Posouzení vlivu změn č. 20 a 21 územního plánu č. 1 obce Chotilsko na lokality soustavy Natura 2000

Posouzení vlivu změn č. 20 a 21 územního plánu č. 1 obce Chotilsko na lokality soustavy Natura 2000

Posouzení podle § 45i zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny Mgr. Ivana Paukertová Brno listopad 2011

Mgr. Ivana Paukertová: Posouzení vlivu změn č. 20 a 21 územního plánu č. 1 obce Chotilsko na lokality soustavy Natura 2000

Obsah 1. Úvod 3 1.1 Zadavatel: ........................................................................................................................... 3 1.2 Cíl posouzení:..................................................................................................................... 3 1.3 Zpracovatel Naturového posouzení:................................................................................... 3 1.4 Postup zpracování posouzení ............................................................................................. 3 1.4.1 Podklady ...................................................................................................................... 3 1.4.2. Internetové zdroje:...................................................................................................... 3 2. Údaje o koncepci 4 2.1 Název koncepce.................................................................................................................. 4 2.2 Základní údaje o parcele a koncepci .................................................................................. 4 3. Údaje o EVL 4 3.1 Identifikace dotčených lokalit ............................................................................................ 4 3.2 EVL CZ0210053 – Střední Povltaví u Drbákova .............................................................. 4 3.2.1 Popis EVL Střední Povltaví u Drbákova .................................................................... 4 3.2.2 Předměty ochrany EVL Střední Povltaví u Drbákova ................................................ 5 3.2.3 Dotčené předměty ochrany EVL Střední Povltaví u Drbákova .................................. 6 4. Hodnocení vlivu změn ÚP 9 4.1 Hodnocení úplnosti podkladů pro posouzení ..................................................................... 9 4.2 Možné vlivy........................................................................................................................ 9 4.3 Hodnocení vlivů na dotčené předměty ochrany ................................................................. 9 4.3.1. Popis dotčených předmětů ochrany, ekologické nároky ............................................ 9 4.3.2. Kvantitativní údaje ................................................................................................... 11 4.3.3. Kvalita výskytu ........................................................................................................ 12 4.3.4 Identifikace vlivů na předměty ochrany .................................................................... 13 4.3.5 Podíl ovlivněné rozlohy předmětů ochrany v dotčených lokalitách ......................... 15 4.3.6 Významnost vlivů ..................................................................................................... 15 4.3.7 Závěr – vlivy změn č. 20 a 21 územního plánu č. 1 obce Chotilsko na předměty ochrany ............................................................................................................................... 16 4.4. Hodnocení vlivu na celistvost lokalit .............................................................................. 16 4.5. Hodnocení možných kumulativních vlivů ...................................................................... 16 5. Závěr 17 6. Literatura a použité zdroje 18 6.1 Odborná a metodická literatura .................................................................................... 18 6.2 Další použité zdroje...................................................................................................... 18 Přílohy 19

2


Posouzení vlivu změn č. 20 a 21 územního plánu č. 1 obce Chotilsko na lokality soustavy Natura 2000 Posouzení podle § 45i zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny

1. Úvod 1.1 Zadavatel: Obec Chotilsko 1.2 Cíl posouzení: Podkladem je Koordinované stanovisko k návrhu zadání změny č. 1 územního plánu obce Chotilsko ze dne 10. 12. 2009, číslo jednací 172753/2009/KUSK-OŽP/Más, které jako orgán ochrany přírody příslušný podle § 77a odst. 3, písm. w) zákona ke stanovisku dle § 45i zákona sdělilo, že nelze vyloučit významný vliv předložené koncepce samostatně i ve spojení s jinými projekty na evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti (PO) stanovené příslušnými vládními nařízeními. Důvodem jsou dílčí změny č. 20 a 21, jejichž nově navrhované funkční využití je obytné území malých sídel, které zasahuje do evropsky významné lokality Střední Povltaví u Drbákova, nebo na její okraj. Předmětem ochrany jsou přírodní stanoviště, a při případné zástavbě lokalit by mohlo dojít k jejich poškození v rámci jmenované evropsky významné lokality. 1.3 Zpracovatel Naturového posouzení: Mgr. Ivana Paukertová, Poradenská a konzultační činnost v oblasti životního prostředí Autorizovaná osoba pro posouzení podle § 45i č.j. 35002/ENV/06, 1222/630/06 ze dne 5.9.2007 Řezáčova 28, 624 00 Brno Tel.: 603 39 62 90 IČO: 686 72 217 www.paukertova.cz [email protected] 1.4 Postup zpracování posouzení 1.4.1 Podklady * Postup posuzování vlivů koncepcí a záměrů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti, Věstník vlády, 4/2/2006, str. 1-42 * Metodika hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle § 45i zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, Věstník MŽP, XVII/11/2007. * Koordinované stanovisko k návrhu zadání změny č. 1 územního plánu obce Chotilsko ze dne 10. 12. 2009, číslo jednací 172753/2009/KUSK-OŽP/Más 1.4.2. Internetové zdroje: http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs Mapový server AOPK http://mapy.nature.cz/mapinspire/MapWin.aspx?M_WizID=8&M_Site=aopk&M_Lang=cs Údaje o druzích http://www.biomonitoring.cz 3


2. Údaje o koncepci 2.1 Název koncepce Návrh zadání změny č.1 územního plánu obce Chotilsko 2.2 Základní údaje o parcele a koncepci Katastrální území: Obec: Obec s pověřeným obecním úřadem: Obec s rozšířenou působností: Kraj: Objednatel změn ÚP: Předpokládaná doba platnosti ÚP: Přeshraniční vlivy:

Prostřední Lhota (733784) Chotilsko Dobříš Dobříš Středočeský Obec Smilovice neomezena ne

3. Údaje o EVL 3.1 Identifikace dotčených lokalit Krajský úřad Středočeského kraje vydal koordinované stanovisko č.j. 172753/2009/KUSKOŽP/Más ze dne 10.12. 2009, které nevyloučilo významný vliv koncepce „Návrh zadání změny č. 1 územního plánu obce Chotilsko“ na soustavu Natura 2000, a to EVL Střední Povltaví u Drbákova, nebo na její okraj. 3.2 EVL CZ0210053 – Střední Povltaví u Drbákova 3.2.1 Popis EVL Střední Povltaví u Drbákova Kód lokality: CZ 0210053 Kraj: Středočeský Rozloha: 268.8791 ha Biogeografická oblast: kontinentální Navrhovaná kategorie ochrany: přírodní rezervace, národní přírodní rezervace Vegetace je dosti odlišná podle tvaru, orientace svahů vůči světovým stranám a podle hloubky půd. Nápadně se projevuje též vliv geologického podkladu. Výslunné svahy a skalní stěny hostí společenstva skalní stepi s kostřavou sivou a tařicí skalní (T3.1) as. Alysso saxatilisFestucetum pallentis, často v mozaice s vegetací silikátových skal a drolin (S1.2). K hojným druhům tohoto společenstva patří pelyněk ladní (Artemisia campestris), chrpa latnatá (Centaurea stoebe), svízel sivý (Galium glaucum), mochna písečná (Potentilla arenaria), sesel sivý (Seseli osseum) a z dřevin skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus). Z chráněných druhů zde nalezneme bělozářku liliovitou (Anthericum liliago), chrpu chlumní (Centaurea triumfettii), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), kavyl Ivanův (Stipa pennata) a na několika místech i hvězdnici chlumní (Aster amellus). Na extrémně exponovaných kyselých stanovištích se vyskytují vřesoviště (T8.1) s přítomností jalovce (Juniperus communis). Přítomnost vápníkem bohatších půd dokazuje oproti tomu výskyt perialpidské trávy pěchavy vápnomilné (Sesleria albicans). Mělké půdy mírnějších svahů zarůstají zakrslé teplomilné doubravy (L6.5) s tolitou lékařskou (Sorbo torminalis-Quercetum), v jejichž bylinném patru často dominuje ostřice nízká (Carex humilis). Na bočních hřbítcích 4


jsou teplomilné doubravy nahrazeny zakrslými acidofilními doubravami (L7.1) as. Luzulo albidae-Quercetum) s běžnými dominantami – metličkou křivolakou (Avenella flexuosa), kostřavou ovčí (Festuca ovina) apod. Na skalní výchozy jsou vázány reliktní bory (L8.1) as. Hieracio pallidi-Pinetum s typickým druhem jestřábníkem bledým (Hieracium schmidtii). Vlhčí pozvolnější svahy s hlubší půdou jsou porostlé hlavně dubohabřinami (L3.1) as. Melampyro nemorosi-Carpinetum s druhově pestrým podrostem. Na částečně suťovitých půdách přistupuje jedle s bučinným druhem věsenkou nachovou (Prenanthes purpurea). Na sušších kyselých místech zejména při horních hranách svahů dubohabřiny přecházejí do kyselých doubrav. Tyto plochy jsou zpravidla postiženy výsadbou borovice. Pro slunné svahy s mělkou půdou na přechodu k teplomilným kyselým doubravám (L6.5) as. Sorbo-Quercetum je typický výskyt druhů řimbaba chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum), řeřišničník písečný (Cardaminopsis arenosa). V nižších polohách svahu rostou suťové lipiny (L4) as. Aceri-Carpinetum aegopodietosum, v jejichž stromovém patru převládá lípa velkolistá (Tilia platyphyllos). Hojně se vyskytuje chráněný tis červený (Taxus baccata). Z keřů zaujme rybíz alpínský (Ribes alpinum). V podrostu najdeme i druhy, které indikují květnaté bučiny, např. bažanku vytrvalou (Mercurialis perennis) nebo kyčelnici devítilistou (Dentaria enneaphyllos). Chladná a stinná místa jsou pozoruhodná přítomností alpského migrantu šalvěje lepkavé (Salvia glutinosa). Místy se nacházejí otevřená suťová pole (S2B) se společenstvem konopice úzkolisté (Galeopsis ladanum). Významná je fauna bezobratlých – druhy petrofilní a xerotermní, včetně některých reliktů. Z reliktních měkkýšů se zde vyskytuje plž Vertigo alpestris a na skalních stěnách teplomilný plž Pupilla triplicata. Území je poměrně dobře prozkoumáno. Na přirozené listnaté porosty je tu vázáno více reliktních fytofágních druhů brouků, např. druh Choragus horni (jediný současný známý nález v Čechách!). Z čeledi nosatcovitých lze uvést například bezkřídlé druhy rodu Acalles (A. hypocrita, A. commutatus a A. boehmei) dokládající kontinuální trvání lesa. Z obratlovců se vyskytují významné teplomilné druhy plazů jako ještěrka zelená (Lacerta viridis) a užovka hladká (Coronella austriaca), z obojživelníků se vyskytuje mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Ve skalách hnízdí výr velký (Bubo bubo) a zaznamenána byla též vydra říční (Lutra lutra). Disjunktní území v kaňonu Vltavy skládající se z pěti částí mezi obcemi Cholín a Živohošť je jednou nejlepších ukázek zachovalých přirozených ekosystémů údolí středního toku Vltavy s výskytem řady chráněných rostlinných i živočišných druhů. Území je součástí významné migrační cesty teplomilných a horských druhů rostlin a živočichů. 3.2.2 Předměty ochrany EVL Střední Povltaví u Drbákova Stanoviště Stanoviště/Biotop 4030

6190

8150

Evropská suchá vřesoviště T8.1B Suchá vřesoviště nížin a pahorkatin bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis) Panonské skalní trávníky (StipoFestucetalia pallentis) T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens) Středoevropské silikátové sutě

Rozloha (ha) 0.6216

Podíl (%) 0.23

A/A/B

Předmět ochrany Ano

0.6216

0.23

A/A/B

Ano

4.6857

1.74

A/A/B

Ano

4.6857

1.74

A/A/B

Ano

0.3982

0.14

A/A/C

Ano

R/Z/G

5


8220

9170

9180

S2B Pohyblivé sutě silikátových hornin Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin Dubohabřiny asociace GalioCarpinetum L3.1 Hercynské dubohabřiny Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích L4 Suťové lesy

0.3982

0.14

A/A/C

Ano

13.6998

5.09

A/A/B

Ano

13.6998

5.09

A/A/B

Ano

53.1605

19.77

B/B/C

Ano

53.1605

19.77

B/B/C

Ano

77.1806

28.70

B/A/A

Ano

77.1806

28.70

B/A/A

Ano

Druhy – rostliny Nejsou předmětem ochrany. Druhy - živočichové Nejsou předmětem ochrany.

3.2.3 Dotčené předměty ochrany EVL Střední Povltaví u Drbákova * prioritní stanoviště Dotčený předmět ne

Stanoviště

Biotopy

Výskyt na parcele 864/19 podle VMB

4030

T8.1B

6190

T3.1

8150

S2B

8220

S1.2

nevyskytuje se mapována v mozaice s 8220 asi na 2/3 rozlohy parcely nevyskytuje se mapována v mozaice s 6190 asi na 2/3 rozlohy parcely

9170

L3.1

nevyskytuje se

ne

9180*

L4

nevyskytuje se

ne

ano ne ano

6


Situace v mapách Ortofotomapa + zákres katastru

7


Ortofotomapa + vymapované segmenty s habitaty podle VMB zasahující na parcelu, zeleně segment s mozaikou habitatů 6190 a 8220, růžově segment s mozaikou habitatů 6190, 8220 a 40A0

Překryv katastrální mapy a vymapovaných segmentů s podkladem ortofotomapy

8


4. Hodnocení vlivu změn ÚP 4.1 Hodnocení úplnosti podkladů pro posouzení Podklady byly shledány jako dostatečné. 4.2 Možné vlivy Přímá plošná likvidace typu přírodního stanoviště 6190 a 8220 zastavěním plochy. 4.3 Hodnocení vlivů na dotčené předměty ochrany 4.3.1. Popis dotčených předmětů ochrany, ekologické nároky

6190 Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) – zahrnuje biotopy T3.1, T3.2 Travino-bylinné porosty na otevřených, často skalnatých svazích. Podle charakteru půdy se na nich vytváří mozaika rostlinných společenstev od pionýrských porostů s dominancí sukulentů až po zapojené trávníky s dominancí druhů jako je kostřava sivá, ostřice nízká nebo pěchava vápnomilná. Na jižně exponované svahy pronikají na jižní a jihozápadní Moravě panonské teplomilné druhy. Severně exponované svahy s mělkou půdou a skalní hřebínky osídlují druhy dealpínské a perialpínské, které preferují chladnější a stinnější mezofilní stanoviště. Dotčený biotop T3.1 (Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens) Otevřené trávníky skalnatých svahů s dominantní kostřavou sivou (Festuca pallens), česnekem chlumním horským (Allium senescens subsp. montanum) nebo bez výrazných dominant. Pravidelně jsou zastoupeny druhy suchých trávníků s širší ekologickou amplitudou, např. mařinka psí (Asperula cynanchica), hvozdík kartouzek pravý (Dianthus carthusianorum subsp. carthusianorum), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias) a mochna písečná (Potentilla arenaria). Charakteristický je výskyt sukulentů, zejména rozchodníků (Sedum spp.) a netřesku výběžkatého (Jovibarba globifera). Na strmějších svazích se častěji vyskytují i druhy skalních štěrbin, např. tařice skalní (Aurinia saxatilis) a drobné kapradiny rodu Asplenium. Pravidelně jsou zastoupeny lišejníky a polštářkovité mechy, např. Ceratodon purpureus. Ekologie biotopu T3.1: Výslunné skalnaté svahy a skály v suchých a teplých oblastech na různých typech tvrdých hornin od vápenců, vápnitých a slínitých pískovců, vápnitých slepenců, bazických eruptiv a hadců až po fonolity, prvohorní břidlice, ruly, žuly a další horniny krystalinika. Na strmých skalách v říčních údolích nebo na vulkanických kopcích bývá pokryvnost vegetace nízká a výskyt rostlin je omezen hlavně na skalní štěrbiny a terásky. Zapojenější porosty se tvoří na méně strmých skalnatých svazích, vzácně se tato vegetace může vyvíjet i na nevýrazných pahorcích uprostřed polí. Rozšíření biotopu T3.1 v ČR: České středohoří, Ralská pahorkatina, údolí Ohře mezi Karlovými Vary a Kadaní, údolí Vltavy (hlavně mezi Kamýkem nad Vltavou a Kralupy nad Vltavou), Český kras, údolí Berounky, Sázavy, dolní Jizery, střední Dyje, Rokytné, Jihlavy, Oslavy a okrajově i dalších řek v Českém masivu, Moravský kras, Pavlovské vrchy, vzácně i jinde v teplých a suchých oblastech s výskytem skal. Floristickým složením se sice dosti liší krajní typy vegetace na vápencích a kyselých horninách, jsou však propojeny přechodnými typy zejména na čedičích, hadcích a dalších bazických magmatitech nebo metamorfitech. Dále existují menší odlišnosti mezi vegetací strmých skal, kde se vyskytují druhy skalních štěrbin, a vegetací méně strmých skalnatých svahů. Dobře vyhraněné vůči ostatním typům jsou suché trávníky na vápencových skalách Pavlovských vrchů a na slepencích v údolích Rokytné a Jihlavy mezi Ivančicemi a Moravským Krumlovem, kde se vyskytuje mnoho druhů vázaných v ČR výhradně nebo převážně na 9


panonskou oblast jižní Moravy. Zejména jde o česnek žlutý (Allium flavum), hvozdík moravský (Dianthus moravicus), hvozdík Pontederův (D. pontederae), bílojetel německý (Dorycnium germanicum), devaterku poléhavou (Fumana procumbens), kosatec nízký (Iris pumila), lnici kručinkolistou (Linaria genistifolia), tolici rozprostřenou (Medicago prostrata), strdivku brvitou (Melica ciliata), lipnici bádenskou (Poa badensis), hadí mord rakouský (Scorzonera austriaca) a ožanku horskou (Teucrium montanum).

8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů – zahrnuje biotopy A5, A6B, S1.2 Vnitrozemské skály, sutě, písky, plochy pokryté trvale sněhem a ledem. Dotčený biotop S1.2 (Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin) Fyziognomii porostů určují drobné acidotolerantní kapradiny, např. sleziníky (Asplenium spp.), i kapradiny robustnější, např. kapraď samec (Dryopteris filix-mas), a někdy také dvouděložné suchomilné chamaefyty, např. hvězdnice alpská (Aster alpinus), hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus), lomikámen trsnatý (Saxifraga rosacea) aj. Dominující petrofyty jsou doprovázeny acidofyty s širokou ekologickou amplitudou, např. metlička křivolaká (Avenella flexuosa), mezofilními druhy lesů a křovin, např. lipnice hajní (Poa nemoralis) a někdy i druhy suchých trávníků, např. česnek chlumní horský (Allium senescens subsp. montanum). Velké pokryvnosti dosahují také mechorosty a lišejníky rostoucí jak na povrchu skal a balvanů (Hedwigia ciliata, Umbilicaria hirsuta aj.), tak na akumulacích humusu a jemnozemě (Bartramia pomiformis, Dicranum scoparium aj.). Porosty dosahují někdy plochy až několika stovek m2, bývají řídké a podle přítomných dominant od 5 cm do 1 m vysoké. Ekologie biotopu S1.2: Stinné i slunné skalní srázy a balvanové rozpady v údolích, droliny vulkanických kopců, vzácněji také opuštěné lomy a staré zdi, kde však zpravidla chybějí mnohé diagnostické druhy. Podkladem je nejčastěji žula, znělec, čedič, rula, granulit, hadec, pískovec, buližník nebo slepenec. Podjednotka zahrnuje několik odlišných typů spojených četnými přechody a mozaikami. Jde o a) vegetaci slunných svahů, např. se sleziníkem severním (Asplenium septentrionale) či lomikámenem trsnatým (Saxifraga rosacea), (b) vegetaci stinných a vlhkých svahů s 10


mechorosty a dále např. s puchýřníkem křehkým (Cystopteris fragilis) a osladičem trsnatým (Polypodium vulgare) a (c) vegetaci mechorostů a lišejníků na velmi chudých substrátech, skoro bez vyšších rostlin, ojediněle však s výskyty alpínských druhů, např. jinořadec kadeřavý (Cryptogramma crispa). Skály a droliny nad horní hranicí lesa se mapují v rámci jednotky A6 Acidofilní vegetace alpínských skal a drolin. Rozšíření biotopu S1.2 v ČR: Hluboce zaříznutá údolí řek a potoků v povodí Vltavy, Jizery a řek na jihozápadní Moravě, České středohoří, pískovcová skalní města, výskyty hadce roztroušené v západních a jižních Čechách, na Českomoravské vrchovině, jihozápadní Moravě a na Šumpersku. Vzácně i jinde, v karpatské části ČR velmi vzácně.

4.3.2. Kvantitativní údaje

Obecné Stanoviště

6190 8220

Biotop

T3.1 S1.2

Počet EVL kde je předmětem ochrany

Plocha v EVL Střední Povltaví u Drbákova (ha)

Rozloha stanoviště ve všech EVL v ČR (km2)

Rozloha stanoviště v ČR (km2)

35 86

4.6857 13.6998

1,659 19,525

4,039 57,072

11


Kvantitativní údaje vztahující se k lokalitě Parcela Výměra Podíl č. parcely rozlohy v m2 stanovišť na parcele podle VMB 864/7 942 1/2 864/20 667 1/2 864/19 415 1/2 864/18 452 1/2 864/17 491 1/4 864/14 454 1/5 864/13 1024 1/5 864/12 1457 1/10

Podíl Podíl Rozloha Rozloha S1.2 v T3.1 v S1.2 v T1.3 na mozaice mozaice m2 parcele v podle m2 podle VMB VMB

50% 50% 50% 28% 28% 28% 28% 28%

25% 25% 25% 40% 40% 40% 40% 40%

235,5 166,75 103,75 126,56 137,48 127,12 286,72 407,96

117,75 83,375 51,875 180,8 196,4 181,6 409,6 582,8

Rozloha S1.2 podle terénního šetření

Rozloha T1.3 podle terénního šetření

0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0

4.3.3. Kvalita výskytu

Kvalita výskytu v EVL Střední Povltaví u Drbákova Stanoviště/Biotop 6190

8220

Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens) Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin

Rozloha (ha)

Podíl (%)

R/Z/G

4.6857

1.74

A/A/B

4.6857

1.74

A/A/B

13.6998

5.09

A/A/B

13.6998

5.09

A/A/B

Vysvětlivky: Reprezentativnost (R) Stupeň reprezentativnosti udává, do jaké míry je biotop nacházející se na dané lokalitě typický (charakteristiky stanoviště, dominantní a diagnostické druhy, ...) v porovnání s interpretační příručkou. Zobrazená hodnota je váženým průměrem reprezentativností všech segmentů daného biotopu či habitatu na dané lokalitě. * A - vynikající reprezentativnost * B - dobrá reprezentativnost * C - významná reprezentativnost * D - nevýznamné zastoupení Zachovalost (Z) Stupeň zachování struktury a funkcí daného biotopu či habitatu na dané lokalitě a možnosti jeho obnovy. Zobrazená hodnota je váženým průměrem zachovalostí všech segmentů daného biotopu či habitatu na dané lokalitě. Toto kritérium zahrnuje tři subkritéria: * stupeň zachování struktury - porovnání struktury s údaji v interpretační příručce o I - skvěle zachovaná struktura o II - dobře zachovaná struktura o III - průměrně zachovaná nebo částečně degradovaná struktura * stupeň zachování funkcí - zhodnocení předpokladů (schopnost a pravděpodobnost) daného biotopu či habitatu na dané lokalitě na zachování jeho struktur pro budoucnost, s ohledem na možné nepříznivé vlivy, ale také na přiměřená ochranná opatření, která přicházejí v úvahu. o I - skvělé vyhlídky o II - dobré vyhlídky o III - průměrné nebo nepříznivé vyhlídky

12

Mgr. Ivana Paukertová: Posouzení vlivu změn č. 20 a 21 územního plánu č. 1 obce Chotilsko na lokality soustavy Natura 2000 * možnosti obnovy - Toto subkritérium se používá ke zhodnocení, do jaké míry by byla možná obnova daného typu stanoviště na příslušné lokalitě. Hodnotí se jak faktická znalost obnovního postupu, tak i jeho efektivnost vzhledem k vynaloženým nákladům. o I - obnova je snadná o II - obnova je možná s vynaložením průměrného úsilí o III - obnova je obtížná nebo nemožná Celkové hodnocení (G) Celkové hodnocení významu lokality pro ochranu příslušného typu přírodního stanoviště. Zobrazená hodnota je u biotopů expertním odhadem a u habitatů váženým průměrem celkových hodnocení biotopů odpovídajících danému habitatu na dané lokalitě. Toto kritérium slouží k integrovanému zhodnocení předchozích kritérií, přičemž je třeba vzít v úvahu odlišnou váhu, kterou mohou jednotlivá kritéria mít pro dané stanoviště. Hodnotí se nejdůležitější údaje týkající se různých faktorů tak, aby mohl být celkově posouzen jejich pozitivní či negativní vliv na zachování příslušného typu stanoviště. "Nejdůležitější" údaje mohou být u jednotlivých typů stanovišť velmi odlišné, patří sem např. lidské aktivity na dané lokalitě a v okolí, které mohou ovlivnit stav daného typu stanoviště z hlediska ochrany přírody, vlastnické poměry, existující legislativní status dané lokality, ekologické vztahy mezi jednotlivými typy stanovišť a druhy, atd. Používají se tři kategorie: * A - vysoce významný * B - velmi významný * C - významný

4.3.4 Identifikace vlivů na předměty ochrany Terénní šetření bylo provedeno dne 8.8.2011 a 29.10.2011, na lokalitě byl proveden soupis druhů rostlin a byla vyhodnocena vegetace. Orientační soupis druhů byl proveden i na strmém svahu k Vltavě v úseku sousedícím s parcelou, tj. v EVL kde se vyskytují předměty ochrany. Byla pořízena fotodokumentace, která je zařazena v příloze.

Strmý svah k Vltavě s předměty ochrany Vegetace klasifikovatelná jako typy přírodního stanoviště 6190 Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis), biotop T3.1 a 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů, biotop S1.2, které jsou předměty ochrany se nacházejí pouze na svahu pod lokalitou, nikoliv lokalitě samotné. Hranice parcel tvoří hrana strmého svahu (viz fotodokumentace), posuzované parcely leží na rovině nad svahem. Oba typy přírodních stanovišť se na svahu nalézají v mozaice, spolu s dalším typem přírodního stanoviště 40A0, kontinentální opadavé křoviny. Tento typ vegetace je zde zastoupen biotopem K4A Nízké xerofilní křoviny - porosty se skalníky (Cotoneaster spp.) a v EVL Střední Povltaví u Drbákova mezi předměty ochrany nepatří. Dalším členem mozaiky jsou porosty dubů s příměsí borovice, náležící biotopu L6.5B, acidofilní teplomilné doubravy, které do Naturových habitatů nespadají. Typy přírodních stanovišť 6190 a 8220 na svahu bezprostředně přiléhajícím k posuzované parcele jsou vyvinuty velmi pěkně, s řadou významných i diagnostických druhů (např. tařice skalní Aurinia saxatilis, koniklec luční český Pulsatilla pratensis ssp. bohemica, bělozářka liliovitá Anthericum liliago, chrpa chlumní Centaurea triumfettii, další druhy viz příloha) a s vysokou diverzitou, s výjimkou malé plochy s invazí netýkavky malokvěté Impatiens parviflora pod parcelou 864/19.

Parcela 864/7 a 864/20 Plocha je oplocená, nachází se na ní stavba a zahrada. Rostliny na parcele sepisovány nebyly.

Parcela 864/19 Na parcele 864/19 v k.ú. Prostřední Lhota bylo zjištěno 62 druhů vyšších rostlin (seznam v příloze). Vyskytuje se zde travní porost kulturního charakteru s dominantním ovsíkem vyvýšeným Arrhenatherum elatius s účastí ruderálních druhů (pelyněk černobýl Artemisia vulgaris, netýkavka malokvětá Impatiens parviflora) a s účastí některých druhů přesahujících z přilehlého svahu (ostřice nízká Carex humilis, kopretina chocholičnatá Pyretrum corymbosum). Místy zde rostou dřeviny z náletu, nedávno vysekané. Na ploše parcely se 13


nachází známky dřívějšího antropického ovlivnění – zbytky ohniště, stavební suti a narušení půdy. Na parcele stojí jednoduchá kůlna. Vegetace na parcele byla vyhodnocena podle Katalogu mapování biotopů (Chytrý et. al 2001) jako nejbližší řadě X, tj. biotopy silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem. Odpovídá biotopu X7, ruderální bylinná vegetace mimo sídla se znaky kulturní louky biotopu X5, intenzívně obhodpodařované louky. Vegetace by se eventuálně při méně přísném hodnocení dala klasifikovat i v řadě T1 (louky a pastviny) do biotopu T1.1, mezofilní ovsíkové louky. V takovém případě by segmentu náležel parametr reprezentativnosti (RB) W, tj. cituji dle metodiky: „přírodní biotop s výraznou tendencí k biotopu formační skupiny X. Porost je obtížně klasifikovatelný, diagnostické druhy buď chybějí nebo jsou zastoupeny v zanedbatelné míře, obvykle se projevuje vysoká míra degradace.“ Mezofilní ovsíkové louky biotopu T1.1 patří k typu stanoviště 6510, ale segmenty výrazně degradované s parametrem W se za typ přírodního stanoviště nepovažují a do VMB nejsou řazeny.

Parcela 864/17 a 864/18 Vegetace je svým charakterem velmi podobná vegetaci na parcele 864/19, s převahou ovsíku vyvýšeného Arrhenatherum elatius. Při orientačním průzkumu bylo zjištěno 51 druhů rostlin. Ruderály se uplatňují poněkud méně výrazněji, i druhů stepních trávníků je ve srovnání s parcelou 864/19 méně. Na ploše jsou okrajích rostou soliterní borovice, v ploše jsou vtroušeně růže šípkové a nálety borovic. V oblasti přiléhající k parcele 864/19 expanduje třtina křovištní Calamagrostis epoigeios.

Parcela 864/14 Plocha je oplocená, nachází se na ní stavba a zahrada. Rostliny na parcele sepisovány nebyly.

Parcela 864/13 Při orientačním průzkumu bylo nalezeno 39 druhů rostlin. Dominanty tvoří trávy, zčásti dominuje opět ovsík vyvýšený Arrhenatherum elatius, na části je vegetace nižší, bez ovsíku. V partiích s nižší vegetací se více uplatňuje kostřava žlábkatá Festuca rupicola, místy převládá máchelka srstnatá Leontodon hispidus. Dřeviny v ploše chybí, ojediněle rostou po obvodu parcely, v rohu při cestě roste mladá lípa. Z druhů suchých trávníků se vyskytuje hvozdík kartouzek Dianthus carthusianorum, kopretina chocholičnatá Pyretrum corymbosum, starček přímětník Senecio jacobaea. Vegetace je již silně pozměněným suchým trávníkem, obtížně klasifikovatelná.

Parcela 864/12 Na parcele je kosený trávník se dvěma chatkami, několik vysazených dřevin, skalka a kompost. Orientační průzkum prokázal 48 druhů rostlin, v trávníku a na jeho okrajích přežívají některé prvky suchých trávníků jako například hvozdík kartouzek Dianthus carthusianorum nebo krvavec menší Sanguisorba minor. Na kompostu se nacházejí běžné plevelné druhy. Na parcele se dříve nacházel pravděpodobně suchý trávník, vzhledem ke způsobu obhospodařování (velmi časté kosení, nakrátko) je vegetace obtížně zařaditelná.

Komentář k výskytu předmětů ochrany ve VMB Překryv vymapovaných segmentů (a tudíž i hranic EVL) s dotčenými parcelami a rozpor se skutečným stavem vznikl při mapování vrstvy biotopů (VMB). Metodika mapování biotopů (Guth 2002) ukládala zakreslování fixem 0,3 mm do map v měřítku 1 : 10 000, takže uvedený nesoulad mezi reálnou hranicí v terénu a hranicí v mapě není možné v tomto měřítku pokládat za chybu, ale za vlastnost vyplývající z metodiky. I když při aktualizacích VMB je již možné upřesňovat hranice segmentů daleko lépe než při mapování, současná platná metodika aktualizací VMB (Guth a kol. 2009, Lustyk et Guth 2011) ukládá aktualizátorovi povinnost upřesňovat hranice segmentu pouze pokud je rozdíl mezi zákresem v mapě a skutečností větší než 30 m. Ještě přesnější úpravy jsou možné a provádějí se, ale jsou nepovinné (Citace z metodiky: „Změny hranic je nutno zaznamenat, pokud jde o prokazatelný posun o více než 14


cca 30 metrů. V případě, že mapovatel dosáhne vylepšení zákresu hranice třeba jen o 10 m, lze tak učinit.“). V tomto konkrétním případě se jedná o posun zákresu hranice segmentu a jejího skutečného průběhu o 0 až 19 m (0-6m na parcele 864/12, 7-10m na parcele 864/13, 9m na parcele 864/14, 5-9m na parcele 864/17, 6-8m na parcele 864/18, 8-10 m na parcele 864/19, 10-15 m na parcele 864/20, 5-19 m na parcele 864/7). Upřesnění hranic segmentu při rozdílu 19 m není povinné a v tomto případě provedeno nebylo. Je samozřejmé, že mohou nastat ojedinělé případy, zejména u hranic EVL, podobné tomuto případu, kdy jsou přesné hranice segmentů pro stanovení vlivů klíčové. Proto Metodika hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle § 45i zák. č. 114/1992 Sb.ukládá autorizované osobě povinnost ověřit správnost podkladů aktuálním terénním šetřením. Z uvedeného vyplývá, že přímé ovlivnění předmětů ochrany, tj. likvidace plochy výskytu stavbou rodinných domů nemůže nastat, neboť se předměty ochrany na posuzovaných parcelách nevyskytují, jejich přítomnost na posuzovaných parcelách byla terénním šetřením vyloučena. Z vlivů nepřímých přichází v úvahu poškození předmětů ochrany při stavbě skládkou stavebního materiálu, strmost svahu však takovou možnost technicky vylučuje. Proto byly vlivy změn územního plánu vyhodnoceny jako nulové. Při stavbě rodinných domů by teoreticky mohlo nastat nepřímé ovlivnění sypáním např. stavební suti nebo odpadků na svah s předměty ochrany, tomu lze zamezit např. podmínkou ve stavebním povolení. 4.3.5 Podíl ovlivněné rozlohy předmětů ochrany v dotčených lokalitách Předměty ochrany se na dotčených parcelách nevyskytují. Nedojde k žádnému ovlivnění, ovlivněná rozloha je nulová. 4.3.6 Významnost vlivů Hodnocení významnosti vlivů bylo provedeno podle metodikou doporučené tabulky: Hodnota -2

Termín Významný negativní vliv

-1

Mírně negativní vliv

0

Nulový vliv

+1

Mírně pozitivní vliv

+2

Významný pozitivní vliv

?

Vliv nelze hodnotit

Popis Negativní vliv dle odst. 9 § 45i ZOPK Vylučuje schválení koncepce obsahující takto vyhodnocené úkoly (záměry) (resp. koncepci je možné schválit pouze v určených případech dle odst. 9 a 10 § 45i ZOPK) Významný rušivý až likvidační vliv na stanoviště či populaci druhu nebo její podstatnou část; významné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Vyplývá ze zadání koncepce, nelze jej eliminovat (resp. eliminace by byla možná jen vypuštěním problémového dílčího úkolu, záměru atd.). Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv Nevylučuje schválení koncepce. Mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Je možné jej dále snížit navrženými zmírňujícími opatřeními. Koncepce, resp. její dílčí úkoly nemají žádný prokazatelný vliv. Mírný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, mírný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Významný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; významné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Díky obecnosti zadání koncepce (nebo jednotlivých úkolů) není možné hodnotit její vlivy.

15


4.3.7 Závěr – vlivy změn č. 20 a 21 územního plánu č. 1 obce Chotilsko na předměty ochrany

4030

6190 8150 8220 9170 9180

Předmět ochrany EVL Střední Povltaví u Drbákova Evropská suchá vřesoviště T8.1B Suchá vřesoviště nížin a pahorkatin bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis) Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens) Středoevropské silikátové sutě S2B Pohyblivé sutě silikátových hornin Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum L3.1 Hercynské dubohabřiny Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích L4 Suťové lesy celistvost EVL

Vliv 0

0 0 0 0 0 0

Změny č. 20 a 21 územního plánu č. 1 obce Chotilsko v k.ú. Prostřední Lhota mají nulový vliv na předměty ochrany EVL CZ0210053 Střední Povltaví u Drbákova.

4.4. Hodnocení vlivu na celistvost lokalit Nedojde k ovlivnění žádného předmětu ochrany EVL a nedojde ani k ovlivnění celistvosti EVL. Změny č. 20 a 21 územního plánu č. 1 obce Chotilsko v k.ú. Prostřední Lhota mají nulový vliv na celistvost EVL CZ0210053 Střední Povltaví u Drbákova.

4.5. Hodnocení možných kumulativních vlivů Nebyly shledány žádné kumulativní vlivy.

16


5. Závěr

Změny č. 20 a 21 územního plánu č. 1 obce Chotilsko v k.ú. Prostřední Lhota nemají významný negativní vliv na předměty ochrany a nemají významný negativní vliv na celistvost EVL CZ0210053 Střední Povltaví u Drbákova.

17


6. Literatura a použité zdroje 6.1 Odborná a metodická literatura Dostál J. (1989): Nová květena ČSSR. – Academia, Praha. Filippov P., Grulich V., Guth J., Hájek M., Kocourková J., Kočí M., Lustyk P., Melichar V., Navrátil J., Navrátilová J., Roleček J., Rydlo J., Sádlo J., Višňák R., Vydrová A., Zelený D. (2008): Příručka hodnocení biotopů. AOPK ČR. Praha. Ms. Chvojková E. et al. (2011): Příručka k hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany lokalit soustavy Natura 2000. – MŽP, Praha. Guth J. (2002): Metodiky mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd (metodiky podrobného a kontextového mapování), 3. přepracované vydání – AOPK ČR, Praha. Guth, J. a kol. (2007): Příručka hodnocení biotopů. AOPK ČR, ms. Guth J. a kol. (2009): Metodika aktualizace mapování biotopů. AOPK ČR. Praha. Ms. Hejný S. et Slavík B. [red.] (1988): Květena České socialistické republiky. - Academia, Praha. Chytrý M., Kučera T. et Kočí M. (2001) [eds.]: Katalog biotopů České republiky. – Agentura ochrany přírody a krajiny, Praha. Lustyk P., Guth J. (2011): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. AOPK ČR. Praha. Ms. Mikyška R. et al. (1972): Geobotanická mapa ČSSR. 1. České země. - Academia, Praha. Moravec J. et al. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení (2.vydání).- Severočeskou přírodou, příloha 1995, Litoměřice. Neuhäuslová Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky.Academia, Praha. Procházka F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, Praha, 18: 1-166. Příloha č. II. vyhlášky ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. Seznam zvláště chráněných druhů rostlin Rothmaler W. et al. (1976): Exkursionsflora für die Gebiete der DDR und der BRD. Kritischer Band. - Berlin. 6.2 Další použité zdroje Portál veřejné správy http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs Mapový server AOPK http://mapy.nature.cz/mapinspire/MapWin.aspx?M_WizID=8&M_Site=aopk&M_Lang=cs Údaje o druzích http://www.biomonitoring.cz

18


Přílohy Seznam příloh: Příloha č. 1 Seznam nalezených druhů vyšších rostlin na dotčených parcelách a na přilehlém svahu Příloha č. 2 Fotodokumentace Příloha č. 3 Koordinované stanovisko k návrhu zadání změny č. 1 územního plánu obce Chotilsko ze dne 10. 12. 2009, číslo jednací 172753/2009/KUSK-OŽP/Más Příloha č. 4 Změna stanoviska Odboru životního prostředí a zemědělství, dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny vydaného v koordinovaném stanovisku č.j. 172753/2009/KUSK-OŽP/Más dne 10. 12. 2010 k návrhu zadání změny č. 1 územního plánu obce Chotilsko ze dne 18. 10. 2010, číslo jednací 148041/2010/KUSK, spisová značka: SkZkk-148041/2010/KUSK Příloha č. 5 Návrh zadání změny č.1 ÚPO Chotilsko, lokality změn funkčního využití

Příloha č. 1 Seznam nalezených druhů vyšších rostlin Vysvětlivky: OCHR §3 taxony zvláště chráněné podle vyhlášky MŽP 395/1992 Sb. v kategorii ohrožené C2 taxony zařazené v Červeném seznamu (Procházka F. [ed.] 2001) v kategorii silně ohrožené C3 taxony zařazené v Červeném seznamu v kategorii ohrožené C4a taxony zařazené v Červeném seznamu v kategorii vzácnější druh vyžadující další pozornost – méně ohrožený

Latinské jméno druhu

České jméno druhu

OCHR

Strmý svah s předměty ochrany Acinos arvensis (Lam.) Dandy Allium senescens subsp. montanum (F.W. Schmidt) Holub Anthericum liliago L. Artemisia campestris L. Aurinia saxatilis subsp. arduini (L.) Desv. (Fritsch) Dostál Carex humilis Leysser Centaurea stoebe L. Centaurea triumfettii subsp. axillaris All. (Willd.) Dostál

pamětník rolní česnek chlumní horský bělozářka liliovitá pelyněk ladní tařice skalní Arduinova ostřice nízká chrpa latnatá chrpa chlumní širolistá

§3,C3 §3, C4a C4a

19


Cotoneaster integerrimus Medik. Dianthus carthusianorum L. Euphorbia cyparissias L. Festuca pallens Host Galium glaucum L. Impatiens parviflora DC. Juniperus communis L. Koeleria sp. Pinus sylvestris L. Potentilla arenaria Borkh. Pulsatilla pratensis subsp. bohemica (L.) Mill. Skalický Quercus robur L. Sorbus aucuparia L. Tanacetum corymbosum (L.) Sch. Bip. Thymus sp. Trifolium alpestre L. Vincetoxicum hirundinaria Medik.

skalník celokrajný hvozdík kartouzek pryšec chvojka kostřava sivá svízel sivý netýkavka malokvětá jalovec obecný smělek borovice lesní mochna písečná koniklec luční český dub letní jeřáb ptačí řimbaba chocholičnatá meteřídouška jetel alpínský tolita lékařská

C4a

C4a

C4a §2,C2

C4a

Parcela 864/19 Agrimonia eupatoria L. Achillea millefolium L. Alchemilla sp. Alliaria petiolata (M. Bieb.) Cavara et Grande Anagallis arvensis L. Arrhenatherum elatius (L.) J. Presl et C. Presl Artemisia vulgaris L. Calamagrostis epigejos (L.) Roth Carex humilis Leysser Carpinus betulus L. Cirsium arvense (L.) Scop. Cirsium vulgare (Savi) Ten. Convolvulus arvensis L. Conyza canadensis (L.) Cronq. Dactylis glomerata L. Daucus carota L. Echium vulgare L. Euphorbia cyparissias L. Falcaria vulgaris Bernh. Fallopia convolvulus (L.) Á. Love Festuca rubra L. Fragaria vesca L. Fraxinus excelsior L. Galium glaucum L. Galium verum L. Geum urbanum L. Hieracium sabaudum L.

řepík lékařský řebříček obecný kontryhel česnáček lékařský drchnička rolní ovsík vyvýšený pelyněk černobýl třtina křovištní ostřice nízká habr obecný pcháč oset pcháč obecný svlačec rolní turanka kanadská srha laločnatá mrkev obecná hadinec obecný pryšec chvojka srpek obecný opletka obecná kostřava červená jahodník obecný jasan ztepilý svízel sivý svízel syřišťový kuklík městský jestřábník savojský

C4a

20


Hieracium sp. Hypericum perforatum L. Chenopodium album L. Impatiens parviflora DC. Lamium purpureum L. Lapsana communis L. Ligustrum vulgare L. Lysimachia nummularia L. Medicago lupulina L. Myosotis arvensis (L.) Hill Oxalis fontana Bunge Plantago lanceolata L. Poa pratensis L. Potentilla tabernaemontani Asch. Primula sp. Prunus avium (L.) L. Rhamnus cathartica L. Rosa canina L. Rumex acetosa L. Securigera varia (L.) Lassen Silene latifolia ssp. alba (Mill.) Greuter et Burdet Sonchus asper (L.) Hill Spiraea sp. Tanacetum corymbosum (L.) Sch. Bip. Taraxacum sect. Ruderalia Thymus cf. praecox Torilis japonica (Houtt.) DC. Trifolium pratense L. Trisetum flavescens (L.) P. Beauv. Ulmus laevis Pall. Urtica dioica L. Veronica chamaedrys L. Vincetoxicum hirundinaria Medik. Viola arvensis Murray Viola riviniana Rchb.

jestřábník třezalka tečkovaná merlík bílý netýkavka malokvětá hluchavka nachová kapustka obecná ptačí zob obecný vrbina penízková tolice dětelová pomněnka rolní šťovík křovištní jitrocel kopinatý lipnice luční mochna jarní prvosenka třešeň ptačí řešetlák počistivý růže šípková šťovík kyselý čičorka pestrá silenka širolistá bílá mléč drsný tavolník řimbaba chocholičnatá pampeliška "smetánka" mateřídouška časná tořice japonská jetel luční trojštět žlutavý jilm vaz kopřiva dvoudomá rozrazil rezekvítek tolita lékařská violka rolní violka Rivinova

C4a

Parcely 864/17, 864/18 Agrimonia eupatoria L. Achillea millefolium L. Alopecurus pratensis L. Arrhenatherum elatius (L.) J. Presl et C. Presl Artemisia vulgaris L. Bromus erectus Huds. Calamagrostis epigejos (L.) Roth Carlina vulgaris L. Centaurea jacea L. Centaurea scabiosa L.

řepík lékařský řebříček obecný psárka luční ovsík vyvýšený pelyněk černobýl sveřep vzpřímený třtina křovištní pupava obecná chrpa luční chrpa čekánek 21


Centaurea stoebe L. Cirsium arvense (L.) Scop. Crataegus sp. Dactylis glomerata L. Dryopteris filix-mas (L.) Schott Euphorbia cyparissias L. Festuca rupicola Heuffel Fragaria vesca L. Galium glaucum L. Hieracium sabaudum L. Hieracium sp. Hypericum perforatum L. Juniperus communis L. Leontodon autumnalis L. Ligustrum vulgare L. Linum catharticum L. Lotus corniculatus L. Malus domestica Borkh. Medicago sativa L. Pinus sylvestris L. Plantago lanceolata L. Plantago media L. Potentilla sp. Prunus avium (L.) L. Prunus spinosa L. Quercus petraea agg. Quercus robur L. Ranunculus bulbosus L. Rosa canina L. Sanguisorba minor Scop. Scabiosa ochroleuca L. Securigera varia (L.) Lassen Senecio jacobaea L. Tanacetum corymbosum (L.) Sch. Bip. Taraxacum sect. Ruderalia Tilia cordata Mill. Torilis japonica (Houtt.) DC. Trifolium pratense L. Trisetum flavescens (L.) P. Beauv. Veronica chamaedrys L. Vincetoxicum hirundinaria Medik.

chrpa latnatá pcháč oset hloh srha laločnatá kapraď samec pryšec chvojka kostřava žlábkatá jahodník obecný svízel sivý jestřábník savojský jestřábník třezalka tečkovaná jalovec obecný máchelka podzimní ptačí zob obecný len počistivý štírovník růžkatý jabloň domácí tolice setá borovice lesní jitrocel kopinatý jitrocel prostřední mochna třešeň ptačí trnka obecná dub zimní dub letní pryskyřník hlíznatý růže šípková krvavec menší hlaváč žlutavý čičorka pestrá starček přímětník řimbaba chocholičnatá pampeliška "smetánka" lípa malolistá tořice japonská jetel luční trojštět žlutavý rozrazil rezekvítek tolita lékařská

C4b

Parcela 864/13 Agrimonia eupatoria L. Achillea millefolium L. Arrhenatherum elatius (L.) J. Presl et C. Presl Artemisia vulgaris L.

řepík lékařský řebříček obecný ovsík vyvýšený pelyněk černobýl 22


Bromus erectus Huds. Carlina vulgaris L. Centaurea stoebe L. Dactylis glomerata L. Daucus carota L. Dianthus carthusianorum L. Echium vulgare L. Euphorbia cyparissias L. Euphorbia esula L. Falcaria vulgaris Bernh. Festuca pallens Host Festuca rupicola Heuffel Fragaria vesca L. Galium glaucum L. Hieracium pilosella L. Hieracium sp. Hypericum perforatum L. Knautia arvensis (L.) Coulter Leontodon hispidus L. Lotus corniculatus L. Plantago media L. Potentilla argentea L. Potentilla sp. Prunus spinosa L. Ranunculus bulbosus L. Rosa canina L. Rubus caesius L. Sanguisorba minor Scop. Scabiosa ochroleuca L. Securigera varia (L.) Lassen Senecio jacobaea L. Tanacetum corymbosum (L.) Sch. Bip. Tilia cordata Mill. Trifolium pratense L. Vincetoxicum hirundinaria Medik.

sveřep vzpřímený pupava obecná chrpa latnatá srha laločnatá mrkev obecná hvozdík kartouzek hadinec obecný pryšec chvojka pryšec obecný srpek obecný kostřava sivá kostřava žlábkatá jahodník obecný svízel sivý jestřábník chlupáček jestřábník třezalka tečkovaná chrastavec rolní máchelka srstnatá štírovník růžkatý jitrocel prostřední mochna stříbrná mochna trnka obecná pryskyřník hlíznatý růže šípková ostružiník ježiník krvavec menší hlaváč žlutavý čičorka pestrá starček přímětník řimbaba chocholičnatá lípa malolistá jetel luční tolita lékařská

C4a

C4b

Parcela 864/12 Achillea millefolium L. Amaranthus sp. Anagallis arvensis L. Arrhenatherum elatius (L.) J. Presl et C. Presl Bupleurum falcatum L. Carlina vulgaris L. Centaurea stoebe L. Cirsium vulgare (Savi) Ten. Corylus avellana L. Dactylis glomerata L.

řebříček obecný laskavec drchnička rolní ovsík vyvýšený prorostlík srpovitý pupava obecná chrpa latnatá pcháč obecný líska obecná srha laločnatá 23


Daucus carota L. Dianthus carthusianorum L. Echinochloa crus-galli (L.) P. Beauv. Echium vulgare L. Euphorbia cyparissias L. Festuca rupicola Heuffel Fragaria vesca L. Hieracium pilosella L. Hieracium sp. Hylotelephium maximum (L.) Holub Hypericum perforatum L. Knautia arvensis (L.) Coulter Lapsana communis L. Leucanthemum vulgare Lam. Ligustrum vulgare L. Lotus corniculatus L. Medicago sativa L. Papaver rhoeas L. Pinus nigra J.F. Arnold Plantago lanceolata L. Plantago media L. Poa annua L. Polygala sp. Polygonum aviculare L. Potentilla argentea L. Potentilla reptans L. Quercus robur L. Ranunculus bulbosus L. Ranunculus repens L. Rosa canina L. Rumex acetosella L. Sanguisorba minor Scop. Scabiosa ochroleuca L. Securigera varia (L.) Lassen Taraxacum sect. Ruderalia Trifolium pratense L. Trisetum flavescens (L.) P. Beauv. Veronica chamaedrys L.

mrkev obecná hvozdík kartouzek ježatka kuří noha hadinec obecný pryšec chvojka kostřava žlábkatá jahodník obecný jestřábník chlupáček jestřábník rozchodník velký třezalka tečkovaná chrastavec rolní kapustka obecná kopretina bílá ptačí zob obecný štírovník růžkatý tolice setá mák vlčí borovice černá jitrocel kopinatý jitrocel prostřední lipnice roční vítod truskavec ptačí mochna stříbrná mochna plazivá dub letní pryskyřník hlíznatý pryskyřník plazivý růže šípková šťovík menší krvavec menší hlaváč žlutavý čičorka pestrá pampeliška "smetánka" jetel luční trojštět žlutavý rozrazil rezekvítek

24


Příloha č. 2 Fotodokumentace Parcela 864/19, v pozadí chata na parcele 864/20

Parcela 864/19 v k.ú. Prostřední Lhota, detail vegetace

25


Parcela 864/19 v k.ú. Prostřední Lhota, hrana svahu s netýkavkou malokvětou

26


Parcela 864/19 v k.ú. Prostřední Lhota, detail plochy s narušením

Parcela 864/19 v k.ú. Prostřední Lhota, pohled od hrany svahu k cestě

27


Parcela 864/13, v pozadí za živým plotem 864/14

28


Parcela 864/12

29


Parcela 864/17 a 864/18

30


Parcela 864/17, detail vegetace

Parcela 864/17 a 864/18

31


Strmý svah k Vltavě s předměty ochrany EVL Střední Povltaví u Drbákova

32



33



34

Posouzení vlivu změn č. 20 a 21 územního plánu č. 1 obce Chotilsko na lokality soustavy Natura 2000

Recommend Documents