PLÁN ROZVOJE A UDRŽITELNOSTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA ÚZEMÍ MIKROREGIONU BĚLEČ Z. S. P. O

Podpora udržitelnosti procesu plánování dostupnosti sociálních služeb na území ORP Přeštice, DSO Úhlava a mikroregionu Běleč CZ.1.04/3.1.03/45.00087 Tento projekt je podpořen finančními prostředky z ESF a ze státního rozpočtu v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost

PLÁN ROZVOJE A UDRŽITELNOSTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA ÚZEMÍ MIKROREGIONU BĚLEČ Z. S. P. O. NA OBDOBÍ 2011 - 2014

Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci západní Čechy září 2011

Město Švihov

OBSAH 1.

Úvodní slovo ........................................................................................................................ 3

2.

Tvoření plánu ....................................................................................................................... 4

2.1. Společné tvoření plánu ............................................................................................................ 5 2.2. Harmonogram průběhu zpracování ........................................................................................ 7 2.3. Metodické vedení procesu .................................................................................................... 12 3. Základní popis území mikroregionu Běleč............................................................................ 16 4.

Přehled poskytovatelů sociálních služeb na území mikroregionu Běleč a širšího okolí ........... 17

5.

Popis zdrojů pro zajištění potřeb ......................................................................................... 18 5.1. 5.2. 5.3. 5.4.

6.

Analýza potřeb obyvatel mikroregionu ............................................................................... 24 6.1. 6.2.

7.

Úvod ...................................................................................................................................... 18 Finanční prostředky rozdělované městem Švihovem ........................................................... 18 Prostředky poskytované ostatními obcemi mikroregionu Běleč .......................................... 21 Finanční situace poskytovatelů sociálních a návazných služeb ............................................. 22

Průzkum mezi rodiči předškolních dětí ................................................................................. 27 Analýza problematiky dětí a mládeže na území mikroregionu Běleč ................................... 28

Priority mikroregionu Běleč v sociální oblasti a v oblasti problematiky dětí a mládeže.......... 31 7.1. 7.2. 7.3.

Postup a zpracování SWOT analýzy ....................................................................................... 31 Priority ................................................................................................................................... 34 Rozpracované priority ........................................................................................................... 35

8.

Dosažené úkoly v průběhu projektu .................................................................................... 51

9.

Úkoly na období 2011 - 2014 .............................................................................................. 51

Plán rozvoje a udržitelnosti sociálních služeb

2

1.

ÚVODNÍ SLOVO

Mikroregion Běleč z. s. p. o. – dále jen mikroregion Běleč. Vážené spoluobčanky, vážení spoluobčané, jednou z povinností samosprávy je i napomáhání řešení sociální situace občanů obce. Proto se obce mikroregionu Běleč se sídlem ve Švihově rozhodly připojit k projektu CPKP Západní Čechy se sídlem v Plzni „Podpora udržitelnosti procesu plánování dostupnosti sociálních služeb na území ORP Přeštice, DSO Úhlava a mikroregionu Běleč“ s cílem provést aktualizaci komunitního plánu sociálních služeb. Poslední rok na tomto projektu pracovali nejenom zaměstnanci nositele projektu CPKP Plzeň, ale také zástupci obcí, poskytovatelů sociálních služeb i příjemců těchto služeb z mikroregionu Běleč. Velmi důležitým momentem tohoto plánovacího procesu byla setkání s veřejností, která napomohla pojmenovat problémy života našich spoluobčanů v sociální oblasti. Veřejně byl projednán i samotný „Plán rozvoje a udržitelnosti sociálních služeb na území mikroregionu Běleč na období 2011 – 2014“ a další dokumenty, které se snaží nalézt řešení těchto problémů. Chtěl bych poděkovat všem, kteří věnovali svůj čas a úsilí na zdárnou realizaci všech aktivit a výstupů projektu. Do sociálně těžké situace se může dostat každý z nás, či z našich nejbližších, proto bychom měli vědět, na koho se obrátit o radu či o pomoc. Věřím, že realizace tohoto projektu umožní takovou pomoc nalézt, a doufám, že dokáže i řadě složitých situací předejít.

PaedDr. Václav Petrus starosta města Švihova a předseda Běleč z. s. p. o.


3

2.

TVOŘENÍ PLÁNU

Plán jsme tvořili v rámci projektu Podpora udržitelnosti procesu plánování dostupnosti sociálních služeb na území ORP Přeštice, DSO Úhlava a mikroregionu Běleč, jehož nositelem je Centrum pro komunitní práci západní Čechy. Cílem projektu, jenž byl realizován v období od 1. září 2010 do 30. listopadu 2011, je aktualizace současných střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb na území ORP Přeštice, Nýrska (DSO Úhlava) a Švihova (mikroregion Běleč). Všeobecným cílem projektu je podpora začleňování sociálně vyloučených osob a osob ohrožených sociálním vyloučením cestou zajištění dostupnosti sociálních služeb. Obsah tohoto dokumentu se týká rozvoje sociálních služeb na území obcí mikroregionu Běleč. Plán rozvoje a udržitelnosti sociálních služeb na území mikroregionu Běleč na období 2011 - 2014 je svým způsobem prvním dokumentem, který se podrobně zabývá mapováním potřeb občanů v mikroregionu Běleč, především mapováním sociálních a návazných služeb na tomto území. Chceme obyvatelům mikroregionu přinést ucelené informace o sociálních službách a jejich využití, které umožní obyvatelům žít dále ve své obci, v prostředí, které dobře znají, a rodinám informace, které pomohou při rozhodování, jaké služby lze zajistit pro dlouhodobě nemocné nebo zdravotně postižené. Komunitní plánování je jedinečné a unikátní zejména v tom, že za partnerské účasti všech, kterých se oblast sociálních služeb dotýká, se nejen vzniklé problémy diskutují, ale nalézají se i vhodná řešení. Do projektu byli zapojeni i starostové obcí a měst v mikroregionu. Poskytovali nám potřebné údaje o obyvatelstvu, sociálních a souvisejících službách v místě. Dále byla do projektu přizvána také veřejnost. Na veřejném setkání, v pracovních skupinách, které byly otevřené všem zájemcům, či v anonymní anketě na území mikroregionu Běleč se občané mohli vyjádřit k problematice sociálních a návazných služeb, ale i vyslovit své problémy v rámci komunity. Oslovili jsme také poskytovatele sociálních služeb, kteří poskytují své služby na území mikroregionu Běleč. Na základě osobních setkání a dotazníků, které vyplnili, jsme získali potřebné informace a veřejnost, jako potencionální uživatelé, získala lepší povědomí o poskytovaných sociálních službách v mikroregionu. Výsledkem projednané sociální problematiky na území mikroregionu Běleč je připravený dokument, který zmapoval problematiku podle stávající situace a obsahuje strategii, jež by měla nastínit, jak nadále rozvíjet sociální služby, aby občané mikroregionu Běleč mohli spokojeně a plnohodnotně žít v místě svého bydliště. Vize, která je zpracovaná, by měla odpovídat podmínkám a potřebám obyvatel mikroregionu. Věříme, že takto připravený plán rozvoje sociálních služeb v mikroregionu Běleč přispěje k plnohodnotnějšímu životu občanů.


4

2.1.

SPOLEČNÉ TVOŘENÍ PLÁNU

Usnesením ze dne 13. 10. 2010 byla sepsána Smlouva o partnerství s CPKP Plzeň Západní Čechy. Zastupitelstvo města Švihova souhlasí s uzavřením Smlouvy o partnerství s CPKP Západní Čechy týkající se komunitního plánu sociálních služeb. Hlasování: 7 hlasů pro. Smlouva o partnerství s CPKP Západní Čechy se týká aktualizování a zpracování komunitního plánu sociálních služeb i na území mikroregionu Běleč. Město se nezavazuje k financování nákladů, ale zavazuje se spolupracovat při získávání podkladů, průběžně projednávat materiál v orgánech města i s občany. Do procesu byla zapojena široká veřejnost, uživatelé sociálních služeb, osoby jim blízké, poskytovatelé sociálních služeb, organizace věnující se návazným službám, zástupci Města Švihov a zapojených obcí a úředníci městského úřadu a obecních úřadů. Proces byl založen na spolupráci všech zúčastněných. Pro zajištění realizace KPSS byla jmenována řídící skupina seskupená ze zástupců zadavatele, poskytovatelů služeb a uživatelů. Členové řídící skupiny: 

Jana Petrusová, koordinátorka komunitního plánování sociálních služeb



PaedDr. Václav Petrus, starosta města Švihova, předseda řídící skupiny



Karel Karásek, starosta obce Červené Poříčí, poskytovatel sociálních služeb (DPS Červené Poříčí)



Vladimíra Beštová, zastupitelka města Švihova, vedoucí pracovnice předškolní výchovy v ZŠ a MŠ Švihov



Bc. Marie Malkusová, ředitelka Oblastní charity Klatovy, poskytovatelka sociálních služeb



Václav Zeman, starosta obce Dolany

Role řídící skupiny: 

stanovení cílů a priorit procesu a jejich předkládání zastupitelstvu města Švihova



předkládání průběžných závěrů zastupitelstvu města



zodpovědnost za kvalitní průběh procesu plánování sociálních služeb a naplňování principů a hodnot komunitního plánování



navrhování organizační struktury, její aktualizace



řízení procesu plánování sociálních služeb



projednání konečné podoby návrhu Komunitního plánu a jeho předložení ke schválení zastupitelstvu města Švihova



sledování plnění cílů Komunitního plánu



aktualizace plánu v dalších letech


5

Dále vznikly pracovní skupiny, jež se skládají ze zájemců z řad poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb, zástupců města a obcí mikroregionu a dalších zainteresovaných osob. Výstupy jejich činnosti slouží jako podklad pro tvorbu strategické a implementační části komunitního plánu rozvoje a udržitelnosti sociálních služeb. Role pracovních skupin: Pracovní skupiny byly ve svém složení neustálené. Pracovní schůzky se nesly v duchu veřejného setkání s obyvateli. Lidé se jednání účastnili podle zájmu o projednávaná témata. Pracovní skupiny se zaměřily na seniory, osoby se zdravotním postižením a děti a mládež. Členové pracovních skupin aktivně mapovali současnou situaci cílových skupin a systému sociálních služeb a spolupracovali při stanovení vize, prioritních oblastí, opatření a aktivit komunitního plánu sociálních služeb. Členové pracovní skupiny pro děti a mládež: 11 osob Vedoucí pracovní skupiny pro děti a mládež Vladimíra Beštová, vedoucí učitelka předškolní výchovy ZŠ a MŠ Švihov, pracovala v pracovní skupině v rámci KPSS Klatovsko v roce 2007. Jednání se zúčastnilo 13 osob. Členové pracovní skupiny pro seniory a zdravotně postižené: Vedoucí pracovní skupiny Karel Karásek, starosta obce Červené Poříčí, poskytovatel soc. služeb, pracoval v pracovní skupině v rámci KPSS Klatovko v roce 2007. Jednání se zúčastnilo 32 osob.


6

2.2.

HARMONOGRAM PRŮBĚHU ZPRACOVÁNÍ

Přípravná fáze - září 2010 – prosinec 2010 V průběhu přípravné fáze byla navázaná spolupráce s organizací CPKP západní Čechy, jmenována koordinátorka projektu pro mikroregion Běleč Jana Petrusová a byla sestavena řídící skupina, v níž jsou zástupci poskytovatelů a zadavatelů. Její dva členové se již účastnili tvoření KPSS Klatovska v pracovních skupinách v roce 2007. Zpočátku jsme vyhledali stávající dokumenty, které se týkají sociálních služeb a území mikroregionu Běleč: Komunitní plán sociálních služeb a služeb souvisejících v regionu Klatovska pro období 2008 – 2012, Studie sociálně ekonomického rozvoje mikroregionu Běleč a Komunitní plán mikroregionu Kdyňsko 2007 – 2013. Vypracování metodik a základních dokumentů 2010 Na začátku realizace projektu byla také zformulována základní listina Komunitního plánování sociálních služeb v mikroregionu Běleč a jednací řád řídící skupiny.

Analytická fáze – říjen 2010 – březen 2011 Analýza stávajících dokumentů 2010 – 2011 Analýzou obou Komunitních plánů jsme zjistili, že není na co navazovat, jelikož dané dokumenty řeší problematiku většího území, a tak v podstatě začal vznikat nový plán rozvoje sociálních služeb v mikroregionu Běleč, který bude zohledňovat současný stav sociálních služeb a potřeby občanů. Do projektu byli přizváni všichni starostové obcí mikroregionu. Za jejich přispění jsme získali data o území, obyvatelstvu a problematice sociálních služeb v místě. Dále se do sběru dat zapojila školská zařízení, která nám poskytla informace o své kapacitě a volnočasových aktivitách žáků. Vznikla tak sociodemografická analýza mikroregionu Běleč, která popisuje území a obyvatelstvo. Dále jsme oslovili poskytovatele sociálních služeb, kteří poskytují své služby na území mikroregionu Běleč. Zmapovali jsme jejich působení v mikroregionu a rozsah služeb, které poskytují. Vznikl Přehled poskytovaných sociálních a návazných služeb na území mikroregionu Běleč a následně Katalog poskytovatelů sociálních služeb, který bude dostupný veřejnosti. Informativní kampaň 2010 - 2011 Veřejnost byla od začátku informována o projektu v místním tisku, letácích a na webových stránkách města Švihova a prostřednictvím starostů jednotlivých obcí. Obyvatelé byli následně vyzváni k aktivnímu zapojení do projektu. Připravili jsme anketu pro občany, kde se mohli vyjádřit nejen k sociálním službám, ale mohli sdělit i své potřeby a přání z jiných oblastí. Vyhodnocením ankety jsme získali informace, které jsme využili pro setkání s občany v pracovních skupinách.


7

Veřejné setkání 2011 V lednu 2011 se uskutečnilo první Veřejné setkání s obyvateli mikroregionu. Pozváni byli uživatelé, poskytovatelé a zadavatelé sociálních služeb i široká veřejnost. Obsahem jednání bylo seznámení se s významem komunitního plánování a s průběžnými výstupy z analýz. Účelem tohoto setkání bylo oslovit co nejširší skupinu obyvatel a zjistit jejich potřeby, poznatky a přání nejen ve vztahu k sociálním službám. Na druhém veřejném projednání (říjen 2011) byl představen návrh komunitního plánu. Sebrané připomínky byly následně zapracovány.


8

Veřejné setkání 24. ledna 2011 ve Švihově

Jednání řídící skupiny 2010 - 2011 Řídící skupina vedla proces a schvalovala průběžné výstupy. V závěrečné fázi schválila priority, opatření a aktivity plánu.

Jednání pracovních skupin 2011 Pracovní skupiny neměly pevné uskupení, ale zúčastnili se jich lidé, kterých se řešená problematika týkala, nebo o ni měli zájem. Dvě jednání na téma sociálních služeb a problematiky seniorů se uskutečnila ve Švihově a v Chudenicích. Diskuse byla velmi plodná, jednání se zúčastnili zástupci poskytovatelů, uživatelů a zadavatelů.


9

Jednání pracovní skupiny na téma sociální služby, senioři a zdravotně postižení 7. 4. 2011 v Chudenicích

V dubnu se konala ve Švihově schůzka pracovní skupiny na téma škola, volnočasové aktivity mládeže a prevence sociálně patologických jevů mládeže, kriminalita. Projednání problematiky se také zúčastnily zástupkyně ZŠ a MŠ Švihov a veřejnost.


10

Jednání pracovní skupiny na téma školství a volnočasové aktivity mládeže, bezpečnost 6. 4. 2011 ve Švihově

Z těchto setkání, při nichž se hojně diskutovalo, jsme na základě získaných informací zpracovali SWOT analýzu systému sociálních a návazných služeb na území obcí mikroregionu Běleč.


11

V květnu 2011 následně proběhla anketa mezi rodiči s malými dětmi, která měla zjistit potřeby této skupiny obyvatelstva ve Švihově. Dílčí šetření – zmapování potřeb předškolních dětí a jejich rodičů ve Švihově (květen 2011) V květnu proběhla dílčí analýza zmapování potřeb rodičů předškolních dětí ve Švihově, která měla za úkol zjistit, zda rodiče s předškolními dětmi mají pro své volnočasové aktivity prostor pro setkávání a dostatečnou nabídku akcí. Výsledek ankety je obsahem tohoto dokumentu. Dílčí šetření – zmapování potřeb dětí a mládeže (červen 2011) V červnu 2011 proběhla dílčí analýza - Problematika dětí a mládeže, která měla za úkol zmapovat potřeby dětí a mládeže v mikroregionu Běleč a nastínit možnosti řešení problémů. Výstupem je zpracovaná studie, která je podkladem pro prioritní řešení problémů.

Plánovací fáze - květen 2011 – listopad 2011 Příprava prioritních oblastí a jednotlivých projektů (květen – srpen 2011) Řídící skupina na základě získaných podkladů pracovních skupin vypracovala návrh, jaká témata je potřeba řešit - návrh prioritních oblastí na období 2011 - 2014. Bylo připraveno 5 oblastí, které je potřeba řešit. Tyto oblasti mají 17 konkrétních problémů, jež jsou rozpracované do projektů a nastiňují, jak by se měly řešit. Zveřejnění Katalogu poskytovatelů sociálních a návazných služeb v mikroregionu Běleč (listopad 2011) V závěru projektu bude zveřejněn Katalog poskytovatelů sociálních a návazných služeb v mikroregionu Běleč na webových stránkách obcí mikroregionu. Aktualizace, která proběhne minimálně 1x do roka, bude zaslána všem obcím. Předložení plánu zastupitelům města Švihova (říjen 2011) Komunitní plán pro mikroregion bude předložen a vzat na vědomí.

2.3.

METODICKÉ VEDENÍ PROCESU

Metodické vedení procesu probíhalo na základě principů komunitního plánování a vycházelo ze současného stavu území mikroregionu. Proces vycházel z principů doporučených Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR - Metodiky pro plánování sociálních služeb:


12

Principy metody komunitního plánování: 

triády



rovnosti



skutečných potřeb



dohody



„Vše je veřejné“



dosažitelnosti řešení



cyklického opakování



kompetence účastníků



přímé úměry

Princip triády V rámci metody komunitního plánování spolu plánují a spolupracují minimálně tři strany: 

uživatelé



zadavatelé



poskytovatelé

Princip rovnosti Každý má právo starat se o věci veřejné a společné. Metoda komunitního plánování propojuje aktivitu občanů s rozhodováním na úřadě. Každý má právo se vyjádřit a každý má právo mluvit. Je legitimní mluvit za sebe samotného i bez pověření, funkce či mandátu od zájmové skupiny. Nikdo nesmí být vylučován a diskriminován. Organizace a procesy plánování musí zajistit všem účastníkům rovnost postavení a hlasu v průběhu všech jednání. Jedině pak je možná spolupráce, při níž jsou ke společnému prospěchu využity jedinečné znalosti, zkušenosti, dovednosti a nakonec i formální a mocenská postavení jednotlivců. Legitimitu sociálním službám dávají přání a potřeby uživatelů (budoucích uživatelů). Uživatelům je nutné vytvářet podmínky, aby mohli vyslovovat svá přání a potřeby a aby je tam, kde to jde, mohli i sami zkoumat. Užitečný je i princip pozitivní diskriminace. Cílem pro uživatele je „už nikdy o nás bez nás“.


13

Princip skutečných potřeb Analýzy popisující stav sociálních služeb a jejich porovnání s normativy mohou být užitečnou pomůckou pro plánování rozvoje sociálních služeb. Nemohou však nahradit aktivní zjišťování skutečných (ne domnělých) potřeb všech zúčastněných stran. Princip dohody Výsledný plán je svého druhu smlouva, ve které se (přinejmenším) tři strany (viz. princip triády) navzájem zavazují. Svobodný a informovaný souhlas musí být výsledkem svobodné rozpravy a demokratické spolupráce. Dohoda musí být nejen o záměrech, ale také o způsobu a postupu realizace odsouhlasených aktivit. V komunitním plánování má přednost souhlasné rozhodnutí – tj. „dokud nesouhlasí všichni, není odsouhlaseno nic“. Hlasování je nouzový prostředek, kterým přiznáváme, že se neumíme dohodnout. Princip „Vše je veřejné“ Plánování sociálních služeb se zabývá věcmi veřejnými. Informace o dění v něm jsou veřejně dostupné a jednání jsou otevřená. Informace o průběhu a výstupech plánování jsou veřejnosti aktivně předávány. Princip dosažitelnosti řešení Plánování sociálních služeb může být zaměřeno na jeden nebo více problémů v sociální oblasti. Šíře záběru musí být přiměřená místnímu společenství, jeho podmínkám, přání lidí a lidským i materiálním zdrojům. Princip cyklického opakování Komunitní plánování tvoří spirálu, v níž se fáze, témata a mnohé problémy cyklicky opakují a je nutné se jimi znovu zabývat a vyhodnocovat je na nové úrovni vývoje. Princip kompetence účastníků V řízení plánování sociálních služeb musí být přítomna profesionalita, kompetentní lidé s jasnými zodpovědnostmi a pozicí. Demokratické spolupráci, efektivní rozpravě a uzavírání dohod účinně napomáhá dobrá koordinace, mediace, koučování a řízení, stejně jako dovednost budovat týmy, projektově řídit a plánovat. Princip přímé úměry Kvalitně probíhající proces plánování je pro komunitu a její občany stejně přínosný jako výstup plánování – vlastní plán. Kvalita výstupů plánování je přímo úměrná kvalitě jeho průběhu.


14

Postupy zachycené v principech odlišují metodu komunitního plánování od jiných plánovacích postupů. Do oblasti plánování sociálních služeb přináší: 

důraz na aktivní roli uživatelů sociálních služeb a zastoupení jejich zájmů v procesu plánování



zapojení širokého okruhu lidí a spolupracovníků do tvořivé práce



opakované ověřování závěrů s přáním lidí



důraz na vyjednávání a zplnomocnění veřejnosti kontrolovat postup rozhodování i uskutečňování

Cílem procesu komunitního plánování je zefektivnit poskytování sociálních služeb na území mikroregionu Běleč tak, aby odpovídalo skutečným potřebám občanů.


15

3.

ZÁKLADNÍ POPIS ÚZEMÍ MIKROREGIONU BĚLEČ

Sdružení obcí mikroregionu Běleč se nachází na severozápadním okraji okresu Klatovy při hranicích s okresy Domažlice a Plzeň - jih. Sdružení vzniklo začátkem roku 1999 z iniciativy starostů obcí Švihov, Dolany, Chudenice a dalších lidí, kteří dospěli k závěru, že pouze společným úsilím, jednotným postupem a sdružením finančních zdrojů může dojít k dalšímu rozvoji spádového území na kvalitativně vyšším stupni než do té doby. Sdružené obce chtějí společnou koordinovanou činností vytvořit podmínky pro trvale udržitelný život ve venkovském prostoru, o jehož území pečují. Takto vymezené území má rozlohu 158,96 km2 a k 31. 12. 2009 v něm žilo 5 237 obyvatel. Mikroregion Běleč tvoří 10 samosprávných obcí klatovského okresu - Biřkov, Chudenice, Červené Poříčí, Dolany, Ježovy, Křenice, Mezihoří, Poleň, Švihov, Vřeskovice a 6 obcí domažlického okresu - Chocomyšl, Kaničky, Němčice, Úboč, Únějovice a Všepadly.

Největším a zároveň nejvýznamnějším sídelním střediskem lokálního významu v mikroregionu je město Švihov s 1 662 obyvateli, v němž je lokalizováno i nejvíce pracovních a obslužných kapacit území. Na Švihov jsou silně vázány především nejbližší obce Červené Poříčí a Ježovy. Určité funkci lokálního centra plní i Chudenice se 769 obyvateli, které leží na periferii klatovsko-domažlického pomezí. Ačkoliv v obci sídlí množství obslužných zařízení, celková vybavenost Chudenic nedosahuje potřebných hodnot. Ostatní obce s výjimkou Dolan s 823 obyvateli nedosahují velikosti potřebné k soustředění významnějších kapacit občanské vybavenosti, ekonomických a dalších aktivit. V důsledku toho převažující část obyvatelstva obcí mikroregionu, včetně největšího Švihova, dojíždí za prací, službami a do školských zařízení vyššího stupně do sousedních významnějších center.

Podrobnější popis území je zpracován v Sociodemografické analýze mikroregionu Běleč, jež je samostatným dokumentem (Příloha č. 1) mapujícím stávající sociálně demografickou situaci, společenské jevy území a trendy sociálního vývoje z nich vyplývajících.


16

4.

PŘEHLED POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA ÚZEMÍ MIKROREGIONU BĚLEČ A ŠIRŠÍHO OKOLÍ

Podrobný přehled poskytovatelů sociálních a návazných služeb je zpracován v samostatném dokumentu Přehled poskytovatelů sociálních a návazných služeb na území mikroregionu Běleč. Poskytovatel Obec Červené Poříčí Domus – Centrum pro rodinu, o.s.

Městský ústav sociálních služeb Klatovy, p. o.

Oblastní charita Klatovy

Diakonie ČCE – středisko Radost

Město Kdyně Dům seniorů Kdyně, p. o.

Druh služby Pečovatelská služba Odborné sociální poradenství Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Odborné sociální poradenství Pečovatelská služba Centrum denních služeb Domov pro osoby se zdravotním postižením Domov pro seniory Azylový dům Dům na půl cesty Noclehárny Odborné sociální poradenství Osobní asistence Pečovatelská služba Domov pro seniory Azylový dům Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Charitní ošetřovatelská služba Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Pečovatelská služba Odlehčovací služby Centrum denních služeb Denní stacionář Domov pro osoby se zdravotním postižením Chráněné bydlení Chráněná dílna Pečovatelská služba Domov pro seniory

Registrace sociální služby Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ne Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ne Ano Ano

Zdroj: Vlastní šetření


17

5. 5.1.

POPIS ZDROJŮ PRO ZAJIŠTĚNÍ POTŘEB ÚVOD

Finanční analýza sociálních a návazných služeb na území mikroregionu Běleč je zpracována za účelem zmapování finančních toků do této oblasti v rámci podpory udržitelnosti procesu plánování dostupnosti sociálních služeb na území mikroregionu Běleč. Zjištěné a uvedené informace budou sloužit jako jeden z podkladů pro plánování rozvoje sociálních a návazných služeb mikroregionu na období let 2011 až 2014. Finanční analýza podává přehled o způsobu financování sociální oblasti městem Švihovem a dalšími obcemi a věnuje se finanční situaci poskytovatelů sociálních a návazných služeb na území, a to především finančním zdrojům využitých k zajištění služeb v letech 2009 a 2010. K porovnání přehledů je rovněž uveden orientační souhrn počtu klientů jednotlivých poskytovatelů.

Podkladem pro tuto analýzu byla data účetních uzávěrek města Švihova a ostatních obcí za léta 2009 až 2010, údaje od samotných poskytovatelů sociálních a návazných služeb, jež byly získány prostřednictvím strukturovaných dotazníků, a data uvedená v Registru poskytovatelů sociálních služeb Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

5.2.

FINANČNÍ PROSTŘEDKY ROZDĚLOVANÉ MĚSTEM ŠVIHOVEM

Město Švihov každý rok vynakládá určité finanční prostředky na rozvoj kultury, sportu na činnost místních spolků a organizací, volnočasové a další aktivity. Kromě toho město podporuje subjekty věnující se sociálním službám a samo je provozovatelem Domu s pečovatelskou službou ve Švihově, kde danou službu zajišťuje Oblastní charita Klatovy. Tyto finanční prostředky jsou poskytovány z rozpočtu města. Příspěvky spolkům a organizacím jsou udělovány v rámci Programu podpory akcí spolků pro jednotlivé roky. Cílem programu je finanční podpora zájmových organizací (spolků) se sídlem ve správním obvodu města Švihova, které organizují kulturní a sportovní akce pro širokou veřejnost. Žádosti o příspěvky jsou přijímány průběžně a o přidělení dotace rozhoduje zastupitelstvo města na svých veřejných zasedáních. Na dotace nelze uplatnit právní nárok. Město dále podporuje mládežnické složky spolků prostřednictvím Programu podpory mládeže. Cílem tohoto programu je finanční podpora zájmových organizací (spolků) se sídlem ve správním obvodu města Švihova, které mají členy do 18 let věku. Žádosti jsou také přijímány průběžně, o jejich přidělení rozhoduje zastupitelstvo města. Ani na tyto dotace není právní nárok. V letech 2009 a 2010 město Švihov prostřednictvím těchto programů přidělilo 16 jednotlivým organizacím celkem 422 993 Kč. Jejich přehled je uveden v tabulce č. 1.


18

Tabulka č. 1: Přehled financování organizací z Programu podpory akcí spolků a Programu podpory mládeže města Švihova v letech 2009 a 2010 Výše příspěvku

Organizace, spolek

2009

SDH Kokšín, Lhovice, Kamýk, Švihov, Stropčice, Třebýcinka TJ Sokol Švihov FC Švihov Římskokatolická farnost Švihov Český svaz zahrádkářů Unie rodičů Junák Velovis Český svaz včelařů Švihov Komunitní škola Švihov Myslivecké sdružení Švihov CELKEM

2010

Celkem

89 000

25 210*

114 210

50 490 23 800 39 823 6 000 4 000 11 200 10 000 0 0 0 234 313

26 820 57 020 35 820 6 000 0 10 770 10 000 10 000 2 000 5 040 188 680

77 310 80 820 75 643 12 000 4 000 21 970 20 000 10 000 2 000 5 040 422 993

Zdroj: Městský úřad Švihov * Pouze SDH Lhovice, SDH Kamýk, SDH Švihov, SDH Stropčice

Z rozpočtu města Švihova jsou podporovány také poskytovatelé sociálních a návazných služeb, zejména Oblastní charita Klatovy, středisko Radost Diakonie ČCE a Svaz zdravotně postižených.


19

Tabulka č. 2: Přehled financí poskytnutých z rozpočtu města dle typu aktivit v letech 2009 a 2010 Částka z rozpočtu města neinvestiční

Položka

2009 Podpora poskytovatelů sociálních a návazných služeb z toho podpora poskytovatelů registrovaných sociálních služeb z toho příspěvek na provoz DPS Švihov z toho příspěvek Charitě Klatovy z toho příspěvek DČCE – středisko Radost Merklín z toho podpora poskytovatelů návazných služeb z toho příspěvek Svazu zdravotně postižených Příspěvky spolkům a organizacím Jiné: z toho kulturní akce města z toho sbor pro občanské záležitosti z toho klub otevřených dveří CELKEM

647 376,04 645 376,04 630 376,04 10 000,00 5 000,00 2 000,00 2 000,00 234 313,00 191 581,40 113 327,10 21 768,00 56 486,30 1 073 270,44

CELKEM

2010 340 582,93 398 582,93 298 582,93 100 000,00 0,00 2 000,00 2 000,00 188 680,00 156 240,00 135 707,00 20 533,00 0,00 685 502,93

987 958,97 987 958,97 928 958,97 110 000,00 5 000,00 4 000,00 4 000,00 422 993,00 347 821,40 249 034,10 42 301,00 56 486,30 1 758 773,37

Zdroj: Městský úřad Švihov


20

5.3.

PROSTŘEDKY POSKYTOVANÉ OSTATNÍMI OBCEMI MIKROREGIONU BĚLEČ

Kromě Švihova poskytují příspěvky do sociální oblasti i další obce. Tyto prostředky směřují zejména poskytovatelům sociálních a návazných služeb.

Tabulka č. 3: Přehled financí poskytnutých obcemi do sociální oblasti v letech 2009 a 2010 Obec

Částka z rozpočtu města neinvestiční

Položka

2009 Červené Poříčí

Terénní pečovatelská služba Provoz Spolkového domu

Dolany

Oblastní charita Klatovy Svaz zdravotně postižených Šumava

Kaničky

Svaz postižených civilizačními chorobami Koloveč

Mezihoří

Český červený kříž

Poleň

Oblastní charita Klatovy – pobočka Chudenice

Vřeskovice

Svaz zdravotně postižených Šumava

CELKEM

CELKEM

2010

209 948

208 402*

418 350

2 000

11 228*

13 228

10 000

10 000

20 000

1 000

1 000

2 000

500

500

1 000

4 500

4 500

9 000

-

3 000

3 000

-

5 000

5 000

227 948

232 402

471 579

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření *do října 2010

Některé obce kromě finančních příspěvků podporují sociální oblast i dalšími formami: 

Chudenice – snížení poplatku za odpad osobám starším 70 let žijícím samostatně v domácnosti



Švihov – pronájem Domu s pečovatelskou službou za symbolickou 1 Kč Oblastní charitě Klatovy

Obce na svém území rovněž připravují či již realizovaly významné sociální projekty: 

Červené Poříčí – byla provedena celková rekonstrukce kulturního domu na objekt umožňující realizaci zaměstnanosti zdravotně postižených osob



Dolany – připravuje se výstavba Domu s pečovatelskou službou v Dolanech



Chudenice – proběhla výstavba 51 bytových jednotek, připravuje se výstavba 5 pečovatelských bytů



Švihov – byl postaven Dům s pečovatelskou službou


21

5.4.

FINANČNÍ SITUACE POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH A NÁVAZNÝCH SLUŽEB

Tato kapitola uvádí orientační přehled o jednotlivých finančních zdrojích poskytovatelů sociálních a návazných služeb působících na území mikroregionu Běleč zapojených do této analýzy. Součástí jsou také počty klientů jednotlivých služeb. Vzhledem k obtížnému porovnávání uváděných dat (neúplnost dodaných finančních údajů, rozdílné uvádění počtu klientů) nelze provést žádné zhodnocení uvedených skutečností. Kapitola tedy slouží spíše jako přehledný zdroj k vyhledání základních dat.


22

Tabulka č. 4: Přehled klientů poskytovatelů sociálních a návazných služeb v letech 2009 a 2010 Poskytovatel

Druh služby

Pečovatelská služba Obec Červené Odborné sociální Poříčí poradenství Domus - Centrum Sociálně aktivizační pro rodinu, o.s. služby pro rodiny s dětmi Centrum denních služeb Odborné sociální poradenství (Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy) Městský ústav sociálních služeb Klatovy, p. o.

Domov pro osoby se zdravotním postižením Domov pro seniory v Klatovech Domov pro seniory v Újezdci Azylový dům Dům na půl cesty Noclehárny Odborné sociální poradenství Osobní asistence Pečovatelská služba Domov pro seniory

počet lůžek

počet uživatelů

počet lůžek

počet uživatelů

2009 není stanoven

2009 7 (4 z MR*)

2010 není stanoven

2010 7 (4 z MR)

Diakonie ČCE středisko Radost

Město Kdyně Dům seniorů Kdyně, p. o.

Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Charitní ošetřovatelská služba Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (Klub seniorů) Odlehčovací služby Centrum denních služeb Denní stacionář Domov pro OZP Chráněné bydlení Chráněná dílna Pečovatelská služba Domov pro seniory

5

6

6

250

250

34

34

126

126

79

79

38 5 7

38 5 7 200 intervencí

200 intervencí

10 320 (108 z MB)

10 400 (96 z MB)

27

27 6 matek s dětmi 100 amb./ 30 ter.

Azylový dům Oblastní charita Klatovy

3

400

2

400

2 22 25

Klatovy 11, Merklín 24 5

5

Klatovy 11, Merklín 24 5

5

130 101

101

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření, MPSV ČR – Registr poskytovatelů sociálních služeb (http://iregistr.mpsv.cz) *MR – mikroregion Běleč


23

6.

ANALÝZA POTŘEB OBYVATEL MIKROREGIONU

V lednu a únoru 2011 byla mezi obyvateli obcí mikroregionu Běleč provedena anketa s cílem zjistit názor občanů na stávající sociální služby a pomoc a podporu občanů nacházejících se v těžké životní situaci z důvodů souvisejících se zdravotním stavem, věkem, sociální situací, rodinnými problémy, atd. Vzhledem k plošnému oslovení obyvatel ve všech obcích mikroregionu bez stanovení statistického vzorku nejsou odpovědi respondentů reprezentativní. V rámci šetření bylo rozšířeno 990 dotazníků, z nichž se vyhodnotilo 81 navrácených. Ankety se zúčastnilo 43 žen a 38 mužů z 11 obcí mikroregionu (Červené Poříčí, Dolany, Chocomyšl, Chudenice, Kaničky, Mezihoří, Němčice, Poleň, Švihov, Únějovice, Všepadly) ve věku 18 až 88 let. Většina respondentů (60 %) byla starší 60 let. Mezi respondenty převládali absolventi středního odborného učiliště s výučním listem a středoškoláci. Občané mají částečné povědomí o nabídce sociálních a návazných služeb a o působnosti jejich poskytovatelů na území mikroregionu Běleč. Potýkají se zejména s nedostatečnou nabídkou služeb pro seniory, hlavně s absencí poskytování pečovatelské služby o víkendu a svátcích, nedostatkem volnočasových aktivit a prostoru pro setkávání seniorů a dostupností lékařských služeb. Za největší problémy ve svém okolí dále považují nevyhovující dopravní obslužnost, špatnou dostupnost autobusů a vlaků, zajištění a rozvoz obědů a nedostatečnou informovanost. Informace potřebné k řešení životních problémů respondenti získávají především z internetu, na obecním úřadě, v rodině, od přátel, sociálních pracovnic, pečovatelek a lékaře. Více než polovina respondentů (61 %) znala alespoň jednu sociální či návaznou službu, popř. poskytovatele, jež na území působí. Ze služeb byly zmíněny: 

rozvoz obědů



donáška léků



poradenská služba

 služby v rámci komunitního plánování Z poskytovatelů pak: 

Charita Klatovy



Dům s pečovatelskou službou Červené Poříčí



Dům s pečovatelskou službou Švihov



Charitní pečovatelská služba Chudenice



Charitní pečovatelská služba Švihov

Na otázku „Chybí Vám nebo někomu z Vaší rodiny na území mikroregionu Běleč některá ze sociálních služeb? Jsou problémy, které řešíte a nemáte se kam obrátit o pomoc?“ kladně odpovědělo pouze 12 respondentů (15 %), záporně 36 respondentů (52 %), 27 respondentů neodpovědělo.


24

Respondenti se nejvíce potýkají s těmito problémy: 

péče o přestárlé a nemocné



absence možnosti veřejně prospěšných prací (v obci Červené Poříčí - zaměstnán jeden pracovník z evidence ÚP Klatovy)



nedostatek volných penzionů v okolí obce Všepadly



zajištění stravy o víkendu a svátcích ve Švihově



zajištění a rozvoz hotové stravy



absence tematických vycházek pro seniory ve Švihově



absence klubovny s programem pro seniory ve Švihově



nedostatek akcí a aktivit pro seniory ve Švihově



doprava



doprava k lékaři

 obchody, hospoda Na otázku „Co vnímáte jako největší problémy v sociální oblasti v místě Vašeho bydliště?“ odpovědělo celkem 38 % respondentů, 49 % respondentů žádné problémy v sociální oblasti nepociťuje. Za největší problémy považují: 

dopravní obslužnost – dostupnost vlaku, autobusu, absence školního autobusu



absence služeb v obci (Kaničky)



špatná kvalita služeb (Kaničky)



absence domu s pečovatelskou službou pro seniory



význam pečovatelské služby



péče o seniory – domácí návštěva lékaře



nedostupná lékařská péče (Poleň)



malá informovanost občanů



nedostatek kulturních příležitostí ve městě Švihov



absence akcí pro seniory ve Švihově



ubytování pro manželské páry



nedostatek pracovních příležitostí



spolužití občanů a sociálně nepřizpůsobivých občanů v nových bytovkách v Chudenicích

Závěr: Občané mají částečné povědomí o nabídce sociálních a návazných služeb a o působnosti jejich poskytovatelů na území mikroregionu Běleč. Potýkají se zejména s nedostatečnou nabídkou služeb pro seniory, hlavně s absencí poskytování pečovatelské služby o víkendu a svátcích, nedostatkem volnočasových aktivit a prostoru pro setkávání seniorů a dostupností lékařských služeb. Za největší problémy ve svém okolí dále považují nevyhovující dopravní obslužnost, špatnou dostupnost autobusů a vlaků, zajištění a rozvoj obědů a nedostatečnou informovanost. Informace potřebné


25

k řešení životních problémů respondenti získávají především z internetu, na obecním úřadě, v rodině, od přátel, sociálních pracovnic, pečovatelek a lékaře.


26

6.1.

PRŮZKUM MEZI RODIČI PŘEDŠKOLNÍCH DĚTÍ

V měsíci květnu 2011 byl mezi rodiči předškolních dětí ve Švihově proveden průzkum, jehož

cílem bylo zjistit, jaké mají rodiče s malými dětmi (ve věku mateřské školy) potřeby a to hlavně se zaměřením na setkávání rodičů a dětí a potřebu prostor souvisejících s tímto setkáváním. Otázky jsme položili 20 rodičům. Z odpovědí vyplývá, že více jak polovina nemá pocit, že by jim chyběli prostory pro setkávání, zbývající rodiče by prostory uvítali. Rodiče nemají dle průzkumu zájem se podílet se na vzniku podobného prostoru, pouze 4 rodiče uvedli, kladnou odpověď. Co by měl zmíněný prostor nabízet, uvedli rodiče tyto doporučení: 

centrum pro rodiče – hry, hrací prostor, možnost rozvoje i pro rodiče



herna, možnost občerstvení a tvůrčích aktivit



herna pro děti 0,5 – 3 roky, organizovaný prostor pro setkávání (hlídání při vzdělávání rodičů)



prostor by měl nabízet věci, které podporují manuální schopnosti dětí (modelování, stříhání…)



efektivní využití volného času nejen pro děti předšk. věku



V anketě se objevili se i jiné požadavky na prostor k setkávání a to krytý bazén, koupaliště, kluziště, hezká cukrárna, koupaliště.

Dále rodiče odpovídali na otázku, co ve Švihově postrádají, jaké akce, aktivity, zařízení postrádáte ve Švihově pro rodiče s malými dětmi: 

herna pro děti 0,5 – 3 roky, organizovaný prostor pro setkávání (hlídání při vzdělávání rodičů), možnost občerstvení a tvůrčích aktivit pro děti



pokud jsou nějaké aktivity pro děti, tak větší informovanost a reklamu těchto aktivit



2x žádné



1x postrádám jakékoliv akce



1x výtvarný kroužek – jezdíme do Klatov



3x ne, akcí je dost, jsme spokojeni, líbí se nám zde, ve Švihově je akcí dost

Zájem na společném projednání měli 3 rodiče. Výstupy průzkumu budou podkladem pro další strategie v rámci území.


27

6.2.

ANALÝZA PROBLEMATIKY DĚTÍ A MLÁDEŽE NA ÚZEMÍ MIKROREGIONU BĚLEČ

Poznatky shrnují výsledky ze dvou skupinových diskusí s náhodně vybranými žáky osmých a devátých tříd ZŠ ve Švihově. Dále jsme provedli dva rozhovory s těmi, kteří s mládeží v lokalitě pracují. Podle našeho názoru nám také tito lidé mohou velice dobře zprostředkovat problémy a potřeby dětí a mládeže ve sledovaných lokalitách. Získané informace jsme pak doplnili údaji zjištěnými v průběhu 4 rozhovorů s mladými lidmi ve věku 14 až 20 let, kteří žijí ve Švihově, v Chudenicích a v Dolanech. Hlavní cíle 

zmapování potřeb teenagerů ve sledované lokalitě se zaměřením na jejich volnočasové aktivity



získání informací na téma šikany, např. zda mají žáci základních a středních škol povědomost o tomto problému, zda se se šikanou setkali a zda vědí, na koho se v případě těchto problémů mají obrátit apod.



získání základních informací o případných zvyklostech v užívání návykových látek mezi sledovanou generací s důrazem na tabákové výrobky, alkohol a marihuanu či pervitin



popis problémů, se kterými se sledovaní jedinci ve svém životě potýkají a popis toho, jak tyto případné problémy v současné době řeší

Zjištění 

Výsledky výzkumu ukázaly, že i v těchto lokalitách je jakákoliv podpora volnočasových aktivit mládeže opět velmi důležitá.



Pokud se zaměříme na organizované aktivity – zájmové kroužky, i tady se nám potvrdila známá skutečnost, a to klesající zájem o tyto aktivity v souvislosti s rostoucím věkem sledovaných dětí.



Pokud se již starší děti, tedy žáci vyšších ročníků druhého stupně základních škol a ještě starší, rozhodnou organizované zájmové aktivitě věnovat, očekávají, že tato aktivita bude kvalitní vyžadují nejen důvěryhodného a profesionálního vedoucího, ale pro danou aktivitu i kvalitní zázemí. Mezi velmi oblíbené sportovní aktivity patří házená, u chlapců ještě fotbal a u dívek taneční kroužky zaměřené především na moderní formy tance – breakdance a hip hop. Jelikož však v lokalitě nejsou žádné střední školy, středoškoláci se vracejí domů v odpoledních hodinách, případně jen na víkendy, je velmi těžké početně tyto sportovní aktivity naplnit zájemci. Z tohoto důvodu je v dané lokalitě velmi těžké dát dohromady sportovní oddíly, které by naplnily očekávané kvality ze strany svých členů.



Je také samozřejmě velmi problematické realizovat organizované volnočasové aktivity pro ty, kteří se žádných organizovaných aktivit v současné době z jakéhokoliv důvodu již neúčastní. Z výše zmiňovaných důvodů stoupá především důležitost volnočasových areálů a sportovních hřišť. Děti a mládež mají potřebu se scházet, pokud se jim nabídne prostor, kde se budou moci i sportovně realizovat, nabídne se jim tím i něco „navíc“, než „jen“ možnost povídání si


28

a procházení se. Eliminuje se tak jejich posedávání na lavičkách a „potulování“ se po obcích, což je ve sledovaných lokalitách nejčastější činností dětí a mládeže po ukončení školního vyučování. Mladí lidé projevují zájem především o prostor pro „kolečkové“ sporty. Jelikož oblíbené místo pro vycházky švihovské mládeže je okolí hradu, mohly by se na tuto lokalitu případně navázat cyklotrasy s obtížnějšími prvky, skate-park a jiné sportovní prvky. Ve Švihově by pak mladí lidé uvítali zřízení veřejného koupaliště. 

Mladí lidé by také, dle výsledků šetření, ve Švihově uvítali opětovné zprovoznění tzv. Chapadla - chráněného prostoru umožňujícího smysluplné trávení volného času. Tento prostor by měl však fungovat spíše jako odpolední klubovna, neměl by být vázán pouze na organizované aktivity tak, jak tomu bylo v předešlém období. Přítomnost dospělé osoby, které mohou děti a mládež důvěřovat, hodnotili oslovení spíše pozitivně, než jako něco, co by je od daného „klubu“ odrazovalo.



Dotazování uváděli také často svou potřebu kulturního vyžití – v dané lokalitě chybí kino, neorganizují se podle dotázaných kulturní a hudební akce zaměřené na námi sledovanou skupinu.



Daná lokalita se vyznačuje také relativně vysokým počtem sídel s malým počtem obyvatel (jen do ZŠ Švihov dojíždí děti z přibližně 20 obcí) – v místě svého bydliště tak často nemají děti ani mladí lidé možnost osobního kontaktu se svými vrstevníky, jelikož tam jsou velmi často v daném věku ti jediní. V této souvislosti také vnímáme jako velký problém nedostatečně pokrytou obsluhu daných lokalit veřejnou dopravou. Při cestě do školy a zpět nemají někteří žáci spádové základní školy možnost využít autobusové či vlakové spojení z místa bydliště, jsou tak odkázáni na odvoz svými rodiči. Velmi často tak z domova jezdí velmi brzo ráno, jelikož rodiče potřebují být např. v sedm hodin ráno v zaměstnání v Klatovech či Plzni. Ranní příjezd do Švihova se však netýká pouze těch, které do školy vozí rodiče osobním automobilem. Podle našeho názoru ani veřejná autobusová doprava v ranních hodinách, kdy převáží především žáky základní školy, nerespektuje čas, kdy žákům začíná vyučování. Ojedinělé nejsou tak případy dětí, které do Švihova přijíždějí autobusy již kolem sedmé hodiny ranní.



Dotazování uváděli jako největší aktuální problém své potíže ve škole a v rodině. Problémy v rodině velmi často vycházejí z rozvodu rodičů, který samy děti velmi často vidí jako hlavní příčinu jakýkoliv patologických jevů mezi mladými lidmi – dochází tak, podle oslovených, k problémům ve škole, až například k závislosti na návykových látkách. Švihovské děti velmi často mluvily například o drogově závislých jako o těch, kteří „to doma neměli dobré a pak i ze školy byli vyhozeni…“ Návod, jak tyto problémy řešit, však oslovení neznali.



Šikana se v daných lokalitách vyskytuje, je vázána především na školní prostředí.



Drogy, zejména marihuana a pervitin, ani alkohol není již pro žáky osmých a devátých tříd nic neznámého. Většina z nich ví, kde a jak zakoupit alkoholické nápoje (především večerky apod.). Stejné to je i v případě marihuany. Tyto děti vědí, kde ji kdo kouří, kde a za kolik se dá sehnat. Jako uživatele však uvádějí především mladé lidi o několik let starší, než jsou ony samy. V těchto lidech však žáci vyšších ročníků základní školy vidí především odstrašující případy.


29

Závěry a doporučení 

vyřešit nedostatečnou dopravní obslužnost některých lokalit. Případně řešit vyplnění volného času dojíždějících dětí před a po vyučování



nabídnout volnočasové aktivity pro starší děti, zájem o dané aktivity ověřit např. formou dotazníku, vytvořit kvalitní podmínky pro rozvoj vybrané aktivity U dívek je zájem především o taneční kroužky, chlapci preferují týmové sporty, velmi žádaný se zdá být například floorball. Jelikož v lokalitě je velmi těžké oslovit dostatečný počet mládeže pro naplnění sportovních oddílů, doporučujeme danou situaci řešit nejen volnočasovými venkovními hřišti, ale i nabídnutím vnitřních sportovních aktivit, které nejsou závislé na počtu členů např. „cvičení pro ženy a dívky“, posilovna apod. 

navázat na tradici otevřeného prostoru pro mládež - Chapadla a jeho předchozí aktivity a programy rozšířit. Jednalo by se o klubovnu, kde by děti a mladí lidé mohly provozovat své neorganizované volnočasové aktivity. Ideální by bylo, aby v rámci těchto aktivit byly pod dozorem dospělé, pro ně důvěryhodné osoby



velmi žádané jsou jakékoliv venkovní prostory na provozování adrenalinových aktivit, tj. např. skate parky, crossové dráhy, cyklotrasy s přírodními překážkami, lezecké stěny apod.



zvážit možnost zřízení koupaliště a letního kina v souvislosti s turisticky velmi zajímavou lokalitou vodního hradu Švihov



realizovat akce, které by měly za cíl kulturní vyžití sledované věkové skupiny obyvatel – hudební programy, filmové produkce, besedy na zajímavá témata apod.



zvýšit kontrolu vytipovaných míst v lokalitě – zvýšit počet kontrol Policie ČR ve vytipovaných místech, kde se schází problematičtí jedinci nejen z řad mládeže



získat konkrétní informace o problematice drogově závislých od terénních pracovníků, případně protidrogového centra, které v dané lokalitě působí



zvýšit zájem o děti, které procházejí složitou životní situací, jako je např. rozvod či rozchod rodičů



zvážit možnost vzniku neformálního komunitního centra pro děti, mládež a dospělé. Navázat na aktivity ostatních specifických skupin


30

7.

PRIORITY MIKROREGIONU BĚLEČ V SOCIÁLNÍ OBLASTI A V OBLASTI PROBLEMATIKY DĚTÍ A MLÁDEŽE

7.1.

POSTUP A ZPRACOVÁNÍ SWOT ANALÝZY

SWOT1 analýza je efektivním nástrojem, jenž umožňuje shrnout a analyzovat vnitřní prostředí – tzn. silné a slabé stránky a vnější prostředí – tzn. příležitosti a ohrožení systému sociálních a návazných služeb na daném území. 

Silné a slabé stránky jsou ty skutečnosti, které lze přímo ovlivnit (např. typy služeb, způsob a formy jejich poskytování atd.).



Příležitosti a ohrožení jsou ty skutečnosti, které vstupují do prostředí zvnějšku a jsou jen stěží ovlivnitelné (např. legislativa, finanční zdroje atd.).

Tato analýza je důležitým podkladem v procesu komunitního plánování sociálních služeb na území mikroregionu Běleč, neboť zobrazuje, jakými silnými a slabými stránkami lze současný systém sociálních a návazných služeb charakterizovat, jakých vnějších příležitostí lze využít a jakým hrozbám je třeba čelit. Výsledky SWOT analýzy slouží jako základ pro směřování plánování sociálních služeb, pro formulaci priorit, opatření a plánovaných aktivit SWOT analýza byla vytvořena na základě těchto materiálů: 

Záznamy s výstupy a zápis z veřejného setkání v rámci KPSS2 na území mikroregionu Běleč konaného dne 24. ledna 2011



Sociodemografická analýza mikroregionu Běleč

1

SWOT – z ang. Strenghts (silné), Weaknesses (slabé), Opportunities (příležitosti), Threats (hrozby).

2

KPSS – komunitní plánování sociálních služeb.


31

SWOT ANALÝZA systému sociálních a návazných služeb SILNÉ STRÁNKY  terénní pečovatelská služba – Švihov, Chudenice a okolí  terénní služby a Domov s pečovatelskou službou v Červeném Poříčí a ve Švihově  působení organizace Člověk v tísni, o.p.s. v regionu (pomoc při řešení tíživé životní situace)  VU3V3 a další možnosti vzdělávání  dostatečná kapacita a možnosti integrace v MŠ, ZŠ  působení speciálních pedagogů na MŠ, ZŠ pro žáky vyžadující speciální péči  rekreační/relaxační potenciál školní zahrady ve Švihově  dobrá komunikace s MěÚ Švihov  občanská vybavenost

PŘÍLEŽITOSTI  kvalitní životní prostředí  příliv financí z turistického ruchu



spolupráce v rámci regionu

SLABÉ STRÁNKY  bezpečnost – výskyt drog, agresivního chování  bariérovost, mobilita - obtížný přístup k DPS4 ve Švihově - nedostatek autobusových spojů do malých obcí mikroregionu, absence spojů o víkendu - bariérové autobusy – vysoký nástup - doprava dětí do škol – svoz dětí - neuklizený sníh na chodnících/silnicích  špatná kvalita komunikací do malých obcí  nedostatečná nabídka aktivit pro teenagery, zejm. dívky  nízká nabídka aktivit pro rodiče na rodičovské dovolené a seniory + absence míst setkávání se  absence možností hlídání dětí  absence návazných služeb (praní prádla, opravy atd.)  špatná informovanost o poskytovaných službách, možnostech příspěvků a dávek  nedostatečná informovanost o dění v mikroregionu  používání úředního jazyka směrem k občanům  nedostatek odpočinkových zón, laviček OHROŽENÍ  nedostatečná nabídka pracovních příležitostí a informovanost o možnostech řešení ztráty/získání zaměstnání  nedostatečná podpora osob pečujících o dlouhodobě nemocné v domácím prostředí  nedostatečná podpora terénní péče  absence zdravé konkurence v nabídce pečovatelských služeb  pasivita občanů ve veřejném dění  absence společné vize obcí

Podrobná analýza je v samostatném dokumentu SWOT analýza systému sociálních a návazných služeb na území obcí mikroregionu Běleč. 3

VU3V – virtuální univerzita třetího věku.

4

DPS – Domov pro seniory.


32

SWOT ANALÝZA problematiky dětí a mládeže na území mikroregionu Běleč

SILNÉ STRÁNKY

    

příroda a okolí ZŠ Švihov ZUŠ Klatovy – pracoviště Švihov zájem pověřených osob o problematiku dětí a mládeže komunitní plánování v regionu

PŘÍLEŽITOSTI     

stávající volnočasové aktivity preventivní programy ZŠ – zhodnocení její efektivity práce metodika prevence při ZŠ Švihov spolupráce s terénní službou (K – centrum apod.) využití „volných ploch“ k vybudování volnočasových přírodních areálů

SLABÉ STRÁNKY   

dopravní obslužnost lokality velký počet malých obcí s malým počtem obyvatelstva vysoký podíl dojíždějících dětí do ZŠ Švihov

HROZBY    



lokality ve Švihově, kde se scházejí lidé, kteří experimentují s drogami (např. „červené hřiště“) snižuje se věk dětí, které mají zájem o některou aktivitu volný čas dojíždějících žáků vyšších ročníků ZŠ – autobusy nenavazují na vyučování chybějící kulturní vyžití – zábavy, taneční večery, filmová produkce nezájem o nabízené aktivity

Podrobný rozbor problematiky je obsažen v samostatném dokumentu Analýza problematiky dětí a mládeže na území mikroregionu Běleč z.s.p.o. .


33

7.2.

PRIORITY

Na základě průběhu procesu plánování sociálních služeb došlo ke stanovení priorit mikroregionu Běleč. Návrh jednotlivých priorit byl stanoven ve spolupráci s řídící skupinou na základě vyhodnocení SWOT analýzy poskytovaných sociálních služeb a zpracování Sociodemografické analýzy území mikroregionu Běleč. Podkladem pro zpracování byla rovněž uskutečněná veřejná setkání s občany na témata – „ Chcete ovlivnit dění v našem městě, obci v oblasti sociálních služeb a souvisejících potřeb občanů?“ Rozpracování strategické části vychází ze standardní struktury strategií tohoto typu. Je stupňovitě členěno do základních úrovní: vize priorita opatření aktivity

Vize je dlouhodobý konkretizovaný cíl, stanovení stavu „kam chceme dlouhodobě směřovat“ a „ jaký je náš cílový stav“. Prioritní oblasti korespondují s celkovou vizí koncepce a jejich definování je odvislé od definice vize. Vize je tedy naplňována prostřednictvím jednotlivých prioritních oblastí. Jde o hlavní dílčí oblasti zájmu, které je potřeba řešit. To znamená, že jednotlivé části popisují konkrétní prioritní oblasti, kterými je nezbytné se zabývat pro úspěšné naplnění vize koncepce. Každá prioritní oblast má definované obecné základní principy, kterými se má řídit interpretace nižších rovin dokumentu. Opatření rozpracovávají prioritní oblasti. Opatření upřesňují a vymezují soubor aktivit, které je nutné vykonat k naplňování prioritních oblastí. Každé opatření má stanovenou vlastní strukturu: Stručný popis situace – stručně informuje o problému, který bude řešen navrženým opatřením a zdůvodňuje konkrétní opatření. Aktivity jsou návrhem možných činností realizovatelných v rámci opatření. Pokud se realizují navržené aktivity, dochází ke splnění cíle opatření. Pod úrovní aktivit si můžeme představit typy konkrétních projektů naplňujících cíle opatření. U aktivit nejde o definitivní výčet všech možností, ale spíše o soupis návrhů a aktuálních potřeb.


34

7.3.

ROZPRACOVANÉ PRIORITY

Prioritní oblasti v mikroregionu Běleč 2011 – 2014

I. Podpora zvýšení dopravní dostupnosti v regionu Projektové záměry/opatření

a. Rozšiřování bezbariérové dopravy b. Zlepšení dopravní dostupnosti v regionu c. Odstraňování stavebních bariér v jednotlivých obcích II. Podpora aktivních občanů a občanských aktivit Projektové záměry/opatření

a. Podpora setkávání občanů b. Podpora aktivit pro děti a mládež III. Podpora prevence rizikových jevů u mládeže Projektové záměry/opatření

a. Podpora základních škol v realizovaných doprovodných aktivitách pro děti a mládež b. Úprava zahrady před základní školou ve Švihově c. Podpora preventivních programů pro děti a mládež d. Podpora zachování obvodního oddělení Policie ČR ve Švihově po roce 2012 IV. Podpora seniorů a osob se zdravotním postižením Projektové záměry/opatření a. Zvyšování kvality poskytování pečovatelské služby v regionu b. Zajištění dostupnosti pečovatelské služby v regionu c. Zajištění dostupnosti služeb domů s pečovatelskou službou d. Podpora vzniku malometrážních bytů pro seniory v místě bydliště V. Zajištění informovanosti o sociálních a návazných službách v regionu Projektové záměry/opatření a. Podpora informovanosti o nabídce sociálních a návazných služeb na webových stránkách obcí mikroregionu b. Informační kampaň na téma využívání příspěvku na péči u příjemců c. Podpora informovanosti o nabídce sociálních služeb v obecním tisku d. Zpracování katalogu sociálních a návazných služeb


35

I. Priorita/Cíl: Podpora zvýšení dopravní dostupnosti v regionu Opatření/projekty vedoucí k naplnění priority/cíle

a) Zvyšování bezbariérové dopravy Popis opatření/projektu

Popis současného stavu, důvod potřebnosti realizace

Klíčové plánované aktivity, z nichž se projekt skládá

Cílová skupina (koho realizací podpoříme)

Řada starších obyvatel si stěžuje na obtížnost nástupu do autobusů (chybějící zvýšená nástupiště v obcích), z toho důvodu necestují autobusem. Pro zvýšení bezpečnosti chodců (zejména s omezenou mobilitou) je nutné vystavět bezbariérové chodníky a místa pro přecházení v ulicích s velkou frekvencí dopravy (např. Nádražní ulice ve Švihově) 1. Zmapování zvýšených nástupišť v mikroregionu 2. Zmapování ulic, ve kterých je potřeba vystavět bezbariérové chodníky a místa pro přecházení 3. Přenesení problému na obecní zastupitelstva s podnětem k nápravě 4. Návrh dostupného řešení 5. Zjištění finanční náročnosti 6. Zpracování návrhu dalšího postupu Zdravotně postižení, senioři a rodiny s dětmi

Zápis z jednání se zástupci obcí, kde by měl být problém řešen, Výstup projektu = co bude jednání s dopravcem. výsledkem (co, v jakém Připravit PD na rekonstrukci chodníku a zajistit financování jejich počtu apod.) stavby Dopad na cílovou skupinu/efekt

Zlepšení dostupnosti služeb občanů, zvýšena bezpečnost a mobilita chodců

Finanční a organizační zajištění opatření/projektu: Realizátoři Partneři Harmonogram

Předpokládané náklady financování:

Jednotlivé výstupy z realizovaných kroků a jejich finanční náklady budou řešeny následně. Realizátory budou jednotlivé obce. mikroregion Běleč 2012 a dále Náklady na zmapování nástupišť v mikroregionu – DPP předpokládané náklady 5 000,- Kč Náklady na rekonstrukci chodníků ve Švihově v Nádražní ulici cca 6 mil. Kč


36

Možné zdroje financování Připravenost opatření/projektu Důležitost opatření/projektu

I.

SFDI, Plzeňský kraj, Město Švihov a další členské obce mikroregionu Nádražní ulice – PD pro stavební povolení Nejvyšší priorita města Švihov

Priorita/Cíl: Podpora zvýšení mobility v regionu

Opatření/projekty vedoucí k naplnění priority/cíle

b) Zlepšení dopravní dostupnosti v regionu Popis opatření/projektu




V mikroregionu Běleč je řada malých vesnic, kam nezajíždí autobus (poskytovatel služby ČSAD Plzeň) ani není vlakové spojení. V těchto vesnicích žije řada seniorů, kteří nemají možnost se dopravit k lékaři, za nákupem. V některých obcích žijí i děti, které jsou odkázány na rodiče, kteří je musí dopravovat denně do školy. Do některých obcí autobus nezajede, protože převyšuje výška podjezdu. Vzhledem k velikosti obcí je jediným řešením individuální doprava nebo doprava malými dopravními prostředky. 1. Zajištění zájmu o individuální dopravu v regionu 2. Vyhodnocení velikosti cílové skupiny, nákladů služeb a možností financování samotnými klienty a dotačními programy Ministerstva práce a sociálních věcí 3. Podle zjištěné potřebnosti jednání s dopravcem, obcí 4. Návrh dalšího postupu: a. Přenesení návrhu na zakoupení mikrobusu pro Město Švihov – doprava dětí do školy b. Využití stávající nabídky Oblastní charity Klatovy – doprava seniorů a zdravotně znevýhodněných

Občané mikroregionu Zmapovaná situace zájmu o individuální dopravu

Znalost velikosti cílové skupiny – zpracovaný písemný dokument Výstup projektu = co bude výsledkem (co, v jakém Analýza současných možností a potřeb a návrh dalšího postupu počtu apod.) Využití nabízené služby Oblastní charity Klatovy


37

Dopad na cílovou skupinu/efekt

Zlepšení dopravní dostupnosti v mikroregionu Běleč

Finanční a organizační zajištění opatření/projektu

Realizátoři Partneři

Obce v mikroregionu ve spolupráci s organizátorem veřejné dopravy Plzeňský kraj Město Švihov Spolky, obce

2012 Harmonogram Předpokládané náklady Náklady na realizaci mapování potřebnosti – obce financování Možné zdroje financování Zdroje financování ze zdrojů obcí a Plzeňského kraje Individuální doprava poskytovaná Oblastní charitou Klatovy je dostupná okamžitě. Připravenost opatření/projektu Důležitost opatření/projektu

Informovat o této možnosti

I. Priorita/Cíl: Podpora zvýšení mobility v regionu Opatření/projekty vedoucí k naplnění priority/cíle

c) Odstraňování stavebních bariér v jednotlivých obcích Popis opatření/projektu



Na obecní úřady a jiná veřejná místa, kam má přístup široká veřejnost, je nutné zajistit bezbariérový přístup. V současné době je ztížený přístup do ordinace praktické lékařky v Chudenicích pro seniory a zdravotně postižené (více schodů). Jiná zjištění budou předmětem dalšího mapování. Nově stavěné objekty budou projektovány s ohledem na bezbariérovost. 1. Zjistit současný stav bezbariérovosti ve veřejně přístupných místech v mikroregionu (školy, knihovny, úřady, lékařské ordinace, kulturní domy…) 2. Zmapování potřebnosti změny stavebních úprav ve vztahu k cílovým skupinám Plán rozvoje a udržitelnosti sociálních služeb

38

3. Přenesení podnětu zastupitelům dotčených obcí Cílová skupina (koho realizací podpoříme)

Senioři, osoby se zdravotním postižením Zjištění současného stavu bariérovosti veřejných prostor Záznamy s jednáními s obcemi

Výstup projektu = co bude Realizace stavebních úprav výsledkem (co, v jakém počtu apod.) Přenesení problému do zastupitelstva dotčené obce


Zabezpečení bezbariérovosi v nově stavěných objektech v souladu s platnými právními normami Zlepšení přístupu a pohybu ve veřejných budovách pro seniory a zdravotně postižené v mikroregionu

Finanční a organizační zajištění opatření/projektu Realizátoři

Obce

Partneři

Obce, spolky

Harmonogram

2012

Předpokládané zdroje financování Možné zdroje financování

Náklady na realizaci mapování potřebnosti – obce Ostatní náklady budou známy po vyhodnocení bodu 1 – 2 Obecní rozpočty, dotační programy

Připravenost opatření/projektu Důležitost opatření/projektu

II. Priorita/Cíl: Podpora aktivních občanů a občanských aktivit Opatření/projekty vedoucí k naplnění priority/cíle

a) Podpora setkávání občanů Popis opatření/projektu


39

V některých obcích dobře funguje setkávání občanů – senioři (Chudenice, Dolany, Svrčovec), maminky s dětmi (Svrčovec – klub Pytlováček), spolková činnost v mnoha obcích (Chudenice, Dolany, Švihov, Vřeskovice). Podle SWOT analýzy je málo možností pro setkávání seniorů. Popis současného stavu, důvod potřebnosti realizace

Na druhé straně je malý zájem o organizování některých klubových aktivit pro občany (např. maminky na RD, senioři) z řad samotných občanů. Někde se stává, že pokud akci organizace připraví, má problém s účastí (Svaz zdravotně postižených Švihov – zájezd). Ve Švihově se zjišťovalo mezi rodiči malých dětí, zda mají zájem o zázemí pro setkávání a aktivity pro rodiče. Ankety se zúčastnilo 20 rodičů s malými dětmi a jen čtyři by rádi uvítali místnost pro setkávání a využívali by aktivity pro rodiče s hlídáním dětí. Obce mikroregionu budou podporovat jakékoliv aktivity spolků nebo organizací, které připravují akce pro veřejnost.



1. Obce samotné organizují akce pro občany. 2. Obce zapůjčují prostory organizacím, které pořádají akce pro veřejnost. 3. Udržení finanční podpory spolků ve Švihově každý spolek může zažádat 3x do roka o 2000,- Kč na 3 akce. 4. Zvýšení informovanosti o pořádaných akcích v celém regionu. Občané mikroregionu

Obce boudou podporovat (finančně a materiálně) neziskové Výstup projektu = co bude organizace, které budou organizovat setkávání občanů. výsledkem (co, v jakém počtu apod.) Nabídka pronájmu prostor v majetku obcí pro pořádání akcí pro veřejnost. Zvýšení možností setkávání občanů. Jejich aktivizace. Dopad na cílovou skupinu/efekt Podpora občanské společnosti.

Finanční a organizační zajištění opatření/projektu: Realizátoři

Neziskové organizace, obce, občané.

Partneři

Spolky, obce

Harmonogram

Pokračovat v dalších letech 2012 - 2014

Předpokládané zdroje financování


40

Možné zdroje financování Rozpočty jednotlivých obcí Připravenost opatření/projektu Důležitost opatření/projektu

II.

Priorita/Cíl: Podpora aktivních občanů a občanských aktivity

Opatření/projekty vedoucí k naplnění priority/cíle

b) Podpora aktivit pro děti a mládež Popis opatření/projektu




Ve Švihově a v Dolanech velmi dobře funguje podpora volnočasových aktivit dětí při základní a mateřské škole. V mnoha místech se snaží spolky obcí (Sokol, skauti, hasiči, a další organizace) podchytit zájem u dětí a mládeže o určitou aktivitu (včelařský kroužek v Chudenicích, keramický kroužek ve Švihově a jiné). Je malý zájem o organizování některých klubových aktivit pro občany (např. maminky na RD) z řad samotných občanů. Chybí dostatek aktivních rodičů, kteří by se sami zapojili do činnosti pro děti a mládež. Dobře funguje využití dětských hřišť s atrakcemi a sportovišť, která mají na svém území obce. Jedením z výstupů šetření byl malý zájem ze strany mládeže o aktivní účast ve spolcích (jiné zájmy, dojíždění domů na víkend z internátů, větší časové nároky na studium). 1. Finanční a materiální podpora spolků s mládežnickými složkami ze strany obcí 2. Větší osvěta a zapojení rodičů do organizování akcí pro děti a mládež 3. Organizování aktivit obcí pro mládež, pro rodiče s dětmi 4. Hledání prostor pro setkávání osob, podle zájmu z řad cílových skupin 5. Údržba stávajících dětských hřišť – nutnost diskuse s místními občany o zajištění funkčnosti a obnově hřišť Občané obcí v mikroregionu.

Udržení současné kapitoly obcí na podporu spolků v rozpočtu Výstup projektu = co bude výsledkem (co, v jakém Zrealizované aktivity pro mládež, rodiče s dětmi počtu apod.)


41

Nabídka prostor pro setkávání


Záznam ze setkání s místními občany Snížení negativních dopadů patologických jevů na děti a mládež, možnost setkávání, minimalizace vyloučení skupiny seniorů a zdravotně znevýhodněných z komunity obce


Obce, nestátní neziskové organizace – spolky

Partneři

Obce, nestátní neziskové organizace

2012 Harmonogram Předpokládané zdroje Obecní rozpočet, rozpočet spolku financování Možné zdroje financování Připravenost opatření/projektu Důležitost opatření/projektu

III.

Priorita/Cíl: Podpora prevence rizikových jevů u mládeže Opatření/projekty vedoucí k naplnění priority/cíle a) Podpora základních škol v realizovaných doprovodných aktivitách pro děti a mládež

Popis opatření/projektu



V současné době město Švihov a obec Dolany podporují své základní školy a mateřské školy v místě a městys Chudenice svou mateřskou školu v aktivitách, které škola pořádá pro děti a mládež. Dobře se daří zapojení rodičů do aktivit mateřských škol. Město Švihov hradí provozní náklady na ŠD (školní družinu) ve výši 25 824,-Kč (za rok 2010) a na ŠKL (školní klub) ve výši 83 036,- Kč (za rok 2010). Obec Dolany hradí provozní náklady na ŠD ve výši 49 000,-Kč (za rok 2010). Obce budou podporovat ZŠ v realizovaných doprovodných aktivitách pro děti a mládež. 1. Obec hradí provoz budovy školy využívané školou pro mimoškolní aktivity žáků (školní družina, školní klub, zájmové kroužky).


42

2. Obec financuje materiální vybavení a provozní náklady školy i na mimoškolní aktivity.


Děti a mládež

Výstup projektu = co bude Zachování současného stavu podpory škol – zachování výše částky, kterou obce školám převádějí ze svého rozpočtu a postupné výsledkem (co, v jakém počtu apod.) zvyšování částky z rozpočtu města Dopad na cílovou Prevence rizikových jevů u dětí a mládeže skupinu/efekt

Finanční a organizační zajištění opatření/projektu Švihov, Dolany, Chudenice Realizátoři Partneři

Obce školského obvodu

2012 Harmonogram Předpokládané náklady financování Možné zdroje financování Z rozpočtu obcí Připravenost opatření/projektu Důležitost opatření/projektu

III. Priorita/Cíl: Podpora prevence rizikových jevů u mládeže Opatření/projekty vedoucí k naplnění priority/cíle b) Úprava zahrady před základní školou ve Švihově Popis opatření/projektu


V současné době je areál zahrady u základní školy v přední části před hlavní budovou bez využití. Rostou tam přestárlé ovocné stromy. Stav zahrady - je nutná rekonstrukce, chátrá kašna, škola nemá prostředky na investici.


43

Klíčové plánované aktivity, z nichž se projekt skládá Cílová skupina (koho realizací podpoříme)

1. 2. 3. 4.

Upřesní záměru – úpravy, požadavky Zpracování konkrétního záměru Zajištění finančních zdrojů Plán realizace

Občané Švihova, žáci Základní školy a Mateřské školy ve Švihově

Projektový záměr na rekonstrukci zahrady Výstup projektu = co bude Úprava areálu ZŠ a MŠ Švihov, vytvořené zázemí pro odpočinek, sport výsledkem (co, v jakém počtu apod.) i výuku Možnost trávení volného času pro občany v odpočinkové zóně Dopad na cílovou skupinu/efekt

Snížení negativního chování dětí a mládeže v prostoru autobusové zastávky v sousedství zahrady Využití potenciálu zahrady pro trávení volného času žáků školy, rodičů s dětmi, seniorů a občanů města


Základní škola a Mateřská škola Švihov

Partneři

Město Švihov

2012 - 2014 Harmonogram Předpokládané náklady 20 000,- Kč financování Možné zdroje financování Z rozpočtu ZŠ a MŠ Švihov Připravenost opatření/projektu Důležitost opatření/projektu

III. Priorita/Cíl: Podpora prevence rizikových jevů u mládeže Opatření/projekty vedoucí k naplnění priority/cíle c) Podpora preventivních programů pro děti a mládež Popis současného stavu, důvod potřebnosti realizace

Preventivní programy zajišťuje Základní škola a Mateřská škola Švihov,


44

Základní škola a mateřská škola Dolany pro děti i jejich rodiče v rámci svých preventivních programů. Finanční nároky na preventivní program je hrazen v rámci rozpočtu organizace. Preventivní programy pro ZŠ a MŠ Švihov zajišťovala Pedagogicko psychologická poradna Plzeň v rámci projektu, který je podpořen z ESF MŠMT, pro školu byly přednášky zdarma. Za rok 2010 se uskutečnilo 9 preventivních programů pro žáky 4. – 9. ročníku a jedna přednáška o kyberšikaně pro veřejnost.



ZŠ a mš Dolany v rámci minimálního preventivního programu uskutečnila 3 preventivní programy a ve spolupráci s pedagogickopsychologickou poradnou uskutečnila šetření „Klima třídy“ ve 3-5 ročníku a dále „mapu školy“. 1. Pokračování v realizaci preventivních programů pro děti a mládež 2. Zajištění jejich zamření dle výstupů analýzy mezi dětmi a mládeží 3. Zajištění financí na jejich realizaci

Děti a mládež Zajištění preventivních programů ve stejné výši, postupné jejich navyšování

Výstup projektu = co bude Snížení patologických jevů dětí a mládeže výsledkem (co, v jakém počtu apod.) Větší informovanost o negativních jevech, které se projevují u dětí a mládeže Dopad na cílovou Snížení negativních jevů dětí a mládeže skupinu/efekt: Větší informovanost o negativních jevech mezi dětmi, mládeží

Finanční a organizační zajištění opatření/projektu

Partneři

Základní škola a Mateřská škola Švihov, Základní a mateřská škola Dolany Pedagogicko psychologická poradna Plzeň

Harmonogram

každoročně

Realizátoři

Předpokládané zdroje financování

Pokud budou přednášky hrazeny z projektů ESF, budou náklady nulové

Možné zdroje financování Z rozpočtu ZŠ


45

Připravenost opatření/projektu Důležitost opatření/projektu

V realizaci


46

III.Priorita/Cíl: Podpora prevence rizikových jevů u mládeže Opatření/projekty vedoucí k naplnění priority/cíle d) Podpora zachování obvodního oddělení Policie ČR ve Švihově po roce 2012 Popis opatření/projektu


Klíčové plánované aktivity,

V současné době hrozí, že bude obvodní oddělení ve Švihově zrušeno. Byl sepsán dopis s argumenty na Ministerstvo vnitra, proč by mělo být zachováno oddělení ve Švihově. Zachování oddělení ve Švihově je důležité k zajištění bezpečnosti a snížení kriminality. Zachování oddělení policie ve Švihově je v kompetenci řešení na Ministerstvu vnitra a Policie České republiky. 1. Zaslán dopis s odůvodněním na Ministerstvo vnitra ČR 2. Na základě vyjádření návrh dalšího postupu

z nichž se projekt skládá Cílová skupina (koho Občané mikroregionu Běleč realizací podpoříme) Výstup projektu = co bude Zachování obvodního oddělení Policie ČR ve Švihově výsledkem (co, v jakém počtu apod.) Dopad na cílovou Zajištění bezpečnosti a snížení kriminality v mikroregionu Běleč skupinu/efekt

Finanční a organizační zajištění opatření/projektu: Realizátoři

Obce mikroregionu Běleč

Partneři Harmonogram Předpokládané zdroje financování: Možné zdroje financování Připravenost opatření/projektu Důležitost opatření/projektu

2011-2012 Náklady jsou plně hrazené státem Policie ČR připraveno


47

IV. Priorita/ Podpora seniorů a osob se zdravotním postižením Cíl: Opatření/projekty vedoucí k naplnění priority/cíle a) Zvyšování kvality poskytování pečovatelské služby v regionu


Klíčové plánované aktivity,

V mikroregionu funguje terénní pečovatelská služba Oblastní Charity Klatovy, která poskytuje své služby v DPS ve Švihově.V Červeném Poříčí a v místním DPS zajišťuje terénní pečovatelskou službu obec prostřednictvím pečovatelky DPS. Mezi občany je malá ochota za sociální službu platit, což přináší do systému méně peněz. To ovlivňuje množství poskytovaných služeb i kvalitu. Kvalita pečovatelské služby v Červeném Poříčí (terénní a DPS) je hodnocena jako velmi dobrá a využívaná. Kvalita pečovatelské služby Oblastní Charity v Klatovech, která je největším poskytovatelem sociálních služeb, je na dobré úrovni. Z ankety vyplynula spokojenost mezi lidmi. Ze SWOT analýzy vyplývá, že se nedostává zajištění stravy v SO, NE a o svátcích. Ke zvyšování kvality pečovatelské služby mohou přispět besedy s poskytovateli a cílovými skupinami obyvatel, lepší informovanost o poskytovaných službách, o jejich využití, zveřejňování zpětné vazby od klientů a využití publicity v obcích. 1. Poskytovatel pečovatelské služby vyhodnotí zpětnou vazbu od klientů

1. 2. Zapracování připomínek a podnětů klientů 2. 3. Návrh řešení z nichž se projekt skládá 3. 4. Pokračování v informovanosti občanů (vazba na prioritu V)

Cílová skupina (koho realizací podpoříme) Výstup projektu = co bude výsledkem (co, v jakém počtu apod.) Dopad na cílovou skupinu/efekt

Osoby se zdravotním postižením, senioři Nabídka úkonů pečovatelské služby dle potřeb občanů mikroregionu

Lepší informovanost o poskytovaných službách o jejich využití o zpětné vazbě, spokojenost klientů s pečovatelskou službou


Poskytovatelé sociálních služeb

Partneři

Obce


48

Od 2011 Harmonogram Předpokládané zdroje financování Možné zdroje financování Ministerstvo práce a sociálních věcí, Rozpočty obcí, Plzeňský kraj Připravenost V realizaci opatření/projektu Důležitost opatření/projektu

IV. Priorita/ Podpora seniorů a osob se zdravotním postižením Cíl: Opatření/projekty vedoucí k naplnění priority/cíle b) Zajištění dostupnosti pečovatelské služby v regionu Popis opatření/projektu V mikroregionu funguje terénní pečovatelská služba Oblastní Charity Klatovy, terénní pečovatelská služba a DPS v Červeném Poříčí, jejichž zřizovatelem je obec, DPS ve Švihově, jehož provozovatelem je Oblastní charita Klatovy, v Merklíně Diakonie ČCE, která poskytuje služby zdravotně handicapovaným i z mikroregionu Běleč. Dále je zajišťována ošetřovatelská služba, kterou je poskytuje Oblastní charita Klatovy na základě rozhodnutí lékaře.Tato služba je pro klienty zdarma.


Dostupnost v mikroregionu je dobrá, k jejímu rozvoji by přispěla větší informovanost mezi obyvateli. Občané mohou sami oslovit poskytovatele pečovatelské služby nebo mohou využít jiných zdrojů informací o poskytovaných službách (praktický lékař, obec, bezplatná poradna poskytovatelů aj.). Řešením je podpora pečovatelské služby, navýšení její kapacity podle požadavků klientů a zajištění dostupnosti po celém mikroregionu. Pozornost bude zaměřena zejména na zjišťování potřeb seniorů z osad a samot, kteří žijí v sociální izolaci a mají malou možnost využití sousedské výpomoci. Je nutná spolupráce obcí s poskytovateli sociálních služeb a praktickými lékaři v místě. Obce by měla mít zájem o zajištění sociálních služeb pro obyvatelstvo, měla by je podporovat. Větší obce a města by měla mít dostupný DPS (nebo byty) tak, aby se lidé nemuseli stěhovat z místa, na které mají sociální vazby. Obce a města by měla mít zájem, aby občané mohli zůstávat i přes svůj


49

handicap v místě svého bydliště.



Z našeho dotazníkového šetření je v mikroregionu Běleč 121 zdravotně postižených osob (zrakově, mentálně, tělesně, sluchově, duševně a s kombinovaným postižením) a 83 seniorů se sníženou soběstačností. 1. Komunikace s poskytovateli služby o rozsahu působnosti a o nabízených službách 2. Zajištění informovanosti občanů – cílená nabídka služby, vazba na prioritu V 3. Zjištění potřeb seniorů z osad 4. Spolupráce s praktickými lékaři v mikroregionu 5. Komunikace s obcemi mikroregionu o podpoře pečovatelské služby dle potřeb občanů Osoby se zdravotním postižením, senioři. Uzavřené smlouvy o poskytovaných službách.

Výstup projektu = co bude Záznamy z jednání s obcemi. výsledkem (co, v jakém počtu apod.) Analýzy potřeb seniorů a osob se zdravotním postižením.

Dostupnost pečovatelské služby v mikroregionu. Dopad na cílovou skupinu/efekt

Možnost občanů zůstat v místě bydliště i v případě potřeby pravidelné péče


Obce, poskytovatelé sociálních služeb

Partneři

Občané – senioři, osoby se zdravotním postižením

Od 2011 Harmonogram Předpokládané náklady 10 000,- Kč financování Možné zdroje financování Obecní rozpočet, z rozpočtu poskytovatelů sociálních služeb Připravenost opatření/projektu Důležitost opatření/projektu


50

8.

DOSAŽENÉ ÚKOLY V PRŮBĚHU PROJEKTU

V průběhu procesu naplňování projektu se povedlo získat názory na problematiku sociálních služeb a návazných služeb od občanů zadavatelů a poskytovatelů a z diskuse vyplynulo zmapování potřeb občanů. Stanovily se priority, kterými by se Běleč měl zabývat v následujících letech. Byly pojmenovány problémy k řešení a sestaveny aktivity, které by měly vést k řešení priorit. Vedly se intenzivní diskuse na témata, která jsou předmětem priorit. V mikroregionu Běleč se zvýšila informovanost o sociálních službách a návazných službách.

9.

ÚKOLY NA OBDOBÍ 2011 - 2014

V následujícím období čeká obce mikroregionu Běleč z.s.p.o. práce vedoucí k naplnění priorit, vizí, se kterými se identifikovaly. Práce na prioritách bude probíhat individuálně v jednotlivých obcích podle stupně důležitosti a ztotožnění se s prioritou. Bude ustanoven monitorovací tým, který bude zodpovídat za aktualizaci Katalogu sociálních služeb a bude činit monitoring fází naplňování priorit v jednotlivých obcích (alespoň 1x ročně). Monitorovací tým bude spolupracovat se starosty jednotlivých obcí na získávání informací o stavu naplňování priorit. Výstupy, zápisy budou přeneseny předsednictvu Běleč z.s.p.o. a informace budou zveřejněny na webových stránkách Města Švihova a obdrží je i obce mikroregionu Běleč.


51

PLÁN ROZVOJE A UDRŽITELNOSTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA ÚZEMÍ MIKROREGIONU BĚLEČ Z. S. P. O

Recommend Documents