POJISTN OBZOR

POJISTN› OBZOR 11 2003 RO»NÕK LXXX

Vyd·v·: »esk· asociace pojiöùoven jako odborn˝ mÏsÌËnÌk ËeskÈho pojiöùovnictvÌ. RedakËnÌ rada: Otokar Cudlman, prof. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mÌstop¯edseda), Jaroslava Faökov·, Dr. Ivo HavlÌk, PhDr. Jan K·brt, Andrea Proch·zkov·, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (p¯edseda), PhDr. Miloö Nov·k, Ing. Eva Rojkov·, Ing. Eva Svobodov·, Ing. Marek VÌch äÈfredaktorka: Mgr. Eva Trojanov· Adresa: Telefon: Fax: E-mail:

115 30 Praha 1, Na Po¯ÌËÌ 12 +420 224 875 629, 224 875 613 +420 224 875 625 [email protected] [email protected]

Grafick· ˙prava, sazba, lito: GrafickÈ studio Weber Tisk: Tisk·rna v R·ji, s.r.o., Pardubice ISSN 0032-2393 Rozöi¯uje: distribuËnÌ firma A.L.L. PRODUCTION PodÏbradsk· 24, 190 00 Praha 9. Tel.: +420 234 092 851, fax: +420 234 092 813. Objedn·vky a p¯edplatnÈ na adrese: A.L.L. PRODUCTION, box 732, 111 21 Praha 1, e-mail: [email protected] (nebo www.predplatne.cz). P¯edplatitelÈ ve SlovenskÈ republice si mohou Pojistn˝ obzor objednat u distribuËnÌ firmy L. K. PERMANENT, PP 4, 834 14 Bratislava 34. Telefon: +421 244 453 711, fax: +421 244 373 311 (e-mail: [email protected]). Pod·v·nÌ novinov˝ch z·silek povoleno ÿeditelstvÌm poötovnÌ p¯epravy Praha, Ëj. 1692/94 ze dne 27. 7. 1994; »eskou poötou, s.p. OZSe» ⁄stÌ nad Labem, dne 21. 1. 1998, j.zn.P ñ 330/98. EvidenËnÌ ËÌslo MK »R E 1060. Inzerce: VeökerÈ informace pod· redakce. Nevyû·danÈ rukopisy a fotografie nevracÌme. P¯etisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a p¯i zachov·nÌ autorsk˝ch pr·v. © »esk· asociace pojiöùoven Internet: http://www.cap.cz Cena: 25 KË (30 Sk) »Ìslo bylo p¯ed·no do v˝roby: 20. 10. 2003 Pojistn˝ obzor je Ëlenem Mezin·rodnÌ organizace odbornÈho pojiöùovacÌho tisku.

2

OBSAH 10 let »eskÈ asociace pojiöùoven (Eva Trojanov·) ................................................................. 3 KartelovÈ pr·vo a oblast pojiöùovnictvÌ ñ 2. Ë·st (Mgr. Petr BÏhan) .................................... 5 Dodrûovat pravidla silniËnÌho provozu se vyplatÌ (JUDr. Pavel Buöta) ............................... 6 Pyramida bezpeËnosti v programu »esk· kvalita (eva) ...................................................... 7 PojiöùovnictvÌ v zemÌch p¯istupujÌcÌch do EvropskÈ unie (doc. Ing. Eva Duch·Ëkov·, CSc.) ... 8 Je penzijnÌ p¯ipojiötÏnÌ pojiötÏnÌm? (Dana Chl·dkov·) ....................................................... 9 Z nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ (JUDr. Ji¯ina Kotrbat·) ......................................................... 10 NovÈ trendy v pojiötÏnÌ a risk managementu (Ing. VladimÌr Pulchart) ............................. 11 Nejv˝znamnÏjöÌ katastrofy zavinÏnÈ lidsk˝m Ëinitelem v roce 2002 (Ing. Michal äkorpil) .... 12 Poistn˝ trh v Latinskej Amerike (doc. Ing. Anton Korauö, PhD.) ....................................... 13 Z ËeskÈ judikatury: PojistnÈ podvody a leasingovÈ smlouvy (JUDr. Ji¯ina Kotrbat·) ....... 14 100 let Ëasopisu finskÈho pojiöùovnictvÌ Vakuutussanomat (JK) ....................................... 15 Nov˝ obrat p¯i likvidaci ökod WTC (Ing. Michal äkorpil) ................................................. 16 Setk·nÌ redakËnÌch rad (va) ................................................................................................. 16 Telegraficky (Eva Trojanov·) ................................................................................................. 16 Praxe, Spory, Stanoviska: Likvidovat s citem nebo rozumem? (JUDr. Jaroslava äulcov·) ...... 17 AsistenËnÌ p¯Ìpad: Dovolen· autonehodou nekonËÌ (VladimÌr Fuchs) ............................... 17 PojiötÏnÌ v isl·mskÈm svÏtÏ: skuteËn· v˝zva (Eva Svobodov·) .......................................... 18 Recenze: PojiötÏnÌ a pojiöùovnictvÌ z hlediska teoretickÈho i aplikaËnÌho (prof. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc.) ...................................................................................... 18 Pr·vÏ vyöel Anglicko-Ëesk˝ slovnÌk pojiöùovnictvÌ (kolektiv autor˘ »AP) ......................... 18 Lh·t Ëi nelhat? (doc. Ing. Miroslav Str·nsk˝, CSc.) .............................................................. 19

CONTENTS 10 years of the Czech Insurance Association (Eva Trojanov·) Cartel law and the insurance sphere (Part 2) (Petr BÏhan) It is worth to obey the traffic rules (Pavel Buöta) The Czech Quality and the Security Pyramid Program (eva) Insurance industry in the European Union approaching countries (Eva Duch·Ëkov·) Is the pension supplementary insurance a kind of insurance? (Dana Chl·dkov·) From new legal provisions (Ji¯ina Kotrbat·) New trends in the insurance and risk management (VladimÌr Pulchart) Major manmade catastrophes in 2002 (Michal äkorpil) Insurance market in Latin America (Anton Korauö) From among Czech court awards: Insurance fraud and lease contracts (Ji¯ina Kotrbat·) A new turnaround concerning the WTC loss assessment (Michal äkorpil) »AP and SAP editorial boards meeting (Eva Trojanov·) By wire Practice, disputes, standpoints: Risk assessment by sense or using wisdom? (Jaroslava äulcov·) Assistance case: Vacation doesnít end with an accident (VladimÌr Fuchs) Insurance in the Islamic world: A real challenge (Eva Svobodov·) Book review: Insurance and insurance industry in the theoretical and application view (Jaroslav DaÚhel) Just published: English-Czech Insurance Dictionary Lie or not to lie? (Miroslav Str·nsk˝)

CALLING TO YOUR ATTENTION 10 years of the Czech Insurance Association gives us a view of the whole 10-year history of the association, the background of establishing the former Czech-Slovak Insurance Association in 1991 and further development on the Czech insurance market. The 10 years of activity of the Czech Insurance Association (»AP), having formally commenced on January 1, 1994, has gone through a turbulent time of national economic transformation as well as global market changes. The »AP President Mr. VladimÌr Mr·z comments several successes of the »AP efforts, for most the development in communication and co-operation between »AP and its member companies, professional legislative activity as well as managing the EU accession process. Mr. Mr·z stresses the »AP aims and tendencies for the up-coming period. The basic role of »AP should be serving and providing professional service to Czech insurers and performing good representation of the Czech insurance market abroad. POJISTNÝ OBZOR • 11/2003

10 let »eskÈ asociace pojiöùoven 26.

dubna 1991 doölo k setk·nÌ p¯edstavitel˘ t¯Ì Ëeskoslovensk˝ch pojiöùoven ñ »eskÈ st·tnÌ pojiöùovny (»SP), SlovenskÈ pojiöùovny, s.p., (SP) a Kooperativy, ËeskoslovenskÈ druûstevnÌ pojiöùovny, a. s., Bratislava ñ aby jejich p¯edstavitelÈ podepsali zakl·dacÌ listiny, umoûÚujÌcÌ vznik »esko-slovenskej asoci·cie poisùovnÌ (»SAP). Myölenku vytvo¯it profesnÌ organizaci nov˝ch komerËnÌch pojiöùoven iniciovala »esk· st·tnÌ pojiöùovna 24. srpna 1990 na pracovnÌm setk·nÌ se Slovenskou st·tnÌ pojiöùovnou. V˝sledkem bylo ustavenÌ p¯ÌpravnÈho v˝boru, jehoû ˙kolem bylo vypracov·nÌ n·vrhu zakladatelskÈ listiny, stanov a z·sad finanËnÌho hospoda¯enÌ. Od samÈho poË·tku vzniku trûnÌho prost¯edÌ panovala shoda v tom, ûe musÌ vzniknout profesion·lnÌ organizace komerËnÌho pojiöùovnictvÌ po vzoru vyspÏl˝ch pojiöùovacÌch a zajiöùovacÌch trh˘ z·padnÌ Evropy, kter· bude mÌstem: ● reprezentujÌcÌm z·jmy komerËnÌch pojiöùoven v˘Ëi st·tnÌm org·n˘m a obdobn˝m uskupenÌm v zahraniËÌ, ● legislativnÌch iniciativ v oblasti pojiöùovacÌho pr·va, umoûÚujÌcÌm ¯eöit spoleËnÈ i vz·jemnÈ vztahy jejÌch Ëlen˘. 26. duben 1991 se stal symbolick˝m datem pro vznik prvnÌ novodobÈ asociace pojiöùoven ñ tÈhoû dne »esk· n·rodnÌ rada schv·lila z·kon Ë. 185/ 1991 Sb., o pojiöùovnictvÌ (s ˙ËinnostÌ od 28. kvÏtna 1991). Tato myölenka byla naplnÏna pr·vÏ vznikem »esko-slovenskej asoci·cie poisùovnÌ. SÌdlo sekretari·tu »SAP bylo v BratislavÏ. Bylo jasnÈ, ûe ËeskoslovenskÈ pojiöùovnictvÌ musÌ od samÈho poË·tku vzniku tÈto samostatnÈ profesnÌ organizace usilovat o zaËlenÏnÌ do evropsk˝ch struktur, aby co nejrychleji p¯ekonalo p¯edch·zejÌcÌ mnohaletou izolaci, mohlo tÏûit ze zkuöenostÌ vyspÏlejöÌch partner˘ a co nejrychleji se zaËlenilo do integraËnÌch proces˘. Tato iniciativa se setkala s pln˝m porozumÏnÌm tehdejöÌho prezidenta EvropskÈho v˝boru pojistitel˘ (ComitÈ EuropeÈn des Assurances ñ CEA) dr. Georga Buechnera a gener·lnÌho tajemnÌka p. Francise LÛheaca a »SAP byla jiû na podzim roku 1991 p¯ijata za p¯idruûenÈho Ëlena CEA s pr·vem plnÈ ˙Ëasti, vËetnÏ ËinnostÌ komisÌ. RozdÏlenÌ »eskoslovenska poË·tkem roku 1993 mÏlo pochopitelnÏ i vliv na »SAP. PoË·teËnÌ p¯edstava zachovat »SAP jako spoleËn˝ profesion·lnÌ ˙tvar se uk·zala jako nere·ln·. Na z·kladÏ rozhodnutÌ prezidia »SAP doölo dne 26. 4. 1993 k podpisu zakladatelskÈ smlouvy »eskÈ kancel·¯e »SAP se sÌdlem v Praze. TÌm byl poloûen z·klad k n·vrh˘m prezidia na z·nik »SAP, rozdÏlenÌ jejÌho majetku, ¯eöenÌ ËlenstvÌ v CEA a v n·rodnÌch asociacÌch i na budoucÌ spolupr·ci. Tyto ot·zky byly podrobnÏ projedn·v·ny na zased·nÌch prezidia dne 16. 6. a 14. 9. 1993. Shrom·ûdÏnÌ Ëlen˘ »SAP, kterÈ se konalo 24. z·¯Ì 1993 v BratislavÏ pak n·vrhy posoudilo a schv·lilo: 1) z·nik »esko-slovenskej asoci·cie poisùovnÌ k 31. 12. 1993 bez likvidace, 2) vytvo¯enÌ n·rodnÌch asociacÌ »AP a SAP k tÈmuû dni, 3) ËlenskÈ pojiöùovny se sÌdlem na ˙zemÌ »R se staly zakl·dajÌcÌmi Ëleny »AP, ËlenskÈ pojiöùovny se sÌdlem na ˙zemÌ SR se staly zakl·dajÌcÌmi Ëleny SAP, 4) n·vrh dohody o vz·jemn˝ch vztazÌch mezi »AP a SAP, 5) n·vrh na zachov·nÌ spoleËn˝ch pojiöùovacÌch periodik (pozn. autorky: POJISTNÝ OBZOR • 11/2003

od Ë. 1/1995 se stala vydavatelem PojistnÈho obzoru »AP a SAP zaËala vyd·vat PoistnÈ rozhæady), 6) n·vrh na spoleËn˝ postup obou novÏ vznikajÌcÌch asociacÌ ve vztahu k CEA. Cel˝ proces probÏhl pr·vnÏ i organizaËnÏ s kulturou vz·jemnÈho respektu a porozumÏnÌ. »esk· asociace pojiöùoven vznikla 26. 10. 1993 (Slovensk· asociace pojiöùoven dne 5. 11. 1993). Od 1. 1. 1994 zaËaly p˘sobit »AP a SAP jako novÏ registrovanÈ n·rodnÌ asociace, kterÈ p¯evzaly na sebe pr·va a z·vazky d¯ÌvÏjöÌ »SAP. Do roku 1994 vstupovala »AP s celkov˝m poËtem 21 Ëlen˘. Jedn·nÌ se CEA ve vÏci automatickÈho p¯ijetÌ obou n·rodnÌch asociacÌ na p¯idruûenÈ Ëleny CEA vy˙stilo ve schv·lenÌ nov˝ch stanov CEA na gener·lnÌm shrom·ûdÏnÌ v Pa¯Ìûi dne 10. 10. 1993, na z·kladÏ Ëehoû se obÏ n·rodnÌ asociace se staly p¯idruûen˝mi Ëleny CEA bez p¯eruöenÌ. TÌm takÈ zaËala nov· historick· kapitola v˝voje ËeskÈho pojiöùovnictvÌ a jeho zaËleÚov·nÌ do evropsk˝ch struktur. ObdobÌ deseti let je dobou dostateËnÏ dlouhou, aby bylo moûnÈ posoudit, jak se poda¯ilo nastartovat zmÏny a postupnÈ budov·nÌ zdravÈho trûnÌho prost¯edÌ v oblasti pojiöùovacÌch sluûeb. »esk˝ pojistn˝ trh lze charakterizovat jako vyspÏl˝, se schopnostÌ nabÌzet klient˘m celou ök·lu produkt˘ majetkovÈho i ûivotnÌho pojiötÏnÌ. Skladba pojiöùovacÌch spoleËnostÌ: jednak v˝luËnÏ s dom·cÌm kapit·lem, d·le v˝luËnÏ se zahraniËnÌm kapit·lem, p¯ÌpadnÏ smÌöenÈ spoleËnosti s dom·cÌm i zahraniËnÌm kapit·lem, je jak z·rukou vysokÈ konkurenceschopnosti trhu, tak rychlÈho zav·dÏnÌ nov˝ch modernÌch produkt˘, kterÈ se osvÏdËujÌ v zahraniËÌ. ■

■

JednÌm z tÏch, kte¯Ì byli od samÈho poË·tku p¯Ìtomni na jedn·nÌch a p¯Ìprav·ch novodobÈho uspo¯·d·nÌ pojistnÈho trhu, jakoû i u vzniku asociacÌ, je souËasn˝ prezident »AP a gener·lnÌ ¯editel druhÈ nejv˝znamnÏjöÌ pojiöùovny v »R, Kooperativy, pojiöùovny, a.s., Ing. VladimÌr Mr·z. A pr·vÏ jeho, co by ÑpamÏtnÌkaì v˝öe nastÌnÏnÈho v˝voje pojiöùovnictvÌ, jsem poû·dala o ohlÈdnutÌ za v˝roËÌm 10 let »eskÈ asociace pojiöùoven. P¯edevöÌm se mi zd· neuvÏ¯itelnÈ, jak ten Ëas letÌ, a ûe »AP slavÌ uû des·tÈ v˝roËÌ vzniku. Faktem je, ûe jsem byl u zrodu porevoluËnÌho v˝voje pojiöùovnictvÌ po roce 1989 od poË·tku, protoûe Kooperativa byla jednou ze zakl·dajÌcÌch Ëlenek asociace. VzpomÌn·m si, jak zkreslenÈ p¯edstavy jsme vöichni zpoË·tku o tomto trhu mÏli. P¯i ohlÈdnutÌ do minulosti si ale takÈ uvÏdomuji, ûe kaûd˝ rok p¯in·öel nÏco novÈho; st·le se nÏco mÏnilo a asociace byla vûdy p¯i tom. Dnes jsem p¯esvÏdËen, ûe »AP

■

■

■

sehr·v· zejmÈna pozitivnÌ moderaËnÌ roli p¯i sumarizaci p¯edstav jednotliv˝ch pojiöùoven a jejich zamÏstnanc˘ o z·kladnÌm chov·nÌ na pojiöùovacÌm trhu. Z mnoha odliön˝ch n·zor˘ se snaûÌ vytv·¯et standardy a prosazovat je v legislativnÌm procesu, coû je asi jedna z nejd˘leûitÏjöÌch rolÌ asociace. A kdyû se ohlÈdnu, co vöechno se mÏnilo za ta lÈta, a teÔ nem·m na mysli jen z·kon o pojiöùovnictvÌ, ale vöechny souvisejÌcÌ ekonomickÈ vyhl·öky a z·kony, zkr·tka vöechno, co spad· do sektoru pojiöùovnictvÌ, tak musÌm s potÏöenÌm konstatovat, ûe se jedn· o ˙ctyhodnou ¯adu norem, kterÈ by nevypadaly tak, jak vypadajÌ, kdyby se na tom nepodÌlelo mnoûstvÌ odbornÌk˘ v r·mci asociace. Druhou d˘leûitou ˙lohou asociace je spolupr·ce v oblasti v˝chovy, vyd·v·nÌ Ëasopis˘, publikacÌ a podobnÏ. DomnÌv·m se, ûe investice do vzdÏl·nÌ ze stran pojiöùoven i asociace je velmi pozitivnÌm a nezastupiteln˝m prvkem, napom·hajÌcÌm zejmÈna kultivaci trhu.

3

Jak˝ vidÌte rozdÌl, srovn·te-li p¯edstavy o Ëinnosti a cÌlech asociace v poË·tcÌch a nynÌ? PoË·tky byly pochopitelnÏ daleko skromnÏjöÌ, coû bylo d·no jednak daleko menöÌm person·lnÌm obsazenÌm, jednak zkuöenostmi. DneönÌ asociace disponuje ¯adou sekcÌ, pracovnÌch skupin a podskupin, kterÈ se snaûÌ ¯eöit r˘znÈ problÈmy, nÏkdy vÌce, nÏkdy mÈnÏ ˙spÏönÏ, ale hlavnÏ je to ta platforma, kde majÌ p¯Ìleûitost se setk·vat odbornÌci z r˘zn˝ch pojiöùoven, aby se poradili o praktick˝ch i teoretick˝ch ot·zk·ch v˝voje pojiötÏnÌ. A v tomto smÏru za poslednÌch 10 let nepochybnÏ doölo ve v˝voji pojiötÏnÌ ve svÏtÏ k velk˝m zmÏn·m. Naprosto evidentnÌ je nap¯Ìklad zmÏna na zajiöùovacÌm trhu po tom ˙toku na svÏtovÈ obchodnÌ centrum v New Yorku v z·¯Ì 2001. TakÈ bych mohl p¯ipomenout vznik »eskÈ kancel·¯e pojistitel˘ a dce¯in˝ch spoleËnosti »AP ñ CertifikaËnÌho institutu a Kancel·¯e pro prevenci pojistn˝ch podvod˘. Dnes je chov·nÌ pojiöùoven daleko suverÈnnÏjöÌ, neû b˝valo kdysi. Na zaË·tku tu byla jedna velk· pojiöùovna a spousta malink˝ch, a dneska to uû vypad· docela jinak. P¯i ohlÈdnutÌ se dnes uû neubr·nÌm takÈ srovn·v·nÌ s asociacemi pojiöùoven okolnÌch st·t˘. MoûnÈ srovn·nÌ je nap¯Ìklad s rakouskou asociacÌ pojiöùoven. Ta nem· tak obrovsk˝ apar·t jako t¯eba nÏmeck· asociace, jejÌ v˝sledky jsou postaveny na vysokÈ v˝konnosti. JejÌ zamÏstnanci proöli speci·lnÌmi trÈninky, jsou vysoce erudovanÌ a uzn·van˝mi odbornÌky v oboru. Lidem v pojiöùovn·ch by mÏla b˝t z¯ejm· role apar·tu »AP, ale zejmÈna tÏch, kte¯Ì p¯ich·zejÌ pracovat do sekcÌ. V sekcÌch zahraniËnÌch asociacÌ vidÌme, ûe v jejich v Ëele zasedajÌ vedoucÌ pracovnÌci pojiöùoven, kte¯Ì pak vÏtöinou mohou realizovat to, co se na jedn·nÌch sekcÌch dohodne. Tak by tomu mÏlo b˝t i v »AP, protoûe funkce prezidia by nemÏla b˝t v tom, aby dÏlala vöemocnÈho moudrÈho soudce, kter˝ v˝stupy ze sekcÌ posoudÌ a ¯ekne tohle ano a tohle ne. Pojiöùovny na ËeskÈm pojiöùovacÌm trhu by mÏly mÌt p¯ehled, co se dÏje v EvropÏ a ve svÏtÏ na po-

4

jiöùovacÌm trhu, a jak to dob¯e aplikovat na ËeskÈ podmÌnky. MusÌ umÏt pracovat podle ekonomick˝ch z·sad, kterÈ platÌ vöude na svÏtÏ: prosperovat v r·mci moûnostÌ tak, aby posilovaly v˝voj ekonomiky zemÏ a aby sv˝mi ˙padky nikoho neohroûovaly. PojiötÏnÌ je p¯ece jen k¯ehk˝ produkt a smyslem asociace je napom·hat dobrÈmu fungov·nÌ vöech souvisejÌcÌch proces˘. Apar·t asociace nem· b˝t jenom organiz·torem, ale nÏk˝m, kdo tu pr·ci takÈ opravdu prov·dÌ. V n·vaznosti na p¯Ìkladech ze zahraniËÌ se budeme muset zamyslet t¯eba i nad tÌm, zda je obsazenÌ co do poËtu odbornÌk˘ dostateËnÈ. To je zase samoz¯ejmÏ ot·zka n·klad˘. Do budoucna bude takÈ t¯eba posoudit p¯Ìnos aktivit asociace, to se t˝k· nap¯Ìklad ¯eöenÌ problematiky pojiöùovacÌch podvod˘ na ËeskÈm pojistnÈm trhu. Kdyû budeme chtÌt »AP v tomto smÏru rozvÌjet, bude to st·t samoz¯ejmÏ spoustu penÏz, na druhÈ stranÏ je to velmi prospÏönÈ pro vöechny, a Ëasem i n·vratnÈ. DalöÌ ˙spÏönou aktivitou jsou v˝sledky harmonizace norem zabezpeËovacÌch za¯ÌzenÌ s EU; za velk˝ ˙spÏch asociace je povaûov·na rychl· a pruûn· reakce po povodnÌch z roku 1997 a 2002 na vytv·¯enÌ systÈm˘, kterÈ mohou pomoci lÈpe odhadovat rizika povodnÌ podle lokalit atd. Asociace by mÏla fungovat natolik profesion·lnÏ, aby se pojiöùovn·m nevyplatilo po¯·dat samostatnÈ kurzy vzdÏl·v·nÌ a podobnÏ; zkr·tka, aby jim bylo jasnÈ, ûe je pro nÏ mnohem v˝hodnÏjöÌ sdruûit prost¯edky a asociace jim na profesion·lnÌ ˙rovni tyto vÏci zabezpeËÌ. D˘leûit· je i ot·zka pojetÌ asociace v oblasti rozhodov·nÌ. Pln˝ konsenzus vöech Ëlen˘ asociace u kaûdÈho projedn·vanÈho bodu, jak se mnozÌ domnÌvajÌ, a nebo br·t v ˙vahu p¯evahu trûnÌho podÌlu. A v tom je pak samoz¯ejmÏ p¯i jedn·nÌch rozdÌl: p¯i nutnosti stoprocentnÌho souhlasu trv· rozhodov·nÌ velmi dlouho a je zatÌûeno mnoha kompromisy. TÏûko si dovedu p¯edstavit asociaci, ve kterÈ by vöechna rozhodnutÌ byla p¯ijÌm·na jednomysln˝m

souhlasem vöech Ëlen˘. Souhlas vÏtöiny je oËek·v·n p¯i schvalov·nÌ strategick˝ch a jin˝ch z·vaûn˝ch rozhodnutÌ na shrom·ûdÏnÌ Ëlen˘. P¯i jedn·nÌch prezidia je zohlednÏn n·zor vÏtöinovÈho podÌlu na trhu uû vzhledem k tomu, ûe öest Ëlen˘ prezidia p¯edstavujÌ z·stupci nejvÏtöÌch pojiöùoven a t¯i zb˝vajÌcÌ ËlenovÈ jsou voleni ze z·stupc˘ ostatnÌch Ëlensk˝ch pojiöùoven. Uû vÌce neû pÏt rok˘, od jara roku 1998, jste prezidentem »AP. Co si myslÌte, ûe se pod vaöÌm vedenÌm poda¯ilo a Ëeho by bylo jeötÏ t¯eba docÌlit? »lovÏk s·m jako individualista by toho v naöem oboru asi moc nepo¯Ìdil. Vûdy je nutn· diskuze a n·sledn· dohoda. Za sv˘j ˙spÏch snad mohu povaûovat to, ûe pr·vÏ jako prezidium »AP jsme byli schopni se vûdycky nakonec dohodnout. Mnohdy to pochopitelnÏ nebylo jednoduchÈ, ale jsem r·d, ûe nevznikajÌ antagonistickÈ vztahy, i kdyû m· kaûd· pojiöùovna svoje z·jmy. M·m radost z toho, ûe se poda¯ilo dot·hnout a uvÈst do praxe nÏkterÈ stÏûejnÌ projekty, jako nap¯Ìklad »eskou kancel·¯ pojistitel˘. U realizace nÏkter˝ch ˙kol˘ si vöak myslÌm, ûe jsou v asociaci ¯eöeny dÈle, neû je t¯eba. To je d·no i tÌm, o Ëem jsem jiû hovo¯il, ûe ÑrozhodovacÌ mocì je p¯Ìliö soust¯edÏna na prezidium ñ to bychom mohli zasedat kaûd˝ t˝den... NejvÏtöÌ problÈm a umÏnÌ je urËit co je nejd˘leûitÏjöÌ. »Ìm je skuteËnÏ t¯eba se zab˝vat. KlÌËovou myölenkou a smyslem naöÌ asociace je h·jenÌ spoleËn˝ch z·jm˘. A spoleËn˝ z·jem je ten, kter˝ n·m ekonomicky pom·h· dos·hnout toho nejlepöÌho moûnÈho v˝sledku. A o to jde pochopitelnÏ p¯ede-

vöÌm. Jedn· se o kultivaci smÏrem nahoru i dol˘, coû s rozvojem pojiöùovnictvÌ ˙zce souvisÌ. Jsem hluboce p¯esvÏdËen, ûe pro pojiöùovny je aktivnÌ ˙Ëast na Ëinnosti asociace p¯Ìnosem. Takto jsem to vûdycky ch·pal a tuto myölenku prosazoval. »AP je skuteËn˝m reprezentantem komerËnÌch pojistitel˘. A to nejen proto, ûe sdruûuje 29 Ëlen˘ z celkovÈho poËtu 39 pojiöùoven, kterÈ zÌskaly opr·vnÏnÌ k podnik·nÌ, ani ne proto, ûe jejich p¯Ìjem pojistnÈho p¯ekraËuje 99 % celkovÈho roËnÌho p¯Ìjmu pojistnÈho, ale p¯edevöÌm proto, ûe je nositelem, propag·torem a garantem norem chov·nÌ na trhu (Etick˝ kodex »AP byl p¯ijat a je respektov·n vöemi hr·Ëi na pojistnÈm trhu, i tÏmi, kte¯Ì nejsou Ëleny »AP), a ûe je reprezentantem pojiöùoven ve vztahu k zahraniËÌ i ve vztahu k vl·dnÌm a centr·lnÌm org·n˘m. Je p¯edkladatelem legislativnÌch n·mÏt˘ a n·vrh˘ a je neopomenuteln˝m p¯ipomÌnkov˝m mÌstem legislativnÌch z·mÏr˘ v oblasti komerËnÌho pojiöùovnictvÌ. »AP dala podnÏt k vytvo¯enÌ obdobnÈ profesnÌ organizace maklÈ¯˘ a ˙zce s nÌ spolupracuje na ¯adÏ ˙kol˘ spoleËnÈho z·jmu. »eho je t¯eba si obzvl·ötÏ v·ûit, je vysok· ˙roveÚ mezilidsk˝ch vztah˘, a to jak na ˙rovni prezidiÌ asociacÌ, tak na ˙rovni sekcÌ, v˝bor˘ a komisÌ. »eskÈ pojiöùovnictvÌ m˘ûe b˝t hrdÈ na to, ûe ho nepotkala krize, jakou proölo nap¯Ìklad bankovnictvÌ v 90. letech nebo sÈrie ˙padk˘ penzijnÌch fond˘. JednÌm z d˘vod˘ je nepochybnÏ to, ûe pojiöùovnictvÌ bylo od poË·tku stavÏno na solidnÌch profesion·lnÌch z·kladech. A tak tomu, douf·m, bude i v budoucnu. DÏkuji za rozhovor. Eva Trojanov·

* 26. dubna 1991: vznik »esko-slovenskej asoci·cie poisùovnÌ (prezidentem zvolen JUDr. Vlastimil Uzel, prvnÌm gener·lnÌm tajemnÌkem se Ing. Pavel Chovan).

* 26. ¯Ìjna 1993: vznik »eskÈ asociace pojiöùoven (prezidentem zvolen JUDr. Vlastimil Uzel, gener·lnÌm tajemnÌkem se stal prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc.).

* 1. ledna 1995: gener·lnÌm tajemnÌkem »AP se stal Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc.

* 8. dubna 1998: prezidentem »AP zvolen Ing. VladimÌr Mr·z. POJISTNÝ OBZOR • 11/2003

Speci·lnÌ ˙prava Ë·sti kartelovÈho pr·va platn· v sektoru pojiöùovnictvÌ 1. BlokovÈ v˝jimky v oblasti pojiöùovnictvÌ v ËeskÈm pr·vnÌm ¯·du Pr·vnÌ z·klad tÏchto v˝jimek nach·zÌme, v souladu s v˝öe uveden˝m, ve vyhl·öce ⁄¯adu pro ochranu hospod·¯skÈ soutÏûe Ë. 202/2001 Sb., o povolenÌ obecnÈ v˝jimky ze z·kazu dohod naruöujÌcÌch soutÏû pro urËitÈ druhy dohod v oblasti pojiöùovnictvÌ, ze dne 5. 6. 2001, ˙ËinnÈ od 1. 7. 2001 (d·le jen Ñvyhl·ökaì). A. Na z·kladÏ tÈto vyhl·öky se z·kaz dohod mezi podniky nevztahuje v oblasti pojiöùovnictvÌ na:

informativnÌ charakter a neidentifikujÌ jednotlivÈ pojistitele. B. Z·kaz se nevztahuje na dohody, jejichû obsahem je tvorba standardnÌch pojistn˝ch podmÌnek pro p¯ÌmÈ pojiötÏnÌ nebo jejichû p¯edmÏtem je

KartelovÈ pr·vo a oblast pojiöùovnictvÌ (Srovn·nÌ princip˘ pr·vnÌ ˙pravy »R a EU) 2. Ë·st ñ dokonËenÌ

Mgr. Petr BÏhan, Pr·vnick· fakulta Z·padoËeskÈ univerzity, PlzeÚ a) dohody, jejichû obsahem je metoda v˝poËtu pr˘mÏrn˝ch n·klad˘ na krytÌ pojistnÈho rizika nebo sestavenÌ a vz·jemnÈ poskytnutÌ tabulek ˙mrtnosti, frekvence onemocnÏnÌ, nehod a invalidity, jsou-li tyto tabulky zaloûeny na sbÏru dat v pr˘bÏhu zvolenÈho obdobÌ, b) dohody o vypracov·nÌ studiÌ o pravdÏpodobnÈm dopadu vöeobecn˝ch vnÏjöÌch okolnostÌ na poËet a rozsah pojistn˝ch n·rok˘ nebo na n·vratnost jednotliv˝ch druh˘ investic a vz·jemnÈ poskytnutÌ jejich v˝sledk˘. PodmÌnkou vynÏtÌ ze z·kazu vöak je, ûe v˝poËty, tabulky a studie jsou nez·vaznÈ, majÌ v˝luËnÏ POJISTNÝ OBZOR • 11/2003

tvorba a vz·jemnÈ poskytnutÌ obecn˝ch model˘ zn·zorÚujÌcÌch zisky z pojiöùovacÌ Ëinnosti obsahujÌcÌ kapitalizaËnÌ prvek, za podmÌnky, ûe majÌ pouze informativnÌ a doporuËujÌcÌ charakter a lze se o nich odch˝lit. Vyhl·öka vyjmenov·v· v ß 4 odst. 2 tzv. ËernÈ klauzule, kterÈ v dohod·ch o standardnÌch podmÌnk·ch nesmÏjÌ figurovat (nap¯. podmÌnÏnÌ pojistnÈho plnÏnÌ obligatornÌmi podmÌnkami, uvedenÌ pojistnÈ Ë·stky nebo spolu˙Ëasti pojistnÌka, umoûnÏnÌ zmÏny doby trv·nÌ pojistnÈ smlouvy bez souhlasu pojistnÌka atd.). V p¯ÌpadÏ, ûe by vyhl·ökou zak·zan· ustanovenÌ podmÌnky pro p¯ÌmÈ pojiötÏnÌ obsahovaly, jednalo by se automaticky o dohodou jako celek zak·zanou.

C. Z·kaz se nevztahuje na dohody, kter˝mi jsou zakl·d·ny skupiny tvo¯enÈ soutÏûiteli poskytujÌcÌmi pojiötÏnÌ mezi sebou navz·jem nebo spoleËnÏ se soutÏûiteli poskytujÌcÌmi zajiötÏnÌ, obojÌ za ˙Ëelem spoleËnÈho krytÌ urËitÈho druhu pojistnÈho rizika. Z·kaz se nevztahuje na dohody vedoucÌ k zaloûenÌ pojiöùovacÌch, p¯ÌpadnÏ zajiöùovacÌch skupin (pool˘) a upravujÌcÌ jejich Ëinnost, avöak za p¯edpokladu, ûe neobsahujÌ jinÈ z·vazky neû z·vazek: a) uskuteËnit preventivnÌ opat¯enÌ, pouûÌvat zvl·ötnÌ pojistnÈ podmÌnky odsouhlasenÈ pojiöùovacÌ skupinou, p¯iËemû aû splnÏnÌm tÏchto z·vazk˘ vznik· n·rok na pojistnÈ krytÌ ve skupinÏ, b) p¯edloûit skupinÏ k odsouhlasenÌ pojistnÈ plnÏnÌ z kaûdÈ spoleËnÏ pojiötÏnÈ pojistnÈ ud·losti, c) povÏ¯it pojiöùovacÌ skupinu sjedn·v·nÌm zajiöùovacÌch dohod, d) nezajiöùovat individu·lnÌ podÌl na spoleËnÏ pojiötÏnÈm riziku, e) pouûÌvat spoleËnou sazbu pro rizikovÈ pojiötÏnÌ vypoËtenou skupinou, f) p¯edloûit zajiöùovacÌ skupinÏ ke schv·lenÌ vypo¯·d·nÌ n·rok˘ vztahujÌcÌch se k zajiötÏn˝m rizik˘m, podÌlet na n·kladech plynoucÌch ze spoleËnÈho zajiötÏnÌ nebo g) povÏ¯it zajiöùovacÌ skupinu sjedn·v·nÌm dohod o postoupenÌ jmÈnem vöech pojistitel˘. Z·kaz se vöak vûdy vztahuje na v˝öe uvedenÈ kartelovÈ dohody, jestliûe z˙ËastnÏnÈ strany majÌ na trhu spoleËn˝ podÌl v p¯ÌpadÏ dohod o pojiöùovacÌch skupin·ch vyööÌ neû 10 %, v p¯ÌpadÏ dohod o zajiöùovacÌch skupin·ch vyööÌ neû 15 % nebo pokud dohoda pojistiteli neumoûÚuje vystoupit ze skupiny, a to ve lh˘tÏ kratöÌ neû 6 mÏsÌc˘. D. Z·kaz se d·le nevztahuje na dohody upravujÌcÌ spoleËn· pravidla pro stanovenÌ, uzn·v·nÌ a vz·jemnÈ poskytov·nÌ technick˝ch specifikacÌ pro zabezpeËovacÌ systÈmy, podmÌnky jejich certifikace, p¯ÌpadnÏ technickÈ normy a pravidla pro schv·lenÌ a hodnocenÌ osob, kterÈ prov·dÏjÌ jejich instalaci a ˙drûbu, pokud jsou souËasnÏ splnÏny n·sledujÌcÌ podmÌnky: a) technickÈ specifikace jsou p¯esnÈ, od˘vodnitelnÈ a p¯imÏ¯enÈ

v˝konu, jehoû m· b˝t uûitÌm zabezpeËovacÌho za¯ÌzenÌ dosaûeno, b) pravidla pro hodnocenÌ osob jsou objektivnÌ a uplatÚov·na nediskriminaËnÌm zp˘sobem, c) u technick˝ch specifikacÌ a spoleËn˝ch pravidel ponech·nÌ moûnosti pojistitel˘m zvolit jinÈ za¯ÌzenÌ nebo osoby prov·dÏjÌcÌ jeho instalaci nebo ˙drûbu, d) technickÈ specifikace jsou poskytnuty na poû·d·nÌ kaûdÈ osobÏ, e) û·dost o posouzenÌ souladu s p¯Ìsluön˝mi technick˝mi normami m˘ûe b˝t pod·na jakoukoliv osobou, p¯iËemû tato osoba nebude tÌmto ne˙mÏrnÏ zatÌûena, f) za¯ÌzenÌ a osoby splÚujÌcÌ hodnotÌcÌ kritÈria budou bez diskriminace schv·leny do 6 mÏsÌc˘ ode dne pod·nÌ û·dosti, g) soulad za¯ÌzenÌ s technick˝mi normami a schv·lenÌ osob bude pÌsemnÏ osvÏdËeno, h) odmÌtnutÌ vyd·nÌ osvÏdËenÌ bude pÌsemnÏ zd˘vodnÏno, vËetnÏ vyd·nÌ kopiÌ v˝sledk˘ test˘ a kontrol a i) odmÌtnutÌ schv·lenÌ nebo posouzenÌ souladu s technick˝mi normami bude pÌsemnÏ zd˘vodnÏno. VeökerÈ v˝öe specifikovanÈ v˝hody spoËÌvajÌcÌ v blokov˝ch v˝jimk·ch sub A aû D je ⁄¯ad opr·vnÏn v souladu s ß 7 vyhl·öky odejmout, pokud v d˘sledku v˝voje na trhu ˙Ëinky dohody spadajÌcÌ pod skupinovÈ vynÏtÌ nesplÚujÌ podmÌnky pro udÏlenÌ individu·lnÌ v˝jimky. NÏkterÈ skuteËnosti vedoucÌ k uplatnÏnÌ ß 7 a odnÏtÌ v˝hod spoËÌvajÌcÌch v obecnÈ v˝jimce vyjmenov·v· ß 7 odst. 2 vyhl·öky, avöak rozhodujÌcÌm vodÌtkem v tomto p¯ÌpadÏ je, ûe dohoda ve smyslu ß 8 z·kona: a) nep¯ispÌv· k podpo¯e technickÈho Ëi hospod·¯skÈho rozvoje nebo b) nevyhrazuje spot¯ebitel˘m (pojistnÌk˘m) p¯imÏ¯en˝ podÌl na v˝hod·ch z tohoto rozvoje plynoucÌch nebo c) ukl·d· soutÏûitel˘m omezenÌ, kter· nejsou k dosaûenÌ sledovan˝ch cÌl˘ nezbytn· nebo d) umoûÚuje soutÏûitel˘m vylouËit hospod·¯skou soutÏû na podstatnÈ Ë·sti relevantnÌho trhu. 2. BlokovÈ v˝jimky v oblasti pojiöùovnictvÌ v pr·vu ES Jak jiû bylo uvedeno v˝öe, p¯i tvorbÏ vyhl·öek upravujÌcÌch obec-

5

nÈ (blokovÈ) v˝jimky se ⁄¯ad nepochybnÏ ¯Ìdil existujÌcÌ pr·vnÌ ˙pravou platnou v Evropsk˝ch spoleËenstvÌch. P¯i tvorbÏ vyhl·öek se vych·zelo z tehdy platnÈ a ˙ËinnÈ pr·vnÌ ˙pravy, kterou bylo v danÈ oblasti Na¯ÌzenÌ Rady 1543/91 ze dne 31. 1. 1991, kterÈ obsahovalo zmocnÏnÌ pro Komisi vydat v danÈm sektoru na¯ÌzenÌ o skupinovÈm vynÏtÌ a tÈû prov·dÏcÌ Na¯ÌzenÌ 3932/92 Komise ze dne 21. 12. 1992 o podmÌnk·ch skupinovÈho vynÏtÌ v oblasti pojiöùovnictvÌ. Toto prov·dÏcÌ na¯ÌzenÌ Komise bylo v souËasnÈ dobÏ (s ˙ËinnostÌ od 1. 4. 2003, s omezenÌm ˙Ëinnosti do 31. 3. 2010) nahrazeno Na¯ÌzenÌm 358/2003 ze dne 27. 2. 2003. Na¯ÌzenÌ 358/2003 v p¯edmÏtu ˙pravy v z·sadÏ vych·zÌ z p˘vodnÌho Na¯ÌzenÌ 3932/92, avöak nach·zÌme zde urËitÈ koncepËnÌ zmÏny zp¯ehledÚujÌcÌ pr·vnÌ ˙pravu (d˘slednÈ odliöenÌ vynÏtÌ a jeho podmÌnek od v˝Ëtu zak·zan˝ch ustanovenÌ, na kter· se vynÏtÌ nevztahuje) i modifikovanÈ podmÌnky pro skupinovÈ vynÏtÌ, a to zejmÈna v oblasti pool˘. Jak jiû bylo naznaËeno, nejz·sadnÏjöÌ zmÏny pr·vnÌ ˙pravy byly uskuteËnÏny v oblasti pool˘. P˘vodnÌ Na¯ÌzenÌ 3932/92 stanovilo, ûe z·kaz se vûdy vztahuje na p¯ÌsluönÈ dohody v p¯ÌpadÏ, ûe z˙ËastnÏnÈ strany majÌ na trhu spoleËn˝ podÌl v p¯ÌpadÏ dohod o pojiöùovacÌch skupin·ch vyööÌ neû 10 %, v p¯ÌpadÏ dohod o zajiöùovacÌch skupin·ch vyööÌ neû 15 % nebo pokud dohoda pojistiteli neumoûÚuje vystoupit ze skupiny, a to ve lh˘tÏ kratöÌ neû 6 mÏsÌc˘. NovÏ platnÈ a ˙ËinnÈ Na¯ÌzenÌ 358/2003 naproti tomu stanovÌ, ûe u pojiöùovacÌch a zajiöùovacÌch skupin vytvo¯en˝ch po 1. 4. 2003 a pro ˙Ëely spoleËnÈho krytÌ nov˝ch rizik je lh˘ta skupinovÈho vynÏtÌ stanovena na 3 roky ode dne zaloûenÌ p¯ÌsluönÈho poolu, aniû by byly stanoveny jakÈkoliv podmÌnky, pokud jde o podÌl na trhu. U ostatnÌch pojiöùovacÌch a zajiöùovacÌch skupin platÌ, ûe vynÏtÌ v oblasti pool˘ je platnÈ do 31. 3. 2010 s tÌm, ûe z·kaz se vûdy vztahuje na p¯ÌsluönÈ dohody v p¯ÌpadÏ, ûe z˙ËastnÏnÈ strany majÌ na kterÈmkoliv z dotËen˝ch relevantnÌch produktov˝ch trh˘ spoleËn˝ podÌl v p¯ÌpadÏ dohod o pojiöùovacÌch skupin·ch vyööÌ

6

neû 20 %, v p¯ÌpadÏ dohod o zajiöùovacÌch skupin·ch vyööÌ neû 25 % nebo pokud dohoda pojistiteli neumoûÚuje vystoupit ze skupiny, a to ve lh˘tÏ kratöÌ neû 1 rok a bez uloûenÌ sankcÌ za toto vystoupenÌ. DalöÌm omezenÌm z pohledu vyuûitÌ skupinovÈho vynÏtÌ ze z·kazu dohod v oblasti pool˘ je souËasnÈ (kumulativnÌ) splnÏnÌ n·sledujÌcÌch podmÌnek: ● pravidla pojiöùovacÌ nebo zajiöùovacÌ skupiny neukl·dajÌ Ëlen˘m skupiny p¯istoupit k pojiötÏnÌ nebo zajiötÏnÌ v˝hradnÏ prost¯ednictvÌm tÈto skupiny, a to ani zË·sti, ● pravidla skupiny neomezujÌ Ëinnost skupiny nebo jejÌch Ëlen˘ na spoleËnÈ pojiötÏnÌ nebo zajiötÏnÌ rizik v˝hradnÏ na ˙zemÌ EvropskÈ unie, ● dohoda neomezuje prodej nebo mnoûstvÌ nabÌzen˝ch produkt˘, ● dohodou nejsou rozdÏleny trhy ani klientela, ● ËlenovÈ skupiny se nedohodli na obchodnÌch zv˝hodnÏnÌch v oblasti p¯ÌmÈho pojiötÏnÌ a ● û·dn˝ Ëlen skupiny ani podnik vykon·vajÌcÌ rozhodujÌcÌ vliv na obchodnÌ politiku Ëlena skupiny nenÌ Ëlenem ani nevykon·v· rozhodujÌcÌ vliv na jinÈho Ëlena Ëi jinou skupinu p˘sobÌcÌ na tÈmûe relevantnÌm trhu. Jak je patrno z v˝öe uvedenÈho, org·ny ES si uvÏdomujÌ d˘leûitost pool˘ a jejich p˘sobenÌ v r·mci podnikatelskÈ Ëinnosti pojiöùoven a vych·zejÌ tak do znaËnÈ mÌry vst¯Ìc pot¯eb·m trhu, a to zejmÈna zv˝öenÌm p¯ÌpustnÈ procentnÌ sazby podÌlu na trhu u st·vajÌcÌch pool˘ na stranÏ jednÈ, ale takÈ ˙pln˝m odstranÏnÌm podmÌnky podÌlu na trhu u nov˝ch pool˘ na stranÏ druhÈ. Vzhledem k tomu, ûe jde o na¯ÌzenÌ majÌcÌ v r·mci ES bezprost¯ednÌ ˙Ëinek, s p¯istoupenÌm k EvropskÈ unii bude nutnÈ aplikovat v »R p¯Ìmo toto na¯ÌzenÌ, coû sk˝t· moûnost vÏtöÌho uplatnÏnÌ pool˘ tÈû na ˙zemÌ »R k datu p¯istoupenÌ k EU, pokud ovöem v mezidobÌ ⁄¯ad na tuto novou komunit·rnÌ pr·vnÌ ˙pravu nezareaguje nap¯. p¯ijetÌm zcela novÈ vyhl·öky upravujÌcÌ blokovÈ v˝jimky v oblasti pojiöùovnictvÌ, kter· by byla v souladu s pr·vnÌ ˙pravou ˙Ëinnou v ES od 1. dubna 2003.

P

odle policejnÌ evidence bylo v roce 2002 Policii »eskÈ republiky nahl·öeno 190 718 nehod na pozemnÌch komunikacÌch, p¯i kter˝ch bylo 1314 osob usmrceno, 5492 osob bylo zranÏno tÏûce a 29 013 osob utrpÏlo lehk· zranÏnÌ. Zp˘soben· hmotn· ökoda byla odhadnuta ve v˝öi 8,9 mld. KË. Oproti roku 2001 se jedn· o velmi nep¯Ìzniv˝ v˝voj, kdyû nap¯. poËet usmrcen˝ch vzrostl o tÈmÏ¯ 8 procent, tj. o 95 osob. »lensk˝mi pojiöùovnami »eskÈ asociace pojiöùoven bylo ve sledovanÈm roce z pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla (povinnÈho ruËenÌ) vyplaceno pojistnÈ plnÏnÌ ve v˝öi tÈmÏ¯ 7,5 mld. KË

torov˝ch vozidel v˘bec. Svou roli sehr·v· i zhoröujÌcÌ se stav pozemnÌch komunikacÌ. Optim·lnÌ nenÌ ani pr·vnÌ ˙prava jak samotn˝ch pravidel provozu, tak i odpovÏdnosti za jejich nedodrûov·nÌ. VÏci vöak nepom·hajÌ ani zjednoduöujÌcÌ a populistickÈ p¯Ìstupy. NicmÈnÏ rozhodujÌcÌ roli bude i nad·le sehr·vat samotn˝ ˙ËastnÌk provozu na pozemnÌch komunikacÌch, v jehoû bytostnÈm z·jmu je, aby se d˘slednÏ ¯Ìdil stanoven˝mi pravidly a sv˝m jedn·nÌm p¯edevöÌm neohroûoval ûivot, zdravÌ nebo majetek jin˝ch osob ani sv˘j vlastnÌ, a to ve smyslu z·kladnÌho ustanovenÌ ß 4 z·kona o provozu na pozemnÌch komuni-

Dodrûovat pravidla silniËnÌho provozu se vyplatÌ JUDr. Pavel Buöta, tajemnÌk sekce motorov˝ch vozidel »AP a z havarijnÌho pojiötÏnÌ tÈmÏ¯ 8 mld. KË. V r·mci obou pojiötÏnÌ bylo vy¯Ìzeno bezm·la 574 000 pojistn˝ch ud·lostÌ. S uveden˝mi n·sledky dopravnÌch nehod ˙zce souvisÌ i mnoho bolesti a lidskÈho utrpenÌ. Dan˝ stav dopravnÌ nehodovosti na pozemnÌch komunikacÌch »R tak p¯edstavuje v˝razn˝ ekonomick˝ i soci·lnÌ problÈm. P¯ÌËin tohoto stavu je jistÏ vÌce. V˝znamnÈ mÌsto zaujÌm· bezohlednost a nek·zeÚ ˙ËastnÌk˘ silniËnÌho provozu. PoruöenÌ konkrÈtnÌho pravidla chov·nÌ oznaËovanÈ jako p¯ÌËina nehody je mnohdy i d˘sledkem nedostateËnÈ ¯idiËskÈ dovednosti a odbornÈ zp˘sobilosti k ¯ÌzenÌ mo-

kacÌch. Takov˝ p¯Ìstup se rozhodnÏ vyplatÌ. O v˝znamu zdravÌ a ûivota pochybovat net¯eba. PodceÚov·no by nemÏlo b˝t riziko bolesti a utrpenÌ p¯i poökozenÌ zdravÌ a ztr·tÏ ûivota, stejnÏ jako v˝Ëitek svÏdomÌ a jin˝ch dopad˘ na citovou sfÈru ËlovÏka zejmÈna v p¯Ìpadech z·vaûn˝ch dopravnÌch nehod. P¯ehlÌûena by nemÏla b˝t ani hrozba sankcemi za pr·vnÌ delikt v silniËnÌm provozu. Vedle rizika ˙jmy finanËnÌ ve formÏ penÏûitÈho trestu b˝v· jeötÏ citelnÏjöÌm trest z·kazu Ëinnosti, spoËÌvajÌcÌ v z·kazu ¯ÌzenÌ motorov˝ch vozidel, kter˝ m˘ûe b˝t uloûen soudem za trestn˝ Ëin, a to aû na dobu 10 let. POJISTNÝ OBZOR • 11/2003

Z·kaz ¯ÌzenÌ motorov˝ch vozidel aû na dobu jednoho roku lze uloûit i za p¯estupek proti bezpeËnosti a plynulosti silniËnÌho provozu podle ß 22 odst. 1 pÌsm. c) z·kona o p¯estupcÌch, kterÈho se dopustÌ ten kdo poruöenÌm z·kona Ë. 361/2000 Sb. zp˘sobÌ dopravnÌ nehodu, kterou je povinen neprodlenÏ ohl·sit p¯ÌsluönÌkovi Policie »R. Zcela samostatnou kapitolou pak je trest odnÏtÌ svobody uloûen˝ soudem, kter˝ se vykon·v· ve vÏznicÌch. Nap¯Ìklad kdo jinÈmu z nedbalosti zp˘sobÌ tÏûkou ˙jmu na zdravÌ nebo smrt a dopustÌ se tak trestnÈho Ëinu podle ß 224 odst. 1 tr. z·kona, m˘ûe b˝t potrest·n odnÏtÌm svobody aû na dvÏ lÈta nebo z·kazem Ëinnosti. Toho, kdo zp˘sobÌ ökodu p¯i provozu na pozemnÌch komunikacÌch, nenech·vajÌ bez povöimnutÌ ani p¯edpisy obËansko-pr·vnÌ. Podle obËanskÈho z·konÌku p¯edevöÌm platÌ, ûe kaûd˝ odpovÌd· za ökodu, kterou zp˘sobil poruöenÌm pr·vnÌ povinnosti. OdpovÏdnosti se zprostÌ jen ten, kdo prok·ûe, ûe ökodu nezavinil. FyzickÈ a pr·vnickÈ osoby provozujÌcÌ dopravu odpovÌdajÌ za ökodu vyvolanou zvl·ötnÌ povahou tohoto provozu. StejnÏ odpovÌd· i jin˝ provozovatel motorovÈho vozidla. MÌsto provozovatele odpovÌd· ten, kdo pouûije dopravnÌho prost¯edku bez vÏdomÌ nebo proti v˘li provozovatele. Provozovatel odpovÌd· spoleËnÏ s nÌm, jestliûe takovÈ uûitÌ dopravnÌho prost¯edku svou nedbalostÌ umoûnil. Je-li dopravnÌ prost¯edek v opravÏ, odpovÌd· po dobu opravy provozovatel podniku, v nÏmû se oprava prov·dÌ, a to stejnÏ jako provozovatel dopravnÌho prost¯edku. St¯etnou-li se provozy dvou nebo vÌce provozovatel˘ a jde-li o vypo¯·d·nÌ mezi tÏmito provozovateli, odpovÌdajÌ podle ˙Ëasti na zp˘sobenÌ vzniklÈ ökody. V r·mci pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu zp˘sobenou provozem vozidla (povinnÈho ruËenÌ) za p¯ipomenutÌ stojÌ pr·vo pojiöùovny v˘Ëi pojiötÏnÈmu na n·hradu toho, co za nÏho plnila, jestliûe prok·ûe, ûe pojiötÏn˝ poruöil z·kladnÌ povinnost t˝kajÌcÌ se proPOJISTNÝ OBZOR • 11/2003

vozu na pozemnÌch komunikacÌch a toto poruöenÌ bylo v p¯ÌËinnÈ souvislosti se vznikem ökody, za kterou pojiötÏn˝ odpovÌd·. To m˘ûe nastat nap¯Ìklad v p¯Ìpadech: ● provozov·nÌ vozidla, kterÈ sv˝m konstrukËnÌm a technick˝m stavem neodpovÌd· poûadavk˘m bezpeËnosti silniËnÌho provozu, obsluhujÌcÌch osob, p¯epravovan˝ch osob a vÏcÌ, ● provozov·nÌ vozidla, jehoû technick· zp˘sobilost k provozu vozidla nebyla schv·lena, ● ¯ÌzenÌ vozidla osobou, kter· nenÌ drûitelem p¯ÌsluönÈho ¯idiËskÈho opr·vnÏnÌ, s v˝jimkou ¯ÌzenÌ vozidla osobou, kter· se uËÌ vozidlo ¯Ìdit nebo skl·d· zkouöku z ¯ÌzenÌ vozidla, a to vûdy pouze pod dohledem opr·vnÏnÈho uËitele nebo ¯idiËe cviËitele individu·lnÌho v˝cviku, ● ¯ÌzenÌ vozidla osobou, kterÈ byl uloûen z·kaz Ëinnosti ¯Ìdit vozidlo, v dobÏ tohoto z·kazu, ● ¯ÌzenÌ vozidla osobou, kter· p¯i ¯ÌzenÌ vozidla byla pod vlivem alkoholu, omamnÈ nebo psychotropnÌ l·tky nebo lÈku oznaËenÈho z·kazem ¯Ìdit motorovÈ vozidlo. Chov·nÌ ¯idiË˘ by mÏlo b˝t pozitivnÏ ovlivÚov·no i prost¯ednictvÌm malus˘, tj. p¯ir·ûek k pojistnÈmu u osob p˘sobÌcÌch provozem vozidla ökody jak na zdravÌ ostatnÌch ˙ËastnÌk˘ silniËnÌho provozu, tak i na jejich majetku. Poskytov·nÌm slev na pojistnÈm ñ bonus˘ ñ jsou pak zv˝hodÚov·ny provozovatelÈ vozidel a osoby v silniËnÌm provozu uk·znÏnÈ (jezdÌcÌ bez nehod), coû je v˝razn˝m motivaËnÌm faktorem k takovÈmu zp˘sobu provozov·nÌ a ¯ÌzenÌ silniËnÌch vozidel, aby nedoch·zelo ke ökod·m jak na majetku, tak i na zdravÌ a ûivotech lidÌ. SouhrnnÏ lze konstatovat, ûe rizika spojen· s nerespektov·nÌm p¯edpis˘ o provozu na pozemnÌch komunikacÌch, jsou znaËn·. NenÌ tedy na ökodu si je uvÏdomit p¯i kaûdÈm used·nÌ za volant Ëi jinÈm zp˘sobu ˙Ëasti v provozu na pozemnÌch komunikacÌch s tÌm, ûe opatrnost, ohleduplnost a k·zeÚ se urËitÏ vyplatÌ.

Pyramida bezpeËnosti v programu »esk· kvalita N·rodnÌ politika podpory jakosti je vl·dou »eskÈ republiky schv·len˝ souhrn z·mÏr˘, cÌl˘, metod a n·stroj˘ ovlivÚov·nÌ jakosti v˝robk˘, sluûeb a ËinnostÌ v r·mci n·rodnÌ ekonomiky a ve¯ejnÈ spr·vy s cÌlem zlepöenÌ podmÌnek pro vstup Ëesk˝ch subjekt˘ do jednotnÈho trhu EvropskÈ unie a dosaûenÌ jejich konkurenceschopnosti na evropsk˝ch a svÏtov˝ch trzÌch vËetnÏ ˙Ëasti na spoleËn˝ch zbrojnÌch programech v r·mci Ëlensk˝ch st·t˘ NATO a ˙Ëasti na mezin·rodnÌch zbrojnÌch zak·zk·ch. Mezi z·kladnÌ cÌle tÈto politiky pat¯Ì rovnÏû vytv·¯enÌ podmÌnek pro zlepöov·nÌ ochrany obËan˘ a institucÌ p¯ed nejakostnÌmi v˝robky a sluûbami, zajiötÏnÌ trvalÈho zvyöov·nÌ ˙rovnÏ uspokojov·nÌ jejich pot¯eb, optim·lnÌ vyuûÌv·nÌ dostupn˝ch zdroj˘ a zajiötÏnÌ ochrany ûivotnÌho prost¯edÌ »eskÈ republiky. 26. Ëervna 2002 p¯ijala vl·da »eskÈ republiky sv˝m usnesenÌm Ë. 685 program »esk· kvalita. CÌlem programu je vytvo¯it jednotn˝ systÈm, jenû umoûnÌ zviditelnit d˘vÏryhodnÈ a nez·vislÈ znaËky kvality ñ ty, kterÈ jsou zaloûenÈ na objektivnÌm ovÏ¯ov·nÌ kvality v˝robk˘ nebo sluûeb t¯etÌ stranou, a usnadnit tak spot¯ebitel˘m orientaci v mnoûstvÌ zd·nlivÏ stejn˝ch v˝robk˘.

JednÌm z d˘leûit˝ch spoleËn˝ch pravidel vöech znaËek, p¯ijat˝ch do systÈmu »esk· kvalita, je takÈ ovÏ¯en· zp˘sobilost v˝robce/poskytovatele sluûby k dlouhodobÈmu dodrûov·nÌ stability proces˘, a tÌm i kvality jeho produkt˘. ZnaËky p¯ijatÈ do programu majÌ pr·vo pouûÌvat spolu se sv˝m logem i logo programu »esk· kvalita, kterÈ se tak stane pro spot¯ebitele orientaËnÌm symbolem a potvrzenÌm d˘vÏryhodnosti danÈ znaËky. Program »esk· kvalita se inspiroval v SRN, kde podobn˝ program jiû funguje. Mezi Ëtrn·cti znaËkami doposud p¯ijat˝mi do programu »esk· kvalita je takÈ projekt CertifikaËnÌho institutu »AP Pyramida bezpeËnosti (PB), kter˝ se sv˝m zamÏ¯enÌm ide·lnÏ hodÌ do tohoto programu. Oba programy jsou dobrovolnÈ, takûe z·leûÌ jen na v˝robcÌch, zda se rozhodnou p¯Ìsluönou znaËku zÌskat nebo ne. V˝robky s p¯i¯azen˝mi skupinami PB musÌ splÚovat poûadavky obecn˝ch p¯edpis˘, jako jsou vzory, technickÈ specifikace atp., ale i poûadavky vyööÌ, neû obecnÏ platnÈ p¯edpisy, stanovenÈ certifikaËnÌm postupem N·rodnÌho bezpeËnostnÌho ˙¯adu (ISO atp.). BliûöÌ informace o programu »esk· kvalita jsou k dispozici na http://www.npj.cz, informace o v˝robcÌch za¯azen˝ch do Pyramidy bezpeËnosti najdete na http://www.cicap.cz. (eva)

7

K

zemÌm p¯istupujÌcÌm v roce 2004 do EvropskÈ unie pat¯Ì vedle »eskÈ republiky Polsko, MaÔarsko, Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyösko, Estonsko, Malta, Kypr. Jiû z v˝Ëtu tÏchto zemÌ je z¯ejmÈ, ûe podoba a ˙roveÚ pojiöùovnictvÌ je v jednotliv˝ch zemÌch r˘zn·. Tento fakt jednak vypl˝v· z ekonomickÈ ˙rovnÏ jednotliv˝ch zemÌ a jednak z historickÈho v˝voje v oblasti pojiöùovnictvÌ. RozdÌly v ekonomickÈm potenci·lu jsou p¯iblÌûeny v tabulce Ë. 1, kter· ukazuje na z·kladnÌ ˙daje o jednotliv˝ch zemÌch (poËet obyvatelstva, hrub˝ dom·cÌ produkt, inflace). V ¯adÏ p¯Ìpad˘ jde o zemÏ, ve kter˝ch se v pr˘bÏhu devades·-

dech p¯iblÌûily struktu¯e trh˘ zemÌ EvropskÈ unie. Rozvoj pojistn˝ch trhu v zemÌch st¯ednÌ a v˝chodnÌ Evropy se projevuje rychl˝m r˘stem pojistnÈho trhu, a to jak v oblasti ûivotnÌho, tak v oblasti neûivotnÌho pojiötÏnÌ, zejmÈna ve srovn·nÌ s hodnotami r˘stu v ekonomicky vyspÏl˝ch zemÌch. Ovöem typickÈ je pro sledovanÈ zemÏ na druhÈ stranÏ nÌzk˝ podÌl ûivotnÌho pojiötÏnÌ na celkovÈm p¯edepsanÈm pojistnÈm. P¯izp˘sobov·nÌ se trûnÌm podmÌnk·m vedlo takÈ ke zvyöov·nÌ subjekt˘ provozujÌcÌch pojiötÏnÌ (viz tabulka Ë. 2 a 3), na rozdÌl od v˝voje v ostatnÌch zemÌch Evropy. Velikost pojistnÈho trhu v jednot-

PojiöùovnictvÌ v zemÌch p¯istupujÌcÌch do EvropskÈ unie

a pojiötÏnosti v kandid·tsk˝ch zemÌch a v zemÌch EvropskÈ unie (tabulky Ë. 6, 7, 8, 9). Zpracov·no na z·kladÏ ˙daj˘: ñ CEA: European Insurance in Figures, 2001

ñ The Central and Eastern European insurance maarkets on their way to the EU, Munich Re, 2002 ñ World insurance in 2001: turbulent financial markets and high claims burden impact premium growth, Sigma, Swiss Re, No 6/2002

Tab. 1 ñ MakroekonomickÈ charakteristiky pro jednotlivÈ zemÏ za rok 2001 Polsko Česká republika Maďarsko Slovensko Slovinsko Litva* Lotyšsko* Estonsko* Malta Kypr

obyvatelstvo (mil.) 38,6 10,3 10,2 5,4 2,0 2,4 3,7 1,4 0,4 0,8

HDP (mld. USD) 176 57 52 20 19 6 10,7 5 4 9

inflace (v %) 5,3 4,7 9,2 7,1 8,5 2,2 0,8 3,5 2,9 2,0

* ˙daje za rok 1999

Tab. 2 ñ PoËet pojiöùoven Země CEA Země EU Kandidátské země

1994 5376 4875 208

1995 5442 4894 255

1996 1997 5468 5469 4905 4882 275 289

1998 5477 4886 307

1999 5400 4800 303

2000 5343 4737 303

2001 5322 4693 308

Tab. 3 ñ PoËet zamÏstnanc˘ pojiöùoven Země EU Kandidátské země

doc. Ing. Eva Duch·Ëkov·, CSc. Vysok· ökola ekonomick· t˝ch let v˝raznÏ mÏnila podoba pojiöùovnictvÌ v souvislosti s celkov˝m p¯izp˘sobov·nÌm se podmÌnk·m trûnÌho hospod·¯stvÌ. JednotlivÈ st·ty st¯ednÌ a v˝chodnÌ Evropy se od p¯elomu 80. a 90. let vyvÌjejÌ velmi rozdÌlnÏ. Pro tyto pojistnÈ trhy bylo na poË·tku charakteristickÈ monopolnÌ postavenÌ jednÈ Ëi vÌce pojiöùoven, kterÈ byly centr·lnÏ ¯Ìzeny. V pr˘bÏhu devades·t˝ch let se mluvÌ o liberalizaci pojistn˝ch trh˘ a od konce devades·t˝ch let o p¯izp˘sobov·nÌ se, zejmÈna v legislativnÌ oblasti, podmÌnk·m JednotnÈho evropskÈho pojiöùovacÌho trhu. V souËasnÈ dobÏ se jiû pojistnÈ trhy tÏchto zemÌ v mnoha ohle-

8

liv˝ch zemÌch se mÏ¯Ì obvykle prost¯ednictvÌm ˙daj˘ o p¯edepsanÈm pojistnÈm (viz tabulka Ë. 4). V˝öe p¯edepsanÈho pojistnÈho odr·ûÌ jak velikost danÈ zemÏ, tak ˙roveÚ pojiöùovnictvÌ. ⁄roveÚ pojiöùovnictvÌ v jednotliv˝ch zemÌch je proto lepöÌ hodnotit pomocÌ ukazatel˘ pojiötÏnosti, a to jednak ukazatele pojiötÏnosti vych·zejÌcÌho ze vztahu p¯edepsanÈho pojistnÈho a hrubÈho dom·cÌ produktu a jednak ukazatele, kter˝ vyËÌsluje velikost p¯edepsanÈho pojistnÈho na jednoho obyvatele. Na z·kladÏ srovn·nÌ tÏchto ˙daj˘ jsou z¯ejmÈ rozdÌly mezi jednotliv˝mi sledovan˝mi zemÏmi (viz tabulka Ë. 5). Pro n·zornost je d·le uvedeno srovn·nÌ p¯edepsanÈho pojistnÈho

1992 909 522 53 563

1995 865 496 69 160

1999 871 296 94 399

2000 874 577 94 905

2001 875 666 95 924

Tab. 4 ñ P¯edepsanÈ pojistnÈ v mil. USD v roce 2001 celkem 5410 2123 1450 948 659 173 111 89 154 407

Polsko Česká republika Maďarsko Slovensko Slovinsko Litva* Lotyšsko* Estonsko* Malta Kypr

životní pojištění 1882 744 603 287 203 12 19 15 72 225

neživotní pojištění 3529 1379 847 372 745 161 92 74 86 182


Tab. 6 ñ Kandid·tskÈ zemÏ ñ pojiötÏnost mÏ¯en· pomÏrem p¯edepsanÈho pojistnÈho k HDP v % rok celkem životní pojištění neživotní pojištění

1994 1,7 0,4 1,3

1995 1,8 0,5 1,3

1996 1,9 0,5 1,4

1997 2,1 0,6 1,5

1998 2,2 0,7 1,6

1999 2,6 0,9 1,7

2000 2,6 0,9 1,7

2001 2,8 1,0 1,8

POJISTNÝ OBZOR • 11/2003

Tab. 5 ñ PojiötÏnost v roce 2001

Polsko ČR Maďarsko Slovensko Slovinsko Litva* Lotyšsko* Estonsko* Malta Kypr

celkem životní pojištění neživotní pojištění pojistné/ pojistné na 1 pojistné/ pojistné na 1 pojistné/ pojistné na 1 HDP v % obyv. v USD HDP v % obyv. v USD HDP v % obyv. v USD 3,07 140,0 1,07 48,7 2,00 91,3 3,74 206,4 1,31 72,3 2,43 134,1 2,79 142,7 1,16 59,3 1,63 83,4 3,30 122,5 1,44 53,4 1,86 69,1 5,04 476,0 1,08 101,7 3,96 374,3 2,80 0,20 2,60 1,10 0,20 0,90 1,70 0,30 1,40 4,26 395,2 1,99 184,2 2,28 211,0 4,46 524,8 2,46 289,9 2,00 234,9


Dopad definice na penzijnÌ fondy Vzhledem k p¯Ìtomnosti v˝znamnÈ d˘chodovÈ opce ve smlouv·ch s ˙ËastnÌky penzijnÌho

ED5 platÌ pro vöechny pojistnÈ a zajistnÈ smlouvy a finanËnÌ in-

1994 6,9 3,4 3,4

1995 6,8 3,5 3,3

1996 7,1 3,9 3,3

1997 7,4 4,2 3,2

1998 7,3 4,3 3,0

1999 8,2 5,1 3,1

2000 9,0 5,9 3,1

2001 9,1 5,9 3,2

Tab. 8 ñKandid·tskÈ zemÏ ñ p¯edepsanÈ pojistnÈ na obyvatele v EUR 1992 29

ak jiû bylo p¯edstaveno v z·¯ijovÈm ËÌsle v Ël·nku Ji¯Ìho Fialky, rada pro mezin·rodnÌ ˙ËetnÌ standardy (IASB ñ International Accounting Standards Board) publikovala sv˘j prvnÌ n·vrh ˙ËetnÌho standardu pro pojistnÈ smlouvy (f·ze I) ñ Exposure Draft 5 (ED5). N·vrh je k dispozici na internetovÈ str·nce IASB http:// www.iasb.org.uk. Ve svÈm p¯ÌspÏvku bych chtÏla uk·zat, ûe ˙ËetnÌ standard pro pojistnÈ smlouvy p¯edstavuje v˝znamn˝ dopad rovnÏû na penzijnÌ fondy v »eskÈ republice.

Definice pojistnÈ smlouvy

Tab. 7 ñ ZemÏ EU ñ pojiötÏnost mÏ¯en· pomÏrem p¯edepsanÈho pojistnÈho k HDP v % rok celkem životní pojištění neživotní pojištění

J

1995 40

1999 86

2000 103

Je penzijnÌ p¯ipojiötÏnÌ pojiötÏnÌm?

2001 108

Tab. 9 ñ ZemÏ EU ñ p¯edepsanÈ pojistnÈ na obyvatele v EUR 1992 977

1995 1213

1999 1764

2000 2016

2001 2104

RedakcÌ doplnÏno o dalöÌ statistiky ze CEA (ComitÈ EuropÈen des Assurances) PodÌl neûivotnÌho pojiötÏnÌ na celkovÈm p¯edepsanÈm pojistnÈm v roce 2002 v % Kypr 47,7 Česká republika 61,7 Maďarsko 59,0 Malta 54,1 Slovinsko 76,7 Průměr EU (15) byl v roce 2002 cca 36 %

Litva Estonsko Lotyšsko Polsko Slovensko

82,0 79,4 96,9 57,4 56,8

Pr˘mÏrn˝ roËnÌ r˘st p¯edepsanÈho pojistnÈho v letech 1992 ñ 2002 (po oËiötÏnÌ vlivu inflace, v %) Litva Estonsko Lotyšsko Slovinsko Polsko Průměr EU (15) byl 5,8 %

17,5 12,1 11,8 11,0 9,5


Malta Slovensko Česká republika Kypr Maďarsko

9,0 8,5 7,5 7,5 6,8

Dana Chl·dkov·, KPMG »esk· republika, s.r.o. strumenty s moûnostÌ podÌlu na zisku (discretionary profit participation). ÑZa pojistnou smlouvu je povaûov·na smlouva, ve kterÈ jedna strana (pojistitel) p¯ijÌm· v˝znamnÈ pojistnÈ riziko od druhÈ strany (pojistnÌka), aby pojistnÌka nebo jinou opr·vnÏnou osobu odökodnila v p¯ÌpadÏ budoucÌ nejistÈ ud·losti (pojistnÈ ud·losti), kter· nep¯ÌznivÏ ovlivnÌ pojistnÌka nebo jinou opr·vnÏnou osobu.ì ED5 povaûuje za pojiöùovnu jakoukoliv spoleËnost, kter· vyd·v· pojistnÈ smlouvy bez ohledu na skuteËnost, zda je povaûov·na za pojiöùovnu pro pr·vnÌ Ëi dozorËÌ ˙Ëely.

p¯ipojiötÏnÌ vypl˝v·, ûe smlouvy ˙ËastnÌk˘ p¯edstavujÌ pojistnÈ smlouvy podle definice pojistnÈ smlouvy ED5. PenzijnÌ fondy totiû ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ garantujÌ zp˘sob, jak˝m p¯epoËÌtajÌ naspo¯enou Ë·stku na penzi. Pokud je v˝plata takovÈ penze z·visl· na ûivotÏ pojistnÌka, cel· smlouva je od poË·tku pojistnou smlouvou a bude podlÈhat novÈmu ˙ËetnÌmu standardu. Pokud si ˙ËastnÌk penzijnÌho p¯ipojiötÏnÌ m˘ûe zvolit pouze jistou penzi po danou dobu, je smlouva klasifikov·na jako finanËnÌ instrument. Pak je t¯eba analyzovat, zda je p¯ipisov·nÌ podÌlu na zisku striktnÏ urËenÈ v penzijnÌm pl·nu (a tedy se ˙Ëtuje pod-

9

le IAS39 a samostatnÏ se oceÚuje hodnota vloûenÈho deriv·tu), nebo m· penzijnÌ fond Ë·steËnou moûnost rozhodovat o podÌlech na zisku (pak se pouûije nov˝ ˙ËetnÌ standard pro pojistnÈ smlouvy). ZavedenÌ novÈho ˙ËetnÌho standardu bude p¯edstavovat spoustu zmÏn i pro penzijnÌ fondy. NÌûe jsou uvedeny nÏkterÈ z nejd˘leûitÏjöÌch zav·dÏn˝ch zmÏn ve f·zi I platn˝ch rovnÏû pro penzijnÌ fondy.

VloûenÈ deriv·ty Bude nutnÈ analyzovat vloûenÈ deriv·ty v pojistn˝ch smlouv·ch. Za vloûenÈ deriv·ty u penzijnÌch fond˘ lze povaûovat nap¯Ìklad garantovanou technickou mÌru Ëi garantovanÈ ˙mrtnostnÌ tabulky pro v˝poËet penze. O tom, zda bude hodnota vloûen˝ch deriv·t˘ za˙Ëtov·na, nebo Ñpouzeì prezentov·na v p¯Ìloze ˙ËetnÌ z·vÏrky, rozhodne konkrÈtnÌ podoba penzijnÌho pl·nu. P¯estoûe je tato nekonzistence p¯edmÏtem kritiky a v koneËnÈm standardu jeötÏ m˘ûe dojÌt ke zmÏn·m, v kaûdÈm p¯ÌpadÏ bude nutnÈ hodnotu vloûenÈho deriv·tu ocenit re·lnou hodnotou.

Test postaËitelnosti N·vrh ED5 zav·dÌ test postaËitelnosti (loss recognition test), kter˝ by mÏl zajistit, aby z·vazek z pojistn˝ch smluv byl minim·lnÏ na ˙rovni nejlepöÌho odhadu budoucÌch finanËnÌch tok˘ ke kaûdÈmu datu ˙ËetnÌ z·vÏrky. Vzhledem ke skuteËnosti, ûe smlouvy s ˙ËastnÌky penzijnÌho p¯ipojiötÏnÌ splÚujÌ definici pojistnÈ smlouvy, bude pot¯eba prov·dÏt test postaËitelnosti i v penzijnÌch fondech. Tento test by mÏl zahrnovat jak portfolio ˙ËastnÌk˘ ve v˝platnÌ f·zi penzÌ, tak i spo¯ÌcÌ portfolio.

P¯Ìloha ˙ËetnÌ z·vÏrky StejnÏ jako u tradiËnÌch pojiöùoven, v˝raznÏ narostou poûadavky na p¯Ìlohu ˙ËetnÌ z·vÏrky i pro penzijnÌ fondy. Od roku 2005 budou pojiöùovny podle definice ED5 v p¯Ìloze popisovat mnoûstvÌ parametr˘ pot¯ebn˝ch pro v˝poËet re·lnÈ hodnoty. Od roku 2006 se stane dokonce i re·ln· hodnota pojistn˝ch z·vazk˘ povinnou souË·stÌ p¯Ìlohy. ZajÌmavou souË·st p¯Ìlohy ˙ËetnÌ z·vÏrky bude p¯edstavovat i rozbor citlivosti pojistn˝ch z·vazk˘ (vËetnÏ hodnoty vloûen˝ch deriv·t˘) na klÌËovÈ p¯edpoklady. PenzijnÌ fondy tak budou ve¯ejnÏ prezentovat, jak se zmÏnÌ re·ln· hodnota jejich z·vazk˘, pokud dojde k dalöÌmu zlepöov·nÌ ˙mrtnosti nebo poklesu ˙rokov˝ch sazeb.

Z·vÏr Nov˝ standard bude od roku 2005 povinn˝ pro spoleËnosti registrovanÈ na burz·ch v EU. Je velmi pravdÏpodobnÈ, ûe i ostatnÌ spoleËnosti budou muset p¯ipravit IAS ˙ËetnÌ z·vÏrku, buÔ z rozhodnutÌ st·tnÌho dozoru, nebo na poûadavek investor˘. Z·vÏrem nelze tedy doporuËit penzijnÌm fond˘m odliön˝ postup, neû jak˝ byl doporuËen v z·¯ijovÈm ËÌsle PojistnÈho obzoru v Ël·nku Ji¯Ìho Fialky. KoneËnÈ znÏnÌ standardu bude zn·mÈ pravdÏpodobnÏ koncem b¯ezna 2004. Bude n·sledovat velmi kr·tk˝ Ëas na dokonËenÌ implementace. Pokud pojiöùovny (coû podle definice navrûenÈ v ED5 jsou i penzijnÌ fondy) budou chtÌt vyk·zat sv˘j v˝sledek podle novÈho ˙ËetnÌho standardu jiû koncem roku 2005 vËetnÏ popisu v p¯Ìloze ˙ËetnÌ z·vÏrky, nelze na vyd·nÌ koneËnÈho standardu Ëekat a je t¯eba zah·jit p¯Ìpravy.

AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ ZemÏdÏlstvÌ v Brit·nii Pojistn˝ trh ve VelkÈ Brit·nii v souËasnosti diskutuje o svÈm postoji k zemÏdÏlsk˝m produkt˘m vypÏstovan˝m s pomocÌ biogenetiky. BritötÌ zemÏdÏlci zajÌmajÌcÌ se o pojiötÏnÌ sv˝ch farem, v souvislosti s geneticky modifikovan˝mi obilninami, zatÌm nemajÌ öanci uspÏt a pojistit si u nejvÏtöÌch pojiöùoven v zemi jak˝koliv druh rizika na tÏchto plodin·ch. PojistitelÈ odmÌtajÌ kr˝t rizika, protoûe podle sv˝ch v˝zkum˘ nemajÌ zatÌm dostateËnÈ z·ruky, ûe pojiötÏnÌ tÏchto nov˝ch ÑtechnologiÌì se nestane podobnou katastrofou pro pojiöùovny, jako se to stalo v historii v souvislosti s enormnÌmi v˝platami za ökody nap¯. z lÈku thalidomide Ëi se ökodami zp˘soben˝mi azbestem. PojistitelÈ tvrdÌ, ûe zatÌm majÌ p¯Ìliö m·lo informacÌ o dlouhodob˝ch n·sledcÌch pÏstov·nÌ geneticky modifikovan˝ch obilovin na zdravÌ lidÌ a ûivotnÌ prost¯edÌ, aby byli schopni nabÌdnout jakoukoliv formu krytÌ. Pramen: Insurance Day, 8. 10. 2003

10

Z nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ JUDr. Ji¯ina Kotrbat· 1. Vyhl·öka Ë. 294/2003 Sb., kterou se mÏnÌ vyhl·öka Ë. 75/ 2000 Sb., kterou se prov·dÌ z·kon Ë. 363/1999 Sb., o pojiöùovnictvÌ a o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch z·kon˘ (z·kon o pojiöùovnictvÌ) ñ ˙Ëinnost 10. 9. 2003. Vyhl·öka novelizuje odstavec 2 v ß 3 (Technick· ˙rokov· mÌra). Maxim·lnÌ v˝öe technickÈ ˙rokovÈ mÌry se mÏnÌ ze 4 % na 2,4 %. Pojiöùovna pouûije novÏ stanovenou sazbu technickÈ ˙rokovÈ mÌry nejpozdÏji pro pojistnÈ smlouvy sjedn·vanÈ od 1. ledna 2004. 2. Vyhl·öka Ë. 301/2003 Sb., kterou se mÏnÌ vyhl·öka Ë. 472/ 2000 Sb., kterou se stanovÌ spr·vn· klinick· praxe a bliûöÌ podmÌnky klinickÈho hodnocenÌ lÈËiv (˙Ëinnost 1. 10. 2003). V ß 5 odst. 2 se za pÌsmeno f) vkl·d· novÈ pÌsmeno g), kterÈ znÌ: g) pojistn· smlouva o pojiötÏnÌ subjektu hodnocenÌ, zkouöejÌcÌho a zadavatele podle ß 34 odst. 3 pÌsm. f) z·kona. DosavadnÌ pÌsmeno g) se oznaËuje jako h). Odstavec 3) pÌsmena a) aû c) byla novelizov·na, pokud jde o pojiötÏnÌ, takto: (3) P¯i posuzov·nÌ kompenzacÌ a pojiötÏnÌ etick· komise posuzuje vûdy, zda a) kompenzace Ëi pojiötÏnÌ subjektu hodnocenÌ pro p¯Ìpad smrti nebo ökody vzniklÈ na zdravÌ v d˘sledku klinickÈho hodnocenÌ jsou zajiötÏny pojistnou smlouvou, kterou p¯edkl·d· zadavatel spoleËnÏ s û·dostÌ,

b) pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu pro zkouöejÌcÌho a zadavatele je zajiötÏno pojistnou smlouvou, kterou p¯edloûil zadavatel spoleËnÏ s û·dostÌ, pop¯ÌpadÏ zda pojiötÏnÌ odpovÏdnosti zkouöejÌcÌho Ëi zadavatele nenÌ souË·stÌ jejich pracovnÏpr·vnÌch vztah˘, c) kompenzace nep¯esahujÌ v˝daje prokazatelnÏ vynaloûenÈ subjektem hodnocenÌ Ëi zkouöejÌcÌm v souvislosti s jeho ˙ËastÌ v klinickÈm hodnocenÌ. 3. Na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 305/2003 Sb., kter˝m se stanovÌ rozsah poötovnÌho opr·vnÏnÌ (˙Ëinnost dnem vstupu smlouvy o p¯istoupenÌ »R k EU v platnost). Hmotnost z·silky urËujÌcÌ, kdy je provozov·nÌ poötovnÌ sluûby vyhrazeno drûitel˘m poötovnÌ licence, ËinÌ 100 g. V˝öe Ë·stky urËujÌcÌ, kdy je provozov·nÌ sluûby vyhrazeno drûitel˘m poötovnÌ licence, ËinÌ 19 KË. 4. Vyhl·öka Ë. 308/2003 Sb., kterou se stanovÌ Ë·stky, o kterÈ se pro ˙Ëely soci·lnÌ pot¯ebnosti POJISTNÝ OBZOR • 11/2003

5.

6.

7.

8.

zvyöuje ûivotnÌ minimum osob, jejichû zdravotnÌ stav vyûaduje zv˝öenÈ n·klady na dietnÌ stravov·nÌ (˙Ëinnost 1. 10. 2003). Z·kon Ë. 322/2003 Sb., kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 588/1992 Sb., o dani z p¯idanÈ hodnoty, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, z·kon Ë. 337/1992 Sb., o spr·vÏ danÌ a poplatk˘, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a z·kon Ë. 13/ 1993 Sb., celnÌ z·kon, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ (˙Ëinnost 1. 10. 2003, Ë·st 1. 1. 2004). Rozs·hl· novela z·kona, zmÏny se t˝kajÌ vymezenÌ pl·tc˘ danÏ, evidence a vracenÌ danÏ a dalöÌch ustanovenÌ. Pokud jde o Ëinnosti pojiöùoven, v HlavÏ VII (OsvobozenÌ od danÏ) bylo slovo pojiöùovnictvÌ nahrazeno slovy pojiöùovacÌ Ëinnosti. NovÏ jsou v HlavÏ VII definov·ny pojmy finanËnÌ Ëinnosti (ß 28) a pojiöùovacÌ Ëinnosti (ß 29). PojiöùovacÌmi Ëinnostmi se pro ˙Ëely z·kona rozumÌ a) pojiöùovacÌ a zajiöùovacÌ Ëinnosti podle z·kona o pojiöùovnictvÌ, b) zprost¯edkovatelsk· Ëinnost v pojiöùovnictvÌ podle ß 2 pÌsm. f) aû h) z·k. o pojiöùovnictvÌ, provozovan· pojiöùovacÌm agentem nebo pojiöùovacÌm nebo zajiöùovacÌm maklÈ¯em, c) penzijnÌ p¯ipojiötÏnÌ se st·tnÌm p¯ÌspÏvkem, d) zprost¯edkov·nÌ penzijnÌho p¯ipojiötÏnÌ se st·tnÌm p¯ÌspÏvkem. Vyhl·öka Ë. 329/2003 Sb., o informaËnÌm systÈmu St·tnÌ veterin·rnÌ spr·vy (˙Ëinnost 30. 9. 2003). Na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 337/2003 Sb., o zv˝öenÌ d˘chod˘ v roce 2004 (˙Ëinnost 1. 1. 2004). ProcentnÌ v˝mÏra d˘chodu se zvyöuje o 2,5 %. Na¯ÌzenÌ vl·dy Ë. 338/2003 Sb., kter˝m se pro ˙Ëely d˘chodovÈho pojiötÏnÌ stanovÌ v˝öe vöeobecnÈho vymÏ¯ovacÌho z·kladu za rok 2002 a v˝öe p¯epoËÌtacÌho koeficientu pro ˙pravu vöeobecnÈho vymÏ¯ovacÌho z·kladu za rok 2002 a upravujÌ Ë·stky pro stanovenÌ v˝poËtovÈho z·kladu (˙Ëinnost 1. 1. 2004).


P

ozornost finanËnÌch expert˘, analytik˘, ale i laickÈ ve¯ejnosti se v poslednÌ dobÏ upÌr· na p¯etrv·vajÌcÌ propad akciov˝ch trh˘, kter˝m je charakterizov·n zaË·tek novÈho stoletÌ. Ud·losti jeden·ctÈho z·¯Ì, kolaps internetovÈ a telekomunikaËnÌ Ñbublinyì, ˙ËetnÌ podvody renomovan˝ch firem Ëi ned·vnÈ v·leËnÈ operace v Ir·ku Ëi jinde ve svÏtÏ, n·s nutÌ hloubÏji se zamyslet nad zvÏtöujÌcÌmi se a jen tÏûko p¯edvÌdateln˝mi ekonomick˝mi riziky budoucnosti. V nejbliûöÌch deseti letech je moûno oËek·vat podstatnÈ zmÏny v ekonomickÈm postavenÌ jednotlivc˘. Tato skuteËnost je indikov·na nejen nap¯Ìklad

kter˝ si dok·ûe zanalyzovat pomocÌ Internetu trh a vybrat nejlepöÌ nabÌdku s dod·vkou aû do domu. RelativnÏ dobrou zpr·vou pro bÏûnÈho obËana m˘ûe b˝t fakt, ûe jiû existujÌ, ale i vznikajÌ novÈ finanËnÌ n·stroje, kterÈ mu pomohou se vypo¯·dat s nejistotou a zajistit se proti nep¯Ìzniv˝m ekonomick˝m ud·lostem. Vedle standardnÌch bankovnÌch produkt˘ a bÏûn˝ch zn·m˝ch druh˘ majetkov˝ch Ëi ûivotnÌch pojiötÏnÌ se objevujÌ produkty novÈ, kterÈ vn·öejÌ stabilitu do ûivota celÈ rodiny ñ jako p¯Ìklad m˘ûeme uvÈst stavebnÌ spo¯enÌ, ale p¯edevöÌm pak programy zdravotnÌho p¯ipojiötÏnÌ, d˘chodovÈho pojiötÏnÌ,

NovÈ trendy v pojiötÏnÌ a risk managementu Ing. VladimÌr Pulchart, »esk· podnikatelsk· pojiöùovna, a. s. Ñst·rnutÌmì populace v eurozÛnÏ, ale je to hlavnÏ dramaticky postupujÌcÌ technologick˝ rozvoj (zejmÈna v oblastech komunikace, automatizace proces˘ a odstraÚov·nÌ manu·lnÌ pr·ce, informaËnÌch a kontrolnÌch n·stroj˘ a jejich dopadu na glob·lnÌ ekonomiku), kter˝ p¯in·öÌ zvÏtöujÌcÌ se propast mezi bohatstvÌm tÏch ÑöùastnÏjöÌchì a chudobou na stranÏ druhÈ, myöleno pochopitelnÏ v glob·lnÌm ekonomickÈm pohledu. V˝sledkem tohoto procesu m˘ûe b˝t jen prohlubujÌcÌ se ekonomick· nejistota a nerovnost mezi lidmi. P¯Ìkladem m˘ûe b˝t ËlovÏk, kter˝ nakupuje dan˝ produkt v dostupnÈm obchodÏ a jin˝,

projekty zamÏ¯enÈ na pojiötÏnÌ p¯i ztr·tÏ p¯Ìjmu a dalöÌ. Rozvoj nov˝ch technologiÌ (¯ada Ëten·¯˘ si jistÏ pamatuje Ñz·zrakì prvnÌho faxu s term·lnÌm papÌrem a m˘ûe jej porovnat se souËasn˝m vysokorychlostnÌm p¯enosem dat a dokument˘ v jakÈmkoliv form·tu, elektronizace dokument˘, videokonference, ¯ÌzenÌ dodavatelsk˝ch ¯etÏzc˘ Ëi vztah˘ se z·kaznÌky), tak akcelerujÌcÌ v poslednÌch letech, obvykle vy˙sùuje v pot¯ebÏ menöÌho poËtu specialist˘ obsluhujÌcÌch nov· za¯ÌzenÌ. Ti jsou samoz¯ejmÏ schopni poskytovat svÈ sluûby na rozs·hlejöÌm teritoriu. Dnes jiû nenÌ v˝jimkou poskytov·nÌ r˘z-

n˝ch sluûeb v nadn·rodnÌm prostoru. Tento pokrok na jednÈ stranÏ podporuje rozvoj, ale takÈ samoz¯ejmÏ urËit˝m zp˘sobem rozdÏluje spoleËnost. Z d¯ÌvÏjöÌ öedÈ masy pr˘mÏrn˝ch v˝kon˘ se oddÏlÌ ti nejlepöÌ, schopnÌ zvl·dat novÈ postupy, technologii a akceptovat souËasnÈ trendy. SvÏt se v poslednÌ dobÏ zab˝val i nÏkter˝mi nestandardnÌmi praktikami a postupy p¯edstavitel˘ v˝znamn˝ch spoleËnostÌ, kte¯Ì se obohacovali na ˙kor akcion·¯˘ a investor˘, prakticky dennÏ jsme svÏdky zneuûitÌ dat poËÌtaËov˝mi pir·ty. Jednoduöe ale zjistÌme, ûe pochybenÌ jednotlivce nenÌ pro celkov˝ ekonomick˝ obraz p¯Ìliö relevantnÌ ñ novÈ technologie p¯in·öejÌ mnohem pronikavÏjöÌ a d˘leûitÏjöÌ zmÏny v bohatstvÌ ËlovÏka i spoleËnosti, neû neetickÈ chov·nÌ manaûera nebo sebevÏtöÌ ˙ËetnÌ podvod. PoËÌtaËovÈ programy n·m postupnÏ nahrazujÌ sekret·¯ky, pr˘myslovÌ roboti dÏlnÌky na lince a elektronickÈ vzdÏl·vacÌ programy profesory ve ökole. Jak je postupnÏ nahrazov·na manu·lnÌ pr·ce stroji a za¯ÌzenÌmi, mohlo by se zd·t, ûe se z·konitÏ sniûuje poËet pracovnÌch p¯ÌleûitostÌ. Na druhÈ stranÏ ovöem dalöÌ moûnosti uplatnÏnÌ st·le vznikajÌ. Jestliûe se lidstvo v pr˘bÏhu historie postupnÏ p¯esunovalo z pole do tov·rny a potÈ do oblasti sluûeb, se souËasn˝m postupem a ˙rovnÌ technologickÈho rozvoje jen velmi obtÌûnÏ m˘ûeme urËit budoucÌ smÏr. Cel˝ tento v˝voj musÌ b˝t proto spjat s vÏdou ¯ÌzenÌ rizika, kter· kombinuje prvky finanËnÌ s prvky pojiötÏnÌ stejnÏ tak, jako dnes nap¯Ìklad bankÈ¯i pouûÌvajÌ swapy a hedging. ÿÌzenÌ rizika (dnes spÌöe v mezin·rodnÌm pojmu risk management) se st·v· jednÌm z n·stroj˘ pro ochranu jednotlivce proti rizik˘m, kter· p¯in·öÌ jiû v˝öe zmÌnÏn˝ pokrok. StejnÈ techniky, kterÈ dnes pouûÌvajÌ vÌce Ëi mÈnÏ ˙spÏönÏ velkÈ korporace v risk managementu, je moûnÈ v podstatÏ aplikovat na pot¯eby kaûdÈho ËlovÏka. Je to zp˘sobeno pr·vÏ tÌm, jak se informace st·vajÌ dostupnÏjöÌmi a tÈmÏ¯ ve¯ejnÏ p¯Ìstupn˝mi. AutomatickÈ zpracov·nÌ dat a aplika-

11

ce pouûÌvan˝ch model˘ sniûuje n·klady na procesy ¯ÌzenÌ rizik, kterÈ byly jeötÏ ned·vno n·kladn˝m n·strojem velk˝ch firem. Dnes je moûno zjednoduöenÈ postupy vyuûÌt nejen pro spoleËnosti st¯ednÌ a malÈ, ale i individu·lnÏ pro jednotlivce. Pro ty ovöem nejsou prioritnÌm problÈmem ceny ropy nebo kursy svÏtov˝ch mÏn, ale zajiötÏnÌ z·kladnÌch pot¯eb p¯i p¯ÌpadnÈ ztr·tÏ zdroje jeho p¯Ìjm˘. S podporou jiû uveden˝ch n·stroj˘ ñ penzijnÌch fond˘, r˘zn˝ch forem spo¯enÌ, ûivotnÌch a zdravotnÌch pojiö-

tÏnÌ Ëi dalöÌch n·stroj˘, si lidÈ postupnÏ vytv·¯ejÌ ochrann˝ mechanismus pro svoje dom·cÌch hodnoty. V kr·tkÈ dobÏ je moûno s postupujÌcÌmi reformami nap¯Ìklad soci·lnÌho Ëi zdravotnÌho sektoru oËek·vat, ûe pojistitelÈ rozöÌ¯Ì rozsah a krytÌ existujÌcÌch pojiötÏnÌ a dalöÌch n·stroj˘ tak, aby vÌce odpovÌdaly pot¯eb·m kaûdÈho ËlovÏka p¯i ztr·tÏ v˝dÏlk˘ nebo jinÈho zdroje obûivy. Dnes nabÌzenÈ produkty se spÌöe zamÏ¯ujÌ na specifickÈ zdravotnÌ problÈmy. LidÈ vöak pot¯ebujÌ mnohem komplexnÏjöÌ ochranu, a to zejmÈna p¯i

ztr·tÏ zamÏstn·nÌ. Jakmile budeme schopni tato rizika d˘kladnÏ identifikovat a ¯·dnÏ mÏ¯it v dostateËnÏ velkÈ datab·zi, pojistn· ochrana se jistÏ tÌmto smÏrem rozöÌ¯Ì a bude schopna pokr˝t individu·lnÌ pot¯eby kariÈry kaûdÈho ËlovÏka a jeho rodiny. PostupnÏ jsou jednotliv˝mi subjekty pojistnÈho trhu ˙spÏönÏ p¯edstavov·ny novÈ modely pojiötÏnÌ nemovitostÌ a dalöÌho majetku, protoûe tyto hodnoty st·le p¯edstavujÌ pro mnoho lidÌ nejz·vaûnÏjöÌ komponentu jejich osobnÌho bohatstvÌ (m˘j d˘m ñ m˘j hrad, co potom moje

auto?). PojistnÈ produkty a jejich modelov·nÌ jsou na vyspÏl˝ch trzÌch jiû propojov·ny elektronicky s daty realitnÌho Ëi ostatnÌho finanËnÌho prost¯edÌ a v dan˝ch lokalit·ch a napom·hajÌ nastavenÌ p¯esn˝ch pot¯eb individu·lnÌ ochrany. Proto modernÌ techniky risk managementu uplatÚovanÈ v prost¯edÌ individu·lnÌho vyuûitÌ jednotlivce budou v blÌzkÈ budoucnosti hr·t st·le d˘leûitÏjöÌ roli. Pramen: Shiller, R., Risk Management for the Masses ñ The Economist, 22. 3. 2003.

Nejv˝znamnÏjöÌ katastrofy zavinÏnÈ lidsk˝m Ëinitelem v roce 2002 O

dborn· svÏtov· finanËnÌ periodika kaûdoroËnÏ vÏnujÌ pozornost problematice nejz·vaûnÏjöÌch a nejtragiËtÏjöÌch ökod, k nimû doölo vûdy v p¯edeölÈm roce na celÈm svÏtÏ. Tyto ökody je v z·sadÏ moûno rozdÏlit na ökody zp˘sobenÈ p¯ÌrodnÌmi katastrofami, tedy nez·vislÈ na lidskÈ v˘li, a na ökody, kde lidsk˝ Ëinitel, resp. jeho pochybenÌ, m· v˝znamn˝ nebo p¯Ìmo rozhodujÌcÌ podÌl na vzniku ökody.

Mnichovsk· zajiöùovna publikuje kaûdoroËnÏ podrobn· a fundovan· pojedn·nÌ vÏnovan· tÈto problematice, jeû se jÌ jako zajiöùovny bezprost¯ednÏ t˝k·. N·sledujÌcÌ p¯ehled pades·ti nejvÏtöÌch ûivelnÌch katastrof a devÌti ökod zp˘soben˝ch lidsk˝mi aktivitami ne˙myslnÏ nebo i zavinÏn˝ch ˙myslnÏ byl zpracov·n podle jiû des·tÈ edice studie Topics, Annual Review: Natural Catastrophes 2002.

Datum

Region

Popis katastrofy

31. 1.

Kuvajt, Al-Rudatayn

Výbuch na zařízení pro výrobu nafty. Netěsnost v hlavní výrobní lince vedla k silnému výbuchu v ropném poli blízko hranice s Irákem. Čtyři dělníci byli zabiti, devatenáct zraněno. Produkce nafty na čtyřech naftových polích musela být dočasně zastavena. Vlastní hmotné škody i škody resultující z pojištění přerušení provozu dosáhly celkem výše 165 milionů USD.

7. 5.

Tunisko, Tunis

Havárie letadla při přibližování se k přistávací dráze. Při přistávacích manévrech na letišti v Tunisu Boeing 737 s třiašedesáti pasažéry na palubě narazil do návrší. Patnáct lidí bylo usmrceno. Hodnota kaska letadla byla 22 milionů USD, odpovědnostní škody byly odhadnuty celkem na 8,5 milionu USD.

25. 5.

Taiwan, ostrov Penghu

Havárie letadla. Pětačtyřicet minut po startu do Hongkongu se Boeing 747 rozlomil na čtyři části a zřítil se do koře poblíž ostrova Penghu. Zahynulo 225 pasažérů. Škoda na leteckém kasku dosáhla 20 milionů USD.

2. 6.

Německo, Űberlingen

Srážka letadel nad Bodamským jezerem. Při noční srážce ruského tryskového letadla s nákladním letadlem zahynulo jedenasedmdesát lidí. Mnoho úlomků z havarovaných strojů dopadlo do obydlené lokality. Škody na leteckém kasku obou letadel jsou oceněny na bezmála 40 milionů USD.

12. 10.

Indonésie, Bali

Teroristický útok v nočním klubu. Při bombovém útoku na noční klub v Kuta Beach zahynulo 191 lidí. Stovky dalších byly zraněny. Klub, navštěvovaný zejména turisty, a sousední budovy byly zcela srovnány se zemí. Teroristický útok byl nejhorší v historii Indonésie.

11. 11.

Indický oceán

Výbuch na kontejnerové lodi. Při cestě ze Singapuru do Hamburku se loď Hanjin Pennsylvania otřásla výbuchem, k němuž došlo v nákladním prostoru. Hašení lodi zabránily další výbuchy, takže oheň se posléze rozšířil na celou nákladní loď s 3500 kontejnery. Samotná hodnota lodního kaska Hanjin Pennsylvanie je 42 milionů USD.

19. 11.

Atlantické pobřeží Španělska

Nehoda tankeru. Ropný tanker Prestige naložený 77 tisíci tun topné nafty se rozlomil ve dví 250 km severozápadně od pobřeží Španělska. Nafta proudila do moře několik týdnů a způsobila tak znečištění životního prostředí podél atlantické pobřežní linie Španělska, Portugalska a Francie. Jsou obavy, že toto je nejhorší škoda na životním prostředí, k níž kdy došlo v evropských vodách. Před třemi roky způsobil únik 14 tisíc tun ropy z tankeru Erika devastaci pobřeží francouzské Bretaně.

11. 12.

Francouzská Guayana

Neúspěšné vypuštění rakety Ariane 5. Raketa Ariane 5 vynášející na oběžnou dráhu dva telekomunikační satelity se tři minuty po startu vychýlila z kursu a útvary pozemní kontroly ji musely zničit. Celková škoda je odhadována na 600 milionů USD. Prvý pokus o vypuštění 28. listopadu se nezdařil kvůli problémům se senzory.

14. 12.

Kanál La Manche

Srážka dvou nákladních plavidel. Dvě velká nákladní plavidla, Tricolor a Kariba, se srazila v husté mlze asi 50 km východně od města Ramsgate v Anglii. Loď Tricolor, jež se po srážce potopila, vezla 77 traktorů a cca 3000 nových automobilů. Pojištěná škoda představující náklad dosahuje 100 milionů USD. P¯ipravil: Ing. Michal äkorpil

12


V

modernej trhovej ekonomike tvorÌ poistn˝ trh jeden zo segmentov finanËnÈho trhu. Poistn˝ trh predstavuje n·stroje a opatrenia, ktorÈ zabezpeËuj˙ tok peÚaûn˝ch prostriedkov a sluûieb na princÌpe n·vratnosti a neekvivalentnosti. V priebehu niekoæk˝ch rokov sa poistn˝ trh rozöÌril o novopon˙kanÈ produkty a o poistnÈ spoloËnosti, ktorÈ pon˙kaj˙ rÙzne varianty poistenia. PoisùovnÌctvo patrÌ medzi najstabilnejöie a najprosperuj˙cejöie odvetvie a jeho rozvoj v podmienkach transformuj˙cej sa ekonomiky krajÌn Latinskej Ameriky vytv·ra vznik nov˝ch pracovn˝ch prÌleûitostÌ, podporuje stabilitu ûivot-

cia poisùovacÌ sektor t˝chto krajÌn vûdy o krok sp‰ù. RoztoËenie öpir·ly hospod·rskej krÌzy znamenalo v ArgentÌne siln˝ pokles objemu prijatÈho poistnÈho. PrÌjem poistnÈho z autopoistenia medzi janu·rom a marcom 2002, kedy infl·cia veæmi zasiahla menu, klesol o 40 % v porovnanÌ s rovnak˝m obdobÌm roku 2001. Aj v ûivotnom a dÙchodkovom poistenÌ kles· objem prijatÈho poistnÈho o viac ako 20 % ñ st˙paj˙ca infl·cia, znehodnotenie meny a strata dÙveryhodnosti bankov˝ch produktov znamenali prelomenia dopytu po individu·lnych poistk·ch. R·stli spl·tky neûivotnÈho poistenia v Chile, Kolumbii, Mexi-

Poistn˝ trh v Latinskej Amerike

doc. Ing. AntonÌn Korauö, PhD., Ekonomick· univerzita Bratislava nej ˙rovne obËanov, zabraÚuje poklesu stability v prÌpade n·hodnej poistnej udalosti.

S˙Ëasn· situ·cia na trhu Latinskoamerick˝ poistn˝ trh s objemom prijatÈho poistnÈho 40 mld. USD sa Ëasto oznaËuje ako Ñtrh zajtrajökaì. Dosiaæ je v˝daj v komerËnom poistenÌ na hlavu alebo aj ako percento HDP v medzin·rodnom porovnanÌ nÌzky, ale miera rastu prijatÈho poistnÈho je plynul·, aj keÔ ide o pomalÈ zvyöovanie. Kto chce investovaù v tomto regiÛne, musÌ si byù vedom˝ vysokej volatility trhu: KrÌza, ak· bola v Mexiku v rokoch 1994/95, v BrazÌlii 1998/ 99 alebo aktu·lna v ArgentÌne vraPOJISTNÝ OBZOR • 11/2003

ku a Venezuele pohybuj˙ce sa medzi 13,6 aû 21,9 %. K tejto situ·cii prispeli najm‰ ùaûkÈ hospod·rske prostredie, st˙paj˙ca poistn· sadzba na medzin·rodnom trhu poistenia majetku. Na vöetk˝ch öiestich menovan˝ch trhoch sa poËÌtalo s 90 % poistnou silou celÈho regiÛnu. »Ìsla za rok 2002 pri hospod·rskom raste skromn˝ch 0,5 % hovoria o raste prijatÈho poistnÈho vo v˝öke 6%. Najv‰ËöÌm prejavom v t˝chto krajin·ch bol mierny n·rast neûivotnÈho poistenia predstihuj˙ci rast ûivotnÈho poistenia, Ëo oproti v˝voju v predch·dzaj˙com obdobÌ bolo inÈ: Medzi rokmi 1995 a 2000 r·stlo ûivotnÈ poistenie na 6 veæk˝ch trhoch

Tabuæka 1: PredbeûnÈ ËÌsla za rok 2002 pre poisùovnÌctvo Krajina

Spolu

NeûivotnÈ poistenie

éivotnÈ poistenie

ArgentÌna

4,7 %

7,0 %

1,0 %

BrazÌlia

ñ1,8 %

ñ2,4 %

1,7 %

Chile

12,4 %

21,9 %

9,3 %

9,3 %

16,3 %

0,8 %

Mexiko

12,7 %

13,6 %

11,6 %

Venezuela

16,1 %

16,1 %

óó

6,3 %

6,1 %

6,8 %

Kolumbia

Spolu

Pramen: Kreickemeier, J.: Versicherung in Lateinamerika: Florierend, aber krisenanf‰llig, Versicherungswirtschaft, 1. j˙l 2003, s. 1046

v priemere o 11,7 % za rok, a asi 4-kr·t silnejöie ako neûivotnÈ poistenie (2,7 %). éivotnÈ poistenie profitovalo z klesaj˙cej miery infl·cie a reforiem v dÙchodkovom poistenÌ v ArgentÌne, Chile, Kolumbii a Mexiku. T·to reforma dovolila poisten˝m premiestniù nazhromaûdenÈ ˙spory v s˙kromn˝ch dÙchodkov˝ch fondoch do penzijnÈho poistenia, ktorÈ poskytuj˙ ûivotn˝ poisùovatelia. PenzijnÈ poistenie totiû zabezpeËuje poisten˝ch aj pri ˙mrtÌ a riziku invalidity. Napriek vysokÈmu podielu miery rastu za poslednÈ roky je prienik poistenia v Latinskej Amerike v medzin·rodnom porovnanÌ eöte vûdy nepatrn˝. V priemere s˙ to 2 % HDP a s˙ rozdelenÈ takto: 1, 3 % neûivotnÈ poistenie a 0,7 % ûivotnÈ poistenie. Celosvetov˝ priemer tvoria 3 % v neûivotnom poistenÌ a 4,9 % v ûivotnom poistenÌ. Pri porovn·vanÌ cez v˝davok /hlava je to 80 USD. T·to hodnota vöak leûÌ eöte vûdy hlboko. Poukazuje to na moûn˝ rastov˝ potenci·l, ktor˝ ovplyvÚuje rozhodovanie zahraniËn˝ch investorov. V roku 1990 boli tieto trhy eöte v˝luËne v lok·lnych ruk·ch dan˝ch krajÌn, dnes disponuj˙ zahraniËnÌ poisùovatelia v˝znamn˝mi trhov˝mi pozÌciami. Najmenej 30 % objemu poistnÈho ide do r˙k poisùovateæov s viac ako 20 %-nou zahraniËnou spolu˙Ëasùou. Vstup zahraniËn˝ch poisùovateæov do konkurenËnÈho boja sa zv˝öil, Ëo m· vöak zatiaæ malÈ ˙Ëinky na n·klady existuj˙cich poskytovateæov poistn˝ch sluûieb. Tak s˙ n·klady administratÌvy a odbytu vo vzùahu k nettopoistnÈmu veæmi dobre porovnateænÈ s ostatn˝m svetom. Pritom existuje veæk˝ rozdiel medzi jednotliv˝mi trhmi. V Mexiku je n·kladov· poloûka prirovnateæn· eurÛpskym trhom, zatiaæ Ëo v ArgentÌne je jej v˝öka dvojn·sobn·. Pada-

j˙ca miera infl·cie a ˙roky si vyûaduj˙ lepöie technickÈ v˝sledky s t˝m, ûe v poisùovnÌctve by sa mal dosahovaù profit. Roky 1999 a 2000 boli stratovÈ na mnoh˝ch trhoch Latinskej Ameriky. Zo 6 veæk˝ch trhov mohol len s·m brazÌlsky trh v obidvoch obdobiach ˙Ëtovaù so ziskom. Od r. 1990 sa samostatn˝ trh ArgentÌny opisuje len ako stratov˝, zatiaæ Ëo trhy Chile, Kolumbie, Mexika a Venezuely za poslednÈ 2 roky kÂzaj˙ medzi ziskom a stratou. Aû platby za rok 2001 uk·zali na zmenu v hospod·renÌ. V Latinskej Amerike dominuj˙ v poisùovacom sektore tradiËnÌ brokeri a agenti. Pre s˙kromn˝ch v˝znamn˝ch z·kaznÌkov sa hæadaj˙ a sk˙öaj˙ novÈ spÙsoby ponuky a predaja poistenia. Najv˝znamnejöou novinkou je ponuka cez banky a vyuûÌvanie internetu na podporu predaja. Mnoho prostriedkov a ˙silia sa vklad· do predaja cez telefÛn. Hæadanie nov˝ch ciest odbytu napr. prostrednÌctvom internetu je eöte pre tieto krajiny v öt·diu experimentu. Cez banky sa zaËalo s predajom neûivotn˝ch produktov ako autopoistenie, poistenie proti poûiaru. Predpoklady pre to s˙ priaznivÈ: pomal˝ pokles infl·cie a daÚovÈ podnety zo strany vl·dy zv˝öili sklon obyvateæstva k sporeniu. Okrem toho bol sektor finanËn˝ch sluûieb regiÛnu Latinskej Ameriky deregulovan˝ a banky zÌskali povolenie na priamy predaj produktov bankopoistenia. Mexick˝ trh operuje so 72 poisùovÚami, z toho 2 s˙ öt·tne, 2 maj˙ pr·vnu formu vz·jomnÈho poisùovacieho spolku a zvyöok 68 poisùovnÌ je s˙kromn˝ch. Kapit·l t˝chto s˙kromn˝ch poisùovnÌ je v ruk·ch 31 zahraniËn˝ch spoloËnostÌ. V prvej polovici roku 2002 na tomto trhu vznikli 2 novÈ poisùovne. PrÌsluön˝ ˙rad mexickÈho mi-

13

nisterstva financiÌ vydal povolenie pre öpanielsku BBVA-Bancomer na zaloûenie öpecializovanej nemocenskej poisùovne ISES. Druh˝ nov˝ ˙ËastnÌk trhu sa vol· Pensiones Banamex a bude sa koncentrovaù na starobnÈ zabezpeËenie. œalöou hor˙cou novinkou uplynulÈho roka bola k˙pa chilskej poisùovne Consolidada övajËiarskou poisùovÚou Z¸rich, ËÌm zÌskala druh˙ najlepöiu pozÌciu ako ûivotn˝ poisùovateæ v Chile. NiËiv· hospod·rska krÌza v ArgentÌne viedla tamojöie poisùovnÌctvo k zaujÌmavej zmene pri likvid·cii ökÙd z poistenia motorov˝ch vozidiel. Pri silnej infl·cii meny v tomto juhoamerickom öt·te zaËalo obyvateæstvo i spoloËnosti menej uprednostÚovaù peniaze a tak poisùovne v prÌpade odcudzenia poistenÈho auta vypl·cali nie finanËn˙ n·hradu, ale n·hradu vo forme natur·liÌ. Poisùovne pozeraj˙ na t˙to formu odökodnenia ako na zaujÌmav˝ n·stroj v boji proti rozm·haj˙cim sa poistn˝m podvodom v prÌpadoch odcudzenia ·ut. V samotnom Buenos Aires st˙plo mnoûstvo ukradnut˝ch vozidiel poËas roku 2001 o†80 % a dosiahlo tak rekordnÈ mnoûstvo 120 000 automobilov. œalöou natur·lnou novinkou je, ûe dozorn˝ org·n poisùovnÌctva v ArgentÌne schv·li povolenie pre poisùovÚu Sancor Seguros na uzatv·ranie poænohospod·rskeho poistenia, priËom platenie poistnÈho prebieha vo forme natur·liÌ. Tento spÙsob hradenia poistnÈho otvoril moûnosù poistenia roænÌkom, ktorÌ si nemohli doteraz toto poistenie dovoliù. Pre nedostatok finanËn˝ch prostriedkov. Toto spÙsobilo rast agr·rneho poistenia o 25 percent. Hospod·rska a politick· stabilita s˙ predpokladom pre pozitÌvny v˝voj poisùovnÌctva v bud˙cich rokoch. Pre oblasù Latinskej Ameriky sa poËÌta na obdobie 2003 aû 2005 s hospod·rskym rastom od 3 do 5 %. Najlepöie rastovÈ öance m· hospod·rstvo Chile a Mexiko, ArgentÌna uzatv·ra rebrÌËek. V neûivotnom poistenÌ sa prejavuje celosvetov˝ poisùovacÌ cyklus so st˙paj˙cimi cenami. éivotnÈ poistenie trpÌ pod hospod·rskou nestabilitou ArgentÌny, v ostatn˝ch krajin·ch objem prijatÈho poistnÈho bude v bud˙cnosti Ôalej st˙paù.

14

JUDr. Ji¯ina Kotrbat·

PojistnÈ podvody a leasingovÈ smlouvy 1. Mlad˝ muû uzav¯el smlouvu o pron·jmu vozidla, sloûil akontaci a zav·zal se k ˙hradÏ spl·tek za nesplacenou Ë·st ceny vozidla po dobu t¯Ì let. Po nÏkolika mÏsÌcÌch nahl·sil policii kr·deû a pojiöùovnÏ pojistnou ud·lost. Pojiöùovna poskytla leasingovÈ spoleËnosti plnÏnÌ, kter· pak Ë·st pouk·zala n·jemci jako finanËnÌ vyrovn·nÌ p¯edËasnÈho ukonËenÌ smlouvy. Asi za rok vöak vozidlo bylo nalezeno. Jeho majitelem byl Rus, kter˝ p¯edloûil kupnÌ smlouvu i technick˝ pr˘kaz. V pr˘bÏhu n·slednÈho trestnÌho ¯ÌzenÌ mlad˝ muû popÌral, ûe by se dopustil trestnÈho Ëinu. Trval na svÈ v˝povÏdi, podle kterÈ p¯ed Ëasem nav·zal kontakt s Rusy, se kter˝mi chtÏl zaËÌt obchodovat. Vydal se autem do Moskvy, kde chtÏl obchodnÌ kontakty d·le rozvÌjet. Z Moskvy volal dom˘ a z rodinn˝ch d˘vod˘ pak musel ihned Moskvu opustit. Proto pouûil letadlo, kdyû p¯edtÌm p¯·tel˘m Rus˘m p¯edal klÌËe od auta a mal˝ technick˝ pr˘kaz s tÌm, ûe mu auto dovezou do »ech. Za tuto sluûbu jim dal slÌbenou odmÏnu. NaneötÏstÌ vozidlo zaparkovanÈ p¯ed jeho bydliötÏm jeötÏ t˝û noc nÏkdo ukradl. Protoûe se nedoznal, bylo t¯eba protipr·vnÌ jedn·nÌ prok·zat dalöÌmi d˘kazy. JednÌm z d˘kaz˘ v trestnÌm ¯ÌzenÌ byly i majetkovÈ pomÏry mladÌka. V p¯edchozÌch dvou letech neplatil û·dnÈ danÏ, takûe teoreticky nemohl mÌt û·dnÈ p¯Ìjmy a spolÈhal na podporu rodiË˘. Za tÏchto okolnostÌ bylo zar·ûejÌcÌ, kde by vzal penÌze na akontaci u leasingovÈ spoleËnosti a na mÏsÌËnÌ spl·tky, z Ëeho by zaplatil letenku z Moskvy do Pra-

hy. DalöÌm öet¯enÌm bylo prok·z·no, ûe letenka byla p¯edem zamluvena na jeho jmÈno. Bylo zcela nelogickÈ, ûe by nÏkdo v tak öpatnÈ finanËnÌ situaci nechal vozidlo tÈmÏ¯ cizÌm osob·m. TakÈ ˙dajnÈ rodinnÈ problÈmy se uk·zaly jako vymyölenÈ. DalöÌ nesrovnalosti byly spat¯ov·ny v tom, ûe mladÌk nemÏl k dispozici klÌËe od vozidla, kterÈ mu mÏlo b˝t odcizeno zaparkovanÈ p¯ed domem. Soud proto jeho v˝povÏdi neuvÏ¯il a odsoudil ho za trestn˝ Ëin zpronevÏry (p¯isvojil si cizÌ vÏc, kter· mu byla svÏ¯ena a zp˘sobil tak na cizÌm majetku ökodu nikoli malou), trestn˝ Ëin pojistnÈho podvodu a trestn˝ Ëin podvodu (v˘Ëi leasingovÈ spoleËnosti) k ˙hrnnÈmu trestu odnÏtÌ svobody v trv·nÌ osmn·cti mÏsÌc˘ do vÏznice s dozorem. Pojiöùovna byla se sv˝m n·rokem na n·hradu ökody odk·z·na na ¯ÌzenÌ ve vÏcech obËanskopr·vnÌch. LeasingovÈ spoleËnosti pak mÏl obûalovan˝ uhradit Ë·stku, kterou mu pouk·zala. 2. Jin˝ n·jemce vozidla uzav¯el smlouvu s leasingovou spoleËnostÌ, sloûil akontaci a pravidelnÏ hradil spl·tky. Asi po roce p˘jËil vozidlo zn·mÈmu, kter˝ tvrdil, ûe m· rodinnÈ problÈmy a vozidlo pouûije k jejich rychlÈmu vy¯ÌzenÌ. Za nÏkolik dnÌ vr·til zn·m˝ n·jemci klÌËky a sdÏlil mu, kde vozidlo zaparkoval. Na stanovenÈm mÌstÏ vöak vozidlo nebylo. N·jemce proto ozn·mil kr·deû policii i leasingovÈ spoleËnosti. Pojiöùovna poskytla plnÏnÌ, ze kterÈho Ë·st p¯ipadla n·jemci. P¯i p·tr·nÌ po vozidle prost¯ednictvÌm Interpolu bylo zjiötÏno, ûe zn·m˝ byl kontrolov·n p¯i vstupu na trajekt ze

ävÈdska do Finska a pozdÏji bylo hledanÈ vozidlo p¯ihl·öeno v Rusku na ruskou majitelku. Zn·m˝ byl obûalov·n, p¯i hlavnÌm lÌËenÌ tvrdil, ûe auto pouûil, aby pomohl kamar·dovi ve Finsku, kde mu vozidlo zanechal a pokraËoval v cestÏ do Ruska vlakem, kde mÏl obchodnÌ jedn·nÌ s Turky, se kter˝mi mÏl uzav¯Ìt smlouvu ohlednÏ prodeje textilnÌho zboûÌ. ObchodnÌ partner mu hradil letenku z Moskvy do Prahy. V Praze mu finsk˝ zn·m˝ vozidlo vr·til. Okolnost, ûe se vozidlo vr·tilo do »ech se snaûil prok·zat pokutov˝m lÌstkem za öpatnÈ parkov·nÌ. Z cestovnÌho pasu si soud ovÏ¯il, ûe stejnou trasu absolvoval vÌcekr·t. Po provedenÈm dokazov·nÌ byl n·jemce obûaloby zproötÏn, protoûe se neprok·zalo, ûe by o pl·nech zn·mÈho vÏdÏl. Ten vöak byl odsouzen. Soud neuvÏ¯il p¯ÌbÏhu z Finska ani poh·dce o tureckÈm obchodnÌkovi. Pokutov˝ bloËek byl provÏ¯en a uk·zalo se, ûe v tu dobu byl jiû nÏkolik let star˝. Soud povaûoval za jednoznaËnÏ prok·zanÈ, ûe si obûalovan˝ p¯isvojil cizÌ vÏc, kter· mu byla svÏ¯ena a zp˘sobil tak na cizÌm majetku znaËnou ökodu, ËÌmû naplnil skutkovou podstatu trestnÈho Ëinu zpronevÏry (skutek se stal p¯ed za¯azenÌm trestnÈho Ëinu pojistnÈho podvodu do trestnÌho z·kona). Odsouzen byl podmÌnÏn˝m trestem v trv·nÌ dvou let s podmÌnÏn˝m odkladem na zkuöebnÌ dobu Ëty¯ let. Byl povinen uhradit pojiöùovnÏ ökodu vËetnÏ ˙roku z prodlenÌ. Soud hodnotil chov·nÌ obûalovanÈho jako spoleËensky vysoce nebezpeËnÈ, protoûe leasingov· spoleËnost nem· dostatek ˙Ëinn˝ch mechanism˘ a ochrann˝ch prost¯edk˘ proti tÈto trestnÈ Ëinnosti. Obûalovan˝ byl jiû trest·n, ale od poslednÌho odsouzenÌ uplynulo vÌce neû pÏt let. 3. éena st¯ednÌho vÏku uzav¯ela smlouvu o pron·jmu novÈho vozidla, se kter˝m provozovala na z·kladÏ koncesnÌ listiny taxisluûbu. Taxika¯il jejÌ syn, kterÈmu vöak byl asi za mÏsÌc zadrûen ¯idiËsk˝ pr˘kaz. éena se tak dostala do sloûitÈ finanËnÌ situace, takûe nemohla spl·cet dalöÌ leasingovÈ spl·tky. Pomoc jÌ nabÌdl zn·m˝, kter˝ navrhl, ûe v˘z prod· v zahraniËÌ. POJISTNÝ OBZOR • 11/2003

éena s tÌmto ¯eöenÌm souhlasila a vozidlo mu dobrovolnÏ p¯edala. Zn·m˝ odjel smÏr Moskva, v˘z se vöak tÏsnÏ p¯ed cÌlem porouchal, proto ho zanechal odstaven˝ u silnice p¯ed Moskvou. éenina finanËnÌ situace se jeötÏ zhoröila ñ nemÏla penÌze ani auto. SpolÈhala na pojiöùovnu, kterÈ nahl·sila pojistnou ud·lost ñ zap˘jËenÈ vozidlo jÌ nebylo vr·ceno. SouËasnÏ podala trestnÌ ozn·menÌ. Pojiöùovna po proöet¯enÌ vÏci dospÏla k z·vÏru, ûe se ûena podÌlela na celÈ akci a plnÏnÌ neposkytla. Poökozenou byla pouze leasingov· spoleËnost. Obûalovan· ûena byla jiû v tu dobu pacientkou pro depresivnÌ stavy zp˘sobenÈ tÏûkou ûivotnÌ situacÌ na psychiatrii. K trestnÈ Ëinnosti se doznala, znalci z oboru psychiatrie dospÏli k z·vÏru, ûe v dobÏ sp·ch·nÌ trestnÈho Ëinu netrpÏla û·dnou duöevnÌ nemocÌ nebo poruchou a je i p¯es souËasn˝ zdravotnÌ stav schopna ch·pat smysl


trestnÌho ¯ÌzenÌ. Spoluobûalovan˝ vöak trestnou Ëinnost popÌral, tvrdil, ûe nevÏdÏl, ûe jde o vozidlo pronajatÈ. Byl vöak usvÏdËen proveden˝mi d˘kazy. Soud d˘kazy vyhodnotil tak, ûe obûalovan· si p¯isvojila cizÌ vÏc, kter· jÌ byla svÏ¯ena. Nebyla dosud trest·na, proto jÌ za trestn˝ Ëin zpronevÏry vymÏ¯il soud trest v trv·nÌ dvou let a öesti mÏsÌc˘ s podmÌnÏn˝m odkladem na dobu t¯Ì let. Obûalovan˝ byl jiû trest·n za majetkovÈ delikty, v tomto p¯ÌpadÏ byl on inici·torem prodeje vozu. Byl odsouzen za pomoc k trestnÈmu Ëinu zpronevÏry k nepodmÌnÏnÈmu trestu Ëtrn·cti mÏsÌc˘. Oba byli povinni nahradit ökodu. 4. NezamÏstnan˝ muû st¯ednÌho vÏku si opat¯il faleönÈ potvrzenÌ o zamÏstn·nÌ a v˝öi p¯Ìjmu a uzav¯el smlouvu s leasingovou spoleËnostÌ. Uhradil vöak pouze akontaci a prvnÌ spl·tku. VÏdÏl, ûe dalöÌ spl·tky nenÌ schopen hradit. S vo-

zem odcestoval p¯es Polsko na Ukrajinu, kde ho v souËinnosti s dalöÌmi osobami p¯enechal mÌstnÌm obËan˘m za finanËnÌ odmÏnu. Po n·vratu nahl·sil policii odcizenÌ vozidla, öet¯enÌ policie skonËilo usnesenÌm o odloûenÌ vÏci. Nahl·sil pojistnou ud·lost a od leasingovÈ spoleËnosti p¯evzal p¯eplatek z p¯edËasnÏ ukonËenÈho pron·jmu vozidla. ⁄dajnÏ odcizenÈ vozidlo bylo pozdÏji nalezeno, a tak se nezamÏstnan˝ dostal p¯ed soud. Byl

odsouzen za trestn˝ Ëin podvodu, pojistnÈho podvodu a poökozov·nÌ cizÌch pr·v. Odsouzen byl za tyto Ëiny a sbÌhajÌcÌ trestn˝ Ëin kr·deûe, za kter˝ byl jiû d¯Ìve odsouzen, k souhrnnÈmu podmÌnÏnÈmu trestu v trv·nÌ deseti mÏsÌc˘ se zkuöebnÌ dobu pÏti let. D·le mu byl uloûen penÏûit˝ trest 25 000 KË s n·hradnÌm trestem dvou mÏsÌc˘. Poökozen· pojiöùovna byla odk·z·na se sv˝m n·rokem na n·hradu ökody na ¯ÌzenÌ ve vÏcech obËanskopr·vnÌch.

100 let Ëasopisu finskÈho pojiöùovnictvÌ Vakuutussanomat Pojistn˝ obzor oslavil v loÚskÈm roce v˝roËÌ 80ti let svÈ Ëinnosti. Oborov˝ Ëasopis finskÈho pojiöùovnictvÌ Vakuutussanomat dospÏl 6. ¯Ìjna t.r. k jeötÏ kulatÏjöÌmu v˝roËÌ ñ 100 let od vyd·nÌ prvnÌho ËÌsla. Vydavateli tohoto Ëasopisu jsou Federace finsk˝ch pojistitel˘, Finsk· aktu·rsk· spoleËnost a SpoleËnost finskÈho pojiöùovnictvÌ. Vych·zÌ pouze ve finötinÏ v n·kladu cca 4000 kopiÌ. StejnÏ jako Pojistn˝ obzor je i Vakuutussanomat jednÌm z Ëlen˘ Mezin·rodnÌ organizace odbornÈho pojiöùovacÌho tisku (PIA). (JK)

15

Nov˝ obrat p¯i likvidaci ökod WTC RealitnÌ magn·t Larry Silverstein, n·jemce obou budov SvÏtovÈho obchodnÌho st¯ediska v NovÈm Yorku, zniËen˝ch p¯i teroristickÈm ˙toku isl·msk˝ch terorist˘ 11. z·¯Ì 2001, uspÏl ned·vno ve svÈm sporu s dvaadvaceti pojiöùovnami. Jedn·nÌ se konalo u newyorskÈho odvolacÌho soudu na DolnÌm Manhattanu. Nemalou mÏrou mu k ˙spÏchu pomohl i jeho advok·t Herbert Wachtell. V prvoinstanËnÌm ¯ÌzenÌ, konanÈm vloni p¯ed soudcem Johnem Martinem, Silverstein neuspÏl. P¯edmÏtem soudnÌho projedn·v·nÌ bylo, zdali p¯i ˙toku na WTC doölo k jednÈ Ëi ke dvÏma pojistn˝m ud·lostem. Pojiöùovny zast·vajÌ n·zor, ûe ˙tok na obÏ dvÏ vÏûe WTC v podobÏ jednÈ koordinovanÈ akce p¯edstavoval jednu pojistnou ud·lost. Pravidla WilProp, podle nichû je majetkovÈ pojiötÏnÌ WTC koncipov·no, definujÌ pojistnou ud·lost jako ztr·tu nebo poökozenÌ vÏci v d˘sledku p¯ÌmÈho Ëi nep¯ÌmÈho z·sahu nebo v d˘sledku sÈrie z·sah˘. Soudce Martin vloni posoudil zniËenÌ WTC podle definice WilProp jako jednu pojistnou ud·lost. Proti tomu ihned protestoval Silverstein˘v pr·vnÌk Wachtell s argumentem, ûe jeötÏ p¯ed samotn˝m ˙tokem 11. z·¯Ì 2001 byly v New Yorku takovÈ pojistnÈ smlouvy zak·z·ny. Soudce ˙dajnÏ nepochopil z·konitosti majetkovÈho pojiötÏnÌ podle pravidel WilProp. Silverstein potÈ na z·kladÏ toho dal p¯epracovat pojistnou smlouvu tak, ûe termÌn pojistn· ud·lost jiû nebyl p¯esnÏ definov·n. S takto novÏ upravenou pojistnou smlouvou souhlasila jen pojiöùovna Travelers Property Casualty. OstatnÌ pojistitelÈ se k navrûenÈ zmÏnÏ nevyj·d¯ili. TÌm podle Wachtela stejnÏ jako Travellers se zmÏnou souhlasili. P¯edsedajÌcÌ soudce Jose Cabrans Wachtelovi odporoval a podivoval se zejmÈna nad tÌm, jak je moûnÈ, ûe ostatnÌ pojiöùovny souhlasily, kdyû n·vrh pojistnÈ smlouvy v˘bec nevidÏly. Pr·vnÌ z·stupce öv˝carskÈ zajiöùovny Swiss Re Barry Ostranger oznaËil Wachtelovo vystoupenÌ za naprost˝ nesmysl. Podle nÏho nenÌ moûnÈ oËek·vat, kdyû jedna z pojiöùoven dle jeho n·zoru neobez¯etnÏ odsouhlasila novou podobu pojistnÈ smlouvy, ûe jejÌ podmÌnky budou jako z·vaznÈ platit i pro pojiöùovny ostatnÌ. DotyËn· pojistn· smlouva totiû v tu dobu nebyla jeötÏ dokonËena. Z·vÏreËnou ¯eË pronesl osobnÏ Silverstein. Pateticky vylÌËil, ûe spor se musÌ vy¯eöit rychle, protoûe pot¯ebuje prost¯edky na v˝stavbu nov˝ch objekt˘. UnavenÌ a zmatenÌ soudci mu nakonec dali za pravdu a p˘vodnÌ verdikt soudce Martina zruöili. V praxi to znamen·, ûe n·jemce m· nynÌ opÏt öanci zÌskat mÌsto t¯i a p˘l miliardy dolar˘ zhruba dvojn·sobek. Pojiöùovny i zajiöùovny ovöem hledajÌ cesty, jak dostat prost¯edky vyplacenÈ na pojistn· plnÏnÌ zpÏt. Jak ned·vno ozn·mil Ëasopis Insurance Journal, pÏt velk˝ch pojiöùovacÌch skupin podalo ûalobu na p¯edpokl·danÈho str˘jce ˙tok˘ Us·mu bin Ladina a spolupachatele, jimiû dle ûaloby jsou teroristick· organizace Al Kaida, vl·dy Õr·nu, Ir·ku, S˙d·nu, Sa˙dskÈ Ar·bie a spolu s nimi bankovnÌ a dalöÌ instituce, kterÈ teroristy podporovaly. éaloba m˘ûe do urËitÈ mÌry re·lnÏ poËÌtat se zÌsk·nÌm alespoÚ Ë·sti vklad˘, kterÈ jiû byly Ëlen˘m Al Kaidy a dalöÌch teroristick˝ch organizacÌ zmrazeny na jejich ˙Ëtech v americk˝ch, britsk˝ch a öv˝carsk˝ch bank·ch. Podle listu Wall Street Journal budou ûalobci poûadovat aû 300 miliard dolar˘, neboù aû do tÈto v˝öe mohou b˝t vyËÌsleny n·roky pojiötÏn˝ch obÏtÌ teroristickÈho ˙toku z 11. z·¯Ì 2001. JakÈho v˝sledku dos·hne Larry Silverstein ve sporu ohlednÏ stanovenÌ v˝öe pojistnÈho plnÏnÌ, o tom rozhodne dalöÌ soudnÌ jedn·nÌ, tentokr·t ovöem s porotou, kter· o Ë·stce pojistnÈho n·roku rozhodne. Z·vÏr tohoto sporu zatÌm nenÌ v dohledu. Je ovöem jistÈ, ûe na nÏj ËekajÌ nejen z·stupci zmÌnÏn˝ch dvaadvaceti pojiöùoven, ale tÈû vöech v˝znamn˝ch zajiöùoven, kterÈ pojistku WTC zajiöùovaly. P¯ipravil Michal äkorpil

16

Setk·nÌ redakËnÌch rad KaûdoroËnÌ setk·nÌ redakËnÌch rad PojistnÈho obzoru a Poistn˝ch rozhæadov, periodik »eskÈ asociace pojiöùoven a Slovenskej asoci·cie poisùovnÌ, se tentokr·t konalo ve Velk˝ch PopovicÌch u Prahy ve dnech 1. a 2. ¯Ìjna 2003. B˝t ve Velk˝ch PopovicÌch, kde jiû vÌce neû 130 rok˘ funguje zn·m˝ pivovar, a nenavötÌvit ho, nelze. ⁄ËastnÌci setk·nÌ si se z·jmem prohlÈdli cel˝ proces v˝roby piva. D·vnou historii pivovaru p¯ipomÌn· uû jen p·r zrekonstruovan˝ch budov. ModernÌ technologie automatizovanÈho provozu umoûÚuje takovÈ objemy v˝roby, o kter˝ch se naöim p¯edk˘m ani nesnilo.

BÏhem dalöÌho bodu tematicky bohatÈho programu se v prvnÌm dnu p¯edstavili z·stupci firmy MMC (MultiMedia Computer), kter· je p¯ednÌm Ëesk˝m dodavatelem technologiÌ pro ¯eöenÌ v oblasti geografickÈho informaËnÌho systÈmu. Jejich produkt (vyvinut˝ spoleËnÏ se Swiss Re) na CD-R, kter˝ tyto spoleËnosti zaËaly vyvÌjet v†roce 2002, umoûÚuje Ëesk˝m prvopojistitel˘m pouûÌvat nejmodernÏjöÌ techniky oceÚov·nÌ povodÚov˝ch rizik v†pojiöùovacÌm procesu. ÿeditel CertifikaËnÌho institutu »AP Ing. Miroslav Urban sezn·mil p¯ÌtomnÈ s ËinnostÌ tÈto instituce. PrvnÌ pracovnÌ den byl zakonËen zajÌmavou a fundovanou p¯edn·ökou p¯edsedy redakËnÌ rady a gener·lnÌho tajemnÌka »AP Ing. Jaroslava MesrömÌda, CSc., na tÈma pojiöùovacÌ maklÈ¯i a p¯ipravovanÈ legislativnÌ ˙pravy. Druh˝ den byl vÏnov·n tradiËnÌmu tÈmatu: problematice pr·ce redakcÌ a redakËnÌch rad. V bohatÈ diskuzi nejvÌc Ëasu bylo vÏnov·no ˙vah·m o p¯ednostech i nev˝hod·ch tiötÏnÈ Ëi elektronickÈ podoby periodik. (va)

Telegraficky * 10. v˝roËÌ svÈho p˘sobenÌ na ËeskÈm pojistnÈm trhu oslavili p¯edstavitelÈ Generali Pojiöùovna a.s. na p¯·telskÈm setk·nÌ se sv˝mi hosty v HergetovÏ cihelnÏ v Praze. SouË·stÌ programu byla mÛdnÌ p¯ehlÌdka zn·m˝ch znaËek, hudebnÌ p¯edstavenÌ a ohÚostroj. P¯ipravuje Eva Trojanov· POJISTNÝ OBZOR • 11/2003

JUDr. Jaroslava äulcov·, ExpertnÌ a poradensk· kancel·¯, s.r.o.

Likvidovat citem nebo rozumem? Od vöech ostatnÌch ËinnostÌ pojiöùoven se likvidace pojistn˝ch ud·lostÌ v˝raznÏ odliöuje jednÌm rysem ñ totiû ˙zk˝m kontaktem s tÏmi, jimû vznikla ökoda. Likvid·tor pravidelnÏ p¯ich·zÌ do styku s osobami, kter˝m nap¯Ìklad ûivel vzal veöker˝ majetek, setk·v· se se zranÏn˝mi, nemocn˝mi, zohyzdÏn˝mi obÏtmi ˙raz˘, dopravnÌch nehod Ëi jin˝ch neöùastn˝ch n·hod, a v tÏch nejhoröÌch p¯Ìpadech musÌ jednat i s tÏmi, kter˝m nÏkdo blÌzk˝ p¯i takovÈ ud·losti zem¯el. Jen m·lokdo si dovede p¯edstavit, jak obtÌûn· je pr·vÏ v takov˝ch chvÌlÌch pozice likvid·tora, kter˝ v mnohdy emotivnÏ znaËnÏ vypjatÈm rozhovoru s pojiötÏn˝mi Ëi poökozen˝mi musÌ pod·vat spr·vnÈ informace a nepodlehnout p¯irozenÈmu soucitu. P¯edevöÌm vöak ani pod takov˝m tlakem nesmÌ zapomÌnat na to, ûe pojistnÈ plnÏnÌ Ëi n·hrada ökody se ¯ÌdÌ p¯esn˝mi pravidly. Jak m˘ûe v praxi dopadnout situace, kdy likvid·tor ve stresu z neötÏstÌ klienta p¯estane uvaûovat jen v pr·vnÌm r·mci, se pokusÌm ilustrovat na n·sledujÌcÌm konkrÈtnÌm p¯Ìpadu. P¯i v·ûnÈ dopravnÌ nehodÏ, kterou zavinil opil˝ ¯idiË, byla tÏûce zranÏna mlad· ûena, matka t¯Ì mal˝ch dÏtÌ. JejÌ zranÏnÌ si vyû·dalo nejen dlouhou hospitalizaci, ale bylo z¯ejmÈ, ûe i po propuötÏnÌ do dom·cÌho oöet¯enÌ nejen, ûe nebude jeötÏ dlouho schopna se o dÏti starat, ale sama bude pot¯ebovat pomoc dalöÌ osoby. Manûel se vz·pÏtÌ po nehodÏ obr·til na pojiöùovnu ök˘dce se û·dostÌ o radu, jakÈ n·roky vznikajÌ a jak m· postupovat. Likvid·tor mu doporuËil p¯evzÌt pÈËi o dÏti a poslÈze i o manûelku osobnÏ s tÌm, ûe mu bude uhrazena ztr·ta na v˝dÏlku. Zaplatil mu takÈ z·lohu ve v˝öi jeho dvou mÏsÌËnÌch v˝dÏlk˘. Otec na radu pojiöùovny p¯eruöil jak zamÏstn·nÌ, tak svÈ mimopracovnÌ aktivity, z nichû mu plynul rovnÏû nemal˝ p¯Ìjem. Kdyû po n·vratu manûelky z nemocnice vyËÌslil n·rok na tÈmÏ¯ p˘l milionu a relevantnÌmi doklady tuto v˝öi doloûil, zaËala se pojiöùovna celÈ likvidaci vÏnovat se zv˝öenou pozornostÌ. Vyû·dala si nez·vislÈ stanovisko, jehoû v˝sledkem byl z·vÏr, ûe n·rok na n·hradu ztr·ty na v˝dÏlku manûela poökozenÈ nebyl od poË·tku hodnocen a likvidov·n spr·vnÏ. Ztr·ta na v˝dÏlku podle ß 445 a n·sl. n·leûÌ p¯i ökodÏ na zdravÌ, p¯iËemû v souladu s ustanovenÌm ß 6 odst. 2 pÌsm. a) z·kona Ë. 168/1999 Sb., m· pr·vo na n·hradu ökody na zdravÌ poökozen˝. Poökozen˝m, jemuû toto pr·vo vznik·, je dle ustanovenÌ ß 2 pÌsm. g) tÈhoû z·kona ten, komu byla provozem vozidla zp˘sobena ökoda. TÌm, komu byla v danÈm p¯ÌpadÏ zp˘sobena ökoda na zdravÌ provozem vozidla, byla matka nezletil˝ch dÏtÌ. Podle ß 442 obËanskÈho z·konÌku m· poökozen˝ n·rok na skuteËnou ökodu za to, co mu uölo, ovöem za splnÏnÌ podmÌnky, ûe je d·na odpovÏdnost pojiötÏnÈho za tuto ökodu. JednÌm ze z·kladnÌch p¯edpoklad˘ vzniku odpovÏdnosti je existence p¯ÌËinnÈ souvislosti (kauz·lnÌho nexu) mezi poruöenÌm pr·vnÌ povinnosti jako p¯ÌËinou a ökodou, vËetnÏ jejÌho POJISTNÝ OBZOR • 11/2003

rozsahu, jako n·sledkem. Bez existence p¯ÌËinnÈ souvislosti nenÌ d·na odpovÏdnost za ökodu, i kdyby ökoda prokazatelnÏ vznikla, neboù odpovÏdnost nelze neomezenÏ Ëinit z·vislou na kauzalitÏ, protoûe by to mohlo vÈst k z·konu neodpovÌdajÌcÌmu ne˙nosnÈmu ukl·d·nÌ povinnosti nahradit ökodu. V danÈm p¯ÌpadÏ p¯ÌËinou ztr·ty na v˝dÏlku, resp. uölÈho zisku, nebyla ökoda, zp˘soben· otci provozem vozidla, ale skuteËnost, ûe jeho manûelka v d˘sledku ökody na zdravÌ nebyla schopna zajiöùovat pÈËi o dÏti a dom·cnost. äkoda, spoËÌvajÌcÌ ve ztr·tÏ na v˝dÏlku, resp. uölÈm zisku, zap¯ÌËinÏn· zranÏnÌm manûelky, nenÌ v p¯ÌËinnÈ souvislosti s poruöenÌm pr·vnÌ povinnosti pojiötÏnÈho, na jehoû stranÏ tedy nenÌ d·na odpovÏdnost za takto vzniklou ökodu. Od samotnÈho poË·tku mÏla b˝t likvid·torem likvidace smÏrov·na k p¯ÌpadnÈ ˙hradÏ tzv. v˝pomoci v dom·cnosti a v tomto duchu mÏl b˝t manûel poökozenÈ citlivÏ, ale d˘raznÏ informov·n. Pojiöùovna by se tak vyhnula mimo¯·dnÏ nep¯ÌjemnÈ situaci, kdy se nynÌ poökozen· strana cÌtÌ jejÌm jedn·nÌm podvedena a d˘vod zmÏny zp˘sobu likvidace nevidÌ v pr·vnÌch p¯edpisech, ale ve v˝öi poûadovanÈ Ë·stky, a chce se za kaûdou cenu soudit. I kdyû soudnÌ spor pro nÏho tÈmÏ¯ jistÏ nedopadne p¯ÌznivÏ, jmÈnu pojiöùoven takovÈ spory ökodÌ.

AsistenËnÌ p¯Ìpad:

Dovolen· autonehodou nekonËÌ VladimÌr Fuchs, Europ Assistance Na naöi asistenËnÌ centr·lu v Praze zavolal otec rodiny, kter· havarovala se sv˝m vozem bÏhem cesty na pr·zdninovou dovolenou v Chorvatsku. Asi 120 km od cÌlovÈho mÌsta pobytu na pob¯eûÌ jim do cesty vbÏhla srna. Podle popisu volajÌcÌho otce se jednalo o v·ûnou nehodu. Cel· rodina mÏla cestovnÌ pojiötÏnÌ a takÈ vozidlo mÏlo havarijnÌ pojistku. U obou druh˘ pojiötÏnÌ byly zahrnuty asistenËnÌ sluûby naöÌ spoleËnosti. Ud·lost podle popisu nepodlÈhala v˝luk·m podmÌnek pojiötÏnÌ, a proto jsme neprodlenÏ podnikli kroky pomoci klient˘m pro danou situaci. Otec s·m byl dÌky airbagu v po¯·dku, matku i obÏ dÏti jsme nechali p¯evÈzt z·chrannou sluûbou do nejbliûöÌ nemocnice, kde jim byla oöet¯ena povrchov· poranÏnÌ a provedena vyöet¯enÌ pro vylouËenÌ vnit¯nÌch zranÏnÌ. LÈka¯ka z praûskÈ asistenËnÌ centr·ly byla neust·le ve spojenÌ s nemocnicÌ, aby kontrolovala aktu·lnÌ stav pacient˘, podle kterÈho jsme postupovali d·le. Auto nebylo pojÌzdnÈ. Zajistili jsme odtah nepojÌzdnÈho vozu do blÌzkÈho servisu. Otce, kter˝ Ëekal u havarovanÈho vozu na odtahovou sluûbu, jsme potÈ dopravili k rodinÏ do nemocnice a takÈ jsme pro kaûd˝ p¯Ìpad rezervovali pro rodinu nocleh v mÌstnÌm hotelu. Po nÏkolika hodin·ch bylo potvrzeno, ûe û·dnÈ ze zranÏnÌ naötÏstÌ nebylo v·ûnÈ. P¯esto se vöak jeötÏ lÈka¯i rozhodli ponechat si staröÌ z obou dÏtÌ p¯es noc v nemocnici, aby si byli sv˝mi pozorov·nÌmi ˙plnÏ jisti. Otci, matce a druhÈmu dÌtÏti jsme tedy zajistili p¯epravu do hotelu, kam byla uû p¯edtÌm ze servisu dovezena zavazadla celÈ rodiny. R·no lÈka¯i propustili poslednÌho Ëlena rodiny a po rodinnÈ poradÏ bylo rozhodnuto, ûe se od dovolenÈ tÌmto öpatn˝m zaË·tkem nenechajÌ odradit a budou pokraËovat v cestÏ k mo¯i. Vozidlo mÏlo b˝t opravenÈ aû za nÏkolik dnÌ. Nechali jsme p¯istavit taxi, kter˝m jiû bez dalöÌch komplikacÌ do cÌle svÈ cesty dorazili. Kdyû byl v˘z za t˝den opraven˝, zajistili jsme dopravu otce do servisu, kde si v˘z p¯evzal. I v tomto p¯ÌpadÏ se uk·zalo, ûe dobr· pojistka vËetnÏ pohotovÈ a efektivnÌ asistenËnÌ sluûby je d˘leûitou souË·stÌ v˝bavy na cesty.

17

PojiötÏnÌ v isl·mskÈm svÏtÏ: skuteËn· v˝zva TradiËnÌ a p¯Ìsn· pravidla isl·mskÈho n·boûenstvÌ st·le jeötÏ brzdÌ rozvoj finanËnÌho sektoru v arabsk˝ch zemÌch. Mimo jinÈ tak komplikujÌ i pojiöùovacÌ sluûby, neboù velk· Ë·st populace st·le ctÌ p¯Ìsn· pravidla öarÌja, podle nichû je zapovÏzen˝ obchod zaloûen˝ na p¯edem sjednanÈ ˙rokovÈ sazbÏ. Pravidla öarÌja kromÏ celkem zn·mÈho z·kazu podÌlet se na podnicÌch, produkovat alkoholickÈ n·poje Ëi vep¯ovÈ maso a obchodovat s nimi, nedovoluje ani loterii. A pr·vÏ tento fakt ztÏûuje v isl·mskÈm svÏtÏ ûivot pojiöùovn·m, neboù Ë·st tamÏjöÌho obyvatelstva st·le nahlÌûÌ na pojiötÏnÌ jako na urËit˝ druh loterie Ëi s·zky: vûdyù ani pojiöùovna ani klient p¯edem nevÏdÌ, zda ökoda nastane Ëi nikoli! KromÏ toho se poukazuje na podobnost pojiötÏnÌ a v˝hernÌ loterie ñ investice malÈ Ë·stky m· p¯inÈst jejÌ mnohon·sobek. Z·kaz dohody obchodu s ˙roËenÌm se t˝k· pojiötÏnÌ velmi citelnÏ. PojiötÏn˝ klient platÌ pojiöùovnÏ dlouhodobÏ pravidelnÏ pojistnÈ, za kterÈ mu n·leûÌ ovöem ÑnedostateËnÈì protiplnÏnÌ: pojistn· ochrana, resp. p¯Ìslib pojistnÈho plnÏnÌ, nastane-li ökoda. Ale co kdyû û·dn· nevznikne? To podle isl·mu znamen· neopr·vnÏn˝ majetkov˝ prospÏch zvan˝ Ñribaì. I kdyû k uzav¯enÌ pojistnÈho obchodu dojde, nenÌ vöem tÏûkostem konec. ArabovÈ nap¯Ìklad dosud Ëasto nejsou ochotni platit ani p¯ir·ûky za opoûdÏnou platbu pojistnÈho, protoûe i tyto p¯Ìplatky v jejich oËÌch znamenajÌ ˙rok. Tyto tradiËnÌ p¯ek·ûky nepostihujÌ vöak odvÏtvÌ pojiötÏnÌ jako celek. Proti st·tnÌmu systÈmu nemocenskÈho a penzijnÌho pojiötÏnÌ nikdo nic nenamÌt·, protoûe je zaloûen na solid·rnÌm systÈmu vypl·cenÌ d·vek. I jin· pojiötÏnÌ majÌ zelenou ñ nap¯Ìklad jsou-li organizov·na na jakÈmsi druûstevnÌm principu, kdy kaûd˝ pojistnÌk je souËasnÏ i pojistitelem. TakovÈ instituce ñ podobnÏ jako isl·mskÈ banky ñ investujÌ penÌze jen v r·mci konformnÌ isl·mskÈ ekonomiky, a tuto skuteËnost si nech·vajÌ pr·vnÌky osvÏdËit. Pravda ovöem je, ûe v poslednÌch letech se pojiötÏnÌ v arabskÈm svÏtÏ st·le vÌce p¯ibliûuje bÏûnÈmu standardu z·padnÌho svÏta. I kdyû n·boûenstvÌ hraje st·le v˝znamnou roli, mnohÈ principy a pravidla jiû neb˝vajÌ interpretov·ny tak p¯ÌsnÏ jako d¯Ìve. PojiötÏnÌ zaËÌn· b˝t povaûov·no za vÌcemÈnÏ Ñnorm·lnÌì odvÏtvÌ ekonomiky, kterÈ podlÈh· stejn˝m z·konitostem jako jinÈ hospod·¯skÈ branûe. Toto pragmatickÈ myölenÌ se odr·ûÌ v rozvoji pojiöùovnictvÌ. SouËasn· nabÌdka pojistn˝ch produkt˘ je vöestrann·. Mimo jinÈ se nap¯Ìklad lze ˙razovÏ pojistit na tradiËnÌ pouù do Mekky. Proti stornu akce lze pojistit nap¯Ìklad dostihy nebo koncerty. Kapacita regionu BlÌzkÈho V˝chodu je velik·. éije zde asi 325 milion˘ lidÌ, coû p¯edstavuje p¯ibliûnÏ 5 % svÏtovÈho obyvatelstva, nicmÈnÏ na pojistnÈm se zde zatÌm p¯edepisuje pouh˝ch 0,6 % roËnÌho celosvÏtovÈho objemu. Komplikace ËekajÌ vöak na p¯ÌpadnÈ investory ze zahraniËÌ, neboù zakl·d·nÌ firem v muslimskÈm svÏtÏ je mimo¯·dnÏ sloûitÈ. To je jeden z d˘vod˘, proË tamÏjöÌ pojistnÈ trhy jsou prakticky ovl·d·ny dom·cÌmi subjekty. Ty takÈ lÈpe dok·ûÌ reagovat na mÌstnÌ popt·vku, neboù znajÌ zvyklosti a pravidla zdejöÌho ûivota. VÏdÌ nap¯Ìklad, ûe je mnohde nerentabilnÌ nabÌzet produkty soukromÈho zdravotnÌho nebo ûivotnÌho pojiötÏnÌ, protoûe soci·lnÌ sÌù BlÌzkÈho V˝chodu je stejnÏ jako v minulosti st·le zaloûena na rodinn˝ch svazcÌch a vz·jemnÈ solidaritÏ rodinn˝ch p¯ÌsluönÌk˘. Podle nÏmeckÈho magazÌnu Positionen zpracovala Eva Svobodov·

18

Recenze:

PojiötÏnÌ a pojiöùovnictvÌ z hlediska teoretickÈho i aplikaËnÌho Doc. Ing. Eva Duch·Ëkov·, CSc.: Principy komerËnÌho pojiötÏnÌ a pojiöùovnictvÌ, nakladatelstvÌ EKOPRESS, Praha 2003, vyd·nÌ prvnÌ, 178 stran, doporuËen· cena 252,- KË. »esky psan˝ch p˘vodnÌch publikacÌ o komerËnÌm pojiötÏnÌ analyzovanÈm v plnokrevn˝ch trûnÌch podmÌnk·ch nenÌ zatÌm na naöem kniûnÌm trhu p¯Ìliö mnoho. Kniha zkuöenÈ autorky a pedagoûky Evy Duch·ËkovÈ bude jednou z tÏch dominujÌcÌch. Kaûdop·dnÏ z·jemci o z·kladnÌ studium komerËnÌho pojiötÏnÌ a pojiöùovnictvÌ nebudou muset sahat po p¯ekladech zahraniËnÌch autor˘ na toto tÈma, neboù p¯edloûenÈ dÌlo je s tÏmito publikacemi nejen srovnatelnÈ, ale v mnoha ohledech je dokonce p¯edËÌ. Autorka rozdÏlila sv˘j logicky set¯ÌdÏn˝ v˝klad jednotliv˝ch pojm˘ a kategoriÌ souvisejÌcÌch s provozov·nÌm komerËnÌho pojiötÏnÌ do t¯in·cti kapitol, ve kter˝ch postupnÏ seznamuje se z·kladnÌmi pojmy, instrumentariem pojistnÈ teorie a zasvÏcenou anal˝zou nÏkter˝ch aktu·lnÌch problÈm˘; to vöe je zpracov·v·no s v˝razn˝m osobnÌm p¯Ìnosem v˝zkumnÈho charakteru jednak v rovinÏ metodologickÈ, jednak v rovinÏ aplikaËnÌ s akcentem na Ëesk˝ pojistn˝ trh. Z tohoto ˙hlu hodnotÌcÌho pohledu je t¯eba zvl·ötÏ ocenit kapitolu o zajiötÏnÌ, pas·û o propojov·nÌ pojiöùovacÌch sluûeb a o EvropskÈm pojistnÈm trhu. Kniha takÈ obsahuje z·kladnÌ charakteristiku princip˘ fungov·nÌ komerËnÌho pojiöùovnictvÌ v trûnÌ ekonomice, charakteristiku nabÌdky pojistn˝ch produkt˘, p¯Ìstup st·tu k regulaci pojiöùovnictvÌ a ¯adu dalöÌch aktu·lnÌch informacÌ. Obsahov· str·nka obecnÏ svÏdËÌ o tom, ûe kniha je dÌlem odbornÏ vysoce fundovan˝m, s analytickou i aplikaËnÌ hodnotou. Projevuje se v nÌ vÏdeck· erudice a koncepËnost autorky v celÈm pr˘bÏhu jejÌ dosavadnÌ odbornÈ, pedagogickÈ a vÏdeckÈ Ëinnosti v oblasti tvorby a rozvÌjenÌ finanËnÌ a pojistnÈ teorie. S ohledem na to, ûe mnozÌ auto¯i publikacÌ o pojiötÏnÌ a pojiöùovnictvÌ majÌ problÈmy s hierarchizacÌ pojistn˝ch kategoriÌ, zvl·ötÏ oceÚuji, ûe autorËino ËlenÏnÌ textu je p¯ehlednÈ a logickÈ, jazyk je jasn˝ a p¯esn˝. Kniha je prvopl·novÏ koncipov·na jako vysokoökolsk· uËebnice pro z·kladnÌ kurz PojiöùovnictvÌ na VysokÈ ökole ekonomickÈ, stane se vöak bezesporu dobrou uËebnÌ pom˘ckou i pro studenty dalöÌch vysok˝ch ökol ekonomickÈho smÏru, postgradu·lnÌch forem studia a student˘ MBA. Publikace ovöem bude jistÏ i inspiracÌ a pomocnÌkem pro öirok˝ okruh z·jemc˘ o problematiku pojiötÏnÌ a pojiöùovnictvÌ, pro ekonomy a finanËnÌky, v neposlednÌ ¯adÏ by mÏla b˝t za¯azena do p¯ÌruËnÌ knihovny odborn˝ch pracovnÌk˘ pojiöùoven. prof. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc.

Anglicko-Ëesk˝ slovnÌk pojiöùovnictvÌ (Kolektiv autor˘ »AP) SlovnÌk byl p¯ipraven kolektivem pracovnÌk˘ z »eskÈ asociace pojiöùoven. Obsahuje vÌce neû 24 000 hesel a zaplÚuje citelnou mezeru na naöem kniûnÌm trhu. KromÏ vyslovenÏ odborn˝ch termÌn˘ z oblasti pojiötÏnÌ a zajiötÏnÌ jsou ve slovnÌku zastoupeny rovnÏû termÌny vztahujÌcÌ se k ekonomickÈ Ëinnosti pojiöùoven, a takÈ termÌny z oblasti pojistnÈho pr·va. Nezanedbatelnou Ë·st slovnÌku p¯edstavujÌ v˝razy t˝kajÌcÌ se pojiöùovnictvÌ v EvropskÈ unii. Tento jedineËn˝ slovnÌk se jistÏ stane uûiteËnou pom˘ckou nejen Ëesk˝m a zahraniËnÌm pracovnÌk˘m pojiöùoven, zprost¯edkovatel˘m pojiötÏnÌ a zajiötÏnÌ, ale i student˘m vysok˝ch ökol, st¯ednÌch odborn˝ch ökol a öirokÈ ve¯ejnosti. (15x21 cm, pevn· vazba, 516 stran, cena 429 KË, 625 Sk, vydalo nakladatelstvÌ Grada, www.grada.cz) POJISTNÝ OBZOR • 11/2003

R

ËenÌ ÑNenÌ öprochu, aby na nÏm nebylo pravdy trochuì, vyjad¯uje spoleËnou existenci pravdy a lûi. ObÏ pat¯Ì k sobÏ jako den a noc, svÏtlo a tma. Jejich vz·jemnou souvislostÌ, p˘sobenÌm a ovlivÚov·nÌm se zab˝vajÌ mnozÌ renomovanÌ vÏdci. Vöichni se shodujÌ, ûe pravdivost poznatk˘ je limitov·na jednak urËitou relativnostÌ naöeho pozn·nÌ, jednak mÏnÌcÌ se skuteËnostÌ, kter· je zachycov·na vûdy v urËitÈ f·zi v˝voje. FilozofovÈ hloubajÌ o vztahu absolutnÌ a relativnÌ, objektivnÌ a subjektivnÌ pravdy. LÈka¯i zkoumajÌ p¯ÌËiny chorobnÈho lhanÌ, psychology a psychiatry, soudce a policisty zajÌm·, zda a jak lze zjistit, kdy lidÈ lûou a kdy mluvÌ pravdu. Vymysleli k tomu soubor test˘, popsali p¯Ìznaky lhanÌ a spolu s techniky sestrojili detektor lûi.

P¯Ìstupy ke lûi Jedni se pÌdÌ po tom, zdali lidÈ ¯ÌkajÌ pravdu, jinÌ uËÌ druhÈ lh·t. NÏkte¯Ì rodiËe k tomu vedou i svÈ dÏti. P¯ÌËiny b˝vajÌ r˘znÈ. Pat¯Ì k nim i tak malichernÈ d˘vody, jako je uöet¯enÌ nÏkolika korun za p¯epravu dÌtÏte hromadn˝m dopravnÌm prost¯edkem ÑsnÌûenÌmì jeho vÏku Ëi zastÌr·nÌ prodlouûenÈho vÌkendu omluvou ne˙ËastÌ ve ökole pro nemoc. NÏkterÈ profese jsou ke lhanÌ p¯Ìmo vedeny. ObchodnÌci, nevyjÌmaje prodejc˘ produkt˘ pojiöùoven, vyz˝v· k reklamÏ, inzerci, nabÌdce a prodeji slogan Ñnep¯ilûeö-li, neprod·ö!ì ⁄¯ady poËÌtajÌ s tÌm, ûe obËanÈ nutnÏ lûou. Je nem·lo tiskopis˘, ve kter˝ch se musÌ po jejich vyplnÏnÌ podepsat prohl·öenÌ, nÏkdy dokonce mÌstop¯ÌseûnÈ, ûe: ÑVöechny uvedenÈ ˙daje jsou pravdivÈ.ì

Lh·t Ëi nelhat? doc. Ing. Miroslav Str·nsk˝, CSc.

kov· p¯ipouötÌ: ÑTy mi smÌö i lh·t...ì Karel Gott se p¯izn·v·, ûe: Ñ...pann·m ba i vdov·m lhal...ì a Lenka Filipov· Ñzn· tisÌc zp˘sob˘ jak l·skou zabÌt leûì. Auto¯i pÌsniËkov˝ch text˘ a jejich interpreti tak hledajÌ hranice p¯ijatelnosti a nep¯ijatelnosti lûi. ée leû se nevyh˝b· nikomu, svÏdËÌ v˝sledek nÏkolikr·t opakovanÈho pokusu. Na dotaz lektora, kdo dosud nikdy nelhal, se v p¯edn·ökovÈm s·le nezvedla ani jedna ruka. Nikdo patrnÏ nechtÏl naplnit tvrzenÌ Martina Luthera, ûe Ñleû je jako snÏhov· koule, ËÌm d·l ji valÌme, tÌm se st·v· vÏtöÌ.ì Po¯·dajÌ se soutÏûe ve lhanÌ. Tu, kter· se konala ve mÏstÏ Burlingtonu ve st·tÏ Wisconsin v USA, vyhr·la panÌ Mary Xisserliov·. Na t¯ic·tÈm öestÈm kaûdoroËnÌm po¯·danÈm turnaji lh·¯˘ p¯ekonala ostatnÌ soupe¯e vypr·vÏnÌm: ÑU n·s v OklahomÏ vanou hroznÏ silnÈ vÏtry. P¯ed rokem v·ly tak prudce, ûe rajsk· jablÌËka v mojÌ zahradÏ nemohla uzr·t, neboù vÌtr z nich st·le sfouk·val vöechny sluneËnÌ paprsky.ì

Se lûÌ se poËÌt· Jak na hamletovsky poloûenou ot·zku: lh·t Ëi nelhat? odpovÌdajÌ nÏkte¯Ì naöi zpÏv·ci? Iveta Bartoöov· dovoluje: ÑM˘ûeö lh·t...ì B·ra Basikov· kategoricky prohlaöuje: ÑLh·t se musÌ...ì Petra Jan˘ si libuje: Ñ...umÌö tak kr·snÏ lh·t...ì Janek Ledeck˝ varuje: Ñ...nenechme si lh·t...ì Leoö Mareö zpÌv·: ÑLûi jsou jako dÈöù...ì Jitka ZelenPOJISTNÝ OBZOR • 11/2003

Kdy ¯Ìkat pravdu Jestliûe pat¯Ìte k lidem s odporem ke vöemu lhanÌ, s n·zorem, ûe sebetvrdöÌ pravda je v˝znamnÏjöÌ neû z dobrÈho ˙myslu vych·zejÌcÌ jak˝koliv klam, pokl·d·m za svou povinnost v·s p¯·telsky varovat. Nemohu souhlasit s p¯ÌmoËarostÌ orientace ¯Ìkat pravdu vûdy a kaûdÈmu, aù to stojÌ, co to stojÌ. Abych

vysvÏtlil svÈ stanovisko, uvedu p¯Ìklad z lÈka¯skÈ praxe. LÈka¯ P., stoupenec z·sady Ñpravdou za kaûdou cenuì a Ñkaûd˝ ËlovÏk m· pr·vo zn·t pravdu o sobÏì, vyöet¯il pacienta L. a ¯ekl mu: ÑNebudu v·m nic tajit, m·te rakovinu a zb˝v· v·m maxim·lnÏ rok ûivota. RadÌm v·m nechodit uû v˘bec po doktorech. Bude lÌp, kdyû str·vÌte tu dobu co nejp¯ÌjemnÏji podle svÈho.ì T¯i dny nato sp·chal nemocn˝ sebevraûdu. P¯i pitvÏ se zjistilo, ûe n·dor nebyl zhoubn˝. ÑJen ûeny a lÈka¯i vÏdÌ, jak milosrdn· je leû,ì napsal Anatole France. Kdo ¯Ìk· pravdu, p¯ejÌm· trojn·sobnou odpovÏdnost: za samu pravdu, za sebe a za toho, komu je urËena. Neû zaËnete ¯Ìkat pravdu, mÏli byste se zamyslet nad tÌm, jak bude p¯ijata. Rozhoduje d˘leûitost vÏci a zkuöenost, ûe sdÏlit ËlovÏku pravdu ñ a p¯edevöÌm pravdu o nÏm ñ m· odpovÌdat stupni jeho schopnosti se s touto pravdou vyrovnat. ÑPravda nenÌ vûdycky p¯Ìjemn·. Je jako mr·z, kdyû zalÈz· za nehty,ì odpovÏdÏl rytÌ¯ PaleËek kr·li Ji¯Ìmu. Tak reagoval na nabÌdku Ji¯Ìho z PodÏbrad, aby se stal jeho dvornÌm öaökem, kdyû ho p¯edtÌm varoval, ûe bude kr·l svÈ nabÌdky litovat, protoûe mu bude ¯Ìkat jen pravdu.

Jak u n·s lûeme Statistika »eskÈ policie uv·dÌ, ûe rok od roku stoup· poËet kr·deûÌ a loupeûn˝ch p¯epadenÌ. Kdy-

by bezv˝hradnÏ platilo p¯ÌslovÌ Ñkdo lûe, ten kradeì, znamenalo by to, ûe je mezi n·mi st·le vÌce lh·¯˘, ûe lûeme Ñaû tiskneì. V ûivotnÌch situacÌch vöak neplatÌ p¯Ìm· ˙mÏra. Kaûd· m· svou specifiku, svÈ zvl·ötnosti, svou jedineËnost, a proto podobnÈ potvrzenÌ by bylo lichÈ. Vöichni chceme, abychom nebyli obelh·v·ni. Poûadujeme, aby zpr·vy, kterÈ dost·v·me, byly pravdivÈ, aby popisovaly p¯ÌsluönÈ jevy a procesy vÏrnÏ a neodporovaly v niËem realitÏ, aby byly vÏcnÈ a nestrannÈ, aby nezastÌraly a nezamlËovaly nep¯ÌznivÈ, nep¯ikraölovaly a nezveliËovaly p¯ÌznivÈ stavy. A pokud jde o lhanÌ v n·ö prospÏch? Jeden z poslednÌch v˝zkum˘ zjistil, ûe: ñ 71 % dot·zan˝ch povaûuje lhanÌ ve vlastnÌ prospÏch za mor·lnÌ; ñ jen 29 % respondent˘ takovÈ lhanÌ neschvaluje. Lûi, kter˝mi obelh·v·me sami sebe, jsou z·ludnÏjöÌ neû ty, kter˝mi obelh·v·me ostatnÌ. Vloûeny Ñdo vlastnÌho hnÌzdaì se dovedou nejednou po¯·dnÏ vymstÌt. Nejsou vöak trvale nebezpeËnÈ. ÑLeû nikdy neûije tak dlouho, aby byla star·,ì tvrdil athÈnsk˝ b·snÌk Sofokles. Lûi nemizejÌ samy od sebe, odpouötÏjÌ se, ale nezapomÌnajÌ. ÑSe lûÌ se m˘ûe projÌt svÏtem, nikoli zp·tky,ì ¯Ìk· lotyöskÈ p¯ÌslovÌ.

Kdy se lûe nejvÌce Podle Otto von Bismarcka: ÑNikdy lidÈ tak mnoho nelûou jako po lovu, ve v·lce a p¯ed volbami.ì Ve skuteËnosti je kaûd˝ vöednÌ den na lûi bohat˝. Psycholoûka B. de Paulov· z Univerzity ve Virginii uvedla ve v˝sledcÌch svÈho zkoum·nÌ, ûe kaûd˝ ËlovÏk se dennÏ dopustÌ minim·lnÏ dvou lûÌ. NÏkterÈ z nich lze za¯adit do kategorie neökodn˝ch tvrzenÌ, jinÈ mohou b˝t ve sv˝ch d˘sledcÌch osudnÈ. LhanÌ je souË·stÌ naöeho ûivota. Pat¯Ì k prost¯edk˘m strategickÈ a taktickÈ komunikaËnÌ vybavenosti kaûdÈho z n·s. Ve lhanÌ se liöÌme v tom, ûe jedni dok·ûÌ kdykoliv zalhat bez mrknutÌ oka a bez v˝Ëitek svÏdomÌ, zatÌmco druzÌ pouûÌvajÌ leû jen v krajnÌ nutnosti, z nouze ñ a jeötÏ se zastydÌ.

19

POJISTN OBZOR

Recommend Documents