Převody obchodních podílů ve společnostech s ručením omezeným

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Převody obchodních podílů ve společnostech s ručením omezeným Bakalářská práce

Vedoucí práce: JUDr. Dana Zapletalová, Ph.D.

Brno 2012

Lenka Ulbrichová, Dis.

Ráda bych vyslovila poděkování vedoucí mé bakalářské práce, JUDr. Daně Zapletalové, Ph.D., za poskytnutou pomoc a podporu při realizaci této bakalářské práce.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vyřešila samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 20. května 2012

...……………………

Abstrakt ULBRICHOVÁ L., Převody obchodních podílů ve společnostech s ručením omezeným. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2012. Společnost s ručením omezeným patří od svých prvopočátků k nejčastějšímu typu obchodních společností v podnikatelské sféře. Její založení a celá její existence na podnikatelském poli je úzce spojena s vizí a strategií, kterou její společníci zvolí. Pokud se však názory společníků na vedení a směr dalšího vývoje společnosti začnou lišit, je nutno najít určitý kompromis. Pokud k němu nedojde, pak nastává situace, která je detailně v této bakalářské práci zpracována – a to odchod některého ze společníků ze společnosti s ručením omezeným a převod jeho obchodního podílu. Ve své práci konkrétně popisuji převod obchodních podílů ve dvou společnostech s ručením omezeným, které mají dva stejné společníky. Převodem obchodních podílů dojde k transformaci původní společnosti na dvě nové s jedním zakladatelem – vlastníkem. Klíčová slova: Obchodní podíl, převod obchodního podílu, společnost s ručením omezeným, společenská smlouva, valná hromada, notářský zápis, obchodní rejstřík, obchodní zákoník ULBRICHOVÁ L, Transfers of shares in limited liability companies. Brno: Mendel University in Brno, 2012 A limited liability company is the most frequent type of company in business since its very beginning. Its foundation and entire existence in the business field is closely associated with the vision and strategy selected by its members. However, if the opinions of members regarding the management and future development will vary, it is necessary to find a solution. If it is not found then the situation described in detail in this thesis will arise - the leaving of one of the partners of a limited liability company and the transfer of his shares. In my work I specifically describe the transfer of shares in two limited liability companies which have two equal partners. The transfer of shares transforms the original company into two new companies with one founder - the owner. Keywords: Commercial share, transfer of shares, limited liability company, partnership agreement, the General Assembly, notarial deed, commercial register, Commercial Code

Úvod

5

Obsah 1.

Úvod ...................................................................................................................... 9

2.

Cíl a metodika ..................................................................................................... 10

3.

Společnost s ručením omezeným ........................................................................ 11 3.1 Historický vývoj .................................................................................................................... 11 3.2 Popis společnosti s ručením omezeným ........................................................................... 12 3.2.1 Obchodní firma ............................................................................................................. 12 3.2.2 Identifikační znaky ........................................................................................................ 12 3.2.3 Společníci ....................................................................................................................... 13 3.3 Založení a vznik společnosti s ručením omezeným ........................................................ 13 3.3.1 Založení společnosti ..................................................................................................... 13 3.3.2 Vznik společnosti .......................................................................................................... 14 3.5 Práva a povinnosti společníků ............................................................................................ 15 3.6 Orgány společnosti ............................................................................................................... 16 3.6.1 Valná hromada .............................................................................................................. 16 3.6.2 Jednatelé ......................................................................................................................... 19 3.6.3 Dozorčí rada .................................................................................................................. 19 3.4 Obchodní podíl ..................................................................................................................... 19 3.4.1 Kvalitativní a kvantitativní stránka obchodního podílu .......................................... 20 3.4.2 Specifické vlastnosti obchodního podílu ................................................................... 20 3.4.3 Nabývání obchodního podílu ..................................................................................... 20 3.4.4 Rozdělení obchodního podílu ..................................................................................... 23 3.4.5 Spojení obchodních podílů .......................................................................................... 23 3.4.6 Zastavení obchodního podílu ..................................................................................... 23 3.4.7 Vypořádací podíl ........................................................................................................... 23 3.5 Majetkové a účetní pojmy.................................................................................................... 24 3.5.1 Obchodní majetek......................................................................................................... 24 3.5.2 Obchodní jmění ............................................................................................................ 24 3.5.3 Čistý obchodní majetek ................................................................................................ 24 3.5.4 Vlastní kapitál ................................................................................................................ 24 3.6 Hospodaření společnosti ..................................................................................................... 25 3.6.1 Účetnictví ....................................................................................................................... 25 3.7 Základní kapitál ..................................................................................................................... 25 3.7.1 Vklady společníků do základního kapitálu ................................................................ 26 3.7.2 Změna výše základního kapitálu ................................................................................. 26

Úvod

6

3.8 Rezervní fond ........................................................................................................................ 26 3.8.1 Tvorba rezervního fondu............................................................................................. 26 3.9 Zrušení a zánik společnosti ................................................................................................. 27 3.9.1 Zrušení společnosti ....................................................................................................... 27 3.9.2 Zánik společnosti .......................................................................................................... 27 4.

Praktická část ...................................................................................................... 28 4.1 Charakteristika společností .................................................................................................. 28 4.2 Příprava převodu obchodního podílu ............................................................................... 29 4.3 Osnova smluv ....................................................................................................................... 31 4.3.1 Notářský zápis z valné hromady ................................................................................. 31 4.3.2 Zápis z valné hromady ................................................................................................. 33 4.4 Rozhodnutí valné hromady společnosti Závora s.r.o...................................................... 34 4.5 Smlouva o převodu obchodního podílu............................................................................ 36 4.6 Valná hromada společnosti Komponenty s.r.o. ............................................................... 37 4.7. Svolání mimořádné valné hromady společnosti Parkoviště s.r.o. a společnosti Závora spol. s.r.o. ........................................................................................................................ 38 4.8 Smlouva o převodu zisku .................................................................................................... 39 4.9 Dodatek ke smlouvě o převodu zisku ............................................................................... 41 4.10

Valná hromada společnosti Parkoviště s.r.o. .............................................................. 41

4.11

Převod obchodního podílu společnosti Závora spol. s.r.o. ...................................... 43

4.12

Smlouva o převodu obchodního podílu ...................................................................... 44

4.13

Zakladatelské dokumenty .............................................................................................. 44

4.14

Účetní hledisko převodu obchodního podílu ............................................................. 44

4.14.1 4.15

Příjem z převodu obchodního podílu z hlediska daně z příjmu ...................... 45

Další vývoj společností................................................................................................... 46

5.

Závěr ................................................................................................................... 48

6.

Diskuze ............................................................................................................... 50

7.

Seznam použité literatury ................................................................................... 52

8.

Internetové odkazy ............................................................................................. 53

Úvod

7

Seznam použitých zkratek ObčZ

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

ObchZ

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

ŽZ

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů

NotŘ

Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů

UčZ

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

Úvod

8

Seznam použitých obrázků Obr. 1

Fůze sloučením

25

Obr. 2

Fůze splynutím

25

Obr. 3

Schéma převodu obchodního podílu

35

Obr. 4

Porovnání výsledků hospodaření

51

Úvod

9

1. Úvod Na našem trhu je velké množství různých typů společností, které působí v různých oborech podnikání. Odlišují se od sebe nejen velikostí, předmětem podnikání, právní formou, rozdílným počtem společníků, zaměstnanců, ale také různým stupněm úspěšnosti, která může, ale také nemusí souviset s vývojem společnosti z hlediska časového (délka podnikání a s ní získané zkušenosti) či z hlediska manažerských a marketingových dovedností. Každá společnost se během svého působení na trhu vyvíjí a může měnit obchodní strategii, ve snaze uspět a prosadit se na konkurenčním poli, proniknout případně i na zahraničí trhy. Už při zakládání společnosti musí společníci přizpůsobit svůj podnikatelský plán oboru, ve kterém budou podnikat, zvážit vhodný typ a velikost společnosti, kterou zakládají, podmínky stanovené zákonem pro založení a vznik společnosti, dále možnosti uplatnění společnosti ve zvoleném oboru, stálost oboru, možné konkurenty, cenovou válku na trhu, možnost expanze na zahraniční trhy, vhodné dodavatele a spoustu dalších okolností (faktorů). Nezbytností je také výběr vhodné právní formy společnosti. To, který typ společnosti zvolí, ovlivní postavení podnikatelského subjektu navenek, ve vztahu k obchodním partnerům, zejména věřitelům, ale také vůči státu, a to zejména z aspektu odpovědnosti. Zvolený typ společnosti se částečně předurčuje i její vnitřní organizační strukturu. Nejrozšířenější formou podnikání právnických osob v České republice je společnost s ručením omezeným. Tato právní forma má svoje výhody i úskalí. Společníci musí vložit do společnosti povinné vklady, ze kterých je vytvořen zákonem stanovený základní kapitál. Společnost je však velice oblíbena zejména pro omezené ručení, které je pro společníky stanoveno do výše nesplacených vkladů. Tato výhoda je státem kompenzována povinností dvojího zdanění. Ve své práci se zaměřím na zkoumání vývoje konkrétních společností s ručením omezeným. Jedná se o společnosti, které patří k dlouhodobě působícím na našem trhu. Jedna ze společností se specializuje na výrobu a montáž parkovacích systémů. Podrobně popíši její pozici v daném oboru, kdy společnost byla založena dvěma vlastníky. Její ekonomický vývoj byl velice příznivý, ale v určitém stádiu se představy o dalším směřování společnosti u jejich společníků začaly značně rozcházet. Druhá společnost byla založena s podnikatelským záměrem prodeje komponentů pro vjezdové a parkovací systémy. Tato společnost však po svém založení na rozdíl od první neprosperovala tak dobře a rychle, jak její společníci prvotně plánovali. Obě uvedené společnosti byly založeny dvěma stejnými zakladateli a jejich obchodní podíly patřily stejným dílem v obou těchto společnostech. Právě tento faktor napomohl k rozhodnutí, že si obchodní podíly vzájemně převedou, čímž získají majoritní většinu vždy v jedné ze společností, ve které budou moci dále pokračovat ve svém podnikatelském záměru. Ve své bakalářské práci tento proces popíši a upozorním na některá úskalí, která s tímto převodem obchodních podílů úzce souvisí, a to včetně ekonomických a právních důsledků.

Cíl a metodika

10

2. Cíl a metodika V první části své bakalářské práce se budu zabývat studiem teorie problematiky obchodních společností. Provedu rešerši odborné literatury a rozbor právních předpisů, především zákona č. 513/ 1991 Sb., obchodní zákoník ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen Obchodní zákoník). V teoretické části mé bakalářské práce zpracuji uceleně problematiku společnosti s ručením omezeným. Zaměřím se zejména na proces zakládání společnosti, dále na problematiku vytváření základního kapitálu společnosti, statutárních orgánů, obchodních podílů společníků a dále na problematiku způsobů převodů těchto podílů na jiné osoby v kontextu uzavřené společenské smlouvy. V druhé části své práce se detailně zaměřím na praktické zkušenosti a popis jednotlivých fází procesu při změně obchodních podílů ve dvou již zmíněných obchodních společnostech, které měly stejné vlastníky se stejným obchodním podílem, následně však došlo k rozdělení těchto společností na dvě, vždy s jediným vlastníkem. Poukážu na úskalí, která tento proces rozdělení provázela a uvedu praktické poznatky, které musely být při rozdělení těchto společností řešeny.

Společnost s ručením omezeným

11

3. Společnost s ručením omezeným 3.1 Historický vývoj Již úvodu práce uvádím, že společnost s ručením omezeným patří mezi nejfrekventovanější obchodní korporace. Proto provedu malý historický exkurz do počátků vzniku tohoto typu společnosti. Společnost s ručením omezeným má své počátky v obchodní praxi sjednoceného Německa ve 2. polovině 19. století., kdy mezi obchodníky vznikla potřeba vytvořit takovou společnost, která by omezovala rozsah ručení společníků, ale její právní úprava by byla jednodušší, než je tomu u akciové společnosti. Tuto myšlenku podpořil říšský kancléř Otto von Bismarck spolu s vlivnými finančními a politickými kruhy. Následně došlo k rychlým legislativním pracím a roku 1892 byl zákon o s.r.o. schválen Říšským sněmem. Německý zákon byl vzorem pro právní úpravy v dalších zemích. Rakousko - Uhersko zahájilo kodifikační práce na počátku 20. století a v roce 1906 byl přijat zákon č. 58/1906 ř. z., o společnostech s ručením omezeným. Zákon byl rozpracován v osmi hlavách, které byly rozděleny na část upravující soukromoprávní otázky, část věnující se otázkám správní problematiky, ustanovení trestněprávní povahy, daňová usnesení a úpravy zaměřené na podnikání v zahraničí. Tento předpis platil pouze v Království a v zemích v říšské radě zastoupených. Myšlenka společnosti s ručením omezeným se v Rakousku dočkala velkého úspěchu a nastal velký rozkvět vzniku nových společností, zejména pro výhodný daňový režim, který nabízela (daňové zatížení u s.r.o. bylo progresivně odstupňováno podle dosažené výše zisku, daňová sazba byla však maximálně 10% z ročního zisku). První československá republika převzala tuto právní úpravu zákonem č. 11/1918 Sb. z. a. n., o zřízení samostatného státu československého. V roce 1939 byl zákon novelizován a to zákonem č. 271/1920 Sb. z. a.n., kdy došlo ke zrušení daňového zvýhodnění s.r.o. Tato novelizace způsobila útlum zakládání nových společností, tak jak tomu bylo v předcházejících letech. Politická situace v naší zemi po roce 1945 způsobila potlačení soukromého podnikání a nastalo období znárodňování a vzniku státních a národních podniků. S účinností nového občanského zákoníku (zákona č. 141/1950 Sb., občanský zákoník) došlo ke zrušení společností s ručením omezeným ex lege. Likvidace obchodního práva a jeho přetvoření na hospodářské právo bylo zakončeno přijetím zákona č. 109/1964 Sb., hospodářského zákoníku. Československý právní řád tak v dalších 40 letech neumožňoval založení společnosti s ručením omezeným. Po roce 1989, kdy je v naší zemi obnovena tržní ekonomika, přichází rychlá obnova tradičních podnikatelských forem právnických osob. Je přijata novelizace hospodářského zákoníku zákonem č. 103/1990 Sb. Tato úprava byla velice stručná, provizorní, ale umožňovala překlenutí doby, než byla dosavadní právní úprava nahrazena novou, tedy obchodním zákoníkem zákonem č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 1992. V první polovině 90. let 20. století probíhá v naší zemi privatizace, která lehce zatlačí do ústraní s.r.o. ve prospěch akciových společností, ale i tak obliba společností s ručeným omezeným neklesá a v praxi se prokazuje její životaschopnost a rozvoj nejen v naší zemi, ale i celosvětově.1

1

DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. Praha: ASPI, 2008, s. 2 - 6.


12

3.2 Popis společnosti s ručením omezeným Podle ustanovení § 105 obchodního zákoníku je společnost s ručením omezeným definována jako obchodní společnost, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků a jejíž společníci ručí za závazky společnosti, dokud nebylo zapsáno splacení vkladů do obchodního rejstříku. Společnost s ručením omezeným se řadí k obchodním společnostem většinou menšího nebo středního typu. Společnost s ručením omezeným patří mezi kapitálové společnosti. Společnost má povinnost ze zákona při zakládání a vzniku vytvořit základní kapitál v minimální zákonem stanovené výši (§ 108 odst. 1 ObchZ). Jeho skutečnou výši si zakládající společníci stanoví ve společenské smlouvě o založení společnosti. Základní kapitál tvoří vklady společníků. Společnost odpovídá při porušení svých závazků celým svým majetkem, společníci ručí za závazky společnosti pouze do výše nesplacených vkladů podle zápisu v obchodním rejstříku. Společníky ve společnosti s ručením omezeným mohou být jak fyzické, tak i právnické osoby. Pokud společnost zakládá jediná osoba, sepisuje o založení společnosti zakladatelskou listinu. Každý společník vlastní určitý obchodní podíl ve společnosti, jehož výše je stanovena dle poměru vkladu společníka do základního kapitálu, nebo je jeho výše upravena společenskou smlouvou. Společnost s ručením omezeným funguje na principu vázané účasti, to znamená, že je možná změna v osobě společníka, ve smyslu převodu nebo přechodu obchodního podílu, aniž by to v důsledku vedlo k zániku nebo zrušení společnosti. Společnost je zakládána buď za účelem podnikatelské aktivity anebo za účelem formálním, kdy působí jako tzv. fiktivní podnikatel2. Zákon připouští založit společnost za účelem nepodnikatelským, ale dbá na dodržení dobrých mravů v souvislosti s účelem, za kterým je tato korporace založena. 3.2.1 Obchodní firma V § 8 odst. 1 ObchZ je uvedeno: Obchodní firma je název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Podnikatel je povinen činit právní úkony pod svou firmou.3 Obchodní firma se rozlišuje na kmen a dodatek. Kmen se vytváří buď věcně, osobně, fantazijně nebo smíšeně. Dodatek firmy je specifikovaný v § 107 ObchZ, který specifikuje, že firma musí obsahovat označení „společnost s ručením omezeným“, „spol. s r. o.“ nebo „s.r.o.“. Společnost si musí vybrat pouze jedno z výše uvedených dodatků a nechat si ho zapsat do obchodního rejstříku. Tak jak je uvedeno v obchodním rejstříku, musí společnost uvádět svoji firmu ve všech dokumentech a právních vztazích. 3.2.2 Identifikační znaky Identifikační znaky společnosti slouží k odlišení od jiných subjektů, plní funkci nezaměnitelnosti. Řadíme k nim sídlo, identifikační číslo a daňové identifikační číslo.

2DVOŘÁK,

Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. Praha: ASPI, 2008, s. 14. ŠTENGLOVÁ, Ivana, PLÍVA, Stanislav, TOMSA, Miloš. Obchodní zákoník: komentář. 10. Praha: H. C. Beck, 2005, s. 22.


13

Sídlo společnosti může být jen jedno. Je vymezeno adresou, která musí být uvedena ve společenské smlouvě, ale i zapsána v plném znění do obchodního rejstříku. Identifikační číslo (zkráceně IČO nebo IČ) přidělí společnosti rejstříkový soud. Ten získá údaje na základě sdělení příslušným orgánem státní správy. Identifikační číslo patří k povinným údajům při prvozápis do obchodního rejstříku. Jedná se o číselný kód, sloužící k identifikaci a evidenci subjektů provozujících podnikatelskou činnost. Daňové identifikační číslo (zkráceně DIČ) slouží k identifikaci podnikatelského subjektu k platbě daní a správních poplatků. Daňové identifikační číslo je přiděleno místně příslušným daňovým úřadem. 3.2.3 Společníci Společníky v s.r.o. mohou být fyzické i právnické osoby, společnost může být založena pouze jedním zakladatelem, a to i fyzickou osobou. Společník může získat svůj podíl ve společnosti založením společnosti, koupí společnosti, ve veřejné dražbě, rozdělením, děděním ve společnosti, převodem obchodního podílu, převzetím vkladu na zvýšení základního kapitálu. Maximální počet společníků v jedné společnosti nesmí přesáhnout zákonem stanovený maximální počet, což je 50 společníků. Tento model byl převzat z francouzského právního řádu a má zajistit neúnosně vysoký počet společníků.4 Společnost s ručením omezeným s jedním společníkem nemůže být jediným zakladatelem jiné společnosti s ručením omezeným podle ustanovení § 105 odst. 2 ObchZ. Jedna fyzická osoba může být jediným společníkem nejvýše ve třech společnostech s ručením omezeným. V tomto ohledu hovoří obchodní zákoník o zákazu konkurence. Společník má právo účastnit se valné hromady, která je nejvyšším orgánem.5

3.3 Založení a vznik společnosti s ručením omezeným Při vytváření s.r.o. je celý proces nutné rozlišovat na dvě základní fáze: „zakládání“ a „vznik“ s.r.o. Obě tyto etapy zrodu společnosti jsou v českém právním systému důsledně diferencovány. Při založení společnost nenabývá právní subjektivity, to znamená, že z právního hlediska ještě neexistuje. Teprve až po jejím vzniku nabývá právní subjektivity, může nabývat práv a povinností. 3.3.1 Založení společnosti V procesu zakládání se zakladatelé společnosti připravují na svoji podnikatelskou činnost, což je podchyceno v zakladatelské smlouvě či listině. Povinnost jejího sepsání je definována ustanovením v obchodním zákoníku. Jedná se o základní a nejdůležitější dokument společnosti s ručením omezeným. Společenská smlouva se uzavírá písemně, jedná se o právní úkon úplatný, formální, konsenzuální a nominativní. Zakladatelé se ve společenské smlouvě zavazují k peněžnímu i nepeněžnímu plnění, proto se řadí společenská smlouva k úplatným právním úkonům. Podle ustanovení § 57 odst. 1 ObchZ musí být společenská smlouva, aby byla platná, sepsána ve formě veřejné listiny, to je notářským zápisem. Ten musí být podepsán jednak samotným notářem, tak všemi zakladateli společnosti, jedná se o formální právní úkon. Společenská smlouva je konsensuální právní úkon, pouze pokud bylo dosaženo úplné shody všech jejich zakladatelů. Společenská smlouva obsahuje povinné (obligatorní) náležitosti a dobrovolné (fakultativní) náležitosti. 4DVOŘÁK,

Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. Praha: ASPI, 2008, s. 56. Miroslava, ŠTENGLOVÁ, Ivana. Společnost s ručením omezeným. 2. Praha: C. H. Beck, 2006,

5BARTOŠÍKOVÁ,

s. 116.


14

Společenská smlouva musí obsahovat tyto fakultativní náležitosti ustanovené v § 110 ObchZ: • obchodní firma a sídlo společnosti • určení společníků, název a sídlo právnické osoby nebo jména a bydliště fyzických osob • předmět podnikání nebo předmět činnosti • výše základního kapitálu a výše vkladu každého společníka • jména, příjmení a bydliště prvních jednatelů, uvedení způsobu jakým jednají za společnost • jména a příjmení a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje určení správce vkladu • jiné údaje, pokud je obchodní zákoník vyžaduje6 Pokud by společenská smlouva neobsahovala některý z povinně předepsaných údajů, byla by neplatná. Fakultativní náležitosti jsou buď obvyklé - pravidelné náležitosti smlouvy, to jsou náležitosti, které jsou ošetřeny dispozitivním odkazem v obchodním zákoníku, k nim se řadí např. ujednání ve společenské smlouvě o neděditelnosti obchodního podílu, nebo jsou to náležitosti nahodilé, na ty obchodní zákoník výslovně nepamatuje, jde o opatření vytvořená přímo pro potřeby dané společnosti např. zvláštní sociální výhody pro zaměstnance společnosti. 7 Pokud společnost zakládá jen jeden zakladatel, sepisuje u notáře zakladatelskou listinu. Ta obsahuje stejné náležitosti jako společenská smlouva, pokud by do společnosti vstoupil další společník, změní se zakladatelská smlouva na společenskou a obráceně, pokud by zůstal ve společnosti pouze jeden společník, změní se společenská smlouva na zakladatelskou. Celý proces zakládání společnosti je ukončen podpisem společenské (zakladatelské) smlouvy. Aby byly splněny všechny právní náležitosti, je nutné při zakládání s.r.o. doložit ke společenské smlouvě i další formuláře, např. dokládající oprávnění k podnikání, zápis z usnesení valné hromady o jmenování jednatele, zvolený jednatel musí doložit výpis z Rejstříku trestů ne starší tří měsíců, prohlášení jednatele, ve kterém se zavazuje, že je způsobilý k právním úkonům, splňuje podmínky provozování živnosti podle § 6 ŽZ a nenastala u něj skutečnost, jež by byla překážkou k provozování živnosti dle § 8 ŽZ, ve znění pozdějších předpisů a splňuje podmínky podle § 38l ObchZ. 3.3.2 Vznik společnosti Společnost vzniká dnem, ke kterému byla zapsána do obchodního rejstříku podle ustanovení § 62 ObchZ. Návrh na zápis do obchodního rejstříku je společnost povinna podat do 90 dnů od jejího založení.8 Společnost, po svém založení, má povinnost prokázat příslušnému úřadu svoje založení a získat tak podnikatelské oprávnění. Jakmile je podnikatelské oprávnění doručeno zakladatelům, začíná plynout devadesátidenní lhůta pro

6BARTOŠÍKOVÁ,

Miroslava, ŠTENGLOVÁ, Ivana. Společnost s ručením omezeným. 2. Praha: C. H Beck, 2006, s. 118 - 130. 7 Podrobně jsou rozepsány DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. Praha: ASPI, 2008, s. 64 – 65. 8 ŠTENGLOVÁ, Ivana, PLÍVA, Stanislav, TOMSA, Miloš. Obchodní zákoník: komentář. 10. Praha: H. C. Beck, 2005, s. 202.


15

prvozápis do obchodního rejstříku. Návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být podepsán všemi jednateli společnosti podle ustanovení § 112 ObchZ.9 Pro vznik společnosti s ručením omezeným je nutné vytvořit základní kapitál, jeho výše musí činit minimálně 200 000 Kč. Přesná částka je stanovena ve společenské smlouvě. Společnost má dále povinnost předložit společenskou nebo zakladatelskou listinu, doklad o splnění všech povinností podle § 111 ObchZ, posudek znalce o ocenění nepeněžitých vkladů, listiny o skutečnostech, které mají být do obchodního rejstříku zapsány a listiny, které se zakládají do sbírky listin (§ 31 odst. 2 ObchZ).10 Návrh na zápis je podáván v listinné a elektronické podobě. Rozhodnutí o povolení zápisu společnosti do obchodního rejstříku vydává příslušný krajský soud, v jehož obvodu společnost sídlí.

3.5 Práva a povinnosti společníků Každý společník má ve společnosti svoje členství spojené s určitým vztahem ke společnosti. Tento vztah je spojen se souborem práv a povinností, které vážou společníka ke společnosti, ale i k ostatním společníkům, jsou to mimo jiné požadavek na zachování dobrých mravů (§ 3 odst. 1 ObčZ), pravidla poctivého obchodního styku (§ 265 ObchZ), zákaz zneužití hlasů ve společnosti nebo jednání znevýhodňujícího jakéhokoliv společníka (§ 56a ObchZ).11 Každý společník má povinnost splatit vklad, který se zavázal vložit do základního kapitálu společnosti.12 Lhůta pro splacení vkladu je stanovena jednak obchodním zákoníkem, ale společníci ji mohou upřesnit i při sepsání společenské smlouvy. Dle ustanovení § 109 ObchZ je výše vkladu každého společníka alespoň 20 000 Kč. Výši vkladu jednotlivých společníků si stanovují společníci ve společenské smlouvě. Vždy po splacení vkladu některého ze společníků jsou jednatelé společnosti povinni tuto změnu zapsat do obchodního rejstříku dle § 32 odst. 3 ObchZ. Pokud by společník nesplatil peněžitý vklad ve lhůtě stanovené obchodním zákoníkem nebo společenskou smlouvou, je povinen uhradit z nesplacené částky úrok z prodlení ve výši 20% (§ 103 odst. 2 ObchZ). Pokud ve společnosti skončila účast některého společníka bez právního nástupce, mají společníci povinnost převzetí uvolněného vkladu společníka a to v poměru jejich obchodních podílů. Společníci neřídí společnost přímo, k vykonávání svých práv k řízení společnosti v rozsahu, způsobem a za podmínek stanovených v obchodním zákoníku, společenské smlouvě, slouží valná hromada. Rozhodnutí mohou společníci přijímat i mimo valnou hromadu dle ustanovení § 130 ObchZ.13 Společníci mají právo na podíl na zisku společnosti. Jeho rozdělování je zpravidla upraveno ve společenské smlouvě nebo zakladatelské listině, pokud tak není stanoveno, je podle § 123 ObchZ zisk společnosti rozdělen dle poměru obchodního podílu společníků.

9

DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. Praha: ASPI, 2008, s. 78 - 80. ŠTENGLOVÁ, Ivana, Stanislav PLÍVA a Miloš TOMSA. Obchodní zákoník: komentář. 10. Praha: H. C. Beck, 2005, s. 104. 11 DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. Praha: ASPI, 2008, s. 81. 12BARTOŠÍKOVÁ, Miroslava, ŠTENGLOVÁ, Ivana. Společnost s ručením omezeným. 2. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 159. 13ŠTENGLOVÁ, Ivana, PLÍVA, Stanislav, TOMSA, Miloš. Obchodní zákoník: komentář. 10. Praha: C. H. Beck, 2005, s. 433. 10


16

Zanikne-li účast společníka ve společnosti a jeho obchodní podíl přechází na společnost, má nárok na vypořádací podíl. Takový stav nastává např., pokud je společník vyloučen ze společnosti rozhodnutím valné hromady, vyloučení společníka soudem, při prohlášením konkursu na majetek společníka14.

3.6 Orgány společnosti Společnost s ručením omezeným rozlišuje dva druhy orgánů společnosti. Orgány obligatorní, které jsou povinně zřizované a fakultativní, které společnost zřizovat nemusí.15 Obligatorní orgány jsou valná hromada a jednatel (jednatelé). Fakultativní orgán je dozorčí rada. 3.6.1 Valná hromada V § 125 ObchZ je valná hromada definována jako nejvyšší orgán společnosti. Jejím prostřednictvím se společníci podílejí na řízení společnosti. Slouží jako kontrolní orgán, neboť na valné hromadě společníci kontrolují činnost společnosti. Její zasedání je neveřejné. 3.6.1.1 Typy valných hromad Valná hromada je rozlišována dle typu na: • Řádná - je svolávána opakovaně v termínech do značné míry pravidelných, určených zákonem nebo společenskou smlouvou. Není-li stanoveno jinak, je svolávána nejméně jedenkrát za rok, na jejím zasedání se schvaluje řádná účetní závěrka a rozhoduje se o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty. Valná hromada musí být svolána do 6 měsíců od posledního dne účetního období. • Mimořádná - je svolávána z důvodu kvalifikované žádosti společníků, jejich výše vkladu musí být minimálně 10% základního kapitálu, nebo z důvodu právní situace předvídané zákonem, společenskou smlouvou – např. společnost se dostala do úpadku. • Náhradní - je svolávána za předpokladu, že původně svolávaná řádná valná hromada se nekonala z důvodu neusnášeníschopnosti. Náhradní valná hromada musí mít shodný program jako původní valná hromada, má však stanoveno nižší kvorum pro její usnášeníschopnost. 16 3.6.1.2 Působnost valné hromady Jak je definováno v § 125ObchZ, valná hromada působí: 1. na schválení jednání učiněných jménem společnosti před jejím vznikem podle ustanovení § 64 ObchZ 2. na schvalování účetní uzávěrky řádné, mimořádné, konsolidované, rozdělení zisku a úhrady ztrát 3. na schvalování stanov, jejich změn 4. na rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, nedochází-li k němu na základě jiných právních skutečností 5. na rozhodování o zvýšení nebo snížení základního kapitálu 6. na jmenování, odvolávání, odměňování jednatelů 14BARTOŠÍKOVÁ,

Miroslava, ŠTENGLOVÁ, Ivana. Společnost s ručením omezeným. 2. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 175. 15 DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. Praha: ASPI, 2008, s. 199. 16 HOLEŠOVSKÝ, Josef. Valné hromady společností s ručením omezeným. 1. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 6.


17

7. na jmenování, odvolávání a odměňování členů dozorčí rady 8. na vyloučení společníka podle ustanovení § 113 a § 121 ObchZ 9. na jmenování, odvolání a odměňování likvidátora, rozhodování o zrušení společnosti s likvidací, jestliže to společenská smlouva připouští 10. na rozhodování o fůzi, převodu jmění na společníka, rozdělení a změně právní formy 11. na smlouvě o převodu zisku, smlouvě o tichém společenství 12. na schvalování smlouvy o výkonu funkce17 3.6.1.3 Svolání a organizace valné hromady Svolání valné hromady se děje oznámením termínu a programu valné hromady společníkům. Valnou hromadu svolává: • jednatel společnosti (§ 128 odst. 1 ObchZ). Je-li ve společnosti více jednatelů, musí dojít většinovým rozhodnutím k tomu, kdy bude, v jakém čase a místě valná hromada svolává • minoritní společníci za podmínek daných v ustanovení § 129 ObchZ • likvidátor podle ustanovení § 70 odst. 3 ObchZ a to jen v mezích jeho působnosti limitované výhradně na zasedání potřebná k dosažení účelu likvidace • dozorčí rada, je-li zřízena, a to jen v případě, že to vyžadují zájmy společnosti Pozvánka na valnou hromadu je společníkům doručena písemně, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Pozvánka by měla být doručena 15 dnů před termínem konání. Měla by obsahovat program valné hromady, termín a místo konání, označení a podpis svolavatele. Při zahájení valné hromady se nejprve zkontroluje, zda je valná hromada usnášeníschopná. To nastane, pokud jsou přítomni společníci alespoň s nadpoloviční většinou hlasů podle ustanovení § 127 odst. 1 ObchZ. Společník má za každých 1000 Kč svého vkladu jeden hlas, pokud nebylo stanoveno ve společenské smlouvě jinak.18 Následně se zvolí její předseda a zapisovatel, po této volbě se přechází k vlastnímu programu valné hromady, její průběh již řídí zvolený předseda. Při hlasování o schválení projednávaných bodů programu valné hromady, se rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných společníků, pokud zákon nebo společenská smlouva nepožaduje jinak. Kvalifikovaná dvoutřetinová většina hlasů je potřeba u rozhodování o zrušení společnosti s likvidací, u schvalování stanov, u rozhodování o změně společenské smlouvy. Průběh zasedání valné hromady je zaznamenáván formou písemného zápisu. Ten jsou povinni po ukončení valné hromady provést jednatelé společnosti, kteří mají zároveň i povinnost zápis z valné hromady zaslat všem společníkům. Jak je uvedeno v § 188 odst. 2 a 3 ObchZ, musí zápis z valné hromady obsahovat tyto náležitosti: • firmu a sídlo společnosti • místo a dobu konání valné hromady 17ŠTENGLOVÁ,

Ivana, PLÍVA, Stanislav, TOMSA, Miloš. Obchodní zákoník: komentář. 10. Praha: H. C. Beck, 2005, s. 414 - 415. 18ŠTENGLOVÁ, Ivana, PLÍVA, Stanislav, TOMSA, Miloš. Obchodní zákoník: komentář. 10. Praha: H. C. Beck, 2005, s. 421.

Společnost s ručením omezeným • • • •

18

jméno předsedy valné hromady a zapisovatele popis projednávání jednotlivých bodů programu rozhodnutí valné hromady a uvedení výsledků hlasování obsah případných protestů společníka, jednatele

3.6.1.4 Notářský zápis o rozhodnutí z valné hromady Provést notářský zápis o přijetí rozhodnutí valné hromady se stalo povinností pro společníky přijetím novelizace obchodního zákoníku č. 142/1996 Sb. V souvislosti s touto novelou se následně proběhla novelizace zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, zvláštní druh notářského zápisu v ustanovení § 77 NotŘ. Navazující novela notářského řádu rozšířila okruh notářských zápisů upravených v tomto zákoně o notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby v § 80a - 80e NotŘ.19 Společnost s ručením omezeným je vázána povinností zajistit notářský zápis o rozhodnutí valné hromady v případech, které jsou ustanoveny v § 127 ObchZ. Notář má povinnost v zápise osvědčit, že společnost při přijímání usnesení dodržela zachování právního jednání a formalit, u kterých byl notář přítomen. V zápise je uvedeno, že vše proběhlo v souladu se zachováním osvědčeného jednání a dodržením formalit. Notářský zápis dále uvádí, zda bylo rozhodnutí valné hromady přijato, zda byly dodrženy právní předpisy a ustanovení ve společenské smlouvě. Notářský zápis dle § 80b NotŘ musí obsahovat: 1. jméno a příjmení notáře, jeho sídlo 2. místo, den a rok, ve kterém byl notářský zápis vyhotoven 3. firmu, IČO, sídlo, u společností s ručením omezeným i přesné označení, že jde o rozhodnutí valné hromady 4. upřesnění, dle jakých dokumentů byla ověřena existence společnosti s ručením omezeným, její působnost a způsobilost k přijímání rozhodnutí valné hromady 5. jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo, předsedajícího 6. prohlášení předsedajícího o způsobilosti valné hromady přijímat rozhodnutí, případné protesty proti tomuto rozhodnutí 7. způsob, jakým byla ověřena totožnost osob uvedených v písemnostech 8. obsah rozhodnutí valné hromady 9. výsledky hlasování o rozhodnutí valné hromady s uvedením rozhodného počtu hlasů a jasný popis, jak byl výsledný počet hlasování a rozhodný počet hlasů zjištěn 10. prohlášení notáře dle § 80a odst. 2 NotŘ, tj. osvědčení formalit a právního jednání, ke kterým je společnost s ručením omezeným, popřípadě valná hromada povinna 11. definování, zda byl notářský zápis po přečtení schválen předsedou, případné důvody, proč k tomu nedošlo 12. podpis předsedajícího, případně důvod, proč předsedající nepodepsal 13. otisk úředního razítka notáře a jeho podpis Jak je uvedeno v § 80c NotŘ, je společnost s ručením omezeným povinována dodat notáři potřebné podklady pro sepsání notářského zápisu a to nejpozději do 5-ti pracovních dnů. Jsou to: • aktuální výpis z obchodního rejstříku 19BARTOŠÍKOVÁ,

2006, s. 205 - 210.

Miroslava, ŠTENGLOVÁ, Ivana. Společnost s ručením omezeným. 2. Praha: C. H. Beck,

Společnost s ručením omezeným • • • •

19

zakladatelské dokumenty v úplném znění doklad o změnách v jejich orgánech návrhy předpokládaných rozhodnutí, nejde-li o návrhy, které podle právních předpisů mohou společníci uplatnit až přímo na jednání valné hromady kopii pozvánky na valnou hromadu, doklad o rozesílání pozvánky

3.6.2 Jednatelé Každá společnost s ručením omezeným si povinně určuje jednoho nebo více jednatelů. Ti tvoří statutární orgán společnosti. Počet jednatelů si společnost stanovuje ve společenské smlouvě. Jednatelem může stát jen osoba, která dosáhla věku 18 let a je plně způsobilá k právním úkonům, je bezúhonná ve smyslu zákona o živnostenském podnikání a u níž nenastala skutečnost, jež by byla překážkou provozování živnosti podle zákona o živnostenském podnikání.20 Jednatel je jmenován valnou hromadou, která také rozhoduje i o jeho odvolání. Zvolený jednatel společnosti se zapisuje do obchodního rejstříku. Jednatel může být ze své funkce odvolán na vlastní žádost nebo může být odvolán ostatními členy na valné hromadě. Jednatel může ze své funkce rezignovat a to z jakéhokoliv důvodu. Ve společenské smlouvě může být formulováno funkční období jednatelů, po uplynutí této doby je volen nový jednatel.21 Jednatelé mají dvě základní oprávnění, v jejich kompetenci je řízení chodu společnosti, vedení účetnictví (obchodní vedení) a dále mají oprávnění jednat jménem společnosti navenek ve všech věcech, které se společnosti týkají (jednatelské oprávnění).22 3.6.3 Dozorčí rada Zřízení dozorčí rady je v kompetenci společníků. Jejich působení ve společnosti musí být stanoveno ve společenské smlouvě. Jde o fakultativně zřizovaný kontrolní orgán. Zřizování dozorčí rady ve společnostech s ručením omezeným není obvyklé. Pokud je zřízena, měla by mít dozorčí rada nejméně tři členy. Členové dozorčí rady jsou jmenováni valnou hromadou. Členem dozorčí rady může být jen fyzická osoba, která dosáhla 18 let, je způsobilá k právním úkonům, bezúhonná ve smyslu zákona o živnostenském podnikání a u níž nenastala skutečnost, jež by byla překážkou k provozování živností podle zákona o živnostenském podnikání.23

3.4 Obchodní podíl Obchodní podíl představuje účast společníka na společnosti a z této účasti plynoucí práva a povinnosti. Jak je uvedeno v § 114 ObchZ, je jeho výše určena podle poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti, nestanoví-li společenská smlouva jinak.24 Pokud se při podepisování společenské smlouvy nedohodli společníci jinak, je obchodní podíl převoditelný předmět. Je definován jako jiná majetková hodnota podle 20BARTOŠÍKOVÁ,

Miroslava, ŠTENGLOVÁ, Ivana. Společnost s ručením omezeným. 2. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 223. 21ŠTENGLOVÁ, Ivana, PLÍVA Stanislav, TOMSA, Miloš. Obchodní zákoník: komentář. 10. Praha: H. C. Beck, 2005, s. 245. 22 Blíže je tato problematika popsána: DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným, 3. Praha: ASPI, 2008, s. 250 - 254. 23BARTOŠÍKOVÁ, Miroslava a Ivana ŠTENGLOVÁ. Společnost s ručením omezeným. 2. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 236 – 237. 24ŠTENGLOVÁ, Ivana, PLÍVA, Stanislav, TOMSA, Miloš. Obchodní zákoník: komentář. 10. Praha: H. C. Beck, 2005, s. 381.


20

ustanovení § 118 odst. 1 ObčZ, což znamená, že je penězi ocenitelný, převoditelný, ale také s sebou nese celý soubor práv a povinností. Každý společník může mít pouze jeden obchodní podíl. 3.4.1 Kvalitativní a kvantitativní stránka obchodního podílu Obchodní podíl má svoji kvantitativní a kvalitativní stránku.25 Toto rozdělení definuje jeho podstatu a vymezení. • Kvantitativní stránka- vymezuje, jaký je majetkový podíl společníka na společnosti. Společník není spolumajitelem společnosti, pouze má majetkovou účast na společnosti. Majetek společnosti je oddělen od majetku společníků. Společnost je právnickou osobou v postavení podnikatele, ta má ve svém portfoliu určitý objem majetku a dluhů, celý tento souhrn se označuje jako obchodní jmění. Obchodní jmění není statická hodnota, jedná se o souhrn všech položek, které se s vývojem společnosti v čase stále mění. V tomto ohledu je zřejmé, že obchodní jmění společnosti lze stanovit vždy jen ke konkrétnímu okamžiku, jeho hodnota se určuje pro účely ocenění obchodního podílu společníků. Obchodní podíl se stanovuje z čistého obchodního majetku, který je tvořen veškerým majetkem společnosti snížený o dluhy společnosti. Pokud společenská smlouva nestanoví jinak, je obchodní podíl stanovený dle výše vkladu společníka. Společníci si mohou ocenit jejich reálný obchodní podíl a to zejména při sestavování řádné účetní uzávěrky, kontrola slouží k přehledu hospodářského vývoje společnosti. • Kvalitativní stránka – její definice není jasně dána, jedná se především o práva a povinnosti společníka. Práva společníků lze rozdělit do tří kategorií: základní právo – kam se řadí právo hlasovací a kontrolní, právo na podíl na zisku, právo na vypořádání. doplňkové právo – sem patří např. právo na dispozice s obchodním podílem. minoritní právo – jedná se o zvláštní okruh práv. 3.4.2 Specifické vlastnosti obchodního podílu • Jednotnost obchodního podílu – obchodní podíl je jednotný předmět právních vztahů. Z toho plyne, že pokud se převádí či přechází obchodní podíl na jinou osobu, děje se tzv. en bloc – to znamená majetková i nemajetková část dohromady.26 Stejné pravidlo je i u dělení obchodního podílu, kdy nový podíl se bude dělit také pravidlem en bloc. • Dělitelnost obchodního podílu – obchodní podíl je dělitelný, dle zákona pouze u převodu nebo přechodu podílu. U přechodu je rozdělení přípustné na dědice nebo právního zástupce. Převod podílu dělením je možný pokud společník svůj podíl převádí mezi dvěma nebo více nabyvateli. Obchodní podíl je možné převést celý nebo jeho část. Spojení obchodních podílů – každý společník může mít pouze jeden obchodní podíl, jeho nabytím se mění jeho poměrná část a přirůstá ke stávajícímu obchodnímu podílu. 3.4.3 Nabývání obchodního podílu • Originární nabytí – je možné pouze převzetím vkladu do základního kapitálu společnosti s ručením omezeným. 25 26

DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. Praha: ASPI, 2008, s. 88 - 93. DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. Praha: ASPI, 2008, s. 93.

Společnost s ručením omezeným •

21

Derivativní nabytí – tj. odvozené, obchodní podíl lze nabýt především převodem, přechodem. 27

Převod obchodního podílu – dochází k němu na základě smlouvy. Jak je uvedeno v § 115 ObchZ, jedná se o smlouvu o převodu obchodního podílu. Obchodní podíl lze převést úplatně i bezplatně. Převod obchodního podílu je možný, pokud společenská smlouva toto ustanovení nevylučuje. K převodu obchodního podílu na jiného společníka je nutný souhlas valné hromady, její rozhodnutí o udělení souhlasu o převodu obchodního podílu je zaneseno v zápise z valné hromady a je nutné jeho notářské ověření. Možnost převodu obchodního podílu na třetí osobu musí být přímo ustanoveno ve společenské smlouvě. Má-li společnost jediného společníka je obchodní podíl vždy převoditelný, bez ohledu na to, zda tuto skutečnost zakladatelská listina vylučuje. Ve společenské smlouvě může být převod obchodního podílu upraven předkupním právem ostatních společníků. V obchodním zákoníku je jasně definováno, že smlouva o převodu obchodního podílu musí mít písemnou podobu, nelze převod obchodního podílu dohodnout pouze ústní formou. Ve smlouvě musí být dohodnuta výše úplaty, způsob jejího určení nebo výslovně stanovit, že jde o převod bezúplatný. Dle ustanovení § 115 odst. 3 ObchZ nabyvatel, který není společníkem, prohlašuje ve smlouvě, že přistupuje ke společenské smlouvě, popřípadě stanovám. Podpisy musí být úředně ověřeny. Převodce ručí za závazky, které přešly převodem obchodního podílu na nabyvatele, avšak pouze za závazky vzniklé před převodem obchodního podílu. Smlouva o převodu obchodního podílu je platná dnem, kdy byla společníkem a nabyvatelem uzavřena. Její účinek ustanovuje § 115 odst. 4 ObchZ, to jest, že účinek nastává vůči této společnosti dnem doručení účinné smlouvy o převodu.28

Převod podniku – při uzavírání smlouvy o převodu podniku se prodávající zavazuje odevzdat kupujícímu podnik a převést na něj vlastnické právo k podniku. Kupující se zavazuje převzít závazky prodávajícího souvisejícího s podnikem a zaplatit kupní cenu.29 Pokud je součástí podniku obchodní podíl, přechází prodejem na nabyvatele.

Přechod obchodního podílu – sem se řadí převod dědění obchodního podílu, přechod obchodního podílu při zániku společníka s právním nástupcem. Dědění obchodního podílu - ustanovuje § 116 ObchZ. Obchodní podíl se dědí, pokud není definováno ve společenské smlouvě jinak. Má-li společnost jednoho společníka, obchodní podíl připadá do dědictví. Dědic má právo

27BARTOŠÍKOVÁ, Miroslava, ŠTENGLOVÁ, Ivana. Společnost s ručením omezeným. 2. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 72 - 88. 28 ŠTENGLOVÁ, Ivana, PLÍVA, Stanislav, TOMSA, Miloš. Obchodní zákoník: komentář. 10. Praha: H. C. Beck, 2005, s. 389. 29BARTOŠÍKOVÁ, Miroslava, ŠTENGLOVÁ, Ivana. Společnost s ručením omezeným. 2. Praha: C.H.Beck, 2006, s. 78 -79.


22

domáhat se zrušení obchodního podílu ve společnosti soudem a to ve lhůtě 3. měsíců od právní moci rozhodnutí soudu o dědictví. Přechod obchodního podílu při zániku společníka s právním nástupcem – k zániku obchodní společnosti se sídlem v České republice s právním nástupcem může dojít fůzí, převodem obchodního jmění na společníka nebo rozdělením.30 Fůze – při ní dochází ke sloučení nebo splynutí společností. Společníci zanikajících obchodních společností se stávají společníky nástupnické obchodní společnosti. Zanikající i nástupnické obchodní společnosti musí mít při fůzi stejnou právní formu. Fůze může mít formu vnitrostátní nebo přeshraniční. Fůze sloučením – u této formy fůze dochází k zániku obchodní společnosti, jíž předchází zrušení bez likvidace, jmění zanikající společnosti a povinnosti z pracovně právní vztahů přechází na jinou obchodní společnost.31

Obr. 1

Fůze sloučením

Fůze splynutím – při ní dochází k zániku dvou nebo více společností, její zrušení je bez likvidace, jmění zanikajících obchodních společností včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na nově vznikající nástupnickou společnost.

Obr. 2

Fúze splynutím

Dle ustanovení § 116 odst. 1. ObchZ je definováno, že zánikem obchodní právnické osoby s právním nástupcem přechází obchodní podíl na jejího právního nástupce. Společenská smlouva může tento přechod vyloučit. 30BARTOŠÍKOVÁ, Miroslava, ŠTENGLOVÁ, Ivana. Společnost s ručením omezeným. 2. Praha: C.H.Beck, 2006, s. 87. 31http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnich-ukonech/premeny-obchodnich-spolecnostiopu/1000818/51717/#b11, 16. 1. 2012.


23

3.4.4 Rozdělení obchodního podílu Rozdělení obchodního podílu je možné jen při splnění omezujících podmínek, definovaných v § 117 ObchZ. Rozdělení obchodního podílu je možné se souhlasem valné hromady. Toto usnesení je platné prostou většinou hlasů přítomných společníků, jak ustanovuje § 141 odst. 1 ObchZ. O souhlasu valné hromady s rozdělením obchodního podílu je nutné provést notářský zápis. V § 117 odst. 2 ObchZ je dále specifikováno, že rozdělení obchodního podíl může být vyloučeno společenskou smlouvou. Další omezující ustanovení pro rozdělení obchodního podíl je ujednáno v § 117 odst. 3 ve vazbě na § 109 odst. 1 ObchZ, který stanoví, pokud by při rozdělením obchodního podílu vznikl samostatný obchodní podíl, pak jeho výše musí být minimálně 20 000Kč. Posledním limitujícím faktorem pro rozdělení obchodního podílu je počet společníků. To je definováno v § 105 odst. 3 ObchZ, kde je ustanoveno, že počet obchodních podílů nesmí přesáhnout padesát. 3.4.5 Spojení obchodních podílů Obchodní zákoník (vyjma § 119 ObchZ) spojení obchodních podílů zvláštními úpravami nestanovuje. Společník, kterému je obchodní podíl přenechán, je vázán povinností do 3. měsíců od spojení obchodních podílů zcela splatit všechny peněžité vklady nebo převést část svého obchodního podílu na jiného společníka. Sankcí za porušení této povinnosti je, že soud zruší společnost a nařídí její likvidaci. Spojením obchodních podílů je nutné pozměnit společenskou smlouvu. 3.4.6 Zastavení obchodního podílu Zástavní právo k obchodnímu podílu se zřizuje zástavní smlouvou. Ta musí mít písemnou formu a být notářsky ověřena. Je-li ve společenské smlouvě stanoveno, že převod obchodního podílu musí být schválen valnou hromadou, platí toto opatření i pro zastavení obchodního podílu. Zástavního právo k obchodnímu podílu vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Návrh na zápis do obchodního rejstříku podává zastavitel nebo zástavní věřitel. Pokud dlužník, který si u věřitele zastavil obchodní podíl, nesplní řádně a včas svůj závazek, má zástavní věřitel oprávnění prodat svým jménem obchodní podíl zástavce na náklady dlužníka v obchodní veřejné soutěži nebo ve veřejné dražbě. K převodu obchodního podílu ve veřejné obchodní soutěži nemusí mít věřitel povolení valné hromady. Z výtěžku prodeje obchodního podílu získává zástavní věřitel zpět svoji pohledávku. Po té, co jsou mu z celkové částky odečteny všechny vynaložené náklady, předá dlužníkovi bez zbytečných odkladů po odečtení všech nákladů a jeho pohledávky zbylou částku. Převodem obchodního podílu ve veřejné soutěži nebo veřejné dražbě zástavní právo zaniká.32 3.4.7 Vypořádací podíl Podle ustanovení v § 61 odst. 2 ObchZ má každý společník ve společnosti s ručením omezeným, jehož účast ve společnosti zanikne za jejího trvání jinak, než převodem obchodního podílu, právo na vypořádací podíl. V § 150 odst. 1 ObchZ se dále ještě určuje, že jestliže přešel na společnost obchodní podíl společníka, jehož účast ve společnosti

32BARTOŠÍKOVÁ,

2006, s. 102 – 110.

Miroslava, ŠTENGLOVÁ, Ivana. Společnost s ručením omezeným. 2. Praha: C. H. Beck,


24

skončila, vzniká takovému společníkovi nebo jeho právnímu nástupci právo na vypořádací podíl.33 Vypořádání mezi sebou provedou převodce a nabyvatel obchodního podílu. Výše vypořádacího podílu se stanovuje ke dni zániku společníka na společnosti, a to z vlastního kapitálu společnosti, který zjistí mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní uzávěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka ve společnosti. Obecně je stanoveno, že vypořádací podíl se vyplácí v penězích, obchodní zákoník ale připouští, aby byla ve společenské smlouvě zakotvena možnost vyplatit vypořádací podíl i jinou formou než penězi.

3.5 Majetkové a účetní pojmy 3.5.1 Obchodní majetek Pod pojmem obchodní majetek dle § 6 odst. 1 ObchZ se rozumí veškeré movité i nemovité věci, jakož i práva a jiné majetkové hodnoty. Majetkem společnosti může být vše, co je způsobilým předmětem vlastnictví, resp. majitelství. Z účetního hlediska sem řadíme: • hmotný investiční majetek • nehmotný investiční majetek • zásoby • pohledávky • peněžní prostředky a ceniny • finanční majetek34 3.5.2 Obchodní jmění Podle § 6 odst. 2 ObchZ je obchodní jmění společnosti tvořeno souborem veškerého obchodního majetku a dluhů.35 Obchodní jmění se v praxi váže zvláště k problematice přeměn společnosti, kdy se vymezuje právní nástupce a obchodní jmění, které na ně přechází. 3.5.3 Čistý obchodní majetek Čistý obchodní majetek je obchodní majetek po odečtení dluhů (§ 6 odst. 3 ObchZ). Jasně rozděluje z peněžního hlediska rozdíl mezi obchodním majetkem a veškerými dluhy společnosti. Z účetního hlediska definujeme čistý obchodní majetek jako rozdíl mezi aktivy a pasivy. 3.5.4 Vlastní kapitál Vlastní kapitál společnosti je tvořen vlastními zdroji financování obchodního majetku společnosti. V účetnictví je vlastní kapitál vykazován na straně pasiv. Vlastní kapitál tvoří základní kapitál, rezervní fond, další zajišťovací fondy a zisk.

33BARTOŠÍKOVÁ,

Miroslava, ŠTENGLOVÁ Ivana. Společnost s ručením omezeným. 2. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 111. 34 DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. Praha: ASPI, 2008, s. 317. 35 Tamtéž.


25

3.6 Hospodaření společnosti 3.6.1 Účetnictví Ode dne svého se společnost s ručením omezeným stává účetní jednotkou podle § 1 odst. 2 zákona o účetnictví s povinností od tohoto data vést podvojné účetnictví. 36 • Účetní uzávěrka - společnost má povinnost za každé účetní období sestavit řádnou účetní uzávěrku., v případech stanovenými zvláštními zákony i mimořádnou a mezitímní uzávěrku. Sestavení účetní uzávěrky je povinen zajistit jednatel společnosti. Každou účetní uzávěrku schvaluje valná hromada, jednatel navrhuje na valné hromadě rozdělení či užití zisku společnosti, popřípadě způsob úhrady ztráty. Jedno vyhotovení účetní uzávěrky se přikládá k daňovému přiznání k dani z příjmů právnických osob na příslušný daňový úřad. • Výroční zpráva – společnost má povinnost vypracovat výroční zprávu, která musí obsahovat: informace o budoucím vývoji společnosti o skutečnostech, které informují o situacích, které nastaly až po konci rozvahového dne o výdajích týkajících se výzkumu a vývoje o pořizování vlastních obchodních podílů a akcií, zatímních listů a obchodních podílů ovládající osoby údaje v rozsahu účetní uzávěrky za účetní období a výrok auditora o této účetní uzávěrce informace o tom, zda má společnost organizační složku v zahraničí případné další údaje podle zvláštních předpisů37 • Audit – společnost má povinnost nechat ověřit účetní uzávěrku auditorem, pokud tak stanoví zákon nebo si sama deklarovala ve společenské smlouvě nebo tak stanoví její stanovy.38 • Evidence a úschova účetních dokumentů – společnost má povinnost účetní uzávěrky a výroční zprávy uschovávat po dobu deseti let počínaje koncem účetního období. Účetní doklady a záznamy po dobu 5 let počínaje koncem účetního období, kterého se týká. • Publikace účetních závěrek a výročních zpráv – společnost má povinnost účetní uzávěrky i výroční zprávy zveřejnit a to dle obchodního zákoníku i také ustanovením v § 21a ÚčZ.

3.7 Základní kapitál Podle § 58 odst. 1 ObchZ je vymezen základní kapitál jako peněžní vyjádření souhrnu peněžitých a nepeněžitých vkladů všech společníků do základního kapitálu společnosti.39 Základní kapitál nesmí po celou dobu existence společnosti klesnout pod zákonnou minimální výši, to je 200 000Kč. Má statickou povahu.

36

VYCHOPEŇ, Jiří. Společnost s ručením omezeným z účetního a daňového pohledu. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, s. 28. 37 DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. Praha: ASPI, 2008, s. 322. 38 Blíže je tato problematika uvedena DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. Praha: ASPI, 2008, s. 322. 39DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. Praha: ASPI, 2008, s. 326.


26

V účetnictví se vykazuje na straně pasiv, patří k jedné ze složek vlastního kapitálu společnosti. 3.7.1 Vklady společníků do základního kapitálu Každý společník je povinen vložit do společnosti svůj vklad, a to ve výši minimálně 20 000Kč, jak je definováno v § 109 odst. 1 ObchZ. Každý společník může mít pouze jeden vklad a to ve výši, která je stanovena ve společenské smlouvě. Předmětem vkladu je peněžité a nepeněžité plnění, které se společník zavazuje poskytnout společnosti a společnost se zavazuje jej přijmout. • Peněžité vklady – to této kategorie se řadí peníze. Mohou být v české, ale i zahraniční měně. Peněžité vklady se započítávají ve své nominální hodnotě, nemusí být splaceny v celé hodnotě, zákon vyžaduje nejméně 30%. • Nepeněžité vklady – mezi ně je řazen majetek, který je využit k předmětu podnikání a je penězi ocenitelný. Nepeněžní vklady musí být splaceny v plné výši před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku.40 3.7.2 Změna výše základního kapitálu Výši základního kapitálu lze změnit rozhodnutím valné hromady dle § 125 odst. 1 písm. e) ObchZ. Při změně je možné základní kapitál navýšit nebo snížit.41 • Zvýšení základního kapitálu – horní hranice není stanovena, vklad každého společníka musí být ve výši minimálně 20 000Kč. Zvyšování základního kapitálu je možné peněžitými i nepeněžitými vklady. Jednatelé společnosti jsou povinni podat návrh na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku a to bez zbytečného odkladu. Zvýšení základního kapitálu je účinné až ode dne zápisu do obchodního rejstříku. • Snížení základného kapitálu – základní kapitál nemůže být snížen pod zákonný minimální limit, tj. 200 000Kč (§ 108 odst. 1 ObchZ). Ke snížení základního kapitálu je potřeba nejprve svolat valnou hromadu, kde bude toto rozhodnutí schváleno nebo zamítnuto. O rozhodnutí valné hromady snížit základní kapitál musí být proveden notářský zápis. Snižování základného kapitálu musí být rovnoměrné, nelze přijmout rozhodnutí, po kterém by vklad některého ze společníků zcela zanikl.

3.8 Rezervní fond Společnost vytváří rezervní fond povinně podle ustanovení v obchodním zákoníku a dle společenské smlouvy. Rezervní fond je součástí vlastního kapitálu, to znamená, že se vykazuje na straně pasiv. Rezervní fond má sloužit k ukládání části zisku v letech, kdy společnost vykazuje zisk, aby pokryl v letech ztrátových potřebné ztráty. 3.8.1 Tvorba rezervního fondu Zákon stanovuje povinnost pro společnost vytvářet rezervní fond v zákoně stanoveném minimálním rozsahu, speciální úprava je v § 124 ObchZ. Vznik rezervního fondu a jeho

40

Více se této problematice věnuje Dvořák, T., Společnost s ručením omezeným. 3. Praha: ASPI, 2008, s. 327334. 41DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. Praha: ASPI, 2008, s. 337.


27

tvorba je obligatorní záležitostí společenské smlouvy. Společnost ho vytváří při svém vzniku nebo rezervní fond zakládá až za své existence.42

3.9 Zrušení a zánik společnosti Stejně jako zrod společnosti s ručením omezeným probíhá ve dvou fázích, k ukončení činnosti s.r.o. je nutné její zrušení, při kterém se ukončují podnikatelské aktivity a následný zánik, při kterém se ukončí celý proces ukončení podnikatelské aktivity. 3.9.1 Zrušení společnosti Dnem zrušení společnost ukončuje svoji podnikatelskou aktivitu a dochází již jen k vypořádání majetkových poměrů. Stále neztrácí právnickou osobnost, ta existuje až do doby zániku společnosti. Společnost má stále činné i svoje orgány dle § 68 odst. 5 ObchZ, ale jejich funkce je výrazně omezena a podřízena na majetkové vypořádání společnosti. Podle obecných ustanovení se společnost zruší: 1. uplynutím doby, na kterou byla založena 2. dosažení účelu, pro který byla zřízena 3. dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo umožňuje-li to ustanovení ve společenské smlouvě, rozhodnutím valné hromady o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato, dochází-li ke zrušení společnosti s likvidací 4. dnem uvedeným v rozhodnutí soudu o zrušení společnosti bez právního nástupce. Není-li v rozhodnutí tento den uveden, pak dnem, kdy rozhodnutí nabylo právní moci 5. dnem uvedeným v rozhodnutí valné hromady, pokud dochází k zániku společnosti v důsledku fůze, převodu obchodního jmění na společníka nebo v důsledku rozdělení, jinak dnem, kdy bylo toto rozhodnutí přijato 6. zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo jeho zrušením, protože majetek společnosti nepostačuje k úhradě nákladů konkursu 7. zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku43 3.9.2 Zánik společnosti Vlastní zánik nastává dnem výmazu společnosti z obchodního rejstříku dle § 68 odst. 1 ObchZ. Tímto dnem společnost ztrácí i svojí právnickou osobnost. Výmaz z obchodního rejstříku má konstitutivní účinek.

42

Blíže k této problematice DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným, 3. Praha: ASPI, 2008, s. 350 – 352. 43BARTOŠÍKOVÁ, Miroslava, ŠTENGLOVÁ, Ivana. Společnost s ručením omezeným. 2. Praha: C. H. Beck, 2006 s. 293.

Praktická část

28

4. Praktická část V této části svojí práce bych se ráda věnovala problematice převodu obchodních podílů u dvou společností s ručením omezeným. Postupně budu rozebírat kroky, které při transformaci dvou konkrétních společností s ručením omezeným musely být vykonány, aby došlo k převodu obchodních podílu, které vlastnili dva zakladatelé, kteří se na konci celého procesu stanou vlastníky 100% obchodního podílu v jedné společnosti. Myšlenka na převod obchodních podílů a ukončení vzájemné spolupráce společníků se zrodila díky rozdílným názorům na směřování budoucího vývoje jedné z uvedených společností. Společnosti působí v oboru, ve kterém probíhá neustálý vývoj nových technologických prvků a podnikatelské prostředí nutí firmy, které chtějí patřit k nejlepším na trhu, k neustálému zdokonalování nabízených technologií. Aby společnost zůstala na trhu s parkovacími systémy mezi nejžádanějšími, volili společníci mezi dvěma různými strategiemi vývoje. Jeden ze společníků chtěl zaměřit působení firmy na dodávání závor a jejich komponentů pro konečného odběratele a dealery, druhý ze společníků chtěl orientovat další vývoj a existenci společnosti zejména v souvislosti s rozšířením sortimentu a nabídky parkovacích systémů. Vzhledem k tomu, že jedna společnost patřila k prosperujícím a zavedeným společnostem a druhá společnost teprve čekala na svoji podnikatelskou příležitost, museli se společníci rozhodnout, jak si chod obou společností do budoucna představují. Podnikání v obou společnostech bylo směřováno do příbuzného oboru, i když každá měla mít jiný předmět podnikání. Předchozí období ukázalo, že na řízení chodu obou společností nemají společníci dostatek času. Východiskem z této situace byla nakonec myšlenka na ukončení spolupráce obou společníků a převedení si jejich obchodních podílů navzájem a finanční dorovnání společníkovi, který si převezme neprosperující společnost. Z důvodů zachování anonymity budou jména společností a vlastníků pozměněna.

4.1 Charakteristika společností Společnost Závora spol. s r.o. • Sídlo společnosti: Francouzská 148a, Brno 600 00 Společnost si jako obchodní název vybrala Závora, což ji blíže specifikuje do oboru, ve kterém vykonává svoji podnikatelskou činnost, jako dodatek zvolila spol. s.r.o. • Společníci a současně jednatelé: Ing. Milan P. Ing. Martin S. Společnost má společníky jen fyzické osoby, každý společník vlastní 50% obchodní podíl. • Vznik společnosti: 29. 10. 1997 • Založení společnosti: 2. 12. 1998 • Předmět činnosti společnosti: výroba, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů obchodní činnost společnost byla založena na dobu neurčitou Společnost Závora spol. s.r.o. se specializuje na výrobu zařízení a systémů kontrolu přístupu vozidel a osob. Výrobky, které dodává svým klientům, jsou originální konstrukce,

Praktická část

29

při jejich vývoji je kladen důraz na vysokou technickou úroveň, odolnost v náročných provozních i klimatických podmínkách. Při své podnikatelské činnosti spolupracuje s obchodními partnery z České republiky i ze zahraničí. Celý sortiment každoročně doplňuje o novinky, které se objevují na trhu, ale také sama společnost vyvíjí nové technologicky dokonalejší výrobky s cílem nabídnout zákazníkovi komplexní řešení a spolehlivé komponenty pro každou aplikaci. • Základní kapitál je ve výši 102 000Kč. Jednotliví společníci složili tuto částku: o Ing. Milan P. 51 000Kč o Ing. Martin S. 51 000Kč Společnost byla založena před novelizací obchodního zákoníku v roce 2000, v této době byla ještě zákonem stanovená výše základního kapitálu 100 000Kč. Každý ze společníků má 50% obchodní podíl na společnosti. • Orgány společnosti jsou: jednatelé valná hromada Společnost Komponenty s.r.o. • Sídlo firmy: Veselá 108, Brno 600 00 • Společníci a zároveň jednatelé společnosti jsou: Ing. Martin S. Ing. Milan P. • Vznik společnosti: 10. 6. 1998 • Založení společnosti: 24. 11. 1998 • Předmět podnikání: obchodní činnost – koupě za účelem jeho dalšího prodeje a prodej společnost vznikla na dobu neurčitou Společnost vznikla za účelem prodeje kvalitních produktů určených pro parkovací systémy. Svoji spolupráci navázala s ověřeným dodavatelem kvalitních výrobků firmou Prastel z Itálie. Svoji obchodní činnost specializovala na široký sortiment hotových výrobků, ale i komponentů pro jednotlivé produkty. • Základní kapitál je ve výši 300 000Kč. Vklady jednotlivých společníků: o Ing. Martin S. 150 000Kč o Ing. Milan P. 150 000Kč Vklady společníků byly splaceny v plné výši na účet společnosti. • Orgány společnosti: jednatelé valná hromada

4.2 Příprava převodu obchodního podílu Celý proces převodu obchodního podílu zajišťuje a připravuje statutární orgán, což jsou v našich firmách oba společníci, kteří současně vykonávají funkci jednatele společnosti. K těmto úvahám dospěl jeden ze společníků pan Martin, který se zabýval budoucím vývojem celé společnosti. Společnost Závora spol. s.r.o. byla velice rychle se rozvíjející

Praktická část

30

společností, která získala spoustu zajímavých zakázek. Její perspektiva se v delším časovém horizontu ukazovala pozitivně, ale společnost se nacházela ve fázi, kdy se musela rozhodnout, zda začne investovat do vývoje nových technologií pro parkovací systémy nebo se nadále specializovat na závorové systémy. V této době měla uzavřený výhodný kontrakt na dlouhodobé dodávky zahraničnímu partnerovi. Pan Martin však tento zaběhnutý systém vnímal jako dlouhodobě nejistý a cítil potřebu firmu rozvíjet a směřovat i k dodávkám částečně odlišného sortimentu, se kterými bude firma schopná obstát v konkurenčním boji s ostatními firmami. Celému rozhodnutí, kam dál, napomohl i fakt, že druhá společnost nebyla pro časovou vytíženost společníků při rozvoji společnosti Závora spol. s.r.o., tak zisková, a její rozvoj nebyl jasně definován. Ze vzájemné debaty vyplynulo, že pan Milan, který chtěl společnost Závora spol. s.r.o. dále směřovat zavedeným způsobem, bude mít zájem pokračovat ve svých podnikatelských aktivitách právě v této společnosti. Pan Martin, který by chtěl směřovat společnost jako specialistu na parkovací systémy, bude rozvíjet nové podnikatelské aktivity po převzetí společnosti Komponenty s.r.o., kde bude naplňovat svoji vizi. Jednotlivé fáze restrukturalizace společností tedy proběhly: 1. 11. 3. 2005 převedení obchodních podílů obou společníků firmy Závora spol. s.r.o. na společnost Komponenty s.r.o. 2. 11. 3. 2005 podepsání smlouvy o převodu obchodního podílu mezi společníkem Ing. Martinem S. a společností Komponenty s.r.o. a Ing. Milanem P. a společností Komponenty s.r.o. 3. 11.3 2005 změna společenské smlouvy společnosti Komponenty s.r.o. (součástí i změna názvu na Parkoviště s.r.o.). 4. 5. 4. 2005 mimořádná valná hromada společnosti Závora spol. s.r.o. o schválení smlouvy o převodu zisku mezi společností Závora spol. s.r.o. a společností Parkoviště s.r.o. 5. 5. 4. 2005 mimořádná valná hromada společnosti Parkoviště s.r.o. o schválení převodu zisku mezi společností Závora s.r.o. a společností Parkoviště s.r.o. 6. 5. 4. 2005 smlouva o převodu zisku. 7. 8. 4. 2005 dodatek ke smlouvě o převodu zisku. 8. 8. 4. 2005 valná hromada společnosti Parkoviště s.r.o. svolána k udělení souhlasu převodu obchodního podíl Ing. Milana P. na Ing. Martina S. 9. 8. 4. 2005 valná hromada společnosti Parkoviště s.r.o. svolána k převodu celého obchodního podílu jediného společníka, obchodní společnosti Parkoviště s.r.o. na Ing. Milana P. 10. 8. 4. 2005 smlouva o převodu obchodního podílu mezi Ing. Milanem P. a Ing. Martinem S. 11. 8. 4. 2005 smlouva o převodu obchodního podílu mezi společností Parkoviště s.r.o. a společností Závora spol. s.r.o. 12. 11. 4. 2005 zakladatelská smlouva společnosti Parkoviště s.r.o. 13. 11. 4. 2005 zakladatelská smlouva společnosti Závora spol. s.r.o.

Praktická část

Obr. 3

31

Schéma převodu obchodního podílu

4.3 Osnova smluv V této kapitole bych se ráda věnovala osnově psaní jednotlivých smluv zápisů, které budu dále ve své práci uvádět. 4.3.1 Notářský zápis z valné hromady Během výkladu, jak probíhal celý proces převodu obchodních podílů na společníky, se budu opakovaně vracet k rozboru notářských zápisů. Ten společníci měli povinnost zajistit při rozhodování valné hromady při převodu obchodních podílů. Tuto povinnost jim ukládá zákon i ustanovení ve společenské smlouvě. U jednotlivých zápisů se budu postupně věnovat jen těm bodům, které budou pro moji práci klíčové. Notářský zápis Sepsaný dne…., roku…. (slovy), mnou JUDr. Janou Veselou, notářkou, ustanovenou ve smyslu ust. § 24 odst. 1 NotŘ, v notářské kanceláři v Brně, Masarykova 3. Na žádost společnosti……………., se sídlem………………., IČO…….., zapsané v obchodním rejstříku vedeném krajským soudem v ………, oddíl…., vložka…., která byla zapsána do obchodního rejstříku dne ……… o rozhodnutí

Praktická část

32

valné hromady společnosti ……………………………. Dle § 80 a NotŘ, který obsahuje osvědčení existence právních jednání a formalit, ke kterým jsou právnická osoba případně její orgán povinny a osvědčení o obsahu přijatých rozhodnutí. Oddíl první Valná hromada se konala datum, rok (slovy) v kanceláři JUDr. Jany Veselé, Brno, Masarykova 3, byla zahájena ve … hod, jednatelem společnosti, panem……. a zúčastnil se jí….. Jméno, příjmení, datum narození., bydliště (seznam všech přítomných společníků). Totožnost přítomných byla zjištěna z předložených platných občanských průkazů. Oddíl druhý Na základě předložených listin v rámci přípravy této valné hromady a na základě mé přítomnosti i při jednání osvědčuji níže uvedené formality a právní jednání orgánů společnosti související s přijetím předmětných rozhodnutí: a) Existence obchodní společnosti – byla ověřena dle předloženého výpisu z obchodního rejstříku, vedeného krajským soudem ……, jehož ověřená fotokopie tvoří přílohu…….. b) Působnost valné hromady k přijetí předmětných rozhodnutí byla zjištěna ………………… c) Způsobilost valné hromady k přijetí předmětných rozhodnutí byla zjištěna: - z prohlášení společníků a jednatelů, že valná hromada byla svolána…. - z citovaného výpisu obchodního rejstříku - ze seznamu společníků, které mi byli předloženy dle aktuálního stavu - ze společenské smlouvy dle znění….. - z mého osobního zjištění, dle kterého je valná hromada usnášeníschopná….. Způsobilost valné hromady byla rovněž potvrzena předsedou valné hromady, jméno, příjmení, datum narození…. ………………., adresa……, který byl spolu se zapisovatelem, jméno, příjmení…., datum…, adresa…, zvolen v rámci bodu č. 1 valné hromady. Proti prohlášení předsedy o způsobilosti valné hromady nebyl vznesen žádný protest ani námitka. Jednatel společnosti pan…………přednesl program valné hromady: 1. Zahájení, volba orgánů. 2. ……………………………….. 3. Závěr K takto přednesenému programu valné hromady nebyly vzneseny žádné námitky ani návrhy na doplnění.

Praktická část

33 Oddíl třetí

Na základě své přítomnosti při jednání dále osvědčuji, že valná hromada po projednání bodu …. programu přijala usnesení následujícího obsahu: …………………………………………………………………………………………… ………………………………………………. O tomto usnesení valné hromady bylo hlasováno……………………… Rozhodný počet hlasů pro přijetí usnesení, který byl zjištěn z obchodního zákoníku…………………. Pro přijetí usnesení hlasovalo……. hlasů, tj. ……% všech hlasů společníků. Výsledek hlasování jsem zjistila dle oznámení předsedy valné hromady a vlastním pozorováním hlasujících. Proti výkonu hlasovacího práva nebyly vzneseny žádné námitky. Oddíl čtvrtý Na základě shora uvedených zjištění prohlašuji, že předmětné rozhodnutí o…………….., obsažené v oddíle …………tohoto notářského rozhodnutí, bylo valnou hromadou schváleno a jeho obsah i způsob přijetí je v souladu se zákonem i společenskou smlouvou společnosti. Přílohou zápisu je:………………………………………… O tom byl tento notářský zápis sepsán, předseda valné hromady, pan……. jej přečetl a prohlásil, že jej schvaluje. Po té notářský zápis předseda podepsal a podpis a otisk úředního razítka připojila i notářka JUDr. Jana Veselá. 4.3.2 Zápis z valné hromady Společníci při převodu obchodního podílu svolávali opakovaně valnou hromadu, tak jak to průběh při jednotlivých fázích převodu obchodních podílů vyžadoval. Zde bych ráda popsala její stručný zápis. Valná hromada se konala dne …. v sídle společnosti……… Byla zahájena v …. hodin jednatelem společnosti, panem …., rodné číslo ……. Zúčastnili se jí: Pan…………rodné číslo……., bydliště…………… Valnou hromadu zahájil jednatel společnosti pan……….. a konstatoval, že valná hromada je usnášeníschopná, neboť přítomní společníci mají ……. % hlasů. Program valné hromady: …………… K tomuto programu valné hromady se nevznášejí žádné připomínky ani návrhy na doplnění. Valná hromada přijala počtem…. hlasů, tj. ……………% hlasů všech společníků. Rozhodnutí: K bodu …………… Předseda valné hromady konstatoval, že všechny body valné hromady byly projednány a tímto považuje valnou hromadu za ukončenou.

Praktická část

34

Skončeno v …. hodin. V Brně dne…

4.4 Rozhodnutí valné hromady společnosti Závora s.r.o. Celý proces převodu obchodního podílu byl odstartován svoláním valné hromady44 společnosti Závora spol. s.r.o., neboť k takovému úkonu je potřeba dle obchodního zákoníku i ustanovení ve společenské smlouvě v článku IX. odst. 2 písm. n) souhlasu valné hromady. Na valnou hromadu se dostavili oba společníci, pan Ing. Milan P. a pan Ing. Martin S. a dále byla pozvána paní notářka, která byla požádána o sepsání notářského zápisu z valné hromady. Při schvalování převodu obchodního podílu na jinou osobu jsou společníci vázáni ustanovením dle ustanovení § 127 ObchZ, které společníkům ukládá povinnost pozvat na valnou hromadu notáře, který provede o schvalování nových rozhodnutí notářský zápis. Na valnou hromadu byl pozván jako host pan advokát. K jeho přítomnosti dali svolení oba společníci. Totožnost přítomných účastníků ověřila paní notářka z platných úředních průkazů. Přesné znění a pravidla zápisu dle § 80b NotŘ, která musí být u provádění notářského zápisu dodržena, jsem uvedla v kapitole 3.6.1.4 Notářský zápis o přijetí rozhodnutí valné hromady.

44

•

Ověření obchodní společnosti - k ověření existence společnosti Závora spol. s.r.o. byl paní notářce předložen výpis z obchodního rejstříku. Jeho platná kopie bude přiložena k notářskému zápisu z průběhu valné hromady. Výpis z obchodního rejstříku obsahuje základní informace o společnosti, jména společníků, sídlo, datum zápisu, IČO, právní formu, základní kapitál společnosti, statutární orgán. Je využíván pro informativní účely, aby bylo možno zjistit základní informace o společnosti. Pokud se dokládá v rámci kontroly totožnosti společnosti při uzavírání nějaké smlouvy nebo v našem případě v rámci ověření společnosti při rozhodnutí valné hromady, je nutné jeho notářské ověření.

•

Působnost valné hromady k přijetí předmětných rozhodnutí byla zjištěna z ustanovení § 125 odst. 1 písm. n) a článku IX. odst. 2 společenské smlouvy v platném znění ze dne 7. 2. 2002, kde je ustanoveno, že valná hromada uděluje souhlas k převodu obchodního podílu na společníka nebo na jinou osobu.

•

Způsobilost valné hromady. Společníci se dohodli, že valná hromada bude svolána bez písemného pozvání, které ke svolání valné hromady ustanovuje § 129 odst. 1 ObchZ a článek IX. odst. 4 ve společenské smlouvě. Společníci v zápise z valné hromady potvrdili svým podpisem, že se o termínu a programu předem ústně dohodli. Neformální pozvání na valnou hromadu je využíváno v malých společnostech, kde počet společníků není vysoký a je proto možné, aby se společníci vzájemně dohodli mezi sebou na svolání valné hromady. Je však vhodné, aby si svolavatel zajistil důkaz o tomto oznámení, aby nebylo možné v budoucnu napadnout

Celé znění notářského zápisu je přiloženo v příloze č. 1.

Praktická část

35

neplatnost usnesení valné hromady dle § 131 odst. 3 písm. d) ObchZ. Společníci zajistili toto stvrzením v notářském zápise z valné hromady. Před zahájením vlastního programu valné hromady zkontrolovala paní notářka usnášeníschopnost valné hromady. Vzhledem k účasti obou společníků na valné hromadě, byla potvrzena jejich účast, to je přítomnost 102 hlasů, které tvoří celkem 100%. Na každé valné hromadě je nutné zvolit předsedu a zapisovatele, než je předseda valné hromady zvolen, řídí valnou hromadu jednatel společnosti. Jako předseda valné hromady byl zvolen pan advokát, přítomný dnešní valné hromady, jako zapisovatel byl zvolen pan Ing. Milan P. Vzhledem k tomu, že nikdo nepřednesl žádnou námitku k prohlášení předsedy valné hromady, o způsobilosti valné hromady k přijetí předmětných usnesení, mohl jednatel společnosti pan Ing. Martin S. přečíst na úvod program valné hromady. Valná hromada měla na programu tyto body k projednání: 1. Zahájení, volba orgánů valné hromady 2. Udělení souhlasu k převodu celého obchodního podílu společníka, Ing. Milana P. na třetí osobu, obchodní společnost Komponenty s.r.o. 3. Udělení souhlasu k převodu celého obchodního podílu společníka, Ing. Martina S. na třetí osobu, obchodní společnost Komponenty s.r.o. 4. Závěr

45

•

Po zahájení valné hromady přistoupili společníci ke druhému bodu programu. Ve společenské smlouvě ve článku IX. odst. 5 je stanoveno, že pro udělení souhlasu valné hromady k převodu obchodního podílu společníka, musí být tento krok schválen alespoň prostou většinou přítomných společníků. Vzhledem k přítomnosti obou společníků na valné hromadě bylo hlasování o převodu obchodního podílu schváleno 100% hlasy společníků. Ke schválení tohoto usnesení valné hromady bylo hlasováno zvednutím ruky.

•

Třetí bod programu bylo hlasování o převodu obchodního podílu společníka, Ing. Martina S. I o tomto rozhodnutí bylo hlasováno zvednutím ruky.45. Do notářského zápisu bylo zaneseno, že proti přijetí návrhu nikdo nevznesl žádné námitky.

•

Notářský zápis je ukončen prohlášením, že předmětná rozhodnutí o udělení souhlasu k převodu obchodního podílu stávajících společníků na třetí osobu, což je v našem konkrétním případě společnost Komponenty s.r.o., byla valnou hromadou přijata. Jejich obsah i způsob přijetí je v souladu se zákonem i společenskou smlouvou. Toto konečné prohlášení je v notářském zápise důležité, pro splnění všech právních náležitostí, které pro platný průběh valné hromady jsou nutné.

•

Tři stejnopisy notářského zápisu z průběhu valné hromady předá notář předsedovi valné hromady. Notářský zápis je doplněn výpisem z obchodního rejstříku společnosti Závora spol. s r.o., jeho fotokopie je notářsky ověřena, tím je doložena platnost a existence společnosti Závora spol. s.r.o.

Informaci, proč společníci nejprve převedli svoje obchodní podíly na společnost Komponenty s.r.o., mi během zpracovávání této problematiky společnosti neposkytly.

Praktická část

36

4.5 Smlouva o převodu obchodního podílu Smlouva o převodu obchodního podílu je univerzální smluvním typem, vhodná pro úplatný i bezúplatný převod obchodního podílu. Společník může převést svůj obchodní podíl dle § 115 ObchZ po udělení souhlasu valné hromady, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Společník svůj podíl může převést na společníka nebo třetí osobu, pokud tuto možnost připouští společenská smlouva. Smlouva musí být písemná. K podepsání smlouvy o převodu obchodního podílu mohou společníci přistoupit až po splnění všech náležitostí, které musí dle stanov nebo společenské smlouvy splnit. Společnost Závora spol. s.r.o. toto ustanovení má zapsáno ve společenské smlouvě, kde je vázáno v článku XIV. odst. 2 a 3. Zde se píše, že společníci schválí převod obchodního podílu na valné hromadě a dále převod obchodního podílu musí být proveden sepsáním písemné smlouvy. Nabyvatel musí, pokud není společníkem, prohlásit, že je seznámen se zněním společenské smlouvy a přistupuje k ní. Smlouva o převodu obchodního podílu musí obsahovat určité náležitosti, aby její platnost nemohla být zpochybněna.46

46

•

Účastníci smlouvy – ve smlouvě musí být jasně uvedeno, kdo je převodce, kdo je nabyvatel obchodního podílu, u fyzické osoby se uvádí adresa a rodné číslo, u společnosti se blíže uvádí sídlo společnosti, její IČO, u kterého krajského soudu, je zapsána v obchodním rejstříku.

•

Předmět smlouvy – ve smlouvě musí být jasně definováno vymezení převáděného obchodního podílu, to jest kdo je převodcem, u které společnosti vlastní obchodní podíl, sídlo společnosti, výši obchodního podílu. Ve smlouvě by mělo být také prohlášení převodce, že obchodní podíl není zatížen právy třetích osob a převodce jako fyzická osoba nemá ke společnosti z žádného titulu závazky či pohledávky.

•

Ve smlouvě o převodu obchodního podílu musí být jasně uvedeno, zda převod obchodního podílu bude úplatný či bezúplatný. Toto pojednání je ve smlouvě nutné, pro dodržení hlediska určitosti právního úkonu. Pokud je úplatný převod obchodního podílu, pak je nutné ve smlouvě vyčíslit přesnou výši úplaty nebo způsob jejího určení. Ve smlouvě o převodu obchodního podílu je přesně specifikováno, že převodce úplatně převádí 50% ze základního kapitálu společnosti na nabyvatele. Úplata za převod obchodního podílu byla stanovena na částku 51.000,-Kč. Tato částka bude uhrazena nabyvatelem v hotovosti při podpisu této smlouvy. Účastníci této operace potvrzují svým podpisem provedení této operace. Pokud by tato formulace o způsobu úplaty za převod obchodního podílu nebyla ve smlouvě stanovena, byla by smlouva neplatná. Tato neplatnost nejde u úplatného převodu zvrátit ani případným dodatkem ke smlouvě o převodu obchodního podílu, kde by byla dodatečně chybějící podstatná část smlouvy byla doplněna.

•

Ve společenské smlouvě je ustanoveno v článku XIV. odst. 3 společenské smlouvy a § 115 odst. 3 ObchZ, že nabyvatel obchodního podílu, který není společníkem,

V příloze č. 2 je přiložené celé znění této smlouvy.

Praktická část

37

musí ve smlouvě o převodu obchodního podílu písemně podpisem potvrdit, že přistupuje ke společenské smlouvě. Pro platnost smlouvy musí být podpisy notářsky ověřeny. Nabyvatel toto prohlášení svým podpisem stvrzuje ve smlouvě o převodu obchodního podílu, kde je tato podmínka s odvoláním na společenskou smlouvu společnosti Komponenty s.r.o. ustanovena. •

Účinnost smlouvy o převodu obchodního podílu vůči společnosti § 115 odst. 4 ObchZ nabývá dnem, kdy je tato účinná smlouva o převodu doručena. Vzhledem k přítomnosti jednatele společnosti Závora spol. s.r.o., který je zároveň i v roli převodce při podpisu smlouvy o převodu obchodního podílu vůči společnosti, vstupuje tato smlouva v platnost dnem podpisu této smlouvy, neboť je tím splněna podmínka doručení účinné smlouvy společnosti.

Smlouva o převodu obchodního byla podepsána oběma stranami, převodcem i nabyvatelem. Jejich podpisy byly notářsky ověřeny. Smlouva byla vyhotovena v pěti exemplářích, pro zúčastněné strany a dvě vyhotovení jsou společníci povinni odevzdat pro účely obchodního rejstříku. Smlouva byla sepsána dvakrát, pro převod obchodního podílu pana Milana P. na společnost Komponenty s.r.o. a panem Martinem S. a společností Komponenty s.r.o.

4.6 Valná hromada společnosti Komponenty s.r.o. Jednatelé společnost XZY s.r.o. svolali valnou hromadu na 11. 3. 2005. Vzhledem k plánovanému projednávání změn ve společenské smlouvě, byla na tuto valnou hromadu pozvána paní notářka, která o celém průběhu provedla notářský zápis.47 •

V úvodu valné hromady byla potvrzena totožnost přítomných společníků z platných úředních průkazů, společníci doložili výpis společnosti z obchodního rejstříku, jeho fotokopie bude přiložena k zápisu. Dále byla ověřena působnost valné hromady k přijetí předmětného rozhodnutí z článku VI. oddíl 1 Valná hromada, odst. 1.2 písm. c) společenské smlouvy v úplném zněmí ze dne 9. 1. 2001. Paní notářka zkontrolovala způsobilost valné hromady a prohlásila, že valná hromada je usnášeníschopná.

•

Program valné hromady: 1. Zahájení, volba orgánů valné hromady. 2. Změna společenské smlouvy (změna obchodní firmy, rozšíření předmětu podnikání společnosti, změna údajů o sídle společnosti, aktualizace společenské smlouvy dle novel obchodního zákoníku). 3. Závěr.

Po volbě předsedy a zapisovatele valné hromady, přistoupili společníci k projednání druhého bodu programu a to ke změně společenské smlouvy. Pokud se společnost rozhodne změnit název společnosti, sídlo firmy, předmět podnikání, má povinnost tuto změnu zanést do společenské smlouvy a její nové znění zveřejnit v obchodním rejstříku. 47

Celý notářský zápis je přiložen v příloze č. 3.

Praktická část

38

Sepsání společenské smlouvy, ale i jakákoliv její změna musí být provedena formou notářského zápisu. •

Změna obchodního názvu společnosti – společnost se pro změnu obchodního názvu rozhodla hlavně z důvodu dalšího plánovaného převodu obchodních podílů. Vzhledem k tomu, že tato společnost v minulosti nebyla tolik rozvíjena jako její nynější dceřiná společnost, chtěli společníci, aby její zákazníci z názvu poznali, že firma pokračuje dále ve stejném oboru, ale svoje odborné působení rozšířila i na parkovací systémy. Společnost volila takový název, který nebude zaměnitelný dle § 10 odst. 1. ObchZ. Společníci změlnili jen kmen názvu, dodatek zůstal stejný.

•

Změna sídla společnosti – podnikatel má povinnost změnu sídla hlásit dle § 2 odst. 3. ObchZ, kde je ustanoveno, že podnikatel je povinen hlásit do obchodního rejstříku své skutečné místo podnikání.

•

Dále společnost rozšiřuje předmět svého podnikání o činnosti, které souvisí s plánovaným dokončením převodu obchodních podílů. Společnost rozšiřuje svoje působení na výrobu, instalace, prodej elektrických přístrojů. Všechny tyto činnosti budou při zakázkách na parkovací systémy hlavní podnikatelskou náplní společnosti.

•

Další změnu ve společenské smlouvě provedli společníci v článku VI. odst. 3., ve kterém připouští převod obchodního podílu i na třetí osobu, k převodu musí být dán souhlas valné hromady. Pokud jde o převod na třetí osobu, mají společníci předkupní právo k tomuto obchodnímu podílu. Ve společenské smlouvě byl převod obchodního podílu omezen pouze na společníky, nyní tuto možnost společníci rozšiřuji i na třetí osobu.

Všechny body, které byly projednávány na valné hromadě, byly hlasováním pomocí hlasovacích lístků schváleny. Dle § 127 odst. 4 ObchZ a článek VI. oddíl 1. Valná hromada odst. 1.1 společenské smlouvy, kde je ustanoveno, že pokud dochází ke změně obsahu společenské smlouvy, je zapotřebí dvoutřetinové většiny hlasů všech společníků. Valné hromady se účastnili oba společníci, kteří hlasovali pro přijetí těchto změn. Společníci dohromady vlastní 300 hlasů, tj. 100% všech hlasů společníků.

4.7. Svolání mimořádné valné hromady společnosti Parkoviště s.r.o. a společnosti Závora spol. s.r.o. Společnost Závora s.r.o. i společnost Parkoviště s.r.o. svolala 5. 4. 2005 mimořádnou valnou hromadu. Mimořádná valná hromada se neliší svým zasedáním od řádné valné hromady, odlišuje se pouze svoláváním mimo lhůty stanovené zákonem a společenskou smlouvou. Valná hromada byla svolána za účelem odsouhlasení smlouvy o převodu zisku mezi společností Závora spol. s.r.o. a společností Parkoviště s.r.o. Společníci organizovali a provedli zápis z průběhu jednání valné hromady dle § 188 ObchZ, této problematice jsem se blíže věnovala v teoretické části své práce v kapitole 3.6.1.2 Svolávání a organizace valné hromady. Valná hromada společnosti Komponenty s.r.o. byla usnášeníschopná, přítomnost obou společníků zajistila 100% všech hlasů společníků, disponují 300 hlasy.

Praktická část

39

Valná hromada společnosti Závora spol. s.r.o. byla usnášeníschopná, společníci vlastní dohromady 102 hlasy, což je 100% všech hlasů společnosti. Program projednávající na mimořádné valné hromady byl totožný pro obě společnosti.48 Program mimořádné valné hromady: 1. Zahájení, volba orgánů mimořádné valné hromady. 2. Schválení smlouvy o převodu zisku uzavřené ve smyslu ustanovení § 190a ObchZ dne 5. 4. 2005 mezi společností Závora spol. s.r.o. jako řízenou osobou a obchodní společností Parkoviště s.r.o. jako řídící osobou. 3. Závěr. K přijetí tohoto rozhodnutí mimořádné valné hromady nebyly vzneseny žádné námitky ani návrhy na jeho doplnění. K přijetí tohoto rozhodnutí bylo potřeba schválení tohoto usnesení třemi čtvrtinami hlasů přítomných společníků. Valná hromada v obou společnostech přijala rozhodnutí 100% hlasů. Valná hromada schvaluje ve smyslu ustanovení § 125 odst. 1 písm. l) ObchZ o převodu zisku uzavřenou ve smyslu ustanovení § 190 a ObchZ dne 5. 4. 2005 mezi společností Závora spol. s.r.o. jako řízenou osobou a společností parkoviště s.r.o. jako řídící osobou, již dochází k převodu části zisku řízené osoby dosažené v účetním období let 1993 až 2004 ve výši 6 342 844 Kč a části zisku za účast účetního období od 1. 1. 2005 do 31. 3. 2005, a to ve výši jeho 1/2 . Ustanovení § 125 odst. 1 písm. l) ObchZ blíže specifikuje působnost valné hromady, do které se řadí schválení smlouvy o převodu zisku. Rozhodnutí mimořádné valné hromady se dále odvolává na § 190a ObchZ, který blíže definuje, že osoba řízená se zavazuje po provedení přídělu do rezervního fondu, převést část nebo zbylý zisk na osobu řídící. Společníci se dohodli na převodu ½ zisku z celé existence společnosti, tj. od založení společnosti Závora spol. s.r.o. v roce 1993 až do doby konání valné hromady 31. 3. 2005. Zákon dále tento převod upravuje o ustanovení, kdy vyrovnání by mělo být přiměřené dle hospodářských výsledků společnosti, zvážení budoucího hospodářského vývoje.

4.8 Smlouva o převodu zisku Tato smlouva byla uzavřena mezi osobou řízenou, tj. společnost Závora spol. s.r.o. a společností řídící, tj. společnost Parkoviště s.r.o. Smlouvou o převodu zisku se řízená osoba zavazuje, po tom, co provede příděl do rezervního fondu, převést na řídící osobu zisk nebo jeho část. V našem konkrétním případě se strany dohodly převést ½ zisku z minulých let na řídící osobu – mateřskou společnost. Toto vyrovnání se provádí v každém kalendářním roce, jeho výše je stanovena hospodářskými výsledky společnosti a je přizpůsobeno i očekávanému dalšímu vývoji v hospodaření společnosti. Je-li uzavřena smlouva o převodu zisku a hospodaření řízené osoby skončí ztrátou, má řídící osoba povinnost vzniklou ztrátu uhradit, pokud společnost nedisponuje jinými prostředky, kterými by se dala ztráta pokrýt a dostatečná částka není ani v rezervním fondu. Aby byly splněny všechny náležitosti, které k tomuto úkonu jsou potřeba, je nutné před podepsáním smlouvy o převodu zisku svolat valnou hromadu a nechat schválit

48

Viz příloha č. 4, 5.

Praktická část

40

společníky toto rozhodnutí. Tento krok byl v naší společnosti schválen 100% podporou zúčastněných společníků. Smlouva o převodu zisku49 musí být v písemné podobě a po naplnění všech formalit je uložena do sbírky v obchodním rejstříku. Těmito zásadami se řídili i naši společníci při podpisu této smlouvy. Smlouva obsahuje základní údaje o společnostech, sídlo, IČO, u kterého krajského soudu je společnost vedena v obchodním rejstříku, kdo jedná za společnost při podpisu této smlouvy. Smlouva definuje v ustanovení I. 1., že vychází z § 66a odst. 2 ObchZ, ve kterém je ustanoveno, že ovládající osoba, což je společnost Parkoviště s.r.o., je současně mateřskou společností a jí ovládaná společnost Závora spol. s.r.o. je jako společnost dceřiná. Řízená osoba – společnost Závora spol. s.r.o. dosáhla zisku po přídělech do rezervního fondu v letech 1993 - 2004 tvořící celkovou sumu 13 442 500Kč. Smlouva specifikuje celkovou částku, kterou řízená osoba převede na řídící osobu. Ve smlouvě je dohodnuto, že celková suma bude tvořit ½ dosaženého celkového zisku společnosti za předchozí hospodářské období. Tato suma je stanovena v takové výši, aby neohrozila další chod společnosti Závora spol. s.r.o., neboť nebyla-li uzavřená ovládací smlouva, což mezi společností Parkoviště s.r.o. a Závora spol. s.r.o. nebylo vykonáno, nesmí ovládací osoba využít svého vlivu, aby prosadila přijetí takových opatření, která by vedla k majetkové újmě společnosti ovládané. Společnost Závora spol. s.r.o. tuto sumu nevyplatí naráz, ale v postupných splátkách, které jsou blíže specifikovány ve smlouvě o převodu zisku. Dle hospodaření společnosti Závora spol. s.r.o. bude zisk na účetní období od 1. 1. 2005 – 31. 3. 2005 vypočítán podle mimořádné účetní uzávěrky, ke které se smluvně zavázala, že nechá vypracovat řízená osoba. Smlouva přesně rozepisuje jednotlivé splátky, které společnost Závora spol. s.r.o. jako řízená společnost je povinna ve lhůtě splatnosti uhradit, prodlení splátek nebo jejich neuhrazení je smluvně ošetřenou úrokem z prodlení ve výší 20% p. a. a smluvní pokutou ve výši 0,05% z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Smlouva dále obsahuje, že jednotlivé strany nebudou mezi sebou v budoucnu ani nyní uzavírat ovládací smlouvu dle § 190b ObchZ. Ta blíže specifikuje ovládací smlouvu, ve které se zavazuje řízená osoba podrobit se jednotnému vedení řídící osobě. Společnosti se dále domluvily, že jejich vzájemné vztahy budou vyřešeny výslovně touto smlouvou. § 66a odst. 9 ObchZ uděluje povinnost, pokud není uzavřena ovládací smlouva, statutárnímu orgánu ovládané osoby vypracovat ve lhůtě 3. měsíců od skončení účetního období písemnou zprávu o vztazích mezi ovládanou a ovládající osobou. Společnosti se však ve smlouvě vzájemně domluvily, že pro tyto potřeby § 66a odst. 9 ObchZ si budou veškeré vztahy mezi sebou evidovat samostatně v rozsahu příslušného zákona. Smlouva nabývá platnosti podpisem smluvních stran a dnem účinnosti jejího schválení valným hromadami účastníků této smlouvy. Platnost smlouvy je vázána na schválení valné hromady dle § 125 odst. 1 písm. l) ObchZ. Toto ustanovení bylo splněno svoláním mimořádné valné hromady obou společností 5. 4. 2005. Účastnici smlouvy také svým podpisem stvrdili, že smlouvu nejprve řádně přečetli a jejímu obsahu plně rozumí a smlouvu podepisují z vlastní vůle dle § 40 odst. 3 ObčZ. Toto ustanovení na závěr je nutné pro pozdější zpochybnění platnosti této smlouvy.

49Její

plné znění je přiloženo v příloze 6, 7.

Praktická část

41

4.9 Dodatek ke smlouvě o převodu zisku Tento dodatek ke smlouvě o převodu zisku50 byl sepsán z důvodu pozměnění článku ve smlouvě o převodu zisku, ve kterém se zavazuje řízená osoba převést na řídící osobu část zisku odpovídající jedné polovině a to za účetní období od 1.1 2005 do 31. 3. 2005, v souvislosti s tímto převodem vypracuje mimořádnou účetní uzávěrku, ta by jasně stanovila konečnou výši částky, která by stanovila zisk za první tři měsíce roku 2005. Tento odstavec ze smlouvy vypouští a smluvní strany se dohodly na částce, která byla stanovena bez účetní uzávěrky. Splátky pro převod zisku jsou stanoveny následovně: 1. Částka 2 400 000 Kč ve měně EUR při podpisu této smlouvy. 2. Částka 600 000 Kč ke dni 31.12 2005. 3. Částka 1 800 000 od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2006 ve 12 měsíčních splátkách a to ve výší 150 000Kč měsíčně. 4. 1 542 844 Kč od 1. 1. 2007 do 30. 9. 2007 v 9 měsíčních splátkách ve výši 150 000 Kč a v jedné splátce 192 844 Kč. Splatnost těchto splátek je sjednaná k 5. dni kalendářního měsíce. Ostatní ustanovení jsou platná a nezměněna v platné znění smlouvy o převodu zisku ze dne 5.4 2005, popsané v kapitole 4.8 Smlouva o převodu zisku. Výše částek je stanovena tak, aby společnost Závora spol. s.r.o. byla schopna výplaty těchto částek a nebyl tím ohrožen její hospodářský výsledek.

4.10 Valná hromada společnosti Parkoviště s.r.o. Dne 8. 4. 2005 byla společností Parkoviště s.r.o. svolána valná hromada za účelem projednání bodů, které byly nezbytné pro dokončení celé transformace obou společností.51 •

50 51

Působnost valné hromady K projednání těchto bodů bylo nutné k zasedání valné hromady pozvat notáře, který o celém průběhu provedl notářský zápis dle § 125 odst. 1 písm. d) ObchZ, který ustanovuje, že valná hromada musí být svolána, pokud se bude jednat o rozhodnutí o změně společenské smlouvy. Přijetí předmětného rozhodnutí dle § 115 odst. 1 ObchZ bude valnou hromadou projednáno a hlasováno o souhlasu, zda může společník převést svůj obchodní podíl na jiného společníka. Dle VIII. oddíl 1 Valná hromada odst. 1.1 je zapsáno, že do působnosti valné hromady patří projednání záležitostí uvedených v § 125 odst. 1 ObchZ. Článek VI. odst. 3 společenské smlouvy definuje, že obchodní podíl může být převeden na jiného společníka nebo třetí osobu pouze se souhlasem valné hromady. Společenská smlouva dále stanoví, že převod musí být úplatný nebo bezúplatný, společníci si vyhrazují předkupní právo k takto převáděnému obchodnímu podílu dle poměru velikosti svých obchodních podílů. Převod na třetí osobu může společník provést až po uplynutí doby jednoho měsíce, kdy byl tento podíl nabídnut společníkům dané společnosti za stejných podmínek jako třetí osobě, pokud v této lhůtě o něj společníci neprojeví zájem, předkupní právo zaniká.

Celé znění viz příloha č. 8. Viz příloha č. 9.

Praktická část

•

42

Způsobilost valné hromady V notářském zápise jsou uvedeny všechny náležitosti pro dodržení platných podmínek svolání valné hromady, návrhu na její termín i programu. V zápise je dále uvedeno, že valná hromada je usnášeníschopná. Je zde zapsána i volba předsedy a zapisovatele valné hromady.

• Program k projednání valné hromady byly následující: 1. Zahájení, volba orgánů valné hromady. 2. Udělení souhlasu k převodu obchodního podílu Ing. Milana P. na Ing. Martina S. 3. Odvolání Milana P. z funkce jednatele. 4. Změna společenské smlouvy. 5. Závěr. • Bod č. 2 - udělení souhlasu k převodu obchodního podílu (bod č. 1 zde záměrně vynechávám, jedná se o formální záležitost). Jak jsem již v úvodu své práce nastínila, společníci se dohodli, že si přenechají navzájem svoje obchodní podíly a každý povede jednu ze společností. K tomuto cíli se společníci přiblížili svoláním této valné hromady, kdy společníci na této valné hromadě rozhodli o udělení souhlasu o převodu obchodního podílu Ing. Milana P. na pana Ing. Martina S. Schválením tohoto bodu programu se stane pan Martin S. jediným společníkem společnosti Parkoviště s.r.o. K udělení souhlasu je potřeba dle § 127 odst. 3 ObchZ alespoň prostou většinu hlasů přítomných společníků. Stejné ustanovení je i ve článku VIII. oddíl 1. Valná hromada odst. 1.6 společenské smlouvy. Společníci tento bod programu odhlasovali 300 hlasy, což je 100% všech hlasů společnosti. • Bod č. 3 - odvolání Ing. Milana P. z funkce jednatele Vzhledem k ukončení činnosti pana Ing. Milana P. ve společnosti Parkoviště s.r.o. je na programu valné hromady návrh na jeho odvolání z funkce jednatele. Tohoto bodu projednání se zúčastnil při hlasování jen předseda valné hromady, hlasování proběhlo souhlasem odvolání z funkce jednatele společnosti Parkoviště Při odvolání jednatele společnosti není ze zákona ustanovena povinnost zhotovit notářský zápis. • Bod č. 4 – změna společenské smlouvy Ke změně společenské smlouvy společnosti Parkoviště s.r.o. dochází v článku VIII. Pan Milan je odvolán z funkce jednatele společnosti Parkoviště s.r.o., jeho působení v této společnosti odvoláním z této funkce končí. Jednatelem společnosti se stává jen pan Ing. Martin S. K tomuto rozhodnutí hlasovala valná hromada zvednutím ruky. Pro rozhodný počet hlasů k tomuto usnesení vycházela valná hromada z § 127 odst. 4 ObchZ a článku VIII., oddíl 1. Valná hromada odst. 1.6 společenské smlouvy a tj. dvoutřetinová většina hlasů všech přítomných společníků.

Praktická část

43

S tímto rozhodnutím souhlasilo 300 hlasů společníků, tj. 100% hlasů všech společníků. Bod č. 2 a bod č. 4 jsou na základě obchodního zákoníku a § 80a NotŘ nutné osvědčit notářským zápisem. V notářském zápise je přijetí usnesení těchto bodů potvrzeno na základě splnění všech podmínek. Dokončený zápis z valné hromady byl celý přečten, schválen a podepsán předsedou valné hromady.

4.11 Převod obchodního podílu společnosti Závora spol. s.r.o. Společnost Parkoviště s.r.o. po ukončené valné hromadě má již jen jednoho společníka pana Ing. Martina S. § 132 ObchZ v takovém případě stanovuje, že pokud má společnost jen jednoho společníka, nekoná se valná hromada a působnost valné hromady vykonává tento společník. Rozhodnutí společníka při působnosti valné hromady musí mít písemnou podobu a společník má povinnost toto rozhodnutí podepsat. Stejně jako u společností s více společníky i u společnosti s jedním společníkem platí stejné podmínky a to, že rozhodnutí společníka musí mít formu notářského zápisu v těch případech, kde o rozhodnutí valné hromady se pořizuje notářský zápis. Pan Ing. Martin S. předkládá notáři výpis z obchodního rejstříku, kterým ověřuje existenci společnosti Parkoviště s.r.o. Dále prohlašuje, že společnost Parkoviště s.r.o. je jediným společníkem společnosti Závora spol. s.r.o. I její existenci prokazuje výpisem z obchodního rejstříku. Obchodní společnost Parkoviště s.r.o. se sídlem Veselá 108, Brno 600 00, IČO: 123 1234 dne 8. 4. 2005 v přítomnosti notáře činí rozhodnutí: 1. Odvolává jednatele společnosti pana Martina S. z funkce jednatele společnosti Závora spol. s r.o. Převodem obchodního podílu na jinou osobu zpravidla dochází k zániku účasti společníka ve společnosti. Odvolání pana Ing. Martina S. ve společnosti Závora spol. s.r.o. je vykonáno z důvodu ukončení jeho působení ve společnosti. 2. Mění zakladatelský dokument obchodní společnosti Závora spol. s.r.o. Stejně jako v kapitole 4.10, jsem uváděla, že se mění obsah společenské smlouvy, i v tomto případě je změna ve článcích týkající se jednatele společnosti a orgánů společnosti. 3. Udělení souhlasu k převodu obchodního podílu jediného společníka, obchodní společnosti Parkoviště s.r.o., jehož velikost činí 100% a odpovídá splacenému vkladu 102 000 Kč na třetí osobu pana Ing. Milana P. a to na základě smlouvy o převodu obchodního podílu, která bude uzavřena následovně. Podepsání smlouvy o převodu obchodního podílu je možné až po vyslovení souhlasu o rozhodnutí převodu obchodního podílu. Tento právní úkon je učiněn proto, aby byla dokončena celá myšlenka společníků k vzájemnému převodu svých obchodních podílů a získání majoritního vlastnictví v jedné společnosti a ukončení svého působení v druhé

Praktická část

44

společnosti. Po sepsání notářského zápisu byl společníkem přečten, schválen a pan Ing. Martin S. jej podepsal jménem obchodní společnosti Parkoviště s.r.o.52

4.12 Smlouva o převodu obchodního podílu Tato smlouva byla uzavřena mezi panem Ing. Martinem S. jako nabyvatelem a panem Ing. Milanem P jako převodcem svého obchodního podílu ve společnosti Parkoviště s.r.o. Převodce Milan P. vlastní 50% obchodní podíl společnosti Parkoviště s.r.o. Jeho výše je 150 000 Kč. Smlouva se uzavírá jako úplatný převod, převodce úplatně převedl celý svůj obchodní podíl na nabyvatele, za převod obchodního podílu zaplatí nabyvatel 150 000 Kč převodcovi. Druhá smlouva byla uzavřena mezi panem Ing. Milanem P. jako nabyvatelem a společností Parkoviště s.r.o. jako převodcem. Převodce je vlastníkem 100% obchodního podílu na společnosti Závora s.r.o. Výše obchodního podílu činí 102 000 Kč. I při druhém převodu obchodního podílu byl převod úplatný a to ve výši 102 000 Kč. Jeho úhrada byla provedena při podpisu této smlouvy. Ve smlouvě jsou uvedeny všechny náležitosti, které ukončují možnost nárokovat si majetek nebo zisk společnosti. Nabyvatel podpisem stvrzuje, že je seznámen s obsahem zakladatelské smlouvy a bez výhrad k ní přistupuje. V této kapitole bych se již více převodu nevěnovala, neboť jsem tuto problematiku zpracovala v kapitole 4.5 a nyní bych uváděla stejné souvislosti. Podepsáním smlouvy o převodu obchodního podílu dokončili společníci celý převod svých obchodních podílů a stali se tak jedinými společníky - zakladateli v jedné společnosti s ručením omezeným.53

4.13 Zakladatelské dokumenty 11. 4. 2005 zakladatel společnosti Parkoviště s.r.o. a zakladatel společnosti Závora spol. s.r.o. sepisují zakladatelskou listinu. K tomuto právnímu úkonu byla přizvána notářka dle ustanovení § 62 a násl. NotŘ. Za společnost Parkoviště s.r.o. byla zakladatelská smlouva podepsána jejím zakladatelem panem Ing. Martinem S. a za společnost Závora spol. s.r.o. byla podepsána panem Ing. Milanem P. Sepsat novou zakladatelskou listinu musí společníci, neboť změnou počtu společníků na jednoho se společenská smlouva mění na zakladatelskou listinu a její zakladatelé musí pod notářským dohledem zajistit její nové sepsání. Po sepsání zakladatelské listiny, která se svým obsahem nijak neodlišuje od standardních zakladatelských listin. Tím skončila formální část převodu společností a firmy začaly pokračovat ve své podnikatelské aktivitě.54

4.14 Účetní hledisko převodu obchodního podílu Obchodní podíl představuje určitou majetkovou hodnotu pro společníka na podnikání ve společnosti s ručením omezeným. Obchodní podíl je vždy převoditelný. Z tohoto titulu však nevznikají převádějícímu společníkovi žádné nároky vůči společnosti, tj. nárok na vypořádací podíl, nárok na majetkové plnění vůči zbyvateli obchodního podílu. Toto ustanovení měli i naši společníci 52

Celé znění dokumentu je přiloženo v příloze č. 10.

53

Viz příloha č. 11. Celé znění obou dokumentů je přiloženo v příloze č. 12,13.

54

Praktická část

45

uvedeno ve smlouvě o převodu obchodního podílu a svým podpisem převodce stvrzoval, že zaplacením kupní ceny veškeré nároky společníka na majetek společnosti, případný nevyplacený podíl na zisku či veškeré požitky, které by společník mohl po společnosti požadovat, zanikají nabytím účinnosti této smlouvy. Tato transakce se týká výhradně převodce a nabyvatele obchodního podílu a tudíž nemá žádný vliv na majetek společnosti. Netýká se jí také žádný daňový dopad. Veškeré výdaje, které v souvislosti s převodem obchodního podílu musí být uhrazeny, jsou v režii převodce nebo nabyvatele (to jsou náklady vynaložené na pořízení notářského zápisu, právní, poradenské služby). Výjimku tvoří pouze náklady společnosti, které musí společnost vynaložit svoláním valné hromady pro udělení souhlasu s převodem obchodního podílu. V účetnictví společnosti se převod obchodního podílu projeví jen ve změně na příslušných analytických účtech k účtu základního kapitálu. K této změně může dojít až po doručení účinné smlouvy o převodu obchodního podílu. 4.14.1 Příjem z převodu obchodního podílu z hlediska daně z příjmu Jestliže převodce s nabyvatelem uzavřou smlouvu o úplatném převodu obchodního podílu, musí vzít v úvahu i ustanovení zákona o daních z příjmů, která se obecně týkají příjmů z převodu účasti na obchodní společnosti.55 Vzhledem k tomu, že naši společníci nabývali a převáděli obchodní podíl jako fyzické osoby, ale i jako právnická osoba, musí svůj příjem z převodu obchodního podílu danit dle § 4 odst. 1 písm. r) a § 19 odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů. U společníka, který je fyzická osoba se vychází z § 4 odst. 1 písm. r) zákona o daních z příjmů, který osvobozuje od daně z příjmů, přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem dobu pěti let. Tato doba se počítá ode dne zápisu společnosti do obchodního rejstříku, v případě, kdy dojde k nabytí obchodního podílu od jiného společníka, se tato doba počítá ode dne účinnosti smlouvy o převodu obchodního podílu. Pokud by nedošlo ke splnění pětileté podmínky, musí se společníci řídit ustanovením v dle § 10 zákona o daních z příjmů. Pan Martin a pan Milan se stali společníky ve společnosti Závora spol. s.r.o. v roce 1993, převod 50% obchodních podílů, který oba vlastnili a převedli jej na společnost Komponenty s.r.o., proběhl v roce 2005. Pan Martin i pan Milan splnili podmínku nepřetržitého vlastnictví obchodního podílu déle jak pět let a tento převod byl tak osvobozen od daně z příjmu fyzických osob. Příjem z převodu obchodního podílu od společnosti Parkoviště s.r.o. na pana Milana P. se snižuje o nabývací cenu obchodního podílu dle 24 odst. 7 zákona o daních z příjmů právnických osob, vždy podléhá zdanění obecnou sazbou zákona o dani z příjmů právnických osob. Převod obchodního podílu pana Milana ve společnosti Parkoviště s.r.o., který tuto společnost spolu s panem Martinem založil v roce 1998, splňuje také podmínku nepřetržitého vlastnictví obchodního podílu ve společnosti delší jak pět let a tudíž tento úplatný převod bude osvobozen dle § 4 odst. 1 písm. r) od daně z příjmů fyzických osob.

55

VYCHOPEŇ, Jiří. Společnost s ručením omezeným z účetního a daňového pohledu. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, s. 86, ISBN 978-80-7357-699-8.

Praktická část

46

4.15 Další vývoj společností

Výsledek hospodaření v tis. Kč

Obě společnosti stále působí na podnikatelském trhu. Patří ke stálým, prosperujícím společnostem, které si vybudovaly pevné postavení na našem trhu. Z obchodních partnerů, kteří spolu po mnoho let spolupracovali, se stali významní konkurenti. V následujícím grafu bych chtěla srovnat dosažený hospodářský výsledek v obou společnostech od roku 2005, kdy došlo k převodu obchodních podílů. Je zřejmé, že každá společnost zvolila jinou cestu svého podnikatelského působení a ta se projevuje na celkových hospodářských výsledcích.

Výsledky hospodaření společností 5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Parkoviště s.r.o.

1025

1028

756

1126

1172

1278

Závora spol. s.r.o.

1497

4309

2041

2177

1183

822

Obr. 4

Výsledek hospodaření společnosti

Z výsledku hospodaření společnosti Závora spol. s.r.o. je zřejmé, že se v době převodu obchodních podílů byla tato společnost rozvinutá, prosperující a na trhu měla již své trvalé místo. V roce 2006 se nacházela na vrcholu, kdy její hospodářské výsledky dosahovali 4 309 tis. Kč. V následných letech dochází k pozvolnému poklesu jejich zisků. Tento vývoj společnosti Závora spol. s.r.o. částečně ovlivnila ekonomická krize, která naši zemi v těchto letech zasáhla, ale také je to způsobeno rozhodnutím společnosti investovat do vlastní výrobní haly. Stavba byla provázena vysokými finančními náklady, které se promítají do konečného hospodářského výsledku. Společnost Parkoviště s.r.o. až na rok 2007 vykazuje každoročně pozvolný vzestup hospodářského výsledku. Na začátku transformačního procesu musela investovat do vývoje nových produktů, změna svého zaměření na parkovací systémy sebou přinesla nutnost vyvinout nové technologie spojené s vývojem softwarových produktů. I když společnost působila v tomto oboru jako prodejce komponentů na závory a jejich příslušenství, změnou předmětu podnikání se objevila v oboru jako nováček, který si musel najít svoje uplatnění na trhu. Za 7 let svého působení na trhu si vybudovala stabilní

Praktická část

47

klientskou základnu. Snaží se dle požadavků trhu neustále inovovat používané technologie tak, aby uspokojila požadavky svých zákazníků.

Závěr

48

5. Závěr Ve své bakalářské práci jsem se věnovala problematice převodu obchodních podílů ve společnostech s ručením omezeným. Společnost s ručením omezeným patří v naší zemi k nejčastěji působícímu podnikatelskému subjektu. Mezi podnikateli je oblíbena pro řadu výhod, které její založení a chod přináší ve srovnání s jinými společnostmi. Společníci, kteří založí společnost s ručením omezeným, získají s jejím vznikem také práva a povinnosti, které sebou její existence přináší. Ustanovení, kterými se musí řídit, jsou dána obchodním zákoníkem, společenskou smlouvou, případně stanovami, pokud si společnost nějaké ustanoví. Při převodu obchodního podílu jsou společníci povinni se řídit právě zněním v obchodním zákoníku, který spolu se společenskou smlouvou dává při převodu obchodního podílu určitá jasně stanovená pravidla a omezení. Obchodní zákoník připouští možnost, aby společenská smlouva obsahovala ujednání, které společníkům při schválení valné hromady, umožňuje svůj obchodní podíl přenechat jiné osobě. Toto ustanovení má předejít situacím, kdy příchod nového společníka do společnosti, který by se neztotožňoval s podnikatelskými plány společnosti, nebyl přínosný ani pro společnost ani pro její společníky. V mé práci jsem se věnovala problematice převodu obchodního podílu u dvou konkrétních společností. Důvodem, proč se společníci rozhodli pro převod obchodního podílu vzájemně mezi sebou a na konci celého procesu se měli stát majoritními vlastníky jedné společnosti, byla neshoda s dalším vývojem jedné společnosti a nedostatečný rozvoj druhé společnosti. Celý proces začal převodem obchodního podílu obou společníků do druhé společnosti, která se stala její mateřskou společností. Celé rozhodnutí bylo zahájeno svoláním valné hromady, na které bylo odhlasováno, že společníci s tímto převodem dle působnosti valné hromady souhlasí. Převod obchodního podílu je spojen s podepsáním smlouvy o převodu obchodního podílu. Tato smlouva byla podepsána oběma společníky a převod tak nabyl platnosti. Následně se společníci domluvili na převodu části zisku z jedné společnosti do druhé. Smlouva o převodu zisku ze společnosti Závora spol. s.r.o. na společnost Parkoviště s.r.o. byla schválena mimořádnou valnou hromadou. Po schválení tohoto kroku došlo k podpisu smlouvy o převodu zisku a k finančnímu vypořádání mezi společníky. Následné svolání valné hromady společnosti Parkoviště s.r.o. bylo z důvodů projednání důležitých bodů, které je nutné odsouhlasit na valné hromadě. Odsouhlasení převodu obchodního podílu na společníka, který by chtěl pokračovat ve svém působení ve společnosti Parkoviště s.r.o. a odvolání funkce jednatele navíc vyžadovali změnu společenské smlouvy a tím i nutnou přítomnost notáře při rozhodování valné hromady. Společnost Parkoviště s.r.o. následně svolává valnou hromadu k projednání odsouhlasení převodu obchodního podílu dceřiné společnosti na společníka, který by rád pokračoval sám v další podnikatelské aktivitě ve společnosti Závora spol. s.r.o. Po odsouhlasení programu projednávaném valnou hromadou, mohli společníci přistoupit k podpisu smlouvy o převodu obchodního podílu a tím dokončit celý proces změny společníků. Při dalším sledování vývoje společnosti je zřejmé, že každá společnost zvolila jinou cestu své podnikatelské aktivity. Zatímco společnost Závora spol. s.r.o. patřila ke společnosti, která má již pozici na trhu ustálenou a její obchodní jméno je v tomto oboru podnikání zavedeno, společnost Parkoviště s.r.o. svoji pozici na trhu musela teprve začít

Závěr

49

budovat. Navíc se společnost Parkoviště s.r.o. rozhodla rozšířit předmět podnikání, což s sebou přineslo nutnost vyvinout nové konkurence schopné produkty a technologie. Při sledování společností na konkurenčním trhu je zajímavé jak se projevuje na hospodářském výsledku odlišný podnikatelský plán. Společnost Závora spol. s.r.o. se snaží vybudovat vlastní výrobní halu, ve které bude mít dostatečné skladové i výrobní prostory, ale je to pro ni velký finanční závazek, který se promítá do postupného snižování zisku společnosti. Společnost Parkoviště s.r.o. naopak zisk každoročně mírně zvyšuje a svými inovacemi a stálým vývojem si upevňuje postavení na trhu parkovacích systémů. Z tohoto pohledu je tedy jasné, že ukončení spolupráce dosavadních společníků v rámci jednoho či dvou podnikatelských subjektů (společnosti) a možnost začít podnikat každý zvlášť dle svých individuálních strategických cílů, bylo pro oba společníky v jejich podnikatelské aktivitě přínosné. Získání majoritního vlastnictví v jedné společnosti umožnilo společníkům zvolit si individuálně cestu, která bude naplňovat jejich podnikatelské cíle a vize, které v tomto oboru chtějí do budoucna dosáhnout.

Diskuze

50

6. Diskuze Ve své práci bych upozornila na některé body své práce:

56

•

Při plánovaném převodu obchodního podílu musí nechat společník tento záměr schválit valnou hromadou. Tuto povinnost dává společníkům obchodní zákoník, ale v mém výzkumu i ustanovení o valné hromadě obsažené ve společenské smlouvě. Převod obchodního podílu je spojen i se změnou společenské smlouvy, neboť se mění některé poměry ve společnosti, v našem případě například velikost obchodního podílu mezi společníky, do společnosti vstupuje další společník a jiný z ní odchází, případně mohou nastat i další změny, které jsou předmětem dohody společníků.

•

Ve společenské smlouvě obou společností byla v ustanovení o obchodních podílech ustanovena povinnost předkupního práva pro společníky dle poměrné výše jejich obchodních podílů. Společník., který plánuje převést svůj obchodní podíl nebo jeho poměrnou část, musí tento odkup nabídnout nejprve společníkům a teprve pokud společníci o tento podíl nemají zájem, může převod nabídnout třetí osobě. Společníci mají jeden měsíc na zvážení této nabídky, navíc společník, který chce svůj obchodní podíl převést, musí nabídku ostatním učinit písemně a za stejných podmínek jako by dal jiné třetí osobě. Převod obchodního podílu musí být vždy uzavřen písemnou formou.56

•

Mimořádná valná hromada – její svolání ani průběh se neliší od řádně svolávané valné hromady. Využívá se pro svolání valné hromady při řešení změn ve společnosti, ke kterým je nutný souhlas valné hromady.

•

Změna společenské smlouvy - je provázena vždy svoláním valné hromady a přítomnosti notáře, který o tomto ujednání provede notářský zápis. Změna ujednání se může týkat například změny obchodního názvu, počtu společníků, předmětu podnikání, statutárního orgánu. Odsouhlasená pozměněná společenská smlouva musí být uložena do sbírky listin v obchodním rejstříku.

•

Smlouva o převodu obchodního podílu je sepsána mezi nabyvatelem obchodního podílu a jeho převodcem. Nabyvatel musí svým podpisem stvrdit, že přijímá platné znění společenské smlouvy a s jejím obsahem je seznámen. Převodce se musí zavázat, že nabytím platnosti této smlouvy přechází na nabyvatele veškeré nároky na majetek společnosti i případný nevyplácený zisk. Smlouva o převodu obchodního podílu nabývá platnosti až po doručení účinné smlouvy o převodu obchodního podílu společnosti.

•

Rozhodnutí ve společnosti s jedním společníkem se nevykonává svoláním valné hromady, jak je to běžné u společností s více společníky, ale působnost valné hromady vykonává společník. Má povinnost toto rozhodnutí písemně doložit

Jedná se o klasické podílové spoluvlastnictví, dle ustanovení § 136 a násl. ObčZ.

Diskuze

51

s jeho vlastnoručním podpisem. Pokud vykonává rozhodnutí o záležitostech, které dle obchodního zákoníku vyžadují přítomnost notáře, musí tak také učinit. I když rozhodnutí při převodu obchodního podílu jsou vykonávána pod notářským dohledem a tudíž pod kontrolou odborníka na právní úkony, společníci při těchto rozhodnutích musí prokázat znalost obchodního zákoníku a předcházet tak případným nepříjemnostem, které by mohly nastat v případě neplatnosti některého rozhodnutí z důvodu nedodržení stanovených právních postupů.

Seznam použité literatury

52

7. Seznam použité literatury 1. DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. Praha: ASPI, 2008, 423 s. ISBN 978-80-7357-344-7. 2. BARTOŠÍKOVÁ, Miroslava a ŠTENGLOVÁ, Ivana. Společnost s ručením omezeným. 2. Praha: C. H. Beck, 2006, 660 s. ISBN 80-7179-441-4. 3. ŠTENGLOVÁ, Ivana, Stanislav PLÍVA a Miloš TOMSA. Obchodní zákoník: komentář. 10. vydání Praha: H. C. Beck, 2005, 1532s. ISBN 80-7179-346-9. 4. HOLEŠOVSKÝ, Josef. Valné hromady společností s ručením omezeným. 1. Praha: C. H. Beck, 2011, 552 s. ISBN 978-80-7400-391-2. 5. KNAPP, Viktor, Společnost s ručením omezeným a její jednatel. Praha: Verlag Dashofer, 1998., ISBN80-901859-2-4. 6. VYCHOPEŇ, Jiří. Společnost s ručením omezeným z účetního a daňového pohledu. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, 232 s. ISBN 978-80-7357-699-8. 7. BĚHOUNEK, Pavel. Společnost s ručením omezeným – řešení účetní a daňové problematiky včetně příkladů z praxe 2009/2010. 8. vyd. Praha: Anag, 2009, 360 s. ISBN 978-807263-659-4. 8. RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. aktualizované vydání. Praha: Grada, 2008., 120 s. ISBN 987-80-247-2481-2. 9. PELACH, Petr, Daň z příjmu 2005, 1. vydání. Olomouc: Anag. 2005: COMPUTER PRESS, 194 s. ISBN 978-80-7263-278-7.

Internetové odkazy

53

8. Internetové odkazy 1. http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnich-ukonech/premenyobchodnich-spolecnosti-opu/1000818/51717/ 2. https://or.justice.cz/ias/ui/vypissl?subjektId=isor%3a321234&klic=a73RvGh7s0XUEcQZpqKXJQ%3d%3d 3. https://or.justice.cz/ias/ui/vypissl?subjektId=isor%3a190094&klic=Lu6Ta1PTo9DFxAZmqCTBUw%3d%3d 4. www.uniregensburg.de/Einrichtungen/ZSK/Tschechische_Rechtssprache/formelsa mmlung/daten/Vzor_zakl_list.htm 5. www.podnikatelskyweb.cz

Převody obchodních podílů ve společnostech s ručením omezeným

Recommend Documents