POJISTN OBZOR

POJISTN› OBZOR 11 2002 RO»NÕK LXXIX

Vyd·v·: »esk· asociace pojiöùoven jako odborn˝ mÏsÌËnÌk ËeskÈho pojiöùovnictvÌ. RedakËnÌ rada: Otokar Cudlman, doc. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mÌstop¯edseda), Ing. Martin Diviö, Ing. VladimÌr HavlÌËek, CSc., Dr. Ivo HavlÌk, PhDr. Jan K·brt, Richard Koksch, Andrea Kubcov·, Martina Kurfirstov·, Mgr. Miroslav Langhammer, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (p¯edseda), PhDr. Miloö Nov·k, Kate¯ina Piro, M.A., Ing. Eva Rojkov· äÈfredaktorka: Mgr. Eva Trojanov· Adresa: Telefon: Fax: E-mail:

115 30 Praha 1, Na Po¯ÌËÌ 12 +420 224 875 629, 224 875 613 +420 224 875 625 [email protected] [email protected]

Grafick· ˙prava, sazba, lito: GrafickÈ studio Weber Tisk: Tisk·rna v R·ji, s.r.o., Pardubice ISSN 0032-2393 Rozöi¯uje: distribuËnÌ firma A.L.L. PRODUCTION PodÏbradsk· 24, 190 00 Praha 9. Tel.: +420 234 092 851, fax: +420 234 092 813. Objedn·vky a p¯edplatnÈ na adrese: A.L.L. PRODUCTION, box 732, 111 21 Praha 1, e-mail: [email protected] (nebo www.allpro.cz). P¯edplatitelÈ ve SlovenskÈ republice si mohou Pojistn˝ obzor objednat u distribuËnÌ firmy L. K. PERMANENT, PP 4, 834 14 Bratislava 34. Telefon: +421 244 453 711, fax: +421 744 373 311 (e-mail: [email protected]). Pod·v·nÌ novinov˝ch z·silek povoleno ÿeditelstvÌm poötovnÌ p¯epravy Praha, Ëj. 1692/94 ze dne 27. 7. 1994; »eskou poötou, s.p. OZSe» ⁄stÌ nad Labem, dne 21. 1. 1998, j.zn.P ñ 330/98. EvidenËnÌ ËÌslo MK »R E 1060. Inzerce: VeökerÈ informace pod· redakce. Nevyû·danÈ rukopisy a fotografie nevracÌme. P¯etisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a p¯i zachov·nÌ autorsk˝ch pr·v.

OBSAH Evropsk· unie, pr·vo a pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany (Eva Trojanov·) ..................................... 3 (Rozhovor s Ëlenkou p¯edstavenstva a ¯editelkou D.A.S. pojiöùovny pr·vnÌ ochrany, a.s., Jitkou Pokornou Chizzolou) 40 procent klient˘ pojiöùoven jiû obdrûelo plnÏnÌ z povodnÌ (Tiskov· zpr·va »AP) .......... 5 HodnocenÌ krizovÈ situace p¯i povodni 2002 z hlediska aktivit »HM⁄ (RNDr. Pavel JovanoviË) .......................................................................................................5 Jak nov˝ ˙ËetnÌ standard IFRS pro pojistnÈ smlouvy ovlivnÌ Ëesk˝ pojistn˝ trh? (RNDr. Ji¯Ì Fialka, Ph.D.) .....................................................................................................8 Asymetrie informacÌ na pojistn˝ch trzÌch a genetickÈ testy (Ing. Duöan äÌdlo) ............... 10 Z nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ (JUDr. Ji¯ina Kotrbat·) ......................................................... 12 Reactions Awards 2002 (Luk·ö »Ìûek) .................................................................................. 12 SoudnÌ ¯ÌzenÌ o plnÏnÌ z pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla (JUDr. Magdalena Wawerkov·, Mgr. Ing. Pavel Hor·k) .................................................... 13 Proti legalizaci odcizen˝ch vozidel v »R (JUDr. Pavel Buöta) ........................................... 15 Nov· r·mcov· smlouva o spolupr·ci (JAM) ........................................................................ 16 V˝roËnÌ zased·nÌ CEA v Lisabonu (JAM) ........................................................................... 16 V˝sledky pojiöùoven za 9 mÏsÌc˘ roku 2002 (TiskovÈ sdÏlenÌ »AP) ................................... 16 Shrom·ûdÏnÌ Asociace pojiöùovacÌch agent˘ »R (JK) ....................................................... 17 Konference GrECo International (PM) .............................................................................. 17 Po Praze m· Benfield Greig poboËku i v BratislavÏ (Luk·ö »Ìûek) ................................... 17 Setk·nÌ v KuËiödorfskÈ dolinÏ (Eva Trojanov·) ................................................................... 17 V˝roËnÌ zased·nÌ PIA 2002 v Portugalsku (PhDr. Jan K·brt) ........................................... 18 V Praze zasedala Bernsk· unie (mh) ................................................................................... 18 Hold pozdravu (doc. Ing. Miroslav Str·nsk˝, CSc.) .............................................................. 19

CONTENTS European Union, Law and Legal Protection Insurance (Eva Trojanov·) 40 per cent of insurance companiesÇ clients have already received floods compensation (»AP Press release) Evaluation of the crisis situation while the floods in 2002 in view of the activities of the Czech Hydrometeorological Institute (Pavel JovanoviË) How is the new IFRS accounting standard for insurance policies going to influence the Czech insurance market? (Ji¯Ì Fiala) Asymmetry of information in insurance markets and genetic tests (Duöan äÌdlo) From new legal provisions (JUDr. Ji¯ina Kotrbat·) Reactions Awards 2002 (Luk·ö »Ìûek) Suit on indemnity from motor vehicle liability insurance (Magdalena Wawerkov·, Ing. Pavel Hor·k) Against the legalization of stolen vehicles in the Czech Republic (Pavel Buöta) New General agreement on co-operation (JAM) CEA Annual meeting in Lisbon (JAM) Insurance companiesÇ results in first 9 months of 2002 (»AP Press release) Assambly of the Czech Association of Insurance Agents (K·) GrECo International Conference (PM) Following Prague there is also a new Benfield Greig subsidiary in Bratislava (Luk·ö »Ìûek) Meeting in Kuczisdorf lawland (Eva Trojanov·) PIA 2002 Annual meeting in Potrugal (Jan K·brt) Berne Union meeting in Prague (mh) Homage to a greeting (Miroslav Str·nsk˝)

© »esk· asociace pojiöùoven Internet: http://www.cap.cz Cena: 25 KË (30 Sk) »Ìslo bylo p¯ed·no do v˝roby: 21. 10. 2002 Pojistn˝ obzor je Ëlenem Mezin·rodnÌ organizace odbornÈho pojiöùovacÌho tisku.

2

CALLING TO YOUR ATTENTION European Union, Law and Legal Protection Insurance is the title of the first article in this issue. It is part an interview with a Member of the Board and Manager of D.A.S. insurance company in the Czech Republic, Ms. Jitka Pokorna Chizzola. The other part of the article is a history survey of legal protection insurance. Subject of the interview is the recent RIAD congressÇ results and the contemporary European legal protection insurance market and its variety in different European countries. It was also pointed out that there is only 1.6% of the Czech population covered by legal protection insurance, compared with the Netherlands, Schwitzerland and Germany where almost 50% of population is covered. POJISTNÝ OBZOR • 11/2002

V

e dnech 9. ñ 10. z·¯Ì t.r. se v Basileji konal XVII. kongres Mezin·rodnÌho svazu pojiöùoven pr·vnÌ ochrany (RIAD), kterÈho jste se rovnÏû z˙Ëastnila jako p¯edstavitelka pojiöùovny p˘sobÌcÌ v »eskÈ republice. ProË se tyto specializovanÈ pojiöùovny sch·zejÌ a o Ëem jednajÌ? V roce 1967 se konal v˘bec prvnÌ kongres pojiöùoven pr·vnÌ ochrany a letos uû to bylo sedmn·ctÈ setk·nÌ. ZpoË·tku se jednalo spÌöe o spoleËensk· setk·nÌ, ale v poslednÌch letech se ˙ËastnÌci kongresu v·ûnÏ zab˝vajÌ p¯edem stanoven˝m tÈmatem k projedn·nÌ a ¯eöenÌ. Nosn· tÈmata semin·¯˘ na kongresech, kterÈ se po¯·dajÌ kaûdÈ dva

i detaily, aby se naöi klienti mohli vûdy a vöude domoci svÈho pr·va. Proto tak pozornÏ sledujeme proces problematiky sjednocov·nÌ evropskÈho pr·va.

diska praxe. Asi nejvÏtöÌm souËasn˝m problÈmem zemÌ EU je ot·zka, jakou moc bude mÌt Evropsk˝ parlament jako takov˝. A do jakÈ mÌry bude co a v kterÈ zemi platit. M·m-li to co nejv˝stiûnÏji shrnout, pro n·s je nejpodstatnÏjöÌ ot·zkou, kter· se bude muset ¯eöit a vy¯eöit, subsidiarita a sluËitelnost, zejmÈna obËanskÈho pr·va Ëlensk˝ch zemÌ. V tomto smyslu ve svÈm projevu na kongresu hovo¯ila Ëlenka EvropskÈho parlamentu panÌ Ria Oomen-Ruijten, kter· pracuje v t˝mu pro p¯Ìpravu legislativy EU. m Jakou v·hu majÌ z·vÏry kongres˘ RIAD? V˝znamn· je jejich informaËnÌ hodnota, protoûe p¯edstavitelÈ

l·me konkrÈtnÏ pokraËovat v myölence zaloûenÌ bruselskÈ kancel·¯e RIAD, kter· je prozatÌm v éenevÏ. m Nebude se jednat o jakÈsi zdvojenÌ informacÌ se CEA? UrËitÏ ne. CEA m· samoz¯ejmÏ sv˘j zvuk a v˝znam, a m· podskupinu pr·vnÌ ochrany, ale ta se nezab˝v· problematikou v takovÈ intenzitÏ a tÌm smÏrem jako my. KromÏ toho, informacÌ nenÌ nikdy dost. A jak ¯ekla panÌ Oomen-Ruijten, naöe p¯ipomÌnky z praxe jen uvÌtajÌ, majÌ o nÏ z·jem, protoûe je nikdo nedÏl· a toto byl ten prvnÌ krok. P¯i p¯ÌpravÏ kongresu jsme si ¯ekli, ûe se budeme snaûit nÏkoho z EvropskÈho parlamentu na n·ö kongres po-

Evropsk· unie, pr·vo a pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany Rozhovor s Ëlenkou p¯edstavenstva a ¯editelkou D.A.S. pojiöùovny pr·vnÌ ochrany, a. s., Jitkou Pokornou Chizzolou roky, vych·zejÌ vÌcemÈnÏ z podnÏtu pracovnÌch skupin, respektive z jejich kaûdoroËnÌch setk·nÌ, a pochopitelnÏ na z·kladÏ znalosti aktu·lnÌch problÈm˘ pojiöùoven. m Co bylo hlavnÌm tÈmatem letoönÌho kongresu a jakÈ jsou z·vÏry? LetoönÌm bylo stanoveno tÈma nad jinÈ aktu·lnÌ Evropsk· unie a pr·vo. P¯edstavitele pojiöùoven pr·vnÌ ochrany logicky velice zajÌm·, kam vlastnÏ mÌ¯Ì Evropsk· unie v tomto smÏru. EvropskÈ pr·vo by mÏlo b˝t jak˝msi Ñpr·vem nad pr·vem Ëlensk˝ch st·t˘ì. A st·le jsou p¯ijÌm·ny novÈ z·kony a jejich novelizace. A n·s pochopitelnÏ zajÌm· nejen v˝voj jako takov˝, ale POJISTNÝ OBZOR • 11/2002

EU se rozöi¯uje, a p¯estoûe se z·kony v jednotliv˝ch st·tech novelizujÌ a sjednocujÌ s pr·vem EU, m·lo platnÈ, kaûd· zemÏ je na tom jinak. NÏkdy jde t¯eba o pouhÈ nedorozumÏnÌ p¯i p¯ekladu, jindy o zvyklosti, o v˝klad atd., p¯ÌËin m˘ûe b˝t hodnÏ. Jenûe pro pojiöùovny pr·vnÌ ochrany, jak uû jsem uvedla, je to vÌc neû podstatnÈ pro jejich Ëinnost. Na basilejskÈm kongresu bylo konstatov·no, ûe v˝konnost EvropskÈho parlamentu, co se t˝k· problematiky sjednocov·nÌ evropskÈho pr·va nenÌ takov·, jakou by si vöichni p¯edstavovali. Jde p¯edevöÌm o to, ûe se vÏtöina pracÌ, aù uû se to t˝k· n·vrh˘ nebo p¯ipomÌnek, je na p¯Ìliö teoretickÈ ˙rovni. »asto ˙plnÏ chybÌ hle-

vöech z˙ËastnÏn˝ch pojiöùoven se takto dozvÏdÌ o trendech a postupech, navÌc mohou p¯ispÏt i sv˝mi poznatky a n·pady. Ale myslÌm, ûe se toho zatÌm m·lo vyuûÌvalo. Ale to je Ñbolestì mnoha obor˘. U mnoha firem chybÌ propojenost praxe s legislativou, parlamentem, zkr·tka p¯Ìm˝ kontakt se z·konod·rci. A totÈû se dÏje v Bruselu. A to byl jeden z hlavnÌch d˘vod˘, proË takÈ RIAD p¯ed dvÏma lety rozhodl o z¯ÌzenÌ naöÌ kancel·¯e v Bruselu, kde budou deleg·ti, jejichû prost¯ednictvÌm budeme usilovat o p¯ÌmÈ seznamov·nÌ evropsk˝ch z·konod·rc˘ s praxÌ, protoûe produkt pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany je v EvropÏ st·le na jakÈsi druhÈ koleji. Hod-

zvat, a jsme r·di, ûe se to poda¯ilo. Setk·nÌ bylo oboustrannÏ prospÏönÈ, protoûe ˙ËastnÌci se mohli p¯esvÏdËit, ûe jdeme uûiteËnou cestou a ûe to nenÌ û·dn· ztr·ta Ëasu a penÏz, a p¯Ìtomn· Ëlenka EvropskÈho parlamentu se aû tady dozvÏdÏla, jak velk˝ m· z·bÏr pr·vnÌch p¯edpis˘ pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany. m Kolik evropsk˝ch pojiöùoven v EvropÏ nabÌzÌ pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany a jsou mezi nimi nÏjakÈ rozdÌly? Jist˝m zlomem ve v˝voji byl poË·tek 90. let, kdy se zmÏnou politick˝ch reûim˘ stala Evropa volnÏjöÌ. Ale z·roveÚ se situace zkomplikovala, protoûe bylo t¯e-

3

ba zaËÌt sjednocovat pr·vnÌ principy st·t˘ v˝chodu a z·padu; Ëleny RIAD jsou takÈ Kanada a JiûnÌ Afrika, kde zase platÌ nÏco jinÈho. Takûe jde o celosvÏtovou z·leûitost, kter· se vyvÌjÌ a mÏnÌ. ZejmÈna v poslednÌch letech. DomnÌv·m se, ûe se d· ¯Ìci, ûe v EvropÏ jsou dva hlavnÌ specialistÈ na pojiöùov·nÌ pr·vnÌ ochrany, a to D.A.S. a ARAG, kterÈ majÌ desÌtky dce¯in˝ch spoleËnostÌ. Je i mnoho dalöÌch kompozitnÌch pojiöùoven, kterÈ nabÌzejÌ pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany. A nenÌ jich m·lo. Pat¯Ì k nim nap¯Ìklad i pojiöùovna Allianz, kter· je v tom na svÏtovÈm trhu velmi ˙spÏön·, nebo Z¸rich, Generali a dalöÌ. Naöe specifickÈ produkty nabÌzejÌ i nap¯Ìklad pr·vnÌ kancel·¯e, nebo tzv. regulaËnÌ kancel·¯e. Samoz¯ejmÏ systÈmy jsou r˘znÈ, hlavnÏ podle zvyklostÌ v tÈ kterÈ zemi. Tak nap¯Ìklad u n·s m·me zamÏstn·no deset pr·vnÌk˘, kte¯Ì ¯eöÌ kauzy vÏtöinou mimosluvnÏ. SmluvnÌ spory vÏci, t˝kajÌcÌ se trestnÌch spor˘, p¯ed·v·me advok·t˘m spe-

cialist˘m. V »eskÈ republice spolupracujeme zhruba se 400 advok·ty. Praxe obvykl· u n·s nap¯Ìklad v NÏmecku v˘bec nep¯ipad· v ˙vahu. Pojiöùovny samotnÈ nemohou vlastnÏ nic dÏlat, vöechno majÌ od poË·tku v rukou pr·vnÌci. Pro pojiöùovny to p¯edstavuje ohromnÈ n·klady. V Holandsku je to zase ˙plnÏ jinak. Tady jsou pr·vnÌci natolik drazÌ, ûe pojiöùovny majÌ zamÏstn·no nÏkolik set vlastnÌch pr·vnÌk˘. Ve VelkÈ Brit·nii je trh zase ˙plnÏ jin˝, tam nenÌ prodej p¯es obchodnÌ z·stupce, ale p¯es velkÈ brokerskÈ firmy a p¯es banky, kterÈ majÌ ÑmamutÌì call centra s poradensk˝m a informaË-

V˝voj pr·vnÌ ochrany v EvropÏ Historicky vzato je pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany relativnÏ nov˝ obor. Vznikl v Le Mans ve Francii v roce 1917. V souvislosti se sÈriÌ v·ûn˝ch nehod p¯i proslulÈm automobilovÈm z·vodÏ vznikl problÈm se znaËn˝m poËtem ûalob zranÏn˝ch div·k˘ proti po¯adatel˘m z·vod˘, resp. jejich pojistitel˘m. Toto vedlo ke koncepci pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany, zaloûenÈ na principu ÑpojiötÏnÌ proti pojistitel˘mì (protipojiötÏnÌ ñ counter insurance). P¯edch˘dci myölenky pr·vnÌ ochrany, kter· se vyznaËovala p¯Ìsahou star˝ch germ·nsk˝ch Ñochran·¯sk˝ch spolk˘ì, se dajÌ sledovat zpÏt aû do st¯edovÏku. Kdyû byly tyto spolky v ranÈm st¯edovÏku vytv·¯eny, neexistovaly û·dnÈ st·tnÌ Ñz·rukyì, nebyla z·konn· ochrana v p¯Ìpadech nouze ani û·dnÈ paragrafy pro ochranu z·jm˘ jednotlivce v profesi Ëi v soukromÌ. NejlepöÌm prost¯edkem n·pravy byla svÈpomoc. Byly vytv·¯eny skupiny, jejichû ËlenovÈ si vz·jemnÏ nabÌzeli podporu, pokud doölo k ˙jmÏ/ökod·m. Na poË·tku 19. stoletÌ byl ve Francii Ñhladì po vytvo¯enÌ tzv. Ñproti-pojiötÏnÌì. Vedle toho se rozvÌjely spoleËnosti, kterÈ za cenu pojistnÈho vedly soudnÌ ¯ÌzenÌ s pojiöùovnami nebo p¯ebÌraly Ë·st n·klad˘ v prohran˝ch sporech. NicmÈnÏ, podle rozhodnutÌ nejvyööÌho soudu v roce 1824 neölo o pojistnÈ smlouvy, n˝brû spÌöe o smlouvy, t˝kajÌcÌ se obchodnÌ Ëinnosti. Za rok vzniku modernÌho pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany se d· povaûovat rok 1917. Tehdy byla pr˘kopnÌky pr·vnÌ ochrany ve Francii vytvo¯ena vz·jemn· smluvnÌ spoleËnost. Stalo se tak v Le Mans na popud öÈfa spoleËnosti Automobilclub des Westens. La DÈfense Automobile et Sportive (D.A.S.) nabÌdla ¯idiË˘m a z·vodnÌk˘m servis a krytÌ n·klad˘ za soudnÌ ûaloby. SpoleËnost D.A.S. byla ˙spÏön·. Byla v podstatÏ prvnÌ svÈho druhu v EvropÏ a myölenka pojiöùovacÌ spoleËnosti pro krytÌ pr·vnÌch spor˘ z dopravnÌch nehod se d·l rozöi¯ovala spolu s rozvojem osobnÌ dopravy. Tak, jak s rostoucÌm automobilov˝m pr˘myslem vznikala pot¯eba pr·vnÌ ochrany, postupnÏ vznikali pojistitelÈ pr·vnÌ ochrany v r˘zn˝ch zemÌch Evropy. »asem byla nabÌdka produkt˘ rozöi¯ov·na o dalöÌ pr·vnÌ oblasti, t˝kajÌcÌ se pr·vnÌ ochrany, kterou rozvÌjeli sami pojistitelÈ. Nakonec se vyvinula v dneönÌ obecnou pr·vnÌ ochranu v dopravÏ, soukrom˝ch osob i podnikatelskÈ Ëinnosti. ÑMotoryì inovace ve v˝voji pr·vnÌ ochrany jsou ti pojistitelÈ, kte¯Ì se na pr·vnÌ ochranu specializovali. Jsou to pr·vÏ ti pojistitelÈ, jenû sami poskytujÌ pr·vnÌ ochranu klient˘m a Ñklient˘m pr·vnÌch sluûebì, kterÈ uspokojujÌ jejich bÏûnÈ pot¯eby a zabezpeËÌ jim co nejlepöÌ pr·vnÌ sluûby. PojistitelÈ pr·vnÌ ochrany nejsou jen ti, kte¯Ì zaplatÌ za p¯ÌpadnÈ pohled·vky, ale jsou takÈ podporou sv˝m klient˘m s pr·vnÌ poradou a sluûbami. BuÔ svÈho

4

nÌm servisem, takûe jak sami vidÌte, evropsk˝ trh je velmi pestr˝ uû i ve zp˘sobu prezentace. Ale v j·dru vöichni dÏl·me to samÈ, pom·h·me klient˘m, aby se domohli svÈho pr·va. m Jak˝ je podle vaöeho n·zoru z·jem o produkty pojiöùoven pr·vnÌ ochrany u n·s, nap¯Ìklad v porovn·nÌ s dalöÌmi evropsk˝mi st·ty? ZatÌm si jen nech·v·m snÌt o tom, abychom se alespoÚ p¯iblÌûili nap¯Ìklad Nizozemsku, äv˝carsku a NÏmecku, kde tak¯ka 50 % obyvatel m· sjedn·n nÏkter˝ z produkt˘ pr·vnÌ ochrany. Jenûe tam jsou obËanÈ zvyklÌ se sta-

rat o svÈ zdravÌ, majÌ zdravÈ sebevÏdomÌ a vÏ¯Ì ve spravedlivÈ narovn·nÌ sv˝ch pr·vnÌch n·rok˘. V »eskÈ republice st·le p¯etrv·vajÌ pocity z minulosti, ûe ÑnenÌ aû tak nutnÈ se s·m o sebe postarat, protoûe nakonec st·t se p¯ece postarat musÌ...ì. Samoz¯ejmÏ, je to naöe pr·ce lidem poskytovat informace a p¯esvÏdËovat je o v˝znamu sebezabezpeËenÌ. Chci, abychom byli zdrav· spoleËnost, nakonec jsme uû t¯i roky v zisku, a p¯edevöÌm mi jde o to, abychom naöim klient˘m poskytovali opravdu kvalitnÌ sluûby. V »R je propojiötÏnost pr·vnÌ ochrany zhruba 1,6 %, z toho 1,4 % u D.A.S pojiöùovny. Jak uû jsem naznaËila, Ëek· n·s obrovsk˝ kus pr·ce. A naöe produkty se t˝kajÌ vöeho d˘leûitÈho v ûivotÏ ËlovÏka: rodiny, podnik·nÌ a auta. A to je ten z·klad. D·l uû z·leûÌ mimo jinÈ na zvyklostech a poûadavcÌch klient˘ v r˘zn˝ch zemÌch. V »R nabÌzÌme evropsk˝ standard. DÏkuji za rozhovor. Eva Trojanov·

klienta p¯Ìmo zastupujÌ nebo ho podporujÌ. PojistitelÈ, kte¯Ì se na odvÏtvÌ pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany specializujÌ, se vÏnujÌ plnÏ a bez omezenÌ rozsahu pojiötÏnÌ a sluûeb sv˝m z·kaznÌk˘m. V dneönÌ EvropÏ plnÈ konkurence, a mnohdy pr·vnÌch nejasnostÌ, jsou zajÌmavou nabÌdkou spot¯ebitel˘m. Pr˘kopnÌci pr·vnÌ ochrany do poloviny 20. stoletÌ 1897 V Pa¯Ìûi (Francie) zaloûena vz·jemn· spoleËnost Le Sou Medical jako p¯edch˘dce pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany s cÌlem ochr·nit lÈka¯e, kte¯Ì jsou stÌh·ni za omyly p¯i v˝konu svÈ profese. 1917 Zaloûena spoleËnost La DÈfense Automobile et Sportive (D.A.S.) v Le Mans (Francie). 1922 Po vzoru D.A.S. zaloûena spoleËnost La DÈfense Civile v Le Havre (Francie). Na konci 90. let se spojila ve spoleËnost Juridica (dneönÌ Axa Group). 1924 V Mil·nÏ (It·lie) vytvo¯ena ABA-AG nabÌzejÌcÌ motorist˘m smlouvy na pr·vnÌ sluûby. V roce 1994 byla p¯evzata sdruûen˝m pojistitelem ñ spoleËnostÌ SARA. 1926 V éenevÏ (äv˝carsko) vytvo¯eny CAP Rechtsschutzversicherung a D.A.S., pozdÏji samostatn· D.A.S. Schweiz (nynÌ D.A.S. Munich Group). 1927 V Bruselu (Belgie) vytvo¯ena D.A.S. (nynÌ D.A.S. Munich Group) 1928 V BerlÌnÏ (SRN) z iniciativy Swiss D.A.S. zaloûena Deutsche Automobil Schutz. 1931 SÌdlo firmy D.A.S. p¯estÏhov·no do Mnichova. 1932 V BarcelonÏ (äpanÏlsko) z iniciativy CAP Switzerland zaloûena soukrom· spoleËnost, kter· se v roce 1934 stala CAP Internacional Insurance Company (nynÌ ARAG Spain). V TurÌnÏ zaloûena spol. UCA, kter· se v roce 1935 stala pojiöùovacÌ spoleËnostÌ. 1933 V Bernu (äv˝carsko) zaloûena Protekta. 1935 V Bruselu (Belgie) zaloûena spol. Les Assures Reunis. V D¸sseldorfu vytvo¯ena spol. ARAG. 1937 V Pa¯Ìûi (Francie) vytvo¯ena SociÈtÈ Francaise de Recours (SFR) nabÌzejÌcÌ sv˝m klient˘m p¯ÌmÈ sluûby a krytÌ n·klad˘ ve spolupr·ci se zajistitelem. 1938 V Z¸richu (äv˝carsko) zaloûena spol. SCHUTZ, kter· byla v 60. letech p¯evzata spoleËnostÌ ARAG. ARAG se v 90. letech spojila s WINTERTHUR RECHTSSCHUTZ. (Pozn·mka redakce: Zakladatelskou listinou ze dne 18. 7. 1994, byla akciovou spoleËnostÌ D.A.S. International R¸ckversicherung und Beteiligung AG (se sÌdlem v MnichovÏ), zaloûena spoleËnost D.A.S. pojiöùovna pr·vnÌ ochrany, a.s., se sÌdlem v Praze. Dne 23. 12. 1994 rozhodnutÌm Ministerstva financÌ »R, bylo tÈto pojiöùovnÏ udÏleno schv·lenÌ k podnik·nÌ v pojiöùovnictvÌ.)

POJISTNÝ OBZOR • 11/2002

40 procent klient˘ pojiöùoven jiû obdrûelo plnÏnÌ z povodnÌ Tiskov· zpr·va »eskÈ asociace pojiöùoven 22. 10. 2002 »esk· asociace pojiöùoven (»AP) aktualizovala ˙daje o povodÚov˝ch ökod·ch ke dni 14. 10. 2002 od 17 Ëlensk˝ch pojiöùoven, jeû öet¯Ì ökody u sv˝ch klient˘. Odhad ökod v celkovÈ hodnotÏ Ëinil k v˝öe uvedenÈmu datu 30,3 mld. KË. Z toho 5,8 mld. KË p¯ipad· na ökody zp˘sobenÈ na majetku obËan˘ a cel˝ch 24,5 mld. KË na ökody podnikatel˘ a pr˘myslov˝ch podnik˘. Pouze 70 mil. KË jsou pojiötÏnÈ ökody v zemÏdÏlstvÌ. Oproti povodnÌm z roku 1997, kdy ökody na majetku obËan˘ Ëinily cel˝ch 35 % celkovÈho objemu pojiötÏn˝ch ökod, je to letos jen cca 19 %. Na podnikatele a pr˘mysl p¯ipad· 81 % ökod. LetoönÌ povodnÏ totiû postihly v podstatnÏ vÏtöÌ mÌ¯e mÏstskÈ a pr˘myslovÈ aglomerace. Letos takÈ markantnÏ vzrostl podÌl pojiötÏn˝ch ökod na celkov˝ch ekonomick˝ch ztr·t·ch z povodnÌ. V roce 1997 Ëinily 63 mld. KË a pojiöùovny vyplatily 9,7 mld. KË, tj. 15,4 %. PoslednÌ odhady letoönÌch celkov˝ch ökod jsou zhruba 70 mld. KË, coû p¯edstavuje p¯i odhadovan˝ch 30,3 mld. KË vyplacen˝ch pojistn˝ch plnÏnÌ podÌl pojiöùoven ve v˝öi cca 43 %, a to bez neËlen˘ »AP. PoËet ökod odhadujÌ pojiöùovny na 74 970. Z toho 11 132 jsou ökody na majetku pr˘myslov˝ch podnik˘ a podnikatel˘. 63 010 ökod se t˝k· majetku obyvatel. 828 ökod p¯ipad· na zemÏdÏlskÈ pojiötÏnÌ. »lenskÈ pojiöùovny »AP vyplatily sv˝m klient˘m k v˝öe uvedenÈmu datu, tj. dva mÏsÌce po povodnÌch, jiû 7,7 mld. KË pojistn˝ch plnÏnÌ vËetnÏ z·loh, coû je o nÏco m·lo vÌce neû 25 %. Vy¯Ìzeno bylo pln˝ch 31 291 pojistn˝ch ud·lostÌ, coû znamen·, ûe tÈmÏ¯ 42 % klient˘ jiû obdrûelo vyplacenÈ pojistnÈ plnÏnÌ. RozdÌl v procentu vyplacen˝ch plnÏnÌ a procentu odökodnÏn˝ch klient˘ je d·n tÌm, ûe ökody na majetku obËan˘ jsou ËetnÏjöÌ, ale ve finanËnÌm objemu niûöÌ a proces jejich likvidace je podstatnÏ mÈnÏ ËasovÏ i odbornÏ n·roËn˝ neû v p¯ÌpadÏ ökod na majetku velk˝ch pr˘myslov˝ch podnik˘ a podnikatel˘.

˙daje »AP k datu

poËet mÏsÌc˘ po pojistnÈ ud·losti

vyplacen· pojistn· plnÏnÌ vËetnÏ z·loh (v mld. KË)

vyplacen· plnÏnÌ (v %)

16. 9. 2002

1

2,8

9

14. 10. 2002

2

7,7

25


»

innost »HM⁄ a zejmÈna jeho P¯edpovÏdnÌ a v˝straûnÈ sluûby (PVS) je bÏhem povodnÌ, ale i p¯i jin˝ch krizov˝ch situacÌch vznikl˝ch z hydrometeorologick˝ch p¯ÌËin Ëi p¯i pr˘myslov˝ch hav·riÌch, velmi d˘leûit·. Podle z·kona Ë. 254/2001 Sb. zabezpeËuje »HM⁄ p¯edpovÏdnÌ povodÚovou sluûbu v »R ve spolupr·ci se spr·vci povodÌ (podniky PovodÌ s.p.). Spolupr·ce »HM⁄ a spr·vc˘ povodÌ je logick·, neboù pr˘bÏh povodnÌ je ovlivnÏn souËasnÏ ¯adou parametr˘, aù jiû poËasÌm a hydrologickou situacÌ na vodnÌch tocÌch (zde p¯evl·dajÌ Ëinnosti »HM⁄), tak i manipulacÌ s jezy a p¯ehradami (kde naopak hrajÌ roz-

ve vhodnÏ zvolen˝ch Ëasov˝ch intervalech p¯edpovÌd· dalöÌ v˝voj situace a vyd·v· dalöÌ p¯ÌsluönÈ informace a p¯edpovÏdi aû do jejÌho ˙plnÈho ukonËenÌ. D˘leûitÈ jsou zejmÈna dva momenty Ëinnosti PVS: ñ Jak dok·ûe z meteorologick˝ch p¯edpovÏdÌ a ˙daj˘ z mÏ¯ÌcÌch sÌtÌ p¯edpovÏdÏt mnoûstvÌ a ËasovÈ a ploönÈ rozloûenÌ sr·ûek (p¯ÌpadnÏ i t·nÌ snÏhovÈ pokr˝vky) a na z·kladÏ tÏchto dat a informacÌ p¯edpovÏdÏt stoup·nÌ pr˘tok˘ na vodnÌch tocÌch a nebezpeËÌ jejich rozlitÌ. ZejmÈna p¯i hydrologickÈ p¯edpovÏdi je t¯eba ˙zk· a nep¯etrûit· spolupr·ce s dispeËinky p¯Ìsluön˝ch podnik˘ PovodÌ. V tÈto Ë·sti Ëin-

HodnocenÌ krizovÈ situace p¯i povodni 2002 z hlediska aktivit »HM⁄ RNDr. Pavel JovanoviË, vedoucÌ Centr·lnÌho p¯edpovÏdnÌho pracoviötÏ »eskÈho hydrometeorologickÈho ˙stavu hodujÌcÌ ˙lohy podniky PovodÌ). »HM⁄ pat¯Ì do resortu ûivotnÌho prost¯edÌ, podniky PovodÌ do resortu zemÏdÏlstvÌ. P¯i povodnÌch se pro informov·nÌ povodÚov˝ch org·n˘ a varov·nÌ obyvatelstva uplatÚuje v˝znamnÏ hl·sn· povodÚov· sluûba, kterou podle vodnÌho z·kona organizujÌ povodÚovÈ org·ny obcÌ a okres˘. TÏûiötÏ Ëinnosti p¯edpovÏdnÌ a v˝straûnÈ sluûby (PVS) »HM⁄ p¯i nebezpeËÌ a n·stupu povodÚov˝ch situacÌ spoËÌv· p¯edevöÌm ve vËasnÈ p¯edpovÏdi vzniku blÌûÌcÌ se povodnÏ a vyd·nÌ upozornÏnÌ a v˝strahy na tuto blÌûÌcÌ se pohromu. Od zaË·tku povodÚovÈ situace pak PVS

nosti PVS jsou d˘leûitÈ odbornÈ a vÏdeckÈ poznatky v oblasti meteorologie a hydrologie, vysok· ˙roveÚ modelov·nÌ, spolehlivÏ fungujÌcÌ mÏ¯ÌcÌ a p¯enosovÈ sÌtÏ a takÈ organizace celÈ sluûby v centru i v regionech. ñ Jak rychle se dostanou p¯ÌsluönÈ informace (zejmÈna upozornÏnÌ a v˝strahy) k p¯Ìsluön˝m povodÚov˝m org·n˘m (povodÚovÈ komise vöech stupÚ˘) a v p¯ÌpadÏ vyhl·öenÌ stavu nebezpeËÌ Ëi nouzovÈho stavu k p¯Ìsluön˝m org·n˘m krizovÈho ¯ÌzenÌ. V tÈto Ë·sti sluûby z·leûÌ nejen na kvalitÏ p¯edpovÏdÌ a v˝strah, ale hlavnÏ na jejich distribuci org·n˘m krizovÈho ¯ÌzenÌ vËas a v takovÈ formÏ, kte-

5

r· je dostateËnÏ srozumiteln· k tomu, aby mohla b˝t vyd·na vËasn· a spr·vn· rozhodnutÌ (evakuace, stavÏnÌ hr·zÌ atd.). V r·mci IntegrovanÈho z·chrannÈho systÈmu (IZS) zabezpeËujÌ podle z·kona Ë. 239/2000 Sb. vyrozumÏnÌ vöech sloûek IZS a st·tnÌch i samospr·vnÌch org·n˘ operaËnÌ a informaËnÌ st¯ediska HZS. VeökerÈ varovnÈ informace jsou navÌc konzultov·ny s vojenskou meteorologickou sluûbou (PovÏtrnostnÌ ˙st¯edÌ Arm·dy »eskÈ republiky). ⁄loha »HM⁄ v tÏchto situacÌch nenÌ dosud v krizov˝ch z·konech zmÌnÏna a »HM⁄ nenÌ mezi z·kladnÌmi sloûkami IZS. »HM⁄ proto postupoval v pr˘bÏhu povodnÏ 2002 podle dohody s Gener·lnÌm ¯editelstvÌm HasiËskÈho z·chrannÈho sboru (HZS) a p¯ed·val veökerÈ informace OperaËnÌmu a informaËnÌmu st¯edisku (OPIS) Gÿ HZS, kterÈ je pak p¯ed·valo spolu s dalöÌmi informacemi OPIS HZS v krajÌch a d·le na sloûky IZS na okresech a obcÌch. Po vyhl·öenÌ nouzovÈho stavu mÏl »HM⁄ svÈ z·stupce p¯Ìmo v krajsk˝ch krizov˝ch öt·bech (v jihoËeskÈm, plzeÚskÈm a Ë·steËnÏ takÈ ve st¯edoËeskÈm a ˙steckÈm kraji) a v ⁄st¯ednÌm krizovÈm öt·bu »R. Na druhÈ stranÏ nebyl z·stupce »HM⁄ p¯izv·n do krizovÈho öt·bu hl.m. Prahy a JihomoravskÈho kraje. PVS »HM⁄ je organizov·na tak, ûe ¯ÌdÌcÌ ˙lohu hraje Centr·lnÌ p¯edpovÏdnÌ pracoviötÏ (CPP) v Praze, kterÈ spolupracuje s region·lnÌmi p¯edpovÏdnÌmi pracoviöti (RPP) »HM⁄ na 6ti mimopraûsk˝ch poboËk·ch (v »esk˝ch BudÏjovicÌch, Plzni, ⁄stÌ nad Labem, Hradci Kr·lovÈ, BrnÏ a OstravÏ) a tÈû s vojenskou meteorologickou sluûbou (PovÏtrnostnÌ ˙st¯edÌ Arm·dy »eskÈ republiky). CPP p¯ed·v· v˝öe zmÌnÏnÈ informace OPIS Gÿ HZS a kromÏ toho RPP tÏch poboËek ˙stavu, kter˝m p¯ÌsluöÌ oblast zasaûen· povodnÌ, komunikujÌ s krajsk˝mi OPIS HZS a p¯ÌpadnÏ i p¯Ìmo s krizov˝mi öt·by nebo povodÚov˝mi komisemi na krajskÈ a okresnÌ ˙rovni. CPP a jednotliv· RPP si vymÏÚujÌ informace a data s dispeËinky podnik˘ PovodÌ, a to i za norm·lnÌ odtokovÈ situace a v dobÏ p¯ed vyhl·öenÌm krizovÈho stavu. »innost »HM⁄ p¯ed a v pr˘bÏhu krizovÈ situace a) P¯ipravenost na vznik a ¯eöenÌ krizovÈ situace »esk˝ hydrometeorologick˝ ˙stav zÌskal ¯adu zkuöenostÌ z p¯edeölÈ katastrof·lnÌ povodnÏ v Ëervenci 1997 na MoravÏ. Tato povodeÚ byla rovnÏû zp˘sobena dvÏma vlnami velk˝ch region·lnÌch deöù˘ a byla sv˝m pr˘bÏhem a extrÈmnostÌ velmi podobn· situaci v srpnu 2002. »HM⁄ realizoval po tÈto povodni soubor opat¯enÌ ke zlepöenÌ p¯edpovÏdnÌ povodÚovÈ sluûby, kterÈ byly podpo¯eny usnesenÌm vl·dy »R Ë. 185/1998 a nÏkolika grantov˝mi projekty. V r·mci tÏchto opat¯enÌ byl instalov·n nov˝ meteorologick˝ radar na Brdech a automatizov·na dalöÌ Ë·st sr·ûkomÏrnÈ a vodomÏrnÈ sÌtÏ. »HM⁄ kaûdodennÏ poËÌtal na superpoËÌtaËi NEC region·lnÌ model poËasÌ ALADIN, kter˝ slouûil pro vÏtöinu p¯edpovÏdÌ poËasÌ a rovnÏû sr·ûek na 48 hodin dop¯edu. Pro vÏtöinu hlavnÌch povodÌ v »R byly p¯ipraveny a nakalibrov·ny p¯edpovÏdnÌ hydrologickÈ modely, kterÈ byly jiû bÏhem povodnÏ 2002 ve zkuöebnÌm provozu na vöech p¯edpovÏdnÌch pracoviötÌch ˙stavu. »HM⁄ spolupracoval na celkovÈm provÏ¯enÌ systÈmu hl·snÈ povodÚovÈ sluûby, p¯i kterÈm byl zdvojn·soben poËet hl·sn˝ch profil˘, byly aktualizov·ny nebo novÏ stanoveny limitnÌ stavy pro stupnÏ povodÚovÈ aktivity a vyd·ny novÈ OdbornÈ pokyny pro hl·snou povodÚovou sluûbu. Pro zabezpeËenÌ distribuce v˝strah a informacÌ odpovÏdn˝m org·n˘m krizovÈho ¯ÌzenÌ uzav¯el ˙stav dohodu s HasiËsk˝m z·chrann˝m sborem. Pro zlepöenÌ informov·nÌ ve¯ejnosti zavedl prezentaci vöech upozornÏnÌ, v˝strah a informacÌ na svÈ internetovÈ str·nce, vËetnÏ prezentace aktu·lnÌch stav˘ na vybran˝ch vodomÏrn˝ch stanicÌch. D·le po dohodÏ s »T1 zavedl zve¯ejÚov·nÌ dosaûen˝ch stav˘ pro stupnÏ povodÚovÈ aktivity na Teletextu, informace byly tÈû p¯ed·v·ny na Teletext TV Nova a Prima, »eskÈmu rozhlasu, nÏkter˝m dalöÌm rozhlasov˝m stanicÌm a do »TK. Do vybran˝ch hl·sn˝ch profil˘ instaloval stanice pod·vajÌcÌ fonickou informaci aktu·lnÌho stavu na telefonickÈ zavol·nÌ (tzv. mluvÌcÌ stanice). Vöechna tato opat¯enÌ napomohla ke zlepöenÌ informaËnÌch funkcÌ »HM⁄ i p¯i povodni v srpnu 2002.

6

b) VlastnÌ pr˘bÏh a ¯eöenÌ povodÚovÈ situace Katastrof·lnÌ povodnÏ byly zp˘sobeny postupem dvou v˝razn˝ch tlakov˝ch nÌûÌ a s nimi spojen˝ch front·lnÌch systÈm˘ p¯es st¯ednÌ Evropu v kr·tkÈm ËasovÈm odstupu za sebou. ObÏ tlakovÈ nÌûe zas·hly ˙zemÌ »eskÈ republiky sv˝m nejdeötivÏjöÌm sektorem, a to oblastÌ z·padnÏ aû severoz·padnÏ od st¯edu tlakovÈ nÌûe. ObÏ navÌc postupovaly jen zvolna, ËÌmû se obdobÌ trval˝ch sr·ûek na naöem ˙zemÌ prodlouûilo. ZejmÈna druh· z tlakov˝ch nÌûÌ, jejÌû st¯ed postupoval p¯Ìmo p¯es »echy k severu, byla mimo¯·dnÏ silnÏ vyvinut·, vzduch v jejÌm teplÈm sektoru, kter˝ ûivil sr·ûkovou oblaËnost na okluznÌ frontÏ, mÏl velmi vysokÈ teploty. Tlakov· nÌûe mÏla takÈ znaËn˝ tlakov˝ gradient, kter˝ v˝znamnÏ p¯ispÏl k zesÌlenÌ sr·ûek na n·vÏtrnÈ stranÏ hor. Jiû sr·ûky prvnÌ tlakovÈ nÌûe zp˘sobily v˝znamnÈ povodnÏ v jiûnÌch »ech·ch a nasytily povodÌ tamnÌch ¯ek. Sr·ûkovÈ p·smo zas·hlo ve druhÈm p¯ÌpadÏ rozs·hlÈ povodÌ Vltavy vËetnÏ jejÌch p¯Ìtok˘ S·zavy, Luûnice a Berounky a jejich menöÌch p¯Ìtok˘. Sr·ûky druhÈ tlakovÈ nÌûe pak jiû nemÏly, dÌky nasycenosti povodÌ, moûnost vs·knout do p˘dy a tÈmÏ¯ vöechna spadl· voda nynÌ stÈkala do vodnÌch tok˘. zap¯ÌËinila mimo¯·dn˝ vzestup hladin a n·slednÈ katastrof·lnÌ z·plavy. PovodÚov· situace v srpnu 2002 nastala v d˘sledku mimo¯·dn˝ch region·lnÌch sr·ûek, kterÈ zas·hly naöe ˙zemÌ ve dvou vln·ch. PrvnÌ vlna sr·ûek ve dnech 6. a 7. srpna zas·hla hlavnÏ jiûnÌ »echy a zp˘sobila rozvodnÏnÌ tok˘ v hornÌ Ë·sti povodÌ Vltavy (zejmÈna Malöe a »ernÈ). Druh· vlna sr·ûek p¯iöla ve dnech 11. ñ 13. srpna a zas·hla jiû i z·padnÌ, st¯ednÌ a severnÌ »echy. Vzhledem k nasycenosti povodÌ a jiû pln˝m koryt˘m ¯ek nastal rychl˝ vzestup a rozvodnÏnÌ vöech tok˘ v zasaûenÈ oblasti. V celÈ ¯adÏ sledovan˝ch profil˘ byly zaznamen·ny historicky nejvyööÌ vodnÌ stavy a pr˘toky. V˝voj povodnÏ v Praze byl v˝sledkem st¯etu povodÚovÈ vlny na odtoku z kask·dy n·drûÌ na VltavÏ a povodÚovÈ vlny na Berounce. Vltava v Praze kulminovala ve st¯edu 12. 8. v poledne na ˙rovni p¯esahujÌcÌ vöechna zaznamenan· maxima od poloviny 18. stoletÌ. P¯Ìtok z povodÌ ¯eky Labe nad MÏlnÌkem, kterÈ nebylo sr·ûkami v˝znamnÏ zasaûeno, jiû nemÏl podstatn˝ vliv. Pr˘bÏh povodÚovÈ vlny po dolnÌm Labi byl ovlivnÏn rozs·hl˝mi rozlivy, p¯i nichû se öpiËka povodÚovÈ vlny postupnÏ sniûovala. PovodeÚ na dolnÌm Labi kulminovala ve Ëtvrtek 16. 8., p¯iËemû v DÏËÌnÏ byla maxim·lnÌ hladina jiû niûöÌ neû p¯Ì povodni v roce 1845. V souvislosti s ˙nikem chemick˝ch l·tek v are·lu Spolany Neratovice byly ve dnech 15. a 23. 8. na û·dost OPIS HZS a v noci na 17. 8. na û·dost krizovÈho öt·bu MÏlnÌk poskytov·ny informace o sr·ûk·ch a vÏtru a pr˘bÏûnÏ poËÌt·n numerick˝ model pro rozptyl ökodliv˝ch l·tek do ovzduöÌ pro danou lokalitu. Celkov˝ objem spadl˝ch sr·ûek: PloönÈ vyhodnocenÌ Vltava po OrlÌk (12 100 km2) Vltava celkem (27 100 km2) 1. vlna 6. ñ 7. srpna 1,16 mld. m3 1,80 mld. m3 3 2. vlna 11. ñ 13. srpna 1,42 mld. m 3,06 mld. m3

NejvÌce zasaûenÈ vodnÌ toky: PovodeÚ 500let· Blanice, Luûnice od Neû·rky nÌûe, Malöe, Vltava pod MalöÌ, Lomnice a Skalice, VltavañPraha, LabeñMÏlnÌk, Dyje v Rakousku PovodeÚ 250let· hornÌ Luûnice, OtavañPÌsek, ⁄slava, Klabava nad VD, BerounkañBeroun, Labeñ⁄stÌ n.L. a DÏËÌn PovodeÚ 100let· Vltavañp¯Ìtok do Lipna, VltavañVyööÌ Brod, Neû·rka, Stropnice, Ostruûn·, ⁄hlava, BerounkañPlzeÚ, DyjeñVranov, Znojmo, Jihlava Z·kladnÌ statistickÈ ˙daje z hlediska p˘sobnosti »HM⁄ Vzhledem k rozloûenÌ povodnÏ se na p¯edpovÏdnÌ a v˝straûnÈ sluûbÏ podÌlely: POJISTNÝ OBZOR • 11/2002

Centr·lnÌ p¯edpovÏdnÌ pracoviötÏ (CPP) v Praze ñ nep¯etrûit˝ provoz. Region·lnÌ p¯edpovÏdnÌ pracoviötÏ (RPP) v »esk˝ch BudÏjovicÌch, Plzni, ⁄stÌ n. L. a BrnÏ ñ podle pot¯eby nep¯etrûit˝ provoz. CPP v Praze vykon·v· i funkci RPP pro st¯edoËeskou oblast a dolnÌ tok Labe. PoËet vydan˝ch v˝straûn˝ch a informaËnÌch zpr·v (srpen 2002) UpozornÏnÌ a v˝strahy CPP 21 PoËet informaËnÌch zpr·v CPP 60 PoËet mimo¯·dn˝ch zpr·v pro Kä 10 PoËet mimo¯·dn˝ch hydrometrick˝ch mÏ¯enÌ 133 PoËet ostatnÌch mÏ¯enÌ a pr˘zkum˘ 52 Z·kladnÌ v˝straûnÈ a informaËnÌ zpr·vy byly vyd·v·ny z CPP, na region·lnÌ ˙rovni byly up¯esÚov·ny a vyd·v·ny lok·lnÌ upozornÏnÌ, v˝strahy a informace vûdy po konzultaci s CPP. Jejich poËet bude up¯esnÏn v r·mci komplexnÌho hodnocenÌ v projektu VyhodnocenÌ povodnÏ. KomplexnÌ koneËnÈ vyhodnocenÌ povodnÌ bude zpracov·no za »HM⁄ do konce roku 2003. »innost vlastnÌho krizovÈho öt·bu, ˙Ëast pracovnÌk˘ »HM⁄ v krizov˝ch öt·bech r˘zn˝ch ˙rovnÌ VedenÌ »HM⁄ vytvo¯ilo v p·tek dne 9. 8. 2002 krizov˝ öt·b »HM⁄ (podobnÏ jako p¯i povodni 1997) ve sloûenÌ: ¯editel ˙stavu, n·mÏstek pro meteorologii a klimatologii, n·mÏstek pro hydrologii, vedoucÌ Centr·lnÌho p¯edpovÏdnÌho pracoviötÏ a vedoucÌ odboru telekomunikaËnÌch a poËÌtaËov˝ch sluûeb. Tento öt·b se bÏhem povodÚovÈ situace operativnÏ sch·zel, ¯Ìdil pr·ci CPP a p¯Ìsluön˝ch RPP v†zasaûen˝ch oblastech a p¯ijÌmal nezbytn· opat¯enÌ (na¯ÌzenÌ nep¯etrûitÈho provozu na vybran˝ch poboËk·ch, pomoc zasaûen˝m poboËk·m, kterÈ byly evakuov·ny) a pom·hal p¯i Ëinnosti z·stupc˘ »HM⁄ v krizov˝ch öt·bech. RovnÏû koordinoval kontakty s†mÈdii a toky informacÌ na InternetovÈ str·nky »HM⁄ a do medi·lnÌch prost¯edk˘. Vöechna upozornÏnÌ, v˝strahy a informaËnÌ zpr·vy byly distribuov·ny prost¯ednictvÌm OPIS Gÿ HZS na ˙roveÚ krajsk˝ch a niûöÌch org·n˘ krizovÈho ¯ÌzenÌ. Dob¯e fungovala spolupr·ce s hydrometeorologickou sluûbou Arm·dy »R v r·mci SystÈmu integrovanÈ v˝straûnÈ sluûby (SIVS). V r·mci SIVS jsou veökerÈ informace poskytovanÈ »HM⁄ konzultov·ny s PovÏtrnostnÌm ˙st¯edÌm Arm·dy »R tak, aby byla zajiötÏna jednotnost p¯ed·van˝ch informacÌ pro vojenskÈ i civilnÌ sloûky. V˝straûnÈ a informaËnÌ zpr·vy byly v kopii rozesÌl·ny i dalöÌm institucÌm, nap¯Ìklad Ministerstvu ûivotnÌho prost¯edÌ (˙st¯ednÌ povodÚov˝ org·n), Ministerstvu zemÏdÏlstvÌ, spr·vc˘m povodÌ (vodohospod·¯skÈ dispeËinky podnik˘ PovodÌ), »eskÈ televizi (podklad pro mimo¯·dnÈ relace PoËasÌ na »T1), »eskÈmu rozhlasu, »TK a dalöÌm. KromÏ toho byla vöechna upozornÏnÌ, v˝strahy a informaËnÌ zpr·vy pr˘bÏûnÏ prezentov·ny na internetovÈ str·nce »HM⁄. Mimo¯·dnÈ zpr·vy pro ⁄Kä byly p¯ed·v·ny z·stupcem »HM⁄ na zased·nÌch Ñ⁄st¯ednÌho krizovÈho öt·buì. ZastoupenÌ pracovnÌk˘ »HM⁄ na jedn·nÌ krizov˝ch öt·b˘ Z·stupci »HM⁄ nejsou st·l˝mi Ëleny krizov˝ch öt·b˘ a ˙ËastnÌ se jejich zased·nÌ pouze na vyzv·nÌ. V pr˘bÏhu povodnÏ se ˙Ëastnili jedn·nÌ tÏchto krizov˝ch öt·b˘: ⁄st¯ednÌ krizov˝ öt·b Ing. I. ObrusnÌk, DrSc., ¯editel »HM⁄ Krizov˝ öt·b jihoËeskÈho kraje Ing. P. Polcar, ¯editel poboËky »HM⁄ v ». BudÏjovicÌch Krizov˝ öt·b plzeÚskÈho kraje Ing. Z. Bart·k, ¯editel poboËky »HM⁄ v Plzni Krizov˝ öt·b st¯edoËeskÈho kraje Ing. V. Richter, ˙sek hydrologie »HM⁄ Praha POJISTNÝ OBZOR • 11/2002

Krizov˝ öt·b ˙steckÈho kraje

Ing. J. Bucek, vedoucÌ odd. hydrologie poboËky »HM⁄ Praha ZastoupenÌ »HM⁄ v krizov˝ch öt·bech jihomoravskÈho kraje a hl. m. Prahy nebylo vyû·d·no. Komunikace s ve¯ejnostÌ Pro informov·nÌ ve¯ejnosti o aktu·lnÌ hydrometeorologickÈ situaci v pr˘bÏhu povodnÏ byly vyuûÌv·ny tyto cesty: n PravidelnÈ relace o meteorologickÈ a hydrologickÈ situaci ve ve¯ejnopr·vnÌm rozhlase (»Ro) a televizi »T, kterÈ uv·dÏly, Ëasto kaûdou hodinu, nezkreslenÈ informace z »HM⁄. UpozornÏnÌ a v˝strahy vËetnÏ informaËnÌch na teletextech »T, Novy a Primy. D·le probÌhaly pravidelnÈ a mimo¯·dnÈ vstupy p¯Ìmo pracovnÌk˘ CPP a RPP do vysÌl·nÌ rozhlasov˝ch a televiznÌch stanic. n Prezentace vöech v˝straûn˝ch informacÌ CPP (upozornÏnÌ a v˝strahy) na internetovÈ str·nce »HM⁄ (http://poËasÌ.chmi.cz). n Prezentace vöech informaËnÌch zpr·v p¯edpovÏdnÌ povodÚovÈ sluûby na internetovÈ str·nce »HM⁄ (http://hydro.chmi.cz). n Zp¯ÌstupnÏnÌ v˝stup˘ meteorologickÈho modelu ALADIN na internetovÈ str·nce »HM⁄ (http://www.chmi.cz/meteo/ov/aladin). n Prezentace aktu·lnÌch vodnÌch stav˘ a pr˘tok˘ ve vybran˝ch stanicÌch hl·snÈ povodÚovÈ sluûby na internetovÈ str·nce »HM⁄ (http:// hydro.chmi.cz). n Prezentace dosaûen˝ch limit˘ pro stupnÏ povodÚovÈ aktivity ve stanicÌch »HM⁄ na Teletextu »T1. n Poskytov·nÌ v˝straûn˝ch informacÌ CPP pro teletext stanic Nova a Prima. n ZodpovÌd·nÌ individu·lnÌch telefonick˝ch a e-mailov˝ch dotaz˘ pracovnÌky CPP a RPP. SouhrnnÈ hodnocenÌ pr˘bÏhu ¯eöenÌ krizovÈ situace a vlastnÌ z·vÏry Srpnov· povodeÚ 2002, p¯edevöÌm v »ech·ch, se dvÏma vlnami byla natolik extrÈmnÌ, ûe p¯ekonala sv˝m rozsahem a dopady vöechny povodnÏ v »ech·ch v poslednÌch dvou stech letech. Proto je t¯eba ocenit, ûe obËanÈ »R, org·ny krizovÈho ¯ÌzenÌ a dalöÌ sloûky zapojenÈ do protipovodÚovÈ ochrany zvl·dli tuto extrÈmnÌ situaci s vypÏtÌm vöech sil velmi dob¯e s minim·lnÌmi ztr·tami na ûivotech. Takto bylo ¯eöenÌ povodÚovÈ situace v »R hodnoceno Ëasto i v zahraniËÌ.

AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ Zelen· pro 10 kandid·t˘ na vstup do EU Evropsk· komise ve svÈ V˝roËnÌ zpr·vÏ o rozöÌ¯enÌ EU doporuËila pro vstup 10 st¯edo- a v˝chodoevropsk˝ch zemÌ. S poË·tkem roku 2004 by se mÏla unie rozr˘st o Estonsko, Lotyösko, Litvu, Polsko, Slovensko, »eskou republiku, MaÔarsko, Slovinsko, Maltu a Kypr. Soubor podmÌnek pro vstup, tzv. KodaÚsk· kritÈria, obsahuje i podmÌnku o Ñexistenci a fungov·nÌ trûnÌho hospod·¯stvÌ i schopnost odol·vat konkurenËnÌmu prost¯edÌ v r·mci unieì. To podmiÚuje i Ñdob¯e vyvinut˝ finanËnÌ sektorì s fungujÌcÌm soukrom˝m podnik·nÌm, investicemi a potlaËenou korupcÌ.

OSN varuje p¯ed vlivy glob·lnÌho oteplov·nÌ PojistitelÈ by mohli v budoucnu Ëelit ökod·m zp˘soben˝ch glob·lnÌm oteplov·nÌm ve v˝öi aû 150 mld. USD roËnÏ. PovodnÏ, bou¯ky, lesnÌ poû·ry a dalöÌ p¯ÌrodnÌ katastrofy se, podle zpr·vy OSN o zmÏn·ch klimatu a jejich vlivu na finanËnÌ sektor, dvojn·sobÌ s kaûdou dek·dou a v poslednÌch 15 letech dos·hly ökod za 1 trilion USD. Zpr·va doporuËuje pojistitel˘m lÈpe ve znÏnÌ pojistn˝ch smluv reagovat na rizika zp˘soben· zmÏnami klimatu. DoporuËuje takÈ vyvinout spolupr·ci pojistitel˘ s ˙¯ady v rizikov˝ch oblastech. (OM) Zdroj: Insurance Day, 10. 10. 2002

7

Jak nov˝ ˙ËetnÌ standard IFRS pro pojistnÈ smlouvy ovlivnÌ Ëesk˝ pojistn˝ trh? RNDr. Ji¯Ì Fialka, Ph.D. (autor pracuje v KPMG, kde je zodpovÏdn˝ za pojistnou matematiku v r·mci st¯ednÌ a v˝chodnÌ Evropy, je Ëlenem v˝boru »eskÈ spoleËnosti aktu·r˘ a koordin·torem pracovnÌ skupiny »eskÈ spoleËnosti aktu·r˘ pro IFRS)

l Projekt IFRS pro pojistnÈ smlouvy CÌle projektu V˝bor pro mezin·rodnÌ ˙ËetnÌ standardy (IASB) pracuje na p¯ÌpravÏ ˙ËetnÌho standardu, podle kterÈho se budou ˙Ëtovat pojistnÈ smlouvy v r·mci Mezin·rodnÌch ˙ËetnÌch standard˘, novÏ International Financial Reporting Standards (IFRS). CÌlem IASB je p¯Ìprava standardu, kter˝ bude konzistentnÌ s ostatnÌmi Mezin·rodnÌmi ˙ËetnÌmi standardy, a p¯itom zohlednÌ odliön˝ charakter pojistn˝ch smluv. Navrûen· metodika vych·zÌ z re·ln˝ch hodnot (fair value). Re·ln· hodnota je obecnÏ definovan· jako ÑË·stka, za kterou by mohlo b˝t v transakci mezi znal˝mi a ochotn˝mi stranami za obvykl˝ch podmÌnek smÏnÏno aktivum nebo vyrovn·n z·vazekì. Obvykle se za odhad re·lnÈ hodnoty povaûuje trûnÌ hodnota, pokud existuje. Pr·vÏ z toho plynou problÈmy celÈho pojetÌ. Neexistuje trh, na kterÈm bychom mohli pozorovat trûnÌ hodnotu technick˝ch rezerv. Transakce, kterÈ by mohly b˝t povaûov·ny za blÌzkÈ obecnÈ definici re·lnÈ hodnoty (prodej pojiötÏnÌ z druhÈ ruky, p¯evody portfoliÌ pojistn˝ch smluv, f˘ze a akvizice pojiöùoven, nÏkterÈ typy zajistn˝ch smluv), jsou vûdy zatÌûeny vedlejöÌmi faktory. Nap¯Ìklad p¯i p¯evodu portfolia nebo koupi celÈ pojiöùovny se vûdy zvaûujÌ synergie a moûnost prodeje dalöÌch pojistn˝ch smluv nov˝m klient˘m, coû v û·dnÈm p¯ÌpadÏ nenÌ souË·stÌ re·lnÈ hodnoty z·vazk˘ z pojistn˝ch smluv. PojiöùovnictvÌ je p¯itom dnes nejvÏtöÌm nepokryt˝m odvÏtvÌm v ˙ËetnÌ soustavÏ IFRS. Evropsk· komise rozhodla, ûe vöechny spoleËnosti ve¯ejnÏ obchodovatelnÈ v zemÌch EU musÌ zaËÌt ˙Ëtovat podle Mezin·rodnÌch ˙ËetnÌch standard˘ nejpozdÏji v roce 2005 (coû znamen·, ûe je pot¯eba tÌmto zp˘sobem p¯i-

8

pravit uû bilanci ke konci roku 2003). I z tohoto d˘vodu vznik· velk˝ tlak na dokonËenÌ IFRS pro pojistnÈ smlouvy v co nejkratöÌm termÌnu, aby mÏly pojiöùovny dostatek Ëasu na implementaci nov˝ch ˙ËetnÌch postup˘ v praxi. Stav pracÌ V kvÏtnovÈm vyd·nÌ IASB Update (ofici·lnÌ informace vyd·vanÈ V˝borem pro mezin·rodnÌ ˙ËetnÌ standardy) byla poprvÈ ofici·lnÏ p¯ipuötÏna moûnost, ûe pln· implementace ˙Ëtov·nÌ o pojistn˝ch smlouv·ch podle novÈho standardu nenÌ do roku 2005 re·ln·. Z tohoto d˘vodu byl zah·jen pr˘zkum, kterÈ Ë·sti projektu pojistn˝ch smluv lze realizovat do roku 2005 a jakÈ doËasnÈ ¯eöenÌ zvolit pro nedo¯eöenÈ oblasti. IASB pl·nuje vyd·nÌ n·vrhu doËasnÈho standardu pro pojistnÈ smlouvy k p¯ipomÌnkov·nÌ v dubnu 2003, souËasnÏ vöak potvrdil, ûe nezam˝ölÌ zprostit pojiöùovny povinnosti pouûÌvat existujÌcÌ Mezin·rodnÌ ˙ËetnÌ standardy. V˝bor pro mezin·rodnÌ ˙ËetnÌ standardy oslovil Mezin·rodnÌ aktu·rskou spoleËnost (IAA) se û·dostÌ o p¯Ìpravu Aktu·rsk˝ch standard˘, kterÈ by usnadnily praktickÈ pouûitÌ IFRS v praxi. IAA zaloûila Podv˝bor pro ˙ËetnÌ standardy, jehoû hlavnÌm ˙kolem je pr·vÏ v˝voj aktu·rsk˝ch standard˘ a asistence jednotliv˝m aktu·rsk˝m spoleËnostem p¯i jejich zav·dÏnÌ v praxi. Velmi pouËn· pro mÏ byla ˙Ëast na b¯eznovÈm jedn·nÌ podv˝boru, kde se projedn·valy n·vrhy nÏkter˝ch standard˘. ZatÌmco v nÏkter˝ch oblastech jiû panuje mezi aktu·ry shoda, st·le existuje mnoho problÈm˘, kterÈ ËekajÌ na svÈ vy¯eöenÌ. N·zory jednotliv˝ch aktu·r˘ se nÏkdy liöÌ natolik, ûe je obtÌûnÈ oËek·vat nalezenÌ shody bÏhem nejbliûöÌ doby. NÏkterÈ z n·vrh˘ aktu·rsk˝ch standard˘, na kter˝ch se podv˝bor jiû vÌcemÈnÏ shodl, jsou pak natolik obecnÈ, ûe

v praxi pojistn˝m matematik˘m asi p¯Ìliö nepomohou. l Co se dÏje v »esku? Z·kon o ˙ËetnictvÌ ZatÌmco na mezin·rodnÌ ˙rovni se sloûit˝mi zp˘soby hled· shoda ohlednÏ zp˘sobu v˝poËtu re·lnÈ hodnoty z·vazk˘ vypl˝vajÌcÌch z pojistn˝ch smluv, »esk· republika na nic neËekala. Z·kon o ˙ËetnictvÌ ˙Ëinn˝ od 1. 1. 2002 ¯Ìk· v ß 7 odst. 1, ûe Ñse re·lnou hodnotou oceÚujÌ... finanËnÌ umÌstÏnÌ a technickÈ rezervy u ˙ËetnÌch jednotek, kterÈ provozujÌ Ëinnost pojiötÏnÌ nebo zajiötÏnÌ podle zvl·ötnÌch pr·vnÌch p¯edpis˘ì. D·le pak popisuje v ß 7 odst. 2, co se rozumÌ pod pojmem re·ln· hodnota: a) trûnÌ hodnota, b) ocenÏnÌ kvalifikovan˝m odhadem nebo posudkem znalce, nenÌ-li trûnÌ hodnota k dispozici nebo tato nedostateËnÏ p¯edstavuje re·lnou hodnotu, c) ocenÏnÌ stanovenÈ podle zvl·ötnÌch pr·vnÌch p¯edpis˘, nelze-li postupovat podle pÌsmen a) a b). Jsme tedy prvnÌ evropskou zemÌ, kter· uvedla do praxe ocenÏnÌ technick˝ch rezerv re·lnou hodnotou. Co vöak tato re·ln· hodnota p¯edstavuje v kontextu naöÌ legislativy? PracovnÌ skupina »eskÈ spoleËnosti aktu·r˘ Vzniklou situacÌ se zab˝vala PracovnÌ skupina »eskÈ spoleËnosti aktu·r˘ pro IFRS. V pracovnÌ skupinÏ jsou zastoupeni aktu·¯i nejv˝znamnÏjöÌch pojiöùoven, vysok˝ch ökol, auditor˘ i dozoru nad pojiöùovnictvÌm. PracovnÌ skupina vypracovala odbornou smÏrnici, kter· byla n·slednÏ p¯edloûena Ëlen˘m aktu·rskÈ spoleËnosti k p¯ipomÌnkov·nÌ a v˝boru spoleËnosti ke schv·lenÌ. Aktu·rsk· spoleËnost se domnÌv·, ûe nast·v· p¯Ìpad ß 27 odst. 2 pÌsm. c) z·kona o ˙ËetnictvÌ, jelikoû nelze postupovat podle pÌsmen

a) a b), neboù trûnÌ hodnotu nelze pozorovat na û·dnÈm trhu a dosud nenÌ dokonËena obecnÏ uzn·van· metodika, kterou by bylo moûno pouûÌt pro kvalifikovan˝ odhad nebo odhad znalce. Pouûije se tedy dle c) ocenÏnÌ podle zvl·ötnÌho p¯edpisu. Zvl·ötnÌm p¯edpisem je z·kon o pojiöùovnictvÌ, kter˝ stanovÌ, ûe p¯i v˝poËtu rezerv pojistnÈho ûivotnÌch pojiötÏnÌ se pouûÌv· stejn˝ch statistick˝ch podklad˘ a tÈûe ˙rokovÈ mÌry, jichû bylo pouûito p¯i v˝poËtu sazeb pojistnÈho. NepouûÌv·me tedy re·lnou hodnotu ve smyslu obecnÈ definice. Z·kon takto zav·dÌ do ˙ËetnictvÌ pojiöùoven nesoulad, protoûe p¯edepisuje oceÚov·nÌ finanËnÌch aktiv podobnÈ jako v Mezin·rodnÌch ˙ËetnÌch standardech (pro finanËnÌ umÌstÏnÌ technick˝ch rezerv vöak z·kon o ˙ËetnictvÌ poûaduje vûdy ocenÏnÌ re·lnou hodnotou, coû je v˝razn· odchylka od Mezin·rodnÌch ˙ËetnÌch standard˘), zatÌmco oceÚov·nÌ pojistn˝ch z·vazk˘ ponech·v· beze zmÏny. D˘leûit˝m faktorem v tÈto asymetrii je i skuteËnost, ûe ocenÏnÌ trhem, z nÏhoû se podle z·kona o ˙ËetnictvÌ hodnota finanËnÌho umÌstÏnÌ odvozuje, zahrnuje p¯ir·ûku na riziko. Proto n·vrh z·sad IFRS pro pojistnÈ smlouvy (DSOP) obsahuje bod 5.1: ÑOcenÏnÌ pojistn˝ch z·vazk˘ a pojistn˝ch aktiv z hlediska ˙ËetnÌ jednotky nebo re·lnou hodnotou m· vûdy p¯ihlÌûet k riziku a neurËitosti.ì DalöÌm d˘vodem pro tvorbu rezervy na riziko a neurËitost (viz nÌûe sub c)) je p¯echod na IFRS pro pojistnÈ smlouvy oËek·van˝ bÏhem nÏkolika let. Tento p¯echod m˘ûe v nÏkter˝ch p¯Ìpadech znamenat zv˝öenÈ poûadavky na tvorbu technick˝ch rezerv. Pokud by dnes byly prost¯edky uvolnÏnÈ p¯ecenÏnÌm finanËnÌho umÌstÏnÌ pouûity ve prospÏch zisku, mohlo by p¯i p¯echodu na IFRS dojÌt ke snÌûenÈ solventnosti pojiöùoven. P¯ecenÏnÌm finanËnÌho umÌstÏnÌ se zpravidla zv˝öÌ ˙ËetnÌ hodnota aktiv. Aktu·rsk· spoleËnost proto navrhuje, aby p¯ed uvolnÏnÌm tÏchto prost¯edk˘ do zisku aktu·¯i ovÏ¯ili, zda pro zachov·nÌ finanËnÌ stability pojiöùovny nenÌ t¯eba vytvo¯it n·sledujÌcÌ rezervy: a) Rezervu na technick˝ ˙rok, spr·vnÌ n·klady a ˙mrtnost b) Rezervu na prÈmie a slevy c) Rezervu na riziko a neurËitost. PracovnÌ skupina »eskÈ spoleËnosti aktu·r˘ se nezab˝v· jen akPOJISTNÝ OBZOR • 11/2002

tu·lnÌm stavem v »esku. Na sv˝ch pravideln˝ch sch˘zk·ch projedn·v· n·vrhy aktu·rsk˝ch standard˘ IAA. PostupnÏ si tak aktu·¯i vytv·¯ejÌ n·zor na moûnosti a n·roËnost budoucÌ implementace novÈho ˙ËetnÌho standardu pro pojistnÈ smlouvy v ËeskÈm prost¯edÌ.

internÌ pot¯eby se v blÌzkÈ budoucnosti stane nutnostÌ pro ˙ËetnictvÌ. PochopenÌ z·sad obsaûen˝ch v n·vrhu IASB tak umoûnÌ snÌûenÌ budoucÌ citlivosti v˝sledku spoleËnosti na nÏkterÈ ekonomickÈ a demografickÈ parametry, jako je v˝voj inflace, ˙rokovÈ k¯ivky nebo st¯ednÌ doby doûitÌ.

l Kdy zah·jit p¯Ìpravy Mezin·rodnÌ ˙ËetnÌ standard pro pojistnÈ smlouvy dosud neexistuje. Aû bude dokonËen, bude povinn˝ (podle dosud schv·len˝ch pravidel) Ñpouzeì pro pojiöùovny, jejichû akcie jsou ve¯ejnÏ obchodovanÈ na trzÌch EU, coû pro konsolidovanou ˙ËetnÌ z·vÏrku znamen· i vöechny jejich dce¯inÈ spoleËnosti. Je tedy nÏjak˝ d˘vod zab˝vat se jeho moûn˝mi dopady na pojiöùovny na ËeskÈm trhu jiû dnes? Re·ln· hodnota jako n·stroj ¯ÌzenÌ spoleËnosti Jsem p¯esvÏdËen o tom, ûe nast·v· Ëas p¯ipravovat se na v˝poËty re·lnÈ hodnoty technick˝ch rezerv (myslÌm tÌm definici IFRS, nikoli z·kona o ˙ËetnictvÌ). Dnes je obecnÏ uzn·vanou metodikou pro ¯ÌzenÌ ûivotnÌ pojiöùovny metodika Embedded Value (EV). P¯i v˝poËtu EV se diskontujÌ oËek·vanÈ penÏûnÌ toky z pojistn˝ch smluv rizikovou diskontnÌ mÌrou, zohledÚuje se i cena v·zanÈho kapit·lu. IASB vöak rozhodl, ûe EV nenÌ vhodn˝m z·kladem pro ˙Ëtov·nÌ z·vazk˘ z pojistn˝ch smluv. HlavnÌm d˘vodem pro toto rozhodnutÌ bylo nezohlednÏnÌ nÏkter˝ch rizik. Nap¯Ìklad volba riskantnÌ investiËnÌ strategie, kter· vede k vyööÌmu v˝nosu z aktiv za cenu vyööÌho rizika, zvyöuje Embedded Value a tÌm nep¯Ìmo sniûuje spoËÌtanÈ rezervy. Jin˝m p¯Ìkladem jsou opce (nap¯. volba mezi d˘chodem a jednor·zovou v˝platou) a garance (nap¯. technick· ˙rokov· mÌra) zabudovanÈ v pojistn˝ch smlouv·ch. Jejich p¯Ìtomnost neovlivÚuje Embedded Value, pokud oËek·van˝ scÈn·¯ neznamen· realizaci tÏchto opcÌ nebo garancÌ. AËkoli metodika re·lnÈ hodnoty navrhovan· IASB m˘ûe b˝t pro internÌ pot¯eby spoleËnosti d·le upravena (nap¯Ìklad zohlednÏnÌm ceny kapit·lu nebo investiËnÌ strategie spoleËnosti), m˘ûe n·vrh budoucÌho ˙ËetnÌho standardu jiû dnes slouûit jako ˙Ëinn˝ n·stroj ¯ÌzenÌ rizik. Tento p¯Ìstup m· souËasnÏ tu v˝hodu, ûe n·stroj dnes pouûÌvan˝ pro POJISTNÝ OBZOR • 11/2002

Jakou informaci poskytuje hospod·¯sk˝ v˝sledek Dnes je pro konstrukci pojistn˝ch produkt˘ a stanovenÌ v˝öe pojistnÈho p¯i dosaûenÌ poûadovanÈ ziskovosti pouûÌv·na v˝öe zmÌnÏn· metodika Embedded Value. Pokud vöak Embedded Value neumoûÚuje efektivnÏ urËit v˝öi technick˝ch rezerv, jak m˘ûe poskytovat spolehlivÈ informace o ziskovosti produkt˘? NavÌc se zmÏnÌ trûnÌ prost¯edÌ, ve kterÈm se spoleËnosti pohybujÌ. ZatÌmco dnes vöichni (?) vÏdÌ, ûe pro ûivotnÌ pojiöùovnu nenÌ zisk v danÈm roce tÌm nejd˘leûitÏjöÌm ukazatelem ˙spÏönosti (nap¯Ìklad p¯i v˝raznÈm snÌûenÌ prodeje se sniûujÌ po¯izovacÌ n·klady a roste zisk), p¯i vyj·d¯enÌ hodnoty aktiv a z·vazk˘ re·lnou hodnotou bude zisk danÈho roku mnohem relevantnÏjöÌ informacÌ o ˙spÏönosti firmy. Velmi diskutovanou oblastÌ nejen mezi pojistn˝mi matematiky je vykazov·nÌ zisku jiû v okamûiku sjedn·nÌ pojistnÈ smlouvy. Design pojistn˝ch produkt˘ Jak bude podoba produktu ovlivnÏna ocenÏnÌm technick˝ch rezerv re·lnou hodnotou? SpoleËnosti budou motivov·ny k vÏtöÌ efektivitÏ ¯ÌzenÌ rizik. Mnoho souËasn˝ch pojistn˝ch produkt˘ obsahuje garance Ëi opce, kterÈ Ëasto nejsou nijak zohlednÏny ve v˝öi pojistnÈho. Pokud totiû dle oËek·vanÈho scÈn·¯e nedojde k tomu, ûe je opce nebo garance v˝hodn· pro pojistnÌka a nev˝hodn· pro pojiöùovnu, pojistnÈ vyjde ve stejnÈ v˝öi jako u produktu bez opce Ëi garance (toto platÌ pouze p¯i pouûitÌ deterministickÈho modelu Embedded Value; pouûitÌm stochastick˝ch model˘ lze i metodikou EV zohlednit cenu opcÌ a garancÌ p¯i stanovenÌ pojistnÈho). SpoleËnosti si tak Ëasto ani nejsou vÏdomy, jak˝m rizik˘m se vystavujÌ a jak· je hodnota tÏchto rizik. P¯i ocenÏnÌ technick˝ch rezerv re·lnou hodnotou se vöak zahrnutÌ opcÌ a garancÌ projevÌ na zisku/ztr·tÏ hned v okamûiku prodeje smlouvy. Zis-

ky pak budou nast·vat v budoucnosti, pokud (a pouze pokud) p¯Ìzniv˝ v˝voj nezv˝öÌ hodnotu opcÌ a garancÌ v pojistn˝ch smlouv·ch (nap¯Ìklad poklesem v˝nos˘ z aktiv pod ˙roveÚ technickÈho ˙roku). DalöÌ oblastÌ, kde budou spoleËnosti motivov·ny ke zlepöenÌ vnit¯nÌch kontrolnÌch systÈm˘, bude anal˝za dat. Re·ln· hodnota technick˝ch rezerv bude navyöov·na o trûnÌ p¯ir·ûku (market value margin). Jakkoli metodika stanovenÌ trûnÌ p¯ir·ûky jeötÏ nenÌ ust·lena, je pravdÏpodobnÈ, ûe p¯i nespolehlivÈm urËenÌ z·kladnÌch p¯edpoklad˘ v˝poËtu bude poûadov·na pr·vÏ vÏtöÌ p¯ir·ûka a tÌm vÏtöÌ rezerva. Od toho, ûe spoleËnosti budou vÏnovat zv˝öenou pozornost nejr˘znÏjöÌm ukazatel˘m, zb˝v· jiû jen krok k jejich pozitivnÌmu ovlivÚov·nÌ. SouË·stÌ re·lnÈ hodnoty technick˝ch rezerv budou i finanËnÌ toky, kterÈ z·visÌ zË·sti nebo plnÏ na rozhodov·nÌ managementu pojiöùoven, nap¯Ìklad budoucÌ podÌly na zisku nebo budoucÌ poplatky u produkt˘ investiËnÌch pojiötÏnÌ. SouË·stÌ ˙ËetnÌch postup˘ bude zohlednÏnÌ tÏchto manaûersk˝ch rozhodnutÌ. StanovenÌ pravidel pro budoucÌ rozhodov·nÌ tak p¯ispÏje ke zv˝öenÌ kontroly nad spoleËnostÌ. ZaËÌt s implementacÌ jiû nynÌ? JakÈ poûadavky na pojiöùovny bude kl·st zavedenÌ novÈho ˙ËetnÌho standardu? l SpoleËnosti budou muset investovat do proökolenÌ sv˝ch pracovnÌk˘, p¯ÌpadnÏ zÌsk·nÌ nov˝ch pojistn˝ch matematik˘, neboù n·roËnost nov˝ch v˝poËt˘ bude podstatnÏ vyööÌ neû u dosavadnÌch v˝poËt˘ rezervy. l »asto nebude postaËovat dosavadnÌ aktu·rsk˝ software. Pokud pojiöùovna nem· k dispozici SW a modely na modelov·nÌ budoucÌch finanËnÌch tok˘, nebude schopna spoËÌtat re·lnou hodnotu technick˝ch rezerv. Pokud jsou takovÈ modely k dispozici nap¯Ìklad pro v˝poËty EV, bude je t¯eba upravit. Takov· ˙prava m˘ûe b˝t relativnÏ

jednoduch·, pokud pojistnÈ produkty neobsahujÌ finanËnÌ garance, ale i pomÏrnÏ komplikovan·, pokud bude nutnÈ souËasnÈ deterministickÈ modely nahradit stochastick˝mi. l S v˝vojem pojistnÏ matematick˝ch model˘ ˙zce souvisÌ zÌsk·nÌ vstupnÌch parametr˘ pro v˝poËty. Dnes jiû pojiöùovny mohou mÌt informace z aû 10 let svÈho p˘sobenÌ na ËeskÈm pojistnÈm trhu, Ëasto vöak chybÏjÌ n·stroje na jejich vyuûitÌ, p¯ÌpadnÏ je zÌsk·nÌ pot¯ebn˝ch parametr˘ znemoûnÏno strukturou dat. Pokud majÌ b˝t takovÈto informace v blÌzkÈ dobÏ k dispozici pro v˝poËty rezerv, m˘ûe b˝t jiû nynÌ pozdÏ na ˙pravy datab·zÌ. l A nakonec samoz¯ejmÏ musÌm zmÌnit i samotnÈ pojistnÈ produkty. Jiû v˝öe jsem struËnÏ popsal, jak podoba produktu m˘ûe ovlivnit jeho ziskovost. Re·ln· hodnota technick˝ch rezerv se m˘ûe v˝raznÏ liöit pro produkty, jejichû rezerva poËÌtan· dneönÌm zp˘sobem je tÈmÏ¯ stejn·. Pokud tedy budou dnes vyvÌjenÈ produkty obsahovat co nejmÈnÏ rizikov˝ch prvk˘, m˘ûe pojiöùovna p¯edejÌt nep¯Ìjemn˝m p¯ekvapenÌm p¯i v˝poËtech rezerv v blÌzkÈ budoucnosti. l Jiû nynÌ lze identifikovat smlouvy, kterÈ nesplÚujÌ definici pojistnÈ smlouvy podle IFRS (nap¯. nÏkter· investiËnÌ ûivotnÌ pojiötÏnÌ nebo vkladov· pojiötÏnÌ), a analyzovat uplatnÏnÌ ˙ËetnÌch standard˘ pro finanËnÌ instrumenty na tyto smlouvy. V ˙vodu jsem zmiÚoval, ûe Mezin·rodnÌ ˙ËetnÌ standardy budou povinnÈ pro spoleËnosti ve¯ejnÏ obchodovatelnÈ v zemÌch EU. Co to znamen· pro ËeskÈ pojiöùovny? »esk· republika pravdÏpodobnÏ smÏ¯uje do EvropskÈ unie, navÌc vöak legislativa EU v poslednÌ dobÏ velmi v˝raznÏ ovlivÚuje naöe ˙ËetnÌ z·sady a legislativu. Kdyû p¯id·me oËek·v·nÌ, ûe se pouûitÌ re·lnÈ hodnoty pro v˝poËet technick˝ch rezerv stane obecnÏ uzn·vanou praxÌ, nelze neû doporuËit zah·jenÌ p¯Ìpravy!

NÏkterÈ uûiteËnÈ zdroje: http://www.iasb.org.uk, Standards / Current IASB Projects / Insurance Contracts http://www.actuaries.org, Member section / Councill&Committees / Insurance Accounting / Subcommittee on Actuarial Standards (jen pro certifikovanÈ Ëleny aktu·rskÈ spoleËnosti) http://ias.kpmg.com

9

V

sedmdes·t˝ch letech 20. stoletÌ se ekonomie pojiötÏnÌ zab˝vala p¯ev·ûnÏ hled·nÌm optim·lnÌho pojistnÈho krytÌ, studov·nÌm rovnov·hy v situaci nedokonal˝ch informacÌ a institucion·lnÌm ¯eöenÌm tohoto problÈmu. V osmdes·t˝ch letech doch·zelo k vÏtöÌmu rozvoji teorie pojiötÏnÌ, zejmÈna v oblasti oceÚov·nÌ a konstrukce pojistn˝ch kontrakt˘. EmpirickÈ studie informaËnÌch nedokonalostÌ, zkoum·nÌ finanËnÌch deriv·t˘ a dopadu katastrofick˝ch ökod dominovaly v devades·t˝ch letech. Na poË·tku 21. stoletÌ se do centra pozornosti ekonom˘ vr·tila problematika distribuce informacÌ na pojistn˝ch trzÌch, zejmÈna v po-

rie tvrdÌ, ûe mÌra informovanosti je asymetrick· ve prospÏch z·kaznÌka. Z·kaznÌk je tÌm subjektem pojistnÈho vztahu, kter˝ m· informaËnÌ p¯evahu ohlednÏ svÈ vlastnÌ rizikovosti a ˙myslech nad pojiöùovnou, pro kterou nenÌ tato rizikovost dostateËnÏ pozorovateln·. Tato informaËnÌ p¯evaha z·kaznÌka m˘ûe vÈst k neschopnosti spr·vnÈho stanovenÌ ekvivalentnÌho pojistnÈho pojiöùovnou. Druhou variantou informaËnÌch nedokonalostÌ je asymetrie ve prospÏch nabÌdky. V tomto p¯ÌpadÏ je mÌra informovanosti asymetrick· ve prospÏch pojiöùovny. Tato teorie zast·v· n·zor, ûe pojiöùovna m· p¯i kalkulaci ceny pojiötÏnÌ k dis-

Asymetrie informacÌ na pojistn˝ch trzÌch a genetickÈ testy Ing. Duöan äÌdlo, analytik, Fincentrum dobÏ dokonalejöÌho empirickÈho ovÏ¯ov·nÌ teorie asymetrie informacÌ. V˝znam zkoum·nÌ distribuce informacÌ na r˘zn˝ch trzÌch podtrhuje udÏlenÌ Nobelov˝ch cen v loÚskÈm roce t¯em americk˝m ekonom˘m (Akerlofovi, Spenceovi a Stiglitzovi) za soubor pracÌ na tÈma anal˝za trh˘ s asymetrick˝mi informacemi, coû oûivilo diskuse na toto kontroverznÌ tÈma. Nedokonalost informacÌ v pojiöùovnictvÌ N·zory na nedokonalost informacÌ na pojistnÈm trhu se znaËnÏ r˘znÌ. Pojistn˝ trh je zpravidla oznaËov·n za trh s asymetriÌ informacÌ na stranÏ popt·vky. Tato teo-

10

pozici st·le dokonalejöÌ matematicko-statistickÈ n·stroje a prost¯ednictvÌm uplatnÏnÌ statistick˝ch z·kon˘ je schopna pro dostateËnÏ velk˝ pojistn˝ kmen p¯edpovÌdat nahodilosti, na coû z·kaznÌk pojiöùovny nenÌ dostateËnÏ vybaven. »istÈ riziko je pojiöùovna schopna lÈpe ocenit, p¯iËemû p¯i kalkulaci zohledÚuje i vyööÌ rizikovost z·kaznÌk˘ vstupujÌcÌch do pojiötÏnÌ. DalöÌ moûnostÌ je hodnocenÌ pojistnÈho trhu jako trhu oboustrannÏ asymetrickÈho. Tento pohled vych·zÌ z teorie asymetrie na stranÏ popt·vky, kdy z·kaznÌk pojiöùovny zn· lÈpe svou rizikovost. Zde se navÌc p¯edpokl·d·, ûe po-

jiöùovna je lÈpe informovan· o kvalitÏ svÈho produktu, neboù m˘ûe nÏkterÈ relevantnÌ informace Ñskr˝tì do vöeobecn˝ch pojistn˝ch podmÌnek (zahrnout do v˝luk apod.), ËÌmû Ñvyrovn·v·ì informaËnÌ p¯evahu z·kaznÌka o svÈ rizikovosti. ObÏ strany se potom snaûÌ zÌskat v˝hodu z informaËnÌ p¯evahy svÈho druhu. Pojistn˝ trh je takÈ nÏkdy oznaËov·n za symetricky nedokonal˝ trh, neboù pojiötÏnÌ pracuje s n·hodn˝m gener·torem. BudoucÌ ökodnÌ v˝voj tak nenÌ zn·m nejen z·kaznÌkovi, ale ani pojiöùovnÏ, kter· p¯i sv˝ch propoËtech vych·zÌ z minul˝ch podmÌnek a ty se mohou v budoucnu zmÏnit. Popt·vka po pojiötÏnÌ Mikroekonomick· teorie vysvÏtluje popt·vku po pojiötÏnÌ tÌm, ûe z·kaznÌk pojiöùovny m· averzi k riziku, tedy preferuje jistou malou ztr·tu (pojistnÈho) p¯ed moûnostÌ velkÈ ztr·ty (ökody). RovnÏû je zn·mo, ûe individu·lnÌ popt·vka po pojistnÈ sluûbÏ je funkcÌ subjektivnÌho posuzov·nÌ nejistot a vyjad¯ov·nÌ preferencÌ individu·lnÌch ekonomick˝ch subjekt˘. Tato subjektivnÌ hodnocenÌ rizikovosti z·kaznÌkem nenÌ moûnÈ kvantifikovat Ëi vÏdecky podchytit, tudÌû je nelze povaûovat za relevantnÌ projev asymetrie informace. Nutno vöak p¯ipustit, ûe tento subjektivnÌ pocit z·kaznÌka pojiöùovny m˘ûe mÌt vÏtöÌ v·hu v oblasti ûivotnÌho pojiötÏnÌ, kde je zdravotnÌ stav v˝znamnou charakteristikou pojiötÏnÈho a doch·zÌ zde k v˝raznÈ antiselekci rizik. Posun od subjektivnÌch pocit˘ z·kaznÌka o svÈ vlastnÌ rizikovosti (podpo¯enÈ nap¯Ìklad dlouhovÏkostÌ p¯edk˘ Ëi v˝skytem v·ûn˝ch chorob v rodinÏ) k vÏdeckÈ kvantifikaci tÈto rizikovosti mohou p¯inÈst v˝sledky genetick˝ch test˘ jednotlivc˘. Teprve v situaci, kdy by byl z·kaznÌk o pojiötÏnÌ vybaven touto informacÌ a pojiöùovna nikoliv, bylo by moûnÈ hovo¯it o v˝raznÈ asymetrii na stranÏ popt·vky na trhu ûivotnÌho pojiötÏnÌ. V souËasnÈ dobÏ jsou vöak genetickÈ testy dostupnÈ v limitovanÈ podobÏ a relativnÏ m·lo jednotlivc˘ m· informaci tohoto typu a je rovnÏû nepravdÏpodobnÈ, ûe ji zÌskajÌ v blÌzkÈ budoucnosti.

Specifikum popt·vky po pojiötÏnÌ spoËÌv· v tzv. antiselekci rizik, coû je jev plynoucÌ z toho, ûe pojiötÏnÌ popt·vajÌ ËastÏji ty subjekty, kterÈ se cÌtÌ vÌce ohroûeny finanËnÌmi dopady negativnÌch projev˘ nahodilosti, anebo ty subjekty, kterÈ se domnÌvajÌ, ûe budou profitovat na pojiötÏnÌ. S tÌmto jevem jsou vöak pojiöùovny dostateËnÏ obezn·meny a br·nÌ se mu r˘zn˝mi pojistnÏ-matematick˝mi n·stroji (nap¯. zahrnutÌm bezpeËnostnÌ p¯ir·ûky do kalkulaËnÌho vzorce) a specifickou konstrukcÌ pojistn˝ch produkt˘ (nap¯. aplikacÌ ËekacÌch dob). Obdobn˝mi zp˘soby se pojiöùovny br·nÌ p¯ed snahou z·kaznÌka po pojistnÈm podvodu, p¯iËemû tuto informaci z·kaznÌka o sv˝ch nekal˝ch ˙myslech lze stÏûÌ povaûovat za projev asymetrie informace. EkonomickÈ modely Rovnov·ûn˝ stav v situaci asymetrick˝ch informacÌ vysvÏtlujÌ ekonomovÈ Rotschild a Stiglitz v Ël·nku z roku 1976 o nep¯ÌznivÈm v˝bÏru nazvanÈm ÑEquilibrium in Competitive Insurance Markets: An Essay on the Economics of Imperfect Informationì. Model tÏchto autor˘ se stal z·kladem studia rovnov·hy na pojistn˝ch trzÌch a v pr˘bÏhu let byl d·le vylepöov·n. Z·kladem tohoto a navazujÌcÌch model˘ je informaËnÌ p¯evaha z·kaznÌka nad pojiöùovnou ohlednÏ mÌry svÈ rizikovosti, kter· je obvykle exogennÌ a nemÏ¯itelnou charakteristikou. Rotschild a Stiglitz odvozujÌ zlepöenÌ pozice pojiöùovny v tzv. screeningu, kdy pojiöùovna d·v· potenci·lnÌmu z·kaznÌkovi motivy, aby odhalil svou rizikovost. Toto zlepöenÌ pozice pojiöùovny spoËÌv· ve vytvo¯enÌ portfolia pojistn˝ch smluv s r˘zn˝mi kombinacemi v˝öe pojistnÈho a spolu˙Ëasti a z·kaznÌk v˝bÏrem urËitÈ pojistnÈ smlouvy sdÏlÌ pojiöùovnÏ informaci o svÈ rizikovosti. To povede k tomu, ûe m·lo rizikovÌ jedinci si zvolÌ pojistnou smlouvu s vysokou spolu˙ËastÌ za v˝raznÏ niûöÌ pojistnÈ, ËÌmû signalizujÌ ÑsvojÌ kvalituì pojiöùovnÏ. Tato sebe-selekce umoûnÌ pojiöùovnÏ rozdÏlit z·kaznÌky podle rizikovosti a zmÌrnit negativnÌ dopady nep¯ÌznivÈho v˝bÏru. POJISTNÝ OBZOR • 11/2002

KritickÈ pozn·mky V naprostÈ vÏtöinÏ ekonomickÈ modely p¯edpokl·dajÌ asymetrii na stranÏ popt·vky, coû v pojiöùovacÌ praxi nenÌ tak jednoznaËnÈ. RovnÏû tvrzenÌ, ûe vhodn˝m zvolenÌm rozliËn˝ch typ˘ pojistn˝ch smluv dok·ûÌ pojiöùovny potenci·lnÌ z·kaznÌky rozdÏlit na rizikovÈ a bezpeËnÈ, je neod˘vodnÏnÈ. Kaûd˝ z·kaznÌk se pro dan˝ typ smlouvy m˘ûe rozhodovat z rozliËn˝ch d˘vod˘ (nap¯Ìklad podle stupnÏ rizikovÈ averse, podle preferencÌ, finanËnÌ situace apod.). NavÌc, r˘zn· struktura pojistn˝ch smluv m˘ûe b˝t strategickou souË·stÌ marketingu pojiöùovny. Nezanedbateln· je takÈ skuteËnost, ûe model nebere v ˙vahu dynamiku informacÌ. V praxi je zcela bÏûnÈ postupnÈ pozn·v·nÌ rizikovosti z·kaznÌka, stejnÏ tak doch·zÌ k postupnÈmu pozn·v·nÌ vlastnÌ rizikovosti samotn˝m klientem. Pojiöùovny Ëasto sledujÌ ökodovost pojiötÏnÈho nÏkolik let a vyuûÌvajÌ r˘znÈ pojistnÏ-technickÈ n·stroje (nap¯. systÈm bonus/malus). Z praktickÈho pohledu jde o ˙ËinnÏjöÌ n·stroj sledov·nÌ rizikovosti pojiötÏnÈho neû je p¯edpokl·d·no teoriÌ v podobÏ stanovenÌ r˘znÈho portfolia pojistn˝ch smluv. NemÈnÏ z·vaûn· n·mitka spoËÌv· v nejasn˝ch empirick˝ch testech, kterÈ poskytujÌ r˘znÈ v˝sledky a Ëasto i se zcela opaËn˝m z·vÏrem, neû ke kterÈmu dospÏl Stiglitz s Rotschildem. EmpirickÈ testov·nÌ Podstatn˝m z·vÏrem p¯ev·ûnÈ vÏtöiny ekonomick˝ch model˘ je tvrzenÌ, ûe p¯i prodeji pojiötÏnÌ identick˝m z·kaznÌk˘m je rizikovost pojistnÈho kontraktu rostoucÌ funkcÌ rozsahu sjednanÈho pojistnÈho krytÌ. Z modelu nep¯ÌznivÈho v˝bÏru Rotschilda a Stiglitze vypl˝v·, ûe rizikovÏjöÌ z·kaznÌci jsou ochotni za dodateËnÈ pojistnÈ krytÌ zaplatit vÌce neû z·kaznÌci mÈnÏ rizikovÌ. ObdobnÏ model mor·lnÌho hazardu Arnotta a Stiglitze implikuje skuteËnost, ûe z·kaznÌci sjedn·vajÌcÌ vyööÌ pojistnÈ krytÌ majÌ tendenci k podcenÏnÌ preventivnÌ Ëinnosti. P¯estoûe modely nep¯ÌznivÈho v˝bÏru a mor·lnÌho hazardu jsou v ekonomickÈ teorii rozliöov·ny, v praxi tyto dva jevy koexistujÌ, coû vede ke sloûitÏjöÌ interPOJISTNÝ OBZOR • 11/2002

pretaci z·vÏr˘ empirick˝ch testov·nÌ. EkonometrovÈ tak mohou nap¯Ìklad zjistit, ûe ¯idiËi sjedn·vajÌcÌ öiröÌ pojistnÈ krytÌ majÌ vÏtöÌ ökodovost. UrËit, zda je to v˝sledkem nep¯ÌznivÈho v˝bÏru (vÏdÌ o svÈ vyööÌ rizikovosti) Ëi mor·lnÌho hazardu (p¯estali jezdit opatrnÏ) je ˙kolem ponÏkud sloûitÏjöÌm. NemÈnÏ problematickÈ je takÈ odliöenÌ poËtu pojistn˝ch ud·lostÌ od poËtu skuteËn˝ch ökod, coû takÈ m˘ûe vÈst ke zkreslenÌ prov·dÏn˝ch test˘. V poslednÌch letech probÏhlo testov·nÌ teorie asymetrie informacÌ na trhu majetkovÈho, odpovÏdnostnÌho, ûivotnÌho i zdravotnÌho pojiötÏnÌ, p¯iËemû toto testov·nÌ neprok·zalo popt·vkovou asymetrii informacÌ. Pouze ojedinÏlÈ testy pouk·zaly na silnÏjöÌ efekty nep¯ÌznivÈho v˝bÏru na trzÌch s pojiötÏnÌm nezamÏstnanosti spojen˝m s poskytov·nÌm hypotÈk, coû vypl˝v· p¯edevöÌm ze specifiËnosti tohoto pojiötÏnÌ. RovnÏû u d˘chodovÈho pojiötÏnÌ, kde nenÌ pojiöùovnou br·n v ˙vahu zdravotnÌ stav pojiötÏnÈho, m˘ûe mÌt nep¯Ìzniv˝ v˝bÏr vÏtöÌ v˝znam. Nap¯Ìklad podle dat zÌskan˝ch z anglickÈho trhu m· jedinec ve vÏku 55 let 25% pravdÏpodobnost, ûe se doûije 80 let, zatÌmco mezi vlastnÌky doûivotnÌ renty ËinÌ tato pravdÏpodobnost tÈmÏ¯ 40 %. PodobnÈ v˝sledky p¯ineslo i zkoum·nÌ americkÈho trhu. EmpirickÈ testy d˘chodovÈho pojiötÏnÌ tak potvrdily existenci jevu antiselekce rizik, ale dosud û·dn˝ empirick˝ test d˘chodovÈho pojiötÏnÌ neprok·zal pozitivnÌ korelaci mezi dlouhovÏkostÌ a v˝öÌ sjednanÈho d˘chodu. Obdobn˝m pojiötÏnÌm k d˘chodovÈmu pojiötÏnÌ je ûivotnÌ pojiötÏnÌ. RozdÌl spoËÌv· v tom, ûe ûivotnÌ pojiötÏnÌ je zpravidla spojeno s podrobn˝m zdravotnÌm dotaznÌkem. NÏkterÈ testy ûivotnÌho pojiötÏnÌ doöly i k opaËn˝m z·vÏr˘m, neû se p¯edpokl·dalo ñ tedy, ûe nakupovanÈ mnoûstvÌ pojistnÈ ochrany je negativnÏ korelov·no s rizikem, coû je v rozporu s p˘vodnÌmi p¯edpoklady informaËnÌ v˝hody na stranÏ pojiötÏnÈho. D˘vodem tÏchto neoËek·van˝ch v˝sledk˘ je pravdÏpodobnÏ fakt, ûe pojiöùovna m· k dispozici dostatek informacÌ o zdravotnÌm stavu pojiötÏnÈho a trh ûivotnÌho pojiötÏnÌ nenÌ spojen

s nep¯Ìzniv˝m v˝bÏrem. VysvÏtlit to lze tÌm, ûe rizikovÏ aversnÌ z·kaznÌci vstupujÌ do pojiötÏnÌ ËastÏji a tyto osoby se budou chovat pravdÏpodobnÏ odpovÏdnÏji (investovat do zdravotnÌ prevence atd.), coû n·slednÏ povede k jejich menöÌ Ñökodovostiì. GenetickÈ testov·nÌ Mnoho empirick˝ch test˘ z poslednÌch let p˘vodnÌ z·vÏry ekonomick˝ch model˘ nepotvrdilo a uk·zalo se, ûe existence a n·sledky informaËnÌ asymetrie se liöÌ na trzÌch jednotliv˝ch pojistn˝ch druh˘. To vöak neznamen·, ûe fenomÈn asymetrie informacÌ nenÌ na pojistnÈm trhu bez v˝znamu. Existuje cel· ¯ada ot·zek z normativnÌ ekonomie, kde teoretickÈ a empirickÈ znalosti asymetrie informacÌ pom·hajÌ k jejich ¯eöenÌ. Prakticky okamûitÏ po rozluötÏnÌ lidskÈho genomu se zaËalo spekulovat o tom, co to bude znamenat pro pojiöùovnictvÌ. Nalezen˝m ¯eöenÌm tohoto problÈmu byla regulace vyuûitÌ takov˝ch dat pojiöùovnami. ÿada zemÌ se rozhodla pro omezenÌ Ëi z·kaz vyuûÌv·nÌ v˝sledk˘ genetick˝ch test˘ k tarifnÌm ˙Ëel˘m pojiöùoven. Toto umÏlÈ vyvol·nÌ asymetrickÈho prost¯edÌ na trhu ûivotnÌho pojiötÏnÌ podle nÏkter˝ch ekonom˘ m˘ûe vÈst ke zv˝öenÌ celkovÈho uûitku, coû je ovöem v roz-

poru s modelem Rotschilda a Stiglitze, kde restrikce ve vyuûitÌ informacÌ jsou povaûov·ny za neû·doucÌ, neboù vedou k nep¯ÌznivÈmu v˝bÏru, kter˝ znev˝hodÚuje mÈnÏ rizikovÈ jedince. Lze se ale domnÌvat, ûe v situaci, kdy se genetickÈ testov·nÌ stane rozöÌ¯enÏjöÌ, n·klady vypl˝vajÌcÌ z nep¯ÌznivÈho v˝bÏru by mohly p¯evyöovat v˝hody umÏle zavedenÈ asymetrie, coû si vyû·d· jeötÏ dalöÌ zkoum·nÌ tÈto oblasti. St·tnÌ dozor v pojiöùovnictvÌ? Z naznaËen˝ch kritick˝ch pozn·mek a nejednoznaËn˝ch v˝sledk˘ empirick˝ch test˘ lze odvodit n·zor, ûe v pojiöùovnictvÌ neexistuje v˝raznÏjöÌ Ëi kvantifikovateln· asymetrie informace na stranÏ z·kaznÌka. Naopak, na stranÏ nabÌdky m· pojiöùovna sv˘j rozhodovacÌ problÈm stanovenÌ ekvivalentnÌho pojistnÈho Ë·steËnÏ ulehËen. NicmÈnÏ i p¯ijetÌ tÈto teze existenci st·tnÌho dozoru v pojiöùovnictvÌ ospravedlÚuje. I na stranÏ nabÌdky m˘ûe asymetrie informace vzniknout v p¯ÌpadÏ vstupu nepoctivÈho pojistitele na trh. ⁄kolem st·tnÌ intervence by tak mÏla b˝t kontrola vstupujÌcÌch subjekt˘ do odvÏtvÌ, p¯ÌpadnÏ kontrola nad pojistn˝mi produkty, za ˙Ëelem ochrany mÈnÏ informovanÈ strany pojistnÈho vztahu ñ z·kaznÌka.

l NovÈ empirickÈ testy Stiglitzovi z·vÏry nepotvrdily. l Neexistuje v˝raznÏjöÌ informaËnÌ asymetrie na stranÏ z·kaznÌka. l I p¯ijetÌ tÈto teze existenci st·tnÌho dozoru v pojiöùovnictvÌ ospra-

vedlÚuje. Seznam literatury: DaÚhel, J.: K problÈmu asymetrie v pojiöùovnictvÌ Doerpinghaus, H. I., Moore, W. T.: Insurance contract valuation, experience rating, and asymmetric information Economic Research Service/USDA: Asymmetric Information in the Market for Yield and Revenue Insurance Products Finkelstein A., Poterba J.: Adverse selection in insurance markets: policyholder evidence from the U.K. annuity market Chiappori, P-A.: Econometric Models of Insurance under Asymmetric Information Chiappori, P-A., Jullien, B., SalaniÈ, B., SalaniÈ, F.: Asymmetric Information in Insurance: a Robust Characterization Rotschild, M., Stiglitz, J.E.: Equilibrium in Competitive Insurance Markets: An Essay on the Economics of Imperfect Information, Quartely Journal of Economics Sundstrom, K.: Asymmetric information in competitive insurance markets Villeneuve: The Consequences for a Monopolistic Insurer of Evaluating Risk Better than Customers: The Adverse Selection Hypothesis Reversed, Geneva Papers on Risk and Insurance Theory

11

Z nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ JUDr. Ji¯ina Kotrbat· 1. Pod Ë. 406/2002 Sb. bylo vyhl·öeno ˙plnÈ znÏnÌ z·kona Ë. 21/1992 Sb., o bank·ch, jak vypl˝v· z pozdÏjöÌch zmÏn. 2. Pod Ë. 407/2002 Sb. bylo vyhl·öeno ˙plnÈ znÏnÌ z·kona Ë. 15/1998 Sb., o Komisi pro cennÈ papÌry a o zmÏnÏ a doplnÏnÌ dalöÌch z·kon˘, jak vypl˝v· z†pozdÏjöÌch zmÏn. 3. Pod Ë. 408/2002 Sb. bylo vyhl·öeno ˙plnÈ znÏnÌ z·kona Ë. 61/1988 Sb., o hornickÈ Ëinnosti, v˝buönin·ch a o st·tnÌ b·ÚskÈ spr·vÏ, jak vypl˝v· z†pozdÏjöÌch zmÏn. 4. Pod Ë. 412/2002 Sb. bylo vyhl·öeno ˙plnÈ znÏnÌ z·kona Ë. 140/1961 Sb., trestnÌ z·kon, jak vypl˝v· z pozdÏjöÌch zmÏn. 5. Pod Ë. 417/2002 Sb. bylo vyhl·öeno ˙plnÈ znÏnÌ z·kona Ë. 58/1995 Sb., o pojiöùov·nÌ a financov·nÌ v˝vozu se st·tnÌ podporou a o doplnÏnÌ z·kona Ë. 166/1993 Sb., o NejvyööÌm kontrolnÌm ˙¯adu, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, jak vypl˝v· z pozdÏjöÌch zmÏn. 6. Pod Ë. 418/2002 Sb. bylo vyhl·öeno ˙plnÈ znÏnÌ z·kona Ë. 148/1998 Sb., o ochranÏ utajovan˝ch skuteËnostÌ a o zmÏnÏ nÏkter˝ch z·kon˘, jak vypl˝v· z†pozdÏjöÌch zmÏn. 7. Z·kon Ë. 422/2002 Sb., kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 50/1976 Sb., o ˙zemnÌm pl·nov·nÌ a stavebnÌm ¯·du (stavebnÌ z·kon), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ (˙Ëinnost 27. 9. 2002). Novela se t˝k· kompetencÌ ˙¯ad˘ v p¯ÌpadÏ vzniku z·plav a n·hl˝ch hav·riÌ. 8. Vyhl·öka Ë. 429/2002 Sb., kterou se mÏnÌ vyhl·öka Ë. 205/ 1999 Sb., kterou se prov·dÌ z·kon Ë. 168/1999 Sb., o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu zp˘sobenou provozem vozidla a o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch z·kon˘ (z·kon o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla) ñ ˙Ëinnost 9. 10. 2002.

12

V ß 4 se v souladu s Ël. 13 JednotnÈ dohody mezi kancel·¯emi ze dne 30. a 31. kvÏtna 1996 Moldavsko vypouötÌ ze seznamu cizÌch st·t˘. 9. Vyhl·öka Ë. 432/2002 Sb., kterou se mÏnÌ vyhl·öka Ë. 37/ 1967 Sb., k provedenÌ z·kona o znalcÌch a tlumoËnÌcÌch, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a vyhl·öka Ë. 312/1995 Sb., kterou se stanovÌ pauö·lnÌ Ë·stka n·klad˘ trestnÌho ¯ÌzenÌ (˙Ëinnost 1. 1. 2003). OdmÏna za znaleck˝ posudek nebo tlumoËnick˝ ˙kon bude Ëinit 100 aû 350 KË za hodinu pr·ce, pauö·lnÌ Ë·stka n·klad˘ trestnÌho ¯ÌzenÌ se zvyöuje o 500 aû 4000 KË. 10. Vyhl·öka Ë. 434/2002 Sb., kterou se stanovÌ n·leûitosti û·dosti o udÏlenÌ devizovÈ licence, p¯edpoklady a podmÌnky pro prov·dÏnÌ nÏkter˝ch obchod˘ s devizov˝mi hodnotami a postup pro nakl·d·nÌ s padÏlan˝mi nebo pozmÏnÏn˝mi prost¯edky (˙Ëinnost 1. 11. 2002). Vyhl·öka stanovÌ podmÌnky pro udÏlenÌ licence k prodeji cizÌ mÏny, pro prov·dÏnÌ n·kupu a prodeje a jin˝ch obchod˘ s cizÌ mÏnou, postup devizov˝ch mÌst pro nakl·d·nÌ s padÏlan˝mi penÏzi a podmÌnky bezhotovostnÌch obchod˘. SouËasnÏ byl zruöen dosavadnÌ p¯edpis ñ opat¯enÌ »NB Ë. 1/2000 Sb.

Reactions Awards 2002 Nov· rizika, kter· se objevila na p¯elomu tisÌciletÌ, mÏnÌ p¯Ìstup pojiöùoven i chov·nÌ nejvÏtöÌch hr·Ë˘ na poli zajiötÏnÌ. Proto se takÈ loÚskÈ z·¯ijovÈ ud·losti v USA, vyrovn·nÌ se s nimi a hlavnÏ hled·nÌ nov˝ch ¯eöenÌ staly rozhodujÌcÌmi faktory letoönÌ soutÏûe odbornÈho Ëasopisu Reactions. Uzn·van˝ anglick˝ magazÌn oslovil p¯ednÌ osobnosti v oboru pojiötÏnÌ a zajiötÏnÌ, kterÈ vyhodnotily ty nejlepöÌ spoleËnosti pojiöùovacÌho a zajiöùovacÌho svÏta ve zhruba patn·cti kategoriÌch. PojiöùovacÌm ˙stavem roku se v Reactions Awards 2002 zcela jednoznaËnÏ stala nejvÏtöÌ pojiöùovna svÏta, americk· AIG. HodnotitelÈ ocenili p¯edevöÌm pokrytÌ öirokÈ ök·ly rizik, odvahu p¯i uzavÌr·nÌ netradiËnÌch pojistek a suverÈnnÌ manaûersk˝ styl jejÌho öÈfa. Hank Greenberg z AIG se stal drûitelem ceny manaûer roku mimo jinÈ za ˙spÏchy v »ÌnÏ a Japonsku a za otev¯enost v˘Ëi investor˘m. Po AIG se na druhÈm mÌstÏ umÌstila Allianz n·sledovan· francouzskou Axou. P¯i volbÏ zajiöùovny roku jiû tak jednoznaËnÈho vÌtÏze nebylo. NejvÌce hlas˘ sice zÌskala Swiss Re, ale Munich Re a americk· Renaissance Re byly v tÏsnÈm z·vÏsu. O to vÌce pak Swiss Re bodovala v samostatnÈ kategorii o nejinovativnÏjöÌ zajiöùovacÌ instituci. äv˝ca¯i, kte¯Ì ñ zd· se ñ nejmÈnÏ na¯ÌkajÌ nad ztr·tami z loÚsk˝ch teroristick˝ch ˙tok˘, p¯ekvapili pokrokov˝m zajiöùovacÌm on-line programem na sv˝ch internetov˝ch str·nk·ch. äÈfovÈ nejvÏtöÌch firem z oboru volili i zajistnÈ brokery roku, jejichû v˝znam se v dneönÌ dobÏ tvrd˝ch vyjedn·v·nÌ mezi pojiöùovnami a samotn˝mi zajiöùovacÌmi giganty neb˝vale zvyöuje. S nepatrn˝m n·skokem zvÌtÏzil Guy Carpenter, tÏsnÏ druh· se umÌstila skupina Benfield Group n·sledovan· spoleËnostÌ Willis. PodobnÏ jako v kategorii pojiöùoven a zajiöùoven byl i mezi zajistn˝mi zprost¯edkovateli volen nejinovativnÏjöÌ broker roku. Tuto cenu zÌskala s velk˝m n·skokem i v »esku p˘sobÌcÌ spoleËnost Benfield Group, jeû si zajistila tÈmÏ¯ 30 procent vöech hlas˘. JejÌm p¯Ìnosem je dle odbornÌk˘ p¯edevöÌm modelov·nÌ katastrofick˝ch ud·lostÌ a software pro dynamickou finanËnÌ anal˝zu ReMetrica II, kter˝ se pouûÌv· zejmÈna k rozhodov·nÌ t˝kajÌcÌ se zajiötÏnÌ, rizikovÈho kapit·lu, ale rovnÏû ke komplexnÌmu urËov·nÌ firemnÌch strategiÌ. LetoönÌ roËnÌk Reactions Awards byl prvnÌm, kdy byl obor pojiötÏnÌ a zajiötÏnÌ hodnocen takto komplexnÏ. Organiz·to¯i soutÏûe novÏ pouûili upravenou metodiku, kter· nap¯Ìklad zabr·nila ˙ËastnÌk˘m udÏlit preferenËnÌ hlasy vlastnÌ firmÏ Ëi hlasovat opakovanÏ. Luk·ö »Ìûek

AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ PojiötÏnÌ bankovnÌch vklad˘ v Rusku Dva t˝dny opoûdÏn˝ n·vrh z·kona o pojiötÏnÌ soukrom˝ch vklad˘ v bank·ch byl koneËnÏ p¯edloûen ruskÈ vl·dÏ. Z·kon by v p¯ÌpadÏ schv·lenÌ na¯izoval bank·m podÌlet se na pojiötÏnÌ vklad˘ soukrom˝ch osob pro p¯Ìpad ˙padku. Zdroj: Insurance Day, 17. 10. 2002

Zajiöùovny takÈ v »ÌnÏ »Ìnsk˝ ˙¯ad dozoru nad pojiöùovnictvÌm ozn·mil nov· pravidla pro vytv·¯enÌ zajiöùovacÌch spoleËnostÌ. StanovÌ minim·lnÌ z·kladnÌ kapit·l jak pro ûivotnÌ, tak i neûivotnÌ zajiötÏnÌ. Aby mohla spoleËnost zaËÌt podnik·nÌ v oblasti ûivotnÌho nebo neûivotnÌho zajiötÏnÌ v »ÌnÏ, jejÌ minim·lnÌ z·kladnÌ kapit·l musÌ Ëinit 24 mil. USD. SpoleËnost, kter· by chtÏla podnikat souËasnÏ v ûivotnÌm i neûivotnÌm zajiötÏnÌ, musÌ prok·zat z·kladnÌ kapit·l nejmÈnÏ 36 mil. USD. (OM) Zdroj: Insurance Day, 14. 10. 2002


SoudnÌ ¯ÌzenÌ o plnÏnÌ z pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla JUDr. Magdalena Wawerkov·, »esk· pojiöùovna a. s., Mgr. Ing. Pavel Hor·k, soudce

Z

·kon Ë. 168/1999 Sb., kter˝ nabyl ˙Ëinnosti v plnÈm rozsahu dne 1. 1. 2000, nahradil poslednÌ platnou pr·vnÌ ˙pravu pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla obsaûenou ve vyhl·öce Ë. 492/1991 Sb. Je logickÈ, ûe nejprve doch·zelo ke zjiöùov·nÌ smyslu povinnÏ-smluvnÌho pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla a k vysvÏtlov·nÌ nejasnÈho v˝znamu z·kona r˘zn˝mi zainteresovan˝mi subjekty. P¯Ìkladem jsou metodickÈ pokyny Ëi doporuËenÌ »eskÈ kancel·¯e pojistitel˘. AËkoli je t¯eba soudnÌm spor˘m p¯edch·zet, Ñst·le existuje zbyteËnÏ mnoho p¯Ìpad˘, kde pojiöùovny volÌ ve vztahu k poökozenÈmu (ale i k pojiötÏnÈmu ñ pozn. autor˘) pasivnÌ p¯Ìstup, vych·zejÌcÌ z ryze pr·vnÌ anal˝zy d˘kaznÌho b¯emene a nerespektujÌcÌ ani komerËnÌ souvislosti ani fakt, ûe pojiötÏnÌ je sluûba 1ì. Jakkoli je z¯ejmÈ, ûe soudnÌ ¯ÌzenÌ Ëasto p¯in·öÌ zv˝öenÌ n·klad˘, jakoû i dalöÌ neû·doucÌ d˘sledky, nelze je eliminovat. SoudnÌ interpretace, kter· by mÏla rozhodov·nÌm spor˘ odstraÚovat nÏkterÈ nejasnosti tohoto pr·vnÌho p¯edpisu, zaËÌn· b˝t aktu·lnÌ aû nynÌ. Chceme se vÏnovat podrobnÏji alespoÚ nÏkter˝m ot·zk·m, spojen˝m se soudnÌm ¯ÌzenÌm veden˝m v souvislosti se z·konem Ë.168/ 1999 Sb. zejmÈna proto, ûe je s tÌmto ¯ÌzenÌm spjata spousta nejasnostÌ a ot·zek dan˝ch p¯edevöÌm nedostatkem judikatury. Z·kladnÌ ot·zky P¯edmÏtem naöeho z·jmu je soudnÌ ¯ÌzenÌ, vych·zejÌcÌ z pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidel. Jde o p¯Ìpady ökody zp˘sobenÈ poökozenÈmu subjektu provozem vozidla jakoûto jevem, kter˝ je za splnÏnÌ dalöÌch podmÌnek p¯edpokladem vzniku povinnosti pojistitele plnit. Neposkytne-li pojistitel z nejr˘znÏjöÌch d˘vod˘ plnÏnÌ z titulu pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla, p¯ich·zÌ na ¯adu ¯eöenÌ soudnÌ cestou. POJISTNÝ OBZOR • 11/2002

PokusÌme se nalÈzt odpovÏÔ na nÏkterÈ z mnoha ot·zek, kterÈ se objevovaly dosud v rovinÏ teoretickÈ, nynÌ se vöak objevujÌ jiû i v soudnÌ praxi, nap¯.: ñ zda m˘ûe b˝t v p¯ÌpadnÈm sporu, kde poökozen˝ ûaluje, pasivnÏ legitimov·n ök˘dce, pojistitel, p¯ÌpadnÏ oba; ñ zda mohou ohlednÏ tÈhoû jevu probÌhat ¯ÌzenÌ u dvou p¯Ìsluön˝ch soud˘, tzn. p¯ed vÏcnÏ a mÌstnÏ p¯Ìsluön˝m soudem ök˘dce a p¯ed jin˝m soudem, soudem p¯Ìsluön˝m pojistiteli; ñ zda p¯ich·zÌ v ˙vahu p¯ek·ûka litispendence pop¯. rei iudicatae; ñ kterÈ z rozhodnutÌ je exekuËnÌm titulem; ñ zda na stranÏ ûalovan˝ch pojistitele a ök˘dce p˘jde o dluûnickou solidaritu. P¯Ìm˝ n·rok poökozenÈho jako hmotnÏ-pr·vnÌ z·vazek 1. ⁄vodnÌ pozn·mky ObËansk˝ z·konÌk v ß 823 stanovÌ: ÑN·hradu platÌ pojistitel poökozenÈmu, poökozen˝ vöak pr·vo na plnÏnÌ proti pojistiteli nem·, nestanovÌ-li zvl·ötnÌ p¯edpisy jinakì. Zvl·ötnÌm p¯edpisem zcela z·sadnÌho v˝znamu je pr·vÏ z·kon Ë. 168/ 1999 Sb., kter˝ v ß 9 odst. 1 stanovÌ: ÑPoökozen˝ m· pr·vo uplatnit sv˘j n·rok na plnÏnÌ podle ß 6 u p¯ÌsluönÈho pojistitele nebo u Kancel·¯e, jedn·-li se o n·rok na plnÏnÌ z garanËnÌho fondu podle ß 24ì. P¯Ìm˝ n·rok poökozenÈho na plnÏnÌ v˘Ëi pojistiteli je v˝znamn˝m pr·vnÌm institutem, kter˝ vytv·¯Ì protipÛl institutu pr·va pojiötÏnÈho podle ß 6 z·kona Ë. 168/99 Sb. o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla. UvedenÈ ustanovenÌ zakl·d· pr·vo pojiötÏnÈho na to, aby za nÏho pojistitel Ñnahradil v rozsahu a ve v˝öi podle zvl·ötnÌho pr·vnÌho p¯edpisu poökozen˝m uplatnÏnÈ a prok·zanÈ n·roky na n·hradu ökodyì. 2. Pr·vnÌ povaha smlouvy o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla

Z pojistnÈ smlouvy o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla, kter· je vûdy smlouvou blÌûÌcÌ se svou podstatou smlouvÏ ve prospÏch t¯etÌ osoby (smlouvou ve prospÏch t¯etÌho sui generis), m· pojistnÌk pr·vo, aby pojistitel za podmÌnek stanoven˝ch v ß 9 odst. 1 z·kona Ë.168/ 1999 Sb. poökozenÈmu (projevÌ-li se smlouvou ve sv˘j prospÏch souhlas a uplatnÌ-li toto svÈ pr·vo), poskytl plnÏnÌ podle ß 6 citovanÈho z·kona. V praxi je souhlas poökozenÈho ve smyslu ß 50 obË. z·konÌku projevov·n dodateËnÏ a to mlËky, souËasnÏ s uplatnÏnÌm pr·va na pojistnÈ plnÏnÌ (srov. ß 794 odst. 2 obË. z·konÌku)2. 3. PlnÏnÌ z pojiötÏnÌ versus n·hrada ökody Za p¯edpokladu, ûe se pojiötÏnÌ na ökodnou ud·lost (jako fyzik·lnÏ-biologick˝ jev) vztahuje, m· poökozen˝ pr·vo na plnÏnÌ proti p¯ÌsluönÈmu pojistiteli, resp. »eskÈ kancel·¯i pojistitel˘, jde-li o n·rok na plnÏnÌ z garanËnÌho fondu. PlnÏnÌ, kterÈ pojistitel, resp. »esk· kancel·¯ pojistitel˘ podle z·kona Ë. 168/99 Sb. poökozenÈmu vypl·cÌ, nenÌ n·hradou ökody. P¯edstavuje pojistnÈ plnÏnÌ, na nÏû poökozenÈmu vzniklo pr·vo podle z·kona Ë. 168/99 Sb. JednÌm z p¯edpoklad˘ vzniku tohoto pr·va na pojistnÈ plnÏnÌ je odpovÏdnost za ökodu na stranÏ pojiötÏnÈho. ProcesnÌ postavenÌ poökozenÈho p¯i p¯ÌmÈm n·roku 1. JednacÌ moûnost nebo aktivnÌ legitimace Z·kladnÌ problÈm spat¯uje soudnÌ praxe v odpovÏdi na ot·zku, zda je p¯Ìm˝ n·rok poökozenÈho na pojistnÈ plnÏnÌ proti pojistiteli nebo proti »KP pouze tzv. jednacÌ

moûnostÌ nebo zda jde o aktivnÌ legitimaci poökozenÈho. Zda tedy p¯Ìm˝ n·rok platÌ jak pro mimosoudnÌ vy¯izov·nÌ jeho n·rok˘, tak i pro soudnÌ ¯ÌzenÌ. Jinak ¯eËeno, ot·zka znÌ, zda ß 9 z·kona Ë. 168/99 Sb. upravuje toliko ÑjednacÌì moûnost poökozenÈho s pojistitelem o plnÏnÌ Ëi jde-li o z·vazkovou povinnost pojistitele plnit a tedy o jeho p¯Ìpadnou pasivnÌ legitimaci. DomnÌv·me se, ûe p˘jde o druhou moûnost. K tomuto z·vÏru lze dospÏt jednak logick˝m v˝kladem onoho ustanovenÌ, jednak aplikacÌ m·la existujÌcÌ judikatury v tÈto vÏci. Obdobn˝ problÈm ¯eöÌ nap¯. rozhodnutÌ NejvyööÌho soudu »R, Ë.j. 25 Cdo 1094/98ñ56. TÌmto rozsudkem bylo podle d¯ÌvÏjöÌ pr·vnÌ ˙pravy zamÌtnuto dovol·nÌ poökozenÈho, kter˝ se dom·hal plnÏnÌ po pojistiteli proto, ûe neuplatnil vËas n·rok v˘Ëi pojiötÏnÈmu (ök˘dci). NicmÈnÏ dovolacÌ soud v od˘vodnÏnÌ konstatuje: ÑP¯Ìm˝ n·rok poökozenÈho na plnÏnÌ v˘Ëi pojiöùovnÏ, kter˝ jako samostatnÈ pr·vo poökozenÈmu vznik· na z·kladÏ pr·vnÌho p¯edpisu, nem· povahu n·roku na n·hradu ökody, byù je odvozen od pr·vnÌho vztahu mezi pojiöùovnou a pojiötÏn˝m ök˘dcem a pojistitel se takÈ nest·v· osobou odpovÏdnou za ökodu namÌsto ök˘dce. V p¯ÌpadÏ smrti pojiötÏnÈho nebo nebyla-li zjiötÏna osoba odpovÏdn· za ökodu, zakl·d· poökozenÈmu tento zvl·ötnÌ p¯edpis (vyhl. Ë. 492/1991 Sb., pozn. autor˘) v ust. ß 3 odst. 4 a ß 8 odst. 2 poökozenÈmu pr·vo p¯Ìmo proti pojiöùovnÏ uplatnit n·rok, aby mu nahradila ökodu za pojiötÏnÈho, kter˝ je mrtv˝ nebo nezn·m˝. 2. Nez·vislost postavenÌ poökozenÈho na chov·nÌ pojiötÏnÈho a/nebo pojistnÌka SpoleËnÏ pro formu soudnÌho i mimosoudnÌho uplatnÏnÌ a ovÏ¯ov·nÌ od˘vodnÏnosti pr·v poökozenÈho nynÌ platÌ, ûe vznik pr·va poökozenÈho na pojistnÈ plnÏnÌ nenÌ v·z·n na splnÏnÌ ohlaöovacÌ povinnosti pojiötÏn˝m podle ß 8 z·kona Ë. 168/99 Sb. Na rozdÌl od pr·vnÌ ˙pravy, p¯ev·ûnÏ uplatÚovanÈ pro d¯ÌvÏjöÌ z·konnÈ pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu moto-

1

J. Hradec, MoûnÈ cesty dalöÌho v˝voje v pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla, Pojistn˝ obzor 3/2002 2 Podle ß 794 odst. 2 o.z. na pojistnÈ smlouvy uzav¯enÈ ve prospÏch jinÈ osoby se p¯imÏ¯enÏ pouûije ustanovenÌ o smlouvÏ ve prospÏch t¯etÌ osoby (ß 50 o.z.) s tÌm, ûe souhlas jinÈ osoby m˘ûe b˝t d·n i dodateËnÏ p¯i uplatnÏnÌ pr·v vypl˝vajÌcÌch z pojistnÈ ud·losti.

13

rovÈho vozidla nelze v˝platu pojistnÈho plnÏnÌ v·zat na ñ splnÏnÌ oznamovacÌ povinnosti pojiötÏn˝m; ñ zmocnÏnÌ pojistitele k projedn·nÌ ökodnÌ ud·losti s poökozen˝m ze strany pojiötÏnÈho. Pro ˙plnost dod·v·me hypotetickou variantu, ûe ani explicitnÏ projeven˝ nesouhlas pojiötÏnÈho nebo dokonce pojistnÌka, je-li osobou od pojiötÏnÈho odliönou, s tÌm, aby pojistitel poökozenÈmu plnil, by nic na p¯ÌmÈm n·roku poökozenÈho nezmÏnil. SoudnÌ ¯ÌzenÌ 1. Povaha p¯edmÏtu sporu a jejÌ v˝znam SouËasn· pr·vnÌ ˙prava tedy zakl·d· povinnost pojistitele plnit poökozenÈmu p¯Ìmo. V p¯ÌpadÏ soudnÌho sporu m˘ûe b˝t s ohledem na existenci p¯ÌmÈho n·roku poökozenÈho pojistitel pasivnÏ legitimov·n k hlavnÌmu ˙ËastenstvÌ, avöak za p¯edpokladu, ûe jde o soudnÌ spor proti nÏmu veden˝ jako spor o pr·vo na pojistnÈ plnÏnÌ. To nebr·nÌ tomu, aby p¯edmÏtem takovÈho sporu (p¯edmÏtem ¯ÌzenÌ) byla prejudici·lnÌ ot·zka existence odpovÏdnostnÌho z·vazku, tzn. odpovÏdnosti za ökodu a jejÌho rozsahu z hlediska pr·vnÌho z·kladu. 2. ProcesnÌ spoleËenstvÌ V soudnÌ praxi se v poslednÌ dobÏ mnoûÌ spory, kdy jsou ûalov·ni souËasnÏ pojistitel i ök˘dce. Soud musÌ posoudit p¯edpoklady spojenÌ vÏcÌ v jedno ¯ÌzenÌ ve smyslu ß 12 o.s.¯. P¯edpokladem spoleËnÈho ¯ÌzenÌ o vÌce vÏcech je to, ûe vöechny mohou b˝t projedn·v·ny u stejnÈho soudu (zejmÈna z pohledu vÏcnÈ a mÌstnÌ p¯Ìsluönosti), a ûe spolu skutkovÏ souvisÌ nebo se t˝kajÌ t˝chû ˙ËastnÌk˘. D˘vodem je hospod·rnost ¯ÌzenÌ (zejmÈna p¯i dokazov·nÌ)3. V˘Ëi pojistiteli p˘jde o spor o pojistnÈ plnÏnÌ, v˘Ëi osobÏ odpovÌdajÌcÌ za ökodu, p¯esnÏji ¯eËeno v˘Ëi tzv. p¯ÌËinnÈmu subjektu, kter˝ na ökodnÌ ud·losti, resp. na p¯ÌËinnÈm dÏji fakticky (fyzicky) participoval, p˘jde o spor o n·hradu ökody. V z·sadÏ by tedy byl pasivnÏ legitimov·n ve sporu o pojistnÈ plnÏnÌ pojistitel, zatÌmco ve sporu o n·hradu ökody ök˘dce. To je z·roveÚ odpovÏÔ na ot·zku, zda na stranÏ ûalovan˝ch pojistitel˘ a pojiötÏn˝ch p˘jde o procesnÌ spoleËenstvÌ (tzv. subjektivnÌ kumulaci) samostatnÈ nebo nerozluËnÈ podle ß 91 odst. 1, 2 o.s.¯. Pro

14

posouzenÌ, zda se jedn· o samostatnÈ nebo nerozluËnÈ spoleËenstvÌ, je rozhodn· povaha p¯edmÏtu ¯ÌzenÌ vypl˝vajÌcÌ z hmotnÈho pr·va. Tam, kde hmotnÈ pr·vo neumoûÚuje, aby p¯edmÏt ¯ÌzenÌ byl projedn·n samostatnÏ v˘Ëi kaûdÈmu spoleËnÌkovi, jde o nerozluËnÈ spoleËenstvÌ4. Jinak jde o spoleËenstvÌ samostatnÈ. 3. PasivnÌ solidarita Vznik· vöak d·le ot·zka, zda jde na stranÏ ûalovan˝ch o dluûnickou solidaritu ve smyslu ß 511 obË. z·konÌku5. DomnÌv·me se, ûe nikoli. Povaha z·vazk˘ je u odpovÏdnosti a u pojiötÏnÌ jin·. OdpovÏdnost vznik· v d˘sledku poruöenÌ urËitÈ povinnosti Ëi na z·kladÏ protipr·vnÌho stavu. PojiötÏnÌ oproti tomu je pojmovÏ sluûbou. Jde o dva odliönÈ z·vazky. LiöÌ se nejen sv˝mi stranami (tj. ˙ËastnÌky, subjekty) na stranÏ dluûnÌka, ale i co do parametr˘ velikosti z·vazk˘, nehledÏ k r˘zn˝m podmÌnk·m ˙spÏönosti uplatnÏnÌ (tzv. podmÌnk·m od˘vodnÏnosti aktivace tÏchto z·vazk˘). RovnÏû na stranÏ ûalovan˝ch nem˘ûe bez dalöÌho dojÌt k d˘sledk˘m p¯edpokl·dan˝m v ß 511 odst. 3 obËanskÈho z·konÌku6. To v p¯edpokl·danÈm p¯ÌpadÏ vede k z·vÏru, ûe pokud by soud shledal ûalobnÌ n·rok d˘vodn˝ a ûalobÏ vyhovÏl, mohli by b˝t tedy z¯ejmÏ k zaplacenÌ urËitÈ Ë·stky odsouzeni oba ˙ËastnÌci s tÌm, ûe soud by mohl vyslovit, ûe plnÏnÌm jednoho ze ûalovan˝ch zanik· v tomto rozsahu povinnost druhÈho plnit. Tato situace m˘ûe re·lnÏ nastat. Potom by vöak po splnÏnÌ povinnosti buÔ ök˘dcem, nebo pojistitelem druh˝ z nich nebyl povinen (ani opr·vnÏn) plnit. älo by o p¯Ìpad, kdy p¯ÌpadnÈ exekuËnÌ ¯ÌzenÌ proti nÏmu by mÏlo b˝t zastaveno. Pokud bude ûalov·n toliko pojistitel o pojistnÈ plnÏnÌ, je z¯ejmÏ jeho pasivnÌ legitimace moûn·. PojiötÏn˝ nebude hlavnÌm ˙ËastnÌkem sporu na stranÏ pojistitele. V p¯ÌpadÏ, ûe pojiötÏn˝ byl faktick˝m aktÈrem (p¯ÌËinn˝m subjektem) p¯edmÏtnÈ nehody, m˘ûe takov· osoba b˝t slyöena v procesnÌm postavenÌ svÏdka. Jak jsme jiû uvedli, odpovÏdnost za ökodu by v takovÈm p¯ÌpadÏ soud ¯eöil jako prejudici·lnÌ ot·zku. Podle pr·vnÌ ˙pravy ˙ËinnÈ p¯ed z·konem Ë. 168/1999 Sb. musel b˝t prakticky ve vöech tÏchto sporech ûalov·n ök˘dce a pojistitel v ¯ÌzenÌ vystupoval jako vedlejöÌ ˙ËastnÌk majÌcÌ z·jem na v˝sledku sporu podle ß 93 o.s.¯.7 N·hradu ökody potom

pojistitel poskytoval za pojiötÏnÈho (jako sv˘j z·vazek v˘Ëi pojiötÏnÈmu) poökozenÈmu po pr·vnÌ moci rozsudku odsuzujÌcÌho pojiötÏnÈho k zaplacenÌ n·hrady ökody. 4. P¯ek·ûka litispendence Ëi rei iudicatae Nelze ¯Ìci, ûe paralelnÏ probÌhajÌcÌ nebo probÏhnuvöÌ spory by zakl·daly v ¯ÌzenÌ p¯ek·ûku litispendence, pop¯. rei iudicate. P¯ek·ûku litispendence (vÏci zah·jenÈ) upravuje ß 83 o.s.¯., p¯ek·ûku rei iudicatae (vÏci rozsouzenÈ) ß 159 odst. 3 o.s.¯. O stejnou vÏc se jedn· tehdy, jdeli v pozdÏjöÌm ¯ÌzenÌ o tent˝û n·rok8 nebo stav, o nÏmû bylo zah·jeno jinÈ ¯ÌzenÌ a t˝k·-li se stejnÈho p¯edmÏtu ¯ÌzenÌ a t˝chû osob9. Dva probÏhnuvöÌ spory mezi poökozen˝m a pojistitelem, resp. pojiötÏn˝m tak vzhledem k rozdÌlnosti osob jako ˙ËastnÌk˘ nep¯edstavujÌ p¯ek·ûku vÏci rozsouzenÈ Ëi zah·jenÈ. O takovou p¯ek·ûku ¯ÌzenÌ, kter· by musela vÈst k zastavenÌ ¯ÌzenÌ podle ß 104 odst. 1 o.s.¯., by z¯ejmÏ neölo ani v p¯ÌpadÏ, kdy by v jednom sporu nap¯. pojistitel vystupoval jako ûalovan˝ a v jinÈm na stranÏ ûalovanÈho pojiötÏnÈho jako vedlejöÌ ˙ËastnÌk. 5. OdökodÚovacÌ princip platÌ i pro exekuci ze dvou pr·vnÌch titul˘ Jako zajÌmavou vidÌme moûnost, ûe dva spory probÏhnou u r˘zn˝ch p¯Ìsluön˝ch soud˘. ObÏ rozhodnutÌ nabudou pr·vnÌ moci a poökozen˝ by z¯ejmÏ mÏl nynÌ dva exekuË-

nÌ tituly jak proti pojistiteli z jednoho sporu, tak proti ök˘dci z jinÈho. V ¯ÌzenÌ o v˝kon rozhodnutÌ by v p¯ÌpadÏ splnÏnÌ povinnosti jednÌm z povinn˝ch byl v˝kon rozhodnutÌ proti druhÈmu z nich zastaven, a to podle ß 268 odst. 1 pÌsm. g) o.s.¯.10, p¯ÌpadnÏ navrhne-li to opr·vnÏn˝ podle ß 268 odst. 1 pÌsm. c) o.s.¯. Z·vÏrem Snahou autor˘ tohoto Ël·nku bylo nastÌnit moûnÈ odpovÏdi na nÏkterÈ ot·zky spojenÈ se soudnÌm ¯ÌzenÌm o plnÏnÌ z pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu zp˘sobenou provozem vozidla podle z·kona Ë. 168/ 1999 Sb., p¯Ìp. vyvolat urËitou diskusi nad dosud ne¯eöen˝mi ot·zkami spojen˝mi s takov˝m soudnÌm ¯ÌzenÌm. Mezi nejaktu·lnÏjöÌ tÈmata zasluhujÌcÌ zvl·ötnÌ pozornost pat¯Ì podle naöeho n·zoru nap¯Ìklad promlËenÌ pr·va na n·hradu ökody a jeho v˝znam pro p¯Ìm˝ n·rok poökozenÈho. Zd· se, ûe p¯ipravovan· novela z·kona Ë.168/1999 Sb. nezas·hne do st·vajÌcÌ hmotnÏ-pr·vnÌ ˙pravy pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla, p¯iËemû p¯inese dalöÌ posÌlenÌ pozice poökozenÈho, jakoûto slaböÌ strany z·vazku zejmÈna tÌm, ûe rozöÌ¯Ì tzv. komunikaËnÌ z·vazky pojistitele. TÌm vzroste smysl a v˝znam interpretaËnÌho ˙silÌ ve sfÈ¯e teorie, aplikaËnÌ praxe a judikatury, coû povaûujeme za spr·vnou, stabilizujÌcÌ tendenci.

3

Bureö, Dr·pal, Mazanec a kol., ObËansk˝ soudnÌ ¯·d s koment·¯em, C. H. Beck, Praha 2001, s. 289. 4 Bureö, Dr·pal, Mazanec a kol., ObËansk˝ soudnÌ ¯·d s koment·¯em, C. H. Beck, Praha 2001, s. 386. 5 Podle ß 511 odst. 1 o.z. Jestliûe je pr·vnÌm p¯edpisem nebo rozhodnutÌm soudu stanoveno, nebo ˙ËastnÌky dohodnuto, anebo vypl˝v·-li to z povahy plnÏnÌ, ûe vÌce dluûnÌk˘ m· tÈmuû vÏ¯iteli splnit dluh spoleËnÏ a nerozdÌlnÏ, je vÏ¯itel opr·vnÏn poûadovat plnÏnÌ na kterÈmkoli z nich. Jestliûe dluh splnÌ jeden dluûnÌk, povinnost ostatnÌch zanikne. 6 Podle ß 511 odst. 3 vÏta prv· o.z. jestliûe dluûnÌk v rozsahu uplatnÏnÈho n·roku dluh s·m splnil, je opr·vnÏn poûadovat n·hradu na ostatnÌch podle jejich podÌl˘. 7 Ve smyslu ß 93 o.s.¯. jako vedlejöÌ ˙ËastnÌk se m˘ûe na stranÏ ûalovanÈho ök˘dce z˙Ëastnit ¯ÌzenÌ pojistitel jako ten, kdo m· pr·vnÌ z·jem na v˝sledku sporu. Do ¯ÌzenÌ vstoupÌ buÔ z vlastnÌho podnÏtu nebo na v˝zvu nÏkterÈho z ˙ËastnÌk˘ uËinÏnou prost¯ednictvÌm soudu. V ¯ÌzenÌ m· vedlejöÌ ˙ËastnÌk stejn· pr·va a povinnosti jako ˙ËastnÌk. Jedn· vöak toliko s·m za sebe. Jestliûe jeho ˙kony odporujÌ ˙kon˘m ˙ËastnÌka, kterÈho v ¯ÌzenÌ podporuje, posoudÌ je soud po zv·ûenÌ vöech okolnostÌ. 8 T˝miû n·roky rozumÌme z·vazky s identick˝mi definiËnÌmi veliËinami. DefiniËnÌmi veliËinami rozumÌme: ˙ËastnÌky (strany) z·vazku, druh a velikost z·vazku a podmÌnky ˙spÏönÈho uplatnÏnÌ z·vazku. Je z¯ejmÈ, ûe zde o totoûnÈ n·roky nem˘ûe jÌt. 9 VÌce nap¯. Bureö, Dr·pal, Mazanec a kol., ObËansk˝ soudnÌ ¯·d s koment·¯em, C. H. Beck, Praha 2001, s. 265 a n·sl. nebo Winterov·, Alena, ObËansk˝ soudnÌ ¯·d a p¯edpisy souvisejÌcÌ, Linde, Praha 2001, s. 219 a n·sl. 10 Podle ß 268 odst. 1 pÌsm g) o.s.¯. v˝kon rozhodnutÌ bude zastaven, jestliûe po vyd·nÌ rozhodnutÌ zaniklo pr·vo jÌm p¯iznanÈ; bylo-li pr·vo p¯izn·no rozsudkem pro zmeök·nÌ, bude v˝kon rozhodnutÌ zastaven i tehdy, jestliûe pr·vo zaniklo p¯ed vyd·nÌm tohoto rozsudku.


D

ne 16. 6. 2002 v Hotelu Praha byla po¯·d·na velmi zajÌmav· tiskov· konference, a to u p¯Ìleûitosti prezentace nov˝ch systÈm˘ k p¯edch·zenÌ legalizace kraden˝ch motorov˝ch vozidel. P¯itom bylo konstatov·no, ûe kr·deûe motorov˝ch vozidel jsou st·le nejen Ëesk˝m, ale i v˝razn˝m celoevropsk˝m problÈmem. Odcizen· motorov· vozidla, jejich souË·sti, ale takÈ doklady k vozidl˘m jsou nad·le v˝nosnou komoditou tohoto odvÏtvÌ trestnÈ Ëinnosti. Nelichotiv˝m z˘st·v· fakt, ûe cca kaûd˝ch 25 minut je v »R odcizen automobil, coû dennÏ p¯edstavuje 50 aû 70 vozidel, a za rok pak pr˘mÏrnÏ 25 000 odcizen˝ch motorov˝ch vozidel. Pro tisÌce postiûen˝ch to tedy znamen· finanËnÌ ztr·tu, kterou lze odhadnout na pÏt aû osm miliard KË. »·st tÏchto ztr·t nesou samoz¯ejmÏ pojiöùovny. Pr·vÏ pro »eskou republiku je typickÈ, ûe vÏtöÌ Ë·st odcizen˝ch vozidel (50ñ60 %) je velmi rychle po odcizenÌ, jiû s pozmÏnÏn˝mi identifik·tory, znovu p¯ihlaöov·na do evidence a prod·na. Pokud se k tomuto poËtu p¯idajÌ desetitisÌce neautorizovan˝ch, individu·lnÌch dovoz˘ staröÌch vozidel ze zahraniËÌ, lze vÏ¯it odhadu odbornÌk˘, ûe se na silnicÌch v naöÌ zemi pohybuje aû 500 000 vozidel v minulosti odcizen˝ch, kter· byla prod·na nic netuöÌcÌm obËan˘m spolu s faleön˝mi doklady, nebo doklady Ñprav˝miì, ale padÏlan˝mi identifik·tory odcizen˝ch automobil˘. Stav, kdy kaûd˝ des·t˝ automobil na trhu ojetin pravdÏpodobnÏ poch·zÌ z trestnÈ Ëinnosti, je tÌm alarmujÌcÌm parametrem, kter˝ v˝raznÏ navyöuje poËty skuteËnÏ postiûen˝ch obËan˘, kte¯Ì zakoupili vozidlo v dobrÈ vÌ¯e, ale o svÈ penÌze mohou p¯ijÌt. Z uvedenÈho vypl˝v·, ûe prakticky kaûd˝ obËan, ale i leasingov· spoleËnost, podstupuje p¯i n·kupu staröÌho vozidla znaËnÈ riziko. P¯esto lze konstatovat, ûe jiû existujÌ postupy, technologie a sluûby, s jejichû vyuûitÌm lze staröÌ vozidlo zakoupit jiû bez obav. P¯Ìkladem aktivnÌho boje proti plechovÈ kriminalitÏ jsou aktivity organiz·tora tiskovÈ konference. Ten je dÌky svÈ profesnÌ specializaci a odbornosti zastoupen nejen POJISTNÝ OBZOR • 11/2002

Proti legalizaci odcizen˝ch vozidel v »R JUDr. Pavel Buöta

ve vedenÌ prestiûnÌ mezin·rodnÌ organizace IAATI, ale v roce 1998 se stal ofici·lnÏ, z povÏ¯enÌ MDS »R, gestorem skupiny WG14 a zaËal se tak p¯Ìmo podÌlet na vzniku evropsk˝ch norem pro tzv. pokr·deûovou problematiku. Byla prezentov·na ¯ada aktivit zamÏ¯en˝ch pr·vÏ do oblasti odhalov·nÌ z·vadov˝ch vozidel jeötÏ p¯ed jejich zakoupenÌm, vËetnÏ prezentace postup˘ pro bezpeËn˝ n·kup ojetÈho automobilu. PrvnÌm z p¯edstaven˝ch systÈm˘ je

by, ale i organizace ukazujÌ, ûe aû 28 % automobil˘ provÏ¯en˝ch systÈmem VINTEST vykazuje zn·mky pozmÏnÏnÌ identifik·tor˘, p¯ÌpadnÏ falöov·nÌ doklad˘, ale i dalöÌ spr·vnÌ a registraËnÌ nedostatky. Z v˝öe uveden˝ch fakt vypl˝v·, ûe kaûd˝ motorista by mÏl u staröÌho vozidla vyûadovat od prodejce Ñorigin·lì OSVÃD»ENÕ o provÏ¯enÌ p˘vodnosti identifik·tor˘ vozidla systÈmem VINTEST a jeho autentiËnost si provÏ¯it na INFOLINCE 267 91 3737.

n SystÈm ICARIS n SystÈm VINTEST Jedn· se o z·kladnÌ technologii, kter· je zaloûen· na nedestruktivnÌ, detailnÌ, fyzickÈ expertize, s vyuûitÌm nejmodernÏjöÌ digit·lnÌ diagnostiky, kter· umoûÚuje komplexnÌ provÏ¯enÌ p˘vodnosti identifik·tor˘ vozidla. CÌlem je nejen zjistit a potvrdit p˘vodnost tov·rnÌch ˙daj˘ (VIN, ËÌslo motoru, typov˝ kÛd, apod.), ale takÈ, zda na tÏchto identifik·torech nedoölo k padÏl·nÌ, a d·le, jestli ˙daje obsaûenÈ v dokladech k vozidlu, nap¯. v technickÈm pr˘kazu, odpovÌdajÌ ˙daj˘m na vozidle. Realizaci samotn˝ch VINTESTŸ zajiöùuje v »eskÈ republice jiû 15 plnÏ profesion·lnÌch autorizovan˝ch pracoviöù, s p¯esnÏ dan˝m metodick˝m a technologick˝m postupem. SystÈm VINTEST tak garantuje motorist˘m i organizacÌm 100% z·ruku na p˘vodnost identifik·tor˘ provÏ¯en˝ch vozidel, a tÌm jistotu zakoupenÌ vozidla, kterÈ nepoch·zÌ z trestnÈ Ëinnosti. V˝sledky kontroly vÌce neû tisÌce vozidel v poslednÌch öesti mÏsÌcÌch nejen pro soukromÈ oso-

Nezbytnou souË·stÌ procesu identifikace vozidel je informaËnÌ systÈm ICARIS (Identification CAR Information System). Jedn· se o unik·tnÌ zdroj informacÌ, p¯Ìstupn˝ na sÌti Internet (www.icaris.cebia.cz). S cenn˝mi informacemi pracujÌ vöechna pracoviötÏ VINTEST, ale pr·vÏ nynÌ je systÈm novÏ otev¯en i pro dalöÌ uûivatele ñ profesion·ly i soukromÈ osoby. Nap¯. z·jemce o koupi staröÌho vozidla vyuûije sluûbu ÑPr˘vodceì a ten jej formou logicky ¯azen˝ch krok˘ povede po vybranÈm modelu automobilu a formou textu a fotografiÌ poradÌ na co si d·t pozor, co neopomenout a peËlivÏ zkontrolovat. ObchodnÌ partne¯i tak majÌ moûnost p¯istupovat k jeötÏ detailnÏjöÌm informacÌm a autentickÈ fotodokumentaci. PoprvÈ tak byly v »eskÈ republice zp¯ÌstupnÏny v integrovanÈ podobÏ data a informace o vozidlech pro laickou ve¯ejnost, motoristickÈ odbornÌky, experty v oboru identifikacÌ, pojiöùovacÌ a leasingovÈ spoleËnosti, ale i instituce st·tnÌ spr·vy.

n ACADEMY Problematika identifik·tor˘ vozidel a urËov·nÌ jejich p˘vodnosti je natolik sloûit· a nejednotn·, ûe byl zah·jen v tÏchto dnech provoz specializovanÈho vzdÏl·vacÌho a semin·¯ovÈho centra. P¯ipraven· ökolenÌ jsou zamÏ¯ena na identifikace vozidel, na problematiku identifik·tor˘ automobil˘ podle znaËek jednotliv˝ch v˝robc˘ a obsluhu systÈmu ICARIS. VzdÏl·vacÌ programy jsou urËeny pro pracovnÌky st·tnÌch institucÌ i priv·tnÌch organizacÌ, pojiöùoven, leasingov˝ch spoleËnostÌ i dalöÌ z·jemce. OtevÌrajÌ se rovnÏû kr·tkÈ odpolednÌ kurzy pro soukromÈ osoby ñ motoristy.

n SystÈm PROVIN NedÌlnou souË·stÌ je vyuûÌv·nÌ mezin·rodnÌho informaËnÌho systÈmu OCIS s p¯Ìmou vazbou na provÏ¯ov·nÌ p˘vodu vozidel v zemÌch Evropy, v USA i KanadÏ zvanÈho PROVIN. Po vÌce neû 80 000 provÏ¯enÌ bylo nedoporuËeno k n·kupu, k uzav¯enÌ leasingovÈ smlouvy nebo smlouvy o pojiötÏnÌ vozidla jiû 15 120 vozidel. P¯i pr˘mÏrnÈ cenÏ provÏ¯ovan˝ch automobil˘ cca 150 tisÌc KË uöet¯ili klienti tÌm, ûe neinvestovali do vysoce rizikov˝ch vozidel Ë·stku, kter· jiû p¯ekroËila dvÏ miliardy korun.

n SystÈm EUROVIN Cel˝ projekt uzavÌr· z·kladnÌ prevence kr·deûÌ v podobÏ osvÏdËenÈho bezpeËnostnÌho znaËenÌ skel systÈmem EUROVIN OCIS. V˝znam bezpeËnostnÌho znaËenÌ skel lze doloûit pomÏrem, kdy reprezentativnÌ vzorek odcizen˝ch vozidel v »R vykazuje na 1 odcizenÈ oznaËenÈ vozidlo 24 vozidel neoznaËen˝ch a neregistrovan˝ch v systÈmu OCIS. OchrannÈ znaËenÌ skel tak p¯edstavuje snÌûenÌ rizika odcizenÌ o 95 %. Z·vÏrem lze konstatovat, ûe situace na trhu s ojet˝mi vozidly v »eskÈ republice ñ kter· stavÌ bÏûnÈ motoristy, ale i leasingovÈ spoleËnosti a s nimi pojiöùovny, p¯ed znaËnÈ riziko n·kupu, resp. pojiöùÏnÌ kradenÈho vozu ñ jiû nenÌ ne¯eöiteln·.

15

Nov· r·mcov· smlouva o spolupr·ci Dne 24. z·¯Ì t.r. dostala vz·jemn· spolupr·ce mezi MV »R ñ gener·lnÌm ¯editelstvÌm HZS (Gÿ HZS) a »eskou asociacÌ pojiöùoven (»AP) novou z·kladnu a souËasnÏ novÈ impulzy. N·mÏstek ministra vnitra a gener·lnÌ ¯editel HZS genmjr. Miroslav ätÏp·n a prezident »AP Ing. VladimÌr Mr·z podepsali novou R·mcovou smlouvu o spolupr·ci, kterou byla mimo jinÈ zruöena p¯edchozÌ smlouva uzav¯en· dne 13. ledna 1999. ObÏ smluvnÌ strany tÌmto reagovali na nutnost p¯ihlÈdnout ve vz·jemnÈ souËinnosti k nov˝m pr·vnÌm p¯edpis˘m v oblasti poû·rnÌ ochrany, krizovÈho ¯ÌzenÌ apod. a zahrnout do smlouvy takÈ problematiku ochrany obyvatelstva.

R·mcov· smlouva taxativnÏ vymezuje jednotlivÈ oblasti spolupr·ce a ¯eöÌ i souËinnost p¯i poskytov·nÌ informacÌ z oblasti zjiöùov·nÌ p¯ÌËin poû·ru. é·dost pojiöùovny o tyto informace musÌ b˝t pod·na pÌsemnÏ a na formul·¯i, jehoû vzor obÏ strany dohodnou v nejbliûöÌ dobÏ. P¯edpokl·d· se, ûe bude projedn·n konkrÈtnÌ postup pro rok 2003. Smlouva poËÌt· i s tÌm, ûe p¯edmÏt spolupr·ce se m˘ûe rozöÌ¯it. V r·mci setk·nÌ si v˝öe uvedenÌ p¯edstavitelÈ obou institucÌ vymÏnili n·zory na celou ¯adu aktu·lnÌ ot·zek. Jednou z nich byly srpnovÈ povodnÏ v roce 2002. Prezident »AP ing. V. Mr·z vyzvedl profesionalitu a nasazenÌ HZS i dalöÌch sloûek p˘sobÌcÌch v r·mci integrovanÈho z·chrannÈho systÈmu, coû se odrazilo na pozitivnÌm zvl·dnutÌ situace a v menöÌm poËtu lidsk˝ch obÏtÌ oproti povodni v roce 1997 na MoravÏ. ÑProstÏ hasiËi v prvnÌ f·zi uspÏli, vÏ¯Ìm, ûe svÈ povinnosti ve druhÈ f·zi zvl·dnou dob¯e i pojiöùovnyì, ¯ekl ing. Mr·z. (JAM)

V˝roËnÌ zased·nÌ CEA v Lisabonu V Ëervnu 2002 se konalo v Lisabonu v˝roËnÌ zased·nÌ ComitÈ EuropÈen des Assurances (CEA). Dne 20. 6. se uskuteËnilo jedn·nÌ prezidi·lnÌho v˝boru, jedn·nÌ vedoucÌch delegacÌ a porada gener·lnÌch tajemnÌk˘ Ëlensk˝ch asociacÌ. Tyto akce lze ch·pat jako p¯Ìpravu na samotnÈ v˝roËnÌ zased·nÌ, kterÈ pak probÏhlo 21. 2. 2002. Jeho program lze rozdÏlit do nÏkolika skupin. V˝roËnÌ zased·nÌ projednalo zpr·vu o Ëinnosti CEA, schv·lilo ˙ËetnÌ z·vÏrku za rok 2001 a schv·lilo rozpoËet CEA na rok 2003. Byla pod·na rovnÏû informace o lobby aktivit·ch CEA. Tato prvnÌ skupina projedn·van˝ch materi·l˘ s v˝jimkou lobby aktivit se d· oznaËit jako povinn·, tj. musÌ b˝t projedn·na na kaûdÈm v˝roËnÌm zased·nÌ, aby byla zajiötÏna funkËnost tÈto asociace.

16

CEA vöak v Lisabonu vykroËila do budoucnosti. Do takto zamÏ¯enÈ skupiny bod˘ programu lze za¯adit schv·lenÌ nov˝ch Stanov CEA a nov˝ch ÑInternÌch p¯edpis˘ì CEA. P¯ijatÈ ˙pravy tÏchto dokument˘ majÌ za cÌl zpruûnit fungov·nÌ CEA a p¯esnÏji vymezit roli prezidi·lnÌho v˝boru, gener·lnÌho tajemnÌka, v˝bor˘ CEA a jin˝ch org·n˘. Pokud jde o gener·lnÌho tajemnÌka, tak se stal tÈû v˝konn˝m ¯editelem, coû je d˘leûitÈ zejmÈna smÏrem k sekretari·tu CEA. N·vrhy stanov a internÌch p¯edpis˘ byly p¯ipomÌnkov·ny Ëleny CEA v nÏkolika kolech. SvÈ n·mÏty a stanoviska uplatÚovala i »esk· asociace pojiöùoven. Zased·nÌ byly prezentov·ny strategickÈ cÌle CEA a p¯edloûeny prioritnÌ ˙koly CEA jako celku i jednotliv˝ch v˝bor˘ (v z·sadÏ lze tyto v˝bory srovnat se sekcemi »AP). Z·roveÚ bylo diskutov·no i o p¯Ìnosech CEA. Zased·nÌ uk·zalo, ûe CEA m· podporu n·rodnÌch asociacÌ a v˝znamn˝ch evropsk˝ch pojiöùovacÌch skupin. Jako hostÈ se tohoto jedn·nÌ ˙Ëastnili na pozv·nÌ portugalskÈ asociace pojiöùoven nejvyööÌ p¯edstavitelÈ asi deseti p¯ednÌch pojiöùoven a zajiöùoven. Vr·tÌme-li se ke strategick˝m cÌl˘m, pat¯Ì mezi nÏ zastupov·nÌ z·jm˘ evropsk˝ch pojistitel˘, napom·h·nÌ vz·jemnÈ spolupr·ci mezi Ëlensk˝mi asociacemi a nap¯. i podpora procesu rozöÌ¯enÌ EvropskÈ unie. Tyto glob·lnÌ cÌle byly konkretizov·ny do deseti priorit. Mezi nimi bude mÌt nespornÏ znaËnou d˘leûitost formulov·nÌ jasn˝ch pozic evropsk˝ch pojistitel˘ k n·vrh˘m na dotvo¯enÌ evropskÈho pojistnÈho trhu. Jeden n·zor, zmÌnÏn˝ v poziËnÌm dokumentu CEA, je ˙ËelnÈ zv˝raznit. T˝k· se v˝voje regulatornÌho prost¯edÌ, kterÈ musÌ b˝t vÌce ˙ËinnÈ a n·kladovÏ efektivnÌ. Je nutnÈ se vyhnout byrokracii, zejmÈna ve vztahu k mal˝m pojiöùovn·m, jeû nehodlajÌ p˘sobit na evropskÈm trhu. Bylo konstatov·no, ûe st·vajÌcÌ legislativa vedla k p¯emÌ¯e p¯edpis˘, k duplicit·m apod. CEA zast·v· takÈ nap¯. i stanovisko, ûe nov· legislativa by nemÏla up¯ednostÚovat û·dn˝ distribuËnÌ kan·l (nap¯. Internet) proti tradiËnÌm distribuËnÌm kan·l˘m. Pokud jde o Ëlenskou z·kladnu, p¯ijalo zased·nÌ za p¯idruûenÈho Ëlena Chorvatskou kancel·¯ pojiöùoven (Hrvatski ured za asiguranje), takûe celkem m· jiû 30 Ëlen˘ vËetnÏ p¯idruûen˝ch. Zased·nÌ CEA bylo velmi kvalitnÏ p¯ipraveno. Prok·zalo, ûe CEA m· schopnost formulovat cÌle evropsk˝ch pojistitel˘ a prosazovat je. (JAM)

V˝sledky pojiöùoven za 9 mÏsÌc˘ roku 2002 »esk· asociace pojiöùoven (»AP) shrom·ûdila p¯edbÏûnÈ ˙daje o p¯edepsanÈm pojistnÈm sv˝ch 31 Ëlen˘ za 9 mÏsÌc˘ tohoto roku podle stavu k 16. 10. 2002. SouhrnnÈ v˝sledky potvrzujÌ, ûe pojistn˝ trh si udrûuje solidnÌ dynamiku r˘stu. P¯edepsanÈ pojistnÈ celkem se zv˝öilo za obdobÌ 1ñ9/2002 ve srovn·nÌ se stejn˝m obdobÌm p¯edchozÌho roku o 11,3 % a dos·hlo v˝öe 67,6 mld. KË. P¯Ìr˘stek tohoto ukazatele v roce 2001 Ëinil 14,4 %. U neûivotnÌho pojiötÏnÌ byl n·r˘st p¯edepsanÈho pojistnÈho niûöÌ, a to 8,9 %. V hodnotÏ to p¯edstavovalo 43,0 mld. KË. P¯edepsanÈ pojistnÈ u ûivotnÌho pojiötÏnÌ Ëinilo 24,6 mld. KË, coû p¯edstavuje zv˝öenÌ oproti stejnÈmu obdobÌ roku 2001 o 15,6 %. V˝sledky Ëlen˘ »AP P¯edepsanÈ pojistnÈ celkem ûivotnÌ neûivotnÌ

2001 79,1 28,6 50,5

Index 01/00 114,4 125,4 108,0

1 ñ 9/02 67,6 24,6 43,0

Index* 111,3 115,6 108,9

*Index = 1 ñ 9/2002 ku 1 ñ 9/2001

(TiskovÈ sdÏlenÌ »AP z 22. 10. 2002) POJISTNÝ OBZOR • 11/2002

Shrom·ûdÏnÌ Asociace pojiöùovacÌch agent˘ »R Dne 2. 10. 2002 se konalo shrom·ûdÏnÌ Ëlen˘ Asociace pojiöùovacÌch agent˘ »R (APA »R). Na jeho dopolednÌ ve¯ejnou Ë·st, byli pozv·ni p¯edsedou p¯edstavenstva APA, panem Emilem Moravcem, z·stupci »eskÈ asociace pojiöùoven (»AP). JejÌ delegaci tvo¯ili gener·lnÌ tajemnÌk Ing. Jaroslav MesrömÌd, p¯edsedkynÏ sekce obchodu a marketingu panÌ V·clava äkopkov· a tajemnÌk sekce PR PhDr. Jan K·brt. Z·stupci »AP sezn·mili Ëleny APA s posl·nÌm a ËinnostÌ »AP, se zmÏnami, kterÈ p¯inese p¯ipravovan˝ z·kon o pojiöùovacÌch zprost¯edkovatelÌch a samostatn˝ch likvid·torech pojistn˝ch ud·lostÌ a se zkuöenostmi p¯i aplikaci Kodexu etiky v pojiöùovnictvÌ. VystoupenÌ »AP bylo doprov·zeno Ëetn˝mi dotazy a velmi ûivou diskuzÌ k dan˝m tÈmat˘m. Spont·nnÌ z·jem Ëlen˘ APA je p¯Ìslibem dalöÌ spolupr·ce obou asociacÌ v oblasti vz·jemnÈ v˝mÏny informacÌ. Asociace pojiöùovacÌch agent˘ »R vznikla v r. 1999 jako sdruûenÌ v˝hradnÌch obchodnÌch z·stupc˘ »S ñ éivnostenskÈ pojiöùovny, a.s. V souËasnÈ dobÏ uskuteËnÏn· zmÏna stanov otev¯ela moûnost ËlenstvÌ i pojiöùovacÌm agent˘m ostatnÌch pojiöùoven. Posl·nÌm tÈto asociace je vz·jemn· podpora p¯i jedn·nÌ s vedenÌm pojiöùoven, odbornÈ vzdÏl·v·nÌ, zajiöùov·nÌ pot¯eb Ëlen˘ a ochrana z·jm˘ Ëlen˘. V dobÏ setk·nÌ mÏla 33 Ëlen˘. (JK)

Konference GrECo International GrECo International s.r.o., jeden z v˝znamn˝ch pojiöùovacÌch maklÈ¯˘ na ËeskÈm trhu, uspo¯·dal 10. ¯Ìjna t.r., v r·mci oslav 10. v˝roËÌ svÈho p˘sobenÌ v »eskÈ republice, t¯etÌ roËnÌk odbornÈ konference, tentokr·t na tÈma PojiötÏnÌ a zajiötÏnÌ pro Ëesk˝ trh v d˘sledku velk˝ch ökodnÌch ud·lostÌ. Na konferenci p¯ijali pozv·nÌ ¯editelÈ a vedoucÌ pracovnÌci vöech v˝znamn˝ch klient˘ GrECo International s.r.o. a ¯editelÈ a z·stupci vedenÌ velk˝ch pojiöùovacÌch ˙stav˘, p˘sobÌcÌch na ËeskÈm trhu. GrECo International s.r.o. je dce¯inou spoleËnostÌ rakouskÈ GrECo International AG a Ëlenem mezin·rodnÌho pojiöùovacÌho holdingu EOS RISQ, p·tÈho nejvÏtöÌho svÏtovÈho pojiöùovacÌho maklÈ¯e. Konferenci ¯Ìdil jednatel spoleËnosti Ing. Pavel Moudr˝, refer·ty p¯ednesli Paul J. Van Coillie, ¯editel zajiötÏnÌ belgickÈ J. Van Breda & Co. Reinsurance (takÈ Ëlen EOS RISQ) a Ing. ZdenÏk VoharËÌk, region·lnÌ ¯editel GrECo International s.r.o. CÌlem bylo sezn·mit auditorium se souËasnou situacÌ v zajiötÏnÌ na mezin·rodnÌm trhu i na trhu v »eskÈ republice, neboù ceny pojiötÏnÌ a rozsah poskytovan˝ch sluûeb se odvÌjejÌ od politiky, kterou zvolÌ pr·vÏ nejvÏtöÌ svÏtovÈ zajistitelskÈ spoleËnosti. (PM)

Po Praze m· Benfield Greig poboËku i v BratislavÏ Zajistn˝ broker Benfield Greig m· od z·¯Ì poboËku takÈ na Slovensku. Ofici·lnÌ zah·jenÌ provozu bratislavskÈ kancel·¯e se ˙Ëastnili jak z·stupci slovensk˝ch pojiöùoven, tak hostÈ z ¯ad zahraniËnÌch zajistitel˘. VeËer v p¯ÌjemnÈm prost¯edÌ slovenskÈho N·rodnÌho divadla uvedl v˝konn˝ ¯editel spoleËnosti Benfield Group David Spiller. SlavnostnÌ start Benfieldu Bratislava 24. z·¯Ì mÏl o den pozdÏji jeötÏ pokraËov·nÌ. NavazujÌcÌ st¯edeËnÌ konference, kterou jiû odbornÌci z oboru pojiötÏnÌ znajÌ pod oznaËenÌm BG Day, se v hotelu Carlton z˙Ëastnilo na 80 host˘. SÈrii p¯edn·öek zah·jil Jean-Yves Nouy z Pa¯Ìûe. P¯ÌtomnÈ zaujal pozmÏnÏn˝m p¯Ìstupem ke konstrukci katastrofickÈho zajiötÏnÌ, kde se zajistnÈ plnÏnÌ pojiöùovnÏ odvÌjÌ prim·rnÏ od p¯edem definovan˝ch inPOJISTNÝ OBZOR • 11/2002

dex˘ vyjad¯ujÌcÌch nap¯. sÌlu vÏtru nebo ˙hrn sr·ûek namÏ¯en˝ch v p¯edem definovan˝ch mÏrn˝ch stanicÌch. Ve druhÈm p¯ÌspÏvku rozebral Jonathon Gascoigne z lond˝nskÈ centr·ly Benfieldu p¯ÌËiny i d˘sledky letoönÌch srpnov˝ch z·plav. ⁄ËastnÌk˘m akce popsal pr·ce na rozs·hlÈm povodÚovÈm modelu jak pro »eskou republiku, tak i pro Slovensko, pomocÌ nÏhoû budou moci pojiöùovny i zajistitelÈ odhadovat scÈn·¯e maxim·lnÌch moûn˝ch z·plavov˝ch ökod. Christopher Klein z oddÏlenÌ BG ReMetrics na z·vÏr pohovo¯il o technik·ch, kterÈ by mÏly pojiöùovny uplatÚovat p¯i umisùov·nÌ zajiötÏnÌ. Upozornil, ûe ani vysok˝ rating zajistitele p¯idÏlen˝ renomovan˝mi agenturami by nemÏl b˝t d˘vodem k neruöenÈmu klidu öÈf˘ zajistn˝ch oddÏlenÌ. V dneönÌm turbulentnÌm prost¯edÌ totiû ani vysok˝ rating pozdÏjöÌ plnÏnÌ pojiöùovnÏ zajistit nemusÌ. Chris Klein vysvÏtlil, jak˝m zp˘sobem pracujÌ analytici Benfield Greig, tj. nap¯Ìklad, ûe kritÈria, kter· zkoumajÌ, jsou uöita na mÌru pr·vÏ zajiöùovn·m (t˝m se nezab˝v· hodnocenÌm jin˝ch finanËnÌch institucÌ), v˝bÏr kritÈriÌ je öiröÌ neû u ratingov˝ch agentur a celkovÈ hodnocenÌ je v˝raznÏ konzervativnÏjöÌ. DÌky tomuto p¯Ìstupu byl Benfield Grieg jiû nÏkolikr·t schopen odhalit nenad·lÈ Ñp·dyì zajiöùovacÌch ˙stav˘ p¯edem a varovat tak svÈ klienty vËas. Luk·ö »Ìûek

Setk·nÌ v KuËiödorfskÈ dolinÏ Pravideln· kaûdoroËnÌ setk·nÌ Ëlen˘ redakËnÌch rad Ëasopis˘ Pojistn˝ obzor (vyd·v· »esk· asociace pojiöùoven) a PoistnÈ rozhæady (vydavatelem je Slovensk· asoci·cia poisùovnÌ) a p¯izvan˝ch host˘ jsou tematicky i prakticky p¯ipravov·na tak, aby byla p¯Ìnosn· pro vöechny ˙ËastnÌky. A tento trend se da¯Ì naplÚovat st·le lÈpe.

LetoönÌ setk·nÌ se uskuteËnilo ve dnech 3. a 4. ¯Ìjna v horskÈm hotelu Istota v KuËiödorfskÈ dolinÏ u Pezinku, ve vzdÏl·vacÌm a rekreaËnÌm za¯ÌzenÌ SlovenskÈ pojiöùovny. KromÏ tradiËnÌ v˝mÏny poznatk˘ z pr·ce redakcÌ a redakËnÌch rad mÏli letos ˙ËastnÌci p¯Ìleûitost si vyslechnout, p¯ÌpadnÏ v diskuzi doplnit nebo se vyptat na podrobnosti, p¯ÌspÏvky k problematice medi·lnÌch v˝stup˘ z pojiöùoven v dobÏ katastrof·lnÌch z·plav v »eskÈ i SlovenskÈ republice. Velmi zajÌmav· d·le byla p¯edn·öka ¯editelky SlovenskÈ kancel·¯e pojistitel˘ Ing. L˝die BlaûekovÈ o dopadech z·kona o povinnÈm smluvnÌm pojiötÏnÌ na slovensk˝ pojistn˝ trh (pozn. redakce: Pojistn˝ obzor chyst· rozhovor). Ing. ºuboö Lipan, JUDr. Milan Dar·ö a Ing. RÛbert Zrub·k ñ odbornÌci ze sekce pro boj s pojistn˝mi podvody SAP pohovo¯ili k z·konu o ochranÏ osobnÌch ˙daj˘ a jeho vyuûitÌ v pr·ci pojiöùoven a takÈ k technice prevence a ¯eöenÌ pojistn˝ch podvod˘. Za nejvÏtöÌ p¯Ìnos b˝v· ˙ËastnÌky setk·nÌ povaûov·na p¯Ìleûitost k v˝mÏnÏ informacÌ z r˘zn˝ch tematick˝ch oblastÌ pojiöùovnictvÌ, zejmÈna v tÏch, kde uû lze Ëerpat z praktick˝ch zkuöenostÌ. P¯ipravila Eva Trojanov·

17

V˝roËnÌ zased·nÌ PIA 2002 v Portugalsku Po¯·d·nÌ letoönÌho, v po¯adÌ jiû 49. v˝roËnÌho zased·nÌ asociace vydavatel˘ pojiöùovacÌho tisku v portugalskÈm Lisabonu probÌhalo za ponÏkud v˝znamnÏjöÌch okolnostÌ, neû b˝v· obvyklÈ. Hostitel zased·nÌ, Asociace portugalsk˝ch pojistitel˘ (AssociaÁão Portuguesa de Seguradores ñ APS) si letos p¯ipomÌn· 20. v˝roËÌ svÈho zaloûenÌ. Proto v termÌnu kon·nÌ oslav, ve dnech 19. ñ 21. Ëervna t.r., uspo¯·dala v˝roËnÌ zased·nÌ CEA (Federace n·rodnÌch asociacÌ pojiöùoven evropsk˝ch zemÌ) i v˝roËnÌ zased·nÌ PIA. Deleg·ti zased·nÌ PIA se tak mohli z˙Ëastnit jak p˘ldennÌ otev¯enÈ Ë·sti jedn·nÌ CEA, tak slavnostnÌho otev¯enÌ veletrhu pojiöùovnictvÌ ÑMundo Seguro 2002ì. Setk·nÌ, kter· p¯i tÏchto p¯Ìleûitostech mohli uskuteËnit, a vystoupenÌ odbornÌk˘, kter· vyslechli, byla pro novin·¯e vÌtan˝m obohacenÌm jejich vlastnÌho jedn·nÌ. V˝roËnÌho zased·nÌ PIA se z˙Ëastnilo 20 z·stupc˘ oborov˝ch Ëasopis˘ ze 13 evropsk˝ch zemÌ. Vedle tradiËnÌ v˝mÏny zkuöenostÌ s vyd·v·nÌm pojiöùovacÌho tisku a informacÌ o pojistn˝ch trzÌch jednotliv˝ch zemÌ byla tentokr·t vedena v·ûn· debata o smyslu a posl·nÌ PIA. P¯ÌËinou diskuse byla jist· stagnace aktivit organizace v poslednÌch dvou letech, kterou vöichni pociùovali. Deleg·ti se shodli na pot¯ebÏ silnÈ a aktivnÌ PIA. Z·kladem musÌ b˝t modernÌ stanovy organizace, jejÌ silnÈ a v˝konnÈ vedenÌ a platforma pro pr˘bÏûnou v˝mÏnu informacÌ Ëlen˘. Pro nejbliûöÌ obdobÌ si proto p¯ÌtomnÌ stanovili n·sledujÌcÌ cÌle: ñ novelizovat bezm·la 50 let starÈ stanovy PIA, ñ z¯Ìdit interaktivnÌ internetov˝ port·l PIA, ñ oûivit vz·jemnou e-mailovou komunikaci Ëlen˘, ñ d·le rozvÌjet spolupr·ci s CEA, p¯edevöÌm jeho Communication and Public Relations Committee (CPRC). Zased·nÌ PIA zvolilo novÈho prezidenta a viceprezidenta. Prezidentem se stal dosavadnÌ viceprezident Dr. Willem Vreeswijk, öÈfredaktor nizozemskÈho Ëasopisu Weekblad voor financiele dienstverleners, viceprezidentkou panÌ Koralia Tsagaratou, öÈfredaktorka ¯eckÈho Ëasopisu Asfalistiki Agora Magazine. Nov˝m Ëlenem PIA se stal mlad˝ öv˝carsk˝ Ëasopis HAVE (Haftlung und Versicherung), specializovan˝ na pojistnÈ pr·vo. Tak jako kaûdoroËnÏ, i letos doprov·zel v˝roËnÌ zased·nÌ PIA bohat˝ pracovnÌ program. KromÏ jiû zmÌnÏnÈ ˙Ëasti na jedn·nÌ CEA a n·vötÏvy veletrhu pojiöùovnictvÌ bylo v˝znamnÈ p¯edevöÌm setk·nÌ s p¯edstaviteli portugalskÈho dozorovÈho org·nu. Tento org·n je z¯Ìzen st·tem (form·lnÏ p˘sobÌ pod Ministerstvem financÌ), avöak jeho provoz je financov·n z p¯ÌspÏvk˘ subjekt˘, kterÈ dozoruje, konkrÈtnÏ pojiöùoven, zprost¯edkovatel˘ a penzijnÌch fond˘. Tento fakt se promÌt· do velmi ˙zkÈ spolupr·ce tohoto org·nu s APS, do silnÈho postavenÌ, kterÈ tato asociace na mÌstnÌm pojistnÈm trhu m· a ve svÈm d˘sledku p¯ispÌv· i ke znaËnÈ mÌ¯e samoregulace portugalskÈho pojiöùovacÌho pr˘myslu. ZajÌmavÈ informace o priorit·ch, kterÈ CEA prosazuje p¯i obhajov·nÌ z·jm˘ pojiöùovnictvÌ v p¯Ìsluön˝ch org·nech EvropskÈ unie, p¯ineslo setk·nÌ s Christianem Pierottim, nov˝m pracovnÌkem sekretari·tu CEA, kter˝ je zde odpovÏdn˝ za oblast public relations a mezin·rodnÌch vztah˘, p¯edevöÌm pak za koordinaci vztah˘ s Evropsk˝m parlamentem a Evropskou komisÌ. Z aktu·lnÌch tÈmat, kter˝m se v tomto smÏru CEA vÏnuje, lze jmenovat nap¯. ot·zky image pojiöùovnictvÌ po 11. z·¯Ì 2001 Ëi problematiku provozov·nÌ zamÏstnavatelsk˝ch penzijnÌch fond˘ u nadn·rodnÌch spoleËnostÌ. PracovnÌ doprovodn˝ program setk·nÌ PIA obsahoval i n·vötÏvu dvou lÌdr˘ portugalskÈho pojistnÈho trhu ñ finanËnÌ skupiny Seguros e Pensˆes (v˝znamn˝m akcion·¯em SeP je Eureco) a pojiöùovny Lusitania. Zvl·ötÏ zajÌmav· byla exkurze v modernÌch, na ÑzelenÈ louceì vybudovan˝ch, provozech dvou dce¯in˝ch spoleËnostÌ SeP. PrvnÌ z nich, spoleËnost Seguro Directo, se specializuje na p¯Ìm˝ prodej a likvidaci po-

18

jistn˝ch ud·lostÌ v kasku, MTPL a pojiötÏnÌ dom·cnosti prost¯ednictvÌm telefonu a internetu. O jejÌ ˙spÏönosti svÏdËÌ i to, ûe za öest let od svÈho startu zÌskala ve svÈm segmentu 69 % trhu. Druhou je Auto Gere, specializujÌcÌ se na likvidaci pojistn˝ch ud·lostÌ v†pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel a zabezpeËov·nÌ souvisejÌcÌch asistenËnÌch sluûeb (odtah, n·hradnÌ vozidlo, oprava atd.). Pracuje pro pÏt pojiöùoven a jejÌ dobrÈ v˝sledky dokumentuje i to, ûe ve spolupr·ci se skupinou Eureco p¯ipravuje pilotnÌ projekty pro Nizozemsko a Polsko. Doprovodn˝ program umoûnil z·stupc˘m PIA konkretizovat si p¯edstavu o portugalskÈm pojiöùovacÌm trhu. ObecnÏ lze ¯Ìci, ûe jde o trh s dlouholetou tradicÌ, kter˝ se v poslednÌch dvaceti letech velmi dynamicky rozvÌjÌ, modernizuje a otevÌr· pracovnÌ p¯Ìleûitosti pro mladou generaci odbornÌk˘. Patrn˝ je zde vliv ËlenstvÌ v EU i demokratizace spoleËensk˝ch podmÌnek po roce 1976. LetoönÌ v˝roËnÌ zased·nÌ PIA mÏlo nabit˝ pracovnÌ program i slavnostnÌ r·z. Jeho ˙ËastnÌci si p¯islÌbili mnohem aktivnÏjöÌ vz·jemnou spolupr·ci v obdobÌ mezi zased·nÌmi. Na p¯ÌötÌm zased·nÌ, kterÈ se kon· v italskÈm Terstu bude p¯Ìleûitost posoudit, jak sv˝m p¯edsevzetÌm dost·li. PhDr. Jan K·brt, tajemnÌk sekce PRI »AP z·stupce PojistnÈho obzoru v PIA

V Praze zasedala Bernsk· unie P¯i p¯Ìleûitosti v˝roËnÌho zased·nÌ BernskÈ unie, konanÈho v Praze ve dnech 14. ñ 18. ¯Ìjna 2002, uspo¯·dala Mezin·rodnÌ unie ˙vÏrov˝ch a investiËnÌch pojistitel˘ (Bernsk· unie) spolu s ExportnÌ garanËnÌ a pojiöùovacÌ spoleËnostÌ, a.s., (EGAP) tiskovou konferenci, na kterÈ prezident BernskÈ unie pan Vivian Brown informoval novin·¯e o historii unie a o pr˘bÏhu zased·nÌ. Bernsk· unie byla zaloûena v roce 1934 Ëty¯mi Ëleny z Francie, It·lie, äpanÏlska a VelkÈ Brit·nie. NynÌ m· Bernsk· unie 51 Ëlen˘ ze 42 zemÌ svÏta (EGAP je rovnÏû Ëlenem). Unie p¯ispÌv· k mezin·rodnÌmu pouûÌv·nÌ zdrav˝ch princip˘ pojiöùov·nÌ v˝voznÌch ˙vÏr˘ a zahraniËnÌch investic. P¯edstavuje rovnÏû v˝znamnÈ fÛrum pro v˝mÏnu informacÌ, zkuöenostÌ a znalostÌ mezi Ëleny. Bernsk· unie a jejÌ ËlenovÈ majÌ v˝znamnou ˙lohu ve svÏtovÈm obchodu ve vztahu k v˝vozu a p¯Ìm˝m zahraniËnÌm investicÌm. Bez aktivnÌho zapojenÌ Ëlen˘ BernskÈ unie by Ëasto nebylo moûnÈ zorganizovat financov·nÌ a ˙vÏry pot¯ebnÈ pro projekty vöech velikostÌ, obzvl·öù v rozvojov˝ch zemÌch. 51 Ëlen˘ BernskÈ unie v loÚskÈm roce pojistilo ˙vÏry v celkovÈ hodnotÏ 472 miliard dolar˘, coû p¯edstavuje meziroËnÌ pokles o Ëty¯i procenta ve srovn·nÌ s rokem 2000. ÑK poklesu dojde s nejvÏtöÌ pravdÏpodobnostÌ i letos, d˘vodem je zejmÈna souËasn· glob·lnÌ nejistota vyvolan· loÚsk˝m teroristick˝m ˙tokem na SpojenÈ st·tyì, ¯ekl na tiskovÈ konferenci pan Brown. PojiötÏnÌ kr·tkodob˝ch obchod˘ se snÌûilo na 395 miliard ze 410 miliard dolar˘ v roce 2000. Investice pojiötÏnÈ Bernskou uniÌ naopak vzrostly na 17 miliard z p¯edchozÌch 13 miliard USD. ÑTo vöak zp˘sobilo p¯edevöÌm zahrnutÌ dvou nov˝ch Ëlensk˝ch institucÌ s velk˝mi objemy v roce 2001ì, vysvÏtlil pan Brown. Na zased·nÌ finanËnÌci jednali o v˝hledech na p¯ÌötÌ rok, nap¯Ìklad o riziku vypl˝vajÌcÌho z krize v ArgentinÏ, nebo o v˝voji v sousednÌ BrazÌlii. ZmÌnili se rovnÏû o dopadu loÚskÈho teroristickÈho ˙toku na USA, p¯edevöÌm v souvislosti pojiötÏnÌ obchod˘ leteck˝ch spoleËnostÌ. Prezident BernskÈ unie pan Brown zd˘raznil i v˝znam fungov·nÌ PraûskÈho klubu, kter˝ sdruûuje novÈ ˙vÏrovÈ pojiöùovny, kterÈ vznikaly od poË·tku 90. let. JednÌm z inici·tor˘ klubu, kter˝ dnes sluËuje 25 pojiöùoven z Evropy, Asie a Afriky, byl i Ëesk˝ EGAP, kter˝ v nÏm m· dominantnÌ postavenÌ. (mh) POJISTNÝ OBZOR • 11/2002

P

ozdrav pat¯Ì ke spoleËensk˝m zvyklostem vöech n·rod˘ svÏta. Proto byl 20. listopad vyhl·öen Mezin·rodnÌm dnem pozdravu. AlespoÚ jedenkr·t v roce se zamysleme nad v˝znamem jeho v˝mÏny mezi p¯·teli, kolegy, zn·m˝mi i nezn·m˝mi. ÑPozdrav ve smyslu slova obecnÈm jest nejprostöÌ, nejobvyklejöÌ a nejrozöÌ¯enÏjöÌ ˙kon spoleËensk˝, jakoûto zevnÌ v˝raz zdvo¯ilosti, pozornosti, p¯·telstvÌ a n·klonnosti, vdÏËnosti, uzn·nÌ a obdivu, poslÈze i pod¯Ìzenosti...ì, napsal v publikaci ÑSpoleËensk˝ katechismusì Dr. Ji¯Ì Guth-Jarkovsk˝. Avöak tvrzenÌ: Ñ...konal se za vöech dob a kon· se na vöech mÌstech, kde se lidÈ setk·vajÌ a ûijÌ spolu, aù tou nebo jinou zp˘sobouì, m· dnes vadu na kr·se. Tato odvÏk· samoz¯ejmost se postupnÏ vytr·cÌ nejen z pracoviöù, chodeb obytn˝ch dom˘, ale nÏkdy i z vlastnÌ dom·cnosti. Kde tomu tak je, mizÌ z·kladnÌ posl·nÌ pozdravu ñ vyj·d¯enÌ ˙cty k druhÈmu. Pozdrav, ust·len˝ projev kontaktu mezi lidmi, je st¯et·vacÌm sign·lem, osobit˝m dialogem, nejvÌce pouûÌvan˝m komunik·tem. P¯ihlaöujeme se jÌm k tradiËnÌmu hum·nnÌmu obyËeji. ZdravÌme, kdyû odch·zÌme, kdyû se vracÌme, kdyû se potk·v·me. Pozdrav zaËÌn· a ukonËuje kaûdÈ setk·nÌ. P¯edch·zÌ oslovenÌ, b˝v· poË·teËnÌm krokem k nav·z·nÌ hluböÌch osobnÌch vztah˘: oblÌbenosti, kamar·dstvÌ, l·sce. Pozdrav pat¯Ì k soci·lnÌmu chov·nÌ. Nem˘ûe n·m uniknout jeho dobromyslnost. P¯ejeme si dobro, od dobrÈho r·na aû po dobrou noc. M· i nejazykovÈ variace: gesto, zam·v·nÌ, pod·nÌ ruky, ˙klon, smeknutÌ klobouku, pohled, objetÌ, polibek. Vöechny jako na oko form·lnÌ, p¯itom majÌ citovÏ bohatÈ repliky. Jedny potÏöÌ, povzbudÌ, jinÈ zap˘sobÌ sv˝m chladem, odmÏ¯enostÌ. Zp˘sob zdravenÌ se historicky mÏnil, avöak nÏkterÈ jeho formy p¯eËkaly vÏky, jako nap¯Ìklad salutov·nÌ nebo stisk ruky. V prvÈm p¯ÌpadÏ to bylo zvednutÌ spuötÏnÈho hledÌ h¯betem ruky rytÌ¯e, kter˝ pohledem chtÏl naposledy pozdravit d·mu p¯ed zapoËetÌm turnaje. V druhÈm p¯ÌpadÏ ölo o d˘kaz, ûe POJISTNÝ OBZOR • 11/2002

Hold pozdravu

doc. Ing. Miroslav Str·nsk˝, CSc.

muû neskr˝v· v ruce pazourek, kter˝m by chtÏl v nest¯eûenÈm okamûiku svÈho spoleËnÌka p¯ipravit o ûivot. PozdÏji se Ñrukypod·nÌì stalo z·konn˝m zpeËetÏnÌm smlouvy. Tak jako slova zastar·vajÌ, ztr·cejÌ se a vznikajÌ dalöÌ, tak je to i s utv·¯enÌm nov˝ch pozdrav˘. I kdyû m˘ûe b˝t rozvern˝, vesel˝, bodr˝ ñ st·le z˘st·v· v·ûnou vÏcÌ. Proto r˘znÈ sebevtipnÏjöÌ n·hraûky neb˝vajÌ vûdy na mÌstÏ. TakÈ vulg·rnÌ znetvo¯enÌ pozdravu, kter˝ pak vyznÌv· jako nad·vka, je spÌöe ur·ûkou neû n·hraûkou. Pozdravit je umÏnÌ. Post¯ehli jste, jak r˘znÏ lidÈ zdravÌ? NÏkte¯Ì pozdravy rozd·vajÌ, jinÌ na nÏ ËekajÌ. Jedni pozdravem d·vajÌ najevo vst¯Ìcnost, pohladÌ, druzÌ svou p¯ezÌravostÌ dovedou rozzlobit. Pozdrav je pro nÏ osobnÌm obtÏûov·nÌm. Mnohdy si nejsme jistÌ, zda zdravÌ nebo majÌ tik. Pozdrav je testem zdvo¯ilosti. NÏkdo v·s nepozdravil? NeodpovÏdÏl v·m na pozdrav? Byl zamyölen˝, zahledÏn˝ do sebe? Nevöimnul si? Vyh˝b· se, p¯edstÌr·, ûe nevidÌ? M· öpatnou n·ladu, do kterÈ se pozdrav nevejde? Nebo mu nÏco p¯elÈtlo p¯es nos? NezdravÌ ˙myslnÏ, jaksi ze z·sady? Je namyölen˝, cÌtÌ se b˝t nad¯azen˝, nev·ûÌ si druh˝ch? V jednÈ firmÏ nejmenovan˝ n·mÏstek ¯editele neodpovÌdal na pozdravy zamÏstnanc˘. Ptali se, co s tÌm? Radu uposlechli. P¯i setk·nÌ ho mÌjeli, jako by nebyl. Aniû o nÏj zavadili pohledem ñ nepozdravili. Kdyû jich ölo vÌce pohro-

madÏ, vesele se spolu bavili. Po nÏjakÈm Ëase se n·mÏstek nechal slyöet: ÑNevöÌmajÌ si mÏ. Nikdo mÏ uû ani nezdravÌ. Jsem odepsan˝. M·m obavy o svÈ mÌsto!ì NezdravÌme jen z oËÌ do oËÌ, pozdravy posÌl·me takÈ pÌsemnÏ, sdÏlujeme je vöemi dostupn˝mi komunikaËnÌmi prost¯edky. Jejich struËnost nemÏnÌ samotn˝ fakt, ûe jsme si na adres·ta vzpomnÏli, vyj·d¯ili tak pozornost a dobr˝ vztah k nÏmu. OpakujÌ se pozdravy typu öùastn˝ nov˝ rok, up¯ÌmnÏ blahop¯eji, srdeËnÏ zdravÌm, vöe nejlepöÌ, p¯ÌjemnÈ sv·tky, vzpomÌn·m, nezapomÌn·m. Vöechny jsou oöumÏlÈ dlouh˝m uûÌv·nÌm a st·l˝m opakov·nÌm, a p¯ece vûdy lidsky zah¯ejÌ. Pat¯Ì k nim ˙¯ednÌ kliöÈ Ñz˘st·v·me s pozdravemì, stejnÏ jako poslednÌ pozdravy na fialov˝ch nebo Ëern˝ch stuh·ch a epitafy na pomnÌcÌch a hrobk·ch. Pozdrav m· odpovÌdat situaci, prost¯edÌ a zvyklostem. V zamÏstn·nÌ se pozdravem p¯ihlaöujeme ke spoleËenstvÌ lidÌ, se kter˝mi pracujeme. Je v˝razem vz·jemnosti, kolegi·lnosti a respektu. V˝jimky v pozdravu jsou na pracoviöti obvyklÈ, neplatÌ zde p¯Ìsn· pravidla. PozdravÌ ten, kdo vstoupÌ, kdo d¯Ìve uvidÌ druhÈho. Jedno pozdravenÌ staËÌ na cel˝ pracovnÌ den. NÏkolikan·sobnÈ by mohlo b˝t vykl·d·no jako vlezlost, p¯ehnan· d˘vÏrnost, p¯emrötÏn· snaha zviditelnit se. Ti, co chtÏjÌ na sebe upozornit, zdravÌ Ëasto a hlasitÏ. Pozdravem se d· ublÌûit. Snadno k tomu dopom˘ûe nevhodn˝ zp˘sob pozdravenÌ. Nedbal˝ a ne-

ochotn˝ pozdrav je ur·ûliv˝. Provokuje n·s, stejnÏ jako kdyû nedostaneme na pozdrav odpovÏÔ, jakou oËek·v·me. N·slednÏ p¯emÌt·me o tom, ËÌm jsme se provinili, co jsme udÏlali. NastalÈ pochybnosti majÌ nep¯Ìzniv˝ vliv na duöevnÌ vyrovnanost, na pohodu. Dovedou ËlovÏka vyvÈst z mÌry, Ñrozhoditì ho na cel˝ den. VÌc neû u pr·ce, je myölenkami nÏkde jinde. U pracovnÌka se projevÌ nesoust¯edÏnost, dopouötÌ se omyl˘ a dÏl· chyby. Pozdravit je sluönost, odpovÏdÏt povinnost. Kdo nedok·ûe pozdravit nebo odpovÏdÏt na pozdrav, projevuje defekt slabocha a zasluhuje vöeobecnÈ odsouzenÌ. Tupouni ñ tak naz˝val pracovnÌk jistÈ pojiöùovny nezdravÌcÌ spolupracovnÌky. Za kr·le tupoun˘ oznaËil toho, ÑkterÈmu jsem r·no podrûel dve¯e a pozdravil ho, a on proplul do budovy bez hnutÌ svalu v jeho mladiËkÈm obliËejiì. SouËasnÏ vyz˝v· ty Ñnorm·lnÌì: ÑNenechme se zdeptat tupouny a s ˙smÏvem se zdravme i nad·le, vûdyù vlÌdnÈ slovo... vûdy potÏöÌ a jde k duhu tÈ naöÌ pojiöùovnyì. Net¯eba dod·vat, ûe nejen tÈ jejich! ZdravÌme i cizÌ lidi. Nezn·mou osobu na ulici, kdyû ji o nÏco û·d·me, nebo se jÌ za nÏco omlouv·me. PozdravÌte-li nÏkoho omylem, nepropadejte hned studu, nic se nestalo pro jedno pozdravenÌ navÌc. ZdravÌ se navz·jem ˙ËastnÌci horsk˝ch t˙r. PlatÌ, ûe prvnÌ zdravÌ ti, kte¯Ì jdou dol˘. I kdyû se na stoupajÌcÌ dÌvajÌ shora, dost·v· se jim dechu a majÌ to lehËÌ neû turistÈ, kte¯Ì se teprve pokouöejÌ o to, co oni majÌ za sebou. Pozdrav na cestu vzh˘ru je v˝razem solidarity, vzpruhou. Forma pozdravu obvykl· u n·s nenÌ formou vöeobecnou. Chyst·te se do ciziny? Seznamte se s tamnÌ zvyklostÌ. Svou znalostÌ pozdravu potÏöÌte domorodce. Jde-li o obchodnÌ jedn·nÌ, naklonÌte si zahraniËnÌ partnera. Pozdrav zrcadlÌ n·ladu, vypovÌd· o charakterov˝ch vlastnostech, o inteligenci lidÌ. Jak si nevöimnout ËlovÏka, kter˝ pozdrav neodbude, vlÌdnÏ se podÌv· do oËÌ, usmÏje se. Pozdrav je pro nÏj tÌm, ËÌm m· b˝t ñ projevem kultivovanÈ osobnosti.

19

POJISTN OBZOR

Recommend Documents