Posudek k určení vzniku kondenzátu na izolačním zasklení oken

Posudek k určení vzniku kondenzátu na izolačním zasklení oken

Firma

StaniOn s.r.o.

Zkušební technik:

Kamenec 1685

Stanislav Ondroušek

Bystřice pod Hostýnem

Telefon:

773690977

E-Mail:

[email protected]

Přístroj

testo 875-2

Výrobní č.: 1750274

Objednatel

Ing. Tomáš Tichý

Místo měření:

Kabelíkova 1805/9, Přerov,

Plastové výplně otvorů bytu

Přerov I-Město, 750 02

Kabelíkova 1805/9, Přerov, Přerov I-Město, 750 02 Datum měření:

Zakázka

15.1.2010

Vznik kondenzátu na spodní hraně izolačního zasklení oken při vyhovující vlhkosti vzduchu Tato zkouška byla provedena v souladu s EN 13187 s využitím termovizní kamery.

Strana 1/12

Posudek k určení vzniku kondenzátu na izolačním zasklení oken Popis budovy: Konstrukce: Okení prvky Orientace (světová strana): Okolí: vnitřní prostředí +20°C

Povětrnostní podmínky: Teplota venkovního vzduchu

min

max

24 hod před měřením Během měření

Sluneční paprsky 12 hod před měřením Během měření

Srážky Rychlost větru Směr větru Teplota vzduchu uvnitř

22 °C

Rozdíl tlaku vzduchu mezi vnitřní a venkoví stranou uzavřené plochy Rozdíl tlaku vzduchu mezi závětrnou a návětrnou stranou Další faktory

25 °C

nevyplněné hodnoty nemají vliv na výsledek měření

Odchylky od stanovených zkušebních požadavků:

Strana 2/12

Posudek k určení vzniku kondenzátu na izolačním zasklení oken Soubor: IV_00185.BMT

Parametry obrázku: Stupeň emisivity: Odraž. teplota [°C]: Značení obrázku: Měřený objekt Bod měření 1 Bod měření 2

Datum: 15.1.2010

0,93 22,0

Teplota [°C] Emisivita 5,4 0,93 15,2 0,93

Odraž. tepl. [°C] Poznámky 22,0 22,0 -

Histogram:

Linie profilu:

Poznámky: Teplotní rozdíl na zasklívacím rámečku okeního rámu.

Strana 3/12

Čas: 8:43:47


Parametry obrázku: Stupeň emisivity: Odraž. teplota [°C]: Značení obrázku: Měřený objekt Bod měření 1 Bod měření 2 Bod měření 3 Bod měření 4

Datum: 15.1.2010

Čas: 8:44:03

0,93 22,0

Teplota [°C] Emisivita 6,5 0,93 20,2 0,93 8,9 0,93 19,5 0,93

Odraž. tepl. [°C] 22,0 22,0 22,0 22,0

Poznámky -

Histogram:

Linie profilu:

Poznámky: Teplotní rozdíl viditelný na distančním rámečku zasklení. Není realizována takzvaná "teplá hrana" proto dochází k rošení i při dodržení podmínek vnitřního prostředí dle ČSN 73 0540, které odpovídají tzn. výpočtovým hodnotám pro navrhování.

Strana 4/12


Parametry obrázku: Stupeň emisivity: Odraž. teplota [°C]:

Datum: 15.1.2010

0,93 22,0

Histogram:

Linie profilu:

Strana 5/12

Čas: 8:44:21


Parametry obrázku: Stupeň emisivity: Odraž. teplota [°C]: Značení obrázku: Měřený objekt Bod měření 1 Bod měření 2 Bod měření 3 Bod měření 4 Bod měření 5 Bod měření 6 Bod měření 7 Bod měření 8

Datum: 15.1.2010

Čas: 8:45:17

0,93 22,0

Teplota [°C] Emisivita 7,8 0,93 9,1 0,93 8,9 0,93 11,4 0,93 21,2 0,93 17,8 0,93 17,6 0,93 14,9 0,93

Odraž. tepl. [°C] 22,0 22,0 22,0 22,0 22,0 22,0 22,0 22,0

Strana 6/12

Poznámky -



Datum: 15.1.2010

0,93 22,0

Linie profilu:

Strana 7/12

Čas: 8:46:51



Datum: 15.1.2010

0,93 22,0

Strana 8/12

Čas: 8:47:57


Parametry obrázku: Stupeň emisivity: Odraž. teplota [°C]: Značení obrázku: Měřený objekt Bod měření 1 Bod měření 2 Bod měření 3 Bod měření 4

Datum: 15.1.2010

Čas: 8:48:30

0,93 22,0

Teplota [°C] Emisivita 10,4 0,93 15,4 0,93 10,2 0,93 10,8 0,93

Odraž. tepl. [°C] 22,0 22,0 22,0 22,0

Poznámky -

Histogram:

Poznámky: Viditelný tepelný most distančním rámečkem. V tomto připadě se zřejmě projevuje i netěsnost okeního kříkdla.

Strana 9/12



Datum: 15.1.2010

Čas: 8:50:06

0,93 22,0

Značení obrázku: Měřený objekt Teplota [°C] Emisivita Odraž. tepl. [°C] Poznámky Bod měření 1 8,9 0,93 22,0 Bod měření 2 12,6 0,93 22,0 Bod měření 3 10,2 0,93 22,0 Bod měření 4 16,9 0,93 22,0 Bod měření 5 8,5 0,93 22,0 Bod měření 6 20,3 0,93 22,0 Poznámky: Viditelná netěsnost dveřního křídla a tepelný most distančním rámečkem ve svislé poloze. ( neprojevuje se tak masivně jako v poloze vodorovné)

Strana 10/12



Datum: 15.1.2010

Čas: 8:51:53

0,93 22,0

Histogram:

Souhrn:

TEPLOTY NA POVRCHU OKNA Slouží k posouzení, zda za normových podmínek dojde ke kondenzaci vodní páry na povrchu okna, či nikoli. Jejich stanovení se provádí zpravidla výpočtem rozměrného teplotního pole, případně měřením ve zkušebně. Bezpečnější výsledky poskytuje jednoznačně výpočet. Kondenzace na povrchu okna je normou ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov za normou stanovených podmínek zakázána. PARAMETRY DISTANČNÍHO RÁMEČKU MEZI SKLY neboli hodnota ψ [W/mK]. Udává množství tepelné energie unikající vlivem distančního rámečku mezi skly. Čím nižší hodnota, tím lepší. Pro již vymizelý hliníkový distanční rámeček činí tato hodnota ψ=0,077[W/mK], pro moderní plastové rámečky pak až ψ=0,034 [W/mK] - tedy více jak 50% rozdíl! Tento parametr má zásadní dopad na teplotu povrchu skla v oblasti distančního rámečku a tedy na skutečnost, zda na skle v oblasti rozhraní sklo-zasklívací lišta bude docházet ke kondenzaci vodní páry. Je to jednoznačně parametr kvality okna. Standardní hliníkový meziskelní distanční rámeček je sice levný, ale příliš dobře vede teplo. Dnes tolik diskutovaná „teplá hrana" nabízí zvýšení povrchové teploty okrajové zóny izolačního dvojskla (oblast zasklívací lišty) až o 3 °C, což vede k omezení tvorby kondenzátu na interiérové straně izolačního zasklení na jeho okrajích podél okenního Strana 11/12

Posudek k určení vzniku kondenzátu na izolačním zasklení oken izolačního dvojskla (oblast zasklívací lišty) až o 3 °C, což vede k omezení tvorby kondenzátu na interiérové straně izolačního zasklení na jeho okrajích podél okenního křídla. Použití teplého rámečku tedy nemá vliv na určení součinitele prostupu tepla izolačním dvojsklem - Ug (určuje se uprostřed skla bez vlivu rámečku), ale snižuje součinitel tepelného prostupu celého okna Uw přibližně o 0,1 W/(m2K). Rozhodující je hloubka zapuštění dvojskla v zasklívací drážce okenního křídla. Napojení izolačního dvojskla s distančním rámečkem do křídla je vzorovým příkladem vazby mezi odlišnými konstrukčními prvky, kde při nesprávném návrhu nebo provedení může vzniknout tzv. lineární tepelný most. Tento pojem vedle dalších zavedla před necelýma dvěma roky revidovaná tepelně technická norma ČSN 73 0540. Důvod, proč se distanční rámeček v zasklení a „teplá hrana", tolik diskutují, je v tom, že s tím, jak se výrazně zvýšila tepelná izolace a tedy i vnitřní povrchová teplota souvislých částí konstrukcí (např. skel, okenních křídel, rámů i obvodového zdiva), se výrazně prokreslují (chladné) lineární a bodové tepelné mosty. Příkladem je právě rosení na okraji zasklení. Teplá hrana Okraj izolačního dvojskla a to zejména při spodní hraně je totiž kritické místo, kde se může nejčastěji vyskytnout nežádoucí orosení. Rámeček tepelně nízko vodivého materiálu toto riziko spolu s vhodným způsobem zapuštění skla a dostatečným větráním eliminuje. Závěr Z výše uvedených termografických snímků a doplňujícího textu vyplývá, že kondenzaci na povrchu okna způsobuje nevhodný návrh zasklení okna a jeho "malé" zapuštění do profilu okenního křídla. Tvořící se kondenzace způsobuje, že výrobek nemá vlastnosti jinak obvyklé.

17.1.2010 , Stanislav Ondroušek

Strana 12/12

Posudek k určení vzniku kondenzátu na izolačním zasklení oken

Recommend Documents