Praha 13

Návrh sanace Stavba:

Kostel sv. Jana Křitele v Srbech Objednatel:

Omnium z.s. Smetanova 135 550 01 Broumov

Zpracovatel:

RECOC, spol. s r.o. Seydlerova 2451/8 158 00 Praha 13

Autoři:

Ing. Karel Košek

Elektronický zdroj: L:\POSUDKY.016\SRBY.SP_\TEXTY\SRBY-návrh sanace.docx\SRBY-návrh sanace

®RECOC, spol. s r.o., Seydlerova 2451/8, 158 00 Praha 13 ®RECOC, spol. s r.o., 28. října 864/273, 709 00 Ostrava

1

Obsah

1 2 2.1 2.2 3 4 4.1 4.2 4.3 4.4 5 5.1 5.2 6 6.1 6.2 7 8 9

2

Obsah .................................................................................................................................................2 Soubor použitých norem a literatury .................................................................................................2 Řada norem ČSN ................................................................................................................................2 Zákony a vyhlášky...............................................................................................................................3 Použité podklady a literatura .............................................................................................................3 Geologické poměry ............................................................................................................................3 Geomorfologické a hydrologické poměry ..........................................................................................3 Geologické poměry ............................................................................................................................3 Hydrogeologické poměry ...................................................................................................................4 Doporučení geologa ...........................................................................................................................4 Charakteristika objektu – stavebně technický průzkum ....................................................................4 Funkce a tvar budovy .........................................................................................................................4 Stávající stav kostela ..........................................................................................................................5 Návrh sanace ......................................................................................................................................6 Trysková injektáž ................................................................................................................................6 Další kroky sanace ..............................................................................................................................7 Závěr ...................................................................................................................................................7 Seznam obrázků .................................................................................................................................8 Seznam tabulek ..................................................................................................................................8

Soubor použitých norem a literatury 2.1 Řada norem ČSN

ČSN EN 12716 ČSN EN 1990 ČSN EN 1991-1-1 ČSN EN 1991-1-3 ČSN EN 1991-1-4 ČSN EN 1991-1-5 ČSN EN 1991-1-6 ČSN EN 1992-1-1 ČSN EN 1993-1-1 ČSN EN 1995-1-1 ČSN EN 1996-1-1 ČSN EN 1997-1

Strana

2|8

Provádění speciálních geotechnických prací – Trysková injektáž Eurokód: Zásady navrhování konstrukcí – oprava 1, 2, 3, 4; změny A1, Z1, Z2, Z3; NA ed. A; ed. 2 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí. Část 1-1: Obecná zatížení - Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb – oprava 1; změny Z1, Z2; NA ed. A Eurokód 1: Zatížení konstrukcí. Část 1-3: Obecná zatížení - Zatížení sněhem – oprava 1; změny Z1, Z2, Z3, Z4, Z5; NA ed. A Eurokód 1: Zatížení konstrukcí – Část 1-4: Obecná zatížení – Zatížení větrem – oprava 1,3.3; změny Z1,Z2,Z3; ed. 2, NA ed. A, změna A1 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí – Část 1-5: Obecná zatížení – Zatížení teplotou – oprava 1,2; změny Z1,Z2; NA ed. A Eurokód 1: Zatížení konstrukcí – Část 1-6: Obecná zatížení – Zatížení během provádění – oprava 1,2; změny Z1,Z2,Z3,Z4; NA ed. A Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí. Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby – oprava 1, 2; změny Z1, Z2; ed. 2, NA ed. A Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí. Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby – oprava 1; změna Z1, Z2, Z3; NA ed. A, ed. 2 Eurokód 5: Navrhování dřevěných konstrukcí. Část 1-1: Obecná pravidla – Společná pravidla a pravidla pro pozemní stavby – změna A1; NA ed. A Eurokód 6: Navrhování zděných konstrukcí. Část 1-1: Pravidla pro vyztužené a nevyztužené zděné konstrukce – oprava 1; NA ed. A Eurokód 7: Navrhování geotechnických konstrukcí. Část 1: Obecná pravidla – oprava 1; změna NA ed. A

Tento dokument obsahuje autorské dílo. Autorská práva k dílu vykonává společnost RECOC, spol. s r.o.

ČSN EN 1997-2

Eurokód 7: Navrhování geotechnických konstrukcí. Část 2: Průzkum a zkoušení základové půdy – opravy 1,2 ČSN ISO 2394 Obecné zásady spolehlivosti konstrukcí. ČSN ISO 13822:2005 Zásady navrhování konstrukcí – Hodnocení existujících konstrukcí.

2.2 Zákony a vyhlášky Zákon č. 183/2006 Sb o územním plánování a stavebním řádu v platném znění –

3 [1] [2] [3]

4

Použité podklady a literatura Architektonicko-stavební řešení, Omnium z.s., Ing. Jakub Děd, 05/2016 Podrobný inženýrsko-geologický průzkum, Gekon s.r.o., RNDr. Lubomír Aron, 05/2016 Stavebně technický průzkum, Arista Global s.r.o., Ing. J. Fořt, 02/2008

Geologické poměry 4.1 Geomorfologické a hydrologické poměry

Dle regionálně-geologického členění českého masivu spadá lokalita ke středočeskému proterozoiku, blíže k domažlickému krystaliniku. To je zde representované především svory [ID: 1333]. Jedná se o dvojslídné svory s granátem, staurolitem a andalusitem v místech kontaktů s vyvřelými horninami metamorfovanými ( přeměněnými ) na rohovce [ID: 1327]. Vlastní území pak náleží prostoru výskytu bazických magmatických hornin ( gaber, gabro-dioritů až gabronoritů [ID: 1565] neznámého ( pravděpodobně také proterozoického ) stáří. V okolí pak lze ještě vysledovat výskyt paleozoických biotitických drobně až středně zrnitých granitů [ID: 1546]

4.2 Geologické poměry V nejsvrchnější poloze ( pod 5 cm travním krytem ) byly do hloubky 0,4-0,7 m zastiženy navážky. Jednalo se převážně o hrubě zrnitý, slabě hlinitý písek s úlomky cihel. Hlouběji byly zastiženy jemnozrnné typy zemin, které dosahují do hloubky 2,5 m pod povrchem. Odlišit lze 3 typy zemin: písčité hlíny středně plastické jíly prachovité zeminy Všechny typy vykazovaly nízkou konzistenci. U svrchních vrstev ( písčitých hlín a jílů ) byla konzistence hodnocena jako tuhá až měkká, u podložních prachovitých náplavů pak jako měkká až kašovitá. Od uvedené hloubky 2,5 m byly zastiženy hrubozrnné náplavy řeky. Jednalo se o písčité, slabě zahliněné středně zrnité štěrky s obsahem hrubých valounů ( do 6-8 cm ) kolem 5-10%. Mocnost této polohy dosahuje v území 1,2-1,4 m, báze byla zastižena v hloubce 3,7-3,9 m. Hlouběji již byla zastižena eluvia podložních hornin. Jednalo se o ulehlé písčité zeminy slabě zahliněné, béžové, šedě a rezavě smouhované s ostrohrannými kameny velikosti do 5 cm. Od 5,4-5,5 m pod povrchem eluvia zpevňují a horniny již byly hodnoceny jako gabrodiority silně zvětralé až štěrkovito-písčitě rozložené. Jedinou odlišností v geologickém profilu je výskyt pevných silně písčitých jílů ve vrtu J-1 v hloubkovém intervalu 3,7-4,0 m. Tuto polohu lze hodnotit buď jako eluvia částečně odlišného charakteru, s ohledem na výskyt valounu v této poloze se spíše přikláníme k názoru, že se jedná o eluvia přeplavená. Geologické poměry byly zpracovány formou geologického řezu ( příloha č.3 ), dokumentace v grafické podobě ( vč. údajů o poloze a výšce sond ) se zatříděním zastižených zemin a hornin do tříd dle ČSN

Strana

3|8


EN ISO 14688-2, ČSN 73 6133 a u těžitelnosti i dle dřívější ČSN 73 3050 je přiložena za textem zprávy jako příloha č.4. Zde uvádíme pouze psanou dokumentaci a fotodokumentaci vrtů.

4.3 Hydrogeologické poměry Podzemní voda byla v obou vrtech zastižena mělce pod povrchem, v hloubce kolem 0,5 m a její úroveň odpovídá jak výskytu vody v sondě v kostele, tak v blízké řece. Dle provedeného rozboru lze podzemní vodu hodnotit jako neagresivní ( viz tab.1 ). Tabulka 1 - Chemismus podzemní vody (posouzení agresivity dle ČSN EN 206)

Chemická charakteristika pH (1) CO2 (mg/l ) SO42- (mg/l ) NH4+ (mg/l ) Mg2+ (mg/l )

obsah

agresivita 6,9 13,1 30,0 <0,01 19,1

-----------

4.4 Doporučení geologa Dle provedených prací, zastiženého geologického profilu a penetračních měření lze svrchní, jemnozrnné zeminy tvořící základovou půdu objektu kostela hodnotit jako málo únosné až neúnosné. Hodnota tabulkové výpočtové únosnosti Rdt* se u těchto zemin pohybuje od 130-140 kPa u svrchních písčitých hlín (F3), přes cca 80 kPa u tuhých jílů (F6) až po hodnotu kolem 50 kPa u prachovitých náplavů (F5). Toto neúnosné podloží má vliv na sedání a narušování objektu kostela. Příčinou může být i snížení konzistence prachovitých náplavů v důsledku zvýšení hladiny podzemní vody vlivem vzdutí vody v řece.

5

Charakteristika objektu – stavebně technický průzkum 5.1 Funkce a tvar budovy

Kostel sv. Jana Křitele v Srbech je pozoruhodná stavba situovaná na jižním břehu v údolní nivě řeky Radbuzy. Kostel byl postavený v době mezi roky 1744 a 1765. Podle historických údajů byla střední část a presbytář přistaveny na západní straně k původní oválné kapli. Z vnější strany má tento prostor obdélný tvar. Presbytář má nepravidelný pětiboký závěr. Na jižní straně je k závěru presbytáře přisazena čtvercová sakristie. Kostel má tři části: ze západu se vstupuje do oválné lodi kostela, zaklenuté kupolovitou klenbou. Dále se loď rozšiřuje o boční přístavby do trojtraktu. Ten je přestropen plackovou klenbou, uloženou na polokruhové klenebné pásy. Na bocích jsou valené klenby. Na loď navazuje polygonálně zakončený presbytář, zaklenutý kupolovou klenbou. K jižnímu boku presbytáře byla přistavěna sakristie, opět přestropená klenbou.

Strana

4|8


Obrázek 1 - Pohled na kostel

5.2 Stávající stav kostela Vlivem dlouhodobé neúdržby, nepříznivých geologických podmínek, regulací vodního toku v minulých desetiletích se technický stav kostela přiblížil ke stavu hluboce havarijnímu. Kostel zvenku nepůsobí přímo žalostným dojmem. Teprve vstupem dovnitř kostela je na první pohled vidět jeho velmi špatný stav. Klenby a zejména klenebné pásy jsou porušené trhlinami, mnohde jsou vypadlé oblasti zdiva z okenních záklenků. Zdivo v patě je do velké hloubky rozpadlé, evidentně vlivem vlhkosti a mrazu. Podlaha je zničená. Před cca 17 lety bylo provedeno statické zajištění a oprava střechy. Původní dřevěný krov byl nahrazen ocelovou konstrukcí a byla položena nová krytina. Opravena byla rovněž věžička v západním průčelí a část západního štítu. Tyto dílčí opravy však zdaleka nestačí pro zajištění stabilizace a bezpečnosti stávajících konstrukcí. Skutečností zůstává, že v prostoru krovu zůstaly zcela poškozené dřevěné prvky, od nichž dochází k dalšímu poškozování konstrukcí, klenebné pásy a klenebná pole jsou na mnoha místech velmi poškozená, v klenbě a v klenebních pasech je mnoho výrazných trhlin, zdivo objektu je vlivem statických poruch, mrazových cyklů a vlhkosti značně narušené a na mnoha místech hrozí destrukcí či zřícením. Klenba sakristie je již v současné době zřícená spolu se všemi vodorovnými prvky krovu nad sakristií a střechu sakristie nesou v současné době pouze poškozené krokve. Zřícením proto hrozí celá konstrukce sakristie. Poškozena jsou navíc četná nadpraží oken a dveří, zdivo záklenků je rozpadlé, rozvolněné. Podlaha je rozsáhle poškozena částečně vlivem mrazových cyklů a vlhkosti, částečně vlivem vandalismu. Mobiliář se v kostele nachází pouze v torzálním stavu. Na půdě jsou vidět dva zásadní stavební zásahy provedené v nedávné minulosti. Klenebné pásy byly přebetonovány a byly provedeny betonové ztužující věnce, stejně jako věnce nad obvodovými stěnami. Pohledově je v prostoru půdy značné množství betonu. Klenebné pásy vykazují množství trhlin, většinou s velkým rozevřením, odhadem i několik centimetrů. Plackové a kopulové klenby

Strana

5|8


mají výrazné trhliny, skrz které je vidět. Velkým problémem je soudržnost cihel kleneb s betonem, zejména pak v zimních měsících při tvorbě ledových krystalů ve spárách. Stav kleneb je v současné době havarijní, těsně před pádem. Druhým velkým zásahem byla náhrada původního dřevěného krovu ocelovou konstrukcí. Bohužel byly v krovu ponechány dřevěné prvky narušené i zničené dřevokaznou houbou. Nosné zdi jsou masivní, vyzděné z kamenného a smíšeného zdiva. Hlavním problém zdí jsou odmrzlé partie soklových částí. Zde je reálná možnost poruchy dalším rozpadem zdiva v kritických místech. Při dalším pokračování rozpadu zdiva dojde ke kolapsu přetížených průřezů – tedy ke zřícení části stěny. Vzhledem k provázanosti a stavu konstrukce bude s velkou pravděpodobností následovat pád některé z kleneb a řetězově pak pád i kleneb dalších.

Obrázek 2 - Interiér kostela

6

Návrh sanace

S ohledem na citovaný stav konstrukce kostela je v první řadě nezbytně nutné zajištění podzákladí, aby konstrukce kostela dále nesedala. Toto sedání je důsledkem výskytu nenosných zemin v podzákladí. Pro sanaci podzákladí proto navrhujeme provedení tryskové injektáže, což je forma zlepšení podzákladí bez dalšího zásahu do konstrukce. Jedná se vlastně pouze o zlepšení vlastností zemin, aniž se tato metoda zlepšení jakkoli dotkne konstrukce objektu.

6.1

Trysková injektáž

Trysková injektáž je moderní, rychlá a efektivní metoda vytváření speciálních základových prvků v zeminách a event. poloskalních horninách sloužící ke zlepšení kvality základových poměrů. Podstatou technologie je injektáž z vrtu do okolní zeminy, prováděná vysokým tlakem 30–55 MPa s použitím cementových a jílocementových směsí. Paprsek injekční směsi proudící přes trysky rozpojuje horninu na jednotlivé úlomky nebo jednotlivá zrna, přičemž dochází k jejich vzájemnému mísení a po zatuhnutí k vytvoření požadovaných prvků (sloup, lamela či jejich kombinace) a požadovanému zlepšení vlastností injektovaného prostředí. Strana

6|8


Po vyhloubení vrtu na projektovanou hloubku se do trysek nad vrtným nástrojem čerpá pod vysokým tlakem cementová směs, jejíž paprsek po průchodu tryskou) řeže a promíchává zeminu do vzdálenosti40–140 cm. Pokud se injekční soutyčí otáčí, vzniká základový prvek – sloup – což bývá nejčastější využití této technologie. Pokud se při vytahování injekční soutyčí neotáčí, vzniká rovinný podzemní prvek– segment nebo stěna. Pevnosti vytvořených prvků se dle druhu zeminy pohybují od 0,5 do 15 MPa, koeficient filtrace jev rozmezí k = 10−8 až 10−9 m.s−1.

6.2

Další kroky sanace

Ve chvíli, kdy bude provedena sanace podzákladových půd, je možné přistoupit k sanaci samotné nosné konstrukce objektu, spočívající zejména v: - Podchycení nosných konstrukcí výdřevami - Sešitím trhlin v konstrukci - Opravou dřevěných střešních prvků - Zabránění zatékání do objektu - Postupnou opravou a restaurováním jednotlivých částí kostela

7

Závěr

Navržená metoda podchycení kostela má výhodu, že se samotné konstrukce kostela nedotkne. Pouze nahradí dřevěný rošt, na kterém měl kostel být založen, ale průzkumy toto nepotvrdily. Sanace podzákladí je prvním a důležitým krokem v záchraně kostela

V Praze dne 13.6.2016 Ing. Karel Košek Autorizovaný inženýr pro statiku a dynamiku ČKAIT 0008742

Strana

7|8


8

Seznam obrázků

Obrázek 1 - Pohled na kostel ...................................................................................................................................................................5 Obrázek 2 - Interiér kostela......................................................................................................................................................................6

9

Seznam tabulek

Tabulka 1 - Chemismus podzemní vody (posouzení agresivity dle ČSN EN 206) ......................................................................................4

Strana

8|8

Tento dokument obsahuje autorské dílo. Autorská práva k dílu vykonává společnost RECOC, spol. s r.o. Jakékoliv užití, změna nebo jiný zásah do díla nebo poskytnutí oprávnění k výkonu práva dílo užít v jiném rozsahu, než stanoví výslovný souhlas/licenční smlouva, je v rozporu s autorským zákonem.

e-mail: [email protected] bankovní spojení: KB Praha 5 číslo účtu 315146071/0100

tel.: (+420) 251 624 661 IČO 43 00 10 84 DIČ CZ43001084

RECOC s.r.o. - PRAHA Seydlerova 2451/8 158 00 Praha 5

Praha 13

Recommend Documents