Plán opatření nutných ke zlepšení životního prostředí v obci Chřibská

Plán opatření nutných ke zlepšení životního prostředí v obci Chřibská

Březen 2006

Plán opatření nutných ke zlepšení životního prostředí obce Chřibská

ÚDAJE O PROJEKTU

Zpracovatel Obecně prospěšná společnost České Švýcarsko Masarykova 1094/4 407 46 Krásná Lípa Tel.: +420 412 383 000 Fax: +420 412 383 230 E-mail: [email protected]

Řešitelský tým RNDr. Lubomír Paroha, vedoucí projektu Mgr. Petra Borůvková, konzultant RNDr. Jarmila Parohová, konzultant Olga Vonková, konzultant

Zpracováno pro Obec Chřibská

Finanční podpora Zpracování plánu bylo finančně podpořeno Státním fondem životního prostředí České Republiky.

Administrativní podpora Administrativní podpora zpracování plánu byla poskytnuta v rámci pomoci Evropské Unie.

2/38


OBSAH 0. Manažerské shrnutí........................................................................................................................4 1. Úvod...................................................................................................................................................5 1.1. Cíl práce v kontextu Českého Švýcarska.....................................................................................5 1.2. Metodologické předpoklady.........................................................................................................5 2. Základní údaje o obci..........................................................................................................................6 2.1. Geografická charakteristika..........................................................................................................6 2.2. Demografické a sociální údaje.....................................................................................................7 2.3.Ekonomické aktivity v obci............................................................................................................9 2.4. Význam obce Chřibská ve vztahu k národnímu parku České Švýcarsko ....................................9 3. Analýza stávajícího stavu .................................................................................................................11 3.1. Čistota vod.................................................................................................................................11 3.1.1. Fakta ...................................................................................................................................11 3.1.2. DPSIR analýza ...................................................................................................................16 3.1.3. Shrnutí hlavních problémů...................................................................................................16 3.1.4. Vztahový diagram................................................................................................................16 3.2. Ochrana ovzduší a energetika...................................................................................................16 3.1.1. Fakta ...................................................................................................................................16 3.2.2. DPSIR analýza ...................................................................................................................19 3.2.4. Vztahový diagram................................................................................................................20 3.3. Krajinný pokryv, retenční schopnost krajiny a zemědělství........................................................20 3.3.1. Fakta...................................................................................................................................20 3.3.2. DPSIR analýza ...................................................................................................................21 3.3.3. Shrnutí hlavních problémů...................................................................................................22 3.3.4. Vztahový diagram................................................................................................................22 3.4. Ochrana biodiversity a ekosystémů...........................................................................................22 3.4.1. Fakta...................................................................................................................................22 3.4.2. DPSIR analýza ...................................................................................................................26 3.4.3. Shrnutí hlavních problémů...................................................................................................26 3.4.4. Vztahový diagram příčin a následků....................................................................................26 3.5. Odpady......................................................................................................................................26 3.5.1. Fakta...................................................................................................................................26 3.5.2. DPSIR analýza ...................................................................................................................27 3.5.3. Shrnutí hlavních problémů...................................................................................................27 3.5.4. Vztahový diagram příčin a následků....................................................................................28 3.6. Shrnutí.......................................................................................................................................28 3.6.1. Shrnutí hlavních problémů...................................................................................................28 3.6.2. Souhrnný vztahový diagram příčin a následků ...................................................................28 4. Stanovení cílového stavu..................................................................................................................28 4.1. Formulace cílového stavu ve vztahu ke hlavním problémům.....................................................28 4.1.1. Legislativní požadavky.........................................................................................................28 4.1.2. Strom cílů............................................................................................................................29 5. Návrhy konkrétních opatření.............................................................................................................29 5.1. Voda - vypouštění komunálních odpadních vod .......................................................................29 5.2. Voda v krajině - zvýšení retenční schopnosti území .................................................................30 5.3. Ochrana ovzduší a energetika ..................................................................................................30 5.4. Odpady......................................................................................................................................30 6. Posouzení možnosti realizace..........................................................................................................31 6.1. Připravenost konkrétních projektů/námětů ................................................................................31 6.2. Finanční situace obce ...............................................................................................................31 6.3. Identifikace a analýza možných fin. zdrojů ................................................................................31 6.3.1. SFŽP ..................................................................................................................................31 6.3.2. Strukturální fondy................................................................................................................32 6.3.3. Ostatní.................................................................................................................................33 7.1. Návrh finanční strategie ............................................................................................................36 7.2. Návrh realistického harmonogramu...........................................................................................37 7.3. Návrh dalších kroků pro přípravu projektů k financování...........................................................38 8. Závěr ...............................................................................................................................................38

3/38


0.

Manažerské shrnutí

Obec Chřibská leží severovýchodně od Děčína, v nadmořských výškách 315,00 – 450,00 m.n.m. Obcí protéká Chřibská Kamenice, Zástavba je soustředěná podél místních komunikací a toků, bydlení v ro dinných a panelových domech, v obci je sklářský a textilní průmysl. Na katastru obce je přehrada Chřibská s vodárenským využitím včetně Úpravny vody Chřibská, která slouží pro zásobování města Varnsdorfu pitnou vodou. V obci v současné době trvale žije 1 465 obyvatel. Obec Chřibská je tedy, co do počtu obyvatel, druhá největší mezi všemi devíti obcemi zasahujícími do národního parku České Švýcarsko. Obec Chřibská je druhou obcí s nejvyšší nezaměstnaností z obcí kolem národního parku. V rámci ce lého okresu Děčín se řadí také mezi obce s nejvyšší nezaměstnaností Jako hlavní problémy životního prostředí obce byly identifikovány: •ohrožení kvality vody v Chřibské Kamenici (a následné ohrožení kvality ekosystémů) v důsledku

nedostatečného čištění komunálních odpadních vod zejména v letním období.

•v místní části Chřibská jsou v současné době problémy s kvalitou ovzduší, zvláště v zimním

období

•zatrubnění Červeného potoka •náklady na sběr a svoz komunálního odpadu jsou vyšší než výběr z poplatků v důsledku

vysokého počtu rekreantů a procházejících turistů

Ke zlepšení stavu životního prostředí v obci, byla identifikována následující opatření/projekty (spolu s možnými zdroji financování): Opatření Stav

Náklady Dotace tis. Kč tis. Kč

Možný zdroj financování GEF SFŽP MŽP MZE OPŽP

Projekt

Obec Chřibská vodní hospodářství 1.1. analýza proveditelnosti čištění kom. odpadních vod 1.2. čištění komunálních odpadních vod Chřibská střed 1.3. čištění kom. odpadních vod v dalších částech obce voda v krajině 2.1. revitalizace zatrubněného úseku Červeného potoka ochrana ovzduší a racionální využití energie 3.1. zjednodušený energetický audit budov v majetku obce 3.2. zateplení a plynofikace bytových domů v majetku obce 3.3. Zateplení budovy školy 3.4. Zateplení budovy obecního úřadu 3.5. Zateplení sokolovny odpady 4.1. kompenzace finanční újmy v poplatkovém systému Celkem

projekt záměr námět

60 16 000 20 000

60 12 800 16 000

záměr

3 000

3 000

námět námět záměr záměr záměr

100 5 000 1 000 200 400

0 4 500 900 180 360

námět

100 45 860

37 800

X X X

X X

X

X X X X

Legenda: GEF - projekt „Integrovaný management ekosystémů severních Čech“ SFŽP - národní programy státního fondu životního prostředí MŽP - Program revitalizace říčních systémů ministerstva životního prostředí MZE - Program výstavby infrastruktury vodovodů a kanalizací ministerstva zemědělství OPŽP - Operační program životní prostředí pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů a kohezního fondu EU pro období 2007 - 2013 Kompenzace finanční újmy v poplatkovém systému komunálního odpadu by mohla být provedena dotací ze státního rozpočtu (rozpočtu MŽP). 4/38


1.

Úvod

1.1. CÍL PRÁCE V KONTEXTU ČESKÉHO ŠVÝCARSKA Hlavním cílem níže uvedeného plánu je na základě identifikovaných problémů životního prostředí obce Chřibská navrhnout realistická opatření a projekty vhodné pro financování ze státního fondu životního prostředí, resp. dalších veřejných zdrojů.

1.2. METODOLOGICKÉ PŘEDPOKLADY Zpracování plánu je založeno na využití modelu indikátorů D-P-S-I-R používaného jak v rámci Evropské Unie tak i v rámci České republiky jako základní rámce pro popis problémů v oblasti životního prostředí: Co je DPSIR? V roce 1991 Rada OECD (OECD Council) schválila “Doporučení o indikátorech životního prostředí” (Recommendation on Environmental Indicators), které zavázalo Výbor pro politiku životního prostředí OECD (OECD Environment Policy Committee) "...dále vyvíjet základní skupiny porovnatelných a měřitelných environmentálních indikátorů použitelných v oblasti environmentální politiky". OECD v této souvislosti navrhlo hodnotit situaci v životním prostředí prostřednictvím environmentálních indikátorů agregovaných podle významu do struktury hnací síla (Driver) - tlak (“Pressure”) - stav (“State”) – dopad (Impact) - odezva (“Response”), ve zkratce D-P-S-I-R. Tato struktura je založena na principu kauzality, t.j. popisuje řetězec příčinně-následných vztahů, ve kterém lidské aktivity vytvářejí tlak na životní prostředí, což se odrazí na změně stavu životného prostředí, a co následně vyvolá reakci společnosti formou environmentální politiky, ekonomických a právních nástrojů péče o životní prostředí a opatřeními promítnutými do jednotlivých sektorů ekonomické činnosti státu (odezva). V systému struktury D-P-S-I-R rozlišujeme tedy následující indikátory: Indikátory hnací síly – které podávají informace o sociálním, demografickém a ekonomickém rozvoji společnosti a s ním souvisejících změnách v životním stylu a nárocích na životní prostředí. Primární hnací silou je populační růst a vývoj v potřebách a činnosti jednotlivce. Tato hnací síla podněcuje změny ve vztahu produkce – spotřeba, a prostřednictvím těchto změn vytváří tlak na životní prostředí. Indikátory environmentálních tlaků - které popisují tlaky na životné prostředí zapříčiněné lidskými aktivitami. Indikátory environmentálního stavu - které obsahuje údaje o environmentální kvalitě jednotlivých složek životního prostředí (ovzduší, voda, půda, lesy, rostlinstvo a živočišstvo) a jiných kvantitativněkvalitativních parametrech přírodních zdrojů. Indikátory dopadu – které jsou odrazem změn v ukazatelích stavu majících dopad na lidské zdraví, stav ekosystémů, biodiverzity, hospodářský vývoj a pod. Indikátory dopadu charakterizují tzv. environmentální ujmu, t.j. poškození životních podmínek a životního prostředí. Indikátory odezvy – které poukazují na rozsah, ve kterém společnost reflektuje na negativní změny v životním prostředí, odkazují na individuální anebo kolektivní akce, které: (a) minimalizují člověkem podmíněné negativní dopady lidských aktivit na životní prostředí, (b) zabraňují působení těchto negativních dopadů, (c) uchovávají a konzervují přírodu a přírodní zdroje. DPSIR Analýza V dalším textu budeme při popisu jednotlivých složek životního prostředí z výše uvedeného modelu vycházet.

5/38


2.

Základní údaje o obci

2.1. GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA Charakteristika Obec Chřibská se dělí na tyto části: Chřibská, Horní Chřibská, Dolní Chřibská a Krásné pole. Obec Chřibská leží severovýchodně od Děčína, v nadmořských výškách 345,00 – 405,00 m. n.m. Obcí protéká Chřibská Kamenice, dva místní potoky a nachází se zde koupaliště s předehřívací nádrží a několik nevýznamných rybníků. Zástavba je soustředěná podél místních komunikací a toků, bydlení v rodinných a panelových domech, v obci je sklářský a textilní průmysl. Území náleží do povodí řeky Labe, CHKO Lužické hory a CHOPAV Severočeská křída. Část obce Chřibská – Dolní Chřibská leží severovýchodně od Děčína, v nadmořských výškách 315,00 – 340,00 m n.m. Obcí protéká Chřibská Kamenice, Doubický potok, dva místní potoky a nacházejí se zde tři rybníky. Zástavba je soustředěná podél místních komunikací a toků, bydlení individuální. Území náleží do povodí řeky Labe, CHKO Lužické hory, CHKO Labské pískovce a CHOPAV Severočeská křída, nachází se zde ochranné pásmo vodního zdroje. Místní část obce Chřibská – Horní Chřibská leží severovýchodně od Děčína, v nadmořských výškách 375,00 – 415,00 m n.m. Obcí protéká Chřibská Kamenice a jeden místní potok. Nacházejí se zde tři rybníky a na katastru obce je přehrada Chřibská s vodárenským využitím včetně Úpravny vody Chřibská, která slouží pro zásobování města Varnsdorfu pitnou vodou. Zástavba je sou středěná podél místních komunikací a toků, bydlení individuální. Území náleží do povodí řeky Labe, CHKO Lužické hory a CHOPAV Severočeská křída, nachází se zde ochranné pásmo vodního zdroje. Část obce Chřibská – Krásné Pole leží severovýchodně od Děčína, v nadmořských výškách 375,00 – 450,00 m n.m. Obcí protékají dva místní potoky a nachází se zde Tomíškův rybník. Zástavba je rozptýlená podél místní komunikace a potoka, bydlení individuální. Území náleží do povo dí řeky Labe, CHKO Lužické hory a CHOPAV Severočeská křída. Obrázek č. 1: Mapa obce (červená čára vyznačuje hranici obce)

6/38


2.2. DEMOGRAFICKÉ A SOCIÁLNÍ ÚDAJE Tabulka č. 1: Počet obyvatel Počet obyvatel v obcích okolo národního parku České Švýcarsko ZÚJ obce 530417 562513 562530 544680 562556 562611 566900 546348 562823

Název obce Doubice Hřensko Chřibská Janov Jetřichovice Krásná Lípa Růžová Srbská Kamenice Staré Křečany

Počet obyvatel k 1.1.2005 celkem muži ženy 106 281 1 465 248 418 3 725 359 198 1 246

49 169 724 121 219 1 809 189 103 626

57 112 741 127 199 1 916 170 95 620

Průměrný věk k 1.1.2005 celkem muži ženy 41,2 34,8 36,2 46,7 40,9 38,7 39,9 45,0 38,6

40,3 35,4 35,5 45,0 40,4 37,1 39,0 43,0 37,3

41,9 33,8 36,9 48,4 41,4 40,3 41,0 47,3 39,9

zdroj dat: ČSÚ V obci v současné době trvale žije 1 465 obyvatel. Obec Chřibská je tedy, co do počtu obyvatel, druhá největší mezi všemi devíti obcemi zasahujícími do národního parku České Švýcarsko. Informace o stavu nezaměstnanosti 7/38


Tabulka č. 2: Nezaměstnanost - 9 obcí kolem NP Evidovaní uchazeči o zaměstnání v obcích kolem NP České Švýcarsko Základní územní jednotka číslo název města, obce, oblasti 530417 Doubice 562513 Hřensko 562230 Chřibská 544680 Janov 562556 Jetřichovice 562611 Krásná Lípa 566900 Růžová 546348 Srbská Kamenice 562823 Staré Křečany Vysvětlivky:

stav k 28.2.2006 Evidovaní uchazeči Míra celkem ženy muži 1 2 3 4 5 3 2 10,20% 60,00% 100,00% 49 14 9 5 9,21% 64,29% 87,50% 152 163 69 94 22,36% 42,33% 95,88% 729 16 7 9 16,84% 43,75% 100,00% 95 32 13 19 18,08% 40,63% 100,00% 177 380 154 226 22,07% 40,53% 97,19% 1722 35 19 16 20,23% 54,29% 100,00% 173 21 9 12 25,00% 42,86% 110,53% 84 127 59 68 23,35% 46,46% 92,70% 544 1 = celkem evidovaných/počet ekonomicky aktivních obyvatel 2 = celkem evidovaných žen/celkem evidovaných 3 = poměr mezi sledovaným a předchozím měsícem 4 = počet ekonomicky aktivních obyvatel

Informace o stavu nezaměstnanosti a trhu práce v okrese Děčín za měsíc leden 2006, zpracovaná Úřadem práce Děčín uvádí následující údaje: Z celkového počtu 40 obcí a 12 měst byla míra nezaměstnanosti k 31.12.2005 největší v následujících obcích a městech. Tabulka č. 3: Srovnání nezaměstnanosti se situací v rámci okresu Děčín Nejvyšší míra v obcích

Region

Oblast

Evidovaní uchazeči

Míra nezaměstnanosti

Merboltice Staré Křečany Kunratice Chřibská Dobrná Huntířov Arnoltice Srbská Kamenice Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Dolní Habartice Heřmanov Valkeřice

Benešovsko Rumbursko Českokamenicko Varnsdorfsko Děčínsko Děčínsko Děčínsko Českokamenicko Varnsdorfsko Varnsdorfsko Benešovsko Benešovsko Benešovsko

Děčínsko Rumbursko Děčínsko Varnsdorfsko Děčínsko Děčínsko Děčínsko Děčínsko Varnsdorfsko Varnsdorfsko Děčínsko Děčínsko Děčínsko

19 133 26 171 46 65 35 18 58 69 55 42 38

33,93% 24,45% 23,64% 23,46% 22,77% 21,96% 21,88% 21,43% 21,01% 19,83% 19,43% 19,27% 18,18%

Z měst Krásné Lípě Jiříkov Šluknov Mikulášovice Velký Šenov Varnsdorf

Rumbursko Rumbursko Šluknovsko Šluknovsko Šluknovsko Varnsdorfsko

Rumbursko Rumbursko Rumbursko Rumbursko Rumbursko Varnsdorfsko

371 391 543 240 178 1270

21,54% 21,11% 18,85% 18,58% 17,61% 14,94 %

Nejnižší míra z obcí

Region

Oblast

Starý Šachov Markvartice

Benešovsko Českokamenicko

Děčínsko Děčínsko

Evidovaní uchazeči 6 28

Míra nezaměstnanosti 5,31% 8,48% 8/38


Kámen Vilémov Veselé Hřensko Kytlice

Děčínsko Rumbursko Českokamenicko Děčínsko Českokamenicko

Děčínsko Rumbursko Děčínsko Varnsdorfsko Děčínsko

Z měst Dolní Poustevna Jílové Děčín Rumburk Česká Kamenice Benešov n.Pl.

Šluknovsko Děčínsko Děčínsko Rumbursko Českokamenicko Benešovsko

Rumbursko Děčínsko Děčínsko Rumbursko Děčínsko Děčínsko

8 55 14 16 9

9,41% 9,75% 9,93% 10,53% 10,96% 120 363 3791 831 403 317

12,12 % 12,98 % 13,76 % 14,13 % 14,29 % 14,33%

Za alarmující označuje zpráva situaci v Krásné Lípě, Jiříkově, Starých Křečanech, Šluknově a Chřibské kde jsou velmi početné komunity dlouhodobě nezaměstnaných. Závěr Obec Chřibská je druhou obcí s nejvyšší nezaměstnaností z obcí kolem národního parku. V rámci celého okresu Děčín se řadí také mezi obce s nejvyšší nezaměstnaností, jak udává i zpráva.

2.3.EKONOMICKÉ AKTIVITY V OBCI Významnějšími ekonomickými aktivitami jsou: • služby • drobná průmyslová výroba • cestovní ruch

2.4. VÝZNAM OBCE CHŘIBSKÁ VE VZTAHU K NÁRODNÍMU PARKU ČESKÉ ŠVÝCARSKO Graf č. 1: Srovnání s ostatními obcemi kolem národního parku České Švýcarsko

9/38


Z výše uvedeného grafu vyplývá, že obec Chřibská je ze všech devíti obcí (kolem národního parku) s národním parkem nejméně svázaná. V národním parku leží přibližně 4% plochy obce, což je asi 0,7 km2.

0/38

1


3.

Analýza stávajícího stavu

3.1. ČISTOTA VOD 3.1.1. Fakta Obec je členem a akcionářem SVS, a.s. Pitná voda V současnosti je obec zásobována veřejným vodovodem. Vodovod v obci Chřibská je provozován jako místní vodovod Chřibská (M-DC.035.2), který zásobuje část obce Chřibská, Horní Chřibská, Dolní Chřibská a přes redukční ventil je přiváděna voda i z části obce Krásné Pole. Vodovod má tři pra meniště svedená do vodojemů, jeden pramen s napojením přímo do sítě a pro malou část obce je po trubím DN 50 přiváděna voda i z ÚV Chřibská, která je součástí skupinového vodovodu VarnsdorfChřibská. Celá vodovodní síť je gravitační. Na vodovod je napojeno 100% obyvatel. Tabulka č. 5: Souhrnné hodnocení kvality pitné vody v 9 obcích kolem národního parku Části obcí Doubice vodovod, bez problému Hřensko vodovod, bez problému Mezná vodovod, bez problému Dolní Chřibská vodovod, problém s hliníkem a pH Horní Chřibská vodovod, problém s hliníkem a pH Chřibská vodovod, problém s hliníkem a pH Krásné Pole vodovod, problém s hliníkem a pH Janov vodovod, bez problému Jetřichovice vodovod, bez problému Rynartice vodovod, bez problému Všemily vodovod, bez problému Vysoká Lípa vodovod, bez problému Dlouhý Důl bez vodovodu Hely bez vodovodu Kamenná Horka bez vodovodu Krásná Lípa vodovod, problém s hliníkem Krásný Buk bez vodovodu Kyjov bez vodovodu Sněžná bez vodovodu Vlčí Hora bez vodovodu Zahrady bez vodovodu Kamenická Stráň bez vodovodu Růžová vodovod, bez problému Srbská Kamenice bez vodovodu Brtníky bez vodovodu Kopec bez vodovodu Staré Křečany bez vodovodu Valdek bez vodovodu Nové Křečany bez vodovodu Panský bez vodovodu Zdroj: Státní zdravotní ústav, pracoviště Děčín Pitná voda - shrnutí 11/38


Kapacita zdrojů je vyhovující, ale kvalita pitné vody u zdroje Kamenická neodpovídala v roce 2002 dle vyhlášky 376/2000Sb. v parametrech pH, Ca, Mg, u zdroje Syrovátkův pramen v pH, Ca, Mg, Rn, u zdroje Dolní Chřibská pH, Mn, Ca, Mg, alfa a u zdroje Krásné Pole v parametrech pH, Mn, Ca, Mg, alfa. Dle nové vyhlášky 252/2004 Sb. jsou hodnoty Ca a Mg pouze doporučené. Problémem je také hliník. Vodoteče Hlavní vodotečí je Chřibská Kamenice a Doubický potok, který se do Chřibské Kamenice vlévá v části obce Dolní Chřibská. Obrázek č. 4: Přehled vodotečí a jejich správců v obci Chřibská a okolí

Zdroj dat: MZe ČR Legenda:

Vodoteče v obci Chřibská jsou spravovány Povodím Ohře, s.p., Zemědělskou vodohospodářskou správou a státním podnikem Lesy České Republiky , s.p. Kvalita povrchových vod

12/38


Souhrnný přehled kvality vody dle ČSN 75 221 v roce 2004 v rámci povodí Ohře (kam je České Švýcarsko z hlediska správy vodních toků zařazeno) podává následující kartogram: Obrázek č. 5: Mapa klasifikace jakosti povrchových vod za období 2004

Zdroj: Povodí Ohře s.p. Obrázek č. 6: Výřez Českého Švýcarska

Zdroj: Povodí Ohře s.p. Tekoucí povrchové vody se podle jakosti vody zařazují do 5 tříd: Třída I - neznečištěná voda: stav povrchové vody, který nebyl významně ovlivněn lidskou činností, při kterém ukazatele jakosti vody nepřesahují hodnoty odpovídající běžnému přirozenému pozadí v tocích. Třída II – mírně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které umožňují existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému. Třída III – znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které nemusí vytvořit podmínky pro existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému. Třída IV – silně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky, umožňující existenci pouze nevyváženého ekosystému. Třída V – velmi silně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou 13/38


činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky, umožňující existenci pouze silně nevyváženého ekosystému.

Klasifikace jakosti vody vychází z hodnocení údajů o vybraných ukazatelích jakosti vody. Vybranými ukazateli jakosti vod jsou: saprobní index makrozoobentosu, biochemická spotřeba kyslíku, chemická spotřeba kyslíku dichromanem, dusičnanový dusík, amoniakální dusík a celkový fosfor. Výsledná třída se určí podle nejnepříznivějšího zatřídění zjištěného u jednotlivých vybraných ukazatelů. Mezní hodnoty tříd jakosti vody pro vybrané ukazatele uvádí následující tabulka: Tabulka č. 6: Mezní hodnoty tříd jakosti vody Ukazatel biochemická spotřeba kyslíku pětidenní chemická spotřeba kyslíku dichromanem Amoniakální dusík dusičnanový dusík celkový fosfor saprobní index makrozoobentosu

Jednotka mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l číslo

I. <2 <15 <0,3 <3 <0,05 <1,5

II. <4 <25 <0,7 <6 <0,15 <2,2

II. <8 <45 <2 <10 <0,4 <3,0

IV. <15 <60 <4 <13 <1 <3,5

V. >=15 >=60 >=4 >=13 >=1 >=3,5

V profilu Všemily (Chřibská Kamenice) byla kvalita vody souhrnně vyhodnocena jako mírně znečištěná. Vzhledem k absenci zemědělské činnosti lze předpokládat nízké znečištění sloučeninami dusíku, v letním období lze očekávat vyšší bakteriální znečištění. Čištění odpadních vod Část odpadních vod v Chřibské je odváděna jednotnou kanalizací (K-DC.061-J.N) s částečným před čištěním (septik). Kanalizace je v celé délce gravitační, jedná se o tři lokální větve zakončené samo statnými výustními objekty do recipientu Chřibská Kamenice. Kanalizace je stará a ve špatném technickém stavu. Na kanalizaci jsou napojeni obyvatelé obce (48%), škola, školní jídelna a drobné provozovny nevýrobního charakteru. 32% splaškových vod je od váděna do septiků s odtokem do povrchových vod, 20% obyvatel má domovní mikročistírny s odtokem do vodoteče. Dešťové vody jsou odváděny částečně jednotnou kanalizací ve správě Severočeských vodovodů a kanalizací, a.s., částečně dešťovou kanalizací ve správě i majetku obce Chřibská a ze zbývající části území pomocí příkopů, struh a propustků do místních vodotečí nebo jsou vsakovány do terénu. V Dolní Chřibské není vybudovaná soustavná kanalizační síť. 25% splaškových vod je odváděno do bezodtokových jímek s vyvážením na ČOV Česká Kamenice - 12 km, 65% do septiků s odtokem do vodoteče, 10% obyvatel má domovní mikročistírny s odtokem do vodoteče. Dešťové vody jsou odváděny převážně pomocí příkopů, struh a propustků do místních vodotečí nebo jsou vsakovány do terénu. Část dešťových vod odvádí dešťová kanalizace ve správě i majetku obce Chřibská. Kanalizace je stará ve špatném stavu a bez pasportizace. V Horní Chřibské není vybudovaná soustavná kanalizační síť. 10% splaškových vod je odváděno do bezodtokových jímek s vyvážením na ČOV Česká Kamenice - 13 km, 75% do septiků s odtokem do vodoteče a 15% obyvatel má domovní mikročistírny s odtokem do vodoteče. Dešťové vody jsou odváděny převážně pomocí příkopů, struh a propustků do místních vodotečí nebo jsou vsakovány do terénu. Část dešťových vod odvádí dešťová kanalizace ve správě i majetku obce Chřibská. V Krásném Poli není vybudovaná soustavná kanalizační síť. 25% splaškových vod je odváděno do bezodtokových jímek s vyvážením na ČOV Česká Kamenice - 13 km, 65% do septiků s odtokem do vodoteče a 10% obyvatel má domovní mikročistírny s odtokem do vodoteče. Dešťové vody jsou odváděny převážně pomocí příkopů, struh a propustků do místních vodotečí nebo jsou vsakovány do terénu. Část dešťových vod odvádí dešťová kanalizace ve správě i majetku obce Chřibská. Dešťová kanalizace je stará ve špatném technickém stavu, bez pasportizace. 14/38


Přehled čistíren komunálních odpadních vod v obci Chřibská poskytuje následující tabulka.

Chřibská

celkem ČOV

ČOV ostatní objekty

obec, část obce, základní sídelní jednotka

ČOV rodinné domy

Tabulka č. 7: Čistírny komunálních odpadních vod v obci Chřibská

4 10 14 Dolní Chřibská Horní Chřibská Chřibská Krásné pole

Seznam ostatní ČOV : Pionýrský tábor p. Bartoš Permo Rubín Glass rekreační středisko Vojenské stavby ČOV OÚ rekreační středisko ČD 1 rekreační středisko Výslunní rekreační středisko ČD 2 za výslunní AMANN SPONIT zdroj: evidence vodoprávního úřadu ve Vansdorfu Hlavními zdroji vypouštění komunálních odpadních vod v obci jsou: •domácnosti •služby •zařízení cestovního ruchu

Výhled čištění komunálních odpadních vod v obci Chřibská dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje Současný stav odkanalizování obce je nevyhovující a technický stav kanalizace špatný, proto se navr huje řešení, které zajistí odkanalizování pro velkou část trvale obydlených objektů (soustředěná zá stavba) a všechny nově navržené plochy pro obytnou zástavbu (85%obyvatel). Výstavba splaškové kanalizace DN 300 v délce 3,2 km s odvedením splašků na ČOV 900 EO s umístěním na katastrální hranici s Dolní Chřibskou a možností napojení i kanalizace z Horní Chřibské a Krásného Pole. Po vy budování této kanalizace budou zrušeny tři stávající výusti do recipientu. Pro okrajovou, rozptýlenou zástavbu budou i v budoucnu splaškové vody likvidovány individuelně (15% obyvatel). V části obce Dolní Chřibská je nutno řešit likvidaci odpadních vod na domovních ČOV. Na katastru obce je navrženo vybudování ČOV Chřibská (900 EO) a kanalizační sběrač DN 300 v délce 700 m pro čištění odpadních vod z obce Chřibská. V části obce Horní Chřibská se v současné době předpokládá likvidace odpadních vod na domovních mikročistírnách. Ve výhledu, po roce 2015, by bylo možné navrhovanou kanalizaci v Chřibské prodlou žit i do Horní Chřibské. Vybudování kanalizace DN 300 v délce cca 1,3 km pro připojení cca 75% obyvatel. U zbývajících cca 25% obyvatel zůstane i nadále individuelní likvidace splaškových vod. 15/38


V části obce Krásné Pole se i nadále uvažuje s individuálním likvidováním splaškových vod. Pomocí domovních čistíren odpadních vod, bezodtokových jímek s odvozem splašků na ČOV Varnsdorf, nebo septiků s doplněním o dočišťovací stupeň. Ve výhledu by bylo možné kanalizační síť Chřibské prodloužit i do části obce Krásné Pole, DN 300 v délce 0,7 km, s napojením cca 50 EO. Předpoklad výstavby je až po roce 2015.

3.1.2. DPSIR analýza Hnací síly (Drivers) jedinými sektory, které se podílejí na vypouštění komunálních odpadních vod jsou: •obyvatelstvo •zařízení cestovního ruchu •služby

Stav (State) •přestože se neměří, lze předpokládat, že kvalita vody v Chřibské Kamenici (přímo v obci) může

být (zejména v letních měsících při nízkých průtocích a vysoké koncentraci obyvatel) klasifikována 3. stupněm dle ČSN 75 7221. Dopady (Impacts) •obtěžující zápach •riziko ohrožení podmínek pro existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému podél

Chřibské Kamenice v národním parku České Švýcarsko Odezva (Responses)

•v současné době je před zadáním analýza proveditelnosti čištění komunálních odpadních vod v

obci

3.1.3. Shrnutí hlavních problémů •Hlavním problémem obce Chřibská ve vztahu k čistotě vod je ohrožení kvality vody v Chřibské

Kamenici (a následné ohrožení kvality ekosystémů) v důsledku nedostatečného čištění komunálních odpadních vod zejména v letním období.

3.1.4. Vztahový diagram Dopad ohrožení ekosystémů snížená pohoda

Stav znečištěné vodoteče (Chřibská Kamenice)

Tlak nedostatečně čištěné komunální vody

Příčina neplnění požadavků na provoz žump a septiků

3.2. OCHRANA OVZDUŠÍ A ENERGETIKA 3.1.1. Fakta Poloha Obec Chřibská leží v mírně zvlněné krajině s pouze lokálním výskytem situací se špatnými rozptylovými podmínkami a to zejména ve středu obce a v části obce Dolní Chřibská.

16/38


Emise Tabulka č. 10: Emise základních znečišťujících látek v roce 2003 TE

SO2

NOx

CO

VOC

NH3

Stacionární velké zdroje

0,338

0,089

6,532

0,404

0,123

0,000

Stacionární střední zdroje

1,375

1,226

0,358

0,190

0,132

0,000

Stacionární malé zdroje (rok 2004)

12,6

16,4

4,6

46,3

10,7

12,6

x

x

x

x

x

x

Doprava Zdroj: ČHMÚ

V obci se nacházejí tři velké zdroje znečišťování ovzduší. Co se týká středních zdrojů, nacházejí se na území obce tři zdroje. Malé zdroje zahrnují trvale obydlené domy, chalupy a zařízení cestovního ruchu. Výše uvedený odhad emisí z malých zdrojů je příliš nízký. ČHMÚ totiž při výpočtu emisí z malých zdrojů vychází z velmi hrubých odhadů, kdy do obcí rozpočítává okresní bilance emisí získané z odhadů spotřeb paliv po okresech. Skutečné emise jsou asi 2 násobně větší, zejména u tuhých emisí (odhad založen na spotřebě paliva a emisních faktorech). Imise V obci Chřibská ani bezprostředním okolí nejsou žádné měřící stanice. V širším okolí jsou dvě monitorovací stanice ČHMÚ: •Lipnice •Varnsdorf

Jejich umístění a rozsah měřených znečišťujících látek je uveden níže. Obrázek č. 7: Přehled měřících stanic v okolí Českého Švýcarska

Tabulka 11: Přehled měřících stanic a metod měření v okolí Českého Švýcarska

17/38


Zdroj: ČHMÚ Na žádné z těchto stanic nebyl v roce 2004 ani v předchozích letech překročen imisní limit pro žádnou z měřených znečišťujících látek. Obec Chřibská, ani celé České Švýcarsko, nepatří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, ve smyslu zákona o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. Není tedy prioritní oblastí ve smyslu dotační politiky v oblasti ochrany ovzduší. Na druhé straně patří obec Chřibská (a celé České Švýcarsko) do oblasti ve které je třeba kvalitu ovzduší pravidelně sledovat, protože namodelované koncentrace prachových částic frakce PM10 se imisnímu limitu blíží (v odborném slangu to znamená, že tyto koncentrace jsou nad tzv. horní mezí pro posuzování). Do těchto „rizikových“ území patří cca 68 % území České republiky a na následující mapce jsou znázorněna okrovou barvou. Obrázek č. 8: Vymezení rizikových oblastí ČR ve vztahu k prachovým částicím

Zdroj dat: ČHMÚ Paliva Převažujícími palivy (dle databáze REZZO 3, zdroj: ČHMÚ) v obci je hnědé uhlí, poté dřevo a zemní plyn (střed obce je plynofikován). Vzhledem k sociální struktuře obyvatel je riziko spalování pevného domovního odpadu velmi velké. Potenciál pro spalování biomasy Vzhledem k rozsahu zemědělské půdy je v obci potenciál pro pěstování energetických plodin. Vzhledem k charakteru zástavby není v obci významný potenciál pro výstavbu CZT na biomasu. 18/38


Potenciál pro využití větrné energie V obci Chřibská není dostatek energie větru, nemluvě o devastujícím dopadu na krajinný ráz obce a celého širšího okolí. Obrázek č. 9: Potenciál větrné energie (data rok 2004)

Úspory energie a využití tepelných čerpadel Pro jejich využití v obci Chřibská neexistuje žádná bariéra s výjimkou finančních nákladů. O zateplení má zájem budova obecního úřadu a bytové domy v majetku obce.

3.2.2. DPSIR analýza Hnací síly (Drivers) jedinými sektory, které se podílejí na zátěži ovzduší jsou: •obyvatelstvo •drobná průmyslová výroba

Tlak (Pressure) •z látek významnějších pro kvalitu ovzduší jde o cca 14 tun pevných látek ročně

Stav (State) •v obci jsou v zimním období jsou problémy s kvalitou ovzduší

Dopady (Impacts)

19/38


•na zdraví obyvatel nejsou •na pohodu ano v zimním období, ale jen krátkodobě •na zdraví ekosystémů a vegetace rovněž ne

Odezva (Responses) •obec byla plynofikována

3.2.3. Shrnutí hlavních problémů •v místní části Chřibská jsou v současné době problémy s kvalitou ovzduší, zvláště v zimním

období

3.2.4. Vztahový diagram Dopad snížená pohoda obyvatel zhoršený zdravotní stav v zimním období

Stav Zvýšené krátkodobé koncentrace prachu

Tlak emise z domácností

Příčina Spalování hnědého uhlí a dřeva v nekvalitních topeništích

3.3. KRAJINNÝ POKRYV, RETENČNÍ SCHOPNOST KRAJINY A ZEMĚDĚLSTVÍ 3.3.1. Fakta Struktura využití ploch Strukturu pozemků a využití ploch znázorňuje následující tabulka a grafy. Tabulka č. 12: Struktura využití ploch Druhy pozemků (údaje roku 2003) Celková výměra pozemků

Ha 1 595,96

% 100,00%

Lesní půda Zemědělská půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy

551,06 862,98 17,8092 35,45 128,6646

34,53% 54,07% 1,12% 2,22% 8,06%

Louky Orná půda Zahrady Zdroj: ČSÚ

624,9037 184,90 53,173

72,41% 21,43% 6,16%

Graf č. 3: Struktura využití ploch v obci

20/38


Struktura využití ploch v obci

Lesní půda Zemědělská půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy

Zdroj: ČSÚ Graf č. 4: Struktura využití zemědělských ploch v obci

Rozdělení zemědělských ploch v obci 6%

21% Louky Orná půda Zahrady

73%

Zdroj: ČSÚ Z výše uvedené tabulky a grafů lze říci, že převažující část ploch v katastru obce tvoří zemědělská a lesní půdy. Zemědělskou půdu pak tvoří většinu louky a pastviny. Orná půda tvoří 21 % katastru obce.

3.3.2. DPSIR analýza Hnací síly (Drivers) •ve vztahu k využití krajiny či retenční schopnosti nejsou v Chřibské žádné relevantní hnací síly

přítomny

Tlak (Pressure) •v současné době žádné zábory zemědělské půdy ani úpravy směřující ke změněnému využívání

či snížení retenční schopnosti neprobíhají Stav (State)

21/38


•s výjimkou některých napřímených a zatrubněných drobných vodních toků (Červený potok) není

problém

Dopady (Impacts) •nejsou

Odezva (Responses) •nejsou

3.3.3. Shrnutí hlavních problémů •zatrubnění Červeného potoka

3.3.4. Vztahový diagram •Protože v obci není ve vztahu k retenční schopnosti žádný významný problém, postrádá vztahový

diagram smysl

3.4. OCHRANA BIODIVERSITY A EKOSYSTÉMŮ 3.4.1. Fakta Základní informace Katastr obce Chřibská zasahuje do Chráněné oblasti Labské pískovce, Chráněné krajinné oblasti Lužické hory a do Národním parku České Švýcarsko. Unikátnost geomorfologického členění vytváří neopakovatelný ráz krajiny těchto velkoplošných chráněných území. Pestrá a zajímavá fauna a flora oblasti je odrazem právě s geomorfologií souvisejících klimatických a mikroklimatických poměrů. Floristická i faunistická jedinečnost Českého Švýcarska je dána zejména velkou lesnatostí (71%), relativním klidem a nabídkou celé škály biotopů od vlhkých nížinných přes suché a teplé náhorní plošiny až k vlhkým horským stanovištím na dně hlubokých roklí. Pro České Švýcarsko jsou typická pískovcová skalní města, kde teplotní inverse v soutěskách a skalních roklích způsobuje zvrat vegetačních stupňů a následný výskyt montánních a submontánních druhů v nadmořské výšce pod 150 m. Významným prvkem v území jsou také čedičové kupy s výskytem naopak druhů teplomilných. Území je rovněž charakteristické tím, že se v něm nápadně projevují doznívající vlivy oceánského klimatu v Čechách ovlivňující množství srážek a průběh teplot. Lužické hory mají charakteristický reliéf tvořený protáhlými zalesněnými hřbety a výraznými kuželovitými nebo kupovitými vrchy znělcových či čedičových hornin. Krajina je bohatá na vodu. Na sever území zasahuje Lužická porucha oddělující lužický žulový masív od pískovcové oblasti. Na katastru obce se nachází cenné oblasti I. - III. zóny ochrany. Mezi nejvýznamnější patří biokoridor Chřibské Kamenice a PP Marschnerova louka a PP Louka u Brodských, obě s výskytem vstavačovitých rostlin. Vzhledem k tomu, že významnou část katastru obce tvoří lesní pozemky, mezi priority ochrany přírody patří vhodné hospodaření v lesích, co nejvíce podporující přirozený vývoj ekosystémů a původní druhovou skladbu. V této souvislosti je zřejmá i nutnost posílení retenčních schopností krajiny minimálně obnovou původních vodních ploch. Významná i nutná jsou protierozní opatření (ta se provádí většinou již v rámci lesního hospodaření (viz. výše). Turistická návštěvnost a tedy i zátěž této oblasti je poměrně vysoká, s prognózou dalšího růstu. S tím souvisí nejen potřeba usměrňování turistů (vhodné turistické trasy) v místě i čase (rovnoměrnější návštěvnost v průběhu celého roku), ale také navazující otázka čištění odpadních vod, resp. čistoty toku Chřibské Kamenice. Za reálného požadavku udržitelnosti přírodního stavu krajiny je třeba nejen požadovat kvalitní čištění vod z restaurací a penzionů, ale postupně přivést k odpovídajícímu stupni čištění i objekty pro bydlení a individuální rekreaci. Vzhledem k charakteru území a rozptýlení zástavby je třeba vybrat a podpořit řešení specifická k místní podmínkám (např. podpora domovních čistíren apod.). Na katastru se nachází i část zemědělsky obhospodařovaných pozemků. Pro ty je prioritou obnova lučních 22/38


společenstev. Proto je pro udržení původního rázu krajiny neopominutelná podpora extensivních forem hospodaření a alternativních zemědělských výrob včetně agroturistiky a bioprodukce (s tím souvisí i ochrana původního genofondu odrůd ovocných stromů). Problematika odpadů (zde především TKO) je řešena v měřítku širší oblasti a vůči ochraně přírody není rizikem, stejně jako otázka znečištění ovzduší. S rozvojem turismu rovněž souvisí tlak na zábor ploch mimo zastavěná území obcí pro individuální rekreaci – tedy řešení pro ochranu přírody nepřijatelné a v dlouhodobém hledisku území škodícím i z pohledu jeho návštěvníků. Správy chráněných území se rovněž dostávají do potenciálních konfliktů při ochraně krajinného rázu, který je prostředkem k ochraně a zachování původní urbanistické skladby obcí včetně charakteristických prvků místní architektury. Proto je potřeba komunikovat nejen mezi Správami a turisty (ovlivňování turistiky a poskytování služeb prostřednictvím informačních center Správ), neméně důležité je propagovat zájmy ochrany přírody a rozvíjení komunikace a vhodné reflexe mezi Správami a dalšími subjekty významně ovlivňujícími rozvoj území – tedy zejména s jednotlivými obcemi. K tomu je třeba, mimo jiné, Správami stanovit tam kde je to možné, jasná pravidla pro konzistentní výkon státní správy. Zonace Intravilán obce patří do CHKO Lužické Hory. Zonace CHKO (CHKO Labské pískovce, CHKO Lužické hory) a Národního parku je obsažena v následujících mapkách. Obrázek č. 11: Zonace Národního parku České Švýcarsko

Zdroj: Správa NPČŠ

23/38


Obrázek č. 12: Zonace CHKO Labské Pískovce

Zdroj: Správa CHKO Labské Pískovce Obrázek č. 13: Zonace CHKO Lužické Hory

Zdroj: Správa CHKO Lužické Hory

24/38


Natura 2000 Natura 2000 je soustava lokalit chránících nejvíce ohrožené druhy rostlin, živočichů a přírodní stanoviště (např. rašeliniště, skalní stepi nebo horské smrčiny apod.) na území EU. V rámci této soustavy jsou vymezovány dva nové typy chráněných území: •ptačí oblasti k zajištění ochrany volně žijících ptáků •evropsky významné lokality k zajištění ochrany přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a

planě rostoucích rostlin

Celý katastr obce Chřibská patři do následujících chráněných území v rámci systému Natura 2000: • Ptačí oblast Labské pískovce •Kód lokality: •Kraj: •Rozloha: •Hlavní předmět ochrany:

CZ0421006 Ústecký kraj 35.516,06 ha Chřástal polní, Datel černý, Sokol stěhovavý, Výr velký

• Lokalita Chřibská – kostel •Kód lokality: •Kraj: •Status: •Rozloha: •Hlavní předmět ochrany:

CZ0423652 Ústecký kraj Navrženo 0,06 ha Kostel (půda věže) uprostřed obce Chřibská v Lužických horách

• Evropsky významná lokalita České Švýcarsko (zasahuje Dolní Chřibská) •Kód lokality: •Kraj: •Status: •Rozloha: •Hlavní předmět ochrany:

CZ0424031 Ústecký kraj Navrženo 10.626,90 ha

Stanoviště ✔Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion ✔Evropská suchá vřesoviště ✔Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion

nemoralis) ✔Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů ✔Jeskyně přístupné veřejnosti ✔Bučiny asociace Luzulo-Fagetum ✔Bučiny asociace Asperulo-Fagetum ✔Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích ✔Středoevropské lišejníkové bory ✔Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) Živočichové ✔losos atlantský ✔vydra říční

Rostliny (stanoviště a druhy) ✔Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a

alpínské oblasti a horských poloh jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea 25/38


✔Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition ✔Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia ✔Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v

kontinentální Evropě v podhorských oblastech) ✔Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) ✔Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně ✔Horské sečené louky ✔Přechodová rašeliniště a třasoviště ✔Vápnité sutě pahorkatin a horského stupně ✔Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum ✔Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních ✔Rašelinný les ✔Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion

incanae, Salicion albae)

3.4.2. DPSIR analýza Hnací síly (Drivers) •cestovní ruch

Tlak (Pressure) •pohyb návštěvníků po cenných územích CHKO a NP

Stav (State) •narušení přírodního prostředí pro výskyt ohrožených druhů

Dopady (Impacts) •možné mizení ohrožených druhů

Odezva (Responses) •návštěvní řád národního parku •vyhlášení evropsky významných lokalit a ptačích oblastí v rámci soustavy chráněných území

Natura 2000

3.4.3. Shrnutí hlavních problémů •hlavním problémem je regulace pohybu návštěvníků v souladu s požadavky Natura 2000

3.4.4. Vztahový diagram příčin a následků Dopad

Stav

možné mizení ohrožených narušení přírodního druhů prostředí

Tlak pohyb návštěvníků po území CHKO a NP

Příčina absence regulace návštěvnosti

3.5. ODPADY 3.5.1. Fakta

26/38


Základní informace Svoz komunálního odpadu zajišťuje pro obec Chřibská společnost Technické služby Rumburk (Marius Pedersen Group). Svoz tříděného odpadu zajišťuje společnost Pro Eko Vansdorf s.r.o. Tabulka č. 13: Přehled objemu komunálního odpadu v roce 2004 Komunální odpad 2004 Chřibská (tuny/rok) Nebezpečné odpady 2,812 Plastové obaly 4,186 Papírové obaly 0,169 Směsné obaly 0,000 Kovové obaly 0,125 Kovy 0,000 Plasty 0,000 Směsný komunální odpad 241,642 Objemný odpad 30,240 Ostatní 29,207 Celkem 308,381 Sběrný dvůr ANO Černé skládky •nepředstavují významný problém

3.5.2. DPSIR analýza Hnací síly (Drivers) •obyvatelstvo •cestovní ruch

Tlak (Pressure) •vyprodukovaný komunální odpad je nerovnoměrně rozložen v čase

Stav (State) •odpad jako takový nepředstavuje významnou zátěž pro životní prostředí

Dopady (Impacts) •nejsou

Odezva (Responses) •poplatkový systém nestačí pokrýt náklady sběru a svozu komunálního odpadu a obec jej musí

dotovat částkou cca 100 tis. Kč ročně.

3.5.3. Shrnutí hlavních problémů •Náklady na sběr a svoz komunálního odpadu jsou vyšší než výběr z poplatků v důsledku


27/38


3.5.4. Vztahový diagram příčin a následků Dopad Finanční deficit systému svozu komunálního odpadu

Stav

Tlak

žádná významná zátěž pro vysoká produkce životní prostředí komunálního odpadu

Příčina cestovní ruch v obci

3.6. SHRNUTÍ 3.6.1. Shrnutí hlavních problémů •ohrožení kvality vody v Chřibské Kamenici (a následné ohrožení kvality ekosystémů) v důsledku

nedostatečného čištění komunálních odpadních vod zejména v letním období.

•v místní části Chřibská jsou v současné době problémy s kvalitou ovzduší, zvláště v zimním

období

•zatrubnění Červeného potoka •regulace pohybu návštěvníků ve vztahu k omezením vyplývajícím z požadavků soustavy Natura

2000

•náklady na sběr a svoz komunálního odpadu jsou vyšší než výběr z poplatků v důsledku


3.6.2. Souhrnný vztahový diagram příčin a následků Dopad

Stav

Tlak

Příčina

ohrožení ekosystémů snížená pohoda

znečištěné vodoteče (Chřibská Kamenice)

nedostatečně čištěné komunální vody

neplnění požadavků na provoz žump a septiků

snížená pohoda obyvatel zhoršený zdravotní stav v zimním období

Zvýšené krátkodobé koncentrace prachu

emise z domácností

Spalování hnědého uhlí a dřeva v nekvalitních topeništích

pohyb návštěvníků po území CHKO a NP

absence regulace návštěvnosti

možné mizení ohrožených narušení přírodního druhů prostředí Finanční deficit systému svozu komunálního odpadu

4.

žádná významná zátěž pro vysoká produkce životní prostředí komunálního odpadu

cestovní ruch v obci

Stanovení cílového stavu

4.1. FORMULACE CÍLOVÉHO STAVU VE VZTAHU KE HLAVNÍM PROBLÉMŮM 4.1.1. Legislativní požadavky Čistota vod žádné legislativní požadavky na čištění odpadních vod pro obec velikosti Chřibské nejsou Snížená retenční schopnost krajiny žádné legislativní požadavky na zvýšení retenční schopnosti pro obec Chřibská nejsou. 28/38


Ochrana biodiversity V souvislosti se zaváděním systému Natura 2000 jsou již národním parkem vyhlašována omezení vstupu. Odpady Legislativně je stanovena maximální výše poplatku.

4.1.2. Strom cílů Níže uvedený strom cílů zahrnuje pouze cíle, které se týkají bezprostředně obce jako takové.

Širší cíl •zajistit zdravé životní prostředí a přispět k šetrnému využívání přírodních zdrojů v obci Chřibská

Specifické cíle •omezit vypouštění špatně čištěných komunálních vod •zvýšit retenční schopnost území obce •zajistit finanční udržitelnost systému sběru a svozu komunálního odpadu •snížit energetickou náročnost s případným využitím obnovitelných zdrojů na objektech v majetku

obce

5.

Návrhy konkrétních opatření

Návrhy konkrétních opatření jsou členěny podle výše uvedených specifických cílů

5.1. VODA - VYPOUŠTĚNÍ KOMUNÁLNÍCH ODPADNÍCH VOD Projekt 1.1.

analýza proveditelnosti čištění komunálních odpadních vod

stav

připravuje se zadání v rámci projektu Integrovaný management ekosystémů v severních Čechách

náklady

cca. 60 tis. Kč

financování

v rámci výše uvedeného projektu

Projekt 1.2.

Chřibská střed - čištění komunálních odpadních vod a kanalizace

stav

námět

náklady

cca. 16 mil. Kč

financování

dosud neřešeno

Projekt 1.3.

čištění komunálních odpadních vod v dalších částech obce v závislosti na výsledcích analýzy proveditelnosti

stav

námět

náklady

dosud neurčeny, lze odhadnout v rozmezí 15 - 20 mil. Kč

financování

dosud neřešeno

29/38


5.2. VODA V KRAJINĚ - ZVÝŠENÍ RETENČNÍ SCHOPNOSTI ÚZEMÍ Projekt 2.1.

Revitalizace zatrubněného úseku Červeného potoka

stav

záměr

náklady

3 mil. Kč

financování

(program revitalizace říčních systémů)

5.3. OCHRANA OVZDUŠÍ A ENERGETIKA Projekt 3.1.

zpracovat zjednodušený energetický audit budov v majetku obce

stav

námět

náklady

cca. 100 tis. Kč

financování

nezajištěno

Projekt 3.2.

zateplení a plynofikace bytových domů v majetku obce

stav

námět

náklady

5 mil. Kč. Kč

financování

dosud neřešeno

Projekt 3.3.

zateplení budovy školy

stav

námět

náklady

1 mil. Kč. Kč

financování

dosud neřešeno

Projekt 3.4.

zateplení budovy obecního úřadu

stav

námět

náklady

200 tis. Kč. Kč

financování

dosud neřešeno

Projekt 3.5.

zateplení budovy sokolovny

stav

námět

náklady

400 tis. Kč

financování

dosud neřešeno

5.4. ODPADY Projekt 4.1.

Spolu s ostatními obcemi požádat MŽP o zavedení pravidelné dotace přes správu národního parku

stav

námět

náklady

cca. 100 tis. Kč/rok

financování

ze státního rozpočtu prostřednictvím správy národního parku

30/38


6.

Posouzení možnosti realizace

6.1. PŘIPRAVENOST KONKRÉTNÍCH PROJEKTŮ/NÁMĚTŮ V současné době jsou ve stádiu příprav následující projekty •Projekt 2.1. revitalizace zatrubněného úseku Červeného potoka

6.2. FINANČNÍ SITUACE OBCE Obec má velmi omezené vlastní zdroje. Odhad finančních prostředků, použitelných ročně na přípravu projektů i na spolufinancování lze odhadnout na cca 1 mil. Kč.

6.3. IDENTIFIKACE A ANALÝZA MOŽNÝCH FIN. ZDROJŮ 6.3.1. SFŽP Ode dne 15. března 2006 obnovil ministr životního prostředí příjem žádostí do národních programů Státního fondu životního prostředí ČR, vybraných programů Příloh I a Příloh II.: Přílohy I: 1.2. Program - Ochrana zdrojů pitné vody, nebo přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, nebo opatření u zdrojů znečištění na území národních parků (NP) a chráněných krajinných oblastí (CHKO) a jejich ochranných pásem 2.1. Program snižování emisí látek znečišťujících ovzduší u zdrojů znečišťování ovzduší provozovaných za účelem veřejně prospěšných činností 2.7.1 Územní program snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší 2.7.2. Program realizace územních programů snižování emisí a imisí znečišťujících látek 2.8 Program posuzování ekologických opatření vedoucích k významnému snížení skleníkových plynů 3.1.2. Ošetřování stromů a regenerace alejí a parků 3.1.5. Realizace schválených plánů péče o zvláště chráněná území 3.1.6. Výkupy pozemků ve zvláště chráněných územích 3.2.2. Program na vytvoření plánů opatření nutných ke zlepšení životního prostředí v obcích na území národních parků a jejich ochranných pásem 8.2. Program podpory výstavby, rekonstrukce environmentálních center Přílohy II: 1.A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu vody pro byty a rodinné domy pro fyzické osoby 2.A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů zásobování energií v obcích a částech obcí 3.A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu vody nebo výroby elektřiny ve školství, zdravotnictví a objektech sociální péče 4.A. Investiční podpora vytápění bytů a rodinných domů tepelnými čerpadly pro fyzické osoby 8.A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu vody v účelových zařízeních Doba příjmu je limitována disponibilními prostředky Fondu. Fond přijme žádosti v celkové výši dvojnásobku alokovaných prostředků, aby tak byla zajištěna možnost výběru kvalitních projektů k podpoře. Po dosažení takto stanovené hranice bude příjem opět uzavřen. V žádném programu Příloh I a II nebude žadatelům poskytována podpora formou půjček. Pro budoucnost lze předpokládat, že SFŽP v současné podobě zanikne a bude se orientovat pouze na spolufinancování strukturálních fondů a kohezního fondu Evropské Unie. 31/38


6.3.2. Strukturální fondy V současnosti se připravují podkladové materiály pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů na období 2007 - 2013. Z připravovaného operačního programu životní prostředí jsme vybrali (v návrhové verzi) ta opatření, která jsou pro podmínky obce relevantní. VODA Opatření 1.1 Výstavba a rekonstrukce kanalizací a čistíren odpadních vod, snížení difúzního znečištění a monitorování stavu vod •Výstavba

a rekonstrukce ČOV nebo ekvivalentního přiměřeného čištění v aglomeracích pod 2000 EO s funkčním stokovým systémem na úroveň ukazatelů ve vypouštěných odpadních vodách požadovanou vodoprávním orgánem, prioritně v chráněných územích. •Dostavba a rekonstrukce stokových systémů v aglomeracích pod 2000 EO tam, kde je stokový

systém již částečně vybudován a dostavba je nutná pro přivedení odpadních vod na ČOV, výstavba nové kanalizace prioritně v chráněných územích. VZDUCH Opatření 2.1. Zlepšení kvality ovzduší •Operace

2.1.1. - snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí z dopravy

•Systémy ke zlepšení průjezdnosti (řízení, kruhové objezdy)

•Budování infrastruktury pro systémy "park and ride", "bike and ride" •Operace 2.1.2. - snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí ze spalovacích procesů

v bytových a rodinných domech nenapojených na CZT

•Operace 2.1.3. - snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí z energetických

systémů, včetně CZT

✔Operace 2.1.4. - snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením primární a sekundární

prašnosti z povrchů ✔Výsadba a rekonstrukce zeleně jak v intravilánech tak extravilánech (liniové i plošné, i v

areálech) •Generální opravy vozovek nižších tříd (místních komunikací) ODPADY Opatření 2. Rekultivace starých skládek

•Rekultivace starých skládek převážně komunálního a ostatního odpadu •Odstranění nepovolených (černých) skládek ve zvláště chráněných územích ZLEPŠOVÁNÍ STAVU PŘÍRODY A KRAJINY Opatření 5.1. Implementace a ochrana území soustavy Natura 2000 •neinvestiční opatření spojená se zaváděním soustavy Natura 2000 •investiční opatření spojená se zaváděním soustavy Natura 2000

Opatření 5.2. Podpora biodiverzity •investiční opatření ke snižování vlivu fragmentace krajiny a dalších antropogenních vlivů (odstraňování migračních bariér, např. rybí přechody, zprůchodňování jezů, zprůchodnění liniových staveb...)

32/38


•realizace schválených plánů péče ve zvláště chráněných územích a územích a objektech začleněných do soustavy Natura 2000, •investiční opatření pro obnovu a výstavbu návštěvnické infrastruktury ve zvláště chráněných a dalších přírodně cenných územích (včetně návštěvnických středisek). Opatření 5.3. Obnova krajinných struktur •Realizace opatření navržených v rámci schválených komplexních pozemkových úprav zaměřených

na výsadby zeleně v krajině a ochranu půdy, realizace prvků ÚSES •zakládání a obnova krajinných prvků (výsadba a obnova remízů, alejí, soliterních stromů, větrolamů atd.) a historických krajinných struktur (vč. ošetření stromů ve významných alejích) Opatření 5.4. Optimalizace vodního režimu krajiny •Realizace opatření příznivých z hlediska krajinné a ekosystémové diverzity vedoucí ke zvyšování retenční schopnosti krajiny, ochraně a obnově přirozených odtokových poměrů a k omezování vzniku rizikových situací, zejména povodní (budování a obnova retenčních prostor, podpora přirozených rozlivů v nivních plochách,...) •opatření k ochraně proti vodní erozi (založení nebo obnova mezí, zasakovacích pásů a průlehů). Opatření 5.5. Podpora regenerace urbanizované krajiny •odstranění nebo zajištění nevyužívaných staveb a dalších zátěží ze zvláště chráněných území a

územích zařazených do soustavy Natura 2000.

UDRŽITELNÉ VYUŽÍVÁNÍ PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ Opatření 1. Podpora výstavby nových zařízení a rekonstrukce stávajících s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla (výtopny) • •zahrnuje investiční podporu zdrojů tepla tj. fototermických systémů, tepelných čerpadel, systémů na

biomasu a geotermálních systémů

Opatření 3. Podpora výstavby nových zařízení a rekonstrukce stávajících s cílem zvýšení využívání OZE pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (teplárny) •zahrnuje investiční podporu kombinovaných zdrojů tepla a elektřiny tj. bioplynových stanic

využívajících biomasu, kogenerace ze skládkového plynu, geotermálních tepláren, parní kogenerace z biomasy Opatření 4. Podpora do realizací úspor energie

•zahrnuje investiční podporu do snížení spotřeby energie obytných budov zejména pomocí

zateplovacích systémů, výměn oken

6.3.3. Ostatní Ministerstvo životního prostředí - Program revitalizace říčních systémů •revitalizace přirozené funkce vodních toků (podprogram 215 112): ✔revitalizace vodních toků a jejich přírodního charakteru, včetně jejich niv, popř. včetně

prokazatelně nezbytných výkupů pozemků k zajištění trvalé existence a ekologických funkcí revitalizovaných úseků toků a jejich niv (vodní tok ve smyslu § 43 zákona č. 254/2001 Sb.); ✔revitalizace odstavených ramen vodních toků; ✔revitalizace pramenných oblastí;

33/38


✔zakládání a revitalizace břehových nebo doprovodných porostů podél vodních toků a

melioračních kanálů jako nedílná součást většího investičního celku realizovaného v rámci Programu revitalizace; ✔revitalizační opatření k zajištění trvalé existence a ekologických funkcí přirozeně revitalizovaných

úseků toků a jejich niv, včetně výkupů pozemků nezbytných k zajištění trvalé existence a ekologických funkcí přirozeně revitalizovaných úseků toků a jejich niv. •zakládání a revitalizace prvků systému ekologické stability vázaných na vodní režim (podprogram

215 113):

✔revitalizace nevhodně odvodněných pozemků a odvodňovacích soustav; ✔revitalizace a zakládání mokřadních ekosystémů; ✔opatření pro obnovu zásob podzemních vod; ✔opatření pro obnovu a stabilizaci vsakovacích ploch; ✔protierozní opatření vázaná na zlepšování stability vodního režimu. •odstraňování příčných překážek na vodních tocích a podpora takových technických řešení, která je

neobsahují (doplňování a stavba rybích přechodů) – (podprogram 215 114): ✔doplňování a stavba rybích přechodů;

✔další opatření na tocích zajištující jejich zprůchodnění pro přirozenou migraci bioty. •revitalizace retenční schopnosti krajiny (podprogram 215 115): ✔revitalizace v minulosti zaniklých a poškozených retenčních prostorů (nevztahuje se na následky

zanedbání povinné údržby objektu); ✔zakládání nových retenčních prostorů, zejména jako součásti systémů ekologické stability

krajiny; ✔zvyšování retenční schopnosti území (např. poldry, systémy hrází, občasné rozlitiny apod.); ✔protipovodňová opatření retenčního charakteru vázaná na zvýšení stability vodního režimu

území.

•rekonstrukce technických prvků a odbahňování produkčních rybníků (podprogram 215 116): •tento podprogram je ukončen. •výstavba a obnova ČOV a kanalizace vč. zakládání umělých mokřadů (podprogram 215 117): ✔pouze na akce na které bylo vydáno rozhodnutí o přidělení dotace v roce 2003 a dříve; ✔pouze na akce, které schválí ministr životního prostředí (dále jen „ministr“) a s prokázaným

mimořádným dopadem na ochranu přírody a krajiny [např. nacházející se ve zvláště chráněném území, v soustavě NATURA 2000, v územích s mimořádným zájmem ochrany vod (např. ochranná pásma vodních zdrojů, lososové a kaprové vody) a tvořící souvislý celek s akcemi realizovanými za finanční podpory z Programu revitalizace a Programu péče o krajinu] a dále: ✗U aglomerací s počtem minimálně 300 EO na výstavbu ČOV a kanalizace. ✗U aglomerací, kde je ČOV připojená ke sběrnému systému s mechanicko- biologickou nebo

obdobnou úpravnou, nebo existuje kmenová stoka, která připojuje aglomeraci k čistírně odpadních vod, která slouží více aglomeracím. ✗Pokud je průtočnost výpustí větší než 1/250 z Q355 vodního recipientu; pokud je menší, lze vody vypouštět do recipientu bez čištění a považuje se tento způsob za přiměřené čištění. Přiměřené čištění znamená čištění městských odpadních vod jakýmkoliv způsobem a nebo způsobem zneškodňování, který zajistí, že po jejich vypouštění vyhoví recipient jakostním cílům a příslušným ustanovením směrnice „Council Directive 91/271/EEC“ of 21 May 1991;

•revitalizace přirozené funkce vodních toků s revitalizací retenční schopnosti krajiny (podprogram 215

118):

34/38


✔revitalizace vodních toků a jejich přírodního charakteru, včetně jejich niv, popř. včetně

prokazatelně nezbytných výkupů pozemků k zajištění trvalé existence a ekologických funkcí revitalizovaných úseků toků a jejich niv (vodní tok ve smyslu § 43 zákona č. 254/2001 Sb.); •revitalizace odstavených ramen vodních toků; •revitalizace pramenných oblastí; •zakládání a revitalizace břehových nebo doprovodných porostů podél vodních toků a

melioračních kanálů jako nedílná součást většího investičního celku realizovaného v rámci Programu revitalizace; •revitalizační opatření k zajištění trvalé existence a ekologických funkcí přirozeně revitalizovaných

úseků toků a jejich niv, včetně výkupů pozemků nezbytných k zajištění trvalé existence a ekologických funkcí přirozeně revitalizovaných úseků toků a jejich niv;

•revitalizace v minulosti zaniklých a poškozených retenčních prostorů (nevztahuje se na následky

zanedbání povinné údržby objektu);

•zakládání nových retenčních prostorů, zejména jako součásti systémů ekologické stability krajiny; •zvyšování retenční schopnosti území (např. poldry, systémy hrází, občasné rozlitiny apod.); •protipovodňová opatření

Ministerstvo životního prostředí - Program péče o krajinu Program péče o krajinu má dva podprogramy: podprogram péče o krajinu a podprogram péče o zvláště chráněné části přírody a ptačí oblasti. Druhý podprogram v tomto plánu nezvažujeme, protože je určen pouze pro správu národního parku České Švýcarsko a správy chráněných krajinných oblastí Labské Pískovce a Lužické hory. Pro rok 2006 má podprogram péče o krajinu tyto priority A. Ochrana krajiny proti erozi •Asanace a stabilizace projevů plošné a rýhové eroze mimo koryta vodních toků (jedná–li se pouze o

preventivní opatření, nikoliv o odstranění následků nevhodného hospodaření nebo užívání)

✔úpravy terénu neinvestičního charakteru (zemní práce - násyp zeminy, přemisťování zeminy,

meze, drobné poldry, drobné geomorfologické úpravy).

• Tvorba biologických protierozních opatření a realizace vymezených a schválených prvků územních systémů ekologické stability z geneticky a stanovištně odpovídajícího osiva a sadbového materiálu: ✔zakládání vsakovacích pásů, průlehů a ochranných liniových travních porostů v okolí výsadeb

nebo pro účely ochrany vodního toku (infiltrační pásy) na pozemcích, které nejsou evidovány v katastru nemovitostí jako trvalé travní porosty ✔výsadba liniových porostů a solitérních dřevin na pozemcích mimo les (solitérní stromy, liniové a skupinové výsadby), ✔realizace vymezených a schválených prvků územních systémů ekologické stability, ve vybraných případech lze financovat výchovný zásah (probírka) ve výsadbách starších 5 let realizovaných v rámci programu. B. Udržení kulturního stavu krajiny •Vytváření podmínek pro zachování významných biotopů s přirozeným výskytem alespoň jednoho

stanovištně odpovídajícího druhu uvedeného v černém a červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky (šetrné kosení travních porostů a rákosin včetně zpracování, svozu a odvezení posečené rostlinné hmoty v termínu stanoveném místně příslušným sběrným místem, extenzívní pastva, obnova skladby lučních společenstev, likvidace náletových dřevin a jiná biotechnická opatření) •Ošetření památných stromů a památných alejí a dalších významných stromů a alejí

35/38


•Výsadba nelesní zeleně, včetně ovocných stromů tradičních krajových odrůd (solitérní stromy, liniové

a skupinové výsadby). Opatření se nevztahuje na výsadbu a obnovu intenzivních sadů a výsadby podél dálnic a silnic I., II. a III. třídy. C. Podpora druhové rozmanitosti

•Opatření k podpoře druhové rozmanitosti: ✔vytváření speciálních opatření (např. rozrušování drnu, obnova mezí, remízků, vytváření tůní a

prohlubování, mokřadů a drobných vodních ploch, péče o hnízdiště a zimoviště), ✔změna druhově chudých lučních porostů na druhově bohaté, za použití geneticky a stanovištně odpovídajícího osiva, ✔vytváření opatření neinvestičního charakteru na zmírnění bariérového efektu komunikací a staveb.

•Opatření k podpoře přírodě blízkého hospodaření v lesích, zejména ve vymezených a schválených

prvcích územních systémů ekologické stability:

✔vysazování stanovištně původních melioračních a zpevňujících dřevin uvedených ve vyhlášce č.

83/1996 Sb.1 nad minimální podíl stanovený lesním hospodářským plánem nebo lesní hospodářskou osnovou a vysazování nebo udržování hospodářsky nevýznamných druhů dřevin přirozené skladby včetně jedle bělokoré, jasanu ztepilého, úzkolistého a topolu černého pouze v cílovém hospodářském souboru 19 a následná ochrana provedených výsadeb a následná péče o výsadby maximálně po dobu pěti let. Ministerstvo zemědělství Pravidla pro poskytování a čerpání státní finanční podpory v rámci programu Ministerstva zemědělství 229 310 „VÝSTAVBA A OBNOVA INFRASTRUKTURY VODOVODŮ A KANALIZACÍ“ •výstavbu veřejných vodovodů a souvisejících vodárenských objektů •výstavbu a rekonstrukci ke zkvalitnění technologie úpravy vody, její akumulace a čerpání s cílem zlepšení jakosti pitné vody •výstavbu, dostavbu, rekonstrukci a intenzifikaci čistíren odpadních vod (dále jen ČOV), v aglomeracích větších než 2000 E.O.kde po realizaci budou splněny ukazatele jakosti vypouštěné vyčištěné vody stanovené příslušným vodoprávním úřadem •výstavbu hlavních kanalizačních sběračů, kanalizační sítě a souvisejících objektů spojenou s výstavbou ČOV podle předchozího bodu •dostavbu kanalizačních systémů a souvisejících objektů (vyjma ČOV) minimálně pro 200 E.O. ve městech a obcích, za předpokladu, že odpadní vody budou odváděny a následně čištěny na již existující a kapacitně vyhovující ČOV •zajištění přiměřeného čištění městských odpadních vod vstupujících do existujících sběrných kanalizačních systémů v aglomeracích menších než 2000 E.O., kde dochází k vypouštění odpadních vod bez předchozího čištění

7.

Harmonogram realizace jednotlivých opatření

7.1. NÁVRH FINANČNÍ STRATEGIE Vycházíme z následujících předpokladů •státní fond životního prostředí v dosavadní podobě zanikne a od roku 2008 bude sloužit pouze ke

spolufinancování strukturálních fondů a kohezního fondu

•operační programy budou schváleny v podobě zachovávající opatření uvedená výše a první projekty •program péče o krajinu a program revitalizace říčních systémů zůstanou zachovány 1

vyhláška č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů 36/38


• státní finanční podpora na výstavbu a obnovu infrastruktury vodovodů a kanalizací v rámci MZe zůstane zachována nebo bude obsažena ve strukturálních fondech Všechny navržené projekty by měly být financovány s externích zdrojů. Možné financování je naznačeno na následující tabulce: Tabulka č. 15: Možný finanční rámec navržených projektů Opatření Stav

Náklady Dotace tis. Kč tis. Kč

Možný zdroj financování GEF SFŽP MŽP MZE OPŽP

Projekt

Obec Chřibská vodní hospodářství 1.1. analýza proveditelnosti čištění kom. odpadních vod 1.2. čištění komunálních odpadních vod Chřibská střed 1.3. čištění kom. odpadních vod v dalších částech obce voda v krajině 2.1. revitalizace zatrubněného úseku Červeného potoka ochrana ovzduší a racionální využití energie 3.1. zjednodušený energetický audit budov v majetku obce 3.2. zateplení a plynofikace bytových domů v majetku obce 3.3. Zateplení budovy školy 3.4. Zateplení budovy obecního úřadu 3.5. Zateplení sokolovny odpady 4.1. kompenzace finanční újmy v poplatkovém systému Celkem


60 16 000 20 000

60 12 800 16 000

záměr

3 000

3 000


100 5 000 1 000 200 400

0 4 500 900 180 360

námět

100 45 860

37 800

X X X

X X

X

X X X X

Legenda: GEF - projekt „Integrovaný management ekosystémů severních Čech“ SFŽP - národní programy státního fondu životního prostředí MŽP - Program revitalizace říčních systémů ministerstva životního prostředí MZE - Program výstavby infrastruktury vodovodů a kanalizací ministerstva zemědělství OPŽP - Operační program životní prostředí pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů a kohezního fondu EU pro období 2007 - 2013 Kompenzace finanční újmy v poplatkovém systému komunálního odpadu by mohla být provedena dotací ze státního rozpočtu (rozpočtu MŽP).

7.2. NÁVRH REALISTICKÉHO HARMONOGRAMU Navrhujeme zvažovat dvě období: •do konce roku 2007 (do otevření příštích strukturálních fondů) •2008 - 2013 (období čerpání příštích strukturálních fondů)

Tabulka č. 16: Možný harmonogram realizace

37/38


Opatření Projekt

Stav

2006-07 2008-13

Obec Chřibská vodní hospodářství 1.1. analýza proveditelnosti čištění kom. odpadních vod 1.2. čištění komunálních odpadních vod Chřibská střed 1.3. čištění kom. odpadních vod v dalších částech obce voda v krajině 2.1. revitalizace zatrubněného úseku Červeného potoka ochrana ovzduší a racionální využití energie 3.1. zjednodušený energetický audit budov v majetku obce 3.2. zateplení a plynofikace bytových domů v majetku obce 3.3. Zateplení budovy školy 3.4. Zateplení budovy obecního úřadu 3.5. Zateplení sokolovny odpady 4.1. kompenzace finanční újmy v poplatkovém systému


X

záměr

X


X

námět

X

X X

X X X X

7.3. NÁVRH DALŠÍCH KROKŮ PRO PŘÍPRAVU PROJEKTŮ K FINANCOVÁNÍ Nejdůležitějším krokem je předprojektová příprava výše uvedených opatření a projektů. Na tuto přípravu však obec nemá dostatek prostředků ani odborných kapacit. Proto doporučujeme, aby se obecně prospěšná společnost České Švýcarsko v rámci svých aktivit pokusila pro obec získat finanční (případně i odborné) zdroje. Dále doporučujeme, aby obec společně s ostatními obcemi kolem národního parku České Švýcarsko oslovila MŽP se žádostí o kompenzaci deficitu v poplatku za svoz komunálního odpadu.

8.

Závěr

Pokud by se podařilo všechna výše uvedená opatření/projekty realizovat, vedlo by to nejen k výraznému zkvalitnění životního prostředí v obci, ale i k posílení rozvojového potenciálu.

38/38

Plán opatření nutných ke zlepšení životního prostředí v obci Chřibská

Recommend Documents