Plán péče o přírodní památku Junácká louka

Plán péče o přírodní památku Junácká louka na období 2016–2025

Zpracovatel: Mgr. Zuzana Němcová1 Objednatel: Jihomoravský kraj Rok zpracování: 2015

1

IČ 74798146, Konice 30, Znojmo 669 02, [email protected]

1 Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:

1460 přírodní památka Junácká louka vyhláška Národní výbor města Brna ----1. 5. 1989

1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:

Jihomoravský Brno-město Brno Brno Brno Kníničky

Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením území

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území 611905 Kníničky Číslo parcely podle KN 1793

Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí

Druh pozemku podle KN

Způsob využití pozemku podle KN

trvalý travní porost

Číslo listu vlastnictví 1248*

Výměra parcely Výměra parcely celková podle KN v ZCHÚ (m2) (m2) 50 441

50 441

Celkem 50 441 Pozn.: * Vlastnické právo Česká republika, právo hospodařit s majetkem státu Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, 50008 Hradec Králové.

Ochranné pásmo: Katastrální území 611905 Kníničky Ochranné pásmo není vymezeno na konkrétní parcely a je jím tedy dle § 37 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, území do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. Příloha M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma

3

1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku

ZCHÚ plocha v ha

OP plocha v ha

lesní pozemky vodní plochy

trvalé travní porosty orná půda ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem

Způsob využití pozemku

ZCHÚ plocha v ha

zamokřená plocha rybník nebo nádrž vodní tok 5,0441

neplodná půda ostatní způsoby využití

5,0441

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území:

ne ne ne

Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:

ne ne

Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením území

1.6 Kategorie IUCN IV. – řízená rezervace

1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Předmětem ochrany v přírodní památce Junácká louka je dle vyhlašovacího předpisu ekologicky významný prvek krajiny s lučními porosty, lokalita chráněného rostlinného druhu hořce křížatého2 a entomofauny.

1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. ekosystémy Nejsou předmětem ochrany. 2

Ve vyhlášce je chybně uvedeno rožce křížatého, takový druh ale neexistuje.

4

B. druhy Název druhu

hořec křížatý (Gentiana cruciata)

Aktuální Stupeň Popis biotopu druhu početnost nebo ohrožení vitalita populace v ZCHÚ ROSTLINY jediný exemplář Pravděpodobně se jedná o posledního jedince na spodní loučce §3, C2b tohoto druhu na lokalitě, nachází se v dolní (49° 15' 34" N, části PP s vyšší a mezofilnější vegetací. 16° 27' 33" E)*

Pozn.: * Veselý, P., et al.: Závěrečná zpráva k provedenému botanickému průzkumu PP Junácká louka. Stupeň ohrožení: §1, §2, §3 – druhy zvláště chráněné v kategoriích kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené dle přílohy II vyhlášky č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; C1, C2, C3 popř. C4a a C4b – druhy kriticky ohrožené, silně ohrožené, ohrožené popřípadě vzácnější taxony vyžadující další pozornost a vzácnější taxony s chybějícími údaji dle červeného seznamu cévnatých rostlin, důvod klasifikace (podkategorie) pro druhy kriticky a silně ohrožené: r ‒ vzácnost, t ‒ trend (mizení), b – kombinace vzácnosti i trendu (důvod smíšený); údaj o stupni ohrožení a důvodu převzat z Červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky (Grulich, 2012).

C. útvary neživé přírody Nejsou předmětem ochrany.

1.8 Předmět ochrany EVL nebo PO, se kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť Nejsou předmětem ochrany. B. evropsky významné druhy a ptáci Nejsou předmětem ochrany.

1.9 Cíl ochrany Hlavním cílem ochrany území je obnovení a udržení podmínek pro existenci společenstev organizmů vázaných na zdejší travino-bylinnou vegetaci s roztroušenými dřevinami.

Obrázek 1:

Provazovka na trnce 5

2 Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Junácká louka leží nad levým břehem Brněnské přehrady v komplexu přírodního parku Podkomorské lesy. Na protější straně přehrady se nachází hrad Veveří a další přírodní památka Kůlny. Junácká louka je sekundární bezlesí. Jako celek je významná zejména z entomologického hlediska – je zde udáván největší počet druhů motýlů v okolí Brna. Z botanického pohledu se jedná o lokalitu s vegetací oproti okolí nijak výjimečnou. Jelikož ale lokalita leží již v mezofytiku (okr. 68 – Moravské předhůří Vysočiny), lze její regionální význam spatřovat v tom, že se jedná o jednu z posledních výsep s xerofilní vegetací. Území je hojně navštěvováno turisty, neboť jím prochází turisticky značená cesta a je z něj krásný výhled na hrad Veveří. Tato návštěvnost však nemá na chráněné území zjevné negativní dopady. (Veselý, et al., 2014)

Obrázek 2: Obec Veverská Bítýška, hrad Veveří a holý kopec na protější straně řeky Svratky – dnešní Junácká louka (1. vojenské mapování na Moravě 1764–1768)3

3

Zdroj: The First Military Survey (1763-1787) | Mapire - Historical Maps of the Habsburg Empire. Dostupné z: . © Österreichisches Staatsarchiv 2014, © Arcanum Adatbázis Kft, 2014.

6

Území dnešní Junácké louky je patrné již na mapě prvního vojenského mapování z druhé poloviny 18. století. V té době bylo území bez souvislé dřevinné vegetace a bezlesá enkláva byla rozsáhlejší, než je tomu dnes. Odlesněný byl i strmý svah nad řekou Svratkou, jejíž bezprostřední okolí je rovněž bez dřevinné vegetace. Holé strmé svahy svědčí o užívání lokality jako pastviny. Přesnější představu o někdejším užívání území podává mapa stabilního katastru z první poloviny 19. století, na níž je patrné, že území bylo využíváno jako pastvina (zelená plocha se symbolem w). Pasena byla zřejmě celá plocha včetně jižního a západního svahu padajícího strmě k řece Svratce. Kolem řeky byly podmáčené louky sečené na seno a obdělávané pole (dnes zatopené přehradou). Patrná je stavba (žlutý obdélník), která mohla sloužit jako zázemí pro pastvu. Roztroušeně jsou na mapě umístěny znaky pro dřeviny. Dle legendy se jedná o ovocné stromy a další listnaté dřeviny. Pastva a vypalování zřejmě po staletí formovaly ráz zdejší bezlesé enklávy, která byla z východu a jihu uzavřena řekou Svratkou se strmými rovněž pasenými svahy a z východu a severu lesními porosty.

Obrázek 3:

Výřez mapy stabilního katastru z první poloviny 19. století 4

Současná tvář krajiny je značně jiná. Území je ze všech stran obklopeno dřevinnou vegetací. Ze severu jsou to kulturní lesy vysazené na původní pastvině (patrné na mapě z 50. let 20. století) a na svazích nad řekou se rozprostírají částečně suťové lesy a z jihu a západu akátiny (akátiny jsou poměrně mladé, na snímku z 50. let 20. století ještě nejsou patrné). Tyto postupně zarostly již nevyužívanou pastvinu. Vlastní přírodní památka je členěna dvěma mezemi s dřevinnou vegetací. Horní z mezí, která není křovinami zcela zarostlá, hostí oproti zbytku území výrazně xerofilní a rozvolněnou vegetaci. Zde se nachází kostřava walliská 4

Zdroj: ÚAZK – Císařské povinné otisky map stabilního katastru Moravy a Slezska. Moravské Knínice. Dostupné z: . © Zeměměřický úřad 2011.

7

či pochybek prodloužený. Více xerotermní charakter má i trávník na severu lokality pravidelně sešlapávaný návštěvníky. V území lze pozorovat neostrý gradient od xerofilnějšího severovýchodu po mezofilní vegetaci v níže položené jihozápadní části.

Obrázek 4:

Letecký snímek z roku 19535

Během entomologického inventarizačního průzkumu v roce 2013 byl v PP Junácká louka zjištěn výskyt celkem 597 druhů hmyzu ze sledovaných skupin. Celkem 40 z nalezených druhů je zařazeno do různých kategorií Červeného seznamu ohrožených druhů bezobratlých České republiky (Farkač, et al. 2005). Žádný z nalezených druhů není chráněn dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (naučná tabule umístěná v PP uvádí hojný výskyt chráněné kudlanky nábožné, která zde však i přes detailní průzkum v roce 2013 potvrzena nebyla). Většina z ohrožených druhů je vázána na fragmenty nízkostébelných suchých trávníků, případně lemovou vegetaci na mezích a osluněné lesní okraje, včetně několika významných druhů vázaných na stromy, zejména duby, jilm habrolistý a habr obecný. V mezofilnějších partiích převažují zástupci běžné luční fauny a zejména v lemu

5

Zdroj: Kontaminovaná místa. Dostupné z: . © CENIA 2010 a GEODIS BRNO, spol. s r.o. 2010, © MO ČR 2009.

8

při jihovýchodním okraji lokality je zastoupeno i několik obecných druhů vázaných na nitrofilní polozastíněnou ruderální vegetaci. (Malenovský, 2013) V území byly zjištěny běžné druhy kobylek a sarančí (celkem 13 druhů), švábů (tři druhy) a škvorů (dva druhy). Druhově bohatá jsou společenstva křísů, jichž bylo v PP potvrzeno celkem 97 druhů. Dále zde bylo zjištěno 134 druhů ploštic, z nichž je nejvýznamnější nález klopušky Cricocoris sulcicornis – jedná se teprve o čtvrtou známou (a zároveň nejsevernější) lokalitu v ČR. Tato stepní klopuška v PP Junácká louka zřejmě žije ve fragmentech vyprahlých nízkostébelných trávníků s bohatým zastoupením její živné rostliny, svízele syřišťového – příhodné mikrohabitaty se nacházejí zejména na horní mezi v JV části území. Z tří set zjištěných druhů brouků jsou nejpočetnější fytofágní taxony, druhově bohatá jsou zejména společenstva nosatcovitých a mandelinkovitých. Na území přírodní památky byl v roce 2013 zjištěn výskyt 30 druhů denních motýlů. Z pohledu ochrany přírody jsou významné zejména vitální populace tří celorepublikově ustupujících xerotermofilních druhů: běláska hrachorového, modráska jetelového a okáče voňavkového. (Malenovský, 2013) Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Název druhu

Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ

Kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.

Kategorie podle oborových červených seznamů

Popis biotopu druhu, další poznámky

ROSTLINY dřín jarní, (Cornus mas) hořec křížatý (Gentiana cruciata)

několik kusů*

§3

v průběhu botanického průzkumu v roce 2014 §3 byla nalezena pouze jedna jediná rostlina*

C4a

křovinný lem PP a meze

C2b

pravděpodobně poslední jedinec tohoto druhu na lokalitě, výskyt v dolní části PP s vyšší a mezofilnější vegetací

Pozn.: * Veselý, P., et al.: Závěrečná zpráva k provedenému botanickému průzkumu PP Junácká louka. Stupeň ohrožení: §1, §2, §3 – druhy zvláště chráněné v kategoriích kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené dle přílohy II vyhlášky č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; C1, C2, C3 popř. C4a a C4b – druhy kriticky ohrožené, silně ohrožené, ohrožené popřípadě vzácnější taxony vyžadující další pozornost a vzácnější taxony s chybějícími údaji dle červeného seznamu cévnatých rostlin, důvod klasifikace (podkategorie) pro druhy kriticky a silně ohrožené: r ‒ vzácnost, t ‒ trend (mizení), b – kombinace vzácnosti i trendu (důvod smíšený); údaj o stupni ohrožení a důvodu převzat z Červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky (Grulich, 2012).

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody – v území probíhá pravidelné kosení travních porostů a redukce dřevin. b) lesní hospodářství – v území lesnické hospodaření neprobíhá. c) zemědělské hospodaření – v historii bylo území součástí rozsáhlých pastvin s roztroušenými dřevinami. d) myslivost – území není součástí žádné honitby (jde o tzv. nehonební plochu, označení CZ6203---041).6 6

Zdroj: Honitby ČR. Dostupné z: .

9

e) rekreace a sport – v bezprostředním sousedství PP se nachází chatková osada a kolem vlastního chráněného území v jeho ochranném pásmu vedou dvě turisticky značené stezky. Současná intenzita sešlapávání návštěvníky nemá na vlastní území negativní vliv.

Obrázek 5:

Chatková osada v bezprostřední blízkosti lokality

2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Souvisejícím plánovacím dokumentem je Územní plán města Brna z roku 1994 (právní stav zobrazovaného územního plánu je zpracován k datu 9. 6. 2015, druh funkční plochy – nestavební volná, funkce – zemědělský půdní fond) a dále Plán péče o přírodní památku Junácká louka na období 2006–2015 (Matuška, P.) z roku 2005. Souvisejícími správními rozhodnutími a právními předpisy je Vyhláška, kterou se určuje chráněný přírodní výtvor Junácká louka, z roku 1989.

2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích V území lesní porosty nejsou.

2.4.2 Základní údaje o útvarech neživé přírody V území nejsou útvary neživé přírody předmětem ochrany.

10

2.4.3 Základní údaje o nelesních pozemcích Území bylo rozděleno na dvě dílčí plochy. Popis dílčích ploch a objektů Označení Výměra Vymezení dílčí Vegetační charakteristika dílčí plochy dílčí (ha) plochy plochy plocha č. 1 4,4789 travino-bylinná Travino-bylinná společenstva s hořcem křížatým místy silně společenstva zarůstající ovsíkem a třtinou. plocha č. 2 0,5652 meze Dvě meze v pruzích členících lokalitu. Na narušovaných místech rostou efeméry jako pochybek prodloužený. Bizarní keře starých trnek ovlivněné okusem na svých větvích hostí pestré společenstvo lišejníků včetně provazovek. Meze nežádoucím způsobem zarůstají dřevinami.

Příloha T1: Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma

Obrázek 6:

Mez se solitérními dřevinami

2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Zhodnocení dosavadních výsledků V území probíhala v minulosti seč travních porostů a redukce dřevin. Většina travních porostů v území je sečena v první polovině července těžkou mechanizací (traktorem). Seč probíhá v jednom termínu s ponecháním neposečených pruhů.

11

Závěry pro další postup Vzhledem ke skutečnosti, že zdejší lokalita byla po staletí utvářena pasením a vypalováním travních porostů (viz výše), je vhodné z hlediska zajištění hlavních předmětů ochrany, tj. travino-bylinných společenstev a na ně vázaných druhů, nastolit odpovídající management. Nejlépe by zřejmě působila pastva smíšeného stáda ovcí a koz (v poměru 3 : 1) v kombinaci se sečí a prosvětlováním dřevinných porostů. Vhodné je aplikovat ohradníkovou pastvu. V podzimních měsících by mělo dojít k přípravě lokality na další pastevní sezónu. Vzhledem k tomu, že pastvina velmi dlouho nebyla pasena, je potřeba přípravě věnovat zvýšenou pozornost. Před pastvou by mělo dojít k posekání pastviny a pokud možno i k vypálení stařiny (pokud příprava neproběhne, zvířata vysokou trávu nesežerou, ale poválí a pošlapou a pastva není efektivní). Pást by se například mohla každoročně třetina (až dvě třetiny) lokality. Pastva by mohla na jaře začít na xerotermnějším severu a pak by se mohla dle počasí (vysychání pastviny) posouvat směrem do mezofilnější jižnější části. Zbylá část by se kosila a vybraná místa by se nechávala neposekaná a nepasená (s ohledem na hořec křížatý a entomofaunu). Plochy by se cyklicky střídaly. Nezbytné je pastvu přizpůsobovat rychlosti obrůstání porostů. Po skončení pastvy by mělo dojít k posekání nedopasků a přípravě na další sezónu. Specifický přístup je možné aplikovat na některých citlivých místech. Jde například o místa s výskytem hořce křížatého. Pokud v takových místech probíhá pastva v době květu a zrání semen, je vhodné trsy ochránit mechanickou zábranou proti okusu. Pokud se hořec v lokalitě bude dobře rozrůstat, je předpoklad, že ho zvířata budou vynechávat (je hořký) a zábrany proti okusu by se později nemusely stavět. Na silně zarostlých plochách je obecně možná pastva s větší intenzitou (více zvířat nebo po delší období, přičemž není nutno stanovovat konkrétní termíny pastvy). Tento způsob péče kombinovaný se sečí je možné aplikovat, dokud nedojde k výraznějšímu ústupu ovsíku vyvýšeného a třtiny křovištní ve prospěch druhů hodnotných travino-bylinných společenstev. Jako doplňkový management k pastvě a v případě nezajištění pastvy je možné volit kosení v kombinaci s vypalováním. Na plochách porostlých ovsíkem by seč měla být provedena před dosažením mléčné zralosti trav, tedy koncem května. Druhá výběrová seč by měla proběhnout začátkem srpna. K potlačení třtiny na hlubších půdách je možné aplikovat kosení dle potřeby víckrát za sezónu. Obecně je vhodné v lokalitě provádět narušování povrchu, aby vznikala řídce porostlá nebo zcela holá místa. Plochy s vrstvou stařiny je vhodné po částech vypálit – nejlépe v zimním období za mrazu případně na podzim v době přípravy pastviny na další sezónu. Vypalování je vhodné provádět na stejné ploše jedenkrát za tři až čtyři roky a v jednom roce by celkově nemělo přesáhnout 20 % rozlohy území, přičemž velikost vypalovaných ploch by neměla být větší jak 0,25–1 ha (jednak kvůli omezení ztrát vypálené fauny, jednak s ohledem na ovladatelnost řízeného požáru). Vypalování je vhodné kombinovat s kosením, ale i pastvou. Je to vynikající způsob obnovy travních porostů. Oheň odstraní stařinu a otevře prostor ke klíčení konkurenčně slabých druhů rostlin. 12

Dále je potřeba redukovat dřeviny na mezích. Žádoucí je ponechávat vzácnější druhy (dřín) a částečně i solitérně rostoucí dřeviny. Zdá se, že porosty akátu na okraji území jsou stabilizované a do území se nešíří. Je možné, nikoli nezbytné, uvažovat o postupném převodu těchto porostů na stanovištně a druhově odpovídající porosty dřevin (zejména doubravy). Tyto porosty by měly být řídké, aby pokud možno nestínily do území. Možné je i v těchto porostech pást k omezení zmlazení.

2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Režim managementu lokality lze vést dostatečně citlivě tak, aby k zásadním kolizím ochranářských zájmů nedocházelo. Pokud by však taková situace v budoucnu nastala, je třeba chápat jako prioritu společenstva a druhy, které jsou hlavním předmětem ochrany, dále pak další významné druhy a fenomény.

13

3 Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o nelesní plochy Rámcová směrnice péče o nelesní plochy Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky

pastva ovcí a koz 1× za 2–3 roky 1× za 4 roky ovce + kozy IV–X lze pást se psy i v ohradníku

Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky

redukce dřevin jednorázově příp. postupně --dle potřeby, v souladu se standardy AOPK ČR IX–XI, V–X (výmladky) v případě likvidace nepůvodních druhů dřevin nebo dřevin s nežádoucí výmladností je vhodné použít herbicid (v souladu se standardy AOPK ČR)

Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky

kosení travino-bylinných společenstev 2× za rok 1× za 3 roky traktor nebo ruční kosa V–IX doplňkový management k pastvě, plochy s ruderální vegetací kosit dle potřeby i víckrát za rok

Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky

vypalování travino-bylinných společenstev 1× za 3 roky (max. 0,25–1 ha, max. 20 % území za rok) --sirky, zapalovač, lopata, voda, plynový hořák XII–II po částech vypalovat místa s nahromaděnou biomasou

b) péče o ochranářsky významné rostliny (zpracováno dle Veselý, et al., 2014) Péče o jednotlivé druhy musí vyplývat především z péče o biotopy, ve kterých daný druh roste. Pro zdejší lokalitu byla určujícím vlivem po staletí pastva. Ta by se měla v lokalitě postupně obnovit. Hořec křížatý (Gentiana cruciata) – v průběhu botanického průzkumu v roce 2014 nalezena jediná rostlina (49° 15' 34" N, 16° 27' 33" E). Pravděpodobně se jedná o posledního jedince tohoto druhu na lokalitě, nachází se v dolní části s vyšší a mezofilnější vegetací. Zásady managementu: V okolí výskytu tohoto druhu by byla žádoucí pastva (případně seč – potřeba ochrana při sečení a pastvě) a mechanické narušení drnu. To by zajistilo vhodné podmínky pro šíření hořce křížatého, který je na lokalitě bezprostředně ohrožen vyhynutím. Pochybek prodloužený (Androsace elongata) – nalezeno asi 20 rostlin na mezi s nejvíce xerofilní a rozvolněnou vegetací s kostřavou walliskou. Zásady managementu: 14

Pro podpoření rozšíření druhu i do dalších xerofilnějších částí PP je vhodné částečné narušení drnu a udržování nezapojených míst ve vegetaci (například pastvou). Dřín jarní (Cornus mas) – ojediněle v křovinách na mezi a na okraji území. Zásady managementu: Pro udržení a zvětšení populace dřínu obecného je žádoucí částečné prosvětlení křovin.

Obrázek 7:

Dřín jarní na mezi

c) management nepůvodních, nežádoucích a invazních rostlin Trnovník akát (Robinia pseudoacacia) – nežádoucí nepůvodní dřevina. Zásady managementu: Odstraňovat za současného použití herbicidů na bázi glyfosátu. Aplikovat například cca 30‒ 50% roztok nátěrem (nejlépe opakovaným) na řez provedený cca 1 m nad zemí ještě před zaschnutím řezné plochy. Výmladnost je třeba důsledně kontrolovat a případné výmladky ošetřit nátěrem nebo postřikem herbicidu (10–15% roztok) na listovou plochu, nejlépe dvakrát během vegetační sezóny. Takto je potřeba postupovat až do úplného potlačení výmladnosti. Kontrolovat a případné semenáčky a výmladky důsledně likvidovat. Případně je možno postupovat dle standardů AOPK ČR pro likvidaci nepůvodních druhů rostlin. d) péče o živočichy Péče o jednotlivé druhy musí vyplývat především z péče o společenstva, ve kterých daný druh žije. Hmyz (zpracováno dle Malenovský, 2013): K udržení současného charakteru lokality a přítomnosti druhově bohatých společenstev hmyzu vázaných na otevřené travní porosty je nutné pravidelné obhospodařování. Zásady managementu: aplikovat prostorově a časově diverzifikovanou seč (včetně bránování porostů) v kombinaci s pastvou a ponechanými plochami (které se na konci sezóny posekají), 15

celková rozloha neposekaných pásů by měla být větší než v současnosti (pásy by se měly s posečenou vegetací střídat v menších vzdálenostech a/nebo by neposečené pásy měly být širší, a to tak, aby neposečené plochy a okraje činily v součtu přibližně jednu třetinu celkové rozlohy travních porostů), maloplošně je z pohledu diverzity bezobratlých prospěšné v území mít zastoupené i plošky s monodominantní třtinou, na které zde žijí i některé zajímavé xerotermofilní druhy, např. křís Trypetimorpha occidentalis a dřepčík Chaetocnema chlorophana, takových ploch je však v okolní krajině dostatek, hnojení travních porostů je z pohledu ochrany vegetace a entomofauny nepřípustné, nezbytné je prosvětlení křovin na mezích. Uvažovat by se mohlo i o rozšíření seče na travní porost za cestou směrem k chatkovému táboru v ochranném pásmu. Jedná se v současné době o již hodně zarostlý a degradovaný sveřepový trávník, který však má při co nejvčasnějším obnovení obhospodařování potenciál pro ochranu bezobratlých. V současné době ale tento porost evidentně tvořil jedno z mála refugií pro řadu druhů hmyzu včetně např. denních motýlů po velkoplošném posečení území – bylo by opět vhodné nekosit ani tuto plochu celou naráz, ale rozdělit ji např. na dvě poloviny, které by byly posečeny ve dvou různých termínech s odstupem minimálně jednoho měsíce.

Obrázek 8:

Nepokosené pásy louky ponechané pro hmyz

Zejména v okolí cesty při severním okraji lokality působí jako pozitivní faktor udržující alespoň na malých plochách nízkostébelné suché trávníky sešlap turisty a cyklisty – současná míra návštěvnosti území je vhodná a není potřeba ji omezovat (zpevnění či úprava stávající pěšiny by naopak byly nežádoucí). Zvláštní pozornost je třeba věnovat mezím, zejména horní mez na jihovýchodě lokality. Lze doporučit částečné (nikoli úplné) vyřezání křovin a ruční posečení bylinné vegetace např. jednou za 2–3 roky. Mnoho druhů hmyzu zjištěných v území je vázáno na dřeviny právě v mezích protínajících louky a na lesních okrajích. Cenné jsou zejména osluněné a již poměrně vzrostlé duby, při západním okraji též dva jedinci jilmu habrolistého, hlohy a růže, jejichž květy jsou atraktivní pro brouky apod. Při případných prořezávkách by bylo vhodné postupovat citlivě a případně podpořit větší prostorovou strukturovanost lesních okrajů – prostor by k tomu byl zejména při severovýchodním okraji lokality. 16

3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Navrhované zásahy a činnosti viz kapitola 3.1.1.

3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Západní část ochranného pásma by se měla uvolňovat od zápoje dřevin. Propojily by se tak osamocené travino-bylinné enklávy na západ a severozápad od území s jádrovým územím. I v ochranném pásmu je možné uvažovat o přeměně porostů nepůvodních dřevin na dřeviny stanovištně a geograficky odpovídající. Postupně by se podporovaly druhy původní dřevinné skladby a ostatní druhy by se pozvolna odstraňovaly. Porosty zejména na jihu území by bylo vhodné rozvolnit a případně přepásat (omezení zmlazení) tak, aby nestínily do vlastního území.

3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Území je v terénu označeno dle příslušné vyhlášky. Vhodné by bylo do budoucna obnovit informační tabuli, případně zbudovat dvě tabule vzhledem k exponovanosti lokality. Vhodné by bylo vyhotovit skládačku o přírodních zajímavostech území.

3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území a okolí Nenavrhují se.

3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Zvláště chráněné území nemá přednostně sloužit k rekreačnímu a sportovnímu využívání, spíše je třeba klást akcent na vzdělávací a vědecké účely.

3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Území již nyní slouží svou kulturně-osvětovou funkcí pro poznávání krajiny, vegetace a jednotlivých druhů. Slouží i specialistům – biologům pro různé studie.

3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území -

Vyhotovit ornitologický průzkum. Sledovat vývoj území v souvislosti s prováděným a podrobnější průzkum opakovat v intervalu 5 let.

17

managementem

každý rok

4 Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)

Orientační náklady za rok (Kč)

Jednorázové a časově omezené zásahy informační tabule obnova značení Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč)

----------

Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) 23 000,10 000,33 000,-

Opakované zásahy pastva redukce dřevin* kosení vypalování Opakované zásahy celkem (Kč)

30 000,20 000,15 000,5 000,-

300 000,100 000,150 000,50 000,600 000,-

N á k l a d y

----------

633 000,-

c e l k e m (Kč)

Pozn.: * Nebude probíhat každoročně. Uvedené ceny vychází z Nákladů obvyklých opatření Ministerstva životního prostředí (rok 2015) a jsou pouze orientační. Ceny jsou uvedeny bez DPH.

4.2 Použité podklady a zdroje informací 4.2.1 Literatura a internetové zdroje • • • • • • •

AOPK ČR. Zvláště chráněná území (§14): PP Junácká louka [online]. [cit. 2015-10-08]. Dostupné z WWW: . CENIA. Kontaminovaná místa [online]. ©2009, 2010 [cit. 2015-10-21]. Dostupné z WWW: . Český úřad zeměměřický a katastrální. Zeměměřický úřad. Archivní mapy [online]. ©2015, [cit. 2015-10-21]. Dostupné z WWW: . FARKAČ, Jan, KRÁL, David, ŠKORPÍK, Martin. Červený seznam ohrožených druhů České republiky: Bezobratlí. 1. vyd. Praha: AOPK ČR, 2005. 760 s. ISBN 80-86064-96-4. GRULICH, Vít. Red list of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Červený seznam cévnatých rostlin České republiky: třetí vydání. Preslia, 2012, vol. 84, p. 631– 645. ISSN 0032-7786. CHYTRÝ, Milan (ed.). Vegetace České republiky: 1. Travinná a keříčková vegetace. 1. vyd. Praha: Academia, 2007. 528 s. ISBN 978-80-200-1462-7. CHYTRÝ, Milan (ed.). Vegetace České republiky: 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace. 1. vyd. Praha: Academia, 2010. 524 s. ISBN 978-80-200-1769-7.

18

• • • • • • • • • • •

• • • •

CHYTRÝ, Milan (ed.). Vegetace České republiky: 3. Vodní a mokřadní vegetace. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 828 s. ISBN 978-80-200-1918-9. CHYTRÝ, Milan (ed.). Vegetace České republiky: 4. Lesní a křovinná vegetace. 1. vyd. Praha: Academia, 2013. 552 s. ISBN 978-80-200-2299-8. CHYTRÝ, Milan, KUČERA, Tomáš, KOČÍ, Martin, et al. (eds.). Katalog biotopů České republiky. 2. vyd. Praha: AOPK ČR, 2010. 445 s. ISBN 978-80-87457-02-3. Krajský úřad Jihomoravského kraje. Náklady prací v ochraně přírody pro Krajský úřad Jihomoravského kraje platný od 1. 1. 2009. Brno: KÚ JmK, 2008. Materiál krajského úřadu Jihomoravského kraje. KUBÁT, Karel. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. 927 s. ISBN 80-200-0836-5. MACKOVČIN, Peter, et al. Brněnsko: Chráněná území ČR, svazek IX. Praha: AOPK ČR, 2007. 932 s. ISBN 978-80-86064-66-6. MATUŠKA, Petr. Plán péče o přírodní památku Junácká louka na období 2006–2015. 2005. 7 s. + 6 s. příloh. (uloženo: KÚ JmK, odbor životního prostředí). MALENOVSKÝ, Igor. Zpráva o výsledcích entomologického inventarizačního průzkumu Přírodní památky Junácká louka (k.ú. Kníničky, Brno-město). Brno: 2013. 48 s. (uloženo: KÚ JmK, odbor životního prostředí). Österreichisches Staatsarchiv. Historical Maps of the Habsburg Empire. [online]. ©2014, [cit. 2015-10-21]. Dostupné z WWW: . PLESNÍK, Jan, HANZAL, Vladimír, BREJŠKOVÁ, Lucie. Červený seznam ohrožených druhů České republiky: Obratlovci. 1. vyd. Praha: AOPK ČR, 2003. 183 s. ISBN 80-86064-33-6. Pokyn náměstka ministra a ředitele sekce 600 Ministerstva životního prostředí k používání osnovy „Plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma“ při zpracování plánů péče o tato zvláště chráněná území. Věstník Ministerstva životního prostředí, březen 2009, roč. XIX, č. 3, s. 29‒50. Dostupný také z WWW: . ISSN 08629013. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem. Katalog mapových informací [online]. ©2015, aktualizováno 15. 6. 2015 13:28 [cit. 2015-10-21]. Dostupné z WWW: . Úplné znění: Životní prostředí. Číslo 1102. Ostrava: Sagit, 2015. 688 s. ISBN 978-807488-133-6. VESELÝ, Pavel, et al. Závěrečná zpráva k provedenému botanickému průzkumu PP Junácká louka. 2014. 34 s. (uloženo: KÚ JmK, odbor životního prostředí). ZICHA, Ondřej. (ed.) BioLib: Biological Library [online]. ©1999–2015, [cit. 2015-09-2]. Dostupné z WWW: .

4.2.2 Mapové podklady a WMS Mapové přílohy plánu péče byly vytvořeny v GIS, jako podklad byly použity zdroje uvedené níže. Mapy jsou v souřadnicovém systému S-JTSK a výškovém systému Bpv. • Katastrální mapy, poskytovatel ČÚZK; Layer Name: WMS Katastralni mapy, Data Type: WMS Service, WMS Server: http://services.cuzk.cz/wms/wms.asp?, Service Name: WMS Katastralni mapy.

19

• •

Ortofoto, poskytovatel ČÚZK; Layer Name: Prohlížecí služba WMS - Ortofoto, Data Type: WMS Service, WMS Server: http://geoportal.cuzk.cz/WMS_ORTOFOTO_PUB/ WMService.aspx?, Service Name: Prohlížecí služba WMS - Ortofoto. Základní mapa 1 : 50 000, poskytovatel ČÚZK; Layer Name: Prohlížecí služba WMS ZM 50, Data Type: WMS Service, WMS Server: http://geoportal.cuzk.cz/ WMS_ZM50_PUB/ WMService.aspx?, Service Name: Prohlížecí služba WMS - ZM 50.

4.3 Seznam zkratek používaných v plánech péče agg. – agregát, skupina podobných druhů AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky as. – asociace cf. – confer, srovnej, přibližné určení č. j. – číslo jednací det. – determinaci provedl DP – dobývací prostor EVL – evropsky významná lokalita GIS – geografický informační systém HS – honební společenstvo JMM – Jihomoravské muzeum ve Znojmě juv. – juvenil KN – katastr nemovitostí k. ú. – katastrální území KÚ JmK – Krajský úřad Jihomoravského kraje LČR – Lesy České republiky, s. p. leg. – nalezl LHC – lesní hospodářský celek LHO – lesní hospodářské osnovy LHP – lesní hospodářský plán LV – list vlastnictví MS – myslivecké sdružení MZ – herbář JMM n. l. – našeho letopočtu NDOP – nálezová databáze ochrany přírody AOPK ČR not. – zapsal OP – ochranné pásmo OPRL – Oblastní plán rozvoje lesa p. č. – parcelní číslo PK – pozemkový katastr PO – ptačí oblast PP – přírodní památka PR – přírodní rezervace př. n. l. – před naším letopočtem rev. – revizi provedl sect. – sekce s. l. – sensu lato, v širším smyslu SLT – soubor lesních typů sp. – species, druh určený pouze do rodu spp. – různé druhy jednoho rodu SPR – státní přírodní rezervace 20

ssp. – subspecie, poddruh s. str. – sensu stricto, v užším smyslu subsp. – poddruh Ú. l. – úřední listina var. – varieta WMS – webová mapová služba ZCHÚ – zvláště chráněné území ZO ČSOP – základní organizace Českého svazu ochránců přírody S, J, V, Z – orientace ke světovým stranám a jejich kombinace

4.4 Zpracovatelé plánu péče Mgr. Zuzana Němcová – zpracování textu a mapové výstupy. Ing. Radomír Němec – terénní a odborná část plánu péče a zpracování textu. [email protected] Zpracováno v roce 2015. Autoři plánu péče děkují za konzultace a písemná a ústní sdělení Mgr. Janu Černému a JUDr. Mgr. Jaroslavu Knotkovi, Ph.D. Na titulní straně: Pohled z přírodní památky na hrad Veveří. Autorem fotografií v plánu péče je Radomír Němec, pokud není uvedeno jinak.

4.5 Seznam obrázků Obrázek 1: Provazovka na trnce ............................................................................................ 5 Obrázek 2: Obec Veverská Bítýška, hrad Veveří a holý kopec na protější straně řeky Svratky – dnešní Junácká louka (1. vojenské mapování na Moravě 1764–1768) ..................... 6 Obrázek 3: Výřez mapy stabilního katastru z první poloviny 19. století .............................. 7 Obrázek 4: Letecký snímek z roku 1953 ............................................................................... 8 Obrázek 5: Chatková osada v bezprostřední blízkosti lokality ........................................... 10 Obrázek 6: Mez se solitérními dřevinami............................................................................ 11 Obrázek 7: Dřín jarní na mezi ............................................................................................. 15 Obrázek 8: Nepokosené pásy louky ponechané pro hmyz .................................................. 16

21

5 Obsah 1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉM ÚZEMÍ ........................................................................ 3 1.1 ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ................................................................................................................... 3 1.2 ÚDAJE O LOKALIZACI ÚZEMÍ .......................................................................................................................... 3 1.3 VYMEZENÍ ÚZEMÍ PODLE SOUČASNÉHO STAVU KATASTRU NEMOVITOSTÍ ...................................................... 3 1.4 VÝMĚRA ÚZEMÍ A JEHO OCHRANNÉHO PÁSMA ............................................................................................... 4 1.5 PŘEKRYV ÚZEMÍ S JINÝMI CHRÁNĚNÝMI ÚZEMÍMI ......................................................................................... 4 1.6 KATEGORIE IUCN ......................................................................................................................................... 4 1.7 PŘEDMĚT OCHRANY ZCHÚ ........................................................................................................................... 4 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu ............................................................................ 4 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav ................................................................................... 4 1.8 PŘEDMĚT OCHRANY EVL NEBO PO, SE KTERÝMI JE ZCHÚ V PŘEKRYVU...................................................... 5 1.9 CÍL OCHRANY................................................................................................................................................. 5 2 ROZBOR STAVU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY .... 6 2.1 STRUČNÝ POPIS ÚZEMÍ A CHARAKTERISTIKA JEHO PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ ....................................................... 6 2.2 HISTORIE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ A ZÁSADNÍ POZITIVNÍ I NEGATIVNÍ VLIVY LIDSKÉ ČINNOSTI V MINULOSTI, SOUČASNOSTI A BLÍZKÉ BUDOUCNOSTI ................................................................................................................ 9 2.3 SOUVISEJÍCÍ PLÁNOVACÍ DOKUMENTY, SPRÁVNÍ ROZHODNUTÍ A PRÁVNÍ PŘEDPISY .................................... 10 2.4 SOUČASNÝ STAV ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ A PŘEHLED DÍLČÍCH PLOCH............................................... 10 2.4.1 Základní údaje o lesích ........................................................................................................................ 10 2.4.2 Základní údaje o útvarech neživé přírody ............................................................................................ 10 2.4.3 Základní údaje o nelesních pozemcích ................................................................................................. 11 2.5 ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PŘEDCHOZÍ PÉČE A DOSAVADNÍCH OCHRANÁŘSKÝCH ZÁSAHŮ DO ÚZEMÍ A ZÁVĚRY PRO DALŠÍ POSTUP ............................................................................................................................................. 11 2.6 STANOVENÍ PRIORITNÍCH ZÁJMŮ OCHRANY ÚZEMÍ V PŘÍPADĚ JEJICH MOŽNÉ KOLIZE .................................. 13 3 PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ ..................................................................................................................... 14 3.1 VÝČET, POPIS A LOKALIZACE NAVRHOVANÝCH ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ V ZCHÚ ........................................... 14 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání ...................................................... 14 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území .................................................................... 17 3.2 ZÁSADY HOSPODÁŘSKÉHO NEBO JINÉHO VYUŽÍVÁNÍ OCHRANNÉHO PÁSMA VČETNĚ NÁVRHU ZÁSAHŮ A PŘEHLEDU ČINNOSTÍ .......................................................................................................................................... 17 3.3 ZAMĚŘENÍ A VYZNAČENÍ ÚZEMÍ V TERÉNU .................................................................................................. 17 3.4 NÁVRHY POTŘEBNÝCH ADMINISTRATIVNĚ-SPRÁVNÍCH OPATŘENÍ V ÚZEMÍ A OKOLÍ................................... 17 3.5 NÁVRHY NA REGULACI REKREAČNÍHO A SPORTOVNÍHO VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ VEŘEJNOSTÍ ............................. 17 3.6 NÁVRHY NA VZDĚLÁVACÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ ................................................................................................... 17 3.7 NÁVRHY NA PRŮZKUM ČI VÝZKUM A MONITORING PŘEDMĚTU OCHRANY ÚZEMÍ......................................... 17 4 ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE .................................................................................................................................... 18 4.1 PŘEDPOKLÁDANÉ ORIENTAČNÍ NÁKLADY HRAZENÉ ORGÁNEM OCHRANY PŘÍRODY PODLE JEDNOTLIVÝCH ZÁSAHŮ (DRUHŮ PRACÍ) ..................................................................................................................................... 18 4.2 POUŽITÉ PODKLADY A ZDROJE INFORMACÍ .................................................................................................. 18 4.2.1 Literatura a internetové zdroje ............................................................................................................ 18 4.2.2 Mapové podklady a WMS ..................................................................................................................... 19 4.3 SEZNAM ZKRATEK POUŽÍVANÝCH V PLÁNECH PÉČE..................................................................................... 20 4.4 ZPRACOVATELÉ PLÁNU PÉČE ....................................................................................................................... 21 4.5 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................................................... 21 5 OBSAH.............................................................................................................................................................. 22 6 SEZNAM PŘÍLOH .......................................................................................................................................... 23

22

6 Seznam příloh Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky:

Tabulka T1 – Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich

Mapy:

Příloha M1 – Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 – Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 – Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4 – Mapa zhodnocení současného stavu a plánovaných zásahů

Textové přílohy:

Příloha I – Připomínky dotčených subjektů k návrhu plánu péče Příloha II – Protokol o schválení plánu péče

Příloha T1 (Tabulka ke kapitolám 2.4 a 3.1.2) Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy 1

název

výměra stručný popis charakteru plochy (ha) a dlouhodobý cíl péče 4,4789 Stručný popis charakteru plochy nebo objektu: Travino-bylinná společenstva s hořcem křížatým (49° 15' 34" N, 16° 27' 33" E) místy silně zarůstající ovsíkem a třtinou. (viz kapitola 2.4).

Dlouhodobý cíl péče: Zajištění existence podmínek pro obnovu a existenci travino-bylinných společenstev. Podpora hořce křížatého, který zde aktuálně přežívá zřejmě v posledním trsu.

doporučený zásah pastva (ovcí a koz) – zátěž 5–10 ovcí a koz na 1 ha (údaje pouze orientační), délku pastvy regulovat podle stavu porostu a průběhu počasí; v první polovině platnosti plánu péče je možné pastvinu zatížit více zvířaty; pastvinu je vhodné rozdělit a nepást celou plochu naráz; pastva by se měla v lokalitě posouvat a měla by se doplňovat se sečí; v okolí výskytu hořce křížatého (49° 15' 34" N, 16° 27' 33" E) by byla žádoucí častější seč (zapotřebí ochrana při sečení a pastvě) a mechanické narušení drnu; to by zajistilo vhodné podmínky pro jeho přežití a šíření vypalování travino-bylinných společenstev – plochy s vrstvou stařiny je vhodné po částech vypálit; vypalování je vhodné provádět na stejné ploše maximálně jedenkrát za tři až čtyři roky a v jednom roce by celkově nemělo přesáhnout 20 % rozlohy celého území, přičemž velikost vypalovaných ploch by neměla být větší jak 0,25–1 ha kosení travino-bylinných společenstev (příprava pastviny, kosení nedopasků) – jako doplňkový management k pastvě (příprava lokality před pastvou, sekání nedopasků) v kombinaci s vypalováním kosení travino-bylinných společenstev – v případě nezajištění pastvy je možné volit kosení v kombinaci s vypalováním a případným strháváním drnu např. bránami kosení ruderalizovaných porostů – k potlačení třtiny na hlubších půdách (tam se po stržení drnu rychle vrací) v místech šíření případných dalších nežádoucích druhů do hodnotných společenstev je možné aplikovat kosení dle potřeby vícekrát za sezónu

naléhavost 1

termín provedení IV–X

interval provádění 1× za 1–3 roky

1

X–II

dle potřeby (viz text)

1

VII–IX

dle potřeby

2

VII–IX

dle potřeby

2

V–VIII

dle potřeby

označení plochy 2

název

výměra stručný popis charakteru plochy (ha) a dlouhodobý cíl péče 0,5652 Stručný popis charakteru plochy nebo objektu: Dvě meze v pruzích členících lokalitu. Na narušovaných místech rostou efeméry jako pochybek prodloužený. Bizarní keře starých trnek ovlivněné okusem na svých větvích hostí pestré společenstvo lišejníků včetně provazovek. Meze nežádoucím způsobem zarůstají dřevinami. (viz kapitola 2.4) Dlouhodobý cíl péče: Výrazná redukce dřevin. Podpora narušovaných míst s efeméry jako pochybek prodloužený. Zachování bizarních keřů starých trnek s pestrým společenstvem lišejníků včetně provazovek.

doporučený zásah redukce dřevin a prosvětlování porostů – postupně by se porosty měly prosvětlovat; výsledný porost by měl mít podobu velmi rozvolněného pásu solitérních stromů s dříny, hlohy a trnkami; pásy by se udržovaly pastvou (jen by nemělo dojít ke kompletnímu zničení porostů trnek s hodnotnými lišejníky)

pastva (ovcí a koz) – zátěž 5–10 ovcí a koz na 1 ha (údaje pouze orientační), délku pastvy regulovat podle stavu porostu a průběhu počasí; přepásat zmlazení, aby vznikl rozvolněný porost dřevin s kvalitním podrostem kosení ruderalizovaných porostů – v případě potřeby a rizika šíření nežádoucích druhů do hodnotných společenstev

naléhavost 1

termín provedení IX–XI

interval provádění jednorázově

1

IV–X

1× za 1–3 roky

3

dle potřeby

Pozn.: Naléhavost – stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1 – zásah naléhavý (nutný pro zachování předmětu ochrany), 2 – zásah vhodný, 3 – zásah odložitelný.

Příloha M1 – Orientační mapa s vyznačením území

Příloha M2 – Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma

Příloha M3 – Mapa dílčích ploch a objektů

Příloha M4 – Mapa zhodnocení současného stavu a plánovaných zásahů