Partner přílohy. malé a střední. podnikání

Partner přílohy

malé a střední í n á k i n d po

malé a střední podnikání >

Farmářské trhy nabízejí české potraviny s příběhem >

Pokud v Praze v letošním a uplynulém roce zažila

nějaká aktivita opravdový boom, pak to zcela nepochybně byly farmářské trhy. V hlavním městě a jeho okolí je jich v současné době pravidelně provozováno více než deset a další bude v září otevřen na náměstí Jiřího z Poděbrad. Přitom ještě před několika málo lety by je člověk v Praze hledal marně.

Mohlo by se zdát, že celorepublikovému rozvoji každodenních trhů

občany či městskou částí, často převažuje poptávka po farmářích nad nabídkou. Na trzích tak potkáváme většinou jedny a ty samé zemědělce. Podle Františka Němce, farmáře z Radostína nad Oslavou, který se zabývá výrobou sýrů a mléčných produktů, je jednou z příčin obtížnost transformace z producenta na obchodníka. „Jako producent řešíte kvalitu, množství a v omezené míře cenu, za kterou produkci prodáte jednomu dvěma odběratelům. Jako obchodník musíte řešit logistiku, prodej, prodejce do stánku, marketing a další záležitosti.“ Výzvou je také zajistit, aby prodejci na trzích byli právě zároveň producenti a ne jen překupníci. „Několikrát jsem slyšel, že polští zemědělci přivezou svou zeleninu do Čech, ráno si nakoupí pro sebe zeleninu od českých producentů a tu svoji prodávají zákazníkům.“

600

Trhy vylepšují byznys >

Náklady na organizaci trhů se liší nejen v závislosti na jejich rozloze, ale i na rozsahu doprovodného programu, což mohou být nejrůznější aktivity pro děti, gastronomické kurzy a další, či na podobě smlouvy, kterou provozovatel trhů uzavře s danou městskou částí. „U příležitosti prvních trhů, které jsme pořádali na Vítězném náměstí v Praze 6, jsme nechali na náklady městské části vybudovat jednotné stánky, aby byl trh vzhledově příjemný. Provozovateli také neúčtujeme poplatek za užívání veřejného prostranství,“ popisuje vklady městské části mluvčí Martin Šalek.  >>>

>

Oblíbená alternativa. Řada zemědělců musí kvůli zájmu o své výrobky na farmářských trzích navyšovat produkci až o 20 procent

100012986

Příliš přísná pravidla >

prodávány a kde. Cokoliv v něm změnestojí nic v cestě. Není to ale úplně pravda. Mantinely vzájemné spoluprá- nit vyžaduje velké úsilí a jde o dlouhodobý proces, což považuji za nece mezi městy či městskými částmi, šťastné.“ Řada farmářů tak nemůže provozovateli trhů a samotnými prodávat všechny zemědělci ještě své komodity nejsou dostatečně a nabídka trhů je pevně ukotveny. omezená. Svou roli Jedním z problémů hrají i finance, zezůstává legislativa, jmenovitě Až tolik korun účtují provozovatelé jména v centrálně prodejcům za pronájem stánku položených a tunároky, které na jeden den v závislosti risticky vytížených na provozovatele na poloze trhu místech Prahy. kladou hygienicVýše nájmu v těchké a organizační to místech zapříčinila, že pronájem předpisy. Například ten, který vyžastánku si mohou dovolit jen prodejci duje, aby stánky s občerstvením byly s určitým typem zboží, což je podle koncentrovány jen v jednom místě Petry Šilberské jedním z důvodů, proč tržiště. Trhovci tak nemohou nabízet třeba Havelské tržiště má dnes tolik spolu se svým zbožím i občerstvení a prodávat část svých produktů tímto stánků se suvenýry pro turisty místo potravin od českých výrobců. způsobem. Petra Šilberská se přimlouvá i za snadnější zavádění trhů v místech, kde k jejich konání povolení Z producenta obchodník > ještě neexistuje. „Praha má svůj Tržní Jednoduché není najít ani kvalitní prořád, který je velmi striktní a přesně dejce a v době současného strmého vymezuje, které komodity mohou být rozvoje tržišť, iniciovaného většinou

Foto mediafax

R

ozmach trhů lze vnímat jako reakci na přesycenost uniformními supermarkety, které byly dříve paradoxně jedním z důvodů jejich zániku. „Lidé začínají více vnímat rozdíly v chutích a jsou ochotni investovat do jídla více peněz než v minulosti. Řada z nich si také ve zvýšené míře uvědomuje negativní dopady dálkových transportů surovin na životní prostředí,“ vyjmenovává základní důvody pro tento nebývalý rozmach Petra Šilberská z Nadace Partnerství, naší nejvýznamnější nadace podporující projekty udržitelného rozvoje. Souhlasí s ní i mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Dvořáčková. „Lidé v současnosti více než dříve vyhledávají domácí kvalitní produkty a neorientují se již jen podle ceny. Trhy jsou navíc pro spotřebitele alternativou k nákupu v běžné tržní síti.“

malé a střední podnikání >

schopní, dovedou komunikovat a dát o sobě vědět, nemají s odbytem žádný problém,“ potvrzuje Šilberská. Ruku v ruce s tím kráčí obecná propagace kvalitních českých potravin. Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Agrární komorou ČR v současnosti podporuje projekt Regionální potraviny. Lokální výrobci si mohou své výrobky opatřit touto známkou, a dát tak najevo jejich kvalitu. Ministerstvo doufá, že by tento projekt mohl přispět ke zvýšení prestiže a povědomí o farmářských trzích. Do budoucna by

se podle jeho vyjádření dalo uvažovat i o zapojení Státního zemědělského intervenčního fondu při prezentaci výrobků oceněných národní značkou Klasa. Farmář František Němec pak k úspěšnému rozvoji trhů doporučuje prodávat jenom kvalitní české potraviny. „Přijďte si koupit naše mléčné výrobky na farmářské trhy a my vám nabídneme pravé nefalšované mléčné produkty vyrobené podle tradičních postupů a receptur s využitím moderních technologií, prostě české potraviny s příběhem.“  < Hana Kůrová

Vídeň masivně investuje do rozvoje tržišť

Velké pozornosti a oblibě se farmářské trhy těší nejen v Praze. Například Vídeň nedávno slavnostně otevřela rekonstruované tržiště Brunnenmarkt. Sanace dvě stě let starého tržiště probíhala od roku 2005 a investováno do ní bylo pět milionů eur. Podle starosty města Vídně Michaela Häupla je trh Brunnenmarkt místem s jedinečným kouzlem, které je předurčeno pro setkávání kultur. Každopádně je dnes jedním z nejdelších trhů Evropy, a návštěvník může obejít celkem 160 stánků. Vídeň si důležitost trhů jako místa setkávání lidí v rámci své komunity uvědomuje a v rámci programu Sanace a znovuoživení vídeňských tržišť do nich do roku 2015 plánuje investovat 23 milionů eur. „Nezamýšlíme zřizování nových tržišť, ale chceme zdokonalit infrastrukturu těch stávajících,“ říká Michael Horak, vrchní rada města Vídně, do jehož kompetence tržiště spadají. Finance proto půjdou do renovace kanalizací, elektrického vedení či nového řešení pro likvidaci odpadu. „Tyto investice mají zajistit zachování a funkčnost tržišť a také bezpečné zásobování stánků,“ dodává Horak. Největším problémem, se kterým se Vídeň při organizaci trhů potýká, je parkování, které na všech tržištích vyvolává velké diskuze. Potřeba je totiž zajistit místo pro trhovce, pro jejich parkování a také pro zásobování stánku. To vše klade na prostor velké nároky. „Občas se nám také stává, že hůře hledáme zemědělce pro uvolněné stánky, to ale platí jen u trhů s nižší návštěvností,“ dodává vídeňský radní. Nicméně Vídeňané na své trhy vždy chodili a chodí rádi. „Mimo výhodné nabídky ovoce a zeleniny si vysoce cení osobního navazování kontaktů s trhovci, které z návštěvy vídeňského trhu dělá velký zážitek,“ vysvětluje Michael Horak oblibu těchto míst. Trhy jsou velmi atraktivním místem i pro turisty. Nejznámějším z nich je populární Naschmarkt v šestém městském okrese, kde v posledních letech vznikla inovativní gastronomická scéna a návštěvnost trhu ještě navýšila.

100008526

Podmínkou dlouhodobé udržitelnosti trhů a jejich současného rozkvětu je koncepčnost postupu při další obnově. V Praze jsme sice svědky boomu, ale nelze ještě hovořit o tradici jako v jiných městech, například v Brně či v Tišnově, kde se trhy pořádají denně. Je jasné, že trh nebude dlouhodobě existovat tam, kde jsou problémy s dopravou a parkováním pro prodejce či spotřebitele, ani tam, kde by jej vzhledem ke struktuře města nikdo nehledal. Důležitá je podle Petry Šilberské i podpora lokálních organizací. „Bylo by příjemné, kdyby městské části byly otevřenější k inici-

ativám místních a na aktivity spojené s rozvojem trhů vypisovaly granty. Trh má být propojen s daným místem, navazovat na místní kulturu a podporovat místní tradice. Proto nepovažuji za vhodné většinu zakázek na provoz trhů udělovat velkým provozovatelům. Trhy mají fungovat podle zájmu místních a ten znají nejlépe oni sami,“ říká. Další z cest k rozvoji trhů a jejich etablování jako přirozené součásti komunitního života je i vzdělávání farmářů. Příkladem mohou být kurzy marketingu. „Ti farmáři, kteří jsou

Stoupající zájem. V Praze a jejím okolí je nyní pravidelně provozováno více než deset farmářských trhů. Zda se podaří přerod z aktuálního boomu na tradici, jako je tomu například v Brně či Tišnově, ukáže čas

Foto profimedia.cz

Podpora místní kultury a tradic >

>

Foto E15 Eduard Erben

Stánky financuje i Praha 3, stejně tak jako organizační náklady, které jsou podle vyjádření radnice v řádech tisícikorun za jedny trhy. Náklady na doprovodný program, který může být zásadní součástí trhů, ale hodlají držet odděleně. Prodejcům provozovatelé ve většině případů účtují částku od  100 do 600 korun za pronájem stánku na jeden den v závislosti na poloze trhu. Největší náklady pro zemědělce tak připadají na dopravu a prodejce ve stánku. „Z ekonomického hlediska se nám účast na trzích většinou vyplatí,“ potvrzuje František Němec. „My je ale bereme hlavně jako možnost prezentace českého venkova a kvalitních potravin. Chceme ukázat veřejnosti, že se dají dělat kvalitní, české a bezpečné potraviny,“ dodává. To, že nejde o pouhé proklamace, dokázal farmář i tím, že inicioval a na své náklady otevřel stránky www.najdisisvehofarmare.cz, které mají každému pomoci najít si nejbližšího farmáře a odebírat zboží přímo od něj. Důkazem příznivého dopadu existence trhů na české zemědělce je i fakt, že řada z nich je díky nim nucena navyšovat produkci a obměňovat sortiment. V případě Františka Němce jde o nárůst produkce o 20 procent. Pozitivní reakce organizátoři zaznamenávají i od samotných spotřebitelů, kteří jsou ve valné většině nadšeni. „Občas se sice diví, že nedostanou rajčata v květnu, ale alespoň si uvědomí, kdy které plodiny u nás rostou,“ dodává s úsměvem Petra Šilberská.

malé a střední podnikání >

Evropské centrum relaxace sídlí v Dolní Dobrouči >

Servis – užitečné informace >

tence tuzemským lídrem ve výrobě masážních bazénů. Společnost, jež sází hlavně na vývoj a inovace, má významné postavení i v rámci Evropy.

Exportní akademie CzechTrade 20. 9. Praha – Specifika obchodování s Mexikem 21. 9. Praha – Specifika obchodování v Egyptě a v SAE 30. 9. Praha – Obchodní rétorika v praxi Kurz Minimum exportéra Cyklus seminářů reflektující vzdělávací potřeby firem v regionu, kterým je tentokrát Ostravsko. 13. 10. Ostrava – Řízení zahraničního obchodu v postkrizovém období 21. 10. Ostrava – Nové exportní příležitosti a specifika podnikání v Polsku 3. 11. Ostrava – Vystavujeme na zahraničním veletrhu 10.–11. 11. Ostrava – Obchodní vyjednávání I a II

Rodinná firma USSPA z malé obce poblíž Ústí nad Orlicí je po 15 letech exis-

P

Nejen dřina, ale i relax >

„Hned po změně režimu v roce 1989 u nás v rodině zavládlo nadšení, že teď už je možné podnikat. Nikdo z naší rodiny není typ, kterému vyhovuje, když ho někdo vede a ukazuje mu cestu, kam jít. Takže rozhodnutí založit firmu bylo vlastně přirozené,“ říká Kateřina Kadlecová, spolumajitelka a marketingová ředitelka USSPA. Také volba oblasti podnikání, výroba takzvaných spa, tedy masážních bazénů, měla svou logiku. Otec s dcerou byli aktivními sportovci. „Spáčka“, která si oba vyzkoušeli při pobytech v USA začátkem devadesátých let, byla tehdy u nás něco úplně nového. A nové bylo i rozšíření povědomí, že sportovec musí nejen tvrdě dřít, ale i dostatečně kvalitně relaxovat.

Překonání nedůvěry >

Začínalo se v bývalé moštárně v Ústí nad Orlicí. Punc něčeho nového byl na jedné straně pro start podnikání výhodou. Zároveň ale bylo třeba překonat počáteční nedůvěru v neznámé a přesvědčit potenciální klienty, že spa není žádný zbytečný nadstandard. Marketingová ředitelka USSPA tvrdí, že dokonce ještě dnes lidé často nevědí, co vlastně spa je, pletou si ho třeba s vířivými vanami. Zároveň jsou masážní bazény relativně drahé, dá se říci, že patří do segmentu luxusního zboží.

>

Foto usspa 2x

odnikání má zřejmě rodina Kolářových zapsáno v osudu. Dědeček Kateřiny Kolářové (dnes Kadlecové) chtěl po válce koupit továrnu na výrobu deštníkových tkanin v Dolní Dobrouči. To mu sice nevyšlo, nicméně od druhé poloviny šedesátých let až do odchodu do penze zde byl ředitelem. A když se v roce 1995 rodina Petra Koláře rozhodla vstoupit na podnikatelskou dráhu, osud ji nakonec zavál do stejné budovy, v níž před rokem 1989 šéfoval jejich předek.

Patenty a unikáty >

USSPA měla i kus pověstného štěstí, když se jí podařilo navázat spolupráci s americkou Royal Spa, která v Evropě hledala obchodního partnera. Její zástupci souhlasili s tím, že USSPA bude jejich výrobky montovat. Petr Kolář je totiž technik, od začátku chtěl vyrábět vlastní produkty, nikoli jen přeprodávat sortiment někoho jiného. Byť cesta na první obchodní jednání s Royal Spa spolkla prakticky veškeré rodinné úspory, nadšení pro věc nevyprchalo. „O tom, že jsme pro ně ti

USSPA

Dolnodobroučská společnost je prvním českým výrobcem masážních bazénů a zároveň jedním z prvních v Evropě. Zaměstnává více než 70 lidí, její obrat se před začátkem hospodářské krize pohyboval okolo 200 milionů korun. Dle agenturních průzkumů dosahoval její tržní podíl v ČR před několika lety 50 procent. Dnes, vzhledem k nárůstu konkurence, představitelé firmy odhadují svou pozici na úrovni okolo 35 až 40 procent. Kromě Dolní Dobrouče má USSPA svou ukázkovou prodejnu i v Praze, loni otevřela pobočku ve Španělsku.

praví, jsme je přesvědčili nejspíš svým nasazením a velikou chutí do práce, byť z jejich strany to samozřejmě byl také projev odvahy. Nám to každopádně přineslo obrovské zkušenosti, spoustu věcí jsme se naučili a postupně začali přidávat i vlastní nápady,“ popisuje začátky firmy Kateřina Kadlecová. Jak už bylo řečeno, pan Kolář chtěl od začátku vyrábět vlastní produkty. To je dnes jeden z nejvýznamnějších rysů, jímž se firma liší od konkurence, naprostá většina ostatních totiž dováží spa ze zahraničí. Po určitém čase se tedy vedení firmy dohodlo s Royal Spa, že si Ústečtí začnou výrobky upravovat a vylepšovat. Nechtěli totiž ustrnout na místě, ale snažili se neustále vymýšlet nové technické a designové prvky. Proto začali spolupracovat s designérem Petrem Slaninou, který se poté, co se firma přesunula do zmíněné továrny v Dolní Dobrouči, stal jejím zaměstnancem. K vlastní iniciativě navíc společnost nutila i realita, protože Američané začali mít s ohledem na narůstající objem prodeje v ČR problémy s včasnými dodávkami především swim spa (tedy velkých masážních bazénů, v nichž se dá i plavat). USSPA tedy vytvořila vlastní vývojové a designové centrum, a dnes je zřejmé, že to byl správný krok. Firma má totiž na svém kontě řadu světových

Spa počesku. Kateřina Kadlecová, dcera Petra Koláře, má v rodinné firmě vyrábějící masážní bazény na starosti marketing. Téměř 60 procent produkce společnosti USSPA směřuje do zahraničí

prvenství: jako první vyrobila komerční spa s integrovanými přepadovými žlábky, vytvořila ve spa místo pro masáž přední strany stehen, vyrobila mechanický zvedák termokrytu swim spa, čímž podstatně zjednodušila užívání bazénu a tak dále. Je rovněž držitelem několika patentů. Na otázku, jak se firma snaží držet krok před svými konkurenty, Kateřina Kadlecová odpovídá: „Samozřejmě musíme být neustále v obraze, pokud jde o vývoj našeho oboru ve světě, ale co se týká designu a barev, sledujeme a inspirujeme se trendy i v jiných oblastech, jako je elektronika, automobily či nábytek.“

Vůle, nasazení a výdrž >

Na českém trhu je firma jasným lídrem. Kateřina Kadlecová shrnuje příčiny úspěchu do tří slov: vůle, nasazení a výdrž. „Vydupávali jsme firmu doslova z ničeho, zkoušeli jsme různé věci, zjišťovali, co funguje a co nikoli, a postupovali jsme krok za krokem. Nikdy jsme si neřekli ‚hurá, vezmem si velký úvěr a rozjedeme to‘, vždycky jsme byli spíš opatrní. A troufám si říci, že díky tomu firma stojí na pevných základech. A ani tak těžká období, jako je současná krize, nás existenčně neohrožují,“ uzavírá spolumajitelka firmy.  < Martin Zika celý profil společnosti na  v sekci byznys – obchod a služby

1) Semináře, konference, veletrhy

Hospodářská komora 27.–29. 9. Podnikatelská mise do Vietnamu, Hanoj, Ho Chi Minh – v rámci Mezivládní smíšené komise MPO – [email protected] 16.–20. 10. Mise podnikatelů do Turecka, Istanbul, Bursa – Návštěva strojírenského veletrhu TATEF, semináře a bilaterální jednání v Burse a Istanbulu – [email protected] Jihomoravské inovační centrum 16. 9. Seminář o investování a expanzi do zemí Latinské Ameriky – [email protected] 24. 9. Inovační akademie – pilotní část vzdělávacího projektu pro majitele a manažery firem v oblasti inovací, Brno – www.inovacniakademie.cz nebo Hana Hajnová [email protected]

2) Knihy Jak dosahovat předvídatelných výsledků v nepředvídatelných časech Stephen R. Covey - Bob Whitman Breck England, Management Press, 128 stran, 260 Kč Jak konstatuje vydavatel knihy, jedinou věcí, kterou si můžeme v byznysu být jisti, je nejistota. A říká, že S. R. Covey ve své nejnovější knize ukazuje, že přesto existují organizace, které – bez ohledu na nejisté ekonomické podmínky – dosahují předvídatelných (a skvělých) výsledků tím, že se za všech okolností řídí čtyřmi klíčovými principy, jež jsou trvalé a neměnné 100008527

Soutěž Vesnice roku 2010 je ve finále „Na adresu soutěže Vesnice roku vzkazuji – jen houšť a větší kapky! Je to vynikající záležitost. Kdyby nebyla, asi bychom tolik nebudovali. Lidé mi říkají, ty to děláš kvůli soutěži, ale to je přece jedno, hlavně když existuje nějaký hnací motor,“ říká starosta Víru Ladislav Stalmach, který se může pochlubit nedávným vítězstvím své obce v kraji Vysočina. Podobně hodnotí tuto událost i starostové ostatních dvanácti krajských vítězů letošního 16. ročníku soutěže Vesnice roku v Programu obnovy venkova. Zájem o účast v soutěži rok od roku stoupá. A jak by ne, vždyť venkov je stále oblíbenějším místem pro trvalé bydlení i pro rekreaci. V obcích se hodně buduje a modernizuje, najdeme tu řadu obnovených starých stavení, ale i nejmodernější architekturu. Rozvoj zaznamenává i venkovský životní styl. Lidé si uvědomují, že pro spokojený život je velice důležité sepětí s přírodou. Výstižně o tom hovoří starosta

obce Nepolisy Jiří Šustr: „Venkov nabízí mnoho příležitostí pro spokojený život. Je to prostor pro šťastný život lidí, kteří se kolem sebe dívají otevřenýma očima, dokážou vnímat krásu rozkvetlé louky, zrajícího obilí nebo vzrostlých stromů. Lidé na venkově se denně potkávají a mají k sobě blíž. Je ještě spousta dalších důvodů, proč bych nikdy neměnil.“ Ve všech třinácti krajských vítězných obcích jsou teď v očekávání, jak dopadne celorepublikové kolo. Výsledky budou vyhlášeny 11. září na mezinárodním festivalu dětských folklorních souborů Písní a tancem v Luhačovicích. Která z obcí získá titul Vesnice roku 2010, zatím nevíme, jisté ale je, že stejně jako loni rozdělí i letos ministerstvo pro místní rozvoj mezi všechny oceněné více než 32 milionů korun. Věřme, že tato částka pomůže českému venkovu posunout se o další krůček směrem k těm nejlepším v celoevropském měřítku.  < Jiřina Peřinová,  odbor komunikace MMR

(dotahují věci do konce a vynikajícím způsobem realizují své priority, vytvářejí atmosféru důvěry, dosahují vyšší hodnoty s méně zdroji, nešíří strach). Rychločtení, rychlostudium, info management David Gruber, Management Press, 328 stran, 360 Kč Nové, upravené a rozšířené vydání bestselleru známého tvůrce a lektora racionálních technik duševní práce je určeno všem, kdo chtějí rychle studovat a číst, a šetřit tak vlastním časem. Jádro knihy tvoří soubor technik racionálního čtení, jejichž osvojení umožňuje čtenáři zvyšovat rychlost čtení, objem zapamatovaného a zlepšovat schopnost pracovat s informacemi. Nové vydání obsahuje více než dvacet testů se třemi různými způsoby jejich vyhodnocování, a to i v angličtině. < i n ze rce

Par tner Vašich projektů

Potřebujete financovat nákup, výstavbu nebo rekonstrukci nemovitosti?

Nemovitostní úvěry

1 - 110 milionů Kč

• Individuální přístup k řešení Vašeho financování • Operativní vyřízení úvěru, rychlý schvalovací proces

Moravský Peněžní Ústav – spořitelní družstvo Pro více informací volejte naši klientskou linku 800 678 678 nebo pište na email [email protected]