POJISTN OBZOR

POJISTN› OBZOR 10 2004 RO»NÕK LXXXI

Vyd·v·: »esk· asociace pojiöùoven jako odborn˝ mÏsÌËnÌk ËeskÈho pojiöùovnictvÌ. RedakËnÌ rada: Ing. Jana Burdov·, Otokar Cudlman, prof. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mÌstop¯edseda), Jaroslava Faökov·, Tom·ö Fomenko, PhDr. Jan K·brt, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (p¯edseda), Petr Milata, PhDr. Miloö Nov·k, Ing. Eva Rojkov·, Ing. Eva Svobodov·, Ing. Marek VÌch, Ing. Renata Werlikov· äÈfredaktorka: Mgr. Eva Trojanov· Adresa: Telefon: Fax: E-mail:

115 30 Praha 1, Na Po¯ÌËÌ 12 +420 224 875 629, 224 875 613 +420 224 875 625 [email protected] [email protected]

Grafick· ˙prava, sazba, lito: GrafickÈ studio Weber Tisk: Tisk·rna v R·ji, s.r.o., Pardubice ISSN 0032-2393 Rozöi¯uje: distribuËnÌ firma A.L.L. PRODUCTION PodÏbradsk· 24, 190 00 Praha 9. Tel.: +420 234 092 851, fax: +420 234 092 813. Objedn·vky a p¯edplatnÈ na adrese: A.L.L. PRODUCTION, box 732, 111 21 Praha 1, e-mail: [email protected] (nebo www.predplatne.cz). P¯edplatitelÈ ve SlovenskÈ republice si mohou Pojistn˝ obzor objednat u distribuËnÌ firmy L. K. PERMANENT, PP 4, 834 14 Bratislava 34. Telefon: +421 244 453 711, fax: +421 244 373 311 (e-mail: [email protected]). Pod·v·nÌ novinov˝ch z·silek povoleno ÿeditelstvÌm poötovnÌ p¯epravy Praha, Ëj. 1692/94 ze dne 27. 7. 1994; »eskou poötou, s.p. OZSe» ⁄stÌ nad Labem, dne 21. 1. 1998, j.zn.P ñ 330/98. EvidenËnÌ ËÌslo MK »R E 1060. Inzerce: VeökerÈ informace pod· redakce. Nevyû·danÈ rukopisy a fotografie nevracÌme. P¯etisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a p¯i zachov·nÌ autorsk˝ch pr·v. © »esk· asociace pojiöùoven Internet: http://www.cap.cz Cena: 25 KË (30 Sk) »Ìslo bylo p¯ed·no do v˝roby: 20. 9. 2004 Pojistn˝ obzor je Ëlenem Mezin·rodnÌ organizace odbornÈho pojiöùovacÌho tisku.

OBSAH Znamen· rozdÌln˝ tarif ûivotnÌho pojiötÏnÌ pro muûe a ûeny diskriminaci pohlavÌ? (prof. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc.) ........................................................................................ 3 Aktu·lnÌ n·vrhy znÏnÌ Ël. 4 diskutovanÈ smÏrnice Rady o rovnÈm p¯Ìstupu muû˘ a ûen ke zboûÌm a sluûb·m a jejich nabÌdce (Ing. Rudolf Voborsk˝) ...................... 4 Kapit·lov· p¯imÏ¯enost: pojiöùovny hrajÌ na honÏnou (Imrich Lozsi, Monika Hencov·) ..... 5 Solventnost II ñ co Ëek· pojiöùovnictvÌ v nejbliûöÌch letech? (Ing. VladimÌr Pulchart, MBA) .... 6 Z nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ (JUDr. Ji¯ina Kotrbat·) ........................................................... 7 NovÈ p¯Ìstupy k ohlaöov·nÌ dopravnÌch nehod (JUDr. Pavel Buöta) ................................... 7 Potenci·l ûivotnÌho pojiötÏnÌ v »R na pozadÌ statistik CEA (Ing. Rudolf Voborsk˝) .......... 8 Katastrofy v roce 2003 a komerËnÌ pojiötÏnÌ (doc. Ing. Eva Duch·Ëkov·, CSc.) ................. 9 Info z EU: FinanËnÌ sluûby ñ z·vÏreËn· zpr·va expertnÌch skupin (La) ............................. 11 Management likvidace pojistn˝ch ud·lostÌ (KomerËnÌ prezentace) ................................... 11 éivotnÈ poistenie v Slovenskej republike (doc. Ing. Anton Korauö, PhD.) ......................... 12 Pojistn˝ trh v r. 2003 podle ˙daj˘ »AP .............................................................................. 12 Zpr·va »AP o trhu pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu v†»R za rok 2003 ñ 1. Ë·st (Ing. V·clav Zik·n) .............................................................................................................. 13 Info z EU: Belgie ñ novÈ tarify pro zaËÌnajÌcÌ ¯idiËe a seniory (La) .................................... 14 P¯Ìpad z chorvatskÈho ostrova (VladimÌr Fuchs) ................................................................ 14 Pojistn˝ trh nov·Ëk˘ v EU rakousk˝ma oËima: RakouskÈ pojiöùovny na v˝chodÏ jako doma (Ing. Eva Svobodov·) ....................................................................................... 15 Praxe, Spory, Stanoviska: Uöl˝ zisk (JUDr. Jaroslava äulcov·) .......................................... 16 DevÏt velk˝ch katastrof zp˘soben˝ch lidmi v roce 2003 (Michal äkorpil) ........................ 17 Telegraficky (Eva Trojanov·) ................................................................................................ 17 VelkÈ pojistnÈ ud·losti: éelezniËnÌ neötÏstÌ na z·padnÌ dr·ze (Josef Hrubeö) .................... 19

CONTENTS Does the different life assurance tariff for men and women signify gender discrimination? (Jaroslav DaÚhel) Recent draft of the EC directive on equal access of men and women to goods and services and their supply (Rudolf Voborsk˝) Capital adequacy: Insurance companies play touchlast (Imrich Lozsi, Monika Hencov·) Solvency II ñ What is the Czech insurance business going to be like in the coming years? (VladimÌr Pulchar) From among the new legal provisions (Ji¯ina Kotrbat·) New approach to traffic accidents notification (Pavel Buöta) Life assurance potential in the Czech Republic against a background of CEA statistics (Rudolf Voborsk˝) Catastrophes in 2003 and commercial insurance (doc. Ing. Eva Duch·Ëkov·, CSc.) INFO from the EU: Financial services ñ Final report of expert groups (La) Life assurance in the Slovak Republic (Anton Korauö) Insurance market in 2003 according to »AP data »AP Report on loss liability insurance market in the Czech Republic in 2003 ñ Part I. (V·clav Zik·n) Incident on a Croatian island (VladimÌr Fuchs) INFO from the EU: Belgium ñ New tariffs for drivers ñ beginners and seniors (La) Insurance market of the EU newcomers in Austrian eyes: Austrian insurance companies in the East like at home (Eva Svobodov·) Practice, Disputes, Standpoints: Loss of profit (JUDr. Jaroslava äulcov·) Nine large man-made catastrophes in 2003 (Michal äkorpil) By wire (Eva Trojanov·)

CALLING TO YOUR ATTENTION Recent draft of the EC directive on equal access of men and women to goods and services and their supply ñ the article provides Czech translation of three versions of Article 4 wording of the EC directive above mentioned as suggestion to the European Commission and a material for analysis for the Czech insurance professionals and lawmakers. First is the original wording provided by the EC, second comes the suggestion by the Dutch (EC chair) and third one by CEA, the federation of national insurance associations. The Spanish prepared another wording and their proposal is also supported as an alternative to the wording of CEA.

UPOZORNÃNÕ Dovolujeme si v·s upozornit, ûe pr·vÏ vyöly 2 svazky Pojistn˝ch rozprav ñ Ë. 14 a 15. V tÈto souvislosti upozorÚujeme na webovÈ str·nky »AP (http://www.cap.cz), kde z·jemci o pojistnou teorii naleznou obsahy vöech vydan˝ch svazk˘ Pojistn˝ch rozprav.

2

POJISTNÝ OBZOR • 10/2004

S

n·stupem kapitalistickÈho spoleËenskÈho uspo¯·d·nÌ vyvstal problÈm zabezpeËenÌ tÏch Ëlen˘ spoleËnosti, kte¯Ì ztratÌ sv˘j jedin˝ zdroj obûivy ñ jejich pr·ceschopnost. InstitucÌ, kter· tyto situace ¯eöÌ, je historicky kategorie soci·lnÌho pojiötÏnÌ, vËetnÏ pojiötÏnÌ zdravotnÌho. Z tÈto svÈ prapodstaty je organizov·no na principu solidarity pracujÌcÌch s nepracujÌcÌmi. Jinak by totiû systÈm nemohl fungovat, neboù musÌ poskytovat baz·lnÌ d·vky i tÏm, kte¯Ì nejsou schopni p¯ispÌvat na jejich tvorbu. (P¯iklad: v »R platÌ p¯ÌspÏvek na zdravotnÌ pojiötÏnÌ za lidi bez p¯Ìjmu, jak˝mi jsou mj. i bezdomovci s relativnÏ vysokou rizikovostÌ, Ministerstvo financÌ ve v˝öi sazby ze stanovenÈ minim·lnÌ mzdy.) NÏkterÈ p¯Ìpady ztr·ty pracovnÌ schopnosti, zejmÈna ztr·ty pracovnÌ schopnosti st·¯Ìm (presumpce invalidity od urËitÈho vÏku ËlovÏka), ¯eöÌ alternativnÏ i nadstavbov˝ n·stroj ñ ûivotnÌ pojiötÏnÌ, vËetnÏ produkt˘ komerËnÌho d˘chodovÈho pojiötÏnÌ. éivotnÌ pojiötÏnÌ je ovöem organizov·no zcela jinak neû pojiötÏnÌ soci·lnÌ. Soci·lnÌ pojiötÏnÌ b˝v· historicky spravov·no st·tem a jeho p¯Ìjmy a v˝daje jsou integrov·ny do systÈmu ve¯ejn˝ch financÌ, nejËastÏji do st·tnÌch rozpoËt˘. éivotnÌ pojiötÏnÌ je nabÌzeno komerËnÌm pojiöùovnictvÌm, pracujÌcÌm na z·kladÏ ekonomickÈho principu ekvivalence mezi p¯Ìjmy a v˝daji, z·sadnÌm cenov˝m parametrem je tudÌû rizikovost do pojiötÏnÌ p¯ijÌman˝ch subjekt˘. KomerËnÌ pojiöùovnictvÌ musÌ Ëelit n·hodnÈmu gener·toru, kter˝ volÌ ökodnÌ pr˘bÏh, kalkulaËnÌ modely uûÌvanÈ v pojiöùovnictvÌ tudÌû pouûÌvajÌ velmi subtilnÌ exaktnÌ metody, kterÈ se snaûÌ anticipovat kvantitativnÌ d˘sledky realizace nahodilosti. Pro zv˝öenÌ ˙spÏönosti odhad˘ spr·vnÈho pojistnÈho je soubor pojiötÏn˝ch rozdÏlov·n na menöÌ stejnorodÏjöÌ skupiny. PojistnÌ matematici tedy nejprve prov·dÏjÌ selekci promÏnn˝ch ovlivÚujÌcÌch frekvenci a v˝öi pojistn˝ch ud·lostÌ, v druhÈm kroku pak prov·dÏjÌ urËov·nÌ tarifnÌch t¯Ìd a podskupin. V ûivotnÌm pojiötÏnÌ jsou tradiËnÌmi promÏnn˝mi vÏk a pojistnÏtechnick· ˙rokov· mÌra. KalkulaPOJISTNÝ OBZOR • 10/2004

Znamen· rozdÌln˝ tarif ûivotnÌho pojiötÏnÌ pro muûe a ûeny diskriminaci pohlavÌ? prof. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc., Vysok· ökola ekonomick· ce tarifu pojistnÈho ûivotnÌho pojiötÏnÌ je zaloûena na tzv. ˙mrtnostnÌch tabulk·ch, kterÈ obsahujÌ kvantitativnÌ popis ¯·du vymÌr·nÌ populace. PravdÏpodobnosti doûitÌ nebo ˙mrtÌ pro jednotlivÈ vÏkovÈ kategorie jsou podloûeny dlouhodob˝mi Ëasov˝mi ¯adami, jsou velmi stabilnÌ a v Ëase se mÏnÌ minim·lnÏ a nejv˝ö pozvolna (nap¯. v souvislosti s trendem prodluûov·nÌ lidskÈho ûivota). ⁄mrtnostnÌ tabulky prokazujÌ jednoznaËnÏ jeden obecnÏ zn·m˝ fakt, ûe ûeny se doûÌvajÌ vyööÌho vÏku neû muûi. Tuto skuteËnost ûivotnÌ pojiöùovny vÏtöinovÏ promÌtajÌ do kalkulaËnÌch model˘, kter˝mi stanovujÌ tarifnÌ pojistnÈ, kterÈ tÌm vÏrnÏji odr·ûÌ rizikovost do pojiötÏnÌ p¯ijÌmanÈho subjektu urËitÈho pohlavÌ. P¯Ìkladem d˘sledk˘ v komerËnÌm d˘chodovÈm pojiötÏnÌ je situace, kdy ûeny platÌ stejnÈ pojistnÈ jako muûi, ale berou niûöÌ doûivotnÌ d˘chody; v p¯ÌpadÏ, ûe berou d˘chody ve stejnÈ v˝öi, musejÌ platit vyööÌ pojistnÈ. Je tedy logickÈ, ûe z·kladnÌ rozliöenÌ na tarifnÌ skupiny je dÏlenÌ souboru pojiötÏn˝ch podle pohlavÌ. Naöe ËlenstvÌ v EU vöak v tÏchto souvislostech otev¯elo jeden nov˝ problÈm. V souËasnÈ dobÏ v p¯Ìsluön˝ch org·nech EU vrcholÌ legislativnÌ proces, jehoû cÌlem je zabezpeËit rovnost ûen a muû˘ obecnÏ (vËetnÏ idey z¯ÌzenÌ speci·lnÌho EvropskÈho institutu pro rovnopr·vnost muû˘ a ûen); n·s ve zkouman˝ch souvislostech nejvÌce zajÌm· kontroverznÌ n·vrh smÏrnice o implementaci principu rovnosti muû˘ a ûen v p¯Ìstupu a k nabÌdce zboûÌ a sluûeb, vËetnÏ do n·vrhu zakomponovanÈho pojiötÏnÌ. V Ël·n-

ku 4. navrûenÈ smÏrnice se fakticky zakazuje uplatÚov·nÌ diferencovanÈho kalkulaËnÌho p¯Ìstupu ke kaûdÈmu z pohlavÌ. Evropsk· komise n·vrh od˘vodÚuje tvrzenÌm, ûe dominantnÌm hlediskem doby doûitÌ nenÌ pohlavÌ, ale zejmÈna ûivotnÌ styl, podle kterÈho je moûnÈ pro tarifnÌ anal˝zy a kalkulaËnÌ model pouûÌt ¯adu dalöÌch kriteriÌ, kter· dle n·zoru komise majÌ prokazatelnÏ v˝raznÏjöÌ vliv na dobu doûitÌ, jak˝mi jsou nap¯. kou¯enÌ, alkoholismus, druh zamÏstn·nÌ, socioekonomickÈ faktory, etnick˝ p˘vod, stravovacÌ n·vyky apod. NicmÈnÏ dosavadnÌ rozdÌln˝ pojistnÏ-technick˝ p¯Ìstup k tarifnÌ skupinÏ muûi a tarifnÌ skupinÏ ûeny je d·n objektivnÌ realitou, vych·zejÌcÌ z jednoznaËnÏ statisticky doloûitelnÈ historicky rozdÌlnÈ pr˘mÏrnÈ doby doûitÌ obou pohlavÌ, Ëemuû pochopitelnÏ musÌ p¯i respektov·nÌ principu ekvivalence odpovÌdat i z kalkulaËnÌch model˘ stanovenÈ rozdÌlnÈ tarifov·nÌ pojistnÈho pro muûe a ûeny. Z logiky vÏci je v tomto p¯ÌpadÏ zcela z¯ejmÈ, ûe tento p¯Ìpad nenÌ ot·zkou diskriminace nÏkterÈho z pohlavÌ, coû je z·kladnÌ myölen-

kou navrûenÈ smÏrnice a proti tÈ nelze nic namÌtat. V tomto p¯ÌpadÏ vöak rozdÌlnÈ pojistnÈ odpovÌd· rozdÌlnÈmu riziku skupin klient˘, a je tudÌû zachov·n princip spravedlnosti, o kterou navrûenÈ smÏrnici jde. PoruöenÌm principu spravedlnosti by bylo pouze takovÈ rozliöov·nÌ v p¯Ìstupu osob r˘zn˝ch pohlavÌ k pojiötÏnÌ, kterÈ by nemÏlo pojistnÏ-technickÈ opodstatnÏnÌ. Argumentace EvropskÈ komise ohlednÏ dalöÌch alternativ rizikov˝ch selekcÌ m· v kalkulaci modernÌch ûivotnÌch produkt˘ pochopitelnÏ svoji odezvu v ËlenÏnÌ na dalöÌ podskupiny kalkulaËnÌch model˘: nap¯. ku¯·ci majÌ tarif s p¯ir·ûkou, nÏkterÈ d˘sledky problÈmovÈho ûivotnÌho stylu mohou vÈst aû k nepojistitelnosti danÈho subjektu (choroba AIDS). ProblÈm si ilustrujme na p¯Ìkladu. Pojiöùovny jako jednu z kalkulaËnÌch metod pouûÌvajÌ tzv. shlukovou anal˝zu, jejÌmû z·kladnÌm principem je pr·vÏ stanovenÌ promÏnn˝ch, kterÈ slouûÌ k rozliöov·nÌ mezi riziky a vytv·¯enÌ tzv. homogennÌch tarifnÌch skupin. V r·mci kalkulace s pouûitÌm shlukovÈ anal˝zy jde o ¯eöenÌ dvou ambivalentnÌch tendencÌ: pro co nejp¯esnÏjöÌ stanovenÌ pojistnÈho je vhodnÈ, aby tarifnÌ t¯Ìdy byly co nejvÏtöÌ, na druhÈ stranÏ m·-li b˝t rozliöeno riziko podle jeho diferencovanÈ kvality, pak je vhodnÈ, aby tarifnÌ t¯Ìdy, respektive podskupiny, byly co nejmenöÌ. Shlukov· anal˝za pouûÌv· p¯Ìstupy z instrument·¯e vÌcerozmÏrnÈ statistickÈ anal˝zy urËenÈ pro rozbor a koncentraci informace obsaûenÈ ve vÌcerozmÏrn˝ch statistick˝ch ˙dajÌch. Technika shlukovÈ anal˝zy p¯edstavuje algoritmizaci klasifikace objekt˘ nebo z·kladnÌch t¯Ìd, p¯iËemû kaûd˝ z tÏchto objekt˘ nebo t¯Ìd je charakterizov·n podle stanoven˝ch promÏnn˝ch do shluk˘ (tarifnÌch t¯Ìd). Je tedy snad zcela z¯ejmÈ, ûe pojistnÏ-technickÈ ignorov·nÌ jednoho z nejv˝raznÏjöÌch t¯ÌdÌcÌch znak˘ by byl kalkulaËnÌ nonsens a naopak Evropskou komisÌ uv·dÏnÈ dalöÌ faktory, ovlivÚujÌcÌ kvalitu ûivotnÌho rizika, pokud jsou identifikov·ny, existujÌ o nich dostupn· a transformovateln· data atd., p¯edstavujÌ dalöÌ kritÈria dÏlenÌ souboru pojiötÏn˝ch na tarifnÌ t¯Ìdy a podskupi-

3

ny s p¯Ìsluön˝mi konsekvencemi do v˝öe tarifu. Z tohoto ˙hlu pohledu je t¯eba se dÌvat i na Evropskou komisÌ uv·dÏn˝ Ñargumentì, ûe praxe pojistitel˘ spoËÌvajÌcÌ v pouûÌv·nÌ pohlavÌ, jakoûto urËujÌcÌho faktoru p¯i vyhodnocov·nÌ rizik, se zakl·d· spÌöe na snadnosti pouûitÌ neû na skuteËnÈ hodnotÏ, kter· by byla vodÌtkem pro st¯ednÌ dÈlku ûivota. Odvozov·nÌ diskriminaËnÌch konsekvencÌ ze ÑsnadnÈ administrativnÌ zjistitelnostiì jednoho ze z·kladnÌch kalkulaËnÌch parametr˘ je velmi zploötÏl˝ a zav·dÏjÌcÌ pohled, zcela ignorujÌcÌ filosofii vÏdnÌ discipliny risk management a jejÌ prvnÌ f·ze identifikace rizika. Nelze se tudÌû divit, ûe v souËasnÈ dobÏ Evropsk˝ pojiöùovacÌ v˝bor (CEA) û·d· na z·kladÏ stanoviska vÏtöiny Ëlensk˝ch n·rodnÌch asociacÌ pojiöùoven, vËetnÏ ËeskÈ, buÔ vypuötÏnÌ 4. Ël·nku z n·vrhu smÏrnice Ëi p¯ijetÌ jeho pozmÏÚovacÌho n·vrhu, nebo n·vrhu äpanÏlska, kterÈ v z·sadÏ umoûÚuje vyuûÌvat pohlavÌ p¯i tvorbÏ sazeb, pokud jsou rozdÌly zaloûeny na aktu·rsk˝ch kalkulacÌch zÌskan˝ch z objektivnÌch ˙daj˘. V »R d˘slednÈ oceÚov·nÌ ûivotnÌho rizika pojiöùovnami, podle pojistnÏ-technick˝ch princip˘ a principu ekvivalence, nevyvol·v· û·dnÈ negativnÌ odezvy u klient˘ pojiöùoven. Naopak implementace navrûenÈ zmÏny by mohla problÈmy vyvolat, neboù by nutnÏ vedla ke zv˝öenÌ pojistnÈho. Pojiöùovny by se totiû musely br·nit proti jevu zn·mÈmu jako antiselekce rizik, tedy proti zvyöujÌcÌ se proporci uzavÌr·nÌ pojistek pohlavÌm s dosud vyööÌm pojistn˝m. TÌm by mohlo zaËÌt doch·zet k sjedn·v·nÌ ûivotnÌho pojiötÏnÌ dom·cÌmi subjekty v zemÌch, kde nejsou omezov·ny pojistnÏ-technickÈ principy, a tudÌû je i levnÏjöÌ pojistnÈ, coû by mohlo znamenat odliv pojiötÏn˝ch z evropskÈho jednotnÈho pojistnÈho trhu. Politicky nezanedbateln˝m aspektem z·leûitosti je i to, ûe p¯edloûen˝ silnÏ kontroverznÌ n·vrh p¯edstavuje vhodn˝ argument pro euroskeptiky, kte¯Ì se p¯ed naöÌm vstupem do EU ob·vali p¯eregulace n·rodnÌ ekonomiky. N·vrh totiû zav·nÌ omezov·nÌm trhu, soukromÈho podnik·nÌ a smluv-

4

nÌ volnosti. NavÌc se n·vrh jevÌ jako p¯en·öenÌ v˝öe zmÌnÏn˝ch princip˘ z ve¯ejn˝ch systÈm˘ soci·lnÌho zabezpeËenÌ, kde skuteË-

nÏ je logick˝m principem princip solidarity, do zcela jinak konstruovanÈho komerËnÌho pojiötÏnÌ, jehoû podstata je spojena s eko-

nomick˝m principem ekvivalence p¯Ìjm˘ a v˝daj˘, a tedy stanovov·nÌ tarifu pojistnÈho v z·vislosti na riziku.

Aktu·lnÌ n·vrhy znÏnÌ Ël. 4 diskutovanÈ smÏrnice Rady o rovnÈm p¯Ìstupu muû˘ a ûen ke zboûÌm a sluûb·m a jejich nabÌdce P˘vodnÏ oËek·vanÈ hladkÈ p¯ijetÌ smÏrnice v org·nech EU se zkomplikovalo v d˘sledku odliön˝ch stanovisek Ëlensk˝ch st·t˘ k Ël·nku 4 ñ PojistnÏ matematickÈ faktory. Od 6. 11. 2003, kdy p¯edloûila Evropsk· komise RadÏ ofici·lnÏ n·vrh smÏrnice k projedn·nÌ, byla vznesena ¯ada pozmÏÚovacÌch n·vrh˘, û·dn˝ z nich vöak dosud nebyl natolik ÑkompromisnÌì, aby mohla b˝t splnÏna podmÌnka jednohlasnÈho schv·lenÌ Radou. NÌûe uv·dÌm t¯i ËeskÈ (neofici·lnÌ) p¯eklady n·vrh˘ znÏnÌ Ël. 4: p˘vodnÌ n·vrh EvropskÈ komise, nejnovÏjöÌ n·vrh nizozemskÈho p¯edsednictvÌ (z 26. 8. 2004) a n·vrh CEA (ComitÈ EuropÈen des Assurances ñ federace n·rodnÌch asociacÌ pojiöùoven z 32 evropsk˝ch zemÌ) z ˙nora t.r. ñ velmi blÌzk˝ öpanÏlskÈmu n·vrhu, kter˝ CEA tÈû alternativnÏ podporuje. P˘vodnÌ znÏnÌ n·vrhu p¯edloûenÈho Evropskou komisÌ 1. »lenskÈ st·ty zajistÌ, aby uplatÚov·nÌ diferenciace pohlavÌ, jako faktoru p¯i v˝poËtu pojistnÈho a d·vek pro ˙Ëely pojiöùovnictvÌ a souvisejÌcÌch finanËnÌch sluûeb, bylo zak·z·no ve vöech nov˝ch smlouv·ch, uzav¯en˝ch nejpozdÏji po [datu uvedenÈm v Ël. 16 odst. 1]. 2. »lenskÈ st·ty mohou odloûit prov·dÏnÌ opat¯enÌ nezbytn˝ch pro splnÏnÌ poûadavk˘, vymezen˝ch v odstavci 1 nejdÈle o [öest let po datu uvedenÈm v odstavci 1]. V takovÈm p¯ÌpadÏ p¯ÌsluönÈ ËlenskÈ st·ty o tÈto skuteËnosti okamûitÏ vyrozumÌ Komisi. SestavÌ, zve¯ejnÌ a budou pravidelnÏ aktualizovat komplexnÌ ta-

bulky, t˝kajÌcÌ se ˙mrtnosti a st¯ednÌ dÈlky ûivota ûen a muû˘. Pramen: MPSV (pracovnÌ p¯eklad) PozmÏÚovacÌ n·vrh nizozemskÈho p¯edsednictvÌ 1. »lenskÈ st·ty zajistÌ, ûe ve vöech nov˝ch smlouv·ch, uzav¯en˝ch nejpozdÏji po [datu uvedenÈm v Ël. 16 odst. 1] pouûitÌ pohlavÌ jako faktoru p¯i v˝poËtu pojistnÈho a d·vek pro ˙Ëely pojiöùovnictvÌ a souvisejÌcÌch finanËnÌch sluûeb nebude mÌt za n·sledek rozdÌly v individu·lnÌm pojistnÈm a d·vk·ch pro jednotlivce (jednotlivÈ osoby). 1 bis V tÏch p¯Ìpadech, kdy je pohlavÌ urËujÌcÌm faktorem pro ocenÏnÌ pojiöùovanÈho rizika, se mohou ËlenskÈ st·ty rozhodnout, ûe nepouûijÌ ustanovenÌ odst. 1. Tyto ËlenskÈ st·ty budou ihned informovat Komisi o takov˝ch p¯Ìpadech a zajistÌ, ûe p¯esn· data p¯Ìsluön· pro pouûitÌ pohlavÌ jako rozhodujÌcÌho pojistnÏ-matematickÈho faktoru budou shrom·ûdÏna, zve¯ejnÏna a pravidelnÏ aktualizov·na. »lenskÈ st·ty p¯ezkoumajÌ toto rozhodnutÌ v obdobÌ [X let od data uvedenÈho v Ël. 16 odst. 1] s tÌm, ûe p¯itom vezmou v ˙vahu zpr·vu Komise uvedenou v odst. 3 a zaölou tyto v˝sledky k posouzenÌ Komisi. 1 ter NehledÏ na odst. 1 bis, nesmÌ tÏhotenstvÌ a mate¯stvÌ ve vöech p¯Ìpadech mÌt za n·sledek rozdÌly v individu·lnÌm pojistnÈm a d·vk·ch. 2. Ty ËlenskÈ st·ty, kterÈ se rozhodly plnÏ dodrûovat odst. 1, mohou odloûit zavedenÌ v nezbytnÈm rozsahu nejpozdÏji do [X let od data uvedenÈho v Ël. 16 odst. 1]. V tomto p¯ÌpadÏ

3.

budou ËlenskÈ st·ty ihned informovat Komisi a zajistÌ, ûe p¯esn· data p¯Ìsluön· pro pouûitÌ pohlavÌ jako rozhodujÌcÌho pojistnÏ matematickÈho faktoru budou shrom·ûdÏna, zve¯ejnÏna a pravidelnÏ aktualizov·na. Komise ve spolupr·ci s ad hoc pracovnÌ skupinou, uvedenou v P¯Ìloze I, p¯ezkoum· souËasnou praxi Ëlensk˝ch st·t˘ z hlediska pouûÌv·nÌ pohlavÌ jako faktoru p¯i v˝poËtu pojistnÈho a d·vek, a na z·kladÏ tohoto p¯ezkoum·nÌ Komise p¯edloûÌ nejpozdÏji [t¯i roky od data uvedenÈho v Ël. 16 odst. 1] zpr·vu, kter· povede, bude-li to nezbytnÈ, k n·vrhu na zmÏnu smÏrnice v EvropskÈm parlamentu a RadÏ nejpozdÏji [X let od data uvedenÈho v Ël. 16 odst. 1].

PozmÏÚovacÌ n·vrh CEA »lenskÈ st·ty zajistÌ, aby pouûitÌ pohlavÌ, jako faktoru p¯i v˝poËtu pojistnÈho a d·vek pro ˙Ëely pojiöùovnictvÌ a souvisejÌcÌch finanËnÌch sluûeb, bylo povoleno a nevytv·¯elo diskriminaci: ñ tam, kde rozdÌly v zach·zenÌ jsou zaloûeny na objektivnÌch charakteristik·ch souvisejÌcÌch s pohlavÌm, ñ tam, kde d˘vody plynou z podstaty p¯ÌsluönÈho zboûÌ a sluûeb, t˝kajÌcÌ se souvislostÌ jejich oceÚov·nÌ nebo poskytov·nÌ, jakoû i charakteristiky odvozenÈ ze statistick˝ch dat, kter· odr·ûejÌ rozdÌly v podstatÏ rizika. Ing. Rudolf Voborsk˝, »esk· asociace pojiöùoven Pramen: p¯eklad autora


S

ektor pojiöùovnictvÌ obvykle v oblasti ¯ÌzenÌ rizik a kapit·lovÈ p¯imÏ¯enosti n·sleduje ostatnÌ odvÏtvÌ. NynÌ ovöem p¯ich·zÌ zmÏna, kterou vyvolaly org·ny st·tnÌho dozoru, kapit·lovÈ trhy a v rostoucÌ mÌ¯e i samy p¯ednÌ pojiöùovny, kterÈ objevily obchodnÌ p¯Ìnosy novÈho modelu regulace. P¯Ìpravy na Basel II a snaha splnit poûadavky Basel I v oblasti trûnÌho rizika vedly celou ¯adu bank k tomu, aby v˝raznÏ investovaly do propracovan˝ch model˘ mÏ¯enÌ rizik, postup˘ jejich ¯ÌzenÌ, a vyhovÏly tak org·n˘m st·tnÌho dozoru a udrûely si konkurenceschopnou pozici na trhu. I tzv. sofistikovanÈ banky ovöem straöÌ poûadavky Baslu II, kterÈ jsou kladeny na data, systÈmy a n·klady na jejich zavedenÌ. NavÌc se efekty zv˝öenÈ transparentnosti, kter· by mÏla b˝t v˝sledkem rozs·hlejöÌ povinnosti zve¯ejÚovat ˙daje, dosud nedostavily. Basel II se nad·le vyvÌjÌ a jeho vliv se rozöi¯uje i mimo bankovnÌ sektor. Do pojiöùovnictvÌ p¯in·öÌ v˝hled novÈho p¯Ìstupu ke kapit·lovÈ p¯imÏ¯enosti, kter˝ by byl zaloûen na riziku a orientov·n na trh. RiskantnÌ podnik·nÌ Zp˘sob, jak˝m Evropsk· komise (EK) rozpracovala reformu Solventnosti II, v˝raznÏ naznaËuje, ûe obez¯etn· regulace v pojiöùovnictvÌ ne˙prosnÏ smÏ¯uje k modelu typu Basel II ñ modelu, ve kterÈm se vyuûÌvajÌ vlastnÌ modely ke stanovenÌ poûadavk˘ na kapit·l. Koncepce ¯ÌzenÌ rizik, kterÈ p¯ijmou p¯edstavenstvo a nejvyööÌ vedenÌ spoleËnosti, provÏ¯ujÌ nejen org·ny st·tnÌho dozoru, ale takÈ samotn˝ trh (viz pozn·mka 1). NicmÈnÏ v˝sledn· podoba Solventnosti II nenÌ v˘bec jist· a zb˝v· jeötÏ mnohÈ projednat. V˝voj Solventnosti II se snaûÌ ovlivnit mnoho mezin·rodnÌch organizacÌ a institucÌ. V˝znamnou mÏrou se na v˝voji Solventnosti II bude pravdÏpodobnÏ podÌlet nap¯Ìklad Mezin·rodnÌ asociace dozorËÌch org·n˘ v pojiöùovnictvÌ (International Association of Insurance Supervisors, IAIS), jeû zastupuje 150 jurisdikcÌ a kter· vypracovala z·kladnÌ principy dohledu v pojiöùovnictvÌ. NavÌc zemÏ samotnÈ, vËetnÏ Nizozemska a VelkÈ Brit·nie, p¯edjÌmajÌ v˝voj pravidel a vyvÌjejÌ vlastnÌ p¯Ìstupy k regulaci poPOJISTNÝ OBZOR • 10/2004

Kapit·lov· p¯imÏ¯enost: pojiöùovny hrajÌ na honÏnou Imrich Lozsi, supervisor, Audit, KPMG »esk· republika Monika Hencov·, manager, Audit, KPMG »esk· republika jiöùovnictvÌ zaloûenÈ na riziku. V bezprost¯ednÌ souvislosti s tÌmto v˝vojem si p¯ednÌ pojiöùovny kladou ËetnÈ ot·zky, jako nap¯Ìklad: ● ProË je tento nov˝ p¯Ìstup nutno uplatnit i pro regulaci pojiöùovnictvÌ? ● Jak˝m zp˘sobem se rozvÌjejÌ p¯Ìstupy zaloûenÈ na riziku, jakÈ jsou jejich potenci·lnÌ dopady na pojiöùovny? ● JakÈ obchodnÌ p¯Ìnosy mohou vyv·ûit potenci·lnÌ n·klady na splnÏnÌ poûadavk˘ Solventnosti II? ZmÏny p¯Ìstupu ke kapit·lovÈ p¯imÏ¯enosti Kdyû Evropsk· komise a ËlenskÈ zemÏ EvropskÈ unie v roce 2000 spouötÏly projekt Solventnost II, jeho z·kladnÌm cÌlem bylo p¯izp˘sobit poûadavky kapit·lovÈ p¯imÏ¯enosti skuteËn˝m rizik˘m pojiöùoven. Kapit·lovÈ trhy budou vyûadovat st·le vyööÌ a vyööÌ transparentnost pojiöùoven, do kter˝ch investujÌ. Aby bylo dosaûeno tohoto cÌle, oËek·v· se, ûe dojde ke sblÌûenÌ Solventnosti II a Mezin·rodnÌch ˙ËetnÌch standard˘ (International Financial Reporting Standards, IFRS), coû je odliönÈ od souËasnÈho evropskÈho modelu kapit·lovÈ p¯imÏ¯enosti s pevnÏ stanoven˝mi parametry. NavÌc v souvislosti s Basel II pocÌtily org·ny st·tnÌho dozoru, a to nejen v EU, zv˝öenou pot¯ebu celosvÏtovÈho sjednocenÌ podmÌnek podnik·nÌ v r·mci celÈho finanËnÌho sektoru a pravidel opatrnosti v jednotliv˝ch odvÏtvÌch. Paul Sharma, vedoucÌ oddÏlenÌ pro ˙ËetnÌ standardy britskÈho ⁄¯adu pro finanËnÌ dohled (Financial Services Authority, FSA) v rozhovoru pro spoleËnost KPMG prohl·-

sil: ÑBasel vyvÌjÌ nep¯Ìm˝ tlak na evropskÈ org·ny st·tnÌho dozoru v pojiöùovnictvÌ, aby p¯ijaly p¯Ìstup zaloûen˝ na riziku. I uvnit¯ centralizovan˝ch dozorËÌch org·n˘, jak˝m je i FSA, existuje velk˝ institucion·lnÌ tlak na p¯ijetÌ tohoto p¯Ìstupu: ,M·me svou reputaci, sv˘j kvalitnÌ zp˘sob pr·ce, a proto nem˘ûeme ani v oblasti regulace pojiöùovnictvÌ nabÌzet druho¯adÈ produktyë. TakÈ v zemÌch s nÏkolika nez·visl˝mi org·ny st·tnÌho dozoru v pojiöùovnictvÌ tyto zjiöùujÌ, ûe musÌ dok·zat, ûe jsou schopny se modernizovat, aniû by musely f˙zovat.ì NÏkterÈ faktory, kterÈ jsou vlastnÌ pojiöùovacÌmu trhu, hrajÌ d˘leûitou roli takÈ ve v˝voji Solventnosti II P¯Ìtomnost finanËnÌch konglomer·t˘ (bank a pojiöùovacÌch spoleËnostÌ) a konsolidovanÈho dohledu org·n˘ st·tnÌho dozoru nad tÏmito subjekty vytv·¯Ì dodateËn˝ tlak na org·ny st·tnÌho dozoru, aby ve vöech sektorech uplatÚovaly shodnÈ kapit·lovÈ poûadavky a ˙ËetnÌ standardy. ÑKdybych byl v Ëele konglomer·tu, proË bych mÏl chtÌt silnÏjöÌ ¯ÌzenÌ rizik v bankovnÌ (mÈnÏ rizikovÈ) oblasti a slaböÌ ¯ÌzenÌ rizik v pojiöùovacÌ (rizikovÏjöÌ) oblasti svÈho podnik·nÌ?ì ¯Ìk· Paul Sharma. Objevuje se meziodvÏtvov· arbitr·û (nap¯Ìklad vyuûitÌm ˙vÏrov˝ch deriv·t˘), p¯i kterÈ riziko p¯ech·zÌ z bankovnÌho do pojiöùovacÌho sektoru, ve kterÈm jsou poûadavky na kapit·l niûöÌ a kter˝ m· vÏtöÌ potenci·l generovat rostoucÌ kapit·lovÈ toky z jednoho odvÏtvÌ do druhÈho. CelosvÏtovÏ zn·m· selh·nÌ pojiöùovacÌch spoleËnostÌ po celÈm svÏtÏ podtrhujÌ pot¯ebu dozorËÌch

org·n˘ dohonit trh ñ a pot¯ebu pojiöùoven lÈpe ch·pat sv· rizika. OËek·v·nÌ zahraniËnÌch investor˘ hrajÌ svoji roli takÈ v nÏkter˝ch asijsk˝ch zemÌch. ZejmÈna Singapur, Korea a Hongkong, kterÈ jiû nÏkolik let zaûÌvajÌ ekonomick˝ r˘st, se st·le vÌce zamÏ¯ujÌ na ¯ÌzenÌ kapit·lu, informaËnÌch tok˘ a oËek·v·nÌ akcion·¯˘. PouËit se v tomto ohledu chtÏjÌ od Austr·lie, Evropy Ëi USA. Model zaloûen˝ na riziku nabÌzÌ bezpoËet v˝hod ... Z·kladnÌ podnikatelskou ot·zkou pojistitele je: Je p¯edepsanÈ pojistnÈ dostateËnÏ vysokÈ, aby pokrylo rizika a n·klady na kapit·l? Pokud nedok·ûete p¯esvÏdËit akcion·¯e, ûe provozovanÈ pojiötÏnÌ p¯in·öÌ zisk, pak byste toto pojiötÏnÌ nemÏli upisovat. Solventnost II se zamÏ¯uje na rizika a oËek·v· se, ûe p¯inese n·sledujÌcÌ v˝hody: ● transparentnÏjöÌ systÈm pom˘ûe pojistitel˘m p¯i rozhodov·nÌ o kapit·lov˝ch pot¯eb·ch, takto lze uzp˘sobit podnikatelskou strategii pouûitÈmu kapit·lu; ● modelov·nÌ rizik napom˘ûe p¯esnÏji vyhodnotit kapit·lovÈ pot¯eby, identifikovat a vyhodnotit hlavnÌ rizika a urËit dopad na kapit·l podle kategorie rizik; ● anal˝za scÈn·¯˘ budoucÌho v˝voje spÌöe neû stavov· anal˝za uplynul˝ch obdobÌ umoûnÌ profilovat budoucÌ zamÏ¯enÌ. ...ale p¯echod s sebou nese znaËnÈ praktickÈ obtÌûe VelkÈmu poËtu pojiöùoven samoz¯ejmÏ chybÌ k efektivnÏjöÌmu rozhodov·nÌ o riziku dostateËnÈ ökodnÌ a propracovanÈ modely ¯ÌzenÌ rizik. Podstupovat riziko je dennÌm chlebem pojistitel˘, ale paradoxnÏ jejich vlastnÌ systÈmy ¯ÌzenÌ rizika byly dlouhou dobu povaûov·ny za mÈnÏ d˘kladnÈ neû ty bankovnÌ: ● ÿadÏ pojistitel˘ chybÌ sofistikovanÈ prost¯edky k hodnocenÌ rizika ztr·t ñ coû p¯edstavuje z·klad pro v˝poËet kapit·lov˝ch poûadavk˘. Nebo sv˝m ˙daj˘m ned˘vÏ¯ujÌ: pokud jim model doporuËuje stanovit pojistnÈ ve v˝öi 600 liber, ale trh snese pouze 400 liber, nÏkte¯Ì se rozhodnou udrûet si podÌl na trhu a ˙Ëtovat niûöÌ cenu, coû je taktika, kter· vede ke znaËn˝m obchodnÌm ztr·t·m.

5

●

Pojiöùovny, podobnÏ jako banky, se pot˝kajÌ se snahou definovat p¯Ìstup spoleËnosti k riziku, (tj. jak· jsou hlavnÌ rizika, jak velkÈ riziko jsem ochoten p¯ijmout, nejsem p¯Ìliö opatrn˝?) a odpovÏdi na tyto ot·zky pak zapracov·vajÌ do koncepce, ze kterÈ vych·zÌ ¯ÌzenÌ rizik. OËek·v· se, ûe Solventnost II jednoznaËnÏ prov·ûe objem kapit·lu, aplikovanÈho p¯i upisov·nÌ st·vajÌcÌch rizik v r·mci existujÌcÌho portfolia, s kapit·lem, kter˝ se pouûÌv· pro hodnocenÌ ziskovosti potenci·lnÌho obchodu. ● Banky se dlouhou dobu spolÈhaly na standardizovanÈ klÌËovÈ ukazatele v˝konnosti a Ñscorecardì. Mnoho pojiöùoven ovöem musÌ rozliöit sv· rizika na pojistn·, trûnÌ, ˙vÏrov·, provoznÌ a rizika likvidity a rovnÏû zjistit, jak se vz·jemnÏ ovlivÚujÌ. ● ÿada pojistitel˘ nedok·ûe kvantifikovat mÌru vystavenÌ se riziku v˘Ëi jednotliv˝m zajistitel˘m, aniû by ruËnÏ nezasahovala do systÈm˘, kterÈ tuto z·kladnÌ informaci nezachycujÌ. Tyto nedostatky v oblasti dat jsou d˘vodem k obav·m. Vybudov·nÌ systÈm˘ a zachycenÌ pot¯ebn˝ch dat vyûaduje znaËnÈ investice Ëasu, energie a finanËnÌch zdroj˘. St·le jeötÏ je pot¯eba p¯esvÏdËit mnoho spoleËnostÌ o v˝hodnosti tÏchto investice. ProË nÏkte¯Ì pojistitelÈ nov˝ model p¯ijÌmajÌ? I mezi americk˝mi, australsk˝mi a asijsk˝mi pojistiteli, kte¯Ì vyuûÌvajÌ modely kapit·lovÈ p¯imÏ¯enosti zaloûenÈ na riziku, p¯evaûoval vûdy cÌl zvyöovat podÌl na trhu nad vyööÌ rentabilitou. P¯edstavitelÈ nÏkter˝ch spoleËnostÌ na celÈm svÏtÏ ovöem p¯ehodnocujÌ svÈ podnikatelskÈ priority. Co je k tomu vede? Kapit·l je drah˝. EfektivnÌ vyuûitÌ kapit·lu nab˝v· na d˘leûitosti v kontextu ztr·t, kterÈ pojistitelÈ utrpÏli ze sv˝ch investic jako nap¯Ìklad v Japonsku, kde hodnota investic st·le kles·. Aby se pojistitel˘m poda¯ilo zÌskat levnÏjöÌ kapit·l a splnit oËek·v·nÌ akcion·¯˘, budou muset Ëelit zv˝öenÈmu tlaku na zve¯ejÚov·nÌ zp˘sobu v˝poËtu pojistnÈho a rizik, kter˝m jsou vystaveni.

6

Ziskovost dost·v· p¯ednost p¯ed objemem. IntenzivnÏjöÌ dohled nad kapit·lov˝mi trhy znamen·, ûe subjekty, kterÈ se prod·vajÌ pod cenou, se na trhu udrûÌ jen obtÌûnÏ. Org·ny st·tnÌho dozoru na celÈm svÏtÏ kladou st·le vyööÌ n·roky na vedenÌ spoleËnosti. D˘kladn· znalost jednotliv˝ch rizik a jejich vliv˘ na spoleËnost nenÌ mezi Ëleny vrcholov˝ch vedenÌ a p¯edstavenstev pojiöùoven p¯Ìliö rozöÌ¯en·. ⁄daje jsou sice mnohdy k dispozici, ale nejsou odpovÌdajÌcÌm zp˘sobem komunikov·ny nejvyööÌmu vedenÌ, coû je stav, kter˝ org·ny st·tnÌho dozoru po Enronu vnÌmajÌ jako neudrûiteln˝. JakÈ jsou dopady na pojistitele? S v˝vojem Solventnosti II org·ny st·tnÌho dozoru na celÈm svÏtÏ zaËÌnajÌ pouûÌvat r˘znÏ rychle a r˘zn˝mi zp˘soby modely kapit·lovÈ p¯imÏ¯enosti zaloûenÈ na riziku. PojistitelÈ nynÌ musÌ zv·ûit strategie, kterÈ povedou ke splnÏnÌ vyööÌch regulatornÌch poûadavk˘ a z·roveÚ k udrûenÌ nebo zlepöenÌ postavenÌ na trhu. D·le musÌ zv·ûit, jak˝m zp˘sobem prov·zat systÈmy a strategie ¯ÌzenÌ dat s poûadavky Mezin·rodnÌch ˙ËetnÌch standard˘. V kaûdÈm p¯ÌpadÏ poroste pot¯eba nov˝ch zdroj˘. Solventnost II nenÌ pouze o regulaci. Ve skuteËnosti je to obchodnÌ p¯Ìleûitost, kterou by vrcholovÈ vedenÌ mÏlo vyuûÌt ñ a ne na ni pouze reagovat ñ jako prost¯edek ke zlepöenÌ vlastnÌch manaûersk˝ch informaËnÌch systÈm˘ a zv˝öenÌ povÏdomÌ o vysok˝ch n·kladech, kterÈ nezn·m· rizika p¯edstavujÌ pro spoleËnost.

Pozn·mka: Letm˝ pohled na Solventnost II PodobnÏ jako Basel II by projekt Solventnost II mÏl p¯inÈst t¯ÌpilÌ¯ov˝ p¯Ìstup ke kapit·lov˝m poûadavk˘m, dohledu org·n˘ st·tnÌho dozoru a disciplÌnÏ na trhu. Jeho cÌli jsou: ● zv˝öen· ochrana pojistnÌk˘, ● vyööÌ transparentnost, srovnatelnost a ucelenost, ● metodologie, kter· zohledÚuje rizika jednotliv˝ch spoleËnostÌ a omezuje nadbyteËnou komplexnost, ● zamezenÌ nadbyteËn˝m n·klad˘m na kapit·l.

Solventnost II ñ co Ëek· pojiöùovnictvÌ v nejbliûöÌch letech? Ing. VladimÌr Pulchart, MBA, »esk· podnikatelsk· pojiöùovna, a.s.

D

louhou ¯adu minul˝ch let se svÏtovÈ pojiöùovnictvÌ Ñchovaloì relativnÏ standardnÏ a poctivÏ kopÌrovalo v˝vojovou ekonomickou k¯ivku. Devades·t· lÈta minulÈho stoletÌ p¯inesla vöem subjekt˘m pojistnÈho trhu neb˝valÈ zisky, generovanÈ ale spÌöe na finanËnÌch trzÌch neû vlastnÌ kvalitnÌ pojiöùovacÌ ËinnostÌ. Tzv. technick˝ zisk, neboli underwriting profit, je tvo¯en spr·vn˝m nastavenÌm pojistn˝ch sazeb, pr˘bÏhem ökod v danÈm upisovacÌm roce a n·klady, kterÈ pojiöùovna Ëi zajiöùovna vynakl·d· na zÌsk·nÌ p¯edepsanÈho pojistnÈho. K tomuto v˝sledku je potÈ p¯ipoËten v˝nos z Ëinnosti investiËnÌ. Pr·vÏ zisky dosahovanÈ na finanËnÌch trzÌch umoûÚovaly v minulosti nejen pokrytÌ p¯ÌpadnÈ ztr·ty z vlastnÌ pojiöùovacÌ Ëinnosti, ale takÈ i vytvo¯enÌ dostateËnÈho zisku jednotliv˝ch spoleËnostÌ. To vöe se ale zmÏnilo s n·stupem novÈho stoletÌ. Pojiöùovny i zajiöùovny postihla kumulace ud·lostÌ, kterÈ z·sadnÌm zp˘sobem zmÏnily pohled na celÈ odvÏtvÌ v glob·lnÌm mÏ¯Ìtku. Snad poprvÈ v historii se setkaly negativnÌ vlivy na obou stran·ch ˙ËetnÌch knih ñ aktiv i pasiv. P·d finanËnÌch trh˘ znamenal z·sadnÌ propad zisk˘ z finanËnÌch investic a donutil vöechny pojiöùovny vr·tit se k z·kladnÌm princip˘m tvo¯enÌ zisku z pojiöùovacÌ Ëinnosti, p¯edevöÌm kvalitnÌ upisovacÌ politikou a souËasnÏ p¯Ìsnou kontrolou n·kladovÈ str·nky. SouËasnÏ vöak 21. stoletÌ p¯ineslo neb˝valÈ n·roky na pojistn· plnÏnÌ. Ud·losti jeden·ctÈho z·¯Ì v USA, katastrofickÈ povodnÏ ve st¯ednÌ EvropÏ v roce n·sledujÌcÌm, vojenskÈ konflikty nebo niËivÈ hurik·ny v˝znamnÏ ovlivÚujÌ chov·nÌ nejen pojiöùoven a zajiöùoven, ale i pojiötÏn˝ch. Dom·cÌ pojistn˝ trh zas·hly uvedenÈ ud·losti v plnÈ sÌle. Dodnes m·me v ûivÈ pamÏti n·sledky niËiv˝ch povodnÌ z lÈta 2002. NavÌc je ËeskÈ pojiöùovnictvÌ ovlivnÏno i v˝znamn˝mi zmÏnami v legislativnÌ oblasti, vyvolan˝mi p¯Ìstupem »eskÈ republiky do EU. ZmÏny

vöech klÌËov˝ch z·kon˘ Ëi ˙vahy nad pomÏrem ûivotnÌho a neûivotnÌho pojiötÏnÌ moûn· tak trochu zastiÚujÌ dalöÌ d˘leûitÈ okamûiky budoucÌho v˝voje celÈho sektoru pojiöùovnictvÌ. V p¯Ìsluön˝ch org·nech EU i jednotliv˝ch Ëlensk˝ch zemÌch jiû delöÌ dobu probÌhajÌ horeËnÈ pr·ce na p¯ÌpravÏ nov˝ch ˙ËetnÌch standard˘ a opat¯enÌ v oblasti kapit·lovÈho vybavenÌ a solventnosti pojiöùoven i zajiöùoven. Na rozdÌl od existujÌcÌch n·rodnÌch princip˘ v˝poËtu solventnosti bude budoucÌ tzv. Solventnost II fungovat ruku v ruce s kvalitnÌm risk managementem spoleËnosti. PoûadovanÈ kapit·lovÈ vybavenÌ bude posuzov·no na z·kladÏ p¯eddefinovan˝ch rizikov˝ch kategoriÌ. AËkoliv definitivnÌ podoba specifik hlavnÌch rizikov˝ch kategoriÌ nenÌ jeötÏ dokonËena ñ n·vrh systÈmu by mÏl b˝t prezentov·n poË·tkem roku 2005 a uveden do ûivota o dva roky pozdÏji ñ z·kladnÌ pohled m·me jiû k dispozici: ● V kategorii upisovacÌho rizika (underwriting risk) se budou pojistitelÈ i zajistitelÈ nuceni zab˝vat velk˝mi i akumulovan˝mi ökodami a p¯edevöÌm dostateËnostÌ rezerv jak jiû hl·öen˝ch, tak i dosud nenahl·öen˝ch ökod. ● Zv˝öen· role kreditnÌho rizika (credit risk) ve vztahu k pohled·vk·m za zajistiteli a p¯edevöÌm jejich z·ruky dost·t tÏmto z·vazk˘m, stejnÏ tak pohled·vky za pojiötÏn˝mi a zprost¯edkovateli. ● InvestiËnÌ rizika (investment risk), p¯edevöÌm zmÏny ˙rokov˝ch sazeb, ˙vÏrov· rizika, hodnocenÌ jednotliv˝ch spoleËnostÌ. ● Rizika provoznÌ (operational risk) ñ moûnosti dopadu lidskÈ nebo POJISTNÝ OBZOR • 10/2004

programovÈ chyby, z·vislost na externÌch dodavatelÌch apod. Podle novÈho schÈmatu solventnosti bude kaûdÈmu z takto definovan˝ch rizik p¯i¯azena urËit· hodnota poûadavku na kapit·lovÈ vybavenÌ a tÌm nav˝öeny st·vajÌcÌ ukazatele dostateËnÈ solventnosti. DneönÌ diskuse mezi pojiöùovnou a zajistitelem o sazb·ch, ökod·ch a podmÌnk·ch zajiötÏnÌ se posune mnohem d·le ñ aû do oblasti vytv·¯enÈho zisku v jednotliv˝ch segmentech pojiötÏnÌ. Pojiöùovny budou vÏnovat mnohem vÌce pozornosti sv˝m pohled·vk·m u jednotliv˝ch zajiöùoven a db·t na jejich finanËnÌ sÌlu. ZatÌmco pojistnÈ postoupenÈ zajistitel˘m z˘st·v· v poslednÌch letech na stabilnÌ ˙rovni, potom pohled·vky pojiöùoven u zajistitel˘ se mezi lÈty 1995 a 2002 nav˝öily tÈmÏ¯ o 54 %. V tomto obdobÌ se v˝raznÏ zmÏnila d¯Ìve tak vynikajÌcÌ a tÈmÏ¯ uniformnÌ kapitalizace jednotliv˝ch zajistitel˘. Roli zde hr·ly r˘znÈ d˘vody ñ od propadu akciov˝ch trh˘, p¯es dopady p¯ÌrodnÌch katastrof Ëi zn·mÈ azbestovÈ ökody, aû po zmÏnu v˝voje celkovÈho ekonomickÈho cyklu. Pojiöùovn·m zde jednoznaËnÏ vyvst·v· d¯Ìve relativnÏ nezn·me riziko zÌsk·nÌ plnÈ n·hrady ze zajiötÏn˝ch ökod. JakÈ ˙koly tedy stojÌ p¯ed pojistiteli v nejbliûöÌch okamûicÌch? V prvnÌ ¯adÏ je to vytvo¯enÌ dostateËnÈho objemu rezerv vlastnÌho portfolia smluv se zakalkulov·nÌm zajiötÏn˝ch obchod˘ a p¯ÌpadnÈho diskontu. N·slednÏ musÌ n·sledovat ukonËenÌ vöech dlouhodobÏ neziskov˝ch produkt˘ vËetnÏ takov˝ch obchod˘, kterÈ majÌ nelimitovanou expozici pro urËit· rizika. »Ìm d¯Ìve budou tato opat¯enÌ realizov·na, tÌm vÏtöÌ moûnosti dan· pojiöùovna bude mÌt. ZajiötÏnÌ musÌ b˝t definov·no v souladu s objemem obchod˘ a kapit·lovou vybavenostÌ tak, aby p¯edstavovalo optimalizaci prost¯edk˘ a ne dalöÌ z·tÏû pro spoleËnost. Je evidentnÌ, ûe vhodn˝m partnerem v oblasti zajiötÏnÌ je takov˝, kter˝ je schopen dost·t sv˝m z·vazk˘m a nem˘ûe tak ohrozit budoucÌ v˝voj spoleËnosti. Zdroj: Studie k Solvency II ñ Dr. Horster z General Re Corporation (souË·st skupiny Berkshire Hathaway Inc., glob·lnÌ spoleËnost zab˝vajÌcÌ se zajiötenÌm, risk managementem. General Re je jeden z nejvÏtöÌch zajistitel˘ s ratingem Standard and Poorís AAA)


Z nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ 1. Vyhl·öka Ë. 457/2004 Sb., o minim·lnÌch n·leûitostech statutu a povinn˝ch n·leûitostech zjednoduöenÈho statutu fondu kolektivnÌho investov·nÌ (˙Ëinnost 1. 9. 04). Prov·dÏcÌ vyhl·öka k z·konu Ë. 189/2004 Sb., o kolektivnÌm investov·nÌ. 2. Pod Ë. 464/2004 Sb. bylo vyhl·öeno ˙plnÈ znÏnÌ z·kona Ë. 143/2001 Sb., o ochranÏ hospod·¯skÈ soutÏûe a o zmÏnÏ nÏkter˝ch z·kon˘. 3. Z·kon Ë. 480/2004 Sb., o nÏkter˝ch sluûb·ch informaËnÌ spoleËnosti a o zmÏnÏ nÏkter˝ch z·kon˘ (z·kon o nÏkter˝ch sluûb·ch informaËnÌ spoleËnosti) - ˙Ëinnost 7. 9. 2004. Z·kon upravuje odpovÏdnost a pr·va a povinnosti osob, kterÈ poskytujÌ sluûby informaËnÌ spoleËnosti (sluûby poskytovanÈ elektronick˝mi prost¯edky na individu·lnÌ elektronickou û·dost uûivatele ñ zpravidla za ˙platu) a öÌ¯Ì obchodnÌ sdÏlenÌ (sdÏlenÌ urËen· k podpo¯e zboûÌ, sluûeb nebo image podniku). äÌ¯enÌ obchodnÌch sdÏlenÌ je povoleno jen p¯i splnÏnÌ z·konem stanoven˝ch podmÌnek. Dozor nad dodrûov·nÌm z·kona vykon·v· ⁄¯ad pro ochranu osobnÌch ˙daj˘. Spr·vnÌ delikty jsou pokutov·ny do v˝öe 10 mil. KË. 4. Z·kon Ë. 484/2004 Sb., kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 143/ 2001 Sb., o ochranÏ hospod·¯skÈ soutÏûe a o zmÏnÏ nÏkter˝ch z·kon˘ (z·kon o ochranÏ hospod·¯skÈ soutÏûe), ve znÏnÌ z·kona Ë. 340/ 2004 Sb., z·kon Ë. 513/1991 Sb., obchodnÌ z·konÌk, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a z·kon Ë. 526/1990 Sb., o cen·ch, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘ (˙Ëinnost 7. 9. 2004). JUDr. Ji¯ina Kotrbat·

NovÈ p¯Ìstupy k ohlaöov·nÌ dopravnÌch nehod Hospod·¯sk˝ v˝bor PoslaneckÈ snÏmovny mezi vÌce neû 150 pozmÏÚovacÌmi n·vrhy k vl·dnÌmu n·vrhu z·kona, kter˝m se mÏnÌ z·kon o provozu na pozemnÌch komunikacÌch, navrhnul v r·mci druhÈho ËtenÌ v Ëervnu t.r. tÈû v˝raznou zmÏnu ustanovenÌ o dopravnÌch nehod·ch. Ta vedle urËitÈ zmateËnosti p¯in·öÌ p¯edevöÌm velmi kontroverznÌ zmÏnu ohlaöovacÌ povinnosti ˙ËastnÌk˘ dopravnÌ nehody. Podle nÌ by nap¯ÌötÏ byli ˙ËastnÌci dopravnÌ nehody povinni neprodlenÏ ohl·sit policistovi jen dopravnÌ nehodu, p¯i nÌû doölo k usmrcenÌ nebo tÏûkÈ ˙jmÏ na zdravÌ. V p¯ÌpadÏ nehody, p¯i nÌû dojde pouze ke hmotnÈ ökodÏ, by ohlaöovacÌ povinnost nastupovala jen, pokud si ˙ËastnÌci dopravnÌ nehody nebo osoby, na jejichû majetku vznikla ökoda, vz·jemnÏ neprok·ûÌ totoûnost. Aû na uvedenou v˝jimku se tak jedn· o z·nik povinnosti ohl·sit dopravnÌ nehodu, v d˘sledku nÌû dojde jen k hmotnÈ ökodÏ bez ohledu na jejÌ v˝öi nebo k ublÌûenÌ na zdravÌ nedosahujÌcÌ intenzity tÏûkÈ ˙jmy na zdravÌ. NehledÏ na to, ûe se dan˝ n·vrh z¯ejmÏ kouzlem nechtÏnÈho nevztahuje u usmrcenÌ ani ublÌûenÌ na zdravÌ jen k osob·m, myslÌm, ûe je i jinak zcela nep¯ijateln˝. P¯edevöÌm p¯ekvapivÏ a neod˘vodnÏnÏ odhlÌûÌ od spoleËenskÈho z·jmu na uplatnÏnÌ odpovÏdnosti za z·vaûnÈ pr·vnÌ delikty v silniËnÌm provozu s materi·lnÌm n·sledkem, kdyû se souËasnÏ zav·dÌ v˝raznÈ zv˝öenÌ represe za delikty v silniËnÌm provozu, a to i za jedn·nÌ, kter· nepat¯Ì mezi p¯ÌËiny dopravnÌ nehod. N·vrh tak stranÌ osob·m, kterÈ dopravnÌ nehody zp˘sobujÌ, takûe policistÈ by nap¯ÌötÏ museli v r·mci dozoru nad dodrûov·nÌm p¯edpis˘ v silniËnÌm provozu po z·vaûn˝ch pr·vnÌch deliktech Ëasto s n·sledkem znaËn˝ch ökod na majetku, ale i ublÌûenÌ na zdravÌ, byù niûöÌ intenzity, neû je tÏûk· ˙jma na zdravÌ, p·trat. Je tedy ot·zkou, zda spÌöe ˙smÏvnÈ od˘vodnÏnÌ z·jmu na snÌûenÌ zatÌûenÌ Policie »R p¯inese û·doucÌ v˝sledek. P¯ijetÌ danÈho n·vrhu by na druhÈ stranÏ p¯edstavovalo z·sadnÌ ohroûenÌ opr·vnÏn˝ch z·jm˘ osob poökozen˝ch provozem vozidel a v˝raznÈ ztÌûenÌ jejich postavenÌ p¯i vypo¯·d·v·nÌ se s d˘kaznÌm b¯emenem p¯i uplatÚov·nÌ n·rok˘ na n·hradu ökody. V˝raznÏ by se ztÌûilo i öet¯enÌ pojiöùoven nutnÈ ke zjiötÏnÌ rozsahu jejich povinnosti plnit v r·mci pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla, kdyû mnohÈ d˘kazy jsou s odstupem Ëasu jiû nedostiûnÈ. RozöÌ¯il by se tak i prostor pro pojistnÈ podvody, kdyû jiû dnes se odhaduje, ûe tyto z·vaûnÈ trestnÈ Ëiny se podÌlejÌ zhruba na 30 % pojistn˝ch plnÏnÌ, a to i p¯es zv˝öenÈ ˙silÌ policie i samotn˝ch pojiöùoven v boji s tÏmito protipr·vnÌmi jedn·nÌmi. Jist˝ p¯Ìnos ñ zmenöenÌ p¯Ìpad˘ ochromenÈho provozu na pozemnÌch komunikacÌch v d˘sledku dlouhÈho Ëek·nÌ ˙ËastnÌk˘ nehod na p¯Ìjezd policist˘ a jejich mnohdy neod˘vodnÏnÈ zdrûov·nÌ provozu a razantnÌ snÌûenÌ policejnÏ vykazovanÈ dopravnÌ nehodovosti ñ by uveden· negativa ztÏûÌ p¯ev·ûil. U zmÌnÏnÈ novÈ ohlaöovacÌ povinnosti ˙ËastnÌk˘ dopravnÌ nehody, kdyû si vz·jemnÏ neprok·ûÌ totoûnost, stejnÏ jako osoby, na jejichû majetku vznikla ökoda, nelze p¯ehlÈdnout, ûe dan· podmÌnka je neod˘vodnÏn·, v rozporu s povinnostÌ ˙ËastnÌk˘ nehody prokazovat totoûnost jen na poû·d·nÌ a nesmysln·, kdyû by ohlaöovacÌ povinnost nastupovala ve vöech p¯Ìpadech i malichern˝ch nehod, s minim·lnÌ ökodou, zvl·öù, kdyû osoby, na jejichû majetku vznik· ökoda, mnohdy nejsou na mÌstÏ nehody ani p¯Ìtomny. Pro svoji neurËitost je vadnÈ i novÈ ustanovenÌ o povinnosti ¯idiËe, kter˝ mÏl ˙Ëast na jakÈkoliv dopravnÌ nehodÏ, spolupracovat p¯i zjiöùov·nÌ skutkovÈho stavu, kdyû nenÌ upraveno, s k˝m m· za povinnost takto spolupracovat. PozmÏÚovacÌ n·vrhy by proto mÏly b˝t pat¯iËnÏ zv·ûeny a p¯ijaty by mÏly b˝t pouze ty z nich, kterÈ ˙roveÚ pr·vnÌ ˙pravy jeötÏ nezhoröujÌ. JUDr. Pavel Buöta

7

Potenci·l ûivotnÌho pojiötÏnÌ v »R na pozadÌ statistik CEA Ing. Rudolf Voborsk˝, »esk· asociace pojiöùoven

nÌ pojiötÏnÌ na celkovÈm p¯edepsanÈm pojistnÈm (graf 3). I zde vidÌme vedle sebe novÈ ËlenskÈ zemÏ EU, u nichû se tento ukazatel postupnÏ p¯ibliûuje k podÌlu na vyzr·lejöÌch trzÌch. OstatnÏ v celoevropskÈm mÏ¯Ìtku doch·zÌ od roku 2001 k poklesu podÌlu ûivotnÌho pojiötÏnÌ (tabulka 1), p¯iËemû

tento pokles je zp˘soben zË·sti propadem nebo nÌzkou dynamikou nÏkter˝ch d˘leûit˝ch trh˘ ûivotnÌho pojiötÏnÌ, ale takÈ r˘stem sazeb v neûivotnÌch pojiötÏnÌch, resp. r˘stem v˝znamu nÏkter˝ch z nich. NÌzk˝ podÌl ûivotnÌho pojiötÏnÌ ve Slovinsku je vysvÏtliteln˝ tÌm, ûe v tÈto zemi je (vzhledem k organi-

Tabulka 1 ñ PodÌl p¯edepsanÈho pojistnÈho na ûivotnÌ pojiötÏnÌ na celkovÈm p¯edepsanÈm pojistnÈm v %

J

iû vÌcekr·t na r˘zn˝ch mÌstech zaznÏlo, ûe trh ûivotnÌho pojiötÏnÌ m· v »R z dlouhodobÈho hlediska st·le znaËn˝ r˘stov˝ potenci·l. U nÏkter˝ch pracovnÌk˘ pojiöùoven odpovÏdn˝ch za nov˝ obchod vyvol· moûn· toto tvrzenÌ trpk˝ ˙smÏv, ale p¯ijmeme-li p¯edpoklad postupnÈho p¯ibliûov·nÌ ekonomick˝ch ukazatel˘ »R k ˙rovni vyspÏlejöÌch zemÌ EU, pak urËit˝ st¯Ìzliv˝ optimismus m˘ûe b˝t opodstatnÏn˝ p¯i pohledu na statistiky ûivotnÌho pojiötÏnÌ Ëlensk˝ch zemÌ CEA. Pro srovn·nÌ jsme vybrali celkem 16 ze souËasn˝ch 31 Ëlensk˝ch zemÌ CEA, p¯iËemû jde o srovn·nÌ nÏkolika zemÌ s vyspÏl˝m trhem ûivotnÌho pojiötÏnÌ s pÏti nov˝mi Ëlensk˝mi st·ty EU. Z makroekonomickÈho hlediska je zajÌmav˝ pohled na podÌl roËnÌho p¯edepsanÈho pojistnÈho na ûivotnÌ pojiötÏnÌ na HDP (graf 1), kter˝ je v nov˝ch zemÌch EU p¯ibliûnÏ stejn˝ a d·v· tak tuöit moûn˝ r˘st. Velmi podobnÈ je i srovn·nÌ vztahu v˝öe vytvo¯en˝ch technick˝ch

*)

Graf 2 ñ Vztah v˝öe technick˝ch rezerv v éP k HDP v % (rok 2002)

rezerv ûivotnÌho pojiötÏnÌ k HDP (graf 2). ZralejöÌ trhy majÌ samoz¯ejmÏ vÏtöÌ n·skok, ale lze oËek·vat, ûe podÌl investiËnÌch prost¯edk˘ v·zan˝ch v technick˝ch rezerv·ch ûivotnÌho pojiötÏnÌ v nov˝ch Ëlensk˝ch zemÌch EU ve vztahu k HDP poroste a jejich makroekonomicky pozitivnÌ role jako investiËnÌho zdroje se posÌlÌ. PrvnÌ mÌsto v tomto srovn·nÌ si udrûuje st·le VelkÈ Brit·nie, a to i p¯es v˝razn˝ pokles celkovÈ v˝öe technick˝ch rezerv v roce 2002. Zn·mkou vyzr·losti trhu ûivotnÌho pojiötÏnÌ je bezesporu i podÌl p¯edepsanÈho pojistnÈho na ûivot-

Graf 1 ñ PodÌl p¯edepsanÈho pojistnÈho éP na HDP v % (rok 2002)

8

⁄daje za rok 2003 jsou p¯edbÏûnÈ

Graf 3 ñ PodÌl pojistnÈho na éP na celkovÈm p¯edepsanÈm pojistnÈm v % (rok 2002)


Katastrofy v roce 2003 a komerËnÌ pojiötÏnÌ

Tabulka 2 ñ MeziroËnÌ v˝voj p¯edepsanÈho pojistnÈho na ûivotnÌ pojiötÏnÌ (v % k p¯edchozÌmu roku)

*)

Z p¯edbÏûn˝ch ˙daj˘ za rok 2003

zaci pojiötÏnÌ) vykazov·no v r·mci komerËnÌho pojiötÏnÌ i zdravotnÌ pojiötÏnÌ, kterÈ je v jin˝ch zemÌch souË·stÌ systÈmu ve¯ejnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ. Potenci·l r˘stu ûivotnÌho pojiötÏnÌ je patrn˝ i z opaËnÈho pohledu, tj. z pozice obËana. Srovn·v·nÌ souËasnÈho stavu ûivotnÌho pojiötÏnÌ p¯es roËnÌ pojistnÈ na jednoho obyvatele v p¯epoËtu na jednotnou mÏnu je ponÏkud zav·dÏjÌcÌ vzhledem k velk˝m rozdÌl˘m v p¯Ìjmech v jednotliv˝ch zemÌch vyj·d¯en˝ch v tÈto mÏnÏ. N·zornÏjöÌ je porovn·nÌ, o kterÈ jsme se pokusili (graf 4), totiû o vyËÌslenÌ pomÏru mezi pr˘mÏrn˝m roËnÌm pojistn˝m na ûivotnÌ pojiötÏnÌ na jednoho obyvatele a jeho pr˘mÏrnÈho disponibilnÌho p¯Ìjmu (nikoliv mzdy). I kdyû jde o urËitÈ zjednoduöenÌ, kterÈ nenÌ ide·lnÌ, lze tento pomÏr ch·pat jako podÌl pojistnÈho na ûivotnÌ pojiötÏnÌ na pr˘mÏrnÈm spot¯ebnÌm koöi obËana. Budeme-li p¯edpokl·dat postupnÈ p¯ibliûov·nÌ struktury ûivotnÌch n·klad˘ dom·cnostÌ v nov˝ch Ëlensk˝ch zemÌch EU ke struktu¯e tradiËnÌch zemÌ, pak lze i z tohoto d˘vodu oËek·vat zvyöov·nÌ objemu pojistnÈho na ûivotnÌ po-

jiötÏnÌ v nov˝ch Ëlensk˝ch zemÌch. Uveden· statistick· data samoz¯ejmÏ nejsou z·rukou, ûe v˝voj ûivotnÌho pojiötÏnÌ jednoznaËnÏ p˘jde naznaËen˝m smÏrem. OstatnÏ i mezi jednotliv˝mi zemÏmi se srovnatelnou ˙rovnÌ ekonomiky jsou znaËnÈ rozdÌly v ûivotnÌm pojiötÏnÌ. V˝sadnÌ roli m· trvale V. Brit·nie (i p¯es pokles v poslednÌch dvou letech), naopak slaböÌ postavenÌ NÏmecka a Rakouska je v materi·lech CEA vysvÏtlov·no konstrukcÌ d˘chodov˝ch systÈm˘, kde ûivotnÌ pojiötÏnÌ nehraje takovou roli, jako v nÏkter˝ch jin˝ch zemÌch. V ÿecku (nenÌ v uvedeno v grafech) je nap¯Ìklad role ûivotnÌho pojiötÏnÌ trvale velmi nÌzk·, v relativnÌch ukazatelÌch n·padnÏ niûöÌ neû v »R. V˝voj ûivotnÌho pojiötÏnÌ je navÌc v nÏkter˝ch zemÌch znaËnÏ nerovnomÏrn˝, tak nap¯. ve äpanÏlsku po celkem v˝znamnÈm r˘stu v roce 2002 (16 %) p¯iöel v roce 2003 prudk˝ propad (ñ 36 % ñ p¯edbÏûn˝ ˙daj). V tomto kontextu lze ocenit stabilnÌ a v celoevropskÈm mÏ¯Ìtku vysokÈ tempo r˘stu ûivotnÌho pojiötÏnÌ v »R (tabulka 2) v poslednÌch letech, snad i z toho lze Ëerpat onen st¯Ìzliv˝ optimismus. Zdroje: statistiky CEA, OECD, »AP

Graf 4 ñ Vztah pojistnÈho na éP k pr˘mÏrn˝m osobnÌm disponibilnÌm p¯Ìjm˘m v % (rok 2002)

doc. Ing. Eva Duch·Ëkov·, CSc., VäE

R

ok 2003 znamenal v˝skyt ¯ady nep¯Ìzniv˝ch ud·lostÌ s katastrofick˝mi ökodnÌmi dopady. Tyto ud·losti byly spojeny ve velkÈ mÌ¯e s p¯ÌrodnÌmi jevy. Nap¯Ìklad v EvropÏ se vyskytly ökody na ˙rodÏ v souvislosti s neb˝val˝m suchem, lesnÌ poû·ry v Portugalsku, povodnÏ ve Francii. V jin˝ch oblastech svÏta nap¯Ìklad zemÏt¯esenÌ v AlûÌrsku, zemÏt¯esenÌ v Ir·ku; JiûnÌ Korea byla postiûena tajfunem, USA torn·dy a hurik·nem Isabel. Vedle p¯ÌrodnÌch vliv˘ doölo k ud·lostem s katastrofick˝mi dopady i v souvislosti s p˘sobenÌm lidskÈho Ëinitele. Nap¯Ìklad v souvislosti s lodnÌ dopravou v BangladÈöi, s p¯eruöenÌ dod·vky elektrickÈ energie v USA. CelkovÈ ökody z katastrof dos·hly v roce 2003 70 mld. USD, z toho ökody v rozsahu 58 mld. USD p¯ipadaly na ökody z p¯ÌrodnÌch ka- PodÌl pojiötÏn˝ch ökod na ökod·ch tastrof (v roce 2001 dos·hly eko- z katastrof v roce 2003 nomickÈ ökody z p¯ÌrodnÌch katastrof 36 mld. USD, v roce 2002 55 mld. USD) a 12 mld. USD ökody v d˘sledku lidskÈho jedn·nÌ (v˝raznÏ vyööÌ tyto ökody byly v roce 2001 v souvislosti s teroristick˝m ˙tokem 11. z·¯Ì). P¯itom pod pojmem p¯ÌrodnÌ katastrofy se za¯azujÌ n·sledujÌcÌ: povodnÏ a z·plavy, vich¯ice, zemÏt¯esenÌ, sucho, lesnÌ poû·ry, mr·z a dalöÌ; pod pojem nebezpeËÌ vyV˝voj poËtu katastrofick˝ch ud·lostÌ v letech 1970 aû 2003

volan· lidsk˝m faktorem: velkÈ poû·ry, exploze, leteck· neötÏstÌ, neötÏstÌ p¯i lodnÌ dopravÏ, silniËnÌ a ûelezniËnÌ neötÏstÌ, d˘lnÌ neötÏstÌ, z¯ÌcenÌ budov nebo most˘, terorismus a dalöÌ. Co se t˝k· dlouhodobÈho v˝voje ve v˝skytu katastrofick˝ch ud·lostÌ, je t¯eba konstatovat, ûe se ukazuje rostoucÌ tendence, a to jak v poËtu nastal˝ch katastrofick˝ch ud·lostÌ, tak v rozsahu vznikl˝ch ökod. V roce 2003 bylo zaznamen·no celkem 142 p¯ÌrodnÌch katastrof a POJISTNÝ OBZOR • 10/2004

9

PojiötÏnÈ ökody z katastrof v letech 1970 aû 2003 (v mld. USD)

238 neötÏstÌ vyvolan˝ch lidmi. Z hlediska dlouhodobÈho v˝voje se ¯adÌ rok 2003 z hlediska poËtu katastrof k jednomu z nejmÈnÏ p¯Ìzniv˝ch. CelkovÏ v souvislosti s katastrofami p¯iölo o ûivot v roce 2003 okolo 60 tisÌc lidÌ. Z hlediska poËtu zem¯el˝ch jde o sedm˝ nejhoröÌ rok od roku 1970. V d˘sledku v˝skytu p¯ÌrodnÌch katastrof zem¯elo 51,5 tis. lidÌ. PovodnÏ v Indii, BangladÈöi, P·kist·nu a Nep·lu v Ëervnu a Ëervenci znamenaly 1400 obÏtÌ na ûivotech. CelkovÏ 4280 lidÌ p¯iölo o ûivot v d˘sledku povodnÌ. 41 tis. lidÌ ztratilo ûivot p¯i zemÏt¯esenÌ v Ir·ku v prosinci. ZemÏt¯esenÌ v AlûÌrsku v kvÏtnu znamenalo 2260 mrtv˝ch. P¯i p¯epravÏ lodÌ zem¯elo v BangladÈöi v dubnu 370 lidÌ. Z celkovÈho objemu ökod 70 mld. USD pojiötÏnÈ ökody Ëinily 18,5 mld. USD. Z celkovÈho rozsahu 18,5 mld. USD pojiötÏn˝ch ökod byla p¯ev·ûn· Ë·st, tedy 16,2 mld. USD, vyvol·na p¯ÌrodnÌmi vlivy. KatastrofickÈ ökody vzniklÈ d˘sledkem lidskÈho kon·nÌ roce 2003 dos·hly 2,3 mld. USD. äest p¯ÌrodnÌch katastrof znamenalo pojiötÏnÈ ökody, kterÈ p¯ekroËily hranici 1 mld. USD. Z pohledu velikosti pojiötÏn˝ch ökod (18,5 mld. USD) rok 2003 v˝raznÏ p¯ekroËil dlouhodob˝ pr˘mÏr; v letech 1987 aû 2002 Ëinil tento dlouhodob˝ pr˘mÏr 6,4 mld. USD. NegativnÌ v˝voj p¯ÌrodnÌch katastrof je p¯iËÌt·n zejmÈna klimatick˝m zmÏn·m, kterÈ se projevujÌ pr·vÏ ve v˝skytu povodnÌ, vich¯ic a dalöÌch p¯ÌrodnÌch ûivl˘ s katastrofick˝mi dopady. Pro Evropu bylo charakteristickÈ v roce 2003 mÈnÏ extrÈmnÌch povÏtrnostnÌch v˝kyv˘ (ve srovn·nÌ s rokem 2002). NejvÏtöÌ ökody byly spojeny s rozs·hl˝m suchem, jehoû d˘sledkem bylo snÌûenÌ hektarov˝ch v˝nos˘ u plodin, ochromenÌ lodnÌ dopravy, zastavenÌ turbÌn ve vodnÌch elektr·rn·ch apod. Pojiöùovny ovöem vyplatily pomÏrnÏ nÌzkÈ Ë·stky na pojistn˝ch plnÏnÌch, neboù ökody jako snÌûenÌ hektarov˝ch v˝nos˘ nejsou obvykle v EvropÏ kryty pojiötÏnÌm. EkonomickÈ ztr·ty zp˘sobenÈ Katastrofy podle region˘ region (země)

počet katastrof

v%

oběti

v%

pojištěné škody v mil USD

v%

Amerika – USA

78 32

20,5 % 8,4 %

1 565 295

2,6 % 0,5 %

13 899 11 222

75,2 % 60,7 %

Evropa – Francie

36 5

9,5 % 1,3 %

423 41

0,7 % 0,1 %

2 173 1 334

11,8 % 7,2 %

178 4 7 10

46,8 % 1,1 % 1,8 % 2,6 %

51 894 332 45 41 523

87,4 % 0,6 % 0,1 % 69,9 %

1 447 524 411 –

7,8 % 2,8 % 2,2 % –

Afrika –Jihoafrická rep. – Alžírsko

67 6 4

17,6 % 1,6 % 1,1 %

4 900 78 2 408

8,2 % 0,1 % 4,1 %

148 112 32

0,8 % 0,6 % 0,2 %

Austrálie, Oceánie

4

1,1 %

6

–

339

1,8 %

Ostatní (prostor oceánů)

13

3,4 %

527

0,9 %

438

2,6 %

380 100,0 %

59 399

100,0 %

18 489

100,0 %

Asie – Jižní Korea – Japonsko – Írán

Svět celkem

10

vedry se v EvropÏ odhadujÌ na 13 mld. dolar˘. VelkÈ ökody nap·chaly na jihu kontinentu takÈ lesnÌ poû·ry (nap¯Ìklad v It·lii, Francii, Portugalsku a äpanÏlsku byly sp·leny lesy na celkovÈ v˝mÏ¯e pÏt tisÌc ËtvereËnÌch kilometr˘). Jin· situace byla ovöem v ostatnÌch oblastech svÏta, zejmÈna v Americe a Asii. Pouze v USA p¯edstavovaly pojiötÏnÈ ökody vÌce neû 60 % svÏtov˝ch pojiötÏn˝ch ökod. Na druhÈ stranÏ nap¯Ìklad v Ir·ku v souvislosti se zemÏt¯esenÌm s katastrofick˝mi d˘sledky byl zaznamen·n nejvÏtöÌ poËet obÏtÌ na lidsk˝ch ûivotech. RostoucÌ v˝skyt ud·lostÌ s katastrofick˝mi dopady m· v souËasnÈ dobÏ v˝znamn˝ vliv na v˝voj v komerËnÌm pojiötÏnÌ. Na jednÈ stranÏ tento v˝voj znamen· zvÏtöov·nÌ objemu celkovÏ vyplacen˝ch pojistn˝ch plnÏnÌ, na stranÏ druhÈ nutÌ pojiöùovny k p¯imÏ¯enÈ reakci na danÈ skuteËnosti. Pojiöùovny jsou nuceny p¯ehodnocovat p¯Ìstup k hodnocenÌ rizikovosti a v˘bec pojistitelnosti rizik s ohledem na dopady na velikost pojistn˝ch plnÏnÌ. D·le pojiöùovny v reakci na v˝skyt tÏchto ud·lostÌ mÏnÌ p¯Ìstupy ke konstrukci jednotliv˝ch pojistn˝ch produkt˘ a mÏnÌ p¯Ìstupy k ohodnocov·nÌ dan˝ch rizik, coû se odr·ûÌ zejmÈna v cen·ch pojiötÏnÌ. Pouûit· literatura: Natural catastrophes and manñmade disasters in 2003, Swiss Reinsurance Copany, Economic Research & Consulting, Ë. 1, 2004 LaviËka, V., Fialka, M.: EvropskÈ pojiöùovny loni na katastrofy tolik nedoplatily, Hospod·¯skÈ noviny, 26. ˙nora 2004 Duch·Ëkov·, E.: Principy pojiötÏnÌ a pojiöùovnictvÌ, Ekopress, Praha 2003

AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ Dlouhodob˝ finanËnÌ rating sÌly A spoleËnosti Lloydís of London, kter· p˘sobÌ na pojistnÈm trhu, byl potvrzen spoleËnostÌ Standard & Poorís Rating Services s tÌm, ûe je i perspektivnÏ stabilnÌ. ⁄vÏrov˝ analytik Standard & Poorís Stephen Searby mÌnÌ, ûe: ÑRating odr·ûÌ nadch·zejÌcÌ kapit·lovÈ z·vazky na trhu a n·sledn˝ n·r˘st fond˘ spoleËnosti Lloydís v roce 2004, upevnÏnÌ silnÈ obchodnÌ pozice a pravdÏpodobnÈ pokraËov·nÌ siln˝ch obchodnÌch v˝kon˘ z roku 2003 i v letech 2004 a 2005.ì SpoleËnost Standard & Poorís potvrdila nÏmeckÈ zajiöùovnÏ Hannover R¸ckversicherung-AG dlouhodobÈ z·vazky druhÈ stranÏ a rating pojiöùovacÌ sÌly AA ñ a cel· skupina tak zmÏnila sv˘j pohled na vÏc z negativnÌho na stabilnÌ. Analytik Standard & Poorís Simon Marshall ¯ekl: ÑZmÏna naöeho pohledu na tuto vÏc odr·ûÌ obnovu v zajiötÏnÌ a vylepöenou finanËnÌ flexibilitu, kter· n·sledovala po ˙spÏönÈ flotaci dodateËn˝ch 21 % akciÌ v roce 2004.ì VÏ¯itelÈ lond˝nskÈ poboËky americkÈ spoleËnosti Quincy Mutual Fire Insurance, kter· ve VelkÈ Brit·nii cedovala majetkov˝ obchod v roce 2002, jednomyslnÏ podpo¯ili pl·n, kter˝ zajistÌ spl·tky penÏûnÌch Ë·stek dluûn˝ch spoleËnosti jeötÏ p¯ed koncem roku. Po uzav¯enÌ lond˝nskÈ poboËky byly p¯Ìjmy p¯esunuty na LCL Group. Navrhovan˝ pl·n vytvo¯ili Christopher Morris a Andrew Dick, partne¯i v Begbies Traynor, coû je velk· nez·visl· britsk· spoleËnost, zab˝vajÌcÌ se insolvencÌ (neschopnostÌ spl·cet). P¯ipraven˝ pl·n p¯in·öÌ ¯eöenÌ, kdy vÏ¯itelÈ dostanou svÈ penÏûnÌ prost¯edky rychleji a s niûöÌmi administrativnÌmi n·klady, neû p¯i tradiËnÌm pr˘bÏhu. Christopher Morris k tomu sdÏlil: ÑVÏ¯itelÈ poznali, ûe tento pl·n je opravdu smyslupln˝. P¯in·öÌ d¯ÌvÏjöÌ vy¯eöenÌ problÈmu, generuje v˝znamnÈ ˙spory v oblasti n·klad˘ a p¯in·öÌ penÌze vÏ¯itel˘m mnohem rychleji.ì Pramen: Heath Lambert International Newsletter, July 2004 (Mik) POJISTNÝ OBZOR • 10/2004

FinanËnÌ sluûby ñ z·vÏreËn· zpr·va expertnÌch skupin

KomerËnÌ prezentace

Evropsk· komise nechala v ¯Ìjnu 2003 provÈst podrobnÈ zhodnocenÌ stavu integrace evropsk˝ch finanËnÌch trh˘. Provedly jej Ëty¯i expertnÌ skupiny pro oblasti bank, pojiöùoven, cenn˝ch papÌr˘ a spr·vy majetku. ExpertnÌ skupiny zve¯ejnily v kvÏtnu 2004 spoleËnou z·vÏreËnou zpr·vu. Podle nÌ nenÌ pro integraci finanËnÌch trh˘ EU pot¯ebnÈ û·dnÈ novÈ z·konod·rstvÌ, ËlenskÈ st·ty by vöak mÏly ˙ËinnÏji aplikovat st·vajÌcÌ p¯edpisy. Jejich optim·lnÌ vyuûÌv·nÌ by mÏlo b˝t hlavnÌm ˙kolem dozorËÌch org·n˘. Skupina pro banky se vyslovila pro centralizovan˝ dozorËÌ org·n pro instituce s celoevropsk˝m p˘sobenÌm. TakÈ expertnÌ skupina pro pojiöùovny poûaduje pro skupiny a konglomer·ty koherentnÌ dozorËÌ strukturu. Vöechny skupiny se vyslovily pro to, aby novÈ n·vrhy z·kon˘ byly p¯edkl·d·ny aû po peËlivÈm rozv·ûenÌ a aby se soust¯eÔovaly na produkty a sluûby, kterÈ jsou vhodnÈ pro p¯eshraniËnÌ styk. Poûadavky jednotliv˝ch expertnÌch skupin se v z·sadÏ vztahujÌ k n·sledujÌcÌm z·kladnÌch bod˘m:

JednÌm z nejd˘leûitÏjöÌch proces˘ pojiöùovny v oblasti poskytov·nÌ sluûeb klient˘m je likvidace pojistn˝ch ud·lostÌ. Na spokojenosti klienta s poskytovan˝mi sluûbami totiû z·visÌ jeho dalöÌ setrv·nÌ v pojiöùovnÏ, resp. moûnosti zÌsk·nÌ dalöÌch obchod˘. Poûadavky na kvalitu a rychlost procesu likvidace pojistn˝ch ud·lostÌ proto neust·le stoupajÌ. Tento trend je moûnÈ zabezpeËit jedinÏ pouûitÌm nejmodernÏjöÌch metod zpracov·nÌ proces˘, a to prost¯ednictvÌm informaËnÌch technologiÌ vytvo¯enÌ komplexnÌho informaËnÌho systÈmu pro management likvidace pojistn˝ch ud·lostÌ. Pr·vÏ poûadavky na flexibilnÏjöÌ ¯ÌzenÌ procesu likvidace pojistn˝ch ud·lostÌ a zvyöov·nÌ kvality business proces˘ byly hnacÌ silou pro implementaci komplexnÌho informaËnÌho systÈmu v jednÈ z univerz·lnÌch pojiöùoven na Slovensku. InformaËnÌ systÈm pro management pojistn˝ch ud·lostÌ pokr˝v· cel˝ proces likvidace pojistn˝ch ud·lostÌ, a to od registrace pojistn˝ch ud·lostÌ, p¯es kompletaci a schvalov·nÌ spisu, aû po vyplacenÌ pojistnÈho plnÏnÌ a archivaci spisu. Cel˝ systÈm je plnÏ integrov·n s pojistnÏtechnick˝m systÈmem pojiöùovny. Realizovan˝ projekt obsahoval anal˝zu, n·vrh a inovaci business proces˘, n·vrh a imple-


● ● ●

odstranÏnÌ souËasnÈ p¯eregulace a zjednoduöenÌ z·konod·rstvÌ, nutnost korektnÌ a jednotnÈ aplikace evropsk˝ch pravidel, stop stav dalöÌm evropsk˝m iniciativ·m, ● pot¯ebnost lepöÌ anal˝zy n·klad˘ a v˝nos˘, ● zlepöenÌ kvality dozoru, ● odstranÏnÌ znaËn˝ch p¯ek·ûek chybÏjÌcÌ harmonizacÌ danÌ, ● pot¯ebnost koherentnÌch z·konod·rn˝ch opat¯enÌ. Zpr·va expertnÌch skupin byla koncem Ëervna projedn·na na konferenci organizovanÈ Evropskou komisÌ. Do konce srpna probÏhly ve¯ejnÈ konzultace a do 10. z·¯Ì mohou pod·vat ˙ËastnÌci trhu sv· stanoviska ke zpr·vÏ. Teprve potÈ se komise definitivnÏ rozhodne, zda bude v˘bec povaûovat za nutnÈ podnikat dalöÌ kroky pro vytvo¯enÌ vnit¯nÌho trhu, nap¯. druh˝ akËnÌ pl·n pro finanËnÌ sluûby. Z nÏkter˝ch p¯edbÏûn˝ch vyj·d¯enÌ se zd·, ûe komise nebude û·dnÈ akutnÌ kroky podnikat. GDV se na nÏkterÈ poûadavky dÌv· ponÏkud kriticky, protoûe by se mÏlo zabr·nit vzniku Ñ26. pr·vnÌho reûimuì vedle existujÌcÌch 25 n·rodnÌch reûim˘. Pramen: GDV, Bericht aus Br¸ssel, Ë. 48, 6/2004 (La)

Management likvidace pojistn˝ch ud·lostÌ mentaci technologickÈ infrastruktury, v˝voj a implementaci programovÈho vybavenÌ, nep¯etrûitou poinstalaËnÌ podporu a ökolenÌ uûivatel˘. SystÈm se poda¯ilo ˙spÏönÏ implementovat i dÌky v˝bÏru technologiÌ spoleËnosti IBM, na kter˝ch je vybudov·n. ❑ Elektronick˝ spis pojistn˝ch ud·lostÌ KvalitativnÌ zmÏna procesu likvidace pojistn˝ch ud·lostÌ prost¯ednictvÌm komplexnÌho informaËnÌho systÈmu zaËÌn· transformacÌ klasick˝ch papÌrov˝ch spis˘ na spisy elektronickÈ. Elektronick˝ spis je dostupnÏjöÌ, sdÌlen˝ a lÈpe se zajiöùuje i jeho spr·va. JednotlivÈ dokumenty jsou do elektronickÈho spisu p¯id·v·ny p¯Ìmo v mÌstÏ doruËenÌ, ËÌmû se v˝znamnÏ zkracuje doba zp¯ÌstupnÏnÌ dokumentu ve spisu pro jeho vybavenÌ. Klient navÌc m˘ûe dokument doruËit do kterÈkoliv poboËky pojiöùovny a zvolit si zp˘sob do-

n˝ p¯Ìstup k informacÌm v informaËnÌm systÈmu. K ˙daj˘m je zabezpeËen hierarchick˝ p¯Ìstup kopÌrujÌcÌ organizaËnÌ strukturu pojiöùovny. V praxi to znamen·, ûe jednotlivÌ pracovnÌci mohou pracovat pouze s jim p¯idÏlen˝mi spisy, p¯iËemû k ostatnÌm nemajÌ p¯Ìstup. ÿÌdÌcÌ pracovnÌci vöak mohou v systÈmu kontrolovat a koordinovat pr·ci sv˝ch pod¯Ìzen˝ch.

ruËenÌ (poötou, osobnÏ, faxem, mailem, p¯es Internet). OdbornÌ pracovnÌci pojiöùovny jsou tak osvobozeni od administrativnÌch ˙kon˘ a mohou se plnÏ vÏnovat odbornÈ str·nce vy¯izov·nÌ spisu, ËÌmû znaËnÏ stoup· jejich produktivita pr·ce. NavÌc zapojenÌm Callcentra pro poskytov·nÌ informacÌ o stavu likvidace se prakticky odbour· komunikace mezi likvid·torem a klientem. ElektronickÈ zpracov·nÌ likvidace pojistn˝ch ud·lostÌ p¯in·öÌ moûnost sledov·nÌ vytÌûenosti jednotliv˝ch pracovnÌk˘ likvidace, a tÌm i moûnost p¯idÏlov·nÌ nov˝ch spis˘ k vy¯ÌzenÌ na z·kladÏ aktu·lnÌho vytÌûenÌ anebo dostupnosti pracovnÌk˘. Vöechny v˝stupy ve formÏ korespondence z informaËnÌho systÈmu jsou napojeny na centr·lnÌ systÈm zpracov·nÌ korespondence.

❑ P¯Ìnosy pro pojiöùovnu Po ˙spÏönÈ implementaci informaËnÌho systÈmu byly ve velmi kr·tkÈ dobÏ zaznamen·ny nespornÈ p¯Ìnosy inovace. OkamûitÏ bylo viditelnÈ vytÌûenÌ jednotliv˝ch pracovnÌk˘ likvidace, zrychlil se proces a p¯ehlednost vy¯izov·nÌ a schvalov·nÌ likvidace. Odbour·nÌm nÏkter˝ch administrativnÌch ˙kon˘ byla zaznamen·na zv˝öen· produktivita jednotliv˝ch pracovnÌk˘. SnÌûila se pracnost manipulace se spisy. Pro management pojiöùovny p¯in·öÌ informaËnÌ systÈm okamûitÈ informace o stavu procesu likvidace ve formÏ statistick˝ch report˘, vytÌûenosti jednotliv˝ch pracovnÌk˘ a celkovÈ kvality procesu likvidace.

❑ BezpeËnost ˙daj˘ Pouûit· technologie IBM, na kterÈ je systÈm realizov·n, poskytuje vysokou mÌru bezpeËnosti a ¯Ìze-

❑ Kontakt: Mari·n MarcinË·k PosAm, spol. s r.o. http://www.posam.sk

11

éivotnÈ poistenie v Slovenskej republike (ukazovatele k 31. 12. 2003) Poistn˝ trh na Slovensku m· za sebou 11 roËn˙ histÛriu pln˙ zmien, vÔaka ktor˝m sa pomaly zaËleÚuje do jednotnÈho eurÛpskeho trhu. Jeho ekonomick˝ a pr·vny v˝voj je stimulovan˝ pr·ve postupuj˙cim procesom integr·cie Slovenskej republiky do eurÛpskych ötrukt˙r. V tomto znamenÌ sa niesli aj zmeny v oblasti pr·vnej ˙pravy poisùovnÌctva a v˝konu dohæadu nad poisùovnÌctvom. Z·kon o poisùovnÌctve Ë. 95/2002 Z.z. vytv·ra ötandardnÈ, medzin·rodne akceptovanÈ legislatÌvne prostredie poistnÈho trhu zodpovedaj˙ce poûiadavk·m OECD a E⁄. Implement·ciou smernÌc E⁄ I., II. a III. gener·cie t˝kaj˙cich sa komerËnÈho poisùovnÌctva sa zabezpeËuje kompatibilita poistnÈho pr·va Slovenskej republiky s pr·vom krajÌn E⁄. Okrem Ôalöej liberaliz·cie poisùovacÌch sluûieb v zmysle prÌsluön˝ch ustanovenÌ smernÌc E⁄ m· Slovensk· republika pred sebou eöte veæa ˙loh, medzi ktor˝mi je aj stimulovanie ûivotnÈho poistenia (napr. cez daÚovÈ zv˝hodÚovanie, zvyöovanie v˝nosov, atÔ.) k tomu, aby sa jeho podiel priblÌûil ˙rovni eurÛpskych poistn˝ch trhov. Na Slovensku je ûivotnÈ poistenie pre mnoh˝ch obËanov skÙr urËit˝m Ñluxusomì, ale ako vidÌme v tabuæke Ë. 11) pomer predpÌsanÈho poistnÈho v ûivotnom poistenÌ na celkovom predpise neust·le narast·. N·rast poistnÈho mÙûeme pripisovaù faktu, ûe obyvateæstvo si zaËÌna intenzÌvnejöie uvedomovaù ûivotnÈ rizik· a skutoËnosù, ûe öt·t im nebude schopn˝ v r·mci systÈmu soci·lneho poistenia prispievaù v dostatoËnej miere na dÙchodky. Pr·ve ûivotnÈ poistenie pon˙ka obËanom vhodn˙ alternatÌvu na rieöenie ich problÈmov s˙visiacich so soci·lnym zabezpeËenÌm. Tabuæka 1 ñ Podiel ûivotnÈho poistnÈho na celkovom poistnom Životné poistenie Obdobie

Poistenie celkom

Medziročná Podiel Medziročná Predpísané zmena predpisu zmena poistné predpisu ŽP/celkom podielu

Predpísané poistné

Medziročná zmena predpisu

19932

1 972

–

23,48 %

–

8 399

–

19942

2 154

9,23 %

23,43 %

–0,05 %

9 193

9,45 %

19952

2 552

18,48 %

23,79 %

0,36 %

10 725

16,66 %

19962

3 538

38,64 %

25,20 %

1,40 %

14 041

30,92 %

19972

4 603

30,10 %

26,94 %

1,74 %

17 087

21,69 %

19982

6 298

36,82 %

29,40 %

2,46 %

21 424

25,38 % 10,75 %

19992

7 860

24,80 %

33,13 %

3,73 %

23 728

20002

11 210

42,62 %

40,78 %

7,66 %

27 487

15,84 %

20012

13 780

22,93 %

42,90 %

2,12 %

32 118

16,85 %

20022

15 753

14,32 %

43,02 %

0,11 %

36 621

14,02 %

2

17 350

10,14 %

40,96 %

–2,06 %

42 362

15,00 %

2003

kedy vl·dy, spoloËnosù a aj jednotlivci bud˙ z·pasiù s neæ˙tostnou realitou dÙchodkov v starn˙com svete. PolitickÈ a ekonomickÈ prostredie, v ktorom sa reforma realizuje, je ako na Slovensku, tak aj vo v‰Ëöine krajÌn strednej a v˝chodnej EurÛpy premenlivÈ, keÔûe finanËnÈ trhy s˙ malÈ a novÈ a vl·dy sa Ëasto menia. S˙Ëasùou dediËstva po Ère socializmu je v˝razn· ˙loha öt·tu pri zabezpeËovanÌ dÙchodkov˝ch d·vok. DÙchodky boli v˝znamnou kompetenciou öt·tu a takmer vÙbec neexistovali s˙kromnÈ systÈmy. Transform·cia so sebou priniesla prudk˝ pokles v˝roby a zamestnanosti a priebeûn˝ systÈm financovania dÙchodkov je na ˙padku. KeÔ k tomu prid·me negatÌvny demografick˝ v˝voj je zrejmÈ, ûe existuj˙ci systÈm dÙchodkovÈho zabezpeËenia je nere·lny. Reforma znamen· presun k v‰Ëöej miere zap·jania s˙kromnÈho sektora do zabezpeËovania dÙchodkov. Nosn˝mi sa stan˙ doplnkovÈ dÙchodkovÈ poistenie ale v·hu nadobudne aj samotnÈ kapit·lovÈ ûivotnÈ poistenie, ako forma urËitÈho zabezpeËenia prÌjmu v dÙchodku. Na rozvoj ûivotnÈho poistenia vpl˝va aj fakt, ûe m·lo æudÌ 100% verÌ pripravovanej reötrukturaliz·cii dÙchodkov a napom·ha tomu aj fakt, ûe dÙchodkov· reforma je vysoko rizikov·. MÙûe trvaù cel˙ jednu gener·ciu a na vykrytie prechodnÈho obdobia bud˙ potrebnÈ vlastnÈ zdroje obyvateæstva. Jednotlivci bud˙ musieù prevziaù v‰Ëöiu Ëasù z·ùaûe svojho dÙchodku. Vzniknut˙ situ·ciu mÙûu rieöiù pr·ve ûivotn˝m poistenÌm. doc. Ing. Anton Korauö, PhD.

Pojistn˝ trh v r. 2003 podle ˙daj˘ »AP PodÌl »AP na celkovÈm p¯edepsanÈm pojistnÈm v »R v roce 2003 dos·hl 98,8 %. »AP sestavuje na z·kladÏ ˙daj˘ od Ëlensk˝ch pojiöùoven öiröÌ statistiku, kter· umoûÚuje podrobnÏjöÌ anal˝zu pojistnÈho trhu. Z·vÏry tÈto anal˝zy lze povaûovat v z·sadÏ za platnÈ pro cel˝ pojistn˝ trh »R. CelkovÈ v˝nosy Ëlen˘ »AP v roce 2003 Ëinily 377 628,6 mil. KË a n·klady 371 887, 3 mil. KË. Z toho vypl˝v· v˝sledek po zdanÏnÌ ve v˝öi 5741,3 mil. KË. CelkovÈ p¯edepsanÈ pojistnÈ Ëlen˘ »AP se zv˝öilo v roce 2003 o 18,3 % na 104,6 mld. KË. P¯Ìr˘stek p¯edepsanÈho pojistnÈho u ûivotnÌho pojiötÏnÌ dos·hl 20,4 % a u neûivotnÌho pojiötÏnÌ 16,9 %. Z·kladnÌ kapit·l pojiöùoven ve v˝öi 12,5 mld. KË z˘stal prakticky na stejnÈ ˙rovni jako v roce 2002. Fondy pojiöùoven vöak poklesly o 1,5 mld. KË na 15 mld. KË. U technick˝ch rezerv ûivotnÌho pojiötÏnÌ nastal vzestup o 12,1 % na hodnotu 124,3 mld. KË. TechnickÈ rezervy v neûivotnÌm pojiötÏnÌ vzrostly ze 46,6 mld. KË v roce 2002 na 52 mld. KË v roce 2003, tj. o 11, 6 %. To znamen·, ûe celkovÏ bylo v technick˝ch rezerv·ch akumulov·no 176,3 mld. KË. Struktura pojistnÈho trhu »R

V roku 2002 predstavoval podiel ûivotnÈho poistenia v objeme 15,7 mld. Sk na celkovom poistenÌ v˝öku 43%, Ëo znamenalo oproti roku 2001 zv˝öenie o 14, 32%. Rok 2003 sa sÌce niesol v trende kopÌruj˙com v˝voj roka 2002, no n·rast predpisu bol najniûöÌ za posledn˝ch 10 rokov. Jeho predpis tvoril 41%-n˝ podiel s n·rastom len 10%. Ako vidieù, Ëasy tridsaùpercentnÈho rastu ûivotnÈho poistenia s˙ v posledn˝ch rokoch minulosùou, hoci trh eöte zÔaleka nie je nas˝ten˝. Ot·zkou je, Ëi s t˝m priamo alebo nepriamo s˙visÌ ûivotn· ˙roveÚ na Slovensku? Okrem inÈho, na nelichotiv˙ ˙roveÚ ûivotnÈho poistenia na Slovensku poukazuje aj skutoËnosù, ûe pomer ûivotnÈho a neûivotnÈho poistenia v krajin·ch E⁄ je v pomere 60% k 40%. Faktom vöak zost·va, ûe pr·ve n·rast ûivotnÈho poistenia mÙûe byù v˝znamn˝m sign·lom pre zbliûovanie pomeru ûivotnÈho a neûivotnÈho poistenia podobne ako v krajin·ch E⁄. œalöou skutoËnosùou, ktor· vpl˝vala a vpl˝va na v˝voj samotnÈho ûivotnÈho poistenia u n·s ale i vo svete je reforma dÙchodkovÈho zabezpeËenia, 1 2

) ⁄FT: Spr·va o stave poisùovnÌctva k 31. 12. 2002 ) internÈ neauditovanÈ ˙daje UFT

12

Pojištění

Předepsané pojistné (mil. Kč) 2002

2003

2002

2003

Životní pojištění celkem

34 208,7

41 128,8

37,6

38,8

Neživotní pojištění celkem

56 730,4

64 810,8

62,4

61,2

– úrazové pojištění

1 647,5

1 747,2

1,8

1,6

– pojištění budov a staveb obyvatel

2 089,8

2 320,7

2,3

2,2

– pojištění domácnosti

1 482,8

1 836,5

1,6

1,7

446,1

495,0

0,5

0,5

827,1

966,4

0,9

0,9

14 913,0 17 798,5

16,4

16,8

– pojištění odpovědnosti za škody obyvatel – pojištění léčebných výloh v zahraničí – pojištění průmyslu a podnikatelů celkem*) z toho: zemědělské pojištění

918,0

1,1

0,9

– havarijní pojištění vozidel celkem

11 990,7 13 533,5

13,2

12,8

– pojištění odpovědnosti z provozu vozidla

17 956,8 19 820,3

19,8

18,7

4,5

4,1

– zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání *)

Nezahrnuje havarijnÌ pojiötÏnÌ.

998,8

Podíl (%)

4 067,3

4 297,0

Pramen: V˝roËnÌ zpr·va »AP 2003


nÈ pojistnÈ plnÏnÌ na jednu pojistnou ud·lost vzrostlo oproti r. 1999 ze 17 408 CZK na 24 559 CZK v r. 2002, coû p¯edstavuje n·r˘st o 41 %.

1. Situace a v˝voj na trhu pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu V »eskÈ republice provozuje 15 pojiöùoven pojiötÏnÌ obecnÈ odpovÏdnosti za ökodu a pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu za ökodu zp˘sobenou vadou v˝robku, 13 pojiöùoven provozuje pojiötÏnÌ profesnÌ odpovÏdnosti za ökodu a rovnÏû 13 pojiöùoven pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu zp˘sobenou Ëleny p¯edstavenstva a managery. PojiötÏnÌ odpovÏdnosti zamÏstnavatele za ökodu zp˘sobenou zamÏstnanci pracovnÌm ˙razem nebo nemocÌ z povol·nÌ prov·dÏjÌ na z·kladÏ st·tnÌ zak·zky dle p¯ÌsluönÈho pr·vnÌho p¯edpisu dvÏ pojiöùovny. MeziroËnÌ n·r˘st p¯edepsanÈho pojistnÈho 2002/2001 v neûivotnÌm pojiötÏnÌ Ëinil 8,3 %, p¯iËemû n·r˘st v pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu u podnikatelsk˝ch subjekt˘ (pr˘myslu) byl vyööÌ a Ëinil 13,3 %. R˘st pojiötÏnÌ odpovÏdnosti obËan˘ byl jeötÏ vyööÌ a zaznamenal n·r˘st p¯edepsanÈho pojistnÈho dokonce o 16,1 %. U z·konnÈho pojiötÏnÌ odpovÏdnosti zamÏstnavatele za ökodu zp˘sobenou pracovnÌm ˙razem nebo nemocÌ z povol·nÌ zamÏstnanci ËinÌ meziroËnÌ n·r˘st 55,3 %. Tento znaËn˝ n·r˘st oproti r. 2001 je d·n r˘stem pojistn˝ch sazeb v souvislosti s p¯Ìsluönou vyhl·ökou Ministerstva financÌ o n·hrad·ch bolestnÈho a ztÌûenÌ spoleËenskÈho uplatnÏnÌ, kter· zv˝öila moûnÈ odökodnÈ. R˘st p¯edepsanÈho pojistnÈho v pojiötÏnÌ odpovÏdnosti je d·n vÏtöÌm z·jmem klient˘ o toto pojiötÏnÌ projevujÌcÌm se v mÌrnÈm, ale trvalÈm r˘stu pojistn˝ch Ë·stek a rovnÏû uvÏdomÏnÌm si d˘leûitosti tohoto pojiötÏnÌ v modernÌ dobÏ. PodÌl pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu na celkovÈm p¯edepsanÈm pojistnÈm z neûivotnÌho pojiötÏnÌ je dlouhodobÏ stabilnÌ a pohybuje se mezi 10 ñ 13 %. To je d·no up¯ednostnÏnÌm pojiötÏnÌ majetkovÈho a r˘stem pojistnÈho z pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu motorov˝ch vozidel u obËan˘ i podnikatelsk˝ch subjekt˘. U podnikatelsk˝ch subjekt˘ je up¯ednostÚov·no pojiötÏnÌ ûivelnÌ, vËetnÏ pojiötÏnÌ p¯eruöenÌ provozu s ohledem na moûnosti financov·nÌ podnik˘. NicmÈnÏ je zaznamen·v·n v souvislosti se vstupem »eskÈ re-

1 ) v roce 2003 – CZK 4 297 010 – nárůst oproti r. 2001 souvisí s růstem pojistných sazeb v souvislosti s příslušnou vyhláškou Ministerstva financí o náhradách bolestného a ztížení společenského uplatnění 2 ) v roce 2003 – CZK 3 518 247 včetně pojistného z pojištění odpovědnosti za škody obyvatel


13

Zpr·va »AP o trhu pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu v »eskÈ republice za rok 2003 1. Ë·st Ing. V·clav Zik·n, z·stupce »AP v CEA publiky do EU v˝raznÏjöÌ r˘st popt·vky po pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu zp˘sobenou vadou v˝robku, pojiötÏnÌ profesnÌ odpovÏdnosti u vybran˝ch profesÌ (zvl·ötÏ advok·ti a pr·vnÌci, architekti a inûen˝¯i ËinnÌ ve v˝stavbÏ) i pojiötÏnÌ managementu. äkodnÌ pomÏr z pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu je st·le p¯Ìzniv˝, avöak s v˝hledem na postupnÈ zhoröov·nÌ v p¯ÌötÌch letech, zvl·ötÏ v pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu u podnikatelsk˝ch subjekt˘ (pr˘myslu), kde doölo ke zhoröenÌ ökodnÌho pomÏru z 24 % v roce 1997 na 39 % v roce 2002 (bez zapoËtenÌ rezerv).

Pr˘mÏrn· v˝öe vyplacenÈho pojistnÈho plnÏnÌ v pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu pr˘myslu a podnikatel˘ ËinÌ 10 967 CZK p¯i n·r˘stu poËtu pojistn˝ch ud·lostÌ (v r. 2002 tÈmÏ¯ 100 000 ud·lostÌ) oproti r. 2001 o zhruba 10 %. äkodnÌ pomÏr z pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökody obyvatel v poslednÌch 3 letech stagnuje kolem 50 % (bez zapoËtenÌ rezerv). Objem pojistn˝ch plnÏnÌ v z·konnÈm pojiötÏnÌ odpovÏdnosti zamÏstnavatele za ökodu p¯i pracovnÌm ˙razu nebo nemoci z povol·nÌ se oproti r. 2001 zv˝öil o 12,5 % a dos·hl v roce 2002 celkem CZK 2 079 224 000. Pr˘mÏr-

2. V˝voj a zmÏny v legislativnÌ oblasti a pr·vnÌch norm·ch ñ Dnem 1. ledna 2005 nab˝v· ˙Ëinnosti z·kon ze 17. prosince 2003 o pojiöùovacÌch zprost¯edkovatelÌch a samotn˝ch likvid·torech pojistn˝ch ud·lostÌ a o zmÏnÏ ûivnostenskÈho z·kona (d·le jen z·kon o pojiöùovacÌch zprost¯edkovatelÌch a samostatn˝ch likvid·torech pojistn˝ch ud·lostÌ). Tento z·kon definuje pojiöùovacÌho agenta a pojiöùovacÌho maklÈ¯e, jakoû i samostatnÈho likvid·tora pojistn˝ch ud·lostÌ a vöem tÏmto t¯em subjekt˘m ukl·d· povinnost mÌt sjedn·no profesnÌ pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu po celou dobu v˝konu jejich Ëinnosti a souËasnÏ jim stanovuje limit pojistnÈho plnÏnÌ ve smyslu ß 7, 8 a 10 zmÌnÏnÈho z·kona. PojiöùovacÌ maklÈ¯ i pojiöùovacÌ agent musÌ b˝t po celou dobu svÈ Ëinnosti pojiötÏni pro p¯Ìpad odpovÏdnosti za ökodu zp˘sobenou v˝konem Ëinnosti maklÈ¯e Ëi agenta ˙Ëinnou na celÈm ˙zemÌ EvropskÈho hospod·¯skÈho prostoru, s limitem pojistnÈho plnÏnÌ nejmÈnÏ ve v˝öi odpovÌdajÌcÌ hodnotÏ 1 000 000 eur na kaûdou pojistnou ud·lost, v p¯ÌpadÏ soubÏhu vÌce pojistn˝ch ud·lostÌ v jednom roce nejmÈnÏ ve v˝öi odpovÌdajÌcÌ hodnotÏ 1 500 000 eur. V p¯ÌpadÏ pojiöùovacÌho agenta existuje moûnost, ûe pojiöùovna, je-

PojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu Předepsané pojistné v tis. CZK

Vyplacená pojistná plnění v tis. CZK

Druh 2002

2001

2000

2002

2001

2000

Pojištění odpovědnosti za škodu průmyslových a podnikatelských subjektů

2 350 5562)

2 073 818

1 900 791

919 385

794 607

780 263

Pojištění odpovědnosti za škody obyvatel

439 742

378 622

322 111

219 512

188 166

169 210

4 067 3101)

2 618 722

2 402 173

2 079 224

1 849 074

1 639 608

6 857 608

5 071 162

4 625 075

3 218 121

2 831 847

2 589 081

Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání Celkem

äkodnÌ pomÏr v % (bez zapoËtenÌ rezerv) Druh

2002

2001

2000

Pojištění odpovědnosti za škodu průmyslových a podnikatelských subjektů

39,1

36,97

41,15

Pojištění odpovědnosti za škody obyvatel

49,9

50,61

51,57

Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání

51,1

70,61

68,26

V˝sledky za rok 2003 nejsou k dispozici.

jÌmû jmÈnem a na jejÌû ˙Ëet pojiöùovacÌ agent jedn·, se pÌsemnÏ zav·ûe p¯evzÌt odpovÏdnost za ökody zp˘sobenÈ touto jeho ËinnostÌ. Samostatn˝ likvid·tor pojistn˝ch ud·lostÌ musÌ b˝t po celou dobu v˝konu svÈ Ëinnosti pojiötÏn pro p¯Ìpad odpovÏdnosti za ökodu zp˘sobenou v˝konem samostatnÈho likvid·tora s limitem pojistnÈho plnÏnÌ nejmÈnÏ ve v˝öi odpovÌdajÌcÌ hodnotÏ 500 000 eur na kaûdou pojistnou ud·lost, v p¯ÌpadÏ soubÏhu vÌce pojistn˝ch ud·lostÌ v jednom roce nejmÈnÏ ve v˝öi odpovÌdajÌcÌ hodnotÏ 1 000 000 eur. S ˙ËinnostÌ od 1. kvÏtna 2004 se ObËansk˝ z·konÌk v ß 444 doplÚuje: ÑZa ökodu usmrcenÌm n·leûÌ poz˘stal˝m jednor·zovÈ odökodnÏnÌ, a to ñ manûelovi nebo manûelce 240 000 CZK (necel˝ch 8000 eur), ñ kaûdÈmu dÌtÏti 240 000 CZK,

ñ kaûdÈmu rodiËi 240 000 CZK, ñ kaûdÈmu rodiËi p¯i ztr·tÏ dosud nenarozenÈho poËatÈho dÌtÏte 85 000 CZK, ñ kaûdÈmu sourozenci zesnulÈho 175 000 CZK, ñ kaûdÈ dalöÌ blÌzkÈ osobÏ ûijÌcÌ ve spoleËnÈ dom·cnosti s usmrcen˝m v dobÏ vzniku ud·losti, kter· byla p¯ÌËinou ökody na zdravÌ n·sledkem jeho smrti, 240 000 CZK.ì Podle ß 445 lze budoucÌ n·roky odökodnit jednor·zovÏ na z·kladÏ pÌsmennÈ dohody o jejich ˙plnÈm a koneËnÈm vypo¯·d·nÌ mezi opr·vnÏn˝m a povinn˝m. TotÈû platÌ i o budoucÌch n·rocÌch podle ß 446 aû 449 (n·hrada ztr·ty v˝dÏlku, n·klady na v˝ûivu poz˘stal˝m, n·klady spojenÈ s lÈËenÌm). D¯Ìve jednor·zovÈ vypo¯·d·nÌ nebylo moûnÈ (kromÏ odökodnÏnÌ bolesti a ztÌûenÌ spoleËenskÈho uplatnÏnÌ), ale pouze formou vypl·cenÌ penÏûitÈho d˘chodu (anuity).

Belgie ñ novÈ tarify pro zaËÌnajÌcÌ ¯idiËe a seniory V z·vÏru roku 2003 uzav¯eli belgick˝ ministr hospod·¯stvÌ a sdruûenÌ belgick˝ch pojiöùoven Assuralia gentlemanskou dohodu. TÌm odstranili p¯ek·ûky, kterÈ dosud omezovaly p¯Ìstup zaËÌnajÌcÌch ¯idiË˘ a senior˘ k pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu z provozu vozidla. Na z·kladÏ tohoto z·vazku doporuËila Assuralia sv˝m Ëlen˘m, aby od 1. b¯ezna 2004 nabÌzeli zvl·ötnÌ smlouvy oznaËovanÈ jako Ñcontracts starters 29/29ì, kterÈ mlad˝m lidem poskytnou v˝znamnÈ tarifnÌ zv˝hodnÏnÌ, pokud budou souhlasit s tÌm, ûe se budou vyh˝bat urËit˝m rizikov˝m situacÌm. KonkrÈtnÏ platÌ tyto smlouvy pro ¯idiËe do vÏku 26 let, kte¯Ì majÌ ¯idiËskÈ opr·vnÏnÌ nejdÈle t¯i roky. KalkulaËnÌm z·kladem je pojistnÈ, kterÈ by mÏl platit 29let˝ ¯idiË, zv˝öenÈ maxim·lnÏ o 29 %. Naproti tomu m˘ûe mlad˝ ¯idiË pojistit soukromÏ pouûÌvanÈ vozidlo s v˝konem motoru maxim·lnÏ 60 kW a musÌ se zav·zat, ûe nebude dopravovat vÌc neû dvÏ osoby a nebude jezdit v noci o vÌkendech a sv·tcÌch od 24 do 7 hodin. NovÈ smlouvy jsou sluËitelnÈ s belgick˝mi pr·vnÌmi p¯edpisy pro pojiötÏnÌ odpovÏdnosti. Tak m˘ûe b˝t nap¯. nehoda v d˘sledku opilosti d˘vodem pro regres. V p¯ÌpadÏ poruöenÌ ustanovenÌ, kter· nevych·zejÌ ze z·kona ale z dohody (nap¯. nepouûÌv·nÌ vozidla v noci o vÌkendu), bude odejmuto tarifnÌ zv˝hodnÏnÌ.

14

P¯Ìpad z chorvatskÈho ostrova V Ëervenci na naöi asistenËnÌ centr·lu zavolala klientka, kter· p¯i dovolenÈ na jednom z chorvatsk˝ch ostrov˘ upadla a zranila se. Nejprve si myslela, ûe se jen lehce pohmoûdila, a proto se rozhodla nevyhledat lÈka¯e. Po t¯ech dnech neustupujÌcÌch bolestÌ se rozhodla kontaktovat asistenËnÌ sluûbu, aby se poradila, jak postupovat d·le. LÈka¯ka v naöÌ praûskÈ asistenËnÌ centr·le klientce okamûitÏ zajistila prohlÌdku u nejbliûöÌho dostupnÈho lÈka¯e na ostrovÏ. MÌstnÌ lÈka¯ klientce diagnostikoval 3 zlomen· ûebra a na¯Ìdil p¯evoz k vyöet¯enÌ do nemocnice na pevninÏ. Klientka se vöak opuötÏnÌ ostrova a pobytu v nemocnici b·la, a proto nedbala upozornÏnÌ naöeho ani chorvatskÈho lÈka¯e a vr·tila se zpÏt do mÌsta ubytov·nÌ s tvrzenÌm, ûe bude v klidu leûet na l˘ûku. Instruovali jsme ji tedy, ûe n·s m· okamûitÏ informovat, pokud by se jejÌ stav zhoröil. PozdÏ veËer tÈhoû dne se jÌ vöak p¯itÌûilo, a tak n·s opÏt kontaktovala. Naöe lÈka¯ka jÌ domluvila novÈ vyöet¯enÌ u mÌstnÌho lÈka¯e, kter˝ potvrdil akutnÌ situaci vyûadujÌcÌ detailnÏjöÌ vyöet¯enÌ v nemocnici na pevninÏ. Vzhledem k tomu, ûe trajekty v tÈto pozdnÌ dobÏ jiû nejely, zajistili jsme p¯evoz speci·lnÌm z·chrann˝m Ëlunem a zorganizovali jsme z p¯Ìstavu p¯evoz klientky sanitkou do nemocnice. N·ö oper·tor s p¯edstihem nemocnici informoval o diagnÛze a komplexnÏ po administrativnÌ str·nce zajistil bezproblÈmovÈ p¯ijetÌ na pohotovosti v nemocnici. Klientka byla v nemocnici vyöet¯ena a po stanovenÌ n·slednÈ dÈlky lÈËby v ¯·du t˝dn˘ se lÈka¯i spoleËnÏ s klientkou rozhodli, ûe nejlepöÌm ¯eöenÌm moment·lnÌho zdravotnÌho stavu bude repatriace a dolÈËenÌ v »eskÈ republice. Zajistili jsme tedy p¯evoz sanitkou za doprovodu zdravotnÌho person·lu i n·slednÈ p¯ijetÌ klientky do nemocnice, kter· se nach·zela nejblÌûe jejÌmu bydliöti. Repatriace probÏhla rychle a bez problÈm˘ za detailnÌho monitorov·nÌ pr˘bÏhu cesty. Mezi veËernÌm telefon·tem na asistenËnÌ centr·lu a p¯ijetÌm v nemocnici v »R uplynulo pouh˝ch 48 hodin. Za tuto dobu jsme zorganizovali kontrolu u lÈka¯e na ostrovÏ, p¯evoz speci·lnÌm Ëlunem, p¯ijetÌ a vyöet¯enÌ v mÏstskÈ nemocnici, repatriaci do »R a samoz¯ejmÏ takÈ n·slednÈ ˙hrady vöech n·klad˘. Teprve s Ëasov˝m odstupem si klientka uvÏdomila v·ûnost svÈ situace a v dÏkovnÈm dopisu ocenila sluûby, kter˝ch se jÌ dÌky cestovnÌmu pojiötÏnÌ a z·sahu asistenËnÌ sluûby dostalo. VladimÌr Fuchs, Europ Assistance

Vedle nov˝ch smluv Ñ29/29ì nabÌzejÌ pojistitelÈ i ÑobvyklÈìA (draûöÌ) smlouvy. Takûe mladÌ lidÈ si mohou vybrat. Zkuöenost prvnÌch dvou mÏsÌc˘ ukazuje, ûe tÈmÏ¯ vöichni belgiËtÌ pojistitelÈ mohou nabÌzet smlouvy, kterÈ odpovÌdajÌ podmÌnk·m uzav¯enÈ gentlemanskÈ dohody nebo jdou dokonce jeötÏ d·l. Pokud jde o seniory, zav·zali se pojistitelÈ nabÌdnout jim garanci mobility tÌm, ûe pr·vo na v˝povÏÔ pojiötÏnÌ dobrovolnÏ omezÌ jen na nejtÏûöÌ p¯Ìpady (zvl·öù tÏûkÈ ökodnÌ p¯Ìpady nebo vysok˝ poËet ökodn˝ch p¯Ìpad˘) a osoby staröÌ 75 budou vyz˝vat, aby si nechali p¯ezkoumat zp˘sobilost ¯Ìdit motorovÈ vozidlo. PojistitelÈ vyuûili gentlemanskou dohodu k posÌlenÌ ˙silÌ, aby poËet mrtv˝ch na belgick˝ch silnicÌch v˝raznÏ poklesl. Belgie dnes pat¯Ì v tomto ohledu v EvropÏ ke öpatn˝ p¯Ìklad˘m. Dosud neobvykl˝mi z·vazky p¯ekroËili belgiËtÌ pojistitelÈ obvyklou defenzivnÌ roli odvol·vajÌcÌ se na statistiky. TÌm, ûe kladou d˘raz na faktory prevence ökod, chtÏjÌ uk·zat, ûe p¯Ìstup k povinnÈmu ruËenÌ urËuje nejen cena pojistnÈho krytÌ, n˝brû vyûaduje kompletnÌ strategii, ve kterÈ hrajÌ ˙¯ady d˘leûitou roli. Gentlemansk· dohoda p¯edstavuje pr˘lom v politice novÈho dialogu pojiöùoven s ˙¯ady. KonkrÈtnÌ v˝sledky budou vyhodnoceny ke konci letoönÌho roku. Pramen: GDV, Bericht aus Br¸ssel, Ë. 48, 6/2004 (La)


Z

a uplynul˝ch patn·ct let se rakouskÈ pojiöùovny ˙spÏönÏ etablovaly na st¯edoevropsk˝ch trzÌch. Jejich vstup na nÏ byl dobr˝m tahem ñ v poslednÌch letech v˝raznÏ roste podÌl spoleËnostÌ zaloûen˝ch v nov˝ch Ëlensk˝ch zemÌch EU na celkov˝ch trûb·ch koncern˘. ⁄spÏchy slavÌ s rozdÌln˝mi strategiemi a rozhodnÏ nehrajÌ v regionu druhÈ housle. HnacÌm motorem je rostoucÌ popt·vka V nov˝ch zemÌch EU je na rozdÌl od relativnÏ dob¯e propojiötÏnÈ z·padnÌ Evropy st·le velk· rezerva nenasycenÈ popt·vky. DÌky nÌ jsou perspektivy zahraniËnÌch pojistitel˘ st·le velmi dobrÈ ñ samoz¯ejmÏ za p¯edpokladu, ûe se nedopustÌ manaûersk˝ch chyb. Nap¯Ìklad v ûivotnÌm pojiötÏnÌ pojistnÈ v desetiletÌ 1992ñ2002 v evropskÈ patn·ctce rostlo v pr˘mÏru o 8,2 %, na ˙zemÌ nov˝ch Ëlensk˝ch zemÌ EU o tÈmÏ¯ 14 %, p¯iËemû v nÏkter˝ch st·tech p¯ekraËovala meziroËnÌ tempa r˘stu v poslednÌ dobÏ i 20% hranici. NenÌ tedy divu, ûe rakouskÈ pojiöùovny ñ stejnÏ jako banky ñ zavÏt¯ily öanci. Nap¯Ìklad öÈf rakouskÈ jedniËky na trhu pojiöùovny UNIQA Group Austria Konstantin Klien v Ëervnu prohl·sil, ûe do roku 2006 bude cel· pÏtina p¯edepsanÈho pojistnÈho koncernu poch·zet ze zahraniËÌ. DÌky rozs·hlÈ akviziËnÌ aktivitÏ koncernu v poslednÌch letech, kter· st·le pokraËuje, lze jeho vyhl·öenÌ br·t jako vÌce neû re·lnÈ. JeötÏ d·le jsou v tomto smÏru pojiöùovacÌ giganti Generali a Wiener St‰dtische. Generali nynÌ inkasuje v regionu st¯ednÌ Evropy jiû tÈmÏ¯ Ëtvrtinu a Wiener St‰dtische, kter· svoji Ñv˝chodnÌ ofenzivuì zah·jila o pozn·nÌ d¯Ìve neû konkurenti, dokonce t¯etinu celkovÈho pojistnÈho. Slovinsko jistotou, Polsko nadÏjÌ Dynamick˝ pohyb pojistnÈho v letech 1992 aû 2002 zaznamenalo finanËnÏ silnÈ Slovinsko, kdyû nap¯Ìklad ûivotnÌ odvÏtvÌ vzrostla o vÌce neû Ëtvrtinu. Vzhledem k pomÏrnÏ sluönÈ propojiötÏnosti tamnÌ ekonomiky i obyvatelstva (nejsilnÏjöÌ v b˝valÈm v˝POJISTNÝ OBZOR • 10/2004

Pojistn˝ trh nov·Ëk˘ v EU rakousk˝ma oËima:

RakouskÈ pojiöùovny na v˝chodÏ jako doma chodnÌm bloku, v†mnoha ohledech srovnatelnÈ se z·padnÌ Evropou) vöak jiû trh nesk˝t· takovÈ rezervnÌ kapacity. To u nov˝ch Ëlen˘ EU je situace jin·: v prvnÌ ¯adÏ svedou konkurenti boj o polsk˝ trh. Polsko p¯edstavuje tÈmÏ¯ 50 % kapacity trh˘ v nov˝ch zemÌch EU, p¯iËemû pojiötÏnÌ bylo doposud v˝raznÏ poddimenzovanÈ ñ to ho stavÌ do role pojistnÈho trhu budoucnosti. Doposud byly rakouskÈ pojiöùovny nejsilnÏji zastoupeny v sousednÌch zemÌch ñ v MaÔarsku, »eskÈ republice a na Slovensku. äest rakousk˝ch pojistitel˘ mÌ¯Ì v souËasnÈ dobÏ rovnÏû na chorvatsk˝ trh. Generali zaËÌnala v MaÔarsku dokonce jiû v roce 1989 a dnes jÌ tam pat¯Ì s podÌlem 17,6 % druh· p¯ÌËka. Wiener St‰dtische si Ñpo¯Ìdilaì v »ech·ch v roce 1990 Kooperativu, kter· je rovnÏû Ëeskou dvojkou. »esk· republika pat¯ila v prvnÌ vlnÏ z·jmu investor˘ v˘bec k nejoblÌbenÏjöÌm. Nejû·danÏjöÌ? PojiötÏnÌ aut! Aû do konce 80. let bylo pojiötÏnÌ v zemÌch v˝chodnÌho bloku souË·stÌ jednotnÈho pl·novanÈho hospod·¯skÈho systÈmu, kde trh ovl·dala zpravidla jedna st·tnÌ monopolnÌ pojiöùovna. V mnoha ohledech suplovaly za komerËnÌ pojiötÏnÌ povinnÈ systÈmy st·tnÌho zabezpeËenÌ, kterÈ neznaly alternativu, nÏkterÈ obory pojiötÏnÌ prakticky neexistovaly v˘bec. V tÈto situaci nebylo jednoduchÈ motivovat obyvatele, aby na svÈ Ñjistotyì zaËali hledÏt jin˝ma ñ samostatnÏjöÌma ñ oËima, bez st·tnÌho zajiötÏnÌ v z·dech. V urËit˝ch ohledech se tato historick· deformace projevuje dodnes. ZatÌmco pomÏr pojistnÈho v majetkov˝ch a ûivotnÌch pojiötÏnÌch lze na vyspÏl˝ch trzÌch charakterizovat zhruba pomÏrem 1:2, v zemÌch st¯ednÌ Evropy je tato relace zhruba obr·cen·: lidÈ chtÏjÌ st·le chr·nit spÌöe svÈ majetky neû zdravÌ,

ûivot a budoucnost. Ani penzijnÌ reforma Ëi reforma financov·nÌ zdravotnÌch systÈm˘, zah·jen· jiû v nÏkter˝ch zemÌch, doposud lidi dostateËnÏ nep¯esvÏdËila, ûe by se mÏli zaËÌt starat sami. Brzdou jsou samoz¯ejmÏ i relativnÏ nÌzkÈ v˝dÏlky velkÈ Ë·sti obyvatel. CÌlovou skupinou jsou v oblasti ûivotnÌho a soukromÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ zatÌm proto spÌöe bohatöÌ vrstvy obyvatelstva, i kdyû pozitivnÌ trend uû sledovat lze. JednÌm z m·la bezproblÈmov˝ch odvÏtvÌ pojiötÏnÌ v nov˝ch Ëlensk˝ch zemÌch, kterÈ si svÈ klienty bez potÌûÌ najde, z˘st·v· i nad·le pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel. V mnoha zemÌch tvo¯Ì po demonopolizaci pojiötÏnÌ aut vÌce neû 60 % pojistnÈho portfolia. Na tomto jevu lze dokumentovat ÑpodivÌnsk˝ì mÌstnÌ spot¯ebitelsk˝ p¯Ìstup k pojiötÏnÌ: do penze mi bude muset staËit st·tem vymÏ¯en˝ d˘chod, ale svÈho mil·Ëka v gar·ûi si radÏji pojistÌm... Expanze uû sl·bne V prvnÌ polovinÏ devades·t˝ch let bylo bÏûnÈ zakl·dat dce¯inÈ spoleËnosti v postkomunistick˝ch zemÌch Ñna zelenÈ louceì. Potom vöak p¯ev·ûila expanze v podobÏ p¯evzetÌ spoleËnostÌ a integrace. CelkovÏ od roku 1997 se vstup rakousk˝ch subjekt˘ na st¯edoevropskÈ trhy zbrzdil, poËet pojiöùoven v jednotliv˝ch zemÌch jiû neroste tak rychle, nÏkde p¯ed vstupem do EU uû dokonce zaËal klesat. NÏkterÈ pojiöùovny takÈ vyklidily na v˝chodÏ pole ñ pat¯Ì k nim AXA a Z¸rich, jejichû aktivity na trhu p¯evzaly jinÈ spoleËnosti. D·l na v˝chod? V souvislosti s rostoucÌ saturacÌ st¯edoevropsk˝ch trh˘ a jejich zaËlenÏnÌm do jednotnÈho trhu EU vznik· ot·zka, kam d·l by se rakouskÈ pojiöùovny mohly posunout. ZmiÚov·no bylo Chorvatsko

jako nadÏjn˝ kandid·t EU pro dalöÌ kolo rozöi¯ov·nÌ. Od p¯elomu tisÌciletÌ se rozvÌjejÌ ñ i kdyû ponÏkud skromnÏji ñ aktivity Rakuöan˘ v Srbsku a »ernÈ Ho¯e, Bulharsku, Rumunsku (Generali p¯Ìtomna, ale jiû od roku 1993). NejednoznaËnÏ se jevÌ zatÌm perspektivy na trzÌch Ruska, Ukrajiny, BÏloruska, Mold·vie a dalöÌch zemÌch b˝valÈho sovÏtskÈho impÈria. Zkuöenosti majÌ uû Wiener St‰dtische nebo Grazer Wechselseitige, ostatnÌ vyËk·vajÌ. D· se oËek·vat, ûe i v nejbliûöÌch letech z˘stane jejich postoj rezervovan˝, zvl·ötÏ po zkuöenosti Wiener St‰dtische z BÏloruska, kde bylo p¯ed ned·vnem rozhodnuto o zest·tnÏnÌ byznysu tÈto spoleËnosti v oblasti pojiötÏnÌ aut. P¯itom ölo o kmen ËÌtajÌcÌ ¯·dovÏ desÌtky tisÌc smluv... KDO? KDE? OD KDY? ñ RakouskÈ pojiöùovny na v˝chodnÌch trzÌch UNIQA Slovensko (1991), »R (1993), Chorvatsko (1999), Polsko (2001), MaÔarsko (2003) Wiener St‰dtische »R (1990), Slovensko (1990), Chorvatsko (1999), MaÔarsko (1999), BÏlorusko (2002), Bulharsko (2002), Polsko, Rumunsko (2002), Srbsko a »ern· Hora (2003), Slovinsko (2004) Generali MaÔarsko (1989), »R (1993), Rumunsko (1993), Slovinsko (1996), Slovensko (1997), Polsko (1999), Chorvatsko (2003) Grazer Wechselseitige Slovinsko (1991), Chorvatsko (1993), Srbsko a »ern· Hora (1997), MaÔarsko (1997), Bosna a Hercegovina (1998), Ukrajina (1998), Bulharsko (2000), Rumunsko (2000), Mold·vie (2004) Merkur Slovinsko (1992), Chorvatsko (1995), Rumunsko (1996), Bosna a Hercegovina (2003) Victoria-Volksbanken »R (1994), Slovensko, MaÔarsko S-Versicherung »R (Pojiöùovna »eskÈ spo¯itelny 1992), MaÔarsko (1999), Chorvatsko (2002), Slovensko (2002). Podle rakouskÈho tisku zpracovala Eva Svobodov·

15

JUDr. Jaroslava äulcov·, ExpertnÌ a poradensk· kancel·¯, s. r. o.

Uöl˝ zisk Kaûd˝ likvid·tor odpovÏdnostnÌch ökod mi jistÏ d· za pravdu v tom, ûe prok·zat a stanovit v˝öi toho, co poökozenÈmu uölo (uöl˝ zisk) je zpravidla mimo¯·dnÏ obtÌûnÈ. P¯itom se lze opr·vnÏnÏ domnÌvat, ûe poËet poökozen˝ch, u nichû se s poûadavkem na odökodnÏnÌ tohoto n·roku setk·me, bude nar˘stat. V tomto Ël·nku bych proto chtÏla shrnout nÏkterÈ obecnÈ principy zjiöùov·nÌ v˝öe majetkovÈ ˙jmy majÌcÌ povahu uölÈho zisku s vÏdomÌm toho, ûe vÌce neû u jin˝ch n·rok˘ je tady namÌstÏ povaûovat d·le uvedenÈ z·sady a doporuËenÌ za orientaËnÌ, kterÈ je vûdy nutnÈ posuzovat a aplikovat s p¯ihlÈdnutÌm ke konkrÈtnÌm okolnostem p¯Ìpadu. SamotnÈ ustanovenÌ ß 442 a n·sl. obËanskÈho z·konÌku û·dnou bliûöÌ specifikaci toho, co poökozenÈmu uölo, neobsahuje a neposkytuje ani vodÌtko pro jeho v˝poËet. Definice toho, co je nutnÈ povaûovat za uöl˝ zisk, lze nalÈzt nap¯. v n·sledujÌcÌch koment·¯Ìch, soudnÌch stanoviscÌch a literatu¯e: ● Podle ß 442 obËanskÈho z·konÌku se hradÌ skuteËn· ökoda a to, co poökozenÈmu uölo (uöl˝ zisk). Jen takov· ˙jma, kter· splÚuje znaky skuteËnÈ ökody Ëi uölÈho zisku, je ˙jmou, na nÌû m· poökozen˝ v˘Ëi ök˘dci potaûmo jeho odpovÏdnostnÌmu pojistiteli n·rok. Co do v˝kladu pojmu Ñto, co poökozenÈmu uöloì se pr·vnÌ literatura ust·lila na definici ˙jmy spoËÌvajÌcÌ v tom, ûe u poökozenÈho nedojde v d˘sledku ökodnÈ ud·losti k rozmnoûenÌ majetkov˝ch hodnot, aË se to dalo oËek·vat s ohledem na pravideln˝ bÏh vÏcÌ. Takto je uöl˝ zisk (d¯Ìve tzv. Ñjin· ökodaì) definov·n minim·lnÏ jiû od roku 1970, kdy byl publikov·n ve sta-

16

bylo moûno oËek·vat, ûe by se o tuto Ë·st zvÏtöil, kdyby nedoölo ke ökodnÈ ud·losti. Je nezbytnÈ prok·zat p¯ÌËinnou souvislost mezi nezvÏtöenÌm se majetku a ökodnou ud·lostÌ. ● N·zor publikovan˝ dne 1. 3. 1993 (autor R. Chalupa, ObP 93), podle nÏhoû ökoda m˘ûe spoËÌvat i v tom, ûe poökozen˝ nedos·hl toho, Ëeho by dos·hl, kdyby nebyla nastala ökodn· ud·lost. V tÏchto p¯Ìpadech jde o tzv. uöl˝ zisk. Vznik ökody musÌ prok·zat vûdy poökozen˝. Pr·vo na n·hradu mu vznik· teprve tehdy, kdy ökoda skuteËnÏ vznikla. NenÌ p¯itom rozhodujÌcÌ, zda relevantnÌ ökodn· ud·lost spoËÌvala v poökozenÌ vÏci Ëi v poökozenÌ zdravÌ, ale pr·vÏ jiû zmÌnÏn· p¯ÌËinn· souvislost mezi nÌ a nenastal˝m

rozmnoûenÌm majetku. Charakter uölÈho zisku m· nap¯. i ztr·ta na v˝dÏlku (ß 445 a n·sl. obËanskÈho z·konÌku), pro nÌû jako jedinou stanovÌ pr·vnÌ p¯edpisy konkrÈtnÌ pravidla. NejËastÏji se vöak lze s uöl˝m ziskem setkat v p¯ÌpadÏ, kdy poökozen˝m je podnikatel. Majetek podnikajÌcÌ osoby se zvyöuje o dosaûenÈ p¯Ìjmy, ale z·roveÚ sniûuje o v˝daje, vynaloûenÈ na dosaûenÌ tÏchto p¯Ìjm˘. S pravdÏpodobnostÌ hraniËÌcÌ s jistotou (jak poûaduje mj. zmÌnÏnÈ stanovisko NS »R) by se tedy obecnÏ, neb˝t ökodnÈ ud·losti, majetek poökozenÈho zv˝öil jen o rozdÌl mezi oËek·van˝mi p¯Ìjmy a s nimi souvisejÌcÌmi v˝daji. JakÈ doklady a jak˝ postup pro zjiötÏnÌ tohoto rozdÌlu zvolit, o tom bude pojedn·vat p¯ÌspÏvek v p¯ÌötÌm ËÌsle PO.

AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ

●

●

●

●

novisku NejvyööÌho soudu »SSR pod Ë. Rc 55/71. Z novÏjöÌ judikatury je pro zjiöùov·nÌ uölÈho zisku ve smyslu ß 442 obËanskÈho z·konÌku z·sadnÌ Stanovisko NejvyööÌho soudu »R, vydanÈ dne 31. 1. 1996 (II Odon 15/96), v nÏmû se mj. konstatuje, ûe stanovenÌ v˝öe uölÈho zisku nenÌ libovolnÈ a musÌ b˝t provedeno tak, aby byla zjiötÏna pravdÏpodobn· v˝öe blÌûÌcÌ se podle bÏûnÈho uvaûov·nÌ jistotÏ. N·zor publikovan˝ dne 1. 3. 1995 (autor J. BejËek, PRa 95), kde je uöl˝ zisk (lucrum cessans) definov·n jako rozdÌl mezi tÌm, Ëeho by byl poökozen˝ p¯i norm·lnÌm bÏhu vÏci (neb˝t ökodnÈ ud·losti) dos·hnul a Ëeho dos·hnul skuteËnÏ. N·zor publikovan˝ dne 15. 4. 1994 (autor J. L·tal, PrRo 94), podle nÏhoû v˝öi uölÈho zisku (ß 442 odst. 1 ObËZ) je vûdy t¯eba v konkrÈtnÌm p¯ÌpadÏ zjistit p¯esnÏ nebo alespoÚ minim·lnÌ Ë·stkou. Koment·¯ k ß 379 z·kona Ë. 513/1991 Sb., obchodnÌ z·konÌk (autorka I. Pelik·nov·), podle nÏhoû uöl˝m ziskem se rozumÌ hodnota, o nÌû se majetek poökozenÈho nezvÏtöil, aËkoli vzhledem ke vöem okolnostem

Allianz Hung·ria LÌdr maÔarskÈho pojistnÈho trhu Allianz Hung·ria vyk·zal v 1. ËtvrtletÌ 2004 pojistnÈ ve v˝öi 156 mld. HUF. Zisk spoleËnosti tak stoupl oproti stejnÈmu obdobÌ loÚskÈho roku o 8,2 %, p¯iËemû p¯Ìjmy z neûivotnÌho pojiötÏnÌ vzrostly o 9,5 % na 100,2 mld. HUF. VyplacenÈ ökody Ëinily 70,3 mld. HUF, coû je 33,9% ökodnÌ pomÏr. Pramen: Insurance Day, 24. 5. 2004 (OM)

Õr·nsk· pojiöùovna Bimeh Markazi Õr·nsk˝ pojistn˝ trh pokraËoval v n·r˘stu pojistnÈho za finanËnÌ rok 2002 (rok konËÌcÌ 20. b¯eznem 2003). CelkovÈ p¯ijatÈ pojistnÈ za cel˝ trh dos·hlo 1,1 mld. dolar˘, coû je o 58,5 % vÌce neû v roce 2001. R˘st pojistnÈho zaznamenaly takov· odvÏtvÌ, jako jsou pojiötÏnÌ letadel, technick· rizika, pojiötÏnÌ n·mo¯nÌho kaska. Oproti tomu pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu motorovÈho vozidla zaznamenalo n·r˘st ökod. Objemem p¯ijatÈho pojistnÈho dosahuje pojiötÏnÌ odpovÏdnosti vozidel 34 %, vyplacenÈ ökody majÌ 56% podÌl na objemu vöech vyplacen˝ch ökod se ökodnÌm pr˘bÏhem 127,5 %. SpoleËnost Bimeh Markazi (BMI), kter· je nejvÏtöÌ pojiöùovnou a zajiöùovnou Ìr·nskÈho pojistnÈho trhu, uv·dÌ jako hlavnÌ d˘vod nep¯ÌznivÈho v˝sledku v povinnÈm pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel rostoucÌ poËet dopravnÌch nehod a soudnÌ v˝lohy za informace vedoucÌ k usvÏdËenÌ pachatele. äkodnÌ pr˘bÏh BMI z p¯elomu let 2002/2003 byl tÈmÏ¯ v souladu se ökodnÌm pr˘bÏhem trhu s pomÏrem nastal˝ch ökod k pojistnÈmu ve v˝öi 80,6 % ve srovn·nÌ s cel˝m trhem ve v˝öi 79,7 %. PojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu motorovÈho vozidla mÏlo v 2002/2003 nejhoröÌ ökodnÌ pr˘bÏh ze vöech pojiötÏnÌ ve v˝öi 102,4 % ve srovn·nÌ s 99,2 % z 2001/2002. Druh˝m produktem s nejvyööÌm ökodnÌm pr˘bÏhem ve v˝öi 80,3 % (pro srovn·nÌ 88 % v 2001/2002) je zdravotnÌ pojiötÏnÌ. S v˝jimkou pojiötÏnÌ n·mo¯nÌho kaska, kterÈ zaznamenalo ökodnÌ pr˘bÏh ve v˝öi 58,2 %, vöechna ostatnÌ pojiötÏnÌ pojistnÈho kmene pojiöùovny dos·hla ökodnÌho pr˘bÏhu pod 50 %. éivotnÌ pojiötÏnÌ dos·hlo v 2002/2003 podÌlu 17,3 % (2001/2002 ñ 17,9 %). Bimeh Markazi zaost·v· s v˝öÌ vlastnÌho jmÏnÌ za mezin·rodnÌmi standardy. Pramen: ÑBimeh Markazi Iranì z World Insurance Report, duben 2004

(MOD)


DevÏt velk˝ch katastrof zp˘soben˝ch lidmi v roce 2003 Z·vaûnÈ ökodnÌ ud·losti, jeû kaûdoroËnÏ kromÏ velkÈho utrpenÌ p¯in·öejÌ lidem nemalÈ majetkovÈ ökody a Ëasto i ztr·ty na lidsk˝ch ûivotech, je v z·sadÏ moûno rozdÏlit na ökody zp˘sobenÈ p¯ÌrodnÌmi katastrofami, tedy nez·visle na lidskÈ v˘li, a na ökody, kde lidsk˝ Ëinitel, resp. jeho pochybenÌ, mÏl v˝znamn˝ nebo p¯Ìmo rozhodujÌcÌ podÌl na vzniku ökody nebo smrti ËlovÏka.

N·sledujÌcÌ p¯ehled devÌti nejz·vaûnÏjöÌch katastrof zp˘soben˝ch p¯ev·ûnÏ ne˙mysln˝mi nedbalostnÌmi lidsk˝mi aktivitami, avöak i zp˘soben˝ch z·mÏrnÏ a ˙myslnÏ, byl zpracov·n podle jiû jeden·ctÈ edice studie MnichovskÈ zajiöùovny ÑTopics geo, Annual Review: Natural Catastrophes 2003ì. P¯ipravil: Michal äkorpil

Datum

Region

Popis katastrofy

29. 1.

Spojené státy americké, Severní Karolina, Kinston

Výbuch ve farmaceutické továrně Výbuch ve farmaceutické továrně v Severní Karolině vyvolal požár, při němž šest lidí uhořelo a více než třicet bylo zraněno. Výbuch byl pravděpodobně způsoben jemným tvárným prachem, který se používá při výrobě kaučuku.

1. 2.

Spojené státy americké, vzdušný prostor státu Texas

Výbuch raketoplánu Columbia Americký raketoplán Columbia explodoval během svého návratu v zemské atmosféře. Má se za to, že to bylo způsobeno malým kouskem izolačního materiálu, který poškodil levé křídlo již v průběhu startovacího fáze. Všech sedm členů posádky při havárii zahynulo.

18. 2.

Jižní Korea, Degu

Žhářský útok na podzemní vlak Žhář zapálil krabici s hořlavým materiálem v zaplněném podzemním vlaku ve městě Degu. Plameny se během několika vteřin rozšířily a zachvátily i vlak jedoucí v opačném směru. Při požáru zahynulo 120 lidí a dalších 138 bylo těžce popáleno.

20. 2.

Spojené státy americké, Rhode Island, West Warwick

Peklo v nočním klubu Pyrotechnické zařízení se vymklo kontrole a zapálilo oponu na pódiu v sále a od ní postupně celý interiér nočního klubu, v němž se konal rockový koncert. Klub nebyl vybaven sprinklery, takže oheň v několika minutách zachvátil celou budovu. Následkem požáru zahynulo 100 lidí.

3. 6.

Španělsko, poblíž Albacete

Srážka expresu a nákladního vlaku Semafory na jednokolejné trati ukazovaly v obou směrech zelenou, když se expres v rychlosti 200 km/hod. čelně srazil s protijedoucím nákladním vlakem. Při neštěstí zahynulo 27 lidí. K nehodě by nebylo došlo, kdyby na trati byl instalován automatický bezpečnostní systém.

8. 7.

Bangladéš

Nehoda trajektu na řece Megna Více než 650 lidí se utopilo, když třípatrový zcela přeplněný trajekt na řece Megna vplul do rozbouřených vod a potopil se. Nehody tohoto druhu a takového rozsahu jsou zde takřka běžné, neboť počet pasažérů na palubách často vysoce přesahuje povolený počet.

14. 8.

Spojené státy americké a Kanada, východní pobřeží

Výpadek elektřiny na severovýchodě Spojených států amerických a Kanady Po déle než 24 hodin zůstalo 50 milionů lidí v hustě obydlené oblasti bez elektřiny. Veškerá doprava, komunikace i široký sektor ekonomického života naprosto utichly. Ekonomické škody jsou odhadovány na 6 miliard USD. Výpadek elektřiny v Severní Americe byl prvým z celé řady podobných incidentů, které následně postihly další země: Velkou Británii (28. srpna), Malajsii (1. září), Švédsko a Dánsko (23. září) a Itálii (28. září).

19. 9.

kosmický prostor

Zničení satelitu Telstar 4 Krátké spojení v napájecím zdroji vedlo k totální škodě na satelitu Telstar 4, který byl vypuštěn v roce 1995. Protože veškerý kontakt s ním byl přerušen a ztracen, satelit nebylo možno dále využívat. Telekomunikační satelit Telstar 4 byl pojištěn zhruba na 140 milionů USD.

23. 12.

Čína, Čonking

Nehoda při vrtacích operacích v poli zemního plynu Během vrtacích operací v poli zemního plynu v jihozápadní Číně došlo k výronu toxického plynu. Deset tisíc lidí muselo být ošetřeno kvůli těžké otravě a chemickým popáleninám, více než 200 lidí na následky zemřelo. Uzavření a uhašení vrtu trvalo několik dní.

V˝sledky ING »esk· republika za 1. pololetÌ 2004 Celkov˝ zisk bank, pojiöùoven a penzijnÌch fond˘ p˘sobÌcÌch pod znaËkou ING v »R a v SR vzrostl ke 30. Ëervnu 2004 o 22 % v meziroËnÌm srovn·nÌ. Banka, penzijnÌ fond a pojiöùovny ING v »eskÈ republice p¯itom reportovaly k 30. 6. 2004 n·r˘st zisku na ˙roveÚ 663 mil. KË, tedy o 5 % na meziroËnÌ b·zi. Pojiöùovna ING zaznamenala k 30. Ëervnu 2004 n·r˘st celkovÈho zisku o 19 %, p¯i souËasnÈm zv˝öenÌ poËtu uzav¯en˝ch smluv o 7 % na ˙roveÚ 370 335 a n·r˘stu p¯edepsanÈho pojistnÈho o 3 %. I v roce 2004 zÌskala cenu Rhodos za nejlepöÌ firemnÌ image. Velk˝m ˙spÏchem byla i v 1. pololetÌ 2004 obchodnÌ produkce EB (zamÏstnaneck˝ch v˝hod). éivotnÌ pojiöùovna je v tÈto oblasti lÌdrem na trhu s tÈmÏ¯ 46% trûnÌm podÌlem dle p¯edepsanÈho pojistnÈho i celkovÈho poËtu smluv. V prvnÌm pololetÌ 2004 p¯itom potvrzuje svoji pozici i n·r˘stem novÈ obchodnÌ produkce o 24 969 nov˝ch kontrakt˘. (Tiskov· zpr·va ING 24. 8. 2004)

V porovn·nÌ s p¯edchozÌm rokem je dynamika r˘stu dvojn·sobn·. ÑPojistn˝ trh si i v roce 2004 udrûuje vysokÈ tempo r˘stu, p¯edevöÌm z·sluhou ûivotnÌho pojiötÏnÌ. To se st·v· pro obËany st·le zajÌmavÏjöÌm, a to i dÌky daÚov˝m ˙lev·m,ì ¯ekl prezident »AP Ladislav BartonÌËek. U neûivotnÌho pojiötÏnÌ byl v prvnÌm pololetÌ 2004 docÌlen meziroËnÌ r˘st o 7,5 % na 37,7 mld. KË. NejvÏtöÌ podÌl na p¯edepsanÈm pojistnÈm v neûivotnÌm pojiötÏnÌ m· st·le pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla (20,9 %), pojiötÏnÌ ökod zp˘soben˝ch poû·rem a ûivelnÌmi ud·lostmi (16,1 %) a havarijnÌ pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel (11,9 %). PodÌl ûivotnÌho (38,0 %) a neûivotnÌho pojiötÏnÌ (62,0 %) na celkovÈm p¯edepsanÈm pojistnÈm se oproti stejnÈmu obdobÌ p¯edchozÌho roku opÏt posunul ve prospÏch ûivotnÌho pojiötÏnÌ. N·klady na pojistn· plnÏnÌ celkem vzrostly o 2,4 % na 30,7 mld. KË. PomÏrnÏ nÌzk˝ meziroËnÌ r˘st tohoto ukazatele je zap¯ÌËinÏn poklesem pojistn˝ch plnÏnÌ u neûivotnÌho pojiötÏnÌ z d˘vodu postupnÈho ukonËenÌ v˝plat ökod ze srpnov˝ch povodnÌ roku 2002. Celkem bylo za 1. pololetÌ 2004 vy¯Ìzeno 1292 tis. pojistn˝ch ud·lostÌ (ve stejnÈm obdobÌ 2003 to bylo 1125 tis). (Tiskov· zpr·va »AP 26. 8. 2004)

Pojistn˝ trh rostl i v prvnÌm pololetÌ 2004 CelkovÈ p¯edepsanÈ pojistnÈ Ëlen˘ »eskÈ asociace pojiöùoven se zv˝öilo oproti 1. pololetÌ 2003 o 13,6 % a dos·hlo ˙rovnÏ 60,7 mld. KË. P¯edepsanÈ pojistnÈ u ûivotnÌho pojiötÏnÌ vzrostlo o 25,4 % na 23,0 mld. KË.

Nov˝ Ëlen p¯edstavenstva a vedenÌ »P Na jedn·nÌ p¯edstavenstva »eskÈ pojiöùovny dne 27. 8. 2004 rezignoval k 31. 8. 2004 z funkce mÌstop¯edsedy p¯edstavenstva a n·mÏstka gener·lnÌho ¯editele pro investiËnÌ politiku Ing. Jan Blaöko. Do uvolnÏnÈ

Telegraficky


17

pozice Ëlena p¯edstavenstva byl s ˙ËinnostÌ k 1. 9. 2004 kooptov·n Mgr. Ji¯Ì ämejc, kter˝ od stejnÈho data bude zast·vat v »P rovnÏû funkci n·mÏstka. (Tiskov· zpr·va »eskÈ pojiöùovny a.s., 27. 8. 2004) Rakousk˝ koncern UNIQA nad·le na vzestupu NejsilnÏjöÌ rakousk· pojiöùovna s trûnÌm podÌlem okolo 23 % na dom·cÌm trhu se v souladu se sv˝m strategick˝m z·mÏrem st·t se siln˝m st¯edoevropsk˝ch pojistitelem etablovala jiû na trzÌch 10 dalöÌch zemÌ: v »R, Chorvatsku, It·lii, Lichtenötejnsku, MaÔarsku, NÏmecku, Polsku, na Slovensku, ve äv˝carsku a äpanÏlsku. V loÚskÈm roce dos·hla historicky nejlepöÌho v˝sledku, kdyû na pojistnÈm inkasovala p¯es 3,03 mld. eur a meziroËnÏ tak¯ka zdvojn·sobila zisk na 68 mil. eur. SouË·stÌ UNIQA Group je i UNIQA pojiöùovna, a. s., kter· loni oslavila 10. v˝roËÌ svÈho p˘sobenÌ na ËeskÈm trhu. Rok 2003 pat¯il i v »R k nej˙spÏönÏjöÌm, kdyû UNIQA pojiöùovnÏ vzrostlo p¯edepsanÈ pojistnÈ o 37 % na 2,45 mld. korun. P¯edepsanÈ pojistnÈ celÈho koncernu vzrostlo v prvnÌm pololetÌ 2004 o 22,1 % na 1,834 mld. eur. UNIQA Group Austria dos·hla za prvnÌ pololetÌ zisku (EBT dle IAS) ve v˝öi 52 milionu EUR, coû odpovÌd· jiû vÌce neû t¯em Ëtvrtin·m zisku vyk·zanÈho za cel˝ rok 2003. V Rakousku vzrostla UNIQA o 17,8 %, kdyû na pojistnÈm p¯edepsala celkem 1,575 mld. eur. Ned·vno jÌ byl potvrzen agenturou Standard & Poorís vysok˝ rating BBBpi, kter˝ pat¯Ì k nejvyööÌm na ËeskÈm pojistnÈm trhu. (Tiskov· zpr·va UNIQA pojiöùovny, a. s., 1. 9. 2004) Agentura Moodyís potvrdila investiËnÌ rating »P »esk· pojiöùovna si podle ratingovÈ agentury Moodyís, kter· v srpnu publikovala anal˝zu »P, udrûuje rating finanËnÌ sÌly Baa3 se stabilnÌm v˝hledem, a je tedy hodnocena v investiËnÌm stupni. Rating vyjad¯uje hodnocenÌ finanËnÌ a ˙vÏrovÈ pozice firmy na trhu podle mezin·rodnÌch standard˘. Ñ»esk· pojiöùovna z˘st·v· mezi nejv˝öe hodnocen˝mi Ëesk˝mi firmami,ì komentoval v˝sledek ratingu p¯edseda p¯edstavenstva »P Ladislav BartonÌËek. V anal˝ze Moodyís se uv·dÌ, ûe v˝öe ratingu je podloûena velmi dobr˝mi provoznÌmi v˝sledky v poslednÌch letech, zlepöujÌcÌ se kapit·lovou vybavenostÌ a silnou trûnÌ pozicÌ »P. ÑObchodnÌ portfolio »eskÈ pojiöùovny je relativnÏ diverzifikovanÈ a m·lo rizikovÈ i m·lo volatilnÌ. ZejmÈna ûivotnÌ pojiötÏnÌ »P zajiöùuje diverzitu a stabilitu,ì vypl˝v· ze zpr·vy Moodyís. Agentura d·le ocenila fakt, ûe se »P bez problÈm˘ vypo¯·dala s n·sledky povodnÌ z roku 2002, a vyzdvihla i konzervativnÌ tvorbu rezerv firmy. Schopnost »P udrûet si trûnÌ podÌl v ûivotnÌm i neûivotnÌm pojiötÏnÌ jiû dlouhodobÏ oceÚuje takÈ ratingov· agentura Standard & Poorís. Agentura Standard & Poorís loni p¯idÏlila »P dlouhodob˝ rating finanËnÌ sÌly a ˙vÏrov˝ rating na ˙roveÚ BBB ñ a p¯i¯adila tÏmto rating˘m stabilnÌ v˝hled. I toto hodnocenÌ je v tzv. investiËnÌm stupni. »esk· pojiöùovna spravuje 14,5 mil. pojistn˝ch smluv a s 39 % trûnÌho podÌlu je nejvÏtöÌ pojiöùovnou v »R. HlavnÌm akcion·¯em »eskÈ pojiöùovny je spoleËnost CESPO B.V. ze skupiny PPF. PodÌl skupiny PPF na z·kladnÌm kapit·lu »P dosahuje 97,7 procenta. (Tiskov· zpr·va »eskÈ pojiöùovny a. s., 6. 9. 2004) »SOB Pojiöùovna Ëlenem Svazu bank a pojiöùoven V pr˘bÏhu letnÌch pr·zdnin vstoupila »SOB Pojiöùovna do Svazu bank a pojiöùoven. ÑNaöe spoleËnost se tak za¯adila mezi dvacet nejv˝znamnÏjöÌch bankovnÌch a pojiöùovacÌch dom˘ v »eskÈ republice,ì uvedl Pavel Ullrich, ¯editel odboru lidsk˝ch zdroj˘ »SOB Pojiöùovny. KromÏ »SOB Pojiöùovny jsou Ëleny svazu ze Skupiny »SOB takÈ »eskoslovensk· obchodnÌ banka a »eskomoravsk· hypoteËnÌ banka. ÑVöichni jsme souË·stÌ jednoho svazku a m˘ûeme nap¯Ìklad efektivnÏji ovlivÚovat legislativnÌ kroky, kterÈ z·konod·rci podnikajÌ v oblasti po-

18

jiöùovnictvÌ,ì vysvÏtlil Ullrich. Svaz bank a pojiöùoven je organizacÌ zamÏstnavatel˘ z oblasti penÏûnictvÌ a pojiöùovnictvÌ. Jeho posl·nÌm je obhajovat, vytv·¯et a prosazovat spoleËn· stanoviska sv˝ch Ëlen˘ ve vztahu k Parlamentu »R, vl·dÏ, ministerstv˘m a jin˝m spr·vnÌm ˙¯ad˘m, sdruûenÌm a organizacÌm. (Tiskov· zpr·va »SOB Pojiöùovny a. s., 8. 9. 2004) PodÌl Kooperativy na ËeskÈm trhu p¯es·hl letos v pololetÌ 20 procent Podle v˝sledk˘ letoönÌho prvnÌho pololetÌ zaujÌm· na ËeskÈm pojistnÈm trhu podÌl ve v˝öi 20,7 % Kooperativa ñ druh· nejvÏtöÌ pojiöùovna v »R. JejÌ podÌl na kompozitnÌm trhu se neust·le zvyöuje: V pololetÌ 2004 Ëinil v ûivotnÌm pojiötÏnÌ 11 %, v neûivotnÌm pojiötÏnÌ 27 %. Za prvnÌ polovinu roku 2004 vyk·zala Kooperativa hrub˝ zisk ve v˝öi 318 mil. KË. Firma rostla v tomto obdobÌ tradiËnÏ rychleji neû p¯edepsanÈ pojistnÈ celÈho trhu a vyk·zala zv˝öenÌ tohoto ukazatele o 25 %, p¯iËemû se v oblasti ûivotnÌho pojiötÏnÌ dostala poprvÈ ve svÈ historii na druhÈ mÌsto za »eskou pojiöùovnu. R˘st si udrûela i v dalöÌch mÏsÌcÌch ñ celkov˝ objem p¯edpisu dos·hl za leden aû srpen v˝öe 16,9 mld. KË, z Ëehoû 3,5 mld. KË Ëinilo ûivotnÌ a 13,4 mld. KË neûivotnÌ pojiötÏnÌ. ÑV˝sledky ukazujÌ, ûe se n·m poda¯ilo ˙spÏönÏ zah·jit spolupr·ci s b˝val˝mi klienty Pojiöùovny »S a stav kmen˘ p¯evzatÈho neûivotnÌho pojiötÏnÌ se n·m da¯Ì drûet na p˘vodnÌ ˙rovni. Upevnili jsme si postavenÌ dvojky na trhu,ì komentoval pololetnÌ v˝sledky firmy p¯edseda p¯edstavenstva a gener·lnÌ ¯editel VladimÌr Mr·z s tÌm, ûe byla ˙spÏönÏ zah·jena dalöÌ f·ze strategickÈho partnerstvÌ, kter· spoËÌv· ve vz·jemnÈm prodeji vybran˝ch produkt˘ mezi Kooperativou a FinanËnÌ skupinou »eskÈ spo¯itelny. Celkem za letoönÌ rok firma pl·nuje dos·hnout p¯edpisu pojistnÈho 24,1 mld. KË, z toho 18,5 mld. KË v†neûivotnÌm a 5,6 mld. KË v pojiötÏnÌ ûivotnÌm. (Tiskov· zpr·va Kooperativy, pojiöùovny, a. s., 15. 9. 2004) Skupina Wiener St‰dtische, jejÌû souË·stÌ je Kooperativa, zÌskala od Standard & Poorís rating A s pozitivnÌm v˝hledem Koncern Wiener St‰dtische, kter˝ je nejvÏtöÌ pojiöùovacÌ skupinou v Rakousku, zÌskal od prestiûnÌ agentury Standard & Poorís rating A s pozitivnÌm v˝hledem. Do tÈto skupiny pat¯Ì mimo jinÈ Kooperativa, pojiöùovna, a.s., kter· je nejvÏtöÌ zahraniËnÌ souË·stÌ Wiener St‰dtische Group. Skupina tak zÌskala nejvyööÌ rating mezi pojiöùovacÌmi ˙stavy p˘sobÌcÌmi na rakouskÈm, ËeskÈm a slovenskÈm trhu. Agentura Standard & Poorís zejmÈna ocenila solidnÌ kapit·lovou p¯imÏ¯enost skupiny, konzervativnÌ zajiötÏnÌ a opatrnÈ kapit·lovÈ umÌstÏnÌ finanËnÌch prost¯edk˘. Mezi dalöÌ pozitivnÌ skuteËnosti pat¯Ì v˝bornÈ obchodnÌ v˝sledky firem Wiener St‰dtische Group, jejich kvalitnÌ obchodnÌ apar·t a siln· pozice skupiny na rakouskÈm, ËeskÈm a slovenskÈm trhu. Koncern zaËÌn· novÏ p˘sobit takÈ na ukrajinskÈm pojistnÈm trhu, kde zÌskal podÌl 48 procent v pojiöùovnÏ Jupiter, ËtvrtÈ nejvÏtöÌ firmÏ na trhu. Skupina Wiener St‰dtische tÌmto rozöi¯uje svoji p˘sobnost ve st¯ednÌ a v˝chodnÌ EvropÏ na 15 zemÌ a je zde druhou nejvÏtöÌ svÏtovou pojiöùovacÌ skupinou s p¯edepsan˝m pojistn˝m ve v˝öi 987 mil. eur (˙daj 2003, region st¯ednÌ a v˝chodnÌ Evropa). Gener·lnÌ ¯editel Wiener St‰dtische, Dr. G¸nter Geyer uvedl: ÑPo operativnÌm startu ve Slovinsku zaË·tkem z·¯Ì 2004, vstupuje Wiener St‰dtische na dalöÌ pojistn˝ trh a upevÚuje svoji pozici vedoucÌ rakouskÈ pojiöùovacÌ skupiny ve st¯ednÌ a v˝chodnÌ EvropÏ. Ukrajina p¯edstavuje na mapÏ skupiny Wiener St‰dtische nejv˝chodnÏjöÌ bod.ì PodÌl pojiötÏnÌ na ukrajinskÈm HDP Ëinil v r. 2002 dvÏ procenta, v˝daje na pojistnÈ na osobu 20 eur roËnÏ. Ukrajinsk˝ pojistn˝ trh p¯edstavuje celkovÏ objem ve v˝öi p¯ibliûnÏ 700 mil. eur a velikostÌ tedy odpovÌd· slovinskÈmu trhu. (Tiskov· zpr·va Kooperativy, pojiöùovny, a.s., 15. 9. 2004) P¯ipravila Eva Trojanov· POJISTNÝ OBZOR • 10/2004

T

ak jak se v polovinÏ 19. stoletÌ zaËala v naöich zemÌch prudce rozvÌjet ûelezniËnÌ doprava, a to jak osobnÌ, tak n·kladnÌ, zaËala se ukazovat pot¯eba uzavÌrat pojistnÈ smlouvy i na tento druh p¯epravy. PouËenÌm pro obÏ strany mohlo b˝t i prvnÌ velkÈ ûelezniËnÌ neötÏstÌ u n·s, k nÏmuû doölo 10. listopadu 1868 na trati Praha ñ PlzeÚ, mezi Zbirohem a Ho¯ovicemi. Toho dne jiû o ËtvrtÈ hodinÏ rannÌ byl z PlznÏ vypraven osobnÌ vlak s po¯adov˝m ËÌslem 2 do Prahy. V jeho poslednÌch Ëty¯ech vagÛnech sedÏlo 235 voj·k˘ z c. k. uherskÈho pÏöÌho pluku Ë. 26, sloûenÈho ze Slov·k˘ a MaÔar˘. Ti mÏli po p¯Ìjezdu do Prahy pokraËovat d·le do Ost¯ihomi, do svÈho odvodnÌho okresu, tudÌû smÏ¯ovali dom˘ ke sv˝m rodin·m. JistÏ byli po dlouhÈ dobÏ odlouËenÌ plni radostnÈho oËek·v·nÌ. JÌzda vlaku byla jiû od poË·tku pron·sledov·na nep¯ÌznÌ poËasÌ, neboù na tuto dobu napadlo nezvykle hodnÏ snÏhu a siln˝ vÌtr vytv·¯el na trati snÏhovÈ z·vÏje. NavÌc parnÌ stroj, jak se tehdy ¯Ìkalo lokomotiv·m, nebyl na svÈm Ëele opat¯en pluhem, kter˝ by z trati snÌh odhrnoval do stran. Toto podcenÏnÌ listopadovÈho poËasÌ bylo poË·tkem velkÈ tragÈdie. Vlak jedoucÌ p¯es zast·vky Chr·st, Rokycany, Holoubkov a Zbiroh nabÌral st·le vÏtöÌ zpoûdÏnÌ. Do zast·vky Ho¯ovice jiû nedojel, protoûe nedaleko vesnice ⁄jezd asi 200 metr˘ od str·ûnÌho domku Ë. 61 musel pro p¯Ìliö velkÈ snÏhovÈ z·vÏje definitivnÏ zastavit. MezitÌm z PlznÏ byl smÏrem na Prahu v jistÈm ËasovÈm odstupu vypraven n·kladnÌ vlak sestaven˝ z lokomotivy, kter· nesla jmÈno Kladno, a 18 vagÛn˘ plnÏ naloûen˝ch kamenn˝m uhlÌm. Pokud v˘bec byla d·na jeho strojv˘dci v˝straha o p¯ek·ûce na trati, nebo ji pro öpatnou viditelnost p¯ehlÈdl, nebylo v pr˘bÏhu pozdÏjöÌho vyöet¯ov·nÌ bezezbytku prok·z·no. Tak se stalo, ûe n·kladnÌ vlak, v tÈ dobÏ navÌc sjÌûdÏjÌcÌ z mÌrnÈho svahu, plnou silou narazil do zadnÌ Ë·sti stojÌcÌho osobnÌho vlaku. S ohromn˝m praskotem se rozbily Ëty¯i poslednÌ vozy osobnÌho vlaku, pr·vÏ ty, ve kter˝ch sedÏli nebozÌ voj·ci, vracejÌcÌ se do svÈ vlasti, a spolu s lokomotivou a dvaPOJISTNÝ OBZOR • 10/2004

éelezniËnÌ neötÏstÌ na z·padnÌ dr·ze

n·cti vagÛny vlaku n·kladnÌho vytvo¯ily obrovskou barik·du v divokÈ smÏsici poskl·dan˝ch ûelezniËnÌch voz˘. Zde je nutnÈ p¯ipomenout, ûe tehdejöÌ ûelezniËnÌ vozy byly oproti dneönÌm o hodnÏ lehËÌ a ve sv˝ch konstrukcÌch mÏly mnoho d¯evÏn˝ch prvk˘. Nehoda se p¯ihodila jeötÏ za plnÈ tmy, a tak s hlavnÌmi z·chrann˝mi pracemi se muselo poËkat aû do rannÌho rozb¯esku. PozdÏji na mÌsto neötÏstÌ dorazil i kreslÌ¯ velmi oblÌbenÈho a ËtenÈho Ëasopisu SvÏtozor, kter˝ situaci zachytil. Kresba, kter· tehdy byla jedinou moûnostÌ jak Ëten·¯˘m p¯iblÌûit mÌsto a atmosfÈru neötÏstÌ, byla p¯Ìlohou tohoto Ël·nku. Mezi troskami voz˘ a haldami vysoko nakupenÈho uhlÌ leûeli mrtvÌ voj·ci, mnohdy i roztrhanÌ na nÏkolik Ë·stÌ. Vöude se oz˝val chrapot umÌrajÌcÌch a n·¯ek ranÏn˝ch uvÏznÏn˝ch v trosk·ch tak, ûe se k nim zachr·nci nemohli zprvu v˘bec dostat. Do blÌzkÈho hospod·¯skÈho dvora ve vesnici ⁄jezd bylo

z mÌsta neötÏstÌ doneseno 22 mrtv˝ch a mnoho ranÏn˝ch, ti byli pozdÏji odvezeni do vojenskÈ nemocnice do Prahy, odkud byl ke sr·ûce vlak˘ vypraven zvl·ötnÌ vlak. MnozÌ z ranÏn˝ch p¯epravu nep¯eûili, nebo p¯es veökerou lÈka¯skou pÈËi zem¯eli v nemocnici, takûe koneËn· bilance vlakovÈho neötÏstÌ byla 40 mrtv˝ch a p¯es 60 ranÏn˝ch. Bylo s podivem, p¯estoûe se vÏdÏlo, ûe za osobnÌm vlakem byl vypraven n·kladnÌ vlak, ûe nebyl d·n voj·k˘m rozkaz, aby z voz˘ vystoupili. P¯Ìliö se spolÈhalo na to, ûe n·kladnÌmu vlaku budou d·na p¯Ìsluön· v˝straûn· znamenÌ a ke st¯etu nedojde. NavÌc se asi nechtÏlo nikomu vystupovat do tmy a vysokÈho snÏhu. Za zmÌnku jistÏ stojÌ, ûe strojvedoucÌ parnÌ lokomotivy n·kladnÌho vlaku pan BartÌk z nehody vyv·zl bez zranÏnÌ. Jestli v poslednÌ chvÌli p¯ed n·razem vyskoËil z lokomotivy, nebo byl p¯i sr·ûce vymrötÏn mimo, se dnes jiû nevÌ. Bylo pot¯eba vÌce jak t¯ÌdennÌ tÏûkÈ a usilovnÈ pr·ce, aby se odklidi-

ly vraky voz˘. O neötÏstÌ obs·hle informovaly tehdejöÌ noviny a znovu a znovu p¯in·öely ve sv˝ch Ël·ncÌch dalöÌ podrobnosti. Ud·lost nahr·vala tÏm, kte¯Ì dosud nep¯·li ûelezniËnÌ dopravÏ, v˝znamnÈmu fenomÈnu pokroku doby. Poh¯eb 22 obÏtÌ sr·ûky zem¯el˝ch na mÌstÏ, jejichû tÏlesnÈ ostatky byly doËasnÏ uloûeny ve vesnici ⁄jezd, se konal v p·tek 13. listopadu 1868. Smutn˝ pr˘vod se ubÌral do blÌzkÈho mÏsteËka Crhovic, kde byl na mÌstnÌm h¯bitovÏ ve zmrzlÈ zemi pro vöechny neboûtÌky vykop·n velk˝ spoleËn˝ hrob. Ten byl dvan·ct s·h˘ dlouh˝, jeden s·h öirok˝ a stejnÏ tak hlubok˝ (1 s·h = 1,8 m ñ pozn. autora). MrtvÌ byli zabaleni v ËistÈ bÌlÈ pl·tno a kaûd˝ spoËÌval v samostatnÈ rakvi. Z blÌzka i z daleka dorazilo na poh¯eb velkÈ mnoûstvÌ lidÌ, a tak p¯estoûe byl siln˝ vÌtr a opÏt padal snÌh, smutn˝ pr˘vod mÏl mnoho ˙ËastnÌk˘. Z PlznÏ p¯ijela zvl·ötnÌm vlakem vojensk· hudba a mnoho d˘stojnÌk˘ pr·vÏ z pluku jehoû p¯ÌsluönÌci se stali obÏtmi tragÈdie. P¯Ìtomni byli duchovnÌ okolnÌch farnostÌ, na poslednÌ cestÏ nebohÈ voj·ky vyprovodil i Ho¯ovick˝ zpÏv·ck˝ spolek. FinanËnÌ n·klady spojenÈ s poh¯bem uhradilo ¯editelstvÌ z·padnÌ dr·hy. V pr˘vodu kr·Ëel i strojvedoucÌ lokomotivy n·kladnÌho vlaku pan BartÌk, kter˝ nesl p¯ed rakvemi k¯Ìû. »asopis SvÏtozor k p¯Ìpadu napsal: ÑKÈû by dÏsn˝ p¯Ìpad tento zn·sobil pozornost a opatrnost ¯editelstva a sluûebnictva vöech drah ûelezn˝ch, abychom jiû nikdy neslyöeli o tak hr˘zn˝ch nehod·ch; öet¯Ì-li se totiû vûdy a vöude a ve vöem n·leûitÏ vöech opat¯enÌ a p¯edpis˘, nenÌ zajistÈ moûno, aby se ud·la nÏjak· nehoda, alespoÚ ne v tak ohromn˝ch rozmÏrech.ì Bohuûel, dalöÌ ûelezniËnÌ neötÏstÌ na sebe nedalo dlouho Ëekat. Jiû 4. ˙nora p¯ÌötÌho roku na trati spojujÌcÌ tehdy Prahu s VÌdnÌ vykolejily u BÏchovic poslednÌ Ëty¯i vagÛny soupravy a dva z nich se z¯Ìtily z vysokÈho n·spu do baûinatÈ strouhy. N·sledky tentokr·t nebyly tak tragickÈ. Zabit byl pouze pr˘vodËÌ, dva cestujÌcÌ utrpÏli tÏûk· zranÏnÌ a nÏkolik dalöÌch lehk·. Josef Hrubeö

19

POJISTN OBZOR

Recommend Documents