PŘÍSTUPY K OCEŇOVÁNÍ NEHMOTNÉHO MAJETKU

PŘÍSTUPY K OCEŇOVÁNÍ NEHMOTNÉHO MAJETKU Obsah

1

CENA A HODNOTA NEHMOTNÉHO MAJETKU...................................................................... 1

2

PŘÍSTUPY K OCEŇOVÁNÍ ........................................................................................................ 2

3

METODY OCEŇOVÁNÍ NEHMOTNÉHO MAJETKU ................................................................ 2 3.1

Přehled metod oceňování nehmotných aktiv ................................................................. 2

3.2

Metody srovnávacího přístupu ......................................................................................... 2

3.2.1 3.3

Metoda násobitelů .......................................................................................................... 2

Metody nákladového přístupu .......................................................................................... 3

3.3.1

Metoda nákladů reprodukce ........................................................................................... 3

3.3.2

Metoda nákladů nahrazení ............................................................................................. 4

3.4

Metody výnosového přístupu ........................................................................................... 4

3.4.1

Tržní metoda licenční analogie ...................................................................................... 4

3.4.2

Tržní metoda podílu na zisku ......................................................................................... 7

3.4.3

Tržní metody prémií........................................................................................................ 7

3.4.4

Tržní metoda čisté současné hodnoty.......................................................................... 10

3.4.5

Tržní metoda nadměrných zisků .................................................................................. 10

3.4.6

Netržní výnosová metoda podle zákonných pravidel ................................................... 10

1 Cena a hodnota nehmotného majetku Cena obvyklá (též „tržní“) cena podle Občanského zákoníku existuje a lze ji stanovit u zboží, s kterým se běžně obchoduje. Je to cena běžná, pravidelně se opakující a odpovídající zvyku v daném místě a čase. A to u zboží shodného, nebo téměř shodného. Analýzou trhu ji můžeme odhadnout s poměrně velkou přesností nebo s malým rozptylem od průměrné hodnoty zjištěné např. aritmetickým průměrem. Cenu obvyklou lze zjistit pouze a jedině analýzou trhu. Zejména porovnáním s cenami podobných již prodaných nehmotných majetků (v tomto případě nehmotného majetku charakteru nehmotného vlastnictví). Potíž je v tom, že třeba s SW, informačními systémy, licencemi, doménami, know-how, atp. se sice obchoduje, ale na trhu obvykle nenajdeme předmět ocenění shodný, nebo téměř shodný s předmětem již prodaným a s veřejně známou cenou. Cena obecná byla ustáleným pojmem v soudní praxi desítky let. V současné době se místo ní většinou používá pojem cena obvyklá , kterou do právních předpisů zavedl zákon č. 151/1997 Sb. Hodnota je ekonomický pojem týkající se peněžního vztahu mezi zbožím a službami, které lze koupit, a těmi, kdo je kupují a prodávají. Hodnota není faktem (jednoznačným číslem jako je to v případě dosažené ceny), ale odhadem ohodnocení zboží a služeb v daném čase, na daném místě podle konkrétní definice hodnoty.

2 Přístupy k oceňování SROVNÁVACÍ PŘÍSTUP je založen na principu rovnováhy, tedy myšlence, že konkurenční trhy nehmotných aktiv jsou schopny vytvářet rovnovážné ceny nehmotných aktiv se srovnatelnou užitečností, a zájemce tuto cenu přebírá z trhu. Tímto přístupem můžeme stanovit cenu obvyklou (viz problematika stanovení ceny obvyklé/tržní v předchozí kapitole). NÁKLADOVÝ PŘÍSTUP je založen na principu ekonomické substituce, tedy myšlence, že zájemce jakožto dobrý hospodář není ochoten zaplatit za nehmotné aktivum více, než by zaplatil v ekonomických nákladech za vytvoření nehmotného aktiva se srovnatelnou užitečností. VÝNOSOVÝ PŘÍSTUP je nejpoužívanějším přístupem k ocenění nehmotného majetku. Je založen na principu ekonomického očekávání, tedy myšlence, že zájemce není ochoten za nehmotné aktivum zaplatit více, než je současná hodnota očekávaných příjmů z využití aktiva při míře rizika na úrovni srovnatelné investice.

3 Metody oceňování nehmotného majetku 3.1 Přehled metod oceňování nehmotných aktiv SROVNÁVACÍ PŘÍSTUP MARKET a. Metoda násobitelů

NÁKLADOVÝ PŘÍSTUP COST a. Náklady reprodukce b. Náklady nahrazení

VÝNOSOVÝ PŘÍSTUP INCOME a. Netržní metoda Výnosový způsob podle zákonných pravidel b. Tržní metody b.1 Licenční analogie b.2 Podíl na zisku b.3 Metody prémie b.4 Čistá současná hodnota b.5 Nadměrné zisky

3.2 Metody srovnávacího přístupu 3.2.1

Metoda násobitelů

V oblasti nehmotných aktiv je možnost použití této metody velmi omezená, je přímo úměrná míře existence a dostupnosti absolutních a veřejných tržních cen srovnatelných aktiv. Tyto údaje jsou zatím dostupné přímé tržní ceny pouze v aukcích, a to především pro: a) určitý typ doménových jmen (zejména napodobeniny, spekulativní) b) soubory vybraných patentů a přihlášek Matematické vyjádření výpočtu hodnoty metodou přímého srovnávacího přístupu použitím násobitelů (multiplikátorů) podává následující vzorec :

HNA 

Cs  XNA Xs

kde: HNA

hodnota nehmotného aktiva při srovnání s jedním srovnatelným nehmotným aktivem

CS

cena srovnatelného nehmotného aktiva

XS

klíčová ekonomická charakteristika srovnatelného nehmotného aktiva (EBITDA, EBIT, Tržby, návštěvnost domény)

XNA

shodná ekonomická charakteristika hospodaření u oceňovaného nehmotného aktiva

Použití je prakticky omezené: a) b)

c) d)

je vhodná zejména pro nehmotná aktiva, která jsou obchodována v aukcích za absolutní částky (zejména doménová jména) pro její smysluplné využit jako hlavní oceňovací metody je doporučeno získat několik srovnatelných transakcí s maximálně podobnými aktivy, ve shodném oboru, mezi nezávislými stranami a ne příliš vzdáleného data od data ocenění při menším množství transakcí a nesplnění ostatních uvedených podmínek je vhodné použít tuto metodu pouze jako podpůrnou při použití násobitelů je vhodné kombinovat jak kvantitativní, tak kvalitativní srovnatelné faktory (např. obrat a historická délka ochrany).

3.3 Metody nákladového přístupu Metody nákladového přístupu (nákladové metody) vedou ke stanovení současné hodnoty nákladů vynaložených na nehmotný majetek v příslušném (požadovaném) období. Jejich výsledkem není hodnota nehmotného majetku. Z pohledu trhu, nebo kupujícího výsledek nevyjadřuje potenciální užitek z daného aktiva. Pro obě následující nákladové metody jsou shodné druhy nákladových položek, které je třeba do ocenění započítat. Příklad nákladových položek pro označení a pro technická řešení.

3.3.1

Metoda nákladů reprodukce

Vychází z vytvoření přesné kopie oceňovaného nehmotného aktiva a zahrnuje míru opotřebení k datu ocenění, která odráží pokles užitečnosti vytvořeného aktiva. Tento postup předpokládá použití původních vstupů a postupů v cenách k datu ocenění. Matematické vyjádření výpočtu hodnoty metodou nákladů reprodukce podává následující vzorec : n

T

HNA = Σ [ Ni x (1 + ICPI)t x (1 + i)t ] x (1 – A) i=1 t=0

kde : Ni

hodnota nákladové položky vynaložené na vytvoření původního nehmotného aktiva o počtu i 1 až i=n nákladových položek

ICPI

míra změny cen (růst či pokles) nákladových položek mezi obdobím vynaložení (t) a datem ocenění (T), měřeno vhodným cenovým indexem (CPI, PPI) nebo jinou vhodnou veličinou. Použije se, nejsou-li dostupné přímé hodnoty daných nákladů k datu ocenění a

je pravděpodobnost, že v mezidobí došlo ke změně cen vstupů i

náklady ušlé příležitosti

A

míra snížení užitečnosti vynaložených nákladů (amortizace) k datu ocenění (v procentním vyjádření), pokud k zastarání došlo

3.3.2

Metoda nákladů nahrazení

Vychází z vytvoření nehmotného aktiva se srovnatelnou užitečností. Tento postup předpokládá použití nových, efektivnějších vstupů a postupů, dostupných k datu ocenění, pokud takové existují. Matematické vyjádření výpočtu hodnoty metodou nákladů nahrazení dle vzorce: n

HNA =

Σ

Ni x (1 + i)t

i=1

kde : Ni

hodnota nákladové položky vynaložené na vytvoření nehmotného aktiva se srovnatelnou užitečností o počtu i = 1 až n nákladových položek

i

náklady ušlé příležitosti

Použití: Nákladové ocenění má sice okrajové, ale nezastupitelné místo při ocenění nehmotných aktiv, jejichž vytvoření je spojeno s nízkými náklady obětované příležitosti a vysokou pravděpodobností úspěšné substituce ze strany zájemce. Tato situace nastává především v následujících případech ocenění : a) b) c) d) e) f)

nová, nezavedená označení označení s pouhou informační (identifikační) funkcí samostatná ocenění blokádních označení (pokud nejsou oceněna v rámci celého souboru ochranných známek) řešení chráněná patenty a užitnými vzory ve velmi raných fázích svého životního cyklu bez jasnější koncepce cílového produktu zavedená řešení chráněná patenty a užitnými vzory, která plní výhradně podpůrnou funkci bez vazby na konkurenční výhodu výrobku běžná softwarová řešení bez vazby na konkurenční výhodu výrobku

3.4 Metody výnosového přístupu Metody výnosového přístupu jsou v oceňování nehmotných aktiv převažující. Nejdůležitějším krokem je určení přínosu nehmotného aktiva, který může vlastníkovi/uživateli poskytovat. Výnosové metody se člení na a) b)

Tržní výnosové metody Netržní výnosové metody (vyhláškové/podle zákonných pravidel)

3.4.1

Tržní metoda licenční analogie

Tato tržní metoda je nejvíce rozšířenou metodou oceňování nehmotných aktiv, především práv duševního vlastnictví, neboť její principy vycházejí z principů obchodování právy duševního vlastnictví formou licenčních a jim podobných smluv. Tyto obchody bývají standardně vypořádány formou různé struktury licenčních plateb, přičemž nejvýznamnější platbou bývají průběžné licenční poplatky, kalkulované z objemů prodeje.

Tržní hodnota nehmotného aktiva je tedy odvozována z analogie licenčního obchodu. Právě výše licenčních plateb odráží v tržním vyjádření různé individuální přínosy, kterých nabyvatel licence dosahuje (ať už v úspoře nákladů, rizika či cenové prémie apod.). Pod pojmem licence se rozumí poskytnutí práva užívání majetku jinému subjektu za úplatu. Licenční analogie se používá následujícím způsobem: 1. analogií nabytí licence (licensing in) hodnota je dána součtem příjmů plynoucích z hypotetických úspor na licenčních poplatcích z titulu vyhnutí se licenčním poplatkům z důvodu vlastnictví nehmotného aktiva 2. analogií poskytnutí licence (licensing out) – hodnota je dána součtem příjmů plynoucích buď ze skutečného, či z hypotetického poskytnutí licence třetí osobě 3. kombinovanou analogií – hodnota je tvořena oběma cestami, pokud nehmotné aktivum tvoří přínosy jednak ve vlastní výrobě a jednak v licenční výrobě třetích stran.

Vzorec pro výpočet hodnoty metodou licenční analogie

nebo zjednodušený vzorec

Cvt = Tt x LP x Kt x PM x KK kde : Cvt

roční ocenění nehmotného majetku

Cv

součet Cvt

t

jednotlivá po sobě jdoucí obrobí, v nichž se zjišťuje hodnota

Tt

roční rozsah provozních tržeb ve finančním vyjádření (vč. tržeb z oceňovaného majetku)

LP

licenční poplatek

Kt

index zastarání, případně index zhodnocení

PM

podíl nehmotného majetku na provozních tržbách

KK

koeficient míry kapitalizace (diskontní míra)

i

náklady ušlé příležitosti (0%, pokud se nepoužije)

TAB

přínosy daňové odepisovatelnosti (0, neodpisuje od daňového základu)

Celkové ocenění konkrétního nehmotného aktiva se provede sečtením jednotlivých ročních ocenění za období, které odpovídá předpokládané době užívání oceňovaného majetku, anebo době, kterou můžeme v tržních podmínkách považovat za rozumnou. Plán objemu prodeje Tt Plán objemu prodeje je standardně vyjádřený čistými tržbami, vypočtenými jako čistá prodejní cena předmětu obsahujícího nehmotné aktivum. Sazba licenčního poplatku LP

Pro správné a objektivní ohodnocení nehmotného vlastnictví je nezbytné stanovit odůvodnitelnou a přiměřenou sazbu licenčního poplatku v procentech, která je obvyklá v určitém průmyslovém oboru na skutečném trhu s nehmotnými statky. Podle statistiky licenčních poplatků podle oborů (databáze RoyaltyStat, http://www.royaltystat.com) je výše licenčních poplatků pro software následující: Obor Software

Minimum

Průměr

Median

Maximum

0,0%

11,5%

6,8%

70,0%

Na stanovení licenčního poplatku má vliv konkurenceschopnost majetku na trhu. Průměr sazby licenčního poplatku v odvětví Software je 11,5 %. K průměru se připočítá přirážka/srážka v % oproti průměru na trhu.. Faktory konkurenceschopnosti, srovnání technických řešení (Bodování 1-miniímum/podprůměr, 5-maximum/nadprůměr) Č.

Faktor

1

Jedinečnost produktu na trhu IT

2

Typ ochrany

3

Fáze zralosti

4

Ziskovost a kvalita produktu

5

Investiční náročnost

6

Množství aplikací/prodej zákazníkům

7

Existence komplementárních aktiv

Index zastarání Kt Pro stanovení koeficientu zastarání je nutno odhadnout délku užitečné životnosti oceňovaného nehmotného aktiva. Technická řešení a skutečnosti obchodní povahy mají vždy jen časově ohraničený dosah, protože v budoucnu budou určitě překonána jiným řešením. Tento aspekt musí být brán v úvahu a je vyjadřován koeficientem zastarání. Obvykle se vyjadřuje ročně v %. Index zhodnocení Kt (varianta ke koeficientu zastarání) V případě práv na označení, zejména ochranných známek, je obecná závislost mezi hodnotou označení a časem opačná, než u technických řešení. Označení vybraná podle správných zásad, zajištěná odpovídající průmyslově právní ochranou, užívaná u výrobků nadstandardní kvality a podporovaná reklamou časem nesporně nabývají na hodnotě. Obvykle se vyjadřuje ročně v %. KK - koeficient míry kapitalizace Koeficient míry kapitalizace se vypočte s využitím vztahu :

1 KK = ———— (1 + d)t kde : KK

koeficient míry kapitalizace (jedná se v podstatě o odúročitel)

d

sazba míry kapitalizace – diskontní míra, vyjadřující míru rizika. Promítá do ocenění zejména riziko dosažení budoucích užitků a časovou hodnotu peněz, likviditu daného nehmotného aktiva, přepočet budoucích výnosů na současnou hodnotu.

Podíl nehmotného aktiva PM Tento parametr slouží k úpravě odhadu čistých tržeb na reálnou základnu, na kterou je možné aplikovat sazbu licenčního poplatku v souladu s logikou licenčního obchodu. Jako typické lze považovat následující situace :

a) podíl se neodhaduje (PM = 100 %) – lze použít v následujících situacích : výrobek je ze své podstaty založen na oceňovaném technickém řešení, které je jediným chráněným řešením na výrobku výrobek je sice kombinován z různých významných funkčních dílů, ale licenční poplatky za daný díl jsou vztaženy k celkové prodejní ceně kombinovaného výrobku (např. některý software)

b) podíl se odhaduje (PM = 0 až 100 %) – je třeba použít v situacích pokud je výrobek viditelně složen z několika propojených, víceméně stejně důležitých funkčních součástí, prodejní cena je fakturována za výrobek jako celek, přičemž řešení je obsaženo pouze v jedné součásti (např. jeden modul antivirového softwarového programu) pokud výrobek sice nelze funkčně oddělit podle dílčích komponent, ovšem obsahuje v sobě více technických řešení, která jsou sama o sobě ocenitelná, byť předmětem ocenění být nemusejí

Použití: a) jedná se o základní metodu ocenění práv duševního vlastnictví, které je obchodováno formou licenčních smluv b) její samostatné užití je vhodné zejména pro nehmotná aktiva a globálním tržním dosahem, u kterých je k dispozici větší množství srovnatelných transakcí

3.4.2

Tržní metoda podílu na zisku

Principem této metody podílu na zisku je odhadnout hodnotu nehmotného aktiva jakožto současnou hodnotu podílu na zisku plynoucích z užití tohoto aktiva. Tento podíl na zisku pouze jiným způsobem odhaduje potenciální tržní výši licenčního poplatku, který je v metodě licenční analogie odhadován přímo z čistých tržeb. Tato metoda vychází z dlouholetého historického pravidla, že nabyvatel licence k užití nehmotného aktiva platí poskytovateli licence v průměru 1/4 až 1/3 svého zisku dosaženého licenční výrobou. V posledních letech se tato metoda prakticky nepoužívá, proto ji nebudu dále popisovat.

3.4.3

Tržní metody prémií

Principem metody prémie je odhadnout hodnotu nehmotného aktiva jakožto současnou hodnotu určitým způsobem vyjádřené hodnotové prémie, kterou lze přisoudit vlivu oceňovaného nehmotného aktiva. I tato prémie může být chápána jako alternativní způsob výpočtu hypotetické licenční úplaty, neboť staví na předpokladu, že tržní zájemce nebude chtít za nehmotné aktivum zaplatit více, než je dodatečný přínos z v podobě této hodnotové prémie. V praxi se používají následující prémie : a) b) c) d)

cenová prémie zisková prémie nákladová prémie prémie výnosnosti.

Základní znaky použití těchto prémií:

a) oceňované nehmotné aktivum je klíčovým nehmotným aktivem podniku, nesoucím soutěžní výhodu, a lze mu tedy tuto prémii přisuzovat b) v podniku neexistují žádná další významná nehmotná aktiva z hlediska soutěže v oboru c) existence srovnatelné výroby či více srovnatelných výrob ze stejného oboru, které mohou posloužit k měření prémie. Cenová prémie Tento způsob kalkulace prémie staví na myšlence, že výrobek, ve kterém je užito oceňované nehmotné aktivum, je prodáván za vyšší cenu oproti výrobku stejné funkce, ve kterém takové aktivum buď není, nebo není spotřebiteli jako významné vnímáno. Tato prémie může mí obecně dva zdroje : a) vyšší cenu výrobku s nehmotným aktivem proti výrobku bez nehmotného aktiva při srovnatelných průměrných nákladech obou výrobků b) vyšší cenu výrobku s nehmotným aktivem proti výrobku bez nehmotného aktiva a zároveň nižší průměrné náklady výrobku s nehmotným aktivem.

Matematické vyjádření výpočtu hodnoty pomocí cenové prémie podává následující vzorec :

Qt x (Pts - Ptbez) x Kt x (1 – d) = Σ ——————————————— t=1 (1 + i)t n

HNA kde : HNA

hodnota nehmotného aktiva

Qt

objem prodané produkce v měrných jednotkách

Pts

cena výrobku obsahujícího oceňované nehmotné aktivum

Ptbez

cena výrobku bez oceňovaného/srovnatelného nehmotného aktiva

Kt

index zastarání

i

náklady ušlé příležitosti (% p.a.)

t

zbývající doba životnosti nehmotného aktiva

d

sazba daně z příjmu právnických osob

n

životnost nehmotného aktiva

Zisková prémie Ziskovou prémií rozumíme prémii s obsahem shodnou s prémií cenovou, měřenou však nikoliv pomocí cen, ale ziskových marží. Základním předpokladem srovnatelnosti obou výrobků je srovnatelné množství produkce při srovnatelném průběhu průměrných nákladů. Matematické vyjádření výpočtu hodnoty pomocí ziskové prémie podává následující vzorec :

Tt x (ZMts - ZMtbez) x Kt x (1 – d) = Σ ————————————————— t=1 (1 + i)t n

HNA

kde : HNA

hodnota nehmotného aktiva

Tt

tržby za výrobky obsahující oceňované nehmotné aktivum

ZMts

zisková marže výroby obsahující oceňované nehmotné aktivum na úrovni provozního VH (EBIT)

ZMtbez

zisková marže výroby bez oceňovaného/srovnatelného nehmotného aktiva

Kt

index zastarání

i

náklady ušlé příležitosti (% p.a.)

t

zbývající doba životnosti nehmotného aktiva

d

sazba daně z příjmu právnických osob

n

životnost nehmotného aktiva

Nákladová prémie Hodnota nehmotného aktiva kalkulovaná pomocí nákladové prémie spočívá v předpokladu, že užité nehmotné aktivum vytváří pouze čistou nákladovou úsporu v průměrných nákladech při srovnatelných objemech výroby a srovnatelných cenách výrobků. Matematické vyjádření výpočtu hodnoty pomocí nákladové prémie podává následující vzorec :

Qt x (Ntbez - Nts) x Kt x (1 – d) = Σ ———————————————— t=1 (1 + i)t n

HNA

kde : HNA

hodnota nehmotného aktiva

Qt

objem prodané produkce v měrných jednotkách

Ntbez

průměrné provozní náklady výrobku bez oceňovaného/srovnatelného nehmotného aktiva

Nts

průměrné provozní náklady výrobku obsahujícího oceňované nehmotné aktivum

Kt

index zastarání

i

náklady ušlé příležitosti (% p.a.)

t

zbývající doba životnosti nehmotného aktiva

d

sazba daně z příjmu právnických osob

n

životnost nehmotného aktiva

Použití: a) slouží především jako podpůrné metody jiným výnosovým metodám, a to pro nehmotné aktivum, které je klíčovým nehmotným aktivem podniku b) u dobře identifikovatelných čistých nákladových úspor z titulu užití nehmotného aktiva lze metodě přisoudit váhu vyšší c) pro rozumnou interpretaci prémie je třeba zajistit dostatečnou srovnatelnost výroby s oceňovaným aktivem a výrob sloužících jako měřítko prémie

d) výslednou prémii je třeba interpretovat jako maximálně únosnou úplatu za nehmotné aktivum, na kterou je ochoten běžný zájemce přistoupit. 3.4.4

Tržní metoda čisté současné hodnoty

Metoda čisté současné hodnoty je pro účely oceňování nehmotných aktiv ve svých principech a celkové interpretaci podobná metodám prémií. Stejně jako u prémie, jejím účelem je zjistit maximálně únosnou úplatu za oceňované nehmotné aktivum. Nepoužívá účetní veličiny typu zisku, ale peněžní toky, které jsou ze své podstaty bližší vyjádření užitku pro zájemce o aktivum. Použití : a) slouží především jako podpůrná metoda jiným výnosovým metodám b) slouží k výpočtu maximální zátěže projektu nájemným za použitá aktiva včetně aktiva nehmotného - je možné ji použít pouze v případě, že spuštění skutečné či hypotetické licenční výroby je spojeno s rozsáhlejšími jednorázovými náklady c) přináší proti ostatním metodám do přímé souvislosti výši maximální úplaty, investiční náročnost výroby, peněžní toky a ekonomickou životnost.

3.4.5

Tržní metoda nadměrných zisků

Metoda nadměrných zisků, týkající se výhradně nehmotných aktiv, vychází z potřeby ocenit často velmi specifická nehmotná aktiva, která tvoří významnou soutěžní výhodu, ovšem jsou natolik specifická, že je nelze ocenit na základě již popsaných výnosových metod. Mezi taková nehmotná aktiva je možno řadit : a) zákaznické vztahy b) výsledky nedokončených projektů R & D c) významný specifický software d) unikátní licence k podnikání. Použití: a) metoda byla sestavena primárně pro účely potřeb PPA (alokace kupní ceny podniku) b) svou podstatou slouží primárně pro oceňování velmi specifických, unikátních nehmotných aktiv, která nejsou obchodována

3.4.6

Netržní výnosová metoda podle zákonných pravidel

Kromě tržního oceňování nehmotných aktiv se používá oceňování nehmotných aktiv podle zákonných pravidel. Oceňování se provádí podle zákona 151/1997 Sb. ZÁKON o oceňování majetku - Způsoby oceňování majetku a služeb. 16)

Vyhláška č. 364/2010 Sb stanoví, že majetková práva, která jsou obsahem průmyslových práv 17) a práv na označení nebo vyplývající z jejich užití, a výrobně technické a obchodní poznatky (know-how), majetková práva, která jsou obsahem práv souvisejících s právem autorským, s 17a) výjimkou práv výkonných umělců, a majetková práva pořizovatele databáze, se oceňují výnosovým způsobem, a to jako součet diskontovaných budoucích ročních čistých výnosů vyplývajících z užívání těchto práv ode dne ocenění. Nehmotná aktiva, v terminologii zákona „majetková práva“ se podle zákona oceňují výnosovým způsobem, a to jako součet diskontovaných budoucích ročních čistých výnosů vyplývajících z užívání těchto práv ode dne ocenění. Výnosový způsob oceňování podle zákonných pravidel vychází z výnosu z předmětu ocenění skutečně dosahovaného nebo z výnosu, který lze z předmětu ocenění za daných podmínek obvykle očekávat a z kapitalizace tohoto výnosu (úrokové míry). Výpočet je dán vzorcem

Cv   j  1

j 10

: kde

Zj p j (1  ) 100

Cv

cena (hodnota) majetkového práva zjištěná výnosovým způsobem,

Zj

roční čistý výnos užívání práva v letech, po které bude právo užíváno, Roční čistý výnos užívání se zjistí a) ze smluv o užívání práva (například licenční smlouva) platných v den ocenění, z prodeje zákazníkům b) podle skutečnosti za poslední kalendářní rok užívání v období pěti let předcházejících roku ocenění, nelze li jej zjistit podle písmene a). Objednatel při stanovení hrubých výnosů, resp. tržeb (Zhj) vycházel ze skutečnosti v období předcházejícím roku ocenění a z očekávání smluv (resp. prodeje) v následujícím období. Poznámka: Vlastní náklady nejsou zahrnuty do výpočtu. Zohlední se ale při odhadu profitability. Vlastními náklady se zde rozumí veškeré přímé náklady a nepřímé náklady bezprostředně související s vytvořením dlouhodobého nehmotného majetku vlastní činností (výrobní režie), popřípadě nepřímé náklady správního charakteru, pokud vytvoření majetku je dlouhodobé povahy (přesahuje období jednoho účetního období).

j

pořadové číslo roku, ve kterém bude právo užíváno

n

počet let, po které bude právo užíváno, nejvýše však počet let podle § 17 odst. 3 oceňování majetku

Zákona.o

a)

se zjistí ze smluv, nejvýše však ve výši podle písmene b), c) nebo d),

b)

činí pět let u průmyslových práv a výrobně technických a obchodních poznatků a deset let u práv na označení v případě, že nelze zjistit počet let podle písmene a),

c)

činí u příslušných práv souvisejících s právem autorským takový počet let, který zbývá do ukončení padesátileté doby trvání těchto práv, v případě, že nelze zjistit počet let podle písmene a), a

d)

činí u práv pořizovatele databáze takový počet let, který zbývá do ukončení patnáctileté doby trvání těchto práv, v případě, že nelze zjistit počet let podle písmene a).

p

míra kapitalizace v procentech. Pro účely oceňování majetkových práv způsob diskontování stanoví Vyhláška. Poznámka: Obecně by míra kapitalizace pro oceňování majetku měla přihlížet nejen k úrovni diskontní sazby, ale i k odměně za poskytování kapitálu, inflaci a rizikovosti podnikání. Při hodnocení rizikovosti podnikání bychom se měli zabývat konkrétními ekonomickými podmínkami v daném teritoriu (ČR) a zvažovat rizika inflačních tendencí, ztráty likvidity, riziko nedostatečného odbytu, systematické rizikové faktory spojené s porovnatelnými investicemi a také nesystematické rizikové faktory spojené se zvláštností daného případu. V současné době se podle toho, které ze shora uvedených aspektu jsou v konkrétním případě zvažovány, se nejčastěji pohybuje v rozmezí 8 až 40 %, když prostá diskontní sazba činí 4 %. Podle globálně používaného zdroje jako DamodaranOnline se míra kapitalizace pro obor IT/SW, pro ČR a české IT firmy nekotovane na burze může pohybovat pravděpodobně někde mezi 18-40 ti %. Nicméně Vyhláška o oceňování majetku míru kapitalizace pro oceňování majetkových práv stanovuje paušálně ve výši 12%. Tuto hodnotu použiji pro ocenění. Jak je patrno z výše uvedeného vzorce platí, že čím je míra kapitalizace „p“ vyšší, tím je cena majetkového práva „ Cv“ nižší. Vyhláška 3/2008, Příloha č. 16 Míry kapitalizace pro oceňování nemovitosti a majetkových práv výnosovým způsobem

Číslo položky

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

Název položky Nemovitosti pro výrobu a garážování Nemovitosti pro obchod a administrativu Nemovitosti pro hromadné ubytování a stravování Nemovitosti pro dopravu, spoje a školství Nemovitosti pro kulturu Nemovitosti pro zdravotnictví Nemovitosti pro zemědělství Nemovitosti pro skladování Bytové domy Ostatní nemovitosti Majetková práva

Míra kapitalizace % 10 7 8 9 8 8 7 6 5 8 12

Použití: Metoda není vhodná pro tržní ocenění. Parametry výpočtu (zejména pevně stanovená míra kapitalizace 12% pro jakýkoliv obor) nemohou odpovídat realitě trhu, z hlediska rizik, konkurenceschopnosti, atp. proto se doporučuje používat tuto metodu jen pro účely zákonem stanovené. a) některé nemovitosti (např. pronajaté budovy, zemědělské pozemky, lesní pozemky) b) práva vyplývající z průmyslových práv a práva na označení a výrobně technických poznatků (know-how, licence, chráněné vzory, práv souvisejících s reklamou a marketingem, atd.) c) věcná břemena d) podnik, stanoví-li tak prováděcí vyhláška (zatím nestanoví) e) práva autorská a práva pořizovatelů databáze f) obecně nehmotná aktiva, v terminologii zákona „majetková práva“ g) Metoda není určena pro tržní ocenění