickém oboru, zamítáme H0 o shodě středních hodnot na hladině významnosti 0,05. Na základě těchto výsledků bude zjišťováno pomocí Scheffého metody, které výběry se od sebe liší. Tab. 33 Čokoláda s mlékem – výsledky testování Scheffého metodou

Umístění 1

Umístění 2




H0 Z Z N


Závěr: prodejní automaty na školách mají významně niţší střední hodnotu ceny neţ na zbylých dvou místech, u nichţ se střední hodnota ceny statisticky významně neliší. Bílá čokoláda Tab. 34 Bílá čokoláda – statistické charakteristiky


Počet 7 9 4

Součet 76 104 54

Průměr 10,86 11,56 13,50

Rozptyl 2,14 1,53 3,00

Zdroj: vlastní zpracování Tab. 35 Bílá čokoláda – ANOVA





FA 4,52


Kritický obor je . Protoţe se testová statistika realizuje v kritickém oboru, zamítáme H0 o shodě středních hodnot na hladině významnosti 0,05. Vzhledem k zamítnutí H0 bude Scheffého metodou testováno, které výběry se od sebe liší.

5 Praktická část

77

Tab. 36 Bílá čokoláda – výsledky testování Scheffého metodou

Umístění 1

Umístění 2




H0 N Z N


Závěr: hodnotu ceny teplých nápojů v automatech ve školách lze povaţovat za stejnou jako v prodejních automatech v obchodech a jiných budovách, ale významně niţší neţ v automatech na ostatních veřejných plochách. Čaj Tab. 37 Čaj – statistické charakteristiky


Počet 11 10 5

Součet 79 85 54

Průměr 7,18 8,50 10,80

Rozptyl 0,56 1,83 1,20

Zdroj: vlastní zpracování Tab. 38 Čaj – ANOVA





FA 19,30


Kritický obor je . Protoţe se testová statistika realizuje v kritickém oboru, zamítáme H0 o shodě středních hodnot na hladině významnosti 0,05. Dále bude proveden post-hoc Scheffého test. Tab. 39 Čaj – výsledky testování Scheffého metodou




H0 Z Z Z


Závěr: prodejní automaty na školách mají významně niţší střední hodnotu ceny čaje neţ obchody a jiné budovy. Prodejní automaty v obchodech a jiných budovách

78

5 Praktická část

mají zase významně niţší střední hodnotu ceny neţ automaty umístěné na ostatních veřejných plochách. Jak vyplývá z výpočtů, u všech sedmi testovaných produktů byla zamítnuta nulová hypotéza o shodě středních hodnot. Tedy můţeme konstatovat, ţe umístění prodejního automatu je faktor, který ovlivňuje cenu nabízeného zboţí. Dále z testování post-hoc Scheffého metodou plyne, ţe aţ na bílou čokoládu je střední hodnota ceny v prodejních automatech na školách vţdy statisticky významně niţší neţ v automatech na ostatních lokalitách. 5.2.5 Porovnání cen v prodejních automatech a obchodech V podkapitole bude na základě testování hypotéz vyhodnoceno, zda jsou ceny vybraných produktů z prodejních automatů vyšší neţ ceny totoţných výrobků v obchodech. Budou testovány vybrané balené nápoje (viz kapitola 5.2.2) a produkty ze spirálových automatů (viz kapitola 5.2.3). Miňonky Nejprve je nutné otestovat rovnost disperzí pomocí Fisherova F-testu. Testujeme hypotézu: oproti . Rozsahy testovaných souborů jsou a hodnoty výběrových disperzí jsou , . Dále spočteme hodnotu testovacího kritéria:

Kritická hodnota je . Jelikoţ hypotézu nemůţeme zamítnout. To znamená, ţe předpoklad o rovnosti disperzí je opodstatněný. Pozorované rozdíly nejsou statisticky významné. Následně bude testována hypotéza, zda je cena Miňonek v prodejních automatech vyšší neţ cena v obchodech. Hypotézy jsou tedy stanoveny takto: oproti označuje střední hodnotu ceny Miňonek v prodejních automatech, označuje střední hodnotu ceny Miňonek v obchodech. Hodnoty průměrů:

Vypočítáme hodnotu společného rozptylu:

5 Praktická část

79

a testového kritéria:

Z tabulek Studentova rozdělení vyplývá, ţe kritická hodnota Vzhledem k tomu, ţe zamítáme na hladině významnosti testovanou hypotézu ve prospěch alternativní hypotézy . Test potvrdil, ţe ceny Miňonek jsou v obchodech niţší neţ v prodejních automatech. Pomocí těchto dvou testů otestujeme i další produkty tj. Horalky, Bebe, M&M's, Twix, 3 Bit, Mattoni, Kofola, Ice T, Coca-cola, Cappy, Bonaqua. Pro přehlednost jsou výsledky testování shrnuty v Tab. 40. Tab. 40 Test o shodě dvou rozptylů a test o shodě středních hodnot u vybraných produktů z automatů

Produkt Miňonky Horalky Bebe M&M's Twix 3 Bit Mattoni Kofola Ice T Coca-cola Cappy Bonaqua

10 9 9 8 9 8 10 10 9 16 19 19

5 12,1 5 10,2 5 10,67 4 16,5 5 12,78 5 12,25 3 16,2 5 17,8 4 20,6 7 6 22,19 5 21,53 5 13,95

9,2 8,2 9,7 13,63 10,22 9,52 12,1 15,48 21,9 24,02 25,74 12,26

0,767 0,194 0,75 0,571 2,69 0,214 0,4 3,956 1 4,56 6,26 1,72

0,2 0,2 0,08 4,103 1,212 1,172 0,52 2,282 2 10,1 15,62 5,33

Test rozptylů

Test středních hodnot

3,83 1,031 5 9,375 7,185 2,22 5,48 1,3 1,73 2 2,21 2,5 3,1

6,89 8,1 3,08 2,74 3,097 6,399 9,61 2,284 -1,81 -1,57 -2,97 2,12

N N Z Z N N N N N N N N

13 12 11 3 12 11 11 13 11 20 22 22

1,771 1,782 1,796 2,353 1,782 1,796 1,796 1,771 1,796 1,725 1,717 1,717

Z Z Z Z Z Z Z Z N N N Z


Z výsledků testů o shodě dvou středních hodnot vyplývá, ţe u tří produktů nezamítáme rovnost cen v prodejních automatech a v obchodech. Jedná se o nápoje Ice T, Coca-cola a Cappy. Tento výsledek můţe být u nápojů Coca-cola a Cappy způsoben tím, ţe na rozdíl od ostatních produktů ze spirálových automatů byly srovnávány ceny nejen v supermarketech, ale i v malých obchodech v budově Hlavního nádraţí, coţ mohlo výrazně ovlivnit výsledky. Ostatní produkty jsou tedy prodávané za niţší ceny v obchodech neţ automatech.

80

6 Závěr

6 Závěr Cílem této práce bylo zmapovat stávající situaci na trhu prodejních automatů. K tomuto účelu byl nejprve sestaven dotazník. Šetření se zúčastnilo 404 respondentů. Z výsledků průzkumu vyplývá, ţe v prodejních automatech nakupuje velké procento dotazovaných (90 %). Tyto nákupy ale nejsou příliš časté, dotazovaní kupují v automatech většinou výjimečně popřípadě několikrát do měsíce. Pokud respondent v prodejních automatech nenakupuje, je to především z toho důvodu, ţe s nimi běţně nepřichází do styku nebo protoţe neumoţňují prohlédnutí zboţí před nákupem (např. sloţení výrobku). Prodejní automaty vyuţívají převáţně mladí lidé do 35 let věku. Respondenti si je k nákupu vybírají především z toho důvodu, ţe umoţňují okamţitý nákup. Tento nákup je u většiny dotazovaných neplánovaný, tedy impulzivní. Respondenti nejvíce nakupují v prodejních automatech ve školách a na pracovištích a jejich objektem nákupu jsou nejčastěji především nápoje v kelímcích. Při výběru zboţí je ovlivňuje nejvíce chuť a cena produktu. Většina občanů nikdy nevyuţila k nákupu mléka mlékomat a ani moţnost platby pomocí mobilního telefonu. Povědomí o provozovatelích se ukázalo jako poměrně nízké. Alespoň jednoho provozovatele prodejních automatů zná 35 % dotazovaných. Přičemţ nejvíce známá je firma Delikomat. I kdyţ prodejní automaty vnímá většina respondentů pozitivně, změnili by na nich například jejich sortiment či cenu zboţí. Na základě tohoto dotazníkového šetření byly testem homogenity ověřovány hypotézy č. 1 aţ 3. Hypotéza č. 1 Muţi nakupují v prodejních automatech častěji neţ ţeny, se nepotvrdila. Tedy mezi nakupujícími v prodejních automatech není větší podíl muţů neţ ţen. Hypotéza č. 2 Nejvíce vyuţívají prodejní automaty studenti, byla potvrzena. Tedy mezi nakupujícími v prodejních automatech je zvýšený podíl studentů. Hypotéza č. 3 Příjmová skupina nemá výrazný vliv na vyuţívání prodejních automatů, zde bylo nutné pro nedostatečné mnoţství respondentů v příjmových skupinách od 10 001 Kč do 20 000 Kč a od 20 001 Kč do 30 000 Kč sloučit tyto dvě skupiny. Tak vznikly dvě testované příjmové kategorie: do 10 000 Kč a 10 001 Kč a více. Na základě výsledků testování tato hypotéza o tom, ţe příjem nemá vliv na nakupování v prodejních automatech, nebyla potvrzena. Dále byl proveden sběr dat (cen produktů) v terénu, na základě něhoţ byly testovány další dvě stanovené hypotézy. Hypotéza č. 4 Významným faktorem ovlivňujícím cenu nabízeného zboţí je umístění prodejního automatu. Jak u této tak u hypotézy č. 5 byly prodejní automaty na teplé nápoje v kelímku na základě umístění roztříděny do tří skupin: školy, obchody a jiné budovy, ostatní veřejné plochy. Tyto tři kategorie byly testovány jednofaktorovou analýzou rozptylu. U všech testovaných sedmi výrobků byla vyvrácena hypotéza o shodě středních hodnot. Tedy hypotéza č. 4 se potvrdila a umístění prodejního automatu ovlivňuje cenu produktů v něm nabízených. Hypotéza č. 5 Nejniţší ceny zboţí jsou v prodejních automatech umístěných ve školách. Testování této hypotézy navázalo na výsledky hypotézy č. 4. Zde bylo pomocí post-hoc Scheffého metody zjištěno, ţe aţ na bílou čokoládu je střední hodnota ceny v prodejních automatech na školách vţdy statisticky významně niţší neţ v prodejních automatech umístěných v obchodech a jiných budovách a na ostatních veřejných plochách. Tedy i tato hypotéza se u většiny testovaných produktů potvrdila.

6 Závěr

81

Na závěr bylo provedeno srovnání cen totoţných produktů nabízených v prodejních automatech a v obchodech. Jednalo se o balené nápoje a cukrovinky. Z testování hypotéz o shodě dvou středních hodnot vyplynulo, ţe většina výrobků je draţší v prodejních automatech. Toto se nepotvrdilo pouze u čaje Ice T a nápojů Coca-cola a Cappy. Podnikatelské subjekty pohybující se v odvětví prodejních automatů mohou tyto informace vyuţít k lepšímu zacílení na potenciální zákazníky a tím zlepšit svoji pozici na trhu. Srovnání cen a nejen to můţe taktéţ poslouţit samotným spotřebitelům, pro zamyšlení se a získání informací. Z důvodu rozsáhlého sběru dat a tím pádem velkého počtu grafů a tabulek je rozsah této bakalářské práce větší, neţ je běţné. Pro jejich umístění v práci jsem se rozhodla kvůli zvýšení přehlednosti a názornějšímu prezentování získaných výsledků.

82

7 Literatura

7 Literatura (1)

HINDLS, Richard; HRONOVÁ, Stanislava; SEGER, Jan. Statistika pro ekonomy. 8. vydání. Praha: Professional Publishing, 2007. 415 s. ISBN 978-80-86946-43-6.

(2)

ANDĚL, Jiří. Statistické metody. 3. vydání. Praha: MATFYZPRESS, 2003. 299 s. ISBN 80-86732-08-8.

(3)

Vending-europe.eu [online]. 2010 [cit. 2011-02-14]. The European Vending Association represents the vending industry in Europe. Dostupné z WWW: .

(4)

Zaverky.estranky.cz [online]. 20. 3. 2007 [cit. 2011-02-14]. Doplňkové formy prodeje zboţí a jejich charakteristika. Dostupné z WWW: .

(5)

BERKA, Robert. Inovace.cz [online]. 07. 09. 2010 [cit. 2011-02-14]. Nové moţnosti prodejních automatů. Dostupné z WWW: .

(6)

SRPOVÁ, Jitka; ŘEHOŘ, Václav, a kol. Základy podnikání [online]. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2010 [cit. 2011-02-14]. Dostupné z WWW: http://books.google.cz/books?id=V8AF1xLPekMC&printsec=frontcover &source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false>. ISBN 978-80-247-3339-5.

(7)

ZÁBOJ, Marek. Is.muni.cz [online]. 2009 [cit. 2011-02-14]. Druhy maloobchodních činností. Dostupné z WWW: .

(8)

Napojové-automaty.wu.cz [online]. 26. květen 2010 [cit. 2011-02-14]. Výrobci nápojových automatů. Dostupné z WWW: .

(9)

Businessinfo.cz [online]. 09.03.2006 [cit. 2011-02-14]. Maloobchod se smíšeným zboţím - Ţivnostenský zákon. Dostupné z WWW: .

(10) Worldwidevending.org [online]. 2007 [cit. 2011-02-10]. Vending: the most convenient retail channel. Dostupné z WWW: . (11) BULECA, Mikuláš. Petrol.cz [online]. 5.3.2010 [cit. 2011-02-10]. Káva láká zákazníky. Dostupné z WWW: .

7 Literatura

83

(12) Worldwidevending.org [online]. 2007 [cit. 2011-02-09]. Vending, an ancient but modern industry. Dostupné z WWW: . (13) Vending.org [online]. 2008 [cit. 2011-02-05]. History of Vending and Coffee Service. Dostupné z WWW: . (14) Vending-europe.eu [online]. 2010 [cit. 2011-02-09]. The European Vending Association represents the vending industry in Europe. Dostupné z WWW: . (15) PIANA, Catherine. Worldwidevending.org [online]. 2007 [cit. 2011-02-09]. Worldwide vending represented at global level. Dostupné z WWW: . (16) Worldwidevending.org [online]. 2007 [cit. 2011-02-09]. Lobbying for vending globally. Dostupné z WWW: . (17) CVA.cz [online]. 2011 [cit. 2011-02-09]. Vítejte na stránkách České vendingové asociace, o.s. Dostupné z WWW: . (18) BENEŠ, Jiří. Prodejní automaty a jejich perspektivy - Vending. Foodservice [online]. 2008, č. 11, [cit. 2011-02-05]. Dostupný z WWW: . (19) Underthepier.com [online]. [cit. 2011-02-05]. Vending machines. Dostupné z WWW: . (20) SMOLA, Stanislav. Prodejní automaty v obchodní praxi. 1. vydání. Praha: Vydav. obch., 1962. 184 s. (21) Callithump.org [online]. 2008 [cit. 2011-02-05]. A Brief History of Art Vending Machines. Dostupné z WWW: . (22) Vintage vending [online]. July 8th, 2008 [cit. 2011-02-05]. Vendo Vending Machines Company History. Dostupné z WWW: . (23) Vending.com [online]. 2010 [cit. 2011-02-05]. Candy Vending Machine History. Dostupné z WWW: . (24) 1st-vending-machine-business.com [online]. 2005 [cit. 2011-02-05]. History of Vending Machine. Dostupné z WWW: .

84

7 Literatura

(25) Delicomat.cz [online]. 2009 [cit. 2011-02-05]. Průvodce - Nápojové a svačinové automaty. Dostupné z WWW: . (26) Alkomat.cz [online]. 16.3.2007 [cit. 2011-02-05]. Oveřování věku. Dostupné z WWW: . (27) Napojove-automaty.info [online]. 5. 8. 2010 [cit. 2011-02-02]. Nápojové automaty. Dostupné z WWW: . (28) Kafkazlin.cz [online]. 2005 [cit. 2011-02-02]. Karuselové automaty. Dostupné z WWW: . (29) Automaticchrudim.cz [online]. 2011 [cit. 2011-02-02]. Vending automaty FAS. Dostupné z WWW: . (30) Kafkazlin.cz [online]. 2005 [cit. 2011-02-02]. Spirálové automaty. Dostupné z WWW: . (31) Napojove-automaty.info [online]. 6. 9. 2010 [cit. 2011-02-04]. Automaty na cigarety. Dostupné z WWW: . (32) SŮRA, Jan. Ekonomika.idnes.cz [online]. 13. června 2009 [cit. 2011-0204]. Nový byznys: květinu lze koupit v nonstop automatu. Dostupné z WWW: . (33) Roboma.cz [online]. 2009 [cit. 2011-02-04]. Robotizované prodejní automaty na zmrzlinu. Dostupné z WWW: . (34) Kondomax.cz [online]. [cit. 2011-02-04]. O nás. Dostupné z WWW: . (35) HOLÝ, Tomáš. Novinky.cz [online]. 15. prosince 2009 [cit. 2011-02-04]. Automaty na mléko jsou hitem, chystají se i na ovoce. Dostupné z WWW: . (36) KUBOVÁ, Hana; BUKVOVÁ, Lucie. Olomoucky.denik.cz [online]. 4.5.2010 [cit. 2011-02-04]. V Olomouci spustí automat na tvarůţky, na radnici. Dost‌upné z WWW: .

7 Literatura

85

(37) VLÁŠKOVÁ, Klára. Nazeleno.cz [online]. 26. 01. 2010 [cit. 2011-02-07]. Mlékomaty: Pravé mléko z automatu je levné a dobré. Dostupné z WWW: . (38) Mrtester.cz [online]. [cit. 2011-02-07]. Automaty na mléko. Dostupné z WWW: . (39) Mrtester.cz [online]. [cit. 2011-02-07]. Kde jsou automaty na mléko. Dostupné z WWW: . (40) Mrtester.cz [online]. [cit. 2011-02-08]. Jak fungují automaty na mléko. Dostupné z WWW: . (41) Tmleko.cz [online]. 2011 [cit. 2011-02-08]. Vícetankový model - XLi. Dostupné z WWW: . (42) ZIMMELOVÁ, Lenka. Budejovice.idnes.cz [online]. 12. ledna 2011 [cit. 2011-02-08]. Ještě před rokem byly u mlékomatů fronty, teď je farmáři ruší. Dostupné z WWW: . (43) HÁNYŠ, Rostislav. Ekonomika.idnes.cz [online]. 16. srpna 2010 [cit. 2011-02-08]. Rozmach mlékomatů zřejmě skončil, první zemědělec uţ automat zavřel. Dostupné z WWW: . (44) Worldwidevending.org [online]. 2007 [cit. 2011-02-25]. Figures. Dostupné z WWW: . (45) Companiesandmarkets.com [online]. 01 Sep 2010 [cit. 2011-02-25]. Vending Machines: A Global Strategic Business Report. Dostupné z WWW: . (46) Vending-europe.eu [online]. September 2007 [cit. 2011-02-25]. Telling th good story of vending. Dokument ve formátu PDF. Dostupné z WWW: . (47) BULECA, Mikuláš. Káva a čaj rozpouští mrazivé dny. PETROL magazín [online]. 2010, č. 1, [cit. 2011-02-16]. Dostupný z WWW: . (48) SEDLÁKOVÁ, Lenka. Breclavky.denik.cz [online]. 18. 10. 2008 [cit. 2011-02-25]. Automatů v Japonsku je víc neţ Dánů. Dostupné z WWW:

86

7 Literatura

. (49) SCHWARTZ, Sara. Delish.com [online]. 2011 [cit. 2011-02-16]. Unusual Vending Machine Foods Around the World. Dostupné z WWW: . (50) RESO, Paulina. Nydailynews.com [online]. August 11th 2010 [cit. 201102-16]. Future vending machines will link thumbprints, retina scans, to credit card. Dostupné z WWW: . (51) JANČAR, Rostislav. Technet.idnes.cz [online]. 17. května 2008 [cit. 2011-02-16]. Automat na cigarety si zapamatuje tvář. Mladistvým nic neprodá. Dostupné z WWW: . (52) Super.cz [online]. 21. 11. 2010 [cit. 2011-02-16]. Japonský automat na nápoje nabízí drinky podle obličeje. Dostupné z WWW: . (53) BRAT, Ilan. Online.wsj.com [online]. October 21, 2010 [cit. 2011-0216]. The Great Banana Challenge. Dostupné z WWW: .

Přílohy

87

Přílohy

88

A Dotazník

A Dotazník Dotazník Dobrý den, r{da bych V{s pož{dala o vyplnění dotazníku, který je souč{stí mé bakal{řské pr{ce na téma Prodejní automaty z pohledu spotřebitele. Jeho vyplnění zabere v průměru 5 minut Vašeho času. Dotazník je zcela anonymní a získané informace poslouží pouze jako podklad pro moji bakal{řskou pr{ci. Za vyplnění dotazníku V{m předem velmi děkuji, Kateřina Jůzov{ Zakřížkujte jednu V{mi zvolenou variantu. Pokud zvolíte u některé ot{zky z nabídnutých možností variantu Jiné, vepište prosím za dvojtečku Vaši odpověď. 1) Nakupujete v prodejních automatech (např. jídlo, pití, sladkosti, cigarety, hygienické potřeby atd.)?  Ano

 Ne

Pokud jste odpověděli Ne, pokračujte na ot{zku číslo 11). 2) Z jakého důvodu nakupujete v prodejních automatech?  Prakticky okamžitý n{kup.  Vyšší míra soukromí než v obchodě či restauraci.  Jsou dobře dostupné.  Není jin{ možnost, např. obchody jsou zavřeny.  Jiné důvody: 3) Jak často nakupujete v prodejních automatech?  Denně  Několikr{t do týdne  Několikr{t do měsíce  Výjimečně 4) Pl{nujete dopředu n{kup v prodejním automatu?  Ano  Ne, nakupuji impulzivně

A Dotazník

89

5) Kde nejčastěji v prodejních automatech nakupujete?  Ve škole, na pracovišti  V obchodních centrech  Venku  Jinde: 6) Které produkty nejčastěji nakupujete v prodejních automatech?  Balené n{poje  N{poje v kelímcích  Bagety, toasty  Sladkosti  Cigarety  Jiné: 7) Využil/a jste k n{kupu mléka prodejní automat?  Ano, byl/a jsem spokojen/a.  Ano, nebyl/a jsem spokojen/a.  Ne 8) Jaký faktor V{s při n{kupu v prodejních automatech nejvíce ovlivňuje?  Cena  Chuť  Obal  Značka automatu  Značka produktu  Jiné: 9) Je dle Vašeho n{zoru cena v prodejních automatech přiměřen{?  Ano  Ne, je vysok{.  Ne, je nízk{. 10) Využil/a jste v prodejním automatu platbu mobilním telefonem?  Ano  Ne, ale pl{nuji ji v blízké době použít.  Ne, a ani ji nepl{nuji použít. 11) Zn{te n{zev nějaké společnosti zabývající se provozov{ním prodejních automatů?  Ano

 Ne

Pokud Ano, napište n{zev jedné společnosti …………………………

90

A Dotazník

12) Vním{te prodejní automaty přev{žně:  Pozitivně

 Negativně

13) Co byste na prodejních automatech změnil/a?  Cenu

 Kvalitu automatů

 Sortiment

 Nic

 Dostupnost

 Jiné:

 Kvalitu produktů 14) Jaký je hlavní důvod, proč nenakupujete v prodejních automatech?  Vyšší cena v porovn{ní s obchodem.  Nepřich{zím s nimi běžně do styku.  Nemohu si zboží před n{kupem prohlédnout (expirace, složení atd.).  Jsou nespolehlivé (nemusí vr{tit peníze, vydat spr{vné zboží atd.).  Nenabízí dostatečný sortiment.  Jiné: Jste:

 muž

 žena

Kolik je v{m let?  10 až 15

 16 až 20

 21 až 35

 36 až 50

 51 až 64

 65 a více

Jaké je vaše nejvyšší dokončené vzděl{ní?  studuji ZŠ  ZŠ  SŠ bez maturity

 SŠ s maturitou

 Vyšší odborné

 VŠ

Jak je velk{ obec, ve které bydlíte?  do 3000 obyvatel

 od 3000 do 9000 obyvatel  od 9000 a více obyvatel

Jaké je vaše povol{ní?  student  zaměstnanec  OSVČ  důchodce  nezaměstnaný  poživatel jiných d{vek V{š čistý měsíční příjem činí?  do 10 000

 od 10 001 do 20 000

 od 20 001 do 30 000

Děkuji za Vaši ochotu a čas.

 30 001 a více

B Souhrnné vyhodnocení dotazníku

91

B Souhrnné vyhodnocení dotazníku Tab. B.1 Vyhodnocení otázky č. 1

Odpověď Ano Ne Celkem

Počet respondentů v % 90,10 9,90 100,00

Počet respondentů 364 40 404

Počet respondentů v % 41,48 39,29 14,56 4,67 0,00 100,00

Počet respondentů 151 143 53 17 0 364


Počet respondentů 156 138 62 7 363




Počet respondentů 317 24 14 9 364

Tab. B.2 Vyhodnocení otázky č. 2

Odpověď Okamţitý nákup Není jiná moţnost Dobrá dostupnost Jiné Soukromí Celkem Tab. B.3 Vyhodnocení otázky č. 3

Odpověď Výjimečně Několikrát do měsíce Několikrát do týdne Denně Celkem Tab. B.4 Vyhodnocení otázky č. 4

Odpověď Ne, nakupuji impulzivně. Ano Celkem Tab. B.5 Vyhodnocení otázky č. 5

Odpověď Ve škole, na pracovišti Jinde Venku V obchodním centru Celkem

92



Odpověď Nápoje v kelímcích Balené nápoje Sladkosti Bagety, toasty Cigarety Jiné Celkem

Počet respondentů v % 59,62 20,60 11,81 5,22 1,65 1,10 100,00

Počet respondentů 217 75 43 19 6 4 364

Počet respondentů v % 77,20 22,53 0,27 100,00

Počet respondentů 281 82 1 364








Odpověď Ne Ano, byl/a jsem spokojen/a. Ano, nebyl/a jsem spokojen/a. Celkem Tab. B.8 Vyhodnocení otázky č. 8

Odpověď Chuť Cena Značka produktu Jiné Značka automatu Obal Celkem Tab. B.9 Vyhodnocení otázky č. 9

Odpověď Ano Ne, je vysoká. Ne, je nízká. Celkem Tab. B.10 Vyhodnocení otázky č. 10

Odpověď Ne, a ani ji neplánuji pouţít. Ne, ale plánuji pouţít. Ano Celkem


93


Odpověď Ne Ano Celkem





Počet respondentů v % 35,24 19,35 16,63 10,92 8,68 6,20 2,98 100,00

Počet respondentů 142 78 67 44 35 25 12 403




Odpověď Pozitivně Negativně Celkem Tab. B.13 Vyhodnocení otázky č. 13

Odpověď Cenu Nic Sortiment Kvalitu produktů Kvalitu automatů Dostupnost Jiné Celkem Tab. B.14 Vyhodnocení otázky č. 14

Odpověď Nepřichází s nimi do styku Nemoţnost prohlédnut si zboţí Nespolehlivost Vyšší cena Nedostatečný sortiment Jiné Celkem

94

C Agregovaný pohled na získané údaje

C Agregovaný pohled na získané údaje C.1 Otázka č. 1 Nakupujete v prodejních automatech (např. jídlo, pití, sladkosti, cigarety, hygienické potřeby atd.)? Graf C.1 – 1: Nakupování v prodejních automatech v závislosti na pohlaví

Pohlaví

Muţi

Ano Ne

Ţeny

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Procenta respondentů

Graf C.1 – 2: Nakupování v prodejních automatech v závislosti na věku

65 a více

Věk

51 aţ 64 36 aţ 50 Ano

21 aţ 35

Ne

16 aţ 20 10 aţ 15 0%

20%

40%

60%

80%


100%


95

Nejvyšší dosaţené vzdělání

Graf C.1 – 3 Nakupování v prodejních automatech v závislosti na nejvyšším dosaţeném vzdělání

VŠ Vyšší odborné SŠ s maturitou Ano

SŠ bez maturity

Ne

ZŠ studuji ZŠ 0%

20%

40%

60%

80%

100%

Procenta respondetů

Počet obyvatel obce bydliště

Graf C.1 – 4 Nakupování v prodejních automatech v závislosti na počtu obyvatel obce bydliště

od 9 000 a více

od 3 000 do 9 000 Ano Ne do 3 000

0%

20%

40%

60%

80%


100%

96

C Agregovaný pohled na získané údaje Graf C.1 – 5 Nakupování v prodejních automatech v závislosti na povolání

poţivatel jiných dávek

Povolání

důchodce OSVČ Ano Ne

zaměstnanec student 0%

20%

40%

60%

80% 100%


Čistý měsíční příjem

Graf C.1 – 6 Nakupování v prodejních automatech v závislosti na čistém měsíčním příjmu

od 20 001 do 30 000

od 10 001 do 20 000 Ano Ne do 10 000

0%

20%

40%

60%

80%


100%


97

C.2 Otázka č. 3 Jak často nakupujete v prodejních automatech? Graf C.2 – 1 Četnost nakupování v prodejních automatech v závislosti na pohlaví

Pohlaví

Muţi Denně Několikrát do týdne Několikrát do měsíce Ţeny

Výjimečně

0%

20%

40%

60%

80%

100%


Graf C.2 – 2 Četnost nakupování v prodejních automatech v závislosti na věku

65 a více

Věk

51 aţ 64 36 aţ 50

Denně Několikrát do týdne

21 aţ 35

Několikrát do měsíce 16 aţ 20

Výjimečně

10 aţ 15 0%

20%

40%

60%

80%


100%

98


Nejvyšší dokončené vzdělání

Graf C.2 – 3 Četnost nakupování v prodejních automatech v závislosti na nejvyšším dosaţeném vzdělání

VŠ Vyšší odborné SŠ s maturitou

Denně Několikrát do týdne

SŠ bez maturity

Několikrát do měsíce ZŠ

Výjimečně

studuji ZŠ 0%

20% 40% 60% 80% 100% Procenta respondentů


Graf C.2 – 4 Četnost nakupování v prodejních automatech v závislosti na počtu obyvatel obce bydliště

od 9 000 a více

Denně

od 3 000 do 9 000

Několikrát do týdne Několikrát do měsíce Výjimečně

do 3 000

0%



99

Graf C.2 – 5 Četnost nakupování v prodejních automatech v závislosti na povolání


Povolání

důchodce Denně

OSVČ

Několikrát do týdne Několikrát do měsíce

zaměstnanec

Výjimečně student 0% 20% 40% 60% 80% 100% Procenta respondentů


Graf C.2 – 6 Četnost nakupování v prodejních automatech v závislosti na čistém měsíčním příjmu

od 20 001 do 30 000

Denně

od 10 001 do 20 000

Několikrát do týdne Několikrát do měsíce Výjimečně

do 10 000

0% 20% 40% 60% 80% 100% Procenta respondentů

100


C.3 Otázka č. 4 Plánujete dopředu nákup v prodejním automatu? Graf C.3 – 1 Plánování nákupu v prodejních automatech v závislosti na pohlaví

Pohlaví

Muţi

Ano Ne, nakupuji impulzivně Ţeny

0%

50%

100%


Graf C.3 – 2 Plánování nákupu v prodejních automatech v závislosti na věku

65 a více

Věk

51 aţ 64 36 aţ 50 Ano

21 aţ 35

Ne, nakupuji impulzivně 16 aţ 20 10 aţ 15 0%

50% Procenta respondentů

100%


101


Graf C.3 – 3 Plánování nákupu v prodejních automatech v závislosti na nejvyšším dosaţeném vzdělání


SŠ bez maturity

Ne, nakupuji impulzivně ZŠ studuji ZŠ 0%

50%

100%



Graf C.3 – 4 Plánování nákupu v prodejních automatech v závislosti na počtu obyvatel obce bydliště

od 9 000 a více

od 3 000 do 9 000 Ano Ne, nakupuji impulzivně do 3 000

0%

50%

100%


102

C Agregovaný pohled na získané údaje Graf C.3 – 5 Plánování nákupu v prodejních automatech v závislosti na povolání


Povolání

důchodce OSVČ Ano Ne, nakupuji impulzivně


50%

100%


Graf C.3 – 6 Plánování nákupu v prodejních automatech v závislosti na čistém měsíčním příjmu


od 20 001 do 30 000

od 10 001 do 20 000 Ano Ne, nakupuji impulzivně do 10 000

0%

50%

100%



103

C.4 Otázka č. 9 Je dle Vašeho názoru cena v prodejních automatech přiměřená? Graf C.4 – 1 Názor na výši ceny v závislosti na pohlaví

Pohlaví

Muţi

Ano Ne, je vysoká Ne, je nízká

Ţeny

0%

20%

40%

60%

80%

100%


Graf C.4 – 2 Plánování nákupu v prodejních automatech v závislosti na věku

65 a více

Věk

51 aţ 64 36 aţ 50 Ano

21 aţ 35

Ne, je vysoká Ne, je nízká

16 aţ 20 10 aţ 15 0%

20%

40%

60%

80%


100%

104



Graf C.4 – 3 Plánování nákupu v prodejních automatech v závislosti na nejvyšším dosaţeném vzdělání


SŠ bez maturity

Ne, je vysoká Ne, je nízká

ZŠ studuji ZŠ 0%



Graf C.4 – 4 Plánování nákupu v prodejních automatech v závislosti na počtu obyvatel obce bydliště

od 9 000 a více

od 3 000 do 9 000


do 3 000



105

Graf C.4 – 5 Plánování nákupu v prodejních automatech v závislosti na povolání


Povolání

důchodce OSVČ

Ano Ne, je vysoká

zaměstnanec

Ne, je nízká

student 0% 20% 40% 60% 80% 100% Procenta respondentů


Graf C.4 – 6 Plánování nákupu v prodejních automatech v závislosti na čistém měsíčním příjmu

od 20 001 do 30 000

od 10 001 do 20 000


do 10 000


106


C.5 Otázka č. 11 Znáte název nějaké společnosti zabývající se provozováním prodejních automatů? Graf C.5 – 1 Povědomí o provozovatelích prodejních automatů v závislosti na pohlaví

Pohlaví

Muţi

Ano Ne

Ţeny

0%

20%

40%

60%

80%

100%


Graf C.5 – 2 Povědomí o provozovatelích prodejních automatů v závislosti na věku

65 a více

Věk

51 aţ 64 36 aţ 50 Ano

21 aţ 35

Ne

16 aţ 20 10 aţ 15 0%

20%

40%

60%

80%


100%


107

Nejvyšší dokončené vzdělání

Graf C.5 – 3 Povědomí o provozovatelích prodejních automatů v závislosti na nejvyšším dosaţeném vzdělání


SŠ bez maturity

Ne

ZŠ studuji ZŠ 0%

20%

40%

60%

80%

100%



Graf C.5 – 4 Povědomí o provozovatelích prodejních automatů v závislosti na počtu obyvatel obce bydliště

od 9 000 a více

od 3 000 do 9 000 Ano Ne do 3 000

0%

20%

40%

60%

80%

Procento respondentů

100%

108

C Agregovaný pohled na získané údaje Graf C.5 – 5 Povědomí o provozovatelích prodejních automatů v závislosti na povolání


Povolání

důchodce OSVČ Ano Ne


20%

40%

60%

80% 100%



Graf C.5 – 6 Povědomí o provozovatelích prodejních automatů v závislosti na čistém měsíčním příjmu

od 20 001 do 30 000

od 10 001 do 20 000 Ano Ne do 10 000

0%

20%

40%

60%

80%


100%


109

C.6 Otázka č. 12 Vnímáte pozitivně, negativně

prodejní automaty

převáţně:

Graf C.6 – 1 Vnímání prodejních automatů v závislosti na pohlaví

Pohlaví

Muţi

Negativně Pozitvně

Ţeny

0%

20%

40%

60%

80%

100%


Graf C.6 – 2 Vnímání prodejních automatů v závislosti na věku

65 a více

Věk

51 aţ 64 36 aţ 50 Negativně

21 aţ 35

Pozitvně

16 aţ 20 10 aţ 15 0%

20%

40%

60%

80%


100%

110



Graf C.6 – 3 Vnímání prodejních automatů v závislosti na nejvyšším dosaţeném vzdělání

VŠ Vyšší odborné SŠ s maturitou Negativně

SŠ bez maturity

Pozitvně

ZŠ studuji ZŠ 0%

20%

40%

60%

80% 100%



Graf C.6 – 4 Vnímání prodejních automatů v závislosti na počtu obyvatel obce bydliště

od 9 000 a více

od 3 000 do 9 000 Negativně Pozitvně do 3 000

0%

20% 40% 60% 80% 100% Procento respondentů


111

Graf C.6 – 5 Vnímání prodejních automatů v závislosti na povolání


Povolání

důchodce OSVČ Negativně Pozitvně

zaměstnanec student 0% 20% 40% 60% 80% 100% Procento respondentů


Graf C.6 – 6 Vnímání prodejních automatů v závislosti na čistém měsíčním příjmu

od 20 001 do 30 000

od 10 001 do 20 000 Negativně Pozitvně do 10 000

0%

20% 40% 60% 80% 100% Procento respondentů

112

D Ceny produktů v prodejních automatech

D Ceny produktů v prodejních automatech Tab. D.1 Ceny teplých nápojů prodávaných v kelímcích v prodejních automatech

Školy ZŠ Horníkova ZŠ Střelice OA Kotlářská SPŠ Sokolská PEF Mendelu 1 PEF Mendelu 2 AF Mendelu C AF Mendelu A LF MU FS VUT VFU FSS MU Kaufland Tesco Magistrát Rubín Krytý Bazén Bílý dům 1 Bílý dům 2 Nemocnice Omega Poliklinika Pošta Poštovská Albert Josefínka Autobusové n. 1 Autobusové n. 2 Vlakové nádraţí Mendelovo n. Podchod

Čokoláda Černá Cappuccino Moccaccino Čaj s káva normální bílá mlékem 9 10 9 8 9 7 6 8 8 8 7 8 9 10 9 10 12 8 8 9 10 9 10 9 7 8 9 10 9 9 12 8 8 9 10 9 9 10 8 9 9 8 9 6 8 9 10 9 9 12 8 9 10 10 9 9 8 8 9 10 9 9 12 7 8 9 10 9 9 7 6 9 9 9 6 10 10 10 10 10 12 10 12 12 12 12 12 12 10 9 10 10 9 9 8 10 10 10 10 10 12 12 12 12 12 12 12 10 7 9 10 8 10 10 7 7 9 10 8 8 9 7 9 10 10 9 10 8 12 12 12 12 12 12 9 10 10 9 9 8 10 10 10 10 10 12 13 13 13 13 13 13 10 8 10 10 7 12 12 12 12 12 15 10 12 12 12 12 12 15 12 11 12 15 12 10 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 12 10


113

Tab. D.2 Ceny balených nápojů prodávaných v prodejních automatech

AUTOMATY AF Mendelu A AF Mendelu C Albert Hypermarket Autobusové nádraţí 1 Autobusové nádraţí 2 FS VUT Hornbach Kaufland LF MU Magistrát Husova PEF Mendelu Podchod Poliklinika Ţidenice Pošta Hlavní nádraţí Pošta Poštovská Tesco ZŠ Horníkova ZŠ Jasanova ZŠ Kamenačky

Coca-cola Cappy Bonaqua 22 22 13 20 20 12 25 25 15 20 20 15 22 22 15 22 22 13 20 20 15 25 25 15 22 22 13 20 20 15 22 22 13 20 20 15 25 25 15 25 25 15 20 20 15 25 25 15 18 12 18 12 18 12

Tab. D.3 Ceny balených nápojů v obchodech

OBCHODY Billa Interspar Kaufland Obchod nádraţí Pekárna nádraţí Tesco

Coca-cola Cappy Bonaqua 21,90 22,90 10,90 21,90 10,90 21,50 22,90 27,00 29,00 16,00 29,00 31,00 13,00 22,80 22,90 10,50

114


Tab. D.4 Ceny vybraných produktů ze spirálových automatů AUTOMATY

Miňonky Horalky Bebe M&M's

AF Mendelu Autobusové n. FS VUT FSS MU Nemocnice OA Kotlářská PEF Mendelu Podchod SPŠ Sokolská Tesco Vlakové n. ZŠ Kamenačky ZŠ Střelice

12 13 12 10 12 12 12 13

10 11 10

13 12

10 10

10 10 10 11

10 11 10 12 12 10 10 11

10

Twix 3 Bit Mattoni Kofola Ice T

16 17 16

12 13 12 12

12 13 12 12

16 17 16

16 20 16

20 22 20

16 16 17

12 12 13

12 12 13

17 12

16 16 20 16 20 20

20 20 22 20 22

18 16

12

16 16 17 16 17 15 16

20 18

Tab. D.5 Ceny vybraných produktů ze spirálových automatů v obchodech

OBCHODY Miňonky Horalky Bebe M&M's

Twix

Albert Billa Interspar Kaufland Tesco

9,90 7,90 11,90 10,90 8,90 9,50 9,90 9,90 10,50 9,40

8,90 9,90 8,90 8,90 9,40

7,90 9,50 8,90 9,90 7,90 9,50 7,90 9,50 8,40 10,10

14,90 11,90 11,90 15,80

3 Bit

Mattoni Kofola Ice T

11,90 12,90 11,50

13,90 16,90 16,90 13,90 15,80

22,90 22,90 21,90 19,90

Prodejní automaty z pohledu spotřebitele

Recommend Documents