Přerod záchranných služeb v Libereckém kraji

Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.

Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Škola veřejného zdravotnictví

Přerod záchranných služeb v Libereckém kraji

Autor: MUDr Jaroslav Popelka Atestace: jaro 2004


Obsah:

I

Předmluva

II Historický pohled na činnost záchranných služeb obecně III Struktura záchranných služeb v Libereckém kraji do l .10.2003 IV Vznik jednotné organizace po 1.10.2003 a její stavba V

Zásady koncepčních změn, řízení nové organizace

VI

Strategické zaměření formy poskytované péče v LB kraji

VII Výhody a nevýhody nově vzniklé organizace ze současného pohledu VIII Závěr

2


I. Předmluva Téma této atestační práce je velmi horké z pohledu času, kdy byla zpracovávána, tedy v době kdy k 1.10.2003 vznikla nová Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje spojením existujících dosavadních okresních středisek záchranných služeb. Práce si neklade za cíl podat univerzální řešení toho kroku, ale snaží se dokumentovat situaci tak, jak byla a může být nápomocna i ostatním. Snaží se porovnat přístupy vzniku zdravotnických záchranných služeb (dále jen ZZS) krajů. Vychází z legislativního rámce té doby.

II. Historický pohled na záchrannou službu Nebudeme-li se zabývat prvními pokusy kolem roku 1870, pak moderní éra začíná v 70.letech minulého století vydáním Metodického pokynu MZ č.34/1974. Přestavbou sanitních vozů S 1203, vyčleněním lékařů v převážné části anesteziologů , se záchranná služba stala nejprve součástí anesteziologickoresuscitačních oddělní nemocnic tehdejších OUNZ (okresních ústavů národního zdraví). Postup času, vědecký pokrok a nároky kladené na záchrannou službu si ale vyžádal postupné oddělování a profilování této služby od lůžkových zařízení na samostatný celek. Změna politicko ekonomického systému v roce 1989 přinesla významné změny do organizace zdravotnictví - rozvolňování OUNZ, a pak rok 1993, rozdělení Československa, byl impulsem, aby ve volném tržním prostředí došlo k masivní obměně zastaralého vozového a přístrojového parku. Přístroje typu

3


CHIRANA byly obměňovány za multifunkční přístroje západní provenience (defibrilátory, dýchací přístroje pro umělou plicní ventilaci (dále jen UPV). Dispečinky záchranných služeb začaly jako jedny z prvních ve zdravotnictví používat výpočetní techniku. Začátkem 90.let minulého století doplnila tuto technickou přeměnu i legislativa a to rezortní vyhláška MZ ČR č.434/92.Sb. o zdravotnické záchranné službě a vyhláška MZ ČR č.49/93.Sb. o materiálním a technickém vybavení zdravotnických zařízení. Důležitým datem byl rok 1995 kdy byly vyhlášky MZ ČR novelizovány pod č. 175/95 Sb., která jasněji a podrobněji vymezovala činnost organizační členění zdravotnických záchranných služeb, zapojení do řešení krizových situací, spojový řád, dokumentaci. Dále vyhláška MZ ČR č.51/1995 o technickém vybavení. Završením procesu vývoje v konci 90 let minulého století bylo v roce 1998 ustanovení nástavbového oboru urgentní medicína v postgraduálním systému vzdělávání. Činnost zdravotnické záchranné služby je upravena vyhláškou MZ ČR o zdravotnické záchranné službě, č.434/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů a nařízení. Zdravotnická

záchranná

služba

poskytuje

odbornou

přednemocniční

neodkladnou péči. Je to péče o postižené na místě vzniku jejich náhlého onemocnění, úrazu a během transportu k dalšímu odbornému vyšetření či ošetření. Je poskytována při stavech, které : - bezprostředně ohrožují život postiženého - mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlé smrti - způsobí bez rychlého poskytnutí pomoci trvalé chorobné změny - působí náhlé utrpení a bolest 4


- způsobí změny chování, které ohrožují jeho samotného nebo jeho okolí

Síť zdravotnické záchranné služby tvoří : - územní střediska záchranných služeb zřizovaná Ministerstvem zdravotnictví (dále jen ÚSZS) -

okresní střediska záchranných služeb zřizovaná okresními úřady v okresech (dále jen OSZS)

-

výjezdové skupiny při ÚSZS a při okresních střediscích záchranných služeb, dále výjezdové skupiny zřizované fyzickými osobami, obcemi nebo jinými právnickými osobami začleněné do sítě zdravotnické záchranné služby

- při územních střediscích záchranných služeb je středisko letecké záchranné služby (dále LZS)

OSZS na úrovni okresů pracovaly jako samostatné právní subjekty (v 56 ze 78 okresů), některé OSZS byly součástí nemocnic jako samostatná oddělení.Praha má svou záchrannou službu, historicky zřizovanou Magistrátem hl. m. Prahy. Činnost záchranné služby nelze provozovat jen na základě úhrad od zdravotních pojišťoven (dále ZP), ty tvoří pouze 20 - 50 % příjmů organizací. Proto byly ZZS zřízeny jako příspěvkové organizace, kde byla formou příspěvku provozního a investičního zajištěna jejich činnost. Ne každý okresní úřad přistupoval k potřebám záchranné služby vstřícně a s pochopením. Důsledkem byl nerovnoměrný, kvalitativní i kvantitativní stupeň

5


vybavení jednotlivých okresních středisek záchranných služeb a samostatnou kapitolou bylo ÚSZS Liberec dotačně financované ministerstvem zdravotnictví. V těch okresech, kde byla myšlenka kvalitní záchranné služby na základě argumentace vyslyšena, se podařilo během krátké doby samostatnosti organizací vybavit ZZS technikou, vozovým parkem, proškolit personál. Ukončením činnosti Okresních úřadů (dále jen OkÚ) k 31.12.2002 převzal 1.1.2003 zřizovatelské funkce Krajský úřad (dále jen KU) v Liberci. Bylo nutné provést změny v okresních střediscích zdravotnických záchranných služeb -nové registrace zdravotnických zařízení, nové smluvní vztahy se zdravotními pojišťovnami atd. Začaly se objevovat rozdíly mezi ZZS na území Libereckého kraje. Začíná se diskutovat o myšlence založení jednotné organizace -zdravotnické záchranné služby na území Libereckého kraje. K naplnění tohoto cíle vedou různé cesty. V globálním pohledu lze vysledovat dva hlavní směry, které podmiňují vznik společné organizace, tedy ZZS krajského typu.

V prvním je dominantním pohledem počáteční analýza stávajícího stavu, podrobné zkoumání stávajících organizačních struktur, vazeb, kombinace možných vznikajících situací, jejich prolínání a jejich teoretické řešení bez možnosti zpětné reflexe praxí. Nutnost přesvědčovat okolí, že navrhnuté řešení bude správné. Druhým pohledem je vytyčit cíl, vytvořit legislativní rámec, organizace sloučit a posléze ve vazbě na praxi řešit vzniklé situace, na které je ale nutné být připraven.


III. Záchranné služby v Libereckém kraji do 30.9.2003

Na tuto situaci je nutno pohlížet zvíce úhlů. Jedním je historický pohled, popsaný výše, tak jak jím procházela okresní střediska záchranných služeb a dalším úhlem pohledu je vznik Libereckého kraje v novém územěsprávním uspořádání. Liberecký

kraj

vznikl

administrativním

sloučením

okresů

Liberec,

Jablonec/Nisou, Česká Lípa - z bývalého severočeského kraje a přičleněním okresu Semily z bývalého východočeského kraje. Česká Lípa: její ZZS byla do 31.12.1999 součástí nemocnice s poliklinikou (dále jen NsP) jako samostatné oddělení a od 1.1.2000 začala fungovat jako samostatný právní subjekt. Zpočátku v pronajatých prostorách se zastaralou technikou , ale postupným rozvojem, který umožnil přestěhování do vlastních objektů, vybavení vozovým parkem a přístroji na vysoké technické úrovni. Tento rozvoj byl umožněn napřímením a zprůhledněním toku provozních dotací z Okresního úřadu v České Lípě na ZZS, nikoliv prostřednictvím a v

přerozdělováním přes organizační struktury NsP Česká Lípa. Pokrytí okresu dané vyhláškou v § 3 vyhlášky MZ ČR č.434/1992 Sb., tedy dojezdový čas 15 minut, bylo umožněno přemístěním výjezdových stanovišť do Jablonného v Podještědí a Doks. Velkou výhodou se zde opět ukázalo přestěhování do vlastních objektů na těchto stanovištích a minimalizace nájemních vztahů. Jablonec/Nisou, zde byla situace opačná, ZZS zůstávala součástí nemocnice, která se však nestala zařízením krajským, ale městským. ZZS byla z nemocnice k 1.1.2003 oddělena. Časově rychlý krok oddělení ZZS od nemocnice vytvořilo otázku jak tuto ZZS právně zastřešit. V této době již neexistoval OkÚ, který by ZZS jako samostatnou organizaci zřizoval. ZZS Semily se sídlem v Turnově převzala ZZS Jablonec nad Nisou do svých organizačních struktur. Toto 7


organizační začlenění umožnilo provoz ZZS Jablonec nad Nisou. ZZS pracovala a pracuje v nájemním vztahu v prostorách městské nemocnice Jablonec nad Nisou. Výjezdová stanoviště jsou v Jablonci nad Nisou a Tanvaldu. Jablonec nad Nisou jako převážně horský okres úzce spolupracuje s horskou službou v oblasti Jizerských hor. Liberec : ZZS existovala jako územní středisko ZS zřizované Ministerstvem zdravotnictví. V okrese Liberec jsou výjezdová stanoviště Liberec, Hrádek nad Nisou, Frýdlant, Český Dub. Nedílnou součástí ÚZZS je i Letecká záchranná služba s letištěm v Liberci. V okrese Liberec se jedná převážně o městskou aglomeraci s velkým počtem obyvatel na relativně malém území a horském charakteru okolí města. Semily : ZZS se sídlem v Turnově provozují výjezdová stanoviště Turnov, Semily a Jilemnice. Na okrese zůstává nepokryté území dojezdovým časem v oblasti Rokytnice nad Jizerou, kde bude zahájena činnost od 1.1.2004. ZZS Semily se sídlem v Turnově funguje též jako samostatný právní subjekt. Na výjezdových stanovištích v Semilech a Jilemnici je na základě smluvního vztahu posádka ve složení lékař a SZP poskytována a provozována nemocnicemi v místě, ZZS poskytuje sanitní vůz a řidiče.

IV. Vznik jednotné organizace po 1.10.2003 a její stavba Velmi různorodá a roztříštěná situace v provozu ZZS v Libereckém kraji vedla představitele Krajského úřadu k představě vytvoření jednotné organizace s jednotným řídícím schématem a vedením, směřováním finančních toků na jeden subjekt. Sjednocení organizací bylo uskutečněno na základě rozhodnutí 8. zasedání Zastupitelstva Libereckého kraje dne 23.září 2003 pod Č.310/03/ZK. 8


Jednou ze základních podmínek zahájení činnosti pod jednotným vedením, bylo vypracování provozního řádu nové organizace, který řeší vztahy a vazby uvnitř organizace a i vztahy s vnějšími subjekty. Organizační řád je páteřním dokumentem nově vzniklé jednotné záchranné služby Libereckého kraje. Organizační řád jako základní listina je základem pro hladký chod organizace, každý pracovník ví jaké je jeho umístění a vazby směrem k nadřízeným a podřízeným. Tento dokument je a bude doplňován dalšími normami, jako např. provozní řád zdravotnických operačních středisek, skartační řád atd. Grafické znázornění vyjadřuje základní strukturu nově vzniklé organizace Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje ( dále ZZS LK) jako příloha č.l Organizační řád je uveden v plném znění jako příloha č.3

V. Zásady koncepčních změn, řízení nové organizace

Po zmapování činností ZZS v kraji, jejich materiálních vybavení, personálních stavů, erudice personálu bylo možno začít uvažovat o optimálním rozmístění a složení výjezdových skupin tak, aby systém byl pružný a pro pacienta výhodný a zaručoval mu na území kraje poskytnutí stejně kvalitní péče. ZZS Libereckého kraje postavila svou činnost na bývalých okresních zdravotnických službách jako výkonné složce. Na okresních úrovních byla zrušena okresní ředitelství a ředitelství ZZS LK bylo zřízeno v Liberci. Na úrovni bývalých okresních zdravotnických služeb byly ponechány jisté míry samostatnosti a o jejich velikosti a rozsahu se nyní vede diskuse.

9


Stále je zde kladen důraz na zdravotnickou složku organizace, ale nesmíme zapomínat ani na provozně-ekonomickou část nově vzniklé organizace, která musela v krátké době vykonat obrovský kus práce, např. převzít mzdovou a personální agendu bývalých okresní zdravotnických záchranných služeb, provést inventarizaci, sjednotit systém účetnictví, zajistit smluvní vztahy se zdravotními pojišťovnami atd.

VI. Strategické zaměření formy poskytované péče v Libereckém kraji. Jedním ze strategických směrů poskytování přednemocniční péče (dále PNP) v Libereckém kraji je úvaha o zavedení systému rendez - vous jako pilíře ZZS LK. Při rozhodování o rozmístění výjezdových skupin vycházíme z několika předpokladů známých a nutně i z několika neznámých.

10


ZZS LK provozuje v současné době 13 výjezdových stanovišť: Liberec ,Frýdlant Jablonec/Nisou ,Tanvald, Jilemnice, Turnov, Semily, Český Dub, Hrádek/Nisou, Jablonné v Podještědí, Doksy, Česká Lípa,Rokytnice nad Jizerou. Provoz je zajištěn skupinami rychlé lékařské pomoci (dále RLP), rychlé zdravotnické pomoci (dále jen RZP) a LZS. Činnost je řízena ze dravotnických operačních středisek příslušné oblasti. ZZS LK zatím nepředpokládá sloučení zdravotnických operačních středisek (dále ZOS) do jednoho. Ponechala v činnosti bývalá okresní zdravotnická operační střediska a začíná budovat koordinační operační středisko pro spolupráci v integrovaném záchranném systému (dále IZS) a pro případ mimořádných událostí. Další vývoj ukáže nutnost či nadbytečnost okresních zdravotnických operačních středisek. V celém kraji není v provozu ani jedna skupina setkávacího systému - rendez vous (dále RV). Jejich nynější rozmístění a typ výjezdových skupin jsou uvedeny na schematickém zobrazení, jako příloha č.2. Tedy 12 skupin RLP( 2x v Liberci), 5 RZP ve 24 hodinovém režimu, 2 RZP částečném režimu (7.00 - 15.30). LZS v době denního dohledu. Druhou podmínkou je plnohodnotné sestavení posádek s předepsanou erudicí. Od tohoto momentu se začíná odvíjet obecný problém zajistit dostatek erudovaných lékařů v urgentní medicíně. Tato specializace je úzkým a nedostatkovým profilem. Jen finanční nabídka platů tento problém nevyřeší. S tímto, v budoucnu těžším problémem, je nutno kalkulovat při sestavování strategie rozmístění výjezdových skupin ZZS LK.

11


Evropa, proti USA, preferuje tradičně v systému urgentní přednemocniční péče přítomnost lékaře na místě zásahu. Zde je nutno přijmout třetí základní podmínku. Třetí podmínka tedy znamená přisunout lékaře na místo zásahu v co nejkratším čase a pokud možno na co největším území. To je možné v klasické posádce RLP nebo v systému rendez- vous. Klasická posádka RLP (lékař, záchranář nebo sestra a řidič) používá pro svou činnost sanitní vůz . Po celou dobu zasahuje lékař vázán na toto vozidlo. Využití systému rendez - vous (lékař a řidič) spočívá v použití rychlého a vybaveného zásahového osobního nebo terénního vozidla, které dojezdem pokryje větší území, tedy l lékař „slouží" pro více stanovišť. Na základě tísňového volání, které přijímá operační středisko ZZS, jsou vysílány posádky ZZS k zásahu v terénu a nebo do zdravotnických zařízení (ambulantní zdravotnická zařízení, ordinace praktických lékařů) k pacientům, kteří nejsou hospitalizováni. Princip systému rendez - vous je setkání 2 posádek (lékařské a zdravotnické) na místě zásahu. Posádka, která dosáhne místa zásahu jako první, zahajuje činnosti podle svých kompetencí. Druhá posádka se přidává po příjezdu na místo, následuje společná činnost na místě a příprava pacienta k transportu. Není rozhodující, která posádka dosahuje místa zásahu jako první. Posádka RV je ve složení lékař a řidič, osobní nebo terénní vůz, který neumožňuje transport pacienta vleže na nosítkách, vybavení vozu podle vyhlášky MZ ČR Č.51/1995 Sb. Posádka RZP ve složení podle vyhlášky MZ ČR č.434/1992Sb. ve vozidle, které umožňuje převoz pacienta vleže na nosítkách, vybavení vozu podle vyhlášky MZ ČR č.51/1995 Sb.

12


Posádka RZP, která je vyslána k zásahu samostatně ( viz kompetence RZP metodické doporučení výboru SPNP a MK), si může podle situace na místě vyžádat příjezd posádky lékařské. Posádka RV, která je vyslána na místo zásahu samostatně, může posádku zdravotnickou odvolat v případě, že transport pacienta není nutný, nebo že na místě zásahu není nikdo nalezen. Pacient není transportován v těchto případech : - pacient je předán jiné skupině nebo dopravnímu prostředku ( např.LZS) - pacient je po ošetření ponechán na místě a předán POLICII - po vyšetření a ošetření není nutný další transport do zdravotnického zařízení - úmrtí ohledání - pacient nenalezen, zneužití

Posádky vyslané k zásahu na základě tísňové výzvy ZOS ZZS mohou být , před dosažením místa zásahu, ZOS přesměrovány k jinému zásahu, nebo jedna z nich, v případě, že indikace dalšího výjezdu je naléhavější. Původní zásah vyřeší ZOS jiným způsobem. Během transportu pacienta, nemůže být tato výjezdová skupina aktivována k dalšímu zásahu na základě jiné tísňové výzvy. Posádka může být vyslána k dalšímu zásahu v momentě po předání pacienta do zdravotnického zařízení a před návratem na základnu.

13


Výhody systému RV: ekonomicky levnější nákup vozidla, nižší mzdové náklady ( o SZP), rychlejší přisunuti lékaře na místo zásahu, větší obslužné teritorium. Na druhé straně úspora mzdových nákladů na místo lékaře v posádce RLP, zkvalitnění erudice sloužících lékařů. Je ale nutné vycházet z počtů středních zdravotnických pracovníků splňujících kvalifikaci pro službu v posádce RZP (tedy specielní forma studia a předepsaná praxe v ZS). Nutnost zajistit jejich dostatečný počet. Systém RV je vhodný jak v hustě osídlených aglomeracích s větším počtem výjezdových stanovišť a dostatečným počtem zdravotnických posádek, je však nutností v lokalitách s nedostatečným počtem lékařů - lékařských posádek.

Při pohledu na schéma rozmístění výjezdových skupin v Libereckém kraji -viz příloha č. 2 - lze nabídnout změnu rozmístění a struktury výjezdových skupin při zachování první podmínky - dojezdového času, ekonomičtějšího provozu, i přes počáteční investici nákupu vozů systému RV. Následující tabulky přiblíží pohled na ekonomickou stránku věci.

Tabulka č.l hovoří o nákladech na pořízení vozu RLP (RZP) oproti vozu RV.

Tabulka č.2 vysvětluje mzdové náklady na skupinu RLP, RZP, RV.

14


Tabulka č.l Vozidlo

RLP RZP

RV

Cena vozidla

1 000 000,-

600 000,-

Přístroje

1 200 000,-

1 200 000,-

Přestavba

400 000,-

200 000,-

Cena celkem

2 600 000,-

1 800 000,-

Rozdíl

- 800000

Z uvedených údajů je patrné, že ekonomické náklady na pořízení vozidla RV jsou nižší. V současné době je na území kraje 12 výjezdových skupin

RLP ve 24

hodinovém režimu, v režimu RZP je s 24 hodinovým režimem 5 posádek. V době 07.00 do 15.30 jsou způsobem RZP 2 posádky. Žádná posádka v systému RV. Skupinu LZS nepojímáme jako součást reorganizace pozemních sil.

Pro přehled předkládáme tabulku č.2, která vysvětlí mzdové náklady na provoz jednotlivých pozemních skupin ZZS LK.

15


Tabulka č.2

Typ skupiny

RLP

RZP

RV

lékař

1 300 000,-

-

1 300 000,-

sestra

1 100000,-

1 100000,-

-

řidič

900 000,-

900 000,-

900 000,-

celkem

3 300 000,-

2 000 000,-

2 200 000,-

Při kalkulaci nákladů na lékaře je započtena hrubá mzda, odvody sociálního pojištění a zdravotního pojištění, služby 365 dní v roce. U sester a řidičů je kalkulováno s 4,5 pracovníkem na l místo v nepřetržitém provozu, též včetně odvodů SP a ZP.

16


Tabulka č.3 Tabulka č.3 podává pohled na počet výjezdových skupin od l. l .2004 s jejich mzdovou nákladovostí tak, jak by mohla být ve dvou postupných etapách přetvořena struktura výjezdových skupin. od 1.1.2004 RLP

RZP

RV

LBC

3

4

0

CL

3

1

0

JN

2

1

0

TU

4

1

0

12

7

0

celkem náklady

53,6 mil

I.etapa

RLP

RZP

RV

LBC

2

4

1

CL

2

2

1

JN

1

2

1

TU

3

2

1

8

10

4

celkem náklady

22 skupin 54,8 mil

Il.etapa

celkem

19 skupin

RLP

RZP

RV

LBC

2

4

1

CL

0

4

2

JN

0

3

2

TU

0

5

2

2

16

7

náklady

25 skupin 53,3 mil

17


Z této tabulky lze vysledovat základní trend - tedy omezení počtu skupin RLP ze 12 na 2 tedy snížení o 10, výhledově i kompletní nahrazení posádek RLP posádkou RV. Nárůst skupiny RV z O na 7, tedy výrazný nárůst výjezdových skupin a 50% zvýšení posádek RZP. Na této rotaci je zajímavý pohled, že mzdové náklady se prakticky nezmění při nárůstu výjezdových skupin z 19 na 25.

Ve fázi od 1.1.2004 je potřeba k přímému výjezdu 19 vozů ve výbavě RLP (vůz RZP musí být identicky vybaven). V konečné fázi jen 18 vozů RZP, nutnou investicí bude nákup 7 vozů pro výkon skupiny RV. Investice 13,5 mil bude dobrou investicí, protože zvýšení počtu výjezdových skupin, větší operativnost, rychlost, rezerva pro řešení mimořádných událostí a kvalita poskytnuté péče jsou cílem jak ZZS LK, tak představitelů samosprávy Libereckého kraje. Jistě tento sytém má své nedostatky jako např. financování ZP, kde tento systém není zcela dořešen. Ekonomický pohled na věc je důležitým parametrem, ale nesmíme zapomínat, že ZZS slouží občanům k záchraně lidských životů. Kvalitní

práce

zdravotnických

operačních

středisek,

koordinačního

zdravotnického střediska, kvalitní radiofonní spojení, jednotný systém výpočetní techniky jsou základem pro úspěšné řízení provozu ZZS na území kraje.

Pro zajímavost uvádíme návrh standardního vybavení vozidla pro systém rendez - vous v ZZS LK, který odpovídá vyhlášce MZ ČR č.51/1995 Sb. Je doplněn o některé technické prostředky.

18


Rendez - vous automobil.

Specifikace: - standard vozu RV pro ZZS LK Automobil: - pohon 4x4 , benzínový motor - pro posádku ochranné automobilové přilby - ochranný kryt spodku vozu Pomůcky : reanimační vyprošťovací a fixační léky hasicí prostředky spojová technika

l. reanimační pomůcky:

defibrilátor ventilátor odsávačka

defibrilátor: bifazická defibrilace,12 svod EKG s přenosem dat,oxymetrie, NIBP

19


ventilátor:

základní (typu oxylog v ZZS LK je potřebný počet ve vozech či

skladech), intubační souprava + ET rourky atd. odsávačky: Laerdal (zásoba v ZZS LK určitě) 2. vyprošťovací a fixační pomůcky - scoop rám - souprava Kendrick - C límce - vakuová matrace - sada podtlakových dlah - protišokové kalhoty MAST 3. léky a infuzní roztoky podle pravidel ZZS LK ( positivní lékový list) umístěné v kufru WEIMANN II. 4. základní pěnové a sněhové hasicí přístroje 5 kg, Pyrocool spray, kevlarové rukavice, vyprošťovací sekera 5. spojení na zdravotnické frekvenci Matra systém, mobilní telefon

20


VII. Výhody a nevýhody nově vzniklé organizace ze současného pohledu

Závěrem se lze pokusit o zhodnocení efektu vzniku jednotné organizace, ZZS krajského typu, při způsobu nejprve sloučit a pak provozovat.

Náklady související s reorganizací zdravotnické záchranné služby

(transformační náklady) 1. - náklady technického rázu - stavební úpravy - mobiliář - přístrojová technika - SW,HW licence

2. - náklady personální - noví zaměstnanci - zvýšení úvazků stávajících zaměstnanců - řešení přesčasové práce,odměny

3. - náklady ostatní - PHM

21


Dopady vyplývající z reorganizace záchranné služby - sloučením do jednoho subjektu (transformační efekty)

l)

věcné -

odhalení všech skrytých nedostatků

- zvýšení personálního potenciálu ( zastupitelnost,nahraditelnost) - zvýšení technického a materiál.potenciálu ( efektivnější alokace a využívání prostředků)

2)

ekonomické -

snížení režijních nákladů(smluvní dodavatelé,řídící aparát)

- zvýšení efektivity práce existujícího řídícího a administrativního aparátu - množstevní rabaty

3)

administrativní - jednotné řízení - jednotná personální politika včetně odměňování - jednotné postupy (účtování, informatika, statistika, analýzy)

22


4)

odborné medicínské - stejná kvalita a dostupnost PNP v LBC kraji - možnost odborného růstu a univerzálnosti využívání zdrav.personálu - jednotná léková politika,medicínské postupy - užívání jednotné přístrojové techniky - zastupitelnost na více stanovištích

Všechny tyto závěry a předpoklady vycházejí z analýzy současného - spíše předchozího stavu ZZS v Libereckém kraji a pohledu nově vzniklé ZZS LK. Jistě může dojít, a to se ukáže až v provozu, k dalším problémům, které bude nutno řešit.

23


VIII. Závěr.

Z našeho pohledu se tedy jeví varianta nejprve sloučit do té doby samostatné okresní zdravotnické záchranné služby, do nové jednotné organizace a pak provozovat, jako rychlejší a efektivnější, než různě dlouhé období příprav a analýz, teoretických příprav na sloučení okresních organizací ( v té době rostou transformační náklady) a pak teprve uskutečnit sloučení do jedné krajské organizace.

24


Seznam použité literatury :

- vyhláška MZ ČR č. 434/1992 Sb. - vyhláška MZ ČR č.49/1993 Sb - Hlaváčková D.: Problematika organizace a funkce PNP.Přednáška ŠVZIPVZ, 11/2003 v

- Kalík C.: Standard léčebných a intervenčníchpostupů v PNP a urgentní medicíně .Grant MZ ČR č. NO/5079-1,1998 - Dvořák B.: Zdravotnické operační středisko a jeho úskalí. Atestační práce ŠVZ IPVZ Praha,01/2002

Dále čerpáno z internetových adres: www.zachrannasluzba .cz www.mzcr.cz

Příloha č l : Organizační schéma ZZS LK Příloha č.2 : Schéma operačního řízení a výjezdová stanoviště ZZS LK Příloha č.3 : Organizační řád ZZS LK (Kubr Z. a spol.)

25


ORGANIZAČNÍ SCHÉMA ZZS LIBERECKÉHO KRAJE

26


27


O R G A N I Z A Č N Í ŘÁD

Čl. I _______________________Úvodní ustanovení____________________ Organizační řád:

1. Definuje postavení, působnost a úkoly Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje (dále jen ZZS LK nebo organizace). 2. Vymezuje další vnitroorganizační normy a předpisy, organizační stupně včetně řídících vztahů. 3. Stanovuje podrobnou organizační strukturu a náplně činností jednotlivých útvarů ZZS LK a jejich vzájemné vztahy. 4. Charakterizuje práva a povinnosti zaměstnanců a odpovědnost vedoucích zaměstnanců. 5. Popisuje vztah ke zřizovateli, odborovým orgánům a některým dalším subjektům.

ČI. II ________________Postavení, působnost a úkoly__________________________ 1. ZZS LK je příspěvkovou organizací zřízenou Libereckým krajem Zřizovací listinou ze dne 23.9.2003. 2. ZZS LK tvoří jednotný funkční, organizační a hospodářský celek.Vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývajících. 3. ZZS LK má sídlo: Liberec I, Husova 976/37, PSČ 460 01.

4. Identifikační číslo organizace: 70 89 15 08 5. Postavení, působnost a základní úkoly ZZS LK jsou dány Zřizovací listinou a Vyhláškou MZ ČR č.434/1992 Sb. o zdravotnické záchranné službě v platném znění.. 6. Mimo těchto úkolů dále ZZS LK zajišťuje: (a) koordinaci činností všech subjektů, podílejících se na zajištění přednemocniční neodkladné péče ve spádové oblasti, a to státních i nestátních, (b) dopravu raněných, nemocných a rodiček sanitními vozidly podle stupně naléhavosti, tato vozidla současně tvoří trvalou zálohu ZZS LK pro případ likvidace zdravotnických následků hromadných neštěstí, (c) koordinaci svých činností s činností praktických lékařů pro dospělé, praktických lékařů pro děti a dorost a ambulantních specialistů ve vymezené spádové oblasti Libereckého kraje, účast při zdravotnickém zabezpečení hromadných akcí na základě smluvních vztahů, (d) koordinaci činností s ostatními složkami IZS při likvidaci zdravotnických následků hromadných neštěstí a katastrof, za tímto účelem vypracovává traumatologický a havarijní plán, podílí se na vypracování havarijního plánu Libereckého kraje, 28


(e) další činnosti dle pokynů zřizovatele. 7.

Při plnění svých úkolů spolupracuje ZZS LK zejména se zdravotnickými zařízeními ve své spádové oblasti,orgány státní správy, samo správy a dalšími organizacemi podle zákona č.239/2000 Sb. o IZS a zákona č.240/2000 Sb. o krizovém řízení.

___________________________Vnitřní normy a předpisy___________________ 1. Směrnice (a) je norma dlouhodobé platnosti, mající všeobecně závazný charakter pro všechny zaměstnance, (b) jejím předmětem jsou pravidla vnitřního organizačního charakteru, týkající se zejména organizace práce, (c) vydává ji ředitel organizace. 2. Pokyn (a) je norma s převážně omezenou dobou platnosti, určená pro určitý okruh zaměstnanců, které zavazuje k vymezenému rozsahu jednání či omezuje určitá jednání, (b) jeho prostřednictvím mohou být řešeny i organizační změny, které nemají zásadní dopad na organizační řád, (c) vydává jej ředitel organizace. 3. Příkaz (a) je norma přikazující či zakazující určitá jednání se stanoveným časovým omezením, (b) splněním stanovených opatření pozbývá příkaz platnosti, (c) vydává jej ředitel organizace. 4. Metodicky pokyn (a) je norma určená pro omezený okruh zaměstnanců v jednom útvaru, (b) zavazuje k určitému jednání nebo pracovnímu postupu, či omezuje určitá jednání nebo pracovní postupy, (c) mohou jím být řešeny jen krátkodobé organizační změny, které nemají zásadní dopad na organizační řád. (d) vydává jej náměstek pro úsek jemu podřízený. • Podrobné členění, působnost a platnost, způsoby zveřejňování a archivace těchto norem jsou specifikovány ve spisovém řádu a archivačním a skartačním řádu.

ČI. IV Organizační stupně

1. Útvar (a) je obecné označení jakéhokoliv organizačního celku bez ohledu na rozsah a předmět jeho činnosti, velikost, důležitost nebo podřízenost.

29


(b) Podle rozsahu působnosti a počtu zaměstnanců je pod tento termín zahrnut pojem úsek, odbor, oddělení, referát a pracoviště. 2. Úsek (a) je organizační útvar, v němž je seskupena ucelená oblast výkonných činností a řídících činností vedení organizace. (b) je řízen odborným náměstkem. 3. Odbor (a) je organizační útvar zabezpečující výkon určité komplexní oblasti činností, (b) se může členit na oddělení, referáty a pracoviště a může být podřízen odbornému náměstkovi nebo přímo řediteli, (c) je nositelem úkolů, vyplývajících z dělby práce, tj. práce, která tvoří harmonický celek s navazujícími postupy, s jednotným zařazením do informačního systému a s jasnou linií pravomocí a odpovědností. 4. Oddělení (a) je organizační útvar zabezpečující výkon jedné nebo několika specializovaných činností navzájem spolu souvisejících, (b) může být členěno na referáty, pracoviště. (c) V organizační struktuře je možno vytvářet samostatná oddělení přímo podřízená řediteli nebo náměstkovi nebo oddělení podřízená v rámci odboru vedoucímu odboru. 5. Referát, pracoviště jsou organizační útvary, zabezpečující činnost v jedné specializované oblasti.

_______________________Řídící vztahy______________________ V ZZS LK je uplatněno čtyřstupňové řízení: 1. Ředitel 2. Vedoucí úseků - náměstkové 3. Vedoucí odborů 4. Vedoucí oddělení

___________________Organizační členění____________________ Organizace se člení na tyto základní organizační útvary: 1. Úsek ředitele 2. Úsek zdravotnického náměstka

30


3. Úsek ekonomického náměstka 4. Úsek provozně-technického náměstka

1. Úsek ředitele_____________________________________________ 1.1 Ředitel: je podřízen zřizovateli (a) Řídí organizaci a odpovídá za veškerou její činnost. (b) Je přímo nadřízen: • zdravotnickému náměstkovi, • ekonomickému náměstkovi, • provozně-technickému náměstkovi, • referentovi sekretariátu, • referentovi personální agendy, • referentovi krizového řízení, • asistentovi ředitele • dalším zaměstnancům, u kterých si tuto podřízenost vyhradí. (c) Zodpovídá zejména za : • určování dlouhodobé koncepce činnosti ZZS LK, principů činnosti ZZS LK a rozhodování o tom, kdo bude plnit základní úkoly a další úkoly, stanovené zřizovatelem, včetně vydávání vnitřních norem, • využívání optimálních léčebných, diagnostických a ošetřovatelských metod, • zajišťování řádného hospodaření organizace včetně efektivního využívání finančních prostředků, poskytnutých z rozpočtu zřizovatele, • dodržování právních předpisů a norem v celém rozsahu činnosti organizace, • spolupráci s orgány státní správy a dalšími institucemi v souvislosti s činností organizace, • vydávání organizačního řádu a dalších vnitroorganizačních norem, nutných pro chod ZZS LK, především s ohledem na přesnost a zřetelnost kompetencí jednotlivých zaměstnanců, • vyřešení případných rozporů, které se nepodařilo uzavřít jednáním jeho zástupců, popř. které si k řešení vyhradil, • rozhodování v záležitostech, které jsou řediteli přímo vyhrazeny právními předpisy a ve všech věcech, které si v rozhodovaní sám vyhradil, • jmenování a odvolávání přímo podřízených, případně dalších vedoucích zaměstnanců ZZS LK, • povolování zaměstnancům služebních tuzemských i zahraničních cest. 1.2 Referent sekretariátu fa) Je přímo podřízen řediteli, (b) Zodpovídá zejména za : •

vyřizování denní agendy ředitele ve stanoveném rozsahu (vyhotovuje písemnosti, organizuje denní program ředitele, zajišťuje pracovní jednání ředitele, přijímá telefonické hovory apod.) • zajišťování přenosu informací od ředitele, nadřízených orgánů a ostatních institucí na příslušná místa v organizaci, • pořizování zápisů z porad vedení a dalších jednání ředitele (vede jejich evidenci a kontroluje plnění uložených úkolů), • úplnou evidenci všech vnitřních organizačních norem a zabezpečení jejich archivace, 31


• evidenci všech smluv a dohod uzavřených s jinými subjekty a zabezpečení jejich archivace, • kontrolu všech náležitostí předkládaných materiálů a dalších písemností určených k podpisu, Tyto úkoly plní i pro statutárního zástupce, který v době nepřítomnosti zastupuje ředitele. 1.3 Asistent ředitele

(a) Je přímo podřízen řediteli. (b) Zodpovídá zejména za: • navrhování způsobů provozně-technického zajišťování chodu organizace včetně návrhů početního, popř.kvalifikačního obsazování jednotlivých útvarů personálem, • navrhování řídících a informačních toků a stanovování kompetencí jednotlivých útvarů organizační struktury, • přípravu a implementaci systému řízení kvality, • správu/koordinaci systému řízení jakosti, tj. zajišťování požadované kvalitativní úrovně vstupů, procesů a výstupů v systému řízení jakosti, • předkládání návrhů, podkladů pro návrhy a přípravu k vydávání vnitroorganizačních norem, • posuzování koordinace činností jednotlivých útvarů organizace, • návrhy a přípravu koncepčních materiálů, • vyřizování další, ředitelem určené agendy ve stanoveném rozsahu. 1.4 Referent krizového řízení

(a) Je přímo podřízen řediteli. (b) Zodpovídá zejména za: • přípravu a vypracovávání návrhů traumatologického plánu a havarijního a krizového plánu, • materiálně-technické zabezpečení organizace, sloužící pro likvidaci zdravotnických následků hromadných neštěstí a katastrof. 1.5 Referent personální agendy

(a) Je přímo podřízen řediteli. (b) Zodpovídá zejména za: • vedení osobní agendy a provádění všech administrativních úkonů souvisejících se vznikem, změnou a ukončením pracovního poměru zaměstnanců, • vedení agendy prací, vykonávaných mimo pracovní poměr, • dodržování ustanovení Zákoníku práce a dalších právních norem týkajících se personální problematiky.

2. Úsek zdravotnického náměstka_____________________________ 2.1 Zdravotnicky náměstek

(a) Je přímo podřízen řediteli a je jeho zástupcem v oblasti poskytování zdravotnické péče. (b) Je přímo nadřízen: • vedoucím lékařům operačních středisek • hlavní sestře (c) Zodpovídá zejména za: • řízení a kontrolu svěřeného úseku v rozsahu svých kompetencí, 32


• • • • • • • • • • • • • • •

vysokou odbornost poskytované diagnostické a léčebné péče a správné indikace zásahů RLP, LZS, RZP, dodržování zásad Etického kodexu, vysokou odbornost poskytované diagnostické a léčebné péče, provoz operačních středisek a správné indikace k transportu, kontrolu výkazů činnosti provozovatele vrtulníku LZS a za vypracovávání statistiky činností LZS, efektivní využití finančních prostředků na léčebnou péči, správné a úplné vedení zdravotnické dokumentace, kontrolu dodržování a aktualizaci tzv. „Pozitivního listu léčiv", kvalitní, úplné a včasné vykazování zdravotnických výkonů, vytváření podmínek pro odborný růst lékařů, spolupráci jednotlivých operačních středisek, spolupráci lékařů s ostatními členy výjezdové skupiny, spolupráci s ostatními zdravotnickými i nezdravotnickými subjekty, hospodárné využívání finančních prostředků, léků, zdravotnických prostředků a zdravotnické techniky, kontrolu a dodržování hygienicko-epidemiologických režimů.

2.2 Hlavní sestra (a) Je přímo podřízena zdravotnickému náměstkovi a je jeho zástupcem v oblasti ošetřovatelské péče. (b) Je přímo nadřízena: • vedoucím SZP výjezdových skupin, • vedoucímu školicího střediska. (c) • • • • • • •

Zodpovídá zejména za: vysokou odbornost SZP, NZP PZP poskytujících PNP, odbornost praktického výcviku studentů SZŠ, VZŠ, za zásobování organizace léčivy v souladu s platným pozitivním listem, za zásobování organizace zdravotnickým materiálem, dodržování pravidel řádného provozu a údržby zdravotnické a jiné svěřené techniky, za správnost vedení zdravotnické dokumentace SZP, za splnění úkolů zadaných zdravotnickým náměstkem.

(d) Vedoucí SZP výjezdových skupin • organizuje a řídí činnost SZP výjezdových skupin, • zabezpečuje vybavení pracovišť zdravotnickým materiálem a léčivy v souladu s „Pozitivním listem léčiv", • zajišťuje řádný provoz a údržbu zdravotnické a jiné svěřené přístrojové techniky. (e) Vedoucí školicího střediska • na základě udělené akreditace organizuje a řídí kurzy řidičů vozidel DRNR a vozidel pro RLP,RZP, RV. • zabezpečuje a koordinuje další vzdělávání zaměstnanců ZZS LK. 2.3 Vedoucí lékař zdravotnického operačního střediska (a) Je přímo podřízen zdravotnickému náměstkovi a je jeho zástupcem v oblasti lékařské péče a činností zdravotnického operačního střediska. (b) Zodpovídá zejména za:

33


• veškerou činnost zdravotnického operačního střediska, které se řídí povinnostmi, vyplývajícími z vyhlášky o zdravotnické záchranné službě, • bezprostřední a nepřetržité řízení činnosti výjezdových skupin, • koordinaci a integraci činností všech článků přednemocniční neodkladné péče ve vymezené spádové oblasti v nepřetržitém provozu, • správné indikace k zásahu, • vysokou odbornost poskytované diagnostické a léčebné péče, • efektivní využití finančních prostředků na léčebnou péči, • správné a úplné vedení zdravotnické dokumentace, • kvalitní, úplné a včasné vykazování zdravotnických výkonů, • vytváření podmínek pro odborný růst lékařů, • spolupráci s ostatními operačními středisky v IZS.

3. Úsek ekonomického náměstka 3.1 Ekonomický náměstek (a) Je přímo podřízen řediteli a je jeho zástupcem v oblasti ekonomického plánování a řízení, statistiky a analytiky, účetní evidence a styku se zdravotními pojišťovnami. (b) Je přímo nadřízen: • vedoucímu odboru účetnictví, • vedoucímu odboru pro styk s pojišťovnami, • vedoucímu oddělení statistiky a analytiky. (c) Zodpovídá zejména za: • zajišťování efektivního využití finančních prostředků a jejich použití v souladu s právními předpisy, • koordinaci činností se zdravotními pojišťovnami a jinými subjekty a aktivní spolupráci při zajišťování finančních zdrojů organizace, • oblast finančního plánování a řízení peněžních toků, • vedení účetnictví a operativní evidence, statistiku a rozbory, • mzdovou agendu včetně likvidace mezd, • plnění daňové povinnosti organizace, • kontrolu efektivního využívání majetku, • pořizování, evidenci a odpisování movitého a nemovitého investičního majetku a všechny s tím související činnosti, • spolupráci s provozním úsekem při zabezpečování investičních akcí, 3.2 Vedoucí odboru účetnictví (a) Je přímo podřízen ekonomickému náměstkovi. (b) Zodpovídá zejména za: • řádné a úplné vedení účetnictví, • účtování a evidenci stavu a pohybu všech finančních prostředků v návaznosti na finanční, materiálové, provozní a mzdové účetnictví a na operativní evidenci, • správné zaúčtování údajů o stavu movitého a nemovitého majetku, předávaných provozním úsekem, • správné a včasné zpracovávání účetních závěrek včetně příloh, • vypracovávání daňových přiznání. 3.3 Vedoucí oddělení pro styk se zdravotními pojišťovnami 34


(a) Je přímo podřízen ekonomickému náměstkovi. (b) Zodpovídá zejména za: • • • • • •

správnost a včasnost vyúčtovávání a evidenci zdravotní péče zdravotním pojišťovnám a dalším smluvním subjektům dle platných metodik či smluv, předávání potřebných podkladů pro Informační centrum zdravotního pojištění VZP, kontinuální úpravu systému zpracování dat podle platné metodiky pro pořizování a předkládání dokladů (pravidelná obnova číselníků ZP, sledování změn ve způsobu vykazování zdravotnických výkonů), zpracovávání revizní zprávy zdravotních pojišťoven, opravy a přeúčtovávání vyřazených a neproplacených výkonů, vyúčtovávání poskytnuté zdravotní péče cizincům.

3.4 Vedoucí oddělení statistiky a analytiky

(a) Je přímo podřízen ekonomickému náměstkovi. (b) Zodpovídá zejména za: • vytváření a udržování informační soustavy organizace, • používání jednotné metodiky pro oblast pořizování dat a jejich statistiku, včetně pravidelných statistických zjišťování pro zřizovatele, Ústav zdravotnických informací a statistiky a pro další subjekty, podílející se na programu statistického zjišťování, • zpracovávání statistických rozborů a manažerských podkladů pro vedoucí pracovníky na různých úrovních řízení organizace, • spolupráci při vyhodnocování kvalitativních ukazatelů hodnocení úrovně zdravotnické péče, • zpracovávání souhrnných informací o organizaci.

4. Úsek provozně - technického náměstka 4.1 Provozně-technický náměstek

(a) Je přímo podřízen řediteli a je jeho zástupcem pro provozní, technické, hospodářské a investiční záležitosti. b) • • • • • • • •

Je přímo nadřízen: vedoucímu odboru dopravy, vedoucímu odboru údržby a správy majetku, vedoucímu oddělení zdravotnické techniky, vedoucímu oddělení výpočetní a komunikační techniky, vedoucímu skupiny speciálních činností, referentovi BOZP a PO, referentovi agendy LSPP, zaměstnanci archivu.

(c) Zodpovídá zejména za : • zabezpečení hospodářsko-technických úkolů organizace a vytváření nezbytných podmínek, potřebných pro plynulý chod organizace, zejména v oblastech dopravy, údržby, zdravotnické, výpočetní a komunikační techniky a investičního rozvoje, • efektivní využívání veškerého majetku, • dodržování předpisů ochrany zdraví a bezpečnosti při práci a protipožárních předpisů,

35


• • • • • • • • • • • • •

spolupráci v otázkách BOZP a PO s orgány hygienické služby a státního dozoru a s odborovou organizací, zpracovávání plánu činností na úseku zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, sledování stavu pracovního prostředí a pracovních podmínek, efektivní využívání energetických zdrojů, obstarávání nákupu pohonných hmot a náhradních dílů, zajišťování oprav a běžné údržby vozidel včetně jejich garážování, nákupy a kontrolu údržby zdravotnické a ostatní přístrojové techniky, zajišťování správy a nepřetržitého provozu počítačového informačního systému, zabezpečování údržby a rozvoje hardware a software, zajišťování a rozvoj komunikační sítě a systémů, bezpečnost a ochranu zpracovávaných dat v systému, provádění školicích činností a odborné obsluhy u vybraných zařízeni, přípravu podkladů pro výběrová řízení, plánování a řízení investičních akcí, spolupráci se školicím střediskem v oblasti školení BOZP a protipožární prevence, vedení evidence hmotného a nehmotného majetku organizace, předávání podkladů této evidence ekonomickému úseku, plnění opatření ze závěrů šetření pracovních úrazů a nemocí z povolání, archivaci a skartaci veškerých dokumentů a vypracovávání metodiky v této oblasti.

4.2 Vedoucí odboru dopravy

a) Je přímo podřízen provozně-technickému náměstkovi. b) • • • • • • • •

Zodpovídá zejména za: technické a personální zabezpečení vozového parku pro potřeby RLP, RZP a DRNR, vedení evidence motorových vozidel a evidence jízd, zpracování podkladů pro agendu silniční daně, efektivní využívání energetických zdrojů, obstarávání nákupu PHM a náhradních dílů, zajišťování oprav a běžné údržby vozidel včetně jejich garážování, plnění zákonných požadavků souvisejících s provozem vozidel, agendu zákonného pojištění provozu motorových vozidel a havarijního pojištění, hospodárné využívání služebních vozidel, sledování spotřeby PHM a maziv, sledování nákladů na opravy a evidenci platebních karet určených pro nákup PHM, plán obnovy dopravních prostředků a plán jejich vyřazování z provozu,

4.3 Vedoucí odboru údržby a správy majetku

a) Je přímo podřízen provozně-technickému náměstkovi. b) Zodpovídá zejména za: • evidenci budov a pozemků, údržbu a plán jejich oprav, • údržbu a plán oprav tlakových, plynových a elektrických zařízení a rozvodů, provádění jejich pravidelných revizí, • vedení evidence hmotného a nehmotného majetku v souladu s právními normami, správními a vnitropodnikovými předpisy. 4.4 Vedoucí oddělení zdravotnické techniky

(a) Je přímo podřízen provozně-technickému náměstkovi. (b) Zodpovídá zejména za: • zdravotnickou a ostatní přístrojovou techniku v souvislosti se schválenou koncepcí organizace, plán nákupů a výběr těchto zařízení a vybavení, • údržbu a opravy zdravotnické techniky, 36


• školení uživatelů při správnosti zacházení se zdravotnickou technikou, • evidenci přístrojů a zařízení zdravotnické techniky. 4.5 Vedoucí oddělení výpočetní techniky a telekomunikace (a) Je přímo podřízen provozně-technickému náměstkovi. (b) Zodpovídá zejména za: • správu a nepřetržitý bezporuchový provoz počítačového informačního systému, • údržbu a rozvoj hardware a software a jejich evidenci včetně evidence licencí, • bezpečnost a ochranu v informačním systému zpracovávaných dat. 4.6 Vedoucí skupiny speciálních činností (a) Je přímo podřízen provozně-technickému náměstkovi. (b) Zodpovídá zejména za: • práci skupiny speciálních činností, jako skupiny odborně proškolených pracovníků dle metodiky pro práce ve výškách a nad volnou hloubkou ve smyslu vyhlášky ČUBP a ČBU 324/90 Sb., • technické vybavení skupiny při vyprošťování zraněných a pacientů z těžko dostupného nebo nepřípustného terénu a jejich transport. 4.7 Vedoucí referátu BOZP a PO a) Je přímo podřízen provozně-technickému náměstkovi. b) • • • •

Zodpovídá zejména za: zpracovávání plánu činností na úseku zajištění bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci, sledování stavu pracovního prostředí a pracovních podmínek, přípravu návrhů provozních předpisů a pracovních postupů, spolupráci v otázkách BOZP a PO s orgány hygienické služby a státního dozoru a s odborovou organizací, • kontrolu plnění opatření vyplývajících ze závěrů šetření pracovních úrazů a nemocí z povolání, • zabezpečení úkolů, vyplývajících zaměstnavateli ze zákona o požární ochraně.

Činnost tohoto referátu lze zajistit i prostřednictvím smluvního vztahu. 4.8 Referent agendy LSPP a) Je přímo podřízen provozně-technickému náměstkovi. b) Zodpovídá zejména za: • provoz ordinací LSPP po stránce personálního a materiálně-technického vybavení, • zpracování podkladů pro statistiku a vykazování poskytnuté zdravotnické péče zdravotním pojišťovnám a ostatním subjektům. 4.9 Zaměstnanec archivu a) Je přímo podřízen provozně-technickému náměstkovi. b) Zodpovídá zejména za: • přípravu metodiky archivace dokladů (archivační a skartační řád), • vedení archivu v souladu s archivačním a skartačním řádem a zákonem o archivnictví,

37


•

správu a údržbu prostor, případně technických vybavení archivu.

ČI. VII Zaměstnanci

1. Práva a povinnosti zaměstnanců 1.1 Základní práva a povinnosti zaměstnanců jsou dány ustanovením § 73 Zákoníku práce. 1.2 Základní práva a povinnosti vedoucích zaměstnanců jsou dány ustanovením § 74 Zákoníku práce. 1.3 Mimořádné povinnosti zaměstnanců ve zdravotnictví jsou dány zákonem.2071966 Sb. o péči o zdraví lidu v platném znění. 1.4 Ostatní práva a povinnosti zaměstnanců jsou dány dalšími zákonnými ustanoveními, tímto organizačním řádem, vnitroorganizačními předpisy a pracovními náplněmi.

2. Vedoiící zaměstnanci________________________________________ 2.1 Za vedoucí zaměstnance ve smyslu ustanovení § 27 odstavce 5 Zákoníku práce jsou považováni: (a) zdravotnický náměstek, ekonomický náměstek a provozně-technický náměstek, kteří jsou jmenováni ředitelem na základě výběrového řízení, (b) vedoucí lékaři zdravotnického operačního střediska a vedoucí odborů, kteří jsou jmenováni ředitelem na základě návrhu příslušného náměstka, (c) vedoucí oddělení a vedoucí SZP výjezdových skupin, kteří jsou jmenováni příslušným náměstkem na základě návrhu vedoucího odboru. 2.2 Vedoucí zaměstnanci (a) jsou v rozsahu své působnosti odpovědni za včasné a řádné plnění povinností a pracovních úkolů, jakož i za řádné hospodaření se svěřeným majetkem a to i za zaměstnance, kteří jsou jim podřízeni. (b) ve svém úseku odpovídají za dodržování všech závazných vnitřních pokynů a vnitřních norem organizace, zejména tohoto organizačního řádu, pracovního řádu, vnitřní platové směrnice a spisového řádu.

3. Kategorie zaměstnanců

_________________________________

Organizace pro plnění hlavního účelu a předmětu činnosti a pro doplňkovou činnost zaměstnává zaměstnance v těchto kategoriích (profesních zařazeních): 3.1 Zdravotnické profese (a) lékař, (b) odborný zaměstnanec - nelékař s vysokoškolským vzděláním (VS), (c) odborný zaměstnanec s vyšším odborným vzděláním (VOS), (d) odborný zaměstnanec se středoškolským vzděláním (SS), (e) sanitář-sanitářka. 3.2 Nezdravotnické profese (a) odborný ekonomický zaměstnanec s vysokoškolským vzděláním (VS), (b) odborný technický zaměstnanec s vysokoškolským vzděláním (VS),

38


(c) technicko-ekonomický zaměstnanec se středoškolským vzděláním (SŠ), (d) referent, (e) dělník vyučený v oboru, (í) pomocný dělník, (g) uklizeč-uklizečka.

_____ _______________________Poradní orgány___________________________ 1. Porada vedení____________________________________________ 1.1 Porada vedení je poradním orgánem ředitele ve složení: (a) zdravotnický náměstek, (b) ekonomický náměstek, (c) technicko-provozní náměstek, (d) hlavní sestra, (e) personální referent, (f) asistent ředitele, (g) referent sekretariátu. 1.2 Porada vedení se schází zpravidla Ix týdně k operativnímu řízení provozu. Ke svému jednání o konkrétní problematice si může přizvat odpovědného vedoucího zaměstnance. 1.3 Jednou měsíčně se koná organizace.

tzv. Rozšířená porada vedení, které se účastní zástupce odborové

1.4 Vedení organizace minimálně 2x ročně seznámí zaměstnance se svojí činností a hospodařením. Z každé porady jsou pořizovány písemné zápisy.

2. Hlavní inventarizační a škodní komise______________________________________ 2.1 Hlavní inventarizační a škodní komise je poradním orgánem ředitele a tvoří ji: (a) ekonomický náměstek, (b) zdravotnický náměstek, (c) technicko-provozní náměstek, (d) další 2 členové jmenovaní ředitelem, 2.2 Pokud ředitel organizace nerozhodne jinak, vykonává hlavní inventarizační a škodní komise též funkci likvidační komise. 2.3 Hlavní inventarizační a škodní komise projednává výsledky inventur, kontroluje škodní a likvidační protokoly, prostřednictvím svého předsedy předkládá návrh ekonomickému náměstkovi a ten řediteli ke konečnému rozhodnutí.

3. Skartační komise________________________________________________ 3.1 Skartační komise je poradním orgánem ředitele a tvoří ji nejméně tři členové jmenovaní ředitelem na základě návrhu technicko-provozního náměstka.

39


3.2 Skartační komise odpovídá zejména za: (a) dodržování zásad, uvedených v archivačním a skartačním řádu, (b) posuzování stavu skartovaných písemností, (c) správný způsob skartace a likvidace vyřazovaných písemností.

4. Etická komise 4.1 Etická komise je samostatným iniciativním a poradním orgánem ředitele a tvoří ji nejméně tři členové, jmenovaní ředitelem. 4.2 Hlavní náplní etické komise je dohled nad dodržováním zásad slušného chování mezi zaměstnanci i vůči pacientům a nad etikou ošetřovatelských a medicínských postupů. 4.3 Etická komise dohlíží nad dodržováním Etického kodexu, vypracovává jeho návrh a změny. Všechny poradní orgány se řídí vlastním jednacím řádem, schvalovaným ředitelem organizace.

Čl.IX Vztah ke zřizovateli Vztah ke zřizovateli je dán zejména: 1. Zákonem o krajích. 2. Zákonem č.250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. 3. Zákonem č.239/2000 Sb. o IZS a zákonem 240/Sb. o krizovém řízení a o změně některých zákonů. 4. Vyhláškou Ministerstva vnitra č.380/2002 Sb. k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. 5. Zřizovací listinou. 6. Dalšími úkoly a pokyny zřizovatele.

CLX Vztah k ostatním subjektům

1. Spolupráce s odborovou organizací Spolupráce s odborovou organizací je dána zejména: 1.1 Zákoníkem práce.

40


1.2 Zákonem č.120/1990 Sb., kterým se upravují vztahy mezi odborovými orgány a zaměstnavatelem.

1.3 Kolektivní smlouvou.

2. Spolupráce se školskými zařízeními, profesními a odbornými společnostmi a občanskými sdruženími působícími ve zdravotnictví Spolupráce s těmito institucemi je dána zejména: 2.1 Zákonem ČNR č.220/1991 Sb. o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře.

2.2 Zřizovacími listinami, statuty a stanovami těchto institucí.

2.3 Smlouvami a dohodami o vzájemné spolupráci. 3. Vztah k městu Liberec Vztah k městu Liberec je dán zejména: 3.1 Umístěním sídla ZZS LK a jeho působností. 3.2 Potřebou vzájemné dobré spolupráce při zajišťování přednemocniční péče o občany města. 3.3 Potřebou ZZS LK pomáhat při zajišťování prostupnosti komunikací.

4. Vztah ke zdravotním pojišťovnám Vztah ke zdravotním pojišťovnám je dán zejména: 4.1 Zákonem č.20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu v posledním znění. 4.2 Zákonem č.551/1991 Sb. o Všeobecné zdravotní pojišťovně, zákonem č.280/1992 Sb. o resortních, oborových a dalších zdravotních pojišťovnách a zákonem č.48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění.

Čl. XI Závěrečná ustanovení 1. Tento organizační řád nabývá platnosti dnem 24.9.2003 a účinnosti dnem 1.10.2003, tímto dnem se ruší organizační řád ze dne 1.7.2003 včetně jeho dodatků. 2. Tento organizační řád může být měněn a doplňován pouze číslovanými dodatky. 3. Jako příloha je nedílnou součástí tohoto organizačního řádu organizační schéma (organogram), schéma operačního řízení a síť výjezdových stanovišť a podrobná organizační struktura. 4. Organizační řád se vydává v 5 originálních vyhotoveních, jeho kopii jsou povinni mít na svých úsecích všichni vedoucí zaměstnanci.

41

Přerod záchranných služeb v Libereckém kraji

Recommend Documents