Plán opatření nutných ke zlepšení životního prostředí v obci Jetřichovice

Plán opatření nutných ke zlepšení životního prostředí v obci Jetřichovice

Květen 2006

Plán opatření nutných ke zlepšení životního prostředí obce Jetřichovice

ÚDAJE O PROJEKTU

Zpracovatel Obecně prospěšná společnost České Švýcarsko Masarykova 1094/4 407 46 Krásná Lípa Tel.: +420 412 383 000 Fax: +420 412 383 230 E-mail: [email protected]

Řešitelský tým RNDr. Lubomír Paroha, vedoucí projektu Mgr. Petra Borůvková, konzultant RNDr. Jarmila Parohová, konzultant Olga Vonková, konzultant

Zpracováno pro Obec Jetřichovice

Finanční podpora Zpracování plánu bylo finančně podpořeno Státním fondem životního prostředí České Republiky.

Administrativní podpora Administrativní podpora zpracování plánu byla poskytnuta v rámci pomoci Evropské Unie.

2/37


OBSAH 0. Manažerské shrnutí............................................................................................................................4 1. Úvod...................................................................................................................................................5 1.1. Cíl práce v kontextu Českého Švýcarska.....................................................................................5 1.2. Metodologické předpoklady.........................................................................................................5 2. Základní údaje o obci..........................................................................................................................6 2.1. Geografická charakteristika..........................................................................................................6 2.2. Demografické a sociální údaje.....................................................................................................7 2.3.Ekonomické aktivity v obci............................................................................................................9 2.4. Přehled zařízení cestovního ruchu v obci ...................................................................................9 2.5. Význam obce Jetřichovice ve vztahu k národnímu parku České Švýcarsko ...............................9 3. Analýza stávajícího stavu ................................................................................................................10 3.1. Čistota vod.................................................................................................................................10 3.1.1. Fakta ...................................................................................................................................10 3.1.2. DPSIR analýza ...................................................................................................................15 3.1.3. Shrnutí hlavních problémů...................................................................................................16 3.1.4. Vztahový diagram................................................................................................................16 3.2. Ochrana ovzduší a energetika...................................................................................................16 3.1.1. Fakta ...................................................................................................................................16 3.2.2. DPSIR analýza ...................................................................................................................19 3.2.4. Vztahový diagram................................................................................................................20 3.3. Krajinný pokryv, retenční schopnost krajiny a zemědělství........................................................20 3.3.1. Fakta...................................................................................................................................20 3.3.2. DPSIR analýza ...................................................................................................................21 3.3.3. Shrnutí hlavních problémů...................................................................................................22 3.3.4. Vztahový diagram................................................................................................................22 3.4. Ochrana biodiversity a ekosystémů...........................................................................................22 3.4.1. Fakta...................................................................................................................................22 3.4.2. DPSIR analýza ...................................................................................................................26 3.4.3. Shrnutí hlavních problémů...................................................................................................26 3.4.4. Vztahový diagram příčin a následků....................................................................................26 3.5. Odpady......................................................................................................................................26 3.5.1. Fakta...................................................................................................................................26 3.5.2. DPSIR analýza ...................................................................................................................27 3.5.3. Shrnutí hlavních problémů...................................................................................................27 3.5.4. Vztahový diagram příčin a následků....................................................................................27 3.6. Shrnutí.......................................................................................................................................27 3.6.1. Shrnutí hlavních problémů...................................................................................................27 3.6.2. Souhrnný vztahový diagram příčin a následků ...................................................................28 4. Stanovení cílového stavu..................................................................................................................28 4.1. Formulace cílového stavu ve vztahu ke hlavním problémům.....................................................28 4.1.1. Legislativní požadavky.........................................................................................................28 4.1.2. Strom cílů............................................................................................................................29 5. Návrhy konkrétních opatření.............................................................................................................29 5.1. Voda - vypouštění komunálních odpadních vod .......................................................................29 5.2. Ochrana ovzduší a energetika ..................................................................................................29 5.3. Odpady......................................................................................................................................30 6. Posouzení možnosti realizace..........................................................................................................30 6.1. Připravenost konkrétních projektů/námětů ................................................................................30 6.2. Finanční situace obce ...............................................................................................................30 6.3. Identifikace a analýza možných fin. zdrojů ................................................................................30 6.3.1. SFŽP ..................................................................................................................................30 6.3.2. Strukturální fondy................................................................................................................31 6.3.3. Ostatní.................................................................................................................................33 7.1. Návrh finanční strategie ............................................................................................................36 7.2. Návrh realistického harmonogramu...........................................................................................37 7.3. Návrh dalších kroků pro přípravu projektů k financování...........................................................37 8. Závěr ...............................................................................................................................................37

3/37


0. Manažerské shrnutí Obec Jetřichovice leží severovýchodně od Děčína, v nadmořských výškách 205,00 – 380,00 m. n.m. Obcí protéká Chřibská Kamenice a Velká Bělá (Jetřichovická Bělá). Na západním okraji obce je kou paliště. Zástavba je rozptýlená podél místní komunikace a potoka, bydlení individuální. Území náleží do povodí řeky Labe, do Národního parku České Švýcarsko, CHKO Labské pískovce a CHOPAV Severočeská křída. Dle evidence obecního úřadu, v obci v současné době trvale žije 411 obyvatel, přičemž na vrcholu letní sezony počet obyvatel přesahuje 2 000 osob. Míra nezaměstnanosti činí v obci 18,08%. Jako hlavní problémy životního prostředí obce byly identifikovány: •ohrožení kvality vody ve vodotečích (Velká Bělá, Chřibská Kamenice) a následné ohrožení kvality

ekosystémů v důsledku nedostatečného čištění komunálních odpadních vod zejména v letním období.

•problémy s kvalitou ovzduší v místních částech Jetřichovice a Všemily, zejména v topné sezóně •krátkodobé problémy s kvalitou ovzduší v místech, kde v turistické sezoně parkují automobily •náklady na sběr a svoz komunálního odpadu jsou vyšší než výběr z poplatků v důsledku

vysokého počtu rekreantů a procházejících turistů

Ke zlepšení stavu životního prostředí v obci, byla identifikována následující opatření/projekty (spolu s možnými zdroji financování): Opatření Stav

Náklady Dotace tis. Kč tis. Kč

Možný zdroj financování GEF SFŽP MŽP MZE OPŽP

Projekt

Obec Jetřichovice vodní hospodářství 1.1. analýza prov. čištění odp. vod - škola v přírodě a kemp 1.2. zpracování projektové dokumentace - ČOV Jetřichovice 1.3. analýza prov. čištění odp. vod - Rynartice ochrana ovzduší a racionální využití energie 2.1. zjednodušený energetický audit budov v majetku obce 2.2. výstavba centrálního parkoviště 2.3. Zateplení budovy školy v přírodě odpady 3.1. kompenzace finanční újmy v poplatkovém systému Celkem

projekt námět námět

60 1 000 60

60

námět námět námět

30 5 000 1 500

1 350

námět

100 7 750

100 1 510

X

X X

Legenda: GEF - projekt „Integrovaný management ekosystémů severních Čech“ SFŽP - národní programy státního fondu životního prostředí MŽP - Program revitalizace říčních systémů ministerstva životního prostředí MZE - Program výstavby infrastruktury vodovodů a kanalizací ministerstva zemědělství OPŽP - Operační program životní prostředí pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů a kohezního fondu EU pro období 2007 - 2013 Kompenzace finanční újmy v poplatkovém systému komunálního odpadu by mohla být provedena dotací ze státního rozpočtu (rozpočtu MŽP).

4/37


1.

Úvod

1.1. CÍL PRÁCE V KONTEXTU ČESKÉHO ŠVÝCARSKA Hlavním cílem níže uvedeného plánu je na základě identifikovaných problémů životního prostředí obce Jetřichovice navrhnout realistická opatření a projekty vhodné pro financování ze státního fondu životního prostředí, resp. dalších veřejných zdrojů.

1.2. METODOLOGICKÉ PŘEDPOKLADY Zpracování plánu je založeno na využití modelu indikátorů D-P-S-I-R používaného jak v rámci Evropské Unie tak i v rámci České republiky jako základní rámce pro popis problémů v oblasti životního prostředí: Co je DPSIR? V roce 1991 Rada OECD (OECD Council) schválila “Doporučení o indikátorech životního prostředí” (Recommendation on Environmental Indicators), které zavázalo Výbor pro politiku životního prostředí OECD (OECD Environment Policy Committee) "...dále vyvíjet základní skupiny porovnatelných a měřitelných environmentálních indikátorů použitelných v oblasti environmentální politiky". OECD v této souvislosti navrhlo hodnotit situaci v životním prostředí prostřednictvím environmentálních indikátorů agregovaných podle významu do struktury hnací síla (Driver) - tlak (“Pressure”) - stav (“State”) – dopad (Impact) - odezva (“Response”), ve zkratce D-P-S-I-R. Tato struktura je založena na principu kauzality, t.j. popisuje řetězec příčinně-následných vztahů, ve kterém lidské aktivity vytvářejí tlak na životní prostředí, což se odrazí na změně stavu životného prostředí, a co následně vyvolá reakci společnosti formou environmentální politiky, ekonomických a právních nástrojů péče o životní prostředí a opatřeními promítnutými do jednotlivých sektorů ekonomické činnosti státu (odezva). V systému struktury D-P-S-I-R rozlišujeme tedy následující indikátory: Indikátory hnací síly – které podávají informace o sociálním, demografickém a ekonomickém rozvoji společnosti a s ním souvisejících změnách v životním stylu a nárocích na životní prostředí. Primární hnací silou je populační růst a vývoj v potřebách a činnosti jednotlivce. Tato hnací síla podněcuje změny ve vztahu produkce – spotřeba, a prostřednictvím těchto změn vytváří tlak na životní prostředí. Indikátory environmentálních tlaků - které popisují tlaky na životné prostředí zapříčiněné lidskými aktivitami. Indikátory environmentálního stavu - které obsahuje údaje o environmentální kvalitě jednotlivých složek životního prostředí (ovzduší, voda, půda, lesy, rostlinstvo a živočišstvo) a jiných kvantitativněkvalitativních parametrech přírodních zdrojů. Indikátory dopadu – které jsou odrazem změn v ukazatelích stavu majících dopad na lidské zdraví, stav ekosystémů, biodiverzity, hospodářský vývoj a pod. Indikátory dopadu charakterizují tzv. environmentální ujmu, t.j. poškození životních podmínek a životního prostředí. Indikátory odezvy – které poukazují na rozsah, ve kterém společnost reflektuje na negativní změny v životním prostředí, odkazují na individuální anebo kolektivní akce, které: (a) minimalizují člověkem podmíněné negativní dopady lidských aktivit na životní prostředí, (b) zabraňují působení těchto negativních dopadů, (c) uchovávají a konzervují přírodu a přírodní zdroje. DPSIR Analýza V dalším textu budeme při popisu jednotlivých složek životního prostředí z výše uvedeného modelu vycházet.

5/37


2.

Základní údaje o obci

2.1. GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA Charakteristika Části obce Jetřichovice: Jetřichovice, Jetřichovice – Rynartice, Jetřichovice – Všemily, Jetřichovice – Vysoká Lípa Obec Jetřichovice leží severovýchodně od Děčína, v nadmořských výškách 220,00 – 250,00 m. n.m. Obcí protéká Chřibská Kamenice a Velká Bělá (Jetřichovická Bělá). Na západním okraji obce je kou paliště. Zástavba je rozptýlená podél státní komunikace, bydlení individuální. Území náleží do povodí řeky Labe, do Národního parku České Švýcarsko, CHKO Labské pískovce a CHOPAV Severočeská křída. V katastru obce se nachází ochranné pásmo vodního zdroje. Předpokládá se mírný rozvoj obce především v oblasti turistického ruchu. Místní část obce Jetřichovice - Rynartice leží severovýchodně od Děčína, v nadmořských výškách 335,00 – 380,00 m n.m. Pod obcí protéká Chřibská Kamenice. Zástavba je rozptýlená podél místních komunikací, bydlení individuální. Území náleží do povodí řeky Labe, do Národního parku České Švý carsko, CHKO Labské pískovce a CHOPAV Severočeská křída. V katastru obce se nachází ochranné pásmo vodního zdroje. Předpokládá se mírný rozvoj obce především v oblasti turistického ruchu. Místní část obce Jetřichovice - Všemily leží severovýchodně od Děčína, v nadmořských výškách 205,00 – 215,00 m n.m. Obcí protéká Chřibská Kamenice. Zástavba je rozptýlená podél místní komu nikace, bydlení individuální. Území náleží do povodí řeky Labe, do Národního parku České Švýcarsko, CHKO Labské pískovce a CHOPAV Severočeská křída. Na území obce se nachází ochranné pásmo vodního zdroje. Předpokládá se mírný rozvoj obce především v oblasti turistického ruchu. Místní část obce Jetřichovice – Vysoká Lípa leží severovýchodně od Děčína, v nadmořských výškách 270,00 – 335,00 m n.m. Na jižním okraji katastru teče řeka Kamenice s přítokem Velká Bělá (Jetři chovická Bělá). Zástavba je rozptýlená podél místních komunikací, bydlení individuální. Území náleží do povodí řeky Labe, do Národního parku České Švýcarsko, CHKO Labské pískovce a CHOPAV Severočeská křída. Na území obce se nachází ochranné pásmo vodního zdroje. Na 90% katastru obce byla vyhlášena vesnická památková zóna. Předpokládá se mírný rozvoj obce především v ob lasti turistického ruchu. Obrázek č. 1: Mapa obce (červená čára vyznačuje hranici obce)

6/37


2.2. DEMOGRAFICKÉ A SOCIÁLNÍ ÚDAJE Tabulka č. 1: Počet obyvatel Počet obyvatel v obcích okolo národního parku České Švýcarsko ZÚJ obce 562611 562530 562823 562556 566900 562513 544680 546348 530417

Název obce Krásná Lípa Chřibská Staré Křečany Jetřichovice Růžová Hřensko Janov Srbská Kamenice Doubice

Počet obyvatel k 1.1.2006 muži ženy celkem 1 804 1 884 3 688 730 757 1 487 621 608 1 229 216 195 411 193 181 374 198 121 319 127 133 260 110 98 208 55 54 109

zdroj dat: ČSÚ V obci žilo k 1.1.2006 411 obyvatel. Obec je tedy, co do počtu obyvatel, na čtvrtém místě ze všech devíti obcí okolo Národního parku České Švýcarsko. Nejvyšší počet obyvatel má město Krásná Lípa.

7/37


Informace o stavu nezaměstnanosti Tabulka č. 2: Nezaměstnanost - 9 obcí kolem NP Evidovaní uchazeči o zaměstnání v obcích kolem NP České Švýcarsko Základní územní jednotka číslo název města, obce, oblasti 530417 Doubice 562513 Hřensko 562230 Chřibská 544680 Janov 562556 Jetřichovice 562611 Krásná Lípa 566900 Růžová 546348 Srbská Kamenice 562823 Staré Křečany Vysvětlivky:

stav k 28.2.2006 Evidovaní uchazeči Míra celkem ženy muži 1 2 3 4 5 3 2 10,20% 60,00% 100,00% 49 14 9 5 9,21% 64,29% 87,50% 152 163 69 94 22,36% 42,33% 95,88% 729 16 7 9 16,84% 43,75% 100,00% 95 32 13 19 18,08% 40,63% 100,00% 177 380 154 226 22,07% 40,53% 97,19% 1722 35 19 16 20,23% 54,29% 100,00% 173 21 9 12 25,00% 42,86% 110,53% 84 127 59 68 23,35% 46,46% 92,70% 544 1 = celkem evidovaných/počet ekonomicky aktivních obyvatel 2 = celkem evidovaných žen/celkem evidovaných 3 = poměr mezi sledovaným a předchozím měsícem 4 = počet ekonomicky aktivních obyvatel

Informace o stavu nezaměstnanosti a trhu práce v okrese Děčín za měsíc leden 2006, zpracovaná Úřadem práce Děčín uvádí následující údaje: Z celkového počtu 40 obcí a 12 měst byla míra nezaměstnanosti k 31.12.2005 nejvyšší/nejnižší v následujících obcích a městech. Tabulka č. 3: Srovnání nezaměstnanosti se situací v rámci okresu Děčín Nejvyšší míra v obcích

Region

Oblast Děčínsko Rumbursko Děčínsko Varnsdorfsko Děčínsko Děčínsko Děčínsko Děčínsko Varnsdorfsko Varnsdorfsko Děčínsko Děčínsko Děčínsko

Evidovaní uchazeči 19 133 26 171 46 65 35 18 58 69 55 42 38

Míra nezaměstnanosti 33,93% 24,45% 23,64% 23,46% 22,77% 21,96% 21,88% 21,43% 21,01% 19,83% 19,43% 19,27% 18,18%

Merboltice Staré Křečany Kunratice Chřibská Dobrná Huntířov Arnoltice Srbská Kamenice Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Dolní Habartice Heřmanov Valkeřice

Benešovsko Rumbursko Českokamenicko Varnsdorfsko Děčínsko Děčínsko Děčínsko Českokamenicko Varnsdorfsko Varnsdorfsko Benešovsko Benešovsko Benešovsko

Z měst Krásné Lípě Jiříkov Šluknov Mikulášovice Velký Šenov Varnsdorf

Rumbursko Rumbursko Šluknovsko Šluknovsko Šluknovsko Varnsdorfsko

Rumbursko Rumbursko Rumbursko Rumbursko Rumbursko Varnsdorfsko

371 391 543 240 178 1270

21,54% 21,11% 18,85% 18,58% 17,61% 14,94 %

Nejnižší míra z obcí

Region

Oblast

Starý Šachov Markvartice Kámen

Benešovsko Českokamenicko Děčínsko

Děčínsko Děčínsko Děčínsko

Evidovaní uchazeči 6 28 8

Míra nezaměstnanosti 5,31% 8,48% 9,41% 8/37


Vilémov Veselé Hřensko Kytlice

Rumbursko Českokamenicko Děčínsko Českokamenicko

Rumbursko Děčínsko Varnsdorfsko Děčínsko

Z měst Dolní Poustevna Jílové Děčín Rumburk Česká Kamenice Benešov n.Pl.

Šluknovsko Děčínsko Děčínsko Rumbursko Českokamenicko Benešovsko

Rumbursko Děčínsko Děčínsko Rumbursko Děčínsko Děčínsko

55 14 16 9 120 363 3791 831 403 317

9,75% 9,93% 10,53% 10,96% 12,12 % 12,98 % 13,76 % 14,13 % 14,29 % 14,33 %

Za alarmující označuje zpráva situaci v Krásné Lípě, Jiříkově, Starých Křečanech, Šluknově a Chřibské, kde jsou velmi početné komunity dlouhodobě nezaměstnaných. Závěr Obec Jetřichovice je v rámci obcí kolem Národního parku, co se týká míry nezaměstnanosti, na 6 místě (míra nezaměstnanosti 18,08 %). Dle zprávy o stavu nezaměstnanosti a trhu práce v okrese Děčín nepatří mezi obce s nejvyšší nezaměstnaností.

2.3.EKONOMICKÉ AKTIVITY V OBCI Jedinou významnější ekonomickou aktivitou v obci jsou služby v oblasti cestovního ruchu.

2.4. PŘEHLED ZAŘÍZENÍ CESTOVNÍHO RUCHU V OBCI V obci Jetřichovice a jejích místních částech jsou následující zařízení cestovního ruchu (ubytování). Tabulka č. 4: Přehled zařízení cestovního ruchu - ubytování Zařízení Hotel Bellevue Sehnal Ant. Ing. Hotel Lípa - Plzák & Plzáková Hotel Zámeček, s.r.o., Vysoká Lípa Intercamp Vysoká Lípa Penzion Pod Lesem Michal Slivka Pension Jeloma Penzion a restaurace pod hradem Loupežák Penzion Pod Skalou Penzion Pohoda Rekreační středisko Spobyt U Havrana - Jetřichovice Penzion Dřevák Penzion Švýcarský Dvůr Hotel Zámeček Rynartice

2.5. VÝZNAM OBCE JETŘICHOVICE VE VZTAHU K NÁRODNÍMU PARKU ČESKÉ ŠVÝCARSKO Graf č. 1: Srovnání s ostatními obcemi kolem národního parku České Švýcarsko

9/37


Z výše uvedeného grafu vyplývá, že obec Jetřichovice (spolu s obcemi Doubice a Hřensko) je ze všech devíti obcí (kolem Národního parku) s Národním parkem nejvíce svázaná. V Národním parku leží přibližně 72 % plochy obce, což je asi 32 km2.

3.

Analýza stávajícího stavu

3.1. ČISTOTA VOD 3.1.1. Fakta Pitná voda Jetřichovice jsou zásobovány pitnou vodou z místního vodovodu Jetřichovice (M-DC.037). Podzemní voda je jímána vrtanou studnou (6 l/s), odkud je čerpána výtlačným potrubím DN 100 do VDJ Jetři chovice 100 m3 (268,51 m n.m.). Z vodovodní sítě je zásobováno 99% obyvatel a zbývající obyvatelé jsou zásobováni individuálně ze studní. Kvalita pitné vody neodpovídala v roce 2002 dle vyhlášky 376/2000 Sb. v parametrech Mg, Ca. Majitelem vodovodu je Severočeská vodárenská společnost, a.s. a provozují ho Severočeské vodovo dy a kanalizace, a.s. Místní část - Rynartice jsou zásobovány pitnou vodou z místního vodovodu Rynartice (M-DC.038). Podzemní voda z vrtu (10 l/s) je čerpána výtlačným potrubím DN 80 do VDJ Rynartice 50 m 3 (395,00/392,50 m n.m.). Kvalita pitné vody neodpovídala v roce 2002 dle vyhlášky 376/2000 Sb. v parametrech Mg, Ca. Z vodovodní sítě je zásobováno 100% obyvatel. Majitelem vodovodu je Severočeská vodárenská společnost, a.s. a provozují Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Místní část - Všemily jsou zásobovány pitnou vodou z místního vodovodu Všemily (M-DC.039), který má dva zdroje. Podzemní voda z vrtu 1,0 l/s jde přes AT stanici do obce a z dalšího vrtu je možnost čerpání přímo do vodovodní sítě obce, tento vrt je dnes mimo provoz. 10/37


Z vodovodní sítě je zásobováno cca 90% obyvatel, část rekreačních objektů je zásobována indivi duálně ze studní. Kvalita pitné vody neodpovídala v roce 2002 dle vyhlášky 376/2000 Sb. v parametrech Mg, Ca. Majitelem vodovodu je Severočeská vodárenská společnost, a.s. a provozují Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Místní část - Vysoká Lípa je zásobována pitnou vodou z místního vodovodu Vysoká Lípa (M-DC.040). Podzemní voda z vrtu je čerpána do VDJ Vysoká Lípa 30 m3 (323,58/321,58 m n.m.) a dále vedena přímo do obce - NTP. Z vodovodní sítě je zásobováno 90% obyvatel a zbývající obyvatelé jsou zásobováni individuálně ze studní. Kvalita pitné vody v roce 2002 dle vyhlášky 376/2000 Sb. měla překročeny parametry Fe v síti. Tabulka č. 5: Souhrnné hodnocení kvality pitné vody v 9 obcích kolem Národního parku Doubice vodovod, bez problému Hřensko vodovod, bez problému Mezná vodovod, bez problému Dolní Chřibská vodovod, problém s hliníkem a pH Horní Chřibská vodovod, problém s hliníkem a pH Chřibská vodovod, problém s hliníkem a pH Krásné Pole vodovod, problém s hliníkem a pH Janov vodovod, bez problému Jetřichovice vodovod, bez problému Rynartice vodovod, bez problému Všemily vodovod, bez problému Vysoká Lípa vodovod, bez problému Dlouhý Důl bez vodovodu Hely bez vodovodu Kamenná Horka bez vodovodu Krásná Lípa vodovod, problém s hliníkem Krásný Buk bez vodovodu Kyjov bez vodovodu Sněžná bez vodovodu Vlčí Hora bez vodovodu Zahrady bez vodovodu Kamenická Stráň bez vodovodu Růžová vodovod, bez problému Srbská Kamenice bez vodovodu Brtníky bez vodovodu Kopec bez vodovodu Staré Křečany bez vodovodu Valdek bez vodovodu Nové Křečany bez vodovodu Panský bez vodovodu Zdroj: Státní zdravotní ústav, pracoviště Děčín Pitná voda - shrnutí Na základě výše uvedených údajů lze říci, že obec Jetřichovice v současné době nemá problém s kvalitou (dle nové vyhlášky 252/2004 Sb. jsou hodnoty Ca a Mg pouze doporučené. Možno provo zovat bez opatření.) ani množstvím pitné vody. Problémem je nízký tlak ve vodovodním řadu Vysoká Lípa a ve vyšších částech obce Jetřichovice. Vodoteče Hlavními vodotečemi jsou řeka Chřibská Kamenice a Jetřichovická Bělá a na jižním okraji katastru 11/37


místní části Vysoká Lípa řeka Kamenice. Obrázek č. 2: Přehled vodotečí a jejich správců v obci Jetřichovice a okolí

Zdroj dat: MZe ČR Legenda:

Správa hlavních vodotečí obce Jetřichovice je zajišťována státním podnikem Povodí Ohře, s.p. (Chřibská Kamenice) a správou Národního parku České Švýcarsko (Kamenice). Ostatní vodoteče jsou spravovány především správou Národního parku a státním podnikem Lesy ČR, s.p. Kvalita povrchových vod Souhrnný přehled kvality vody dle ČSN 75 221 v roce 2004 v rámci povodí Ohře (kam je České Švýcarsko z hlediska správy vodních toků zařazeno) podává následující kartogram. Obrázek č. 3: Mapa klasifikace jakosti povrchových vod za období 2004

12/37


Zdroj: Povodí Ohře s.p. Obrázek č. 4: Výřez Českého Švýcarska

Zdroj: Povodí Ohře s.p. Tekoucí povrchové vody se podle jakosti vody zařazují do 5 tříd: Třída I - neznečištěná voda: stav povrchové vody, který nebyl významně ovlivněn lidskou činností, při kterém ukazatele jakosti vody nepřesahují hodnoty odpovídající běžnému přirozenému pozadí v tocích. Třída II – mírně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které umožňují existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému. Třída III – znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které nemusí vytvořit podmínky pro existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému. Třída IV – silně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky, umožňující existenci pouze nevyváženého ekosystému. Třída V – velmi silně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky, umožňující existenci pouze silně nevyváženého ekosystému.

13/37


Klasifikace jakosti vody vychází z hodnocení údajů o vybraných ukazatelích jakosti vody. Vybranými ukazateli jakosti vod jsou: saprobní index makrozoobentosu, biochemická spotřeba kyslíku, chemická spotřeba kyslíku dichromanem, dusičnanový dusík, amoniakální dusík a celkový fosfor. Výsledná třída se určí podle nejnepříznivějšího zatřídění zjištěného u jednotlivých vybraných ukazatelů. Mezní hodnoty tříd jakosti vody pro vybrané ukazatele uvádí následující tabulka: Tabulka č. 6: Mezní hodnoty tříd jakosti vody: Ukazatel biochemická spotřeba kyslíku pětidenní chemická spotřeba kyslíku dichromanem Amoniakální dusík dusičnanový dusík celkový fosfor saprobní index makrozoobentosu

Jednotka mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l číslo

I. <2 <15 <0,3 <3 <0,05 <1,5

II. <4 <25 <0,7 <6 <0,15 <2,2

II. <8 <45 <2 <10 <0,4 <3,0

IV. <15 <60 <4 <13 <1 <3,5

V. >=15 >=60 >=4 >=13 >=1 >=3,5

V profilu Všemily (Chřibská Kamenice) byla kvalita vody souhrnně vyhodnocena jako mírně znečištěná (Třída II). V profilu Hřensko (řeka Kamenice) byla kvalita vody souhrnně vyhodnocena také jako Třída II. Čištění odpadních vod V obci Jetřichovice je vybudovaná jednotná kanalizace (K-DC.062-J.N), do které jsou zaústěny přepa dy ze septiků od 83% obyvatel, odtoky z domovních mikročistíren od 6% obyvatel a 2% obyvatel jsou napojeni bez čištění přímo do kanalizace. Kanalizace je v celé délce gravitační, jedná se o jedinou vě tev DN 700 – 1200 zakončenou zděným výústním objektem do recipientu Velká Bělá. Na kanalizaci jsou napojeni obyvatelé obce, dětská ozdravovna, školní zařízení, obecní úřad, místní restaurační za řízení s ubytovacími kapacitami. 9% obyvatel odvádí splaškové vody pomocí bezodtokových jímek s vyvážením na ČOV Česká Kamenice – 16 km. V místní části je realizováno 5 domovních mikročis tíren, které jsou napojeny na kanalizaci (60 obyvatel trvalých i přechodných). Majitelem kanalizace je Severočeská vodárenská společnost, a.s. a provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanaliza ce, a.s. V místní části obce – Rynartice není vybudována kanalizační síť, splaškové vody jsou odváděny do dvou domovních mikročistíren - 20% obyvatel, 20% obyvatel má septik a 60% obyvatel má bezodtokové jímky s vyvážením na ČOV Česká Kamenice. Dešťové vody jsou vsakovány do terénu. V místní části obce – Všemily není vybudována kanalizační síť, splaškové vody jsou odváděny do tří domovních mikročistíren - 30% obyvatel, 10% obyvatel má septiky s přepadem do vodoteče a 60% obyvatel má bezodtokové jímky s vyvážením na ČOV Česká Kamenice. Dešťové vody jsou odváděny pomocí příkopů, struh a propustků do místních vodotečí nebo vsakovány do terénu. V místní části obce – Vysoká Lípa není vybudována kanalizační síť, splaškové vody jsou odváděny do pěti domovních mikročistíren - 45%, bezodtokových jímek s vyvážením na ČOV Česká Kamenice (20 km) – 40% obyvatel a 15% obyvatel má septiky. Obec Jetřichovice vlastní domovní čistírnu – SBR – Tukolap 02 (80 EO), kterou provozuje nájemce restaurace „u Loupežáku“. Dešťové vody jsou vsa kovány do terénu. Přehled čistíren komunálních odpadních vod v obci Jetřichovice a jejích místních částech poskytuje následující tabulka. Tabulka č. 7: Čistírny komunálních odpadních vod v obci Jetřichovice ČO ČO V V celk obec, část obce, rodi osta em základní sídelní jednotka nné tní ČO do obje V my kty

14/37


Jetřichovice

5 4 9 Jetřichovice 2 2 4 Rynartice 1 1 2 Všemily 1 1 Vysoká Lípa 1 1 2 zdroj: evidence vodoprávního úřadu v Děčíně Seznam významnějších ČOV: •Na Tokání, ČOV pro všechny domy •Jetřichovice, Penzion pod Skalou •Jetřichovice, Penzion Dřevák •Vysoká Lípa, Václav Kolář - penzion •Všemily Jizdárna •Jetřichovice penzion Pod lesem •Lesní Správa národního parku České Švýcarsko •Hotel Zámeček Vysoká Lípa •Hotel Lípa ve Vysoké Lípě

Hlavní zdroje vypouštění komunálních odpadních vod v obci Jetřichovice •zařízení cestovního ruchu •domácnosti

Výhled čištění komunálních odpadních vod v obci Jetřichovice a jejích místních částech dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje V obci Jetřichovice se (dle výše uvedeného plánu) uvažuje o výstavbě ČOV pro 700 EO a kanalizace DN 300 v délce 1,9 km. Odkanalizování budoucí výstavby RD U kostela – DN 300 dl. 600 m. V místní části obce – Rynartice se i nadále uvažuje s individuálním likvidováním splaškových vod. Po mocí bezodtokových jímek s odvozem splašků na ČOV Česká Kamenice nebo domovních čistíren s následným odvozem či zálivkou, protože v obci chybí vhodný recipient. V místní části obce – Všemily se v současné době uvažuje nadále s individuálním likvidováním splaškových vod. Pomocí bezodtokových jímek s odvozem splašků na ČOV Česká Kamenice, domovních čistíren odpadních vod, nebo septiků s doplněním o dočišťovací stupeň. Obec Jetřichovice upozorňuje na intenzivní rekreační využívání části obce Všemily a s tím spojené problémy při likvidaci splaškových vod. Byl zpracován ÚPN Jetřichovice, který připravil návrh pro společné odkanalizování centrální části zástavby s realizací ČOV 120 EO a splaškové kanalizace DN 300 v délce 500 m s čerpací stanicí odpadních vod v síti s výtlakem v délce 70 m. Vzhledem velikosti obce je doporučená doba realizace po roce 2015. V místní části obce – Vysoká Lípa se i nadále uvažuje s individuálním likvidováním splaškových vod. Pomocí bezodtokových jímek s odvozem splašků na ČOV Česká Kamenice nebo domovních čistíren s následným odvozem či zálivkou, protože v obci chybí vhodný recipient.

3.1.2. DPSIR analýza Hnací síly (Drivers) jedinými sektory, které se podílejí na vypouštění komunálních odpadních vod jsou: •obyvatelstvo •zařízení cestovního ruchu

Tlak (Pressure)

15/37


Pokud jde o množství vypouštěných komunálních odpadních vod do vodotečí (a koncentrace znečišťujících látek), je teoreticky vše v pořádku neboť všichni tvrdí, že likvidují odpadní vody (v případě bezodtokových jímek) vyvážením na ČOV v České Kamenici. Stav (State) •přestože se neměří, lze předpokládat, že kvalita vody v potoce Velká Bělá (místní část

Jetřichovice) a v Chřibské Kamenici v místní části Všemily bude (zejména v letních měsících při nízkých průtocích a vysoké koncentraci obyvatel) zhoršena a bude ji možné klasifikovat 3. stupněm dle ČSN 75 7221. Dopady (Impacts) •riziko ohrožení podmínek pro existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému podél

potoku Velká Bělá a Chřibské Kamenice v národním parku České Švýcarsko. Odezva (Responses)

•v současné době je ve fázi zpracování analýza proveditelnosti čištění komunálních odpadních

vod pro školu v přírodě a kemp v místní části Jetřichovice.

3.1.3. Shrnutí hlavních problémů •Hlavním problémem obce Jetřichovice ve vztahu k čistotě vod je ohrožení kvality vody ve

vodotečích (Velká Bělá, Chřibská Kamenice) a následné ohrožení kvality ekosystémů v důsledku nedostatečného čištění komunálních odpadních vod zejména v letním období.

3.1.4. Vztahový diagram Dopad ohrožení ekosystémů snížená pohoda

Stav

Tlak

znečištěné vodoteče (Velká Bělá, Chřibská Kamenice)

Příčina

nedostatečně čištěné komunální vody

neplnění požadavků na provoz žump a septiků

3.2. OCHRANA OVZDUŠÍ A ENERGETIKA 3.1.1. Fakta Poloha Ze čtyř místních částí jsou Rynartice a Vysoká Lípa (s výjimkou malé části obce při křižovatce na Českou silnici) relativně dobře provětrávány, zatímco Jetřichovice a Všemily se nacházejí v údolích s častým výskytem zhoršených rozptylových podmínek. Emise Tabulka č. 8: Emise základních znečišťujících látek v roce 2004

Stacionární velké zdroje Stacionární střední zdroje Stacionární malé zdroje Doprava Zdroj: ČHMÚ

TE

SO2

NOx

CO

VOC

NH3

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,045

0,880

0,069

0,470

0,920

0,000

5,6

5,4

1,8

14,8

3,5

0,0

x

x

x

x

x

x

16/37


V obci Jetřichovice není žádný velký zdroj znečišťování ovzduší. V obci se nachází 1 střední zdroj znečišťování ovzduší (Dětská ozdravovna Jetřichovice, p.o.). Malé zdroje zahrnují trvale obydlené domy, chalupy a zařízení cestovního ruchu. Imise Přímo v obci Jetřichovice není žádná měřící stanice, velmi blízko se však nachází monitorovací stanice Lipnice. Její umístění a rozsah měření je uveden níže. V širším okolí se nacházejí dále tyto monitorovací stanice ČHMÚ, ZÚ: •Děčín (ČHMÚ, ZÚ) •Varnsdorf (ZÚ)

Jejich umístění a rozsah měřených znečišťujících látek je uveden níže. Obrázek č. 5: Přehled měřících stanic v okolí Českého Švýcarska

Tabulka č.9: Přehled měřících stanic a metod měření v okolí Českého Švýcarska

Zdroj: ČHMÚ Na žádné z těchto stanic nebyl v roce 2004 ani v předchozích letech překročen imisní limit pro žádnou z měřených znečišťujících látek. Problémy s kvalitou ovzduší lze očekávat v místních částech Jetřichovice a Všemily a to především v tzv. topné sezóně od listopadu do dubna. Tato skutečnost představuje bariéru pro rozvoj celoročního cestovního ruchu v obci.

17/37


Obec Jetřichovice, ani celé České Švýcarsko, nepatří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, ve smyslu zákona o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. Není tedy prioritní oblastí ve smyslu dotační politiky v oblasti ochrany ovzduší. Na druhé straně patří obec Jetřichovice (a celé České Švýcarsko) do oblasti ve které je třeba kvalitu ovzduší pravidelně sledovat, protože namodelované koncentrace prachových částic frakce PM10 se imisnímu limitu blíží (v odborném slangu to znamená, že tyto koncentrace jsou nad tzv. horní mezí pro posuzování). Do těchto „rizikových“ území patří cca 68 % území České republiky a na následující mapce jsou znázorněna okrovou barvou. Obrázek č. 6: Vymezení rizikových oblastí ČR ve vztahu k prachovým částicím

Zdroj dat: ČHMÚ Paliva Převažujícími palivy v obci je hnědé uhlí a dřevo. nepředstavuje vážný problém.

Spalování pevného domovního odpadu

Potenciál pro spalování biomasy Významný potenciál jak pro pěstování tak pro využití (s výjimkou spalování dřeva v rodinných domech a chalupách) biomasy v Jetřichovicích není. Potenciál pro využití větrné energie V Jetřichovicích není dostatek energie větru, nemluvě o devastujícím dopadu na krajinný ráz obce a celého širšího okolí.

18/37


Obrázek č. 7: Potenciál větrné energie (data rok 2004)

Úspory energie a využití tepelných čerpadel Pro jejich využití v Jetřichovicích neexistuje žádná bariéra s výjimkou finančních nákladů.

3.2.2. DPSIR analýza Hnací síly (Drivers) Sektory, které se podílejí na zátěži ovzduší jsou: •obyvatelstvo •zařízení cestovního ruchu •doprava

Tlak (Pressure) •z látek významnějších pro kvalitu ovzduší jde o více než 6 tun pevných látek a SO2 ročně, 5,4 a

téměř 4,5 tuny VOC ročně •další tlak na kvalitu ovzduší (a kvalitu života obecně) pochází z vysoké intenzity dopravy v turistické sezoně, kdy automobily musejí z nedostatku parkovacích ploch zajíždět do centra obce a parkovat v celém katastru obce i na místech k tomu nevhodných. Stav (State) •problémy s kvalitou ovzduší lze očekávat v místních částech Jetřichovice a Všemily, zejména v

topné sezóně •krátkodobé problémy s kvalitou ovzduší lze očekávat v místech, kde v turistické sezoně parkují automobily Dopady (Impacts)

19/37


•na zdraví obyvatel nejsou •na pohodu ano v topné sezóně a krátkodobě v důsledku zajíždění a parkování automobilů na

místech k tomu nevhodných •na rozvoj obce (cestovní ruch) v důsledku snížené atraktivity v topné sezóně Odezva (Responses) •obec má zájem o zateplení budovy školy v přírodě •obec chce vybudovat centrální parkoviště

3.2.3. Shrnutí hlavních problémů •problémy s kvalitou ovzduší lze očekávat v místních částech Jetřichovice a Všemily, zejména v

topné sezóně. Tyto problémy omezují rozvoj celoročního cestovního ruchu v obci.

3.2.4. Vztahový diagram Dopad snížená pohoda omezení celoročního cestovního ruchu

Stav zhoršená kvalita vzduchu v místních částech Jetřichovice a Všemily v topné sezóně

Tlak lokální vytápění nevhodné parkování

Příčina spalování pevných paliv v zastaralých topných zařízeních

3.3. KRAJINNÝ POKRYV, RETENČNÍ SCHOPNOST KRAJINY A ZEMĚDĚLSTVÍ 3.3.1. Fakta Struktura využití ploch Strukturu pozemků a využití ploch znázorňuje následující tabulka a grafy. Tabulka č. 10: Struktura využití ploch Druhy pozemků (údaje roku 2003) Celková výměra pozemků

Ha 4 421,50

% 100,00

Lesní půda Zemědělská půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy

3 722,26 505,53 15,0188 16,21 162,4743

84,19 11,43 0,34 0,37 3,67

Louky Orná půda Zahrady

257,259 225,99 22,06

50,89 44,70 4,36

Zdroj: ČSÚ

20/37


Graf č. 2: Struktura využití ploch v obci

Struktura využití ploch v obci

Lesní půda Zemědělská půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy

Zdroj: ČSÚ Graf č. 3: Struktura využití zemědělských ploch v obci

Rozdělení zemědělských ploch v obci 4%

Louky

45%

51%

Orná půda Zahrady

Zdroj: ČSÚ Z výše uvedené tabulky a grafů lze říci, že převažující část ploch v katastru obce Jetřichovice tvoří lesní půda (84%). Ze zemědělské půdy pak tvoří většinu louky a pastviny (51%) a orná půda (45%). Retenční schopnost území Obecně lze říci, že retenční schopnost je vysoká, neboť většinu katastru obce tvoří les.

3.3.2. DPSIR analýza Hnací síly (Drivers) •ve vztahu k využití krajiny či retenční schopnosti nejsou v Jetřichovicích žádné relevantní hnací

síly přítomny (s výjimkou tlaku na zábor zemědělské půdy pro výstavbu) Tlak (Pressure)

21/37


•v současné době žádné zábory zemědělské půdy ani úpravy směřující ke změněnému využívání

či snížení retenční schopnosti neprobíhají Stav (State) •není problém.

Dopady (Impacts) •není problém

Odezva (Responses) •byl revitalizován rybník Pavlínka v místní části Jetřichovice (Pavlino údolí)

3.3.3. Shrnutí hlavních problémů •obec Jetřichovice v této oblasti žádný problém nemá

3.3.4. Vztahový diagram •protože v obci není v této oblasti žádný problém, postrádá vztahový diagram smysl

3.4. OCHRANA BIODIVERSITY A EKOSYSTÉMŮ 3.4.1. Fakta Základní informace Katastr obce Jetřichovice včetně jejich částí Vysoká Lípa, Všemily a Rynartice leží v Chráněné oblasti Labské pískovce a její území zasahuje významně i do Národním parku České Švýcarsko. Unikátnost geomorfologického členění vytváří neopakovatelný ráz krajiny těchto velkoplošných chráněných území. Pestrá a zajímavá fauna a flora oblasti je odrazem právě s geomorfologií souvisejících klimatických a mikroklimatických poměrů. Floristická i faunistická jedinečnost Českého Švýcarska je dána zejména velkou lesnatostí (71%), relativním klidem a nabídkou celé škály biotopů od vlhkých nížinných přes suché a teplé náhorní plošiny až k vlhkým horským stanovištím na dně hlubokých roklí. Teplotní inverse v soutěskách a skalních roklích způsobuje zvrat vegetačních stupňů a následný výskyt montánních a submontánních druhů v nadmořské výšce pod 150 m. Významným prvkem v území jsou také čedičové kupy s výskytem naopak druhů teplomilných. Území je rovněž charakteristické tím, že se v něm nápadně projevují doznívající vlivy oceánského klimatu v Čechách ovlivňující množství srážek a průběh teplot. Na území obce se nachází cenné oblasti I. - III. zóny ochrany. Mezi nejvýznamnější patří soutěsky řeky Kamenice a tok Chřibské Kamenice, PR Babylon s pískovcovým skalním městem s autochtonním porosty borovice lesní, část PR Pavlínino údolí s jedinečnou geobiocenózou kaňonu řeky Chřibské Kamenice a květnaté luční společenstvo mělkých půd na PP Hofberg. V části Vysoká Lípa je vyhlášena vesnická památková zóna s řadou objektů lidové architektury. Vzhledem k tomu, že významnou část katastru obce tvoří lesní pozemky, mezi priority ochrany přírody patří vhodné hospodaření v lesích, co nejvíce podporující přirozený vývoj ekosystémů a původní druhovou skladbu. V této souvislosti je zřejmá i nutnost posílení retenčních schopností krajiny minimálně obnovou původních vodních ploch. Turistická návštěvnost a tedy i zátěž této oblasti je vysoká. S tím souvisí nejen potřeba usměrňování turistů (vhodné turistické trasy) v místě i čase (rovnoměrnější návštěvnost v průběhu celého roku), ale také navazující otázka čištění odpadních vod. Za reálného požadavku udržitelnosti přírodního stavu krajiny je třeba nejen požadovat kvalitní čištění vod z restaurací a penzionů, ale postupně přivést k odpovídajícímu stupni čištění i objekty pro bydlení a individuální rekreaci. Vzhledem k charakteru území a rozptýlení zástavby je třeba vybrat a podpořit 22/37


řešení specifická k místní podmínkám (např. podpora domovních čistíren apod.). Na katastru se nachází i část zemědělsky obhospodařovaných pozemků. Pro ty je prioritou obnova lučních společenstev. Proto je pro udržení původního rázu krajiny neopominutelná podpora extensivních forem hospodaření a alternativních zemědělských výrob včetně agroturistiky a bioprodukce (s tím souvisí i ochrana původního genofondu odrůd ovocných stromů). Významná i nutná jsou protierozní opatření na ochranu půdního pokryvu (na LHP se by se rovněž měla provádět preventivně v rámci správného lesního hospodaření (viz. výše). Problematika odpadů (zde především TKO) je řešena v měřítku širší oblasti a vůči ochraně přírody není rizikem, stejně jako otázka znečištění ovzduší. S rozvojem turismu rovněž souvisí tlak na budování větších objektů hotelového typu a zábor ploch mimo zastavěná území obcí pro individuální rekreaci – tedy řešení pro ochranu přírody nepřijatelná a v dlouhodobém hledisku území škodícím i z pohledu jeho návštěvníků. Správy chráněných území se rovněž dostávají do potenciálních konfliktů při ochraně krajinného rázu, který je prostředkem k ochraně a zachování původní urbanistické skladby obcí včetně charakteristických prvků místní architektury. Proto je potřeba komunikovat nejen mezi Správami a turisty (ovlivňování turistiky a poskytování služeb prostřednictvím informačních center Správ), neméně důležité je propagovat zájmy ochrany přírody a rozvíjení komunikace a vhodné reflexe mezi Správami a dalšími subjekty významně ovlivňujícími rozvoj území – tedy zejména s jednotlivými obcemi. K tomu je třeba, mimo jiné, Správami stanovit tam kde je to možné, jasná pravidla pro konzistentní výkon státní správy. Zonace Intravilán obce patří do 2. zóny CHKO Labské Pískovce. 71,5 % katastru obce patří do národního parku České Švýcarsko, zbytek do chráněné krajinné oblasti Labské Pískovce. Zonace obou CHKO i Národního parku je obsažena v následujících mapkách. Obrázek č. 8: Zonace Národního parku České Švýcarsko

Zdroj: Správa NPČŠ Obrázek č. 9: Zonace CHKO Labské Pískovce

23/37


Zdroj: Správa CHKO Labské Pískovce Obrázek č. 10: Zonace CHKO Lužické Hory

Zdroj: Správa CHKO Lužické Hory Natura 2000

24/37


Natura 2000 je soustava lokalit chránících nejvíce ohrožené druhy rostlin, živočichů a přírodní stanoviště (např. rašeliniště, skalní stepi nebo horské smrčiny apod.) na území EU. V rámci této soustavy jsou vymezovány dva nové typy chráněných území: •ptačí oblasti k zajištění ochrany volně žijících ptáků •evropsky významné lokality k zajištění ochrany přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a

planě rostoucích rostlin

Katastr obce Jetřichovice patři do následujících chráněných území v rámci systému Natura 2000: Ptačí oblast Labské pískovce •Kód lokality: •Kraj: •Rozloha: •Hlavní předmět ochrany:

CZ0421006 Ústecký kraj 35.516,06 ha chřástal polní, datel černý, sokol stěhovavý, výr velký

Evropsky významná lokalita České Švýcarsko •Kód lokality: •Kraj: •Status: •Rozloha: •Hlavní předmět ochrany:

CZ0424031 Ústecký kraj Navrženo 10.626,90 ha

Stanoviště ✔Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion ✔Evropská suchá vřesoviště ✔Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion

nemoralis) ✔Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů ✔Jeskyně přístupné veřejnosti ✔Bučiny asociace Luzulo-Fagetum ✔Bučiny asociace Asperulo-Fagetum ✔Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích ✔Středoevropské lišejníkové bory ✔Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) Živočichové ✔losos atlantský ✔vydra říční

Rostliny (stanoviště a druhy) ✔Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a

alpínské oblasti a horských poloh jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea ✔Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition ✔Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia ✔Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) ✔Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) ✔Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně ✔Horské sečené louky ✔Přechodová rašeliniště a třasoviště ✔Vápnité sutě pahorkatin a horského stupně ✔Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum

25/37


✔Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních ✔Rašelinný les ✔Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion

incanae, Salicion albae)

3.4.2. DPSIR analýza Hnací síly (Drivers) •cestovní ruch

Tlak (Pressure) •pohyb návštěvníků po cenných územích CHKO a NP

Stav (State) •narušení přírodního prostředí pro výskyt ohrožených druhů

Dopady (Impacts) •možné mizení ohrožených druhů

Odezva (Responses) •návštěvní řád národního parku •vyhlášení evropsky významných lokalit a ptačích oblastí v rámci soustavy chráněných území

Natura 2000

3.4.3. Shrnutí hlavních problémů •hlavním problémem je regulace pohybu návštěvníků

3.4.4. Vztahový diagram příčin a následků Dopad

Stav

možné mizení ohrožených narušení přírodního druhů prostředí

Tlak pohyb návštěvníků po území CHKO a NP

Příčina absence regulace návštěvnosti

3.5. ODPADY 3.5.1. Fakta Základní informace Jak svoz komunálního tak i tříděného odpadu zajišťuje pro obec Jetřichovice Technické služby města Děčín Tabulka č. 11: Přehled objemu komunálního odpadu v roce 2004 Komunální odpad 2004 (tuny/rok) Nebezpečné odpady Plastové obaly Papírové obaly Směsné obaly Kovové obaly

Jetřichovice 2,203 0,300 0,000 0,000 0,000 26/37


Kovy Plasty Směsný komunální odpad Objemný odpad Ostatní Celkem Sběrný dvůr

0,250 0,000 140,380 2,460 0,000 145,593 NE

Černé skládky •nepředstavují významný problém

3.5.2. DPSIR analýza Hnací síly (Drivers) •obyvatelstvo •cestovní ruch

Tlak (Pressure) •vyprodukovaný komunální odpad je nerovnoměrně rozložen v čase

Stav (State) •odpad jako takový nepředstavuje významnou zátěž pro životní prostředí

Dopady (Impacts) •nejsou

Odezva (Responses) •poplatkový systém nestačí pokrýt náklady sběru a svozu komunálního odpadu a obec jej musí

dotovat částkou cca 100 tis. Kč ročně.

3.5.3. Shrnutí hlavních problémů •Náklady na sběr a svoz komunálního odpadu jsou vyšší než výběr z poplatků v důsledku


3.5.4. Vztahový diagram příčin a následků Dopad finanční deficit systému svozu komunálního odpadu

Stav

Tlak

žádná významná zátěž pro vysoká produkce životní prostředí komunálního odpadu

Příčina cestovní ruch v obci

3.6. SHRNUTÍ 3.6.1. Shrnutí hlavních problémů

27/37


•ohrožení kvality vody ve vodotečích (Velká Bělá, Chřibská Kamenice) a následné ohrožení kvality

ekosystémů v důsledku nedostatečného čištění komunálních odpadních vod zejména v letním období.

•problémy s kvalitou ovzduší v místních částech Jetřichovice a Všemily, zejména v topné sezóně •krátkodobé problémy s kvalitou ovzduší v místech, kde v turistické sezoně parkují automobily •náklady na sběr a svoz komunálního odpadu jsou vyšší než výběr z poplatků v důsledku


•regulace pohybu návštěvníků ve vztahu k omezením vyplývajícím z požadavků soustavy Natura

2000

3.6.2. Souhrnný vztahový diagram příčin a následků Dopad

Stav

Tlak

Příčina

ohrožení ekosystémů snížená pohoda

znečištěné vodoteče (Velká Bělá, Chřibská Kamenice)

nedostatečně čištěné komunální vody

neplnění požadavků na provoz žump a septiků

snížená pohoda omezení celoročního cestovního ruchu

zhoršená kvalita vzduchu v místních částech Jetřichovice a Všemily v topné sezóně

lokální vytápění nevhodné parkování

spalování pevných paliv v zastaralých topných zařízeních

finanční deficit systému svozu komunálního odpadu

žádná významná zátěž pro vysoká produkce životní prostředí komunálního odpadu

možné mizení ohrožených narušení přírodního druhů prostředí

4.

pohyb návštěvníků po území CHKO a NP

cestovní ruch v obci

absence regulace návštěvnosti

Stanovení cílového stavu

4.1. FORMULACE CÍLOVÉHO STAVU VE VZTAHU KE HLAVNÍM PROBLÉMŮM 4.1.1. Legislativní požadavky Čistota vod žádné legislativní požadavky na čištění odpadních vod pro obec velikosti Jetřichovic nejsou Snížená retenční schopnost krajiny žádné legislativní požadavky na zvýšení retenční schopnosti pro obec Jetřichovice nejsou. Ochrana biodiversity V souvislosti se zaváděním systému Natura 2000 jsou již národním parkem vyhlašována omezení vstupu. Odpady Legislativně je stanovena maximální výše poplatku.

28/37


4.1.2. Strom cílů Níže uvedený strom cílů zahrnuje pouze cíle, které se týkají bezprostředně obce jako takové.

Širší cíl •zajistit zdravé životní prostředí a přispět k šetrnému využívání přírodních zdrojů v obci

Jetřichovice

Specifické cíle •omezit vypouštění špatně čištěných komunálních vod •zlepšit kvalitu ovzduší, zejména v místních částech Jetřichovice a Všemily •snížit energetickou náročnost s případným využitím obnovitelných zdrojů na objektech v majetku

obce

•zajistit finanční udržitelnost systému sběru a svozu komunálního odpadu

5.

Návrhy konkrétních opatření

Návrhy konkrétních opatření/projektů jsou členěny podle výše uvedených specifických cílů

5.1. VODA - VYPOUŠTĚNÍ KOMUNÁLNÍCH ODPADNÍCH VOD Projekt 1.1.

analýza proveditelnosti čištění komunálních odpadních vod pro školu v přírodě a kemp

stav

projekt v realizaci (zpracovává se v rámci projektu Integrovaný management ekosystémů v severních Čechách

náklady

cca. 60 tis. Kč

financování

v rámci výše uvedeného projektu

Projekt 1.2.

Jetřichovice - zpracování projektové dokumentace na vybudování čistírny odpadních vod pro školu v přírodě a kemp

stav

námět

náklady

cca. 1 mil. Kč

financování

nezajištěno

Projekt 1.3.

analýza proveditelnosti čištění komunálních odpadních vod pro místní část Rynartice

stav

námět

náklady

cca. 60 tis. Kč

financování

nezajištěno

5.2. OCHRANA OVZDUŠÍ A ENERGETIKA Projekt 2.1.

zpracovat zjednodušený energetický audit budovy obecního úřadu a školy v přírodě

stav

námět

29/37


náklady

cca. 30 tis. Kč

financování

v rámci budoucích strukturálních fondů

Projekt 2.2.

výstavba centrálního parkoviště (u areálu stávající ozdravovny)

stav

námět

náklady

cca. 5 000 tis. Kč

financování


Projekt 2.3.

zateplení v budově školy v přírodě

stav

námět

náklady

cca. 1 500 tis. Kč

financování


5.3. ODPADY Projekt 3.1.

Spolu s ostatními obcemi požádat MŽP o zavedení pravidelné dotace přes správu národního parku

stav

námět

náklady

cca. 100 tis. Kč/rok

financování

ze státního rozpočtu prostřednictvím správy národního parku

6.

Posouzení možnosti realizace

6.1. PŘIPRAVENOST KONKRÉTNÍCH PROJEKTŮ/NÁMĚTŮ V současné době je ve stadiu realizace projekt 1.1. „analýza čištění komunálních odpadních vod školy v přírodě a kempu“.

6.2. FINANČNÍ SITUACE OBCE Obec má přiměřené vlastní zdroje, vzhledem k velikosti obce. Bez významného příspěvku z externích zdrojů není schopná realizovat větší projekty.

6.3. IDENTIFIKACE A ANALÝZA MOŽNÝCH FIN. ZDROJŮ 6.3.1. SFŽP Ode dne 15. března 2006 obnovil ministr životního prostředí příjem žádostí do národních programů Státního fondu životního prostředí ČR, vybraných programů Příloh I a Příloh II.: Přílohy I: 1.2. Program - Ochrana zdrojů pitné vody, nebo přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, nebo opatření u zdrojů znečištění na území národních parků (NP) a chráněných krajinných oblastí (CHKO) a jejich ochranných pásem 2.1. Program snižování emisí látek znečišťujících ovzduší u zdrojů znečišťování ovzduší provozovaných za účelem veřejně prospěšných činností 30/37


2.7.1 Územní program snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší 2.7.2. Program realizace územních programů snižování emisí a imisí znečišťujících látek 2.8 Program posuzování ekologických opatření vedoucích k významnému snížení skleníkových plynů 3.1.2. Ošetřování stromů a regenerace alejí a parků 3.1.5. Realizace schválených plánů péče o zvláště chráněná území 3.1.6. Výkupy pozemků ve zvláště chráněných územích 3.2.2. Program na vytvoření plánů opatření nutných ke zlepšení životního prostředí v obcích na území národních parků a jejich ochranných pásem 8.2. Program podpory výstavby, rekonstrukce environmentálních center Přílohy II: 1.A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu vody pro byty a rodinné domy pro fyzické osoby 2.A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů zásobování energií v obcích a částech obcí 3.A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu vody nebo výroby elektřiny ve školství, zdravotnictví a objektech sociální péče 4.A. Investiční podpora vytápění bytů a rodinných domů tepelnými čerpadly pro fyzické osoby 8.A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu vody v účelových zařízeních Doba příjmu je limitována disponibilními prostředky Fondu. Fond přijme žádosti v celkové výši dvojnásobku alokovaných prostředků, aby tak byla zajištěna možnost výběru kvalitních projektů k podpoře. Po dosažení takto stanovené hranice bude příjem opět uzavřen. V žádném programu Příloh I a II nebude žadatelům poskytována podpora formou půjček. Pro budoucnost lze předpokládat, že SFŽP v současné podobě zanikne a bude se orientovat pouze na spolufinancování strukturálních fondů a kohezního fondu Evropské Unie.

6.3.2. Strukturální fondy V současnosti se připravují podkladové materiály pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů na období 2007 - 2013. Z připravovaného operačního programu životní prostředí jsme vybrali (v návrhové verzi) ta opatření, která jsou pro podmínky obce relevantní. VODA Opatření 1.1 Výstavba a rekonstrukce kanalizací a čistíren odpadních vod, snížení difúzního znečištění a monitorování stavu vod •Výstavba

a rekonstrukce ČOV nebo ekvivalentního přiměřeného čištění v aglomeracích pod 2000 EO s funkčním stokovým systémem na úroveň ukazatelů ve vypouštěných odpadních vodách požadovanou vodoprávním orgánem, prioritně v chráněných územích. •Dostavba a rekonstrukce stokových systémů v aglomeracích pod 2000 EO tam, kde je stokový

systém již částečně vybudován a dostavba je nutná pro přivedení odpadních vod na ČOV, výstavba nové kanalizace prioritně v chráněných územích. VZDUCH Opatření 2.1. Zlepšení kvality ovzduší •Operace

2.1.1. - snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí z dopravy

•Systémy ke zlepšení průjezdnosti (řízení, kruhové objezdy)

•Budování infrastruktury pro systémy "park and ride", "bike and ride" •Operace 2.1.2. - snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí ze spalovacích

procesů v bytových a rodinných domech nenapojených na CZT

31/37


•Operace 2.1.3. - snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí z energetických

systémů, včetně CZT

•Operace 2.1.4. - snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením primární a sekundární

prašnosti z povrchů

•Výsadba a rekonstrukce zeleně jak v intravilánech tak extravilánech (liniové i plošné, i v

areálech) •Generální opravy vozovek nižších tříd (místních komunikací) ODPADY Opatření 2. Rekultivace starých skládek

•Rekultivace starých skládek převážně komunálního a ostatního odpadu •Odstranění nepovolených (černých) skládek ve zvláště chráněných územích ZLEPŠOVÁNÍ STAVU PŘÍRODY A KRAJINY Opatření 5.1. Implementace a ochrana území soustavy Natura 2000 •neinvestiční opatření spojená se zaváděním soustavy Natura 2000 •investiční opatření spojená se zaváděním soustavy Natura 2000

Opatření 5.2. Podpora biodiverzity •investiční opatření ke snižování vlivu fragmentace krajiny a dalších antropogenních vlivů (odstraňování migračních bariér, např. rybí přechody, zprůchodňování jezů, zprůchodnění liniových staveb...) •realizace schválených plánů péče ve zvláště chráněných územích a územích a objektech začleněných do soustavy Natura 2000, •investiční opatření pro obnovu a výstavbu návštěvnické infrastruktury ve zvláště chráněných a dalších přírodně cenných územích (včetně návštěvnických středisek). Opatření 5.3. Obnova krajinných struktur •Realizace

opatření navržených v rámci schválených komplexních pozemkových úprav zaměřených na výsadby zeleně v krajině a ochranu půdy, realizace prvků ÚSES •zakládání a obnova krajinných prvků (výsadba a obnova remízů, alejí, soliterních stromů, větrolamů atd.) a historických krajinných struktur (vč. ošetření stromů ve významných alejích) Opatření 5.4. Optimalizace vodního režimu krajiny •Realizace opatření příznivých z hlediska krajinné a ekosystémové diverzity vedoucí ke zvyšování retenční schopnosti krajiny, ochraně a obnově přirozených odtokových poměrů a k omezování vzniku rizikových situací, zejména povodní (budování a obnova retenčních prostor, podpora přirozených rozlivů v nivních plochách,...) •opatření k ochraně proti vodní erozi (založení nebo obnova mezí, zasakovacích pásů a průlehů). Opatření 5.5. Podpora regenerace urbanizované krajiny •odstranění nebo zajištění nevyužívaných staveb a dalších zátěží ze zvláště chráněných území a

územích zařazených do soustavy Natura 2000.

UDRŽITELNÉ VYUŽÍVÁNÍ PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ Opatření 1. Podpora výstavby nových zařízení a rekonstrukce stávajících s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla (výtopny) •

32/37


•zahrnuje investiční podporu zdrojů tepla tj. fototermických systémů, tepelných čerpadel, systémů

na biomasu a geotermálních systémů

Opatření 3. Podpora výstavby nových zařízení a rekonstrukce stávajících s cílem zvýšení využívání OZE pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (teplárny) •zahrnuje investiční podporu kombinovaných zdrojů tepla a elektřiny tj. bioplynových stanic

využívajících biomasu, kogenerace ze skládkového plynu, geotermálních tepláren, parní kogenerace z biomasy Opatření 4. Podpora do realizací úspor energie

•zahrnuje investiční podporu do snížení spotřeby energie obytných budov zejména pomocí

zateplovacích systémů, výměn oken

6.3.3. Ostatní Ministerstvo životního prostředí - Program revitalizace říčních systémů •revitalizace přirozené funkce vodních toků (podprogram 215 112): ✔revitalizace vodních toků a jejich přírodního charakteru, včetně jejich niv, popř. včetně

prokazatelně nezbytných výkupů pozemků k zajištění trvalé existence a ekologických funkcí revitalizovaných úseků toků a jejich niv (vodní tok ve smyslu § 43 zákona č. 254/2001 Sb.); ✔revitalizace odstavených ramen vodních toků; ✔revitalizace pramenných oblastí; ✔zakládání a revitalizace břehových nebo doprovodných porostů podél vodních toků a

melioračních kanálů jako nedílná součást většího investičního celku realizovaného v rámci Programu revitalizace; ✔revitalizační opatření

k zajištění trvalé existence a ekologických funkcí přirozeně revitalizovaných úseků toků a jejich niv, včetně výkupů pozemků nezbytných k zajištění trvalé existence a ekologických funkcí přirozeně revitalizovaných úseků toků a jejich niv. •zakládání a revitalizace prvků systému ekologické stability vázaných na vodní režim (podprogram

215 113):

✔revitalizace nevhodně odvodněných pozemků a odvodňovacích soustav; ✔revitalizace a zakládání mokřadních ekosystémů; ✔opatření pro obnovu zásob podzemních vod; ✔opatření pro obnovu a stabilizaci vsakovacích ploch; ✔protierozní opatření vázaná na zlepšování stability vodního režimu. •odstraňování příčných překážek na vodních tocích a podpora takových technických řešení, která

je neobsahují (doplňování a stavba rybích přechodů) – (podprogram 215 114): ✔doplňování a stavba rybích přechodů;

✔další opatření na tocích zajištující jejich zprůchodnění pro přirozenou migraci bioty. •revitalizace retenční schopnosti krajiny (podprogram 215 115): ✔revitalizace v minulosti zaniklých a poškozených retenčních prostorů (nevztahuje se na

následky zanedbání povinné údržby objektu);

✔zakládání nových retenčních prostorů, zejména jako součásti systémů ekologické stability

krajiny;

✔zvyšování retenční schopnosti území (např. poldry, systémy hrází, občasné rozlitiny apod.);

33/37


✔protipovodňová opatření retenčního charakteru vázaná na zvýšení stability vodního režimu

území. •rekonstrukce technických prvků a odbahňování produkčních rybníků (podprogram 215 116): ✔tento podprogram je ukončen. •výstavba a obnova ČOV a kanalizace vč. zakládání umělých mokřadů (podprogram 215 117): ✔pouze na akce na které bylo vydáno rozhodnutí o přidělení dotace v roce 2003 a dříve; ✔pouze na akce, které schválí ministr životního prostředí (dále jen „ministr“) a s prokázaným

mimořádným dopadem na ochranu přírody a krajiny [např. nacházející se ve zvláště chráněném území, v soustavě NATURA 2000, v územích s mimořádným zájmem ochrany vod (např. ochranná pásma vodních zdrojů, lososové a kaprové vody) a tvořící souvislý celek s akcemi realizovanými za finanční podpory z Programu revitalizace a Programu péče o krajinu] a dále: ✗U aglomerací s počtem minimálně 300 EO na výstavbu ČOV a kanalizace. ✗U aglomerací, kde je ČOV připojená ke sběrnému systému s mechanicko- biologickou

nebo obdobnou úpravnou, nebo existuje kmenová stoka, která připojuje aglomeraci k čistírně odpadních vod, která slouží více aglomeracím. ✗Pokud je průtočnost výpustí větší než 1/250 z Q355 vodního recipientu; pokud je menší, lze vody vypouštět do recipientu bez čištění a považuje se tento způsob za přiměřené čištění. Přiměřené čištění znamená čištění městských odpadních vod jakýmkoliv způsobem a nebo způsobem zneškodňování, který zajistí, že po jejich vypouštění vyhoví recipient jakostním cílům a příslušným ustanovením směrnice „Council Directive 91/271/EEC“ of 21 May 1991; •revitalizace přirozené funkce vodních toků s revitalizací retenční schopnosti krajiny (podprogram

215 118):

✔revitalizace vodních toků a jejich přírodního charakteru, včetně jejich niv, popř. včetně

prokazatelně nezbytných výkupů pozemků k zajištění trvalé existence a ekologických funkcí revitalizovaných úseků toků a jejich niv (vodní tok ve smyslu § 43 zákona č. 254/2001 Sb.); ✔revitalizace odstavených ramen vodních toků; ✔revitalizace pramenných oblastí; ✔zakládání a revitalizace břehových nebo doprovodných porostů podél vodních toků a

melioračních kanálů jako nedílná součást většího investičního celku realizovaného v rámci Programu revitalizace; ✔revitalizační

opatření k zajištění trvalé existence a ekologických funkcí přirozeně revitalizovaných úseků toků a jejich niv, včetně výkupů pozemků nezbytných k zajištění trvalé existence a ekologických funkcí přirozeně revitalizovaných úseků toků a jejich niv; ✔revitalizace v minulosti zaniklých a poškozených retenčních prostorů (nevztahuje se na

následky zanedbání povinné údržby objektu);

✔zakládání nových retenčních prostorů, zejména jako součásti systémů ekologické stability

krajiny;

✔zvyšování retenční schopnosti území (např. poldry, systémy hrází, občasné rozlitiny apod.); ✔protipovodňová opatření

Ministerstvo životního prostředí - Program péče o krajinu Program péče o krajinu má dva podprogramy: podprogram péče o krajinu a podprogram péče o zvláště chráněné části přírody a ptačí oblasti. Druhý podprogram v tomto plánu nezvažujeme, protože je určen pouze pro správu národního parku České Švýcarsko a správy chráněných krajinných oblastí Labské Pískovce a Lužické hory. Pro rok 2006 má podprogram péče o krajinu tyto priority

34/37


A. Ochrana krajiny proti erozi •Asanace a stabilizace projevů plošné a rýhové eroze mimo koryta vodních toků (jedná–li se

pouze o preventivní opatření, nikoliv o odstranění následků nevhodného hospodaření nebo užívání)

✔úpravy terénu neinvestičního charakteru (zemní práce - násyp zeminy, přemisťování zeminy,

meze, drobné poldry, drobné geomorfologické úpravy).

•Tvorba biologických protierozních opatření a realizace vymezených a schválených prvků

územních systémů ekologické stability z geneticky a stanovištně odpovídajícího osiva a sadbového materiálu:

✔zakládání vsakovacích pásů, průlehů a ochranných liniových travních porostů v okolí

výsadeb nebo pro účely ochrany vodního toku (infiltrační pásy) na pozemcích, které nejsou evidovány v katastru nemovitostí jako trvalé travní porosty ✔výsadba liniových porostů a solitérních dřevin na pozemcích mimo les (solitérní stromy, liniové a skupinové výsadby), ✔realizace vymezených a schválených prvků územních systémů ekologické stability, ve vybraných případech lze financovat výchovný zásah (probírka) ve výsadbách starších 5 let realizovaných v rámci programu. B. Udržení kulturního stavu krajiny •Vytváření podmínek pro zachování významných biotopů s přirozeným výskytem alespoň jednoho

stanovištně odpovídajícího druhu uvedeného v černém a červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky (šetrné kosení travních porostů a rákosin včetně zpracování, svozu a odvezení posečené rostlinné hmoty v termínu stanoveném místně příslušným sběrným místem, extenzívní pastva, obnova skladby lučních společenstev, likvidace náletových dřevin a jiná biotechnická opatření) •Ošetření památných stromů a památných alejí a dalších významných stromů a alejí •Výsadba nelesní zeleně, včetně ovocných stromů tradičních krajových odrůd (solitérní stromy, liniové a skupinové výsadby). Opatření se nevztahuje na výsadbu a obnovu intenzivních sadů a výsadby podél dálnic a silnic I., II. a III. třídy. C. Podpora druhové rozmanitosti •Opatření k podpoře druhové rozmanitosti:

✔vytváření speciálních opatření (např. rozrušování drnu, obnova mezí, remízků, vytváření tůní

a prohlubování, mokřadů a drobných vodních ploch, péče o hnízdiště a zimoviště), ✔změna druhově chudých lučních porostů na druhově bohaté, za použití geneticky a stanovištně odpovídajícího osiva, ✔vytváření opatření neinvestičního charakteru na zmírnění bariérového efektu komunikací a staveb. •Opatření k podpoře přírodě blízkého hospodaření v lesích, zejména ve vymezených a

schválených prvcích územních systémů ekologické stability:

✔vysazování stanovištně původních melioračních a zpevňujících dřevin uvedených ve

vyhlášce č. 83/1996 Sb.1 nad minimální podíl stanovený lesním hospodářským plánem nebo lesní hospodářskou osnovou a vysazování nebo udržování hospodářsky nevýznamných druhů dřevin přirozené skladby včetně jedle bělokoré, jasanu ztepilého, úzkolistého a topolu černého pouze v cílovém hospodářském souboru 19 a následná ochrana provedených výsadeb a následná péče o výsadby maximálně po dobu pěti let.

1

vyhláška č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů 35/37


Ministerstvo zemědělství Pravidla pro poskytování a čerpání státní finanční podpory v rámci programu Ministerstva zemědělství 229 310 „VÝSTAVBA A OBNOVA INFRASTRUKTURY VODOVODŮ A KANALIZACÍ“ •výstavbu veřejných vodovodů a souvisejících vodárenských objektů •výstavbu a rekonstrukci ke zkvalitnění technologie úpravy vody, její akumulace a čerpání s cílem zlepšení jakosti pitné vody •výstavbu, dostavbu, rekonstrukci a intenzifikaci čistíren odpadních vod (dále jen ČOV), v aglomeracích větších než 2000 E.O.kde po realizaci budou splněny ukazatele jakosti vypouštěné vyčištěné vody stanovené příslušným vodoprávním úřadem •výstavbu hlavních kanalizačních sběračů, kanalizační sítě a souvisejících objektů spojenou s výstavbou ČOV podle předchozího bodu •dostavbu kanalizačních systémů a souvisejících objektů (vyjma ČOV) minimálně pro 200 E.O. ve městech a obcích, za předpokladu, že odpadní vody budou odváděny a následně čištěny na již existující a kapacitně vyhovující ČOV •zajištění přiměřeného čištění městských odpadních vod vstupujících do existujících sběrných kanalizačních systémů v aglomeracích menších než 2000 E.O., kde dochází k vypouštění odpadních vod bez předchozího čištění

7.

Harmonogram realizace jednotlivých opatření

7.1. NÁVRH FINANČNÍ STRATEGIE Vycházíme z následujících předpokladů •státní fond životního prostředí v dosavadní podobě zanikne a od roku 2008 bude sloužit pouze ke

spolufinancování strukturálních fondů a kohezního fondu

•operační programy budou schváleny v podobě zachovávající opatření uvedená výše a první

projekty

•program péče o krajinu a program revitalizace říčních systémů zůstanou zachovány

•státní finanční podpora na výstavbu a obnovu infrastruktury vodovodů a kanalizací v rámci MZe zůstane zachována nebo bude obsažena ve strukturálních fondech Všechny navržené projekty by měly být financovány s externích zdrojů. Možné financování je naznačeno na následující tabulce: Tabulka č. 12: Možný finanční rámec navržených projektů Opatření Stav

Náklady Dotace tis. Kč tis. Kč

Možný zdroj financování GEF SFŽP MŽP MZE OPŽP

Projekt

Obec Jetřichovice vodní hospodářství 1.1. analýza prov. čištění odp. vod - škola v přírodě a kemp 1.2. zpracování projektové dokumentace - ČOV Jetřichovice 1.3. analýza prov. čištění odp. vod - Rynartice ochrana ovzduší a racionální využití energie 2.1. zjednodušený energetický audit budov v majetku obce 2.2. výstavba centrálního parkoviště 2.3. Zateplení budovy školy v přírodě odpady 3.1. kompenzace finanční újmy v poplatkovém systému Celkem


60 1 000 60

60

námět námět námět

30 5 000 1 500

1 350

námět

100 7 750

100 1 510

X

X X

36/37


Legenda: GEF - projekt „Integrovaný management ekosystémů severních Čech“ SFŽP - národní programy státního fondu životního prostředí MŽP - Program revitalizace říčních systémů ministerstva životního prostředí MZE - Program výstavby infrastruktury vodovodů a kanalizací ministerstva zemědělství OPŽP - Operační program životní prostředí pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů a kohezního fondu EU pro období 2007 - 2013 Kompenzace finanční újmy v poplatkovém systému komunálního odpadu by mohla být provedena dotací ze státního rozpočtu (rozpočtu MŽP).

7.2. NÁVRH REALISTICKÉHO HARMONOGRAMU Navrhujeme zvažovat dvě období: •do konce roku 2007 (do otevření příštích strukturálních fondů) •2008 - 2013 (období čerpání příštích strukturálních fondů)

Tabulka č. 16: Možný harmonogram realizace Opatření Projekt

Stav

2006-07

2008-13

Obec Jetřichovice vodní hospodářství 1.1. analýza prov. čištění odp. vod - škola v přírodě a kemp 1.2. zpracování projektové dokumentace - ČOV Jetřichovice 1.3. analýza prov. čištění odp. vod - Rynartice ochrana ovzduší a racionální využití energie 2.1. zjednodušený energetický audit budov v majetku obce 2.2. výstavba centrálního parkoviště 2.3. Zateplení budovy školy v přírodě odpady 3.1. kompenzace finanční újmy v poplatkovém systému


X X X X

námět námět námět námět

X X X X

7.3. NÁVRH DALŠÍCH KROKŮ PRO PŘÍPRAVU PROJEKTŮ K FINANCOVÁNÍ Nejdůležitějším krokem je předprojektová příprava výše uvedených opatření a projektů. Na tuto přípravu však obec nemá dostatek prostředků ani odborných kapacit. Proto doporučujeme, aby se obecně prospěšná společnost České Švýcarsko v rámci svých aktivit pokusila pro obec získat finanční (případně i odborné) zdroje. Dále doporučujeme, aby obec společně s ostatními obcemi kolem národního parku České Švýcarsko oslovila MŽP se žádostí o kompenzaci deficitu v poplatku za svoz komunálního odpadu.

8.

Závěr

Pokud by se podařilo všechna výše uvedená opatření/projekty realizovat, vedlo by to nejen k výraznému zkvalitnění životního prostředí v obci, ale i k posílení rozvojového potenciálu.

37/37

Plán opatření nutných ke zlepšení životního prostředí v obci Jetřichovice

Recommend Documents