POWER 2 ABUSE
POWER 2 ABUSE
CANDOLE RESEARCH
Page 1
CANDOLE RESEARCH
POWER 2 ABUSE
Power 2 Abuse Relevance market coupling a relevenatního trhu ČEZu Martin Bebiak Leden 2012 Překlad z anglického originálu “Power 2 Abuse”
Poděkování Mnoho díků mým kolegům Janu Ondřichovi, Ivanu Kotevovi a Jamesi de Candole za jejich pomoc se studií.
Autor Martin Bebiak je analytik ve společnosti Candole Partners. Zabývá se analýzou hospodářské soutěže a trhu v oblasti výroby a obchodu s elektřinou. Je držitelem titulu Master of Economics na Vienna University of Economics and Business. Jeho dřívější studie, “ČEZ a zneužití dominantní tržní síly”, byla zveřejněna v červnu 2011.
Pro další informace prosím navštivte www.candole.com
Disclaimer Tato studie nebyla objednána a společnost Candole Partners ji připravila pouze k informativním účelům. Detaily jsou indikativní a kdykoli mohou být upraveny. Candole Partners nezaručuje přesnost a kompletnost této studie a nepřijímá odpovědnost za ztráty, které mohou být způsobeny využitím informací obsažených v této studii. Není to nabídka ani doporučení k nákupu nebo prodeji cenných papírů, souvisejících finančních nástrojů, nebo k účasti v konkrétní investiční, nebo obchodní strategii v jakékoli jurisdikci. Ukazatele úspěchu v minulosti nejsou zárukou pozitivního výkonu v budoucnosti. Analýzy a závěry zjištěné Candole Partners a obsažené v této zprávě mohly být již využity pro jiné zprávy. Candole Partners zde vyjadřuje své názory v době vzniku studie, které nemusí reflektovat názory a postoje klientů Candole Partners. Candole Partners také není zaangažována v žádné investiční či obchodní strategii, která by profitovala z rozšiřování názorů obsažených v této studii. Vyhrazujeme si právo zprávu upravovat. Tato zpráva, ani její části nesmí být reprodukovány a šířeny bez písemného povolení Candole Partners.
Copyright 2012: Candole Partners. Obálka: www.dobrovodsky.cz
CANDOLE RESEARCH
Page 2
POWER 2 ABUSE
TABLE OF CONTENTS 1.
ÚVOD ................................................................................................................................................... 4
2.
MARKET COUPLING: JEDEN RELEVANTNÍ TRH? .................................................................................. 5
3.
4.
2.1.
The Cellophane Fallacy ................................................................................................................ 5
2.2.
Market coupling trhu Nordpool .................................................................................................. 6
2.3.
The Power Fallacy ........................................................................................................................ 8
ČEZ A JEHO RELEVANTNÍ TRH ............................................................................................................ 12 3.1.
Česko - slovenské propojení trhu ............................................................................................. 12
3.2.
Česko-slovenské elektrárny určující cenu ................................................................................. 13
3.3.
Market coupling: Rakousko a Německo .................................................................................... 17
ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ .................................................................................................................... 20
CITACE ....................................................................................................................................................... 20
CANDOLE RESEARCH
Page 3
POWER 2 ABUSE
1. ÚVOD V naší dřívější studii s názvem „Power Abuse“ jsme ukázali, že vysoké ziskové marže ČEZu mohou být výsledkem jeho dominantní tržní síly. Za pomoci Herfindahl Hirschmanova Indexu (HHI) and Residual Supply Indexu (RSI) jsme dokázali, že ČR má jeden z nejkoncentrovanějších trhů v Evropě, srovnatelný snad jen s Francií a Belgií. A uzavřeli jsme s tím, že za předpokladu, že ČEZ je klíčovým dodavatelem elektřiny v ČR, je potenciál zneužití trhu veliký. ČEZ má díky své dominanci významně vyšší marži nad výrobní náklady (50 %), než jeho konkurence. Pro srovnání jsme spočítali, že němečtí výrobci mají obecně marži nad výrobní náklady ve výši 30 % (včetně nákladů na CO2 povolenky). Navíc upozorňujeme, že ČEZ je schopen uchovat svou marži na úkor ostatních účastníků trhu a spotřebitelů prostřednictvím nekonkurenčního chování - „vertical foreclosure“ a stlačování marží. Ukázali jsme, že ČEZ je schopen zabránit novým účastníkům trhu na něj vstoupit a využít výhod neobvykle vysokého rozdílu mezi mezními náklady výroby a převažující cenou elektřiny v ČR. ČEZ to dokáže, protože je vertikálně integrovaný a využívá dominantního postavení v nejdůležitější části řetězce - ve výrobě elektřiny. Abychom dospěli k těmto závěrům, museli jsme nejdříve definovat relevantní trh pro ČEZ. Provedli jsme různé testy využívané americkým ministerstvem spravedlnosti, bristkým regulátorem Ofgem a Evropskou komisí a došli jsme k závěru, že za účelem analýzy konkurence je pro ČEZ relevantní český trh. ČEZ naše závěry odmítl s tím, že jsou založeny na špatné definici relevantního trhu, protože jsme neuvažovali propojení trhu mezi Slovenskem a ČR, které vytváří pro ČEZ relevantní trh minimálně trh česko-slovenský. V “Power2Abuse” odpovídáme na tuto kritiku. V naší studii stavíme na závěrech předešlích studií v oblasti hospodářské soutěže, které byly provedeny v západní Evropě, a které vysvětlují, že dostatek propojující kapacity a jednotnost cen dvou trhů ještě nevytváří jeden relevantní trh. Dále ukazujeme, že v situaci, kdy se mezní výrobní náklady výrazně liší mezi oblastmi trhu, tak, jak je tomu v případě českého a slovenského trhu, by měla být tržní oblast s nižšími výrobními náklady (tedy český trh) vnímána pro účely analýzy hospodářské soutěže jako oddělený relevantní trh bez ohledu na propojení trhů. Zvláště pak v případě, kdy obchodnící a výrobci ze dvou propojených oblastí musí podávat nabídky ve svých domácích oblastech. Nakonec jsme připravili případovou studii Rakouska a Německa, abychom ilustrovali případ, kdy je skutečně propojení trhu synonymem pro relevantní trh.
CANDOLE RESEARCH
Page 4
POWER 2 ABUSE
2. MARKET COUPLING: JEDEN RELEVANTNÍ TRH? Definice relevantního produktového a geografického trhu je prvním krokem při analýze hospodářské soutěže. Před tím, než začne úřad na ochranu hospodářské soutěže analyzovat, zda společnost zneužívá svou dominantní pozici, nebo zda by měla být odsouhlasena fúze, musí přesně rozumět tomu, které společnosti jsou reálnými konkurenty dotyčné firmy. Tím, že definuje relevantní trh, může stanovit hranice, v rámci kterých společnost uplatňuje svůj tržní vliv. Pouze pokud je definován relevantní trh, může úřad spočítat podíly na trhu, nebo identifikovat zneužití dominantní pozice na trhu. Široká definice trhu může podcenit podíl na trhu a možnou existenci zneužití trhu (Evropská komise 2011). V oblasti trhu s elektřinou je definice produktového trhu jednoduchá, protože elektřina je homogenní zboží. Na druhou stranu definice geografického trhu je ošidná. Podle evropského práva se skládá relevantní geografický trh z oblasti, kde jsou podmínky konkurence dostatečně homogenní (Evropská komise 2011). Jako je tomu v případě „Power Abuse“, i zde se budeme snažit správně definovat relevantní trh pro ČEZ. Předložením nových argumentů budeme též reagovat na kritiku naší předcházející studie. V první kapitole reagujeme na hlavní kritiku, že ustanovením propojeného trhu mezi ČR a Slovenskem v roce 2009 se stal relevantním trhem pro ČEZ minimálně česko-slovenský trh. Tato kapitola se zaměří jak na teoretické, tak na praktické příklady nalezené v literatuře, které ukazují, že propojení trhu není zárukou jednoho relevantního trhu.
2.1. The Cellophane Fallacy Abychom porozuměli důležitosti správné definice trhu, představujeme slavný případ soutěžního práva. To nám pomůže pochopit specifika „Power Fallacy“, studie, na kterou později v této kapitole odkazujeme. “Cellophane Fallacy” je případ v oblasti soutěžního práva, proslavený tím, že špatně definoval relevantní trh pro DuPont, který byl v 50. letech monopolním výrobcem celofánu, a který byl obviněn americkým ministerstvem spravedlnosti ze zneužití tržní síly. V posledním rozsudku byl DuPont uznán nevinným ve věci zneužití tržní síly, protože jeho podíl na trhu obalových materiálů byl malý. Podle rozsudku existovalo mnoho obalových materiálů, které mohly nahradit celofán, z čehož vyplývalo, že pro DuPont byl relevantním trhem ten s obalovými materiály, nikoli s celofánem. (Office of Fair Trading 2001) Ke kvantifikaci míry reakce zákazníků na zvýšení cen celofánu DuPontem byl využit SSNIP test (Small but Significant Non-transitory Increase in Price). Úřady pro ochranu hospodářské soutěže tento test obvykle využívají k definici relevantního trhu. Účelem tohoto testu je zjistit, zda malá změna ceny vede
CANDOLE RESEARCH
Page 5
POWER 2 ABUSE spotřebitele ke změně dodavatele. Tak produkty, nebo společnosti, ke kterým zákazník přejde, patří k relevantnímu trhu dotyčné společnosti. Nejvyšší soud rozhodl, že na nárůst ceny u DuPont by spotřebitelé reagovali přechodem na jiné obalové materiály. Z toho Nejvyšší soud odvodil, že výrobci obalových materiálů jsou pro DuPont konkurenti a tudíž je relevantním trhem trh s obalovými materiály. (Office of Fair Trading 2001) Později byl tento rozsudek napaden ekonomy, kteří protestovali proti využité metodě definice relevantního trhu. Mnoho ekonomů včetně Turnera, nebo Posnera, argumentovalo nesprávným provedením testu, který vycházel místo z tržní ceny celofánu, z jeho ceny monopolní. Protože DuPont byl monopolní výrobce celofánu, měl sílu ceny celofánu zvednout nad tržní ceny – na monopolní ceny. Chybou nejvyššího soudu bylo využití již vysoké monopolní ceny celofánu do SSNIP testu. Tento nesprávný test ukázal, že cenový nárůst monopolní ceny celofánu motivuje spotřebitele přejít k náhradám celofánu. Kvůli nárůstu ceny celofánu by přešli spotřebitelé na levnější náhrady (obalové materiály). Pokud by místo toho byly využity konkurenční ceny, byl by výsledek kompletně odlišný, protože mírný nárůst konkurenční ceny celofánu by spotřebitele nevedl k přechodu na jeho náhrady. Správný test využívající konkurenční ceny by vedl k závěru, že relevantním trhem pro DuPonta je trh s celofánem. Následný rozsudek s touto úzkou definicí relevantního trhu by měl pro DuPonta mnohem vážnější důsledky (Olesen and Sundahl 2006).
2.2. Market coupling trhu Nordpool Studie “Power Fallacy“ přenáší zkušenosti z „Cellophane Fallacy“ na trh s elektřinou. Cellophane Fallacy ukázal na komplikace definice relevantního produktového trhu pro zboží s mnoha možnými náhražkami. Na druhou stranu „Power Fallacy“ se dotýká kritických míst, když definuje geografický trh. Specificky zpochybňuje tvrzení, že relevantním trhem v této oblasti je minimálně oblast propojených trhů systémem market coupling. Studie popisuje fungování západodánského trhu jako součásti propojené oblasti Nordpool. Konkrétně se studie snaží vysvětlit, proč cenová oblast v západním Dánsku (s nižšími výrobními náklady) často následuje nejvyšší ceny zaznamenané v sousedních tržních sektorech (s vyššími výrobními náklady). Abychom pochopili způsob, jakým Nordpool funguje, je důležité pochopit mechanismus propojení trhu, protože úprava se liší v Evropě region od regionu. Propojení trhu může mít mnoho forem (loose volume coupling, tight volume coupling, price coupling, market splitting). Normálně jsou propojeny day-ahead trhy v několika zemích prostřednictvím implicitních aukcí přeshraniční přenosové kapacity. To znamená, že obchodníci s elektřinou, pokud ji prodávají do jiné země, nemusí nakupovat přenosové kapacity, protože to je automaticky ošetřeno úřadem zabývajícím se propojením trhu.
CANDOLE RESEARCH
Page 6
POWER 2 ABUSE 1. Loose volume coupling: Čisté vývozní pozice jsou spočítány úřady dohlížejícími na propojení trhu a jsou zaslány na burzy, které je zakomponují do svých cenových nabídek. Burzy následně započítají tyto pozice do svých cen. Pravidla obchodu a algoritmy mezi propojenými oblastmi nemusí být přesně stejné. 2. Tight volume coupling: Čisté vývozní pozice jsou spočítány úřady dohlížejícími na propojení trhu a jsou zaslány na burzy, které je zakomponují do svých cenových nabídek. Burzy následně započítají tyto pozice do svých cen. Pravidla obchodu a algoritmy mezi propojenými oblastmi si odpovídají. Příkladem je Evropská společnost tržního propojení (European Market Coupling Company) (Německo – Skandinávská). 3. Price coupling: Čisté vývozní pozice a ceny mezi různými oblastmi jsou stanoveny prostřednictvím burz jednotlivých tržních oblastí. Příkladem je trh střední a západní Evropy (Německo, Rakousko, Francie, Benelux). Dalším příkladem je český a slovenský trh. 4. Market splitting: Podobné propojení trhu, ale existuje pouze jedna burza pro všechny tržní oblasti. Příkladem může být Dánsko, Švédsko, Norsko, Finsko, Estonsko a Mibel (Portugalsko, Španělsko) (APX-ENDEX 2010). Na trhu Nordpool je propojení trhu ošetřeno prostřednictvím systému market splitting. Znamená to, že burza (Nord Pool Spot) sbírá všechny nabídky z celého severského regionu (Dánsko, Švédsko, Norsko, Finsko, Estonsko), ze kterých derivuje systémovou cenu pro celý region. Proto jsou ceny v jednotlivých oblastech spočítány na základě všech tamních nabídek. Pokud se objeví odlišná cenová oblast, započítá burza do systémové ceny kapacitu obchodu mezi odlišnými oblastmi nutnou pro sblížení cen ve všech oblastech. Některé oblasti budou nad systémovou cenou (PH), některé pod (PL). Abychom dosáhli systémové ceny ve všech obchodních oblastech, burza přidává „nákup nezávislý na ceně“ v oblasti s nízkou cenou, která odpovídá velikosti nutné obchodní kapacity, a „prodej nezávislý na ceně“ ve vysoké cenové zóně. V důsledku toho je cena ve vysoké cenové oblasti snížena a v nízké cenové oblasti naopak zvýšena, čímž obě srovnávají systémovou cenu. Ceny se srovnají a systémová cena (P*) převáží. Situace je popsána v grafu č. 1. Pokud je nutná obchodní kapacita vyšší, než dovoluje kapacita propojení, vytvoří se zahlcení interkonektorů a trhy jsou odpojeny (Nordpool Spot).
CANDOLE RESEARCH
Page 7
POWER 2 ABUSE Graf č. 1: Srovnání cen mezi dvěma cenovými oblastmi prostřednictvím propojení trhu € Nákup
Prodej
€ Nákup
Nízká cenová oblast
Vysoká cenová oblast
Prodej
PH P*
P* PL
Množství včetně exportu
MW
Množství včetně importu
MW
Zdroj: Nord Pool Spot 2011
2.3. The Power Fallacy “Power Fallacy” je studie dánské konzultantské společnosti Economics for Energinet.dk, vytvořená pro dánského přenosového systémového operátora (TSO). Studie se soustředí na aspekty hospodářské soutěže při propojení trhu, přičemž odkazuje na specifika skandinávského trhu. Název studie odkazuje na „Cellophane Fallacy“, známý také jako „Celofánový paradox“. Hlavním argumentem studie je, že jednota ceny a dostatek propojovací kapacity automaticky nevytváří jeden relevantní trh. Studie vysvětluje, že v situaci, kdy se mezní náklady výroby mezi jednotlivými oblastmi významně odlišují, narůstají podněty pro netržní jednání. Níže poukazujeme na paralely mezi skandinávským a československým trhem a vysvětlujeme, jak mohou být závěry této studie využity pro česko-slovenský trh. Jak zmiňujeme výše, Nord Pool Spot je systém, kde jsou spojovací kapacity alokovány, aby minimalizovaly cenové rozdíly mezi oddělenými trhy. Za normálních okolností, tedy pokud přenosové a spojovací kapacity dostatečně zvládnou toky mezi různými cenovými regiony, budou mít všechny oblasti trhu společnou cenu. Na druhou stranu, pokud jsou přenosové a spojovací kapacity nedostatečné, cena mezi oblastmi trhu nebude stejná a povede k oddělování trhu. Studie ukazuje, že dostatečná přenosová a spojovací kapacita ještě nedokazují, že obě oblasti patří ke stejnému relevantnímu trhu (Olesen a Sundahl 2006). Proto je předpoklad, že oblast propojeného trhu automaticky definuje relevantní trh pro výrobce v jedné ze svých oblastí trhu, falešný. Ve skutečnosti může tento předpoklad vyvolat iluzi, ve které se relevantní trh zdá být větší, než ve skutečnosti je. V důsledku toho mohou mít národní a evropské úřady pro ochranu hospodářské soutěže v případech protikartelových, nebo fúzí, tendenci špatně posuzovat, nebo být příliš shovívaví (Olesen a Sundahl 2006).
CANDOLE RESEARCH
Page 8
POWER 2 ABUSE Obecně využívají úřady na ochranu hospodářské soutěže SSNIP testu, aby definovaly relevantní trh. V případě trhů s elektřinou se SSNIP test využívá k tomu, aby ukázal, zda je cena elektřiny ve dvou oblastech stejná. Pokud je, patří obě oblasti ke stejnému relevantnímu trhu. Tento přístup je založen na teorii arbitráže v mezinárodním obchodu: pokud je volný obchod, arbitráž mezi trhy naruší cenové rozdíly a ceny mezi dvěma trhy se vyrovnají (Zachman 2005). Při propojení trhu je to dáno: pokud je propojení trhů úspěšné, budou ceny ve všech obchodních oblastech stejné. A to je důvod, proč je analýza spojovací kapacity a její schopnosti srovnat ceny mezi oblastmi trhu obvykle brána jako dostatečná. Nicméně „Power Fallacy“ vysvětluje, proč samotná analýza ceny není dostatečná, pokud analyzujeme relevantní trh, nebo oblasti propojeného trhu. V Nord Poolu obdrží výrobce v jedné oblasti trhu oblastní cenu elektřiny bez ohledu na množství elektřiny vyrobené pro jinou oblast trhu. To znamená, že pokud výrobce v oblasti trhu s nižší tržní cenou vyváží elektřinu do oblasti s vyšší tržní cenou, bude jeho vývoz oceněn nižší cenou. Protože je všechna elektřina prodávána v jeho tržním regionu za nižší cenu, je motivace vyrábět pro oblasti trhu s vyšší cenou významně omezena. Studie definuje západodánský trh s elektřinou následujícími charakteristikami: 1. Oblast trhu je silně propojena s ostatními oblastmi Nord Poolu. 2. Technologie výroby elektřiny v Dánsku se výrazně liší od ostatních oblastí. 3. Dánský trh ovládá jeden monopolní výrobce (Olesen and Sundahl 2006) Velký podíl skandinávské elektřiny je vyroben ve vodních elektrárnách a tak výrobní náklady závisí na hydrologii. Dny s nepříznivými hydrologickými podmínkami, jako jsou například dlouhá období sucha, mohou být příčinou vysokých výrobních nákladů skandinávských výrobců, stejně tak jako dny, kdy jsou přehrady plné, mohou náklady redukovat. Na konkurenčním trhu je tržní cena určena mezními náklady mezní elektrárny. Mezní elektrárna je poslední a nejdražší elektrárna, která je spuštěna, aby uspokojila poptávku. Mezní náklady jsou extra náklady výroby, které musí výrobce zaplatit, pokud chce vyrobit další MWh elektřiny. Obvykle zahrnují ceny paliva, různé ceny provozních a udržovacích nákladů a také emisní poplatky. Studie dále analyzuje mezní náklady, se kterými může být
západodánský monopolní výrobce
konfrontován a jak to ovlivňuje jeho tržní chování. Podle studie má západodánský výrobce buď vyšší mezní náklady, než jeho skandinávští protějšci, nebo naopak nižší mezní náklady. V prvním případě, kdy jsou náklady v Dánsku vyšší než ve Skandinávii, povedou velké toky ze skandinávských zemí k možnému zahlcení interkonektorů. V důsledku toho se trh oddělí, čímž vytvoří ze CANDOLE RESEARCH
Page 9
POWER 2 ABUSE západního Dánska oddělenou cenovou oblast. Podle studie není tento scénář pro dánského výrobce relevantní, protože nemůže situaci ovlivnit svým vlastním chováním (Olesen a Sundahl 2006). Druhý scénář, kdy má západodánský monopolní výrobce nižší mezní náklady, je zajímavější pro dánského výrobce. Podle autorů má západodánský monopolní výrobce alternativu (Graf 2): Graf č. 2: Strategické volby monopolního výrobce elektřiny při market coupling
Konkurenční Cena
Cena
PN
PN = PDK
Celková poptávka
Celková poptávka
Domácí poptávka
MC
MC = PDK
Domácí poptávka
Anti - konkurenční
Vývoz
Vývoz
Množství
Snížená výroba v Dánsku
Množství Zdroj: Olesen a Sundhal 2006
Buď se může západodánský výrobce chovat tržně a prodávat s ohledem na skutečné mezní náklady (MC=PDK). To povede k vysoké poptávce po jeho levné elektřině. Proto bude velký tok elektřiny z Dánska do ostatních skandinávských zemí, což způsobí zahlcení interkonektorů a přenosových sítí. To povede k oddělení trhu, kde se budou ceny jednotlivých oblastí trhu lišit (PN≠PDK). Cena v Dánsku bude MC=PDK, zatímco cena v ostatních skandinávských oblastech PN. Západodánskému výrobci bude zaplacena tržní cena v jeho tržní oblasti (MC=PDK) za všechnu jeho výrobu, bez ohledu na to, kolik elektřiny vyváží do ostatních tržních oblastí. Další západodánský výrobce se může chovat netržně a zvýšit cenu na úroveň skandinávských oblastí. Může to udělat tak, že sníží svou výrobu. V důsledku toho nedojde k zahlcení přenosové sítě. Tržní cena v Dánsku zvyšuje skandinávskou cenu (PN=PDK). V důsledku toho západodánský výrobce získá za svou výrobu vyšší cenu elektřiny. Protože všechny oblasti jsou na stejné cenové úrovni (PN=PDK), zůstává propojení trhu mezi obchodními oblastmi nedotčené. Je jasné, že výrobce maximalizující zisk si vybere druhou, nekonkurenční možnost, protože mu to zajistí vyšší zisk. Navíc toto netržní chování vytváří iluzi o tom, že propojení trhu umožňuje konkurenční trh, protože ve všech cenových oblastech převažuje stejná cena. Jak již bylo zmíněno, úřady na ochranu hospodářské soutěže využívají k definici relevantního trhu SSNIP test. V případě trhů s elektřinou zjišťují, zda je cena ve dvou oblastech stejná. Pokud tomu tak je, obě oblasti patří ke stejnému
CANDOLE RESEARCH
Page 10
POWER 2 ABUSE relevantnímu trhu. Nicméně je to právě nekonkurenční chování západodánského výrobce, které popisujeme výše, které vytváří stejnou cenu ve všech cenových oblastech. Ceny jsou vskutku stejné ve všech cenových oblastech, ale zatímco ceny v ostatních oblastech jsou výsledkem konkurenčních nabídek, v západodánské oblasti je to monopolní cena vyplývající z nekonkurenčního chování. Stejně, jako v „Cellophane Fallacy“ zvedl dominantní DuPont ceny na monopolní cenu, zvedl v „Power Fallacy“ západodánský výrobce cenu na vyšší cenovou oblast. Oba to mohli udělat, protože zaujímali na trhu ve své oblasti dominantní postavení (Olesen a Sundahl 2006). Autoři “Power Fallacy” uzavírají, že je neadekvátní počítat, zda je dostatečná spojovací kapacita a cenová jednota, když definujeme relevantní trh. Když se výrobní náklady významně liší mezi oblastmi trhu, měly by úřady na ochranu hospodářské soutěže navzdory propojení trhu brát v úvahu oblasti trhu s nižšími výrobními náklady a odděleným relevantním trhem (Olesen a Sundahl 2006).
CANDOLE RESEARCH
Page 11
POWER 2 ABUSE
3. ČEZ A JEHO RELEVANTNÍ TRH 3.1. Česko - slovenské propojení trhu Tak, jako v kapitole 2.2 popisujeme fungování propojeného skandinávského trhu, v této kapitole ukazujeme, jak propojení českého a slovenského trhu funguje v praxi. Našim záměrem je ukázat paralely mezi česko-slovenským a skandinávským trhem a vysvětlit, proč jsou závěry „Power Fallacy“ aplikovatelné také na český trh. Český a slovenský trh s elektřinou byly propojeny v roce 2009 systémem price coupling. Jak stojí v kapitole 2.2, znamená to, že účastníci trhu obchodují elektřinou ve svých oblastech. V každé oblasti trhu probíhá obchod s elektřinou. Ceny a toky mezi těmito dvěma oblastmi jsou stanoveny obchodem s elektřinou v jednotlivých oblastech trhu. Obě burzy s elektřinou (OTE a OKTE) sbírají odpovídající nabídky pro své oblasti a stanoví vlastní oblastní cenu. Když se objeví rozdílná tržní cena, burzy spočítají obchodní kapacitu těchto dvou oblastí, která je nutná ke srovnání ceny mezi nimi, čímž vytvoří systémovou cenu. Aby této ceny dosáhli, doplňují „nákup bez ohledu na cenu“ v nízké cenové oblasti, který odpovídá velikosti nutné obchodní kapacity a „prodej bez ohledu na cenu“ ve vysokém cenovém pásmu. V důsledku toho je ve vysokém cenovém pásmu oblastní cena snížena, a naopak v nízkém cenovém pásmu zvýšena, přičemž obě srovnávají systémovou cenu. Pokud je nutná obchodní kapacita vyšší, než umožňuje kapacita interkonektorů, vznikají přetížení a trhy jsou odděleny. Ceny mezi dvěma oblastmi se liší a nebude žádná systémová cena (OKTE, a.s.2010). Je dost dobře možné, že riziko zneužití trhu, které autoři „Cellophane Fallacy“ identifikují v případě skandinávského trhu, je přítomné také v případě česko-slovenského trhu. Je to proto, že účastníci trhu mohou učinit nabídku pouze v jimi nabízených oblastech, kterým dominuje pouze jeden výrobce elektřiny. Třetí podmínkou, kterou bychom měli v případě česko-slovenského trhu zkoumat, je, kde jsou výrobní náklady v jedné oblasti výrazně nižší. Všechny tyto podmínky umožňují dominantnímu výrobci nekonkurenční jednání. Obecně existují dva způsoby, kterými může firma vyrábějící elektřinu využívat svou tržní sílu: 1. Omezováním nabídky výrobní kapacity na trhu (zadržování kapacity) 2. Zvyšováním ceny výroby elektřiny, typicky nad mezní náklady (Short and Swan 2002) Abychom určili, jak je tomu na česko-slovenském trhu, musíme nejdříve určit, zda se mezní náklady mezi těmito dvěma zeměmi výrazně liší. Navíc musíme určit, zda je propojení trhu úspěšné, čímž máme na mysli, že převažuje systémová cena a mezi zeměmi nejsou přetížená přeshraniční propojení.
CANDOLE RESEARCH
Page 12
POWER 2 ABUSE Graf 3 níže ukazuje, že až na několik málo výjimek jsou české a slovenské ceny konzistentně identické, což by poukazovalo na existenci jednoho trhu. Graf č.3: Rozdíly mezi českými a slovenskými cenovými oblastmi v roce 2011 €/MWh 10 5 0 1/1/11 1/2/11 1/3/11 1/4/11 1/5/11 1/6/11 1/7/11 1/8/11 1/9/11 1/10/11 1/11/11 1/12/11 -5 -10 -15 -20 -25 -30 -35 -40 -45 Zdroj: OKTE a OTE, Vlastní výpočty
V roce 2011 se ceny lišily pouze v 18 dnech, neboli v 5 % času. V konkurenčních tržních podmínkách by taková statistika ukazovala, že konkurenční cena mezi zeměmi je velmi podobná a že spojovací kapacita je dostatečná, aby srovnala jakékoli cenové odlišnosti. Další možností je, že ceny vypadají podobně, protože dominantní výrobce uměle zvyšuje své ceny na ceny ve vyšší cenové oblasti.
3.2. Česko-slovenské elektrárny určující cenu Na konkurenčním trhu s elektřinou je tržní cena určena mezními náklady mezní elektrárny. Mezní elektrárna je poslední a nejdražší elektrárna, která je uvedena v provoz, aby uspokojila poptávku. Na nabídkové křivce je obvykle značena linií, která spojuje všechny elektrárny v zemi prostřednictvím jejich mezních nákladů. Mezní náklady jsou extra náklady výroby, které výrobce musí zaplatit, pokud chce vyrobit jednu extra MWh elektřiny. V této studii zahrnují ceny paliva, transportu paliva a emisní poplatky. Abychom mohli určit mezní elektrárnu, musí nabídková křivka reprezentovat všechny elektrárny v zemi. Protože součet všech elektráren, které jsme využili (>100MW), nedosahovala celkové instalované kapacity země, znásobili jsme instalovanou kapacitu každé elektrárny faktorem, který bral v úvahu palivový mix v zemi (celková instalovaná kapacita v zemi/celková instalovaná kapacita vybraných elektráren) a tak jsme dosáhli aktuální instalované kapacity v zemi. Tímto způsobem jsme získali nabídkovou křivku, která reprezentuje všechny elektrárny.
CANDOLE RESEARCH
Page 13
POWER 2 ABUSE Navíc na naší nabídkové křivce je kapacita každé elektrárny multiplikována zátěžovým faktorem typickým pro tento typ elektrárny, protože chceme odhadnout průměrnou dostupnost této elektrárny, přičemž odlišujeme dostupnost ve vztahu k plánovaným a neplánovaným výpadkům. Tímto způsobem odvozujeme průměrnou roční nabídkovou křivku pro Slovensko a Českou republiku. Protože se obnovitelné zdroje, jako například solární a větrné elektrárny, neúčastní volného trhu, nebereme je v úvahu. Obnovitelné zdroje, jsou díky legislativní úpravě podpory obnovitelných zdrojů vždy v nabídce a pro nabídkovou křivku jsou tedy irelevantní. Nepočítáme ani přečerpávací vodní elektrárny, protože jejich dostupnost je omezená a nejčastěji jsou využívány pro vyvážení rozvodné sítě a podpůrné služby. Ceny paliva a výše CO2 emisí byly získány od účastníků trhu a z veřejně dostupných dat. Nákladové křivky jsme počítali na základě dat získaných od ENTSO-E (European Network of Transmission System Operators for Electricity), kteří poskytli hodinová data pro rok 2011. Graf č.4: Česká merit-order křivka €90 €80
Mezní náklady
€70 Průměrná základní zátěž
€60 €50
Průměrná zátěž ve špičce + Vývoz
Průměrná zátěž ve špičce
Plyn Hnědé uhlí
€40 €30
Černé Uhlí
€20
Jádro
Voda
€10 €0
2,000
4,000
6,000 8,000 Instalovaný výkon (MW)
10,000
12,000
14,000 Zdroj: Vlastní výpočty
Graf č. 5: Slovenská merit-order křivka €90
Hnědé uhlí
€80
Mezní náklady
€70 €60
Plyn
€50
Černé uhlí
€40 €30 €20
Jádro
Voda
€10
Průměrná základní zátěž
Průměrná zátěž ve špičce
€0
500
1,000
1,500
2,000 2,500 3,000 Instalovaný výkon (MW)
3,500
4,000
4,500
Zdroj: Vlastní výpočty
CANDOLE RESEARCH
Page 14
POWER 2 ABUSE Z protnutí nákladové křivky s nabídkovou křivkou je zřejmé, že česká nabídková křivka má výrazně nižší mezní náklady, než křivka slovenská. Slovenská mezní elektrárna odpovídá ceně elektřiny na Slovensku, zatímco česká křivka je významně pod touto úrovní. Tabulka č 1: Vybrané ceny elektřiny (2011 průměr) ČR Future ČR Day 20121 ahead Cena ve základním zatížení € 53.99 € 50.60 (€/MWh) Cena ve špičce (€/MWh) € 68.38 € 56.90
SR Future 20122
SR Day ahead
€ 54.01
€ 50.90
€ 68.67
€ 57.50
Zdroj: PXE, OTE and OKTE
Pro srovnání ukazujeme mezní elektrárny obou zemí. Je to elektrárna, kde se protíná nákladová a nabídková křivka. Tabulka č. 2: Mezní elektrárny ČR (€/MWh) SR (€/MWh)
Typ paliva
Základní zatížení
Špička
Hnědé uhlí Černé uhlí/Plyn
€ 27.98 € 50.77
€28.44 € 63.07 Zdroj: Vlastní výpočty
Možným vysvětlením pro rozdíl mezi českou a slovenskou mezní elektrárnou může být objemná spojovací kapacita těchto dvou trhů. Díky této kapacitě budou vyšší slovenské a nižší české ceny srovnány. Toto vysvětlení můžeme zkontrolovat prozkoumáním spojovací kapacity dostupné pro propojení trhu - kapacity propojení trhu – a sledovat její využití hodinu po hodině. Ukážeme její využití a kapacitu v obou směrech mezi zeměmi. Tabulka č. 3: Průměrná kapacita propojení trhu 2011 a její využití Kapacita propojení trhu 2011 (MCC) Dostupná MCC (MW) Využitá MCC (MW) Využitá MCC ( % z dostupné MCC)
CZ → SK
SK ← CZ
1063 175 16.5%
1864 109 5.8% Zdroj: OKTE
Tabulka č. 3 ukazuje, že navzdory významné kapacitě propojení trhu je tato zřídka využívána. To může to být vysvětleno skutečností, že day-ahead ceny v obou oblastech jsou velmi podobné a tak není nutné ceny mezi těmito dvěma oblastmi příliš vyrovnávat, ačkoli mezní elektrárny jsou výrazně odlišné. Stejně jako v dánském případě to budí podezření, že ceny v nižší cenové oblasti jsou uměle zvyšovány na úroveň ve vyšším cenovém pásmu. ČEZ na to má prostředky, protože je dominantním dodavatelem elektřiny na českém trhu.
1 2
Trading period: Obchodní období: 01.01.2011-31.12.2011 Trading period: Obchodní období: 01.01.2011-31.12.2011
CANDOLE RESEARCH
Page 15
POWER 2 ABUSE Dále ukazujeme, jak je český trh závislý na nabídce největšího výrobce, tedy ČEZu, pomocí ukazatele RSI (Residual Supply Index). Tento ukazatel je spočítán vydělením instalovaného výkonu poptávkou (kromě výkonu největšího výrobce). Pokud vyjde hodnota nižší než 1, není dost výkonu k uspokojení poptávky. V důsledku toho je největší výrobce podstatný (klíčový) pro fungování trhu a má příležitost své dominantní pozice zneužít. Abychom zkompilovali index, využíváme několik zdrojů. Data pro poptávku jsme získali z hodinových hodnot od ENTSO-E, data o importu také. Nabídku jsme spočítali odečtením dostupného výkonu ČEZu (největšího výrobce) od celkového dostupného výkonu. Dostupný výkon jsme změřili na základě průměrného týdenního základu a bere v úvahu plánované výpadky. Graf č. 6: Zobrazení zbytkové nabídky výroby v roce 2010
Instalovaný výkon (MW)
18,000 16,000
Instalovaný výkon s importem
14,000 12,000
Instalovaný výkon ČR
10,000 8,000 6,000
Instalovaný výkon ČR s dovozy a bez ČEZ
4,000 2,000 1 337 673 1009 1345 1681 2017 2353 2689 3025 3361 3697 4033 4369 4705 5041 5377 5713 6049 6385 6721 7057 7393 7729 8065 8401
0
Poptávka
Hodina Zdroj: ČEPS and ENTSO-E, Vlastní výpočty
Graf výše ukazuje nabídku a poptávku v ČR v roce 2010. Je to také grafická prezentace RSI indexu. Graf odhaluje, do jaké míry konkurenti ČEZu, včetně importérů, nejsou schopni pokrýt roční poptávku. To umožňuje ČEZu kdykoli zneužít svou dominantní pozici, například omezením nabídky za účelem zvýšení cen. Popis výpočtů aktuálního RSI naleznete v tabulce č. 4. Tabulka č.4: Index zbytkové nabídky v sektoru české výroby elektřiny v roce 2010 ČEZ klíčový Průměrný Špička Czech Republic 99.99% 0.6093 1.002
Nízký 0.4312
Zdroj: ČEPS a ENTSO-E, Vlastní výpočty
CANDOLE RESEARCH
Page 16
POWER 2 ABUSE
3.3. Market coupling: Rakousko a Německo Propojení německého a rakouského trhu je založeno na propojení price coupling a funguje tak mnoho let, v roce 2010 se rozšířilo do Francie a zemí Beneluxu a tak vznikl Středozápadní obchodní prostor (Central West Europe - CWE) (EPEXSPOT 2011). Elektřina je většinou obchodována na Evropské energetické burze (European Energy Exchange - EEX) v Lipsku pod jménem „Phelix“. Protože od doby liberalizace trhu s elektřinou poptávka po spojovací kapacitě nikdy nepřesáhla přenosovou kapacitu, nebylo mezi Rakouskem a Německem zaznamenáno žádné zahlcení přeshraničního spojení. To vysvětluje, proč EEX od dubna 2005 nabízí energetické smlouvy Rakousku (Nitsche, et.al. 2010). Existence jedné obchodní platformy EEX (EPEX Spot) je jediným, avšak klíčovým rozdílem mezi československým propojením trhu, nebo Nordpoolem. Znamená to, že rakouští a němečtí výrobci mohou prodávat na stejné energetické burze – Rakousko má vlastí burzu, ale jen velmi málo rakouské elektřiny je tam obchodováno (Bundeskartellamt 2011). Možnost zneužití trhu je mnohem menší, protože rakouské a německé firmy prodávají na stejné burze, kde žádný výrobce není dominantní. Pro srovnání, český výrobce, který prodává na day-ahead trhu, může prodávat pouze na české obchodní platformě, což zvyšuje pravděpodobnost zneužití trhu, kde je jeden dominantní výrobce. Naše hypotéza je, že elektrárna určující cenu v Rakousku i Německu bude mít podobné náklady, které budou na EEX představovat tržní cenu, kterou bychom očekávali na konkurenčním trhu. V tabulce č. 5 představujeme obchodní výsledky vybraných produktů na EEX. Tabulka č. 5: Vybrané produkty elektřiny (průměř za rok 2011) Cena ve základním zatížení (€/MWh) Cena ve špičce (€/MWh)
Phelix Day-ahead
Phelix Future 20123
€ 51.12
€ 56.05
€ 57.12
€ 68.99 Source: EEX
Dále zjistíme, zda je tržní cena stanovena mezními náklady mezní elektrárny. Mezní náklady rakouských a německých elektráren spočítáme za využití stejné metodologie, kterou jsme využili pro české a slovenské elektrárny v části 4.2.
3
Trading period: 01.01.2011-31.12.2011
CANDOLE RESEARCH
Page 17
POWER 2 ABUSE Graf č. 7: Německá merit-order křivka €100
Olej
€90 €80
Plyn
Mezní náklady
€70 €60 €50
Černé uhlí
Hnědé uhlí
€40
Průměrná základní zátěž
€30 €20 €10
Průměrná zátěž ve špičce
Voda Jádro
€0
10,000
20,000
30,000 40,000 50,000 Instalovaný výkon (MW)
60,000
70,000
Zdroj: Vlastní výpočty
Z grafu č. 7 a 8 je zřejmé, že v obou zemích je mezní elektrárnou elektrárna plynová. Technologie a dodávky plynu jsou podobné v obou zemích, stejně jako výrobní náklady těchto elektráren. Proto cenová vyrovnanost těchto dvou propojených oblastí trhu nepřekvapuje. Table 6: Marginal power plants Tabulka 6: Mezní elektrárna Typ paliva
Základní zatížení
Špička
Plyn Plyn
€ 51.15 € 58.02
€ 57.67 € 69.08
Německo (€/MWh) Rakousko (€/MWh)
Zdroj: Vlastní kalkulace
Podobně na Slovensku je mezní elektrárnou elektrárna plynová a/nebo elektrárna na černé uhlí. Nicméně v ČR je mezní elektrárna na hnědé uhlí s naprosto odlišnými výrobními náklady. Rozdíly mezi výrobními náklady jsou navyšovány díky skutečnosti, že ČEZ má většinu hnědého uhlí z vlastních zdrojů. Prostřednictvím své dcery Severočeské doly, vlastní ČEZ 48,6 % trhu s hnědým uhlím. Obecně je český trh s hnědým uhlím oligopolní, přičemž 3 společnosti vlastní téměř celý trh - Czech Coal má podíl na trhu 31,9 % a Sokolovská uhelná 18,9 % (Severočeské doly a.s.) ČEZ tedy může pokrývat 50 % spotřeby z vlastních dodávek uhlí, přičemž si garantuje nízké ceny. To vysvětluje hlavní rozdíl mezi mezními náklady mezi ČR a jejími sousedy.
CANDOLE RESEARCH
Page 18
POWER 2 ABUSE Graf č. 8: Rakouská merit-order křivka €100
Olej
€90 €80
Mezní náklady
€70 €60
Průměrná zátěž ve špičce
Plyn
€50
Černé uhlí Průměrná základní zátěž
€40 €30 €20
Voda
€10 €0
1,000
2,000
3,000
4,000
5,000
6,000
7,000
8,000
Instalovaný výkon (MW) Zdroj: Vlastní výpočty
Závěrem je, že Rakousko a Německo patří ke stejnému relevantnímu trhu díky skutečnosti, že obě země sdílí jednu obchodní platformu pro day-ahead trh. A obě země mají elektrárny určující cenu s podobnými cenovými úrovněmi. Je to způsobeno skutečností, že náklady na technologie a dodávky paliva jsou podobné. Na rozdíl od toho mají Česká republika a Slovensko podobné elektrárny určující cenu s výrazně rozdílnými cenovými úrovněmi. To je způsobeno tím, že ČEZ vlastní většinu paliva, které potřebuje k výrobě elektřiny. Navíc mají obě země oddělené obchodní platformy, na kterých prodávají výrobci. To usnadňuje ČEZu zneužít trh, protože na této české obchodní platformě má dominantní postavení.
CANDOLE RESEARCH
Page 19
POWER 2 ABUSE
4. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ V “Power2Abuse” ukazujeme, že český trh je relevantním trhem pro ČEZ za účelem analýzy hospodářské soutěže. Stavíme na závěrech naší dřívější studie a argument posilujeme zaměřením na vliv propojení českého a slovenského trhu na relevantní trh ČEZu. Ukazujeme, že jeden relevantní trh nemůže být v zemích, kde je nedostatek konvergence ve výrobních nákladech a pokud jsou obchodní oblasti geograficky oddělené. Vysvětlujeme to v souvislosti s nákladovými křivkami jednotlivých zemí a určením elektrárny určující cenu (mezní elektrárny). Ačkoli jsme se v této studii zaměřili na ČR, tržní dominance se stala mnohem více relevantní v celé EU, než kdy dříve. Evropská komise začala prosazovat reformy za účelem vytvoření jednotného evropského trhu s elektřinou prostřednictvím propojení národních day-ahead trhů a doufá, že tento ambiciózní projekt dokončí do roku 2014. Tato ambice je chvályhodná, protože usnadňuje přeshraniční obchod s elektřinou a eliminuje možnosti arbitráže mezi státy, čímž vytváří na day-ahead trzích jednotnou cenu elektřiny. Snahy Evropské komise zlepšily průhlednost obchodování. Ale definice relevantního trhu není pro ekonomy a právníky stále jasná. Podle evropského práva je relevantní geografický trh „oblast, kde jsou konkurenční podmínky dostatečně homogenní“ (EK 2011). Náklady na výrobu se díky využití rozdílných technologií, dostupných zdrojů, struktury dodavatelů a klimatu liší stát od státu. Trhy s výrobou elektřiny jsou vysoce koncentrované, ve Francii a Belgii stejně, jako v ČR. I více konkurenční trhy, jako Německo jsou v nejlepším případě oligopolní a podmínky pro zneužití dominantní pozice zůstávají. Navzdory pokroku posledních let v oblasti integrace trhu považujeme šetření specifických národních charakteristik za nedílnou součást správné definice relevantního trhu pro účely analýzy hospodářské soutěže. Podle nás nesprávná definice relevantního trhu pro ČEZ umožnila v minulosti ČEZu uniknout adekvátní pozornosti úřadů dohlížejících na hospodářskou soutěž. Je jasné, že když je relevantním trhem pro ČEZ ČR, pravděpodobnost, že ČEZ zneužívá svou dominantní sílu na trhu, roste, stejně jako potřeba tvrdšího dohledu regulátora.
CANDOLE RESEARCH
Page 20
POWER 2 ABUSE
CITACE APX-ENDEX. The MC algorithm requirements. 2010. http://www.apxendex.com/uploads/media/annex_5_-_algorithm_requirements.pdf (accessed November 5, 2011). Bundeskartellamt. “Sektoruntersuchung Stromerzeugung Stromgroßhandel.” Bundeskartellamt. 2011. http://www.bundeskartellamt.de/wDeutsch/download/pdf/Stellungnahmen/110113_Bericht_SU_Stro m__2_.pdf (accessed January 5, 2012). CAO Central Allocation Office. 5 TSOs Auctions . 2010. http://www.centralao.com/index.php?option=com_content&view=article&id=125:5tsos&catid=68:5tsos&Itemid=150. ČEPS. On-line data. 2010. http://www.ceps.cz/detail.asp?cepsmenu=3&IDP=426&PDM2=0&PDM3=0&PDM4=0. Česká informační agentura životního prostředí. Integrovaný registr znečišťování: Vyhledávání úniků a přenosů. 2011. http://tomcat.cenia.cz/irz/. ČEZ a.s. “ČEZ Group Annual Report 2009.” 2009. —. Conventional power plant construction and renewal. 2011. www.ebff.cz/files/presentations_2011/mr_wiesner.ppsx. ENTSO-E. Monthly Consumption Values. 2011. https://www.entsoe.eu/dbquery/consumption/monthly-consumption-of-a-specific-country-for-a-specific-range-of-time/. EPEXSPOT. “Press Release: EPEX Spot SE accomplishes a year of European power market integration.” EPEXSPOT. 2011. https://www.epexspot.com/document/11969/2011-01-12_EPEX_ANNUAL%20PR_END-FR.pdf (accessed January 4, 2012). European Commission. “Commission notice on the definition of relevant market.” EurLex. 2011. http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:31997Y1209(01):EN:HTML (accessed October 12, 2011). —. EU Competition Law: Rules Applicable to Merger Control. 2010. http://ec.europa.eu/competition/mergers/legislation/merger_compilation.pdf. Juselius, Mikael, and Rune Stenbacka. The Relevant Market for Production and Wholesale of Electricity in the Nordic Countries: An Econometric Study. Discussion Paper No. 222, Helsinki: University of Helsinki and HECER, 2008. London Economics in association with Global Energy Decisions. Structure and Performance of Six European Wholesale Electricity Markets in 2003, 2004 and 2005. Brussels: European Commission, Directorate General for Competition, 2007.
CANDOLE RESEARCH
Page 21
POWER 2 ABUSE Nitsche, Rainer, Axel Ockenfels, Lars-Hendrik Roller, and Lars Wiethaus. The Electricity Wholesale Sector: Market Integration and Competition. ESMT European School of Management and Technology, 2010. Nord Pool Spot. Price formation in Nord Pool Spot. 2011. http://www.nordpoolspot.com/How-does-itwork/Day-ahead-market-Elspot-/Price-formation-in-Nord-Pool-Spot/ (accessed October 8, 2011). Office of Fair Trading. “The role of market definition in monopoly and dominance inquiries.” Office of Fair Trading. 2001. http://www.oft.gov.uk/shared_oft/reports/comp_policy/oft342.pdf (accessed November 18, 2011). OKTE, a. s. Prevádzkový poriadok organizátora krátkodobého trhu s elektrinou. Bratislava, 2010. Olesen, Henrik Ballebye, and Lasse Sundahl. “The Power Fallacy: Energizing the Cellophane Fallacy.” Copenhagen Economics. 2006. http://www.copenhageneconomics.com/Publications/Energy--Climate.aspx (accessed August 5, 2011). Ondřich, Jan. “ČEZ Unplugged.” Candole Research. 2010. http://www.candole.com/files/Candole%20CEZ%20unplugged%20EN.pdf. Ondřich, Jan, and Martin Bebiak. “Power Abuse.” Candole Research. 2011. http://www.candole.com/files/Candole%20Partners%20%20Power%20Abuse%20FINAL%202011%2006%2030.pdf. Organisation for Economic Co-operation and Development. Policy Roundtables: Margin Squeeze. Paris: OECD, 2009. Sabbatini, Pierluigi. “The Cellophane and Merger Guidelines Fallacies Again.” Social Science Research Network. 2001. (accessed October 23, 2011). Severočeské doly a.s. Skupina Severočeské doly: Výroční zpráva 2009. 2010. Short, Christopher, and Anthony Swan. “Competition in the Australian national electricity market.” Australian Natural Resources Data Library. 2002. http://adl.brs.gov.au/anrdl/php/anrdlSearch.html (accessed January 10, 2012). Slovenská elektrizačná prenosová sústava, a. s. Integration of the Czech and Slovak day-ahead markets. 2009. http://www.sepsas.sk/seps/TlacSprava2009_8_18_en.asp?Kod=125 (accessed 12 10, 2011). Stigler, George J., and Robert A. Sherwin. “The Extent of the Market.” Journal of Law and Economics, 1985: 555-585. U.S. Department of Justice and Federal Trade Commission. Horizontal Merger Guidelines. 2010. http://www.justice.gov/atr/public/guidelines/hmg-2010.pdf.
CANDOLE RESEARCH
Page 22