POJISTN OBZOR

POJISTN› OBZOR 12 2005 RO»NÕK LXXXII

Vyd·v·: »esk· asociace pojiöùoven jako odborn˝ mÏsÌËnÌk ËeskÈho pojiöùovnictvÌ. RedakËnÌ rada: Mgr. Mario Bˆhme, prof. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mÌstop¯edseda), Jaroslava Faökov·, Tereza Fricov·, PhDr. Jan K·brt, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (p¯edseda), Bc. Petr Milata, PhDr. Miloö Nov·k, Ing. Eva Rojkov·, Ing. Eva Svobodov·, Ing. Marek VÌch äÈfredaktorka: Mgr. Eva Trojanov· Adresa: Telefon: Fax: E-mail:

115 30 Praha 1, Na Po¯ÌËÌ 12 +420 224 875 629, 224 875 613 +420 224 875 625 [email protected] [email protected]

Grafick· ˙prava, sazba, lito: GrafickÈ studio Weber Tisk: Tisk·rna v R·ji, s.r.o., Pardubice ISSN 0032-2393 Rozöi¯uje: distribuËnÌ firma A.L.L. PRODUCTION PodÏbradsk· 24, 190 00 Praha 9. Tel.: +420 234 092 851, fax: +420 234 092 813. Objedn·vky a p¯edplatnÈ na adrese: A.L.L. PRODUCTION, box 732, 111 21 Praha 1, e-mail: [email protected] (nebo www.predplatne.cz). P¯edplatitelÈ ve SlovenskÈ republice si mohou Pojistn˝ obzor objednat u distribuËnÌ firmy L. K. PERMANENT, PP 4, 834 14 Bratislava 34. Telefon: +421 244 453 711, fax: +421 244 373 311 (e-mail: [email protected]). Pod·v·nÌ novinov˝ch z·silek povoleno ÿeditelstvÌm poötovnÌ p¯epravy Praha, Ëj. 1692/94 ze dne 27. 7. 1994; »eskou poötou, s.p. OZSe» ⁄stÌ nad Labem, dne 21. 1. 1998, j.zn.P ñ 330/98. EvidenËnÌ ËÌslo MK »R E 1060. Inzerce: VeökerÈ informace pod· redakce. Nevyû·danÈ rukopisy a fotografie nevracÌme. P¯etisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a p¯i zachov·nÌ autorsk˝ch pr·v. © »esk· asociace pojiöùoven Internet: http://www.cap.cz Cena: 25 KË »Ìslo bylo p¯ed·no do v˝roby: 21. 11. 2005 Pojistn˝ obzor je Ëlenem Mezin·rodnÌ organizace odbornÈho pojiöùovacÌho tisku.

http://www.pia-online.info/

2

OBSAH V·ûenÌ a milÌ Ëten·¯i (Eva Trojanov·) .................................................................................... 3 Na aktu·lnÌ tÈma: Rozhovor s prezidentem »AP Ing. Ladislavem BartonÌËkem, MBA (Eva Trojanov·) .................................................................................................................... 3 Makroekonomick˝ v˝hled »eskÈ republiky na obdobÌ 2006 ñ 2007 (doc. Ing. Pavel MertlÌk, CSc.) .............................................................................................. 4 Z nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ (JUDr. Ji¯ina Kotrbat·) ........................................................... 6 SystÈmy vËasnÈho varov·nÌ v pojiöùovnictvÌ (RNDr. LudÏk Ambroû, CSc.) ......................... 6 Pojistitelnost v˝voznÌch ˙vÏrov˝ch rizik z pohledu ekonomickÈ teorie (PhDr. Ing. Tom·ö BarËi, Ph.D.) ........................................................................................... 8 INFO z EvropskÈ unie (Ing. Josef »Ìûek, Ing. Miroslav Langhammer, Ing. Jana PospÌöilov·) ...... 10 SdÏlenÌ komise RadÏ o ¯ÌzenÌ rizik a ¯eöenÌ krizÌ v zemÏdÏlstvÌ (Ing. Josef »Ìûek) ........... 11 Odborn· knihovna »AP obohatila sv˘j knihovnÌ fond (Jitka Bˆhmov·, Eva Trojanov·) ... 13 Pojiöùovna ötÏstÌ (Marie K˘rkov·) ......................................................................................... 14 SISA je vûdy na stranÏ kvality (JUDr. Miroslav Br˘ûek) .................................................... 15 »esk· leasingov· a finanËnÌ asociace bilancovala prvnÌ t¯i ËtvrtletÌ 2005 (eva) .............. 15 SdruûenÌ CZECH TOP 100 zve¯ejnilo v˝sledky 12. roËnÌku soutÏûe NejlepöÌ v˝roËnÌ zpr·vy »eskÈ republiky (eva) ........................................................................................... 15 Zased·nÌ v˝boru CEA pro pojiötÏnÌ jadern˝ch rizik v Praze (JUDr. Petr Z·ruba) ......... 16 Trh pojiötÏnÌ vzrostl o 3,4 % (Tiskov· zpr·va »AP) ............................................................ 16 Praxe, Spory, Stanoviska: V˝öe n·hrady ökody ñ odstranÏnÌ vad pod·nÌ (JUDr. Vlasta Mikluö·kov·) ................................................................................................ 16 Telegraficky (Eva Trojanov·) ................................................................................................ 17 VelkÈ pojistnÈ ud·losti: RozlomenÌ monolitu pro Praûsk˝ hrad (Josef Hrubeö) ................. 19

CONTENTS Report on current events: Interview with the President of »AP Ing. Ladislav BartonÌËek, MBA (Eva Trojanov·) Macroeconomic outlook of the Czech Republic for the period 2006 ñ 2007 (Pavel MertlÌk) From among the new legal provisions (Ji¯ina Kotrbat·) Early Warning Systems (LudÏk Ambroû) Insurability of export credit risks in view of the economic theory (Tom·ö BarËi) INFO from the European Union, (Mgr. Miroslav Langhammer, Ing. Jana PospÌöilov·) Communication of the Commission to the Committee for Risk Management and Crisis Treatment in Agriculture (Ing. Josef »Ìûek) »AP professional library has extended its stock of books (Eva Trojanov·, Jitka Bˆhmov·) Good luck insurance company (Marie K˘rkov·) SISA (Miroslav Br˘ûek) Czech Leasing Financial Association has balanced first three quarters of 2005 (eva) CEA Committee on insurance of atomic risks meeting in Prague (Petr Z·ruba) Insurance market has grown by 3,4 %: »AP membersí preliminary results for the period 1ñ9/2005 (»AP Press Release) Results of the 12th annual competition ìCzech Best Annual Reportî (eva) Practice, Disputes, Standpoints: Amount of indemnity ñ Removing of defects concerning note of issue (Vlasta Mikluö·kov·) By wire (Eva Trojanov·) Big insured losses: Breakage of the Monolith for the Prague Castle (Josef Hrubeö) Appendix: Insurance Review year-long contents

CALLING TO YOUR ATTENTION The first article in this issue, Report on current events, refers to some problems currently discussed among Czech insurance professionals. Mr. BartonÌËek, the President of »AP, responded to the first question related to a new system of employersí liability insurance, which is just being discussed in the Parliament and provides a significant change in the system that has been well assured by commercial insurance companies. »AP Presidium refuses the suggested solution as it may cause instability and decreased allowances. Second question for Mr. BartonÌËek was referring to his expectations of the world and Czech insurance marketsÇ development as a result of this yearsí large number of natural catastrophes. Last two questions were related to the decreased dynamic of growth of the Czech insurance market and a visit of a World Bank delegation aimed at assessment of Corporate Governance principles applied in the insurance business. POJISTNÝ OBZOR • 12/2005

V·ûenÌ a milÌ Ëten·¯i, prosincovÈ ËÌslo PojistnÈho obzoru vûdy p¯edznamen·v· Ëas bilancov·nÌ za pr·vÏ uplynul˝m rokem. Kdyû zalistuji letoönÌm roËnÌkem PojistnÈho obzoru, domnÌv·m se, ûe naöe redakËnÌ p¯edsevzetÌ p¯ipravovat pro

V

PoslaneckÈ snÏmovnÏ Parlamentu »R je projedn·v·n n·vrh z·kona o ˙razovÈm pojiötÏnÌ, kter˝, pokud bude p¯ijat, ¯eöÌ zcela novÏ systÈm pojiötÏnÌ odpovÏdnosti zamÏstnavatele za ökodu p¯i pracovnÌm ˙razu nebo nemoci z povol·nÌ. Jak˝ je v·ö n·zor na princip, kter˝ n·vrh z·kona p¯in·öÌ? MusÌm ¯Ìci, ûe novÏ navrhovan˝ systÈm kategoricky odmÌt·m nejen j· a prezidium »eskÈ asociace pojiöùoven, ale rovnÏû sdruûenÌ zamÏstnavatel˘. V n·vrhu totiû nejde o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti zamÏstnavatele za ökodu jako v souËasnÈm systÈmu, ale o soci·lnÌ pojiötÏnÌ, kde pojistnou ud·lost a n·hradu ökody nahrazuje soci·lnÌ ud·lost a soci·lnÌ d·vka. NerozumÌm tomu, proË se zde opouötÌ systÈm, kter˝ dosud funguje v z·sadÏ bezporuchovÏ a je nahrazov·n systÈmem, kter˝ m˘ûe do tÈto oblasti p¯inÈst riziko destabilizace. Navrhovan˝ systÈm nap¯Ìklad poËÌt· s vytvo¯enÌm novÈ ve¯ejnÈ instituce, coû si vyû·d· znaËnÈ finanËnÌ n·klady, a zachov·v· pr˘bÏûnÈ financov·nÌ s nebezpeËÌm r˘stu ve¯ejnÈho dluhu. NavÌc je zbyteËnÏ sloûit˝, kdyû je ¯eöen vÌce neû 100 paragrafy, odvol·vkami na dalöÌ pr·vnÌ p¯edpisy a novelizacemi vÌce neû t¯iceti souvisejÌcÌch pr·vnÌch norem. Obsahuje p¯emÌPOJISTNÝ OBZOR • 12/2005

V·s, naöe vÏrnÈ Ëten·¯e, co nejzajÌmavÏjöÌ, aktu·lnÌ a nejöiröÌ spektrum Ël·nk˘ z pojiöùovnictvÌ a souvisejÌcÌch tÈmat, samoz¯ejmÏ p¯i zachov·nÌ odbornÈ ˙rovnÏ, se n·m da¯Ì naplÚovat. To n·s ovöem takÈ zavazuje ke zv˝öenÈ aktivitÏ v nast·vajÌcÌm obdobÌ roku 2006. V roce 2005 byly uv·dÏny do praxe d˘leûitÈ legislativnÌ zmÏny v pojiöùovnictvÌ, p¯ijatÈ v roce 2004, coû se odrazilo hned v nÏkolika ËÌslech PojistnÈho obzoru. Rok 2005 byl takÈ rokem, kter˝ p¯inesl ¯adu p¯ÌrodnÌch katastrof, sv˝m rozsahem a ökodami v historii ve svÏtÏ nevÌdan˝ch. To takÈ zp˘sobilo, ûe zajiöùovny oznaËujÌ rok 2005 za jeden z nejhoröÌch v dÏjin·ch pojiöùovnictvÌ. Jak˝ bude dopad tÏchto ud·lostÌ na svÏtov˝, p¯ÌpadnÏ na Ëesk˝ pojistn˝ trh? Nezb˝v·, neû doufat v lepöÌ v˝voj, p¯in·öejÌcÌ zklidnÏnÌ a spokojenost vöem spoluobËan˘m. To vöe a hodnÏ zdravÌ a spokojenosti v osobnÌm ûivotÏ V·m jmÈnem redakËnÌ rady i redakce p¯eje Eva Trojanov· öÈfredaktorka

Na aktu·lnÌ tÈma

Rozhovor s prezidentem »AP Ing. Ladislavem BartonÌËkem, MBA P¯i p¯ÌpravÏ n·vrhu z·kona nebyly vzaty v ˙vahu jinÈ moûnÈ varianty ¯eöenÌ. Jsem p¯esvÏdËen, ûe komerËnÌ pojiöùovny jsou v tÈto oblasti schopnÈ zabezpeËit veökerÈ û·danÈ sluûby v pot¯ebnÈ kvalitÏ a s lepöÌm servisem jak pro zamÏstnavatele, tak pro poökozenÈ zamÏstnance. A ve fin·le za niûöÌ cenu neû st·tnÌ instituce, kter· nem· û·dnÈ zkuöenosti ani pot¯ebnÈ pojistnÏ-technickÈ z·zemÌ.

ru sankcÌ v˘Ëi zamÏstnavatel˘m, neposiluje pr·vnÌ jistoty zamÏstnanc˘ a soci·lnÌ d·vka, kterou zav·dÌ, je hodnotovÏ niûöÌ neû dosavadnÌ plnÏnÌ. ParadoxnÌ je, ûe st·t vol· po vÏtöÌ spravedlnosti systÈmu, ale ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ dojde k poklesu vypl·cen˝ch d·vek oproti souËasnÈmu stavu.

LetoönÌ rok p¯inesl ¯adu velk˝ch p¯ÌrodnÌch katastrof. KromÏ povodnÌ v EvropÏ a zemÏt¯esenÌ v Asii to jsou p¯edevöÌm ökody nap·chanÈ sÈriÌ americk˝ch hurik·n˘, kterÈ zp˘sobily, ûe zajiöùovny oznaËujÌ rok 2005 za jeden z nejhoröÌch v dÏjin·ch pojiöùovnictvÌ. Jak˝ bude dopad tÏchto ud·lostÌ na svÏtov˝, p¯ÌpadnÏ Ëesk˝ pojistn˝ trh?

Tato skuteËnost m· z·sadnÌ vliv nejenom na hospoda¯enÌ pojiöùoven, ale i na dalöÌ v˝voj v tomto odvÏtvÌ. Vzhledem k tomu, ûe ökody utrpÏli nejen p¯ÌmÌ pojistitelÈ, ale rovnÏû zajistitelÈ, je zcela z¯ejmÈ, ûe se v p¯ÌötÌm roce vliv ûivelnÌch katastrof projevÌ jednak v nav˝öenÌ jejich sazeb za zajiötÏnÌ ûiveln˝ch rizik, jednak povede k nav˝öenÌ spolu˙Ëasti pojiöùoven a snÌûenÌ dostupn˝ch kapacit u zajistitel˘. Ot·zkou z˘st·v·, zda budou pojistitelÈ v tomto smÏru postupovat glob·lnÏ, anebo, zda uplatnÌ selektivnÌ p¯Ìstup podle rizikovosti a historickÈho ökodnÈho pr˘bÏhu v r˘zn˝ch geografick˝ch regionech. V û·dnÈm p¯ÌpadÏ vöak nelze tvrdit, ûe by se ËeskÈho pojistnÈho trhu americkÈ hurik·ny nedot˝kaly. Je velmi pravdÏpodobnÈ, ûe zajistnÈ sazby v roce 2006 pro ËeskÈ pojiöùovny vzrostou, coû se ve vÏtöÌ Ëi menöÌ mÌ¯e projevÌ i ve v˝öi pojistn˝ch sazeb. Z p¯edbÏûn˝ch v˝sledk˘ »AP za obdobÌ 1 ñ 9/2005 sice vypl˝v·, ûe pojistn˝ trh i nad·le roste, ale oproti p¯edchozÌ dek·dÏ, kdy p¯edepsanÈ pojistnÈ dosahovalo kaûdoroËnÏ vÌce neû desetiprocentnÌho p¯Ìr˘stku, lze v letoönÌm a loÚskÈm roce hovo¯it spÌöe o tendenci ke stagnaci. V Ëem

3

vidÌte d˘vody snÌûenÌ dynamiky r˘stu pojistnÈho? Pokles p¯edepsanÈho pojistnÈho je jistÏ d·n vÌce p¯ÌËinami. MÏnÌ se p¯edevöÌm vnÏjöÌ ekonomickÈ prost¯edÌ. Poklesly z·kladnÌ ˙rokovÈ sazby na finanËnÌch trzÌch s p¯Ìm˝m dopadem na technickou ˙rokovou mÌru a v˝nosy z investic. Nelze pominout ani n·r˘st konkurence ze strany jin˝ch finanËnÌch produkt˘. Stoup· z·jem o p˘jËky a spot¯ebitelskÈ ˙vÏry, jejichû n·slednÈ spl·cenÌ limituje jinÈ investice dom·cnostÌ. ZmÏnil se i p¯Ìstup k hypotÈk·m a vÌce se investuje do novÈ v˝stavby a rekonstrukcÌ. V ûivotnÌm pojiötÏnÌ pak doölo k vyËerp·nÌ potenci·lu v oblasti jednor·zovÏ placen˝ch ûivotnÌch pojiötÏnÌ, stejnÏ tak i potenci·lu daÚov˝ch v˝hod pro soukromÈ ûivotnÌ pojiötÏnÌ, protoûe znaËn· Ë·st obËan˘ tyto v˝hody jiû vyuûÌv·. PodstatnÈ ale je, ûe trvale roste bÏûnÏ placenÈ pojistnÈ, kterÈ tvo¯Ì p·te¯ stability pojistnÈho trhu. ZpomalenÌ r˘stu v neûivotnÌm pojiötÏnÌ lze p¯iËÌtat i stagnaci sazeb pojiötÏnÌ, neboù z·sadnÌ ˙prava pojistnÈho u majetkovÈho pojiötÏnÌ byla provedena po povodnÌch v roce 2002. V segmentu pojiötÏnÌ pr˘myslu a podnikatel˘ novÏ p˘sobÌ i konkurence ze strany zahraniËnÌch pojiöùoven v souvislosti s p¯istoupenÌm »R k EU. Vliv na p¯edepsanÈ pojistnÈ majÌ takÈ p¯iznanÈ bonusy za bezeökodnÌ pr˘bÏh, zejmÈna u pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla. P¯es stagnaci pojistnÈho v 1. pololetÌ 2005, kter· v jist˝ch cyklech nenÌ neobvykl· ani na jin˝ch vyspÏl˝ch pojistn˝ch trzÌch, m· pojistn˝ trh v »eskÈ republice vöechny p¯edpoklady k dalöÌmu r˘stu, zejmÈna v oblasti bÏûnÏ placenÈho ûivotnÌho pojiötÏnÌ. To mimochodem uk·zaly jiû lepöÌcÌ se v˝sledky za prvnÌch devÏt mÏsÌc˘ tohoto roku. V lednu tohoto roku navötÌvila Prahu delegace SvÏtovÈ banky (SB) s cÌlem posoudit uplatÚov·nÌ princip˘ Corporate Governance (CG) v pojiöùovnictvÌ a poË·tkem ¯Ìjna 2005 prezentovala na semin·¯i v Praze n·vrh sv˝ch doporuËenÌ. Jak˝ je v·ö

4

n·zor na z·vÏry expert˘ SvÏtovÈ banky? Jednalo se o n·vrh zpr·vy, nikoli tedy o fin·lnÌ text. ZmÌnÏn˝ n·vrh obsahoval ¯adu chyb a nep¯esnostÌ. Diskuse, kter· se rozpoutala na semin·¯i i po semin·¯i v odbornÈm tisku, je p¯irozen·. SamotnÌ p¯edstavitelÈ SvÏtovÈ banky totiû p¯iznali, ûe nÏkter· jejich tvrzenÌ nebyla p¯esn· a spr·vn·. V tomto smÏru je t¯eba expert˘m »eskÈ asociace pojiöùoven i z·stupc˘m jednotliv˝ch Ëlensk˝ch pojiöùoven podÏkovat za kvalitnÌ p¯Ìpravu stanovisek. KromÏ toho problematika CG nastoluje celou ¯adu legitimnÌch ot·zek na obecnÈ ˙rovni. Nap¯Ìklad zda si pojiöùovnictvÌ vzhledem ke svÈ specifice nezaslouûÌ takÈ individu·lnÌ p¯Ìstup, zda by problematika nemÏla b˝t koordinov·na v r·mci EU, zda se principy CG nemajÌ promÌtnout do pr·vnÌch p¯edpis˘, jak· zde m· b˝t role samoregulace apod. Mohu v·s ujistit, ûe tyto ot·zky jsou diskutov·ny nejen v »R. HlavnÌ p¯ipomÌnky SB se t˝kaly nedostateËnÈ role dozorËÌch rad pojiöùoven, zpoûdÏnÌ v implementaci smÏrnice o finanËnÌch konglomer·tech a fungov·nÌ pojiöùoven se smÌöenou ËinnostÌ (kompozitnÌ pojiöùovny), kterÈ SB doporuËuje rozdÏlit na ûivotnÌ a neûivotnÌ. Pokud jde o dozorËÌ rady, tak pojiöùovny postupujÌ v souladu s obchodnÌm z·konÌkem a v ¯adÏ p¯Ìpad˘ plnÌ povinnosti nad r·mec z·kona. NÏkterÈ pojiöùovny z¯Ìdily v˝bory pro audit, odmÏÚov·nÌ, investice apod. Z·kon o finanËnÌch konglomer·tech jiû nabyl ˙Ëinnosti a pokud jde o kompozitnÌ pojiöùovny, nevidÌme ani jeden vÏcn˝ a pr·vnÌ d˘vod k jejich rozdÏlenÌ. FungujÌ plnÏ v souladu s pr·vem EU. »AP poskytla SvÏtovÈ bance kompletnÌ p¯ipomÌnky k n·vrhu zpr·vy a z·stupci SB p¯islÌbili, ûe je ve fin·lnÌ zpr·vÏ zohlednÌ. V souËasnÈ dobÏ oËek·v·me, ûe n·m SB zaöle fin·lnÌ zpr·vu k poslednÌm p¯ipomÌnk·m p¯ed jejÌm zve¯ejnÏnÌm. Jsem velmi zvÏdav, jak byly naöe p¯ipomÌnky vyuûity. DoporuËenÌ SB budou zajÌmav˝m podkladem pro diskusi o dalöÌm v˝voji corporate governance v pojiöùovnictvÌ. DÏkuji za rozhovor. Eva Trojanov·

Makroekonomick˝ v˝hled »eskÈ republiky na obdobÌ 2006 ñ 2007 doc. Ing. Pavel MertlÌk, CSc., Raiffeisenbank a.s. ■ Rok 2005 ñ rychl˝ r˘st a makroekonomick· stabilita »esk· ekonomika v r. 2005 dosahuje sv˝ch historicky nejlepöÌch novodob˝ch hospod·¯sk˝ch v˝sledk˘. Tempo r˘stu hrubÈho dom·cÌho produktu se p¯ibliûuje pÏti procent˘m: v prvnÌm pololetÌ dos·hlo 4,8 %, v druhÈm ËtvrtletÌ 5,1 % meziroËnÏ. MÏsÌËnÌ ˙daje o v˝voji pr˘myslu, stavebnictvÌ, maloobchodnÌch trûeb, zahraniËnÌho obchodu a dalöÌch dÌlËÌch sloûek agreg·tnÌ nabÌdky i popt·vky publikovanÈ bÏhem lÈta a podzimu svÏdËÌ o pokraËov·nÌ vysokÈho tempa r˘stu i v pr˘bÏhu druhÈho pololetÌ roku. Velmi d˘leûitou skuteËnostÌ je to, ûe rychl˝ hospod·¯sk˝ r˘st zatÌm nevede k uzavÌr·nÌ produkËnÌ mezery a v ekonomice tak nejsou p¯Ìtomny û·dnÈ popt·vkovÈ inflaËnÌ tlaky. Naopak ñ vysok· dynamika ekonomiky je kombinov·na s vynikajÌcÌ ˙rovnÌ vnit¯nÌ i vnÏjöÌ ekonomickÈ rovnov·hy. Jedinou, o to vöak z·vaûnÏjöÌ v˝jimkou z tÈto skuteËnosti je setrvale vysok· mÌra nezamÏstnanosti blÌûÌcÌ se 8 % podle metodiky ILO (tato tzv. harmonizovan· mÌra nezamÏstnanosti, mÏ¯en· Eurostatem, Ëinila 7,9 % v z·¯Ì 2005; fakt, ûe je v tomto ukazateli »esk· republika pod ˙rovnÌ eurozÛny ñ v nÌ byla v z·¯Ì harmonizovan· mÌra nezamÏstnanosti 8,4 %, z toho v NÏmecku 8,7 % ñ nic nemÏnÌ na tom, ûe ËÌslo 7,9 % je nep¯ijatelnÏ vysokÈ). NezamÏstnanost je v »R struktur·lnÌ, nikoliv cyklick·, a je zp˘sobov·na ne¯eöen˝mi problÈmy trhu pr·ce a vzdÏl·vacÌho systÈmu, zejmÈna jejich p¯etrv·vajÌcÌ nÌzkou flexibilitou. Rychl˝ r˘st v roce 2005 ovöem i tak p¯inesl meziroËnÌ snÌûenÌ mÌry nezamÏstnanosti o p˘l procentnÌho bodu.

PotÏöitelnÈ je nejen tempo, ale i struktura naöeho souËasnÈho hospod·¯skÈho r˘stu. KlÌËov˝m faktorem r˘stu je tzv. Ëist˝ export, jehoû j·drem je obchodnÌ bilance. Ta letos skonËÌ poprvÈ v historii »R kladn˝m saldem. Tento v˝sledek p¯edstavuje obrovskou, z·sadnÌ n·rodohospod·¯skou zmÏnu ñ zatÌmco dosud »R byla Ëist˝m dovozcem a svÈ obchodnÌ deficity financovala p¯ebytkem na finanËnÌm ˙Ëtu platebnÌ bilance, v r. 2005 se stala Ëist˝m v˝vozcem, tedy zemÌ, kter· vyv·ûÌ vÌce, neû dov·ûÌ. Tato zmÏna je trendov· a lze poËÌtat s tÌm, ûe p¯ebytek v˝vozu nad dovozem bude v p¯ÌötÌch letech trval˝m charakteristick˝m rysem ËeskÈ ekonomiky. Co do v˝znamu, druh˝m faktorem r˘stu je v »R v r. 2005 soukrom· spot¯eba (v prvnÌm pololetÌ vzrostla meziroËnÏ o 1,9 %). Tempo r˘stu soukromÈ spot¯eby je vöak v souËasnosti nÌzkÈ, coû je odrazem pomalu rostoucÌch re·ln˝ch mezd (ty v prvnÌm pololetÌ r. 2005 vzrostly pouze o 3,9 %, coû svÏdËÌ o velmi umÏ¯enÈm mzdovÈm chov·nÌ zamÏstnavatel˘ jak v soukromÈm, tak ve ve¯ejnÈm sektoru). Vl·dnÌ spot¯eba v prvnÌm pololetÌ meziroËnÏ klesla o 1,2 %. Vl·dnÌ fisk·lnÌ politika je tak mÌrnÏ restriktivnÌ, coû POJISTNÝ OBZOR • 12/2005

je v obdobÌ hospod·¯skÈho r˘stu velmi potÏöitelnou, a p¯ed volbami neoËek·vanou, skuteËnostÌ. R˘st je tak v souËasnosti jednoznaËnÏ taûen exportem a z dlouhodobÈho pohledu je proto t¯eba mÌt na z¯eteli potenci·lnÌ riziko jednostrannÈ exportnÌ orientace ekonomiky: nenÌ-li exportnÌ v˝konnost zemÏ v delöÌm obdobÌ podep¯ena odpovÌdajÌcÌ dynamikou dom·cÌ spot¯eby, je ekonomika n·chylnÏjöÌ b˝t mÈnÏ odoln· v˘Ëi externÌm popt·vkov˝m öok˘m. Zkuöenost s takov˝m v˝vojem majÌ nap¯. z minulÈho desetiletÌ v˝chodoasijskÈ ekonomiky. »esk· republika se vöak na rozdÌl od v˝chodoasijsk˝ch Ñtygr˘ì vyznaËuje mnohem vyv·ûenÏjöÌ odvÏtvovou strukturou ekonomiky a vyspÏl˝m soci·lnÌm systÈmem, kter˝ stabilizuje soukromou popt·vku. Riziko jednostrannÈ exportnÌ z·vislosti ekonomiky je tak nesrovnatelnÏ niûöÌ neû v jihov˝chodnÌ Asii. »esk· ekonomika je jiû od p¯ekon·nÌ recese z let 1998 ñ 1999 ekonomikou nÌzkoinflaËnÌ, s nÌzk˝mi inflaËnÌmi oËek·v·nÌmi a zdrûenliv˝m cenotvorn˝m chov·nÌm v˝robc˘. LetoönÌ pr˘mÏrn· mÌra inflace, mÏ¯en· indexem spot¯ebitelsk˝ch cen, je pod 2 % a je zhruba na stejnÈ Ëi spÌöe mÌrnÏ niûöÌ ˙rovni neû v EurozÛnÏ. To umoûnilo »eskÈ n·rodnÌ bance po vÏtöinu roku drûet svoji klÌËovou ˙ro-

kovou sazbu na dosud historicky nejniûöÌ ˙rovni 1,75%, tedy o Ëtvrt procentnÌho bodu pod klÌËovou ˙rokovou sazbou EvropskÈ centr·lnÌ banky. Ekonomika tak byla podpo¯ena vedle zvyöujÌcÌ se zahraniËnÌ popt·vky i rekordnÏ nÌzk˝mi dom·cÌmi ˙rokov˝mi sazbami. ObchodnÌ bilance »eskÈ republiky se systematicky zlepöuje jiû od r. 2002. Vloni Ëinil obchodnÌ deficit jiû pouze 22,3 mld. KË a letos ekonomika dos·hla Ñbodu obratuì, kdy se obchodnÌ bilance poprvÈ dostala do ÑËern˝ch ËÌselì. D˘vodem tohoto v˝voje je p¯edstih temp r˘stu v˝vozu nad tempy r˘stu dovozu, p¯iËemû obrovsk˝ r˘stov˝ impuls znamenal pro Ëesk˝ export vstup »R do EvropskÈ unie v kvÏtnu 2004. V d˘sledku kladnÈho salda obchodnÌ bilance se letos rovnÏû v˝znamnÏ snÌûÌ deficit bÏûnÈho ˙Ëtu platebnÌ bilance »R. Tyto potÏöitelnÈ skuteËnosti doplÚuje i nemÈnÏ potÏöiteln˝ v˝voj ve¯ejn˝ch financÌ ñ v r. 2004 »R poprvÈ splnila ÑmaastrichtskÈì rozpoËtovÈ konveregenËnÌ kritÈrium, kdyû jejÌ konsolidovan˝ fisk·lnÌ deficit Ëinil p¯esnÏ 3 % HDP. DÌky tomu v r. 2004 takÈ poprvÈ po mnoha letech poklesl podÌl ve¯ejnÈho dluhu na HDP, tj. snÌûila se vnit¯nÌ zadluûenost »R. V r. 2005 dobr· fisk·lnÌ disciplÌna vl·dy pokraËuje ñ viz uveden˝ meziroËnÌ pokles vl·dnÌ spot¯eby v prvnÌm pololetÌ,

Česká republika

1999

2000

2001

2002

XII–05

III–06

VI–06

IX–06

XII–06

XII–07

CZK/EUR, k. r.

29,5

29,2

29,5

29,0

28,5

28,0

USD/EUR, k. r.

1,22

1,22

1,28

1,33

1,36

1,40

CZK/USD, k. r.

24,2

23,9

23,0

21,8

21,0

20,0

p¯iËemû vyööÌ neû oËek·van˝ hospod·¯sk˝ r˘st navÌc p¯in·öÌ ekonomice mÌsto tradiËnÌho deficitu p¯ebytek hospoda¯enÌ st·tnÌho rozpoËtu (ten ke konci ¯Ìjna Ëinil 15,2 mld KË). Lze proto oËek·vat, ûe konsolidovan˝ fisk·lnÌ deficit za r. 2005 nebude v˝znamnÏ horöÌ neû v r. 2004, a to i p¯es leasing vÌce˙Ëelov˝ch bojov˝ch letoun˘ JAS-39 Gripen Arm·dou »R, kter˝ konsolidovanÈ fisk·lnÌ saldo r. 2005 jednor·zovÏ zatÌûÌ Ë·stkou okolo 20 mld. KË. VynikajÌcÌ ekonomick· v˝konnost a makrostabilita »eskÈ republiky odr·ûejÌcÌ se ve velmi dobr˝ch fundament·lnÌch makroekonomick˝ch ukazatelÌch se z·konitÏ promÌt· do posilov·nÌ kursu koruny. Ta v letoönÌm roce posÌlila na hodnoty kolem 29,50 KË za euro ke konci roku, p¯iËemû v pr˘bÏhu roku opakovanÏ atakovala hranici 29 KË za euro. CeloroËnÌ pr˘mÏrn˝ kurs m˘ûe dos·hnout 29,90 KË za euro. Koruna se tak pohybuje v˘Ëi euru podÈl svÈho dlouhodobÈho apreciaËnÌho trendu, p¯iËemû nÏkolikr·t bÏhem roku doölo ke kr·tkodobÈmu nadmÏrnÈmu posÌlenÌ koruny zp˘sobenÈmu rozs·hl˝mi zahraniËnÌmi akvizicemi 2003

2004

2005e

2006f

2007f 4,0

HDP, % m. r.

1,2

3,9

2,6

1,5

3,2

4,4

4,5

3,8

Průmyslová výroba, % m. r.

3,1

5,4

6,5

4,8

5,8

9,9

7,0

6,0

5,5

–6,6

5,4

9,7

2,5

8,9

10,3

8,0

8,0

6,0

Stavební výroba, % m. r. Maloobchodní tržby, % m. r.

2,2

4,2

4,3

2,7

5,0

2,7

4,0

3,0

4,0

Míra nezaměstnanosti, % k. r. (stará metodika MPSV)

9,4

8,8

8,9

9,8

10,3

10,3

9,7

9,5

9,3 8,5

Míra nezaměstnanosti, % k. r. (nová metodika MPSV)

na

na

na

na

na

9,5

8,9

8,8

Hrubé nominální mzdy v průmyslu, % m. r.

6,7

7,1

7,1

5,9

6,5

6,9

7,0

6,5

6,0

Index cen průmyslových výrobců, prům., % m. r.

1,0

4,9

2,9

–0,5

–0,3

5,7

3,5

4,0

3,0

Index spotřebitelských cen, prům., % m. r.

2,1

3,9

4,7

1,8

0,1

2,8

1,9

2,6

2,7

Index spotřebitelských cen, k. r., % m. r.

2,6

4,0

4,1

0,6

0,9

2,8

2,3

2,6

2,7

Konsolidovaný fiskální deficit, ESA 95, % HDP

–2,6

–3,7

–5,9

–6,8

–11,7

–3,0

–3,8

–3,4

–3,0

Běžný účet, % HDP

–2,5

–4,9

–5,4

–5,6

–6,2

–5,2

–3,1

–2,8

–2,7

–64,4

–120,8

–117,4

–70,8

–69,8

–22,3

50,0

70,0

85,0

12,8

14,1

16,4

22,6

21,3

20,9

24,6

21,0

20,0

12 172

12 811

13 531

14 319

14 719

15 708

17 300

18 000

18 600 80,4

Obchodní bilance, mld. Kč Devizové rezervy ČNB, mld. eur HDP na obyvatele v PPS, eur HDP na obyvatele v PPS, % EU–25

65,4

64,3

65,5

67,1

69,4

72,7

77,7

79,4

CZK/USD, prům.

34,6

38,6

38,0

32,7

28,2

25,7

23,7

22,7

21,0

CZK/EUR, prům.

36,9

35,6

34,1

30,8

31,8

31,9

29,9

29,0

28,3

3M Pribor, prům.

6,84

5,36

5,18

3,60

2,30

2,40

1,80

2,40

3,40

USD/EUR, prům.

1,07

0,92

0,90

0,94

1,13

1,24

1,27

1,28

1,35

m. r. = meziročně, k. r. = konec roku, prům. = průměr, e = očekávání, f = predikce

POJISTNÝ OBZOR • 12/2005

(»ESK› TELECOM, Oskar, Unipetrol). ■ V˝hled na roky 2006 a 2007 Ekonomick˝ v˝voj »R v r. 2005 p¯ipomÌn· poh·dkov˝ p¯ÌbÏh, a ty, jak vÌme z historick˝ch statistik a z uËebnic makroekonomie, zpravidla netrvajÌ v ekonomice p¯Ìliö dlouho. NÏkterÈ makroekonomickÈ ˙daje o »R se v r. 2006 oproti r. 2005 mÌrnÏ zhoröÌ. Toto zhoröenÌ vöak nebude v˝znamnÈ a lze tudÌû obecnÏ ¯Ìci, ûe velmi dobr· hospod·¯sk· situace »eskÈ republiky bude mÌt v r. 2006 ñ a ve v˝hledu i v dalöÌch letech ñ srovnatelnÏ dobrÈ pokraËov·nÌ. V p¯ÌötÌm roce oËek·v·me p¯edevöÌm pokles tempa r˘stu hrubÈho dom·cÌho produktu. Tento pokles bude mÌt ale spÌöe ÑstatistickÈì neû re·lnÈ p¯ÌËiny ñ jednak se v r. 2005 vytvo¯ila pro rok 2006 velmi vysok· srovn·vacÌ z·kladna, jednak n·r˘st ËistÈho exportu, jakkoliv bude opÏt dynamick˝ (v r. 2006 oËek·v·me n·r˘st p¯ebytku obchodnÌ bilance na 70 mld KË), nep¯inese takovou fundament·lnÌ zmÏnu, jakou bylo Ñp¯eklopenÌì ËistÈho exportu ze z·pornÈ do kladnÈ hodnoty mezi roky 2004 ñ 2005. V »R rovnÏû v r. 2006 vzroste mÌra inflace (oËek·v·me pr˘mÏrnou mÌru inflace ve v˝öi 2,6 % a stejnÏ velkou mÌru inflace na konci roku). D˘vod tohoto n·r˘stu je vöak p¯edevöÌm externÌ ñ r˘st svÏtov˝ch cen ropy a zemnÌho plynu a jejich postupn˝ Ë·steËn˝ pr˘mÏt do hladiny spot¯ebitelsk˝ch cen v »eskÈ republice. Vedle tohoto faktoru bude p˘sobit i oËek·vanÈ zdraûenÌ elektrickÈ energie ze strany »EZ a oËek·van˝ n·r˘st regulovanÈho n·jemnÈho. V obou p¯Ìpadech jde tak o n·kladovÈ, nikoliv popt·vkovÈ inflaËnÌ tlaky, navÌc p¯ev·ûnÏ v oblasti regulovan˝ch cen. Dopad tÏchto n·r˘st˘ do j·drovÈ inflace (inflace oËiötÏnÈ o ceny potravin a a ceny paliv a energiÌ) bude mal˝. V souvislosti s oËek·van˝m r˘stem inflace, kter· se tak dostane blÌzko st¯edu cÌlovÈho inflaËnÌho koridoru »eskÈ n·rodnÌ banky, lze oËek·vat mÌrnÈ zv˝öenÌ ˙rokov˝ch sazeb »NB. Naöe oËek·v·nÌ je, ûe

5

2003

2004

2005e

2006f

2007f

CZK/USD, prům.

28,21

25,70

23,70

22,70

21,00

CZK/EUR, prům.

31,84

31,90

29,90

29,00

28,30

USD/EUR, prům.

1,13

1,24

1,27

1,28

1,35

XII–05

III–06

VI–06

IX–06

XII–06

XII–07

2W Repo Rate, %, k. r.

2,00

2,25

2,25

2,50

2,50

3,50

PRIBOR 3M, %, k. r.

2,30

2,40

2,50

2,60

2,70

3,80

PRIBOR 12M, %, k. r.

2,60

2,70

2,80

2,90

3,00

4,10

2003

2004

PRIBOR 3M, %, prům.

2,30

PRIBOR 12M, %, prům.

2,32

»NB zv˝öÌ svou dvout˝dennÌ reposazbu bÏhem r. 2006 o celkem p˘l procentnÌho bodu. ⁄mÏrnÏ tomu se budou zvyöovat i trûnÌ ˙rokovÈ sazby, p¯iËemû postupnÈ uzavÌr·nÌ produkËnÌ mezery, kterÈ oËek·v·me ale spÌöe aû v r. 2007, povede k mÌrnÈmu zvyöov·nÌ strmosti v˝nosovÈ k¯ivky, tj. dlouhodobÈ ˙rokovÈ sazby porostou vÌce neû kr·tkodobÈ. Nad·le by mÏla pokraËovat fisk·lnÌ stabilizace ekonomiky a spolu s uveden˝m dalöÌm zlepöov·nÌm obchodnÌ bilance a bilance bÏûnÈho ˙Ëtu by mÏla vÈst k dalöÌmu posilov·nÌ kursu koruny, kterÈ by ale nemÏlo v˘Ëi euru p¯es·hnout 3 % meziroËnÏ. Trendy hospod·¯skÈho v˝voje z r. 2006 by mÏly plynule pokraËovat i v r. 2007, ovöem s tÌm, ûe v tomto roce m˘ûeme oËek·vat novÈ

2005e

2006f

2007f

2,40

1,85

2,40

3,40

2,71

2,00

2,80

3,60

mÌrnÈ zv˝öenÌ tempa r˘stu ekonomiky a z·roveÚ zklidnÏnÌ cenovÈho v˝voje. OdeznÌ totiû jednor·zovÈ vlivy p˘sobÌcÌ v uveden˝ch oblastech koncem r. 2005 a v r. 2006. ⁄rokovÈ sazby »NB by se vöak v r. 2007 mÏly nad·le mÌrnÏ zv˝öit ñ jednak se bude uzavÌrat mezera v˝stupu, jednak »NB bude muset reagovat na vyööÌ hladinu ˙rokov˝ch sazeb v eurozÛnÏ. R˘stu HDP pom˘ûe oËek·vanÈ postupnÈ posilov·nÌ spot¯ebitelskÈ popt·vky. V˝konnost ËeskÈ ekonomiky se bude nad·le zlepöovat a d·le se snÌûÌ jejÌ odstup od v˝konnosti eurozÛny ñ z dneönÌch cca 63 % ˙rovnÏ hospod·¯skÈho v˝konu eurozÛny mÏ¯enÈ hrub˝m dom·cÌm produktem na obyvatele v standardech kupnÌ sÌly bychom se v r. 2007 mohli dostat na ˙roveÚ 66 ñ 68 %.

Z nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ 1. Vyhl·öka Ë. 423/2005 Sb., kterou se mÏnÌ vyhl·öka Ë. 222/1995 Sb., o vodnÌch cest·ch, plavebnÌm provozu v p¯Ìstavech, spoleËnÈ hav·rii a dopravÏ nebezpeËn˝ch vÏcÌ, ve znÏnÌ vyhl·öky Ë. 412/ 2004 Sb. a vyhl·öky Ë. 666/2004 Sb. (˙Ëinnost 1. 11. 2005). 2. Pod Ë. 436/2005 Sb. bylo vyhl·öeno ˙plnÈ znÏnÌ z·kona Ë. 143/ 2001 Sb., o ochranÏ hospod·¯skÈ soutÏûe a o zmÏnÏ nÏkter˝ch z·kon˘ (z·kon o ochranÏ hospod·¯skÈ soutÏûe), jak vypl˝v· z pozdÏjöÌch zmÏn. 3. Pod Ë. 440/2005 Sb. bylo vyhl·öeno ˙plnÈ znÏnÌ z·kona Ë. 116/ 1990 Sb., o n·jmu a podn·jmu nebytov˝ch prostor, jak vypl˝v· z pozdÏjöÌch zmÏn. 4. Z·kon Ë. 444/2005 Sb., kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 531/1990 Sb., o ˙zemnÌch finanËnÌch org·nech, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a nÏkterÈ dalöÌ z·kony (˙Ëinnost 1. 1. 2006). Z·kon Ë. 363/1999 Sb., o pojiöùovnictvÌ a o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch z·kon˘ (z·kon o pojiöùovnictvÌ), ve znÏnÌ z·kona Ë. 39/2004 Sb. se mÏnÌ tak, ûe v ß 35a odst. 5 se slova ÑfinanËnÌ ˙¯adì nahrazujÌ slovy ÑcelnÌ ˙¯adì. Obdobn· zmÏna se t˝k· i z·kona Ë. 42/1994 Sb., o penzijnÌm p¯ipojiötÏnÌ se st·tnÌm p¯ÌspÏvkem a z·kona Ë. 38/2004 Sb., o pojiöùovacÌch zprost¯edkovatelÌch a samostatn˝ch likvid·torech pojistn˝ch ud·lostÌ. JUDr. Ji¯ina Kotrbat·

6

SystÈmy vËasnÈho varov·nÌ v pojiöùovnictvÌ (Early Warning Systems ñ EWS)

RNDr. LudÏk Ambroû, CSc., Ministerstvo financÌ

S

ystÈmy vËasnÈho varov·nÌ majÌ jiû dlouhou tradici. Pokud bychom nechtÏli jÌt velmi daleko do historie a diskutovat nap¯Ìklad o systÈmech varov·nÌ pomocÌ kou¯ov˝ch sign·l˘ (poprvÈ zcela jistÏ nÏkdy p¯ed Kristem), m˘ûeme s trochou nads·zky a pravdÏpodobnÏ i s jistou d·vkou nep¯esnosti oznaËit AWACS (Airborne Warning and Control System) za jeden z prvnÌch EWS. Jedn· se o elektronick˝ systÈm na b·zi radaru, postaven˝ r. 1977 na letounech typu Boeing. UmÌ nejenom detekovat letadla a zprost¯edkovat komunikaci a velenÌ p¯i bojov˝ch operacÌch, ale takÈ nap¯Ìklad prov·dÏt meteorologick˝ pr˘zkum a mnoho dalöÌch ËinnostÌ. EWS v poslednÌ dobÏ ale pronikly tak¯ka do vöech oblastÌ lidskÈ Ëinnosti. Diskutuje se o nutnosti zdokonalit tsunami EWS. Humanit·rnÌ organizace USAID buduje systÈm FEWS (Famine EWS Network) pro vËasnou detekci oblastÌ, kterÈ by mohly b˝t v budoucnosti postiûeny hladomorem. Buduje se EWS, kter˝ by p¯edpovÌdal vznik Alzheimerovy choroby. Europol i Interpol budujÌ EWS pro varov·nÌ p¯ed padÏlateli penÏz a umÏleck˝ch dÏl. Jiû v roce 1997 p¯ijala rada EU rozhodnutÌ o zavedenÌ EWS, jehoû ˙kolem je vytvo¯enÌ mechanizmu umoûÚujÌcÌho rychlou v˝mÏnu informacÌ o v˝robÏ, öÌ¯enÌ, uûÌv·nÌ a rizicÌch nov˝ch drog. National Science Foundation spustila projekt SNEWS (SuperNova EWS) pro vËasnou detekci supernov. A tak bychom mohli pokraËovat d·le. FinanËnÌ EWS SoutÏû na finanËnÌch trzÌch v poslednÌch nÏkolika desetiletÌch velmi zesÌlila. Vznikly novÈ finanËnÌ technologie, novÈ finanËnÌ produkty, ale i nov· rizika. Vöichni hlavnÌ aktÈ¯i, tedy banky, investiËnÌ, podÌlovÈ a penzijnÌ fondy, asset manaûÈ¯i, pojiöùovny, jsou spolu st·le vÌce pro-

pojeny. InvestujÌ na stejn˝ch trzÌch a do stejn˝ch produkt˘, zabezpeËujÌcÌ se stejn˝m nebo obdobn˝m zp˘sobem proti r˘zn˝m rizik˘m, jsou spolu st·le pevnÏji prov·z·ny i vlastnicky, vznikajÌ finanËnÌ konglomer·ty. V souvislosti s tÌmto v˝vojem vznik· i nov· pot¯eba pro finanËnÌ regul·tory a dozorovÈ org·ny. Pot¯ebujÌ mÌt k dispozici n·stroje, kterÈ by dok·zaly posoudit finanËnÌ zdravÌ finanËnÌ instituce a vËas odhalit moûnÈ zdroje nestability nebo budoucÌch problÈm˘. Pot¯ebujÌ speci·lnÌ EWS. TakovÈ systÈmy pro specializovanÈ finanËnÌ instituce jiû vznikly. Na p¯Ìklad v USA je pouûÌv·n systÈm CAMEL pro banky. KaûdÈ bance je p¯idÏlen rating v kaûdÈ ze sledovan˝ch oblastÌ jejÌ Ëinnosti: Capital, Asset, Management, Earnings, Liquidity. Z rating˘ v jednotliv˝ch oblastech je potom konstruov·n kompozitnÌ rating pro celou banku. PojiöùovnictvÌ V souËasnÈ dobÏ probÌh· v EU projekt Solvency II pro pojiöùovny. DokonËenÌ tohoto projektu bylo v minulosti nÏkolikr·t posunuto. Nov˝ Ëasov˝ harmonogram (Solvency II Roadmap ñ MARKT/2502/05) p¯edpokl·d· p¯edloûenÌ fin·lnÌho n·vrhu smÏrnice v ˙noru 2007 a jejÌ schv·lenÌ v Ëervenci 2007. KoneËn· implementace bude pravdÏpodobnÏ odsunuta nÏkam do roku 2009 Ëi 2010. Jedna smÏrnice by mÏla pokr˝vat solventnost ûivotnÌch pojiöùoven, neûivotnÌch pojiöùoven a zajiöùoven. HlavnÌm cÌlem projektu je ochrana pojistnÌk˘ a zabezpeËenÌ stability pojistnÈho trhu. D˘raz je kladen na rizikov˝ management a na solventnost pojiöùovny, kter· musÌ reflektovat skuteËn· rizika, kter· pojiöùovna podstupuje. Samoz¯ejmÏ se jedn· i o dalöÌ d˘leûitÈ aspekty, jako je na p¯Ìklad stanovenÌ stejn˝ch podmÌnek pro cel˝ trh v r·mci EU. POJISTNÝ OBZOR • 12/2005

Solvency II se zhruba od r. 2002 vydala stejnou cestou jako Basilejsk· komise pro bankovnÌ sektor, tedy cestou Basle II. Cel· koncepce je postavena na t¯ech pilÌ¯Ìch. PilÌ¯ I obsahuje vlastnÌ stanovenÌ minim·lnÌho kapit·lu. PilÌ¯ II se t˝k· zavedenÌ kontrolnÌch proces˘ a pravidel ¯ÌzenÌ rizik. PilÌ¯ III se vztahuje k trûnÌ disciplinÏ, tedy k informov·nÌ laickÈ i odbornÈ ve¯ejnosti o vöech d˘leûit˝ch aspektech svÈ Ëinnosti. NedÌlnou souË·stÌ v˝poËtu kapit·lovÈ p¯imÏ¯enosti pojiöùoven by mÏlo b˝t i posÌlenÌ ˙lohy sofistikovanÏjöÌch postup˘, jako jsou stress testy, VaR, scÈn·¯e, vnit¯nÌ modely atd. V Solvency II je kladen velk˝ d˘raz i na principy a metody supervize. SouË·stÌ smÏrnice proto budou i poûadavky na dozorovÈ org·ny. Jedn· se na p¯Ìklad o zp˘sob prov·dÏnÌ kontroly na mÌstÏ a na d·lku, sbÏr informacÌ a anal˝za pojiöùoven a celÈho trhu, v˝mÏna informacÌ mezi dozorov˝mi org·ny v EU a posÌlenÌ jejich spolupr·ce, zabezpeËenÌ konvergence pracovnÌch metod mezi dozorov˝mi org·ny, zp˘soby intervence, atd. Z·kladnÌm principem PilÌ¯e 2 je poûadavek, aby dozorov˝ org·n reagoval vËas na moûnÈ budoucÌ problÈmy pojiöùovny. Z tohoto d˘vodu je kladen zv˝öen˝ d˘raz i na systÈmy vËasnÈho varov·nÌ pomocÌ r˘zn˝ch indik·tor˘, kterÈ by mÏly öiröÌ r·mec, neû je poûadavek na minim·lnÌ Ëi cÌlov˝ kapit·l (MCRñMinimum Capital Requirement, SCRñSolvency Capital Requirement). Nap¯Ìklad v dokumentu MARKT/2535/02 je zd˘raznÏna nutnost harmonizace nejd˘leûitÏjöÌch indik·tor˘ vËasnÈho varov·nÌ. Ta by potom vedla ke snadnÏjöÌ detekci pojiöùovny, jejÌû rizikov˝ profil je velk˝, nebo neobvykl˝. Harmonizace tÏchto indik·tor˘ by takÈ v budoucnosti dovolovala sjednotit postupy dozorov˝ch org·n˘. Nov˝ koncept Solvency II je postaven na poûadavku umÏt posoudit celkovou solventnost instituce (Ñoverall solvencyì), zahrnujÌcÌ nejen kvantitativnÌ, ale i kvalitativnÌ aspekty, kterÈ ovlivÚujÌ jejÌ rizikovou pozici. J·drem je potom rizikovÏ orientovan˝ p¯Ìstup (Ñprospective and riskoriented approachì) pomocÌ standardnÌch rizikov˝ch model˘ vyvinut˝ch pro vöechny pojiöùovny v EU, nebo vnit¯nÌch model˘, vyvinut˝ch individu·lnÏ (a tedy detailnÏjöÌch a preciznÏjöÌch) jednotliv˝mi pojiöùovnami. VyuûÌv·nÌ systÈm˘ EWS, zaPOJISTNÝ OBZOR • 12/2005

loûen˝ch na ÑzastaralÈmì a p¯ekonanÈm konceptu podÌlov˝ch ukazatel˘, nenÌ v û·dnÈm p¯ÌpadÏ v rozporu s risk oriented approach v Solvency II. V û·dnÈm p¯ÌpadÏ je nenahrazujÌ, pouze doplÚujÌ. PostavenÌ risk model˘ je v konceptu klÌËovÈ, systÈm˘ EWS doplÚkovÈ. Na systÈmy EWS je t¯eba pohlÌûet jako na formalizovanÈ postupy zpracov·nÌ z·kladnÌch statistick˝ch informacÌ (v˝sledovka, rozvaha, eventu·lnÏ dalöÌ z·kladnÌ v˝kazy zasÌlanÈ roËnÏ dozoru). Samoz¯ejmÏ s cÌlem upozornit na v nÏjakÈm smÏru ÑnestandardnÌì v˝voj. Z·kladnÌ aspekty EWS v pojiöùovnictvÌ Co je, nebo jak˝ by mÏl b˝t systÈm vËasnÈho varov·nÌ pro pojiöùovny? EWS pro pojiöùovny by mÏl b˝t n·stroj, kter˝ umoûÚuje vËas detekovat budoucÌ moûnÈ problÈmy. Je to tedy n·stroj, kter˝ doplÚuje v˝poËet solventnosti a je schopen signalizovat abnorm·lnÌ, nebo v nÏjakÈm aspektu neobvykl˝ v˝voj. NemÏl by to b˝t systÈm, alespoÚ zpoË·tku, kter˝ analyzuje pojiöùovnu a p¯i¯azuje ji nÏjak˝ rating. NemÏl by to b˝t systÈm, alespoÚ zpoË·tku, kter˝ vyn·öÌ jakÈkoliv soudy o pojiöùovnÏ. Tedy jeötÏ jednou: zpoË·tku relativnÏ jednoduch˝ systÈm, kter˝ upozorÚuje, signalizuje, varuje, ale nehodnotÌ ani nep¯idÏluje rating. Jedn· se o n·stroj, kter˝ v kaûdÈm p¯ÌpadÏ p¯edch·zÌ kontrole na mÌstÏ, v û·dnÈm p¯ÌpadÏ ji vöak nenahrazuje. Jedn· se o statistick˝ model, kter˝ v hrub˝ch rysech popisuje ekonomick˝ v˝voj pojiöùovny v poslednÌch nÏkolika letech. V kaûdÈm p¯ÌpadÏ je to (mÏl by b˝t) pouze jeden z n·stroj˘, kter˝ je k dispozici dozoru. N·stroj, kter˝ musÌ b˝t doplnÏn o dalöÌ metody a postupy. D˘raz je kladen na vËasnou identifikaci vznikajÌcÌch rizik na ˙rovni jednÈ pojiöùovny (eventu·lnÏ celÈho pojistnÈho trhu). V poË·teËnÌ f·zi se bude jednat o anal˝zu na b·zi pomÏrov˝ch ukazatel˘ t˝kajÌcÌch se kapit·lu, zisku, obchodnÌ Ëinnosti, rezerv, solventnosti. V dalöÌ f·zi by mohl b˝t doplnÏn podrobnÏjöÌ anal˝zou rizik (provÏ¯enÌ aktu·rsk˝ch postup˘, z·tÏûov· anal˝za, VaR, anal˝za citlivosti r˘zn˝ch v˝poËt˘ na zmÏn·ch jednotliv˝ch parametr˘, testov·nÌ r˘zn˝ch scÈn·¯˘ atd). Tento systÈm bude nutno postupnÏ vyvÌjet a modifikovat, aby odr·ûel v˝voj na finanËnÌch trzÌch a v˝voj v Solvency II. Jako p¯Ìklad takovÈho n·stroje na

˙rovni regul·tora je moûno uvÈst NAIC (National Association of Insurance Commissioners), kter· vytv·¯Ì systÈm IRIS (Insurance Regulatory Information System), jehoû j·drem je soubor pomÏrov˝ch ukazatel˘. CÌlem je vËas odhalit pojiöùovny, kterÈ by mohly b˝t v budoucnosti nesolventnÌ. U kaûdÈho pomÏrovÈho ukazatele je stanoveno rozmezÌ, v jakÈm by se mÏl ukazatel Ñnorm·lnÏì pohybovat, je poËÌt·n pr˘mÏr a medi·n za soubor pojiöùoven atd. StatistickÈ informace produkuje mnoho specializovan˝ch profesion·lnÌch institucÌ. Jako p¯Ìklad je moûno uvÈst Dun & Bradstreets Industry Norms and Key Business Ratios, Risk Management Association Annual Statement Studies a mnoho jin˝ch. StruËn˝ n·stin moûnÈho EWS SystÈm vËasnÈho varov·nÌ pro pojiöùovnictvÌ m˘ûe mÌt r˘znou podobu. V˝bÏr a konstrukce pomÏrov˝ch ukazatel˘ (Pozn. redakce: »AP se zaËala touto ot·zkou zab˝vat uû v r. 1998. VÌce viz PojistnÈ rozpravy Ë. 3.) by mÏl pokr˝vat nejd˘leûitÏjöÌ ekonomickÈ aspekty pojiöùovny, tedy ziskovost a n·kladovost, likviditu, obchodnÌ Ëinnost, technickÈ rezervy, solventnost. V kaûdÈm p¯ÌpadÏ je ale t¯eba mÌt k dispozici ˙daje za dostateËnÈ ËasovÈ obdobÌ. Jako rozumnÈ se jevÌ obdobÌ poslednÌch pÏti let. V dalöÌm je uveden pro n·zornost soubor moûn˝ch ukazatel˘, kterÈ by mohly b˝t pouûity do EWS. Soubor samoz¯ejmÏ nenÌ vyËerp·vajÌcÌ. Ziskovost Combined ratio ñ kombinovan˝ pomÏr: (poj. plnÏnÌ + n·klady na poj. plnÏnÌ/pojistnÈ). Loss ratio (ökodnÌ pomÏr) ñ (poj. plnÏnÌ/pojistnÈ). Expense ratio (ökodnÌ kvÛta) ñ (n·klady na poj. plnÏnÌ/pojistnÈ). ProvoznÌ n·klady ñ pomÏr prov. n·klad˘ k ËistÈmu zaslouûenÈmu pojistnÈmu. Spr·vnÌ reûie ñ pomÏr spr. reûie k ËistÈmu zaslouûenÈmu pojistnÈmu. V˝nosnost kapit·lov˝ch investic. Hospod·¯sk˝ v˝sledek (HV) ñ v˝sledek technickÈho ˙Ëtu ûivotnÌho pojiötÏnÌ, neûivotnÌho pojiötÏnÌ, celkov˝ HV. Hospod·¯sk˝ v˝sledek z pojiöùovacÌ Ëinnosti (bez v˝nos˘ z investic, mimo¯·dn˝ch v˝nos˘ atd.). Obchod »istÈ zaslouûenÈ pojistnÈ ñ (event. p¯edepsanÈ, zaslouûenÈ

brutto) absolutnÏ i v % p¯edch·zejÌcÌho roku. ZajiötÏnÌ ñ pojistnÈ postoupenÈ do zajiötÏnÌ, spolu˙Ëast v %. Pr˘mÏrn· pojistn· Ë·stka ñ (ËistÈ zaslouûenÈ pojistnÈ/poËet pojiötÏnÌ). Pr˘mÏrn· ökoda ñ (pojistnÈ plnÏnÌ/poËet pojistn˝ch ud·lostÌ). Pr˘mÏrnÈ pojistnÈ plnÏnÌ ñ (pojistnÈ plnÏnÌ/poËet pojiötÏnÌ). äkodnÌ frekvence ñ (poËet pojistn˝ch ud·lostÌ/poËet pojiötÏnÌ). Rozvaha Celkov· aktiva. TechnickÈ rezervy. KrytÌ technick˝ch rezerv finanËnÌm umÌstÏnÌm (bez investic do ovl·dan˝ch osob). PodÌl dluhopis˘ (dluhopisy, HZL, pokladniËnÌ pouk·zky) na finanËnÌm umÌstÏnÌ. Solventnost Marûe solventnosti ñ (skuteËn· solventnost/poûadovan· solventnost). SolventnÌ pomÏr ñ (vlastnÌ kapit·l/ËistÈ zaslouûenÈ pojistnÈ). KrytÌ VK ñ (skuteËn· solventnost/vlastnÌ kapit·l). MÌra voln˝ch aktiv ñ (pomÏ¯ovan· buÔ k celkov˝m TR nebo nap¯. k ËistÈmu zaslouûenÈmu pojistnÈmu). Likvidita MÌra likvidity ñ (likvidnÌ aktiva/technickÈ rezervy). Rychl· likvidita ñ (rychle likvidnÌ aktiva (bez nemovitostÌ, investic v ovl·dan˝ch osob·ch, p˘jËek atd.) /z·vazky nebo technickÈ rezervy). PraktickÈ p¯Ìklady Pro n·zornost jsou uvedeny nÏkterÈ praktickÈ v˝sledky moûnÈho testu z EWS, kterÈ se t˝kajÌ pojiöùoven p˘sobÌcÌch na ËeskÈm pojistnÈm trhu. Vöechny informace jsou p¯evzaty z ve¯ejnÏ dostupn˝ch ˙daj˘. Tedy z V˝roËnÌch zpr·v, v˝sledovek a rozvah pojiöùoven. NeûivotnÌ pojiötÏnÌ ñ vlastnÌ vrub. V grafu 1 je pojiöùovna, kter· p¯ed·v· st·le vÏtöÌ Ë·st pojistnÈho do zajiötÏnÌ. Obr·cen· situace je zobrazena v grafu 2. Pojiöùovna v˝znamn˝m zp˘sobem redukuje svoje zajiötÏnÌ, do zajiötÏnÌ p¯ed·v· st·le menöÌ Ë·st pojistnÈho. V n·sledujÌcÌch dvou grafech je zobrazen nep¯Ìzniv˝ a p¯Ìzniv˝ v˝voj Ñcombined ratioì (CR). CR indikuje, zdali je pojiöùovna ziskov· z prodeje pojistek. Nebere v ˙vahu investice (v˝nosy z finanËnÌho umÌstÏnÌ). Pokud je vÏtöÌ neû 100 %, pak

7

Graf 1

Graf 2

40

100 Vl. vrub

30

60

20

40

10 0

Vl. vrub

80

20 2000 2001 2002 2003 2004

0

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

Graf 3

Graf 4

120

110

CR

CR

100

110

PhDr. Ing. Tom·ö BarËi, Ph.D., ExportnÌ garanËnÌ a pojiöùovacÌ spoleËnost, a.s.

90

100

80

90

70

80

60

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

2000 2001 2002 2003 2004

Graf 5 12

Poj. 1

Graf 6

Poj. 2

8 4 0 –4

2000 2001 2002 2003 2004

9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

Graf 7

Poj. 21 Poj. 12

2000

2001

14,0

150

10,5

100

7,0

provozní

50

2003

2004

pojistné

3,5 provozní

pojistné

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

pojiöùovna vÌce platÌ za pojistn· plnÏnÌ a vlastnÌ n·klady, neû inkasuje na pojistnÈm. I v takovÈm p¯ÌpadÏ m˘ûe b˝t pojiöùovna celkovÏ ziskov·. é·doucÌ je, aby tento pomÏr byl menöÌ neû 100 %. NenÌ vöak moûnÈ stanovit nÏjakou ide·lnÌ hodnotu tohoto ukazatele. V »R se tento pomÏr nejËastÏji pohybuje v rozmezÌ 50 % aû 100 %, v ojedinÏl˝ch p¯Ìpadech mimo toto rozmezÌ. SpÌöe neû jeho absolutnÌ v˝öe je vypovÌdajÌcÌ jeho pr˘bÏh (roste, kles·, osciluje) a d·le porovn·nÌ s pr˘bÏhem loss ratio a expense ratio. Je souËtem loss ratio a expense ratio. Je moûnÈ jej poËÌtat se zajiötÏnÌm Ëi bez. Dlouhodob˝ r˘st tohoto ukazatele a jeho delöÌ pohyb nad ˙rovnÌ 100 % je v kaûdÈm p¯ÌpadÏ varovn˝m sign·lem. V grafu 4 je uveden pr˘bÏh CR u pojiöùovny, kter˝ je velmi Ñû·doucÌì. V˝nosnost investic v % p.a. Pojiöùovna 1 v grafu 5 realizuje v nÏkter˝ch letech ztr·tu z investic, v ji-

8

2002

Graf 8

200

0

Pojistitelnost v˝voznÌch ˙vÏrov˝ch rizik z pohledu ekonomickÈ teorie

0,0

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003

n˝ch m· extrÈmnÌ v˝nosy. V grafu 6 je vyv·ûen˝ a oËek·van˝ v˝voj v˝nos˘ z investic u dvou jin˝ch pojiöùoven (v˝nosy klesajÌ tak, jak klesajÌ ˙rokovÈ sazby). V grafu 7 je zobrazen aû do r. 2000 alarmujÌcÌ v˝voj provoznÌch n·klad˘ a ËistÈho zaslouûenÈho pojistnÈho. Od r. 2001 jsou jiû provoznÌ n·klady hluboko pod Ëist˝m zaslouûen˝m pojistn˝m. PozitivnÌ sign·l razantnÌch zmÏn v pojiöùovnÏ. V grafu 8 je Ñzdrav˝ì v˝voj pojistnÈho a provoznÌch n·klad˘. Z·vÏr SystÈm EWS generuje sign·ly, ûe nÏjak· oblast Ëinnosti pojiöùovny se vyvÌjÌ proti oËek·v·nÌ Ëi vykazuje rysy urËitÈ nestandardnosti a abnormality. Zdali se jedn· o z·rodky budoucÌch moûn˝ch problÈm˘, nebo nestandardnost m· nÏjakÈ jinÈ logickÈ vysvÏtlenÌ, m˘ûe uk·zat aû n·sledn˝ detailnÏjöÌ rozbor.

N

·sledujÌcÌ text pojedn·v· o z·kladnÌch principech pojistitelnosti v˝voznÌch ˙vÏrov˝ch rizik a podmÌnk·ch, za kter˝ch jsou v˝voznÌ ˙vÏrov· rizika pojistiteln· pouze se st·tnÌ podporou. Tento druh ˙vÏrovÈho pojiötÏnÌ poskytuje v »eskÈ republice v˝luËnÏ ExportnÌ garanËnÌ a pojiöùovacÌ spoleËnost, a.s. (EGAP). Definice ˙vÏrov˝ch rizik V˝voznÌ ˙vÏrov· rizika, tj. rizika, kter· ohroûujÌ ˙hradu pohled·vky z v˝vozu za zahraniËnÌmi dluûnÌky, mohou b˝t dvojÌ: ñ komerËnÌ rizika vypl˝vajÌcÌ z ekonomickÈ a finanËnÌ situace zahraniËnÌho kupujÌcÌho (platebnÌ neschopnost, platebnÌ nev˘le), ñ teritori·lnÌ (politick·) rizika vypl˝vajÌcÌ z politickÈ, finanËnÌ a makroekonomickÈ situace zemÏ zahraniËnÌho dluûnÌka, resp. ve t¯etÌ zemÌ a majÌcÌ z hlediska obchodnÌch partner˘ povahu vyööÌ moci (v·lka, platebnÌ moratorium, p¯ÌrodnÌ katastrofa...). Velmi Ëasto spad· pod v˝voznÌ ˙vÏrov· rizika i tzv. v˝robnÌ riziko, tj. riziko, ûe v˝vozce nem˘ûe dodat zboûÌ v d˘sledku zruöenÌ nebo p¯eruöenÌ smlouvy o v˝vozu v˝hradnÏ ze strany dovozce nebo v d˘sledku nep¯ÌznivÈ politickÈ, finanËnÌ nebo makroekonomickÈ situace zemÏ dovozce. InvestiËnÌ riziko, tj. riziko omezenÌ nebo ztr·t v˝nos˘ z inves-

tice ËeskÈ pr·vnickÈ osoby v zahraniËÌ takÈ obecnÏ spad· pod st·tem podporovanÈ pojiötÏnÌ v˝voznÌch ˙vÏr˘, ale pro ˙Ëely tohoto textu jej d·le nebudeme uvaûovat, neboù pojistitelnost tohoto rizika m· specifickÈ charakteristiky. NÏkter· v˝voznÌ ˙vÏrov· rizika mohou b˝t pojiötÏna na soukromÈm pojistnÈm trhu komerËnÌmi ˙vÏrov˝mi pojiöùovnami. MusÌ vöak splÚovat dvÏ z·kladnÌ kritÈria. Za prvÈ splatnost do 2 let (v praxi se vöak jedn· v pr˘mÏru o t¯i, Ëty¯i mÏsÌce) a za druhÈ musÌ smÏ¯ovat do zemÏ komerËnÏ pojistitelnÈ. JednotlivÈ soukromÈ ˙vÏrovÈ pojiöùovny majÌ rozdÌlnÈ p¯Ìstupy k pojistitelnosti rizik v r˘zn˝ch teritoriÌch, EGAP jich m· v r·mci svÈho komerËnÌho pojiötÏnÌ v souËasnosti aû 102 a jejich seznam najdete na internetov˝ch str·nk·ch EGAP. Tyto seznamy jsou ovlivnÏny p¯edevöÌm tÌm, do kter˝ch zemÌ mohou komerËnÌ ˙vÏrovÈ pojiöùovny zÌskat adekv·tnÌ zajiötÏnÌ na mezin·rodnÌm trhu (na ËeskÈm trhu zatÌm nikdo zajiötÏnÌ pro ˙vÏrovÈ pojiöùovny neposkytuje). TÈmÏ¯ ve vöech zemÌch OECD proto existuje nÏjak· forma pojiötÏnÌ dlouhodob˝ch v˝voznÌch ˙vÏrov˝ch rizik do zemÌ s vyööÌm teritori·lnÌm rizikem, kter· d·v· v˝vozc˘m moûnost realizovat obchodnÌ kontrakty, jejichû mÌru rizika by soukromÈ komerËnÌ ˙vÏrovÈ pojiöùovny nebyly schopny akceptovat.

EGAP jako souË·st systÈmu st·tnÌ podpory exportu poskytuje pojistnou ochranu proti rizik˘m nezaplacenÌ ˙vÏru vypl˝vajÌcÌch jak z politick˝ch, tak i komerËnÌch vliv˘. Struktura pojistn˝ch produkt˘ EGAP umoûÚuje kr˝t st¯ednÏdob· a dlouhodob· ˙vÏrov· rizika spojen· s v˝vozy investiËnÌch celk˘, stroj˘ a za¯ÌzenÌ nebo stavebnÌch pracÌ Ëi investicemi v zahraniËÌ, d·le komerËnÏ nezajistiteln· kr·tkodob· rizika a rizika spojen· s dobr˝m v˝konem ËeskÈho exportÈra. Kr·tkodob· ˙vÏrov· rizika spojen· s v˝vozy a tuzemsk˝mi prodeji Ëesk˝ch v˝robk˘ kryjÌ pojistnÈ produkty dce¯inÈ spoleËnosti EGAP ñ KomerËnÌ ˙vÏrovÈ pojiöùovny EGAP, a. s. (K⁄P).


K urËenÌ optim·lnÌ alokace rizika mezi st·tnÌ a soukrom˝ sektor je d˘leûitÈ porozumÏt z·kladnÌm princip˘m pojistitelnosti v˝voznÌch ˙vÏrov˝ch rizik, proË soukrom˝ trh urËit· rizika absorbuje a jin· naopak odmÌt·. Determinanty pojistitelnosti HlavnÌmi determinanty pojistitelnosti v˝voznÌch ˙vÏrov˝ch rizik na soukromÈm trhu jsou: ñ averze k riziku, ñ kritÈria pro p¯ijetÌ rizika k pojiötÏnÌ a ñ v˝öe pojistnÈho. Averze k riziku popisuje ochotu ekonomick˝ch agent˘ k prodeji rizik, kter˝m jsou vystaveni. KupujÌcÌ pojiötÏnÌ (v˝vozci) jsou rizikovÏ averznÌ, zatÌmco komerËnÌ pojiöùovny se k jednotliv˝m pojistn˝m smlouv·m chovajÌ jako rizikovÏ neutr·lnÌ. Vzhledem k celkovÈmu pojistnÈmu kmeni ale nÏkdy vystupujÌ jako rizikovÏ averznÌ. Nejsou totiû ochotnÈ p¯ebÌrat rizika v zemÌch anebo u dluûnÌk˘, kde jiû majÌ zv˝öenou pojistnou angaûovanost. Co se t˝k· obecnÏ st·tnÌ ˙vÏrovÈ pojiöùovny, vyskytujÌ se v odbornÈ literatu¯e dva z·kladnÌ n·zory na jejÌ averzi k riziku. Podle prvnÌho n·zoru se st·tnÌ ˙vÏrov· pojiöùovna chov· jako rizikovÏ neutr·lnÌ agent a je schopna akceptovat rizika, kter· soukromÈ pojiöùovny odmÌtajÌ. St·tnÌ ˙vÏrov· pojiöùovna m˘ûe pokr˝t vÌce ökod, a to i na delöÌ dobu splatnosti, protoûe obvykle nemusÌ nutnÏ dosahovat zisku jako soukromÈ pojiöùovny Ëi zajiöùovny. V p¯ÌpadÏ celkovÈ platebnÌ neschopnosti celÈ zemÏ majÌ p¯edevöÌm rozvojovÈ zemÏ moûnost vyjednat restrukturalizaci svÈho st·tnÌho dluhu s Pa¯Ìûsk˝m klubem, a tÌm rozloûit spl·tky do delöÌho ËasovÈho horizontu. Podle druhÈho pohledu je st·tnÌ ˙vÏrov· pojiöùovna spÌöe rizikovÏ averznÌ, neboù m· zodpovÏdnost v˘Ëi daÚov˝m poplatnÌk˘m. Pojiöùovna by mÏla svou Ëinnost smÏ¯ovat tak, aby neohrozila st¯ednÏdobÈ rozpoËtovÈ omezenÌ. NavÌc se ËlenskÈ zemÏ OECD a WTO zav·zaly kr˝t vöechny n·klady spojenÈ s v˝voznÌm ˙vÏrov˝m pojiötÏnÌm (tj. pojistn· plnÏnÌ a svÈ provoznÌ n·klady) v dlouhodobÈ perspektivÏ pouze z pojistnÈho, tj. bez jak˝chkoli rozpoËtov˝ch dotacÌ. Na rozdÌl od st·tnÌch ˙vÏrov˝ch pojiöùoven jsou soukromÈ pojiöPOJISTNÝ OBZOR • 12/2005

ùovny ziskovÏ orientovanÈ a zakl·dajÌ sv· rozhodnutÌ ryze na oËek·vanÈm ökodnÌm pr˘bÏhu. RozdÌl v averzi k riziku u st·tnÌch a soukrom˝ch pojiöùovacÌch institucÌ je v·z·n na solventnost. St·tnÌ ˙vÏrov· pojiöùovna m˘ûe zÌskat kapit·l za niûöÌ n·klady, neû mohou soukromÈ pojiöùovny, resp. zajiöùovny. To prvnÏ jmenovanÈ umoûÚuje akceptovat daleko nevyv·ûenÏjöÌ portfolio, neû si m˘ûe dovolit soukrom˝ pojistitel p¯i dan˝ch celkov˝ch n·kladech na kapit·l. KritÈria pro p¯ijetÌ rizika k pojiötÏnÌ jsou zejmÈna: vlastnÌ z·znamy pojiöùovny, platebnÌ podmÌnky, v˝konnost v˝vozce, informace o zemi dovozce, obor podnik·nÌ, vztah v˝vozce k odbÏrateli. P¯irozenÏ takÈ v˝vozci majÌ sv· kritÈria pro hodnocenÌ pojiöùoven. HlavnÌm je v˝öe pojistnÈho, ale takÈ rychlost v˝platy odökodnÏnÌ, pruûnost v jedn·nÌ, dÈlka obchodnÌho vztahu a celkov· spokojenost s pojiöùovnou. Moûnost, aby si klient vybral pojiöùovnu, se vöak t˝k· pouze komerËnÌch ˙vÏrov˝ch pojiöùoven, pokud jde o st·tnÌ ˙vÏrovÈ pojiöùovny, kaûd˝ st·t poskytuje svoji podporu v˝vozc˘m prost¯ednictvÌm pouze jednÈ instituce. HlavnÌmi faktory ovlivÚujÌcÌmi v˝öi pojistnÈho jsou ekonomick˝ a politick˝ v˝voj v zemÌch v˝vozu, resp. v pr˘myslov˝ch odvÏtvÌch. PojistnÈ z·visÌ na mÌ¯e teritori·lnÌho (politickÈho) rizika a typu dluûnÌka. DalöÌmi faktory pro stanovenÌ pojistnÈho je rozloûenÌ rizik a dÈlka platebnÌ podmÌnky. StanovenÌ pojistnÈho pro v˝voznÌ ˙vÏrovÈ pojiötÏnÌ je daleko sloûitÏjöÌ z·leûitost1) neû nap¯Ìklad v p¯ÌpadÏ havarijnÌho pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel, a to vzhledem ke dvÏma komplikacÌm p¯i urËov·nÌ aktu·rsky ÑfÈrovÈhoì pojistnÈho. Za prvÈ, v˝platy pojistn˝ch plnÏnÌ z pojistn˝ch smluv, kterÈ poskytujÌ pojistnou ochranu pro stejnou zemi, jsou silnÏ korelov·ny (pro pojistitele). Z tohoto d˘vodu je pojistn˝ kmen znaËnÏ nevyv·ûen˝ a pro jeho krytÌ je zapot¯ebÌ vyööÌ objem z·kladnÌho kapit·lu. OpaËnÏ, pakliûe m· pojiöùovna fixnÌ objem vlastnÌho kapit·lu, musÌ omezovat pojistnou kapacitu, aby udrûela minim·lnÏ p¯Ìpustnou vyv·ûenost svÈho pojistnÈho kmene.

Za druhÈ, v˝voznÌ ˙vÏrov· rizika se velmi rychle mÏnÌ, a proto m· pojistitel potÌûe spr·vnÏ odhadnout rizikovost urËitÈho krytÌ. P¯i oceÚov·nÌ nemohou b˝t uûity standardnÌ n·stroje pro zjiötÏnÌ kredibility v˝voznÌho kontraktu. Tyto dvÏ komplikace majÌ za n·sledek, ûe v˝voznÌ ˙vÏrovÈ pojiötÏnÌ vyûaduje vysokou ziskovou marûi a zv˝öenÈ kapit·lovÈ n·roky. To vede k vyööÌm pojistn˝m sazb·m, coû m˘ûe podpo¯it vznik negativnÌho v˝bÏru rizik, neboù podle teorie asymetrick˝ch informacÌ existuje substituËnÌ vztah mezi v˝öÌ pojistnÈho a rizikovostÌ z·jemc˘ o pojiötÏnÌ. Neochota pojiöùovat st¯ednÏdob· a dlouhodob· v˝voznÌ ˙vÏrov· rizika Z v˝öe uvedenÈho lze odvodit n·sledujÌcÌch pÏt z·kladnÌch d˘vod˘, proË soukrom˝ trh odmÌt· st¯ednÏ a dlouhodob· pojistn· rizika: 1. Volatilita soukromÈho pojistnÈho trhu. Na rozdÌl od st·tem podporovanÈho pojiötÏnÌ (z ve¯ejn˝ch zdroj˘) nenÌ soukrom˝ trh schopen se vzpamatovat z dopadu extrÈmnÏ vysok˝ch ökod. Dokonce i st·tnÌ ˙vÏrovÈ pojiöùovny stanovujÌ stropy pojistnÈ angaûovanosti, resp. odmÌtajÌ pojiöùovat do zemÌ s teritori·lnÌmi riziky, jeû p¯esahujÌ akceptovatelnou v˝öi (zemÏ s vysokou mÌrou makroekonomickÈ a politickÈ nestability, jako jsou v souËasnosti nap¯. Afganistan nebo Angola). 2. Ziskov· orientace soukromÈho trhu. ZodpovÏdnost na soukromÈm trhu p¯ebÌr· management pojiöùovny, jehoû cÌlem je maximalizace zisku a spokojenost vlastnÌk˘. 3. Z·kon velk˝ch ËÌsel. Platnost tohoto z·kona stejnÏ jako z·kona o rozloûenÌ rizik je v˝raznÏ omezena u st¯ednÏ a dlouhodob˝ch v˝voznÌch kontrakt˘. NenÌ moûnÈ dos·hnout dostateËnÈho poËtu a diverzifikace rizik, a to jednak tÌm, ûe pojiöùovna nedostane cel˝ obrat firmy k pojiötÏnÌ a jednak tÌm, ûe i celkov˝ poËet rizik k pojiötÏnÌ je mal˝. 4. Ekonomick· neproveditelnost. Potenci·lnÏ vysokÈ ökody a jejich niûöÌ frekvence, coû zname-

1) Viz koordinovan˝ proces stanovenÌ a ovÏ¯ov·nÌ minim·lnÌch pojistn˝ch sazeb pro suverÈnnÌ dluûnÌky a ËistÈ ˙vÏrovÈ riziko zemÏ u pojiötÏnÌ v˝voznÌch ˙vÏr˘ se st·tnÌ podporou v r·mci OECD.

n·, ûe lze jen tÏûko odhadnout budoucÌ v˝voj, jsou p¯ÌËinou vysokÈho pojistnÈho, jeû v˝vozci nejsou schopni profinancovat. 5. PojiötÏnÌ st¯ednÏdob˝ch a dlouhodob˝ch v˝voznÌch rizik vyûaduje vysokou kapit·lovou vybavenost. St¯ednÏ a dlouhodobÈ obchodnÌ p¯Ìpady jsou tedy charakteristickÈ svou nÌzkou frekvencÌ a vysokou pojistnou hodnotou. NavÌc ani nelze oËek·vat, ûe by se pravidelnÏ kaûdoroËnÏ opakovaly ve stejnÈm rozsahu a teritori·lnÌm rozptylu. Celkov· hodnota tÏchto transakcÌ Ëasto p¯esahuje pojistnou kapacitu ˙vÏrovÈ pojiöùovny, kter· potom nem˘ûe pojistit celÈ st¯ednÏdobÈ a dlouhodobÈ portfolio v˝vozce. Moûnost pojiötÏnÌ pouze Ë·sti portfolia ale zase nenÌ na druhou stranu pro pojiöùovnu atraktivnÌ, neboù ËÌm mÈnÏ obchodnÌch p¯Ìpad˘ v˝vozce pojiöùovna akceptuje, tÌm horöÌho rozloûenÌ rizik v r·mci svÈho portfolia dosahuje. Proto jedin˝m v˝chodiskem pro ˙vÏrovÈ pojiöùovny, resp. zajiöùovny, aby mohly kr˝t st¯ednÏdob· a dlouhodob· pojistn· rizika, je splnÏnÌ tÏchto dvou podmÌnek: 1. ZÌskat velk˝ poËet pojistn˝ch rizik. 2. Stanovit vysokÈ pojistnÈ sazby nebo co nejvÌce omezit pojistnou hodnotu, aby byla zajiötÏna platnost z·kona velk˝ch ËÌsel a z·kona rozloûenÌ rizika. Tyto podmÌnky lze pochopitelnÏ jen velmi tÏûko splnit, a proto o tento segment ˙vÏrovÈho pojiötÏnÌ neprojevujÌ soukromÈ pojiöùovny Ëi zajiöùovny z·jem. Naopak st·tnÌ ˙vÏrovÈ pojiöùovny jsou obvykle vybaveny dostateËnou pojistnou kapacitou pro pojiötÏnÌ v˝voznÌch kontrakt˘ do rizikov˝ch teritoriÌ s delöÌ dobou spl·cenÌ ˙vÏru, a tak pro nÏ v˝öe zmÌnÏnÈ podmÌnky neplatÌ. Mohou pracovat s relativnÏ menöÌm poËtem pojistek a s pojistn˝mi sazbami, kterÈ v dlouhodobÈm horizontu postaËujÌ ke krytÌ ökodnÌch i provoznÌch n·klad˘. Pouûit· literatura: Koning R. H. et al. (2003) ÑInsurability of Export Credit Risksì, SOM Research Report 03F07, University of Groningen. National Economic Research Associates (2000), ÑThe Economic Rationale for the Public Provision of Export Credit Insurance by ECGDì, ECGD Report. West J. (2004), ÑExport Credits in the OECDì, Berne Union Yearbook 2004

9

CEA navrhuje ¯eöenÌ pro mÏnÌcÌ se spoleËnost St·¯Ì 16ti procent obyvatel EU p¯evyöuje hranici 65 let. PoËet narozen˝ch dÏtÌ na jednu ûenu se snÌûil na 1,42. Pr˘mÏrnÈ n·klady na jednoho obyvatele EU na zdravotnictvÌ jsou 2008 eur. PojiötÏnÈ ökody zp˘sobenÈ ˙toky 11. z·¯Ì 2001 dos·hly 50 miliard USD. Sucha v roce 2003 v EvropÏ st·la pojistitele 10 miliard eur. »lenskÈ st·ty jsou konfrontov·ny s podobn˝mi problÈmy a ËelÌ alarmujÌcÌm demografick˝m a ekonomick˝m trend˘m. Rizika jsou st·le vÌce zk·zonosn· (terorismus, p¯ÌrodnÌ katastrofy) a kaûd˝ oËek·v·, ûe obdrûÌ kompenzaci v p¯ÌpadÏ ˙jmy bez ohledu na jejÌ p¯ÌËinu. CEA zpracovala zpr·vu ÑPojistn· ¯eöenÌ pro mÏnÌcÌ se spoleËnostì (ÑBetween public and private: Insurance solutions for a changing societyì), ve kterÈ specifikuje roli soukromÈho pojiöùovnictvÌ a uv·dÌ doporuËenÌ vedoucÌ ke zlepöenÌ postavenÌ a vöeobecnÈho vnÌm·nÌ pojistnÈho sektoru. Pramen: CEA Executive Update, Ëervenecñsrpen 2005 N·vrh smÏrnice EvropskÈho parlamentu a Rady o zlepöenÌ podmÌnek pro p¯enositelnost n·rok˘ na d˘chod (Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on improving the portability of supplementary pension rights ñ COM (2005) 507 final) Podle n·vrhu tÈto smÏrnice, p¯ipravenÈho Evropskou komisÌ, bude mÌt obËan EvropskÈ unie moûnost mÏnit zamÏstn·nÌ a stÏhovat se za pracÌ, aniû by p¯iöel o n·roky na d˘chod plynoucÌ ze zamÏstnaneckÈho p¯ipojiötÏnÌ. PracovnÌci z Ëlensk˝ch st·t˘ EU, kte¯Ì mÏnÌ pr·ci Ëi zemi, v nÌû pracujÌ, by se v p¯ÌpadÏ p¯ijetÌ tÈto smÏrnice jiû nemuseli b·t, ûe ztratÌ n·roky na penzi, kterÈ ve svÈm zamÏstn·nÌ zÌskali, a to dÌky ustanovenÌ tÈto smÏrnice o Ñp¯enositelnosti n·rok˘ na d˘chodì, kterou dne 20. ¯Ìjna 2005 navrhla Evropsk· komise. V souËasnÈ dobÏ m˘ûe zmÏna zamÏstn·nÌ nebo zemÏ v˝konu pr·ce v nÏkter˝ch Ëlensk˝ch st·tech vÈst ke ztr·tÏ n·rok˘ na d˘chod ze zamÏstnaneckÈho p¯ipojiötÏnÌ. SmÏrnice by mÏla pomoci nar˘stajÌcÌmu poËtu pracovnÌk˘ z Ëlensk˝ch st·t˘ EU, kte¯Ì mÏnÌ zamÏstn·nÌ. V zemÌch tzv. patn·ctky mÏnÌ pr·ci kaûd˝ch pÏt let t¯etina pracovnÌk˘ a 9 % pracujÌcÌch mÏnÌ zamÏstnavatele kaûdoroËnÏ. V p¯ÌpadÏ p¯ijetÌ tato smÏrnice podpo¯Ì strategii Komise zamÏ¯enou na zamÏstnanost a r˘st, neboù pracovnÌk˘m usnadnÌ p¯echod na jinou pr·ci a do jinÈ zemÏ. Vzhledem ke zvyöujÌcÌ se flexibilitÏ pracovnÌk˘ roste i poËet p¯ÌleûitostÌ, jak uplatnit spr·vnÈ schopnosti na spr·vnÈm mÌstÏ trhu pr·ce v EvropskÈ unii. SmÏrnice kromÏ toho p¯ich·zÌ ve chvÌli, kdy se v EvropskÈ unii na penzijnÌ p¯ipojiötÏnÌ zamÏ¯uje vÌce pozornosti, protoûe ¯ada zemÌ zav·dÌ reformy s ohledem na oËek·vanÈ d˘sledky st·rnutÌ populace. CÌlem n·vrhu smÏrnice je omezit z·roveÚ p¯ek·ûky mobility v jednotliv˝ch Ëlensk˝ch st·tech i mezi nimi, vypl˝vajÌcÌ ze st·vajÌcÌch p¯edpis˘ o penzijnÌm p¯ipojiötÏnÌ. DanÈ p¯ek·ûky se t˝kajÌ podmÌnek nabytÌ n·rok˘ na d˘chod, podmÌnek zachov·nÌ odloûen˝ch n·rok˘ na d˘chod a p¯evoditelnosti nabyt˝ch n·rok˘. NavÌc m· tento n·vrh za cÌl lÈpe pracovnÌky informovat o tom, jak se dÌky mobilitÏ mÏnÌ n·roky na d˘chod plynoucÌ z p¯ipojiötÏnÌ. Jakmile by smÏrnice vstoupila v platnost, mÏl by b˝t prov·dÏn jejÌ pravideln˝ p¯ezkum, v r·mci kterÈho by byla sledov·na funkËnost jejÌch ustanovenÌ. N·vrh Komise se t˝k· pouze d˘chod˘ v·zan˝ch na konkrÈtnÌho zamÏstnavatele (zamÏstnaneckÈho penzijnÌho p¯ipojiötÏnÌ), neboù p¯edpisy umoûÚujÌcÌ p¯enositelnost st·tnÌho (z·konnÈho) penzijnÌho pojiötÏnÌ jsou souË·stÌ legislativy EU jiû vÌce neû 30 let. Tento

10

INFO z EvropskÈ unie n·vrh se net˝k· zdanÏnÌ ani indexace d˘chod˘, avöak p¯ÌsluönÈ ˙tvary EvropskÈ komise budou situaci nad·le zkoumat a hledat moûnosti vyuûitÌ systÈm˘ penzijnÌho p¯ipojiötÏnÌ fungujÌcÌch v r˘zn˝ch daÚov˝ch systÈmech jednotliv˝ch Ëlensk˝ch st·t˘. DosaûenÌ dohody o znÏnÌ n·vrhu si s ohledem na sloûitost a r˘znorodost p¯edpis˘ o penzijnÌm p¯ipojiötÏnÌ v celÈ EvropskÈ unii vyû·dalo urËit˝ Ëas a Komise o nÏm vedla rozs·hlÈ konzultace. Tyto konzultace umoûnily zohlednit takÈ stanoviska PenzijnÌho fÛra, tvo¯enÈho soci·lnÌmi partnery (z·stupci zamÏstnavatel˘ a zamÏstnanc˘), z·stupci odvÏtvÌ pojiöùovnictvÌ a Ëlensk˝mi st·ty. Evropsk˝ komisa¯ pro zamÏstnanost, soci·lnÌ vÏci a rovnÈ p¯Ìleûitosti VladimÌr äpidla prohl·sil, ûe p¯ijetÌ n·vrhu p¯ich·zÌ pr·vÏ vhod ñ tÏsnÏ p¯ed zaË·tkem roku 2006, kter˝ bude Evropsk˝m rokem mobility pracovnÌk˘. D·le uvedl: ÑChceme-li, aby byli pracovnÌci mobilnÌ a flexibilnÌ, nem˘ûeme je za zmÏnu pracovnÌho mÌsta penalizovat. D˘chodovÈ n·roky musejÌ b˝t zcela p¯evoditelnÈ. Tato smÏrnice mÏla p¯ijÌt jiû podstatnÏ d¯Ìve.ì Pramen: Tiskov· zpr·va EU IP/05/1320 Druh· zpr·va EvropskÈ komise o praktick˝ch p¯Ìprav·ch na p¯ijetÌ eura v nov˝ch Ëlensk˝ch st·tech1) Do p¯ÌpadnÈho p¯ijetÌ nÏkter˝ch nov˝ch Ëlensk˝ch st·t˘ EU do eurozÛny zb˝v· mÈnÏ neû rok. I kdyû v nÏkter˝ch z nich praktickÈ p¯Ìpravy v˝raznÏ pokroËily, celkovÏ by se tempo p¯Ìprav mÏlo zrychlit a to zejmÈna v tÏch zemÌch, kterÈ hodlajÌ euro zavÈst v roce 2007. Druh· zpr·va EK o praktick˝ch p¯Ìprav·ch na p¯ijetÌ eura v nov˝ch Ëlensk˝ch st·tech, kterou Komise dne 4. listopadu 2005 p¯ijala, uv·dÌ, ûe Ëty¯i z deseti nov˝ch Ëlensk˝ch st·t˘ (Estonsko, Litva, Slovinsko, Slovensko), p¯ijaly pro p¯echod na euro komplexnÌ pl·ny p¯Ìpravy. Tyto pl·ny se t˝kajÌ zejmÈna v˝mÏny ÑpenÏûnÌ hotovostiì, nap¯. zda m· dojÌt k zavedenÌ bankovek a mincÌ v t˝û den, kdy bude euro p¯ijato (scÈn·¯ tzv. ÑvelkÈho t¯eskuì2)), nebo zda m· b˝t stanoveno obdobÌ dvojÌho obÏhu, v jehoû pr˘bÏhu by byly euro i p˘vodnÌ mÏna z·konn˝m platidlem. Tyto pl·ny se d·le zab˝vajÌ ot·zkami ochrany spot¯ebitele ñ dvojitÈ uv·dÏnÌ cen a mnoûstvÌ, sledov·nÌ cen, aby p¯i p¯echodu na euro nedoölo k jejich neû·doucÌmu zv˝öenÌ ñ a d·le se zab˝vajÌ takov˝mi ot·zkami, jak˝mi jsou grafick· ˙prava n·rodnÌch stran mincÌ a vËasnÈ dod·nÌ dostateËnÈho mnoûstvÌ euro bankovek a mincÌ apod. Zpr·va se nezab˝v· tÌm, jak jsou jednotliv˝mi nov˝mi Ëlensk˝mi st·ty plnÏna Ñmaastrichtsk· konvergenËnÌ kritÈriaì3), stanoven· ve SmlouvÏ o EvropskÈ unii. Toto hodnocenÌ bude souË·stÌ tzv. ÑkonvergenËnÌ zpr·vyì, kterou uve¯ejnÌ Evropsk· komise v roce 2006. Estonsko, Litva a Slovinsko hodlajÌ euro p¯ijmout k 1. lednu 2007, Kypr, Lotyösko a Malta k 1. lednu 2008, Slovensko k 1. lednu 2009 a »esk· republika a MaÔarsko uvaûujÌ o p¯ijetÌ eura k 1. lednu 2010. Polsko si zatÌm û·dny cÌlov˝ termÌn pro p¯ijetÌ eura nestanovilo. P¯Ìpravy nov˝ch Ëlensk˝ch st·t˘ se mohou opÌrat o zkuöenosti Ñstar˝ch Ëlensk˝ch st·t˘ì4), kterÈ p¯ijaly euro v roce 1999; nenÌ moûno d˘leûitost p¯Ìpravy vöech z˙ËastnÏn˝ch stran ñ zejmÈna obËan˘ ñ podceÚovat. Velk· vÏtöina obËan˘ si uvÏdomuje v˝hody eura, nap¯. pokud se t˝k· odstranÏnÌ smÏn·rensk˝ch poplatk˘ (74 %), moûnosti snadnÈho porovn·v·nÌ cen v r·mci eurozÛny

(70 %) nebo v˝hody p¯i cestov·nÌ (90 %). Podle z·¯ijovÈho öet¯enÌ Eurobarometru vöak takÈ t¯i Ëtvrtiny dotazovan˝ch obËan˘ vyslovilo obavy z neod˘vodnÏnÈho n·r˘stu cen. 1) Communication from the Commission to the Council, the European Parliament, the European Economic and Social Council, the Committee of the Regions and the European Central Bank ñ COM (2005) 545 final. 2) SouËasnÌ ËlenovÈ eurozÛny zavedly euro mince a bankovky aû po t¯ÌletÈm p¯echodnÈm obdobÌ, kterÈ n·sledovalo po p¯ijetÌ jednotnÈ evropskÈ mÏny (v p¯ÌpadÏ ÿecka toto obdobÌ trvalo 1 rok). 3) KonvergenËnÌ kritÈria: nÌzk˝ rozpoËtov˝ deficit (do 3 % HDP), nÌzk· mÌra celkovÈho ve¯ejnÈho dluhu (do 60 % HDP), cenov· stabilita (inflace nesmÌ p¯ekraËovat o vÌce neû 1,5 % mÌru inflace za poslednÌch 12 mÏsÌc˘ ve t¯ech Ëlensk˝ch st·tech, kterÈ v tÈto oblasti dos·hly nejlepöÌch v˝sledk˘), stabilita dlouhodob˝ch ˙rokov˝ch sazeb (˙rokov· sazba nesmÌ o vÌce neû 2 % p¯evyöovat ˙rokovou sazbu ve t¯ech zemÌch s dlouhodobÏ nejniûöÌ sazbou), schopnost udrûet kurs mÏny alespoÚ dva roky p¯ed zavedenÌm eura ve stanovenÈm rozmezÌ. 4) V souËasnÈ dobÏ je euro zavedeno ve 12 zemÌch: Belgie, Finsko, Francie, Irsko, It·lie, Lucembursko, NÏmecko, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, äpanÏlsko a ÿecko. K mÏnovÈ unii se dosud nep¯ipojily Velk· Brit·nie, D·nsko a ävÈdsko. SmÏrnice EU o p¯edch·zenÌ zneuûitÌ finanËnÌho systÈmu k pranÌ penÏz v ûivotnÌm pojiötÏnÌ, vËetnÏ financov·nÌ terorismu FATF (Financial Action Task Force) se jmenuje pracovnÌ skupina z¯Ìzen· svÏtov˝m hospod·¯sk˝m summitem v roce 1999, kterou tvo¯Ì z·stupci vÌc neû 30 st·t˘ a nadn·rodnÌch organizacÌ. FATF stanovÌ standardy v oblasti prevence a boje proti pranÌ öpinav˝ch penÏz a proti financov·nÌ terorismu. Z·kladem pro stanovenÌ standard˘ jsou jejÌ roËnÌ zpr·vy. V pr˘bÏhu roku 2003 FATF zpracovala 40 doporuËenÌ. Ta jsou p¯ebÌr·na do pr·va EU t¯etÌ smÏrnicÌ proti pranÌ öpinav˝ch penÏz (p¯edchozÌ smÏrnice jsou z let 1991 a 2001). SmÏrnici schv·lila Rada (ministr˘) 7. Ëervna 2005. Z·kladnÌ obsah smÏrnice je n·sledujÌcÌ: ❑ UstanovenÌ o provÏ¯ov·nÌ identity z·kaznÌk˘ a hospod·¯sk˝ch vlastnÌk˘ p¯i zaloûenÌ firmy a bÏhem trv·nÌ obchodnÌch vztah˘. StanovenÌ identity z·kaznÌk˘ zahrnuje podle t¯etÌ smÏrnice proti pranÌ öpinav˝ch penÏz vÌc neû jen jejich Ëistou identifikaci. Pat¯Ì sem takÈ zÌsk·v·nÌ informacÌ o ˙Ëelu a charakteru obchodnÌho vztahu a pr˘bÏûn· kontrola transakcÌ prov·dÏn˝ch bÏhem obchodnÌho vztahu. ❑ Vytv·¯enÌ rizikov˝ch vzor˘. ❑ RozöÌ¯enÌ okruhu dotËen˝ch osob o zprost¯edkovatele smluv ûivotnÌho pojiötÏnÌ, pokud za tyto zprost¯edkovatele neodpovÌd· pojiöùovna. ❑ V˝slovnÈ zahrnutÌ financov·nÌ terorismu. ❑ Pro zv˝öenÌ pr·vnÌ jistoty byla platn· smÏrnice zruöena a byl vyd·n nov˝, konsolidovan˝ text. JeötÏ nenÌ jasnÈ, v jakÈm rozsahu povede aplikace smÏrnice do n·rodnÌho pr·va ke zmÏ-

n·m stanoven˝ch povinnostÌ. Z·leûÌ to p¯edevöÌm na tom, ûe smÏrnice vych·zÌ z rizikovÏ orientovanÈho p¯Ìstupu. TÏûiötÏm prevence pranÌ öpinav˝ch penÏz se st·v· zhodnocenÌ skuteËnÈ rizikovÈ situace. Mnoho d˘vod˘ mluvÌ pro to, ûe souËasnÈ rozdÌly v situaci u bank na jednÈ stranÏ a u pojiöùoven na druhÈ stranÏ povedou i v budoucnosti k r˘zn˝m povinnostem tÏchto institucÌ. Je t¯eba st·le zd˘razÚovat, ûe prameny znalostÌ pojistitel˘ o z·kaznÌcÌch nejsou srovnatelnÈ s bankami. PojistitelÈ majÌ podstatnÏ mÈnÏ informacÌ o sv˝ch z·kaznÌcÌch, z nichû mohou odvozovat rizikov˝ profil. Banky naproti tomu mohou z pohyb˘ na ˙Ëtech vytv·¯et podrobnÏjöÌ rizikovÈ profily. PrvnÌ vyj·d¯enÌ ze strany ˙¯ad˘ ukazujÌ, ûe implementace smÏrnice nepovede ke zv˝öenÌ, ale spÌö ke konkretizaci poûadavk˘. Pramen: GDV Bericht aus Br¸ssel, Ë. 54 Pozn·mka: Redakce se k tÈto smÏrnici jeötÏ vr·tÌ, neboù bude znamenat takÈ to, ûe se nebude vztahovat na pojiöùovny provozujÌcÌ neûivotnÌ pojiötÏnÌ. P¯ijetÌ smÏrnice o zajiötÏnÌ je dalöÌm d˘leûit˝m krokem na cestÏ k integrovanÈmu finanËnÌmu trhu Rada ministr˘ p¯ijala dne 17. Ëervna 2005 bez projedn·v·nÌ smÏrnici o zajiötÏnÌ. V Ëervnu 2005 byla smÏrnice p¯ijata Evropsk˝m parlamentem. Text smÏrnice obsahuje vöechny pozmÏÚovacÌ n·vrhy z prvnÌho ËtenÌ v EvropskÈm parlamentu. SmÏrnice ukl·d· vöem zajiöùovn·m, aby mÏly povolenÌ k provozov·nÌ zajiöùovacÌ Ëinnosti, kterÈ jim udÏlÌ p¯Ìsluön˝ org·n jejich domovskÈho ËlenskÈho st·tu. Aby zajiöùovnÏ bylo udÏleno povolenÌ, musÌ splÚovat urËitÈ podmÌnky ñ musÌ mÌt urËitou pr·vnÌ formu, obchodnÌ pl·n, musÌ splÚovat poûadavky na solventnost a musÌ mÌt minim·lnÌ garanËnÌ fond. PodmÌnky pro solventnost jsou odvozeny od podmÌnek pojiöùoven, nabÌzejÌcÌch neûivotnÌ pojiötÏnÌ. Jestliûe pojiöùovna provozuje souËasnÏ ûivotnÌ i neûivotnÌ pojiötÏnÌ, musÌ b˝t celkov· v˝öe poûadovanÈ mÌry solventnosti kryta vlastnÌmi zdroji. Minim·lnÌ garanËnÌ fond musÌ mÌt zajiöùovna alespoÚ ve v˝öi 3 mil. eur. KaptivnÌ pojiöùovny mohou mÌt tento garanËnÌ fond niûöÌ ñ 1 mil. eur. Jakmile bude zajiöùovnÏ povolenÌ k provozov·nÌ zajiöùovacÌ Ëinnosti udÏleno, bude moci, prost¯ednictvÌm tzv. jednotnÈho pasu, vyvÌjet Ëinnost na celÈm teritoriu EvropskÈ unie. Zajiöùovny, kterÈ provozovaly zajiöùovacÌ Ëinnost p¯ed p¯ijetÌm tÈto smÏrnice, mohou ve svÈ Ëinnosti pokraËovat, aniû by û·daly o novÈ povolenÌ. SmÏrnice se vöak na nÏ bude vztahovat (ËlenskÈ st·ty majÌ moûnost poskytnout jim dvouletÈ p¯echodnÈ obdobÌ pro dosaûenÌ souladu s touto smÏrnicÌ). SmÏrnice zaplÚuje mezeru v evropskÈ pojistnÈ legislativÏ, kter· neregulovala Ëinnost specializovan˝ch zajistitel˘, zatÌmco zajistn· Ëinnost p¯Ìm˝ch pojistitel˘ regulov·na byla. SmÏrnice takÈ upravuje smÏrnice o ûivotnÌm pojiötÏnÌ, neûivotnÌm pojiötÏnÌ a smÏrnici o doplÚkovÈm dozoru nad pojiöùovnami v pojiöùovacÌ skupinÏ. Na dosaûenÌ souladu s ustanovenÌmi smÏrnice budou mÌt ËlenskÈ st·ty dva roky. V nejbliûöÌ dobÏ m· b˝t smÏrnice zve¯ejnÏna v ⁄¯ednÌm vÏstnÌku EvropskÈ unie. Pramen: Tiskov· zpr·va Rady ministr˘ Ë. 13386/05* P¯ipravili: Ing. Josef »Ìûek, Ing. Miroslav Langhammer, Ing. Jana PospÌöilov·

*⁄pln˝ text smÏrnice lze nalÈzt na webovÈ str·nce Rady ministr˘: http://register.consilium.eu.int/ servlet/driver?page=Result&la ng=EN&ssf=DATE_DOCUMENT+ DESC&fc=REGAISEN&srm=25&md=400&typ=Simple&cmsid=638&ff_TITRE=r einsurance+ directive&ff_FT_TEXT=&ff_SOUS_COTE_MATIERE=&dd_DATE_REUNION=


S

dÏlenÌ, kterÈ bylo v letoönÌm roce p¯ipraveno Evropskou komisÌ a kterÈ je v souËasnÈ dobÏ posuzov·no ve v˝borech EvropskÈho parlamentu a v EvropskÈ hospod·¯skÈ a soci·lnÌ radÏ, pojedn·v· o tom, ûe v Ëlensk˝ch st·tech EU byla v minulosti k zajiötÏnÌ p¯Ìjm˘ zemÏdÏlc˘ a ke stabilizaci trh˘ a cen pouûÌv·na ¯ada opat¯enÌ, vych·zejÌcÌch ze spoleËnÈ zemÏdÏlskÈ politiky (SZP). PomocÌ ¯ady reforem se postupnÏ p¯eölo od podpory formou ¯ÌzenÌ trh˘ a cen na p¯ÌmÈ platby, kterÈ od roku 2005 budou do znaËnÈ mÌry nez·vislÈ na produkci. Jelikoû reforma spoleËnÈ zemÏdÏlskÈ politiky odbourala vazbu mezi p¯Ìm˝mi platbami a druhem a objemem produkce, budou nynÌ zemÏdÏlci moci sv· rozhodnutÌ o produkci lÈpe p¯izp˘sobit hospod·¯sk˝m a agronomick˝m kritÈriÌm. Reûim jednotnÈ platby, kter˝ jiû nebude zaloûen na produkci, bude i nad·le poskytovat v˝znamn˝ a st·l˝ p¯ÌspÏvek k zemÏdÏlsk˝m p¯Ìjm˘m, aËkoliv se bude znaËnÏ liöit podle historickÈho rozloûenÌ podpory mezi r˘zn· odvÏtvÌ zemÏdÏlskÈ produkce. ZemÏdÏlci se budou moci vÌce ¯Ìdit podle trhu a z·roveÚ budou vyuûÌvat v˝hod tÈto lÈpe smÏ¯ovanÈ a efektivnÏjöÌ podpory p¯Ìjm˘. DÌky tÏmto hospod·¯sk˝m a soci·lnÌm hledisk˘m, jakoû i ohledu na ûivotnÌ prost¯edÌ, kterÈ jsou zaËlenÏny do novÈho reûimu jednotnÈ platby, je nov· SZP udrûitelnÏjöÌ. ZemÏdÏlci vöak budou muset p¯evzÌt odpovÏdnost za ¯ÌzenÌ rizik, kterÈ d¯Ìve pokr˝valy politiky trûnÌ a cenovÈ podpory. V d˘sledku postupujÌcÌ liberalizace vöak jsou zemÏdÏlci v EU st·le vÌce vystavov·ni hospod·¯skÈ soutÏûi a kolÌs·nÌ zemÏdÏlsk˝ch cen. ZemÏdÏlskÈ podnik·nÌ bude, stejnÏ jako tomu bylo vûdy, i nad·le n·chylnÈ k specifick˝m rizik˘m a krizÌm1), nad nimiû nem· zemÏdÏlec kontrolu. I kdyû vypoËtenÈ p¯ebÌr·nÌ rizika m˘ûe p¯inÈst 1)

SdÏlenÌ komise RadÏ o ¯ÌzenÌ rizik a ¯eöenÌ krizÌ v zemÏdÏlstvÌ Ing. Josef »Ìûek pozitivnÌ v˝sledky, je vhodnÈ, aby byli zemÏdÏlci p¯ipraveni na moûn˝ negativnÌ dopad sv˝ch rozhodnutÌ a na krize zp˘sobenÈ p¯ÌrodnÌmi katastrofami a jin˝mi nep¯edvÌdateln˝mi ud·lostmi. NovÈ n·stroje spoleËnÈ zemÏdÏlskÈ politiky ñ kter˝mi nebudou zpomaleny pot¯ebnÈ struktur·lnÌ ˙pravy ñ by mohly zemÏdÏlc˘m napomoci zv˝öit jejich schopnost ¯Ìdit rizika a ¯eöit krize. Tyto ot·zky jsou ve sdÏlenÌ posuzov·ny a je zvaûov·no, jak· dalöÌ opat¯enÌ by mohla b˝t na podporu zemÏdÏlc˘ v oblasti ¯ÌzenÌ rizik a ¯eöenÌ krizÌ v r·mci spoleËnÈ zemÏdÏlskÈ politiky p¯ijata. Pokud se t˝k· historie, sdÏlenÌ uv·dÌ, ûe Evropsk· komise p¯edloûila v lednu 2001 prvnÌ anal˝zu n·stroj˘ ¯ÌzenÌ rizik pro zemÏdÏlstvÌ EU, kterou za övÈdskÈho p¯edsednictvÌ v roce 2001 projednaly p¯ÌsluönÈ org·ny Rady. PotÈ öpanÏlskÈ p¯edsednictvÌ nastolilo problematiku zemÏdÏlskÈho pojiötÏnÌ jako n·stroje ¯ÌzenÌ rizik v oblasti pÏstov·nÌ plodin na ornÈ p˘dÏ a chovu hospod·¯sk˝ch zvÌ¯at prost¯ednictvÌm memoranda v b¯eznu 2002, po nÏmû n·sledovala mezin·rodnÌ konference nazvan· ÑZemÏdÏlskÈ pojiötÏnÌ a z·ruky p¯Ìjm˘ì, kter· se konala 13. a 14. kvÏtna 2002 v Madridu. V kvÏtnu 2003 bylo RadÏ p¯edloûeno memorandum ¯eckÈho p¯edsednictvÌ o p¯ÌrodnÌch rizicÌch a pojiötÏnÌ v odvÏtvÌ zemÏdÏlstvÌ a dne 6. Ëervna 2003 se konal v Soluni semin·¯ zab˝vajÌcÌ se moûn˝mi reakcemi

Podle tohoto sdÏlenÌ riziko p¯edpokl·d· situaci, kter· m˘ûe mÌt r˘znÈ v˝sledky, p¯iËemû je moûno odhadnout pravdÏpodobnost kaûdÈho z nich. P¯ebÌr·nÌ rizika je Ëasto p¯edpokladem pokroku, avöak negativnÌ dopad m˘ûe mÌt na podnik·nÌ v·ûnÈ d˘sledky. ZatÌmco riziko m˘ûe b˝t spojeno s kladn˝m nebo s negativnÌm v˝sledkem, vöeobecnÏ se p¯edpokl·d·, ûe krize m· z·vaûnÈ negativnÌ d˘sledky a v tomto sdÏlenÌ se krizÌ rozumÌ nep¯edvÌdan· situace, kter· ohroûuje ûivotaschopnost zemÏdÏlsk˝ch podnik˘ a to jak na mÌstnÌ ˙rovni, tak i v celÈm sektoru zemÏdÏlstvÌ.


na p¯ÌrodnÌ katastrofy v odvÏtvÌ zemÏdÏlstvÌ. A ve dnech 15. a 16. prosince 2004 pak uspo¯·dalo nizozemskÈ p¯edsednictvÌ konferenci nazvanou ÑMateri·lnÌ a nemateri·lnÌ n·klady na eradikaci nemocÌ hospod·¯sk˝ch zvÌ¯atì. Evropsk· komise ve sdÏlenÌ navrhuje, aby byl posouzen potenci·l t¯Ì variant, a to z hlediska, zda by mohly p¯i samostatnÈm Ëi spoleËnÈm pouûitÌ nahradit zcela nebo Ë·steËnÏ mimo¯·dn· opat¯enÌ p¯ijÌman· ad hoc SpoleËenstvÌm a Ëlensk˝mi st·ty. Komise vyz˝v· Radu, Evropsk˝ parlament a dalöÌ instituce EU, aby projednaly n·sledujÌcÌ varianty, kterÈ by byly v souladu s kritÈrii green box SvÏtovÈ obchodnÌ organizace. Pokud by byly tyto varianty zahrnuty mezi opat¯enÌ pro rozvoj venkova, mohly by je ËlenskÈ st·ty a regiony vyuûÌvat podle sv˝ch konkrÈtnÌch priorit pro n·sledujÌcÌ programovacÌ obdobÌ. Nez·visle na jakÈmkoliv rozhodnutÌ o n·sledujÌcÌch variant·ch by bylo moûnÈ vzdÏl·v·nÌm v r·mci program˘ rozvoje venkova zlepöit nedostateËn˝ rozvoj a vyuûÌv·nÌ trûnÌch n·stroj˘ ¯ÌzenÌ rizik. To by pomohlo zv˝öit povÏdomÌ o st·vajÌcÌch rizik·ch, zlepöit strategie ¯ÌzenÌ rizik a poskytnout know-how, coû by mohlo takÈ vÈst k öiröÌmu vyuûÌv·nÌ smluv mezi potravin·¯sk˝m pr˘myslem, obchodnÌky a zemÏdÏlci. N·vrhy variant jsou n·sledujÌcÌ: Varianta 1: PojiötÏnÌ proti p¯ÌrodnÌm katastrof·m ñ finanËnÌ ˙Ëast na pojistnÈm, hrazenÈm zemÏdÏlci PojiötÏnÌ je alternativou kompenzaËnÌch plateb z ve¯ejn˝ch prost¯edk˘ za ökody vzniklÈ v d˘sledku p¯ÌrodnÌch katastrof na ˙rovni

EU Ëi na n·rodnÌ nebo region·lnÌ ˙rovni. NÏkterÈ ËlenskÈ st·ty jiû majÌ svÈ systÈmy, kterÈ majÌ zemÏdÏlce motivovat k uzavÌr·nÌ pojiötÏnÌ pro p¯Ìpad takov˝ch ökod. PomocÌ novÈho opat¯enÌ v r·mci na¯ÌzenÌ t˝kajÌcÌho se rozvoje venkova by proto mohl b˝t poskytov·n finanËnÌ p¯ÌspÏvek na pojistnÈ, kterÈ zemÏdÏlci hradÌ za pojiötÏnÌ proti ztr·tÏ p¯Ìjmu v d˘sledku p¯ÌrodnÌ katastrofy nebo nemoci hospod·¯sk˝ch zvÌ¯at. »·stka poskytovan· jednomu zemÏdÏlci v r·mci takovÈho opat¯enÌ ze strany EU a st·tnÌ nebo region·lnÌ podpora by nemÏly p¯ekroËit 50 % celkov˝ch n·klad˘ na pojistnÈ hrazenÈ za danÈ pojiötÏnÌ. Aby mohla b˝t na pojiötÏnÌ pro p¯Ìpad katastrof udÏlena podpora z prost¯edk˘ na rozvoj venkova, musÌ b˝t tato pojiötÏnÌ v souladu s pokyny EU pro st·tnÌ podporu v zemÏdÏlstvÌ a s poûadavky Ñgreen boxì SvÏtovÈ obchodnÌ organizace. Spolufinancov·nÌ by se t˝kalo takovÈho pojiötÏnÌ, u nÏhoû odökodnÏnÌ za ztr·ty produkce v d˘sledku danÈ p¯ÌrodnÌ katastrofy p¯evyöujÌ 30 % pr˘mÏrnÈ zemÏdÏlskÈ produkce v obdobÌ p¯edchozÌch t¯Ì let nebo pr˘mÏru za t¯i roky zaloûenÈm na obdobÌ p¯edchozÌch pÏti let p¯i vylouËenÌ nejvyööÌ a nejniûöÌ hodnoty. Toto opat¯enÌ by vyûadovalo, aby ËlenskÈ st·ty vytvo¯ily historick˝ referenËnÌ systÈm na ˙rovni zemÏdÏlsk˝ch podnik˘. PojistnÈ plnÏnÌ by nemÏlo opr·vnÏnÈ osobÏ nahrazovat vÌce neû 100 % ztr·ty p¯Ìjmu v roce, kdy ke katastrofÏ doölo. Pokud by v d˘sledku p¯ÌrodnÌ katastrofy vznikl vedle pojiötÏnÌ n·rok jeötÏ na dalöÌ odökodnÏnÌ z ve¯ejn˝ch prost¯edk˘, nesmÏlo by celkovÈ odökodnÏnÌ ze vöech zdroj˘ p¯es·hnout 100 % ztr·ty p¯Ìjmu v roce, kdy ke katastrofÏ doölo. Vzhledem k tomu, ûe se zemÏdÏlsk· rizika obvykle t˝kajÌ velkÈho poËtu zemÏdÏlsk˝ch podnik˘, musejÌ pojiöùovny sjedn·vat pomÏrnÏ n·kladnÈ zajiötÏnÌ. To je jednÌm z d˘vod˘, proË soukromÈ trhy s pojiötÏnÌm nejsou dob¯e rozvinuty. Proto by politickÈ opat¯enÌ zlepöujÌcÌ p¯Ìstup k zajiötÏnÌ mohlo b˝t takÈ p¯Ìnosem k roz-

11

voji soukromÈho zemÏdÏlskÈho pojiötÏnÌ; jako alternativa k finanËnÌm p¯ÌspÏvk˘m na pojistnÈ by d·le mohla b˝t zv·ûena podpora st·tnÌch systÈm˘ zajiötÏnÌ. Vedle dohod o soupojiötÏnÌ, uzav¯en˝ch mezi soukrom˝mi pojiöùovnami, by mohly takÈ pomoci vl·dy tÌm, ûe by: 1. nabÌzely ˙plnÈ zajiötÏnÌ za snÌûenÈ ceny, 2. nabÌzely Ë·st pot¯ebnÈho zajiötÏnÌ bezplatnÏ, ËÌmû by se snÌûila celkov· pot¯eba ze strany pojiöùovny, a 3. p˘sobily jako partne¯i u zajiötÏnÌ prost¯ednictvÌm dohod o ËasovÈm nadmÏrku ökod (Ñstop loss agreementsì). Varianta 2: Podpora vz·jemn˝ch fond˘ Vz·jemnÈ fondy p¯edstavujÌ zp˘sob, pomocÌ nÏhoû mohou skupiny producent˘, kterÈ chtÏjÌ b˝t samy odpovÏdnÈ za ¯ÌzenÌ rizik, sdÌlet riziko. »lenovÈ mohou Ëerpat kapit·l fondu v p¯ÌpadÏ z·vaûn˝ch ztr·t p¯Ìjmu, kterÈ by byly stanoveny podle p¯edem dan˝ch pravidel. Doposud byly zemÏdÏlskÈ vz·jemnÈ fondy, zaloûenÈ na z·kladÏ soukromÈ iniciativy, z¯izov·ny p¯edevöÌm na ˙rovni sektor˘ produkce, v nichû producenti sdÌlejÌ srovnateln· rizika. V souËasnosti sice nejsou k dispozici pro vöechny zemÏdÏlskÈ podniky, avöak majÌ potenci·l, aby se z nich vyvinul ËastÏji vyuûÌvan˝ n·stroj ¯ÌzenÌ rizik, kter˝ by pokr˝val ztr·ty p¯Ìjm˘. V tÈto souvislosti by SpoleËenstvÌ mohlo poËÌtat s poskytov·nÌm podpory na rozvoj vz·jemn˝ch fond˘ v odvÏtvÌ zemÏdÏlstvÌ. V r·mci tÈto varianty by mohla b˝t poskytov·na doËasn· a postupnÏ klesajÌcÌ podpora na spr·vnÌ Ëinnost, a to kaûdÈmu zemÏdÏlci, kter˝ je Ëlenem fondu ˙¯ednÏ uznanÈho p¯Ìsluön˝m org·nem ËlenskÈho st·tu. Varianta 3: PoskytnutÌ z·kladnÌ ochrany proti p¯Ìjmov˝m krizÌm Vzhledem k tomu, ûe se reforma spoleËnÈ zemÏdÏlskÈ politiky soust¯eÔuje na stabilizaci p¯Ìjm˘ a odbour·nÌ vazby mezi podporou a zemÏdÏlskou v˝robou, zd· se, ûe vöeobecn˝ p¯Ìstup v p¯ÌpadÏ p¯Ìjmov˝ch krizÌ je vhodnÏjöÌ

12

neû jak˝koliv sektorov˝ p¯Ìstup. VöeobecnÏjöÌ ochrana proti krizÌm, kterÈ vedou k z·vaûn˝m ztr·t·m p¯Ìjm˘, by umoûnila dalöÌ zjednoduöenÌ st·vajÌcÌch ustanovenÌ o z·chrannÈ sÌti a zlepöenÌ rovnov·hy mezi jednotliv˝mi sektory zemÏdÏlstvÌ. LepöÌ zamÏ¯enÌ na trh a kvalitu v˝roby, kterÈ podporuje reforma spoleËnÈ zemÏdÏlskÈ politiky, znamenajÌ, ûe mnoho zemÏdÏlc˘ v EU bude muset masivnÏ investovat do restrukturalizace. Pro podporu struktur·lnÌch ˙prav budou k dispozici programy rozvoje venkova. Pokud by se vöak uk·zalo, ûe je oblast p˘sobnosti opat¯enÌ pro rozvoj venkova nedostateËn·, musela by b˝t nastolena ot·zka nov˝ch n·stroj˘ k ¯eöenÌ situacÌ, kdy nast·vajÌ problÈmy s likviditou a v·ûnÈ ztr·ty p¯Ìjm˘. Jak·koliv takov· opat¯enÌ by mÏla splÚovat n·sledujÌcÌ podmÌnky: ñ mÏla by se vztahovat na vöechny zemÏdÏlce zasaûenÈ krizÌ; ñ zÌskat platbu na podporu likvidity by mohli zemÏdÏlci pouze tehdy, pokud by jejich p¯Ìjem ze zemÏdÏlstvÌ v konkrÈtnÌm roce byl niûöÌ neû 70 % pr˘mÏrnÈho hrubÈho p¯Ìjmu Ëi ekvivalentu ËistÈho p¯Ìjmu v obdobÌ p¯edchozÌch t¯Ì let nebo pr˘mÏru za t¯i roky zaloûenÈm na obdobÌ p¯edchozÌch pÏti let p¯i vylouËenÌ nejvyööÌ a nejniûöÌ hodnoty; ñ Ë·stka plateb by musela vykompenzovat nejvÌce 70 % ztr·ty p¯Ìjmu producenta v roce, kdy zÌskal n·rok na podporu p¯Ìjmu; ñ Ë·stka plateb na stabilizaci p¯Ìjmu by musela b˝t vztaûena pouze k p¯Ìjmu, nikoliv k druhu Ëi objemu produkce danÈho producenta nebo k dom·cÌm Ëi mezin·rodnÌm cen·m platn˝m pro danou produkci, nebo k p¯Ìsluön˝m produkËnÌm faktor˘m; ñ pokud je producent p¯Ìjemcem plateb z jin˝ch kompenzaËnÌch systÈm˘, nap¯. u odökodnÏnÌ za p¯ÌrodnÌ katastrofy, musÌ b˝t celkov· platba niûöÌ neû 100 % ztr·ty. Pramen: Dokument ÑCommunication from the Commission to the Council on risk and crisis management in agricultureì, COM (2005) 74 final

3)

.OLGQp9iQRFHDPQRKR ~VSďFKĪYURFH 9iPSĢHMH ,QGHSHQGHQW/RVV$GMXVWHUV

1H]iYLVOtOLNYLGiWRĢLåNRG QH]iYLVOiOLNYLGDFHSRMLVWQìFK XGiORVWt H[SHUWQtĀLQQRVWYWHFKQLFNp LHNRQRPLFNpREODVWL SRUDGHQVWYtSĢLPLQLPDOL]DFL QiVOHGNĪåNRG UL]LNRYp]SUiY\DSURKOtGN\

NRQWDNW ZZZLQVHUYLVFRP ÿOHQ.RPRU\VDPRVWDWQìFK OLNYLGiWRUĪSRMLVWQìFKXGiORVWt 'UçLWHOFHUWLÀNiWX& V\VWpPXĢt]HQtMDNRVWLRGSRYtGDMtFt ÿ61(1,62


P

r·vem se ¯Ìk·, ûe historie je tou nejlepöÌ uËitelkou pro souËasnost i budoucnost. Aù se to t˝k· jak˝chkoliv tÈmat, coû n·m ostatnÏ praxe kaûdodennÏ dokazuje. PojiöùovnictvÌ na ˙zemÌ »R prodÏlalo od svÈho vzniku v r. 1827 znaËnÈ promÏny. StaËÌ kr·tce p¯ipomenout situaci po vzniku »eskoslovenska v r. 1918 spojenou s mohutnou vlnou zakl·d·nÌ nov˝ch, hlavnÏ Ëesk˝ch, pojiöùoven, d·le obdobÌ 2. svÏtovÈ v·lky a zejmÈna proces tzv. zn·rodnÏnÌ pojiöùovnictvÌ zest·tnÏnÌm po roce 1945. Dekretem prezidenta z ¯Ìjna 1945 byly zest·tnÏnÌm zn·rodnÏny soukromÈ pojiöùovny na ˙zemÌ »eskoslovenskÈ republiky (celkem 733!). Vyhl·ökou ministra financÌ z listopadu 1946 byly nÏkterÈ pojiöùovacÌ spolky a ˙stavy vyÚaty ze zn·rodÚovacÌho dekretu. 1. ledna 1947 vöak bylo z¯Ìzeno uû jen 5 pojiöùoven, kterÈ p¯evzaly pr·va a z·vazky vöech ostatnÌch pojiöùoven na trhu. V roce 1948 byly i tyto pojiöùovny slouËeny v jedinou ñ »eskoslovenskou pojiöùovnu, n. p. (ta byla od r. 1953 p¯emÏnÏna na St·tnÌ pojiöùovnu, v r. 1958 byla do tehdejöÌ St·tnÌ pojiöùovny zaËlenÏna PrvnÌ Ëesk· zajiöùovacÌ banka a vytvo¯ena St·tnÌ pojiöùovna, pojiöùovacÌ a zajiöùovacÌ podnik, Praha ñ aû do r. 1969, kdy vznikla »esk· st·tnÌ pojiöùovna a Slovensk· öt·tna poisùovÚa, od r. 1992 pak »esk· pojiöùovna a.s.). Odborn· knihovna pojiöùovnictvÌ Odborn· knihovna se zamÏ¯enÌm na pojiöùovacÌ literaturu vznikala v pr˘bÏhu let od roku 1953 ve St·tnÌ pojiöùovnÏ. PostupnÏ byl fond doplÚov·n ze Ñzanikl˝chì, nebo p¯eveden˝ch pojiöùoven, a proto jsou v nÌ i mnohem staröÌ publikace neû z roku vzniku knihovny. V z·¯Ì 1977 doölo k jejÌmu rozdÏlenÌ a fond do roku 1952 byl p¯eveden do archivu »eskÈ st·tnÌ pojiöùovny. Avöak ty historickÈ publikace, kterÈ se vyskytovaly ve vÌce exempl·¯Ìch, z˘staly i v odbornÈ knihovnÏ. KromÏ jinÈho byl do knihovny po lÈta za¯azov·n postupnÏ vytv·¯en˝ tzv. DokumentaËnÌ zpravodaj (obsahuje anotace Ël·nk˘ ze zahraniËnÌch a tuzemsk˝ch odborn˝ch Ëasopis˘), odbornÈ Ëasopisy Z·brana ökod, PojistnÈ rozpravy, Pojistn˝ obzor, pochopitelnÏ novÈ kniûnÌ p¯Ìr˘stky na trhu a dalöÌ... POJISTNÝ OBZOR • 12/2005

Odborn· knihovna »AP obohatila sv˘j knihovnÌ fond Jitka Bˆhmov· a Eva Trojanov·

Odborn· knihovna »AP Svoji odbornou knihovnu »esk· asociace pojiöùoven zaloûila v roce 1996. PrvnÌ publikace, Ëasopisy, p¯ÌruËky a v˝roËnÌ zpr·vy byly poskytnuty p¯edevöÌm Ëlensk˝mi pojiöùovnami a spolupracujÌcÌmi institucemi. Pak zaËala asociace doplÚovat knihovnu n·kupy, zejmÈna se zamÏ¯enÌm na slovnÌky vöeho druhu a odbornÈ publikace. Pro knihovnu byla d˘leûit· i vlastnÌ tvorba. Prvo¯ad˝m ˙kolem bylo vytvo¯enÌ z·kladnÌ studijnÌ pom˘cky (skripta), kter· mÏla slouûit p¯edevöÌm zamÏstnanc˘m Ëlensk˝ch pojiöùoven v r·mci asociaËnÌho vzdÏl·v·nÌ. D·le mÏla napomoci ke zkvalitnÏnÌ v˝uky oboru pojiöùovnictvÌ, a to jak student˘m vyööÌch odborn˝ch ökol, tak posluchaË˘m vysok˝ch ökol. »AP postupnÏ vydala nÏkolik skript, odbornou publikaci a dokonce i odborn˝ pojiöùovacÌ slovnÌk. V˝znamn· nabÌdka na rozöÌ¯enÌ knihovnÌho fondu »AP ZajÌmav· situace nastala na ja¯e letoönÌho roku, kdy »esk· pojiöùovna nabÌdla »AP p¯evzetÌ svÈ odbor-

nÈ knihovny. To byla obrovsk· p¯Ìleûitost k zÌsk·nÌ ucelenÈ sbÌrky odborn˝ch titul˘, p¯edevöÌm z oboru pojiöùovnictvÌ. Po schv·lenÌ prezidiem »AP byla cel· transakce v lÈtÏ t.r. realizov·na: knihovna p¯estÏhov·na do sÌdla asociace a »esk· asociace pojiöùoven tak zÌskala mnoho cenn˝ch odborn˝ch publikacÌ a pramen˘, kterÈ budou slouûit ke studiu jak odbornÌk˘m a zamÏstnanc˘m Ëlensk˝ch pojiöùoven, tak student˘m a pedagog˘m vysok˝ch i vyööÌch ökol. Za zmÌnku a pro zajÌmavost moûn· stojÌ uvÈst nÏkterÈ z novÏ zÌskan˝ch odborn˝ch historick˝ch publikacÌ jako nap¯.: Albert, L.: PomocnÈ tabulky pro poËÌt·nÌ invalidnÌho, vdovskÈho a sirotËÌho d˘chodu (ta je nejstaröÌ ñ z r. 1863), Matematick˝ z·kon lidskÈ ˙mrtnosti od T. Wittsteina (1883), éivotnÌ a d˘chodovÈ pojiötÏnÌ od A. Zillmera (1887), SoukromÈ pojiöùovacÌ pr·vo ËeskoslovenskÈ od O. Hermana (1921) a dalöÌ (SbÌrky z·kon˘ od r. 1918, StatistickÈ roËenky, slovnÌky), kompletnÌ roËnÌky odborn˝ch Ëasopis˘ Pojistn˝ obzor (od

r. 1922), PojistnÈ rozpravy a Z·brana ökod, PojistnÈ pr·vo (1934), Odhad krupobitnÌch ökod na zemÏdÏlsk˝ch plodin·ch (1947), PojiöùovacÌ v˝kladov˝ slovnÌk 1927, statistickÈ roËenky, The Encyclopaedia Britannica od roku 1929, Ott˘v slovnÌk nauËn˝ a mnoho dalöÌch. Modernizace odbornÈ knihovny »AP HlavnÌm cÌlem je pr˘bÏûnÏ zkvalitÚovat knihovnÌ fond, a to nejen o publikace s pojiöùovacÌ problematikou, ale i z ¯ady vöech souvisejÌcÌch obor˘. Dnes je moûnÈ konstatovat, ûe v souËasnosti je odborn· knihovna »AP jednou z m·la odborn˝ch knihoven v »R, kter· m· tak rozs·hl˝ odborn˝ a historicky cenn˝ knihovnÌ fond. To je zavazujÌcÌ i pro budoucnost. Modernizace Ëinnosti knihovny je p¯edpokl·d·na p¯edevöÌm v zavedenÌ specializovanÈho knihovnÌho softwaru, kter˝ bude uûivatel˘m poskytovat sluûby na vysokÈ ˙rovni. V nejbliûöÌ dobÏ bude s tÌmto softwarem souviset i aktualizace dokument˘ knihovny, jako jsou Statut, V˝p˘jËnÌ ¯·d apod. CÌlem »AP je umÌstit seznam knihovnÌho fondu na Extranetu »AP, a v jistÈm rozsahu i na sv˝ch webov˝ch str·nk·ch. Vzhledem k celkovÈmu poËtu titul˘ knihovnÌho fondu a v z·jmu plynulosti celÈho procesu bude t¯eba, aby si z·jemci o v˝p˘jËky zjiöùovali u knihovnice p¯edem e-mailem, zda je titul v knihovnÏ. Cel˝ postup bude jeötÏ up¯esnÏn a zve¯ejnÏn na internetov˝ch str·nk·ch »AP. PÌöe se rok 2005 a odborn· knihovna »AP m· p¯es 10 000 svazk˘ Z·vÏrem je t¯eba podÏkovat vedenÌ »eskÈ pojiöùovny za to, ûe se rozhodla po desetiletÌ budovanou knihovnu p¯edat do dalöÌho opatrov·nÌ a rozvÌjenÌ »eskÈ asociaci pojiöùoven, a tak ji budou moci vyuûÌvat i zamÏstnanci vöech pojiöùoven sdruûen˝ch v »AP a dalöÌ z·jemci t¯eba i k badatelsk˝m ˙Ëel˘m. Ve vöech tÏchto dokumentech jsou uloûeny nesmÌrnÏ cennÈ zkuöenosti mnoha pokolenÌ zamÏstnanc˘ pojiöùoven. V tÈto knihovnÏ jsou zkr·tka uloûeny trvalÈ hodnoty a m·lo platnÈ, û·dn· digitalizace nem˘ûe nahradit papÌr ñ zatÌm jedin˝ zaruËen˝ nosiË, kter˝ je ovöem t¯eba peËlivÏ uchovat a chr·nit.

13

Pojiöùovna ötÏstÌ

K

nÏkolika desÌtk·m subjekt˘, kterÈ u n·s majÌ povolenÌ podnikat v pojiöùovnictvÌ, p¯ibyla p¯ed rokem Pojiöùovna ötÏstÌ. A protoûe sv˝mi produkty okamûitÏ vzbudila zaslouûen˝ z·jem, byla jÌ letos v lÈtÏ Ñprodlouûena licenceì k dalöÌ Ëinnosti. Ano, ¯eË je o jednom z nej˙spÏönÏjöÌch Ëesk˝ch televiznÌch seri·l˘ Pojiöùovna ötÏstÌ, kter˝ loni na podzim na NovÏ sledovalo ñ jak uk·zaly peoplometry ñ 3 256 000 dospÏl˝ch div·k˘. Jen tÏsnÏ tak z˘stal za dosud nejsledovanÏjöÌm seri·lem Nemocnice na kraji mÏsta po dvaceti letech. Je asi zbyteËnÈ p¯ipomÌnat, ûe z·kladnÌm prost¯edÌm p¯ÌbÏhu v PojiöùovnÏ ötÏstÌ je pojiöùovna, i kdyû problematika pojiöùovnictvÌ v nÏm byla aû v druhÈm pl·nu a tvo¯ila hlavnÏ jeho Ñbarvuì. Milostn˝ troj˙helnÌk, v nÏmû se Miroslav Etzler coby charismatick˝ ¯editel pojiöùovny Tom·ö Kraus rozhodoval mezi manûelkou Dagmar v pod·nÌ Kate¯iny BroûovÈ a mladou ovdovÏlou maminkou Annou ñ hereËkou Alenou Antalovou, m· skoro kaûd˝ z n·s dosud zad¯en˝ pod k˘ûÌ. TakÈ jste si öùastnÏ oddechli, kdyû p¯edv·noËnÌ Ëas p¯ed rokem proz·¯il z·snubnÌ prsten a Tom·ö Kraus se koneËnÏ zeptal AniËky: Vezmeö si mÏ? Moûn· v·m to v tu chvÌli p¯iölo i malounko k˝ËovitÈ. Ale moûn· jste nepost¯ehli, ûe hrdinka nestaËila ¯Ìci ano ani ne a byl konec. Dnes m˘ûeme dodat, ûe konec prvnÌ ¯ady seri·lu, protoûe 21. Ëervna letoönÌho roku padla prvnÌ klapka druhÈ ¯ady Pojiöùovny ötÏstÌ. ÑLicence prodlouûenaì Vyhr·t je tÏûkÈ, zopakovat ˙spÏch jeötÏ tÏûöÌ. Tv˘rci seri·lu, kter˝ vynesl NovÏ t¯i ceny div·ckÈ ankety T˝T˝, se vöak o to pokouöejÌ. A takovou pojistkou jejich ötÏstÌ je pr·vÏ fakt, ûe vlastnÏ nevÌme, jestli AniËka na sÚatek s Tom·öem opravdu k˝vla. Moûn· budeme p¯ekvapeni, kdyû nov· seri·lov· ¯ada nezaËne na radnici. Kaûdop·dnÏ se vöak pr˝ m·me na co tÏöit, protoûe opuötÏn· Dagmar se jen tak nevzd·v·, zaËne bojovat o velkou l·sku a p¯itom se stane pokornÏjöÌ a skromnÏjöÌ, a takÈ mladou maminku Annu potkajÌ neËekanÈ vÏci. »ek· s To-

14

realizaci a j· nabÌdku p¯ijal. P¯eËetl jsem si jeho podstatnou Ë·st ñ dosud se totiû dopisoval ñ a pochopil jsem, ûe ho pÌöe talentovan· autorka. Osudy hrdin˘ seri·lu zasadila do pojiöùovny, protoûe pojiöùovna je mÌstem, kde se velmi Ëasto specifick˝m, zajÌmav˝m a mnohdy dramatick˝m zp˘sobem protÌnajÌ lidskÈ osudy. T¯eba jako v nemocnici, sanitce... Od tÏch nejz·sadnÏjöÌch, kdy jde doslova o ûivot, po ûivotnÌ kaûdodennosti. Jste pojiötÏn˝? Ano. M·m pojiötÏn˝ byt, d˘m, auto a dalöÌ majetek. ProzradÌte, u kterÈ pojiöùovny? U »eskÈ pojiöùovny.

ÑJsem nejen reûisÈr, ale takÈ div·k, div·ck˝ vjem ctÌm a snaûÌm se mu rozumÏt,ì odhaluje Ji¯Ì Adamec tajemstvÌ ˙spÏchu sv˝ch mimo¯·dnÏ sledovan˝ch televiznÌch po¯ad˘.

m·öem svÈ t¯etÌ dÌtÏ. JejÌ p¯edstavitelka Alena Antalov· totiû otÏhotnÏla a do nat·ËenÌ vstoupila v p·tÈm mÏsÌci tÏhotenstvÌ. ScÈn·ristka Eva Papouökov· proto kv˘li nÌ p¯epsala jiû hotovÈ novÈ dÌly a vnesla tak do seri·lu prvky reality show. ÑVlastnÏ jsme kopÌrovali skuteËnost, jinak to ani neölo,ì vysvÏtlil reûisÈr Ji¯Ì Adamec, ûe v roli i v ûivotÏ hereËka proûÌvala totÈû. Tak se tÏöte, nov˝ p¯ÌbÏh o vztazÌch na pozadÌ pojistn˝ch ud·lostÌ, budete moci vidÏt uû p¯ÌötÌ rok v z·¯Ì. Kaûd˝ dÌl seri·lu bude stejnÏ jako loni öedes·t minut dlouh˝ a pobÏûÌ na NovÏ jednou t˝dnÏ.

V pojiöùovnÏ se protÌnajÌ lidskÈ osudy ReûisÈr Pojiöùovny ötÏstÌ Ji¯Ì Adamec, jehoû podpis najdeme pod takov˝mi div·cky atraktivnÌmi tituly, jako byly v minulosti nap¯Ìklad seri·ly Sanitka, Bylo n·s pÏt a Zkouöky z dospÏlosti, p¯izn·-

v·, ûe ho vûdy potÏöÌ setk·nÌ s moudr˝m ËlovÏkem a kr·snou ûenou a spolehlivÏ ho vytoËÌ lidsk· blbost. Relaxuje v pr·ci a kdyû nepracuje, miluje mo¯e, u kterÈho Ëte a Ëte a Ëte... NenÌ tajemstvÌm, ûe pro pojiöùov·ckou Ë·st seri·lu jste si vybral poboËku »eskÈ pojiöùovny v P¯Ìbrami. ProË pr·vÏ tam? Hledali jsme pojiöùovnu, kter· je hezk·, aû moc hezk·. A na z·kladÏ tip˘ ñ ten z·sadnÌ p¯iöel od marketinkovÈho oddÏlenÌ »P ñ jsme zjistili, ûe budova »eskÈ pojiöùovny v P¯Ìbrami je dokonce kr·sn·. ChtÏli jsme, aby se seri·l odehr·val v p¯ÌjemnÈm prost¯edÌ a jeho hrdinovÈ byli milÌ lidÈ. ProË jste si vybral reûÌrov·nÌ seri·lu, jehoû dÏj je spojen pr·vÏ s pojiöùovnou? Seri·l s tÌmto n·mÏtem jsem si nevybral. V dobÏ, kdy vznikal scÈn·¯, mi vedenÌ Novy nabÌdlo jeho

VÌte, ûe... ñ se seri·l Pojiöùovna ötÏstÌ toËÌ sbÏrnou metodou, coû znamen·, ûe filmov˝ öt·b vstoupÌ do urËitÈho prost¯edÌ a v nÏm nat·ËÌ obrazy do nÏkolika dÌl˘ najednou? ñ se dcera hereËky Aleny AntalovÈ Elena Jur·Ëkov· stala filmovou hvÏzdou d¯Ìv, neû se narodila a smlouvu na honor·¯ za ˙Ëinkov·nÌ v seri·lu mÏla d¯Ìv neû ûivotnÌ pojiötÏnÌ? ñ motto seri·lu znÌ: éivot si s n·mi pohr·v·. Jedinou pojistkou ötÏstÌ je l·ska. Vöichni ji hled·me, protoûe ten, kdo ji najde, neprohraje.

A co ûivotnÌ pojistka? Tu nem·m. Vyzn·v·m jinou ûivotnÌ filozofii. MyslÌm, ûe je t¯eba investovat do zabezpeËenÌ majetku a jeho pojiötÏnÌ, kterÈ by p¯ÌpadnÈ neötÏstÌ mohlo odvr·tit nebo kompenzovat. Sv˝m ûivotem jste si tedy jist˝? V˘bec si nejsem jist˝ sv˝m ûivotem. To nem˘ûe b˝t nikdo, ale tuto ot·zku jsem ¯eöil ñ zatÌm ñ jin˝m zp˘sobem neû uzav¯enÌm ûivotnÌho pojiötÏnÌ. Za sv˘j ûivot si odpovÌd·me sami Herec Miroslav Etzler, pro nÏhoû je domovskou scÈnou praûskÈ divadlo Ungelt, ztv·rnil v PojiöùovnÏ ötÏstÌ charismatickÈho ¯editele pojiöùovny Tom·öe Krause. Aû do zaË·tku nat·ËenÌ seri·lu vöak mÏl s tÌmto druhem Ëinnosti jedinou zkuöenost: ukradli mu auto, kterÈ mÏl pojiötÏnÈ u »eskÈ pojiöùovny. Jak vöak ¯Ìk·, z·leûitost byla vy¯Ìzena podle jeho p¯edstav a k jeho spokojenosti. NenÌ tedy divu, ûe pojiötÏnÌ povaûuje za opravdu d˘leûitÈ. ÑLidÈ si uû d·vno mÏli uvÏdomit, ûe st·t dnes nenÌ schopen garantovat to, co absurdnÌ komunistick˝ reûim. Za svÈ zdravÌ a majetek si m· kaûd˝ odpovÌdat s·m a p¯itom by urËitÏ mÏl vyuûÌvat sluûeb pojiöùoven. S·m jsem uzav¯el ûivotnÌ i ˙razovou pojistku, pojiötÏnÈ m·m takÈ auto a d˘m.ì Marie K˘rkov· Foto TV NOVA POJISTNÝ OBZOR • 12/2005

SISA je vûdy na stranÏ kvality SdruûenÌ importÈr˘ souË·stÌ automobil˘, servisnÌ a gar·ûovÈ techniky (SISA) je z·jmov˝m sdruûenÌm podnikatelsk˝ch subjekt˘ v oblasti dovozu a prodeje autodÌl˘, autop¯ÌsluöenstvÌ, autolak˘, servisnÌ a gar·ûovÈ techniky. U jejÌho zrodu v roce 1994 st·lo 10 zakl·dajÌcÌch Ëlen˘. V souËasnÈ dobÏ m· asociace 37 Ëlensk˝ch organizacÌ, z nichû Ë·stÌ jsou rovnÏû v˝robci dÌl˘ na ˙zemÌ »R. SdruûenÌ m· pak dvÏ sekce: sekce autodÌl˘ a sekce servisnÌ techniky a autolak˘. Jiû na samÈm svÈm poË·tku SdruûenÌ p¯ijalo a schv·lilo stanovy a etick˝ kodex, kter˝ upravuje chov·nÌ Ëlensk˝ch subjekt˘ na ËeskÈm trhu. Jako v˝konn˝ org·n m· SdruûenÌ svÈ p¯edstavenstvo a dozorËÌ radu. V souËasnÈ dobÏ p˘sobÌ jako prezident sdruûenÌ pan Ji¯Ì S˝kora. SISA se v pr˘bÏhu uplynul˝ch let profilovala jako respektovan· partnersk· organizace pro st·tnÌ org·ny, pro zkuöebnÌ ˙stavy a celou ¯adu dalöÌch nevl·dnÌch institucÌ a subjekt˘. Byla vytvo¯ena platforma pro moûnost v˝mÏny n·zor˘ souvisejÌcÌch s dovozem a prodejem autodÌl˘, autolak˘ a servisnÌ techniky. Poda¯ilo se rovnÏû zajistit podmÌnky pro volnÈ a spravedlivÈ soutÏûenÌ v sektoru a vytvo¯it tak kvalitnÌ a nez·visl˝ aftermarket, kter˝ SISA zastupuje. V r·mci svÈ informaËnÌ Ëinnosti zajiöùuje asociace pro svÈ Ëleny konzultace a poradenstvÌ, informaËnÌ a studijnÌ podklady a p¯ehledy z autobranûe. Kancel·¯ asociace najdete v Praze 4, ul. Doudlebsk· 2. TajemnÌkem sdruûenÌ je JUDr. Miroslav Br˘ûek. SISA je vûdy na stranÏ kvality KrÈdem sdruûenÌ je dod·vat na Ëesk˝ trh pouze kvalitnÌ n·hradnÌ dÌly a servisnÌ techniku, kter· splÚuje vöechny pr·vnÌ a technickÈ normy. Z·kaznÌk nakupujÌcÌ u Ëlensk˝ch subjekt˘ SISA m· vûdy jistotu, ûe nakupuje kvalitnÌ zboûÌ. »lenskÈ firmy dov·ûejÌ a dod·vajÌ na trh komponenty a dÌly od svÏtov˝ch v˝robc˘, kte¯Ì jsou v mnoha p¯Ìpadech dodavateli dÌl˘ do prvov˝roby. I tÌm je kromÏ jinÈho zaruËeno, ûe dÌly dod·vanÈ Ëleny SISA majÌ odpovÌdajÌcÌ kvalitu, ûivotnost, spolehlivost a navÌc jsou dod·v·ny v p¯Ìzniv˝ch cenov˝ch hladin·ch. SISA a blokov· v˝jimka DÌky tzv. blokovÈ v˝jimce doölo v poslednÌ dobÏ k pomÏrnÏ rozs·hlÈ reformÏ pravidel hospod·¯skÈ soutÏûe p¯i prodeji a servisu automobil˘. K tomu se v·ûÌ takÈ zmÏny na trhu n·hradnÌch dÌl˘ pro motorov· vozidla. CÌlem tÏchto opat¯enÌ je zv˝öit konkurenci v oboru a kaûdÈmu ze z·kaznÌk˘ to pak v d˘sledku p¯inese öiröÌ nabÌdku i finanËnÌ v˝hody p¯i n·kupu a servisu vozidel a takÈ jejich dÌl˘. Nov· pravidla v˝znamnou mÏrou bourajÌ monopol a p¯in·öejÌ vÏtöÌ liberalizaci obchodu v tomto oboru. Pro opravy a ˙drûbu motorov˝ch vozidel lze pouûÌvat n·hradnÌ dÌly origin·lnÌ i dÌly kvalitativnÏ rovnocennÈ. P¯itom je nep¯ÌpustnÈ omezovat pr·vo autorizovanÈ opravny odebÌrat tyto dÌly od t¯etÌch stran a pouûÌvat je pro opravy a ˙drûbu motorov˝ch vozidel. SISA a oprav·rensk· doloûka Zde se jedn· o v˝jimku z ochrany designu, a to v p¯ÌpadÏ oprav motorov˝ch vozidel. Ochrana se tak nem· vztahovat na karos·¯skÈ dÌly, svÏtla a autoskla. Je celkem logickÈ, ûe pokud by takov· ochrana byla striktnÏ poûadov·na, tak by na to, dÌky monopolu automobilek a prakticky z·kazu konkurence, doplatil p¯edevöÌm z·kaznÌk. Evropsk· komise se jiû pro tuto Ñoprav·renskou klauzuliì vyslovila a podporuje ji. Bohuûel jednÌm z odp˘rc˘ tohoto na¯ÌzenÌ je takÈ Ëesk· vl·da, kter· stojÌ na stranÏ automobilek a chce prosadit ochranu designu. SISA spolu s ostatnÌmi organizacemi v »R i v EvropÏ stojÌ naopak na stranÏ z·kaznÌk˘, kte¯Ì by si v konkurenËnÌm prost¯edÌ mÏli vybrat, jak˝ dÌl bude p¯i opravÏ pouûit. Samoz¯ejmÏ opÏt s p¯ihlÈdnutÌm ke kvalitÏ, ûivotnosti, bezpeËnosti dÌl˘ apod. SISA a dalöÌ aktivity Z dalöÌch aktivit asociace lze zmÌnit nap¯Ìklad jedn·nÌ s Magistr·tem hl. mÏsta Prahy, kterÈ se t˝k· stavu prodej˘ autodÌl˘ na vrakoviötÌch. Dnes se vÌ, ûe zhruba kaûd˝ p·t˝ zde prod·van˝ dÌl poch·zÌ z kr·deûe a situace je nejhoröÌ pr·vÏ v Praze. CÌlem je spoleËn˝ postup s magistr·tem p¯i ˙pravÏ p¯edpis˘ pro prodej takov˝ch dÌl˘. SISA se zasazuje rovnÏû o ¯eöenÌ situace v STK a jejich kontrolou, protoûe nenÌ moûnÈ, aby se po naöich silnicÌch pohybovaly vozy, kterÈ jsou v neodpovÌdajÌcÌm technickÈm stavu, a p¯esto projdou kontrolou na STK. Zvl·ötnÌ kapitolou jsou pak nap¯Ìklad napodobeniny dÌl˘ na naöem trhu, p¯Ìpady nekal˝ch soutÏûnÌch jedn·nÌ apod. Nelze zapomenout ani na firmy z oblasti servisnÌ a gar·ûovÈ techniky, autolak˘, doplÚk˘ pro motorov· vozidla apod. I zde je ¯ada problÈm˘, kterÈ se spoleËnÏ ¯eöÌ. V letoönÌm roce byla nap¯Ìklad vedena konzultace novely vyhl·öky upravujÌcÌ emisnÌ limity autolakoven a s tÌm souvisejÌcÌ pouûitÌ autolak˘. Na stole jsou rovnÏû ot·zky a d˘sledky souvisejÌcÌ se zavedenÌm analyz·tor˘ v˝fukov˝ch plyn˘ jako schvalovan˝ch v˝robk˘ a jejich vyjmutÌ z pravomoci MD »R. JUDr. Miroslav Br˘ûek


»esk· leasingov· a finanËnÌ asociace bilancovala prvnÌ t¯i ËtvrtletÌ 2005 Na tiskovÈ konferenci »eskÈ leasingovÈ a finanËnÌ asociace, konanÈ dne 15. listopadu t.r., byly prezentov·ny ˙daje Ëlensk˝ch spoleËnostÌ o objemech jejich leasingu v 1. ñ 3. ËtvrtletÌ letoönÌho roku. a) Leasing: ËlenskÈ spoleËnosti »LFA p¯edaly v 1. ñ 3. ËtvrtletÌ 2005 do uûÌv·nÌ movitÈ vÏci v po¯izovacÌ hodnotÏ (bez DPH) cca 68, 252 mld. KË; za re·lnÈho p¯edpokladu, ûe ËlenovÈ asociace ovl·dajÌ 97 % naöeho leasingovÈho trhu movit˝ch vÏcÌ, lze konstatovat, ûe celkem byly v »R v 1. ñ 3. ËtvrtletÌ letoönÌho roku p¯ed·ny do leasingu stroje, za¯ÌzenÌ a dopravnÌ prost¯edky za cca 70,4 mld. KË (bez DPH); ve srovn·nÌ s 1. ñ 3. ËtvrtletÌm r. 2004 poklesl ve stejnÈm obdobÌ t. r. objem leasingu movit˝ch vÏcÌ o cca 0,85 % (p¯i inflaci 2,2 %); objem nov˝ch leasing˘ movit˝ch vÏcÌ uzav¯en˝ch v 1. ñ 3. ËtvrtletÌ letoönÌho roku p¯edstavuje cca 70, 75 % celoroËnÌho loÚskÈho objemu; ve srovn·nÌ se situacÌ na konci 3. ËtvrtletÌ 2004 vzrostl podÌl leasingu osobnÌch a lehk˝ch uûitkov˝ch aut z 39,3 % na 47,6 %, podÌl leasingu tÏûöÌch dopravnÌch prost¯edk˘ poklesl z 37,8 % na 28,5 %, podÌl leasingu stroj˘ vzrostl z 19,3 % na 19,7 %, podÌl leasingu poËÌtaË˘ a vybavenÌ kancel·¯Ì mÌrnÏ poklesl z 0,9 % na 0,8 %; podÌl leasingu ojet˝ch voz˘ na celkovÈm leasingu osobnÌch a uûitkov˝ch automobil˘ Ëinil v 1. ñ 3. ËtvrtletÌ 2005 28,5 % (na konci 3. ËtvrtletÌ 2004 Ëinil 24,4 %). b) FinanËnÌ produkty pro spot¯ebitele: ËlenskÈ spoleËnosti »LFA poskytly v 1. ñ 3. ËtvrtletÌ 2005 spot¯ebitelskÈ ˙vÏry v rozsahu 23,347 mld. KË, coû p¯edstavuje ve srovn·nÌ se stejn˝m obdobÌm loÚskÈho roku r˘st o 41 %; spot¯ebitelskÈ prodeje na spl·tky dos·hly v 1. ñ 3. ËtvrtletÌ r. 2005 objem 26 mil. KË. c) NeleasingovÈ financov·nÌ investic: ËlenskÈ spoleËnosti »LFA poskytly v 1. ñ 3. ËtvrtletÌ 2005 do podnikatelskÈho sektoru spl·tkovÈ prodeje a jinÈ formy neleasingovÈho financov·nÌ investiËnÌho majetku v objemu 3,131 mld. KË, coû p¯edstavuje proti stejnÈmu obdobÌ r. 2004 r˘st o 51 %. d) Factoring: factoringovÈ spoleËnosti uzav¯ely v 1. ñ 3. ËtvrtletÌ 2005 novÈ factoringovÈ obchody v celkovÈm objemu 61,627 mld. KË VÌce informacÌ, nap¯Ìklad o po¯adÌ nejvÏtöÌch spoleËnostÌ v jednotliv˝ch segmentech trhu atp. naleznete na www.clfa.cz. (eva)

SdruûenÌ CZECH TOP 100 zve¯ejnilo v˝sledky 12. roËnÌku soutÏûe NejlepöÌ v˝roËnÌ zpr·vy »eskÈ republiky 12. roËnÌk soutÏûe potvrdil trend poslednÌch let, ûe o umÌstÏnÌ v prvnÌ desÌtce nejlepöÌch v˝roËnÌch zpr·v bojujÌ jen ty firmy, kterÈ majÌ velmi kvalitnÏ zpracovanou obsahovou i grafickou Ë·st. Odbornou mezin·rodnÌ porotu tvo¯Ì profesion·lovÈ z ¯ady oblastÌ ñ finanËnÌ analytici, audito¯i, grafici, umÏleËtÌ fotografovÈ a jazykovÌ, polygrafiËtÌ a komunikaËnÌ odbornÌci. Porotci hodnotili p¯ihl·öenÈ v˝roËnÌ zpr·vy podle vÌce neû 30 kritÈriÌ, jako nap¯Ìklad spr·vnost a ˙plnost prezentovan˝ch ˙daj˘, popis a koment·¯ Ëinnosti spoleËnosti za uplynulÈ obdobÌ, umÏleck· kvalita fotografiÌ, v˝tvarnÈ pojetÌ a celkov˝ estetick˝ dojem, jazykov· a stylistick· spr·vnost, propojenÌ obsahu a v˝tvarnÈho zpracov·nÌ, kvalita tisku, atd. VÌtÏzem 12. roËnÌku soutÏûe se stala opÏt Skupina »EZ. V prvnÌ desÌtce se na 6. mÌstÏ umÌstila »esk· pojiöùovna a. s. I dalöÌ umÌstÏnÌ pojiöùoven »AP je v˝bornÈ: CREDIT SUISSE LIFE & PENSIONS POJIäçOVNA A. S. (37.), UNIQA pojiöùovna, a. s., (57.), Kooperativa, pojiöùovna, a.s., (58.), Allianz pojiöùovna, a. s., (63.), AIG CZECH REPUBLIC pojiöùovna, a. s. (79.). Vöem gratulujeme, protoûe uspÏt p¯i st·le se zvyöujÌcÌch se n·rocÌch na vöechna kritÈria a p¯i tak velkÈ konkurenci je opravdu ˙spÏchem. (eva)

15

Zased·nÌ v˝boru CEA pro pojiötÏnÌ jadern˝ch rizik v Praze Ve Ëtvrtek 6. ¯Ìjna 2005 se v praûskÈm hotelu Hoffmeister uskuteËnilo letoönÌ zased·nÌ V˝boru pro pojiötÏnÌ jadern˝ch rizik ComitÈ EuropÈen des Assurances (CEA). Zased·nÌ se z˙Ëastnili z·stupci n·rodnÌch asociacÌ pojiöùoven z Belgie, »eskÈ republiky, Finska, Francie, Chorvatska, NÏmecka, NizozemÌ, Slovinska, äpanÏlska, ävÈdska, äv˝carska a VelkÈ Brit·nie. Z·stupce z »eskÈ republiky zastupoval i z·jmy Slovenska a p¯Ìtomni byly i pozorovatelÈ ñ z·stupci n·rodnÌch asociacÌ z MaÔarska a Ukrajiny. Jedn·nÌ ¯Ìdil pan Christoph Stalder ze äv˝carska a CEA zastupoval pan Jean-Louis Marsaud. HlavnÌmi projedn·van˝mi body byla informace o pr˘bÏhu transformace revidovanÈ Pa¯ÌûskÈ ˙mluvy o obËanskopr·vnÌ odpovÏdnosti za jadernÈ ökody ve smluvnÌch st·tech a obs·hl· diskuse o problematice odpovÏdnosti za ökody na ûivotnÌm prost¯edÌ ve svÏtle postoje souËasnÈho pojiöùovacÌho trhu. P¯edstavitelÈ n·rodnÌch asociacÌ jednomyslnÏ podpo¯ili stanovisko CEA o nepojistitelnosti tohoto rizika v pojetÌ, jak jej pojÌm· novÈ znÏnÌ ˙mluvy a d·le potvrdili svÈ d¯ÌvÏjöÌ stanovisko o nemoûnosti pojistit obdobÌ delöÌ neû deset let od vzniku jadernÈ ud·losti. Diskuse na tato tÈmata probÌhajÌ ve vÏtöinÏ evropsk˝ch st·t˘ a prozatÌm p¯evaûuje n·vrh ¯eöenÌ formou z·ruky st·tu za rizika nebo Ë·sti rizik, kter· pojiöùovacÌ trh na sebe nem˘ûe p¯evzÌt. Samostatn˝mi body programu byla i informace o semin·¯i INEX 2005, kter˝ po¯·dala Agentura pro jadernou energii OECD v kvÏtnu letoönÌho roku v BratislavÏ, diskuse o problematice pojiötÏnÌ odpovÏdnosti p¯i p¯epravÏ jadern˝ch materi·l˘ a diskuse o dalöÌm zamÏ¯enÌ tohoto specializovanÈho v˝boru CEA. Byla konstatov·na v˝znamn· role n·rodnÌch jadern˝ch pool˘ p¯i ¯eöenÌ vöech v˝znamn˝ch ot·zek spojen˝ch s pojiöùov·nÌm jadern˝ch rizik ve svÏtÏ, a to p¯edevöÌm nezastupiteln· role tÏchto sdruûenÌ p¯i vy¯izov·nÌ p¯Ìpadn˝ch pojistn˝ch ud·lostÌ. Zased·nÌ v Praze se uskuteËnilo na pozv·nÌ »eskÈho jadernÈho poolu, kter˝ letos oslavil deset let od zah·jenÌ Ëinnosti. JUDr. Petr Z·ruba

Trh pojiötÏnÌ vzrostl o 3,4 % P¯edbÏûnÈ v˝sledky Ëlen˘ »AP za obdobÌ 1ñ9/2005* Z p¯edbÏûn˝ch v˝sledk˘, kterÈ »esk· asociace pojiöùoven (»AP) od sv˝ch Ëlen˘ shrom·ûdila za obdobÌ 1ñ9/2005 vypl˝v·, ûe pojistn˝ trh i nad·le roste. CelkovÈ p¯edepsanÈ pojistnÈ Ëlen˘ »AP se zv˝öilo oproti stejnÈmu obdobÌ roku 2004 o 3,4 % a dos·hlo ˙rovnÏ 87,3 mld. KË. V prvnÌm pololetÌ letoönÌho roku p¯itom v˝sledky ukazovaly spÌöe na stagnaci (ñ 0,6 %). Lze proto oËek·vat, ûe na konci roku budou ËÌsla jeötÏ p¯ÌznivÏjöÌ. V ûivotnÌm pojiötÏnÌ vzrostlo p¯edepsanÈ pojistnÈ za obdobÌ 1ñ9/2005 o 1, 1 % na 32,7 mld. KË, kdeûto v 1. pololetÌ byl evidov·n pokles o 3,3 %. D˘leûitÈ je, ûe bÏûnÏ placenÈ pojistnÈ, kterÈ je rozhodujÌcÌm nositelem rozvoje ûivotnÌho pojiötÏnÌ, vzrostlo o 9,9 %. Jednor·zovÏ placenÈ pojistnÈ, kterÈ se zapoËÌt·v· do p¯edepsanÈho pojistnÈho ihned na celÈ obdobÌ platnosti pojistnÈ smlouvy, zaznamenalo pokles o 16,4 %. U neûivotnÌho pojiötÏnÌ byl za obdobÌ 1ñ9/2005 docÌlen meziroËnÌ r˘st o 4,9 % na 54,6 mld. KË. Tiskov· zpr·va »eskÈ asociace pojiöùoven * K prvnÌmu a t¯etÌmu ËtvrtletÌ roku asociace zpracov·v· pouze ˙daje o celkovÈm p¯edepsanÈm pojistnÈm sv˝ch Ëlen˘ v ûivotnÌm a neûivotnÌm pojiötÏnÌ, coû neumoûÚuje hluböÌ anal˝zu zejmÈna v˝voje v jednotliv˝ch pojistn˝ch odvÏtvÌch.

16

JUDr. Vlasta Mikluö·kov·, ExpertnÌ a poradensk· kancel·¯, s.r.o.

V˝öe n·hrady ökody ñ odstranÏnÌ vad pod·nÌ V praxi se Ëasto vyskytujÌ situace, kdy poökozen˝ jedn· s pojistitelem v povinnÈm ruËenÌ mimosoudnÏ o n·hradÏ ökody, jednoduchÈ n·roky jsou takto odökodnÏny, ale problÈm nast·v· u n·rok˘, kterÈ jsou z nÏjakÈho d˘vodu sloûitÏjöÌ. Nakonec se uk·ûe, ûe se nelze vyhnout soudnÌmu ¯eöenÌ. Je tomu tak nap¯Ìklad tehdy, m·-li b˝t odökodnÏno ztÌûenÌ spoleËenskÈho uplatnÏnÌ, a to v p¯ÌpadÏ, ûe se na öpatnÈm zdravotnÌm stavu poökozenÈho podÌlÌ nejen ˙raz z dopravnÌ nehody, ale i jeho dalöÌ choroby. NÏkterÈ ˙jmy z dopravnÌ nehody mohou b˝t takÈ poökozen˝m jen tvrzenÈ, nap¯Ìklad ˙jma psychick·, ale nelze je zatÌm doloûit, protoûe k psychologovi Ëi psychiatrovi nedoch·zel. P¯esto m˘ûe b˝t tato ˙jma re·ln·, a to v p¯ÌËinnÈ souvislosti s nehodou. Je z¯ejmÈ, ûe situace vyûaduje znaleck˝ posudek. Pojistitel nem· z·jem ho zadat, poökozen˝ tak nechce uËinit z d˘vod˘ finanËnÌch, kdyû pak obvykle protistrana stejnÏ û·d· nov˝ posudek a soud jÌ vyhovÌ. Nemal˝ n·klad v ¯·du tisÌc˘ korun na p˘vodnÌ posudek se v tomto svÏtle jevÌ nadbyteËn˝m, a nikdo ho poökozenÈmu pak jiû neuhradÌ. Je-li pod·na poökozen˝m ûaloba a navrûen d˘kaz znaleck˝m posudkem, nenÌ problÈm, aby soud s·m pak znalce p¯ibral. Je ale ot·zkou, jak˝m zp˘sobem m· b˝t n·rok na penÏûitÈ plnÏnÌ specifikov·n a doloûen za tÏchto okolnostÌ v ûalobÏ. Je z¯ejmÈ, ûe povinnostÌ ûalobce je vyËÌslit n·rok, alespoÚ p¯ibliûnou konkrÈtnÌ Ë·stkou, a navrhnout d˘kaz (nap¯. pr·vÏ znaleck˝m posudkem), pro up¯esnÏnÌ tÈto Ë·stky. M·m za to, ûe lze, je-li d˘vodnost ûaloby jednoznaËnÏ z¯ejm· z protokolu o nehodÏ a lÈka¯sk˝ch zpr·v, stanovit takovou Ë·stku bez lÈka¯skÈho hodnocenÌ a dokonce jen odhadem. Soudy vûdy nejsou stejnÈho n·zoru, û·dajÌ v takovÈm p¯ÌpadÏ pod sankcÌ odmÌtnutÌ ûaloby odstranit vadu pod·nÌ. Vada m· spoËÌvat v tom, ûe nenÌ p¯edloûeno lÈka¯em vyËÌslenÈ bodovÈ ohodnocenÌ. V konkrÈtnÌm p¯ÌpadÏ ûalobce s·m podle p¯ÌsluönÈ vyhl·öky v n·vaz-

nosti na lÈka¯skÈ zpr·vy vypoËÌtal orientaËnÏ sv˘j n·rok v minim·lnÌm rozsahu (nÏkdy je obtÌûnÈ zpr·vy od lÈka¯e zÌskat a m˘ûe hrozit promlËenÌ n·roku). Podle ß 43 odst. 2 os.¯. lze odmÌtnout pod·nÌ, v naöem p¯ÌpadÏ ûalobu, kdyû nebyly odstranÏny vady pod·nÌ jen za p¯edpokladu, ûe nelze v ¯ÌzenÌ pokraËovat. Podle mÈho n·zoru si soudy zjednoduöujÌ situaci, uloûÌ doplnÏnÌ ûaloby a p¯Ìpadem se v dohlednÈ dobÏ nemusejÌ zab˝vat. Tento postup ale nenÌ spr·vn˝, protoûe v ¯ÌzenÌ lze bez problÈm˘ pokraËovat pr·vÏ zad·nÌm znaleckÈho posudku, kdyû ûalobce splnil svou povinnost tvrzenÌ, vyËÌslil n·rok a pod·v· n·vrh d˘kazu. V praxi vöak ûalobce radÏji dodateËnÏ vyhovÌ soudnÌ v˝zvÏ, opat¯Ì si, mnohdy sloûitÏ, bodovÈ hodnocenÌ lÈka¯e (kterÈ takÈ musÌ zaplatit), ale kterÈ je pak v takov˝ch p¯Ìpadech ne˙plnÈ, nevypovÌdajÌcÌ a nic nezmÏnÌ na nutnosti p¯ibrat znalce. M·m za to, ûe v tÏchto p¯Ìpadech soud nepostupuje v souladu se z·konem, uû v˘bec ne hospod·rnÏ a ¯ÌzenÌ s·m zbyteËnÏ protahuje. Protoûe ûalobce nebude riskovat odmÌtnutÌ ûaloby, radÏji se tomuto postupu podvolÌ. Mohl by takÈ podat odvol·nÌ, p¯ÌpadnÏ pak dovol·nÌ, ale tÌm by faktickÈ vÏcnÈ projedn·v·nÌ svÈho n·roku odd·lil nejmÈnÏ o rok, coû je pochopitelnÏ v rozporu s jeho z·jmy. I tento p¯Ìklad je d˘kazem, ûe postavenÌ poökozenÈho v naöem pr·vnÌm ¯·du je st·le ve srovn·nÌ s postavenÌm ök˘dce nerovnÈ, a postup p¯i dom·h·nÌ se n·rok˘ je obtÌûn˝. POJISTNÝ OBZOR • 12/2005

Telegraficky • Telegraficky • Telegraficky • Telegraficky ✔ Fakulta bezpeËnostnÌho inûen˝rstvÌ VäB ñ TechnickÈ univerzity Ostrava se zab˝v· problematikou bezpeËnostnÌho inûen˝rstvÌ zahrnujÌcÌ poû·rnÌ ochranu, bezpeËnost a ochranu zdravÌ p¯i pr·ci, pr˘myslovou bezpeËnost, havarijnÌ pl·nov·nÌ a krizovÈ ¯ÌzenÌ atd. S problematikou ökod zp˘soben˝ch bleskem a p¯epÏtÌm se setk·v·me jak v oblasti poû·rnÌ ochrany, tak i v bezpeËnosti pr·ce a pr˘myslovÈ bezpeËnosti. Je zn·mo, ûe informovanost odbornÈ ve¯ejnosti o modernÌch zp˘sobech ochrany p¯ed ˙derem blesku a p¯epÏtÌm nenÌ na dostateËnÈ ˙rovni. Proto se pracovnÌci v˝öe uvedenÈ fakulty rozhodli ve spolupr·ci se SdruûenÌm poû·rnÌho a bezpeËnostnÌho inûen˝rstvÌ a p¯ednÌ firmou v oblasti ochrany p¯ed bleskem a p¯edpÏtÌm DEHN + S÷HNE uspo¯·dat mezin·rodnÌ konferenci ÑAtmosfÈrickÈ v˝boje a protipoû·rnÌ ochrana budovì. CÌlem konference, konanÈ v Praze dne 13. ¯Ìjna 2005, bylo poskytnout ˙ËastnÌk˘m poznatky o st·vajÌcÌ situaci v problematice ochrany p¯ed bleskem a p¯epÏtÌm a oËek·vanÈm dalöÌm v˝voji v »R. ZamÏ¯enÌ konference bylo orientov·no na pracovnÌky pojiöùoven, HasiËskÈho z·chrannÈho sboru, St·tnÌho ˙¯adu inspekce pr·ce a dalöÌ odbornÈ pracovnÌky p¯ich·zejÌcÌ do styku s problematikou ochrany p¯ed bleskem a p¯epÏtÌm. (Z tiskovÈ zpr·vy VäB TU FBI Ostrava, SPBI Ostrava, DEHN + S÷HNE zastoupenÌ pro »R ze dne 13. ¯Ìjna 2005) ✔ Lenka DoËekalov· se stala nov˝m senior account managerem RENOMIA, a. s., nejvÏtöÌ ËeskÈ spoleËnosti v oblasti pojiöùovacÌho maklÈ¯stvÌ. Na svÈ pozici bude mÌt na starosti pÈËi o klÌËovÈ klienty v r·mci poboËky Praha a specializovanÈ pojiöùovacÌ produkty zn·mÈ pod pojmem Ñfinancial linesì. L. DoËekalov· zaËala svoji profesnÌ kariÈru v oboru pojiöùovnictvÌ v roce 1991, kdy nastoupila do »eskÈ pojiöùovny. V lednu 1993 pak p¯eöla do PrvnÌ americko-ËeskÈ pojiöùovny, a. s. Od 1. 10. 2005 posÌlila t˝m spoleËnosti RENOMIA, a. s., kde bude peËovat o klÌËovÈ klienty v r·mci poboËky Praha. (Z tiskovÈ zpr·vy spoleËnosti RENOMIA, a. s., ze 17. ¯Ìjna 2005) ✔ »esk· podnikatelsk· pojiöùovna, a. s., (»PP) zav·dÌ systÈm tzv. segmentace, ve kterÈm drtiv· vÏtöina tradiËnÌch klient˘ »PP zÌsk· v˝raznÏ p¯ÌznivÏjöÌ podmÌnky pro rok 2006. Novinkou je maxim·lnÌ bonus ve v˝öi 30 % jiû v roce 2006 a nav˝öenÈ limity plnÏnÌ aû do v˝öe 70 mil. KË za ökody na zdravÌ i majetku. UrËov·nÌ sazeb je nastaveno nejen podle objemu motoru vozidla, ale novÏ takÈ v z·vislosti na st·¯Ì vozidla, vÏku ¯idiËe a regionu, kde je zv˝hodÚov·na vÏtöina okres˘ a staröÌ vozidla. ZmÏna v urËov·nÌ sazeb, tzv. segmentace, je dalöÌm v˝znamn˝m krokem, kter˝m »PP v jubilejnÌm des·tÈm roce svÈ existence vych·zÌ vst¯Ìc sv˝m klient˘m. Sazbami urËen˝mi podle st·¯Ì vozidla, vÏku ¯idiËe a regionu se rozhodla d·le zv˝hodnit podmÌnky dlouholet˝m klient˘m a takÈ oslovit novÈ klienty, pro kterÈ dosud v jejich regionu a pro jejich staröÌ vozidla nebyla takov· moûnost. (Z tiskovÈ zpr·vy »eskÈ podnikatelskÈ pojiöùovny a. s. ze dne 20. ¯Ìjna 2005) ✔ O desÌtky aû stovky korun zaplatÌ za povinnÈ ruËenÌ u Kooperativy, pojiöùovny, a. s., mÈnÏ dob¯Ì ¯idiËi, kte¯Ì majÌ dÌky zodpovÏdnÈmu chov·nÌ na silnici n·rok na dalöÌ zv˝öenÌ bonusu. Druh· nejvÏtöÌ pojiöùovna v »R, kter· pojiöùuje p¯ibliûnÏ 1,4 mil. vozidel, zvolila opÏt maxim·lnÏ spravedliv˝ p¯Ìstup pro p¯ÌötÌ rok v povinnÈm ruËenÌ. ÑCo nejvÌce zv˝hodnÌme zodpovÏdnÈ ¯idiËe. To znamen·, ûe KooperativÏ z·leûÌ na tom, jak jejÌ klienti jezdÌ, a nikoli kde jezdÌ. Letos navÌc od n·s dostanou speci·lnÌ d·rek ñ ûivelnÌ pojiötÏnÌ vozidla zdarma ke kaûdÈmu povinnÈmu ruËenÌ,ì uvedl vrchnÌ ¯editel Kooperativy Martin Diviö.


P¯ÌötÌ rok bude mÌt n·rok na bonus z povinnÈho ruËenÌ zhruba 90 procent klient˘ Kooperativy. Kooperativa pro svÈ klienty p¯ipravila jeötÏ jednu speci·lnÌ v˝hodu. Firma nabÌzÌ ke kaûdÈ individu·lnÌ smlouvÏ povinnÈho ruËenÌ, aù uû novÈ Ëi st·vajÌcÌ, jako jedin· na trhu ûivelnÌ pojiötÏnÌ automobilu zdarma. P¯edmÏtem tohoto pojistnÈho produktu jsou osobnÌ a uûitkov· vozidla do nejvÏtöÌ povolenÈ hmotnosti 3500 kg, ke kter˝m je uzav¯ena individu·lnÌ pojistn· smlouva pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla ñ jin˝mi slovy, kterÈ majÌ povinnÈ ruËenÌ u Kooperativy. éivelnÌ pojiötÏnÌ poskytuje pojistnou ochranu pro n·sledujÌcÌ rizika: povodeÚ, z·plava, ˙der blesku, vich¯ice, krupobitÌ, sesuv p˘dy, lavina, p·d stromu Ëi stoû·ru a poû·r. NabÌdka na ûivelnÌ pojiötÏnÌ platÌ od 1. listopadu 2005. (Z tiskovÈ zpr·vy Kooperativy, pojiöùovny, a. s. ze dne 27. ¯Ìjna 2005) ✔ MotoristÈ, kte¯Ì majÌ u »eskÈ pojiöùovny a. s. sjednanÈ povinnÈ ruËenÌ a nezp˘sobili sv˝m vozidlem nikomu ökodu, zaplatÌ v roce 2006 niûöÌ sazby neû letos. NavÌc jim »P u varianty Standard automaticky nav˝öÌ limity plnÏnÌ z 18 na 20 mil. KË u ökod na majetku a z 35 na 40 mil. KË u ökod na zdravÌ. U varianty Bonus Exclusive pak limity z˘st·vajÌ ve v˝öi 100 mil. korun pro oba typy ökod, coû je st·le nejvyööÌ moûn· ochrana na naöem trhu. ÿidiËi, kte¯Ì majÌ z·konnou pojistku sjednanou u »P, dostanou automaticky kromÏ dokladu o tomto smluvnÌm vztahu takÈ zelenou kartu. A v p¯ÌpadÏ öofÈr˘ z ¯ad fyzick˝ch osob, kte¯Ì majÌ uzav¯eno povinnÈ ruËenÌ na sv˘j osobnÌ v˘z i reflexnÌ vestu. (Z tiskovÈ zpr·vy »eskÈ pojiöùovny a. s. ze dne 27. ¯Ìjna 2005) ✔ Hospoda¯enÌ »eskÈ pojiöùovny a. s. za prvnÌch devÏt mÏsÌc˘ letoönÌho roku skonËilo podle mezin·rodnÌch ˙ËetnÌch standard˘ (IFRS) Ëist˝m ziskem ve v˝öi 4,7 mld. KË. Ve stejnÈm obdobÌ loÚskÈho roku zisk vypoËten˝ podle Ëesk˝ch ˙ËetnÌch standard˘ (CAS) Ëinil 2,9 mld. KË. ÑV˝öe zisku byla ovlivnÏna zejmÈna pokraËujÌcÌm pozitivnÌm v˝vojem ËeskÈho kapit·lovÈho trhu a z nÏj vypl˝vajÌcÌm r˘stem v˝nos˘ finanËnÌho umÌstÏnÌ. V plnÈm rozsahu se zaËÌnajÌ projevovat rovnÏû ˙spory n·klad˘ souvisejÌcÌ se zmÏnou proces˘ ve spoleËnosti,ì uvedl p¯edseda p¯edstavenstva »eskÈ pojiöùovny Ladislav BartonÌËek. CelkovÈ p¯edepsanÈ pojistnÈ »eskÈ pojiöùovny dos·hlo 31,2 mld. KË. Znamen· to meziroËnÌ n·r˘st o 5 %. P¯edepsanÈ pojistnÈ vzrostlo v oblasti neûivotnÌho pojiötÏnÌ o 8 % na 19,5 mld. KË, v oblasti ûivotnÌho pojiötÏnÌ o mÈnÏ neû jedno procento na 11,7 mld. KË. V r·mci neûivotnÌho pojiötÏnÌ se nejlÈpe da¯ilo odpovÏdnostnÌmu pojiötÏnÌ, kterÈ v p¯ÌpadÏ obËanskÈ odpovÏdnosti zaznamenalo n·r˘st o tÈmÏ¯ 30 %. V havarijnÌm pojiötÏnÌ se p¯edpis pojistnÈho zv˝öil o 11 %. VlastnÌ kapit·l spoleËnosti oproti konci loÚskÈho roku posÌlil tÈmÏ¯ o 5 mld. ñ na 21,4 mld. KË a bilanËnÌ suma »P ve stejnÈm obdobÌ vzrostla ze 123 na 131 mld. KË. TechnickÈ rezervy dos·hly v˝öe 87 mld. KË oproti 83 mld. ke konci loÚskÈho roku. (Z tiskovÈ zpr·vy »eskÈ pojiöùovny a. s. ze dne 31. ¯Ìjna 2005) ✔ HrubÈ p¯edepsanÈ pojistnÈ Aviva ûivotnÌ pojiöùovny, a. s., dos·hlo ve t¯etÌm ËtvrtletÌ tohoto roku hodnoty 504,5 mil. KË, coû p¯edstavuje 27% n·r˘st oproti stejnÈmu obdobÌ v loÚskÈm roce. Aviva si tak udrûuje vysokou dynamiku r˘stu jiû vÌce neû jeden rok a pat¯Ì mezi nejrychleji rostoucÌ ûivotnÌ pojiöùovny na trhu. ÑVysokÈ tempo r˘stu, kterÈ v tomto roce vykazujeme, odr·ûÌ nejen rostoucÌ oblibu investiËnÌho ûivotnÌho pojiötÏnÌ, ale takÈ stoupajÌcÌ z·jem klient˘ o naöe specializovanÈ sluûby,ì uvedla k v˝sledk˘m marketingov· ¯editelka Aviva Michaela Jandov·. Aviva vyk·zala r˘st i ve

17

Telegraficky • Telegraficky • Telegraficky • Telegraficky vöech ostatnÌch finanËnÌch parametrech. Hodnota aktiv Aviva dos·hla 1845 mil. KË, z Ëehoû 1754 mil. KË je p¯edstavov·no finanËnÌm umÌstÏnÌm. Ke 30. 9. 2005 Ëinily technickÈ rezervy 1396 mil. KË. V »eskÈ republice p˘sobÌ skupina Aviva plc od roku 1997 prost¯ednictvÌm 100% dce¯inÈ Aviva ûivotnÌ pojiöùovna, a. s. (do roku 2002 pod n·zvem Commercial Union ûivotnÌ pojiöùovna, a. s.). Je to prvnÌ a jedin· britsk· ûivotnÌ pojiöùovna v »R a specializuje se na produkty investiËnÌho ûivotnÌho pojiötÏnÌ Nejprod·vanÏjöÌ produkt spoleËnosti Aviva, tzv. OsobnÌ ûivotnÌ pl·n, zÌskal St¯Ìbrnou korunu 2004 a Zlatou korunu 2005 v kategorii NejoblÌbenÏjöÌ finanËnÌ produkt roku v soutÏûi Zlat· koruna. DÏtskÈ pojiötÏnÌ Talisman bylo v tÈto soutÏûi ocenÏno Bronzovou korunou 2005 v kategorii Kapit·lovÈ a ûivotnÌ pojiötÏnÌ. (Z tiskovÈ zpr·vy Aviva ûivotnÌ pojiöùovny, a. s., ze dne 2. listopadu 2005)

osob. V neûivotnÌm pojiötÏnÌ dos·hla UNIQA r˘stu 1,4 %, kdyû p¯edepsala celkem 1,652 mld. KË. D˘vodem pomÏrnÏ nÌzkÈho nav˝öenÌ je meziroËnÌ stagnace sazeb pojistnÈho a Ë·steËnÏ odliv velk˝ch klient˘ po vstupu »R do EvropskÈ unie, kte¯Ì se v r·mci sv˝ch mezin·rodnÌch program˘ pojiöùujÌ p¯Ìmo u centr·l zahraniËnÌch pojiöùoven. éivotnÌ pojiötÏnÌ UNIQA zaznamenalo opÏt v˝razn˝ n·r˘st. Ve sledovanÈm obdobÌ Ëinilo celkem tÈmÏ¯ 460 mil. KË, coû odpovÌdalo meziroËnÌmu nav˝öenÌ asi 22 %. UNIQA pojiöùovna spravovala koncem z·¯Ì 2005 ve kmeni na 309 000 pojistn˝ch smluv, meziroËnÏ zaznamenala n·r˘st o 6,5 %. Zisk p¯ed zdanÏnÌm za prvnÌch devÏt mÏsÌc˘ 2005 Ëinil 311 mil. KË a ve srovn·nÌ se stejn˝m obdobÌm roku 2004 (154 mil. KË) se zdvojn·sobil. (Z tiskovÈ zpr·vy UNIQA pojiöùovny, a. s, ze dne 10. listopadu 2005)

✔ »esk· pojiöùovna a. s. obh·jila vÌtÏzstvÌ v konkurenci dalöÌch 17 pojiöùoven v kategorii Pojiöùovna roku 2005 v soutÏûi MasterCard Banka roku 2005. SouËasnÏ takÈ zabodovala i se sv˝m produktem DYNAMIK, kter˝ obsadil v kategorii éivotnÌ pojiötÏnÌ roku druhou pozici a zÌskal tak prvenstvÌ v r·mci segmentu kapit·lov˝ch ûivotnÌch pojiötÏnÌ. ⁄spÏönÈ byly i dce¯inÈ spoleËnosti »P. PenzijnÌ fond »P vyhr·l kategorii PenzijnÌ fond roku a eBanka zÌskala dvÏ ocenÏnÌ. Stala se NejdynamiËtÏjöÌ bankou roku a nejlÈpe byla hodnocena i v kategorii ⁄Ëet roku. ÑZÌskan· ocenÏnÌ odr·ûÌ v˝raznÈ zmÏny, kterÈ se v »eskÈ pojiöùovnÏ v poslednÌch letech odehr·ly. Nejen naöi z·kaznÌci, ale i ËlenovÈ poroty se mohou p¯esvÏdËit, ûe sluûby »eskÈ pojiöùovny jsou dnes v˝raznÏ kvalitnÏjöÌ a rychlejöÌ neû v minulosti,ì konstatoval p¯edseda p¯edstavenstva »eskÈ pojiöùovny Ladislav BartonÌËek. O vÌtÏzstvÌ osmi z devÌti kategoriÌ rozhodovala porota sloûen· z 50 odbornÌk˘, mezi nimiû jsou manaûe¯i v˝znamn˝ch firem, z·stupci mÈdiÌ, akademickÈ sfÈry a st·tnÌ spr·vy. Hlasov·nÌ probÌhalo korespondenËnÌ formou pod not·¯sk˝m dohledem, stejnÏ jako zpracov·nÌ v˝sledk˘.

✔ T¯i novÈ cedule ÑVÌtejte v naöem mÏstÏì, kterÈ upozorÚujÌ ¯idiËe na dodrûov·nÌ maxim·lnÌ rychlosti 50 km/h, jsou od 16. listopadu 2005 instalov·ny ve st¯edoËesk˝ch ÿevnicÌch, leûÌcÌch jiûnÏ od Prahy. Tyto v˝raznÈ vÌtacÌ billboardy o rozmÏru 3 x 2 metry jsou souË·stÌ projektu Ministerstva dopravy ñ BESIP a »eskÈ pojiöùovny, podporujÌcÌho bezpeËnost silniËnÌho provozu ve mÏstech a obcÌch. V »eskÈ republice uû je motoristÈ mohou spat¯it na 18 mÌstech, kde se v minulosti staly kv˘li vysokÈ rychlosti v·ûnÈ hav·rie. BÏhem n·sledujÌcÌch nÏkolika mÏsÌc˘ jich bude rozmÌstÏno kolem sedmdes·ti. »esk· pojiöùovna se dlouhodobÏ podÌlÌ na nejr˘znÏjöÌch dopravnÏ-bezpeËnostnÌch aktivit·ch. NovÈ projekty MD ñ BESIP a »P realizovanÈ formou

(VÌce informacÌ o celÈ soutÏûi je moûnÈ zÌskat na adrese http: //www.bankaroku.cz).

(Z tiskovÈ zpr·vy »eskÈ pojiöùovny a. s. ze dne 4. listopadu 2005) ✔ P¯edepsanÈ pojistnÈ »SOB Pojiöùovny, a. s., Ëlena holdingu »SOB, se za leden aû z·¯Ì letoönÌho roku zv˝öilo oproti stejnÈmu obdobÌ loni o 6,3 procenta na 4,768 mld. KË. TÌmto n·r˘stem »SOB Pojiöùovna, Ëtvrt· nejvÏtöÌ dom·cÌ pojiöùovna, p¯edstihla tÈmÏ¯ dvojn·sobnÏ tempo pr˘mÏru celÈho ËeskÈho pojistnÈho trhu. To podle »AP Ëinilo 3,4 %. V neûivotnÌm pojiötÏnÌ dok·zala »SOB Pojiöùovna zv˝öit p¯edepsanÈ pojistnÈ o 7,4 % na 2,230 mld. KË. HlavnÌm motorem r˘stu bylo p¯itom povinnÈ ruËenÌ pro individu·lnÌ klienty, u kterÈho p¯edpis pojistnÈho stoupl meziroËnÏ o 8,4 %. Nadpr˘mÏrnÈ tempo r˘stu vyk·zalo v prvnÌch t¯ech ËtvrtletÌch letoönÌho roku takÈ nap¯Ìklad pojiötÏnÌ dom·cnostÌ a rodinn˝ch dom˘. P¯edepsanÈ pojistnÈ ûivotnÌho pojiötÏnÌ vzrostlo o 5,3 % na 2,538 mld. KË, a to p¯edevöÌm z·sluhou prudkÈho n·r˘stu (o 210 procent) prodeje jednor·zovÈho ûivotnÌho pojiötÏnÌ spojenÈho s investiËnÌmi fondy, kterÈ se rovnÏû prod·v· v obchodnÌ sÌti »SOB. (Z tiskovÈ zpr·vy »SOB Pojiöùovny, a. s., Ëlena holdingu »SOB, ze dne 4. listopadu 2005) ✔ UNIQA pojiöùovna, a. s., p¯edepsala na pojistnÈm za prvnÌch devÏt mÏsÌc˘ roku 2005 celkem 2,109 mld. KË a zaznamenala tak proti srovnatelnÈmu loÚskÈmu obdobÌ r˘st ve v˝öi 5,28 %. Udrûela tÌm p¯Ìznivou dynamiku, na nÌû se podÌlel p¯edevöÌm pozitivnÌ v˝voj pojiötÏnÌ

18

PublicñPrivateñPartnership cÌlÌ na rychlost a viditelnost. ÑDlouhodobÏ roste nejen poËet nehod, ale bohuûel i n·sledk˘ na zdravÌ, kterÈ vöak nelze nahradit penÏzi. Proto chceme ve spolupr·ci s BESIP zlepöit bezpeËnost obËan˘ p¯edevöÌm ve mÏstech a obcÌch, kde ûijÌ,ì uvedl Ladislav BartonÌËek, p¯edseda p¯edstavenstva a gener·lnÌ ¯editel »eskÈ pojiöùovny. Re·ln· rychlost Ëesk˝ch ¯idiË˘ v obcÌch je 60 km/h a vÌce, aËkoli z·kon stanovÌ limit 50 km/h. Tato rychlost p¯itom m· svÈ opodstatnÏnÌ: p¯i sr·ûce chodce s autem v 60km rychlosti p¯eûije 15 % chodc˘, p¯i 50km rychlosti p¯eûije uû 50 % chodc˘. CÌlem kampanÏ ÑVÌtejte v naöem mÏstÏì je upozornit ¯idiËe na vjezd do obcÌ a apelovat na Ñdobrou str·nkuì tÏch ¯idiË˘, kte¯Ì chtÏjÌ jezdit sluönÏ a bezpeËnÏ, ale na frekventovanÈm tahu si Ëasto nevöimnou, ûe vjÌûdÌ do obce. Projekt ÑVÌtejte v naöem mÏstÏì realizuje a plnÏ financuje »esk· pojiöùovna ve spolupr·ci s MD ñ BESIP. (Z tiskovÈ zpr·vy »eskÈ pojiöùovny a. s. ze dne 16. listopadu 2005) P¯ipravuje Eva Trojanov·


V e l k È

P

o vzniku »eskoslovenskÈ republiky v roce 1918 a zvolenÌ T. G. Masaryka prezidentem vznikla nutnost plnÏ rehabilitovat historickÈ sÌdlo Ëesk˝ch panovnÌk˘. Byla zah·jena rozs·hl· rekonstrukce a p¯estavba PraûskÈho hradu, vËetnÏ RajskÈ zahrady a zahrady Na Valech. K tomuto n·roËnÈmu ˙kolu byl povol·n slovinsk˝ architekt Josip PleËnik. V r·mci v˝öe uvedenÈho byl are·l PraûskÈho hradu obohacen i o mnoh· v˝tvarn· dÌla. JednÌm z nich je takÈ mohutn˝ ûulov˝ monolit na III. hradnÌm n·dvo¯Ì o celkovÈ v˝öce 15 m a 50 cm. Bylo rozhodnuto, ûe pot¯ebn˝ ûulov˝ jehlan bude vylomen v lomu u Mr·kotÌna, leûÌcÌm na ˙patÌ nejvyööÌho vrcholu »eskomoravskÈ vrchoviny Javo¯ice (837 m). N·zev velkÈ vesnice Mr·kotÌn nem· nic spoleËnÈho s mr·kotami, jejÌ pojmenov·nÌ se odvozuje od muûe jmÈnem Mr·kota, kter˝ ji pr˝ v minulosti zaloûil. ZdejöÌ ûula je proslul·, v ¯adÏ lom˘ v okolÌ se tÏûÌ jiû od 19. stoletÌ. StejnÏ proslul· je zruËnost zdejöÌch kamenÌk˘. Na vyhotovenÌ tÈto prestiûnÌ zak·zky pro Praûsk˝ hrad vyËlenila firma Mr·kotÌnskÈ kamenolomy (d¯Ìve firma JarolÌm Foit) 17 kamenÌk˘. TÏm se skuteËnÏ poda¯ilo poûadovan˝ kus horniny, ˙ctyhodn˝ch rozmÏr˘ (dÈlka p¯es 17 metr˘ o v·ze tÈmÏ¯ 100 tun) vylomit. Vyvstal ovöem velik˝ technick˝ problÈm, dopravit tak obrovsk˝ n·klad do Prahy. K jeho ¯eöenÌ byl povol·n stavebnÌ rada Ministerstva ve¯ejn˝ch pracÌ, renomovan˝ odbornÌk Ing. Miloslav Klement a na pomoc byla se svojÌ tÏûkou technikou povolan· arm·da, konkrÈtnÏ ûenistÈ. Do lomu byl po silnici dopraven speci·lnÌ ûelezniËnÌ podvozek a na nÏj pomocÌ ûelezniËnÌch praûc˘ a star˝ch kolejnic po velkÈ n·maze monolit naloûen. Pak se n·klad vydal na devÏt kilometr˘ dlouhou cestu k ûelezniËnÌmu n·draûÌ v TelËi. Voj·ci vûdy poloûili v dÈlce asi t¯iceti metr˘ na silnici praûce na nÏ kolejnice a silnÈ traktory popot·hly vz·cn˝ n·klad o kus d·l. PotÈ se pouûit˝ ûelezniËnÌ svröek rozebral, poloûil p¯ed podvozek a cel˝ proces se st·le opakoval. Po nÏkolika dnech p¯epravy doölo k rozep¯i. Velitel vojenskÈho oddÌlu ozn·mil Ing. Miloslavu Klementovi, ûe arm·dnÌ velenÌ si nep¯eje, aby voj·k˘m velel civilista, a proto nad·le nereflektujÌ na jeho vedoucÌ roli p¯i transportu. To se POJISTNÝ OBZOR • 12/2005

p o j i s t n È

u d · l o s t i

RozlomenÌ monolitu pro Praûsk˝ hrad

stalo 6. z·¯Ì 1923. Ing. Miloslav Klement si na vzniklou situaci stÏûoval Kancel·¯i prezidenta republiky, ale neû narychlo sestaven· komise staËila z·leûitost posoudit a rozhodnout, o dva dny pozdÏji byl p¯i pokraËujÌcÌm transportu vinou neschopnosti voj·k˘ monolit p¯eraûen na dva kusy. P¯iöla tak vniveË dlouhotrvajÌcÌ ˙morn· pr·ce mr·kotÌnsk˝ch kamenÌk˘ a velkÈ finanËnÌ prost¯edky dosud vynaloûenÈ na p¯epravu tak rozmÏrnÈho n·kladu. Hav·rie ost¯e sledovanÈho transportu byla öiroce komentovan· tiskem. Dnes jiû nezjistÌme, u kterÈ pojiöùovny nebo pojiöùoven byla doprava monolitu pojiötÏna a v jakÈ v˝öi. JistÈ je, ûe vznikl· ökoda byla znaËn·, zmÌrnÏn· tou skuteËnostÌ, ûe vÏtöÌ z rozlomen˝ch kus˘ byl pozdÏji pouûit na pomnÌk Praha sv˝m vÌtÏzn˝m syn˘m pod praûsk˝mi Emauzy. Ten byl slavnostnÏ odhalen 29. ¯Ìjna 1932 a jeho autorem byl Ëesk˝ socha¯ profesor Josef Ma¯atka. PraûanÈ vöak neobdivovali pomnÌk dlouho, v roce 1940

byl na rozkaz nacist˘ pomnÌk odstranÏn a zniËen. Od roku 1998 tady stojÌ jeho replika. Dva roky (1924 ñ 1925) pak trvala diskuze o smysluplnosti postavenÌ tak velkÈho monolitu na III. n·dvo¯Ì PraûskÈho hradu. Vöe skonËilo vylomenÌm novÈho ûulovÈho jehlanu opÏt v lomu u Mr·kotÌna. I ten p¯i nadzved·v·nÌ v lomu praskl naötÏstÌ pouze v hornÌ Ë·sti, takûe zbyl· Ë·st dlouh· 15 m a 60 cm byla d·le upot¯ebiteln·. Doprava zhruba 112 tun tÏûkÈho obra byla opÏtnÏ obtÌûn˝m technick˝m ˙kolem a prvo¯adou senzacÌ doby. Monolit byl zprvu taûen traktory zap˘jËen˝mi vojenskou spr·vou. Byly to dva traktory äkodov˝ch z·vod˘ po 80 koÚsk˝ch sil·ch a dva p·sovÈ traktory nÏmeckÈ v˝roby po 50 koÚsk˝ch sil·ch. Arm·da z·roveÚ dala k dispozici muûstvo s velÌcÌm d˘stojnÌkem. TÌm byl kapit·n Dr·pal od autooddÌlu dÏlost¯eleckÈho pluku Ë. 4 z »esk˝ch BudÏjovic. VrchnÌ dozor nad cel˝m transportem mÏl opÏtnÏ Ing. Miloslav Klement.

Na n·draûÌ v TelËi byl obrovsk˝ ûulov˝ jehlan naloûen na speci·lnÌ ûelezniËnÌ vagon a bÏhem nÏkolika dnÌ po trase dlouhÈ 216 km p¯ijel transport do Prahy, na n·draûÌ v DejvicÌch. Jelikoû se tak stalo v prosinci 1925, vzhledem k zimnÌm mraz˘m byl k·men transportov·n na Praûsk˝ hrad aû koncem dubna a zaË·tkem kvÏtna roku 1926. Na Praûsk˝ hrad byl monolit transportov·n stejn˝m zp˘sobem jako z lomu na n·draûÌ v TelËi. Byl uloûen ve sk¯ÌÚovÈ konstrukci n˝tovanÈ z profilovÈho ûeleza na dvou nÌzk˝ch podvozcÌch, kterÈ se valily na v·leËcÌch po tr·mech kladen˝ch na cestu. Moment·lnÌ tah p¯i zabr·nÌ pohonn˝ch jednotek byl tlumen mohutn˝m pÈrov˝m tlumiËem. Celkov· v·ha ûeleznÈ konstrukce a podvozk˘ byla 27 tun, takûe celkov· v·ha dos·hla 137 tun. Trasa transportu nemohla ze statick˝ch d˘vod˘ vÈst p¯es Praön˝ most, a tak se dochovaly ËetnÈ fotografie, jak monolit projÌûdÌ za poËetnÈho z·jmu Praûan˘ HradËansk˝m n·mÏstÌm. Sloûit· dopravnÌ akce öùastnÏ skonËila na III. hradnÌm n·dvo¯Ì, kdyû jeötÏ p¯edtÌm musela b˝t snÌûena nivelita vozovky pr˘jezdu mezi hradnÌmi n·dvo¯Ìmi. Dobov˝ tisk p¯ipomÌnajÌcÌ obdobnÈ akce v cizinÏ j·sal nad vÌtÏzstvÌm techniky. Aû na mÌstÏ byl monolit definitivnÏ opracov·n, vyleötÏn a vztyËen. RovnÏû poslednÌ f·ze, vztyËenÌ, byla sloûit˝m technick˝m problÈmem. Byla ˙spÏönÏ dokonËena 3. listopadu 1928. Cel· akce vËetnÏ vyloûenÌ na dejvickÈm n·draûÌ byla natoËena filmov˝m ateliÈrem ing. Paspy a Smrûe. Film, na kterÈm byly zachyceny nejzajÌmavÏjöÌ situace, mezi nimi i sjezd po svaûitÈ silniËce p¯i cestÏ na n·draûÌ v TelËi, kdy byl monolit p¯ipout·n k zakopan˝m kotv·m, byl nazv·n ÑJeho VeliËenstvo Monolit II.ì. PraûskÈmu obecenstvu byl 300 m dlouh˝ snÌmek promÌt·n v s·le staromÏstskÈho domu U Vejvod˘. HradnÌ monolit, symbolizujÌcÌ p¯edevöÌm pam·tku padl˝ch v prvnÌ svÏtovÈ v·lce, o jehoû postavenÌ rozhodla Kancel·¯ prezidenta republiky jiû v roce 1921, z·roveÚ dokl·d· i dovednost Ëesk˝ch dÏlnÌk˘ a technik˘. Monolit, jehoû podstavec je z libereckÈ ûuly, zÌskal souËasnou podobu 13. kvÏtna 1996. Tehdy byla na jeho vrchol osazena dva metry vysok· ocelov· konstrukce jehlanu pozlacen· pl·tkov˝m zlatem. Josef Hrubeö

19

POJISTN OBZOR

Recommend Documents