Posudek k určení vzniku kondenzátu na izolačním zasklení oken

Posudek k určení vzniku kondenzátu na izolačním zasklení oken

Firma

StaniOn s.r.o.

Zkušební technik:

Kamenec 1685

Stanislav Ondroušek

Bystřice pod Hostýnem

Telefon:

773690977

E-Mail:

[email protected]

Přístroj

testo 875-2

Výrobní č.: 1750274

Objednatel

Roman Masar

Místo měření:

Kabelíkova 1805/9, Přerov,

Plastové výplně otvorů bytu

Přerov I-Město, 750 02

Kabelíkova 1805/9, Přerov, Přerov I-Město, 750 02 Datum měření:

Zakázka

15.1.2010

Vznik kondenzátu na spodní hraně izolačního zasklení oken při vyhovující vlhkosti vzduchu Tato zkouška byla provedena v souladu s EN 13187 s využitím termovizní kamery.

Strana 1/15

Posudek k určení vzniku kondenzátu na izolačním zasklení oken Popis budovy: Konstrukce: Okení prvky Orientace (světová strana): Okolí: vnitřní prostředí +20°C

Povětrnostní podmínky: Teplota venkovního vzduchu

min

max

24 hod před měřením Během měření

Sluneční paprsky 12 hod před měřením Během měření

Srážky Rychlost větru Směr větru Teplota vzduchu uvnitř

22 °C

Rozdíl tlaku vzduchu mezi vnitřní a venkoví stranou uzavřené plochy Rozdíl tlaku vzduchu mezi závětrnou a návětrnou stranou Další faktory

25 °C

nevyplněné hodnoty nemají vliv na výsledek měření

Odchylky od stanovených zkušebních požadavků:

Strana 2/15

Posudek k určení vzniku kondenzátu na izolačním zasklení oken Soubor: IV_00267.BMT

Parametry obrázku: Stupeň emisivity: Odraž. teplota [°C]: Značení obrázku: Měřený objekt Bod měření 1 Bod měření 2 Bod měření 3 Bod měření 4 Bod měření 5

Datum: 24.1.2010

Čas: 8:15:08

0,93 21,0

Teplota [°C] Emisivita -3,8 0,93 0,6 0,93 4,9 0,93 9,0 0,93 10,0 0,93

Odraž. tepl. [°C] 21,0 21,0 21,0 21,0 21,0

Poznámky -

Histogram:

Poznámky: Teplotní rozdíl v rozích okeních výplní, důsledek neodborně provedené připojovací spáry při montáži oken.

Strana 3/15


Parametry obrázku: Stupeň emisivity: Odraž. teplota [°C]:

Datum: 24.1.2010

0,93 21,0

Poznámky: Viditelná netěsnost okeního křídla.

Strana 4/15

Čas: 8:15:36



Datum: 24.1.2010

0,93 21,0

Poznámky: Netěsnost křídla okna

Strana 5/15

Čas: 8:15:58


Parametry obrázku: Stupeň emisivity: Odraž. teplota [°C]: Značení obrázku: Měřený objekt Bod měření 1 Bod měření 2 Bod měření 3

Datum: 24.1.2010

Čas: 8:23:12

0,93 21,0

Teplota [°C] Emisivita -4,3 0,93 7,8 0,93 -0,5 0,93

Odraž. tepl. [°C] 21,0 21,0 21,0

Histogram:

Poznámky: Netěsnost připojovací spáry okna.

Strana 6/15

Poznámky -



Datum: 24.1.2010

0,93 21,0

Histogram:

Poznámky: Tepelný most nosníkem stropní konstrukce.

Strana 7/15

Čas: 8:37:23


Datum: 24.1.2010

Parametry obrázku: Stupeň emisivity: Odraž. teplota [°C]: Značení obrázku: Měřený objekt Bod měření 1 Bod měření 2 Bod měření 3 Bod měření 4

Čas: 8:37:56

0,93 21,0

Teplota [°C] Emisivita 13,2 0,93 7,6 0,93 8,5 0,93 12,7 0,93

Odraž. tepl. [°C] 21,0 21,0 21,0 21,0

Histogram:

Poznámky: Únik tepla stropní konstrukcí.

Strana 8/15

Poznámky -



Datum: 24.1.2010

0,93 21,0

Histogram:

Poznámky: Únik tepla nazaizolovanou stěnou štítu s použitím nevhodně osazeného zdícího materiálu.

Strana 9/15

Čas: 8:38:14



Datum: 24.1.2010

0,93 21,0

Poznámky: Viditelná netěsnost vstupních dveří.

Strana 10/15

Čas: 8:40:19



Datum: 24.1.2010

0,93 21,0

Poznámky: Netěsnost vstupních dveří.

Strana 11/15

Čas: 8:40:47



Datum: 24.1.2010

0,93 -12,0

Strana 12/15

Čas: 8:51:38


Parametry obrázku: Stupeň emisivity: Odraž. teplota [°C]: Značení obrázku: Měřený objekt Bod měření 1 Bod měření 2 Bod měření 3 Bod měření 4 Bod měření 5 Bod měření 6 Bod měření 7 Bod měření 8 Bod měření 9

Datum: 24.1.2010

Čas: 8:55:15

0,93 -12,0

Teplota [°C] Emisivita -17,5 0,93 -17,0 0,93 -16,6 0,93 -16,8 0,93 -20,8 0,93 -19,6 0,93 -19,9 0,93 -19,8 0,93 -16,3 0,93

Odraž. tepl. [°C] -12,0 -12,0 -12,0 -12,0 -12,0 -12,0 -12,0 -12,0 -12,0

Poznámky -

Poznámky: Prostup tepla spárami cihelného zdiva. Souhrn:

TEPLOTY NA POVRCHU OKNA Slouží k posouzení, zda za normových podmínek dojde ke kondenzaci vodní páry na povrchu okna, či nikoli. Jejich stanovení se provádí zpravidla výpočtem rozměrného teplotního pole, případně měřením ve zkušebně. Bezpečnější výsledky poskytuje jednoznačně výpočet. Kondenzace na povrchu okna je normou ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov za normou stanovených podmínek zakázána. PARAMETRY DISTANČNÍHO RÁMEČKU MEZI SKLY neboli hodnota ψ [W/mK]. Udává množství tepelné energie unikající vlivem distančního rámečku mezi skly. Čím nižší hodnota, tím lepší. Pro již vymizelý hliníkový distanční rámeček činí tato hodnota ψ=0,077[W/mK], pro moderní plastové rámečky pak až ψ=0,034 [W/mK] - tedy více jak 50% rozdíl! Tento parametr má zásadní dopad na teplotu povrchu skla v oblasti distančního rámečku a tedy na skutečnost, zda na skle v oblasti rozhraní sklo-zasklívací lišta bude docházet ke kondenzaci vodní páry. Je to jednoznačně parametr Strana 13/15

Posudek k určení vzniku kondenzátu na izolačním zasklení oken skla v oblasti distančního rámečku a tedy na skutečnost, zda na skle v oblasti rozhraní sklo-zasklívací lišta bude docházet ke kondenzaci vodní páry. Je to jednoznačně parametr kvality okna. Standardní hliníkový meziskelní distanční rámeček je sice levný, ale příliš dobře vede teplo. Dnes tolik diskutovaná „teplá hrana" nabízí zvýšení povrchové teploty okrajové zóny izolačního dvojskla (oblast zasklívací lišty) až o 3 °C, což vede k omezení tvorby kondenzátu na interiérové straně izolačního zasklení na jeho okrajích podél okenního křídla. Použití teplého rámečku tedy nemá vliv na určení součinitele prostupu tepla izolačním dvojsklem - Ug (určuje se uprostřed skla bez vlivu rámečku), ale snižuje součinitel tepelného prostupu celého okna Uw přibližně o 0,1 W/(m2K). Rozhodující je hloubka zapuštění dvojskla v zasklívací drážce okenního křídla. Napojení izolačního dvojskla s distančním rámečkem do křídla je vzorovým příkladem vazby mezi odlišnými konstrukčními prvky, kde při nesprávném návrhu nebo provedení může vzniknout tzv. lineární tepelný most. Tento pojem vedle dalších zavedla před necelýma dvěma roky revidovaná tepelně technická norma ČSN 73 0540. Důvod, proč se distanční rámeček v zasklení a „teplá hrana", tolik diskutují, je v tom, že s tím, jak se výrazně zvýšila tepelná izolace a tedy i vnitřní povrchová teplota souvislých částí konstrukcí (např. skel, okenních křídel, rámů i obvodového zdiva), se výrazně prokreslují (chladné) lineární a bodové tepelné mosty. Příkladem je právě rosení na okraji zasklení. TEPLÁ HRANA Okraj izolačního dvojskla a to zejména při spodní hraně je totiž kritické místo, kde se může nejčastěji vyskytnout nežádoucí orosení. Rámeček tepelně nízko vodivého materiálu toto riziko spolu s vhodným způsobem zapuštění skla a dostatečným větráním eliminuje. ZABUDOVÁNÍ OKENNÍCH VÝPLNÍ Dále je nutné uvažovat, že po zabudování okna do stavby se stává stavební konstrukcí nikoliv jen výrobkem a tudíž se na tuto konstrukcí vztahují i ostatní pravidla v našem případě především norma ČSN 760540 tepelná ochrana budov Okna a dveře uzavírají otvory ve stěnách budov a musejí včetně připojovacích spár tvořit jejich integrální součást. PŘIPOJOVACÍ SPÁRA Dle dostupných informací z prohlídky bytu ( nebyly prováděny sondy do ostění) lze předpokládat, že nebyla provedena připojovací spára oken a balkónových dveří tak, aby zajišťovala utěsnění připojovací spáry ze strany interiéru - parotěsná páska a difúzi vodní páry ze strany exteriéru pomocí difúzně otevřené pásky. Pokud byla provedena pouze tepelně izolační výplň PUR pěnou, nelze bez těchto opatření zaručit její deklarované vlastnosti především vlkost a tím i tepelnou vodivost. PRŮBĚH IZOTERM Izotermy jsou čáry nebo plochy, na kterých je stejná teplota. Přenos tepla, tedy tepelný tok, probíhá od vyšší teploty k nižší teplotě, tedy ve směru z teplejší oblasti do chladnější oblasti. Proto se difúzní proud vodních par, směřující zevnitř směrem ven, ochlazuje v souladu s teplotním spádem . Spolu s tímto ochlazením klesá i bod nasycení. Jakmile se dosáhne teplota rosného bodu, tak se bude nadbytečné množství vodní páry srážet ve formě kondenzační vody. Ideální je, Strana 14/15

Posudek k určení vzniku kondenzátu na izolačním zasklení oken teplota rosného bodu, tak se bude nadbytečné množství vodní páry srážet ve formě kondenzační vody. Ideální je, pokud se rosný bod dosáhne teprve na vnější ploše budovy (okna), nebo ve vnějším prostoru. Aby se předešlo vzniku škod působením kondenzační vody, tak norma ČSN 730540 ukládá pro neklimatizované obytné a kancelářské budovy v zimním kondenzačním období jako základ výpočtu následující zjednodušený předpoklad : vnější klima : - 15 °C, 80 % relativní vlhkost vzduchu vnitřní klima : + 20 °C, 50 % relativní vlhkost vzduchu doba trvání : 60 dní Za těchto předpokladů se dosáhne teplota rosného bodu při 9,3 °C. Pro praxi se stanovuje průběh izotermy 10 °C ve vnějším plášti. Potom se musí volit detail osazení oken tak, aby izoterma 10 °C nezabíhala na vnitřní povrch popřípadě do vnitřního prostoru. Pro posouzení osazení okna na ostění je nevyhnutelné znát průběh izotermy, právě tato teplota určuje místa kde dochází při doporučené vlhkosti 50% k tvorbě kondenzátu čímž se vytváří hnilobné substance a dochází k plesnivění rohů. Průběh izotermy v tomto daném případě nebyl zřejmě dodavatelem oken stanoven a nové výplně otvorů byly osazeny do pozice stávajících oken. Určení průběhu izotermy není předmětem tohoto posudku nicméně empiricky se dá říct, že izoterma v nezaizolovaném cihelném zdivu prochází cca polovinou tloušťky zdiva což znamená, že v daném případě je průchod izotermy po vnitřní straně otvorové výplně, což také přispívá ke kondenzaci vodní páry. ZÁVĚR Z výše uvedených termografických snímků a doplňujícího textu vyplývá, že kondenzaci na povrchu okna způsobuje nevhodný návrh zasklení okna a jeho "malé" zapuštění do profilu okenního křídla. Dalším faktorem způsobující kondenzaci je špatná poloha nově osazené oknení výplně do nezaizolovaného zdiva. Tvořící se kondenzace způsobuje, že výrobek nemá vlastnosti jinak obvyklé.

17.1.2010 , Stanislav Ondroušek

Strana 15/15

Posudek k určení vzniku kondenzátu na izolačním zasklení oken

Recommend Documents