„POLITIKURA“ - autorská explikace Jde o příběhy korupce v politice a byznyse. Současné dění se prolíná s historií a popisuje existenci korupce na území česka od počátků. Přes příběhy korupce obecně známe z TV zpravodajství se dostáváme až k jádru věci a to je morální vnímání a smýšlení každého kdo je s korupcí konfrontován. Zda-li je schopen odolat nebo podlehnout. Korupce je zde vylíčena jako nedílná součást existence systému a jeho fungování. Je ukázána na příbězích z vysoké politiky, ale i na typickém obecní vesnické uplatkářství.Příběhem se prolíná jedna ústřední postava tzv. kmotra, který je synonymem pro vše špatné v nás, ale díky němu se můžeme cíti čistí, neboť on z nás snímá naši vinu a rád se ušpiní za nás.Stěžejní jsou tři příběhy, které jsou propojeny právě touto osobou. Prolog: Pražský hrad , přípravy na prezidentský novoroční projev... 1) vrcholová politika - úplatky poslanci a senátoři + ministři Pražský hrad , přípravy na prezidentský novoroční projev... 2) městská správa - magistrát hl.města praha Pražský hrad , přípravy na prezidentský novoroční projev... 3) obecní korupce - jednoduchý příklad vesnické korupce Epilog: Pražský hrad, novoroční prezidentský proslov začíná slovy: „Vážení občané České republiky, naše země vzkvétá“!!! Příběhy se odehrávají v současnosti. Ikony české státnosti jako hrad, poslanecká sněmovna, radnice, magistrát zde představují určitou kulisu, která má kontrastovat s příbehy plnými absolutní neúcty k minulosti , současnosti i budoucnosti. Jde čistě o systém totálního korupčního jednání ze kterého už není cesty zpět a ani není vyžadována. Cca 80% příběhů se odehrává v kancelářích a na chodbách státních úřadů. Příběhy dohromady, by němely přesáhnout cca 90 minut.
Motto: „Jediný odkaz, na který současná politická reprezentace z někdejší první československé republiky navázala, je nekonečné množství korupčních skandálů a kauz.“ Prolog: Scéna - Pražský hrad , přípravy na prezidentský novoroční projev... Příběh první: Vysoká šlechtická hra patriot ů - Kauza Gripeny Historie 1997 - Vláda Václava Klause rozhoduje o modernizaci armádní letky. Nové stroje mají p řijít na místo sovětských mig ů. 1999 - Pět firem se p ředb ěžn ě uchází o vládní zakázku: konsorcium McDonnellDouglas/Boeing, Lockheed Martin, Dassault Aviation, koncern EADS, a britsko- švédské konsorcium BAE Systems/SAAB. 2001 - Vyhlášeno výb ěrové řízení. Po čty řech m ěsících odstupují Ameri čané. Nabídky pak stáhly i Dassault a EADS. Zůstává tak jen konsorcium BAE. 2002 - Vláda ješt ě v roce 2001 konstatovala, že BAE splnila podmínky a v následujícím roce schválila nákup 24 Gripen ů za 60 miliard korun. Následná vláda Vladimíra Špidly od nákupu po povodních odstoupila. Ostatn ě Senátem nákup stíha ček neprošel 2003 - Rozhodnuto o pronájmu stíha ček. Z n ěkolika nabídek vybrány op ět Gripeny tentokrát už jen 14. Za desetiletý pronájem zaplatí Česko 20 miliard korun. úplatky přes 3,5 % z celé zakázky, zhruba 3 miliardy k č pro 20 lidí z rozhodovacími pravomocemi Alfons Mensdorff- Pouilly (* 7. zá ří 1953, Víde ň, Rakousko) je rakouský obchodník, lobbysta a bývalý agent britského zbrojního koncernu BAE.
Mensdorff- Pouilly v 90. letech 20. století p ůsobil v České republice jako poradce firmy BAE Systems v souvislosti s rozhodováním o nákupu stíha ček, které si v roce 2004 česká vláda pronajala na deset let za více než 19 miliard korun.V b řeznu 2009 na Mensdorff- Pouillyho uvalil rakouský soud koluzní vazbu, ale o p ět týdn ů pozd ěji byl propušt ě n.[1]
V dubnu zveřejnil rakouský časopis Format část tajné zprávy britské protikurup ční služby, podle které Mensdorff- Pouilly korup čn ě manipuloval politický proces v případech nákup ů letoun ů v Rakousku, Maďarsku a České republice. K tomuto ú čelu m ěl k dispozici asi 107,6 milionu eur (2,9 miliardy korun).[2] V lednu 2010 ho britský protikorup č ní úřad obžaloval ze spiknutí za ú čelem korupce p ři dodávce stíha ček Jas-39 Gripen do České republiky, Maďarska a Rakouska. Podle britského ú řadu v období od ledna 2002 do prosince 2008 spolu s dalšími osobami korumpoval neznámé představitel ů m a agent ů m vlád některých st ředoevropských a východoevropských zemí.[3]
Vysoká šlechtická hra patriot ů 5 osob 1 kmotr - hlavní koordinátor celého projektu úplatká řství 1 šlechtic/Mazef - MariaZell von der Flughafen - zprost ředkovatel úplatk ů z firmy BAE pro české politiky 1 politik /Mesiáš z Kachlíkárny (p řezdívka pro d ům odborových svaz ů) klasický politik , získal z celého balíku úplatk ů nejv ětší podíl 1 noviná ř - klasický noviná ř , nap řed zvýdaví následn ě úplatný 1 sekretá ř ka - klasická úplatná, loajální
Scéna 1: Obyčejná průměrná kancelář, jakých jsou v Praze tisíce. Za stolem sedí muž a sleduje zpravodajství v televizi. Občas si udělá poznámku do diáře. Na stole má noviny mfdnes, pravo, lidovky, respekt, reflex atd...Muž má nepřítomný pohled. Najednou někdo zaklepe na dvěře. Kmotr: Ano... (oteviraji se dve ře, v nich stojí sekretá řka) Sekretá ř ka: Pane, už je tady pan MariaZell von der Flughafen... Kmotr: No tak ať vejde.... Sekretá ř ka: Prosím pane MariaZell von der Flughafen... (do místnosti vejde elegantn ě upravený muž, opálený s úsm ěvem na rtech) Kmotr: zdravím tě MaZeF....posaď se... Mazef: Rád tě vidím.... (muži si podávají ruce, mazef následn ě usedá do k řesla naproti kmotrovi...) Sekretá ř ka: Dáte si něco? kafe, vodu, nebo něco ostřejšího? Kmotr: Ne díky Mirijam ....nech nás...když tak se ozvu... Mazef: Pokud máte večer čas Mirijam tak...(přeruší ho kmotr) Kmotr: Nech toho Mazefe, máme práci... Mazef: Já jen žertoval , kmotře.... Kmotr: Tak jdi nech nás...(k sekretářce) Sekretá ř ka: Ok pane (ke kmotrovi) , (pak k mazefovi) večer čas mám.... Mazef: Dobře ozvu se...(k sekretářce) Kmotr: Zavři! (k sekretářce) a (k mazofovi) a ty toho taky nech, někdy mám dojem že přemýšlíš jenom tím co máš mezi nohama a že místo mozku máš lacinej bordel...Jak někdo takovej může mít titul šlechtice? Mazef: To je jednoduchý kmotře , vzal jsem si starou škatuly co jí v tom podalpskym spektaklu říkají Von! (usmívá se) , ona ví že to bylo kvůli titulu a penězům a já taky a tak nám to krásně funguje... Kmotr: No dobře, nechme toho a pojďme rovnou k věci. Takže co vzkazuje Viking?
Mazef: No že se nemusíš bát a že jde o největší kšeft od doby co tvůj praděda provedl tzv. Lihovou operaci, prý mu pak ten Váš prezident osvoditel nepodal ani ruku? (usmívá se), ale k soudu ho nedostali... Kmotr: No jo , to je tady v módě, žvanit o mafiánském kapitalismu a nepodávat ruce, lidi to mají rádi, dobro a zlo, černá a bílá, a hlavně happy end...ten ale poslední dobou pokulhává...něják nám odchází....ale zpátky k práci, takže kolik? Mazef: 3,5 % pro 20 lidí z celkového balíčku opatření ( usmívá se...) Kmotr: Kolik pro mě? Mazef: To je na tobě, říkal Viking....jsi v tom podle něj rozumný, podle mě se, ale podceňuješ... Kmotr: A ty? Mazef: Já jsem v pohodě, však mě znáš... Kmotr: Znám , jsem rád že tebe nemusím řešit, jseš podle mě nenažranej...ale co , z mýho to není... Mazef: To není ( směje se) Kmotr: No říkáš , potřeba 15 - 20 lidí co maj možnosti...no to bude jednoduchý z hlediska té nabídky...jsou všichni horší jak ty... Mazef: Milé je že se vláda i opozice shoduje v tom že to "Vlast" potřebuje... Kmotr: Jo to jo, jak z toho něco pro všechny kápne, tak to republika potřebuje už od doby co ji praděda zakládal.... Mazef: Milé to Vaše Vlastenectví...ještě že jste to Rakousko tenkrát rozbili...to by se nedalo takhle vlastenecky spolupracovat...(usmívá se)...to u nás v podalpském spektáklu je složitější, napřed to musí chtít Bůh, pak církev svatá a pak Heimat! (usmívá se), a pak teprve mám volné ruce...je milé , že Vám tady do toho Bůh nekecá.... Kmotr: Toho jsme se zbavili už v době mého pradědy...překážel v kšeftech a kromě toho víš co si tady lidi myslí o církvých...prostě jsme bohem opuštěná země, kromě toho když je potřeba, tak já pomáhám těm jejich charitám a nadacím a oni se za to modlí za celou moji rodinu, jsou to slušní lidé.... Mazef: Jako já jsem také křesťan a rád pomáhám bližnímu svému...(usmívá se)
Kmotr: Jo já vím, milenkám ke kožichům a pannám k odpanění... atd...no nic, takže jsme dohodnutí...obvyklí postup, kromě toho je čas...vzkaž Vikingovi , že mám rád jeho solidární myšlení, na tom severu jsou ti lidi prostě hodní a umějí pomáhat.... Mazef: Ok tak se měj dobře, kmotře...nashle... Kmotr: Jo a Mirijam mě moc neutahej, zítra tady mám novináře, tak ať vypadá k světu....čau... Mazef: Ty jseš uplnej odborář, myslíš na blaho svých lidí :) čau... (otvírá dveře a říká směrem k sekretářce něco sexuálního, pak dveře zavírá) Kmotr se znovu otočí směrem k televizi a sleduje ji...píše si opět zápisky do diáře... Konec scény č. 1
Scéna 2: Obyčejná průměrná kancelář, jakých jsou v Praze tisíce. Za stolem sedí muž a sleduje zpravodajství v televizi. Občas si udělá poznámku do diáře. Na stole má noviny mfdnes, pravo, lidovky, respekt, reflex atd...Muž má nepřítomný pohled. Najednou někdo zaklepe na dvěře. Kmotr: Ano... (dveře se otvírají, stojí v nich sekretářka, vypadá unaveně) Sekratá ř ka: Je tady pan redaktor, může jít dál? Kmotr: Jo ať jde...(zvedne oči a podívá se na Mirijam) , no vidím, že včera to bylo zase na dlouho? Sekretá ř ka: Znáte Mazefa pane, je to prostě kanec...(usměje se) Kmotr: Spíš prasák , ale to je vaše věc, no tak sem pusťte toho pravdaře... Sekretá ř ka: Ano, (otočí se do dveří) Můžete vejít... (do dveří vchází ani ne 30 letý mladý muž, je moderně oblečen a tváří se vážně) Noviná ř: Zdravim, tak jsem tady... Kmotr: Ok posaďte se... Sekretá ř ka: Dáte si něco? kafe, vodu, nebo něco ostřejšího? Kmotr: Vám to včera nestačilo Mirijam? Sekretá ř ka: Ano pane stačilo já jen ze zvyku.... Kmotr: To Vás jednou zničí tan Váš zvyk...nic si nedáme a když tak zavolám... Sekretá ř ka: Ok pane...zavře dveře... Noviná ř: Takže už jsme tu osaměli, z kříže se nesnímá...
Kmotr: Hmm, jste pořád tak vtipný...máte to z té televize....exhibicionismus spojený s narcisismem a utkvělou představou záchrany světa před zlými démony... Noviná ř: Ano, jsem už takový , bráním svět před lidmy jako jste Vy...(tváří se přísně) Kmotr: No tak k věci, chtěl jste se se mnou sejít, a já mám sice práce nad hlavu, ale hvězdě Vašeho formátu rád vyjdu vstříc, takže co potřebujete ? Noviná ř: Mám v botě kamínek , kmotře, a nevím jestli tlačí jen mě nebo i Vás... Kmotr: Hmm, povídejte dál.... Noviná ř: No nebudeme si na nic hrát, takže prý chystáte velkou věc... Kmotr: Jsem velký muž a ti dělají velké věci...třebas dneska ráno na WC, měl jste to vidět... Noviná ř: No právě, a já mám informace, které směřují k tomu, že ta tzv. velká věc, se týká vlády i opozice, co Vy na to? Kmotr: Vše velké se týká vlády i opozice... Noviná ř: No takže k věci...dneska večer moderuju debatu na hlavním kanále na toto téma... Kmotr: Zvete mě do televize k debatě? Noviná ř: Ne, přišel jsem, abych si ujasnil co tam mám vlastně říkat a jak debatu směrovat a kam a na koho a ke komu? Kmotr: To je jednoduché , říkejte pravdu a hlídejte demokracii... Noviná ř: Ano, ale víte, za to už placený jsem... Kmotr: Ach ano, samozřejmě, za to Vám už peníze dávají...takže Vaše představa je? Noviná ř: No víte asi vím co večer říct a kterým směrem jít, jen nevím jak taková velká věc dokáže uspokojit i mé skromné malé potřeby... Kmotr: Jednoduše...myslím, že tak jak jste zvyklí... Noviná ř: No právě, nevím jestli jsem si nezvykl moc rychle a snadno?... Kmotr: Víte rád se na Váš pořad dívám, jste pohotový a vtipný a přesný , ostatní snadno strčíte do kapsy...ale tohle není Váš pořad... Noviná ř: Hmm...(chvíli přemýšlí, pak řekne) No vy to umíte vždy jasně podat, takže jako obvykle? (trochu nesvůj)... Kmotr: Ano jako obvykle.... Noviná ř: Ok, jsem rád, že jsem Vás zase viděl... Kmotr: Ok, se mějte...a ať Vám to večer vyjde...budu se dívat... Noviná ř: Díky...(usměje se) Nevíte náhodou? Kmotr: Co?
Noviná ř: Jestli má Mirijam dneska večer po půlnoci čas, víte až mě zkončí pořad, rád bych s ní zašel však víte... Kmotr: Myslím že bude mít čas... Noviná ř: Díky domluvím se s ní, nashle.... Kmotr: Nashle... (otvírá dveře a říká směrem k sekretářce něco sexuálního, pak dveře zavírá) Kmotr se znovu otočí směrem k televizi a sleduje ji...píše si opět zápisky do diáře... Konec scény č. 2 Scéna 3: Obyčejná průměrná kancelář, jakých jsou v Praze tisíce. Za stolem sedí muž a sleduje zpravodajství v televizi. Občas si udělá poznámku do diáře. Na stole má noviny mfdnes, pravo, lidovky, respekt, reflex atd...Muž má nepřítomný pohled. Najednou někdo zaklepe na dvěře. Kmotr: Ano... (dveře se otvírají, stojí v nich sekretářka, vypadá unaveně) Sekratá ř ka: Je tady Mesiáš z Kachlíkárny může jít dál? Kmotr: Jo ať jde...(zvedne oči a podívá se na Mirijam) , no vidím, že včera to bylo zase na dlouho? Sekretá ř ka: Znáte Novináře pane, rádi se poslouchají a tváří se důležitě... (usměje se) Kmotr: No jo pravdaři, no tak sem pusťte toho Mesiáše z Kachlíkárny... Sekretá ř ka: Ano, (otočí se do dveří) Můžete vejít... (do dveří vchází asi 40 letý muž, je oblečen v tmavém obleku a tváří se rozšafně) Kmotr: Vítám tě Mesiáši! (podává mu ruku) Mesiáš: Zdař Bůh! (směje se) To jsem to včera v té diskuzi rozštíp, díval ses doufám?! Válel jsem jak pravej mesiáš!Smetl jsem toho namyšlenýho kokota moderátorskýho, že ani nevěděl že už skončil pořad! :) hajzl... Kmotr: Jo díval jsem se , šlo ti to... Sekretá ř ka: Dáte si něco? kafe, vodu, nebo něco ostřejšího? Kmotr: Mirijam?! Sekretá ř ka: Tak když tak dejte vědět.... Kmotr: Ok, když tak zavolám... Sekretá ř ka: Ok pane...zavře dveře...
Mesiáš: Takže, myslím, že křeslo premiera mě nemine...Víš chodíval jsem dřív kolem té sochy Churchila co je před Kachlíkárnou a říkal si jaký to asi je, bejt nejvíc šéf! A myslím že ho začínám chápat! Jsem prostě taky tak dobrej... Kmotr: Jo to ti přeju...Hele pojďme k věci nemám moc čas, to víš víkend před náma a já nechci zůstat v Praze...musím dneska máknout , abych zítra ráno měl čistej stůl a mohl vypadnout dřív než bude zase ucpaná D1... Mesiáš: Jo jasně však já chci taky zítra vypadnout, to víš žena chce na víkend do Benátek...romantička...ale dopoledne máme ještě zasedání výkonného výboru strany, tam mě, ale všichni polezou za tu tv diskuz do prdele, jenom ten starej hňup bude nasranej...znáš ho myslí si, že když před lety něco napsal proti komárům, že je krásnější a chytřejší...ovar jeden... Kmotr: No to víš, staří a vrtošivý, nebudeme jiní, no takže k věci. Vidím, že nesouhlasíš s balíčkem opatření a jeho přerozdělením, protože jinak bys tady nebyl...Stačilo by ti napsat sms, že jsi King v Tv diskuzi, ale ty jsi přišel až sem takže? Mám pravdu? že... Mesiáš: Víš , nejde tak ani o mě jako o pár našich lidí, myslí si že by měli mít větší možnosti...A já si myslím, když je teď taková příležitost, víš že by mě pak podporovali a ten ovar až bude chtít být nahoře , víš až budou volby krále, tak prostě ho nepodpoří a von půjde do prdele, do té svojí zmole na té gothaji či kde to má... Kmotr: Na Vysočině, Mesiáši, na Vysočině... Chápu, ale to už sem zatahuješ svoje věci, to sem do toho nepatří, mě je celkem jedno, že jsi s tím samolibem na nože.... Mesiáš: Víš, ale možná by to v budoucnu mohlo být dobrý i pro tebe? Kmotr: Nemyslím, víš mě je celkem jedno jestli bude král X, nebo Y, ale není mě jedno , když se cpou věci , které jsou bezvýznamné do věcí , které mají smysl... Mesiáš: Dobře, ale zkus se na to podívat z mojí strany, já spokojenej jsem , ale musím mít spokojený i svoje lidi a to musíš rozhodnout ty, proto jsem tady.... Kmotr: Dobře, takže navrhuju , že to posunem směrem kterej uspokojí tvoje lidi, souhlasíš?
Mesiáš: Dík, ty máš vždycky pochopení, někdy tě podezírám jestli ty nejseš taky z kachlíkárny (rozesměje se, pak pokračuje)...Ty kmotře? Kmotr: No? Mesiáš: Nevíš jestli má Mirijam dneska čas? (zašeptá)...Víš moje stará to je prostě však ji znáš, a Benátky budou až v sobotu a já mám dneska náladu slavit... Kmotr: Se jí zeptej, ale myslím, že pro tebe si čas udělá, seš jí sympatickej.... Mesiáš: Ok dík, to víš jsem magnet na ženský (usměje se) Kmotr: Tak se měj...hezkej večer a víkend... Mesiáš: Ty seš...stačí dnešek , víkend bude stát za hovno, bude mě nutit abych dělal gondoliéra a recitoval ji básničky a pak ji zasypal prachama a koupil nějákej prsten nebo náhrdelník...kráva toho má už bednu, ale nemůže to moc nosit, to víš, žena Mesiáše z Kachlíkárny musí bejt skromná, aspoň před lidma...ach jo...no nic tak se měj... Kmotr: Jo ahoj... (otvírá dveře a říká směrem k sekretářce něco sexuálního, pak dveře zavírá) Kmotr se znovu otočí směrem k televizi a sleduje ji...píše si opět zápisky do diáře... Konec scény č. 3 Scéna 4: Obyčejná průměrná kancelář, jakých jsou v Praze tisíce. Za stolem sedí muž a sleduje zpravodajství v televizi. Občas si udělá poznámku do diáře. Na stole má noviny mfdnes, pravo, lidovky, respekt, reflex atd...Muž má nepřítomný pohled. Najednou někdo zaklepe na dvěře. Kmotr: Ano... (dveře se otvírají, stojí v nich sekretářka, vypadá velmi unaveně) Sekratá ř ka: Pane? Kmotr: Ano....(zvedne oči a podívá se na Mirijam) , hmm, vidím , že jste se dlouho modlila k Mesiáši!? Sekretá ř ka: No až do půl páté do rána pane...(usměje se) Kmotr: No jo...vypadal včera , že je v božském rozmaru... Sekretá ř ka: Pane? smím se zeptat? Kmotr: Ano, na co? Sekretá ř ka: Jestli dnes někdo ještě přijde? Víte tento týden to bylo namáhavé... Kmotr: Ne dneska už ne, vše jsme zvládli, takže dnes už nikdo nepřijde, jen dopíšu pár věcí a půjdu. Sekretá ř ka: Ok pane...
Sekretá ř ka: Dáte si něco? kafe, vodu, nebo něco ostřejšího? Kmotr: Ne díky Mirijam ....když tak se ozvu... (zavírá dveře) Kmotr se znovu otočí směrem k televizi a sleduje ji...píše si opět zápisky do diáře...po chvíli se otočí zpět a zavolá... Kmotr: Mirijam!? (otvírají se dveře a v nich stojí sekretářka) Sekretá ř ka: Ano pane? Kmotr: Co děláte tento víkend? Sekretá ř ka: No ještě jsem nad tím nepřemýšlela pane? Kmotr: Tak ani nemusíte, za dvě hodiny nám letí letadlo do Ria , věci Vám tam koupím, tak se sbalte a až budete tak mě zavolejte.. Sekretá ř ka: Ano pane, ráda... (plaše se usměje) Kmotr: Jen si ještě zavolám...ok? Sekretá ř ka: Ok pane (zavírá dveře) Kmotr bere mobilní telefon, vytáčí číslo a poslouchá tón vyzvánění... Telefon: Ano? Kmotr: Tady kmotr, vše je Ok.. Telefon: Dobře...tak si vemte volno a vyvezte někam Mirijam, myslím , že pro Vás si ráda udělá čas na celý víkend...zatím...(položí telefon) Kmotr: Ano dobře... (Vstane , vypíná televizi , bere si diář s poznámkami a otevírá dveře...a říká směrem k sekretářce něco sexuálního, pak dveře zavírá) Konec příběhu - Vysoká šlechtická hra patriot ů
Scéna - Pražský hrad , přípravy na prezidentský novoroční projev...
Příběh druhý: Miss obce Panenkov Scéna 1: Průměrná česká vesnice. Opravená s klasickým náměstím. Po generace se vesnice orientuje dle dvou rodů. Ty se samozřejmě nesnáší. V současnosti vede vesnici rod, který se v 50. letech přidal na stranu komunismu, i když se dnešní starosta snaží vytvářet dojem, že je nezávislým myslitelem a ochráncem vesnice bez ideologických vlivů. Za komunismu byl samozřejmě náměstkem na kraji. Starosta organizuje obecní Miss a právě vysvětluje podnikateli, jenž vyhrál veřejnou zakázku na pořádání této soutěže, jak by soutěž měla probíhat. Starosta: No tak podívejte se. (Vstane a prochází se po místnosti). Je to v podstatě jednoduché: obec vypsala Veřejnou zakázku na pořádání téhle akce. Vy jste tu zakázku vyhrál se svým projektem. Já Vás při jednání zastupitelstva protlačil, takže pokud jde o moji dceru, mělo by Vám být jasné, že když už se tam hlásí, že by neměla odejít s prázdnou. A upřímně, nezajímá mě nějaká cena vedlejší jakože Nejsympatičtější Miss nebo Miss publikum. Koneckonců na to mám bratra Vencu a ten má taky dcery. Mě zajímá pro moji dceru ten post nejvyšší! Takže Vaše dedukce o tom, že jako předseda poroty bych mohl někoho ovlivňovat v prospěch mojí dcery...no pochopil jste to? Doufám... Organizátor: Pochopil pane starosto, myslím, že to bylo řečeno dost jasně a že já se samozřejmě podle toho zařídím... Scéna 2: Klasický vesnický kulturní dům s hostincem pro lidové zábavy. Vše se připravuje na dnešní večerní akci "Miss obce Panenkov". Organizátor vše zařizuje a dává pokyny předsedovi poroty, jenž má vybírat Miss. Jde o vyčpělého československo televizního baviče, jenž už se živí jen akcemi tohoto typu. Organizátor: Takže máme to jasný. Víte už jak a víte kdo, takže snad Vám to nemusím vysvětlovat znovu? Bavič: Jasný vole, to dáme, přece to neděláme prvně né, hlavně, že to je pořádně vosolený né? Organizátor: Jo, to jo, tím naštěstí pan starosta nešetří pokud jde o sůl. Bavič: No tak vidíš, není se teda vo co bát, ať si tu kundovinu vyhraje ta jeho píča, když to chce! Každej bude spokojenej... Organizátor: Ok, tak domluveno, už se o to nebudu starat, mám s tímhle vším co dělat, abych to vůbec ustál. Tak ať to večer jde bez problémů... Bavič: Jasně vole, se furt neboj...
Scéna 3: Polorozbořené stavení, cca kilometr a půl od vesnice Panenkov. Z postele zrovna vstává muž cca ve věku 35 let mohutné sedlácké postavy. Je zjevné, že šel spát velmi pozdě a ještě teď je v mírně podroušeném stavu. Začne mu zvonit mobil. Sedlák Horák: Ano? Jo to seš ty. Takže je to všechno jak potřebujeme. Dobře, no večer si to užijeme, konečně... (Pokládá telefon a vaří si kávu. Přitom se jeho oči zastaví na fotce, jenž visí na zdi. Je na ní jeho děd s otcem a celou rodinou. Děda zemřel v Jáchymově a otec byl následně také zavřený. Skoro celou rodinu se komunistickému režimu podařilo zničit. Sedlákova matka nevydržela manželův žalář a rozvedla se. Následně si vzala současného starostu. Nenávist těchto rodů se táhne už od dob pobělohorských.) Scéna 4: Klasický vesnický kulturní dům s hostincem pro lidové zábavy. Těsně před večerní akci "Miss obce Panenkov". Do hostince vejde sedlák, všechno osazenstvo zmlkne. Všichni jsou překvapení. Sedlák se ve vesnici ukazuje už léta minimálně a na obecní akci by jej nečekal nikdo. Ale sedlák si suverénně objednává pivo a kořalku. Hostinský: Zdravíčko Horáku, co ty tady mezi lidem? Sedlák Horák: Ale zastesklo se mě po Vás... Hostinský: A co, že tak najednou a zrovna dneska? Sedlák Horák: To víš, rád se podívám na hezký holky... Hostinský: Jo to každej, Horáku, tak ať se ti tady dneska líbí... Sedlák Horák: Jo dík, neboj se... Scéna 5: Hospoda s kuchyní a klasickým zadním prostorem. Hostinský odchází dozadu pro láhev vodky a říká ženě: Hostinský: Řekni Vencovi, že je tady Horák, asi se něco semele, ať je připravenej. Hostinská: Ok dobře, (Kývne hlavou a jde telefonovat.) Scéna 6: Bar v hospodě. Na něm sedí místní muž jménem Arnošt cca 40. letý. Pije pivo a komentuje si pro sebe situaci. Na jevišti se střídají kandidátky na Miss, akce už je v plném proudu. U stolů sedí lidé z obce. Arnošt: Tuhle sem měl... (Říká si pro sebe polohlasem.), na jevišti se střídají dívky...on na ně reaguje...Tuhle sem taky měl...(Přichází další dívka.)...Tuhle sem taky měl...
Bavič: Tak dámy a pánové, to je našich 20 těch nejkrásnějších místních slečen/svlečen, že ha ha ha (Trapně se snaží rozesmát publikum.)...Dámy a pánové než přistoupíme s porotou k vyhlášení té nejkrásnější z nich, tak pro Vás mám ještě jeden vtip. (Začne vykládat trapný vtip.) Arnošt: Tuhle sem taky měl... Bavič: Takže dámy a pánové, porota jednohlasně zvolila za druhou Vícemiss obce Panenkov slečnu... Arnošt: Tuhle sem taky měl... Sál/Publikum tleská: Vícemiss se šťastně usmívá a říká něco do mikrofonu. Bavič: Takže dámy a pánové, máme tady volbu první Vícemiss obce Panenkov a tou porota zvolila jednohlasně slečnu... Arnošt: Tuhle sem taky měl... Sál/Publikum tleská: Vícemiss se šťastně usmívá a říká něco do mikrofonu. Bavič: Takže dámy a pánové, máme tady hlavní volbu večera a to Miss obce Panenkov, nejkrásnější z místních krásek a tou porota zvolila jednohlasně slečnu...(ozývá se famfára)... Arnošt: Tuhle sem taky měl... Sál/Publikum tleská: Miss se šťastně usmívá a říká něco do mikrofonu. Najednou je přerušena hlasem z nějaké nahrávky...je to hlas starosty, ten říká: Starosta z nahrávky: No tak podívejte se. Je to v podstatě jednoduché: obec vypsala Veřejnou zakázku na pořádání téhle akce. Vy jste tu zakázku vyhrál se svým projektem. Já Vás při jednání zastupitelstva protlačil, takže pokud jde o moji dceru, mělo by Vám být jasné, že když už se tam hlásí, že by neměla odejít s prázdnou. A upřímně, nezajímá mě nějaká cena vedlejší jakože Nejsympatičtější Miss nebo Miss publikum. Koneckonců na to mám bratra Vencu a ten má taky dcery. Mě zajímá pro moji dceru ten post nejvyšší! Takže Vaše dedukce o tom, že jako předseda poroty bych mohl někoho ovlivňovat v prospěch mojí dcery...no pochopil jste to? Doufám... Arnošt: Tuhle sem taky měl...mít...(Domluví, chvíli pauza a následně začne řvát)...Podvod!!! Zloději!!! Sál/Publikum: (Chvíle ticha jen výkřiky opilého Arnošta...) (Starosta sedí u stolu s celou rodinou a nevěřícně kouká. Na to vstane od jiného stolu sedlák Horák a zakřičí:) Sedlák Horák: Boží mlýny melou!!! To máš za všechny ty svoje kurvárny a za celej ten Váš prolhanej, zlodějskej, zkurvenej bolševickej rod!!! Vrazi!!! Bavič: No dámy a pánové tak jak bych to řekl, Miss obce Panenkov!!! (Zakřičí do mikrofonu.) Starosta: (Vstane a zakřičí:) Drž hubu ty ožralecká Nulo! (Směrem k baviči.)... (Následně se otočí k sedlákovi a zařve:) Za tohle tě zničím, ty Horácká svině!!! (Převrátí stůl a běží směrem k Horákovi. Ten na nic nečeká a jedná stejně, celej sál se dává do hospodské bitky jak z obrazu Josefa Lady.)
Scéna 7: Celá hospoda se pere, židle létají vzduchem, dívky křičí, atd...o toho všeho přibíhá bratr starosty Venca a křičí: Venca: Hoří, všichni ven, utečte hospoda hoří!!! Všichni vybíhají, nastává panika... O pár měsíců pozd ěji... Scéna 8: Budova krajského soudu, na lavici obžalovaných je organizátor Miss, vedle něj sedí sedlák. Žalobce je viní z úmyslného založení požáru a ohrožení lidských životů, kteří se akce zúčastnili. Žalobce: Na základě smlouvy, kterou podepsala Vaše agentura s radnicí obce Panenkov. V ní se zavazujete, cituji: „ Že zajistíte veškeré možné věci co se týká bezpečnosti na Vaší akci“! To se však nestalo a celá budova kulturního domu lehla popelem. U toho byli ohroženy stovky lidských životů. Jde tedy o jasné nedodržení smlouvy a na základě toho požaduji, aby byl obžalovanému dán ten nejvyšší možný trest, jenž z této situace vychází a to je trest odnětí svobody až na 10 let. Co se týká samotného žháře - obžalovaného sedláka. Jeho jednání bylo neseno nenávistí k rodině starosty a neváhal ani ohrozit životy dalších nevinných lidí, jen aby mohl svojí nenávisti dát průchod a použil k tomu zvláště nebezpečných prostředků jako je podpálení kulturního domu. Obžalovanému tedy také navrhuji trest nejvyšší a to je 12 let odnětí svobody. Pro zvláště nebezpečnou povahu a asocialitu. Scéna 9: Věznice pro středně těžké vězně. Ve společenské místnosti právě začíná přímý televizní přenos Miss Česko. Moderátor uvádí dívky. Na židlích mezi vězni sedí organizátor ve vězeňském, přichází k němu sedlák také ve vězeňském úboru a nese mu čaj. Oba dva sledují televizi. Scéna 10: Poloopravená hospoda a kulturní dům obce Panenkov. V hospodě sedí starosta a jeho bratr Venca. Oba dva sledují přímý přenos Miss Česko. Starosta: Sem napnutej, ale myslím, že to klapne. Venca: Jasně, že jo , dyť to stálo víc než tady ten barák co opravuje firma. (Rozesměje se.) Co myslíš, dívají se ti dva blbci na to v kameni?
Starosta: Nevím, ale snad jo, snad konečně pochopí, že nás mají nechat na pokoji. Řeknu ti bylo to, ale tenkrát o fous. Kdyby ti tenkrát nezavolala hostinská, tak nevím jak by to dopadlo. Venca: Jo to jo, ale oni ví, co je jejich povinnost, když tady chtějí mít u nás hospodu. Starosta: No a co až se vrátí z kriminálu? Co potom? Venca: Nic, nic si nedovolí a hlavně bude se bát, že ho tam pošlem znovu jako jeho fotra a dědka. Zkurvenej rod! Starosta: Jo to jo, už to trvá fakt dlouho, už od Bílé hory, měli bysme jim definitivně zakroutit krkem! Co myslíš? Venca: Jo nebo,j něco vymyslíme, však s tím ohněm to byl dobrej nápad, né? Starosta: Jo aspoň se v tom spláchli ty faktury a vůbec. Jo, dobrej nápad. No dám si něco tvrdšího, dáš si taky? Venca: Počkej sleduj ty vole, vidíš, vyšlo to!!! Vyhrála ty vole!!! Brácho sleduj!!! Máme Miss Česko!!! (Raduje se a křičí:) Panenkov má Miss Česko!!! Starosta: Šampaňský rychle a panáky všem!!! Scéna 11: Klasická vězeňská cela. Je skoro půlnoc. Na posteli leží sedlák Horák, nad ním na posteli leží organizátor Miss obce Panenkov. Sedlák Horák: Spíš? No tak spíš? Organizátor: Ne! Sedlák Horák: Já taky ne! Víš na co jsem přišel? Organizátor: Na co? Sedlák Horák: Že to od té Bílé hory prohráváme proto, že nejsme schopní chovat se jako oni! Organizátor: Hmm, to vím taky, ale já na to prostě nemám. Být prostě svině! Sedlák Horák: Hmm já kurva taky asi ne, proto jsme asi oba dva tady a oni slaví Miss Česko!
Organizátor: Hmm, no jo asi by bylo nejlepší se na to vysrat. Až mě pustí odstěhuju se někam na druhej konec světa a seru na to! Sedlák Horák: Hmm, no asi nám ani nic jinýho nezbude s takovou nálepkou. Organizátor: No konečně ti to taky došlo! Tady v téhle zemi, je to prostě konečná... Sedlák Horák: Hmm, zjevně jo...tak Dobrou noc... Organizátor: Jo dobrou... Sedlák Horák: Ty víš ještě něco! Organizátor: Co? Sedlák Horák: Já s ní spal! Organizátor: S kým? Sedlák Horák: S tou jeho dcerou! Organizátor: Cože? S dcerou starosty? Sedlák Horák: Jo, dva dny před tím průserem. Prostě ke mně přišla a bylo no... Organizátor: Hmm, já s ní spal taky... Sedlák Horák: Jo a kdy? Organizátor: Den před tím průserem... prostě přišla a bylo no... Sedlák Horák: Vidíš tak aspoň tak, sladká pomsta!!! Organizátor: Jo chtěl sem ti říct dávno, ale až teď se to v podstatě hodí. Aspoň nejsme za úplný blbce. Scéna 12: Náměstí obce Panenkov. O pár měsíců později. Po návsi se prochází Miss Česko s kočárkem, kde jsou dvojčata. Celé to natáčí TV štáb, který o Miss natáčí portrét.
TV reportérka: Před pár měsíci se ti změnil život k nepoznání, napřed jsi vyhrála Miss Česko a následně nečekaně se ti narodili dvě děti. Stáhla si se ze showbyznysu a vrátila se do rodné obce Panenkov. Tak co prozradíš už konečně to tajemtsví kdo je otec těch roztomilých dvojčátek? Miss Česko: Ne je to moje tajemství a jsem ráda, že to celé takhle dopadlo. Život je v tomhle zajímavej a zvláštní. Celou dobu jsem usilovala o to změnit jej a zmizet z téhle vesnice a odejít do velkého světa! Pak se ale stala ta věc s dětma a já si uvědomila, že právě to je to důležitý a že důležitý je zůstat tady a vychovat je přímo tady. Jsme v téhle obci už od dob Bílé Hory a to prostě zavazuje. Každýho, kdo se tady narodil a má to tady rád. (Odjíždí v dáli za obzor s ko čárkem doprovázena tv štábem.) Konec příběhu Miss obce Panenkov.
Scéna - Pražský hrad , přípravy na prezidentský novoroční projev...
Příběh třetí:
„Magistrát Love Story“ Na podzim roku 2010 vyhrála v komunálních volbách v Praze, nová pravicová strana TOP 09. Ta však ve finále přišla o možnost rozhodování na Pražském Magistrátě. Levicová ČSSD se domluvila s pravicovou ODS a v rámci rozdělení moci utvořili tzv. Velkou koalici. Praha byla pobouřena, avšak proti rozhodnutí zastupitelů nebylo nikde odvolání. Jedna věc však tuto nepřirozenou koalici nakonec omluvila, ba dokonce očistila, a tou se stala láska! Ano obyčejná lidská láska, která spojila zdánlivě nespojitelné. Tento příběh je v podstatě starý jako lidstvo samo a to již od dob slavného Shakespeara, nebo nám ve 20. století známého West Side Story. Pojďme se tedy ponořit do velkého lidského příběhu, který se neustále opakuje a může potkat každého z nás! Osoby a obsazení: Karel Havlín – člen levicové ČSSD Gabriela Zlatokopová – členka pravicové ODS ostatní – zam ěstnanci magistrátu, politici, ob čané Příběh se odehrává na chodbách pražského magistrátu a je předveden formou muzikálu. Neboť tato forma nejvíce vystihuje ten láskyplný stav mezi mužem a ženou. Scéna 1: Chodba magistrátu města Praha. Ráno kolem 9 hodiny. Po chodbách se trousí zaměstnanci a také zastupitelé. Skupinky jsou rozdělené dle politické příslušnosti. Skupinka levicových zastupitelů směřuje do hlavního sálu, náhle potkávají skupinku pravicových členů ODS. Drama „Lásky“ začíná. Karel Havlín: (zamyšlený říká si pro sebe) Copak se to dneska se mnou děje? Není to jako každé ráno, když po chodbách bloudím. Copak se to dneska se mnou děje? Je to tou kráskou, co sem právě spatřil? Ach to snad né, vždyť patří do cizího klanu! Ach to snad né, tu nikdy nedostanu!?! Gabriela Zlatokopová: (zamyšlená říká si pro sebe) Copak se to dneska se mnou děje? Proč na mě ten socan takhle civí? Copak se to dneska se mnou děje? Že by nevěděl jaká strana mě živý?
Ten muž má o mě zájem, ach to jsem dojatá, ten muž má o mě zájem snad konečně budu bohatá!!! Scéna 2: Gabriela Zlatokopová sedí se svojí stranickou kamarádkou v kantýně magistrátu, a přiznává se jí k lásce k muži z nepřátelského tábora. Stranická kamarádka je vyděšená a vysvětluje Gabriele, že je to nepřítel na život a na smrt , a že ať na něj zapomene: Stranická kamarádka Gabriely: (vyděšeně vysvětluje, že její romance je zlo) To, co teď povídáš my Gabrielo, to, mojí duší pravicovou projelo, jako ostrý nůž chlebem babišovým, rozhořčená, z toho, ti teď něco povím! Teď radu dám ti a tu pamatuj si! Zlá je tvá láska k němu buď jak buď si! Zapomeň na něj prosím tě přec! Nebo tě stihne veliký trest!Veliký trest! Což pak jsi již zapoměla, kdo ubližuje lidem? Kdo jim slibuje všechno zdarma, jízdenky, stravenky a to s ledovým klidem? Kdopak to asi vše pak zaplatí? Samozřejmě, že naši voliči bohatí!!! Uvědom si, na které straně barikády stojíš! Prober se holka přec svoji budoucnost neprojíš! S nějakým socanem bolševikem! S nějakým levicovým tajtrlíkem! Gabriela Zlatokopová: (nemůže si pomoct a své stranické přítelkyni odporuje) Vím a rozumím tomu co mi říkáš! Jsem, ale nešťastná!Je to muž mých snů! Vím a rozumím tomu co mi říkáš! Do pekla se jistojistě propadnu! Když on omámil mě svojí existencí! Život s ním prožít bylo by fajn! Nevzdám se jej ani za sto pencí! Stane se ze mě asi stranický Kain! Stranická kamarádka Gabriely: (s pochopením) Ó moje milá Gabrielo! Vše kolem nás teď značně potemělo! Je mi tě líto i lásky tvé! I lásky tvé nestranické! Scéna 3: Karel Havlín sedí u sebe v kanceláři na magistrátě a trpý!
Karel Havlín: (smutně pro sebe) Já v socialismus jsem vždy pevně věřil! Dělal jsem vždy to dobré pro lid náš! Já v socialismus jsem vždy pevně věřil! Vždy před zlodějskou pravicí jsem držel stráž! Však teď mě snad soudruh Engels zkouší, či Marx nebo snad Velký Lenin sám! Má duše po ní stále touží! Musím zůstat věrný svým zásadám! Ach Lásko jak jsi krutá a tolik bolestná! Jíst, pít mě nic nechutná! A každá noc je bezesná! Scéna 4: Sál pro novináře na Magistrátě. Je svolaná tisková konference. Novináři vzrušeně diskutují a čekají na politiky, kteří pro ně mají mimořádnou zprávu! Noviná ř 1: (zvědavě) Copak se to dneska děje? Že by nějáká kauza veliká? Copak se to dneska děje? Noviná ř 2: (otráveně) Zas pro někoho trafika? Noviná ř 3: (tajemně) Říkal jeden z tajnejch zdrojů , že to bude velká věc! Říkal jeden z tajnejch zdrojů , že tak všem zatnou tipec! Scéna 5: Přicházejí politici z pravicové ODS a levicové ČSSD. Tiskovka začíná! Politik ODS: (slavnostně) Vážení a milý novináři a také novinářky! Nebudete mít další důvod pro své nářky! Vše dopadlo přímo skvěle! Začíná nám období vřelé! Politik ČSSD: (radostně) Ano je to tak! Dohodli jsme Velkou koalici! Ten černý mrak je pryč! a máme úsměvy na líci!
Politici ODS a ČSSD: (dohromady) Ten černý mrak je pryč! a máme úsměvy na líci! Naše programy se zcela shodují! Společně pro Prahu tak pracují! Modří ptáci i z Růže květ! To je krásy na pohled! „Na památku našich zakladatel ů strany „PraLeVice“ Gabriely Zlatokopové & Karla Havlína , kteř í nám ukázali cestu, avšak ji s námi již bohužel nemohli následovat. Čest jejich památce!!!“ (slavnostní odkrytí desky na zdi magistrátu, je prolnuto scénou, kdy oba hlavní hrdinové páchají po vzoru historických/literárních hrdinů sebevraždu...) Konec příběhu Magistrát Love Story
Epilog: Scéna - Pražský hrad, novoroční prezidentský proslov začíná slovy: „Vážení občané České republiky, naše země vzkvétá“!!!
KONEC copyright 2012
