Soutěž o návrh vizuální identity projektu Brněnské architektonické stezky Explikace předkládaného konceptu Konstrukce, prostorové vztahy, experiment - předkládaný návrh prezentace brněnského architektonického manuálu se snaží navázat na tyto stavební prvky modernismu, aniž by využíval jen po povrchových náležitostech funkcionalistického designu. Předkládaný návrh značky brněnského architektonického manuálu je snahou o dekonstrukci kresebných charakteristik písma a následnou redefinici jeho elementárních vztahů. Výsledná značka využívá experimentu formy a protiformy liter písma, vzniká tak hned několik spojení výchozích znaků, každé akcentující jiný písmový prvek a tudíž jiný význam značky jako celku. Kresba zjednodušené formy písmene „A“ leží v protikladu ke kresbě „M“. Litery ukazují protichůdným směrem a vytváří tak určité napětí, odkazující k prostorovým náležitostem projektu, a v přenesené rovině k vnitřním protikladům modernistického hnutí. Knižní publikace brněnského architektonického manuálu je navržena na formátu blízkém rozměru A5 (konkrétně 136 x 210 mm). Základní myšlenkou knihy, ale i navazujícího konceptu internetové prezentace, je využití reálných prostorových vztahů mezi budovami jako základního kompozičního prvku. Každá strana knihy odpovídá reálné městské ploše, každá vyobrazuje nějakou z prezentovaných budov. Kniha se tak uživateli nabízí ve dvou rovinách: jako základní přenosný materiál nesoucí textové informace ke každé z budov, ale též jako mapa. Každý sektor nese navigační informace v podobě dispozice domu, dominant okolní zeleně či sítě komunikací v blízkosti budovy. Okraje saby pak nesou informace o nejbližších budovách souvisejících s projektem. Sektory jsou orientovány severo-jižně, obdobně jako na reálné mapě. Grafika jednotlivých polí mapy do značné míry ovlivňuje též kompozici vyšší typografické úrovně obsahující text a fotografie. Knihu tak lze používat ke čtení v klidu domova, lze ji ale též použít jako mapu, procházet prostorem. Obdobnými zákonitostmi se řídí též konstrukce obalu knihy, která vyobrazeny ve formě půdorysu všechny prezentované budovy rozkreslené do jednotlivých sektorů odpovídajících stranám knihy. V oblastech s hustou sítí prezentovaných budov, je nutné mít síť detailnější. Obálka je navržena jako průhledný, bílou barvou potisklý plast, s průhledy na vnitřní – monochromatickou titulní stranu knihy. Webová prezentace by využívala jako hlavního grafického prvku interaktivní mapu, základní informace o stavbách, síť stezek apod. by byly zaneseny přímo v mapě, detailní informace by se zobrazovaly v souvisejících oknech. Domníváme se, že rámcový koncept je možné uspokojivě aplikovat též na jiné než funkcionalistické stavby. V případě internetové prezentace stačí jen zanést nové informace do již existující mapy. Obdobnou možnost rozšíření skýtá též kniha. V Brně dne 18. července 2010 autoři
Značka v plné verzi Značka v plné verzi je doplněna o jméno projektu. Přímočará kresba základních liter značky je zjemněna nápisem v mínuskách písma Zurich. Značka v rozvedené verzi je kompozičně kompaktní i když vnitřně dynamická kresba jejich elementů odkazuje do tří stran, evokuje tak prostorové charakeristicky projektu a architektury samotné.
4/9
Varianty
O značce je možné uvažovat stále jako o fluidním celku, litery B-A-M, se mohou prolínat a vytvářet nová seskupení, jednotlivé litery přitom mají v těchto variantách různou váhu.
V barevném provedení se nabízí odkaz na červenou jako prvek vizuálního stylu města Brna.
5/9
Aplikace
Aplikace značky na knižní publikaci manuálu využívá rozpojení A a M, jejich protichůdné směrové tendence. Výsledné napětí odkazuje jak k prostorovým náležitostem architektonicých stezek, tak k protichůdným elementům v samotném modernistickém hnutí.
Titulní strana knihy je navržena monochromaticky, je přebalena průhledným plastem s bílým potiskem. Aplikace pomocí průhlednosti zvýrazňuje kresebné zákonitosti značky, její využití formy a protiformy.
6/9
GPS 49° 14‘ / 16° 36‘
21 Vila Greta 0.5 km
Vila Tugendhat
OVA Účel stavby jí dává vlastní smysl. (…) Obytný dům má sloužit pouze bydlení. Místo stavby, poloha ke slunci, prostorové rozvržení a stavební materiály jsou podstatné faktory pro tvorbu obytného domu. Z těchto podmínek je třeba skloubit stavební organismus. Ludwig Mies van der Rohe 1924)
NO P OL
26 Hotel Avion 2,2 km
1 Tmavě hnědé a žlutě žilkované ebenové dřevo pro zaoblenou příčku v jídelně a pro vestavěnou knihovnu (dodnes zachovanou v původním stavu) vybral Mies snad v Paříži, kde našel dostatečně dlouhé dýhy, které sahaly od podlahy až ke stropu. 1
3
2
MU je uspořádání hlavního obytného ského domu prostoru a jeho propojení s vnější přírodou. Jedním z východisek byly nepochybně myšlenky F. L. Wrighta a jeho „open plan“, který již na přelomu 19. a 20. století odstranil čtyři zdi vymezující místnost, aby tak vznikl kontinuální prostor s vazbou na exteriér stavby. Sám Mies van der Rohe o brněnské vile nic nenapsal, ale o její koncepci podrobně diskutoval se svými vzdělanými klienty. Uměnovědné výklady a interpretace nejen vily Tugendhat, ale Miesova díla vůbec, budou VA ještě dlouho vzrušovat generace historiků A NO T OM umění a teoretiků architektury.
Po odchodu rodiny Tugendhatovi opustili Brno v květnu 1938. Díky svým kontaktům v Německu měli velmi dobré informace o vývoji situace, v níž by jejich setrvání v Brně znamenalo jistý rozsudek smrti pro celou rodinu. Od srpna 1945 do června 1950 ve vile působila soukromá taneční škola profesorky Karly Hladké. V říjnu 1950 byl objekt převeden do vlastnictví československého státu. Bylo zde zřízeno rehabilitační středisko pro děti s vadami páteře.
2 výjimečným kamenným dekorativním a zároveň funkčním prvkem v interiéru vily je tzv. onyxová příčka. Medově žlutá hornina s bílou kresbou, vytěžená v pohoří Atlas v tehdejším francouzském Maroku v severní Africe
3 Zeleň jako materiál - pohled do zahrady vily Tugendhat
VA C HO
Dětské rehabilitační středisko, foto: Miloš Budík
26–27
48–49 Vila Mueller 0,5 km
Bydlení jako koncept Jeho žák Zdeněk Kudělka poukázal na gotizující aspekty tohoto prostoru, které umocňuje křížový svazkový profil ocelových nosných sloupů a zrcadlový lesk jejich chromovaného krytu. Tyto interpretace konvenují s Richterovou odvážnou periodizací dějin „otevřeného“ architektonického prostoru, který byku a ve skeletové architektuře 20. století. Uměnovědné výklady a interpretace nejen vily Tugendhat, ale Miesova díla vůbec, budou ještě dlouho vzrušovat generace historiků umění a teoretiků architektury. Doposud se téměř všichni shodli na tom, že podstatou jeho brněn-
NÍ
Velké prostory osvobozují Mies Van der Rohe o brněnské vile nic nenapsal, ale o její koncepci podrobně diskutoval se svými vzdělanými klienty. Přední čeští a shodou okolností brněnští historikové umění vnímají „volný“ a „otevřený“ prostor domu jako analogický k architektuře středověku a baroka. Václav Richter srovnal Miesovu prostorovou koncepci Santiniho.
L UŽ
ČE R
Z filozofického hlediska se v souvislosti s vilou Tugendhat poukazuje zejména na hnutí německé katolické moderny. Americký historik umění Barry Bergdoll a český historik umění Rostislav Švácha upozorňují v tomto ohledu na myšlenky filozofa Romana Guardiniho, jedné z nejvýraznějších postav německého křes´anského personalismu. Mies se s Guardinim stýkal a jeho idejí se dotkla i paní Greta Tugendhatová. Pravdivou osobní interpretací prostoru v kontrastu s „oficiálními“ fotografiemi architektury jsou snímky Fritze Tugendhata. „Když tyto prostory a vše, co je uvnitř, nechám na sebe působit jako celek, pak jasně cítím: to je krása,
to je pravda.“ Manželé Tugendhatovi zřejmě Guardiniho úvahy znali nebo o nich alespoň diskutovali s Miesem. Guardini ve svých textech, které vznikaly současně s návrhem vily, poukazuje na to, že dobře vybudovaný niterný prostor má stupně, které vedou do hloubky. Právě tak se sestupuje do prostoru vily Tugendhat, jehož intimitu chrání strohá uliční partie domu. Uměnovědné výklady a interpretace nejen vily Tugendhat, ale Miesova díla vůbec, budou ještě dlouho vzrušovat generace historiků umění a teoretiků architektury. Doposud se téměř všichni shodli na tom, že podstatou jeho brněnského domu a jeho propojení s vnější přírodou. Jedním z východisek byly nepochybně myšlenky F. L. Wrighta a jeho „open plan“, který již na přelomu místnost, aby tak vznikl kontinuální prostor s vazbou na exteriér stavby.
