ANALÝZA PROBLEMATIKY DĚTÍ A MLÁDEŽE NA ÚZEMÍ MIKROREGIONU BĚLEČ Z. S. P. O

Podpora udržitelnosti procesu plánování dostupnosti sociálních služeb na území ORP Přeštice, DSO Úhlava a mikroregionu Běleč CZ.1.04/3.1.03/45.00087 Tento projekt je podpořen finančními prostředky z ESF a ze státního rozpočtu v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost

ANALÝZA PROBLEMATIKY DĚTÍ A MLÁDEŽE NA ÚZEMÍ MIKROREGIONU BĚLEČ Z. S. P. O.

Město Švihov

Problematika dětí a mládeže

1

OBSAH 1.

INFORMACE O ŠETŘENÍ – METODOLOGIE A SBĚR DAT ........................................................... 3

2.

HLAVNÍ CÍLE PROJEKTU......................................................................................................... 4

3.

INFORMACE O SLEDOVANÝCH LOKALITÁCH .......................................................................... 5 3.1. 3.2.

MIKROREGION BĚLEČ .................................................................................................................. 5 POPIS LOKALITY .......................................................................................................................... 9

4.

HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ ................................................................................................................. 12

5.

DETAILNÍ ANALÝZA – POPIS STÁVAJÍCÍ SITUACE A NAVRHOVANÁ ŘEŠENÍ ............................ 15 5.1. 5.2. 5.3. 5.4. 5.5. 5.6.

VZTAH MLADÝCH LIDÍ K LOKALITĚ – SPONTÁNNÍ ASOCIACE (ŠVIHOV) ................................................. 15 VOLNOČASOVÉ AKTIVITY DĚTÍ A MLÁDEŽE ..................................................................................... 16 PROBLEMATIKA ŠIKANY .............................................................................................................. 19 PROBLEMATIKA DROG A JINÝCH NÁVYKOVÝCH LÁTEK....................................................................... 21 OSTATNÍ ZJIŠTĚNÍ...................................................................................................................... 23 SPECIFIKA MĚSTYSE CHUDENICE .................................................................................................. 25

6.

FOTOPŘÍLOHA .................................................................................................................... 26

7.

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ ..................................................................................................... 32


2

Tento dokument vznikl v rámci projektu Podpora udržitelnosti procesu plánování dostupnosti sociálních služeb na území ORP Přeštice, DSO Úhlava a mikroregionu Běleč, který je podpořen z programu ESF OP LZZ. Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.03/45.00087 Příjemce podpory: Centrum pro komunitní práci Západní Čechy se sídlem v Plzni Partner projektu pro mikroregion Běleč: Město Švihov

1. INFORMACE O ŠETŘENÍ – METODOLOGIE A SBĚR DAT Mikroregion Běleč z. s. p. o. dále jen mikroregion Běleč Poznatky shrnují výsledky ze dvou skupinových diskusí s náhodně vybranými žáky osmých a devátých tříd ZŠ ve Švihově. Dále jsme provedli dva rozhovory s těmi, kteří s mládeží v lokalitě pracují. Podle našeho názoru nám také tito lidé mohou velice dobře zprostředkovat problémy a potřeby dětí a mládeže ve sledovaných lokalitách. Získané informace jsme pak doplnili údaji zjištěnými v průběhu 4 rozhovorů s mladými lidmi ve věku 14 až 20 let, kteří žijí ve Švihově, v Chudenicích a v Dolanech.


3

1.

HLAVNÍ CÍLE PROJEKTU

 Zmapování potřeb teenagerů ve sledované lokalitě se zaměřením na jejich volnočasové aktivity.  Získání informací na téma šikany, např. zda mají žáci základních a středních škol povědomost o tomto problému, zda se se šikanou setkali a zda vědí, na koho se v případě těchto problémů mají obrátit apod.  Získání základních informací o případných zvyklostech v užívání návykových látek mezi sledovanou generací s důrazem na tabákové výrobky, alkohol a marihuanu či pervitin.  Popis problémů, se kterými se sledovaní jedinci ve svém životě potýkají a popis toho, jak tyto případné problémy v současné době řeší.


4

2.

INFORMACE O SLEDOVANÝCH LOKALITÁCH

2.1. Mikroregion Běleč Sdružení obcí mikroregionu Běleč se nachází na severozápadním okraji okresu Klatovy při hranicích s okresy Domažlice a Plzeň-jih. Sdružení vzniklo začátkem roku 1999 z iniciativy starostů obcí Švihov, Dolany, Chudenice a dalších lidí za účelem většího získání finančních zdrojů k dalšímu rozvoji daného území. Sdružené obce chtějí především společnou koordinovanou činností vytvořit podmínky pro trvale udržitelný život ve venkovském prostoru, o jehož území pečují. Takto vymezené území má rozlohu 158,96 km2 a k 31. 12. 2009 v něm žilo 5 237 obyvatel. Obce v mikroregionu patřící do okresu Klatovy: 

Biřkov



Červené Pořící



Dolany



Chudenice



Ježovy



Křenice



Mezihoří



Poleň



Švihov



Vřeskovice

Obce v mikroregionu patřící do okresu Domažlice: 

Chocomyšl



Kaničky



Němčice



Úboč



Únějovice



Všepadly


5

Tabulka č. 1: Počet a struktura obyvatel mikroregionu OBEC

Počet obyvatel

Počet mužů

Počet žen

Průměrný věk

Průměrný věk - muži

Průměrný věk - ženy

Biřkov

134

63

71

41,2

43,2

39,3

Červené Poříčí

236

118

118

41,5

38,7

44,4

Dolany

829

410

419

39,6

40,1

39,1

Chocomyšl

114

54

60

43,1

39,6

46,4

Chudenice

785

385

400

41,4

39,8

42,9

Ježovy

213

102

111

41,7

41,9

41,5

Kaničky

30

15

15

40,1

37,0

43,2

Křenice

197

100

97

41,0

39,1

43,0

Mezihoří

71

35

36

42,9

44,4

41,4

Němčice

126

69

57

42,6

41,9

43,5

Poleň

294

146

148

41,8

41,5

42,2

Švihov

1695

854

841

41,5

39,9

43,1

98

49

49

43,6

36,0

51,2

Únějovice

100

56

44

43,1

40,6

46,4

Vřeskovice

304

159

145

42,7

40,0

45,7

50

26

24

49,0

45,2

53,2

Úboč

Všepadly Zdroj: Český statistický úřad.

Největším a zároveň nejvýznamnějším sídelním střediskem lokálního významu v mikroregionu je město Švihov s 1 695 obyvateli, v němž je lokalizováno i nejvíce pracovních a obslužných kapacit území. Na Švihov jsou silně vázány především nejbližší obce Červené Poříčí, Ježovy a Dolany. Určité funkce lokálního centra plní i Chudenice se 785 obyvateli, které leží na periferii klatovskodomažlického pomezí. Největší spádovost každodenní vyjížďky je zaznamenávána směrem do Klatov, které jsou pro většinu obcí mikroregionu přirozeným spádovým centrem regionálního významu. Obce v Mikroregionu Běleč, které leží v domažlickém okrese, spádují převážně do Kdyně. Pro obce nacházející se při hranici s okresem Plzeň – jih (zejména pro Biřkov, Křenice a Vřeskovice) se z okolních sídelních center z hlediska objemu každodenní vyjížďky významněji uplatňují ještě Přeštice a přirozeně i Plzeň. Do našeho šetření byly v rámci Mikroregionu Běleč začleněny především tři obce – Švihov, Chudenice a Dolany.


6

Tabulka č. 2: Počet dětí mladších 14 let žijících v mikroregionu Obce

Podíl na celkovém počtu obyvatel obce (v %)

Počet dětí do 14 let

Biřkov

26

19,3

Červené Poříčí

33

14,1

145

17,6

Chocomyšl

11

9,6

Chudenice

128

16,6

Ježovy

28

12,7

Kaničky

4

13,3

Křenice

33

16,8

Mezihoří

9

12,5

Němčice

20

15,5

Poleň

39

13,3

Švihov

242

14,6

Úboč

12

12,1

Únějovice

16

15,5

Vřeskovice

38

12,5

4

7,7

788

15,0

Dolany

Všepadly Mikroregion Zdroj: Český statistický úřad.

Tabulka č. 3: Věková struktura dětí a mládeže v mikroregionu Běleč v letech 2006 a 2008 Věková skupina / Období

2006

2008

0–4

239

279

5–9

228

244

10 – 14

244

241

15 - 19

266

288

Celkem

977

1 052

Zdroj: Český statistický úřad.

Předškolní a základní vzdělání je na území mikroregionu zajištěno 3 mateřskými školami (Dolany, Chudenice, Švihov) a 2 základními školami (Švihov, Dolany – v současné době se jedná o neúplnou ZŠ se spojenými ročníky), jejichž zřizovateli jsou dané obce. Některé děti z mikroregionu rovněž dojíždějí do spádových základních škol – do obce Kolovče, do Domažlic či Klatov. V roce 2008 žilo v mikroregionu Běleč 1 052 dětí mladších 19 let, z toho 773 dětí ve věku od 5 do 19 let. Početně nižší je skupina dětí ve věku 5 až 9 let, což je způsobeno nízkou porodností na přelomu století.


7

Tabulka č. 4: Kapacita a naplnění základních škol v mikroregionu ve školním roce 2010/2011 ZŠ Švihov

ZŠ Dolany

ZŠ Koloveč

Kapacita školy

390

60

320

Počet žáků celkem

314

33

225

0

0

0

Počet žáků dojíždějících

222

-

140

Počet žáků z mikroregionu

258

30

49 *1

Počet žáků nepřijatých z důvodu kapacity

Zdroj: Dotazníkové šetření – jednotlivé školy.

V základních i mateřských školách pracovalo ve školním roce 2010/2011 6 speciálních pedagogů, kteří se věnovali 11 žákům. V péči pedagogicko-psychologických poraden Plzeň (pracovišť Klatovy a Domažlice), které poskytují poradenství a preventivní služby dětem a žákům ve školách a v předškolních zařízeních od 3 let do ukončení vzdělávání na střední škole, bylo v roce 2010 celkem 40 žáků, což je o 6 více než ve školním roce 2008/2009. Dále školy spolupracují se 

Speciálními pedagogickými centry v Domažlicích, Horšovském Týně, Plzni



Středisky výchovné péče v Domažlicích a Plzni.

Do škol je integrováno 6 dětí s mentálním a zrakovým postižením. Mateřská škola Švihov poskytuje speciální program dětem s vadami řeči.

1

Děti dojíždějící do ZŠ Koloveč: Chocomyšl – 8, Chudenice – 13, Kaničky – 2, Křenice – 1, Němčice – 5, Poleň – 5, Úboč – 7, Únějovice – 7, Všepadly – 1.


8

2.2. Popis lokality Stručné informace o Švihovu Město Švihov se rozkládá v údolí řeky Úhlavy asi 10 km severně od Klatov. Dnešní švihovský mikroregion zahrnuje kromě vlastního Švihova obce Bezděkov, Jíno, Kaliště, Kamýk, Kokšín, Lhovice, Stropčice, Těšnice, Třebýcinku a Vosí. Samotný Švihov má 1 160 obyvatel. Význam sídla je posílen existencí řady památkově chráněných, kulturních a přírodních zajímavostí jak v sídle samotném, tak v jeho okolí. Nejvýznamnější dominantou města a atraktivitou cestovního ruchu nadregionálního významu je vodní hrad Švihov zapsaný na seznamu národních kulturních památek. Množství přírodních i historických památek v blízkém okolí dává městu předpoklad rozvíjet se díky sílícímu cestovního ruchu. Okrajovou částí města prochází významný dopravní tah silnice E 53 a železnice vedoucí z Plzně do Klatov a dále na hraniční přechod v Železné Rudě. Dobré silniční i železniční napojení na okolní střediska osídlení, poloha v jedné z hlavních rozvojových os okresu Klatovy i blízkost Klatov činí ze Švihova do budoucna atraktivní rozvojové sídlo. Vlastní ekonomická základna je však poměrně malá a neodpovídá významu sídla. I přesto je město díky největšímu množství pracovních a obslužných kapacit přirozeným spádovým střediskem pro nejbližší okolní obce. Největšími zaměstnavateli jsou zemědělský podnik, provoz na výrobu textilních vzorků a dva malé strojírenské provozy. Mnoho lidí zde pracuje v sektoru služeb. Avšak více než polovina ekonomicky aktivního obyvatelstva se vydává za prací především do Klatov a v menší míře také do Přeštic a Plzně. Přestože město nevyniká velikostí, má nadprůměrnou občanskou vybavenost. Ve Švihově se nachází zdravotní středisko s ordinacemi praktického, zubního, dětského i ženského lékaře, nechybí ani lékárna nebo dům s pečovatelskou službou. Do základní a mateřské školy zde chodí děti z dvaceti okolních obcí. Pro sportovní a kulturní vyžití nabízí město dětské hřiště, antukové hřiště, hřiště s umělým povrchem a kulturní dům. V radnici sídlí vedle městského úřadu s matrikou také pošta a informační centrum. K dalšímu rozvoji cestovního ruchu ve Švihově slouží i naučná stezka Švihovem a okolím a budovaná cyklostezka č. 38 z Klatov přes Švihov a Červené Poříčí.


9

Tabulka č. 5: Vývoj obyvatelstva města Švihov

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

1 494

1 472

1 554

1 582

1 600

1 613

1 605

1 612

1 642

1 662

0 - 14

238

217

228

228

237

237

233

223

237

242

15 - 64

996

1 002

1 068

1 103

1 118

1 135

1 129

1 138

1 146

1 147

65 +

260

253

258

251

245

241

243

251

259

273

21

13

13

14

20

18

18

13

18

20

14

12

9

7

6

15

12

8

8

4

8

10

7

11

6

4

5

-1

-4

8

1

28

18

13

-8

7

30

20

Celkem

Narození

Přistěhovalí 11 5 6 0-14 Vystěhovalí 2 17 2 0-14 Přírůstek - stěhováním 9 -12 4 0-14 Přírůstek 23 -46 -24 - celkový Zdroj: Český statistický úřad, data k 31. 12.

Počet obyvatel: 1 695 (k 1. 1. 2011) Přidružené obce: Kokšín, Kamýk, Lhovice, Bezděkov, Těšnice, Třebýcinka, Vosí, Jíno, Kaliště, Stropčice

Stručné informace o Dolanech Obec Dolany leží na půli cesty mezi městy Švihov a Klatovy. Obec se poprvé připomíná v roce 1232. V 16. století náležely Dolany koleji jezuitské v Klatovech a po jejím zrušení spadly pod královskou komoru, od níž roku 1805 Dolany koupil hrabě Czernin z Chudenic. Tvrz, která se v Dolanech nachází, často měnila majitele a prošla řadou úprav. V posledním století byla tato gotická tvrz rozprodána soukromým majitelům k bydlení, ale nyní chátrá. V obci je neúplná ZŠ. Počet obyvatel: 829 (k 1. 1. 2011) Přidružené obce: Andělice, Balkovy, Komošín, Malechov, Řakom, Sekrýt, Svrčovec, Výrov


10

Stručné informace o Chudenicích Chudenice s rozkládají 11 km severozápadně od Klatov, v krásné kopcovité krajině na hranicích klatovského a domažlického okresu. Patří mezi nejstarší české osady, od 12. stolení bylo sídlem rodu Černínů. V roce 1996 bylo Chudenicko vyhlášeno krajinnou památkovou zónou. V obci byla v minulém volebním období ZŠ zrušena. Počet obyvatel: 785 (k 1. 1. 2011) Přidružené obce: Lučice, Býšov, Slatina a Bezpravovice.


11

3.

HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ

SWOT ANALÝZA

SILNÉ STRÁNKY



příroda a okolí



ZŠ Švihov



ZUŠ Klatovy – pracoviště Švihov



zájem pověřených osob o problematiku dětí a mládeže



komunitní plánování v regionu

PŘÍLEŽITOSTI 

stávající volnočasové aktivity



preventivní programy ZŠ – zhodnocení její efektivity



práce metodika prevence při ZŠ Švihov



spolupráce s terénní službou (K – centrum apod.)



využití „volných ploch“ k vybudování volnočasových přírodních areálů

SLABÉ STRÁNKY 

dopravní obslužnost lokality



velký počet malých obcí s malým počtem obyvatelstva



vysoký podíl dojíždějících dětí do ZŠ Švihov

HROZBY     

lokality ve Švihově, kde se scházejí lidé, kteří experimentují s drogami (např. „červené hřiště“) snižuje se věk dětí, které mají zájem o některou aktivitu volný čas dojíždějících žáků vyšších ročníků ZŠ – autobusy nenavazují na vyučování chybějící kulturní vyžití – zábavy, taneční večery, filmová produkce nezájem o nabízené aktivity


12

 Výsledky výzkumu ukázaly, že i v těchto lokalitách je jakákoliv podpora volnočasových aktivit mládeže opět velmi důležitá.  Pokud se zaměříme na organizované aktivity – zájmové kroužky, i tady se nám potvrdila známá skutečnost, a to klesající zájem o tyto aktivity v souvislosti s rostoucím věkem sledovaných dětí.  Pokud se již starší děti, tedy žáci vyšších ročníků druhého stupně základních škol a ještě starší, rozhodnou organizované zájmové aktivitě věnovat, očekávají, že tato aktivita bude kvalitní vyžadují nejen důvěryhodného a profesionálního vedoucího, ale pro danou aktivitu i kvalitní zázemí. Mezi velmi oblíbené sportovní aktivity patří házená, u chlapců ještě fotbal a u dívek taneční kroužky zaměřené především na moderní formy tance – breakdance a hip hop. Jelikož však v lokalitě nejsou žádné střední školy, středoškoláci se vracejí domů v odpoledních hodinách, případně jen na víkendy, je velmi těžké početně tyto sportovní aktivity naplnit zájemci. Z tohoto důvodu je v dané lokalitě velmi těžké dát dohromady sportovní oddíly, které by naplnily očekávané kvality ze strany svých členů.  Je také samozřejmě velmi problematické realizovat organizované volnočasové aktivity pro ty, kteří se žádných organizovaných aktivit v současné době z jakéhokoliv důvodu již neúčastní. Z výše zmiňovaných důvodů stoupá především důležitost volnočasových areálů a sportovních hřišť. Děti a mládež mají potřebu se scházet, pokud se jim nabídne prostor, kde se budou moci i sportovně realizovat, nabídne se jim tím i něco „navíc“, než „jen“ možnost povídání si a procházení se. Eliminuje se tak jejich posedávání na lavičkách a „potulování“ se po obcích, což je ve sledovaných lokalitách nejčastější činností dětí a mládeže po ukončení školního vyučování. Mladí lidé projevují zájem především o prostor pro „kolečkové“ sporty. Jelikož oblíbené místo pro vycházky švihovské mládeže je okolí hradu, mohly by se na tuto lokalitu případně navázat cyklotrasy s obtížnějšími prvky, skate-park a jiné sportovní prvky. Ve Švihově by pak mladí lidé uvítali zřízení veřejného koupaliště.  Mladí lidé by také, dle výsledků šetření, ve Švihově uvítali opětovné zprovoznění tzv. Chapadla chráněného prostoru umožňujícího smysluplné trávení volného času. Tento prostor by měl však fungovat spíše jako odpolední klubovna, neměl by být vázán pouze na organizované aktivity tak, jak tomu bylo v předešlém období. Přítomnost dospělé osoby, které mohou děti a mládež důvěřovat, hodnotili oslovení spíše pozitivně, než jako něco, co by je od daného „klubu“ odrazovalo.  Dotazování uváděli také často svou potřebu kulturního vyžití – v dané lokalitě chybí kino, neorganizují se podle dotázaných kulturní a hudební akce zaměřené na námi sledovanou skupinu.  Daná lokalita se vyznačuje také relativně vysokým počtem sídel s malým počtem obyvatel (jen do ZŠ Švihov dojíždí děti z přibližně 20 obcí) – v místě svého bydliště tak často nemají děti ani mladí lidé možnost osobního kontaktu se svými vrstevníky, jelikož tam jsou velmi často v daném věku ti jediní. V této souvislosti také vnímáme jako velký problém nedostatečně pokrytou obsluhu daných lokalit veřejnou dopravou. Při cestě do školy a zpět nemají někteří žáci spádové Problematika dětí a mládeže

13

základní školy možnost využít autobusové či vlakové spojení z místa bydliště, jsou tak odkázáni na odvoz svými rodiči. Velmi často tak z domova jezdí velmi brzo ráno, jelikož rodiče potřebují být např. v sedm hodin ráno v zaměstnání v Klatovech či Plzni. Ranní příjezd do Švihova se však netýká pouze těch, které do školy vozí rodiče osobním automobilem. Podle našeho názoru ani veřejná autobusová doprava v ranních hodinách, kdy převáží především žáky základní školy, nerespektuje čas, kdy žákům začíná vyučování. Ojedinělé nejsou tak případy dětí, které do Švihova přijíždějí autobusy již kolem sedmé hodiny ranní.  Dotazování uváděli jako největší aktuální problém své potíže ve škole a v rodině. Problémy v rodině velmi často vycházejí z rozvodu rodičů, který samy děti velmi často vidí jako hlavní příčinu jakýkoliv patologických jevů mezi mladými lidmi – dochází tak, podle oslovených, k problémům ve škole, až například k závislosti na návykových látkách. Švihovské děti velmi často mluvily například o drogově závislých jako o těch, kteří „to doma neměli dobré a pak i ze školy byli vyhozeni…“ Návod, jak tyto problémy řešit, však oslovení neznali.  Šikana se v daných lokalitách vyskytuje, je vázána především na školní prostředí.  Drogy, zejména marihuana a pervitin, ani alkohol není již pro žáky osmých a devátých tříd nic neznámého. Většina z nich ví, kde a jak zakoupit alkoholické nápoje (především večerky apod.). Stejné to je i v případě marihuany. Tyto děti vědí, kde ji kdo kouří, kde a za kolik se dá sehnat. Jako uživatele však uvádějí především mladé lidi o několik let starší, než jsou ony samy. V těchto lidech však žáci vyšších ročníků základní školy vidí především odstrašující případy.


14

4.

DETAILNÍ ANALÝZA – POPIS STÁVAJÍCÍ SITUACE A NAVRHOVANÁ ŘEŠENÍ

4.1. Vztah mladých lidí k lokalitě – spontánní asociace (Švihov) Pozitivní asociace s lokalitou 

město s vesnickými prvky



domov, rodina



škola, přátelé



příroda, okolí



hrad, okolí hradu, řeka



blízkost Klatov (nákupy, střední školy)



ZUŠ



ZŠ

Negativní asociace s lokalitou 

nuda „Nic tady není – už ani zábavy v kulturním domě.“



chybí tu jakékoliv kulturní vyžití „Nejsou tu diskotéky, ani kapely tady nehrají.“

Vnímané problémy, nedostatky 

chybějící volnočasové aktivity pro starší děti v souvislosti s problematikou reálných možností na získání členů pro jednotlivé oddíly „Bylo nás málo, tak k nám museli děti dojíždět, ale to nebylo jednoduché se scházet.“



málo kamarádů v místech, kde děti bydlí. Problémy pociťují ti, kteří bydlí v malých vesničkách, kde nejsou vrstevníci „V Malechově jsem takto stará jediná…“

Místa, kde se děti neformálně scházejí 

okolí vodního hradu Švihov



u řeky



hřiště u vyhořelé sokolovny v Chudenicích



fotbalová hřiště jednotlivých obcí



přírodní koupaliště v lokalitě



návsi obcí v lokalitě


15



hospody a restaurace v jednotlivých obcích

4.2. Volnočasové aktivity dětí a mládeže Všichni máme povědomí o pravidle, že děti, které aktivně tráví volný čas, se cítí v životě více šťastné než ostatní děti. Pokud chceme zjistit, jaké pozitivní změny můžeme realizovat v oblasti trávení volného času dětí a mládeže, musíme znát aktuální stav:

Neorganizované aktivity Sledované děti tráví každý den několik hodin bez přítomnosti dospělého, často o samotě, případně se svými vrstevníky. Pokud jsou děti venku se svými vrstevníky, jejich zábava vypadá takto: 

procházky po obcích – převážně dívky „S kamarády ven – procházíme se a chodíme za hrad.“ „S kámošem chodím ven.“



sezení na lavičkách, povídání si – převážně dívky



jízda na kole – dívky i chlapci „ Jezdíme na kole.“



míčové hry – převážně chlapci

Pokud jsou děti doma, mezi jejich činnosti patří především: 

počítačové hry, Facebook



sledování TV



četba



příprava do školy



pomoc s domácími pracemi (v jarních a letních měsících se jedná velmi často o pomoc s hospodářstvím)

Doba, po kterou jsou děti venku, závisí na ročním období: „V zimě je každý sám doma, já už přijedu i pozdě domů ze školy, abych ještě šel ven…“ „Chodíme se koukat na fotbal, někam do lesa. V zimě bruslíme.“

Výsledky šetření ukazují, že mladí lidé ve sledovaných lokalitách často pociťují nedostatek prostoru, kde by mohli provozovat své sportovní aktivity rekreačního typu. Tyto děti projevují zájem především Problematika dětí a mládeže

16

o prostor pro „kolečkové“ sporty, konkrétně především o trasy pro in-line bruslení, skate park, crossové trasy apod. Preferují také vyžití, které jim přinese adrenalinové zážitky. „Jezdím s kluky na kole…“ „Chodíme na hřiště s umělým povrchem na fotbal, to je fajn“ „Umělko je jen na fotbal, ale kluci rádi hrají floorbal, to zase na umělém povrchu nejde, ani na asfaltovém, na umělku je pak pořád skoro volno, moc se toho tam nedá…“ „Dráha na cross by byla dobrá, nebo stěna na lezení…“ Dále bylo často zmiňováno, že tyto lokality nenabízejí mladým lidem žádné kulturní vyžití. „Je škoda, že tady nemůžou být zábavy v kulturáku, kvůli novým parketám….“ „Mohlo by tady být kino, nebo alespoň letní kino, třeba na hradě…“ „Kulturní dům se nevyužívá, jsou tam taneční, školní divadlo a dva plesy za rok, to je vše…“ „Chyba je, že se v kulturním domě nesmí kouřit…“ „Za zábavou jezdíme do Merklína nebo do Chlumčan. Fonotéka byla fajn, ale teď se to zkazilo, chodí tam cikáni a ti kradou…“ Mladým lidem chybí ve Švihově koupaliště: „Na koupaliště musíme do Dolan, a to je několik kilometrů, jezdíme na kole…“ „Když nejedeme do Dolan, tak jdeme do řeky…“ „V Dolanech jsou akce na koupališti. Tam jezdíme a tam je to fajn. Ve Švihově třeba nic není, ani koupaliště a Dolany jsou menší…“

Děti si také během diskuse vzpomněly na klub Chapadlo, který v nedávné době ve Švihově provozovala Oblastní charita Klatovy. Zmiňovaly nejen pozitivní, ale i negativní stránky jeho fungování: „Rády jsme tam chodily cokoliv vyrábět…“ „Klub tady byl, ale byl na radnici, bez oken, to už můžu být zavřený doma…“ „Chapadlo bylo dobrý. Skončilo, protože na to neměli peníze.“ „Chapadlo - zájem byl jen u dětí, které docházely na aktivity do školy. Byla to aktivita Charity.“ „Je škoda, že Chapadlo neoslovilo více dětí…“


17

Organizované aktivity Ve Švihově jsou zájmové činnosti dětí a mládeže vázány zejména na ZŠ, jež má velmi dobrou pověst. „Sem přecházejí děti z Klatov, pokud mají vztahové problémy, problémy s učením…je to tady vyhlášená škola.“ „Škola – jedna z nejlepších škol v okrese. Paní ředitelka je hodně snaživá, chce o všem vědět, chce vše řešit. Má důvěru, děti za ní chodí samy. Bere si toho na svá bedra ale moc.“ Pod ZŠ Švihov funguje nejen školní družina, ale i školní klub a zájmové kroužky. „Školní klub byl náhražkou jednoho oddělení družiny, abychom se postarali o děti z druhého stupně. Ale je kapacitně omezený.“ „Dojíždějící můžou jít do školního klubu (občas i bez zaplacení, když to není denně). Od sedmi hodin tam můžou být ráno všichni. Odpoledne je to pro přihlášené. Klub zahrnuje i kroužky. Do klubu chodí starší děti. Osmáci a deváťáci tam chodí ale výjimečně.“ „Víme o tom, že můžeme ráno jít do školního klubu, ale raději čekáme venku, jsem s kámoškou venku, povídáme si, když prší, jdeme do zastávky a povídáme si…“ V lokalitě funguje také ZUŠ Klatovy, Dobrovolní hasiči, Sokol. Opět i v této lokalitě jsme narazili na nevyváženost v nabídce výše zmíněných zařízení. Mnohem více kroužků a aktivit je nabízeno mladším dětem, především dětem z prvního stupně základní školy. Tento stav samozřejmě vychází, jak již bylo zmíněno, i z menšího zájmu starších dětí o organizované volnočasové aktivity. Přesto však i starší děti mají zájem o organizované kroužky, dívky především o taneční aktivity, chlapci pak o míčové hry. V daných lokalitách je však velmi problematické tyto oddíly naplnit, především i proto, že většina děti musí dojíždět. „Kroužky končí devátou třídou, pak už nic není…“ „Chodila bych tancovat, ale to můžu jedině do Klatov…“ Pro starší děti v lokalitě fungují především fotbalové kluby a oddíly házené. „Házená to je to jediné, co tady můžu hrát, ale musím někam jezdit, u nás už to není….“ „Hraji házenou. V Chudenicích to skončilo, byly jsme čtyři dojíždějící holky, ty holky z Chudenic postupně totiž přestávaly chodit. Nesešly jsme se a neodehrály jsme zápasy. Hraje se v Přešticích, ve Vřeskovicích.“


18

V lokalitě dětem chybí i jiné organizované aktivity, ať již ve smyslu místa, času či prostoru. Aktivity, které nejsou závislé na počtu registrovaných zájemců. „Byla tu Zumba a najednou to skončilo.“ „Není tady ani posilovna.“2

4.3. Problematika šikany Definice šikany podle metodického pokynu MŠMT. „Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit jedinci, ohrozit nebo zastrašovat jiného žáka, případně skupinu žáků. Je to cílené a obvykle opakované užití násilí jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumějí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky v podobě bití, vydírání, loupeží, poškozování věcí druhé osobě, tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhrožování či ponižování. Může mít i formu sexuálního obtěžování až zneužívání. Šikana se projevuje i v nepřímé podobě jako nápadné přehlížení a ignorování žáka či žáků třídní nebo jinou skupinou spolužáků.“ Naše šetření nemůžeme považovat za detailní analýzu šikany v dané lokalitě, takováto analýza však nebyla ani cílem šetření. Přesto jsme se tématu šikany neopomenuli dotknout. Z šetření vyplynulo, že děti se se šikanou setkávají. Šikanu si spojovaly především se školním prostředím, v několika případech však s prostředím jiné školy, než je ta jejich (např. švihovská), jednalo se o děti, které na ZŠ ve Švihově přešly z jiných škol. Jako důvody pro šikanu děti uváděly 

fyzickou odlišnost – velmi často (obezitu apod.)



„slabost“ některých jedinců postavit se proti případné šikaně



sociální postavení rodiny

Jedná se především o slovní napadání či větší nebo menší fyzické útoky. Jako prevenci děti vnímají postoj a zájem třídního učitele. „Je to o třídních učitelích, jak si třídy všímají, tráví s nimi přestávky, mají větší přehled. Jsou sice trochu jako policajti, ale spoustu se toho doví. Je to opravdu hodně na třídních učitelích.“ Děti jsou o šikaně informovány především ve škole, prostřednictvím besed, preventivních programů, které považují za dostatečné. Vědí, na koho se v případě ohrožení obrátit, nemají pocit, že by se téma šikany ve škole neřešilo.

2

Na základě dříve zjišťovaných potřeb obyvatel byla v Červeném Poříčí vybudována posilovna, podle slov pana starosty Karáska je však nevyužívaná. Pokud se město rozhodne pro tuto či podobnou investici, doporučujeme projekt (umístění, vybavení, otevírací dobu a přijatelnost ceny) řešit přímo s obyvateli prostřednictvím např. veřejných setkání apod.


19

Děti oceňují zájem o řešení ze strany vedení školy, někdy však mají pocit, že tresty za chování blížící se šikaně jsou malé. Někdy naopak, že se případ šikany nepochopitelně nafukuje. „Děti mají hodně tendenci chodit za paní ředitelkou. Ona hodně řeší, dělá z toho pak bublinu.“ „Myslím, že se vždycky vyhrožuje jen poznámkou….“ „Brácha skončil po napadení spolužákem v nemocnici, mamka velmi špatně vnímala postoj školy, raději vše řešila tak, že šla za rodičem těch, co mu ublížili…“ „Máme podezření v jedné třídě, mluvili jsme s dětmi, s rodiči, byla tady metodička, dělala sociometrické šetření.“ „Když jsem byla menší, ve třetí třídě mě mlátili kluci, chodila jsem k psycholožce do Klatov, pomohlo mi to, pak si to už nedovolili, to mamka chtěla k psycholožce, řešit to přes školu by bylo zbytečné, škola by vyhrožovala špatnou známkou, my si raději zajeli s mamkou za tím dítětem, díky psychologovi jsem se také cítila silnější.“ „Tlusté dítě je šikanovanější, já byla tak šikanovaná ve třetí třídě. Zmlátili mě kluci a ředitelka dala klukům jen poznámku. Mamka vnímala postoj školy špatně, zametla to pod koberec, řekla, že to byla klukovina.“ „Naši raději došli za rodiči, toho, kdo mi ubližoval, domluvili jsme se…“ „Ve škole by jim hrozila jen poznámka…“

Zajímavé je, že děti v této souvislosti nevnímají funkci výchovného poradce či metodika prevence. „Asi se chodí především s problémy za paní ředitelkou, stejně to vždy u ní skončí, musí vědět o všem…“ „Třeba by to výchovný poradce dělal jinak, ale to nemůžeme vědět….“ „Ale řešila to paní ředitelka, ona hodně řeší sama. Chce mít vše z první ruky. I rodiče jdou hned za paní ředitelkou.“ „Ve škole vše řeší paní ředitelka, to se nafukuje a pak to vypadá i hůře, než to je…“

Během šetření někteří oslovení uváděli, že šikana měla pro ně osobně i pozitivní přínos. V tomto případě však můžeme opravdu jen spekulovat, zda se jednalo o šikanu v pravém slova smyslu. „Ti, co mě šikanovali, mě naučili, jak se mám chovat…“


20

4.4. Problematika drog a jiných návykových látek Kouření Kouření je obecně závažným zdravotním i společenským problémem. Na základě realizovaných rozhovorů a skupinových diskusí, vyplynulo, že žáci a studenti v dané lokalitě nemají k tomuto zlozvyku vyhraněné názory. Někteří žáci vyšších ročníků ZŠ kouří. Cigarety si děti velmi často spojují se školou. Neznamená to však, že by kouřili přímo v prostorách školy, spíše mají cigarety spojené s dobou před a po vyučování, v blízkosti autobusových zastávek, na lavičkách v obci. „Kluci kouří před vyučováním, autobusem přijedou okolo sedmé a jdou si zakouřit…“

Alkohol Mladí lidé přiznávají, že s alkoholem již zkušenosti mají, i když ve většině případů spíše minimální, můžeme říct, že pouze symbolické. Žáci základní školy věděli, kam jít, kde není problém si alkohol zakoupit. Velmi často uvádějí, že není problém zakoupit si alkohol ve večerce. Dále je pak i u žáků vyšších ročníků základní školy spojeno: kulturní vyžití-hospoda-pivo. Především v menších obcích hospody nefungují jako centrum společenského dění pouze pro dospělé, ale i pro místní děti a mládež. Z tohoto důvodu si alkohol, na rozdíl od cigaret a drog, děti většinou se Švihovem a školou nespojují. Podle názoru mladých lidí hodně jejich vrstevníků řeší alkoholem své problémy, chtějí se svým způsobem zvýraznit, předvést. „Spolužáci se opili ve škole, chtěli naštvat učitele…“

Drogy Drogy jsou v dané lokalitě spojené především s městem Švihovem. Mladí lidé bydlící ve sledované lokalitě uvádějí, že sehnat drogy není problém. První asociace drogy pro ně byla ve většině případů marihuana a pervitin. Zajímavé však je, že pojem drogy si většina z nich asociuje také ještě s „červeným hřištěm“. „Máme starost, za kulturním domem je antukové hřiště (říká se mu červené), tam se schází ti, co tady s drogami experimentují. Chodí tam před školou i žáci ZŠ každé ráno si zakouřit. Bojíme se. Nevíme, o jaké drogy jde. Máme strach, aby se to nedostalo k našim dětem. Policie tady jezdí, projíždí kolem sedmé. Chtějí chytit velké ryby, malé ne. Oni vědí, že tady drogy jsou. Před čtyřmi lety se něco řešilo dokonce i ve škole, ale neprokázalo. Je to starost. Kdyby


21

tam policie před osmou došla a trochu to ohlídala. Jde hlavně o děti z Dolan, ty přijíždí okolo sedmé.„ „Drogy - ti, co tady fetují, jiné neovlivňují. Hodně z nás se s drogou nikde nesetkala. Jen víme, že se kouří ve Švihově venku, hlavně na červeném za kulturákem. Děti si tam hrají a chodí tam ti feťáci, nějaký z nich známe. To jsou starší kamarádi tady ve Švihově.“ „Místní huliči – šestnáct a sedmnáct, jsou problémoví, ve škole měli problémy, doma taky, byl jeden v pasťáku.“ „Špatný příklad – modelka, píchala si, byla to chytrá holka…měla rozvedené rodiče…“ Mezi oslovenými byly především ti, kteří deklarovali, že by drogu nikdy užít ani nezkusili. Na druhou stranu byli mezi nimi i ti, kteří v rámci šetření zkušenost s drogou přiznali. „Pervitin – do toho bych nešla, neměla bych problémy se k tomu dostat, odrazuje mě příklad tady v obci…“ „Nebylo mi dobře po trávě, s mamkou jsem o tom mluvila, byla v pohodě, když jsem říkala, že nikdy už nechci nic takového opakovat. Dostala jsem to od kamarádů starších z Klatov, ne tady ve škole.“ Preventivní programy se v základních školách realizují. „Děláme letáky, besedy, programy, je to součást učiva, filmy o lidech, kteří podlehli drogám.“ „Prevence – někdo to umí vysvětlit někdo ne, někoho neodradí informace, ale když se řeknou následky, ty odrazují.“ Zajímavé je, že o problematice drog se v lokalitě spíše spekuluje, nikdo z pověřených osob, které pracují s mládeží, nemá konkrétní informace. „Měl by někdo pracovat s těmi, kteří jsou tady závislí. Škola nemá kontakt s terénními pracovníky. Jsou tady nějací? K-centrum k nám jezdí na besedy. Asi by mohli mít informace, jak to tady vypadá.“ „Je tady kluk, kterému zemřel tatínek, on by se i o problémech bavil, ale nevíme jak…“

Problémy dětí a mládeže ve sledovaných lokalitách Pokud mladí lidé přiznávali problémy ve svém životě, týkaly se především těchto oblastí: 

škola



lásky



vztahy s vrstevníky



problémy v rodině


22

Zásadní problémy dětí jsou většinou zapříčiněny situací v rodině. Velmi stresovou záležitostí je rozvod rodičů. Pozornost si zaslouží především děti z rodin, kde probíhá rozvodové řízení rodičů, kde děti žijí pouze s jedním rodičem (nejčastěji s matkou - samoživitelkou) nebo mají rodiče náročná či více zaměstnání a nemají na děti dostatek času. Také sociální zázemí rodiny je velmi důležité, i když v tomto případě nemusí hrát zásadní roli. „Vidím problém hlavně v rodině – pokud jsou rodiče rozvedeni.“ „Některé třídní hodně mluví s dětmi, když mají problémy. Nic se nedělá nátlakem. Učitelé vědí o tom, když se třeba rodiče rozvádí a děti jdou hlavně za třídním učitelem. Někteří o tom mluvit nechtějí. Je možnost i zajet do poradny. Dělají i terapeutickou péči rodiny.“ Pozitivním zjištěním je, že děti nemají žádné zásadní obavy z budoucnosti. Pokud děti nějaké problémy, obavy přiznávaly, nejčastěji si je spojovaly se školou. Na koho by se děti obrátily s žádostí o pomoc, o radu? 

na kamarády



na rodiče



na učitele a vedení školy

4.5. Ostatní zjištění Asistenti pedagoga Na ZŠ Švihov působí několik asistentů pedagoga. Rodiče dětí, které by jinak musely nastoupit do praktické školy, mají tedy individuální plán, mají možnost své děti integrovat v rámci základní školy. Tuto možnost tito rodiče také zpravidla využívají. „Máme asistentku i v deváté třídě. Samozřejmě někdy to není jednoduché, dítě i asistent si prostě musí sednout…“ „Děti tak nejsou ve speciální škole, protože jsou integrováni v naší. Jsou to děti s poruchami učení.“ „Zatím nemáme problém získat asistenty, my se je snažíme držet. Žádáme každý rok a peníze dostáváme.“


23

Pedagogicko-psychologická poradna Klatovy Sledované území spádově patří především pod Pedagogicko-psychologickou poradnu v Klatovech. Žáci i učitelé mají s touto poradnou velmi dobré zkušenosti. „Do poradny jezdí rodiče sami. Je to často na jejich žádost.“ „Zástupci z poradny k nám jezdí na profitesty. Jsme s tím spokojeni. Většinou to je tak, jak to vidí rodič.“ „Vzdálenost Švihov - Klatovy je v pohodě.“ „My žádáme i psychologickou poradnu v Klatovech, když máme problémy s chováním dětí, tam nám řeknou, co dál. Přímo doporučím rodičům konkrétní psycholožku, máme dobrý kontakt.“

Nezájem ze strany rodičů o problematiku šikany a návykových látek Především ZŠ ve Švihově se snaží i o osvětu rodičů v oblastech problematiky šikany a návykových látek. Prozatím se vedení školy setkává s nezájmem rodičů. „Šikana – dělali jsme přednášku, byli tam 2-3 rodiče. To nepřijdou, ale běda, kdyby se něco vyskytlo. Tento rok jsme dělali přednášku na kyberšikanu, ale přišli dva rodiče.“

Špatná dopravní dostupnost některých spádových obcí Ne každý dojíždějící žák má v dané lokalitě možnost dopravního spojení mezi místem bydliště a školou. „Kamýk, Třebýcinka – nemá spojení a rodiče musí děti vozit.“ Některá spojení považujeme za nevyhovující. „Děti z Dolan přijíždí kolem sedmé…“


24

4.6. Specifika městyse Chudenice V této obci byl v posledních letech vybudován velký počet sociálních bytů a zároveň byla zrušena základní škola. Tyto dvě skutečnosti spolu nijak nesouvisely, přesto danou situaci vnímáme v důsledku jako velmi nešťastnou. V obci se zvýšila dětská populace, která je svým způsobem ohrožena sociálním vyloučením. Právě těmto dětem by měla být nabídnuta možnost školní docházky v obci a na ní navázané volnočasové aktivity. „Rodičům je jedno, že děti kouří a pijí alkohol…“ „Tady všichni od 16 kouří…“ „Tři nové bytovky - rodiče kouří v bytě, chodí do hospody, neumí se chovat. Rodičům je jedno, co dělají děti.“ „V bytovkách žije přibližně 118 lidí.“ „Já jsem viděla problém z pohledu těch dětí - střídají se ve škole a nebylo o ně pečováno.“ „Škola tady chybí, je zavřená.“ Jak již bylo zmíněno výše, v obci není dostatek volnočasových aktivit. „Děti jsou strašně unuděné…“ Mladí lidé svoji potřebu scházet se realizují na nově vybudovaném dětském hřišti. „To hřiště není staré a už je zničené…“ Nebezpečná zchátralá budova místní sokolovny se nachází na pozemku společně s dětským hřištěm. „Vyhořelá Sokolovna – majetek města.“ Mladí lidé také ke svému setkávání využívají koupaliště Slatina, ani tento areál není udržovaný, a tak svádí k vandalismu a jinému společensky nepřijatelnému chování.


25

5.

FOTOPŘÍLOHA

Vodní hrad Švihov a jeho okolí

Vodní hrad Švihov a jeho okolí


26

Švihov – kulturní dům s restaurací

Švihov – kulturní dům


27

Švihov – lavičky u „červeného“

Švihov – „Červené“ (antukové) hřiště


28

Švihov – hřiště s umělým povrchem


29

Chudenice – vyhořelá sokolovna sousedící s dětským hřištěm v rámci jednoho oploceného pozemku

Chudenice – vyhořelá sokolovna sousedící s dětským hřištěm v rámci jednoho oploceného pozemku


30

Koupaliště Slatina


31

6.

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ

1. Vyřešit nedostatečnou dopravní obslužnost některých lokalit. Případně řešit vyplnění volného času dojíždějících dětí před a po vyučování. 2. Nabídnout volnočasové aktivity pro starší děti, zájem o dané aktivity ověřit např. formou dotazníku, vytvořit kvalitní podmínky pro rozvoj vybrané aktivity. U dívek je zájem především o taneční kroužky, chlapci preferují týmové sporty, velmi žádaný se zdá být například floorball. Jelikož v lokalitě je velmi těžké oslovit dostatečný počet mládeže pro naplnění sportovních oddílů, doporučujeme danou situaci řešit nejen volnočasovými venkovními hřišti, ale i nabídnutím vnitřních sportovních aktivit, které nejsou závislé na počtu členů např. „cvičení pro ženy a dívky“, posilovna apod. 3. Navázat na tradici otevřeného prostoru pro mládež - Chapadla a jeho předchozí aktivity a programy rozšířit. Jednalo by se o klubovnu, kde by děti a mladí lidé mohly provozovat své neorganizované volnočasové aktivity. Ideální by bylo, aby v rámci těchto aktivit byly pod dozorem dospělé, pro ně důvěryhodné osoby. 4. Velmi žádané jsou jakékoliv venkovní prostory na provozování adrenalinových aktivit, tj. např. skate parky, crossové dráhy, cyklotrasy s přírodními překážkami, lezecké stěny apod. 5. Zvážit možnost zřízení koupaliště a letního kina v souvislosti s turisticky velmi zajímavou lokalitou vodního hradu Švihov. 6. Realizovat akce, které by měly za cíl kulturní vyžití sledované věkové skupiny obyvatel – hudební programy, filmové produkce, besedy na zajímavá témata apod. 7. Zvýšit kontrolu vytipovaných míst v lokalitě – zvýšit počet kontrol Policie ČR ve vytipovaných místech, kde se schází problematičtí jedinci nejen z řad mládeže. 8. Získat konkrétní informace o problematice drogově závislých od terénních pracovníků, případně protidrogového centra, které v dané lokalitě působí. 9. Zvýšit zájem o děti, které procházejí složitou životní situací, jako je např. rozvod či rozchod rodičů. 10. Zvážit možnost vzniku neformálního komunitního centra pro děti, mládež a dospělé. Navázat na aktivity ostatních specifických skupin.


32

ANALÝZA PROBLEMATIKY DĚTÍ A MLÁDEŽE NA ÚZEMÍ MIKROREGIONU BĚLEČ Z. S. P. O

Recommend Documents