Blanka Čechová:
Objem práce českého soudce je šílený Rozhovor s právničkou a spisovatelkou o pohodlném životě ve Štrasburku a o tom, jak učí české soudce srozumitelně psát
Partneři přílohy
právo s y n z y b &
právo & byznys
II/III
Spisovatelé si neumějí představit, kolik toho soudci píší, říká právnička a spisovatelka Blanka Čechová. V rozhovoru pro Právo a Byznys hovoří o tom, jak je důležité učit právníky správně psát, o svém působení v Kosovu a o tom, že český soudce pracuje mnohem více než štrasburský. Učíte psaní na Justiční akademii. Jak jste se k této práci dostala? Začalo to tím, že jsem napsala post na právnický web Jiné právo. Psala jsem o tom, jak jsem absolvovala scénáristický kurz v Londýně a jak tam vedle mě seděl neurochirurg. Velmi mě to překvapilo – k čemu neurochirurgovi je, že se učí psát? V příspěvku jsem potom zmínila, proč by se vlastně i právníci neměli učit psát. A to ne způsobem zaměřeným na právnické psaní, ale tak, jak se učí psát spisovatelé. Postu si A131006425
všiml ředitel Justiční akademie Jan Petrov a nabídl mi, abych udělala pilotní kurz. Zájem o něj je velký. Jak se psaní pro právníky vyučuje? Vždycky vycházím z textů, které mi účastníci kurzu předem dodají. Textů musí být hodně, aby došlo i na ty, které nejsou tak zdařilé. Jen tak se mohu dostat i na chyby a rozpoznat chybné gramatické či stylistické trendy. Říkám tomu stylistický audit. Každá skupina mi obvykle pošle tak inzerce
Foto včetně titulní strany Tomáš Železný
Blanka Čechová: Naše soudy fungují ně kolikanásobně lépe než Štrasburk 20 až 30 stránek na jednoho účastníka, z různých žánrů. Pracovních žánrů? Ano. Používám v kurzech literární terminologii, aby to bylo pro účastníky zajímavější. Lidé mi tedy pošlou texty ze své e-mailové korespondence, smlouvy, úryvky z rozsudků, prostě všechno, co mají. U soudců je rozsah žánrů relativně užší, u advokátů mnohem pestřejší. Já pak vše vyhodnotím. Zajímavé je, že skupina většinou dělá podobné chyby. Například na prvních dvou seminářích jsem měla soudce s praxí do tří let. Dělali podobné chyby. Stejné chyby tedy nedělají ani tak pracovníci stejného soudu, jako je to spíš dáno věkově? Asi to souvisí i se způsobem studia, s četbou. Na soudech navíc není jednotný korektor. Myslím ale, že spoustu přípravné písemné práce by soudci neměli vůbec dělat. Byla jsem velmi překvapena schopnostmi a talentem mladých soudců. Na psaní byli velmi šikovní. Ale možná se paradoxně na kurz přihlásili spíš lidé, kteří se školit nepotřebují. Jak konkrétně výuka probíhá? Vytvořím sadu cvičení, testů a domácích úkolů, které vycházejí z chyb v dodaných textech. Jsou tedy šité každé skupině na míru. Když například vidím problém s dlouhými větami, vymyslím pět cvičení na rozbíjení dlouhých vět. Tak, aby si účastníci uvědomili, jak dlouhá věta vzniká, a že je špatně, když v textu je. Ukážu jim odstrašující příklady, aby pochopili, jak jsou dlouhé věty nesrozumitelné. Třeba z úplně jiného oboru. Chci, aby viděli, po kolikátém slově se začnou ztrácet, když čtou dlouhou větu například v novinách, a jak je nepříjemné vracet se na začátek. Začala jste učit soudce, jak se přidali advokáti? Ozvali se sami. Jak jsem zjistila, spousta advokátů čte Jiné právo, což mě těší. A také byl o kurzu pořad v rozhlase. Někdo z advokátů jej zaslechl, ozval se mi, pak se ozvali další.
docela dobré. Nedávno se Česká republika v mezinárodním srovnání umístila dokonce na druhém místě, co se týče délky řízení. Rozhodně se nemáme zač stydět. Ovšem u evropských a mezinárodních soudů musí být to minimum mnohem nižší. Systémy zúčastněných států jsou mnohdy naprosto nesourodé a neslučitelné, proto je potřeba vždy najít nějaký společný standard. A ten se samozřejmě u vyspělých států, mezi které patříme, snižuje, aby se vyrovnal těm méně vyspělým. Jak své působení ve Štrasburku zpětně hodnotíte? Odjížděla jsem tam v 25 letech s neotřesitelnými ideály a velkým očekáváním. Ostatně v jakém jiném rozpoložení do tak věhlasné a renomované instituce odjíždět, že? Bohužel jsem zcela spadla na dlažbu A131016968
Co jiné právní obory? Spolupracovala jsem s právními akademiky, s notáři, teď zrovna učím auditory a daňové poradce. Ti nepíší dlouhé věty, dělají zase jiné chyby. Například ve slovosledu, i na ten se dají vytvořit přesná cvičení. A děláme i zábavné kousky. Dědicové autorských práv po Ladislavu Smoljakovi mi dovolili, abych použila úryvek z jeho divadelní hry, která nikdy nebyla provedena a která se částečně odehrává v soudní síni. Jak se hra jmenuje? Případ Červené karkulky. Víc ale nenaznačím, protože ta hra určitě někdy realizovaná bude. Aspoň doufám, protože je opravdu skvělá. Je tam pasáž, která se odehrává v soudní síni a částečně se dotýká i psaní, proto ji s oblibou používám. Rozdáme si role a děláme něco jako čtenou zkoušku. Pak z toho plynou úkoly. Při vyučování probíhá jakási týmová soutěž. Z reakcí lidí si troufám říct, že je to baví. Nepřipadají si prý jako ve škole nebo při nějakém nudném slohu. Zároveň je baví zjišťovat, že není těžké odstranit chyby.
Mysleli si, že psát neumějí, a najednou zjistili, že to jde.
každou minutu svého času věnovat tomu, aby s tím něco udělali.
Působila jste nějakou dobu v Kosovu. Jak byste srovnala dodržování lidských práv na Balkáně a u nás? Moc srovnávat se nedá. U nás přece jen podstatně lépe fungují policie a soudy, vymahatelnost práva je mnohem lepší než třeba v Bosně nebo v Kosovu. Obzvlášť v Kosovu je spousta problémů nejtěžšího rázu. Kvete tam organizovaný zločin všeho druhu, obchodování s lidmi, s drogami. Proto myslím, že na rozdíl od civilních misí tam pořád ještě má smysl vojenská a policejní přítomnost.
A nedělají? Ne. Co se týče jejich motivace a vztahu k práci, tak naprostá většina zaměstnanců těchto organizací jsou průměrní až podprůměrní jedinci. Sledují především svůj vlastní komfort, který je veliký. Máte velmi slušný plat, hodně dovolené, spoustu výsad a materiálního zabezpečení pro výkon práce, čehož řada lidí zneužívá. Navíc práce není až tolik, protože organizace misí je často špatná. Hodně lidí je tam navíc.
Jak jste se do Kosova dostala? Prošla jsem konkurzem u OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě), moc jsem ani nepočítala s tím, že by mě vzali. Ale o Kosovo jsem se dlouhodobě zajímala a po předchozí negativní zkušenosti ze Štrasburku jsem měla za to, že v Kosovu bude možné něco skutečně dokázat a změnit. Myslela jsem si, že uprostřed vší té bídy a hrůzy kolem se lidé z mise snaží
Působila jste i u Evropského soudu pro lidská práva. Na něj se lidé obracejí, když se domnívají, že jim česká justice nepomohla a spravedlnosti se mohou domoci už jen ve Štrasburku. Bude to znít kacířsky, ale ze zkušenosti mohu říci, že naše soudy fungují v průměru několikanásobně lépe než Štrasburk. Minimální standard fungování je v mezinárodních organizacích nižší než ve vnitrostátních. V porovnání s jinými zeměmi je české minimum v oblasti soudnictví stále
reality. Podle mého názoru je tam práce zorganizovaná tak špatně, že nával věcí je pouze zdánlivý. Na počet lidí, kteří tam případy řeší, nejsou zdaleka tak vytížení, jako je běžný soudce u nás. To se ani nedá srovnat. Až když jsem začala vyučovat na Justiční akademii, jsem zjistila, kolik práce vlastně prvostupňový soudce u nás má. Je to šílené. Objem textů, které český soudce musí napsat, si neumí představit ani spisovatel. A ten nedělá nic jiného, než píše. Soudce ale k tomu dělá spoustu dalších věcí. Štrasburk oproti tomu, co se množství práce na člověka týče, žije v luxusních poměrech. Marta Pelechová Celý rozhovor čtěte na str. 24–31 lednového vydání magazínu Právo & Byznys i n ze rce
právo & byznys
IV/V
V lednovém vydání magazínu Právo & Byznys mimo jiné také najdete…
V ideálním světě by měli advokáti právo, spravedlnost a morálku hájit. V tom skutečném tomu tak občas není. Obvodní soud pro Prahu 4 potrestal (zatím nepravomocně) dva pražské advokáty – Lenku a Karla Hnilicovy – za útisk a neoprávněný zásah do práva k bytu. Manželé Hnilicovi podle soudu léta nezákonně šikanovali své nájemníky z domu v pražské Lopatecké ulici – Danu Lukešovou a jejího syna Jana Lukeše. V nevytápěném bytě sebrali Hnilicovi Lukešovým část vnějších oken, a když to nepomohlo a nájemníci se stále odmítali vystěhovat, zavřeli jim na devět měsíců vodu. Manželé Hnilicovi jsou stále členy České advokátní komory. Lenka Hnilicová byla přitom letos v létě pravomocně odsouzena za vydírání učitelky mateřské školy ve Štěchovicích. Celý článek čtěte na str. 8–10 lednového vydání měsíčníku Právo & Byznys
Věcná práva v NOZ držba
Šestý díl seriálu o novém občanském zákoníku, kterým čtenáře provázejí nedávný náměstek ministryně spravedlnosti pro legislativu František Korbel (dnes partner advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners) a právnička Dana Prudíková. Autoři se tentokrát věnují věcným právům v NOZ, a to konkrétně nové úpravě držby a vlastnictví. Čtěte na str. 12–15 lednového vydání měsíčníku Právo & Byznys
Svěřenský fond z perspektivy daní
Jakub Nedoma a Radek Matuštík z advokátní kanceláře Weinhold Legal píší o svěřenském fondu, jedné z mnoha novinek, která se v našem právním řádu objeví od ledna roku 2014. Svěřenskému fondu se věnují z hlediska daní a docházejí k závěru,
že jeho využití pro daňovou optimalizaci není příliš vhodné. Více na str. 16–19 lednového vydání magazínu Právo & Byznys
O majetku (pentateuch pro právníky, díl IX.)
Člověk si má svět podmanit a vládnout mu, nemá si však podmaňovat to, co si už podmanili jiní, aneb nepokradeš. O sedmém přikázání božím píše bývalý šéf České advokátní komory a exministr spravedlnosti Karel Čermák. Tak jako obvykle je autorův text nadmíru košatý a vrací se do dávné biblické historie. Čtenář se dozví, jak to bylo se svatým Jeronýmem, komu se na zdi zjevil nápis „mene, mene, tekel, ufarsin“ a poučí se i o adrenalinovém zážitku tří mládenců – Šadraka, Mešaka, Abednega – v peci ohnivé. Dojde pochopitelně i na Mojžíše, i když tentokrát mu přísluší role chudáčka blbečka, který naivně tvrdil, že je civilizačně užitečnější nekrást než krást, ač pro to neměl k dispozici žádné výzkumy Institutu Václava Klause nebo alespoň amerických ekonomických nobelistů. Čtěte na str. 34–39 lednového vydání magazínu Právo & Byznys
Cherchez la femme
Ústavní soudce Stanislav Balík se tentokrát pustil do eseje s názvem Cherchez la femme a klade si základní otázku – jestli může být advokát pod pantoflem? Jeho odpověď zní, že by pod pantoflem v zásadě být neměl, na straně druhé si však dovede představit i případy, ve kterých by advokátovo podpantofelnictví nemuselo být ke škodě věci. A jak jsou na tom politikové? I tady nás podle autora dějiny učí, že je na místě shovívavost: „Nezatracujme proto a priori každý pár, v němž byla nalezena žena, podílející se neformálně na vládě a správě věcí veřejných, ale pouze ten dotčený pár, který by v této sféře škodil.“ Čtěte na str. 40–43 lednového vydání měsíčníku Právo & Byznys
Foto E15 David Korn 2x
Proč bychom to dělali? Jsme přece právníci
Ostravský seminář přiblížil nová pravidla podnikání
Úvod do problematiky Konferenci zahájila svým příspěvkem na téma základní zásady a principy nového soukromého práva advokátka a partnerka kanceláře Rödl & Partner Monika Novotná
Další ze série konferencí na téma Jak změní nové soukromé právo podnikání od roku 2014 se uskutečnila 21. listopadu v ostravském Clarion Congress Hotelu. Odborné setkání bylo pořádáno pod hlavičkou Regionálních seminářů Profit a vydavatelstvím Mladá fronta.
S
úvodním příspěvkem v Ostravě vystoupila Monika Novotná, advokátka kanceláře Rödl & Partner, která se věnovala základním zásadám soukromého práva po rekodifikaci. Ve svém vystoupení rozebrala individualistické pojetí nového občanského zákoníku, v jehož středu stojí člověk a jeho práva jako základní objekt ochrany na rozdíl od dosavadního pojetí, které se soustřeďovalo na imaginární („socialistickou“) společnost. „Nový občanský zákoník ukládá každému povinnost jednat poctivě a jen poctivému jednání přiznává ochranu. S tím souvisí zásada, podle které daný slib zavazuje a smlouvy mají být plněny, či zásada, že nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží,“ zdůraznila Novotná. U základů smluvního práva pak upozornila na upuštění od jeho dosavadního formalistického pojetí. (Více o tomto tématu ve Fóru E15 na str. VII–IX).
Vedení společností
Se základními změnami v právech a povinnostech členů statutárních a kontrolních orgánů, jež začnou platit po Novém roce, seznámila účastníky konference Dagmar Dubecká, řídící partnerka AK Kocián Šolc Balaštík. V úvodu svého příspěvku upozornila na přechodná ustanovení zákona o obchodních korporacích včetně povinnosti přizpůsobení smluv o výkonu funkce tomuto zákonu do konce června příštího roku pod sankcí bezplatnosti výkonu funkce. Zmínila i nové povinnosti členů statutárních orgánů plynoucí ze zákona o veřejných rejstřících, včetně zákonné domněnky porušení péče řádného hospodáře pro případ, že společnost řádně a včas nesplní své povinnosti vůči obchodnímu rejstříku. Poté se věnovala výčtu základních povinností členů orgánů, včetně novinek v úpravě takzvaného střetu zájmů, smluv o výkonu funkce či možných postizích v případě úpadku společnosti.
Otázka daní
S příspěvkem k problematice daňových dopadů rekodifikace soukromého práva vystoupil Petr Tomeš, daňový poradce z kanceláře Rödl & Partner, který se věnoval jak změnám obsaženým v zákonném opatření Senátu o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva hmotného a dalších souvisejících
změnách, tak změnám obsaženým v zákonném opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí. V rámci prvního zákonného opatření zmínil změny v oblasti daně z příjmů, DPH, ale i daně silniční a daně z nemovitých věcí. Jako důležitou novinku Tomeš označil inkorporaci daně dědické a daně darovací do zákona o daních z příjmů s širokou možností osvobození těchto příjmů od zdanění. Z pohledu zdanění fyzických osob pak zdůraznil změnu v oblasti osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů v obchodních společnostech. Připomněl také, že v oblasti DPH se zavádí povinnost podávat daňová přiznání elektronickou formou (až na určité výjimky) a mění se pravidla pro zdaňování převodu nemovitostí. Rovněž zmínil, že v oblasti nemovitostí je nově stavba považována za součást pozemku, nicméně v daňových zákonech jsou stále posuzovány odděleně, například z důvodu odpisů.
Jak na smlouvy
Martin Kubík, advokát z kanceláře Kocián Šolc Balaštík, poskytl přítomným základní přehled změn v oblasti závazků. Upozornil na přechodná ustanovení, která jsou rozhodující pro posouzení, které ze smluv mohou být dotčeny novou právní úpravou, přestože byly uzavřeny před její účinností, tedy před 1. lednem 2014. Dále se zaměřil na novinky v samotném procesu uzavírání smluv, kde zmínil i možnost subjektu, kterému je nabídka určena,
tuto akceptovat s určitými změnami. Přiblížil také nový koncept slabší strany a úpravu smluv uzavíraných adhezním způsobem. Nastínil rovněž základní novinky v úpravě změn závazků, včetně možnosti postoupení pohledávek ústní smlouvou či zavedení nového institutu postoupení smlouvy. V závěru příspěvku seznámil přítomné i s hlavními změnami v úpravě zániku závazků.
Co s nemovitostmi
Otázce nemovitostí se věnovala advokátka Michaela Kazdová z kanceláře Bányaiová Vožehová. Upozornila na to, že právní úprava dozná v oblasti nemovitostí celé řady změn, z nichž některé lze
bez nadsázky označit za převratné. Zejména se do českého práva vrací zásada, že stavba je součástí pozemku. Uplatnění této zásady pak vede ke zcela novému pojetí samotného pojmu nemovitosti. Uvedla rovněž, že v oblasti věcných břemen dojde k terminologickému zpřesnění rozlišením na služebnosti a reálná břemena. V oblasti předkupního práva zdůraznila značné omezení zákonného předkupního práva spoluvlastníků. K výrazným změnám ovšem podle Kazdové dojde v oblasti zástavního práva. Nová úprava zde přináší větší flexibilitu, pokud jde o způsob výkonu zástavního práva i v otázkách pořadí zástavních práv. „Změny, které přináší nový občanský zákoník, se promítají
i do úpravy zápisů v katastru nemovitostí. S ohledem na posílení významu důvěry v zápis ve veřejných seznamech jsou zavedeny mechanismy pro předcházení podvodům,“ doplnila Kazdová. Na závěr pak upozornila na skutečnost, že se určité změny projeví i v oblasti nájmů. Důležité je tak mít na paměti, že nájmy nemovitých věcí se budou po účinnosti nového občanského zákoníku vždy řídit novou úpravou, i když smlouva byla uzavřena před její účinností. Další konference, která se bude zabývat problematikou soukromého práva, se uskuteční 6. února v Brně. Podrobnosti na seminare.profit.cz, registrace na
[email protected]. Michaela Výtisková i n ze rce
A130003247
Co dělá firmu
firmou? SILNÝ ŠÉF ŠIKOVNÁ ASISTENKA SCHOPNÝ PRÁVNÍK
• předplatné 800 248 248 • inzerce 225 276 491 • e-mail
[email protected] • Předplatné časopisu na www.mf.cz, v prodeji také ve vybraných trafikách
...a časopis, který je spojuje! VYCHÁZÍ VE SPOLUPRÁCI S DENÍKEM MLADÁ FRONTA E15.
právo & byznys
VI/VII
ce, že každý musí respektovat rozhodnutí jiných žít podle svého a že se nikdo nemá jiným do jejich privátních záležitostí bez právního důvodu vměšovat.
Foto archiv
S Novým rokem vstoupí v účinnost nový občanský zákoník. Zvlášť v poslední době se o něm šířily z médií informace schopné vyvolat pozitivní očekávání i obavy. Je-li však nějaké hlavní poselství zákoníku, pak toto: Člověk není poddaný státu, ale jedinečná bytost, která svobodně rozhoduje o svém směřování a jejíž svobodě a důstojnosti náleží ochrana zákona. Zákoník staví na myšlence, že každý musí respektovat svobodné rozhodnutí jiných žít podle svého a že se nikdo nemá jiným do jejich privátních záležitostí bez právního důvodu vměšovat. Tento přístup se promítá ve třech hlavních směrech. Kodifikace posiluje ochranu osobnosti člověka. Člověk je jedinečný, proto zákoník například odmítl jednotnou taxaci našeho života částkou 240 tisíc korun, jak tomu
bylo dosud. Nová úprava přichází také s důrazem na význam smlouvy. Svobodně uzavřená smlouva představuje pro zákoník významnou hodnotu jako základní nástroj komunikace osob v soukromé sféře. Proto se smlouva chrání a brání se – na rozdíl od dosavadního stavu nastoleného v padesátých letech – aby veřejná moc do smluv neomezeně vstupovala a rušila je i proti vůli stran. A protože smlouvou pravidelně sledujeme směnu hospodářských hodnot, přichází se s podrobnější úpravou vlastnictví a dědění. Je to reakce na trivializaci, do níž naše soukromé právo propadlo v minulosti a od níž se dosud neoprostilo. Lze to shrnout tak, že nová kodifikace staví na svobodě vůle. Respektuje, že soukromá inicia-tiva jednotlivců je motorem rozvoje naší civilizace. Prostor pro svobodu rozhodnout se a jednat je základním stavebním kamenem nové kodifikace. Musíme však vnímat, že abstraktně pojatá svoboda stojí mimo dobro a zlo. Mohli jsme číst v tisku nebo na internetu filipiky proti některým novým právním zařízením ve smyslu, že mohou být zneužita. Tak se ocitl na tapetě například svěřenský fond. Co je však nejsnáze zneužitelné, je smlouva. Zakážeme ji
Odborník. Profesor občanského práva Karel Eliáš byl vedoucím rekodifikační komise pro přípravu nového občanského zákoníku
V dnešním Fóru E15 se snad proto? To jistě není řešení. Nový zákoník chrání, podobně jako civilní kodifikace jinde v Evropě, férovou smlouvu. Proto klade důraz na poctivost a dobrou víru. Nebrání těm, kdo mají srovnatelnou možnost ovlivnit obsah smlouvy (ať již to jsou podnikatelé nebo ne), aby si ujednali, co chtějí, a rozhodli tak o svých právech a povinnostech. Leč jsou i jiné situace. Jsme si sice všichni rovni před zákonem, ale navzájem si rovni nejsme. Proto občanský zákoník sleduje také ochranu slabších. Dnes máme slabší stranu prvoplánově spojenu se spotřebiteli a jinými ekonomicky nebo sociálně zranitelnými skupinami (proto je významně chráněno třeba nájemní bydlení). Je však nutné vidět, že slabším může být typicky také nezletilý nebo člověk se zdravotním postižením, které podlamuje jeho rozhodovací schopnosti. Jim zákoník vychází naproti, poskytuje jim určité zvláštní výhody, ale na druhou stranu respektuje, že i ochrana slabších musí mít rozumné meze. Provozovatelům internetových obchodů například působí velké ztráty nepoctiví spotřebitelé, kteří využijí právo odstoupit od smlouvy a vracejí podnikateli koupené zboží v poničeném stavu. Tomu nový zákoník brání. Slýcháme, že kodifikace přichází s právními archaismy. Jistěže, služebnosti, výměnek, závdavek nebo odkaz jsou velmi dávné instituty. Například odkaz známe skoro 3000 let. To ale neznamená, že nemají svou hospodářskou a sociální funkci a že jejich zákonná úprava nemá smysl. Podle stejné logiky bychom mohli prohlásit za archaismy kladku, páku nebo kolo – jenže zatím nikdo nic lepšího nevymyslel. Rozdíl mezi starým a novým zákoníkem je podobný jako mezi T602 a Wordem. Má se veřejnost nového zákoníku bát? Jistěže při jeho uplatňování narazíme na dílčí problémy a nutnost hledání správné cesty. Soudím však, že ten, kdo se bude řídit zdravým selským rozumem a citem pro přirozenou spravedlnost, se s novou úpravou snadno sžije. Karel Eliáš
šestice právních expertů věnuje otázce formálních požadavků při uzavírání smluv podle nového občanského zákoníku.
Prostor pro posílení neformálnosti
A
utoři nového občanského zákoníku rádi zdůrazňují, že opouštějí přepjatý formalismus dosavadní právní úpravy a upřednostňují neformální právní jednání. Je tomu skutečně tak? Když se podíváme na rozhodovací praxi soudů do současnosti, nalezneme řadu případů, v nichž je formálnost dovedena k závěrům téměř absurdním. Tak jsou standardně jako neplatné posuzovány nájemní smlouvy na byt nebo nebytový prostor, uzavřené dříve, než byl předmět nájmu pravomocně zkolaudován. Soudy dospěly k závěru, že do doby kolaudace byt ani nebytový prostor právně neexistuje, a nemůže být proto předmětem platné nájemní smlouvy, a to ani v případě, že jsou s tímto stavem strany srozuměny a přejí si takto smlouvu uzavřít. Kdo je v takovém případě vlastně chráněn, chtělo by se zeptat. Takovýmto nerozumným rozhodnutím by měl nový občanský zákoník
zabránit. Rozšiřuje možnost uzavřít smlouvu ústně a písemná forma se v zásadě vyžaduje jen u dispozic s nemovitostmi. Podpis účastníka smlouvy, pokud není vyžadován ověřený podpis, může být nahrazen mechanickými prostředky. Skutečnost, že smluvní strana nebyla při uzavření smlouvy oprávněna nakládat s tím, co má být plněno, nezpůsobuje sama o sobě neplatnost smlouvy. Neplatnost smlouvy dosud způsobovalo i to, že neobsahova-
Rödl & Partner
Mezinárodní poradenská kancelář poskytuje služby ve všech oblastech podnikání. Dovede propojit právní, daňové, auditorské a podnikové sféry poradenství, a to díky své síti více než dvou set poradců uvedených oborů. V České republice působí od roku 1991, má pobočky v Praze a Brně. Je držitelem ocenění Právnická firma roku z roku 2012 a 2013 v oboru daňového práva.
Monika Novotná, advokátka/
partner, Rödl & Partner
la nějakou takzvanou podstatnou náležitost stanovenou zákonem. Tak byla podstatnou náležitostí kupní smlouvy kupní cena, a pokud se strany nedohodly na výši této ceny nebo na způsobu jejího určení (rozuměj: vzorci pro její výpočet), byla smlouva neplatná. Nově je stranám výslovně umožněno, aby si smlouvu uzavřely bez nějaké podstatné náležitosti. Tu může až následně určit třetí osoba, například znalec nebo soud. V některých případech však zůstává i nový občanský zákoník zbytečně formalistickým. Například u plné moci; ta musí mít formu úkonu, k němuž je zmocněnec zmocněn. Pokud bude tedy zastoupený chtít, aby za něj zmocněnec sepsal notářský zápis, nebude mu stačit jako dnes plná moc s ověřeným podpisem, ale bude muset plnou moc udělit ve formě notářského zápisu.
Foto Jakub Ludvík
Nový zákoník staví na myšlen-
Fórum E15
Písemná forma smlouvy má vzbudit ostražitost
N
ový občanský zákoník lidem nařizuje v menší míře než doposud, aby pro svoji smlouvu zvolili písemnou formu. Nebrání jim však, aby tak učinili, dohodnou-li se na tom. Písemnou formu bychom neměli přeceňovat ani podceňovat. Zákoník ji nařizuje zejména tam, kde jde o závažné následky, kde slouží k ochraně třetích osob nebo k udržení právní jistoty. Písemná forma má plnit zejména funkci varovnou a důkazní. Požadavek písemné formy má člověka varovat, vzbudit v něm ostražitost, aby jednání nebral na lehkou váhu. Souhlasit s nabídkou prostým „ano“ lze často bez domýšlení všech následků. Než rozumný člověk podepíše listinu, měl by si ji podrobně přečíst a důkladně vše promyslet. Je tomu však v praxi skutečně tak? Není to už jen mýtus? Spíše to vypadá, že člověk často připojuje svůj podpis pod listinu bez rozmýš-
Petr Bezouška,
of counsel, PRK Partners
Foto prk partners
Není se proč bát
lení. Proto by bylo pokrytecké lkát nad tím, že s omezením požadavků na písemnou formu dojde k nárůstu neuvážených závazků. Nový občanský zákoník již například nepožaduje, aby bylo v písemné formě zachyceno ujednání o smluvní pokutě. To ale neznamená, že by se i nadále nepožadoval konsenzus (umístí-li někdo na svém pozemku upozornění, že vstup se trestá pokutou 500 korun, nemá to žádnou právní relevanci, protože ten, kdo na pozemek vstoupí, jistě s tímto nesouhlasí). Stejně tak není písemná forma požadována u smluv o nájmu prostor sloužících k podnikání, u smluv o smlouvách budoucích, u postoupení pohledávky, u prominutí dluhu a v mnoha
dalších případech. Ten, kdo tvrdí, že je uzavřena určitá smlouva ústně, to musí dokázat. Nemá-li smlouvu v písemné formě, je vždy v horší důkazní pozici. Odstranění některých požadavků zákona na písemnou formu není návodem: nesjednávejte smlouvy písemně. Je pouze zárukou, že když bude písemná forma chybět, nemusejí se strany bát toho, že jejich závazek bude ohrožen pro tento formální nedostatek.
PRK Partners
Advokátní kancelář má v týmu jak advokáty s mnohaletými praktickými zkušenostmi, tak hlavní autory nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích. Členem týmu je i Petr Bezouška, který se specializuje na poradenství související s rekodifikací soukromého práva v České republice, náhradu škody, nemovitosti a smluvní závazky.
právo & byznys
VIII/IX
Presumpce spolehlivosti elektronických písemností Nadřazení svobodné vůle smluvních stran advokátní koncipientka, MSB Legal
Advokátní kancelář poskytuje komplexní právní služby podnikatelským subjektům i nepodnikajícím fyzickým a právnickým osobám. Stěžejní oblastí činnosti advokátní kanceláře je obchodní a občanské právo, věnuje se však také právu pracovnímu, správnímu a trestnímu. Anna Valeková se v rámci MSB Legal věnuje závazkovému právu a právu korporací.
Foto b.h.v.p.z.
Z
Pavlína Širůčková,
advokátka, Společná advokátní kancelář Balcar, Hrouzek, Veselý, Pavelka, Zelenková při podnikání stran jedna z nich vůči druhé v přesvědčení, že její potvrzení zachycuje věrně obsah smlouvy, platí smlouva za uzavřenou s obsahem uvedeným v potvrzení.
Takový důsledek může nastat dokonce i tehdy, když potvrzení vykazuje odchylky od skutečně ujednaného obsahu smlouvy. Pokud totiž odchylky uvedené v potvrzení mění obsah smlouvy jen nepodstatným způsobem (a současně jsou takového rázu, že by je rozumný podnikatel ještě schválil) a druhá strana tyto odchylky neodmítne, je taková smlouva uzavřena i s těmito odchylkami. Výslovné neodmítnutí obchodního potvrzovacího dopisu tedy zakládá řádné přijetí smlouvy. Uvedené pravidlo se přitom použije také tehdy, pokud smlouva byla uzavřena při podnikání jedné ze stran a její obsah potvrdí strana druhá (tedy ta, která v daném vztahu nevystupuje v rámci svého podnikání). Mlčení tedy znamená souhlas. Z výše uvedeného je zřejmé, že NOZ klade vysoké nároky na včasnou a dostatečnou reakci druhé smluvní strany. Každá podnikající osoba by měla v prvé řadě učinit taková vhodná opatření
strany sjednají, že pro platnost jednotlivých jednání bude nutné dodržet určitou formu (například doručovat druhé straně výhradně prostřednictvím doporučených psaní), nebude možné se od takového ujednání odchýlit. Nová právní úprava zcela odbourává přebujelý právní formalismus. Skutečnou přidanou hodnotou nového občanského zákoníku je nadřazení svobodné vůle smluvních stran nad literu zákona.
advokát, Šafra & partneři
při tom bude zkoumat vývoj smluvního vztahu a přihlížet k ceníkům, veřejným nabídkám, ale i dalším dokladům. V souvislosti s opuštěním konceptu nadměrné formálnosti nová úprava přináší zcela nový institut, kterým je zdánlivost. V praxi zdánlivost nastane v případech, kdy projev vůle stran od počátku chyběl nebo nebyl učiněn vážně, srozumitelně či určitě. Nicméně nová úprava připouští, aby jak zdánlivé, tak i neplatné ujednání bylo možné dodatečně odstranit. Nastane-li případ, že právní jednání nebude mít zákonem požadovanou formu, což způsobí jeho neplatnost nebo zdánlivost, strany budou moci uzavřít dodatečně dohodu, kterou nedostatek formy odstraní.
Šafra & partneři
Advokátní kancelář byla založena v roce 2008 Janem Šafrou. Poskytuje erudované právní poradenství zejména italsky, německy a rusky hovořící mezinárodní klientele, ale i významným českým podnikatelským subjektům. Kancelář se specializuje zejména na oblast nemovitostního práva, korporátního práva včetně M&A a přeměn, oblasti daňového práva a daňového plánování a práv k nehmotným statkům.
V takovém případě bude neplatné či zdánlivé jednání považovat za bezvadné od počátku. Dosavadní platná úprava takové zhojení nedovolovala. Musíme však podotknout, pokud si
Otazníky ohledně využití blankosmlouvy
Jen velmi bdělým náležejí práva a jeden z přínosů nového občanského zákoníku (NOZ) bývá označován odklon od přepjatého formalismu, což by dle některých autorů mělo přispívat k právní jistotě stran a ochraně skutečné vůle stran při uzavírání smluv. Při posouzení ustanovení, která upravují některé odchylky od běžného kontraktačního procesu, lze však mít za to, že nová právní úprava kromě uvolnění formálních požadavků na straně jedné klade na straně druhé nepřiměřené nároky na bdělost a ostražitost všech účastníků právních vztahů. Jako jeden příklad za všechny je možné uvést institut obchodního potvrzujícího dopisu, který je v NOZ upraven v ustanovení paragrafu 1757. Dle citovaného ustanovení je stranám ponecháno na vůli, zda si po uzavření smlouvy v jiné formě než písemné obsah smlouvy písemně potvrdí. NOZ přitom zakotvuje nevyvratitelnou právní domněnku, že učiní-li tak
Petr Rudlovčák,
v rámci svých vnitřních procesů, aby předešla situaci, kdy na obchodní potvrzovací dopis nebude včas a kvalifikovaně odpovězeno. V opačném případě by se mohlo snadno stát, že podnikatel bude zavázán v rozsahu, se kterým nesouhlasil.
Společná advokátní kancelář Balcar, Hrouzek, Veselý, Pavelka, Zelenková
Advokátní kancelář poskytuje svým klientům právní pomoc ve všech oblastech práva již více než 35 let. V současné době se specializuje zejména na právní otázky související s problematikou nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích. Pavlína Širůčková se zaměřuje na mezinárodní právo soukromé a ve své publikační i školicí činnosti se věnuje problematice nového občanského zákoníku.
K
dyž jsem se před zhruba čtyřmi roky zabýval ve svém článku publikovaném v jednom ekonomickém týdeníku srovnáním právní úpravy listinných akcií na majitele v České republice a okolních zemích, nenapadlo by mne, že by jednou poté, co budou tyto akcie z českého práva v podstatě vytlačeny (nejpozději k 31. 12. 2013 musí všechny společnosti, které takové akcie vydaly, tyto akcie zaknihovat, imobilizovat nebo změnit na jméno, poznámka autora), mohly být v rámci rekodifikace v praxi nahrazeny takzvanými blankosmlouvami. O co že půjde? Podobně jako je tomu například u směnek, což je ovšem institut zcela odlišný zejména svým účelem, bude možné od prvého ledna uzavřít smlouvu nikoli s individuálně určenou smluvní stranou, nýbrž na její řad. Jinými slovy, taková smlouva bude moci být bez dalšího řetězově postupována na další a další subjekty, dokonce i blankoindosací po vzoru současného
Noerr
Mezinárodní advokátní kancelář působí v České republice od roku 1990. Disponuje více než 480 odborníky v Německu, Evropě a USA. V oblasti nemovitostního práva mimo jiné poskytovala poradenství při akvizici pražského obchodního a nákupního centra Palladium.
Foto E15 Anna Vacková
MSB Legal
nické podobě, pokud jsou záznamy údajů o jednáních uchovávány v elektronickém systému systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Nový občanský zákoník tedy v zásadě rozšířil okruh formálních podmínek, které musí elektronický dokument splňovat, aby byla uznána jeho písemná forma, přičemž až judikatorní výklad vyřeší otázku, které elektronické systémy opravdu splňují podmínku kvalifikovaného uchovávání záznamů údajů o právních jednáních.
P
latná právní úprava se řídí zásadou, že soud má za povinnost zkoumat z úřední moci, zda má posuzované ujednání zákonem stanovenou formu. Pokud taková forma není splněná, musí vyslovit celé smluvní ujednání za neplatné, aniž by jakkoliv přihlížel k vůli nebo záměru smluvních stran. Nový občanský zákoník tento kostrbatý model opouští. Každé právní jednání smluvních stran bude považováno jako platné. Ihned se naskýtá související logická otázka, co se stane, pokud zákon bude vyžadovat pro určité jednání formu, kterou však smluvní strany nedodrží? Obecně lze na takto položenou otázku odpovědět, že takové ujednání bude považováno za relativně neplatné. Soud nebude mít za povinnost se zabývat otázkou neplatnosti z důvodu nedodržení zákonné formy, ledaže k tomu dostane podnět ve formě žaloby. Nicméně i v takovém případě snahou soudu bude, aby hledal důvody pro platnost než neplatnost. Podpůrně
Foto šafra & partneři
Anna Valeková,
obsah smlouvy změnit jen dohodou v písemné nebo v přísnější formě. Nově je výslovně upraveno, že pokud písemnou formu smlouvy nestanoví zákon, ale tato forma plyne z ujednání stran, může být smlouva měněna nejen písemnou dohodou, ale i ústně v případě, že možnost změny smlouvy ústně samy strany dříve nevyloučily. Novinkou je zavedení presumpce spolehlivosti písemností v elektro-
Foto msb legal
N
ový občanský zákoník nově sjednocuje duplicitní úpravu obecného závazkového práva, přičemž na mnoha místech vychází z úpravy obchodního zákoníku. Jinak tomu není ani v případě úpravy formy smlouvy. Nový občanský zákoník stojí podle důvodové zprávy na zásadě bezformálnosti právního jednání. Každý má právo zvolit si pro právní jednání (tedy i pro případ uzavírání smlouvy) libovolnou formu, není-li volba formy omezena ujednáním nebo zákonem. Tato zásada platí i nyní, nicméně nový občanský zákoník upravuje méně případů jednání, kdy musí být dodrženy určité formální požadavky, jako je například písemná forma smlouvy. V otázce úpravy změn smlouvy vychází nový občanský zákoník v zásadě z obchodního zákoníku. Je-li zákonem stanovena písemná forma pro určitý typ smlouvy, lze
Pavel Široký, advokát, Noerr směnečného práva a bude tedy možné zacházet s takovou smlouvou jako s nynější akcií na doručitele. Cui bono? Umím si dobře představit, že takové smlouvy by mohly být užitečným nástrojem například u nemovitostních projektů, kdy bývá od počátku v nejrůznějších smluvních typech nezřídka předpokládá-
no, že se jedna ze stran smlouvy bude v budoucnu měnit a současné právo ne vždy snadnou bezformální změnu strany smlouvy umožňuje. Samozřejmě je ovšem také otázkou, zda blankosmlouvy nebudou v praxi nezřídka zneužívány za účelem maskování jejich pravého beneficienta, stejně jako tomu
je nyní u listinných akcií na majitele. A tak nejen proto bych nám chtěl všem na tomto místě do nového roku popřát hodně zdraví a štěstí, ale také pevné nervy a rozumnou dávku opatrnosti při aplikaci nových, v praxi u nás doposud nepoznaných institutů, které s sebou rekodifikace přinese.
Děkujeme našim klientům
Vítěz kategorií: Právo informačních technologií Veřejné zakázky Velmi doporučovaná kancelář v kategoriích: Řešení sporů a arbitráže Telekomunikace a media Duševní vlastnictví Daňové právo Doporučovaná kancelář v kategorii: Bankovnictví a finance www.rowanlegal.com
