MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta
Ústav práva
Právní a ekonomické aspekty živností Diplomová práce
Vedoucí práce: JUDr. Ing. Radek Jurčík, Ph.D. Zpracovala: Bc. Lenka Kuchařová
Brno 2007
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a pod vedením svého vedoucího diplomové práce.
V Brně dne 15. 5. 2007
…………………
3
Děkuji panu JUDr. Ing. Radku Jurčíkovi, Ph.D., vedoucímu diplomové práce, za metodické vedení a cenné rady, které mi pomohly při tvorbě této práce. Dále děkuji panu Ing. Josefu Kratochvílovi, ze Živnostenského úřadu v Boskovicích, za jeho odborné konzultace.
4
Abstrakt Kuchařová, L. Právní a ekonomické aspekty živností. Diplomová práce. Brno, 2007. V současné době patří živnostenské podnikání k velmi rozšířeným aktivitám a stalo se neoddělitelnou součástí tržní ekonomiky. Moje diplomová práce se zabývá analýzou živnostenského podnikání, které se přímo či nepřímo dotýká velkého množství podnikatelských subjektů v České republice, a to nejen z právního, ale také z ekonomického hlediska. Smyslem práce není pouze poskytnout teoretické poznatky, ale zároveň se snažím poukázat na to, jak se tyto poznatky uplatňují v praxi. Na základě provedené analýzy jsem dospěla k závěru, že stále existují nedokonalosti v daném systému,
především
v důsledku
stávající
byrokracie
v oblasti
politiky
státu
a administrativy.
Abstract Kuchařová, L. Juridical and economic aspects of the trade business. Diploma thesis. Brno, 2007. Nowadays the trade business belongs to widespread activities and has certainly become unseparable part of the trade economics. My diploma thesis deals with the analysis of trade business which either directly or indirectly refers to lots of business subjects in the Czech Republic. And of course not only from the juridical point of view, but also from the economic standpoint. The purpose of this work is not only to provide some theoretical knowledge, but it tries to show how this knowledge can be used in practise as well. Based on the performed analysis, I have reached a conclusion that there are still some imperfections in this system. First of all, in consequence of the current bureaucracy in th politics sphere of state and administrations.
5
OBSAH 1
ÚVOD....................................................................................................................... 8
2
CÍL PRÁCE............................................................................................................. 9
3
METODIKA.......................................................................................................... 10
4
PRÁVNÍ ASPEKTY ŽIVNOSTÍ ........................................................................ 11
4.1
Současný stav právní úpravy živnostenského zákona ................................... 11
4.2 Základní charakteristiky živnostenského podnikání..................................... 13 4.2.1 Živnost ........................................................................................................ 14 4.2.2 Činnosti vyloučené ze živnostenského zákona (§ 3 ŽivZ) ......................... 16 4.3 Rozdělení živností ............................................................................................. 18 4.3.1 Ohlašovací živnosti..................................................................................... 19 4.3.2 Koncesované živnosti ................................................................................. 21 4.3.3 Druhy živností podle předmětu činnosti..................................................... 23 4.4 Subjekty živnostenského podnikání ................................................................ 25 4.4.1 Postavení tuzemských osob ........................................................................ 25 4.4.2 Postavení zahraničních osob....................................................................... 26 4.5 Podmínky živnostenského oprávnění.............................................................. 28 4.5.1 Všeobecné podmínky provozování živnosti ............................................... 28 4.5.2 Zvláštní podmínky provozování živnosti ................................................... 30 4.6
Provozování živnosti průmyslovým způsobem .............................................. 32
4.7
Provozování živnosti prostřednictvím odpovědného zástupce ..................... 33
4.8 Živnostenské oprávnění.................................................................................... 35 4.8.1 Vznik živnostenského oprávnění ................................................................ 36 4.8.2 Překážky provozování živnosti................................................................... 37 4.8.3 Zánik živnostenského oprávnění ................................................................ 38 4.8.3.1 Zánik živnostenského oprávnění ze zákona ............................................ 38 4.8.3.2 Zánik živnostenského oprávnění rozhodnutím........................................ 39 4.9 Praktické příklady vzniku živnostenského oprávnění .................................. 40 4.9.1 Vznik ohlašovací živnosti řemeslné ........................................................... 40 4.9.2 Vznik koncesované živnosti ....................................................................... 43 4.9.3 Srovnání vzniku živnostenských oprávnění ............................................... 45 5
EKONOMICKÉ ASPEKTY ŽIVNOSTÍ ........................................................... 46
6
5.1 Daňové povinnosti živnostníka ........................................................................ 46 5.1.1 Registrace k daním...................................................................................... 46 5.1.2 Daň z příjmů fyzických osob ...................................................................... 47 5.1.2.1 Minimální daň......................................................................................... 51 5.1.2.2 Společné zdanění manželů. ..................................................................... 53 5.1.2.3 Paušální výdaje....................................................................................... 55 5.1.3 Daň z přidané hodnoty................................................................................ 58 5.1.4 Daň silniční ................................................................................................. 60 5.2
Účetní aspekty vzniku podnikatelského subjektu.......................................... 61
5.3 Administrativa podnikatele ............................................................................. 62 5.3.1 Registrace pro účely sociálního pojištění ................................................... 63 5.3.2 Registrace pro účely zdravotního pojištění................................................. 67 5.3.3 Zjednodušení administrativy podnikatele ................................................... 69 5.3.3.1 Centrální registrační místa..................................................................... 69 5.3.3.2 Elektronické podávání formulářů ........................................................... 71 5.4
Podnikatelé a sankce......................................................................................... 72
5.5
Vládní politika státu a její vliv na živnostníky............................................... 73
5.6
Souhrnný praktický příklad na ekonomické aspekty živností ..................... 75
6
ZÁVĚR .................................................................................................................. 77
7
POUŽITÁ LITERATURA................................................................................... 80
8
PŘÍLOHY.............................................................................................................. 83
7
1
ÚVOD
Živnostenský zákon představuje důležitou veřejnoprávní normu upravující základní vztahy podnikatelů a státu v převážné většině podnikatelských aktivit, vychází ze zákonného práva na podnikání, které je zaručeno každému subjektu, pokud splní podmínky stanovené zákonem. V oblasti živnostenského podnikání upravuje podmínky podnikání pro fyzické i právnické osoby bez ohledu na právní formu, velikost či zemi původu. Určitou modifikaci a rozlišení představuje průmyslový způsob provozování živnosti, který je vlastně živnostenským podnikáním velkých průmyslových podniků. Živnostenské podnikání má v našich zemích téměř stopadesátiletou tradici. V současné době je považováno za samozřejmou a zcela běžnou formu podnikatelské činnosti a patří mezi nejrozšířenější formu podnikání. Požadavky na živnostenské podnikání jsou sice výrazně odstupňovány, podle jednotlivých druhů živností, ale živnostenská svoboda je základním principem, který je prolomen jen u taxativně vymezeného okruhu činností, kde je intenzita veřejného zájmu vysoká, a vyžaduje se zvláštní povolení (koncesované živnosti). V ostatních případech živnostenský zákon stanoví pouze splnění zákonem stanovených podmínek. Oprávnění k podnikání vzniká ohlášením a nevyžaduje se od nich zvláštní povolení. U určitých druhů živností spočívají tyto podmínky stanovené zákonem v požadavku prokázání odborné kvalifikace. Tento požadavek vyplývá z potřeby zajišťovat ochranu veřejných zájmů v širším slova smyslu, včetně ochrany zákazníka, nejen pomocí tržního mechanismu, ale preventivně. Tato odborná způsobilost je určena buď zvláštními předpisy (živnosti vázané), nebo odborným vzděláním charakterizovaným jako vyučení v oboru, popř. jiným dokladem o ukončeném vzdělání a praxí (živnosti řemeslné). Všechny ostatní živnosti jsou volné a jejich provozování je dosud podmíněno pouze ohlášením a splněním zcela obecných požadavků. Lze říci, že celkový vývoj ve společnosti vede k tomu, že se stále rozšiřuje okruh činností, které lze provozovat jako soukromé podnikání i v těch oblastech, které byly donedávna pouze předmětem státního podnikání.
8
2
CÍL PRÁCE
Živnostenské podnikání je neoddělitelnou součástí tržní ekonomiky a jeho rozvoj na jedné straně přispěl k odstranění výrobního a obchodního monopolu, k fungování trhu a napomohl k rozvinutí hospodářské soutěže. Na druhé straně pomohl vytvořit různé formy podnikatelských aktivit, vznikla nová velikostní struktura podniků, kterou ekonomika již řadu let postrádala. Došlo tak k vytvoření předpokladů pro lepší uspokojení potřeb široké veřejnosti. Cílem mé diplomové práce je provést analýzu živnostenského podnikání, které se přímo či nepřímo dotýká velkého množství podnikatelských subjektů, a to nejen z právního, ale také z ekonomického hlediska. V právní oblasti bude mým cílem podat ucelený přehled týkající se živnostenskoprávní úpravy v České republice, včetně modelového příkladu vzniku živnostenského oprávnění. V oblasti ekonomické se pokusím objasnit všechny povinnosti, které se živnostmi bezprostředně souvisí. Jedná se především o daňové povinnosti a administrativu podnikatele. Dále se zabývám vlivem vládní politiky státu na podnikatelský sektor. Smyslem práce není pouze poskytnout teoretické poznatky, ale zároveň se snažím poukázat na to, jak se tyto poznatky uplatňují v praxi. K lepšímu pochopení problematiky přispívají praktické příklady. Na základě provedené analýzy se snažím dospět k závěru, že stále existují nedokonalosti daného systému, především v důsledku stávající byrokracie v oblasti politiky státu a administrativy. Zpracování diplomové práce na toto téma je pro mne přínosem v tom smyslu, že získám představu o tom, jak postupovat při založení živnosti a seznámím se s určitými specifiky živnostenského podnikání. Tyto informace mohu v budoucnu zúročit nejen pro svou vlastní potřebu, pokud bych se sama rozhodla pro podnikatelskou činnost, ale také mohu své zkušenosti předat případným zájemcům o podnikání. Práce může sloužit pro začínající podnikatele a poskytnout jim nezbytné informace týkající se živnostenskoprávní problematiky.
9
3
METODIKA
Při zpracování své diplomové práce jsem nejprve analyzovala nejvýznamnější literaturu, která v oblasti živnostenského podnikání existuje. Informace jsem dále získala ze stěžejního právního předpisu - zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Při sběru informací jsem vycházela nejen z literatury, ale také z internetu, kde jsem nalezla mnoho aktuálních informací souvisejících s problematikou živností. Tato práce se skládá ze dvou hlavních částí: právní aspekty živností a ekonomické aspekty živností. V části právní aspekty živností se zaměřuji na současný stav právní úpravy živnostenského zákona, zde jsem se pokusila zachytit všechny změny, ke kterým do dnešní doby v oblasti živnostenského podnikání došlo. Dále jsem se snažila objasnit nejdůležitější pojmy ze živnostenského práva, například živnost, dělení živností z různých hledisek, subjekty živnostenského podnikání, všeobecné a zvláštní podmínky provozování živností. V kapitole 4.6 se zaměřím na provozování živnosti průmyslovým způsobem a v kapitole 4.7 prostřednictvím odpovědného zástupce. Součástí právních aspektů živností je také vznik, zánik živnostenského oprávnění. V závěru je uveden modelový příklad vzniku ohlašovací řemeslné a koncesované živnosti, společně se všemi náležitostmi. Ke zpracování modelového příkladu jsem využila informace, které byly získány kontaktováním živnostenského úřadu. V kapitole 4.9.3 je provedena komparace vzniku obou oprávnění. Se živnostenským podnikáním souvisí celá řada povinností a to v oblasti daní, vedení účetnictví, registrace pro potřeby sociálního a zdravotního pojištění. Touto problematikou se podrobně zabývám v části ekonomické aspekty živností, kde jsem se zaměřila na podnikatele v postavení fyzických osob. Kromě základních informací z těchto oblastí jsou uvedeny také podstatné změny, ke kterým v poslední době ve vztahu k živnostníkům došlo. Dále popisuji způsoby zjednodušení administrativy podnikatelů. V kapitole 5.4 uvádím jaké sankce mohou být podnikateli uděleny. V neposlední řadě jsem se věnovala vlivu vládní politiky na podnikatelský sektor a to v kapitole 5.5. Pro úplné pochopení problematiky je v kapitole 5.6 uveden souhrnný praktický příklad na ekonomické aspekty živností.
10
4
PRÁVNÍ ASPEKTY ŽIVNOSTÍ
4.1 Současný stav právní úpravy živnostenského zákona Živnostenský zákon upravuje podnikání v oblasti výroby, obchodu a poskytování služeb i samostatnou výdělečnou činnost fyzických osob v těchto oblastech. Výjimku tvoří pouze činnosti, které jsou z režimu živnostenského zákona vyloučeny a jejichž provozování je ve většině případů upraveno zvláštními právními předpisy. Současná živnostenská úprava je obsažena v zákoně č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů ( dále jen „živnostenský zákon“). Současně s tímto zákonem byl přijat i zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o živnostenských úřadech“), který stanovil strukturu živnostenských úřadů a jejich působnost. Rozvoj živnostenského podnikání se stal nejen problémem ekonomickým, ale především problémem právním, což se projevilo v tom, že živnostenský zákon byl několikrát novelizován, přičemž se střídaly neustále tendence liberální a tendence opačné. Podle Průchy (2005, s. 11) samotná živnostenskoprávní úprava v době, kdy byla přijata, až na výjimku zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, v jistém směru v naší zemi neměla v podstatě na co bezprostředně navázat. Živnostenskoprávní úprava, jenž na našem území v minulosti platila ve formě živnostenského řádu z r. 1859 (původně císařský patent č. 227/1859 Z.Ř.), později mnohokrát měněného, byla definitivně zrušena zákoníkem práce (zák. č. 65/1965 Sb.), s účinností k 1. lednu 1966.1 Jestliže jde o zmiňovaný zákon č. 105/1990 Sb., který předcházel živnostenskému zákonu a jehož obsah připomínal do určité míry živnostenskoprávní režim, na ten potom současná živnostenskoprávní úprava navázala spíše ve smyslu, že určila transformační režim, kde v jeho rámci a za jeho podmínek se oprávnění k podnikání podle něho založená měnila na živnostenská oprávnění. Jak uvádí Horzinková (2006, s. 7), během své platnosti byl živnostenský zákon přímo i nepřímo několikrát novelizován. Jednalo se především o dílčí úpravy 1
Tento okamžik měl přímou souvislost s r. 1948, kdy došlo k preferování tzv. společenského vlastnictví na úkor vlastnictví soukromého, a s tím spojeného omezení soukromých aktivit. Ústavní úprava z r. 1960 připouštěla jen drobné soukromé hospodářství založené na osobní práci a vylučující vykořisťování cizí pracovní síly. V praxi soukromé podnikání představovalo zcela okrajovou záležitost.
11
jednotlivých ustanovení reagující na nově přijímané zvláštní zákony. Takové úpravy však neovlivnily ani základní principy, ani celkové znění zákona. Zásadní změnu přinesla novela zákona č. 286/1995 Sb., která podstatně usnadnila vstup do živnostenského podnikání, pokusila se vyřešit podnikání průmyslových podniků a upřesnit podmínky podnikání zahraničních osob. Vedle toho přinesla i řadu dalších změn, které měly zjednodušit a zlepšit nebo upřesnit obecné podmínky živnostenského podnikání. Koncem roku 1999 byla přijata další rozsáhlá novela živnostenského zákona pod č. 356/1999 Sb., která provedla některé podstatné změny nejen v obecné textové části zákona, ale i v jeho jednotlivých přílohách. Došlo především k úpravě podmínek prokazování odborné způsobilosti pro živnosti řemeslné, zpřesnilo se vydávání průkazu živnostenského oprávnění, upravily se povinnosti podnikatelů vůči živnostenským úřadům a změnil se obsah příloh s ohledem na změny zvláštních právních předpisů a současně i přílohy zákona byly doplněny o nové živnosti. V roce 2001 až 2003 došlo k přímé i nepřímé novelizaci živnostenského zákona dalšími zákony, které především změnily jednotlivé přílohy zákona. Z důvodu slučitelnosti našeho práva s právem EU byly v zákoně v této souvislosti provedeny některé změny tak, aby úprava podnikání vyhovovala závazkům plynoucím pro Českou republiku z Evropské dohody. Postupně byla do živnostenského zákona zapracována některá ustanovení směrnic ES dotýkající se zejména délky a obsahu odborné praxe. Kompatibilita s právem Evropské unie měla být zabezpečena novou právní úpravou živnostenského zákona novelou č. 167/2004 Sb., s účinností od 1. května 2004. Na základě této novely se vytvořily zcela jiné podmínky podnikání občanů z členských států EU. Zjednodušilo se prokazování splnění všeobecných i zvláštních podmínek pro provozování živnosti u těchto osob, byl zaveden nový institut tzv. „poskytování služeb“ podnikateli z členských zemí EU. Stejné podmínky jako pro tyto osoby byly vytvořeny i pro fyzické a právnické osoby ze států tvořících Evropský hospodářský prostor a pro občany Švýcarské konfederace. Výše uvedená novela živnostenského zákona úzce navazuje na zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace),
12
který se stal obecným zákonem pro tuto oblast. Zákon pak transponuje některé směrnice ES a jmenovaná novela živnostenského zákona se na něj odkazuje. Poslední
přímá
novela
živnostenského
zákona,
provedená
zákonem
č. 214/2006 Sb., změnila nejen jeho obecnou část, ale obsahově se dotkla i zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech a řady dalších zákonů. Uvedená novela má především zjednodušit postupy při registraci podnikatele v oblasti živnostenského podnikání, a proto se novelizovaly také následující právní předpisy: zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1992 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony. Významnou změnou, ke které došlo zákonem č. 214/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, bylo snížení administrativy a zjednodušení postupů zejména při registraci podnikatele v oblasti živnostenského podnikání. Dochází k soustředění některých úkonů, které podnikatel činil odděleně (návštěvou jednotlivých úřadů), do jednoho místa. Tímto místem se stává tzv. centrální registrační místo (CRM), neboli obecní živnostenský úřad, kde podnikatel může činit úkony a živnostenský úřad přijme potřebné údaje, které ve lhůtě stanovené zákonem sdělí příslušným orgánům státní správy. Nová právní úprava předpokládá, že živnostenský úřad může získat na základě písemné žádosti výpis z Rejstříku trestů nebo doklad o bezdlužnosti v elektronické podobě.2
4.2 Základní charakteristiky živnostenského podnikání Živnostenské podnikání se dá označit dle Průchy (1995, s. 7) jako podnikání realizované v živnostenskoprávním režimu, to je tedy za podmínek, které pro tento případ nařizuje příslušná živnostenská úprava, stejně tak úprava veřejnoprávní povahy. 2
V souvislosti s vytvořením CRM na obecním živnostenském úřadě byly novelizovány i další normy, zejména zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele a zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.
13
Živnostenské podnikání je samo sobě „druhem“, popřípadě jedním z druhů podnikání, který má na jedné straně určitá specifika, vlastní pojetí daného podnikání jako podnikání živnostenského, na druhé straně v sobě nutně odráží hlediska dané „společným jmenovatelem“ podnikání. Jsou to určité rysy, které jsou obecně platné pro všechna v úvahu přicházející podnikání.
4.2.1
Živnost
Živnostenským podnikáním neboli živností můžeme označit jakoukoliv podnikatelskou činnost. Tato činnost však nesmí být zákonem zakázána, příkladem takové zakázané činnosti by bylo kuplířství. Dále se o živnost nejedná pokud představuje některou ze specializovaných činností, které jsou výslovně vyloučeny ze živnostenského podnikání zákonem. Samotný pojem „živnost“ se používá v živnostenském zákoně (ŽivZ) ve významu legislativní zkratky označující živnostenské podnikání. Za živnostenské podnikání můžeme považovat činnost, která je soustavná, provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených v živnostenském zákoně.3 V následujícím textu stručně nastíním jednotlivé znaky živností: •
Soustavnost Podle Horzinkové (2006, s. 11) se soustavností v daných souvislostech
bezpochyby rozumí požadavek určité trvalosti, stálosti, opakovatelnosti a do jisté míry zřejmě i pravidelnosti této činnosti. Za soustavnou činnost nelze považovat činnosti jednorázového a nahodilého charakteru. S požadavkem soustavnosti však není v rozporu, pokud je činnost vykonávána sezónně a bude se každoročně opakovat. Podle okolností lze hodnotit jako soustavnou činnost i jednání samo o sobě jednorázové, jestliže dochází k jeho opakování pravidelně, ne však až po několika letech.
Příklad: Pan Novák prodával každý rok velikonoční pomlázky na tržnici. V tomto případě byl splněn znak soustavnosti. Na druhé straně pan Zemánek prodával na 3
Obdobným způsobem je v § 2 obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. definováno podnikání, ale bez dodatku za podmínek stanovených zákonem.V tomto případě představuje živnostenské podnikání jednu z podskupin podnikání
14
stejném místě velikonoční pomlázky na jaře v roce 2004 a potom až na jaře roku 2006. Vzhledem k tomu, že se jednalo o delší časový úsek, požadavek soustavnosti ve druhém případě splněn nebyl. •
Samostatnost Osoba, která provozuje živnostenskou činnost, splňuje požadavek samostatnosti
v případě, pokud má na tuto činnost živnostenské oprávnění. Dle Horzinkové (2006, s. 11) musí podnikatel jednat vlastním jménem, na vlastní odpovědnost. Sám o své činnosti rozhoduje a současně práci organizuje a zajišťuje ji v ekonomickém a právním smyslu. Samostatnost není splněna v případě, jestliže živnostník zaměstnává jinou osobu na základě živnostenského listu. Příklad: Paní Krátká se rozhodla otevřít si kadeřnický salón a současně bude v prostorách provozovat manikúru a pedikúru. Získala dva živnostenské listy na živnost „Kadeřnictví“ a živnost „Manikúra a pedikúra“. Ve svém podniku zaměstnává 3 kadeřnice, 1 manikérku a 1 pedikérku. Manikérka i pedikérka a 1 kadeřnice pracují na základě pracovní smlouvy uzavřené s podnikatelkou. Dvě kadeřnice pracují v provozovně pro paní Krátkou a současně mají vlastní živnostenské listy. V tomto případě znak samostatnosti je naplněn pouze tam, kde paní Krátká uzavřela se svými zaměstnanci pracovní smlouvu, aniž mají živnostenské listy. •
Vlastní jméno Pokud živnostník provozuje svou živnost vlastním jménem, provádí tak právní
úkony v rámci své podnikatelské činnosti pod svou obchodní firmou. Přitom však nezáleží, zda tuto činnost vykonává podnikatel sám nebo pomocí svých zaměstnanců či jiných pověřených osob na základě smluvního vztahu. Podnikatel musí činit právní úkony pod svou obchodní firmou.4 •
Vlastní odpovědnost Jak uvádí Horzinková (2006, s. 11), provozování živnosti na vlastní odpovědnost
představuje skutečnost, že živnostník odpovídá za své závazky spojené s jeho podnikatelskou činností celým svým majetkem. Rozumí se tím odpovědnost 4
Obchodní firma je název, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku.
15
podnikatele za dodržování právních předpisů a převzatých závazků a odpovědnost za výsledky podnikatelské činnosti. •
Dosažení zisku Při podnikatelské činnosti není rozhodující, zda živnostník zisku skutečně
dosáhl, podstatná je skutečnost, že chtěl zisku dosáhnout. Jestliže se jedná o účel provozování živnosti, jímž je dosažení zisku, není rozhodující, pro jaké účely bude zisk použit. Všechny uvedené znaky živnosti musí být splněny současně.5 Pokud bych měla srovnat živnostenské podnikání a pracovní poměr jako takový, pak u živnostenského podnikání činí podnikatel právní úkony vlastním jménem bez ohledu na to, zda danou činnost vykonává osobně, nebo prostřednictvím svých zaměstnanců na základě smluvního vztahu, kdežto pracovní poměr představuje vztah závislosti mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem na základě pracovní smlouvy. Další rozdíly, které je třeba si uvědomit mezi zaměstnaneckým poměrem a živnostenským podnikáním je zejména to, že zatímco zaměstnanec pracuje pro svého zaměstnavatele a dostává za to mzdu, podnikatel svou práci nepředává žádnému zaměstnavateli, ale sám ji nabízí na trhu práce a peníze dostává za její prodej. Získává tak více prostoru pro své představy a plány i vydělávání peněz, sám rozhoduje o své práci. Na druhé straně ale ztrácí jistotu pravidelného platu a je nucen často investovat nemalé částky do něčeho, o čem dopředu nemůže s jistotou vědět, jak to dopadne Každý začínající podnikatel by se měl proto nejprve zamyslet na tím, zda bude schopen nést veškerá rizika s podnikáním spojená, zda dokáže organizovat svou práci a umí jednat s lidmi. Neméně důležitá je také skutečnost, zda představa podnikatele o podnikání je reálná a jestli si uvědomuje všechna možná rizika s podnikáním spojená.
4.2.2
Činnosti vyloučené ze živnostenského zákona (§ 3 ŽivZ)
Živnostenský zákon vymezuje činnosti, které přestože přestavují podnikatelské aktivity, nejsou považovány za živnosti a řídí se samostatnou právní úpravou. Podle Janků a kol. (2004, s. 375) můžeme tyto činnosti rozdělit do tří skupin. 5
Je to proto, aby bylo možno posoudit, zda daná činnost spadá nebo nespadá do režimu živnostenského zákona a zda její výkon může být případně považován za neoprávněné podnikání a následně postihován.
16
V první skupině jsou taxativně stanoveny činnosti, které živností nejsou: •
provozování činnosti vyhrazené zákonem státu nebo určené právnické osobě,
•
využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními zákony, jejich původci nebo autory,
•
výkon kolektivní správy práva autorského a práv souvisejících s právem autorským podle zvláštního právního předpisu,
•
restaurování kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi,
•
provádění archeologických výzkumů. Do druhé skupiny jsou zařazeny činnosti nazývané svobodná povolání, které
vykonávají fyzické osoby na základě zvláštních zákonů. Patří mezi ně činnosti lékařů, lékárníků, stomatologů, psychoterapeutů, přírodních léčitelů, klinických logopedů, klinických psychologů a dalších zdravotnických pracovníků,6 veterinárních pracovníků včetně pracovníků veterinární sanace a osob vykonávajících odborné práce při šlechtitelské a plemenářské činnosti v chovu hospodářských zvířat, advokátů, notářů, patentových zástupců a soudních exekutorů, znalců a tlumočníků, auditorů a daňových poradců, burzovních dohodců a makléřů, zprostředkovatelů a rozhodců při řešení kolektivních sporů a rozhodců při rozhodování majetkových sporů, úředně oprávněných zeměměřických inženýrů, autorizovaných architektů a autorizovaných inženýrů činných ve výstavbě, kteří vykonávají svoji činnost jako svobodní architekti a svobodní inženýři. S účinností od 1. ledna 2007 je do této skupiny také zařazena činnost autorizovaných inspektorů, kteří vykonávají svoji činnost jako svobodné povolání.7 Do třetí skupiny jsou zařazeny činnosti provozované zpravidla nebo výlučně právnickými osobami podle zvláštních zákonů. Patří mezi ně činnosti bank, institucí elektronických peněz, provozovatelů platebních systémů, pojišťoven, zajišťoven, pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí a odpovědných pojistných matematiků, penzijních fondů a úvěrních družstev, pořádání loterií a jiných podobných her, hornická činnost, výroba elektřiny, zemědělství, včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje, nejde-li o provozování odborných činností na úseku rostlinolékařské péče, 6
Činnost očního lékaře nelze označit jako živnost, náleží do druhé skupiny tzv. svobodných povolání. Činnost očního optika už ale živností je. Patří do ohlašovacích živností vázaných. 7 § 144 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
17
prodej nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků z vlastní drobné pěstitelské činnosti fyzickými osobami, provozování dráhy a drážní dopravy, zacházení s návykovými látkami, přípravky je obsahujícími a s některými látkami používanými k výrobě nebo zpracování návykových látek podle zvláštního zákona, činnost autorizovaných nebo akreditovaných osob v oblasti státního zkušebnictví, provozování rozhlasového nebo televizního vysílání, výchova a vzdělávání ve školách, předškolních a školských zařízeních zařazených do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení,
vzdělávání
v bakalářských,
magisterských
a
doktorských
studijních
programech a programech celoživotního vzdělávání podle zvláštního právního předpisu, nakládání s vysoce nebezpečnými látkami, provozování letišť, provozování obchodní letecké dopravy a leteckých prací a poskytování leteckých služeb, projektování pozemkových úprav, činnost organizací zřízených podle zvláštních právních předpisů vykonávaná v souladu s účelem, pro který byly zřízeny. Od 1. ledna 2007 do této skupiny dále řadíme poskytování sociálních služeb podle zvláštního právního předpisu.8 S účinností od 1. srpna 2007 bude do této skupiny dále zařazena činnost autorizovaných osob, oprávněných ověřovat dosažení odborné způsobilosti vyžadované k získání dílčí kvalifikace podle zvláštního zákona.9 Ze živnostenského zákona musí být vyjmuty takové činnosti, které mají zvláštní význam, jsou proto ošetřeny zvláštní právní úpravou, dále jsou to činnosti, jejichž provozování by v obecném režimu nezajišťovalo dostatečnou ochranu veřejných zájmů. Osoba, jenž bude chtít zahájit podnikatelskou činnost, musí nejprve posoudit, zda daná činnost bude spadat do živnostenskoprávní úpravy nebo bude provozovat činnost, která živností není a musí se řídit zvláštními předpisy.
4.3 Rozdělení živností Podle Průchy (2005, s. 22): „Právní režim živnostenského podnikání souvisí co do svých odlišností s dělením živností na jejich druhy a kategorie. Bližší pohled na platnou právní úpravu ukazuje, že mezi živnostmi je v našich podmínkách možno diferencovat podle řady kritérií, a lze tak dospět k různým, zpravidla na sobě bezprostředně nezávislým, dělením živností do příslušných skupin případně i podskupin.“ 8
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání).
9
18
Podle vzniku živnostenského oprávnění jsou živnosti rozděleny na ohlašovací, jež mohou být (při splnění stanovených podmínek) provozovány na základě ohlášení a koncesované, které mohou být provozovány jen na základě koncese.
4.3.1
Ohlašovací živnosti
Ohlašovací živnosti je možno provozovat na základě ohlášení, pokud ohlašovatel splňuje podmínky stanovené zákonem a ohlásí živnost příslušnému živnostenskému úřadu. Ohlašovací živnosti můžeme dále rozčlenit na: •
řemeslné,
•
vázané,
•
volné.
Řemeslné živnosti Řemeslné živnosti jsou taxativně vymezeny v příloze č. 1 živnostenského zákona. K získání živnostenského oprávnění je třeba splnit všeobecné podmínky. Základní podmínkou provozování ohlašovací živnosti řemeslné je odborná způsobilost. Zvláštní podmínky odborné způsobilosti prokazuje podnikatel ve smyslu ustanovení § 21 a § 22 ŽivZ.
Prokázání odborné způsobilosti lze: a) výučním listem v oboru, nebo jiným dokladem o řádném ukončení příslušného tříletého oboru a dokladem o vykonání tříleté praxe v oboru, b) vysvědčením o ukončení studijního oboru střední odborné školy, jehož délka je kratší než 4 roky a dokladem o vykonání tříleté praxe v oboru, c) vysvědčením o maturitní zkoušce (v oboru střední odborné školy nebo učiliště a dokladem o dvouleté praxi v oboru), d) diplomem,
nebo
jiným
dokladem
o
absolvování
bakalářského
magisterského studia a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru,
19
nebo
e) dokladem o uznání odborné kvalifikace, vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace.10
Doklady o odborné způsobilosti mohou být nahrazeny dokladem o řádném ukončení učebního oboru nebo studia v oboru příbuzném,11 pro který je živnostenské oprávnění vydáváno. Další podmínkou je splněním požadavku na dosažení praxe.12 Stanovení různé délky požadované praxe je dáno rozdílným stupněm dosaženého vzdělání (čím vyšší je dosažený stupeň vzdělání, tím nižší je požadavek zákona na splnění potřebné délky praxe, Horzinková a Urban (2005, s. 51). Obsah jednotlivých řemeslných živností je stanoven nařízením vlády č. 469/2000 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých živností ve znění pozdějších předpisů.13
Příklad: Pan Veselý může provozovat řemeslnou živnost „Zlatnictví a klenotnictví“, jestliže má k této činnosti živnostenský list. Obsahem této činnosti je zhotovování a opravy šperků, klenotů a drobných ozdobných předmětů ve všech povolených kombinacích drahých i obecných kovů. Současně může podnikatel provádět pokovování drahými kovy, zasazování šperkových kamenů, vyrábět plastické ozdoby z drahých kovů, šperků a jejich povrchové úpravy různými pracovními technikami a technologiemi. Opravy historicky cenných klenotů, hodnocení ryzosti drahých kovů. V rámci živnosti lze dále provádět nákup a prodej zboží drahých kovů a zlomkového zlata a drahých kamenů a doplňkový prodej bižuterie, drobných upomínkových předmětů a hodinek. Odborné vzdělání lze získat kvalifikační zkouškou (učební obor zlatník a klenotník), příbuzný obor je učební obor zlatník, stříbrník. Podnikatel, který má zájem provozovat 10
Státní příslušník členského státu EU a občan České republiky mohou odbornou způsobilost prokázat také ve smyslu zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států EU a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů 11 Za příbuzné obory se považují obory, které užívají stejných nebo obdobných postupů a odborných znalostí. 12 Praxe je chápána jako výkon odborných činností náležejících do oboru nebo příbuzného oboru živnosti, zejména samostatné provozování živnosti v oboru nebo příbuzném oboru, činnost osoby bezprostředně odpovědné za řízení činnosti, která je předmětem živnosti v oboru, nebo činnost osoby vykonávající samostatné odborné práce odpovídající oboru živnosti 13 Právní úpravou dochází k přeřazení živnosti „Malířství, lakýrnictví a natěračství“ ze živností volných do živností řemeslných.
20
živnost „Zlatnictví a klenotnictví“, musí doložit vedle dokladu o odborné způsobilosti také doklad o praxi v oboru.
Vázané živnosti V příloze č. 2 ŽivZ jsou taxativně uvedeny živnosti vázané.14 Podmínkou jejich provozování je odborná kvalifikace stanovená jmenovanou přílohou. Jestliže je u některých vázaných živností požadováno vyučení v oboru nebo středoškolské vzdělání zakončené maturitou, je tomuto požadavku stanovena přiměřená náhrada, a to doklady o rekvalifikaci a vykonané praxi. Osvědčení o rekvalifikaci zajišťuje instituce akreditovaná Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nebo ústřední orgán státní správy s působností pro odvětví, v němž je podnikáno, Fleischmanová a Jandová (2001, str. 40). Průkaz odborné způsobilosti uvedený u jednotlivých druhů ohlašovacích živností vázaných je podmínkou jejich provozování.
Volné živnosti Podnikatelské činnosti, které nejsou uvedeny v žádné z příloh ŽivZ, nejsou z jeho působnosti vyloučeny a naplňují znaky živnosti, jsou ohlašovací živnosti volné. Pro jejich provozování musí být splněny pouze všeobecné podmínky a prokazování odborné ani jiné způsobilosti se nevyžaduje. Nařízením vlády č. 140/2000 Sb. se stanovil seznam oborů živností volných a nařízením vlády č. 469/2000 Sb. se stanovily obsahové náplně jednotlivých živností. V praxi patří živnosti ohlašovací volné mezi nejčetnější podnikatelské aktivity.
4.3.2
Koncesované živnosti
Za koncesované živnosti se považují živnosti výhradně vymezené obsahem přílohy č. 3 ŽivZ. Jsou mezi ně zahrnuty převážně činnosti,15 k jejichž provozování je potřebný souhlas podle zvláštního zákona. U koncesovaných živností vzniká živnostenské oprávnění na základě udělení koncese, tj. státního povolení. Koncese se uděluje na činnosti, které kladou vysoké
14
Do vázaných živností můžeme zařadit „Provozování autoškoly“, „Oční optika“, „Výroba a zpracování paliv a maziv“. 15 Příklady koncesovaných živností: „Provádění pyrotechnického výzkumu“, „Taxislužba“, „Výuka a výcvik ve střelbě se zbraní“, „Služby soukromých detektivů“ aj.
21
nároky na zvláštní odbornou způsobilost (výroba zdravotních zařízení, montáž telekomunikačních zařízení). Povolení (koncese) může být uděleno jen uchazeči, který splňuje vedle všeobecných podmínek provozování živnosti také požadavky na odbornou kvalifikaci a současně u něj neexistují překážky provozování živnosti. Základní podmínkou pro provozování koncesované živnosti je vedle odborné způsobilosti i souhlas orgánu státní správy. Koncese nemůže být udělena bez kladného vyjádření příslušného orgánu státní správy, např. Ministerstva vnitra, České národní banky, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva pro místní rozvoj či krajské hygienické stanice, Horzinková (2006, s. 30).16 Příklad: Pan Černý se rozhodl založit pohřebnictví. Pohřebnictví je zařazeno mezi koncesované živnosti. Pan Černý musí disponovat příslušnými znalostmi, potřebným vybavením, odbornou kvalifikací. Hlavní podmínkou je také vyjádření stanoviska orgánu státní správy – krajské hygienické stanice. Až po jejím kladném vyjádření může živnostenský úřad rozhodnout o udělení koncese. V případě, že by krajská hygienická stanice vydala odmítavé vyjádření, živnostenský úřad by koncesi vydat nemohl. Na samotné vydání koncese není právní nárok. Charakteristickým znakem koncesovaných živností je dále to, že provozovateli mohou být uloženy podmínky výkonu živnosti omezujícího charakteru. Provozování živnosti může být omezeno na určité území, popř. koncese může být vydána jen na dobu určitou. Jestliže se zaměřím na hlavní rozdíly mezi ohlašovacími a koncesovanými živnostmi, pak mohu říci, že ohlašovací živnosti představují podnikatelské činnosti, u kterých není vyžadováno splnění přísných a příliš náročných podmínek provozování živnosti. Naopak koncesované živnosti se vyznačují přísnějším režimem udělování oprávnění k provozování živnosti a mnohdy vyššími nároky na odbornou způsobilost. Hlavním důvodem je fakt, že koncesované živnosti mohou mít významný negativní dopad na životy a zdraví lidí, na majetková práva (i jiná) právnických a fyzických osob a na veřejné zájmy.
16
Pro některé živnosti jsou zákonem dále stanoveny zvláštní podmínky (např. bezúhonnost všech zaměstnanců) nebo spolehlivost ve smyslu tzv. lustračního zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon určitých funkcí ve státních orgánech a organizacích.
22
Z toho vyplývá, že také počet koncesovaných živností provozovaných na území České republiky k 31. 12. 2006 byl podstatně nižší, než počet živností ohlašovacích. Z ohlašovacích živností pak převažovaly volné živnosti, které nevyžadují splnění zvláštních podmínek. Situace je znázorněna v grafu 1.
Graf 1: Počty živností k 31. 12. 2006 2722487
3000000
počet živností
2500000 2000000 1500000 692982
1000000 122245
500000
300311
0 Koncesované
Vázané
Řemeslné
Volné
živnosti
Zdroj:
4.3.3
Druhy živností podle předmětu činnosti
V rámci tohoto rozdělení můžeme rozdělit živnosti na: •
obchodní,
•
výrobní,
•
poskytující služby.
Obchodní živnosti Do obchodních živností se řadí činnosti maloobchodu a velkoobchodu.17 Maloobchodem se rozumí nákup a prodej zboží za účelem jeho prodeje přímému spotřebiteli. Velkoobchod představuje nákup a prodej zboží za účelem jeho prodeje k další podnikatelské činnosti. Podle Janků a kol. (2004, s. 382): „Podnikatel provozující uvedené živnosti může v rámci svého živnostenského oprávnění zboží pronajímat, zprostředkovávat koupi a prodej zboží v jednotlivých případech, provádět na zboží drobné změny, 17
K zařazení těchto pojmů došlo z důvodu sladění názvů ekonomických aktivit s pojmy používanými v zemích EU.
23
kterými je přizpůsobuje potřebám kupujícího, provádět montáž zboží, které je dodáno zákazníkovi, pokud je to možné jednoduchým způsobem bez zvláštních odborných znalostí.“
Výrobní živnosti Do živností výrobních můžeme zařadit vedle výroby (zhotovování) zboží také jeho prodej a opravu, pronájem vlastních výrobků i výrobků jiných výrobců stejného druhu. Živnostník může v rámci výrobní živnosti nakupovat za účelem dalšího prodeje, prodávat výrobky a příslušenství i jiných výrobců, pokud jsou stejného druhu jako výrobky vlastní výroby, zprostředkovávat prodej cizích výrobků a příslušenství, vyrábět a potiskovat obaly, etikety a jiné pomocné prostředky umožňující prodej výrobků, které vyrábí, pronajímat výrobky vlastní výroby i výrobky jiných výrobců stejného druhu jakož i příslušenství, provádět montáž, seřízení a údržbu výrobků, dle Janků a kol. (2004, s. 383). Příklad: Paní Veselá provozuje krejčovství. Náplní její živnosti je nejen zhotovování oděvů – např. šití kabátů, ale také nakupuje látky, knoflíky, zipy. Zhotovené kabáty prodává svým zákazníkům. Živnosti poskytující služby Do této skupiny můžeme zařadit poskytování oprav a údržbou věci, přepravu osob a zboží, provozování cestovních kanceláří, poskytování ubytování, hostinská činnost, provozování zastaváren a další práce a výkony k uspokojování dalších potřeb. Podnikatel má právo provádět určité související činnosti. Příklad: Předmětem činnosti pana Nováka se stala přeprava osob a zboží. Podnikatel může provozovat další související činnosti. Je to např. překládka, skladování, balení či úschova zásilek. Dále může nabízet občerstvení v dopravním prostředku. U tohoto rozdělení živností bych chtěla zdůraznit, že stávající znění živnostenského zákona toto rozlišení živností již výslovně neužívá.18 Avšak z obsahového vymezení různě zaměřených živností (na obchod, na výrobu, na služby)
18
Rozlišení živností podle předmětu podnikání bylo používáno do první třetiny roku 2004.
24
má toto rozdělení doposud velmi podstatný orientační význam. Hlavní smysl tohoto rozlišení spočívá v tom, že podnikatel v rámci své živnosti lépe posoudí rozsah svého živnostenského oprávnění.
4.4 Subjekty živnostenského podnikání Ve smyslu § 5 odst. 1 ŽivZ může živnost provozovat fyzická nebo právnická osoba, splní-li podmínky stanovené tímto zákonem. Vedle jednotlivých občanů tedy mohou, podle živnostenského zákona jako subjekty živnostenského podnikání, podnikat obchodní společnosti, družstva, ale i státní podniky, a to za předpokladu, že předmět jejich činnosti má povahu živnosti. Při živnostenském podnikání živnostenský úřad neprověřuje formu, velikost ani předmět činnosti právnické osoby. Ze živnostenskoprávního hlediska mohou tedy provozovat živnost nejen právnické osoby zřízené především za účelem podnikání (obchodní společnosti, družstva, státní podniky), ale také právnické osoby, jejichž hlavní předmět činnosti je jiný. Mimo svůj hlavní předmět činnosti mohou podnikat rozpočtové a příspěvkové organizace nebo obecně prospěšné společnosti, obce nebo charitativní sdružení, dle Horzinkové (2006, s. 37). Podle § 10 odst. 8 ŽivZ nově založeným právnickým osobám vzniká živnostenské oprávnění teprve až zápisem do obchodního rejstříku, přičemž živnostenský list nebo koncesní listinu lze vydat před zápisem do tohoto rejstříku. Z výše uvedeného je tedy patrné, že se živnostenským právem neřídí pouze fyzické osoby, ale i nejrůznější osoby právnické, tím se tak stává živnostenské podnikání nejrozšířenější formou podnikání společně s faktem, že se jeho režim vztahuje k většině podnikatelských činností.
4.4.1
Postavení tuzemských osob
Osobou ČR je fyzická osoba s bydlištěm (požaduje se trvalý pobyt) na území ČR a právnická osoba, se sídlem na území ČR. Pro status zahraniční osoby není rozhodný občanskoprávní princip, ale princip bydliště. To tedy znamená, že na našem území v postavení tuzemských osob mohou, za stejných podmínek jako občané ČR s bydlištěm na našem území a právnické osoby českého původu se sídlem na území ČR,
25
živnostensky podnikat i cizinci a právnické osoby zahraničního původu, pokud mají na našem území trvalé bydliště či sídlo.
4.4.2
Postavení zahraničních osob
Zahraniční osobou ve smyslu obchodního zákoníku se rozumí fyzická osoba, která má bydliště mimo území ČR a dále právnická osoba se sídlem mimo území ČR. Zahraniční osoby se musí dále rozlišit na: •
Osoby mající bydliště v některém členském státě EU nebo v jiném státě tvořící Evropský hospodářský prostor nebo občany Švýcarské konfederace podnikající na území České republiky. Pokud se jedná o fyzické osoby, ty nemají povinnost zápisu do obchodního rejstříku, musí však splnit všeobecné a zvláštní podmínky podnikání. Podnikatelé nemusí prokazovat dlouhodobý pobyt na území České republiky.
•
Zahraniční osoby z tzv. „třetích zemí“. Tyto zahraniční osoby se zapisují do obchodního rejstříku povinně bez ohledu na to, zda se jedná o právnickou nebo fyzickou osobu, za předpokladu, že chtějí na území ČR podnikat. Pokud se zahraniční fyzické osoby rozhodnou podnikat na území ČR, základní podmínku, kterou musí podle zvláštního zákona19 splnit, je povolení k pobytu na území České republiky a prokázání této skutečnosti. Podnikatel tedy musí doložit k ohlášení živnosti nebo k žádosti o koncesi povolení k dlouhodobému pobytu nebo doklad prokazující udělení víza k pobytu nad 90 dní. Vízum vydává cizinecká policie zpravidla na jeden rok. Až po splnění těchto podmínek může živnostenský úřad vydat živnostenský list.20
Příklad: Tři cizinci se rozhodli nezávisle na sobě založit na území České republiky bar. První z nich pochází ze Slovenska, druhý z Německa a třetí z Vietnamu. Provozování baru řadíme mezi řemeslné živnosti, konkrétně spadá pod „Hostinskou činnost“. Nejprve je třeba rozlišit jednotlivé cizince podle toho, zda pochází ze státu EU, sem se řadí slovenský a německý občan, nebo z tzv. „třetího státu“, kam můžeme zařadit 19
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. Vláda může s ohledem na situaci na trhu práce stanovit nařízením seznam živností, které nemohou provozovat některé zahraniční fyzické osoby. Případné nařízení by se vztahovalo na fyzickou osobu, která nemá bydliště na území ČR nebo jiného členského státu EU nebo není rodinným příslušníkem občana ČR nebo jiného členského státu EU.
20
26
Vietnamce. Povinnosti, které musí každý z nich splnit, aby mohl zahájit svou podnikatelskou činnost jsou následující. Pro osoby z členských států EU (Slovák, Němec) vznikají podobné povinnosti jako pro tuzemskou fyzickou osobu. Musí splnit všeobecné podmínky (věk, způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost).21Další podmínkou je splnění odborné způsobilosti. Na základě vlastní žádosti je příslušníkům EU uznávacím orgánem, kterým je Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO),22 vydán doklad o uznání odborné kvalifikace. Doklad o uznání odborné kvalifikace vydaný MPO není dále zkoumán živnostenským úřadem. Od těchto podnikatelů se nevyžaduje dlouhodobý pobyt, ani zápis do obchodního rejstříku. Pokud slovenský a německý občan splní výše uvedené podmínky v den ohlášení živnosti, může začít podnikat. Osoba z tzv. „třetí země“ je Vietnamec. Lidé, kteří přicestují z Vietnamu, jsou ze státu mimoevropské unie. Musí mít vazbu na pobyt na území České republiky a musí dokázat, že nebyli ve Vietnamu trestaní, tedy splnit podmínku bezúhonnosti,23 dále věk, způsobilost k právním úkonům. Opět na základě vlastní žádosti může MPO provést uznání odborné kvalifikace. Pomocí uznávacího orgánu je vydáno osvědčení, že dotyčný splňuje podmínky odborné způsobilosti.24 Další povinností je zapsání do obchodního rejstříku. Živnostenský list je vydán po získání pobytu od cizinecké policie s tím, že vznik živnostenského oprávnění je vázán na den zápisu do obchodního rejstříku. U osob, kterým byl udělen azyl nebo doplňková ochrana mají v právním řádu České republiky zvláštní postavení. Tyto osoby jsou považovány za cizince s povoleným pobytem. Mohou tedy provozovat živnost za stejných podmínek jako občan ČR s bydlištěm na území ČR.
21
Pokud by daná osoba již na území České republiky podnikala, je nutno splnit podmínky bezdlužnosti. V tomto případě o tom neuvažuji. 22 Ministerstvo průmyslu a obchodu při svém rozhodování postupuje podle zákona č. 18/2004 Sb., o uznání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace). 23 Zahraniční fyzická osoba, která nemá bydliště v některém z členských států EU, prokazuje svoji bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů a obdobným dokladem ze země, jehož je občanem. 24 Doklady potvrzující určité skutečnosti a vydané v zahraničí musí být opatřeny překladem do českého jazyka provedeného tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků. Pravost podpisu a otisku razítka na originálech předkládaných dokladů musí být ověřena. Oficiální překlad nemusí předložit příslušník členského státu EU, pokud není pochybnost o správnosti překladu. Úřední překlad dokladů do českého jazyka se netýká dokladů vydaných orgány Slovenské republiky, která uzavřela s ČR mezinárodní smlouvu č.209/1993 Sb.
27
Jak uvádí Vavroň, v současné době pracuje na území České republiky 174 tisíc cizinců, z toho 38 % podniká s živnostenským oprávněním, viz graf 2, dostupné z . Mezi držiteli živnostenského oprávnění dominují Vietnamci a Ukrajinci (99 % Vietnamců, kteří v České republice pracují jsou podnikatelé).
Graf 2: Počet cizinců s živnostenským oprávněním
38% Cizinci - podnikatelé Cizinci - zaměstnanci 62%
Zdroj:
4.5 Podmínky živnostenského oprávnění Hlavním předpokladem pro vznik živnostenského oprávnění je splnění podmínek pro provozování živnosti. Tyto veřejnoprávní podmínky živnostenského podnikání musí existovat jak na začátku provozování živnosti, tak i při ukončení oprávnění k provozování živnosti.25 Zákon o živnostenském podnikání rozlišuje: •
všeobecné,26
•
zvláštní podmínky provozování živnosti.
4.5.1
Všeobecné podmínky provozování živnosti
Všeobecnými podmínkami jsou: •
věk 18 let,
•
způsobilost k právním úkonům,
25
Jakmile podnikatel přestane podmínky živnostenského podnikání splňovat, je nutné pozastavit živnost nebo živnostenské oprávnění zrušit. 26 Všeobecné podmínky musí být splněny u všech živností, zvláštní podmínky u některých skupin živností nebo u některých jednotlivých živností.
28
•
bezúhonnost. Fyzická osoba, pokud na území České republiky podniká nebo podnikala, musí
nadále prokázat skutečnost, že: •
nemá daňové nedoplatky z tohoto podnikání,
•
nemá nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a nedoplatek na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,
•
nemá nedoplatky na pojistném na zdravotním pojištění.
Pokud se zaměřím na první všeobecnou podmínku, tedy dovršení 18 let, pak je tento věk uchazeče o živnostenské oprávnění platnou právní úpravou volen zřejmě z toho důvodu, že v České republice představuje věkovou hranici zletilosti, s níž je obecně spojováno postavení fyzických osob v nejrůznějších právních vztazích. Se splněním podmínky dosažení věku 18 let, bezprostředně souvisí i splnění podmínky druhé, a to způsobilosti dané osoby k právním úkonům. Podle našeho právního řádu způsobilost fyzických osob k právním úkonům v plném rozsahu vzniká, jak bylo již výše uvedeno zletilostí. Nezletilí mají způsobilost jen k takovým právním úkonům, které jsou svou povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající jejich věku, dle Průchy (1997, s. 68). Bezúhonnost je posuzována ve vztahu k pravomocnému odsouzení pro každou trestnou činnost spáchanou úmyslně, a to nepodmíněným trestem odnětí svobody v trvání alespoň jednoho roku. Bezúhonnost dále není splněna pokud je osoba pravomocně odsouzená pro úmyslný trestný čin se skutkovou podstatou související s podnikáním. Ztráta bezúhonnosti je také z důvodu trestného činu spáchaného z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání, Fleischmanová a Jandová (2001, s. 17). Bezúhonnost se prokazuje výpisem z Rejstříku trestů, který nesmí být starší než tři měsíce. V případě zahraniční fyzické osoby, se bezúhonnost prokazuje doklady z České republiky a zároveň doklady vydanými státem, ve kterém je tato osoba občanem. U příslušníků členských států EU se bezúhonnost prokazuje dokladem vydaným členským státem EU, v němž je fyzická osoba státním příslušníkem, nebo vydaným státem, na jehož území se tato osoba zdržovala.
29
Podle Horzinkové (2006, s. 52): „Fyzická osoba, která na území ČR podnikala nebo podniká, musí doložit další doklady. Tímto ustanovením je zajištěna rovnost fyzických osob českých a zahraničních; na právnické osoby se to nevztahuje. Především je to doklad o tom, že podnikatel nemá vůči územním finančním orgánům daňové nedoplatky z tohoto podnikání.“ Daňové nedoplatky a nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení prokazuje podnikatel potvrzením příslušného orgánu. Jestliže potvrzení není doloženo, ověří tuto skutečnost živnostenský úřad u příslušného orgánu státní správy nebo v příslušném informačním systému veřejné správy. Nedoplatky na pojistném na veřejném zdravotním pojištění dokládá podnikatel čestným prohlášením.27
4.5.2
Zvláštní podmínky provozování živnosti
Zvláštní podmínky provozování živnosti je chápáno ŽivZ jako splnění odborné způsobilosti u některých skupin živností nebo u některých živností, kterou musí při vstupu do podnikání podnikatel prokázat. Jestliže tato způsobilost není splněna, je živnostník povinen zvolit si osobu odpovědného zástupce. Prostřednictvím této osoby odbornou způsobilost splní. Zvláštní podmínky nejsou nutné u nejrůznějších nekvalifikovaných prací a činností, ve kterých ani žádnou oficiální kvalifikaci nelze získat. Kromě toho však platná právní úprava splnění požadavku odborné způsobilosti v některých případech nepředepisuje ani u některých tradičních řemeslných profesí (např. krejčovství, obuvnictví), stejně tak i u některých jiných činností profesního charakteru u nichž se běžně počítá s možností získání odborné kvalifikace vyučením v učebních oborech (tj. především u volných živností, které jsou praxi zastoupeny nejvíce – koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, jimž odpovídá učební obor prodavač, s případnými specializacemi), podle Průchy (2005, s. 60). Při prokazování odborné způsobilosti pro živnosti řemeslné zákon zásadně vychází z požadavku vyučení v oboru a doložení praxe v oboru. Za doklad odborné způsobilosti se považuje výuční list v oboru nebo jiný doklad, potvrzující vyučení v oboru. Doklady prokazující splnění podmínek odborné způsobilosti pro provozování
27
U právnické osoby musí všeobecné podmínky splňovat odpovědný zástupce, který prokazuje pouze věk, právní způsobilost a bezúhonnost.
30
řemeslné živnosti se mohou nahradit i výučním listem či jiným dokladem o řádném ukončení učebního poměru nebo studia v příbuzném oboru. Odborná způsobilost se u některých živností zpřísňuje. Existuje celá řada profesí, u kterých došlo ke zpřísnění odborné kvalifikace. Tyto živnosti tak přešly ze živností volných na živnosti řemeslné. Můžeme mezi ně zařadit např. „Kamnářství“. Velká obnova této živnosti nastala po roce 1990, kdy došlo ke zvýšení odborné kvalifikace řemeslníků přísunem nových informací i moderních technologií. Kamnář se vrátil mezi učební osnovy českého učňovského školství, kamnářství se stalo živností řemeslnou a nikoli volnou. Tato živnost se tedy nedá vykonávat bez patřičného vzdělání. Tím je ochráněn jak zákazník, tak i řemeslníci před neodbornou prací samouků. U živností ohlašovacích vázaných a živností koncesovaných živnostenský zákon buď rovnou stanovuje zvláštní podmínky nebo výslovně odkazuje na příslušná ustanovení zvláštních právních předpisů, obsahující speciální nároky. Jak uvádí Horzinková (2006, s. 55): „U živností ohlašovacích vázaných jsou zvláštní podmínky provozování živnosti stanoveny jednak zvláštními předpisy uvedenými v příloze č. 2 ŽivZ, která obsahuje jejich doslovný výčet, nebo jsou stanoveny přímo touto přílohou, a to jmenovitě přímo u jednotlivých živností. Tyto podmínky jsou stanoveny odlišně a zpravidla předpokládají zvláštní oprávnění či osvědčení, popř. středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání, v některých případech i příslušnou délkou praxe.“ Příklad: Paní Nováková vystudovala provozně ekonomickou fakultu MZLU v Brně. Po skončení studia si našla práci účetní v jedné nejmenované firmě. Zde pracovala 4 roky. Protože jí už nevyhovovalo stávající finanční ohodnocení a chtěla se stát „svým vlastním pánem“, rozhodla se pro provozování účetnictví formou živnosti. Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence patří do živností ohlašovacích vázaných. Podmínkou provozování této živnosti je a) vysokoškolské vzdělání a 3 roky praxe v oboru, nebo b) úplné střední vzdělání nebo úplné odborné vzdělání a 5 let praxe v oboru. Paní Nováková splňuje požadavek způsobilosti, proto se může bez obav rozhodnout pro tuto formu podnikání.
31
U živností koncesovaných jsou zvláštní podmínky také předepsány zvláštními zákony, uvedenými v příloze č. 3 k ŽivZ, která obsahuje jejich výčet, nebo jsou obsaženy v uvedené příloze. Živnostenský zákon vyžaduje nejrůznější kvalifikační předpoklady, zpravidla v kombinaci s příslušnou praxí. Odborná způsobilost se dá získat studiem v ČR nebo v zahraničí. Doklady získané zahraničním studiem, které prokazují určité vzdělání, se musí nejdříve nostrifikovat.28 Zaměřím-li se na hlavní rozdíl mezi všeobecnými a zvláštními podmínky provozování živnosti, pak se jedná o skutečnost, že podmínky všeobecné jsou absolutní, to znamená, že musí být vždy vyžadovány a pokud by některá z nich splněna nebyla, pak by podnikatel nemohl získat živnostenské oprávnění k provozování živnosti. Zvláštní podmínky jsou relativní, jejich splnění nebude vyžadováno u zakládání oprávnění ke všem druhům živnostenského oprávnění.
4.6 Provozování živnosti průmyslovým způsobem Provozování
živnosti
průmyslovým
způsobem
předpokládá,
dle
Horzinkové
(2006, s. 32): a) vykonávání několika činností v rámci jednoho pracovního procesu. V rámci tohoto procesu je zahrnuto více činností, které by samy o sobě mohly být živnostmi; b) využívání organizačního oddělení výkonu dílčích prací, postupů nebo úkonů, zejména od řídících a obchodních prací a členění těchto prací, postupů nebo úkonů podle jednotlivých profesí. Jmenovaný způsob provozování živnosti opravňuje i k samostatnému provozování všech dílčích činností, směřujících ke vzniku finálního výrobku nebo služby. Samostatně lze vykonávat pouze činnosti, které souvisejí s realizací konečného produktu. Příklad: Konečnou živností je „výroba zemědělských strojů“, dílčí živností uvnitř konečné živnosti provozované průmyslovým způsobem je „kovoobráběčství“, podnikatel může v rámci rozsahu živnosti „výroba zemědělských strojů“ provozované průmyslovým 28
Nostrifikace znamená uznání dosaženého vzdělání v zahraničí příslušnými orgány či vysokými školami v ČR za ekvivalent odpovídající českému vysvědčení nebo diplomu.
32
způsobem, provozovat bez samostatného živnostenského oprávnění i řemeslnou živnost „kovoobráběčství“, jednak pro zajištění své konečné živnosti, ale zároveň může provozovat „kovoobráběčství“ samostatně pro další odběratele. Provozování živnosti průmyslovým způsobem je výhodné především pro průmyslový gigant, který by musel jinak vlastnit několik živnostenských listů na jednotlivé činnosti Příkladem může být automobilka, která v rámci výrobního programu, který zahrnuje mnoho činností jako galvanizérství, klempířství aj., směřuje k výrobě automobilů. Podnikatel, který hodlá tímto způsobem podnikat, musí prokázat určité skutečnosti, které charakterizují podnik jako organizačně a funkčně rozčleněnou jednotku, např. organizačním schématem podniku, popisem technologie výroby. Pokud má být průmyslovým způsobem provozována ohlašovací živnost, prokazuje podnikatel splnění všeobecných podmínek. Podle Janků a kol. (2004, s. 381) u ohlašovacích živností, jež jsou provozovány průmyslovým způsobem, dochází ke zjednodušení: •
pokud chce podnikatel získat živnostenské oprávnění nemusí prokazovat odbornou způsobilost, nemusí mít odpovědného zástupce kvalifikovaného příslušným způsobem,
•
podnikatel odpovídá za odbornost provozování živnosti, ale zajišťuje provozování živnosti osobami, které splňují požadavky odborné způsobilosti,
•
jestliže některá z činností vyžaduje koncesi, může být tato činnost vykonávána až po udělení této koncese.
U koncesovaných živností dokládá podnikatel jak splnění všeobecných, tak i zvláštních podmínek provozování živnosti. Dále je povinen prokázat zaplacení správního poplatku. Ten činí za vydání živnostenského listu – pro provozování průmyslovým způsobem 10 000 Kč a za vydání koncesní listiny – pro provozování živnosti průmyslovým způsobem 20 000 Kč, Fleischmanová a Jandová (2001, s. 20).
4.7 Provozování živnosti prostřednictvím odpovědného zástupce Jak uvádí Horzinková (2006, s. 57): „Odpovědný zástupce je fyzická osoba, jejímž prostřednictvím může podnikatel provozovat jakoukoliv živnost.“
33
Postavení odpovědného zástupce je upraveno v § 11 živnostenského zákona, který definuje odpovědného zástupce a stanovuje obecné podmínky, které musí zástupce splňovat. Odpovědného zástupce je povinen ustanovit: •
podnikatel, který je fyzická osoba a nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti, nejedná-li se o ohlašovací živnost provozovanou průmyslovým způsobem,
•
podnikatel, který je právnickou osobou, pro živnosti vyžadující splnění zvláštních podmínek provozování živnosti, nejedná-li se o ohlašovací živnost provozovanou průmyslovým způsobem.
Novela živnostenského zákona z roku 2006 zrušila dosavadní omezení vykonávat funkci odpovědného zástupce osobě, které bylo zrušeno živnostenské oprávnění z důvodu neprovozování živnosti po dobu delší než čtyři roky. To znamená, že osoba, která chce vykonávat funkci odpovědného zástupce pro podnikatele, a které bylo zrušeno živnostenské oprávnění z toho důvodu, že neprovozovala živnost po dobu delší než čtyři roky, může být do funkce odpovědného zástupce, počínaje dnem 1. srpna 2006, podnikatelem ustanovena. Další novou skutečností je, že touto právní úpravou dochází k vypuštění povinnosti právnických osob ustanovit odpovědného zástupce u živností ohlašovacích volných. Pro právnickou osobu zůstává povinnost ustanovit odpovědného zástupce pouze v případě, že provozuje živnosti, pro které se vyžaduje splnění zvláštních podmínek (tj. odborná způsobilost), tedy pro živnosti řemeslné, vázané a koncesované. Ustanovování odpovědného zástupce do funkce u živností ohlašovacích a koncesovaných je odlišný. U ohlašovacích živností se odpovědný zástupce pouze oznamuje příslušnému úřadu a úřad dále přezkoumá, jestli odpovědný zástupce plní zákonem stanovené podmínky. U koncesovaných živností živnostenský úřad odpovědného zástupce schvaluje a ustanovení nabývá účinnosti dnem, kdy rozhodnutí nabylo právní moci. Ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce se oznamuje živnostenskému úřadu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy přestal zástupce funkci vykonávat. Odpovědným zástupcem je fyzická osoba stanovená podnikatelem. Tato osoba musí plně odpovídat za řádný provoz živnosti a za plnění všech živnostenskoprávních
34
předpisů. Dále se zúčastňuje provozování živnosti v potřebném rozsahu. Vztah mezi podnikatelem a odpovědným zástupcem má charakter smluvního vztahu. Odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti. U všeobecných podmínek je to věk 18 let, způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost. Odpovědným zástupce v oboru nebo příbuzném oboru nemůže být osoba, které bylo zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2, 3 a 4 živnostenského zákona. Jedná se o zrušení živnostenského oprávnění z důvodů závažného porušení ustanovení živnostenského zákona, jiných právních předpisů nebo podmínek uvedených v koncesní listině. Osoba, které bylo takto zrušeno živnostenské oprávnění, nemůže funkci odpovědného zástupce vykonávat po dobu 1 roku od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění. Příklad: Pan Černý provozoval živnost „Řeznictví a uzenářství“. Živnostenské oprávnění k této živnosti bylo zrušeno, z důvodu závažného porušování hygienických předpisů. Živnost byla zrušena na základě rozhodnutí živnostenského úřadu v Boskovicích dne 5. 6. 2005, které nabylo právní moci 30. 6. 2005. Dne 10. 10. 2005 pan Vomáčka ohlásil u živnostenského úřadu v Boskovicích řemeslnou živnost „Řeznictví a uzenářství“ a odpovědného zástupce ustanovil pana Černého. Živnostenský úřad v Boskovicích, rozhodl, že ohlášením živnosti nevzniklo živnostenské oprávnění. Důvodem bylo to, že odpovědný zástupce nesplňoval podmínky § 11 živnostenského zákona, protože mu bylo zrušeno živnostenské oprávnění a od právní moci rozhodnutí živnostenského úřadu neuplynul 1 rok. Zahraniční fyzická osoba, která má na našem území zřízenu organizační složku podniku, ustanoví do funkce odpovědného zástupce vedoucího organizační složky, jestliže sama nesplňuje podmínky odborné způsobilosti. Pokud tato osoba nesplňuje podmínky pro funkci odpovědného zástupce, ustanoví zahraniční osoba odpovědného zástupce z jiných osob, dle Horzinkové (2006, s. 59).
4.8 Živnostenské oprávnění Živnostenské oprávnění je subjektivním právem podnikatele provozovat živnost a oprávnění podnikat je ústavně zakotveno v čl. 26 Listiny základních práv a svobod s tím, že toto právo může být omezeno pouze zákonem.
35
Toto oprávnění vázáno na osobu podnikatele a nemůže tudíž přejít na osobu jinou a nelze ho ani smluvně převádět na jiný subjekt.29
4.8.1
Vznik živnostenského oprávnění
V případě vzniku živnostenského oprávnění je důležité, v jaké živnosti bude fyzická nebo právnická osoba podnikat, a který z těchto subjektů bude živnost provozovat. U ohlašovacích živností vzniká právo provozovat živnost ze zákona dnem ohlášení nebo pozdějším dnem, který ohlašovatel v ohlášení uvede jako den vzniku živnostenského oprávnění. Musí být zároveň splněny podmínky provozování živnosti a živnost řádně ohlášena.30 U koncesovaných živností vzniká živnostenské oprávnění dnem, kdy rozhodnutí o udělení koncese nabude právní moci, pokud není stanoven pozdější den. U tohoto druhu živností je vznik práva provozovat živnost vázán na nabytí právní moci příslušného rozhodnutí, v souladu se správním řádem. Uvedený způsob živnostenského oprávnění se vztahuje na české právnické osoby (které jsou již zapsány do obchodního rejstříku, nebo se do obchodního rejstříku nezapisují) a české fyzické osoby. U zahraničních osob, které se zapisují do obchodního rejstříku, se vznik provozování živnosti spojuje s jejich zápisem do obchodního rejstříku. To znamená, že těmto osobám (fyzickým a právnickým nebo jiným společenstvím s bydlištěm nebo sídlem mimo území České republiky), vzniká živnostenské oprávnění pro všechny živnosti až dnem zápisu do obchodního rejstříku, tj. dnem, kdy byl proveden zápis do obchodního rejstříku. V tento den se živnostenský list nebo koncesní listina stávají průkazem živnostenského oprávnění, dle Fleischmanové a Jandové (2003, s. 15). Samotný vznik živnostenského oprávnění je tedy zcela odlišný u ohlašovacích a koncesovaných živností. Oprávnění provozovat ohlašovací živnost vzniká dnem ohlášení. Předpokladem je aby osoba, která ohlašuje živnost splnila zákonem stanovené podmínky. Živnostenský úřad pouze deklaruje, neboli potvrzuje stav ohlášení vydáním živnostenské listu (Příloha 1) a živnostník může začít podnikat. Jestliže osoba
29
Výjimku tvoří případy tvoří případy uvedené v živnostenském zákoně, kdy se jedná o institut pokračování v živnosti podle § 13 a § 14 živnostenského zákona. 30 Řádným ohlášením je míněno ohlášení bez závad, nebo případ, kdy závady ohlášení jsou fyzickou nebo právnickou osobou odstraněny ve stanovené lhůtě.
36
podmínky nesplňuje, živnostenský úřad zahájí řízení a rozhodne o tom, že živnostenské oprávnění ohlášením nevzniklo. Oprávnění provozovat koncesovanou živnost vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese, tzv. konstitutivní správní akt. Na základě správního řízení, ke kterému musí dojít živnostenský úřad rozhodne o tom, zda koncesi vydá či její vydání zamítne za podmínek stanovených zákonem. Živnostenský úřad tak může zasahovat do samotného vydávání koncese. Právo provozovat živnost vzniká po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese (Příloha 2), kdy podnikající subjekt získá koncesní listinu (Příloha 3), která je průkazem živnostenského oprávnění.
4.8.2
Překážky provozování živnosti
Před nabytím živnostenského oprávnění nebo během provozování živnosti mohou nastat dvě překážky, které živnostenský zákon stanoví takto: •
prohlášení konkurzu soudem ve smyslu zákona č. 328/1991 Sb. o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. Živnost nemůže být podle § 8 odst. 1 živnostenského zákona provozovat fyzická
nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, bylo-li soudem rozhodnuto, že musí být ukončeno provozování podniku. Systém konkursního řízení představuje uspořádání majetkových poměrů dlužníka tak, aby byli uspokojeni věřitelé z dlužníkova majetku poměrně. Konkursní podmínky jsou upraveny v zákoně č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. Pokud se hospodářské poměry podnikatele zlepší a jeho chování nasvědčuje tomu, že bude včas a řádně plnit své závazky, může mu na jeho žádost živnostenský úřad překážku prominout. Jinak zahájí řízení z moci úřední a správním řízením rozhodne o zrušení živnostenského oprávnění. Fyzická a právnická osoba nemůže provozovat živnost po dobu tří let poté, co soud zrušil konkurs. Již při ohlášení živnosti nebo v žádosti o koncesi je povinen podnikatel sdělit, jestli u něj existuje překážka provozování živnosti ve smyslu § 8 živnostenského zákona. Živnostenský úřad je povinen k této skutečnosti přihlédnout a zjistit přesně a úplně skutečný stav věci. Druhou překážkou, kterou stanoví zákon je:
37
•
zákaz činnosti, vyslovený v trestním nebo správním řízení, a to po dobu, kdy tento zákaz trvá. Tato soukromoprávní překážka nemůže být živnostenským úřadem prominuta.
Zákaz se vztahuje na obor, pro který byl zákaz vysloven, nebo na obor příbuzný. Podnikatel má tak možnost pokračovat v podnikání v oborech, které s vysloveným zákazem nesouvisejí. Příklad: Pan Novák provozuje koncesovanou živnost „Silniční motorová doprava osobní“. Soudem mu byl uložen zákaz řízení motorových vozidel. V tomto případě se nejedná o zákaz činnosti v oboru ani v příbuzném oboru. Tento zákaz se nemůže považovat za překážku provozování koncesované živnosti ve smyslu § 8 odst. 6 živnostenského zákona. Fyzická osoba, které byl vysloven zákaz, sice nesmí řídit motorové vozidlo, ale může provozovat podnik, jehož předmětem činnosti je doprava osob. 4.8.3
Zánik živnostenského oprávnění
4.8.3.1 Zánik živnostenského oprávnění ze zákona Podle platné právní úpravy zaniká živnostenské oprávnění buď přímo ze zákona nebo rozhodnutím živnostenského úřadu. Živnost a tedy i živnostenské oprávnění k provozování živnosti jsou zásadně vázány na osobu podnikatele. S tím souvisejí i důvody jeho zániku. •
Fyzická osoba – živnostenské oprávnění zaniká obecně dnem smrti podnikatele za předpokladu, že v uvedené živnosti nepokračují dědicové, pozůstalý manžel, partner nebo správce dědictví.
•
Právnická osoba – při jejím zániku zaniká i její živnostenské oprávnění. Jsou tu však i určité výjimky, které souvisejí s přeměnou obchodní společnosti nebo družstva, nebo v souvislosti s převodem jmění společnosti na jednoho společníka.
Dalšími důvody zániku živnostenského oprávnění ze zákona jsou: •
uplynutí doby, pokud živnostenský list, nebo koncesní listiny byly vydány na dobu určitou,
•
výmaz zahraniční osoby nebo jejího předmětu podnikání z obchodního rejstříku, podle Fleischmanové a Jandové (2003, s. 41).
38
4.8.3.2
Zánik živnostenského oprávnění rozhodnutím
Živnostenské oprávnění může zaniknout na základě rozhodnutí živnostenského úřadu. Živnostenský zákon přitom rozlišuje případy obligatorního (povinného) a fakultativního (nepovinného) zrušení živnostenského oprávnění. Podle Horzinkové (2006, s. 85) zruší živnostenský úřad živnostenské oprávnění obligatorně, pokud podnikatel ztratí bezúhonnost. Další důvod je ten, jestliže podnikatel nemůže v provozování živnosti pokračovat, protože byl vůči němu uplatněn postup podle zákona o konkursu a vyrovnání, nebo, je-li podnikateli v postavení fyzické osoby uložen soudem nebo správním orgánem zákaz činnosti, týkající se provozování živnosti. Důvodem obligatorního zrušení živnostenského oprávnění je také žádost podnikatele o jeho zrušení. V tomto případě musí podnikatel doložit písemný souhlas správce daně s ukončením podnikatelské činnosti. Příklad: Podnikatel pan Kovář požádal dne 24. ledna 2007 o zrušení živnostenského oprávnění. Jelikož pan Kovář současně k žádosti doložil souhlas správce daně s ukončením jeho činnosti a neinformoval živnostenský úřad o tom, kde bude možno po zrušení jeho provozovny vypořádat případné závazky, vyzval ho živnostenský úřad, aby ve lhůtě 15 dnů tyto nedostatky odstranil. Podnikatel dne 5. 2. 2007 doložil uvedené doklady a živnostenský úřad rozhodnutím zrušil jeho živnostenské oprávnění ve smyslu § 58 odst. 1 písm. c) živnostenského zákona. Fakultativně zruší, tj. na základě svého správního uvážení, živnostenský úřad živnostenské oprávnění nebo pozastaví provozování živnosti dle Fleischmanové a Jandové (2003, s. 41) například: •
pokud podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené rozhodnutím o udělení koncese, živnostenským zákonem nebo zvláštními právními předpisy,
•
na návrh orgánu státní správy vydávajícího stanovisko k žádosti o koncesi z důvodu, že podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené rozhodnutím o udělení koncese, živnostenským zákonem nebo zvláštními právními předpisy,
39
•
v případě, že zahraniční fyzická osoba, jejíž oprávnění provozovat živnost na území ČR je vázáno na povolení k pobytu na území ČR (§ 5 odst. 4), tuto podmínku nesplňuje,
•
na návrh příslušné správy sociálního zabezpečení, jestliže podnikatel neplní závazky vůči státu,
•
jestliže podnikatel neprovozuje živnost po dobu delší než 4 roky,
•
podnikateli bylo uloženo odstranit závady při zastavení provozu určitého zařízení a podnikatel do jednoho roku závady neodstranily.
Došlo-li rozhodnutím živnostenského úřadu k pozastavení provozování živnosti, musí být v jeho rozhodnutí uvedena lhůta, v rámci které nelze živnost provozovat. Trvání lhůty nesmí být delší než jeden rok. Jestliže podnikatel tuto podmínku poruší, hrozí mu uložení pokuty až do výše 10 000 Kč.
4.9 Praktické příklady vzniku živnostenského oprávnění Jako praktickou ukázku vzniku živnostenského oprávnění jsem zvolila ohlašovací řemeslnou živnost a živnost koncesovanou. V následujících příkladech je uveden postup pro získání živnostenského listu a koncesní listiny. Na závěr provedu srovnání vzniku obou oprávnění.
4.9.1
Vznik ohlašovací živnosti řemeslné
Pan Josef Černý před třemi lety ukončil studium na hotelové škole v Brně, obor hotelnictví a turismus a nastoupil jako barman v jedné restauraci. Restaurace se však dostala do finančních problémů a uvažovala o propuštění některých zaměstnanců. Pan Černý se začal shánět po nové práci. Uvažoval i tom, že by si mohl založit svou vlastní restauraci na živnostenský list. Vedení restaurací spadá do ohlašovacích živností řemeslných, konkrétně pod „Hostinské činnosti“. První krok, který musí pan Černý učinit, je získat oprávnění k podnikání. Jelikož se jedná o ohlašovací živnost je třeba podat ohlášení u živnostenského úřadu příslušného podle trvalého bydliště ohlašovatele. V tomto případě na Živnostenském úřadu v Brně. Ohlášení lze provést buď osobně nebo zaslat poštou. K získání živnostenského listu musí pan Černý vyplnit formulář „Jednotný registrační formulář
40
pro FO“ (Příloha 4). Tento formulář může získat na kterémkoli živnostenském úřadu. Je také dostupný na internetu.
Pan Černý musí v ohlášení živnosti uvést následující údaje: •
jméno a příjmení,
•
státní občanství,
•
bydliště,
•
rodné číslo,
•
místo podnikání,
•
předmět podnikání,
•
provozovnu, kde bude činnost bezprostředně provozována po vzniku živnostenského oprávnění,
•
datum zahájení provozování živnosti, pokud není shodné se vznikem živnostenského oprávnění,
•
datum ukončení živnostenského oprávnění jestliže zamýšlí provozovat živnost na dobu určitou,
•
údaj o tom, zda hodlá živnost provozovat průmyslovým způsobem.
U ohlašovací živnosti řemeslné ke vzniku oprávnění k provozování, musí pan Černý splnit všeobecné i zvláštní podmínky. Pan Černý musí dále splnit podmínku odborné způsobilosti a praxe. Jelikož vystudoval čtyřletý maturitní obor hotelnictví a turismus, může prokázat odbornou způsobilost maturitním vysvědčením a doložit doklad o praxi, kterou má splněnou, protože pracoval tři roky jako barman v restauraci. K vyplnění ohlášení musí pan Černý dále doložit následující doklady:31 1. Výpis z rejstříku trestů, který nesmí být starší jak 3 měsíce. 2. Doklad, že nemá nedoplatky na daních, doloží místně příslušný finanční úřad, doklad nesmí být starší jak 3 měsíce. Dále doklad o tom, že nemá nedoplatky na 31
Od 1.8.2006 pokud ohlašovatel nedoloží doklady o nedoplatcích na daních a nedoplatcích pojistného, živnostenský úřad si je může sám vyžádat od příslušných úřadů. Údaje mohou být vyžádány i předávány v elektronické podobě. Společně s ohlášením k živnosti může FO podat přihlášku k daňové registraci, podat přihlášku k důchodovému pojištění, či nemocenskému pojištění, veřejnému zdravotnímu pojištění. Získané údaje a jejich změny předá ŽÚ příslušným správním orgánům do 5 pracovních dní a mohou být předávány v elektronické podobě.
41
platbách pojistného na sociální zabezpečení, doloží místně příslušná správa sociálního zabezpečení, doklad nesmí být starší jak 3 měsíce. Tyto doklady zájemce o podnikání předkládá pouze v případě, pokud již na území ČR podniká32 nebo podnikal.33 Pokud nepodniká nebo v minulosti nepodnikal, doklady nepředkládá. 3. Doklad prokazující odbornou způsobilost podnikatele (maturitní vysvědčení) a potvrzenou praxi. 4. Doklad o zaplacení správního poplatku 1 000 Kč za každou ohlašovanou živnost. 5. Doklad o vlastnickém nebo jiném právu k objektům a prostorám, v nichž je místo podnikání, liší-li se od bydliště ohlašovatele.
Pokud má ohlášení, které pan Černý vyplní všechny náležitosti, pak splňuje podmínky stanovené živnostenským zákonem. Živnostenský úřad mu vydá nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu bylo ohlášení živnosti doručeno, živnostenský list.34 Nejdůležitější údaje, které musí být v živnostenském listu uvedeny jsou jméno a příjmení, rodné číslo; místo podnikání; předmět podnikání v úplném nebo částečném rozsahu;35 doba, na kterou se živnostenský list vydává; den vzniku živnostenského oprávnění. Mohla by také nastat situace, kdy by ohlášení nesplnilo určité náležitosti, například chyběly by údaje nebo doklady, pak by živnostenský úřad pana Černého vyzval, aby závady odstranil. K odstranění závad by mu byla stanovena lhůta nejméně 15 dnů. Tato lhůta může být prodloužena na žádost podnikatele i opakovaně, ale pouze ze závažných důvodů, které posoudí živnostenský úřad například nemoc, zahraniční cesta apod. Jestliže by podnikatel ve stanovené lhůtě nedostatky odstranil, pak se ohlášení považuje za ohlášení bez závad už od počátku a živnostenský úřad vydá živnostenský list.36 Avšak v případě, kdy podnikatel závady ve stanovené lhůtě 32
Tzn. že již vlastní nějaké platné podnikatelské oprávnění. Tzn. že měl již dříve nějaké podnikatelské oprávnění. 34 Jestliže si živnostenský úřad vyžádá u příslušného orgánu státní správy nebo u Rejstříku trestů potvrzení nebo jiný doklad potřebný k ohlášení živnosti, neběží lhůta k vydání živnostenského listu až do dne doručení uvedených dokladů. O této skutečnosti informuje živnostenský úřad podnikatele bez zbytečného odkladu. 35 U hostinské činnosti je částečný a úplný rozsah totožný. 36 Po dobu prodloužené lhůty neběží lhůta pro vydání živnostenského listu. 33
42
neodstraní, živnostenský úřad zahájí řízení a ukončí ho rozhodnutím o tom, že živnostenské oprávnění ohlášením nevzniklo Pokud ohlašovatel v průběhu řízení závady odstraní a živnostenský úřad zjistí, že jsou splněny podmínky pro vznik živnostenského oprávnění, živnostenský úřad řízení ukončí vydáním živnostenského listu.
4.9.2
Vznik koncesované živnosti
Pan Karel Novák dokončil agronomickou fakultu MZLU v Brně, studijní program Chemie a technologie potravin, obor Technologie potravin. Chtěl uplatnit získané znalosti v praxi a rozhodl se založit výrobnu konzumního lihu a lihovin. Provozování výrobny lihovin náleží do živností koncesovaných, konkrétně pod „Výrobu a úpravu kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením)“. Aby pan Novák mohl začít podnikat, musí písemně požádat místně příslušný živnostenský úřad o vydání koncese, přičemž oprávnění provozovat koncesovanou živnost mu vznikne dnem nabytí právní moci. Žádost o koncesi vyplňuje na „Jednotném registračním formuláři pro FO“37 a náležitosti žádosti o koncesi jsou obdobné jako náležitosti pro ohlašovací živnosti. Žádost o koncesi se podává místně příslušnému živnostenskému úřadu, který žádost posoudí. Stejně jako u živností ohlašovacích musí současně se žádostí předložit výpis z Rejstříku trestů. Doklad o neexistenci daňových nedoplatků a doklad o neexistenci nedoplatků na platbách sociální zabezpečení a příspěvku na politiky státní zaměstnanosti předkládá, pokud na území České republiky podniká nebo podnikal. Pokud živnostenský úřad zjistí nedostatky v žádosti, vyzve žadatele k odstranění závad ve lhůtě 30 dnů od doručení žádosti. Jestliže žadatel ve stanovené lhůtě závady a nedostatky
neodstraní,
živnostenský
úřad
zastaví
řízení
rozhodnutím.
U koncesovaných živností jsou vyšší nároky na odbornou způsobilost a tzv. jinou zvláštní způsobilost. Odborná způsobilost je v případě pana Nováka splněna, jelikož má
37
Jednotný registrační formulář pro FO je shodný jak pro ohlášení živnosti, tak pro žádost o koncesi.
43
vysokoškolské vzdělání v oblasti potravinářské technologie.38 Musí doložit doklad o absolvování vysoké školy – vysokoškolský diplom. Žadatel o koncesi pro činnost výroba konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů podle ustanovení § 3a odst. 3 zákona 61/1997 Sb. o lihu dále sdělí adresu provozovny a přiloží: •
popis a nákres uspořádání výrobního zařízení provozovny určené k výrobě konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů,
•
technickou (projektovou) dokumentaci výrobního zařízení provozovny určené k výrobě konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů,
•
doklad o vlastnickém, užívacím nebo jiném obdobném právu k provozovně, k výrobnímu zařízení uvedené provozovny určené k výrobě konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů
Řízení o udělení koncese probíhá podle správního řádu a je zahájeno dnem, kdy žádost podnikatele dojde věcně i místně příslušnému živnostenskému úřadu. Předloženou žádost je třeba důkladně projednat. K žádosti o koncesi se v tomto případě vyjadřuje Ministerstvo zemědělství. Přílohou žádosti o vyjádření je příloha s uvedením identifikačních údajů žadatele, adres provozoven (lihovarů), stručného popisu uspořádání technologického zařízení a doklad o vlastnickém nebo jiném právu k provozovnám a technologii. O vyjádření žádá živnostenský úřad. Před rozhodnutím o koncesi živnostenský úřad zjišťuje, zda jsou splněny všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti a to na základě předložených dokladů a listin. V případě, že živnostenský úřad zjistí, že pro provozování dané koncesované živnosti jsou splněny všechny podmínky, vydá rozhodnutí o udělení koncese a to do 60 dnů ode dne podání žádosti o koncesi. Koncesní listinu vydá živnostenský úřad panu Novákovi do 15 dnů, jakmile rozhodnutí o udělení koncese nabude právní moci. Za vydání koncesní listiny zaplatí správní poplatek ve výši 2 000 Kč. V případě, že by živnostenský úřad dospěl k závěru
38
Aby byla splněna podmínka odborné a tzv. jiné zvláštní způsobilosti splněna musí žadatel buď mít a) vysokoškolské vzdělání v oblasti potravinářské technologie, farmacie nebo veterinárního lékařství, nebo b) úplné střední odborné vzdělání v oboru potravinářské technologie, nebo chemie nebo zemědělství nebo v oboru farmaceutický laborant a 3 roky praxe v oboru, nebo c) doklady podle § 19 odst. 1 písm. a) č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace.
44
že nejsou splněny podmínky k provozování koncesované živnosti, žádost o koncesi zamítne rozhodnutím.
4.9.3
Srovnání vzniku živnostenských oprávnění
V následující
tabulce
jsem
provedla
srovnání
ohlašovací
živnosti
řemeslné
a koncesované živnosti. Tabulka 1: Srovnání vzniku oprávnění u ohlašovací (řemeslné) a koncesované živnosti Typ srovnání Ohlašovací řemeslná živnost Koncesovaná živnost dnem nabytí právní moci Vznik oprávnění dnem ohlášení rozhodnutí o udělení koncese ano* Odborná způsobilost ano Vyjádření orgánu státní správy Průkaz oprávnění Správní poplatek
ne
ano
živnostenský list 1000 Kč
koncesní listina 2000 Kč
Pozn.:* Vyšší odborná způsobilost u koncesovaných živností je mnohdy vyžadována více než u živností ohlašovacích, je to dáno povahou těchto živností, především nutností chránit veřejné zájmy.
45
5
EKONOMICKÉ ASPEKTY ŽIVNOSTÍ
S živnostenským podnikáním bezprostředně souvisí celá řada oblastí. Jedná se především o oblast daní, vedení účetnictví, registrace pro potřeby sociálního a zdravotního pojištění. V této části práce, ve které jsem se zaměřila na podnikatele v postavení fyzických osob, se budu těmito oblastmi podrobněji zabývat, společně se způsoby zjednodušení administrativy podnikatelů a vlivem vládní politiky na živnostníky.
5.1
Daňové povinnosti živnostníka
Každý živnostník se musí zaregistrovat alespoň k dani z příjmů fyzických osob. Všeobecně platná úprava pro FO vychází v případě daňového práva ze zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Ačkoliv do styku s daní z příjmů fyzických osob přijde každý živnostník, tato daň není typicky podnikatelskou daní, protože tuto daň jsou povinni platit např. i pronajímatelé. Naproti tomu daň z přidané hodnoty je daní typicky podnikatelskou, ten kdo podnikatelskou činnost nevykonává, tomu nemůže ve vztahu k finančnímu úřadu vzniknout k této dani žádná povinnost. Další typickou podnikatelskou daní je daň silniční, Horzinková a Běhounek (2005, s. 90).
5.1.1
Registrace k daním
Podnikateli vzniká povinnost zaregistrovat se u příslušného správce daně – finančního úřadu39 do 30 dnů, kdy jeho povolení nebo oprávnění k podnikatelské činnosti nabude právní účinnosti, tedy i do 30 dnů od právní účinnosti živnostenského listu. Přihlášení k registraci se provádí na tiskopise vydaném ministerstvem financí ČR „Přihláška k registraci pro fyzické osoby“. V přihlášce k registraci se každý živnostník registruje minimálně k dani z příjmů fyzických osob, popř. k DPH, silniční dani. Dále se v přihlášce k registraci výslovně prohlašuje, že jde o první daňovou povinnost. Na
39
Finanční úřad, ke kterému se podnikatel musí zaregistrovat při zahájení své podnikatelské činnosti, je místně příslušný podle místa bydliště podnikatele.
46
základě provedené registrace vydá finanční úřad „Osvědčení o registraci“, na kterém je přiděleno daňové identifikační číslo – DIČ.40.
Schéma 1: Povinnosti podnikatele v oblasti registrace daní PODNIKATEL, který podniká jako fyzická osoba (FO)
Zaregistruje se jako plátce daně z příjmů FO
Pokud FO překročí v předchozím období stanovený obrat, je povinen se zaregistrovat k DPH,ostatní se mohou přihlásit jako dobrovolní plátci DPH
Pokud používá k podnikání vozidla, přihlásí se jako plátce silniční daně
5.1.2
Daň z příjmů fyzických osob
Daně z příjmů jsou upraveny společným předpisem (mnohokrát novelizovaným zákonem o daních z příjmů č. 586/1992 Sb.) jak pro fyzické osoby, tak pro právnické osoby. Stanovení daně z příjmů fyzických osob Příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob:41 •
příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6) - nejtypičtějším případem je příjem z pracovněprávního vztahu – např. z pracovního poměru nebo z dohody o provedení práce,
•
příjmy z podnikání (např. ze živnosti) a jiné samostatně výdělečné činnosti (§7) - např. z činnosti prováděné na základě autorského zákona,
40
Od 1.5.2004 se vstupem ČR do EU z důvodu kompatibility se systémy členských států EU, došlo novelou zákona o správě daní a poplatků ke změně formátu DIČ. DIČ je tvořeno dvojmístným kódem země CZ a devítimístným číslem tj. u fyzické osoby její rodné číslo. 41 Předmětem daně z příjmů nejsou např. půjčky. Příjmy z prodeje movitých věcí jsou až na výjimky od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny.
47
•
příjmy z kapitálového majetku (§ 8) – např. úroky z běžného podnikatelského účtu nebo přijaté úroky z půjček, které fyzická osoba poskytla,
•
příjmy z pronájmu (§ 9),
•
ostatní příjmy(§ 10) – např. příjem z prodeje motorového vozidla uskutečněný do 1 roku od nabytí.
Postup výpočtu daně z příjmů u podnikatelských subjektů je následující. Živnostníci, kteří mají příjmy z podnikatelské činnosti, si od nich odečtou výdaje (buď skutečné podle účetnictví či daňové evidence, další možností jsou procentuálně vyjádřené paušální výdaje (viz kapitola 5.1.2.3) a též platby na pojištění, vznikne tak zisk živnostníka. Z něj se odečtou případné odčitatelné položky, například úroky z úvěrů na bydlení, platby na životní pojištění, dary,42 zaplacené penzijní pojištění apod. Výsledkem bude základ daně (který se zaokrouhlí na stovky dolů), ze základu daně se vypočítá daň. Daň z příjmů fyzických osob je progresivní, což znamená, že s rostoucím základem daně, daň procentuálně roste. V roce 2006 proběhla novela zákona o daních z příjmů, která začala platit v lednu roku 2006. Došlo tak k podstatným změnám ve snížení daňové sazby v prvních dvou pásmech z 15 na 12 % a z 20 na 19 %. Metodika výpočtu se změnila tím, že vybrané nezdanitelné části základu daně byly nahrazeny slevami z daně. Jestliže dříve poplatník např. snižoval základ daně o základní odpočet ve výši 38 040 Kč, nyní se mu sníží až vypočtená daň o slevu ve výši 7 200 Kč na poplatníka. Od vypočtené daně podnikatele se uplatňují slevy ve výši 6 000 Kč na vyživované dítě; 4 200 Kč, pokud je na příjmu podnikatele závislý manžel;43 v případě že manžel má průkaz ZTP/P odečte si podnikatel dvakrát tolik tj. 8 400 Kč; 1 500 Kč, pokud podnikatel pobírá částečný invalidní důchod; 3 000 Kč, pokud pobírá plný invalidní důchod; 9 600 Kč, je-li sám držitelem ZTP/P; 2 400 Kč, pokud je studentem. Díky této změně ušetří především lidé s nižšími a středními příjmy. Pro snadnější pochopení problematiky uvedu jednoduchý příklad:
42
Pokud si chce podnikatel darováním snížit svoji daň z příjmu, musí za rok darovat alespoň 1000 Kč. Maximální částka darů není omezená, ale do daňového přiznání si může uplatnit jen maximálně 10 % ze svého základu daně. 43 To je v případě, pokud si manžel v roce 2006 vydělal méně, než 38 040 Kč.
48
Příklad: Paní Krátká provozuje živnost kadeřnictví. Je osobou samostatně výdělečně činnou, tedy OSVČ. Její dosažené příjmy z podnikání činily 400 000 Kč, výdaje pak byly 279 500 Kč. Zisk z podnikání činí: 400 000 – 279 500 = 120 500 Kč. Paní Krátká si nespořila na důchod, nepořizovala nové bydlení, ani nerozdávala dary na dobročinné účely. Nevyužije žádných odečitatelných položek, proto si nemůže daňový základ snížit, jen ho zaokrouhlí na celé stokoruny dolů (120 500 Kč). Vypočtená daň: 120 500 * 0,12 = 14 460 Kč. Od ní si však může odečíst slevu na poplatníka ve výši 7 200 Kč. Její konečná daňová povinnost tak bude činit 7 260 Kč, tuto částku musí odvést příslušnému finančnímu úřadu. Zdaňovacím obdobím pro daň z příjmů fyzických osob je kalendářní rok a daňové přiznání se podává do 31. 3. popř. 30. 6. (pokud daňové přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce) následujícího roku.44
Daňové přiznání podávají tyto osoby: •
má-li fyzická osoba zdanitelné příjmy nad 15 000 Kč, má povinnost podat daňové přiznání; s hranicí 15 000 Kč je nutné upozornit, že se týká příjmů a nikoli zisku,
Příklad: Fyzická osoba v průběhu kalendářního roku měla tyto příjmy: a) starobní důchod poskytnutý podle tuzemských předpisů (příjem osvobozený od daně), b) peněžní půjčku 1,5 mil. Kč (příjem mimo předmět daně), c) úroky z vkladní knížky (zdaněno srážkovou daní), d) příjem z podnikání 10 000 Kč. Hranice 15 000 Kč nebyla překročena a proto se daňové přiznání nemusí podávat. •
daňové přiznání musí podávat také zaměstnanec, který měl loni i jiné příjmy než ze závislé činnosti (zaměstnání), jsou to např. příjmy z podnikání, pronájmu, kapitálového majetku apod. vyšší jak 6 000 Kč,
•
pokud chce osoba uplatnit společné zdanění manželů,
44
V roce 2007 připadl poslední březnový den na sobotu, lhůta pro podání přiznání k dani z příjmů za rok 2006 se tak prodloužila na první pracovní den – tedy pondělí 2. 4.
49
•
pokud podnikatel vykazuje ztrátu,
•
pokud má osoba příjmy z více zaměstnání současně a příjem z ostatních zaměstnání není zdaněn srážkovou daní.45
Od 1. ledna 2008 se uvažuje o další významné změně v oblasti daně z příjmů fyzických osob. Nová daň z příjmů fyzických osob by měla být jednotná a to ve výši 15 procent.46 Jednotná daň se v rámci Evropské unie uplatňuje výjimečně.47 Pokud by Česká republika tento návrh přijala, bude mít tak nejnižší sazbu daně v Unii. Hlavním důvodem, proč se v Evropě tak zřídka uplatňuje je fakt, že jednotná sazba daně zvýhodňuje především lidi s vysokými příjmy. Evropská unie vychází z principu daňové solidarity, podle něhož přispívají poplatníci na veřejné výdaje rozdílně. Tato reforma by obyvatele České republiky bezesporu rozdělila na dva tábory. Daňová reforma by byla výhodná především pro lidi s vyššími příjmy, daň by jim přispěla ke zvýšení životní úrovně. Jednotná daň by našla ohlas i u řady podnikatelů. Jak uvádí Zátorský, podle průzkumu agentury Factum Invenio koncem roku 2005, se zavedením daně souhlasilo 36,1 % podnikatelů, dostupné z . Na druhé straně lidé se středními a nižšími příjmy, budou po zavedení rovné daně nejvíce tratit.
Během posledních tří let došlo ve vztahu k živnostníkům k několika významným změnám. Poprvé v roce 2004 byl zaveden institut minimálního základu daně a jednoduché účetnictví bylo nahrazeno daňovou evidencí. V následujícím textu se budu podrobněji zabývat problematikou minimální daně, která má v řadách podnikatelů velkou řadu odpůrců.
45
Srážkové dani podléhá celá řada příjmů, daňová povinnost je přenášena většinou na plátce daně. Ne všechny příjmy ze zdaňují v rámci celkového daňového základu. Některé z nich tvoří samostatné daňové základy, které se zdaňují každý zvlášť prostřednictvím zvláštní sazby daně srážkou u zdroje. Daň tedy odvádí přímo ten, kdo příjem poskytuje. Příkladem mohou být dividendy, podíly na zisku, úroky z bankovních vkladů a dluhopisů. 46 Daň ve výši 15 % bude počítána z tzv. superhrubé mzdy, tedy mzdy včetně zdravotního a sociálního pojištění hrazeného zaměstnavatelem. 47 Rovnou daň z příjmů fyzických osob uplatňují v Unii podle údajů k počátku roku 2006 jen tři státy všechny jsou „unijními nováčky“ - Slovensko (19 %), Estonsko (24 %) a Lotyšsko (25 %).
50
5.1.2.1
Minimální daň
U každého živnostníka, který v daném roce dosáhl nenulového příjmu z podnikání, musí být celkový základ daně roven alespoň minimálnímu základu daně. Povinnost zaplatit daň z příjmů z minimálního základu daně se vztahuje na ty, kdo měli v loňském roce příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, ze živnosti nebo z jiného podnikání podle zvláštních předpisů,48 jejichž daňový základ byl za rok 2006 nižší než 112 950 Kč.49 Od roku 2006 se minimální daň vztahuje i na spolupracující osoby.50 V případě, že podnikatel dosáhne ztrátu, musí zaplatit daň z minimálního základu a ztrátu pak uplatnit v nejbližším roce, ve kterém dosáhl zisku. Povinnost odvádět minimální základ daně se nevztahuje na: •
starobní, plně nebo částečně invalidní důchodce (stačí být důchodcem po část roku),
•
studenti připravující se na výkon povolání „soustavně“ do věku 26 let,
•
ti, kterým náležel rodičovský příspěvek,
•
podnikatelé, kteří ve zdaňovacím období činnost ukončili,
•
podnikatelé, kteří neměli příjmy vyšší jak 15 000 Kč,
•
podnikatelé, kteří v roce, za který přiznávají daň, zahájili svoji činnost nebo podnikají druhým rokem, dostupné z .
Výše minimální daně však nelze stanovit jednoznačně. Minimální je jen daňový základ, který jak jsem již zmínila činil 112 950 Kč v roce 2006. Tento základ si dále může
podnikatel
snížit
o
nezdanitelné
části
daně
a
odčitatelné
položky
(např. o zaplacené pojistné na životní pojištění, o hodnotu darů, které poskytl na charitu). Pak může vypočítat minimální daň. Pokud si živnostník nemůže uplatnit žádné snížení daňového základu, je jeho minimální daň 13 548 Kč. Jestliže uplatní slevu na poplatníka (7 200 Kč), zaplatí 6 348 Kč. V grafu 3 je znázorněn vývoj výše minimální daně v letech 2004 až 2006. Zatímco v roce 2004 činila minimální daň 9 444 Kč, 48
Například daňoví poradci, lékaři, notáři, komerční právníci, pojišťovací agenti. Jestliže je daná osoba příslušníkem jmenovaných skupin a za rok 2006 jí vychází daňový základ vyšší jak 112 950 Kč, nemusí brát minimální základ daně v úvahu. 50 Spolupracující osoba má povinnost do 30 dnů od data zahájení spolupráce oznámit toto zahájení spolupráce. Tato oznamovací povinnost se plní na formuláři k registraci k dani. Spolupracující osoba se zaregistruje k dani z příjmů FO. 49
51
10 389 Kč v roce 2005,51 v roce 2006 pak 6 348 Kč. Je však nutné zdůraznit, že tyto částky vznikly v letech 2004 a 2005 po odpočtu nezdanitelné částky na poplatníka ve výši 38 040 Kč, před výpočtem daně. V roce 2006, kdy došlo k změně výpočtu daně, se při kalkulaci místo základu daně snižuje až vypočtená daň.
Graf 3: Výše minimální daně v letech 2004 - 2006
minimální daň v Kč
12000 10000 8000
9444
10389
6000
6348
4000 2000 0 2004
2005
2006
roky
Zdroj:
Minimální daň se stala velmi diskutovaným tématem. Zavedla ji ČSSD v rámci reformy veřejných financí. Chtěla tímto způsobem bojovat proti daňovým únikům. Přestože je výtěžnost této daně velmi nízká, patří minimální daň k nejkritizovanějšímu způsobu zdanění vůbec. Kritika z řad podnikatelských subjektů je především z toho důvodu, že minimální daň musí platit každý, kdo nedosáhne žádného zisku či živnostníci, kteří jsou i po dvou letech svého podnikání ve ztrátě. Další dopad mělo zavedení této daně na podnikatele, kteří provozovali vedlejší činnosti z důvodu přivýdělku. S příchodem daňové reformy museli tyto činnosti vzdát, jelikož se jim podnikání nevyplatilo. Po zavedení minimální daně v roce 2004 tak došlo k výraznému úbytku počtu podnikatelů, kteří ukončili svoji podnikatelskou činnost. Situace je znázorněna v grafu 4, kde je jasná klesající tendence v počtu podnikatelů po zavedení minimální daně v roce 2004.
51
Výše minimální základu daně pro rok 2004 činil 101 000 Kč, pro rok 2005 107 300 Kč. Minimální základ daně je vázán na rozhodnutí vlády, která částku každý rok valorizuje.
52
Graf 4: Počet podnikatelů v České republice (v tisících)
počet podnikatelů
820
814,9
800
804,2 792,9 790,1
780
788,8 779 767,3
760
788,3 780,2
769,6
758,8
759,9
758,2 740
IV
III
II
00 6
IV
I2
III
II
00 5
IV
I2
III
II
IV
20 03 I2 00 4
720
roky
Vývoj počtu podnikatelů v letech
Zdroj: Český statistický úřad, 2007
Se změnou vlády v roce 2007, kdy se k moci dostala pravicová koaliční vláda, svitla podnikatelům naděje, že minimální daň bude zrušena. Vláda tak chce učinit do konce roku 2007 a od roku 2008 by existovala pouze daň rovná.
Rok 2005 přinesl další změny ve vztahu k živnostníkům, došlo k zavedení institutu společného zdanění manželů a k náhradě nezdanitelné části na dítě daňovým zvýhodněním 6 000 Kč, na každé vyživované dítě. O společném zdanění manželů a jeho výhodách pro podnikatele se krátce zmíním v následující kapitole.
5.1.2.2 Společné zdanění manželů. Od roku 2005 je možné využít institutu společného zdanění manželů. Při využití tohoto institutu nevzniká druhému z manželů žádná oznamovací či registrační povinnost. Společné zdanění mohli uplatnit manželé v daňových přiznáních za rok 2005, tedy až v roce 2006. Základní podmínkou je, aby oba manželé měli na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržovali. Dále pak musí manželé vyživovat alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti. Obě podmínky je nutné splnit nejpozději poslední den kalendářního roku.
53
Na společném zdanění vydělají především rodiny s dětmi, ve kterých má jeden z manželů vysoké příjmy a druhý nízké nebo žádné.52 Efekt společného zdanění plyne z toho, že si manželé sečtou své základy daně, čímž získají společný základ daně a rozdělí ho na dvě stejné části. Tím pádem jsou pro ně vytvořeny lepší podmínky zdanění. Jako příklad bych mohla uvést rodinu podnikatele autodopravce jehož roční příjem činí 500 000 Kč, tento příjem tvoří hlavní obživu rodiny. Příjem manželky je 12 000 Kč hrubého měsíčně, mají malou dceru. Společné zdanění je v tomto případě výhodné. Pokud by byli manželé oba podnikatelé, je tu také možnost podat společné zdanění manželů. Výjimka by nastala v případě, pokud by se na jednoho z manželů vztahovala povinnost vypočítat si daň z minimálního základu daně.53
Příklad: Manžel provozuje od roku 2004 restauraci jako soukromý podnikatel. S ohledem na vynaložené výdaje na opravu provozovny v roce 2006 dosáhl za toto zdaňovací období základu daně 89 000 Kč. Manželka podniká jako dealerka a dosáhla základu daně z podnikání ve výši 290 000 Kč. Manželé vyživují jedno dítě ve společné domácnosti. Na manžela se vztahuje platba minimální daně, proto nemohou využít společné zdanění manželů.
Ti kteří podnikají tedy mohou, ale nemusí využít společného zdanění manželů. Musí zvážit zda se jim tato forma zdanění vyplatí, to nastane v případě pokud mají manželé dost odlišné příjmy a na žádného z nich nepřipadá povinnost platit minimální daň. Jejich úspora na daních je ještě vyšší oproti roku minulému, z důvodu snížení daňové sazby. Podnikatelé tak mohou ušetří i desetitisíce korun.54
Pro období roku 2006 došlo k širší možnosti uplatnění tzv. paušálních výdajů a k jejich
navýšení.
Tento
způsob
stanovení
52
výdajů,
podstatným
způsobem
Společné zdanění je možno uplatnit i v případě, kdy jeden z manželů neměl žádné příjmy, které by byly předmětem daně z příjmů. Příkladem může být manželka v domácnosti. 53 Společné zdanění manželů nemohou uplatnit také manželé, pokud některý z nich, případně oba, rozděluje příjmy a výdaje na spolupracující osobu, nebo jsou na některého z nich, případně na oba, příjmy a výdaje rozdělovány podle § 13 ZDP. 54 Z důvodu daňové a sociální reformy v roce 2008 se předpokládá zrušení společného zdanění manželů.
54
zjednodušuje podnikatelskou činnost. Pozornost této problematice je věnována v dalším textu.
5.1.2.3 Paušální výdaje Výdajové paušály, neboli možnost uplatnit výdaje procentem je nejjednodušší způsob, jak zjistit daň ze svých příjmů z podnikání a samostatné výdělečné činnosti. Uplatnění paušálních výdajů je výhodné v případě, když podnikatel neměl příliš vysoké výdaje se živností. Naopak pokud živnostník do své činnosti hodně investoval, jsou pro něj výhodnější reálné výdaje.55 Živnostníkům navíc odpadá povinnost vést účetnictví, či daňovou evidenci, nemusí tak uchovávat žádné účetní doklady. Podnikatel pouze sepíše a sečte své zdanitelné příjmy za celý rok. Z celkových příjmů pak pomocí sazeb paušálních výdajů stanoví výdaje, spolu s výdaji na zaplacené pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění. Rozdíl příjmů a výdajů je ziskem podnikatele.
Pro rok 2007 platí tato procenta paušálních výdajů: •
80 % pro osoby podnikající v zemědělství,
•
60 % u osob s příjmy z řemeslných živností,
•
50 % u ostatních živnostníků (účetní, projektanti, obchodníci apod.),
•
40 % u ostatních osob s příjmy ze samostatné výdělečné činnosti (včetně např. příjmů z autorské činnosti; jsou to například lékaři, advokáti, notáři, daňoví poradci, tlumočníci, znalci, novináři),
•
30 % u osob s příjmy z pronájmu nemovitostí nebo bytů či movitých věcí, dostupné z .
V následujícím příkladu, je provedeno srovnání dvou živnostníků. Pro prvního z nich je výhodnější použít odpočet pomocí výdajového paušálu, druhý raději uplatní skutečné výdaje. Druhého podnikatele, čeká mnohem složitější administrativní procedura než při využití výdajových paušálů, neboť v prvním případě odpadá
55
To by nastalo v případě, pokud by skutečné výdaje (např. nákup automobilu, pronájem kanceláře), překročily částku, která se rovná příslušným paušálům.
55
nepříjemná povinnost uchovávat si veškeré doklady a velmi složitě stanovit výši základu daně.
Příklad: a) Pan Novák provozuje živnost soukromého zemědělce. Hlavním příjem soukromého zemědělce plyne z pěstování a prodeje ovoce z vlastního sadu. Pravidelně nakupuje ochranné postřiky, nářadí a pracovní oděvy. K dopravě ovoce využívá dodávku, kterou si pořídil na leasing. Kvůli rostoucímu počtu loupeží uzavřel majetkové pojištění. Celkové roční příjmy činí:
600 000 Kč.
Paušální výdaje 80 %:
480 000 Kč
Skutečné výdaje jsou: Energie a voda: 20 000 Kč. Ochranné postřiky: 30 000 Kč. Nářadí a pracovní oděvy: 35 000 Kč. Leasing automobilu: 120 000 Kč. Pohonné hmoty: 48 000 Kč. Pojištění majetku: 10 000 Kč. Telefon: 15 000 Kč. Celkem skutečné výdaje činí 278 000 Kč V tomto případě paušální výdaje překračují výdaje reálné, je tedy výhodnější využít paušální odpočet.
b) Pan Sládek je projektant se specializací na pozemní stavby a podniká v pronajaté kanceláři. Při své činnosti využívá speciální projekční program a připojení k internetu. Pravidelně navštěvuje odborné semináře a nakupuje odbornou literaturu. K dopravě za zákazníky využívá osobní automobil pořízený na leasing. Celkové roční příjmy činí:
520 000 Kč
Paušální výdaje 60%:
312 000 Kč
Skutečné výdaje jsou: Pronájem kanceláře: 60 000 Kč. Materiál (papír, tužky apod.): 24 000 Kč. Nákup softwaru: 36 000 Kč.
56
Údržba počítače a tiskárny: 8 000 Kč. Školení a odborná literatura: 18 000 Kč. Leasing automobilu: 100 000 Kč. Pohonné hmoty: 36 000 Kč. Telefon a internet: 35 000 Kč. Celkem skutečné výdaje činí 317 000 Kč V tomto případě překračují reálné výdaje paušální výdaje, je tedy výhodnější odpočet výdajů reálných.
Živnostníci a osoby s příjmy ze samostatné výdělečné činnosti anebo z pronájmů je mohou v důsledku zvýšení paušálních výdajů,56 které proběhlo v roce 2006, využívat v daleko větší míře než dosud. Situace je znázorněna v grafu 5, zatímco v roce 2005 využilo výdajových paušálů 260 tisíc poplatníků, v roce 2006 to bylo již 445 tisíc poplatníků. Rozšířil se tak okruh poplatníků, kterým tento systém přinesl úsporu na daních i úbytek složitého papírování – konec vedení zákonného účetnictví (daňové evidence), daňových odpisů, evidencí zásob, knih jízd, archivace dokladů. Na druhé straně se zvýšení výdajových paušálů stalo výhodné i pro daňovou správu, zjednodušila se jim kontrolní činnost, protože u subjektů využívající paušály je kontrola omezena pouze na jejich příjmy. Vyšší pozornost tak mohou věnovat větším daňovým poplatníkům. Graf 5: Počet poplatníků (v tisících) využívajících výdajové paušály v letech 2005 a 2006
počet poplatníků
500 400
445
300 200
260
100 0 2005
2006 roky
Zdroj: 56
V dřívějších letech dosahovaly výdajové paušály těchto hodnot u osob podnikajících: v zemědělství 50 %, v řemeslných živnostech 25 %, u ostatních živností (lékaři, advokáti) 25 %, u příjmů z podnikatelských a autorských práv 30 %, z pronájmu nemovitostí 20 %.
57
5.1.3
Daň z přidané hodnoty
Mezi typicky podnikatelskou daň se řadí daň z přidané hodnoty. V České republice byla zavedena s účinností od 1. 1. 1993, s účinností od 1. 5. 2004 platí zákon o DPH č. 235/2004 Sb. (od 1. 1. 2005 dále novelizovaný). U daně z přidané hodnoty se odlišuje osoba, která nese daňové břemeno (poplatník) a osoba, která daň odvádí do státního rozpočtu (plátce daně). Daň z přidané hodnoty je daní nepřímou a poplatník daně nemá žádnou přímou povinnost k odvodům do státního rozpočtu či k podávání daňového přiznání. Činnost podnikatele je bezpochyby ekonomickou činností a každý živnostník je osobou povinnou k dani ve smyslu zákona o DPH. Podle § 6 odst.1, pokud obrat podnikatele nepřesáhne za předcházejících nejbližších 12 kalendářních měsíců částku 1 000 000 Kč, považuje se za osobu osvobozenou od uplatňování daně a nevznikají mu z pohledu DPH žádné povinnosti vůči správci daně, Horzinková a Běhounek (2006, s. 114) Pokud je překročen obrat 1 milion Kč,57 musí být podána přihláška k registraci k DPH, a to do 15 dnů. Podnikatel se jako plátce musí zaregistrovat s účinností nejpozději od 1. dne třetího měsíce, který následuje po překročení obratu. Příklad: Živnostník za období 1. 7. 2005 až 30. 6. 2006 nepřekročil obrat 1 mil. Kč, za období 1. 8. 2005 až 31. 7. 2006 obrat 1 mil. Kč překročen byl. Jaké jsou povinnosti živnostníka jakožto povinného plátce DPH? Živnostník musí do 15. 8. podat přihlášku k registraci k DPH účinnou od 1. 10. Od 1. 5. 2004, kdy se Česká republika stala členem Evropské unie, došlo k několika významným změnám vzhledem k živnostníkům. Jednou z nich bylo snížení základní sazby daně na 19 %.58 S tím souviselo i uplatnění základní sazby daně u většiny služeb.59 Jako příklad, mohu uvést hostinské
57
Do 30.4.2004 se plátcem DPH musela stát osoba podléhající dani, jejíž obrat za nejbližších 12 předcházejících po sobě jdoucích měsíců přesáhl 2 miliony Kč. 58 Ve vazbě na předpisy EU platí, že ČR je v otázce výše sazby vázána minimálně do 31. 12. 2005 pouze tím, že základní sazba nemůže činit méně než 15 %. Zda tedy základní sazba činí 15 % nebo 19 % nebo 22 % nebo jakoukoli jinou hodnotu ne menší než 15 % je z pohledu EU „interní“ záležitostí ČR. 59 Před 1. 5. 2004 se u služeb uplatňovala snížená sazba daně s výjimkou služeb uvedených v příloze č. 2, u kterých se uplatňovala základní sazba daně.
58
služby, kdy po vstupu do EU vzrostla daň z 5 na 19 %. Od majitelů restaurací se očekával přínos v podobě větších odvodů peněz do státního rozpočtu. Tato situace však nenastala, neboť tržby živnostníků podnikajících v pohostinství v reakci na růst daní klesly (např. v roce 2005 to byl podle Českého statistického úřadu pokles až o 5 %). Provozování restaurací přestalo být pro majitele restaurací zajímavé kvůli vyšším daním a svou činnost raději ukončili. Většina živnostníků by proto uvítala, aby stát zařadil stravovací služby do snížené sazby daně z přidané hodnoty. Další změna proběhla ve vztahu k zahraničí, kdy se osoba povinná k dani, která není plátcem, může stát plátcem daně nejen z důvodu překročení obratu, ale také pořízení zboží z jiného členského státu podle § 94 odst. 6 (v hodnotě vyšší než 10 000 EUR v úhrnu za kalendářní rok) nebo pořízení služby ze zahraničí podle § 94 odst. 8 (bez finančního limitu) nebo pořízení zboží včetně montáže podle § 94 odst. 9 (bez finančního limitu).
Příklad:Podnikatel dosud neregistrovaný jako plátce DPH, má měsíční příjmy z podnikání 50 tis. Kč a koupil si v Německu pro účely svého podnikání stroj od osoby registrované k DPH za 11 000 EUR, dále si objednal od slovenského plátce (osoby registrované k dani na Slovensku) pro účely svého podnikání poradenskou službu. Podnikatel se okamžikem pořízení stroje z Německa stává plátcem daně a musí odvést v ČR 19 % daň z pořízení zboží. V případě poradenských služeb se odběratel stává tímto dodáním plátcem daně a musí v ČR odvést daň bez ohledu na cenu poradenské služby.
Zdaňovací období je čtvrtletní (pokud je obrat za zdanitelná plnění do 2 mil. Kč/rok) nebo měsíční (pokud obrat za zdanitelná plnění přesáhl 10 mil. Kč/rok). Daňové přiznání se podává do 25 dnů po skončení zdaňovacího období; v této lhůtě je také splatná daň. Značnou pozornost je nutno věnovat správnému stanovení sazby daně. V současné době je základní sazba daně stanovena na 19 % a snížená sazba daně činí 5 %. Vývoj velikosti sazeb je uveden v grafu 6, kdy můžeme sledovat klesající tendenci základní sazby daně od 23 % do konce roku 1994, přes 22 % před vstupem do EU, až po současných 19 %. Snížená sazba daně činila po celou dobu 5 %. V důsledku daňové reformy v ledna 2008 se přepokládá zvýšení snížené sazby daně na 9 %.
59
Graf 6: Vývoj sazeb DPH v letech
sazba DPH v %
25 20 15
Základní sazba DPH Snížená sazba DPH
10 5 0 1.1.199331.12.1994
1.1.199530.4.2004
1.5.200431.12.2007
1.1.2008 a dále
roky
Zdroj:
5.1.4
Daň silniční
Daň silniční je upravena zákonem o dani silniční č. 16/1993 Sb., který byl dále novelizován zákonem č. 545/2005 Sb. Podle § 1 se předmětem daně silniční stává používané silniční motorové vozidlo registrované a provozované v ČR nebo přípojné vozidlo, pokud nejsou od daně osvobozeny (jako např. motocykly), je nutno za ně platit daň silniční a přiznávat je v daňovém přiznání. Nákladní automobily s největší povolenou hmotností nejméně 12 tun jsou předmětem daně silniční automaticky. Po novelizaci zákona podnikatel platí pouze za vozidla, která používá k podnikání, zatímco dříve platil za vozidla, která byla určena nebo používána k podnikání. Jednoduše řečeno dříve musel platit daň z vozidel, která byla napsaná na firmu, i když je k jízdě nepoužíval. V současné době zdaňuje pouze ta vozidla, která skutečně používá. Živnostníci musí prokázat, že automobil není k podnikání fakticky používán. Jedním z důkazů může být kniha jízd, kde nebude uveden žádný záznam o firemních jízdách. Daň se platí ve čtvrtletních splátkách. Silniční daň je placena v průběhu ročního zdaňovacího období ve formě záloh splatných do 15. 4. (rozhodné období 1. čtvrtletí), 15. 7. (rozhodné období 2. čtvrtletí), 15. 10. (rozhodné období 3. čtvrtletí) a 15. 12. (rozhodné období říjen, listopad). Zúčtování daně se provádí v daňovém přiznání
60
s lhůtou pro podání 31. 1. následujícího roku, kdy je také splatný doplatek daně, Horzinková a Běhounek (2005, s. 119). Výše daně činí 1/12 roční daňové povinnosti za každý měsíc, v němž vznikla daňová povinnost. Pro osobní automobily je roční sazba daně stanovena v závislosti na zdvihovém objemu motoru, např. pro objem motoru v rozmezí 800 až 1250 cm3 činí roční sazba dně 1 800 Kč.60 Pro jiné než osobní automobily nebo než návěsy (např. pro nákladní automobily i pro přípojná vozidla) je daň stanovena ve vazbě na počtu náprav a nejvyšší povolené hmotnosti (např. při nejvyšší povolené hmotnosti 1 až 2 tuny a počtu náprav 2 činí roční sazba daně 2 400 Kč).
Příklad: Postup výpočtu z hlediska daně silniční u osobního automobilu registrovaného a provozovaného v ČR se zdvihovým objemem 1250 cm3, který začal být od 15. 6. 2005 používán k podnikání, je následující. Uvedené vozidlo je předmětem daně s roční sazbou 1 800 Kč. Do 15. 7. 2005 je nutné zaplatit zálohu na 2. zálohové období (za 2. čtvrtletí) ve výši 150 Kč a zaregistrovat se k dani silniční, pokud dosud není živnostník k této dani registrován. Do 15. 10. 2005 musí být uhrazena záloha 450 Kč, do 15. 12. 2005 záloha 150 Kč a do 31. 1. 2006 doplatek daně ve výši 150 Kč. Do 31. 1. 2006 je nutné podat přiznání k dani silniční za rok 2005.
5.2 Účetní aspekty vzniku podnikatelského subjektu Jestliže živnostník – fyzická osoba zahájí podnikatelskou činnost, může se rozhodnout, zda povede účetnictví nebo daňovou evidenci. Toto nařízení vyplývá ze zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Zákon o účetnictví se týká účetních jednotek (dále ÚJ), tedy podnikatelů, kteří vedou účetnictví. Od 1. 1. 2004 již existuje jen jedno účetnictví, a to podvojné a ruší se soustava jednoduchého účetnictví. Bývalé jednoduché účetnictví je nahrazeno daňovou evidencí. Daňová evidence je upravena dle zákona o daních z příjmů § 7b. Tuto evidenci mohou vést živnostníci s ročním obratem do 15 mil. Kč, živnostníci s ročním obratem vyšším než 15 mil. Kč povedou účetnictví podvojné.
60
Ostatní sazby pro osobní automobily činí ročně: do 800 cm3 1200 Kč, nad 1250 do 1500 cm3 2400 Kč, nad 1500 do 2000 cm3 3000 Kč, nad 2000 do 3000 cm3 3600 Kč, nad 3000 cm3 4200 Kč.
61
Schéma 2: Povinnosti podnikatele v účetnictví
PODNIKATEL vede Podvojné účetnictví – vedou podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku, ostatní pokud se dobrovolně rozhodnou
Daňovou evidenci – vedou podnikatelé s obratem < 15 mil. Kč
Povinnost vést podvojné účetnictví mají živnostníci, kteří se stanou účetní jednotkou a ti, kteří jsou zapsaní v obchodním rejstříku. Dopad uvedených změn však nastává až do roku 2005, neboť teprve v roce 2004 podnikatelé zjistili výši obratu za rok 2003 a případná povinnost vést účetnictví (podvojné) jim vznikla od 1.1.2005. V roce 2004 začali vést daňovou evidenci. Pokud vznikne podnikateli povinnost vést účetnictví, nemůže přejít na daňovou evidenci po dobu 5 let od vzniku povinnosti a to bez ohledu na to, že obrat může poklesnout pod stanovenou hranici, dostupné z . Pokud se tedy podnikatel dobrovolně nerozhodne vést účetnictví nebo pokud není zapsán do obchodního rejstříku, pak smí vést tzv. daňovou evidenci. Daňová evidence zajišťuje zjištění základu daně z příjmů a obsahuje údaje o příjmech a výdajích a dále o majetku a závazcích, Dušek (2005, s. 16).
5.3
Administrativa podnikatele
V případě, že podnikatel dospěje k rozhodnutí stát se živnostníkem – tedy fyzickou osobou, musí splnit povinnost registrace vůči orgánům státní správy. Při zahájení podnikatelské činnosti vzniká povinnost zaregistrovat se: •
na finančním úřadě (viz kapitola 5.1.1),
•
registrace pro účely sociálního pojištění,
•
registrace pro účely zdravotního pojištění.
62
5.3.1
Registrace pro účely sociálního pojištění
Problematika sociálního pojištění je upravena zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších novel.
Sociální pojištění zahrnuje tři složky: •
pojistné na důchodové pojištění – zabývá se především dlouhodobými záležitostmi, respektive relativně trvalými – invalidita, stáří, ztráta živitele,
•
pojistné na nemocenské pojištění – je pro ně charakteristické, že řeší především relativně krátkodobé události – pracovní neschopnost, peněžitá pomoc v mateřství,
•
příspěvek na státní politiku zaměstnanosti – placením tohoto příspěvku občané podporují činnost státu zejména při rozšiřování pracovních příležitostí, prohlubování systému rekvalifikace.
V oblasti sociálního pojištění má každá osoba samostatně výdělečně činná uloženou oznamovací povinnost místně příslušné správě sociálního zabezpečení. Formulář, který je k tomu potřeba se nazývá „Přehled o příjmech a výdajích OSVČ“. Živnostník je povinen zaregistrovat se do 8. dne měsíce následujícího, ve kterém byla zahájena podnikatelská činnost Podle zákona o důchodovém pojištění č. 155/1992 Sb. v platném znění jsou OSVČ povinně účastny na důchodovém pojištění, a to po dobu výkonu výdělečné činnosti. Podnikatelé, kteří se účastní důchodového pojištění se mohou dobrovolně účastnit nemocenského pojištění podle zákona o sociálním zabezpečení č. 100/1988 Sb. Jiná možnost, kterou mohou podnikatelé využít pro případ výpadku příjmu z důvodu nemoci, je sjednání soukromého nemocenského pojištění u komerčních pojišťoven.61 Obě možnosti mají své výhody (+) a nevýhody (-) a je na podnikateli samotném pro jakou možnost se rozhodne.
61
Mezi specialisty na tato pojištění patří například Česká pojišťovna, Zdraví nebo Generali pojišťovna.
63
Veřejné nemocenské pojištění +
možnost výplaty dávky ihned po začátku pojištění,
+
výplata od 1. dne pracovní neschopnosti,
+
neexistují výluky, při kterých by stát dávky neposkytoval,
+
může jej uzavřít kdokoliv, stát nepřihlíží k zdravotnímu stavu pojištěnce,
+
následná kontrola zdravotního stavu není tak přísná,
-
redukce vyplácených dávek,
-
čím více podnikatel vydělá, tím vyšší je i ztráta v případě onemocnění,
-
zaplacené pojistné převyšuje vyplacené dávky.
Soukromé pojištění +
nejefektivnější metoda pojištění v případě krátkodobé neschopnosti,
+
možnosti dalšího připojištění, např. pojištění pro přerušení provozu,
+
možnost převzetí leasingových splátek z důvodu pracovní neschopnosti,62
-
pojišťovna nepřispívá hned od 1. dne neschopnosti, je třeba stanovit lhůtu, ve které má nárok na peníze, tzv. karenční lhůta,
-
čím kratší je karenční lhůta, tím vyšší pojistné musí podnikatel zaplatit,
-
pojišťovna přihlíží ke zdravotnímu stavu podnikatele.
Systémovou změnou, ke které v oblasti sociálního zabezpečení OSVČ došlo od 1. 1. 2004, je: •
zavedení definice vedlejšího výkonu samostatné výdělečné činnosti.
Podnikatele dělí zákon do dvou skupin. Na ty, kdo vykonávají samostatnou výdělečnou činnost hlavní a vedlejší. Podnikatelé hlavní, to jsou ti, kdo se živí pouze podnikáním. Podnikatelé vedlejší jsou ti, kteří: a) vykonávali zaměstnání a příjem ze zaměstnání, kterého v kalendářním roce dosáhli,
činí
v pracovním
alespoň poměru
dvanáctinásobek odměňovaného
minimální
měsíční
mzdy
mzdou,
zaměstnance
která je platná
k 1. 1. kalendářního roku. Za tento rok se posuzuje účast OSVČ na pojištění (pro 62
Platí jen u některých pojišťoven.
64
rok 2007 dvanáctinásobek minimální mzdy činí 12 * 8 000 = 96 000 Kč), dostupné z , b) dále jsou to ti, pro které je podnikání přivýdělkem k důchodu, rodičovské dovolené, studiu apod.
Zda podnikatel vykonává hlavní či vedlejší samostatnou výdělečnou činnost má vliv na povinnost platit zálohy na pojistné důchodové pojištění. Zatímco OSVČ vykonávající hlavní podnikatelskou činnost platí zálohy na pojistné na důchodové pojištění vždy, tedy i když jsou ve ztrátě, OSVČ vykonávajícím vedlejší samostatnou výdělečnou činnost vzniká povinnost platit zálohy v případě, že příjmy OSVČ po odpočtu výdajů činily v roce 2006 alespoň 45 200 Kč, Pokud chce být podnikatel považován za OSVČ vykonávající SVČ vedlejší, musí vždy oznámit a doložit zákonné důvody příslušné správě sociálního zabezpečení, a to nejpozději spolu s „Přehledem o příjmech a výdajích“ za rok 2006, dostupné z . Výše pojistného na sociální zabezpečení pro OSVČ se vypočítává procentní sazbou z vyměřovacího základu za rozhodné období. Za rozhodné období se považuje období, za které podnikatel zjišťuje vyměřovací základ. U OSVČ je to kalendářní rok, v případě zahájení podnikání doba od zahájení do konce příslušného roku, v případě hospodářského roku dvanáct po sobě jdoucích měsíců, které tvoří účetní období. Vyměřovacím základem se rozumí základ, ze kterého se výše pojistného vypočítává. Tento základ si OSVČ určí sama, avšak nesmí být menší než 50 % příjmů (tato skutečnost platí od roku 2006) a to po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení.
Sazby pojistného činí z vyměřovacího základu u osob samostatně výdělečně činných: •
na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti
29,6 %
z toho: na důchodové pojištění
28,0 %
na státní politiku zaměstnanosti
1,6 %
•
na nemocenské pojištění
4,4 %
•
celkem
34,0 %
65
Pojistné se v průběhu kalendářního roku platí formou záloh. Zálohy se platí za celé jednotlivé kalendářní měsíce a to v období podání přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok až do podání přehledu v následujícím roce. Výše zálohy si podnikatel určuje sám. Vypočte ji z měsíčního vyměřovacího základu.63 Zálohy na sociální pojištění se rok od roku neustále navyšují, vlivem vzrůstajícího vyměřovacího základu. Tento fakt není kladně vítán ze strany podnikatelských subjektů. Vývoj je znázorněn v grafu 7. Od roku 2004 vzrostla měsíční záloha na důchodové pojištění o 494 Kč roce na současných 1 491 Kč měsíčně u osoby, která vykonává hlavní činnost. Záloha na nemocenské pojištění činí 222 Kč v roce 2007, v roce 2004 to bylo 149 Kč. Záloha na pojistné za příslušný kalendářní měsíc je splatná od 1. dne kalendářního měsíce do 8. dne následujícího měsíce. Podnikatel musí každoročně podat přehled o příjmech a výdajích. Přehled o příjmech a výdajích má termín pro podání buď do konce dubna (má-li OSVČ termín pro podání přiznání dani z příjmů FO do konce března) popřípadě do konce července (má-li OSVČ termín pro podání přiznání k dani z příjmů FO do konce června). Doplatek pojistného je splatný do 8 dnů od data podání přehledu.
důchodové pojištění v Kč
Graf 7: Vývoj výše důchodového pojištění v letech 2004 - 2007 1600 1200 800
997
1491
1394
1192
400 0 2004
2005
2006
2007
roky
Zdroj:
63
Měsíční vyměřovací základ činí 5 035 Kč pro rok 2007.
66
5.3.2
Registrace pro účely zdravotního pojištění
Podle zákona o veřejném zdravotním pojištění č. 48/1997 Sb., v platném znění, se osoba vykonávající živnost stejně jako osoba spolupracující považuje za OSVČ i pro účely zdravotního pojištění. Výši pojistného na zdravotní pojištění a způsob jeho platby upravuje od 1. 1. 1993 zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Zdravotní pojištění umožňuje hrazení zdravotní péče pojištěnci za účelem zachování nebo zlepšení jeho zdravotního stavu. Zdravotní péče je zdravotnímu zařízení nebo lékaři hrazena zdravotní pojišťovnou, u které je pojištěnec pojištěn. Zdravotní pojišťovnu si podnikatel může sám vybrat. Přihlášení k příslušné zdravotní pojišťovně se provádí vyplněním „Změnového listu.“ Výše pojistného se stanoví obdobně jako u pojištění sociálního, tzn. příslušnou sazbou z vyměřovacího základu za rozhodné období.64 Pojistné na zdravotní pojištění činí u OSVČ 13,5 % z vyměřovacího základu, který činí od roku 2006 částku 50 % rozdílu příjmu a výdajů. Minimální vyměřovací základ je pro rok 2007 stanoven jako ½ průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok o dva roky předcházející roku, pro který je vyměřovací základ stanovován. Z tohoto základu65 se pak počítají měsíční zálohy. Pro rok 2007 byla stanovena výše minimální měsíční zálohy 1 360 Kč. Jistá nevýhoda, která z toho pro živnostníky plyne je ta, že i když v daném měsíci nevydělal skoro žádné peníze, musí tuto zálohu povinně zaplatit. Nepříjemná je i skutečnost, že se výše povinné zálohy může během roku měnit v závislosti na změně minimální mzdy. Tato situace nastala v roce 2006, kdy od 1. 1. do 31. 3. 2006 činila minimální záloha zdravotního pojištění 1 218 Kč. Od 1. 4. do konce roku 2006 to bylo 1 272 Kč. U minimálních záloh na zdravotní pojištění dochází k neustálému navyšování stejně jako u pojištění sociálního, což ukazuje graf 8, navíc minimální zálohy jsou počítány z dvojnásobného vyměřovacího základu, než je tomu u pojištění sociálního.
64 65
Rozhodným obdobím u OSVČ je kalendářní rok. Měsíční vyměřovací základ činí 10 070 Kč pro rok 2007.
67
Graf 8: Vývoj výše zdravotního pojištění v letech 2004 - 2007
zdravotní pojištění v Kč
1600
1200
800
1071
1143
1272
1218
1360
400
0 2004
2005
I.2006
II.2006
2007
roky
Zdroj: <www.dumfinanci.cz>
Existují podnikatelé, kteří nemusí zdravotní pojištění platit, jsou to: •
ti jež byli celý měsíc nemocní (myslí se tím kalendářní měsíc od prvního do posledního dne) a měli přitom nárok na nemocenskou od správy sociálního zabezpečení,
•
ti, za něž platí pojistné stát (důchodci, studenti),
•
rodiče, kteří pečují o dítě do 7 let věku nebo o dvě děti do 15 let,
•
podnikatelů, kteří jsou i zaměstnaní a pojistné za ně platí v práci.
Tito lidé pojistné odevzdají jen z toho, co si opravdu vydělali. Příklad: Paní Hanka má jedno malé dítě ve věku 5 let. Před časem si začala vydělávat prodejem kosmetiky. Měsíčně si vydělala 8 000 Kč. Jelikož byla její činnost pravidelná, vyřídila si živnostenský list Z toho však vyplynula povinnost platit měsíčně zdravotní pojišťovně 1 360 Kč. Posléze však paní Hanka zjistila, že se na ni tato povinnost nevztahuje jelikož pečuje o dítě do 7 let. Pojistné tak bude úměrné tomu, kolik si skutečně vydělala. Výpočet pro stanovení výše pojistného bude následující: Příjmy činí 8000 * 12 = 96 000 Kč ročně, uplatňuje paušální odpočet ve výši 50 % výdaje jsou tedy 48 000 Kč. Příjmy z podnikání minus související výdaje krát 50 %, výsledkem je vyměřovací základ ve výši 24 000 Kč. Výše zdravotního pojištění tak činí 3 240 Kč ročně.
68
Lhůta pro podání tohoto přehledu a platba pojistného je do 8 dnů od podání přiznání k dani z příjmu. Například pokud se někdo s daněmi vypořádal již 10. února, měl zdravotní pojišťovně doplatit pojistné 18. února.
5.3.3
Zjednodušení administrativy podnikatele
Dříve začátek založení živnosti, ale i další procedury spojené s podnikáním vyžadovali množství formalit a vyplnění nejméně čtyř formulářů – na živnostenském úřadu, finančním úřadu a správě sociálního zabezpečení. Od roku 2006 mají živnostníci start svého podnikání značně ulehčen. Došlo ke zřízení tzv. centrálního registračního místa (CRM). 5.3.3.1
Centrální registrační místa
Od 1. srpna 2006 plní funkci CRM každý obecní živnostenský úřad. CRM umožňuje podstatné zjednodušení administrativních úkonů podnikatele, kdy patřičné registrace, přihlášky či oznámení dle zvláštních zákonů mohou být provedeny přímo na CRM. CRM přijme od klienta potřebné údaje a postoupí je příslušnému finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení, úřadu práce a zdravotní pojišťovně. CRM si tak zajistí styk s těmito institucemi samy. Pokud bude podnikatel provádět úkony prostřednictvím CRM, budou od něho potřebné
informace
získány
na
jednotném
registračním
formuláři
vydaným
Ministerstvem průmyslu a obchodu. Hlavním principem CRM je především zjednodušení postupu v procesu registrace podnikatelského subjektu. Došlo ke zjednodušení komunikace podnikatele s veřejnou správnou a současně je zajištěna efektivnější komunikace mezi orgány veřejné správy navzájem. Je na vůli podnikatele, zda sám doloží některé doklady, které potvrzují skutečnosti veřejné správě již známé, nebo zda si příslušný úřad tyto skutečnosti ověří sám. Konkrétně jde o zavedení možnosti, aby si živnostenský úřad sám obstaral výpis z Rejstříku trestů a tzv. potvrzení o bezdlužnosti. Začínajícím podnikatelům by se čas strávený na úřadech měl snížit z cca 11 hodin na 3 hodiny. CRM funguje nejen při zahájení podnikání, ale jeho prostřednictvím je možné oznamovat veškeré změny v údajích, které je možno oznámit prostřednictvím CRM při žádosti o vydání živnostenského oprávnění
69
Před zavedením CRM si musel živnostník sám zajistit výpis z Rejstříku trestů, ohlásit svou živnost u příslušného živnostenského úřadu a zaregistrovat se u orgánů státní správy (FÚ, správa sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovna), viz schéma 3. Od 1.8.2006 spolu s ohlášením živnosti u příslušného živnostenského úřadu CRM, vyplní podnikatel jednotný registrační formulář, živnostenský úřad poté rozešle tyto údaje všem příslušným úřadům veřejné správy, neodpovídá však za správnost vyplněných údajů. Pokud živnostník nedoloží údaje o své bezúhonnosti (výpis z Rejstříku trestů). CRM je povinen ověřit si bezúhonnost podnikatele sám, viz schéma 4.
Schéma 3: Povinnosti podnikatele před zavedením CRM
Schéma 4: Povinnosti podnikatele po zavedení CRM
PODNIKATEL, který se rozhodl podnikat jako FO
PODNIKATEL, který se rozhodl podnikat jako FO
Zajistí si výpis z Rejstříku trestů
Podnikatelé podnikající podle živnostenského zákona ohlásí svou živnost na příslušném úřadu, který plní funkci CRM a jsou zapsány do živnostenského rejstříku
Podnikatelé podnikající podle živnostenského zákona ohlásí svou živnost na příslušném úřadu a jsou zapsány do živnostenského rejstříku
Podnikatel vyplní jednotný registrační formulář
Přihlásí se k registraci u místně příslušného FÚ
Přihlásí sebe i zaměstnance u místně příslušné správy sociálního zabezpečení
CRM odešle potřebné údaje k FÚ, správě sociálního zabezpečení., zdravotní pojišťovně, elektronicky obstará výpis z Rejstříku trestů
Přihlásí sebe i zaměstnance u zvolené zdravotní pojišťovny
70
5.3.3.2 Elektronické podávání formulářů Další možností, která zjednodušuje administrativu, šetří čas nejen podnikatelům, ale také orgánům státní správy, je podávání formulářů elektronicky. Pomocí elektronizace veřejné správy dochází k vytvoření efektivní a velmi dynamicky fungující sítě institucí. Obliba elektronického podání neustále roste. Například u správy sociálního zabezpečení se k elektronickému podání formulářů zaregistrovalo 17 370 živnostníků v roce 2005, ke konci roku 2006 to bylo již 21 319, viz graf 9.
Graf 9: Elektronické podání formulářů u ČSSZ
počet podnikatelů
25000 20000 15000 10000
17370
21319
5000 0 2005
2006 roky
Zdroj: Komunikace s úřady může fungovat dvěma způsoby: •
S elektronickým podpisem Pokud chce podnikatel plně komunikovat s úřady, musí si zajistit tzv.
kvalifikovaný certifikát neboli elektronický podpis. Ten je obdobou průkazu totožnosti, neboť svazuje fyzickou totožnost subjektu s jeho totožností elektronickou. Musí tedy obsahovat
údaje,
aby
osoba
poplatníka
byla
jednoznačně
identifikovatelná.
Kvalifikovaný certifikát poskytují tři certifikační autority (Česká pošta, E-identity, První certifikační autorita). Nejlevnější je pak certifikát poskytovaný Českou poštou, lze ho pořídit za 190 Kč. •
Bez elektronického podpisu Elektronicky je možné podat formuláře i v případě, pokud podnikatel nemá
elektronický podpis. Uvedené formuláře jsou podány prostřednictvím datové zprávy
71
neopatřené zaručeným elektronickým podpisem (na disketě nebo po Internetu), součástí takového podání datové zprávy je e-tiskopis vytisknutý na PC uživatele, který podnikatelský subjekt podepíše a do tří dnů doručí úřadu státní správy. Výhoda tohoto postupu spočívá v tom, že si živnostník nemusí pořizovat zaručený elektronický podpis s kvalifikovaným certifikátem, přitom však může s úřady komunikovat elektronicky a využívat všech výhod programu (zejména automatické kontroly na správnost vyplnění a nápovědy).
5.4 Podnikatelé a sankce Živnostníci při své podnikatelské činnosti vykonávají a musí plnit řadu povinností, v případě jejich porušení jim mohou být uloženy sankce, jejichž výše se odvíjí od stupně závažnosti přestupků. Dodržováním povinností podnikatelů podle ustanovení živnostenského zákona se zabývá úsek kontroly živnostenského úřadu. Kontroly jsou prováděny přímo v provozovnách podnikatelů, kde je živnost provozována, nebo se podnikatel předvolává na obecní živnostenský úřad. Při zjištění porušení povinností stanovených živnostenským zákonem nebo jiných zvláštních předpisů jsou podnikatelům uloženy pokuty. Pokuty lze podnikateli uložit blokově až do výše 5 000 Kč.66 Proti blokovému uložení pokuty se živnostník nemůže odvolat. Příkladem pokuty udělené v rámci blokového řízení u podnikatele, který se zabývá prodejem spotřebního zboží, je sankce za špatné označení provozovny nebo neposkytnutí dokladů prokazující způsob nabytí určitého druhu prodávaného zboží, či neplnění oznamovacích povinností. Nejvíce pokut je podáno právě v blokovém řízení. Další závažným prohřeškem podnikatelů je neoprávněné podnikání.67 Je zřejmé, že podnikatel bez oprávnění k provozování živnosti neplní i další povinnosti v souvislosti se zaměstnanci, placením daní nebo placením zdravotního a sociálního pojištění. Z toho vyplývá, že taková osoba má menší náklady s podnikáním a může nabízet své produkty a služby levněji. V tomto případě živnostenský úřad vede správní
66
Blokové uložení pokuty se nevztahuje na neoprávněné podnikání. Za neoprávněné podnikání se považuje nejen provozování živnosti bez platného živnostenského oprávnění, ale patří sem také příklady, kdy u podnikatele sice došlo ke vzniku oprávnění podnikat, vlastní tedy živnostenský list, ale ve skutečnosti provozuje činnost, která není úplně pokryta rozsahem živnostenského oprávnění 67
72
řízení ve věci uložení sankce.68 Řízení o uložení pokuty může živnostenský úřad zahájit pouze do jednoho roku ode dne, kdy došlo k neoprávněnému podnikání, nejpozději pak do 5 let. Pokud se jedná o pokračující neoprávněné podnikání, pak nejpozději do 5 let od doby, kdy neoprávněné podnikání ještě trvalo (maximální výše pokut je stanovena podle toho, zda došlo k neoprávněnému podnikání v živnosti volné, řemeslné, vázané nebo koncesované, výše pokut je také odstupňována podle toho, zda se jedná o právnickou osobu – pokuta až do výše 1 mil. Kč, nebo fyzickou osobu – pokuta až do výše 200 000 Kč). Další řízení pokuty může živnostenský úřad, územní finanční orgán nebo celní úřad zahájit do 1 roku ode dne, kdy se o skutečnosti dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy taková skutečnost ještě trvala. Pokud se jedná o nesplnění povinnosti ve lhůtě do 3 let ode dne, kdy uplynula lhůta pro splnění povinností.69 Zde může být udělena pokuta až ve výši 1 mil. Kč. Písemné oznámení o pokutách uložených podnikatelům ve správním řízení, předává kontrolní úsek finančnímu odboru. Živnostenský úřad si vede evidenci o provedených kontrolách podnikatelů.
5.5 Vládní politika státu a její vliv na živnostníky Na vytváření podmínek pro podnikatelskou činnost a současně na počet živnostníků má výrazný vliv politika země. V minulých letech Česká republika zaznamenala výrazné snížení počtu živnostníků, tento úbytek nebyl náhodný, velkou měrou se na něm podílela politika vlády ČSSD, která novou legislativou komplikovala existenci malých a středních podnikatelů. Mezi zásadní komplikace patřilo zavedení minimální daně z příjmů, zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro placení zdravotního a sociálního pojištění, dlouhá doba potřebná pro založení firmy v důsledku rostoucí byrokracie státních úřadů, nutnost zavedení registračních pokladen70 či zvyšování minimální mzdy. V roce 2007 období vlády ČSSD skončilo a byla schválena koaliční vláda ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. Tato změna bude mít jistě výrazný dopad na 68
Zákon č.500/2004 Sb. správní řád K porušení povinností ze strany podnikatele nastává v případech špatného označení provozovny nebo pokud neměl na svém místě živnostenský list, porušení povinnosti ustanovit odpovědného zástupce, v případech, kdy je k tomu podnikatel povinen, nebo pokud podnikatel neoznámí např. změny údajů obsažených v ohlášení nebo žádosti o koncesi atd. 70 Maloobchodníci a provozovatelé hostinské činnosti na základě živnostenského oprávnění si museli pořídit pokladny s fiskální pamětí. 69
73
podnikatelský sektor. Ještě v předvolebním boji ODS usilovala o to, aby se podnikatelské prostředí stalo jednoduchým, transparentním a předvídatelným. Chtěla tak dosáhnout pomocí tzv. „balíčku“ změn, který by rychle odstranil v posledních letech nakupené problémy a zjednodušil povinnosti podnikatelů vůči státu. Jednalo se např. o roční daňové prázdniny, které si může živnostník vybrat v kterémkoliv roce volebního období, rovná daň ve výši 15 %, sjednocení DPH na 15 %, zrušení povinnosti odepisovat pro firmy s obratem do 15 mil. Kč, zrušení povinnosti mít registrační pokladnu, zrušení minimální daně, zrovnoprávnění živnostníků se zaměstnanci. Naplnění některých bodů z uvedeného balíčku a dalších nových změn se podnikatelé možná dočkají již od roku 2008, kdy Českou republiku čeká daňová a sociální reforma. První etapa reformy nové vlády by měla přinést změny, které se bezprostředně dotknou živnostníků: •
jednotná daň fyzických osob ve výši 15 %, zrušení minimální daně,
•
zvýšení snížené sazby DPH z 5 na 9 %,
•
zavedení ekologických daní,
•
stanovení stropů pro odvody pojistného,
•
zrušení společného zdanění manželů,
•
prodloužení povinného pojištění z 25 let na 35 let,
•
zrušení nemocenské v prvních třech dnech.
I když mnoho podnikatelů přikládá velký význam politickému prostředí pro své správné fungování, většina z nich je přesvědčena, že politici nekonzultují svá rozhodnutí s podnikatelskou sférou. Většina z nich odmítá přehnané zásahy státu do české ekonomiky. Jak uvádí Hrušovský, pouze minimum živnostníků (4 %) věří, že mají politici při rozhodování směrem k ekonomice na mysli především dobro a prosperitu podnikatelů, dostupné z .
74
5.6 Souhrnný praktický příklad na ekonomické aspekty živností V následujícím příkladu jsem se pokusila shrnout nejdůležitější povinnosti podnikatele, které musí plnit po zahájení své podnikatelské činnosti.
Pan Libor Handl podniká na základě živnostenského listu jako truhlář. Samostatnou cestou se vydal v podstatě nedobrovolně, jelikož přišel o stálé zaměstnání a byl nějakou dobu bez pracovního uplatnění, proto se rozhodl, že začne raději podnikat. Podniká už čtvrtým rokem od 1. února 2003, v tomto roce si také pořídil osobní automobil se zdvihovým objemem motoru 2 500 cm3, který dosud používá k podnikání. Zpočátku jeho volba vypadala jako správná, ale loňský rok pro něj nebyl příliš úspěšný. Nedařilo se mu získávat zákazníky a obchody, které sjednal nebyly moc výnosné. Celkově jeho příjmy z podnikání za rok 2006 činily 450 000 Kč, výdaje byly celých 330 000 Kč. Naštěstí měl úspory z předchozího roku, kdy se mu dařilo lépe. Pan Handl dále vyživuje osmiletého syna a v roce 2006 poskytl odběr krve.71
Na pana Handla se vztahují následující povinnosti: 1. Základní povinností je platba daně z příjmů finančnímu úřadu Příjmy pana Handla činily 450 000 Kč za rok 2006, výdaje 330 000 Kč. Zisk z podnikání: 450 000 – 330 000 = 120 000 Kč. Pan Handl převyšuje minimální základ daně, který činí 112 950 Kč, bude svou daňovou povinnost počítat z částky 120 000 Kč. Vzhledem k nízkým příjmům si pan Libor nespořil na důchod, nepořizoval nové bydlení, nerozdával dary na dobročinné účely, avšak může si uplatnit odpočet na dárcovství krve ve výši 2000 Kč, za každý odběr. Od částky 120 000 Kč tedy odečte 2000 Kč, tj. 118 000 Kč. Svůj snížený základ daně zaokrouhlí na celé stokoruny dolů tedy na 118 000 Kč. Z tohoto základu daně pak vypočítá daňovou povinnost a to 118 000 * 0,12 = 14 160 Kč. Od vypočtené daně může uplatnit slevy a to na poplatníka ve výši 7 200 Kč a dále na vyživované dítě ve výši 6 000 Kč. Daň pak činí 960 Kč. Finančnímu úřadu pan Handl odvede částku ve výši 960 Kč.
71
Bezpříspěvkoví dárci krve si mohou odečíst za každý odběr 2 000 Kč jako dar na zdravotnické účely. Pro uplatnění potřebují potvrzení o darování krve, které vystaví pracovníci odběru krve
75
2. Platba silniční daně za vozidlo používané k podnikání Roční sazba daně činí na automobil s objemem motoru 2500 cm3 3 600 Kč, měsíční sazba je 300 Kč. Daňová povinnost silniční daně činila za rok 2006 u pana Handla ve formě záloh na daň: •
15. 4. 2006
900 Kč
•
15. 7. 2006
900 Kč
•
15. 10. 2006 900 Kč
•
15. 12. 2006 600 Kč
•
31. 1. 2007
300 Kč
3. Platba sociálního pojištění Pan Libor má jako podnikatel povinnost k platbě sociálního pojištění. Posílal během roku 2006 správě sociálního zabezpečení minimální zálohy, které jako podnikatel musel, tedy 1 394 Kč za důchodové pojištění. Na zálohách tak za rok 2006 celkově zaplatil 16 728 Kč. To plně odpovídá platbám z minimálního vyměřovacího základu pro sociální pojištění, který byl v roce 2006 stanoven na 56 508 Kč.72 Od chvíle, kdy Libor podá správě sociálního pojištění Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2006, bude platit vyšší zálohy. Na rok 2007 je pro podnikatele stanovena minimální záloha 1 491 Kč měsíčně. Nemocenské pojištění si Libor neplatil, spočítal si, že se mu nevyplatí. Vyplacená nemocenská by byla velmi nízká. Proto se rozhodl pro komerční pojistku u České pojišťovny.
4. Platba zdravotního pojištění Zdravotní pojištění je pro pana Libora také povinné. Jako podnikatel, který nemá zaměstnanecké příjmy, též platí zálohy. V roce 2006 to bylo měsíčně od ledna do března 1 218 Kč, od dubna do prosince 1 272 Kč, celkem tedy 15 094 Kč, což odpovídá platbě podle minimálního vyměřovacího základu.73 Od ledna roku 2007 je třeba platit vyšší zálohu 1 360 Kč měsíčně.
72 73
56 508 Kč, tj. částka získaná z měsíčního vyměřovacího základu pro rok 2006 (4 709 Kč * 12 měsíců). Pan Libor nebude muset nic doplácet.
76
6
ZÁVĚR
Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na nejrozšířenější formu soukromého podnikání v současné době. Tím se stalo po roce 1991 živnostenské podnikání, kdy byla přijata živnostenskoprávní úprava. Stávající živnostenskoprávní úprava v České republice je založena na minimální regulaci vstupu do podnikání. Prakticky jsou uplatňovány jen požadavky na bezúhonnost a na odbornou způsobilost podnikatele u některých regulovaných živností. Pouze u omezeného počtu případů vymezených zákonem a upravených zvláštními předpisy se podmiňuje podnikání udělením úředního povolení. Právo podnikat u těchto koncesovaných živností vzniká až právní mocí rozhodnutí o udělení koncese, jehož předpokladem je kladné stanovisko věcně příslušného orgánu státní správy. Poměrně
snadné
získání
oprávnění
k živnostenskému
podnikání
je
vykompenzováno ne příliš výhodnými podmínkami pro podnikání. Za hlavní problémy v oblasti podnikání je považován především nedokonalý daňový systém, který podléhá neustálým změnám. K nejkritizovanějšímu způsobu zdanění patří institut minimální daně a povinnost platit daň, i když podnikatel nedosáhne žádného zisku. Dalším terčem kritiky jsou bezesporu neustále se zvyšující platby za sociální a zdravotní pojištění. Za velmi problematickou se jeví i spolupráce mezi podnikateli a státní správou, zejména z důvodu stále existující byrokracie. Situace podnikatelských subjektů se do určité míry ztížila i tím, že Česká republika vstoupila do Evropské unie. V tomto ohledu je důležité si uvědomit, že evropský právní systém je nadřazen národnímu systému a české zákony nesmějí být v rozporu s legislativou Evropské unie. Všechny tyto důvody mají negativní vliv na soukromé podnikání a jsou příčinou toho, že mnoho podnikatelů bylo nuceno v posledních letech ukončit svou činnost. Jelikož živnostenské podnikání představuje stabilizační prvek ekonomického systému, vstřebává část pracovních sil uvolňovaných z velkých podniků, myslím si, že je nutné mu věnovat daleko větší pozornost a snažit se podnikání živnostníkům určitým způsobem usnadnit. Trend v oblasti podnikání by měl směřovat k tomu, aby podnikatel byl ve své činnosti co nejméně zatěžován. K určité změně kupředu došlo v roce 2006, kdy se snížila administrativní zátěž podnikatelů prostřednictvím tzv. centrálních registračních
77
míst. Každý živnostenský úřad se tak stal centrálním registračním místem nejen pro ohlášení živnosti nebo podání žádosti o koncesi, ale i pro oznámení dalším správním úřadům jako jsou například finanční úřad, správa sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovna a úřad práce. Nejen začátek podnikání, ale i další procedury, které jsou s podnikáním spojené se tak obejdou bez celé řady formulářů. CRM funguje při zahájení podnikání, ale jeho prostřednictvím je možné oznamovat veškeré změny v údajích při žádosti o vydání živnostenského oprávnění. Platí tedy nejen při vydání ŽO, ale též i při ohlášení změny údajů, které byly předmětem původního ohlášení živnosti nebo žádosti o koncesi, pokud tak učiní podnikatel současně s tímto ohlášením na živnostenském úřadě Dle mého názoru může být administrativní zátěž podnikatelů snížena také využitím tzv. paušálních výdajů. Na odpočet výdajů od příjmů mají nárok všichni podnikatelé. Každý má jiné náklady a sám se rozhodne, co se mu vyplatí. Zda bude odečítat skutečné náklady, nebo uplatní odpočet výdajů takzvaným paušálem. Při využití paušálních výdajů odpadá povinnost vedení účetnictví, či daňové evidence, nemusí se zabývat složitým papírováním, vedením knihy jízd či archivací dokladů. Další
možností,
která
umožňuje
zjednodušení
administrativy,
nejen
podnikatelům, ale i orgánům státní správy, je elektronické podávání formulářů. Zejména v poslední době získává stále více na své popularitě. Pomocí elektronizace veřejné správy dochází k vytvoření efektivní a velmi dynamické sítě institucí. Úřady si tak mezi sebou mohou navzájem předávat potřebné informace. Od 1. ledna 2008 se uvažuje o významné sociální a daňové reformě, která by se výrazným způsobem dotkla i podnikatelů. Předpokládá se totiž zavedení rovné daně fyzických osob ve výši 15 %. Tato reforma bude mít jistě své odpůrce i příznivce. Ti co by nesli celou tíhu uvažované reformy je střední třída, naopak lidé s vyššími příjmy by na reformě vydělali. Pro podnikatele by to znamenalo odstranění stále diskutované minimální daně. Na druhé straně však dojde ke zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty ze současných 5 na 9 % a zavedení ekologické daně, což se projeví ve zvýšených nákladech na podnikatelskou činnost. Myslím si, že i když je živnostenské podnikání v naší zemi poměrně rozšířenou oblastí, české prostředí není podnikatelům příliš nakloněno. Za hlavní problémy, s kterými se podnikatelé každý den potýkají, považuji nestabilní a netransparentní
78
daňový systém, malou konkurenceschopnost domácích podniků, nepříznivé sociální a politické prostředí – především slabou podporu podnikatelských aktivit na straně politiků.
79
7
POUŽITÁ LITERATURA [1] DUŠEK, J. Převod daňové evidence na vedení účetnictví. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. s.120. ISBN 80-247-1044-7.
[2] Český statistický úřad [online 2007-03-30]. Csu [cit. 2007-03-30]. Dostupné na Internetu: .
[3] FLEISCHMANOVÁ, I., JANDOVÁ, V. Živnostenské podnikání. 1. vyd. Praha: Orac, 2001. 234 s. ISBN 80-86199-24-X.
[4] FLEISCHMANOVÁ, I., JANDOVÁ, V. Živnostenské podnikání v otázkách a odpovědích. 1. vyd. Praha: ASPI Publishing, 2003. str. 88. ISBN 80-86395-79-0.
[5] HORZINKOVÁ, E. Živnostenský zákon v praxi 2006/2007. 6. vyd. Olomouc: ANAG, 2006. 375 s. ISBN 80-7263-348-1.
[6] HORZINKOVÁ, E., BĚHOUNEK, P. Aspekty živnostenského podnikání v praktických aplikacích. 1. vyd. Praha: 1. VOX, 2005. 504 s. ISBN 80-86324-49-4.
[7] HORZINKOVÁ, E., URBAN, V. Živnostenský zákon a předpisy související s komentářem a příklady. 10. vyd. Praha: Linde, 2005. str. 447. ISBN 80-7201-497-8.
[8] HRUŠOVSKÝ, P. České prostředí není podnikatelům nakloněno [online 200703-30]. Idnes. cz [cit. 2007-03-30]. Dostupné na Internetu: .
80
[9] Jaký dopad má novela zákona o účetnictví na živnostníka s ročním obratem do 15 000 000 Kč [online]. Escape konsult – poradenská stránka pro podnikatele [cit. 2007-03-30]. Dostupné na Internetu: .
[10] JANKŮ, M. A KOLEKTIV. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 642 s. ISBN 80-7179-499-6.
[11] KOHOUTOVÁ, Z. Změna DPH – co bude levnější? [online 2007-01-09]. Idnes. cz [cit. 2007-03-30]. Dostupné na Internetu: < http://www.fincentrum.idnes.cz/zmena-dph >.
[12] Minimální daň – minimální základ daně [online 2007-03-21]. Jak podnikat poradna pro podnikatele a ostatní samostatně vydělávající [cit. 2007-03-28]. Dostupné na Internetu: < http://www.jakpodnikat.cz/minimalnizaklad.php>.
[13] Minimální mzda od 1.1.2007 [online 2006-12-20].Ministerstvo práce a sociálních věcí [cit. 2007-03-31]. Dostupné na Internetu: .
[14] MRKLASOVÁ, A. Česká správa sociálního zabezpečení fandí internetu [online 2007-02-07]. idnes.cz [cit. 2007-03-29]. Dostupné na Internetu: <www.fincentrum.idnes.cz>.
[15] OSVČ musí informovat o svých příjmech a výdajích za rok 2006 [online]. idnes.cz [cit. 2007-03-31]. Dostupné na Internetu: < http://zakony.idnes.cz/osvcmusi-informovat-o-svych-prijmech-a-vydajich-za-rok-2006>.
[16] Paušální výdaje – procentem z příjmů a daňové přiznání [online 2007-03-07]. Jak podnikat – poradna pro podnikatele a ostatní samostatně vydělávající [cit. 2007-03-29]. Dostupné na internetu: .
81
[17] PRŮCHA, P. Živnostenské oprávnění. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1997. 256 s. ISBN 80-210-3778-4.
[18] PRŮCHA, P. Živnostenské právo. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 163 s. ISBN 80-210-3778-4.
[19] VAVROŇ, J. V ČR pracuje oficiálně 174 tisíc cizinců [online 2007-02-17]. Stránka deníku Právo [cit. 2007-04-07]. Dostupné na Internetu: .
[20] ZÁTORSKÝ, J. Třetina Čechů odmítá rovnou daň [online 2005-12-21]. lidovky.cz [cit. 2007-03-28]. Dostupné na Internetu: .
[21] Změny v sociálním a zdravotním pojištění [online 2007-03-27]. Dumfinanci.cz [cit. 2007-03-30]. Dostupné na internetu: < http://www.dumfinanci.cz >.
[22] Živnostenský rejstřík [online]. Rzp.cz [cit. 2007-03-31]. Dostupné na Internetu: < http://www.rzp.cz/statistiky.html>.
Právní předpisy [23] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,ve znění pozdějších předpisů [24] Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů [25] Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů [26] Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů [27] Zákon č. 16/1993 Sb., o silniční dani, ve znění pozdějších předpisů [28] Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů [29] Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů
82
8
PŘÍLOHY
1. Živnostenský list 2. Rozhodnutí o udělení koncese 3. Koncesní listina 4. Jednotný registrační formulář pro fyzické osoby
83