POJISTN OBZOR

POJISTN› OBZOR 10 2002 RO»NÕK LXXIX

Vyd·v·: »esk· asociace pojiöùoven jako odborn˝ mÏsÌËnÌk ËeskÈho pojiöùovnictvÌ. RedakËnÌ rada: Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mÌstop¯edseda), Ing. Martin Diviö, Ing. VladimÌr HavlÌËek, CSc., Dr. Ivo HavlÌk, RNDr. Marcela Havlov·, PhDr. Jan K·brt, Richard Koksch, Andrea Kubcov·, Martina Kurfirstov·, Mgr. Miroslav Langhammer, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (p¯edseda), Kate¯ina Piro, M.A., Ing. Eva Rojkov· äÈfredaktorka: Mgr. Eva Trojanov· Adresa: Telefon: Fax: E-mail:

115 30 Praha 1, Na Po¯ÌËÌ 12 (02) 2487 5629, 2487 5613 (02) 2487 5625 [email protected] [email protected]

Grafick· ˙prava, sazba, lito: GrafickÈ studio Weber Tisk: Tisk·rna v R·ji, s.r.o., Pardubice ISSN 0032-2393 Rozöi¯uje: distribuËnÌ firma A.L.L. PRODUCTION PodÏbradsk· 24, 190 00 Praha 9. Tel.: (02) 34 09 28 51, fax: (02) 34 09 28 13. Objedn·vky a p¯edplatnÈ na adrese: A.L.L. PRODUCTION, box 732, 111 21 Praha 1, e-mail: [email protected] (nebo www.allpro.cz). P¯edplatitelÈ ve SlovenskÈ republice si mohou Pojistn˝ obzor objednat u distribuËnÌ firmy L. K. PERMANENT, PP 4, 834 14 Bratislava 34. Telefon: 004212 4445 3711, fax: 004217 4437 3311 (e-mail: [email protected]). Pod·v·nÌ novinov˝ch z·silek povoleno ÿeditelstvÌm poötovnÌ p¯epravy Praha, Ëj. 1692/94 ze dne 27. 7. 1994; »eskou poötou, s.p. OZSe» ⁄stÌ nad Labem, dne 21. 1. 1998, j.zn.P ñ 330/98. EvidenËnÌ ËÌslo MK »R E 1060. Inzerce: VeökerÈ informace pod· redakce. Nevyû·danÈ rukopisy a fotografie nevracÌme. P¯etisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a p¯i zachov·nÌ autorsk˝ch pr·v. © »esk· asociace pojiöùoven Internet: http://www.cap.cz Cena: 25 KË (30 Sk) »Ìslo bylo p¯ed·no do v˝roby: 17. 9. 2002 Pojistn˝ obzor je Ëlenem Mezin·rodnÌ organizace odbornÈho pojiöùovacÌho tisku.

OBSAH Jak d·l v pojiöùovnictvÌ po katastrof·lnÌch povodnÌch? (Eva Trojanov·) ........................... 3 (Rozhovor s prezidentem »AP Ing. VladimÌrem Mr·zem) K ziskovosti neûivotnÌho pojiötÏnÌ ñ pohled na dlouhodobÈ trendy ve svÏtÏ (Ing. VladimÌr Pulchart) ........................................................................................................ 4 Pades·t nejz·vaûnÏjöÌch p¯ÌrodnÌch katastrof ve svÏtÏ v roce 2001 (Ing. Michal äkorpil) ....... 6 Mezin·rodnÌ unie n·mo¯nÌch pojistitel˘ (JUDr. Vlastimil Uzel) .......................................... 8 V˝voj sprinkler˘ u n·s (Ing. Pavel Ryb·¯) ........................................................................... 11 OhlÈdnutÌ za zased·nÌm v˝boru pro pojiötÏnÌ odpovÏdnosti CEA v Praze ..................... 12 Z nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ (JUDr. Ji¯ina Kotrbat·) ......................................................... 13 Rok potÈ ñ nejvÏtöÌ komplexnÌ ökoda v historii (Olga Melcherov·) .................................. 14 V. kongres pojiöùovacÌch a zajiöùovacÌch broker˘ v Polsku (Ing. ZdenÏk Schwarz) .......... 15 BezpeËn· lokalita z pohledu asociace AGA (ZdenÏk ätÏp·nek) .......................................... 17 Z ËeskÈ judikatury: VÌcen·sobnÈ pojiötÏnÌ (JUDr. Ji¯ina Kotrbat·) .................................... 17 P¯Ìpad z asistenËnÌ sluûby Europ Assistance (VladimÌr Fuchs) ......................................... 18 BlÌûÌ se kon·nÌ veletrh˘ ISET a PYROS (ZdenÏk ätÏp·nek) .............................................. 18 Telegraficky (eva) .................................................................................................................. 18 äuma samy nevyöumÌ (doc. Ing. Miroslav Str·nsk˝, CSc.) ................................................... 19

CONTENTS How to reassume in insurance after the disastrous floods? (Eva Trojanov·) Profitability of insurance ñ view of long-term trends in the world (VladimÌr Pulchart) Fifty major natural disasters in the world in 2001 (Michal äkorpil) International Union of Marine Insurers (Vlastimil Uzel) Development of sprinklers in the Czech Republic (Pavel Ryb·¯) Looking back at the CEA Liability Insurance Committee meeting held in Prague From new legal provisions (Ji¯ina Kotrbat·) One year later ñ most complex disaster in history (Olga Melcherov·) V. Congress of insurance and reinsurance brokers in Poland (ZdenÏk Schwarz) AGAís view of safe neighbourhood (ZdenÏk ätÏp·nek) From among Czech court awards: Multiplied insurance (Ji¯ina Kotrbat·) ISET and PYROS fair trades coming (ZdenÏk ätÏp·nek) Europ Assistance service experience (VladimÌr Fuchs ) By wire (eva) News from abroad Rumours do not vanish them selves (Miroslav Str·nsk˝)

CALLING TO YOUR ATTENTION It is not surprising, that the first article in this issue ñ an interview with the »AP President Mr. VladimÌr Mr·z ñ deals with the floods that hit the Czech Republic in August 2002. How to reassume in insurance after the disastrous floods? ñ The question coming up together with many others will certainly remain discussed among insurers, clients and media for a long time. Comparing the 2002 floods in Bohemia with those in Moravia five years ago, there are a few differences. Major difference concerns the extended number of homes and businesses insured, that has increased the proportion between insured losses and total losses from 1/6 in 1997 to 1/3 in 2002. The latest »AP membersí involved estimations rise up to CZK 30.8 billion in claims to be paid. Czech insurers, being well reinsured so far, are now not likely to be in a good position in dealing with foreign reinsurers about future renewals. Insurers will be especially forced to raise the cost of corporate and industrial insurance, as well as many policiesÇ wording will have to face changes. Mr. President also makes a few suggestions on future issues to be discussed with the legislators.

OZN¡MENÕ Ministerstvo financÌ ñ ⁄¯ad st·tnÌho dozoru v pojiöùovnictvÌ a penzijnÌm p¯ipojiötÏnÌ informuje, ûe poË·tkem ¯Ìjna bude k dispozici jeho V˝roËnÌ zpr·va za rok 2001 v ËeskÈ a anglickÈ verzi. V p¯ÌpadÏ z·jmu je moûno se obr·tit na informaËnÌ kancel·¯ Ministerstva financÌ, Letensk· 15, 110 00 Praha 1 (tel. 257 042 719 nebo 257 042 722).

2

POJISTNÝ OBZOR • 10/2002

n Jak pojiöùovny zvl·dajÌ likvidaci ökod mÏsÌc po povodnÌch, kterÈ na mnoha mÌstech »eskÈ republiky doslova paralyzovaly bÏûn˝ chod ûivota? SrpnovÈ povodnÏ mÏly zcela mimo¯·dn˝ charakter jednak rozsahem zp˘soben˝ch ökod, jak˝ pojiöùovnictvÌ v »eskÈ republice nepamatuje, jednak rychlostÌ a intenzitou p¯Ìvalov˝ch deöù˘ a n·sledn˝m rozlitÌm vodnÌch tok˘. Pojiöùovny pr˘bÏûnÏ up¯esÚujÌ odhady. Dnes je jiû jistÈ, ûe pojiötÏnÈ ökody p¯es·hnou 30 miliard korun. Je to pomÏrnÏ znaËn˝ podÌl v˘Ëi celkovÈmu souhrnu ekonomick˝ch ökod, kterÈ jsou odhadov·ny na 80 aû 120 miliard. »Ìsla

urychlenÏ sestavit zkuöenÈ t˝my. I kdyû se i toto ËÌslo m˘ûe v jednotliv˝ch pojiöùovn·ch liöit, domnÌv·m se, ûe dnes jiû je vy¯Ìzeno p¯es 20 procent ökod a ûe veökerÈ ökody na pojiötÏnÈm majetku obËan˘ budou rychle likvidov·ny. Na druhÈ stranÏ je fakt, ûe Ë·st ökod se projevÌ aû po zimnÌm obdobÌ; to se zejmÈna t˝k· vysouöen˝ch dom˘. Ty bude jeötÏ t¯eba dolikvidovat. VelkÈ majetkovÈ ökody urychlit nelze, protoûe jde o stamilionovÈ aû miliardovÈ ökody, ke kter˝m se budou muset vyjad¯ovat t˝my specialist˘. Vöem pojiöùovn·m jde o to, aby image pojiöùovnictvÌ po povodnÌch

vÏdi. Jednou z tÏch z·sadnÌch ot·zek je: jak d·l ve spolupr·ci se st·tem v p¯ÌpadÏ katastrof takto v˝jimeËnÈho rozsahu? Nejde jen o povodnÏ v roce 1997 na MoravÏ a ty letoönÌ v »ech·ch. To totiû nejsou vöechna povodÌ, kter· mohou b˝t hrozbou do budoucna. A navÌc se meteorologovÈ domnÌvajÌ, ûe p¯ich·zejÌ tzv. mokrÈ roky. CelkovÏ to je impuls pro zajiöùovny i pojiöùovny k p¯ÌpravÏ adekv·tnÌch opat¯enÌ. Z·plavy se mohou kdykoliv opakovat. MÌra nejistoty n·s nutÌ, abychom pro dalöÌ obdobÌ hledali koncept spolupr·ce se st·tem, aby nedoch·zelo k debat·m, co m· zaplatit st·t, jak vypad· soci·lnÌ

jiöùovny zaplatily tÈmϯ 10 miliard korun, se jim dosud nepoda¯ilo zÌskat zp·tky. Z toho takÈ plynou vöechny tÏûkosti, kterÈ teÔ stojÌ p¯ed pojiöùovnami v jedn·nÌ se zajistiteli o smlouv·ch na rok 2003. Zajiöùovny nejsou ochotny nad·le pokraËovat v krytÌ nÏkter˝ch typ˘ zajiötÏnÌ, coû se t˝k· hlavnÏ povodnÌ a z·plav, jednak v krytÌ katastrofick˝ch ökod, kterÈ nastaly. Nebudou takÈ ochotny poskytovat velkorysÈ zajiötÏnÌ bez limit˘, a celkovÏ v˝raznÏ podraûÌ. Protoûe pojiöùovny bez zajiötÏnÌ existovat prostÏ nemohou, a nÏkter· rizika se mohou kdykoliv zopakovat, majÌ nÏkolik moûnostÌ na opat¯enÌ, jak d·l. Jednak majÌ

pomoc a jak˝ podÌl na tom majÌ mÌt pojiöùovny. Jsem velmi r·d, ûe koneËnÈ ¯eöenÌ jiû padlo a ûe tyto procesy jsou na sobÏ nez·vislÈ. Faktem je, ûe i st·t pot¯ebuje vytv·¯et rezervy na takovÈto mimo¯·dnÈ ud·losti a »AP bude jednat s Ministerstvem financÌ, Ministerstvem pro mÌstnÌ rozvoj a dalöÌmi o koncepËnÏjöÌm ¯eöenÌ pro dalöÌ roky. To se vöak net˝k· roku 2003 a moûn· ani ne roku 2004, p˘jde o dlouhodob· legislativnÌ opat¯enÌ. Z kr·tkodobÏjöÌch opat¯enÌ je nasnadÏ, ûe zajistitelÈ zaËnou zkoumat efektivnost svÈho podnik·nÌ na ËeskÈm trhu. NenÌ û·dn˝m tajemstvÌm, ûe sumu za povodÚovÈ ökody z roku 1997, za kterÈ za-

moûnost urËit· rizika nepojiöùovat ñ to je ale cesta zp·tky, i kdyû v nÏkter˝ch zemÌch volÌ i tuto cestu. V naöÌ republice m· pojiötÏnÌ povodnÌ a z·plav tradici; zejmÈna, co se t˝k· obËansk˝ch pojiötÏnÌ, a ani by nebylo jednoduchÈ mÏnit vöechny smlouvy. Jin· situace je v pr˘myslu. Nepojiöùovat toto riziko by ve svÈm d˘sledku mohlo znamenat, ûe by finanËnÌ tlak zajistitel˘ nebyl tak d˘razn˝. Protoûe jsme ale doöli k tomu, ûe to by nebylo pr·vÏ nejlepöÌ ¯eöenÌ, znamen· to, ûe v nÏjakÈm rozsahu se pojiöùovat bude muset. Pojiöùovny si budou muset situaci vyhodnotit a p¯ipravit si pl·ny krytÌ, p¯edevöÌm pro obËansk· po-

Jak d·l v pojiöùovnictvÌ po katastrof·lnÌch povodnÌch? Rozhovor s prezidentem »AP Ing. VladimÌrem Mr·zem se zatÌm liöÌ, coû je ale v tÈto f·zi pochopitelnÈ. PodÌl pojiötÏn˝ch ökod je od t¯etiny aû po Ëtvrtinu, coû je mnohem vÌc neû p¯i povodnÌch v roce 1997. Na tom m· nejvÏtöÌ podÌl pojiötÏnÌ podnikatel˘ a pr˘myslu. Pro p¯Ìklad si p¯ipomeÚme ökody ve SpolanÏ Neratovice, v metru v Praze nebo v »EZ. To jsou ökody, kterÈ v historii nemajÌ obdoby. PochopitelnÏ, ûe nejcitlivÏji byli povodnÌ zasaûeni lidÈ, kter˝m voda zniËila domy nebo byty a museli b˝t evakuov·ni. Jsem p¯esvÏdËen, ûe likvidace ze stran pojiöùoven postupuje rychle a efektivnÏ. MajÌ uû zkuöenosti z povodnÌ p¯ed pÏti lety, takûe mohly POJISTNÝ OBZOR • 10/2002

nejen neklesla, ale vzrostla. Nejde jen o vyplacen· plnÏnÌ, pro pojiöùovny je to ot·zka cti a reputace a nem·m û·dnÈ informace o tom, ûe by se tento proces nÏkomu vymykal z rukou. n Jak· opat¯enÌ v souvislosti s touto p¯ÌrodnÌ katastrofou vyplynula pro pojistn˝ trh? Vöechny pojiöùovny majÌ efektivnÌ zajiötÏnÌ, takûe nem·me û·dnÈ sign·ly o tom, ûe by tato povodeÚ mÏla pro rok 2002 nÏjak˝ z·sadnÌ vliv na stabilitu Ëi solventnost naöich pojiöùoven. MluvÌme-li vöak o roce 2003 a dalöÌch, vyvol·v· spoustu ot·zek, na kterÈ bude t¯eba hledat odpo-

3

jiötÏnÌ: co bude v budoucnu pojistitelnÈ a co nikoliv. V oblasti podnikatel˘ vznik· ot·zka, co budou ochotny kr˝t zajiöùovny, co pojiöùovny a co dalöÌ subjekty. ZajistitelÈ vyvÌjejÌ tlak, abychom snÌûili expozici v tÈto oblasti. To znamen·, ûe pojiöùovny budou muset zmapovat, co v kterÈ oblasti a povodÌ pojistily, aby mohly b˝t br·ny v ˙vahu sloûitÏjöÌ metody rozliöov·nÌ podle potenci·lnÌho nebezpeËÌ v tÈ kterÈ oblasti. U pojiötÏnÌ pr˘myslu nem˘ûe b˝t br·na v ˙vahu û·dn· mÌra solidarity, takûe se musÌ danÈ riziko promÌtnout do ceny ñ pojistnÈho. Dotazy na ot·zku, kolik to bude, nedok·ûe v tÈto chvÌli nikdo zodpovÏdÏt, protoûe jedn·nÌ nejsou zdaleka ukonËena. Jako fakt je moûnÈ br·t to, ûe ke zv˝öenÌ cen v majetkovÈm pojiötÏnÌ musÌ dojÌt, majÌ-li pojiöùovny p¯eûÌt rok 2003. Pojiöùovny nemajÌ û·dnÈ jinÈ finanËnÌ prost¯edky, kter˝mi by si zaplatily zajiötÏnÌ. ⁄spora m˘ûe b˝t jen z pojistnÈho. Po loÚsk˝ch ud·lostech ñ z·¯ijovÈm teroristickÈm ˙toku na USA ñ zaËala diskuze kolem pojiöùov·nÌ rizika terorismu, ale i dalöÌch, ÑnicmÈnÏ to bylo dalekoì, byù se ökody dotkly i Evropy. TeÔ se to ale t˝k· bezprost¯ednÏ naöÌ zemÏ ñ jak majetku obËan˘, tak podnikatel˘. A protoûe hospod·¯skÈ v˝sledky pojiöùoven za rok 2001 nenaznaËujÌ z·sadnÌ obrat k ziskovosti v neûivotnÌm pojiötÏnÌ, pojiöùovny nemajÌ û·dnÈ velkÈ disponibilnÌ zdroje. äkody z tÏchto z·plav nutÌ pojiöùovacÌ sektor k zamyölenÌ o celÈ ¯adÏ technick˝ch ot·zek, kterÈ do budoucna musÌ b˝t uspokojivÏ ¯e-

öeny, poËÌnaje vztahem se st·tem, p¯es adekv·tnÌ cenu pojistnÈho aû po nezbytnou mÌru spolupr·ce se zajistiteli. n Pr·vÏ probÌh· pravidelnÈ kaûdoroËnÌ setk·nÌ zajiöùoven s pojiöùovnami v Monte Carlu. JakÈ jsou reakce zajistitel˘ na situaci na pojistnÈm trhu u n·s? ZatÌm m·m jen kusÈ zpr·vy, ale reakce jsou v tom duchu, v jakÈm jsme dosud hovo¯ili. Reakce zajistitel˘ je celkem pochopiteln·, navÌc se p¯idaly z·plavy ve Francii... I zajiötÏnÌ je jenom obchod a st¯edoevropsk˝ trh nenÌ moment·lnÏ pro zajistitele p¯Ìliö atraktivnÌ. n JakÈ jsou rozdÌly mezi povodnÏmi na MoravÏ v roce 1997 a tÏmi letoönÌmi? RozdÌl mezi povodnÌ na MoravÏ 1997 a tÏmi letoönÌmi v »ech·ch je hlavnÏ v tom, ûe tehdy ölo o ökody za 10 miliard korun a teÔ jde nejmÈnÏ o 30 miliard, coû ve vztahu k inkasovanÈmu pojistnÈmu za cel˝ pojistn˝ trh je v˝razn˝ rozdÌl. RozdÌl je takÈ v tom, ûe v roce 1997 byl jeötÏ ÑmÏkk˝ì zajiöùovacÌ trh, zajiöùovny spÌö hledaly obchod a neölo jim tolik o profit. Dnes je situace zcela opaËn·. Trh je tvrd˝ a zajistitelÈ daleko vÌc akcentujÌ profit z obchodu a nenÌ jednoduchÈ jim vysvÏtlit, ûe tato z·plava byla jen voda, kter· p¯edËila vöechny oËek·v·nÌ a z hlediska pravdÏpodobnosti se m· vyskytnou jednou za 150 let. P¯ÌpadnÏ m˘ûeme slÌbit, ûe se to nebude opakovat. Nic takovÈho bohuûel slÌbit nem˘ûeme. Text a foto Eva Trojanov·

Odhady v˝öe povodÚov˝ch ökod pojiöùoven »esk· asociace pojiöùoven (»AP) shrom·ûdila zp¯esnÏnÈ ˙daje o povodÚov˝ch ökod·ch ke dni 16. 9. 2002 od 17 Ëlensk˝ch pojiöùoven, jeû uv·dÏjÌ ökody u sv˝ch klient˘. PoËet ökod je 99 315, odhad ökod ËinÌ cca 30,6 mld. KË. PomÏr vyplacen˝ch pojistn˝ch plnÏnÌ k celkov˝m n·rodohospod·¯sk˝m ökod·m byl v p¯ÌpadÏ povodnÌ v roce 1997 zhruba jedna ku öesti (tj. 9,7 mld. KË proti 63 mld. KË). V p¯ÌpadÏ letoönÌch srpnov˝ch povodnÌ se pojiöùovny mohou na celkov˝ch ökod·ch podÌlet aû jednou t¯etinou (30,6 mld. KË k 90 ñ 100 mld. KË). (JK)

4

S

ouËasn˝ trh neûivotnÌho pojiötÏnÌ se nach·zÌ v obdobÌ p¯echodu mezi tzv. soft-market (neboli trhu s nÌzk˝mi sazbami, dostupn˝m krytÌm rizik) k tzv. hard-market (vyznaËujÌcÌm se vyööÌmi sazbami odpovÌdajÌcÌmi kapacitÏ pojistitel˘ a kryt˝m rizik˘m). Jedn· se o celosvÏtov˝ trend, zasahujÌcÌ glob·lnÏ vöechny trhy neûivotnÌho pojiötÏnÌ. Tento v˝voj m· samoz¯ejmÏ p¯Ìm˝ dopad na ukazatele ziskovosti jednotliv˝ch pojiöùoven. Aû do roku 1998 byl pokles tzv. underwriting profit (zisk dosaûen˝ pouze vlastnÌ pojiöùovacÌ Ëinnosti) kompenzov·n pomÏrnÏ vysok˝m p¯Ìjmem z investiËnÌ Ëinnosti. Dostatek kapit·lu a tato vysok· n·vratnost vedly k cel-

doplnÏna pohledem na skuteËnÈ v˝sledky na nÏkter˝ch vyspÏl˝ch trzÌch, aby vedenÌ jednotliv˝ch spoleËnostÌ bylo schopno posoudit svÈ vlastnÌ dosahovanÈ v˝sledky. S ohledem na p¯ibliûov·nÌ se naöeho pojistnÈho trhu mezin·rodnÌm standard˘m je v tomto textu up¯ednostnÏna mezin·rodnÌ terminologie s p¯Ìsluön˝m vysvÏtlenÌm pojm˘. JednÌm z klasick˝ch ukazatel˘ hospoda¯enÌ jakÈhokoliv subjektu je kapit·lov· n·vratnost (ROE ñ Return on Equity, vypoËten· jako zisk po zdanÏnÌ ku kapit·lu). P¯i hodnocenÌ tohoto ukazatele je nutnÈ provÈst rozklad v podmÌnk·ch neûivotnÌho pojiötÏnÌ.

K ziskovosti neûivotnÌho pojiötÏnÌ ñ pohled na dlouhodobÈ trendy ve svÏtÏ Ing. VladimÌr Pulchart, »esk· podnikatelsk· pojiöùovna, a.s. kovÈmu sniûov·nÌ cen pojiötÏnÌ. Po roce 1999 ovöem doölo k propadu ˙rokov˝ch sazeb a trh˘ s cenn˝mi papÌry se vöemi p¯Ìm˝mi d˘sledky na hospoda¯enÌ pojiöùoven. NavÌc tragÈdie v z·¯Ì 2001 v˝raznou mÏrou ovlivnila celkov˝ pohled na neûivotnÌ pojiötÏnÌ a v˝raznÏ zmÏnila st·vajÌcÌ dlouhodobÈ ukazatele v˝voje. KromÏ p¯Ìm˝ch ökod je to p¯edevöÌm avizovan˝ r˘st sazeb, p¯ÌsnÏjöÌ pohled pojistitel˘ a p¯edevöÌm zajistitel˘ na akceptaci rizika. Dopad tÈto ud·losti nenÌ jeötÏ plnÏ analyzov·n a promÌt· se v pr·vÏ zve¯ejÚovan˝ch v˝sledcÌch za minul˝ rok ñ proto k nÏmu nenÌ v tÈto studii p¯ihlÈdnuto z dlouhodobÈ perspektivy. P¯edkl·dan· anal˝za je

PrvnÌm z·kladnÌm faktorem ovlivÚujÌcÌm hospoda¯enÌ pojiöùovny je tzv. underwriting profit, neboli v naöich podmÌnk·ch termÌn v˝sledek technickÈho ˙Ëtu k neûivotnÌmu pojiötÏnÌ, ovöem bez v˝nos˘ z finanËnÌho umÌstÏnÌ. Vyj·d¯eno vzorcem: NPE ñ NLI ñ net commissions ñ GOE NPE = zaslouûenÈ pojistnÈ NLI = netto n·klady na pojistn· plnÏnÌ, skl·dajÌcÌ se s n·klad˘ na pojistn· plnÏnÌ minus podÌl zajistitel˘ plus minus zmÏna rezervy na pojistn· plnÏnÌ vËetnÏ IBNR. Net commissions = provize zaplacenÈ za sjedn·nÌ pojiötÏnÌ minus provize obdrûenÈ ze zajiötÏnÌ. GOE (General Operating ExpenPOJISTNÝ OBZOR • 10/2002

ses) = spr·vnÌ reûie. Zde je zvykem rozliöovat p¯ÌmÈ n·klady, alokovanÈ p¯Ìmo na jednotliv· produkËnÌ st¯ediska a n·klady nep¯ÌmÈ, tj. n·klady servisnÌch st¯edisek (finance, IT, HR, administrativa apod.) alokovanÈ dan˝m pomÏrem zpÏt na produkËnÌ st¯ediska. TÌmto opat¯enÌm lze urËit p¯esnÈ n·klady na kaûd˝ jednotliv˝ produkt a provÈst tak detailnÌ v˝poËet vöech ukazatel˘ individu·lnÌho produktu. Zde je namÌstÏ uvÈst dalöÌ ukazatele hodnocenÌ, kterÈ budou d·le pouûÌv·ny p¯i porovn·nÌ odvÏtvÌ neûivotnÌho pojiötÏnÌ. Jsou jimi zejmÈna: Loss ratio = vypoËtenÈ jako pomÏr NLI k NPE, Commission ratio = net commissions ku NPW, Expense ratio = GOE ku NPW (kde NPW = hrubÈ p¯edepsanÈ pojistnÈ minus podÌl zajistitel˘), Total expense ratio = Expense ratio + commissions ratio, a velmi d˘leûitÈ combined ratio = loss ratio + total expense ratio. Pro zajiötÏnÌ srovnatelnosti Ëesk˝ch subjekt˘ se zahraniËnÌmi pojiöùovnami je vhodnÈ proto p¯evÈst kategorie v˝kazu zisk˘ a ztr·t do mezin·rodnÌ podoby. ⁄spÏönÈ spoleËnosti bez ohledu na mezin·rodnÌ pr˘mÏry dosahujÌ underwriting profit. Tabulka 1 ukazuje vybranÈ ukazatele v pr˘mÏru let 1996ñ2000 ve vyspÏl˝ch zemÌch. UvedenÈ v˝sledky jsou pr˘mÏrem jednotliv˝ch zemÌ, jednotlivÈ spoleËnosti mohou mÌt od tÏchto dat

znaËnou odchylku. Jen na dokreslenÌ je t¯eba uvÈst, ûe expense ratia z˘st·vajÌ v poslednÌch 25 letech pomÏrnÏ stabilnÌ, pokud bereme do ˙vahy vliv sazeb na ËistÈ p¯edepsanÈ pojistnÈ. Ani technologickÈ n·klady minul˝ch let tento trend nijak v˝raznÏ neovlivnily. CÌlem technologick˝ch zlepöenÌ byly spÌöe oblasti distribuce, administrativy a vy¯izov·nÌ pojistn˝ch ud·lostÌ. Druh˝m faktorem, kter˝ spoluvytv·¯Ì v˝sledek neûivotnÌho pojiötÏnÌ, je v˝nos z finanËnÌch umÌstÏnÌ. Zde je vhodnÈ podotknout, ûe ve vÏtöinÏ zemÌ jsou finanËnÌ aktivity pojiöùoven p¯ÌsnÏ regulov·ny st·tem. Na stranÏ druhÈ investiËnÌ v˝nosy podlÈhajÌ glob·lnÌm trend˘m a tÌm se jednotlivÈ oblasti Ëi zemÏ st·vajÌ st·le vÌce srovnateln˝mi. HlavnÌmi dvÏma zdroji investiËnÌ Ëinnosti jsou jednak technickÈ rezervy (rezerva na nezaslouûenÈ pojistnÈ ñ UEPR, rezervy na pojistn· plnÏnÌ a p¯ÌpadnÏ dalöÌ z·konem stanovenÈ rezervy) a d·le vlastnÌ kapit·l pojiöùovny. TechnickÈ rezervy v souvislosti s celkov˝m posunem ekonomik od v˝robnÌch smÏrem k sektor˘m sluûeb v celkovÈm trendu nar˘stajÌ. V procentnÌm vyj·d¯enÌ podÌlu rezerv k ËistÈmu p¯edepsanÈmu pojistnÈmu. Koncem roku 2000 se toto vyj·d¯enÌ pohybovalo v rozmezÌ cca 150 ñ 200 % podle jednotliv˝ch vyspÏl˝ch zemÌ. V˝nosy finanËnÌch investic ve vybran˝ch zemÌch ukazuje tabulka 2. OpÏt se jedn· o stejnÈ ËasovÈ obdobÌ jako u p¯edchozÌ tabulky,

Tabulka 1 Ukazatel Loss ratio Expense ratio Underwriting result

USA

Velk· Brit·nie

NÏmecko

Japonsko

77,5 % 27,4 % ñ6,5 %

75,4 % 32,5 % ñ7,9 %

70,5 % 25,3 % +1,5 %

56,7 % 35,7 % +3,3 %

Pramen: Swiss Re ñ Sigma 5/2001 ï Pozn·mka: P¯ed ud·lostmi 11/9

Tabulka 2 Ukazatel Netto v˝nos fin. umÌstÏnÌ

USA

Velk· Brit·nie

NÏmecko

Japonsko

18,8 %

24,6 %

15,7 %

12,4 %

Tabulka 3 Ukazatel

USA

Velk· Brit·nie

NÏmecko

Japonsko

Pr˘mÏrn˝ ROE 1996ñ2000 V˝hled ROE V˝hled Ñunderwriting resultì V˝nos z umÌstÏnÌ rezerv

9,1 10,0 ñ3,0 6,2

10,1 10,0 0,2 5,8

2,9 9,0 12,6 5,7

3,2 9,0 2,3 5,1

POJISTNÝ OBZOR • 10/2002

porovn·nÌ k ËistÈmu p¯edepsanÈmu pojistnÈmu. Tato ˙vaha si neklade za cÌl provÈst hluböÌ rozbor finanËnÌch trh˘ a jejich p¯Ìm˝ dopad na investiËnÌ v˝nosy pojiöùoven, ale spÌöe jen poznamenat d˘leûitost tÈto oblasti na celkov˝ hospod·¯sk˝ v˝sledek jednotliv˝ch subjekt˘. Oba faktory, tvo¯ÌcÌ hospod·¯sk˝ v˝sledek neûivotnÌ pojiöùovny, jsou vz·jemnÏ propojeny. Toto propojenÌ je zp˘sobeno p¯edevöÌm ˙rokovou sazbou. V p¯ÌpadÏ vysok˝ch v˝nos˘ z finanËnÌch umÌstÏnÌ si spoleËnost m˘ûe dovolit realizovat horöÌ v˝sledky z vlastnÌ pojiöùovacÌ Ëinnosti, aniû by riskovala celkovou ztr·tu. D˘leûit˝ je pochopitelnÏ vliv obou na v˝slednou kapit·lovou n·vratnost (ROE). Podle statistick˝ch v˝poËt˘ zp˘sobuje procentnÌ n·r˘st/pokles investiËnÌho v˝nosu aû dvouprocentnÌ nar˘st/pokles ROE. Pro ilustraci m˘ûeme uvÈst, ûe bez dalöÌch vedlejöÌch vliv˘ je v˝sledkem 6 % investiËnÌho v˝nosu a Ñcombined ratiaì kolem 108, 0 znaËnÈ nep¯Ìzniv· kapit·lov· n·vratnost 5,8 %. Abychom dos·hli kapit·lovÈ n·vratnosti kolem 10 %, potom by v˝nos z investic musel b˝t 7,2 % s combined ratio 104,4. Vzhledem ke skuteËnosti, ûe v˝nosy z finanËnÌch umÌstÏnÌ jsou vÌce Ëi mÈnÏ urËeny konkrÈtnÌ situacÌ na trhu (st·tnÌ regulace neumoûÚuje zpravidla rizikovÏjöÌ transakce v tÈto oblasti), musÌme se pro dosahov·nÌ dobr˝ch v˝sledk˘ v neûivotnÌm pojiötÏnÌ zamϯit p¯edevöÌm na v˝sledek technickÈho ˙Ëtu neûivotnÌho pojiötÏnÌ (bez v˝nos˘ z finanËnÌch umÌstÏnÌ), neboli jinak na underwriting result. V ˙vodu Ël·nku je zmÌnka o souËasnÈ zmÏnÏ cyklu trhu neûivotnÌch pojiötÏnÌ. Tento fenomÈn je podrobnÏ analyzov·n v ekonomickÈ a finanËnÌ literatu¯e. Pro externÌ pozorovatele se tento cyklus m˘ûe zd·t zvl·ötnÌ, protoûe v procesu pojiötÏnÌ nenÌ mnoho fyzick˝ch aktiv a kapit·l je vysoce mobilnÌ. Z celÈ ¯ady hypotÈz je t¯eba zastavit se u skuteËnosti, ûe pojistn˝ trh se chov· racion·lnÏ s pomÏrnÏ obtÌûn˝m odhadem budoucÌho v˝voje. ⁄ËastnÌci jsou v podstatÏ konkurenceschopnÌ a vÏtöinou se rozhodujÌ racion·lnÏ. Jsou to p¯edevöÌm vnÏjöÌ vlivy, kterÈ zp˘sobujÌ cyklick˝ v˝voj. Mezi nejd˘le-

ûitÏjöÌ, kterÈ mohou zp˘sobit znaËnÈ problÈmy jsou zejmÈna: ñ n·klady vstupu na trh nebo jeho opuötÏnÌ, ñ regulaËnÌ opat¯enÌ, ñ ˙ËetnÌ charakteristiky vËetnÏ zpoûdÏn˝ch dat nebo informacÌ, ñ katastrofickÈ ud·losti, ñ neoËek·vanÈ zmÏny hodnoty ökod nebo ökodnÌ rozloûenÌ, ñ neoËek·vanÈ zmÏny ˙rokov˝ch sazeb nebo hodnoty finanËnÌch instrument˘. Tvorba cen a sazeb mnohdy nem˘ûe reagovat okamûitÏ na zmÏny, protoûe prim·rnÏ vych·zÌ z anal˝zy minul˝ch dat. Problematick· situace nast·v· v okamûiku v˝znamn˝ch zmÏn nÏkter˝ch v˝öe uveden˝ch faktor˘. P¯i prudkÈ v˝chylce trhu nejsou pojiöùovny schopny cenovÏ reagovat okamûitÏ na danou situaci. Tato opoûdÏn· reakce p¯irozenÏ vytv·¯Ì cyklick˝ v˝voj dÌky tendenci pojiöùoven provÈst ˙pravu cen vyööÌ, neû trh skuteËnÏ vyûaduje. Automaticky potom musÌ n·sledovat opaËn˝ stav, aby doölo k opÏtovnÈmu vyrovn·nÌ trhu. Pr˘mÏrnÈ trv·nÌ cyklu se pohybuje mezi 5,6 aû 7,3 lety podle jednotliv˝ch hlavnÌch trh˘ neûivotnÌho pojiötÏnÌ. Pro nejbliûöÌ budoucnost nelze oËek·vat, ûe by cyklick˝ v˝voj pojistnÈho trhu zmizel. S pokraËujÌcÌ glob·lnÌ integracÌ jednotliv˝ch trh˘ se zvyöuje korelace hlavnÌch pojistn˝ch trh˘. Cestami k dosahov·nÌ pozitivnÌch v˝sledk˘ neûivotnÌch pojiöùoven jsou diverzifikace a dokonalejöÌ ¯ÌzenÌ pojistnÈho cyklu. PodÌv·me-li se na v˝hled jednotliv˝ch klÌËov˝ch oblastÌ, oËek·van˝ ROE je mezi 9,0 ñ 10,0 a dalöÌ souvisejÌcÌ ukazatele obsahuje tabulka 3. Jsou-li tato oËek·v·nÌ re·ln·, uk·ûÌ v˝sledky koncem roku. V˝voj finanËnÌch trh˘, ˙ËetnÌ skand·ly ¯ady v˝znamn˝ch spoleËnostÌ a dalöÌ negativnÌ v˝voj prozatÌm ukazujÌ opaËn˝m smÏrem. Pojiöùovny jsou nuceny zvyöovat sazby, omezovat Ëinnost, zbavujÌ se aktiv a nÏkterÈ z trhu odch·zejÌ. Koncem Ëervence 2002 se akcie evropsk˝ch pojiöùoven propadly o 60 % ze svÈho vrcholu. Prameny: Hard Hit ñ The Economist August 3, 2002 Sigma 5/2001 ñ Swiss Re

5

Pades·t nejz·vaûnÏjöÌch p¯ÌrodnÌch katastrof ve svÏtÏ v roce 2001

N

a str·nk·ch PojistnÈho obzoru je kaûdoroËnÏ vÏnov·na pozornost p¯ehledu nejz·vaûnÏjöÌch a nejtragiËtÏjöÌch ökod, k nimû doölo vûdy v p¯edeölÈm roce na celÈm svÏtÏ. Tyto ökody je v z·sadÏ moûno rozdÏlit na ökody zp˘sobenÈ p¯ÌrodnÌmi katastrofami, tedy nez·visle na lidskÈ v˘li, a na ökody, kde lidsk˝ Ëinitel respektive jeho pochybenÌ m· v˝znamn˝ nebo p¯Ìmo rozhodujÌcÌ podÌl na vzniku ökody.

ÑMnichovsk· zajiöùovnaì publikuje kaûdoroËnÏ podrobn· a fundovan· pojedn·nÌ vÏnovan· tÈto problematice, jeû se jÌ jako zajiöùovny bezprost¯ednÏ t˝k·. N·sledujÌcÌ p¯ehled pades·ti nejvÏtöÌch ûivelnÌch katastrof a osmi ökod zp˘soben˝ch lidsk˝mi aktivitami ne˙myslnÏ nebo i zavinÏn˝ch ˙myslnÏ byl zpracov·n podle studie Annual Review: Natural Catastrophes 2001, Munich Re, 2002.

50 nejv˝znamnÏjöÌch p¯ÌrodnÌch katastrof ve svÏtÏ v roce 2001

PoËet obÏtÌ

EkonomickÈ ökody (v mil. USD)

850

100

Teploty poklesly na ñ57 ∞C. Doölo k p¯eruöenÌ z·sobov·nÌ vodou a elekt¯inou. Umrzlo a hlady pom¯elo 220 tisÌc hospod·¯sk˝ch zv̯at. Postiûeny vÌce neû 2 miliony lidÌ.

200

NejhoröÌ vlna veder za 100 let. Postiûeno p¯edevöÌm zemÏdÏlstvÌ a chov dobytka.

10

290

VelkÈ ökody na infrastruktu¯e, velkÈ ztr·ty v zemÏdÏlstvÌ.

San Salvador (El Salvador), Guatemala

853

1 500

300

Magnituda 7,7 Mw. 16 tisÌc p¯Ìpad˘ sesuvu p˘dy. 230 tisÌc budov zniËeno nebo poökozeno. äkody na infrastruktu¯e. 1 milion lidÌ bez p¯Ìst¯eöÌ.

zemÏt¯esenÌ

Indie, oblast Gujarat, P·kist·n

14 000 4 500

100

Magnituda 7,7 Mw. PoËet obÏtÌ nejspÌöe vyööÌ neû prok·z·no. VÌce neû 1 milion budov zniËen nebo poökozen. äkody na stavb·ch, pr˘myslov˝ch za¯ÌzenÌch a infrastruktu¯e.

30. 1. ñ 13. 2.

z·plavy

jihov˝chod Austr·lie, Nov˝ JiûnÌ Wales

7.

8. ñ 12. 2.

p¯ÌvalovÈ povodnÏ, st¯ednÌ, jiûnÌ a v˝chodnÌ IndonÈsie sesuvy p˘dy

8.

13. 2.

zemÏt¯esenÌ

z·pad El Salvadoru

315

9.

28. 2.

zemÏt¯esenÌ

USA: st·t Washington, Seattle

1

10.

b¯ezen ñ listopad

sucha, vlna veder sever, severov˝chod a severoz·pad »Ìny

11.

b¯ezen ñ listopad

extrÈmnÌ sucha

st¯ednÌ, jiûnÌ a jihov˝chodnÌ Õr·n

12.

6. ñ 14. 3.

z·plavy

MaÔarsko, Ukrajina, Rumunsko

6

15

13.

24. 3.

zemÏt¯esenÌ

jih Japonska

2

500

128

Magnituda 6,7 Mw. äkody na obydlÌch a infrastruktu¯e.

14.

duben ñ kvÏten

z·plavy

sever Francie, Pikardie, Somma

100

75

NejhoröÌ z·plavy v Pikardii za 80 let. Mnoho dom˘ pod vodou po ¯adu t˝dn˘.

15.

6. ñ 12. 4.

prudkÈ bou¯e, krupobitÌ

USA, st·t Missouri, Kansas City

2 500

1 900

PrudkÈ bou¯e tak¯ka v celÈm st·tÏ. NejdraûöÌ pojiötÏnÈ krupobitÌ v historii. Poökozeny tisÌce dom˘, provoz˘, vozidel.

16.

30. 4. ñ 1. 5.

USA, st·ty Iowa, Minnesota, prudkÈ bou¯e, torn·da, krupobitÌ Wisconsin, Nebraska

650

485

Poökozeny budovy, vozidla a infrastruktura.

17.

kvÏten

Rusko, Sibi¯ z·plavy doprov·zenÈ ledov˝mi bariÈrami

18.

2. ñ 3. 5.

krupobitÌ

v˝chod äpanÏlska, Valencia

19.

8. 5.

prudkÈ bou¯e, sesuvy p˘dy

Portorico

20.

5. ñ 17. 6.

tropick· bou¯e Allison

USA: st·ty Texas, Louisiana, 25 Florida, Mississippi, Pennsylvania, New Jersey

6 000

3 500

RekordnÌ sr·ûky. Poökozeno vÌce neû 100 tisÌc vozidel. Zaplaveny tisÌce budov. TÏûce poökozeno TexasskÈ lÈka¯skÈ centrum.

21.

9. ñ 12. 6.

prudkÈ bou¯e, torn·da

USA: st·ty Wisconsin, Minnesota, Iowa, Illinois, North Dakota

450

335

ZniËeny tisÌce dom˘ a provoz˘. 70 tisÌc lidÌ z˘stalo bez elekt¯iny.

22.

23. 6.

zemÏt¯esenÌ, vlny tsunami

jih Peru

100 ñ 300

50

Poökozeno nebo zniËeno 55 tisÌc dom˘. äkody na pr˘myslov˝ch podnicÌch a v p¯Ìstavu.

6

».

Datum

Ud·lost

Oblast

1.

leden ñ ˙nor

extrÈmnÏ ledovÈ poËasÌ, snÏhovÈ bou¯e

Rusko, »Ìna, Mongolsko, Afganistan

2.

leden ñ duben

vlna veder

jih a v˝chod NovÈho ZÈlandu

3.

7. ñ 11. 1.

siln· zima

z·pad JiûnÌ Koreje

4.

13. 1.

zemÏt¯esenÌ a sesuvy p˘dy

5.

26. 1.

6.

100

PojiötÏnÈ ökody (v mil. USD)

Podrobnosti o p¯ÌrodnÌ katastrofÏ

130

RekordnÌ sr·ûky. äkody na budov·ch a stavb·ch.

10

äkody v zemÏdÏlstvÌ. Postiûeno 145 tisÌc lidÌ. Magnituda 6,5 Mw. ZnaËnÈ ökody na stavb·ch.

2 000

305

Magnituda 6,8 Mw. NejhoröÌ zemÏt¯esenÌ za 50 let. ZnaËnÈ pr˘myslovÈ ökody. P¯eruöeno z·sobov·nÌ vodou. ZemÏdÏlskÈ ökody. Postiûeno 22 milion˘ kus˘ dobytka.

250

T¯etÌ rok ˙mornÈho sucha za sebou. ZemÏdÏlskÈ ökody. Postiûeno velkÈ mnoûstvÌ dobytka.

1

7

2

75

Postiûeny stovky mÏst a vesnic. ZemÏdÏlskÈ ökody.

175

NejhoröÌ ledovÈ z·plavy za 100 let. TisÌce dom˘ poökozeny nebo zniËeny. VelkÈ ökody na infrastruktu¯e. Z poökozenÈ ropnÈ n·drûe uniklo 200 tun ropy.

50

äkody na ovocn˝ch plant·ûÌch a vinohradech.

145

Strûeny ËetnÈ mosty a silnice.

POJISTNÝ OBZOR • 10/2002

Oblast

PoËet obÏtÌ

EkonomickÈ ökody (v mil. USD)

PojiötÏnÈ ökody (v mil. USD)

Podrobnosti o p¯ÌrodnÌ katastrofÏ

24. ñ 25. 6. tajfun Chebi

Taiwan, »Ìna

160

425

120

Poryvy aû do 225km/hod. äkody v pr˘myslu a v oblasti rybolovu.

24.

Ëervenec ñ z·plavy srpen

Indie, oblast Orissa

150

90

NejtÏûöÌ sr·ûky za 40 let. Postiûeno 16 tisÌc vesnic. StatisÌce dom˘ poökozeny nebo zniËeny. Zaplavena ˙roda na 7 tisÌcÌch km ËtvereËnÌch.

25.

1. ñ 10. 7.

tajfun Durian

»Ìna, Vietnam

60

500

DeötÏ doprov·zenÈ bou¯Ì. äkody na pr˘myslu a v oblasti rybolovu.

26.

6. ñ 8. 7.

prudkÈ bou¯e, torn·da, p¯ÌvalovÈ povodnÏ

NÏmecko, It·lie, Francie

25

500

200

RekordnÌ sr·ûky. äkody na infrastruktu¯e. P¯eruöena dod·vka elekt¯iny.

27.

6. ñ 8. 7.

tajfun Utor

FilipÌny, »Ìna

188

330

20

Uzav¯en kontejnerov˝ p¯Ìstav a obchodnÌ trhy. Postiûeno 6 milion˘ lidÌ.

28.

14. ñ 15. 7. p¯ÌvalovÈ povodnÏ st¯ednÌ a severnÌ JiûnÌ Korea

52

140

29.

24. ñ 25. 7. p¯ÌvalovÈ povodnÏ, sever, severoz·pad a st¯ed P·kist·nu sesuvy p˘dy

200

30.

24. ñ 31. 7. povodnÏ

Polsko, SlovaË

26

700

30

ÿeky se vylily z b¯eh˘, strhly mosty. äkody na plynovodech a velkÈ ztr·ty v zemÏdÏlstvÌ.

31.

30. 7. ñ 1. 8.

tajfun Toraji

v˝chod a st¯ed Taiwanu, »Ìna

200

280

20

äkody na budov·ch a vozidlech. 200 tisÌc dom·cnostÌ bez elekt¯iny.

32.

srpen ñ z·¯Ì

povodnÏ

NigÈrie, S˙d·n, »ad

210

5

ZniËeny desetitisÌce dom˘. äkody na infrastruktu¯e a v zemÏdÏlstvÌ.

33.

srpen ñ ¯Ìjen

povodnÏ

jih, st¯ed a sever Vietnamu, Kambodûa

441

120

NejhoröÌ povodnÏ ve Vietnamu za 50 let. Zaplaveno 1,3 milionu staveb. VelkÈ ökody v zemÏdÏlstvÌ.

34.

3.8.

velkÈ bou¯e, krupobitÌ

jih NÏmecka, Polsko, »esko

1

300

35.

8. 8. ñ 6. 9. povodnÏ

sever, severov˝chod a jih Thajska

177

25

36.

21. ñ 23. 8. tajfun Pabuk

st¯ed a z·pad Japonska

8

800

37.

z·¯Ì

severov˝chod Indie

150-250 10

38.

10. ñ 13. 9. tajfun Damas

Japonsko, Tokyo

5

500

39.

16. 9.

prudkÈ bou¯e, sesuvy p˘dy

jih It·lie, Neapol

2

100

40.

17. ñ 19. 9. tajfun Nari

sever, severov˝chod a st¯ed Taiwanu

93

800

41.

19. ñ 25. 9. sesuvy p˘dy, povodnÏ

st¯ed, jih a severoz·pad »Ìny 27

300

42.

23. ñ 24. 9. hurik·n Juliette

z·pad a jih Mexika

8

400

43.

¯Ìjen ñ listopad

z·pad, severoz·pad a jihov˝chod Argentiny

1

250

NejhoröÌ povodnÏ v historii provincie Buenos Aires. Zasaûeno 50 tisÌc km ËtvereËnÌch zemÏdÏlskÈ p˘dy. äkody na infrastruktu¯e.

44.

4. ñ 11. 10. hurik·n Iris

St¯ednÌ Amerika, Belize

29

250

N·razov˝ vÌtr aû 225 km/hod. VÌce neû 13 tisÌc dom˘ poökozeno nebo zniËeno. P¯eruöeny dod·vky elekt¯iny a vody.

45.

30. 10. ñ 5. 11.

Karibik, Kuba, Bahamy, St¯ednÌ Amerika

16

1 000

46.

7. ñ 12. 11. cyklon Lingling

Vietnam, FilipÌny

300

80

VelkÈ ökody v oblasti rybolovu a v zemÏdÏlstvÌ.

47.

9. ñ 13. 11. povodnÏ

AlûÌrsko, AlûÌr Bab el Oued

750

300

NejhoröÌ povodnÏ za 40 let. P¯Ìvaly bl·ta. TisÌce dom˘ poökozeny nebo zniËeny.

48.

3. 12.

prudk· bou¯e

Austr·lie, Nov˝ JiûnÌ Wales

2

50

49.

24. ñ 26. 12.

prudk· bou¯e

jihov˝chod BrazÌlie, Rio de Janeiro

55

45

50.

25. 12. 01 ñ 4. 1. 02

poû·ry buöe

Austr·lie: Sydney

».

Datum

23.

Ud·lost

povodnÏ

povodnÏ

hurik·n Michelle

Zatopeno 60 tisÌc dom˘ a stovky vozidel. NejvÏtöÌ sr·ûky za 100 let.

50

200

N·razov˝ vÌtr aû 125 km/hod. VÌce neû 13 tisÌc dom˘ a staveb poökozeno nebo zniËeno. P¯eruöeny dod·vky elekt¯iny a vody. Zasaûeno 33 provinciÌ. äkody v zemÏdÏlstvÌ a na hospod·¯sk˝ch zv̯atech.

500

Paralyzov·n automobilov˝ pr˘mysl. VelkÈ ökody na infrastruktu¯e. Postiûeny tisÌce vesnic, nÏkterÈ ˙plnÏ odtrûeny od ostatnÌch.

300

Postiûen automobilov˝ pr˘mysl. äkody na infrastruktu¯e. Poökozeny domy a vozidla. P¯eruöena dod·vka elekt¯iny a vody.

500

PrudkÈ deötÏ. ZaplavenÈ stanice metra po nÏkolik t˝dn˘ mimo provoz. Pr˘myslovÈ ökody. Milion dom·cnostÌ bez elekt¯iny. ZniËeno 50 tisÌc dom˘. äkody na infrastruktu¯e a v zemÏdÏlstvÌ.

150

200

35

Rychlost vÏtru aû 230 km/hod., mo¯skÈ vlny aû 5 metr˘ vysokÈ. Uzav¯eny p¯Ìstavy, p¯eruöen turistick˝ ruch.

Hurik·n 4. kategorie. NejtÏûöÌ bou¯e na KubÏ za 40 let. Poökozeno nebo zniËeno 50 tisÌc dom˘. VelkÈ ökody na zemÏdÏlstvÌ a hospod·¯skÈm zv̯ectvu. Evakuov·no 800 tisÌc lidÌ.

Kroupy o pr˘mÏru aû 5 cm. äkody na sklenÌcÌch. ÿeky se vylily z b¯eh˘. VÌce neû 200 dom˘ zniËeno.

35

VÌce neû 100 poû·r˘. ZniËeno 160 dom˘. äkody na hospod·¯skÈm zv̯ectvu. P¯ipravil: Ing. Michal äkorpil

POJISTNÝ OBZOR • 10/2002

7

M

ezin·rodnÌ unie n·mo¯nÌch pojistitel˘ (International Union of Marine Insurers ñ IUMI) byla zaloûena v roce 1874. Je tak nejstaröÌ a nejdÈle trvajÌcÌ sdruûenÌ zaloûenÈ na mezin·rodnÌ spolupr·ci v oblasti pojiötÏnÌ. V souËasnÈ dobÏ m· 52 plnopr·vn˝ch Ëlen˘ a 2 p¯idruûenÈ. »leny jsou n·rodnÌ sdruûenÌ pojistitel˘ (asociace), zab˝vajÌcÌ se n·mo¯nÌm a dopravnÌm pojiötÏnÌm z vÌce neû 50 zemÌ celÈho svÏta. V souËasnÈ dobÏ je prezidentem IUMI pan R. deSimone, p¯edstavitel St. Paul Insurance Company, New York, USA (volen vûdy na jeden rok s moûnostÌ opakovanÈ volby). Gener·lnÌm tajemnÌkem unie je pan Stephan Peller se sÌdlem v Zugu, äv˝carsko.

problÈmy spojenÈ s bezpeËnou p¯epravou, z·chranou na mo¯i. Ukazovalo se ËÌm d·l nalÈhavÏji, jak ˙Ëeln· je v˝mÏna zkuöenostÌ v tÈto oblasti, kter· napom·h· rozvoji zdravÈho prost¯edÌ, jak d˘leûitÈ je mÌt zastoupenÌ pojiöùoven v r˘zn˝ch p¯Ìstavech svÏta, kudy proch·zÌ pojiötÏnÈ zboûÌ a v p¯ÌpadÏ jeho ztr·ty nebo poökozenÌ je nezbytn· jeho objektivnÌ expertiza, jak je v˝znamn· bezpeËn· konstrukce lodÌ a jejich klasifikace. Modelem IUMI se stala n·rodnÌ sdruûenÌ nÏmeck˝ch hansovnÌch mÏst a p¯Ìstav˘, zejmÈna pak SdruûenÌ n·mo¯nÌch pojistitel˘ Hamburgu (Verein Hamburger

i ve skandin·vsk˝ch zemÌch a Rusku. 10. Ëervence 1873 se pan Friedrich Buschius, ¯editel pojiöùovny Fortuna Allgemeine Versicherungs-Aktiengesellschaft, BerlÌn a pan Wilhelm Kley, gener·lnÌ ¯editel pojiöùovny Rheinisch-Westf‰lischer Lloyd Transport Versicherung, Mˆnchengladbach obr·tili dopisem na svÈ kolegy v EvropÏ a vyzvali je ke sch˘zce, jejÌû cÌl charakterizovali jako Ñdiskuse o spoleËn˝ch z·jmech a snahu dos·hnout spoleËnÈ principy prov·dÏnÌ obchod˘ì. Bez ohledu na kritiku nÏkter˝ch kruh˘ p¯ijalo pozv·nÌ 31 z·stupc˘ (nÏkte¯Ì zastupovali vÌce spoleËnostÌ) ze 39 spoleËnostÌ

bude probÌhat v odborn˝ch komisÌch a bude je ¯Ìdit gener·lnÌ tajemnÌk. PoË·tky IUMI byly spojeny p¯edevöÌm s ˙silÌm o spoleËnÈ ¯eöenÌ nÏkter˝ch pr·vnÌch problÈm˘. IUMI se tak aktivnÏ podÌlela na vytvo¯enÌ: ñ Bremsk˝ch podmÌnek n·mo¯nÌho pojiötÏnÌ ñ 1875, ñ DoplÚk˘ k Hambursk˝m podmÌnk·m n·mo¯nÌho pojiötÏnÌ ñ 1881, ñ Vöeobecn˝ch podmÌnek pro n·mo¯nÌ pojiötÏnÌ ñ 1919, ñ Pravidel pro v˝poËet ökod spoleËnÈ hav·rie na vnitrozemsk˝ch plavebnÌch cest·ch, kter· slouûila jako podklad k p¯ijetÌ

a 4 zemÌ (NÏmecka, Rakouska, Ruska a ävÈdska). PrvnÌ sch˘zka, jejÌû ˙ËastnÌci rozhodli o jmÈnu asociace, se konala ve dnech 8. ñ 11. ledna 1874. PrvnÌm presidentem IUMI byl zvolen Gustav Hartmann z Victoria Versicherung, Berlin. Za sv˘j cÌl ˙ËastnÌci prohl·sili: Ñ...zastupovat, chr·nit a podporovat z·jmy a zlepöit technickÈ parametry pojiötÏnÌ: sazby, podmÌnky, pravidla likvidace pojistn˝ch ud·lostÌ, kultivovat vztahy mezi Ëleny a vyvÌjet ˙silÌ k eliminaci nezdravÈ konkurenceì. ⁄ËastnÌci poloûili takÈ z·klady k vnit¯nÌ struktu¯e asociace rozhodnutÌm, ûe se budou sch·zet kaûdoroËnÏ, ûe pr·ce v mezidobÌ

z·kona o vnitrozemskÈ plavbÏ v NÏmecku v roce 1895, ñ PodmÌnek pojiötÏnÌ n·mo¯nÌch lodÌ v roce 1911. Koncem 19. stoletÌ byla vÏnov·na pozornost podmÌnk·m p¯epravy zboûÌ po souöi, zejmÈna p¯eshraniËnÌ ûelezniËnÌ p¯epravÏ, kter· vy˙stila v p¯ijetÌ BernskÈ konvence o ûelezniËnÌ p¯epravÏ v roce 1890. P¯elom 19. a 20. stoletÌ p¯inesl revoluËnÌ zmÏny v n·mo¯nÌ p¯epravÏ: plachetnice byly nahrazeny parnÌky, d¯evÏnÈ lodÏ ûelezn˝mi, pozdÏji ocelov˝mi, jejich ton·û a velikost se zvÏtöovala, hodnoty p¯epravovanÈho zboûÌ rostly.

Mezin·rodnÌ unie n·mo¯nÌch pojistitel˘ JUDr. Vlastimil Uzel, »esk· pojiöùovna a. s. Koncem minulÈho stoletÌ, v roce 1999, si IUMI p¯ipomnÏla 125 let svÈ existence, p¯eruöenÈ pouze v letech 1914 ñ 1918 prvnÌ svÏtovou v·lkou a v letech 1938 ñ 1945 druhou svÏtovou v·lkou. Stalo se tak v BerlÌnÏ, kter˝ byl nejen prvnÌm mÌstem zased·nÌ tÈto organizace v roce 1874, ale hostil jejÌ ˙ËastnÌky i v roce 1879 a v roce 1984 p¯i jubilejnÌm stÈm v˝roËÌ a naposledy pak v roce 1999. Druh· polovina devaten·ctÈho stoletÌ charakterizovan· rozvojem pr˘myslovÈ v˝roby a mezin·rodnÌho obchodu byla p¯irozenou z·kladnou rozmachu n·mo¯nÌ a ¯ÌËnÌ p¯epravy zboûÌ, r˘stu n·mo¯nÌch a ¯ÌËnÌch flotil, pot¯eby ¯eöit

8

Assecuradeure), ale i L¸becku a ätÏtÌna, ve Francii ⁄st¯ednÌ v˝bor n·mo¯nÌch pojistitel˘ Francie (ComitÈ Central des Assureurs Maritimes de France), ve SpojenÈm kr·lovstvÌ Asociace liverpoolsk˝ch pojistitel˘ (Liverpool Underwritersí Association). PodobnÈ sdruûenÌ vzniklo i v r·mci Rakouska-Uherska pod n·zvem ÷sterreichischer Lloyd, v USA fungoval Board of Underwriters of New York a Board of Underwriters of San Francisco, kterÈ se koncem 19. stoletÌ spojily v American Institute of Marine Underwriters, kter˝ p˘sobÌ dodnes. Ve druhÈ polovinÏ 19. stoletÌ byly podobnÈ aktivity zaznamen·ny

POJISTNÝ OBZOR • 10/2002

Vzr˘stal poËet n·mo¯nÌch nehod, kterÈ vyûadovaly vyöet¯enÌ okolnostÌ jejich p¯ÌËin, ukazovalo se, ûe ne vöechny lodÏ splÚujÌ p¯edpokl·danÈ parametry bezpeËnosti p¯epravy po mo¯i jak pro lidskÈ ûivoty, tak pro p¯epravovan˝ n·klad. NebezpeËÌ mo¯e v podobÏ hurik·n˘, torn·d, deötÏ, vlhkosti, nebezpeËÌ ledu, ale i p¯epravy speci·lnÌch druh˘ n·klad˘ (obilniny, d¯evo, tekut˝ substr·t), p¯in·öely novÈ zkuöenosti a pot¯eby jejich ¯eöenÌ na mezin·rodnÌ ˙rovni. To vöe byly podnÏty, kter˝mi se IUMI jako nest·tnÌ profesnÌ organizace pojistitel˘ zab˝vala. Za zmÌnku stojÌ jejÌ ˙silÌ, kterÈ vedlo v UK a NÏmecku ke z¯ÌzenÌ soud˘ ke zkoum·nÌ n·mo¯nÌch nehod obchodnÌch lodÌ. V roce 1879 zaËala IUMI pravidelnÏ zve¯ejÚovat statistiku nehod na mo¯i s uvedenÌm p¯ÌËin, ton·ûe a st·¯Ì lodÌ. IUMI mÏla v˝razn˝ vliv na klasifikaËnÌ spoleËnosti, kterÈ postupnÏ rozöi¯ovaly sv˘j vnitrost·tnÌ z·jem o vliv na mezin·rodnÌ spolupr·ci s ˙silÌm o sjednocenÌ pravidel. Kolize ÑnepotopitelnÈhoì Titaniku s ledovcem dne 4. 4. 1912, kter˝ byl pojiötÏn p¯ev·ûnÏ na britskÈm pojistnÈm trhu, v jehoû r·mci nejvÏtöÌ podÌl nesly Lloydís syndik·ty za bezprecedentnÌ sazbu 0,72 %, p¯inesla vedle tragickÈ ztr·ty 1493 lidsk˝ch ûivot˘ i velk˝ tlak na zv˝öenÌ bezpeËnosti plavby a zv˝öenÌ sazeb pojistnÈho. Sestersk· loÔ Olympic pak byla pojiötÏna za sazbu 2 %. Jiû v roce 1913 byla svol·na mezin·rodnÌ konference, zab˝vajÌcÌ se ochranou lidsk˝ch ûivot˘ na mo¯i. VypuknutÌm 1. svÏtovÈ v·lky se vöak jejÌ jedn·nÌ zkomplikovalo. Mezin·rodnÌ ˙mluva o ochranÏ lidskÈho ûivota na mo¯i byla p¯ijata aû 31. 5. 1929 ratifikacÌ 18 pob¯eûnÌmi st·ty Evropy. IUMI se zab˝vala zvl·ötnÌmi podmÌnkami o vhodnosti p¯epravy r˘zn˝ch druh˘ zboûÌ na palubÏ, o nutnosti jin˝ch p¯epravovat je pouze v podpalubÌ, zvl·ötnÌmi podmÌnkami p¯epravy d¯eva, bavlny, cementu aj. IUMI p˘vodnÏ obsahovala i problematiku pojiötÏnÌ letadel a leteckÈ p¯epravy z·silek a na prvnÌm pov·leËnÈm zased·nÌ IUMI POJISTNÝ OBZOR • 10/2002

v roce 1924 v Baden Badenu byl vytvo¯en zvl·ötnÌ v˝bor pro leteckÈ pojiötÏnÌ. Toto uspo¯·d·nÌ vöak mÏlo pomÏrnÏ kr·tkÈ trv·nÌ. V roce 1929 byla vytvo¯ena leteck˝mi dopravci Mezin·rodnÌ asociace leteckÈho provozu, zn·m· pod zkratkou IATA, jejÌmû v˝sledkem byly: ñ ⁄mluva o sjednocenÌ urËit˝ch pravidel vztahujÌcÌch se k leteckÈ p¯epravÏ, zn·m· pod n·zvem Varöavsk· mezin·rodnÌ ˙mluva 1929 a ñ ⁄mluva o sjednocenÌ urËit˝ch pravidel vztahujÌcÌch se preventivnÏ k letadl˘m, zn·m· pod n·zvem ÿÌmsk· ˙mluva 1933. Tyto okolnosti vedly k rozhodnutÌ v˝roËnÌho zased·nÌ IUMI v Montreux v roce 1933 na z·kladÏ n·vrhu v˝boru pro leteckÈ pojiötÏnÌ, oddÏlit leteckÈ pojiötÏnÌ od n·mo¯nÌho. Brzy potÈ byla 4. 7. 1934 zaloûena Mezin·rodnÌ asociace leteck˝ch pojistitel˘ IUAI. IUMI, zejmÈna v prvnÌ polovinÏ 20. stoletÌ, vÏnovala pozornost i problematice zajiötÏnÌ. V roce 1924 byla uzav¯ena dohoda o ¯eöenÌ spor˘ v zajiötÏnÌ formou arbitr·ûnÌch ¯ÌzenÌ. Takto vznikl· arbitr·ûnÌ pravidla pro spory vznikajÌcÌ ze zajistn˝ch smluv byla modifikov·na v letech 1928 a 1936 a stala se fakticky n·strojem ¯eöenÌ p¯edmÏtn˝ch spor˘ profesion·ly bez ˙Ëasti ¯·dn˝ch obecn˝ch soud˘, kterÈ nemohly mÌt pot¯ebnou odbornou kvalifikaci. Jiû v roce 1936 se staly aktu·lnÌmi diskuze a n·vrhy na jednotnÈ posouzenÌ pojiötÏnÌ v·leËn˝ch rizik. Tehdy se formulovala tzv. Waterborne Clause o podmÌnk·ch pojistitelnosti v·leËn˝ch rizik a ËasovÈm omezenÌ (Cancellation Clause), ale i v˝luka krytÌ nap¯. Ñztr·t na v·zeì p¯epravovanÈho sypkÈho zboûÌ nebo Ñp¯irozen˝chì ˙bytk˘ nÏkter˝ch druh˘ p¯epravovanÈho n·kladu. V tÈ dobÏ ûila Evropa v obavÏ p¯ed v·leËn˝m nebezpeËÌm. PoslednÌ zased·nÌ IUMI se konalo v z·¯Ì 1938 v Baden Badenu. P¯edpokl·danÈ zased·nÌ v z·¯Ì 1939 v Aix-les-Bains se jiû neuskuteËnilo. V roce 1939 ËÌtala IUMI 203 Ëlensk˝ch pojiöùoven z 24 zemÌ. Z »eskoslovenska bylo zastoupeno 8 pojiöùoven.

Po v·lce doölo z logick˝ch d˘vod˘ k oslabenÌ vlivu p˘vodnÌch nÏmeck˝ch p¯edstavitel˘ v IUMI. PrvnÌ pov·leËnÈ zased·nÌ IUMI se konalo ve övÈdskÈm p¯Ìmo¯skÈm st¯edisku Saltsjˆbaden v kvÏtnu 1946. Z˙Ëastnilo se ho 13 n·mo¯nÌch asociacÌ z 11 zemÌ. Do Ëela byl opÏt potvrzen äv˝car Carl Briner, zast·vajÌcÌ funkci prezidenta v letech 1937 ñ 1954. V˝znamn˝m rozhodnutÌm tohoto zased·nÌ byla zmÏna struktury ËlenstvÌ. IUMI se znovu vr·tila k p˘vodnÌ myölence ËlenstvÌ n·rodnÌch asociacÌ. Na z·¯Ì 1946 bylo do Zurichu svol·no ¯·dnÈ zased·nÌ IUMI. Mezi pozvan˝mi ˙ËastnÌky byli i z·stupci z »eskoslovenska. Zurich se pro dalöÌ obdobÌ stal ofici·lnÌm sÌdlem IUMI. Od roku 1949 se IUMI opÏt vracÌ ke svÈ ñ po organizaËnÌch a pr·vnÌch zmÏn·ch ñ profesion·lnÌ funkci. Soust¯eÔuje se na tÈmata z·brany ökod, p¯epravy po R˝nu, Dunaji, pojiötÏnÌ ¯ÌËnÌho kaska, svobody pojiötÏnÌ, bankovnÌch klausulÌ, spoleËnÈ hav·rie na ¯ek·ch a na mo¯i. V roce 1951 nav·zala IUMI kontakty a zÌskala konzultaËnÌ statut Hospod·¯skÈ a soci·lnÌ rady OSN (Economic and Social Council ñ ECOSOC). V tomtÈû roce takÈ z¯izuje V˝bor pro svobodu pojiöùov·nÌ (Freedom of Insurance Committee ñ FOIC), kter˝ se zab˝v· omezenÌmi vytv·¯en˝mi n·rodnÌ legislativou v oblasti v˝bÏru pojistitele v mezin·rodnÌm obchodÏ, v mÏnovÈ oblasti, skl·d·nÌ depozit a r˘stu celkov˝ch n·klad˘ zahraniËnÏ obchodnÌch operacÌ. To umoûnilo ˙zkou spolupr·ci IUMI s GATT ñ Vöeobecnou dohodou o clech a obchodu, v roce 1995 zaËlenÏnou do SvÏtovÈ obchodnÌ organizace (World Trade Organization ñ WTO). V roce 1954 doch·zÌ k jedn·nÌ o tÏchto ot·zk·ch s Mezin·rodnÌm mÏnov˝m fondem (International Monetary Found ñ IMF). Od roku 1955 zahajuje IUMI pravidelnÈ kontakty a konzultace s Mezin·rodnÌ obchodnÌ komorou (International Chamber of Commerce ñ ICC), zÌsk·v· statut pozorovatele Mezin·rodnÌ n·mo¯nÌ konzultativnÌ organizace (International Maritime Consultative Or-

ganization ñ IMCO), p¯ejmenovanou v roce 1982 na Mezin·rodnÌ n·mo¯nÌ organizaci ñ IMO. PotÈ, co byl vytvo¯en v roce 1953 Evropsk˝ v˝bor pojiötÏnÌ (ComitÈ EuropÈen des Assurance ñ CEA), doch·zÌ k dohodÏ o zamϯenÌ obou organizacÌ v evropskÈm kontextu: CEA se zamÏ¯Ì na obecnÈ problÈmy pojistn˝ch odvÏtvÌ, IUMI se bude vÏnovat pojistnÏ technick˝m ot·zk·m. PotÈ, co v roce 1964 byla zaloûena Konference OSN pro obchod a rozvoj (United Nations Conference on Trade and Development ñ UNCTAD), IUMI byla poû·d·na o spolupr·ci. Od poË·tk˘ IUMI existujÌcÌ spolupr·ce s Mezin·rodnÌm n·mo¯nÌm v˝borem (ComitÈ Maritime International ñ CMI), mezin·rodnÌ asociacÌ pro n·mo¯nÌ pr·vo zaloûenou v roce 1897, pokraËovala i po druhÈ svÏtovÈ v·lce. K dalöÌm organizacÌm, s nimiû jsou udrûov·ny kontakty a spolupr·ce pat¯Ì: ñ International Chamber of Shipping (ICS) a ñ International Group of P&I Clubs. Obsah pr·ce v˝bor˘ a ot·zky z·jmu IUMI vypl˝valy nejen z osobnÌch aktivit a n·zor˘ vedoucÌch osobnostÌ n·mo¯nÌho a dopravnÌho pojiötÏnÌ, ale p¯edevöÌm z d˘sledk˘ technickÈho a technologickÈho v˝voje a nep¯Ìzniv˝ch ökodnÌch ud·lostÌ. A tak nenÌ divu, ûe mezi Ñtopic points of IUMI agendaì pat¯ila problematika ztr·t z·silek a jejich poökozenÌ, skladov·nÌ a rizika s tÌm spojen·, poû·ry na lodÌch, z·brana ökod, uûÌv·nÌ kontejner˘ a rizika s tÌm spojen·, bezpeËnost cesty po ¯ece Sv. Vav¯ince v zimnÌm obdobÌ, p¯eprava osobnÌch aut lodÌ z Japonska do USA aj. Jiû v roce 1954 se IUMI zaËala zab˝vat nukle·rnÌmi riziky a jejÌ z·jem byl pak umocnÏn uvedenÌm do provozu prvnÌ americkÈ obchodnÌ lodi SAVANNAH v roce 1962 na jadern˝ pohon a o dva roky pozdÏji nÏmeckÈ v˝zkumnÈ lodi OTTO HAHN. PotopenÌ lodi ANDREA DORIA pro p¯epravu osob dne 26. 7. 1956 u v˝chodnÌho pob¯eûÌ USA bylo po TITANICU dalöÌm d˘kazem neexistence

9

Ñnepotopiteln˝chì lodÌ. Pro IUMI to bylo podnÏtem k p¯ezkoum·nÌ bezpeËnostnÌch pravidel a k opat¯enÌm k bezpeËnÈ plavbÏ na mo¯i. Rozmach tÏûby nafty a plynu z mo¯skÈho dna vyvolal pot¯ebu zab˝vat se podmÌnkami pojiötÏnÌ vrtn˝ch souprav, jejich konstrukce, p¯epravy a provozu, ale i moûnostmi zneËiötÏnÌ mo¯e ropn˝mi produkty. NajetÌ tankeru TORREY CANYON na skaliska Seven Stones dne 18. 3. 1967, jejÌ rozlomenÌ a n·slednÈ potopenÌ britskou arm·dou ke snÌûenÌ dopadu zneËiötÏnÌ mo¯e ropou jen d·le umocnilo z·vaûnost diskusÌ IUMI na tÈma rozsahu pojiötÏnÌ a odpovÏdnosti nov˝ch typ˘ lodÌ oznaËovan˝ch VLCC ñ Very Large Crude Carriers (velkÈ lodÏ p¯epravujÌcÌ ropu). Jak to v ûivotÏ b˝v·, nez˘stalo pouze u jednÈ katastrofy. Dne 17. 3. 1978 ztroskotal u pob¯eûÌ BretanÏ tanker AMOCO CADIZ s 223 000 tunami ropy v ˙trob·ch, dne 24. 3. 1989 tanker EXXON VALDEZ, jehoû 33 000 tun ropy zamo¯ilo skoro 2000 km pob¯eûÌ Aljaöky. PodnÏty IUMI a n·slednÏ jejÌ p¯Ìtomnost v roli pozorovatele na diplomatick˝ch konferencÌch IMCO umoûnily p¯ijmout dvÏ v˝znamnÈ mezin·rodnÌ ˙mluvy: ñ Mezin·rodnÌ ˙mluvu o civilnÌ odpovÏdnosti za ökody vzniklÈ zneËiötÏnÌm ropou (CLC) z roku 1969, kter· vstoupila v ˙Ëinnost dne 19. 6. 1975 a ñ Mezin·rodnÌ ˙mluva o vytvo¯enÌ mezin·rodnÌho fondu ke krytÌ ökod zneËiötÏnÌm ropou z roku 1971, kter· vstoupila v ˙Ëinnost dne 10. 10. 1978. NavÌc ud·losti umoûnily vznik dvou soukrom˝ch odpovÏdnostnÌch reûim˘ za ökody takto vzniklÈ: a) dobrovoln· dohoda majitel˘ tankov˝ch lodÌ, t˝kajÌcÌ se odpovÏdnosti za zneËiötÏnÌ ropou, ˙Ëinn· ode dne 6. 10. 1969 a zn·m· pod zkratkou TOVALOP a b) smlouva t˝kajÌcÌ se vnit¯nÌho dodatku k odpovÏdnosti tanker˘ za zneËiötÏnÌ ropou, zn·m· pod oznaËenÌm CRISTAL, kter· se stala ˙Ëinnou dne 1. 4. 1971 a zavazuje naftovÈ spoleËnosti jako majitele ropy p¯epravovanÈ tankery.

10

PotopenÌ ubytovacÌ platformy ALEXANDER L. KIELLLAND v naftovÈm poli Ekofish u norskÈho pob¯eûÌ dne 27. 3. 1980 se ökodou p¯es USD 80 mil. a v˝buch a zniËenÌ ropnÈ vrtnÈ soupravy PIPER ALPHA severov˝chodnÏ od pob¯eûÌ Skotska s pojistn˝m plnÏnÌm p¯es 1,5 miliardy USD napovÏdÏly komplexnost a glob·lnost tÏchto ud·lostÌ pro pojiöùovacÌ pr˘mysl. Do problematiky tohoto druhu vedle pojiötÏnÌ lodÌ, odpovÏdnosti z jejich provozu a do Ñoffshoreì rizik vstupujÌ n·hle i pojiötÏnÌ poû·rnÌ a strojnÌ, ale i ûivotnÌ, d˘chodov· a jin·. Rozsah ökod zp˘soben˝ch nehodou lodi TORREY CANYON a dalöÌch otev¯el problÈmy daleko hluböÌ a öiröÌ, neû je pojiötÏnÌ n·mo¯nÌch lodÌ a jejich odpovÏdnosti, totiû problematiku ochrany a pojiötÏnÌ ûivotnÌho prost¯edÌ. D˘sledek katastrofy TORREY CANYON ñ to nebyly jen 3 mil. GBP zaplacen˝ch za loÔ a ËiötÏnÌ pob¯eûÌ, ale navÌc jeötÏ kompenzace ztr·t ryb·¯˘, lovc˘ ˙st¯ic, restauracÌ, hotel˘ a cestovnÌch kancel·¯Ì za zruöenÈ kontrakty apod. Do v˝Ëtu nejtragiËtÏjöÌch ud·lostÌ, kterÈ ovlivnily obsahovou agendu IUMI, pat¯Ì takÈ ud·losti, t˝kajÌcÌ se tzv. ferry boats, ferry ships, tj. lodÌ, kterÈ vedle cestujÌcÌch p¯epravujÌ takÈ vlaky a n·kladnÌ a osobnÌ auta. älo o potopenÌ lodi HERALD OF FREE ENTERPRISE dne 6. 3. 1987 potÈ, co bylo opomenuto uzav¯Ìt p¯ednÌ vjezdov· vrata lodi p¯i v˝jezdu na otev¯enÈ mo¯e, n·hlÈ p¯evr·cenÌ lodi ESTONIA dne 28. 9. 1994, p¯i nÏmû p¯iölo o ûivot 912 cestujÌcÌch a Ëlen˘ pos·dky z celkovÈho poËtu 1049 osob na palubÏ a jadern· reakce dne 26. 4. 1986 v »ernobylu. V pozadÌ jejich p¯ÌËin bylo poruöenÌ bezpeËnostnÌch pravidel a lidsk˝ faktor. Znovu se dostaly do pop¯edÌ ˙vahy a diskuse o pojistitelnosti nÏkter˝ch rizik, pot¯ebÏ zp¯ÌsnÏnÌ poûadavk˘ na Ëinnost klasifikaËnÌch spoleËnostÌ, zv˝öenÌ kvality pr·ce a ¯ÌzenÌ. V pov·leËnÈm obdobÌ se IUMI vÏnovala i problÈm˘m mezin·rodnÌho p¯epravnÌho pr·va. V˝sledkem bylo p¯ijetÌ Haagsko-VÌsbyj-

sk˝ch pravidel ze dne 23. 2. 1968, jimiû se revidovala Haagsk· pravidla ze dne 25. 8. 1924 (International Convention for the Unification of Certain Rules Relating to Bills of Lading). Doölo ke zv˝öenÌ limitu odpovÏdnosti rejda¯˘ a celkovÈmu zjednoduöenÌ a modernizaci. V˝sledkem spolupr·ce s Mezin·rodnÌm n·mo¯nÌm v˝borem nebyla pouze v˝öe uveden· revize Haagsk˝ch pravidel, ale i novÈ znÏnÌ Yorsko-Antverpsk˝ch pravidel o spoleËnÈ hav·rii na mo¯i z roku 1924, kterÈ bylo p¯ijato v Hamburku v roce 1974. V˝roËnÌ konference IUMI se p˘vodnÏ konaly jako spoleËn· shrom·ûdÏnÌ zajiöùovacÌch broker˘ a pojistitel˘. PostupnÏ vöak ñ jak poËet ˙ËastnÌk˘ vzr˘stal a zejmÈna pak s ohledem na zmÏnu organizaËnÌ struktury IUMI (Ëleny n·rodnÌ asociace), bylo nutno novÏ ¯eöit formy tÏchto setk·nÌ. PoslednÌ spoleËn· v˝roËnÌ konference za ˙Ëasti broker˘ se konala v z·¯Ì roku 1956 v Monte Carlu, kdy bylo rozhodnuto, ûe spoleËn· setk·nÌ pojistitel˘ a zajistitel˘ se budou konat vûdy prvnÌ t˝den v z·¯Ì v Monte Carlu, v˝roËnÌ konference IUMI vûdy v z·¯Ì v mÌstÏ a termÌnu, kterÈ budou rozhodnuty vûdy rok p¯edem. Od roku 1946 se v IUMI nediskutuje o sazb·ch, podmÌnk·ch pojiötÏnÌ a klauzulÌch. Stalo se tak na û·dost americkÈho Institutu n·mo¯nÌch pojistitel˘, kter˝ to uËinil podmÌnkou ˙Ëasti sv˝ch Ëlen˘ na pr·ci IUMI s ohledem na americkou antitrustovou legislativu. V roce 1991 vydala IUMI Ñpolicy statementì, v nÏmû se pravÌ: ÑV˝konn˝ v˝bor IUMI si p¯eje zd˘raznit d˘leûitost dodrûov·nÌ z·kon˘ USA a tÏch ostatnÌch st·t˘, v nichû jsou podobnÈ z·kony uplatÚov·ny, ve vöech smÏrech po celou dobu trv·nÌ konference. Pr·vo tÏchto zemÌ zakazuje pojistitel˘m uzavÌrat jakÈkoliv dohody nebo ˙mluvy, v˝slovnÏ nebo mlËky ve vÏcech, t˝kajÌcÌch se sazeb nebo podmÌnek pojiötÏnÌ. Je politikou IUMI, jejich Ëlen˘ a deleg·t˘ ctÌt a dodrûovat tento z·kaz ve vöech smÏrech.ì V roce 1998 formuloval tehdejöÌ prezident Georg Mehl ˙koly a cÌle IUMI ve Ëty¯ech bodech:

ñ ñ ñ ñ

zdokonalovat n·mo¯nÌ pojiötÏnÌ, podporovat spolupr·ci trh˘, usnadÚovat v˝mÏnu informacÌ, h·jit z·jmy n·mo¯nÌho pojiötÏnÌ p¯i spolupr·ci s mezin·rodnÌmi vl·dnÌmi i nevl·dnÌmi organizacemi. »eskoslovenskÈ a ËeskÈ pojiöùovnictvÌ ˙zce spolupracovalo s IUMI (a pozdÏji i s IUAI) v p¯edv·leËnÈ i pov·leËnÈ dobÏ a prost¯ednictvÌm sv˝ch reprezentativnÌch institucÌ a organizacÌ bylo Ëleny tÏchto profesnÌch sdruûenÌ pojistitel˘, z jejichû informacÌ a zkuöenostÌ Ëerpalo, ale i svÈ vlastnÌ zkuöenosti p¯ed·valo. Jeho p¯edstavitelÈ byli aktivnÌmi Ëleny Ñnominating committeeì a Ñfreedom of insurance committeeì IUMI a Ëleny Ñunderwriting committeeì IUAI. Aû dosud Ëesk˝ pojistn˝ trh v IUMI zastupovala »esk· pojiöùovna a.s. Na jejÌ pozv·nÌ se uskuteËnilo poË·tkem kvÏtna 2002 zased·nÌ v˝konnÈho v˝boru IUMI v Praze. SpoleËenskÈho setk·nÌ s jeho Ëleny se z˙Ëastnili i nÏkte¯Ì p¯edstavitelÈ pojiöùoven provozujÌcÌch dopravnÌ pojiötÏnÌ v »R. V minul˝ch dnech p¯edloûila »esk· pojiöùovna a.s. n·mÏt »eskÈ asociaci pojiöùoven na ustavenÌ st·lÈ pracovnÌ skupiny pro n·mo¯nÌ a dopravnÌ pojiötÏnÌ a pokud se tato myölenka setk· s podporou i ostatnÌch v ˙vahu p¯ipadajÌcÌch subjekt˘ pojistnÈho trhu, p¯edkl·d· n·vrh na p¯emÏnu ËlenstvÌ »eskÈ pojiöùovny a.s. v IUMI na ËlenstvÌ »AP v IUMI, coû by lÈpe odpovÌdalo jak stanov·m IUMI, tak re·lnÏ vytvo¯enÈ situaci na ËeskÈm pojistnÈm trhu v oblasti n·mo¯nÌho a dopravnÌho pojiötÏnÌ.

Pozn·mka redakce: Na z·kladÏ rozhodnutÌ prezidia »AP ze dne 4. z·¯Ì 2002 poû·dala »esk· asociace pojiöùoven v koordinaci s »eskou pojiöùovnou a.s. o ËlenstvÌ v Mezin·rodnÌ unii n·mo¯nÌch pojistitel˘. Prezidium souËasnÏ z¯Ìdilo St·lou pracovnÌ skupinu pro n·mo¯nÌ a dopravnÌ pojiötÏnÌ p¯i »AP. POJISTNÝ OBZOR • 10/2002

P

rvnÌ sprinklerovÈ instalace se u n·s datujÌ z r. 1900. »eskÈ zemÏ pat¯ily k zemÌm, kde se prudce rozvÌjela pr˘myslov· v˝roba. To z·konitÏ vyvolalo pot¯ebu zajistit odpovÌdajÌcÌ ochranu zvl·öù rizikov˝ch z·vod˘, ke kter˝m tehdy pat¯ily zejmÈna textilky a ml˝ny. NejËastÏji se instalovaly sprinklery od firem Mather a Platt, Walther, Dafson Taylor a Minimax. ObdobÌ od r. 1918 do r. 1938 bylo charakteristickÈ prudk˝m rozvojem vöech pr˘myslov˝ch odvÏtvÌ. TehdejöÌ »SR se stala p¯ednÌ pr˘myslovou zemÌ v EvropÏ. K nejv˝znamnÏjöÌm obor˘m pat¯ilo obuvnictvÌ, automobilov˝, textilnÌ a letecky pr˘mysl. S pr˘myslov˝m rozvojem souvisel i rozvoj sprinklerovÈ ochra-

lerovou ochranu byly nÏkolikan·sobnÏ vyööÌ. Do r. 1969 se pouûÌvaly p¯ev·ûnÏ sprinklery tuzemskÈ v˝roby, pozdÏji aû do r. 1976 sprinklery z tehdejöÌ NDR. V r. 1976 byly schv·leny k pouûÌv·nÌ komponenty od z·padonÏmeckÈ firmy Preussag Minimax. To p¯ineslo kvalitativnÌ posun v materi·lovÈ oblasti pokud jde o kvalitu a technickou ˙roveÚ instalovan˝ch komponent˘. K v˝znamn˝m meznÌk˘m ve sprinklerovÈm oboru pat¯Ì r. 1987, kdy byl vyd·n na z·kladÏ nÏmeckÈ smÏrnice pojistitel˘ VdS 2092 soubor projekËnÌch p¯edpis˘ na navrhov·nÌ a mont·û sprinklerov˝ch hasicÌch za¯ÌzenÌ. TÌm byl uveden sprinklerov˝ obor na p¯ed-

V˝voj sprinkler˘ u n·s

Ing. Pavel Ryb·¯, p¯edseda st·lÈ pracovnÌ skupiny Poû·rnÌ ochrana »AP, Kooperativa, pojiöùovna, a. s. ny, kter· se vyuûÌvala, zejmÈna v textilnÌm pr˘myslu, jako nej˙ËinnÏjöÌ ochrana p¯ed devastujÌcÌmi poû·ry. 1948ñ1989 Po roce 1948 byl z nÏkolika menöÌch firem zab˝vajÌcÌch se mont·ûemi sprinklerov˝ch hasicÌch za¯ÌzenÌ vytvo¯en n.p. Vodotechna, kter˝ byl v r. 1958 zaËlenÏn do velkÈho stavebnÌho podniku VodnÌ stavby. Z d˘vodu zcela odliönÈho nosnÈho programu VodnÌch staveb zde postupnÏ doölo ke stagnaci sprinklerovÈho oboru. HlavnÌm problÈmem, stejnÏ jako v jin˝ch komodit·ch, byly limitovanÈ v˝robnÌ a mont·ûnÌ kapacity. V osmdes·t˝ch letech se roËnÏ instalovalo max. 10 000 ks sprinkler˘, aËkoliv poûadavky na sprink POJISTNÝ OBZOR • 10/2002

pisovou, a tÌm i technickou ˙roveÚ obvyklou v NÏmecku a nÏmecky mluvÌcÌch zemÌch jako je Rakousko a äv˝carsko. V˝voj po r. 1989 Velmi brzy po r. 1989 se obnovilo standardnÌ dodavatelskÈ prost¯edÌ charakterizovanÈ vznikem ¯ady nov˝ch firem zab˝vajÌcÌch se n·vrhem a mont·ûÌ nejen sprinklerov˝ch hasicÌch za¯ÌzenÌ, ale i dalöÌch typ˘ stabilnÌch hasicÌch za¯ÌzenÌ. V r. 1991 byly schv·leny sprinklery americkÈ firmy VIKING. V tÈmûe roce byly poprvÈ v Praze v hotelu ATRIUM (nynÏjöÌ HILTON) nainstalov·ny horizont·lnÌ sprinklery GEM s vysoce citlivou pojistkou a s prodluûen˝m v˝st¯ikem. Jednalo

se o prvnÌ instalaci prioritnÏ urËenou pro ochranu osob. V souËasnÈ dobÏ p˘sobÌ na trhu cca 8 dodavatel˘ sprinklerov˝ch za¯ÌzenÌ. K nejv˝znamnÏjöÌm pat¯Ì firma Total Walther-StabilnÌ hasicÌ za¯ÌzenÌ, kter· je od r. 1997 souË·stÌ koncernu Tyco Fire and Security Services. D·le jsou to firmy IPS, Tunzini Nickel, Minimax a dalöÌ. Pokud jde o pouûÌvan˝ materi·l, ve st·le vÏtöÌ m̯e se instalujÌ komponenty Grinnell. Nelze vöak opominout i dalöÌ v˝robce jako jsou firmy VIKING, RELIABLE, GFA a MINIMAX. RoËnÏ se v souËasnÈ dobÏ v »R instaluje cca 150 000 sprinkler˘. K hlavnÌm aplikaËnÌm oblastem pat¯Ì supermarkety, z·bavnÌ a sportovnÌ centra a novÈ automatizovanÈ v˝robnÌ z·vody. Opominout nelze ani znaËn˝ podÌl velkoploön˝ch jednopodlaûnÌch sklad˘, kde se bÏûnÏ instalujÌ systÈmy ESFR. V pr˘bÏhu poslednÌch 5 let byly sprinklery vybaveny prakticky vöechny mezin·rodnÌ hotely v Praze. Sprinklerov˝ obor proûÌv· boom, coû p¯Ìmo souvisÌ s rozs·hlou v˝stavbou p¯edevöÌm n·kupnÌch center. NicmÈnÏ, jeötÏ st·le jsme zhruba na t¯etinÏ n·kupnÌ plochy na obyvatele ve srovn·nÌ s EU, kter· ËinÌ 150 m2 na obyvatele. To vytv·¯Ì p¯edpoklad pro rozvoj sprinklerovÈho oboru i v dalöÌch letech. K z·sadnÌ zmÏnÏ doölo po roce 1989 v institucion·lnÌm uspo¯·d·nÌ. PostupnÏ se sniûuje vliv st·tnÌho poû·rnÌho dozoru, kter˝ byl aû do r. 1997 dominantnÌ. V souladu s praxÌ v zemÌch EU a USA m· st·le vÏtöÌ vliv na rozvoj sprinklerovÈho oboru, p¯edevöÌm pokud jde o tvorbu normativnÌch dokument˘ pojiöùovnictvÌ, jmenovitÏ »esk· asociace pojiöùoven (»AP). JejÌ ËlenstvÌ v EvropskÈm pojiöùovacÌm v˝boru (CEA) jÌ umoûÚuje b˝t v p¯ÌmÈm kontaktu s evropskou praxÌ a zav·dÏt v »R bez prodlenÌ standardnÌ evropskÈ poûadavky formou technick˝ch podmÌnek CEA. To umoûÚuje vykr˝vat p¯edpisovÈ vakuum do doby vyd·nÌ p¯Ìsluön˝ch evropsk˝ch harmonizovan˝ch norem a reagovat na technick˝ pokrok ve sprinklerovÈm oboru bez zbyteËn˝ch pr˘tah˘, kterÈ doprov·zejÌ evropskou normalizaci. V r. 1997 byl na z·kladÏ iniciativy »AP zpracov·n doplnÏk k citovan˝m technick˝m podmÌnk·m VdS 2092, kter˝m byl po delöÌ Ëa-

sovÈ odmlce uveden stav p¯edpis˘ definujÌcÌch poûadavky na provedenÌ sprinklerov˝ch za¯ÌzenÌ v »R na ˙roveÚ obvyklou v NÏmecku. Za v˝znamn˝ meznÌk lze povaûovat r. 1998, kdy »AP vydala technickÈ podmÌnky »AP CEA 4001, kterÈ jsou doslovn˝m p¯ekladem technick˝ch podmÌnek CEA 4001, vydan˝ch CEA. Jedn· se o prvnÌ technickÈ podmÌnky, kterÈ stanovujÌ jednotnÈ poûadavky na navrhov·nÌ a mont·û sprinklerov˝ch hasicÌch za¯ÌzenÌ v zemÌch EU. »R se tak ve sprinklerovÈm oboru dostala na technickou a p¯edpisovou ˙roveÚ EU, coû povaûujeme za v˝znamn˝ a sv˝m zp˘sobem historick˝ meznÌk. TechnickÈ podmÌnky CEA 4001 jsou prakticky totoûnÈ s p¯ipravovanou evropskou normou na navrhov·nÌ sprinklerov˝ch hasicÌch za¯ÌzenÌ EN 12 845, jejÌû vyd·nÌ, ve formÏ evropskÈ harmonizovanÈ normy, se p¯edpokl·d· v r. 2005. DalöÌm v˝znamn˝m opat¯enÌm, zaveden˝m v r. 1997 je povinn· certifikace systÈm˘ a komponent˘ sprinklerov˝ch hasicÌch za¯ÌzenÌ podle z·kona Ë. 22/1997 Sb., o technick˝ch poûadavcÌch na v˝robky. Povinnost nechat si certifikovat komponenty a systÈmy sprinklerov˝ch hasicÌch za¯ÌzenÌ se t˝k· v˝robc˘ a dovozc˘. V rozmezÌ 2 aû 4 rok˘ bude dosaûeno stavu, ûe certifikovanÈ v˝robky budou po prvnÌm posouzenÌ shody (certifikov·nÌ) oznaËeny znaËkou CE, ËÌmû skonËÌ jejich opakovanÈ p¯ezkuöov·nÌ v jednotliv˝ch Ëlensk˝ch zemÌch EU. TÌm bude dosaûeno bezbariÈrovÈ v˝mÏny zboûÌ v EU, coû je hlavnÌ z·mÏr certifikace. V souËasnÈ dobÏ je pozornost »AP zamϯen· na zavedenÌ certifikace dodavatel˘ poû·rnÏ bezpeËnostnÌch za¯ÌzenÌ, kam pat¯Ì i sprinklerov· hasicÌ za¯ÌzenÌ. TÌmto, prakticky poslednÌm systÈmov˝m opat¯enÌm, bude vytvo¯en v »R naprosto kompatibilnÌ stav s EU, vytv·¯ejÌcÌ podmÌnky pro dod·vky ˙Ëinn˝ch a spolehliv˝ch sprinklerov˝ch za¯ÌzenÌ. SouË·stÌ tohoto z·mÏru bylo vytvo¯enÌ i nez·vislÈho inspekËnÌho org·nu, kter˝ jako nez·visl· t¯etÌ osoba, prov·dÌ od zaË·tku t.r. fyzickÈ p¯ejÌmky sprinklerov˝ch za¯ÌzenÌ. Pro tuto Ëinnost byl akreditov·n PAVUS a.s. , kter˝ spolu s podnikem TAZUS, s.p., prov·dÌ podle na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 163/2002 Sb., kter˝m se stanovÌ technickÈ poûadavky na vybranÈ stavebnÌ v˝robky, posuzov·nÌ shody sprinklerov˝ch hasicÌch za¯ÌzenÌ.

11

OhlÈdnutÌ za zased·nÌm v˝boru pro pojiötÏnÌ odpovÏdnosti CEA v Praze Interview Daniela SchantÈ, gener·lnÌho tajemnÌka a v˝konnÈho ¯editele CEA, kter˝ poskytl PojistnÈmu obzoru Pane gener·lnÌ tajemnÌku, v kvÏtnu letoönÌho roku jste se z˙Ëastnil zased·nÌ v˝boru pro pojiötÏnÌ odpovÏdnosti CEA v Praze. Jak jste byl spokojen? V˝bor pro pojiötÏnÌ odpovÏdnosti je jednÌm z odborn˝ch pracovnÌch org·n˘ EvropskÈho pojiöùovacÌho v˝boru (CEA). V˝roËnÌ plen·rnÌ zased·nÌ tohoto v˝boru se konalo letos v Praze a musÌm ¯Ìci, ûe deleg·ti byli velmi spokojeni s tÌm, jak jej »esk· asociace pojiöùoven z organizaËnÌho hlediska zabezpeËila. JakÈ jsou hlavnÌ v˝sledky praûskÈho zased·nÌ? Nejz·vaûnÏjöÌm bodem, projedn·van˝m zmÌnÏn˝m v˝borem byl n·vrh evropskÈ smÏrnice o odpovÏdnosti za ökody na ûivotnÌm prost¯edÌ. Nejd˘leûitÏjöÌm ˙kolem letoönÌho plen·rnÌho zased·nÌ pak bylo dokonËit pr·ci na spoleËnÈm stanovisku CEA k tomuto n·vrhu. CEA podporuje pr·ci EvropskÈ komise, dlouhodobÏ vykon·vanou v oblasti hled·nÌ moûnÈho ¯eöenÌ, tedy v oblasti, v nÌû se setk·vajÌ r˘znÈ a Ëasto rozpornÈ z·jmy. Jestliûe ¯Ìk·m toto, m·m na mysli dvÏ klÌËovÈ ot·zky obsaûenÈ v n·vrhu smÏrnice, kterÈ jsou pro evropskÈ pojistitele zvl·öù v˝znamnÈ. P¯edevöÌm je to ot·zka pojistitelnosti. EvropötÌ pojistitelÈ jsou p¯ipraveni podÌlet se na vytv·¯enÌ systÈmu, kter˝ umoûnÌ pojistitelnost rizik u ökod na ûivotnÌm prost¯edÌ. Avöak ob·v·me se, ûe navrhovanÈmu systÈmu chybÌ nÏkterÈ z·kladnÌ prvky, kterÈ by pojistitel˘m umoûÚovaly tato rizika pojiöùovat.

12

To se t˝k· p¯edevöÌm nepojistitelnosti biologickÈ diverzity. PojistitelÈ musÌ mÌt moûnost vypoËÌtat pojistnÈ a stanovit odpovÌdajÌcÌ podmÌnky, vËetnÏ preventivnÌch opat¯enÌ. Aby mohlo b˝t odökodnÏno jakÈkoliv zranÏnÌ, ökoda nebo ztr·ta, musÌ b˝t kvantifikovateln· v souladu se stanoven˝mi, p¯edem zn·m˝mi kritÈrii. Pojistitel musÌ mÌt moûnost odhadnout pravdÏpodobnost ökody a jejÌ z·vaûnost. Biologick· diverzita, tak jak je v n·vrhu smÏrnice definov·na, je v souËasnÈm okamûiku nemϯiteln·, a tak nem˘ûe b˝t p¯i pouûitÌ existujÌcÌch pojiöùovacÌch postup˘ pojiötÏna. S takov˝m odökodnÏnÌm nemajÌ ani Evropa ani SpojenÈ st·ty zkuöenost. PojistitelÈ jsou p¯ipraveni se na v˝voji tÈto koncepce podÌlet. Za druhÈ je to ot·zka povinnÈho pojiötÏnÌ. P¯edevöÌm proto, ûe p¯edstavuje omezenÌ smluvnÌ svobody. ZavedenÌ povinnÈho pojiötÏnÌ znamen·, ûe pojistitel nem˘ûe odmÌtnout Ñöpatn· rizikaì, nebo p¯edvÌdat p¯ijatelnÈ provize p¯i krytÌ takov˝chto rizik. V p¯ÌpadÏ pojiöùÏnÌ odpovÏdnosti za ökody na ûivotnÌm prost¯edÌ se rizika u jednotliv˝ch podnik˘ velmi liöÌ. Vztahuje-li se povinn· z·ruka na cel˝ obor podnik·nÌ, pojistitel nem˘ûe vzÌt tuto odliönost v ˙vahu. NavÌc, pojistitel nem˘ûe p¯ÌpadnÈ inovace rychle promÌtnout do pojistn˝ch produkt˘. ZavedenÌ povinnÈho pojiötÏnÌ m˘ûe vytv·¯et p¯ek·ûky mal˝m podnik˘m. Minim·lnÌ stanovenÈ pojistnÈ Ë·stky mohou b˝t p¯Ìliö vysokÈ pro malÈ podniky, nevysta-

venÈ prakticky û·dnÈmu riziku, nebo takov˝ mal˝ podnik nemusÌ b˝t schopen hradit poûadovanÈ pojistnÈ. PovinnÈ pojiötÏnÌ by mohlo nÏkterÈ malÈ podniky nutit k tomu, aby p¯eruöily nebo se vzdaly nÏkter˝ch sv˝ch ËinnostÌ, protoûe by nebyly schopny hradit poûadovanÈ pojistnÈ, a to dokonce ani v p¯Ìpadech, kdy by bylo zaloûeno na od˘vodnÏn˝ch kalkulacÌch rizik v oblasti ûivotnÌho prost¯edÌ, kter· by mÏla b˝t pojiötÏna. Toto jsou hlavnÌ rysy spoleËnÈho stanoviska, odsouhlasenÈ na praûskÈm zased·nÌ. Evropsk˝ parlament p¯ipravil na 21. kvÏtna sch˘zku, kter· se uskuteËnila v Bruselu. Na nÌ pan Phil Bell, p¯edseda V˝boru CEA pro pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökody na ûivotnÌm prost¯edÌ, p¯edloûil n·zory evropsk˝ch pojistitel˘, vych·zejÌcÌ z tohoto spoleËnÈho stanoviska. Na tomto zased·nÌ jste rovnÏû p¯edloûil nÏkterÈ ˙daje, t˝kajÌcÌ se v˝voje ËeskÈho pojistnÈho trhu v uplynulÈm obdobÌ. Jak tyto ˙daje hodnotÌte? ⁄daje, kterÈ byly v pr˘bÏhu zased·nÌ p¯edloûeny, byly p¯evzaty z publikace CEA ÑEvropskÈ pojiöùovnictvÌ v ËÌslechì, vydanÈ v roce 2001. Statistika zahrnujÌcÌ 29 evropsk˝ch pojistn˝ch trh˘, vËetnÏ 15 Ëlensk˝ch zemÌ EvropskÈ unie, ukazuje na nÏkterÈ z¯ejmÈ tendence ñ pokud se t˝k· ËeskÈho pojistnÈho trhu. PolitickÈ a ekonomickÈ zmÏny ve st¯ednÌ a v˝chodnÌ EvropÏ vedly k deregulaci a liberalizaci pojiöùovnictvÌ. VstupnÌ p¯ek·ûky pro zahraniËnÌ pojistitele byly zË·sti v kr·tkÈ dobÏ odstranÏny a podmÌnky regulace se zaËaly p¯ibliûovat ke standard˘m EvropskÈ unie. ZruöenÌ st·tnÌho monopolu a vstup zahraniËnÌch a dom·cÌch spoleËnostÌ na trh zv˝öil konkurenci. Popt·vka po pojistn˝ch produktech obecnÏ rostla, avöak tempa r˘stu se v jednotliv˝ch zemÌch v˝raznÏ liöila. PojiötÏnost na ËeskÈm pojistnÈm trhu v roce 2001 (v pr˘mÏru 240 eur na obyvatele) v˝raznÏ zaost·vala za pr˘mÏrem EvropskÈ unie (1629 eur na obyvatele). Pr˘mÏr v »eskÈ republice je vöak vyööÌ neû v zemÌch, kterÈ nejsou Ëleny EvropskÈho hos-

pod·¯skÈho prostoru (pr˘mÏr ËinÌ 108 eur). Je pozoruhodnÈ, jak znaËnÈ tempo r˘stu ñ 7,1 % ñ zaznamenal Ëesk˝ pojistn˝ trh od roku 1992 (ve srovn·nÌ s pr˘mÏrn˝m tempem r˘stu Ëlen˘ CEA ñ 3,5 %). Pokud se t˝k· procentu·lnÌho podÌlu pojistnÈho u ûivotnÌho a neûivotnÌho pojiötÏnÌ na celkovÈm pojistnÈm, je situace v »eskÈ republice opaËn·, neû je celkov˝ evropsk˝ pr˘mÏr (za vöechny Ëleny CEA). ZatÌmco v EvropÏ p¯edstavuje pr˘mÏr u ûivotnÌho pojiötÏnÌ 64,7 % a neûivotnÌho pojiötÏnÌ 35,3 % celkovÈho p¯ijatÈho pojistnÈho, v »eskÈ republice ËinÌ u ûivotnÌho pojiötÏnÌ pouze 35,8 % a u neûivotnÌho pojiötÏnÌ pozoruhodn˝ch 64,2 %. PodobnÏ jako u mnoha zemÌ st¯ednÌ a v˝chodnÌ Evropy je neûivotnÌ pojiötÏnÌ st·le mnohem silnÏjöÌ neû ûivotnÌ pojiötÏnÌ. Je to p¯edevöÌm v d˘sledku skuteËnosti typickÈ pro rozvÌjejÌcÌ se trhy ñ d·vat p¯ednost z·kladnÌmu neûivotnÌmu pojiötÏnÌ. K rozvoji ûivotnÌho pojiötÏnÌ doch·zÌ pozdÏji a je zde tedy vysok˝ potenci·l pro budoucnost. PoslednÌ v˝roËnÌ zased·nÌ CEA, kterÈ se konalo v Ëervnu v Lisabonu, bylo velmi ˙spÏönÈ. JakÈ je podle vaöeho n·zoru nejd˘leûitÏjöÌ poselstvÌ tohoto zased·nÌ? PoslednÌ v˝roËnÌ zased·nÌ CEA bylo podle naöeho n·zoru skuteËnÏ v˝znamnou ud·lostÌ. Bylo to poprvÈ, kdy se p¯ÌtomnÌ z·stupci 28 pojistn˝ch trh˘ evropsk˝ch zemÌ setkali s p¯edstaviteli hlavnÌch evropsk˝ch pojiöùoven. Z politickÈho hlediska bylo v˝znamnÈ, ûe ˙ËastnÌci znovu podpo¯ili CEA v ˙silÌ rozvÌjet a chr·nit z·jmy pojistitel˘ ve vztahu k institucÌm EvropskÈ unie. Souhlasili s tÌm, ûe k tomu, aby se CEA v tÈto souvislosti lÈpe zhostil svÈho posl·nÌ, je t¯eba posÌlit vöechny jeho moûnosti a n·stroje. V˝roËnÌ zased·nÌ CEA potvrdilo strategickÈ priority, na nÏû by se CEA mÏl soust¯edit p¯i lobov·nÌ, jehoû cÌlem je dosaûenÌ pokroku na jednotnÈm evropskÈm pojistnÈm trhu: finanËnÌ konglomer·ty, ˙ËetnictvÌ pojiöùoven, nov· pravidla pro solventnost, zamÏstnaneckÈ penze, distribuce pojiötÏnÌ, terorismus, pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökody na POJISTNÝ OBZOR • 10/2002

ûivotnÌm prost¯edÌ, ÑmotorovÈ smÏrniceì, zemÏdÏlskÈ pojiötÏnÌ... CEA se takÈ rozöi¯uje! V˝roËnÌ zased·nÌ jednomyslnÏ p¯ijalo Chorvatsk˝ ˙¯ad pro pojiöùovnictvÌ (Hrvatski ured za osiguranje) za svÈho t¯ic·tÈho Ëlena. KoneËnÏ CEA nejen diskutoval o lobov·nÌ a strategick˝ch priorit·ch, ale takÈ jednal na konferenci navazujÌcÌ na zased·nÌ o d˘leûit˝ch v˝zv·ch, kterÈ stojÌ p¯ed evropsk˝m pojiöùovnictvÌm a o ˙loze pojiöùovnictvÌ ve spoleËnosti, a to za ˙Ëasti pana Antonia Borgese (mÌstop¯edsedy spr·vnÌ rady a gener·lnÌho ¯editele spoleËnosti Goldman Sachs International) a pana Patricka Liedtkeho, tajemnÌka éenevskÈ asociace. »esk· asociace pojiöùoven bude v roce 2004 organizovat v˝roËnÌ zased·nÌ CEA. Je uû p¯ijato koneËnÈ rozhodnutÌ? Jak nahlÌûÌte na spoleËnÈ budoucÌ ˙koly n·rodnÌch asociacÌ z kandid·tsk˝ch zemÌ, speci·lnÏ »eskÈ asociace pojiöùoven? Ano, loni v ¯Ìjnu Prezidi·lnÌ rada ofici·lnÏ p¯ijala laskavÈ pozv·nÌ »eskÈ asociace pojiöùoven hostit v˝roËnÌ zased·nÌ CEA v roce 2004. CEA douf·, ûe tato ud·lost p¯ispÏje k posÌlenÌ postavenÌ ËeskÈho pojistnÈho trhu v EvropÏ.

Rozö̯enÌ je rozhodnÏ nejvyööÌ prioritou pro Evropskou unii ñ a pro CEA. My reprezentujeme evropskÈ pojiöùovnictvÌ t¯iceti zemÌ, sahajÌcÌ za hranice EvropskÈ unie. Evropsk· rada (Sevilla, 21. a 22. Ëervna 2002) ned·vno znovu potvrdila, ûe Evropsk· unie je rozhodnuta ukonËit jedn·nÌ s Kyprem, Maltou, MaÔarskem, Polskem, Slovenskou republikou, Litvou, Lotyöskem, Estonskem, Slovinskem a »eskou republikou do konce roku 2002, pokud budou tyto zemÏ p¯ipraveny. Ony jsou ve skuteËnosti jiû Ëleny CEA. Rozö̯enÌ EvropskÈ unie by mohlo b˝t zavröeno do roku 2004. Je to velmi symbolickÈ, ûe pr·vÏ v tomto roce bude »esk· asociace pojiöùoven hostit v˝roËnÌ zased·nÌ CEA. Pokud se t˝k· pojiöùovnictvÌ, jsou zemÏ st¯ednÌ a v˝chodnÌ Evropy velmi d˘leûit˝mi trhy z hlediska budoucnosti. NÏkterÈ z tÏchto zemÌ aktivnÏ p¯ispÌvajÌ k Ëinnosti r˘zn˝ch odborn˝ch org·n˘ CEA (nap¯. Polsko, MaÔarsko a »esk· republika ve V˝boru CEA pro jednotn˝ trh). KaûdodennÌ pracÌ a ˙ËastÌ v odborn˝ch org·nech CEA naöi ËlenovÈ z kandid·tsk˝ch zemÌ prosazujÌ svÈ z·jmy v r·mci CEA a hrajÌ klÌËovou roli p¯i formov·nÌ regulaËnÌho prost¯edÌ evropskÈho pojiöùovnictvÌ.

1. CEA je federace evropsk˝ch pojistitel˘, sdruûujÌcÌ asociace ze 30 zemÌ, reprezentujÌcÌch 5322 pojiöùoven s celkov˝m p¯ijat˝m pojistn˝m 855 mld. eur. 2. CÌle CEA: ñ zastupov·nÌ evropsk˝ch pojistitel˘: podpora, obrana a prosazov·nÌ jejich z·jm˘ v mezin·rodnÌch institucÌch a vypracov·v·nÌ odborn˝ch stanovisek pro ve¯ejnÈ nebo soukromÈ evropskÈ a mezin·rodnÌ organizace, kterÈ se zab˝vajÌ pojiöùovnictvÌm nebo zajiötÏnÌm; ñ v˝mÏna informacÌ a zkuöenostÌ mezi pojistn˝mi trhy: vypracov·v·nÌ studiÌ v z·jmu evropsk˝ch pojistitel˘ z hlediska zlepöenÌ sluûeb a v z·jmu rozvoje pojiöùovnictvÌ v EvropÏ; ñ prezentov·nÌ stanovisek evropsk˝ch pojistitel˘ v diskusÌch o ekonomick˝ch a soci·lnÌch ot·zk·ch. 3. CEA je hlasem evropsk˝ch pojistitel˘ u evropsk˝ch institucÌ a mezin·rodnÌch organizacÌ, aù jiû vl·dnÌch nebo soukrom˝ch. TÏûÌ z d˘vÏryhodnosti, kterou u tÏchto institucÌ m·. CEA je ojedinÏl˝m n·strojem k lobov·nÌ v z·jmu evropskÈho pojiöùovnictvÌ. 4. MÏsÌËnÌk CEA Executive Update, vyd·van˝ pro vedoucÌ p¯edstavitele pojiöùoven, je dostupn˝ na website www.cea.assur.org. 5. Souhrn a anal˝za vöeobecn˝ch a specifick˝ch finanËnÌch a technick˝ch dat ÑEuropean Insurance in Figures: Basic Data 2001 / Complete Data 2000ì je moûno zÌskat v nakladatelstvÌ ITALIQUE ([email protected] nebo + 33 1 30931313).

LucÌa Caudet P¯eklad: Ing. Josef »Ìûek, sekretari·t »AP POJISTNÝ OBZOR • 10/2002

Z nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ JUDr. Ji¯ina Kotrbat· 1. Prov·dÏcÌ p¯edpisy k z·konu Ë. 86/2002 Sb., o ochranÏ ovzduöÌ a o zmÏnÏ nÏkter˝ch dalöÌch z·kon˘ (z·kon o ochranÏ ovzduöÌ), Ë. 350 aû 358/2002 Sb. stanovÌ v souladu s pr·vem Evropsk˝ch spoleËenstvÌ imisnÌ limity a podmÌnky a zp˘sob sledov·nÌ, posuzov·nÌ, hodnocenÌ a ¯ÌzenÌ kvality ovzduöÌ, emisnÌ stropy pro nÏkterÈ l·tky, podmÌnky provozov·nÌ zdroj˘ zneËiöùov·nÌ ovzduöÌ, podmÌnky pro spalov·nÌ odpadu, zjiöùov·nÌ mnoûstvÌ vypouötÏn˝ch zneËiöùujÌcÌch l·tek a podmÌnky ochrany ozonovÈ vrstvy ZemÏ (˙Ëinnost 14. 8. 2002). 2. Vyhl·öka Ë. 361/2002 Sb., kterou se mÏnÌ vyhl·öka Ë. 183/ 1998 Sb., kterou se stanovÌ, kterÈ dalöÌ studium, pop¯ÌpadÏ v˝uka, se pro ˙Ëely st·tnÌ soci·lnÌ podpory, a d˘chodovÈho pojiötÏnÌ povaûuje za studium na st¯ednÌch nebo vysok˝ch ökol·ch, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ (˙Ëinnost 1. 9. 2002). 3. Vyhl·öka Ë. 367/2002 Sb., kterou se stanovÌ Ë·stka pro urËenÌ v˝öe p¯ÌspÏvku na dopravu podle z·kona o st·tnÌ soci·lnÌ podpo¯e (˙Ëinnost 1. 9. 2002). 4. Vyhl·öka Ë. 380/2002 Sb., k p¯ÌpravÏ a prov·dÏnÌ ˙kol˘ ochrany obyvatelstva (˙Ëinnost 22. 8. 2002). 5. Vyhl·öka Ë. 382/2002 Sb., o osvobozenÌ zboûÌ dov·ûenÈho pro pot¯ebu osob postiûen˝ch povodnÏmi v roce 2002 od dovoznÌho cla (˙Ëinnost 16. 8. 2002 aû 31. 12. 2003). 6. Na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 394/2002 Sb., o poskytnutÌ finanËnÌ pomoci v oblasti bydlenÌ fyzick˝m osob·m postiûen˝m povodnÏmi v roce 2002 (˙Ëinnost 28. 8. 2002). Osob·m, kterÈ splÚujÌ stanovenÈ podmÌnky, se na z·kladÏ pÌsemnÈ û·dosti na krajsk˝ ˙¯ad podanÈ do 31. 3. 2004 poskytne p¯ÌspÏvek 150 000 KË.

7. Na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 395/2002 Sb., o poskytnutÌ nen·vratnÈ finanËnÌ pomoci v oblasti bydlenÌ fyzick˝m osob·m nebo obcÌm postiûen˝m povodnÏmi v roce 2002 na ˙hradu n·klad˘ spojen˝ch s odstranÏnÌm stavby pro bydlenÌ (˙Ëinnost 28. 8. 2002). 8. Na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 396/2002 Sb., o pouûitÌ prost¯edk˘ St·tnÌho fondu rozvoje bydlenÌ formou ˙vÏru na ˙hradu Ë·sti n·klad˘ spojen˝ch s v˝stavbou bytu fyzick˝mi osobami postiûen˝mi povodnÏmi v roce 2002 (˙Ëinnost 28. 8. 2002). P¯i splnÏnÌ stanoven˝ch podmÌnek poskytne Fond ˙vÏr do v˝öe 850 000 KË s 2% ˙rokem roËnÏ. 9. Na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 399/2002 Sb., kter˝m se prov·dÌ z·kon Ë. 12/ 2002 Sb., o st·tnÌ pomoci p¯i obnovÏ ˙zemÌ postiûenÈho ûivelnÌ nebo jinou pohromou a o zmÏnÏ z·kona Ë. 363/1999 Sb., o pojiöùovnictvÌ a o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch z·kon˘ (z·kon o pojiöùovnictvÌ), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, (z·kon o st·tnÌ pomoci p¯i obnovÏ ˙zemÌ) ñ ˙Ëinnost 28. 8. 2002. St·tnÌ finanËnÌ pomoc p¯i obnovÏ ˙zemÌ postiûenÈho ûivelnÌ nebo jinou pohromou lze poskytnout fyzickÈ nebo pr·vnickÈ osobÏ, kter· byla zaps·na do jmennÈho seznamu postiûen˝ch osob, poû·dala o pomoc a splnila podmÌnky pro jejÌ poskytnutÌ.

13

N

ewyorsk˝ Institut pro informace v pojiöùovnictvÌ vydal 5. z·¯Ì 2002 zatÌm nejp¯esnÏjöÌ odhady ökod teroristick˝ch ˙tok˘ v New Yorku, Virginii a Pensylv·nii. Celkovou ökodu odhaduje na Ë·stku kolem 40,2 mld. USD. Ñ11. z·¯Ì je nejen nejvÏtöÌ pojiötÏnou katastrofou, kter· kdy nastala, je ale takÈ nejvvÏtöÌ komplexnÌ katastrofou v historiiì, uvedl prezident Institutu pro informace v pojiöùovnictvÌ Gordon Stewart. ÑNaprost· vÏtöina ökod na dom·cnostech a vozidlech byla vyplacena. äkody vzniklÈ podnikatel˘m jsou ale velmi komplikovanÈ. ZatÌmco mnozÌ jiû obdrûeli pomoc, obnova celÈho podnikatelskÈho sektoru bude trvat rokyì. Odhad

500 mil. USD (1 %) kasko ökody na 4 dopravnÌch letadlech. Dodnes bylo u ⁄¯adu pro pojiöùovnictvÌ v New Yorku zaznamen·no 33 tisÌc pojistn˝ch ud·lostÌ. DvÏ t¯etiny z nich tvo¯Ì ökody podnikatel˘ sÌdlÌcÌch na dolnÌm Manhattanu v okolÌ b˝valÈho WTC, kte¯Ì usilujÌ o n·hrady z majetkov˝ch pojiötÏnÌ, pojiötÏnÌ p¯eruöenÌ provozu a n·hrad z ˙razovÈho pojiötÏnÌ pracovnÌk˘. TisÌce pojistn˝ch ud·lostÌ byly takÈ hl·öeny ze ûivotnÌho a invalidnÌho pojiötÏnÌ. VÏtöina n·hrad podnikatel˘m, t˝kajÌcÌch se majetkov˝ch ökod, zvl·ötÏ u mal˝ch podnikatel˘, jiû byla ocenÏna a vy¯Ìzena. Odhady jeötÏ nebyly dokonËeny v nÏkolika p¯Ìpadech vell

Rok potÈ ñ nejvÏtöÌ komplexnÌ ökoda v historii P¯ipravila: Olga Melcherov· institutu ve v˝öi 40,2 mld. USD obsahuje n·sledujÌcÌ pojiötÏnÈ ökody: l 11 mld. USD (27 %) ökody za p¯eruöenÌ provozu, l 10 mld. USD (25 %) odpovÏdnostnÌ ökody, l 6 mld. USD (15 %) majetkovÈ ökody vËetnÏ vozidel vyjma budov WTC 1 a 2, l 3,5 mld. USD (9 %) majetkovÈ ökody na budov·ch WTC 1 a 2, l 3,5 mld. USD (9 %) odpovÏdnost leteck˝ch p¯epravc˘, l 2,7 mld. USD (7 %) n·hrady z ûivotnÌho pojiötÏnÌ, l 2 mld. (USD 5 %) n·hrady z ˙razovÈho pojiötÏnÌ pracovnÌk˘, l 1 mld. USD (2 %) n·hrady za storno pl·novan˝ch ud·lostÌ,

14

k˝ch staveb p¯ilehl˝ch WTC, kde dosud nenÌ jistÈ, zda mohou b˝t znovu obsazeny. V jin˝ch p¯Ìpadech jeötÏ nebylo rozhodnuto, zda budou zniËenÈ budovy znovu vystavÏny, coû takÈ ovlivnÌ tok finanËnÌch prost¯edk˘ z pojiötÏnÌ. Ne vöechny odhadovanÈ ökody byly nahl·öeny a mnoho potenci·lnÌch ûadatel˘ o n·hradu ökod se st·le rozhoduje, zda û·dat penÌze z Fondu n·hrad obÏtem. NavÌc, mnoho pojistn˝ch ud·lostÌ z p¯eruöenÌ provozu, t˝kajÌcÌch se uölÈho zisku (firmy musely b˝t na nÏjakou dobu uzav¯eny, dalöÌ n·klady za jejich p¯estÏhov·nÌ), nebylo dosud hl·öeno Ëi uzav¯eno. Proces oceÚov·nÌ ökod byl zpomalen, protoûe mnoho pot¯ebn˝ch z·znam˘

Tabulka 1 SpoleËnost

St·t v USA

BezpeËnostnÌ rating Weiss

»istÈ ztr·ty z 11. z·¯Ì v tis. USD

% ökody na kapit·lu a obchodnÌm v˝sledku

41,01

General Reinsurance Corp.

Delaware

Bñ

1 533 000

National Indemnity Co.

Nebraska

B+

694 500

4,69

St. Paul Fire & Marine Ins. Co.

Minnesota

B

559 360

13,50

Allianz Ins. Co.

California

C

464 556

21,02

American Re-Insurance Co.

Delaware

C

449 800

17,02

Swiss Reinsurance America Corp.

New York

C

346 000

15,26

Hartford Fire Ins. Co.

Connecticut

B

268 505

4,79

Travelers Casualty & Surety Co.

Connecticut

B

217 200

7,24

Hartford Accident & Indemnity Co.

Connecticut

Bñ

211 504

17,63

Auto-Owners Ins. Co.

Michigan

A+

200 000

7,15

bylo takÈ v pr˘bÏhu katastrofy zniËeno. V jin˝ch p¯Ìpadech se firmy p¯estÏhovaly do doËasn˝ch prostor a st·le tak vznikajÌ n·roky na n·hrady z jejich pojiötÏnÌ. TakovÈ p¯Ìpady mohou b˝t uzav¯eny aû po p¯estÏhov·nÌ do trval˝ch sÌdel. Pan Stewart uvedl, ûe: ÑVzhledem k tomu, ûe se mÈnÏ neû 2 % ökod z 11. z·¯Ì t˝kaly soukromÈho majetku, pojistnÈ pro pr˘mÏrnou americkou rodinu a vozidla nebude touto ud·lostÌ dotËeno. Na druhou stranu prudce stoup· pojistnÈ za pojiötÏnÌ v podnikatelskÈm sektoru. Terorismus p¯edstavuje v·ûnÈ riziko pro naöi spoleËnost. JednotlivÌ pojistitelÈ se musÌ vyhnout koncentraci rizika v oblastech s vysokou hustotou zamÏstnanc˘ ve velik˝ch budov·ch, kterÈ by mohly vÈst k znaËn˝m ökod·m. Existuje sice maxim·lnÌ krytÌ, je ale velmi drahÈì. Dom·cÌ pojistitelÈ odhadujÌ ËistÈ ztr·ty z ˙tok˘ z 11. z·¯Ì na 8,5 mld. USD PojistitelÈ v USA hl·sÌ ËistÈ ztr·ty z majetkovÈho a neûivotnÌho

pojiötÏnÌ ve v˝öi 8,47 mld. USD, tvrdÌ Weiss Ratings, kter˝ je n·rodnÌm nez·visl˝m poskytovatelem ratingov˝ch hodnocenÌ finanËnÌch institucÌ, vz·jemn˝ch fond˘ a cenn˝ch papÌr˘. Tabulka 1 obsahuje v˝Ëet spoleËnostÌ s nejvyööÌmi pojistn˝mi plnÏnÌmi a vych·zÌ ze zkoum·nÌ 1100 roËnÌch uz·vÏrek N·rodnÌ asociacÌ pojiöùovacÌch komisa¯˘ Weiss. DvÏ skupiny pojiöùoven, Berkshire-Hathaway a Hartford Fire & Casualty, mÏly kaûd· dvÏ spoleËnosti umÌstÏnÈ mezi prvnÌmi deseti pojiöùovnami s nejvyööÌmi hl·öen˝mi ökodami. SpoleËnÏ mÏly tyto 4 pojiöùovny (General Reinsurance Corp., National Indemnity Co., Hartford Fire Insurance a Hartford Accident and Indemnity Co.) n·hrady z 11. z·¯Ì za tÈmϯ 3 mld. USD. V tabulce 2 jsou spoleËnosti s nejvÏtöÌmi Ëist˝mi n·hradami z ˙tok˘, mϯeno k jejich kapit·lu a obchodnÌmu v˝sledku. Ñäkody z teroristick˝ch ˙tok˘ zp˘sobily velik˝ ¯ez do kapit·lu nÏkter˝ch firem, zvl·ötÏ General Reinsuranceì, ¯ekl Martin D. Weiss,

Tabulka 2

SpoleËnost

St·t v USA

BezpeËnostnÌ rating Weiss

»istÈ ztr·ty z 11. z·¯Ì v tis. USD

% ökody na kapit·lu a obchodnÌm v˝sledku

General Reinsurance Corp. St. Paul Surplus Lines Ins. Co. Shelter Reinsurance Co. CAN Lloyds of Texas American Agriculture Ins. Co. Allianz Ins. Co. Zenith Ins. Co. CGU Ins. Co. of NY Hartford Accident & Indemnity Co. Providence Washington Ins. Co. of NY

Delaware Delaware Montana Texas Indiana California California New York Connecticut New York

Bñ C+ Bñ C C+ C C Cñ Bñ C

1 533 000 18 240 17 900 500 61 500 464 556 48 000 6 867 211 504 1 700

41,01 28,80 27,89 24,61 21,86 21,02 19,01 18,17 17,63 17,58

POJISTNÝ OBZOR • 10/2002

Ph.D, p¯edseda Weiss Ratings, Inc. D·le uvedl: ÑNicmÈnÏ, i v tÈto kritickÈ situaci mÏly st·le pojiöùovny adekv·tnÌ kapit·l na krytÌ ökod. VÏtöina pojistitel˘ vydrûela dÌky zajistnÈmu krytÌ a silnÈ hodnotÏ vlastnÌch cenn˝ch papÌr˘. Avöak i p¯es sÌlu pojistitel˘ povedou katastrof·lnÌ ˙toky ke zvyöov·nÌ pojistnÈho.ì Odezva trhu TeroristickÈ ˙toky z loÚskÈho roku p¯ispÏly k tomu, ûe americk˝ ⁄¯ad pro sluûby v pojiöùovnictvÌ (ISO) vydal klauzuli vyluËujÌcÌ rizika terorismu u komerËnÌch pojistn˝ch smluv pro krytÌ majetkov˝ch a neûivotnÌch ökod. NovÈ znÏnÌ, kterÈ vyluËuje krytÌ ökod zp˘soben˝ch akty terorismu, akceptovalo 45 st·t˘ unie, Washington, D.C., Puerto Rico a Guam. PÏt zb˝vajÌcÌch st·t˘ ñ New York a Kalifornie zvaûujÌ p¯istoupenÌ k v˝luce ISO, Texas a Florida musÌ jeötÏ o jakÈmkoliv form·lnÌm plnÏnÌ jednat, pouze jeden st·t, Georgia, odmÌtla novou klauzuli. Ot·zka pojiötÏnÌ proti terorismu je od loÚskÈho roku st·le diskutov·na v Kongresu Spojen˝ch st·t˘ americk˝ch. Navrhovan˝ program by na feder·lnÌ vl·dÏ vyûadoval dotace procenta ztr·t pojistitel˘ vych·zejÌcÌch ze ökod zp˘soben˝ch terorismem. PodmÌnky pro uplatnÏnÌ tohoto novÈho feder·lnÌho programu byly schv·leny jak kongresem, tak i sen·tem. ParlamentnÌ n·vrh (HR 3210) û·d· po pojiöùovn·ch, aby na sebe braly zodpovÏdnost za ökody z terorismu do v˝öe 1 mld. USD, feder·lnÌ fondy by pak uvolnily 5 mld. USD a vÌce. Tento dvoulet˝ pl·n

poËÌt· s expozicÌ feder·lnÌch fond˘ do 10 mld. USD. Podle n·vrhu by vöichni pojistitelÈ bez ohledu na jejich vlastnÌ ˙roveÚ expozice museli kr˝t feder·lnÌ vl·du za vyplacenÈ ˙vÏry poskytnutÈ z programu. Dokonce i spoleËnosti, kterÈ z fondu penÌze nedostanou, se budou muset na jeho spl·cenÌ podÌlet. Tento pl·n umoûnÌ pojistitel˘m p¯echod nÏkter˝ch n·klad˘ na pojistnÌky v podobÏ daÚov˝ch p¯ir·ûek. Sen·tem posvÏcen· legislativa (S2600), platn· na 1 rok, vyûaduje, aby pojistitelÈ kryli rizika z terorismu do v˝öe 10 mld. USD. Tento z·drûn˝ program bude poskytovat ˙levu pojistitel˘m na ökody p¯esahujÌcÌ 10 mld. USD a limit expozice vl·dy do 100 mld. USD. NicmÈnÏ sen·tnÌ n·vrh nevyûaduje na pojistitelÌch, aby zpÏtnÏ zaplatili n·klady p¯evyöujÌcÌ a z˘st·vajÌcÌ jako b¯emeno daÚov˝ch poplatnÌk˘. Dr. Weiss varoval, ûe Ñoba n·vrhy znamenajÌ obrovskÈ b¯emeno zatÏûujÌcÌ spot¯ebitele a û·dn˝ z tÏchto navrhovan˝ch z·kon˘ nenÌ adekv·tnÌm dlouhodob˝m ¯eöenÌm situacÌ spojen˝ch se zv˝öen˝m rizikem terorismuì. Weiss vydal bezpeËnostnÌ ratingy vÌce neû 15 tisÌc˘m finanËnÌch institucÌ, vËetnÏ zdravotnick˝ch organizacÌ, ûivotnÌch a zdravotnÌch pojiöùoven, program˘ Blue Cross a Blue Shield, majetkov˝ch a neûivotnÌch pojistitel˘, bank a broker˘. Weiss Raitings je jedinou vedoucÌ ratingovou agenturou, kter· nedost·v· ˙hrady od firem, kter˝m prov·dÌ rating. P¯Ìjmy plynou ËistÏ z prodeje produkt˘ z·kaznÌk˘m, obchodnÌk˘m a knihovn·m.

Ztr·ty na ûivotech zamÏstnanc˘ pojiöùoven z 11. z·¯Ì 2002 Allendale American International Group Aon Corporation FM Global Marsh & McLennan Met Life Zurich American Insurance Celkem

1 2 175 4 294 2 1 479

PoËty hl·öen˝ch pojistn˝ch ud·lostÌ z katastrofy WTC k 4. 9. 2002 PodnikatelskÈ SoukromÈ Celkem

22 154 11 098 33 252

Cena pojistn˝ch plnÏnÌ celkem

17,3 mld. USD Zdroj: Disaster Insurance Information Office

POJISTNÝ OBZOR • 10/2002

V

e dnech 23. 5. ñ 26. 5. 2002 se v Polsku (Mikolajki ñ Mazursk· jezera, hotelov˝ komplex Golubiewski) konal V. kongres pojiöùovacÌch a zajiöùovacÌch broker˘ ñ SPBUiR. Kongres je nejvÏtöÌ akcÌ svÈho druhu v Polsku. Je mÌstem setk·nÌ a jedn·nÌ jednotliv˝ch broker˘ ñ fyzick˝ch osob (i kdyû tito pracujÌ ve firm·ch), pojiöùoven, firem prov·dÏjÌcÌ Ëinnosti souvisejÌcÌ s pojiötÏnÌm (v˝robci bezpeËnostnÌch prvk˘, nez·vislÌ likvid·to¯i, oceÚov·nÌ majetku apod.) a sponzor˘. V Polsku musÌ mÌt kaûd˝ broker absolvov·ny zkouöky ˙¯adu pro dohled nad pojiöùovnictvÌm (souË·st polskÈho MF). Organiza-

kartou. MÏla by platit z·sada, ûe broker nejde prod·vat pojiötÏnÌ, ale radit klientovi, jak oöet¯it riziko. Vûdy musÌ jednat v z·jmu klienta, na coû je i v EU kladen velk˝ d˘raz. K v˝öe uvedenÈmu si dovolÌm malou pozn·mku. P¯i souËasnÈ konjuktu¯e ûivotnÌho pojiötÏnÌ se i u n·s Ëasto setk·v·me s p¯Ìpady, kdy i z·stupci velmi renomovan˝ch pojiöùoven pod vidinou vÏtöÌho poËtu pojiötÏn˝ch osob jednajÌ velmi bezohlednÏ a neeticky. V minulosti jsme se jiû s tÌm setkali ñ v dobÏ formov·nÌ pojistnÈho trhu a pr·ce maklȯ˘ v letech 1992 ñ 1994, a p¯ed celkem ned·vno p¯i demonopolizaci po-

V. kongres pojiöùovacÌch a zajiöùovacÌch broker˘ v Polsku Ing. ZdenÏk Schwarz, RESPECT ce SPBUiR (volnÏ p¯eloûeno Asociace polsk˝ch pojiöùovacÌch a zajiöùovacÌch broker˘), kter· byla zaloûena v roce 1992, je pr·vÏ sdruûenÌm tÏchto osob. RoËnÌ Ëlensk˝ p¯ÌspÏvek kaûdÈho maklȯe je 480 zlot˝ch. Za dobu svÈ existence se SPBUiR stala organizacÌ uzn·vanou a respektovanou pojiöùovnami, maklȯi i ostatnÌmi spoleËnostmi Ëinn˝mi v oblasti pojiötÏnÌ. Asociace pom·h· maklȯ˘m projedn·vat mimo jinÈ i opodstatnÏnÈ citlivÈ spory p¯i p¯ÌpadnÈm neetickÈm chov·nÌ pojiöùoven Ëi jejich pracovnÌk˘, kdy m· maklȯ i pr·vo na n·hradu ökody od pojiöùovny. OpakovanÈ poruöenÌ etiky pojiöùovnou m˘ûe b˝t Ñohodnocenoì Ëervenou

vinnÈho ruËenÌ. Protoûe to ve svÈm d˘sledku ökodÌ povÏsti pojiöùoven i maklȯ˘, nebylo by pouûitÌ ËervenÈ karty k zahozenÌ i u n·s. Kongres byl sponzorov·n 40 sponzory ñ pojiöùovnami. Pojiöùovny i spolupracujÌcÌ spoleËnosti prezentovaly svou Ëinnost v 50 st·ncÌch rozmÌstÏn˝ch v hotelovÈm komplexu hotelu a po¯·daly takÈ mnoho doprovodn˝ch akcÌ. Za zmÌnku stojÌ sluûba jednÈ z firem, kter· na internetovÈ adrese nabÌzÌ ucelenÈ informace o novink·ch a zmÏn·ch v produktech jednotliv˝ch pojiöùoven. Kongresu se z˙Ëastnilo p¯es 20 z·stupc˘ mÈdiÌ a 17 host˘.

15

Z historie kongres˘ I. kongres SPBUiR p¯ed pÏti lety v GdaÚsku formuloval z·sady etiky brokera. III. kongres ñ byly formulov·ny ÑZ·sady dobrÈ pr·ceì neboli regule fairplay, akceptovanÈ i pojiöùovnami. V. kongres konan˝ v duchu ÑBroker v EUì byl zah·jen 24. 5. 2002 panem Tomaszem Minhoftem Czyzem, prezidentem asociace, za ˙Ëasti Mr. Haralda Krausse, ¯editele BIPAR z Bruselu a Mr. Paula Carty, b˝valÈho v˝konnÈho ¯editele Asociace Irsk˝ch maklȯ˘, nynÌ ¯editele maklȯsk˝ch sluûeb v nejvÏtöÌ irskÈ maklȯskÈ firmÏ Coyle Hamilton. N·sledovala p¯edn·öka Mr. Haralda Krausse, ¯editele BIPAR. BIPAR jako profesion·lnÌ organizace broker˘ je nejstaröÌ v EU. Byla zaloûena v roce 1937 v Pa¯Ìûi, nynÌ m· sÌdlo v Bruselu. »leny je 42 sdruûenÌ broker˘ z 27 zemÌ. Ot·zky jednotnÈho trhu s cÌlem lepöÌ ochrany z·kaznÌka m· ¯eöit p¯ipravovan· nov· direktiva, kterou se v EU budou muset ¯Ìdit vöichni, kte¯Ì budou pojiötÏnÌ nabÌzet (agent, maklȯ, pojiöùovny, pracovnÌci bank, poöt), a kter· v n·vrhu obsahuje i mimo jinÈ n·r˘st v˝öe kapit·lu pro zprost¯edkovatele i vÏtöÌ n·roky na administrativu, coû znamen· i vÌce byrokracie. N·sledujÌcÌ p¯edn·öku p¯ednesl Mr. Paul Carty. V p¯edn·öce byla zd˘raznÏna koncentrace obchodu mezi nejvÏtöÌ pojiöùovny, velk· konkurence na pojiöùovacÌch trzÌch a problematickÈ zav·dÏnÌ nov˝ch pojistiteln˝ch rizik. D˘raz byl neust·le kladen na kvalitu sluûeb maklȯ˘ vËetnÏ poskytov·nÌ maxima informacÌ klient˘m. Kongres pak pokraËoval soubÏûnÏ ve t¯ech sekcÌch: ñ zp˘soby prezentace pracÌ a ËinnostÌ brokera, ñ pojiöùovacÌ legislativa ñ zprost¯edkovatelÈ, ñ zvyöov·nÌ kvalifikace (vzdÏl·v·nÌ) broker˘. DalöÌ ˙Ëast byla zamϯena na sekci zvyöov·nÌ kvalifikace broker˘. Zvyöov·nÌ kvalifikace broker˘ Jako p¯Ìklady byly struËnÏ uvedeny Velk· Brit·nie, Holandsko a Kanada, kde je zaveden systÈm

16

vzdÏl·v·nÌ broker˘, ö̯eji byl uveden systÈm vzdÏl·v·nÌ v KanadÏ, kde jsou kurzy rozËlenÏny do vÌce blok˘ dle obsahovÈ n·plnÏ (historie, majetek, ûivot, pr˘myslovÈ i obËanskÈ pojiötÏnÌ, jednotliv· rizika, kvotace a underwriting, pr·vo, systÈmy dokumentace, likvidace, zajiötÏnÌ, organizace, pÈËe o klienta ap.). Program postupnÈho vzdÏl·v·nÌ v Polsku (PEC) ñ n·vrh äkolenÌ v r·mci PEC zahrnuje 16 tÈmat s cca 160 konkrÈtnÌmi Ñp¯edmÏtyì ke ökolenÌ. PEC bude zahrnovat mimo jinÈ tyto oblasti: ñ praxe brokera, ñ kodex obchodu, ñ kodex profesnÌ etiky, ñ 10 z·sad dobrÈ spolupr·ce s pojiöùovnami, ñ elementy finanËnÌ anal˝zy pro vedenÌ, ñ finanËnÌ anal˝za pro individu·lnÌho klienta v ûivotnÌm pojiötÏnÌ, ñ ¯ÌzenÌ rizika, ñ prodej majetkov˝ch a ûivotnÌch pojiötÏnÌ, ñ kniha postupu pracÌ (procedur) brokera, ñ polsk˝ trh pojiötÏnÌ a zajiötÏnÌ, ñ zajiötÏnÌ ñ z·klady pro pojiöùovacÌ brokery, ñ likvidace ökod, ñ chyby a opomenutÌ (ne˙mysln˝ lidsk˝ faktor), ñ organizace SPBUiR a BIPAR, ñ broker v EU. PojiöùovacÌ rizika ñ produkty ökolenÈ v r·mci PEC ñ majetkov· pojiötÏnÌ, ñ pojiötÏnÌ ztr·ty zisku, ñ strojnÌ pojiötÏnÌ, ñ stavebnÏ-mont·ûnÌ pojiötÏnÌ, ñ elektronickÈ pojiötÏnÌ, ñ cargo pojiötÏnÌ, ñ pojiötÏnÌ finanËnÌch rizik, ñ pojiötÏnÌ byt˘ a dom˘, dom·cnostÌ, ñ paket dopravnÌho pojiötÏnÌ, ñ havarijnÌ pojiötÏnÌ, ñ jinÈ pojiötÏnÌ obËanskÈ ñ paket pro individu·lnÌho klienta, ñ d˘chodovÈ pl·ny, ñ bankovnÌ pojiötÏnÌ. TÈmata ökolenÌ v r·mci PEC ñ praxe brokera ñ v˝bÏr brokera,

ñ inspekce rizika a Due Diligence Report, ñ hodnocenÌ rizika, ñ popt·vkovÈ ¯ÌzenÌ, ñ zpr·va o popt·vkovÈm ¯ÌzenÌ pro klienta, ñ pojiötÏnÌ, ñ monitorov·nÌ termÌn˘ obnov, ñ procedury p¯i obnov·ch, ñ nedostatek kontaktu s klientem, ñ proviznÌ v˝poËty, ñ pr˘bÏûn· dokumentace, archivace v kancel·¯Ìch, ñ pojiöùovacÌ podvody, mor·lnÌ rizika. Prodej pojiötÏnÌ ñ zdroje nov˝ch klient˘, ñ techniky akvizice, ñ prezentace,

ñ zvl·d·nÌ n·mitek. DalöÌ tematickÈ okruhy jsou: odpovÏdnostnÌ pojiötÏnÌ, p¯eruöenÌ provozu, konstrukce objekt˘ s vazbou na technologii a poû·rnÌ ochranu, metody prevence, regresnÌ n·roky, z·vazky klienta, pojiöùovny a brokera, ¯eöenÌ spor˘. PEC ñ organizaËnÌ koncepce Budou t¯i zp˘soby zvyöov·nÌ kvalifikace: ñ ökolenÌ klasickÈ SPBUiR, ñ p¯es Internet ñ chat on-line ñ SPBUiR ñ interaktivnÌ (vylouËeny jsou intervence a n·pravy konkrÈtnÌch p¯Ìpad˘, reklama), ñ ökolenÌ vnÏjöÌ ñ po¯·danÈ pojiöùovnami, bankami a dalöÌmi organizacemi.

äkolenÌ klasickÈ SPBUiR Cyklus bude mÌt 16 tÈmat. 1 tÈma = 1 den (cca 6ñ7 hod.) V˝bÏr tÈmat: dle vlastnÌ ˙vahy a pot¯eb kaûdÈho maklȯe Cena: 200 zlot˝ch Ëlen/300 zlot˝ch neËlen Min. skupina: 15 osob ⁄Ëastnit se mohou: broke¯i, prac. pojiöùovny, prac. brokersk˝ch firem, poj. agenti, risk manaûe¯i, studenti pojiöùovnictvÌ, pracovnÌci firem kolem pojiöùovacÌho trhu apod. VyhodnocenÌ vzdÏl·v·nÌ: 1 hod. ökolenÌ ñ 1 bod ñ maximum 8 x 7 = 56 bod˘ Limity: Broker ñ fyz. osoba: 10 bod˘ ñ bronzovÈ hodnocenÌ 21 bod˘ ñ st¯ÌbrnÈ hodnocenÌ 30 bod˘ ñ zlatÈ hodnocenÌ V tomto smyslu bude vyd·v·n i doklad o absolvov·nÌ ökolenÌ. Doklad nenahrazuje povinnÈ zkouöky brokera. Podobn˝m zp˘sobem budou hodnoceny dle poËtu osob i firmy ñ pr·vnickÈ osoby. Z·vÏr Kongres zakonËil opÏt pan Tomasz Minhoft Czyz, prezident Asociace. Konstatoval, ûe kongresu se z˙Ëastnilo 1409 osob, z toho 600 broker˘ a 660 pracovnÌk˘ pojiöùo-

ven. OstatnÌ byli pracovnÌci sp¯ÌznÏn˝ch firem, hostÈ a novin·¯i. Pozn·mka autora: P¯eklad z polötiny byl proveden volnÏ, odbornÈ slovnÌky neexistujÌ.

AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ OdökodnÏnÌ za kou¯enÌ Verdikty soud˘ stojÌ pojiöùovny p¯Ìliö mnoho penÏz. Pojiöùovny si nemohou dovolit platit vÌc a vÌc. Nakonec to povede ke zvyöov·nÌ pojistnÈho. Minul˝ t˝den odsoudil soud v Miami tab·kovÈho v˝robce k zaplacenÌ 5,5 mil. USD jako odökodnÏnÌ letuöce, kter· trpÌ chronick˝mi z·nÏty dutin, kterÈ mÏl zp˘sobit cigaretov˝ kou¯ v kabin·ch letadel.

ZmÏny na ruskÈm pojistnÈm trhu? äÈfovÈ rusk˝ch pojiöùoven jsou p¯ipraveni p¯ijmout poûadavky SvÏtovÈ obchodnÌ organizace o umoûnÏnÌ vstupu zahraniËnÌch subjekt˘ na rusk˝ trh. Deregulace m· b˝t vöak ËasovÏ rozvrûena a m· b˝t aû do jejÌho ukonËenÌ vl·dou umoûnÏn lukrativnÌ obchod s ûivotnÌm pseudo-pojiötÏnÌm. (OM) Zdroj: Insurance Day 7. 8. 2002 POJISTNÝ OBZOR • 10/2002

BezpeËn· lokalita z pohledu asociace AGA Projekt bezpeËn· lokalita nenÌ niËÌm nezn·m˝m. Od poË·tku svÈho vzniku byla zam˝ölena jako dlouhodob· celost·tnÌ preventivnÏ osvÏtov· akce prevence kriminality, m̯ÌcÌ p¯Ìmo k samotn˝m lidem, respektive k ochranÏ jejich majetku. BezpeËn· lokalita slouûÌ p¯edevöÌm lidem, kte¯Ì se nechtÏjÌ sm̯it s kriminalitou ve svÈm okolÌ a chtÏjÌ jÌ aktivnÏ Ëelit. Pokud se rozhodnou k urËitÈ investici do zabezpeËenÌ svÈho majetku i sebe sam˝ch, chtÏjÌ mÌt takÈ jistotu, ûe se jim tato investice vyplatÌ. SouËasnÏ chtÏjÌ mÌt i jistotu, ûe svÈ mnohdy nemalÈ prost¯edky investovali spr·vnÏ, do spr·vnÈ techniky a do kvalitnÌ firmy. A zde nar·ûÌme na prvnÌ problÈm bÏûnÈho ËlovÏka, kter˝ se dennÏ nepohybuje ve svÏtÏ zabezpeËovacÌch systÈm˘, a kter˝ se jen stÏûÌ m˘ûe vyznat v nep¯ebernÈ nabÌdce nejr˘znÏjöÌch firem a firmiËek. Jak pomoci z·kaznÌkovi v tÈto orientaci je jednÌm z d˘vod˘ participace asociace AGA na tomto projektu. AGA vytvo¯ila spoleËnÏ s Ministerstvem vnitra z·kladnÌ poûadavky na firmy, kterÈ majÌ z·jem se z˙Ëastnit projektu. Mezi tyto poûadavky pat¯Ì nap¯. mont·û certifikovanÈ a zkouöenÈ techniky, dodrûov·nÌ norem a poûadavk˘ pojiöùoven pro projekt, mont·û, servis a revizi, jeû podlÈhajÌ kontrole InspekËnÌho org·nu AGA, dodrûov·nÌ kodexu etiky a stanov AGA apod. Z·kaznÌkovi je tak garantov·na kvalita a jistota, ûe dan˝ systÈm a zp˘sob ¯eöenÌ problÈmu zabezpeËenÌ a dan· firma jsou pro nÏho nejvhodnÏjöÌ. AGA nenÌ jen pasivnÌm partnerem v projektu, ale sama se snaûÌ s dalöÌmi partnery vyvÌjet spoleËnÈ aktivity, kterÈ by mohly projekt zkvalitnit a p¯iblÌûit öirokÈ ve¯ejnosti. K tÏmto aktivit·m pat¯Ì i nap¯Ìklad p¯ihl·öenÌ projektu do programu N·rodnÌ politiky jakosti pro rok 2003. AGA se spoleËnÏ s Ministerstvem vnitra snaûÌ o maxim·lnÌ p¯iblÌûenÌ projektu öirokÈ ve¯ejnosti, a to formou poskytov·nÌ informacÌ prost¯ednictvÌm hromadn˝ch sdÏlovacÌch prost¯edk˘, odborn˝ch semin·¯˘, konzultacÌ apod. PrvnÌ takov˝ menöÌ semin·¯ se uskuteËnil ve StrakonicÌch ve spolupr·ci s mÌstnÌ poboËkou Hospod·¯skÈ komory, kter· projevila o projekt z·jem, stejnÏ jako o pokraËov·nÌ v po¯·d·nÌ podobn˝ch semin·¯˘. DalöÌ po¯·d·nÌ podobn˝ch semin·¯˘ koordinujeme a pl·nujeme s naöimi partnery v projektu a k tomu ˙Ëelu i shromaûÔujeme informace o r˘zn˝ch sdruûenÌch bytov˝ch druûstev v obcÌch apod. BezpeËn· lokalita m· i dalöÌ ambice. Evropsk· unie vytvo¯ila spoleËnÈ internetovÈ str·nky, kterÈ by se mÏly vÏnovat pr·vÏ problematice prevence kriminality, a kde by v budoucnu mÏly b˝t zve¯ejÚov·ny nejlepöÌ projekty prevence kriminality. »R nechce st·t mimo dÏnÌ v EvropÏ a projekt BezpeËn· lokalita m· i p¯es znaËnou konkurenci v tÈto oblasti öanci na ˙spÏch. Bc. ZdenÏk ätÏp·nek, v˝konn˝ tajemnÌk AGA

AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ »esk˝ trh je nejperspektivnÏjöÌ ze vöech kandid·t˘ pro vstup do EU Podle studie zajiöùovacÌ skupiny Benfield je v˝voj ËeskÈ ekonomiky p¯Ìzniv˝ a poskytuje prostor jak pro dalöÌ r˘st, tak i pro vstup nov˝ch subjekt˘. S tÌm i ËasovÏ souvisÌ otev¯enÌ novÈho zastoupenÌ Benfield v Praze.

Nov˝ pool v Rakousku RakouskÈ pojiöùovny se dohodly na zaloûenÌ poolu pro krytÌ teroristick˝ch rizik. Pool vznikl k 1. z·¯Ì s kapacitou 200 mil. eur, p¯iËemû 50 mil. eur pojistÌ prim·rnÏ a zbytek nabÌdne do zajiötÏnÌ. (OM) Zdroj: Insurance Day, 10. 7. 2002 POJISTNÝ OBZOR • 10/2002

JUDr. Ji¯ina Kotrbat·

VÌcen·sobnÈ pojiötÏnÌ znamen· pro zkuöenÈ podvodnÌky öirokÈ pole p˘sobnosti. P¯i existenci desÌtek pojiöùoven na ËeskÈm trhu zneuûÌvajÌ konkurenËnÌho prost¯edÌ k tomu, ûe si stejnÈ riziko pojistÌ u vÌce pojiöùoven. SpolÈhajÌ na to, ûe v˝mÏna informacÌ mezi pojiöùovnami o problematick˝ch pojistn˝ch ud·lostech a osob·ch je prozatÌm spÌöe nahodil·. V trestnÌ vÏci Ëty¯ aktÈr˘ byl sp·ch·n podvod na dvou pojiöùovn·ch. Na z·kladÏ fiktivnÌ kupnÌ smlouvy s neexistujÌcÌ firmou byla pojiötÏna v˝poËetnÌ technika v hodnotÏ p¯es 2 mil. KË. Jednatel spoleËnosti p¯edstÌral, ûe zboûÌ ¯·dnÏ zaplatil a v den podpisu smlouvy bylo dod·no do jeho skladu. SpoleËnÏ s dalöÌm Ñpodnikatelemì pak poökodil dve¯e do skladu vlastnÌ firmy a ozn·mil policii, ûe doölo k vloup·nÌ a odcizenÌ poËÌtaˢ nezn·m˝m pachatelem. Poûadoval plnÏnÌ ve v˝öi 750 000 KË. Pojiöùovna sice plnila, ale podstatnÏ mÈnÏ z d˘vodu nedostateËnÈho zajiötÏnÌ skladovacÌch prostor proti kr·deûi. Povzbuzen Ë·steËn˝m ˙spÏchem rozö̯il jednatel pojistnou smlouvu o ûivelnÌ pojiötÏnÌ z·sob s pojistnou Ë·stkou 20 mil. KË. Obdobnou pojistnou smlouvu uzav¯el i u jinÈ pojiöùovny. Kr·tce nato s pomocÌ ˙ËetnÌho vyhotovili faleönÈ ˙ËetnÌ doklady prokazujÌcÌ n·kup zboûÌ o hodnotÏ 11,5 mil. KË od firmy, jejÌû razÌtko padÏlali. Jednatel p¯edstÌral, ûe zboûÌ bylo dod·no do skladu jeho firmy v den uzav¯enÌ kupnÌ smlouvy. S dalöÌm pomocnÌkem ñ zamÏstnancem bezpeËnostnÌ agentury pak poökodili bezcennÈ zboûÌ s proölou expiracÌ tak, ûe zotvÌrali obaly a zboûÌ polili vodou, pak uvolnili kohout teplovodnÌho vedenÌ, ËÌmû zaËala do skladovacÌch prostor unikat tepl· voda. Prostor opustili a za nÏkolik dnÌ nahl·sil jednatel po-

jistnou ud·lost ve v˝öi p¯es 8 mil. KË. TutÈû pojistnou ud·lost nahl·sil i druhÈ pojiöùovnÏ. Okolnosti ˙dajnÈ pojistnÈ ud·losti a p¯edloûenÈ doklady byly natolik nevÏrohodnÈ, ûe pojiöùovny plnÏnÌ neposkytly a vÏcÌ se zaËaly zab˝vat org·ny ËinnÈ v trestnÌm ¯ÌzenÌ. Jednatel po celou dobu ¯ÌzenÌ setrval na tvrzenÌ, ûe v˝poËetnÌ techniku nakoupil od dealera, kterÈmu zaplatil v hotovosti p˘jËen˝mi penÏzi. Kdo mu p˘jËku poskytl vöak odmÌtl sdÏlit. PoËÌtaËe chtÏl ˙dajnÏ pouûÌt na vybudov·nÌ sÌtÏ. D·le popÌral, ûe by ˙myslnÏ poökodil teplovodnÌ vedenÌ ve snaze vyl·kat plnÏnÌ od pojiöùoven. OdmÌtal i to, ûe by se jednalo o totÈû zboûÌ, kterÈ pojistil dvakr·t. I kdyû byla proöl· expiraËnÌ doba, nebyl problÈm ji prodlouûit sterilizacÌ. Kohout vyörouboval omylem, ale neumÏl to spravit. Nedok·zal ani vysvÏtlit, kde vzal 20 mil. KË na n·kup zboûÌ. H·jil se tÌm, ûe 20 mil. jsou katalogovÈ ceny zboûÌ a ûe je nakoupil za mÌÚ, doklad ovöem nemÏl. I ostatnÌ obûalovanÌ vytrvale odmÌtali ˙Ëast na nÏjakÈ neleg·lnÌ Ëinnosti. Jejich trestn· Ëinnost vöak byla prok·z·na v˝povÏÔmi svÏdk˘, vËetnÏ zamÏstnanc˘ pojiöùoven, a listinn˝mi d˘kazy. OËit˝mi svÏdky pak bylo prok·z·no, ûe zboûÌ pojiötÏnÈ dvakr·t bylo totoûnÈ. Jednateli byl vymϯen vysok˝ (souhrnn˝) trest s ohledem na dalöÌ trestnou Ëinnost, kterou p·chal v souvislosti s nekal˝mi praktikami p¯i obchodnÌ Ëinnosti. ⁄ËetnÌ byl odsouzen ke t¯em let˘m odnÏtÌ svobody, zamÏstnanec bezpeËnostnÌ agentury ke dvÏma let˘m s podmÌnÏn˝m odkladem na zkuöebnÌ dobu Ëty¯ let a druh˝ podnikatel k osmi mÏsÌc˘m na zkuöebnÌ dobu osmn·cti mÏsÌc˘. Jednatel a podnikatel pak byli odsouzeni k povinnosti spoleËnÏ vr·tit pojiöùovnÏ Ë·steËnÈ plnÏnÌ.

17

P¯Ìpad z asistenËnÌ sluûby Europ Assistance Tato ud·lost zaËala zcela ban·lnÏ. Rodina ve sloûenÌ matka, otec, dcera a syn si vyjela s cestovnÌ kancel·¯Ì na rekreaci do Chorvatska, podobnÏ jako tisÌce dalöÌch Ëesk˝ch obËan˘. A protoûe zvolili lacinÏjöÌ variantu, byli vybaveni vöÌm moûn˝m, kromÏ jinÈho takÈ vlastnoruËnÏ zava¯en˝mi potravinami, a naötÏstÌ i pojistkou pro cesty a pobyt. Po dlouhÈ cestÏ autobusem a nÏkolika dnech uskladnÏnÌ v tropick˝ch vedrech doölo i na konzumaci dovezen˝ch potravin. Po jednÈ takovÈ ÑhostinÏì nezbylo nic jinÈho, neû za pomocÌ pr˘vodce CK volat pohotovostnÌ lÈka¯skou sluûbu. Co se vlastnÏ p¯ihodilo? V Ëervnu t.r. kontaktoval asistenËnÌ centr·lu v Praze pr˘vodce CK a ozn·mil, ûe jedna naöe pojiötÏn· klientka je ve Splitu v nemocnici. AsistenËnÌ sluûba se okamûitÏ s touto nemocnicÌ spojila. Tam se jejÌ pracovnÌci dozvÏdÏli, ûe p¯edbÏûn· diagnÛza je velmi v·ûn· a znÌ: kÛma z d˘vodu alergickÈ reakce a pacientka leûÌ na infekËnÌm oddÏlenÌ. Na v˝sledky prvnÌch odbÏr˘ a laboratornÌch test˘ se pr˝ jeötÏ Ëek·. D·le zjistili, ûe spoleËnÏ s matkou je hospitalizov·na i dcera, kter· m· podobnÈ potÌûe. NejnovÏjöÌ v˝sledky vöak potvrdily, ûe diagnÛza obou pacientek je shodn· ñ tÏûk· otrava ze stravy. Jejich stav se minutu od minuty prudce zhoröoval. LÈka¯i nemocnice ve Splitu informovali, ûe pro jejich z·chranu pot¯ebujÌ nejdÈle do öesti hodin protil·tku ñ sÈrum na otravu botulinem, kterÈ v tamÏjöÌ nemocnici nemajÌ k dispozici a ûe protil·tku musÌ sehnat pojiöùovna, protoûe oni nemajÌ û·dnou moûnost ji sehnat. Poû·dali o dod·nÌ vÏtöÌho mnoûstvÌ protil·tky, kter· se skladuje ve velmi omezenÈm mnoûstvÌ a vÏtöinou je soust¯edÏna pouze na jednom mÌstÏ v r·mci st·tu. A tak nastal z·vod s Ëasem, kdy ve spolupr·ci s lÈka¯i vypuklo mezin·rodnÌ p·tr·nÌ po takovÈm mnoûstvÌ sÈra. Po spoleËnÈm ˙silÌ Ëesk˝ch, rakousk˝ch, francouzsk˝ch a chorvatsk˝ch lÈka¯˘ poboËek asistenËnÌ sluûby se poda¯ilo najÌt sÈrum nakonec v jednÈ nemocnici v Chorvatsku. Jeho leteck· p¯eprava a pod·nÌ pacientk·m se tak uskuteËnilo bÏhem nÏkolika m·lo hodin. SÈrum bylo aplikov·no. Zd·lo se, ûe p¯Ìpad je vy¯eöen a klientky zachr·nÏny. N·sledujÌcÌ den p¯iöla zpr·va, ûe protil·tka a celkov· terapie nezabraly. Stav obou pacientek se zhoröil a vzhledem k tomu, ûe vybavenÌ nemocnice nebylo na pot¯ebnÈ ˙rovni vzhledem k jejich souËasnÈmu zdravotnÌmu stavu, asistenËnÌ sluûba spoleËnÏ s pojiöùovnou Generali rozhodly pacientky repatriovat do »eskÈ republiky. Z·kladnÌ podmÌnkou p¯epravy byly speci·lnÌ protiinfekËnÌ boxy a vzhledem k tÈto podmÌnce mohl b˝t pouûit jedinÏ leteck˝ speci·l. P¯epravit pacientky do kvalitnÌch Ëesk˝ch nemocnic p¯esto nebylo jednoduchÈ. HlavnÏ z toho d˘vodu, ûe leteck˝ speci·l, kter˝ by splÚoval n·roËnÈ poûadavky pro bezpeËnou repatriaci, nebylo v tu dobu moûnÈ na ˙zemÌ »eskÈ republiky zajistit. O pomoc totiû byla poû·d·na arm·da »R, jenû jako jedin· takov˝mto speci·lem s protiinfekËnÌm reûimem disponuje. NaneötÏstÌ se tento speci·l pr·vÏ nach·zel nad ˙zemÌm st¯ednÌho v˝chodu, kde operoval spoleËnÏ s Ëeskou protichemickou brig·dou a nebyl dostupn˝ d¯Ìve neû za 24 hodin. P¯es zahraniËnÌ poboËky spoleËnosti bylo tedy t¯eba zajistit speci·l jinde. Vzhledem k v˝hodnosti polohy, a tÌm i kratöÌ ËasovÈ dostupnosti, byl vybr·n speci·l z Rakouska. Po zÌsk·nÌ letovÈho povolenÌ a stabilizaci stavu klientek byly jednotlivÏ, za doprovodu celÈho zdravotnÌho t˝mu, p¯epraveny do nemocnice v »eskÈ republice. ObÏ repatriace byly provedeny bez komplikacÌ. NynÌ jsou obÏ klientky v pÈËi Ëesk˝ch specialist˘. Na z·chranÏ ûivot˘ obou klientek, kterÈ se otr·vily konzervou, se podÌlelo vÌce neû 50 osob, byla pouûita dvÏ letadla a nÏkolik speci·lnÌch sanitnÌch voz˘. VladimÌr Fuchs

18

BlÌûÌ se kon·nÌ veletrh˘ ISET a PYROS Jednou z d˘leûit˝ch akcÌ celÈho bezpeËnostnÌho pr˘myslu v letoönÌm roce jsou zcela bezesporu mezin·rodnÌ veletrhy ISET a PYROS, kterÈ se konajÌ na brnÏnskÈm v˝staviöti ve dnech 22. ñ 25. 10. 2002. SpoleËn˝m mottem veletrh˘ je Ochrana ûivota, zdravÌ a majetku ñ prevence, akce, represe. A p¯edevöÌm komplexnÌ pohled na bezpeËnost, jenû vypl˝v· i za zpracovanÈ nomenklatury. NejvÏtöÌm p¯ihl·öen˝m vystavovatelem z¯ejmÏ bude MV »R a Policie »R, spoleËnÏ s gener·lnÌm ¯editelstvÌm HasiËskÈho z·chrannÈho sboru »R, s celkovou plochou 700 m2. PolicejnÌ prezident »R genpor. JUDr. Ji¯Ì Kol·¯ spat¯uje hlavnÌ v˝znam veletrhu ISET v moûnosti prezentace sloûek Policie »R öirokÈ odbornÈ i laickÈ ve¯ejnosti. NenÌ proto divu, ûe se v dobÏ kon·nÌ veletrhu ISET uskuteËnÌ i velitelsko-metodickÈ zamÏstn·nÌ krajsk˝ch a okresnÌch ¯editel˘ Policie »R. N·mÏstek ministra vnitra »R a gener·lnÌ ¯editel HZS »R genmjr. Ing. Miroslav ätÏp·n pozval na PYROS z·stupce profesion·lnÌch HZS, kte¯Ì se z˙ËastnÌ nejen veletrhu samotnÈho, ale i odbornÈho doprovodnÈho programu. Veletrhy ISET a PYROS budou mÌt i velice v˝znamn˝ nadn·rodnÌ kontext, neboù n·vötÏvu jiû p¯islÌbily ofici·lnÌ delegace z okolnÌch st·t˘ ñ tedy ze Slovenska, NÏmecka (Bavorsko a Sasko), Rakouska, Polska a MaÔarska. ISET ovöem nenÌ jen o Ëinnosti st·tnÌch bezpeËnostnÌch org·n˘, ale p¯edevöÌm o bezpeËnostnÌ technice a sluûb·ch, a tak je jen logickÈ, ûe spoluorganiz·torem tohoto veletrhu je i Asociace GrÈmium Alarm. Veletrh m· ambice uk·zat v˝znam bezpeËnosti jako celosvÏtovÈ priority rostoucÌ popt·vku i velk˝ pokrok v oblasti technick˝ch bezpeËnostnÌch systÈm˘. Mottem druhÈho roËnÌku jsou CivilizaËnÌ rizika z pohledu svÏtovÈho terorismu a jako doprovodn˝ program probÏhne konference Krizov˝ management zab˝vajÌcÌ se p¯edevöÌm legislativnÌm r·mcem ¯eöenÌ mimo¯·dn˝ch ud·lostÌ. N·rodnÌ konferenci k prevenci kriminality na mÌstnÌ ˙rovni p¯ipravuje MV »R. Bc. ZdenÏk ätÏp·nek, v˝konn˝ tajemnÌk AGA

Telegraficky * PouhÈ Ëty¯i mÏsÌce po pod·nÌ û·dosti zÌskala Generali licenci pro

svoji pojiöùovacÌ spoleËnost Generali zivotno osiguranje d.d. v Chorvatsku, kter· zah·jÌ svoji Ëinnost na podzim letoönÌho roku nabÌdkou ûivotnÌho pojiötÏnÌ. V roce 2003 bude nabÌdka sluûeb rozö̯ena o pojiötÏnÌ majetku. HlavnÌmi oblastmi pro aktivity Generali se stanou ekonomicky vyspÏlÈ regiony Z·h¯ebu, Istrie a Dalm·cie. Werner Moertel, z·stupce Generali Holding Vienna AG pro regiony st¯ednÌ a v˝chodnÌ Evropy pl·nuje do roku 2010 dosaûenÌ 10% podÌlu na trhu v ûivotnÌm pojiötÏnÌ a 5% podÌlu na trhu v majetkovÈm pojiötÏnÌ. CelkovÈ investice jsou odhadov·ny na 35 mil. eur. Chorvatsko je vedle MaÔarska, »eskÈ republiky, Slovenska, Slovinska, Polska a Rumunska sedm˝m Ñtrhemì Generali Vienna Group v regionu st¯ednÌ a v˝chodnÌ Evropy. Allianz penzijnÌ fond m· novÈho p¯edsedu K 31. srpnu 2002 odch·zÌ z Allianz penzijnÌho fondu pan Tom·ö Machanec. Odstupuje z·roveÚ z funkce p¯edsedy a Ëlena p¯edstavenstva fondu. FunkcÌ p¯edsedy p¯edstavenstva Allianz penzijnÌho fondu po panu Machancovi byl povϯen JUDr. Petr Poncar. Pan Poncar bude i nad·le zast·vat funkci ¯editele ˙seku pojiötÏnÌ osob Allianz pojiöùovny. »esk· podnikatelsk· pojiöùovna posiluje vedenÌ S cÌlem zdokonalit poskytovanÈ sluûby se nejvyööÌ org·n spoleËnosti »eskÈ podnikatelskÈ pojiöùovny, a.s., rozhodl v˝raznÏ posÌlit vrcholovÈ vedenÌ »PP a souËasnÏ provÈst zmÏny ve st·vajÌcÌ organizaËnÌ struktu¯e. Vedle st·vajÌcÌho gener·lnÌho ¯editele Ing. Vlastimila Navr·tila p˘sobÌ od 1. 10. 2002 ve funkci v˝konnÈho ¯editele Ing. VladimÌr Pulchart (p¯ich·zÌ z AIG CZECH REPUBLIC pojiöùovny, a.s., kde pracoval na pozici finanËnÌho ¯editele). VeökerÈ finanËnÌ a ekonomickÈ aktivity »PP jsou rovnÏû od 1. 10. 2002 ¯Ìzeny finanËnÌ ¯editelkou Ing. Jarmilou R·dlovou (z pojiöùovny Zurich). NovÏ vznikl˝ ˙tvar pojiötÏnÌ a marketingu p¯ebÌr· st·vajÌcÌ vedoucÌ pracovnÌk »PP Ing. Ji¯Ì Borsk˝. ObchodnÌ ˙sek bude ¯Ìdit ing. Besper·t (z pojiöùovny IPB, a.s., kde zast·val funkci ¯editele poboËky Praha). K dalöÌmu v˝raznÈmu posÌlenÌ vedenÌ spoleËnosti doch·zÌ na ˙seku likvidace a pr·vnÌch vÏcÌ, kter˝ od 2. 9. 2002 p¯evzal JUDr. LudvÌk Bohman (z Allianz pojiöùovny, a.s.). P¯ipravuje Eva Trojanov· POJISTNÝ OBZOR • 10/2002

P

otÌûe, kterÈ prov·zejÌ a naruöujÌ informaËnÌ procesy a br·nÌ efektivnosti komunikace, lze shrnout do jednÈ kategorie ñ öum. äumy jsou to, co omezuje nebo potlaËuje rozsah a mÏnÌ v˝znam informacÌ. Nep¯ÌznivÏ p˘sobÌcÌ vlivy je deformujÌ p¯i pr˘chodu p¯enosov˝m prost¯edÌm a p¯i jejich zpracov·nÌ. Soubor ruöiv˝ch dÏj˘ zp˘sobuje, ûe p¯Ìjemce dost·v· zpr·vy, kterÈ se odliöujÌ od vyslan˝ch. Na umÏle vyvolan˝ch öumech je zaloûena dÏtsk· hra na Ñtichou poötuì. äeptem vyslovenÈ slovo nebo vÏta prvnÌho p¯ed·vajÌcÌho do ucha druhÈho v po¯adÌ se na konci ¯ady, k radosti vöech z˙ËastnÏn˝ch, v˘bec nepodob· p˘vodnÌmu. »Ìm je zkomolenÏjöÌ, tÌm vÌce smÌchu vyvol·. P¯etvo¯en· informace slouûÌ hrajÌcÌm si dÏtem k obveselenÌ. Pro komunikaËnÌ pot¯eby organizace m· kaûd· deformovan· zpr·va nep¯ÌjemnÈ d˘sledky. Dalekos·hlejöÌ neû koexistence neform·lnÌch, neofici·lnÌch Ëi neû·doucÌch redundantnÌch informacÌ. Kdyû si uvÏdomÌme, kolik r˘zn˝ch p¯ek·ûek musÌ zpr·va na cestÏ od odesÌlatele k p¯Ìjemci p¯ekonat, pochopÌme jejÌ snadnou napadnutelnost a postiûitelnost. Zpravidla se neobejde bez naruöenÌ a ztr·t zavinÏn˝ch technick˝mi a sÈmantick˝mi öumy. Technick˝ öum, z·konitÈ fyzik·lnÌ zkreslenÌ, je zp˘sobov·n technick˝mi prost¯edky, pouûÌvan˝mi p¯i pr·ci s informacemi. Jde o technick˝ a technologick˝ problÈm. NebezpeËn˝ je poËÌtaËov˝ vir. Dezinformuje vykr·d·nÌm. Dovede tot·lnÏ vymazat celÈ informaËnÌ soubory. Ochrana proti nÏmu vyûaduje mimo¯·dnÏ n·roËn· opat¯enÌ. SÈmantick˝ öum, n·hodnÈ Ëi z·mÏrnÈ zkreslenÌ informaËnÌho obsahu, je vyvol·n nespr·vnou formulacÌ, öpatn˝m pochopenÌm, nevhodn˝m p¯ed·nÌm a chybnou transformacÌ informace. PodÌlÌ se na nÏm p¯edevöÌm osobnost ËlovÏka, jeho z·mÏry, postoje a cÌle. Jde o lidsk˝ a organizaËnÌ problÈm. K ˙myslnÈmu zkreslov·nÌ zastÌr·nÌ nedostatk˘, pozmÏÚov·nÌ re·lnÈho stavu vÏcÌ, zakr˝v·nÌ skuteËnostÌ, zpravidla nep¯Ìzniv˝ch, pat¯Ì: POJISTNÝ OBZOR • 10/2002

äumy samy nevyöumÌ

doc. Ing. Miroslav Str·nsk˝, CSc.

ñ p¯ebarvov·nÌ informacÌ na Ëerno nebo r˘ûovo; ñ p¯ed·v·nÌ jen toho, co se chce slyöet, a zamlËov·nÌ, co se slyöet nechce; ñ vytv·¯enÌ informacÌ, dÏlajÌcÌch Ñz kom·ra velbloudaì; ñ zatajovanÈ p¯ivlastÚov·nÌ zvanÈ ÑinformaËnÌ parazitizmus; ñ upravov·nÌ neû·doucÌch fakt˘ do ÑstravitelnÏjöÌì podoby; ñ cÌlenÏ kompromitujÌcÌ nebo diskreditujÌcÌ informace; ñ ˙ËelovÏ p¯etv·¯enÈ, subjektivnÌmi pot¯ebami a p¯·nÌmi p¯ekroucenÈ v polopravdy. Na Ëetnost öum˘ m· vliv schopnost ËlovÏka pracovat s informacemi, jeho p¯ipravenost a ochota komunikovat. Odesilatel se podÌlÌ na vzniku öumu jako p˘vodce ne˙plnÈ, nejasnÈ, nev˝stiûnÈ informace. NejËastÏjöÌmi p¯ÌËinami jsou: ñ nep¯esnÈ vyj·d¯enÌ myölenky; ñ pouûÌv·nÌ slov, kter˝m p¯Ìjemce nerozumÌ; ñ zaËleÚov·nÌ vÌceznaËn˝ch v˝raz˘; ñ za¯azov·nÌ nevyhranÏn˝ch dvojsmysln˝ch pojm˘. Adres·t pak tÌm, ûe neabsorbuje celou informaci. AktivnÏ, souËasnÏ s p¯ijetÌm, zpr·vu zpracov·v·, prov·dÌ jejÌ selekci. Tak doch·zÌ k bezdÏËnÈmu v˝bÏrovÈmu kon·nÌ, ovlivÚovanÈmu oËek·v·nÌmi jedince. ZÌskan· informace je ˙trûkovit·, vyûaduje doplnÏnÌ a spojenÌ. ChybÏjÌcÌ mÌsta mozaikovitÏ zaplÚuje p¯Ìjemce podle sv˝ch p¯edstav a domyölenÌ. Ne vûdy spoje mezi jednotliv˝mi Ë·stmi odpovÌdajÌ realitÏ. Nevhodnou z·mÏnou vznikajÌ faleönÈ souvislosti, nÏkdy velmi zda¯ilÈ, kdy p¯i troöce fantazie jed-

no zapad· do druhÈho. Vytv·¯Ì se tak kompaktnÌ celek, kter˝ vöak nenÌ shodn˝ s vyslanou informacÌ. Zpr·va ztr·cÌ na svÈ vypovÌdajÌcÌ hodnotÏ. äumy ztÏûujÌ komunikaci mezi dvÏma osobami. Coû teprve, jdeli o zpr·vu p¯ed·vanou z ˙rovnÏ vedenÌ aû k ¯adov˝m pracovnÌk˘m. Na kaûdÈm stupni ¯ÌzenÌ mohou informace Ñnab˝vat!ì nebo se Ñztr·cetì. »Ìm vÌce stupÚ˘, tÌm vÌce moûnostÌ. P¯Ìklad ˙bytku zpr·vy je z Ël·nku napsanÈho p¯ed Ëtvrt stoletÌm pro Ëasopis VesmÌr: Instrukce ¯editele n·mÏstkovi: ÑZÌtra v devÏt hodin bude zatmÏnÌ Slunce, tedy nÏco, co se kaûd˝ den nevidÌ. Aù pracovnÌci nastoupÌ v pracovnÌm odÏvu na n·dvo¯Ì. P¯i pozorov·nÌ tohoto ¯ÌdkÈho jevu pod·m s·m p¯Ìsluön˝ v˝klad. Bude-li pröet, nebude nic vidÏt a v tom p¯ÌpadÏ p˘jdeme do jÌdelny.ì N·mÏstek vedoucÌmu odboru: ÑNa pokyn ¯editele nastane zÌtra v devÏt hodit zatmÏnÌ Slunce. Bude-li pröet, nebude to moûnÈ na n·dvo¯Ì v pracovnÌm odÏvu vidÏt. V tom p¯ÌpadÏ se provede zatmÏnÌ Slunce v jÌdelnÏ, tedy nÏco, co se kaûd˝ den nevidÌ.ì VedoucÌ odboru vedoucÌmu oddÏlenÌ: ÑNa pokyn ¯editele dojde zÌtra v devÏt hodin v pracovnÌm odÏvu ke zmizenÌ Slunce. ÿeditel d· pokyn k tomu, m·-li pröet, coû se nevidÌ kaûd˝ den.ì VedoucÌ oddÏlenÌ skupin·¯i: ÑBude-li zÌtra v jÌdelnÏ pröet, tedy nÏco, co se kaûd˝ den nevidÌ, zmizÌ v devÏt hodin n·ö ¯editel v pracovnÌm odÏvu.ì Skupin·¯ pracovnÌk˘m: ÑZÌtra v devÏt hodin zmizÌ n·ö ¯editel.

äkoda, ûe se to ned· vidÏt kaûd˝ den.ì äumy sniûujÌ hodnovÏrnost informaËnÌch proces˘, ztÏûujÌ rozhodov·nÌ, znesnadÚujÌ ¯ÌzenÌ. Ve sv˝ch d˘sledcÌch negativnÏ ovlivÚujÌ v˝slednost, rozvoj a existenci organizace. Obranou je zpÏtnovazebnÌ komunikace zlepöujÌcÌ v˝klad ñ interpretaci, p¯ijetÌ ñ akceptaci a provedenÌ ñ realizaci informace. ZpÏtnÈ sdÏlenÌ pracovnÌka, jak rozumÏl zpr·vÏ nad¯ÌzenÈho, omezuje moûnost vzniku a p˘sobenÌ öum˘. P¯i vyd·v·nÌ p¯Ìkaz˘, pokyn˘ a na¯ÌzenÌ ¯ÌdicÌch pracovnÌk˘, m˘ûe mÌt formu: * OvϯenÌ, ûe pod¯Ìzen˝ zpr·vu skuteËnÏ p¯ijal, potvrzenou odpovÏdÌ Ñanoì nebo ÑrozumÌmì. V˝raz ÑrozumÌmì jeötÏ neznamen·, ûe ji zachytil celou. ÿada vÏcÌ mu mohla uniknout, r˘zn· p¯eslechnutÌ zpr·vu zmÏnit. * P¯esvÏdËenÌ se o ˙plnosti zpr·vy. DoslovenÈ zopakov·nÌ vöak nenÌ d˘kazem, ûe ji spr·vnÏ pochopil. Dokl·d· jen, ûe zpr·vu zn· celou. NÏkter˝m Ë·stem m˘ûe p¯ipisovat odliön˝ v˝znam. Nap¯Ìklad kvantitativnÌmu hodnocenÌ ÑnÏkolikì a Ñm·loì, nebo kvalitativnÌmu Ñdobr˝ì a ÑodpovÌdajÌcÌì. * ProvϯenÌ realizace zpr·vy kontrolou. ZjiötÏn· ˙roveÚ praktickÈho provedenÌ p¯Ìkazu vypovÌd·, jak pracovnÌk postihnul smysl zpr·vy a bylo-li splnÏno oËek·v·nÌ nad¯ÌzenÈho. äum˘m se ned· vyhnout. Jsou vlastnÌ vöemu informaËnÌmu dÏnÌ, jakÈkoli p¯enosovÈ cestÏ, kaûdÈmu komunikaËnÌmu prost¯edÌ. P˘sobÌ na vöechny zpr·vy, napadajÌ veöker· slova. Nechr·nÏn· znehodnocujÌ, podmiÚujÌ jejich vyuûitelnost. Vyvol·vajÌ informaËnÌ disharmonii. Neberou ohled na to, kdo je autorem, zprost¯edkovatelem, p¯Ìjemcem zpr·vy. NezajÌm· je, co dÏl·, jak˝ je, kdo je. P¯ed öumy se mÏjte na pozoru. Schopnost vyhnout se jÌm p¯ispÌv· k uplatnÏnÌ ËlovÏka. Chcete-li b˝t ˙spÏönÌ, kriticky hodnoùte kaûdou zpr·vu. O kterÈ m·te pochybnosti a domnÌv·te se, ûe je nevÏrohodn· ñ ovϯte ji z jinÈho zdroje. Usilujte, aby bylo co nejmÈnÏ öum˘ v·mi zavinÏn˝ch nebo se na nich podÌlejÌcÌch. äumy totiû samy nevyöumÌ!

19