Obsah POPIS PROSTŘEDÍ PROGRAMU GIMP
2
Barvy
2
Okno obrázku
4
ZÁKLADNÍ ÚPRAVA FOTOGRAFIÍ V GRAFICKÉM EDITORU
6
Změna velikosti fotografie
6
Ořezání obrázku
7
TRANSFORMACE
9
Rotace
9
Překlopení
11
Perspektiva
11
NÁSTROJE BAREV
14
Jas a kontrast
14
Histogram
15
Úrovně
16
Křivky
18
Obarvit
20
Vyvážení bílé
21
Popis prostředí programu GIMP
1. Panel nástrojů – obsahuje hlavní nabídky, sadu ikon pro volbu nástrojů a další důležité ovládací prvky (volba barvy, atd.) Zavřením tohoto panelu ukončíme celý GIMP. 2. Volby nástrojů – umožňuje nastavit konkrétní vlastnosti vybraného nástroje. U kreslících nástrojů je možné vybrat velikost, tvar stopy atd. 3. Okno obrázku – obsahuje právě editovaný obrázek a menu aplikace 4. Vrstvy – dialog zobrazuje vrstvy aktivního obrázku a umožňuje s vrstvami různým způsobem manipulovat. S vrstvami se setkáme při téměř všech úpravách fotografií (s výjimkou nejjednodušších úprav). 5. Stopy, vzorky, přechody – slouží k výběru a manipulaci se stopami, vzorky, přechody atd.
Barvy Barvy nastavíme pomocí dvou ploch v panelu nástrojů , které představují barvu popředí a pozadí. Tyto barvy jsou používány při mnoha operacích. Kliknutím na zahnutou oboustrannou šipku
2
se obě barvy vzájemně prohodí. Kliknutím na černobílou ikonku vlevo dole se barva pozadí nastaví na bílou a barva popředí na černou, tedy na výchozí hodnoty. Kliknutím na jednu z barevných ploch se otevře dialog pro výběr barvy, který umožňuje aktivní barvu popředí nebo pozadí změnit.
3
Okno obrázku
1 3 2
7
4 5 6
1. Hlavní nabídka – umožňuje přístup ke všem možným operacím s obrázkem. Hlavní nabídku je možno otevřít také kliknutím pravým tlačítkem myši kamkoliv do obrázku nebo kliknutím levým tlačítkem myši na tlačítko nabídky (2) - malou ikonu „šipky“ v levém horním rohu okna obrázku. 2. Tlačítko nabídky – kliknutí na toto tlačítko se otevře hlavní nabídka obrázku, zobrazena ve sloupci místo ve vodorovné řadě. Nabídka lze také otevřít stisknutím klávesy Shift-F10. 3. Přepínač změny velikosti obrázku – při zamáčknutí mění s velikostí okna i velikost pohledu na obrázek 4. Přepínač rychlé masky – malé tlačítko, které zapíná a vypíná režim rychlé masky, která slouží pro výběr části obrázku
4
5. Navigační kříž – pokud na něj klikneme a necháme zmáčklé levé tlačítko myši, objeví se miniatura obrázku s orámovanou oblastí, která je v okně obrázku právě zobrazena. Pohybem myši se stále stlačeným tlačítkem můžete zobrazenou oblast přesouvat. U velkých obrázků, z nichž je najednou v okně zobrazena jen malá část, to bývá nejpohodlnější způsob navigace.
6. Nabídka jednotek - výchozí nastavení pro pravítka a další účely jsou pixely. Můžeme přepnout na používání palců, milimetrů, centimetrů či jiných jednotek. 7. Nabídka zvětšení – pomocí tohot prvku můžeme přibližovat a oddalovat obrázek
5
Základní úprava fotografií v grafickém editoru I když se budeme snažit sebevíc, málokdy se nám podaří fotografie, která by nepotřebovala žádné úpravy. Na rozdíl od klasické fotografie, kde nebylo možné vyfotografovaný snímek již jakkoliv upravit, máme u fotografie digitální možnost snímek po přenesení do počítače různě upravovat (měnit velikost, odstraňovat červené oči, ořezání fotografie, atd.)
Změna velikosti fotografie Pořízené fotografie můžeme použít pro různé účely. Některé chceme vytisknout jiné použít pro předvádění na počítači např. v prezentacích a některé můžeme chtít umístit na webové stránky. Každé použití očekává jinou velikost fotografie. Pro použití na PC není nutno velikost nijak upravovat, ale chceme-li fotografii umístit na internetové stránky, musíme přikročit k různým úpravám. Datová velikost fotografie samozřejmě záleží na použitém rozlišení snímače fotoaparátu a na kompresi, ale pohybuje se okolo stovek kB až několika MB. Takto velkou fotografii není vhodné používat na internetu. V tomto případě musíme fotografii zmenšit na přijatelnou velikost. Nutno ovšem zmínit, že veškeré úpravy velikosti mají za následek zhoršení kvality snímku. Pokud velikost zmenšujeme, není toto zhoršení až tak patrné, zato u zvětšování je zhoršení na první pohled viditelné. V GIMPu můžeme měnit velikost fotografie měnit pomocí dialogového okna vyvolaného z nabídky Obrázek/Velikost obrázku. V některých editorech se ke změně velikosti dostaneme přes položku „Převzorkovat“. Dialogové okno obsahuje několik políček pro zadávání parametrů, kde můžeme zadat konkrétní rozměry a jednotku, ve které rozměry zadáváme. Velice důležité je zachování poměru stran. Pokud je zapnuto, můžeme měnit velikost pouze v jednom směru a druhý rozměr se dopočítá tak, aby byl stále zachován poměr stran.
Zachování poměru stran
Volba jednotky
6
Ořezání obrázku Při fotografování se nám vždy nepodaří zahrnout do záběru jen to, co chceme, ale na okrajích mohou být objekty, které působí rušivě. Potom nezbude nic jiného, než tuto fotografii ořezat tak, aby tyto rušivé elementy z fotografie zmizely. Další využití může být ve chvíli, kdy chceme z fotografie použít pouze její část, např. nějaký detail.
7
Jelikož se jedná o velice používaný nástroj, nalezneme jej v každém grafickém editoru pod názvem „Ořezání“, který je umístěn v panelu nástrojů nebo v některé z nabídek. Postup ořezání je následující: Z panelu nástrojů zvolíme příslušný nástroj pro ořezání a nastavíme potřebné parametry. Pokud ponecháme původní nastavení, můžeme zvolit libovolnou oblast výřezu. Velice často se ale používá výřez, který zachová poměr stran. Toho docílíme zatržením políčka „Pevné“ a zvolením položky „Poměr stran“. Další možnosti jsou zadání výšky nebo šířky s tím, že druhý rozměr zvolíme myší přímo v obrázku. Možnost „Velikost“ umožňuje vytvářet výřez konkrétní velikosti. Po přesunutí myši do obrázku se nám změnil kurzor myši. Klikneme do jednoho z rohů požadovaného výřezu a za současného držení levého tl.myši táhneme myší po diagonále. Po dosažení požadovaného výřezu pustíme levé tlačítko myši. Na poprvé se zřejmě požadovaný ořez nepovede. Takto vyznačenou oblast můžeme ještě upravovat pomocí hraničních bodů (velikost a umístění), nebo pomocí položek „Plocha“ a „Velikost“ v nastavení ořezání. Jsme-li s výběrem spokojeni, přesuneme kurzor myši kamkoli doprostřed ořezu a klikneme levým tlačítkem. Z původní fotografie zůstane pouze označená část.
8
Transformace Rotace Otočení obrázku můžeme provést z nabídky Obrázek /Transformovat/ Rotovat o … V nabídce jsou možnosti: o 90° doprava, 90° doleva, 180°. Chceme- li rotovat o jiný úhel, musíme zvolit z nabídky nástrojů: „Rotace výběru, vrstvy či cesty“. Rotace o jiný úhel než 90, 180, 270 bude mít za následek ztrátu informací z okrajů snímku.
Nástroj má několik nabídek: Náhled – umožní zobrazení mřížky, která nám ulehčí najít správný úhel rotace. Počet řádků mřížky – nastavení hustoty mřížky. Oříznutí – důsledkem rotace je vznik „prázdných“ ploch v rozích obrázku. Tato volba zajistí ořezání obrázků tak, aby prázdná místa z fotky zmizela. Směr – při nastavení „Normálně“ otáčíme přímo obrázkem, při nastavení „Korektivně“ otáčíme mřížkou.
9
Postup rotace v případě nastavení korektivního směru: 1. Klikneme myší do obrázku (zobrazí se mřížka a dialogové okno pro potvrzení rotace):
2. Pomoci myši otáčíme mřížkou tak dlouho, dokud její čáry nekopírují některou linii v obrázku:
3. Potvrdíme tlačítkem „Rotovat“
10
Překlopení V nabídce Obrázek /Transformovat nalezneme také možnost překlopení ve vodorovném nebo svislém směru. U překlápění musíme mít na paměti, že fotografie, které obsahují text, nemůžeme překlápět. protože se zároveň překlápí i text a museli bychom jej číst zprava doleva. Výsledek překlopení je patrný na obrázku, kde vlevo je původní obrázek a vpravo obrázek překlopený (všimněte si textu na pozadí).
Perspektiva S opravou perspektivy se setkáme například v případě, kdy fotografujeme architekturu a fotoaparát nakloníme směrem vzhůru. Lepší než dodatečná úprava je ale uvědomit si tuto skutečnost již při pořizování snímku. Někdy to vyřeší pouhé poodstoupení o několik kroků zpět nebo zmenšit zoom, pokud jej používáme. Jestliže již takovýto snímek pořídíme, není nic ztraceno. Snímek můžeme „narovnat“, ale na úkor mírné deformace. Otevřeme snímek a zvolíme nástroj „Změna perspektivy vrstvy nebo výběru“ a ve volbě nástrojů nastavíme korektivní směr transformace a u náhledu zvolíme „Obrázek + mřížka“.
11
Kliknutím do obrázku zobrazíme mřížku, kterou upravíme tak, aby kopírovala padající hrany, a potvrdíme tlačítkem „Transformace“. Tím se svislice narovnají. Ve většině případů se tato korekce nepovede na první pokus a proto je nutno tuto operaci opakovat, dokud se nepodaří dosáhnout požadovaného stavu.
12
13
Nástroje barev Jas a kontrast Jas a kontrast patří mezi základní techniky úpravy barevného podání. Změnu můžeme provést pomocí nabídky: Nástroje / Nástroje barev / Jas-Kontrast. Otevře se dialogové okno, kde jas a kontrast upravujeme pomocí postníků nebo číselného zadání.
Přestože je tento nástroj jednoduchý, může s ním být problém: veškeré úpravy jsou prováděny v celé fotografii, což může znamenat ztrátu některých detailů. Nelze tedy provádět např. zesvětlení pouze tmavých míst. Předchozí tvrzení ale neplatí úplně. Pokud použijeme vhodný nástroj pro výběr a označíme pouze část fotografie, lze tyto změny aplikovat pouze na vybranou oblast. Další možnosti ještě nabízí využití vrstev. O výběrech a vrstvách ale bude řeč později. Korekci jasu a kontrastu v nejjednodušším provedení je možné aplikovat např. na fotografii, která byla přeexponována (viz následující ukázka). Částečné vylepšení fotografie lze dosáhnout snížením jasu a zvýšením kontrastu.
14
Histogram Histogram je graf, který udává rozložení jednotlivých barevných hodnot v obrázku. Při práci s fotografiemi se jedná o velmi důležitý graf, který nám o snímku mnohé prozrazuje. U některých digitálních zrcadlovek je možné nechat si zobrazit histogram pro vyfocené snímky, a tím získat rychlý přehled o stavu fotografie. Co tedy histogram poskytuje za informace? Především ukazuje zastoupení jednotlivých odstínů "šedé" na snímku. Osa x udává stupnici šedé, zatímco osa y udává počet pixelů na obrázku, které mají daný odstín. Chceme-li histogram zobrazit, podíváme se na něj pomocí nabídky Barvy / Informace / Histogram. Na následujících obrázcích je uveden histogram ke konkrétní fotografii. Můžeme z něj vyčíst, že na fotografii zcela chybí tmavé odstíny.
15
Úrovně Funkce úrovně umožňuje nastavit „světla a stíny“ na fotografii, čímž je možné maximalizovat dynamický rozsah fotografie. Úrovně najdeme v menu Nástroje / Nástroje Barev / Úrovně. Objeví se okno, které obsahuje histogram snímku a několik ovládacích prvků. Jak již bylo uvedeno, čím větší hodnota na ose y, tím více pixelů dané hodnoty je v obrázku - vlevo jsou tmavé odstíny, vpravo jsou světlé hodnoty. Tento nástroj umožňuje sledovat rozložení jasu ve společném kanále (RGB), nebo v jednotlivých složkách daného barevného modelu (tzn. samostatně v R, G, B). Z obrázků na další straně je patrno, že ve všech kanálech chybí tmavé barvy.
16
Jak tedy pomocí úrovní fotografii vylepšit? Musíme upravit tzv. vstupní úrovně. Ty se dají měnit posunutím trojúhelníčků pod histogramem anebo změnou číselné hodnoty v políčkách pod trojúhelníčky. Změna má za následek přeškálování jednotlivých hodnot pixelů podle 17
jednoduchého pravidla - Gimp provede změnu barvy pixelu označeného černým trojúhelníčkem na černou (0) a pixelu označeného bílým trojúhelníčkem na bílou (255). To způsobí rozšíření spektra jednotlivých odstínů na maximální možný rozsah (z nejtmavšího bodu uděláme černou a z nejsvětlejšího bílou). U výše vloženého obrázku nastavíme černý trojúhelníček na hodnotu 45 a potvrdíme. Rozdíl v obou obrázcích je na první pohled patrný.
Další možností, jak hodnoty nastavovat je použití pipety. Vedle políček pro nejtmavší a nejsvětlejší bod je umístěna černá a bílá pipetu, kterou stačí v obrázku kliknout na nejtmavší resp. nejsvětlejší bod, čímž provedeme nastavení. Nachází-li se v obrázku bílá a my zvolíme tento postup, zároveň docílíme vyvážení bílé barvy. Při nastavování hodnot je nutné mít na paměti, že není dobré černý a bílý trojúhelníček příliš přibližovat k sobě, protože to způsobí, změnu většího počtu pixelů na jednu barvu a dojde ke slití odstínů, čili znehodnocení fotografie. Přesto že obrázek je správně „obohacen“ o tmavé a světlé tóny, může působit tmavým dojmem. K odstranění tohoto problému můžeme použít třetí prostřední trojúhleníček, označený šedou barvou (jedná se o tzv. gama korekci). Jeho posunem můžeme převést střední tóny na světlejší nebo tmavší.
Křivky Některé vyfocené nebo naskenované fotografie potřebují dodatečnou úpravu barevného tónu a kontrastu. Většinou si vystačíme s úpravou úrovní, jasu a kontrastu. Odborníci 18
většinou dávají přednost nastavení pomocí Křivek. Chceme-li např. zesvětlit pouze tmavší tóny, pomocí nástroje jas a kontrast se nám nepodaří, protože pracují se všemi tóny. Nástroj Křivky nabízí možnost nastavovat pouze ty úrovně, které potřebujeme, aniž bychom tím ovlivnili rozložení světel a stínů v celém obrázku. Je zde ale nebezpečí, že můžeme změnit barevné podání a tím pokazit „atmosféru“ snímku. Křivky najdeme v menu Nástroje / Nástroje Barev / Křivky. Otevře se dialogové okno, kde opět vidíme histogram, který protíná úsečka. Osa X představuje vstupní hodnoty a osa Y výstupní. Samotná úprava se provádí tvarováním křivky v okně diagramu. Tvar přímky lze snadno změnit, kliknutím na ní přidáme další bod, který je možné posunovat. Například při posunu křivky v levé dolní části (tedy u tmavších stínů) směrem nahoru, zesvětlujeme tmavé tóny. V pravé horní části jsou potom světlé tóny. Podobně jako při úpravě úrovní lze si i u křivek vybrat kanál, se kterým budeme pracovat. Výběr kanálu provedeme v horní části okna, kde je možné si vybrat jeden z těchto kanálů: jas, červená, zelená, modrá. Využití viz následující obrázky (úprava kanálu jas a modrá):
19
Obarvit Tento nástroj nám umožňuje dát fotografii barevný nádech. Nástroj spustíme v menu Nástroje / Nástroje barev / Obarvit. Objeví se dialogové okno se třemi posuvníky (Odstín, Sytost, Světlost). Pomocí nich lze dát fotografii potřebný barevný nádech (posuvník odstín). Další volbou zvoleného nádechu je jeho sytost a světlost.
20
Vyvážení bílé Ne vždy se nám podaří vyfotit snímek ideálně. Mezi časté problémy patří špatné vyvážení bílé barvy (souvisí to s různou teplotou různého světla). Vyvážení si ukážeme na fotografii automobilu, vyfocené na autosalonu. Můžeme si všimnout, že fotografie má zelený nádech a v zadní části (ve stínu) není vidět téměř žádná kresba.
21
Pomocí nástroje Vyvážení barev Otevřeme nástroj Vyvážení barev (Nástroje / Nástroje barev / Vyvážení barev). Otevře se dialogové okno, kde jsou tři postníky, pomocí nichž můžeme přidávat nebo ubírat jednotlivé složky barev. V našem případě ubereme zelenou barvu. Výsledek sice bude lepší co se týká vyvážení bílé barvy, ale zadní část fotky (stíny) nejsou moc prokresleny (snímek byl trochu podexponován). To by se dalo napravit jiným nástrojem. Nechceme-li používat několik nástrojů, můžeme vyvážení bíle realizovat pomocí nástroje úrovně, kde lze zároveň upravit stíny.
Vyvážení pomocí úrovní Tento způsob má oproti výše zmíněnému výhodu v tom, že umožní pracovat i se stíny. Po zobrazení dialogového okna úrovně, si všimněme tří kapátek ve spodní části okna, které lze 22
využít k vyvážení bílé barvy. Levým kapátkem lze označit černou barvu ve snímku (respektive tu, která má být černá, ale z nějakého důvodu černá není), pravé kapátko slouží pro označení barvy, která má být bílá, a prostředním kapátkem označíme neutrální šedou barvu. V našem případě použijeme šedou barvu někde v pravém dolním rohu (použijeme tedy prostřední kapátko). Výsledek vidíme na obrázku.
Barevné podání je už lepší, ale zadní část fotografie je stále tmavá. Pro projasnění stínů využijeme stále otevřený nástroj úrovně. Pod zobrazeným histogramem máme nejen dva trojúhelníčky pro nastavení černé a bílé barvy ale i trojúhelníček uprostřed, který slouží k nastavení středních tónů. Jeho posunutím doleva, dojde k celkovému zesvětlení fotografie. Posun ale nesmíme přehnat, protože by mohlo dojít ke ztrátě kresby ve světlých tónech. Výsledný obrázek by potom mohl vypadat jako na dalším obrázku.
23
24