Univerzita Palackého v Olomouci Katedra psychologie Filozofické fakulty
OVĚŘENÍ EFEKTIVITY VÝUKY DOPRAVNÍ VÝCHOVY NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE VERIFICATION THE EFFECTIVENESS OF TRAFFIC EDUCATION TEACHING IN ELEMENTARY SCHOOL
Závěrečná práce postgraduálního studia Dopravní psychologie
PhDr. Ing. Jana Lehnerová
Olomouc
2013
Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci vypracovala samostatně a všechny použité prameny řádně citovala a uvedla. Práce vychází také z mých dřívějších prací Účinnost dopravně bezpečnostní metody „CLOSE TO“ při výuce mladých řidičů (diplomová práce) a Postoje mladých řidičů a možnosti jejich změny dopravně bezpečnostními metodami (rigorózní práce).
V Petřvaldě dne
…………….……………………………………………
Děkuji za poskytnutí materiálů a informací řediteli BESIPu Bc. Romanu Budskému, BA (Hons), za konzultaci ke statistickému zpracování práce Mgr. Daně Černochové.
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 5 1.
Současná situace v dopravě ve vztahu k prevenci a dopravní výchově ............................. 6
2.
Prevence v dopravě ............................................................................................................ 8
3.
Dopravní výchova ............................................................................................................ 10 3.1.
Vymezení pojmu, cíle a metody ................................................................................ 10
3.2.
Dopravní výchova u nás ............................................................................................ 10
3.2.1.
V mateřské škole ................................................................................................ 10
3.2.2.
Na základní škole ............................................................................................... 11
3.2.3.
V rodině .............................................................................................................. 12
3.2.4.
Dětská dopravní hřiště ........................................................................................ 13
3.3.
4.
5.
Dopravní výchova v sousedních státech .................................................................... 13
3.3.1.
Německo............................................................................................................. 14
3.3.2.
Polsko ................................................................................................................. 14
3.3.3.
Rakousko ............................................................................................................ 14
3.3.4.
Slovensko ........................................................................................................... 14
3.4.
Zahraniční výzkumy v oblasti dopravní výchovy ..................................................... 15
3.5.
Dopravně bezpečnostní kampaně zaměřené na děti .................................................. 17
Dopravní výchova na ověřované škole ............................................................................ 19 4.1.
Charakteristika základní školy................................................................................... 19
4.2.
Dopravní výchova v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání .. 19
4.3.
Dopravní výchova na prvním stupni ve Školním vzdělávacím programu školy ....... 20
4.4.
Materiály pro dopravní výchovu používané na škole ................................................ 21
Ověření efektivity výuky – výzkumná část ...................................................................... 23 5.1.
Výzkumný problém ................................................................................................... 23
5.2.
Cíl práce ..................................................................................................................... 23
5.3.
Výzkumné otázky a hypotézy.................................................................................... 23
5.4.
Výzkumný soubor...................................................................................................... 24
5.5.
Metodologické otázky výzkumu ............................................................................... 25
5.5.1.
Typ výzkumu...................................................................................................... 25
5.5.2.
Metoda získávání dat .......................................................................................... 25
5.5.3.
Metody zpracování dat ....................................................................................... 25
6.
7.
5.5.4.
Metody analýzy dat ............................................................................................ 26
5.5.5.
Analýza dat ......................................................................................................... 27
5.5.6.
Etické otázky ...................................................................................................... 27
Ověřování efektivity výuky – výsledková část ................................................................ 28 6.1.
Výsledky VO1 ........................................................................................................... 28
6.2.
Interpretace VO1 ....................................................................................................... 32
6.3.
Výsledky VO2 ........................................................................................................... 33
6.4.
Interpretace VO2 ....................................................................................................... 36
6.5.
Výsledky VO3 ........................................................................................................... 37
6.6.
Interpretace VO3 ....................................................................................................... 39
6.7.
Výsledky H1 .............................................................................................................. 39
6.8.
Interpretace H1 .......................................................................................................... 40
6.9.
Výsledky H2 .............................................................................................................. 40
6.10.
Interpretace H2 ....................................................................................................... 40
6.11.
Výsledky H3 .......................................................................................................... 40
6.12.
Interpretace H3 ....................................................................................................... 41
6.13.
Výsledky H4 .......................................................................................................... 41
6.14.
Interpretace H4 ....................................................................................................... 41
6.15.
Výsledky H5 .......................................................................................................... 41
6.16.
Interpretace H5 ....................................................................................................... 42
Diskuze a doporučení ....................................................................................................... 43 7.1.
První ročník ............................................................................................................... 43
7.2.
Druhý ročník .............................................................................................................. 44
7.3.
Třetí ročník ................................................................................................................ 44
7.4.
Čtvrtý ročník .............................................................................................................. 45
7.5.
Pátý ročník ................................................................................................................. 46
7.6.
Celková doporučení ................................................................................................... 46
Závěr......................................................................................................................................... 48 Literatura .................................................................................................................................. 49 Abstrakt .................................................................................................................................... 54 Seznam grafů, obrázků a tabulek ............................................................................................. 55 Přílohy ...................................................................................................................................... 56
Úvod Doprava se stala v moderní společnosti součástí našeho života. Přepravy se účastní i lidé, kteří necestují na velké vzdálenosti, ale pohybují se po místu svého bydliště, do práce, školy či ke svým zájmům. Z důvodu velkého rozvoje dopravní infrastruktury se stává doprava pro zranitelné skupiny rizikovější. Mezi tyto rizikové skupiny patří také děti, chodci či cyklisté. Dokladem jsou nedávné události. Nehoda v obci Sobotka na Jičínsku 29. května letošního roku, kdy řidič vjel na travnaté prostranství před domem a narazil do dvou hrajících si dětí, skončila tragicky. Dva malí předškoláci na místě zemřeli na následky zranění. (Klečalová, 2013) Dopravní nehody zasáhnou často i ty, kteří se dopravy účastnit nechtějí. 17. května nepřežil v Ostravě mladý jednadvacetiletý cyklista, který nedal přednost autu a utrpěl četná těžká zranění. Jedním z důvodů, proč nepřežil, byl fakt, že si nechránil hlavu přilbou. (Gabzdyl, 2013) I přesto, že cyklistická helma je povinná do 18 let, vyplatilo by se mladému cyklistovi myslet nad rámec povinností vyplývajících ze zákona ve prospěch své bezpečnosti. Tyto události ukazují, že tématika dopravní výchovy a prevence v dopravě je a stále bude nosným tématem, kterým by se školy, rodiče i celá společnost měli zabývat. Do škol se prostřednictvím změn v RVP (Rámcový vzdělávací program) vrací dopravní výchova a každá škola si ji od školní roku 2013/2014 musí začlenit do svého školního vzdělávacího programu. Na základě této změny vznikl také námět na práci. Předkládaná práce má za cíl ověřit efektivitu dopravní výchovy na prvním stupni na vybrané základní škole a na základě výsledků připravit doporučení do dalšího školního roku. Po vymezení teoretických východisek z oblasti dopravní výchovy, prevence v dopravě a popsání současné situace v dopravě České republiky prizmatem statistických čísel a současného stavu dopravní výchovy na ověřované základní škole je popsán celý proces ověřování efektivity dopravní výchovy v letošním školním roce a navrženy opatření pro zlepšení.
~5~
1. Současná situace v dopravě ve vztahu k prevenci a dopravní výchově Dle statistických údajů srovnávajících období let 1993 až 2010 je Česká republika nad evropským průměrem v procentuálním počtu usmrcených chodců a cyklistů.
Graf č. 1: Poměr usmrcených osob v ČR vs. EU podle kategorie (BESIP, 2013b).
Ze statistických ukazatelů z roku 2012 (BESIP, 2013b) vyplývá například, že každá 4. osoba usmrcená na pozemních komunikacích je chodec, 90 % dopravních nehod s účastí chodců skončilo usmrcením nebo zraněním, nejsmrtelnějším měsícem pro chodce byl listopad, dnem pátek a kritickou hodinou období 16-17 hod a 18-19 hod, většina nehod s účastí chodce se děje v intravilánu, nejvyšší závažnost vykazují nehody, při kterých jde chodec po nesprávné straně, přechází nedaleko přechodu, ale nejvíce chodců usmrtili řidiči motorového vozidla v důsledku vlastního zavinění. Pozitivní však je, že v loňském roce bylo usmrceno o 56 % méně než v roce 1993 a je to nejméně za rok od tohoto data. 2/3 nehod se stanou mimo přechod, nejvyšší závažnost vykazují nehody, při kterých jde chodec po nesprávné straně. Na takové údaje se dá správně pojímanou dopravní výchovou apelovat. Údaje o cyklistech dokreslují, že mnoha nehodám se dá předejít správně vedenou dopravní výchovou, která bude již od útlého věku budovat správné postoje k pravidlům
~6~
a bezpečnému užívání dopravní infrastruktury. Dle BESIPu (2013a) devět z deseti usmrcených cyklistů nemělo ochrannou helmu, v roce 2012 bylo o 14 usmrcených cyklistů více než v roce předchozím, nejtragičtějším měsícem byl červenec, dnem pátek, časem 10 – 11 hodina. 92 % dopravních nehod s účastí cyklistů je s následky zranění nebo usmrcení. Pozitivním trendem je průměrný pokles usmrcených cyklistů od roku 1993 o 14 %. Ze statistiky dopravních nehod za poslední období leden - květen 2013 vyplývá, že počet nehod je šestý nejnižší od roku 1990, nejnižší je počet usmrcených a to za posledních 43 let, nejvíce nehod se stalo v květnu. Z celkového počtu 28 759 nehod zavinilo 215 dítě. Počet usmrcených chodců se snížil o 17. Z 202 usmrcených osob bylo 5 dětí, což je o 2 více než v roce 2012. (Statistika dopravních nehod za leden-květen 2013 na území ČR, 2013) Všechny tyto statistické údaje o cyklistech a chodcích ukazují, že existují ukazatelé, které lze ovlivnit působením dopravní výchovy, předcházet tedy preventivně a snížit tak úmrtnost či nehodovost účastníků silničního provozu. Oficiálním samostatným materiálem Ministerstva dopravy, který vytyčuje základní principy, cíle a konkrétní opatření směřující k zásadnímu snížení nehodovosti, je Národní strategie bezpečnosti provozu na období 2011 – 2020. Jeho součástí je i oblast dopravní výchovy a opatření, která by měla identifikovat rizikové skupiny a identifikovat jejich rizikové chování. Základním strategickým cílem je pak snížit počet usmrcených v silničním provozu do roku 2020 na úroveň průměru evropských zemí a současně snížit počet těžce zraněných o 40 %. Opatření z oblasti dopravní výchovy spočívají v zajištění informovanosti škol, metodickém rozpracování problematiky dopravní výchovy pracovní skupinou MŠMT, konkretizací a upřesněním jednotlivých výstupu a rozpracováním do jednotlivých ročníků ZŠ. (Ministerstvo dopravy, BESIP, 2011)
~7~
2. Prevence v dopravě „Primární prevence rizikového chování je soubor jakýchkoli zdravotních, sociálních, výchovných či jiných intervencí a opatření směřujících k předcházení výskytu rizikového chování, zamezujících jeho další progresi, zmírňujících již existující formy a projevy rizikového chování nebo pomáhajících řešit jeho důsledky“ (Miovský, Zapletalová, 2006, in Janíková, 2006a). Miovský, Zapletalová (2006, in Janíková, 2006b) rozumí pod pojmem rizikové chování to, v jehož důsledku dochází k prokazatelnému nárůstu zdravotních, sociálních, výchovných a dalších rizik pro jedince nebo společnost. Rizikové jednání je podle Štikara, Hoskovce a Šmolíkové (2006) sociálně nepřijatelná volní činnost s možnými důsledky, kdy se uplatnila neopatrnost (přílišná rychlost, alkohol, nepozornost), nebo sociálně akceptované jednání, kdy nebezpečí známe (motoristické soutěže). Hošek (1999) definuje problémovou situaci, která může předcházet rizikovému chování, jako náročnou situaci ve chvíli, kdy jedinec stojí před úkolem, pro jehož řešení je jen částečně vybaven schopnostmi a dovednostmi, jelikož se jedná o něco nového, intelektuálně náročného, kdy se řešení musí obtížně hledat. Proto je potřeba děti vybavit schopnostmi a dovednostmi souvisejícími s dopravou, aby pro ně nebyly nové a náročné.
Obrázek č. 1: Prevence městské policie – reflexní vesty a dopravní koberec. (Prevence městské policie, 2010).
~8~
Macek (2003) označuje za období velmi citlivé pro rozvoj rizikového a problémového chování adolescenci. Také z výzkumu Sobotkové a spol. (2009) vyplývá, že kritickým obdobím pro rozvoj rizikového chování je raná adolescence (11 let), kdy dochází k nárůstu všech forem rizikového chování. Proto je důležité se rizikovým chováním zabývat a preventivně působit již na děti a mládež. Cílem primární prevence je odradit od prvního projevu rizikového chování, nebo aspoň odložit na co nejdelší dobu první projev rizikového chování. Specifickým cílem je pak předcházet zvyšování četnosti rizikového chování mezi rizikovou populací. (Šucha, 2008) Skácelová (2003) označuje za hlavní pedagogické principy primární prevence: jasné stanovení cílů primární prevence, soustavnost a dlouhodobost, přiměřenost sdělení, názornost, využívání pozitivních modelů pro napodobování, aktivnost a interaktivitu. Tyto principy je možné v systematicky pojímané dopravní výchově, která má stanoveny cíle od školy mateřské až po střední, naplňovat. Důležitá je názornost v útlém věku a možnosti nápodoby. Primární prevencí v dopravě se stává dopravní výchova a dopravně bezpečnostní kampaně. Součástí souboru opatření, které definovalo v roce 2006 WHO pro snížení důsledků nehod na silnicích, je i trvalá a efektivní edukační a informační kampaň (Skalička, 2008). Podle Skácelové (2003) se účinnost prevence zvyšuje na nejvyšší úroveň, když začíná 2 až 3 roky před prvním kontaktem s rizikovým chováním či látkou. To potvrzuje, že již od velmi útlého věku bychom měli seznamovat děti s pravidly, jak se chovat na silnicích, v autech, na chodníku a postupně jim ukazovat, jak správně jednat v roli chodce, cyklisty a řidiče.
~9~
3. Dopravní výchova Dopravní výchova je v dnešní době zvýšeného nárůstu motorismu nedílnou součástí všeobecného vzdělání dětí i dospělých (Límová, 2006).
3.1. Vymezení pojmu, cíle a metody Štikar, Hoskovec a Šmolíková (2006) definují dopravní výchovu jako přípravu osob na bezpečný pohyb v silničním provozu. Není to jen znalost pravidel silničního provozu, ale i naučení morálních a volních vlastností nezbytných pro bezpečnost provozu a vypěstování tzv. dopravního smyslu (Límová, 2006). Důležitou součástí dopravní výchovy by mělo být vedení k ohleduplnosti, odpovědnosti vůči ostatním, zdvořilosti a ochotě pomáhat při dopravních nehodách (Čačka, 1975). Podle Stojana (2008a) má být dopravní výchova postavena na pedagogicko-psychologických a sociologických základech a odvozena z příčin dopravních nehod, jenž mají být implementovány do systému prevence. Za hlavní cíle dopravní výchovy můžeme považovat naučení dětí bezpečně se chovat v silničním provozu, předvídat rizika, správně vyhodnocovat situace, získat a utvářet návyky do budoucna, vážit si života a chránit jej a zvládnout základní teoretické znalosti a dovednosti týkající se dopravy (Sunkovská, 2007). V zemích Evropy jsou v dopravní výchově užívány metody dramatizace, skupinové práce, diskuze, výcvik v reálném provozu a exteriéru školy (Stojan, 2007), za speciální lze považovat cvičný dopravní stůl s křižovatkami, promítání filmů, exkurze do autoškol, besedy a výlety (Čačka, 1975). Školy, které mají možnost, využívají dopravních hřišť, speciálních výukových programů, počítačových simulací nebo interaktivní tabule.
3.2. Dopravní výchova u nás Výchova k bezpečnému dopravnímu chování se stává celoživotním učebním procesem, který má za cíl jednotlivým dopravním prvkům, signálům, informacím a složitějším situacím rozumět a adekvátně na ně reagovat (Stojan, 2008b). Proto je v souladu s principy primární prevence vhodné začít s dopravní výchovou již v předškolním věku. 3.2.1. V mateřské škole Důvody, proč začínat s dopravní výchovou již v mateřské škole jsou následující: již od raného vývoje se rozvíjí paměť, pozornost, soustředěnost, ukázněnost, odvaha, vnímání a orientace v prostoru i čase (Límová, 2006), čím dříve se ovlivňují postoje, tím budou
~ 10 ~
trvalejší (Štikar, Hoskovec, Šmolíková, 2006). Je potřeba vést již od útlého věku děti k opatrnosti, ohleduplnosti a předvídavosti. Metodami, které se v předškolním věku využívají, jsou hlavně hry, hraní rolí, nácvik a ve velké míře se děti učí pomoci nápodoby. Ve školce jsou využívány reflexní vesty na vycházkách, na které byl zaměřen i projekt Bezpečná školka. Dle Budského (2011a) je v předškolním věku potřeba hlavně vytvořit základní návyky potřebné pro účast v silničním provozu v roli chodce, pasažéra automobilu a rozvíjet vlastnosti ovlivňující reakce dětí při chování v dopravních situacích. 3.2.2. Na základní škole Na základní škole nastupuje učení se dopravním značkám, pravidlům a také si žáci zkouší nabyté znalosti na dopravních hřištích. Do 10 let se dopravní výchova zaměřuje hlavně na chodce, do 15 pak na cyklisty a od 15 již na motocyklistická a automobilová témata. (Límová, 2006) Votruba (1996) dělí dopravní výuku dopravní výchovy do čtyř věkových kategorií: 6 – 9 let - žák jako chodec, 9 – 12 let - žák jako cyklista začátečník, 12 – 14 let - chování v silničním provozu, 14 – 15 let - problematika přípravy řidiče malého motocyklu. Při realizaci dopravní výchovy je nutné brát v potaz, že děti jsou menší než dospělí, proto vidí méně a také nejsou za některými překážkami vidět, bezpečně rozlišit levou a pravou stranu jsou schopni až v devíti letech, vnímají některé podněty z okolí izolovaně a nespojí je do celků, jejich pozornost je nerovnoměrně zaměřena a všímají si mnoha věcí, vstupují do jízdní dráhy a neuvědomují si nebezpečí, bez rozmyslu následují přecházející kamarády nebo dospělé, při hře zapomenou na vše ostatní, neumí zcela odhadnout rychlost a vzdálenost blížícího se vozidla, má prodloužený reakční čas a nezná či neumí použít všechna potřebná pravidla silničního provozu. (Stojan, 2007) Ve školách se hlavně realizuje pasivní přístup k problematice dopravní výchovy, a to jak formou pracovních listů se značkami nebo dopravních hřišť, kde není dítě nuceno řešit dopravní situace v reálném životě. Je nutné vést děti k tomu, aby uměly používat a využívat dopravní prostředky a aktivně řešit situace v dopravě. Projekty, jež praktickou stránku dopravní výchovy realizují, jsou např. Bezpečná cesta do školy. (Strnadová, Schmeidler, 2008) Žáci v mladším školním věku se nejvhodněji učí správnému chování v dopravě inscenačními způsoby nebo metodami spočívajícími v otázkách zaměřených na rozvoj strategického myšlení. Důležitým aspektem tohoto věku je praktický, kvalifikovaně vedený ~ 11 ~
cyklistický výcvik na dopravním hřišti i v reálných situacích provozu na silnici. (Stojan, 2007) „Výchovná opatření během školní docházky musí být adekvátní vývojové úrovni dítěte, počínaje chodeckými a cyklistickými obratnostmi, ale se stále rostoucím podílem dovedností a schopností vyšší úrovně, tak, aby rostla jejich kompetence nejen jako chodců a cyklistů, ale posléze i potenciálních či reálných řidičů“ (Stojan, 2008b, s. 4). Na prvním stupni by měli žáci základní školy získat znalosti a dovednosti v oblasti bezpečné cesty do školy, chůze na chodníku, bezpečného přecházení, chování na stezce pro chodce a cyklisty, znát význam světelných signálů, rozeznat nebezpečná místa, vědět, že je důležité vidět a být viděn, základní dovednosti při jízdě na kole, užívání cyklistické přilby a bezpečnostních pásů, ohleduplné chování v hromadné dopravě, základy první pomoci (Budský, 2011a). 3.2.3. V rodině Postoje dítěte a respektování dopravních pravidel závisí na vztahu rodičů a ostatních členů rodiny k dopravní kázni. Dítěti jsou rodiče svou vlastní ukázněností, ohleduplností a obezřetností v silničním provozu (ať už jako chodci, cyklisté nebo řidiči) vzorem a příkladem ať v kladném nebo záporném smyslu. (Štikar, Hoskovec, Štikarová, 2003) Jedním z efektivních způsobů dopravní výchovy v rodině je podávání srozumitelných a jednouchých vysvětlení a komentářů správného chování lidí na ulici, přechodu, silnici. Působivé je i zpevňování takového chování pochvalou. Rodiče čekající i na prázdné silnici na zelenou jsou nejlepším příkladem a vzorem pro své děti. (Havlík, 2005) V mladším školním věku se děti ztotožňují s chováním autority nebo idolu, který se jim stává vzorem. Také si upevňují návyky, které jim vštípili rodiče. (Heinrichová, 2007) Rodiče by měli své děti naučit: a) rozeznat rozdíl mezi vozovkou a chodníkem, b) přecházet po přechodu, zvolit nejkratší možnou trasu přes vozovku a neběhat, c) odhadnout riziko spojené s přecházením mimo přechod, d) postup při přecházení (zastavit, rozhlédnout se, v klidu, ale co nejrychleji přejít), e) sledovat provoz kolem sebe, seznamovat se s pravidly a značkami. (Omega CZ, 2009). Rodiče jsou při výchově k dopravní bezpečnosti nezastupitelní, a to jak z důvodů toho, že je dítě jejich genetickým obrazem, ale mají na něj i velký vliv sociální. Dopravní výchova by měla být v souladu jak v rodině, tak ve škole. (Havlík, 2005) V opačném případě je neúčinná a pro dítě matoucí.
~ 12 ~
3.2.4. Dětská dopravní hřiště O dopravním hřišti se zmíníme jen okrajově, jelikož dopravní výchova prováděná na naší škole zatím nevyužívá výcviku na dětském dopravním hřišti. U školy je jen provizorní prostor využívaný pro každoroční dovednostní dopravní soutěž pro žáky 5. – 9. tříd. Výcvik na dopravních hřištích je považován za efektivní prostředek dopravní výchovy, hlavně z důvodu využití analogie se skutečnou dopravní situací. Na rozdíl od skutečného provozu však nabízí možnost procvičovat prvky chování tak dlouho, dokud není splněn záměr výcviku bez obavy z hrozícího nebezpečí či dopravní nehody. Z těchto důvodů bývá některými považován za nezbytnou a nedílnou součást dopravní výchovy. (Votruba, 1979) V současnosti
je
v České
republice
hustá
síť
dětských
dopravních
hřišť.
V Moravskoslezském kraji je jejich počet 23, celkově pak stálých, pojízdných či provizorních hřišť je v Česku kolem dvou set. Dopravní hřiště jsou důležitým prvkem v dopravní výchově a jejich začlenění do výuky by mělo být dle možností školy využito.
3.3. Dopravní výchova v sousedních státech V evropských zemích je oblast dopravní výchovy řešena různě. V Rakousku, Švédsku, Kypru, Estonsku, Finsku, Německu, Velké Británii, Irsku, Itálii, Lotyšsku, Litvě, Maltě, Nizozemí a Slovensku stanoví koncepci programu zaměřeného na bezpečnost silničního provozu ministerstvo dopravy, za implementaci pak odpovídá ministerstvo školství. Ve Slovinsku, Belgii, Dánsku, Francii a Polsku je doprava v rukou ministerstva školství, ve Španělsku a Portugalsku je klíčové ministerstvo dopravy spolupracující se školstvím, v Maďarsku doprava spolupracuje s vnitrem a školstvím. V některých evropských zemích je stanovena závazná hodinová roční dotace pro výuku dopravní výchovy: Rakousko (MŠ 20 hodin, ZŠ 10 hodin), Slovinsko (1. tř. 5 hodin, 4. a 5. tř. cyklistický výcvik v rozsahu 25 hodin), Kypr (8 hodin), Švédsko (2 – 4 hod), Německo (10 či 20 hodin dle ročníku), Itálie (do 14 let max. 20 hodin, do 19 let 12 hodin). V Nizozemí je pro žáky stanovena závěrečná zkouška z dopravní výchovy v 7. nebo 8. třídě. Nejméně systematicky je pojata dopravní výchova v Řecku, Lucembursku, Litvě a Lotyšsku. (Budský, 2011a) Dle reportů ze zemí EU1 zpracoval Budský (2011a) v Příloze č. 1 informace ohledně stavu dopravní výchovy v zemích „pětadvacítky“. Následující řádky seznámí stručně s dopravní výchovou sousedních států České republiky.
1
http://ec.europa.eu/transport/rose25/country_reports_en.htm
~ 13 ~
3.3.1. Německo Spolková republika Německo je federací sdružující 16 zemí. Ve všech je dopravní výchova povinná. Podle věku je dopravní výchově věnováno 10 či 20 vyučovacích hodin ročně. Výukové materiály jsou financovány z přiděleného rozpočtu. Pedagogové nejsou speciálně připravováni, ale před zahájením vlastní praxe procházejí příslušným výcvikem. Na každé škole jsou dopravní hlídky (starší žáci, rodiče, spoluobčané), kteří dohlížejí na bezpečnost v okolí školy. Do podpory dopravní výchovy jsou zapojeny pojišťovny, které vyvinuly didaktický
materiál
pro
učitele
a
programy
pro
školní
výuku,
Deutscher
Verkehrssicherheitsrat e.V. a Deutsche Verkehrswacht e.V., které společně ministerstvem dopravy připravují každoročně kolem 350 akcí. Konkrétní programy si každá země řídí a organizuje sama. 3.3.2. Polsko V Polsku je dopraví výchova v mateřských a základních školách povinná. V prvních třech ročnících je součástí několika předmětů, ve vyšších ročnících součástí předmětu „technologie“. Není stanoven závazný počet hodin přípravy školáků, učitelé mohou absolvovat jednoroční přípravný kurz, ale nemusí, závazné osnovy neexistují, Ministerstvo školství a sportu tvoří doporučené metodiky. Přípravu dětí financují zřizovatelé škol, ministerstvo na ni nepřispívá. Zapojené je také Ministerstvo infrastruktury, Národní rada bezpečnosti silničního provozu, Institut silniční dopravy, místní úřady, policie, pojišťovny, autokluby a podnikatelské subjekty (např. Renault Poland – vyvíjí pomůcky, financuje). 3.3.3. Rakousko V Rakousku je dopravní výchova součást výuky ve školách na základních školách, v rámci každého ročníku je vyčleněno 10 vyučovacích hodin, v prvních třech ročnících k nim přistupuje praktický výcvik zaměřený na chování chodců a přepravu v prostředcích veřejné dopravě. Aktivity jsou dobrovolné, celostátně společně policie a Červený kříž organizují dobrovolný trénink správné jízdy na jízdním kole. V rámci osnov je malý tematický záběr. Rozpočet je nízký, využíváno je sponzoringu, vyvíjí se jednotný propracovaný systém výuky. 3.3.4. Slovensko Dopravní výchova je povinná ve školkách a základních školách. Není stanovena jednotná metodika, role vlády je slabá, zapojují se ministerstva školství a vnitra, policie. Zaměřuje se hlavně na věk 9 – 12 let, ostatní věkové kategorie se podceňují. Pořádány jsou mimoškolní aktivity. ~ 14 ~
3.4. Zahraniční výzkumy v oblasti dopravní výchovy Pro ilustraci výzkumné činnosti a ověřování informací z oblasti dopravní výchovy uvádíme několik zahraničních výzkumů, které ukazují na vliv dopravní výchovy na chování či bezpečnost v dopravě. V Kanadě již v roce 1989 Renaud a Suissa (1989) zjišťovali vliv hraní rolí, skupinové dynamiky a behaviorálního tréninku na postoje a chování vztahující se k pravidlům silničního provozu při tréninku dopravní výchovy. Zjistili, že pouhá skutečnost vystavení vlivu je spouštěčem změny chování či postojů u dětí ve věku 5 let. V Norsku provedli Fyhri, Bjørnskau a Ullenberg (2004) studii, ve které zjišťovali, zda je dopravní výchova prováděná u dětí ve věku 6 let pomocí stolního modelu pro výuku dopravní výchovy efektivní. Žáci prvních tříd na dvou školách prošli po dobu dvou týdnů pěti lekcemi po 30ti minutách, kdy byli ve skupinách po 4-7 žácích školeni na témata používání chodníku, přechodu pro chodce s a bez signalizace a objasnění důsledků chování v provozu. Cílem tréninku bylo zlepšit konceptuální pochopení možného nebezpeční při různých typech nežádoucího chování v silničním provozu u dětí tak, aby byly schopné pružně řešit různé situace, se kterými se mohou setkat. Děti byly testovány před a po tréninku a došlo ke zlepšení. Výsledky nebyly nijak statisticky významné, ve městské škole byly lepší než ve škole příměstské. V diskuzi vědci uvádí, že i přes poměrně přísné podmínky testování mohlo dojít k ovlivnění nekontrolovanými proměnnými, proto je možnost zobecnění omezena. Lepší výsledky městských dětí však vysvětlují tím, že mají větší možnosti při přirozeném přiřazování znalostí a poznatků z prostředí, které je obklopuje a ve kterém žijí (složitější dopravní situace). V Holandsku Van Schagen a Rothengatter (1997) provedli srovnávací studii efektivity různých přístupů k výcviku komplexních kognitivních a psychomotorických dovedností vztahujících se k dopravní výchově v první třídě na základní škole. Byly srovnávány metoda behaviorálního tréninku, metoda výuky ve třídě a kombinace obou přístupů pro nácvik základních dovedností důležitých pro bezpečný průjezd křižovatkami. Během behaviorálního tréninku se žáci učí dle předem připravených sekvencí po 15 minutách situace v dopravě s dospělým přímo v provozu. Modul výuky ve třídě zahrnuje pět hierarchicky strukturovaných setkání po 30 minutách. Pro výuku se využívá kniha, video ukazující dopravní situace, dva stolní modely ukazující provoz. Kombinovaný modul obsahoval obě části tréninku. Výsledky ukázaly mírnou převahu kognitivní výuky před behaviorálním tréninkem, nejlepší výsledky
~ 15 ~
měl kombinovaný modul. Všechny moduly vykazovaly zlepšení ve znalostech a porozumění dopravních situací u dětí, ne však statisticky významné. Graf č. 2: Výsledky nizozemského výzkumu. (Van Schagen, Rothengatter, 1997, p. 290).
Zeedyk, Wallace, Carcary, Jones a Larter (2001) ověřovali na 120 skotských dětech ve věku 4-5 let efektivitu tří různých dopravně bezpečnostních zásahů – trojrozměrného modelu dopravního prostředí, deskové hry a ilustrovaných plakátů a materiálů na flip-chart. Poté zkoumali přenos znalostí do dětského chování v reálném životě. Výsledky první studie ukázaly, že všechny tři způsoby intervence zvyšují znalosti dětí o bezpečnosti na silnici. Druhá studie však nepotvrdila zlepšení chování v dopravě po absolvování výcviku oproti kontrolní skupině při zvýšení znalostí. Neplatí tedy, že děti, které ví více o bezpečnosti na silnici, se budou chovat i bezpečněji. Poulter a McKenna (2010) hodnotili efektivnost dopravní výchovy s použitím teorie plánovaného chování (theory of planned beehaviour) u žáků středních škol na dvanácti
~ 16 ~
britských univerzitách a zjistili, že není efektivní pro všechny psychologické faktory a nejlépe účinkuje v krátkém období. Z výzkumů vyplývá, že jakékoliv působení poznatků z oblasti bezpečnosti v dopravě má efekt na znalosti či dovednosti dětí, nejlepší je kombinace několika metod a maximální přizpůsobení danému prostředí.
3.5. Dopravně bezpečnostní kampaně zaměřené na děti Nejčastěji realizuje informační a dopravně bezpečnostní kampaně oddělení Ministerstva dopravy BESIP. Ředitel BESIPu uvádí (Budský, 2011b), že mají dopravně bezpečnostní kampaně velký potenciál ke snižování nehodovosti a následků nehod, platí to však pouze v případech, že jsou prováděny kvalitně, profesionálně a důsledně. Informační kampaně pro účastníky silničního provozu propagují bezpečné chování v provozu poskytováním znalostí a snaží se změnou postojů směrem k bezpečnějším snížit počet dopravních nehod. Nejčastějšími formami kampaní jsou inzeráty v tisku a časopisech, televizní a rádiové šoty, brožurky, letáky, billboardy nebo účast na akcích (Skládaná, Tecl, Rehnová, 2007). Společnost Goodyear realizovala projekt Bezpečná školka. V roce 2009 seznamovala děti se základními pravidly pohybu v silničním provozu a rozdávala reflexní vestičky. V roce 2013 realizuje výtvarnou soutěž, do které se mohou školky zapojit prostřednictvím kresby dopravní značky. Multimediální stránku pro dopravní výchovu hrou připravila firma Škoda auto, a. s. Na adrese www.skodahrou.cz si děti ve třech kategoriích (méně než 5 let, 6 – 9, 10 – 15) mohou vybrat svůj modul (je zde i metodický modul pro učitele). Po vstupu na stránku na ně čekají hry zaměřené na dopravní tématiku, informace a doporučení pro silniční bezpečnost (co si nachystat na kolo), prohlídka testovací laboratoře (aktivní a pasivní prvky bezpečnosti) a tipy pro ekologickou dopravu. Děti i učitelé si také mohou stáhnout metodické listy pro výuku dopravní výchovy. (Škoda auto, n.d.) Dalším metodickým úložištěm informací jak pro učitele, žáky i rodiče je stránka www.dopravnialarm.cz. Projekt vznikl v rámci Národního programu výzkum 2004-2009 a nabízí kategorie od mateřských po střední školy. Zebra se za Tebe nerozhlédne je projektem Policie ČR zaměřeným na chodce a další účastníky silničního provozu. Cílem projektu je preventivně působit na chodce, aby si osvojili
~ 17 ~
dodržování pravidel bezpečného přecházení vozovky, a odbourání mýtu o absolutní přednosti chodců. Je realizován ve spolupráci se Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra ČR. (Policie ČR, 2010a) Ajaxův zápisník je dalším preventivním projektem Policie ČR, který má za cíl zvyšovat právní vědomí u dětí ve 2. třídách. Kromě jiných témat seznamuje i s pohybem v silničním provozu a vlastní bezpečností. (Policie ČR, 2010b) Program Centra dopravního výzkumu Bezpečná cesta do školy má za cíl snížit následky dopravních nehod dětí prostřednictvím ovlivnění jejich sebeuvědomění, vnímání rizika. Děti se seznamují s reálným prostředím v reálném čase. Aktivity zahrnují také mapování cest do školy, vytváření statistik, pracovních skupin a osvětu. (Heinrichová, 2006) Dalšími dopravně bezpečnostními kampaněmi, které jsou určené pro starší děti, ale mohou ovlivnit i ty mladší, jsou Nemyslíš,zaplatíš, Domluvme se, The Action, Besip team. Všechny preventivní činnosti mimoškolního charakteru přispívají k lepšímu vnímání dopravní výchovy ve školách, dítě obklopené míněním ze strany rodičů, médií i školy, které jsou si podobné, vstřebává bezpečné názory a vytváří si takové i své postoje, potažmo chování v silničním provozu.
~ 18 ~
4. Dopravní výchova na ověřované škole Ověřování poznatků probíhalo na základní škole v Moravskoslezském kraji v menším městě. Stručná charakteristika školy, začlenění dopravní výchovy v rámci kurikula a popis materiálů a postupů směřujících k dopravně výchovnému působení popíšeme níže.
4.1. Charakteristika základní školy Základní škola, na které probíhalo ověřování efektivity dopravní výchovy na prvním stupni, se nachází nedaleko Ostravy. Škola má přes 500 žáků, na prvním stupni se vyučuje v 15 třídách. I když je škola umístěna ve městě, je spíše vesnického charakteru, jelikož se jedná o město s menším počtem obyvatel obklopené většími městy. Na škole působí koordinátor pro dopravní výchovu na prvním i druhém stupni. Koordinátor na druhém stupni realizuje každoročně dopravní soutěž a výlet účastníků soutěže. Na prvním stupni je realizováno testování žáků k získání průkazu chodce a průkazu cyklisty.
4.2. Dopravní výchova v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV) zahrnuje dopravní výchovu do oblastí Člověk a jeho svět, Člověk a společnost, Člověk a zdraví a do průřezového tématu Environmentální výchova. Dle Stojana (2008c) je na prvním stupni dopravní výchova začleněna do oblasti Člověk a jeho svět do tematických okruhů Město, kde žijeme (kreslení bezpečné cesty do školy, nebezpeční v blízkém okolí a uplatnění základních pravidel silničního provozu), Lidé kolem nás (dopravní prostředky a povolání související s dopravou). V RVP ZV (2007) se objevuje dopravní výchova v učivu na prvním stupni při učení se o dopravní síti v obci, kde žijeme, také se s ní lze setkat v oblasti Člověk a jeho zdraví, kde se má žák naučit bezpečnému chování v silničním provozu v roli chodce a cyklisty. Na druhém stupni lze bezpečnost v dopravě najít v oblasti Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence, Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností, v tematickém okruhu Lidské aktivity a problémy životního prostředí, ve výchově k občanství se žáci učí o protiprávním jednání (porušování předpisů v silničním provozu). Nový RVP ZV od školního roku 2013/2014 rozšiřuje začlenění dopravní výchovy. V tematických okruzích Cizího jazyka a Dalšího cizího jazyka jsou obsaženy dopravní
~ 19 ~
prostředky, v učivu vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět je téma dopravní síť. Výstupem oboru Člověk a jeho zdraví je i vnímání dopravní situace, její správné vyhodnocení a vyvození odpovídajících závěrů pro chování jako chodce a cyklisty, uplatňování základních pravidel bezpečného chování účastníka silničního provozu, učivem jsou pak dopravní značky, bezpečnostní prvky, předcházení rizikovým situacím v dopravě a dopravních prostředcích a bezpečné chování v silničním provozu. Učivo výchovy k občanství obsahuje porušování předpisů v silničním provozu. Výstupem Výchovy ke zdraví je projevování odpovědného chování v rizikových situacích silniční a železniční dopravy a aktivní předcházení situacím ohrožení zdraví, do učiva tohoto oboru patří situace v dopravě, rizika v silniční a železniční dopravě, vztahy mezi účastníky silničního provozu včetně zvládání agresivity a postup v případě dopravní nehody. Tělesná výchova se zabývá chováním v dopravních prostředcích a výstupem je uplatňování vhodného a bezpečného chování v silničním provozu. Mezi průřezovými tématy Environmentální výchovy nalezneme dopravu a životní prostředí, energetické zdroje dopravy a její vlivy na prostředí, dopravu a ekologickou zátěž a dopravu a globalizaci. (MŠMT, 2013)
4.3. Dopravní výchova na prvním stupni ve Školním vzdělávacím programu školy Každá škola má možnost vřadit do svého Školního vzdělávacího programu dopravní výchovu buď jako samostatný předmět, integrovat ji do konkrétních vyučovacích předmětů nebo ji vyučovat v blocích, projektech, kurzech a soutěžích. Podle rozhodnutí jsou dále umístěny výstupy a obsah učiva do vzdělávacího plánu.2 Ve Školním vzdělávacím programu na ověřované škole na prvním stupni jsou výstupy z dopravní výchovy v oblasti Člověk a jeho svět: předmět Prvouka 1. – 3. ročník – žák zvládá bezpečný příchod a odchod ze školy, reaguje na dopravní značení, dodržuje základní pravidla účastníků silničního provozu; předmět Vlastivěda 4. – 5. ročník – poznávání skutečností s důrazem na dopravní výchovu v okruhu Místo, kde žijeme (dopravní síť); předmět Přírodověda 4. – 5. ročník – bezpečné chování v silničním provozu v roli chodce a cyklisty. (Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět, n. d.) Na školní rok 2013/14 je Školní vzdělávací program upravován a dopravní výchova bude rozšířena dle nového RVP ZV.
2
Na internetové stránce www.vychovakezdravi.cz lze najít soubory obsahující Implementaci dopravní výchovy do školního vzdělávacího programu ZŠ.
~ 20 ~
4.4. Materiály pro dopravní výchovu používané na škole Žáci páté třídy a celý druhý stupeň se každoročně účastní školního a okresního kola dopravní soutěže mladých cyklistů, kterou vyhlašuje Ministerstvo dopravy. Soutěž má za cíl podněcovat a zvyšovat zájem žáků o dopravní výchovu, ověřovat znalosti a přispívat ke zvýšení efektu výchovně-vzdělávací práce při dopravní výchově ve školách. Sestává z testu z pravidel provozu na pozemních komunikacích, praktické jízdě, jízdě zručnosti, od okresního kola se zkouší zásady poskytování první pomoci a od krajského kola pak práce s mapou. (Ministerstvo dopravy, 2010) Této soutěže se účastní i žáci naší školy. Mezi materiály, které škola má, patří:
CD Autoškolák (2012) – na CD jsou hry pexeso značek, hra pro menší žáky – Cesta do školy (hráč jde do školy a vždy vybírá z alternativy a, b nebo c, jak se vydá dál), hra pro cyklisty – Jízda na kole (žák vybírá z ABC možností a jede na kole v různých situacích), CD nabízí možnost vyzkoušet si obě hry a zaznamenat různé hráče, vyhodnotí jejich skóre a čas, za který obě hry projde.
CD Bezpečně na cestách – aplikaci stránky www.skodahrou.cz.
Pracovní listy dopravní výchovy: I. díl – Chodec (Stojan, Čadílek, 1996) - soubor pracovních listů pro témata dopravní výchovy, které lze zařadit do různých předmětů s ohledem na probírané učivo. Listy obsahují témata ve městě a na vesnici, doplňování dopravních značek, informace o bezpečné cestě do školy, jak chodit po chodníku a silnici, jaké máme stezky, o ohleduplnosti, předvídavosti a pozornosti, reflexních prvcích, jízdě v autě, přecházení, železniční přejezd, pokyny policisty, chování v obytné zóně.
Bezpečí dítěte v dopravě (Olšan, Konečný, 2008) - kniha se skládá z 5 kapitol, které jsou věnované obecnými informacím (přehled nehod zaviněných dětmi chodci a dětmi cyklisty na území ČR (v letech 2003 – 2007), přehled nebezpečí pro dítě v dopravě, bezpečnost dítěte z hlediska psychomotorického vývoje dítěte), ochrana nejmenších (0-3 rok), upozornění na nebezpečí dětí ve věku 4-6 let, první samostatné kroky dítěte 7-10 letého v dopravě a cesta k samostatnému účastníkovi silničního provozu (nad 10 let) – témata v automobilu, na chodníku, na kole, ve vlaku, rodiče se doví, jak dítě v určitém věku bezpečně posadit a připoutat na sedačce, deaktivace airbagu, přizpůsobení stylu a rychlosti jízdy vědomí, že jedeme s dítětem.
Dopravní výchova pro 2. a 3. ročník základní školy: I. díl chodec (Votruba, 2003a) kniha začíná vymezením toho, kdo je účastníkem silničního provozu, představením ~ 21 ~
zákazových značek, pohybem po chodníku a na silnici, když není chodník, jak postupovat při neobvyklém řešení dopravního prostředí, kde se nesmí jezdit a vstup je cyklistům zakázán, jak má správně přecházet vozovku bez i s přechodem pro chodce, jak se vypořádat s podchody nebo nadchody, na co si dát pozor v nebezpečných úsecích, jak se chovat na cestách (jízda autobusem, na zastávce, autem, na konci knihy jsou obrázky a otázky ke zjištění dostatečného pochopení učiva, přehled dopravních značek pro chodce.
Dopravní výchova pro 4. a 5. ročník základní školy: II. díl cyklista (Votruba, 2003b) učebnice pro žáky 4. a 5. třídy, učí žáky, že cyklista je řidič nemotorového vozidla, jaké části kolo má (nosné, hybné), obsahuje pojednání o povinné výbavě kola: dvě brzdy na sobě nezávisle účinné, zadní odrazka červené barvy, přední odrazka bílé barvy, oranžové odrazky na obou stranách pedálů, nejméně jedna boční odrazka oranžové barvy na paprscích, předního nebo zadního kola (na každé straně kola), za snížené viditelnosti světlomete svítící dopředu bílým světlem, zadní svítilnu červené barvy (nebo blikačka), zdrojem elektrického proudu, další důležité vybavení – jasně znějící zvonek, blatníky, kryt řetězu, učí děti, že před jízdou musí každý řidič zkontrolovat vybavení vozidla a odstranit případné závady, také že cyklistická přilba zachraňuje život, kde a jak jezdit nejez z hlediska pravidel, ale také z hlediska ohleduplnosti, po každé kapitole následují otázky pro cyklisty, které jim pomohou se zorientovat a naučit pravidla.
Tematický plán dopravní výchovy pro žáky 4. tříd základních škol (Vegricht, 2006) tematický plán obsahuje systematickou dopravní výchovu na Dětském dopravním hřišti v rozsahu 5 hodin. Je zde zobrazeno a popsáno patnáct obrazů BESIPu „Neboj se silnice“, závěrečné přezkoušení z pravidel provozu na pozemních komunikacích.
Sady dopravních značek z edice BESIPU. S těmito materiály pracují učitelé na prvním stupni dle svého uvážení, mají možnost se
obrátit na koordinátora dopravní výchovy nebo školního psychologa pro další materiály či besedy pro žáky.
~ 22 ~
5. Ověření efektivity výuky – výzkumná část 5.1. Výzkumný problém V teoretické části práce bylo nastíněno, jakým způsobem je prováděna dopravní výchova v České republice i okolních státech, jakým způsobem je vymezena v kurikulárních dokumentech škol, a také byl popsán konkrétní příklad, jak je ukotvena ve Školním vzdělávacím programu (ŠVP) školy. Výzkumným problémem, který má práce za úkol vyřešit, je ověření efektivity výuky dopravní výchovy na prvním stupni základní školy. Tento úkol byl stanoven na základě změn v zakotvení dopravní výchovy v RVP ZV a také jej přinesla potřeba školy připravit se na tyto změny pro školní rok 2013/14. Vyústěním by mělo být zjištění efektivity výuky v rámci platného ŠVP školy a stanovení změn pro příští školní rok.
5.2. Cíl práce Práce má za cíl popsat současné znalosti žáků na prvním stupni v oblasti dopravní výchovy a ověřit, zda se tyto znalosti zlepší během školního roku. Následně navrhnout doporučení pro kvalitnější realizaci výuky dopravní výchovy v souladu s novým RVP ZV.
5.3. Výzkumné otázky a hypotézy Na základě cílů práce byly stanoveny tyto výzkumné otázky: VO1: Jaké jsou znalosti žáků prvních až pátých tříd dle doporučených testových otázek pro dopravní výchovu navržených MŠMT? VO2: Na které oblasti je potřeba v jednotlivých ročnících během školního roku klást větší důraz? VO3: Ve kterých třídách je výuka dopravní výchovy dostatečná, ve kterých je potřeba nastavit změny? Na základě prostudování dokumentů školy, informací o dopravní výchově a dostupných výzkumů stanovíme také tyto hypotézy: H1: Je statisticky signifikantní rozdíl ve výsledcích žáků prvního ročníku při testu a retestu – žáci se zlepší. H2: Je statisticky signifikantní rozdíl ve výsledcích žáků druhého ročníku při testu a retestu – žáci se zlepší. ~ 23 ~
H3: Je statisticky signifikantní rozdíl ve výsledcích žáků třetího ročníku při testu a retestu – žáci se zlepší. H4: Není statisticky signifikantní rozdíl ve výsledcích žáků čtvrtého ročníku při testu-retestu. H5: Není statisticky signifikantní rozdíl ve výsledcích žáků pátého ročníku při testu-retestu. Hypotézy H1 až H3 potvrdí, že výuka v prvních třech ročnících je díky zakotvenosti dopravní výchovy v prvouce vyučována v dostatečné míře. Naopak s ohledem na současné nedostatečné ukotvení ve čtvrtém a pátém ročníku dle H4 a H5 nebude signifikantní zlepšení žáků. Hypotézy jsou předpokládány také na základě výsledků výzkumu Smítalové (2011), která zjistila, že mezi žáky 3. a 5. ročníků nebyl statisticky významný rozdíl v úrovni vědomostí. Podle ní sehrávali roli osnovy a prostor věnovaný znalostem z dopravní výchovy. Za další výzkumné studie z poslední doby dotýkající se našeho tématu můžeme uvést Bačovského (2012), Látalovou (2012) či Kořenkovou (2012).3
5.4. Výzkumný soubor Výzkumný soubor složený z žáků prvního stupně byl vybrán metodou totálního výběru, jelikož základní soubor se rovnal souboru výzkumnému. K tomuto výběru došlo z důvodu potřeby ověřit znalosti u všech žáků na prvním stupni. Do výzkumu bylo zapojeno 310 žáků. Mezi obdobím testu a retestu se několik žáků odstěhovalo, naopak několik se jich přistěhovalo, takže nakonec v prvním testování bylo testováno 302 žáků, retestováno pak 307 žáků. Tabulka č. 1: Zastoupení žáků dle pohlaví v jednotlivých třídách.
Třída I. II. III. IV. V. Celkem
Chlapců 31 29 28 33 26 147
Dívek 42 37 30 30 24 163
Celkem 73 66 58 63 50 310
Po vyloučení žáků, kteří se nezúčastnili prvního či druhého testování bylo do výzkumu zařazeno 297 žáků (70 v I. tř., 62 ve II. tř., 55 ve III. tř., 62 ve IV. tř. a 48 v V. tř.). 3
Bačovský, J. (2012). Dopravní výchova na základních školách a prevence ke snižování dopravní nehodovosti dětí. (Bakalářská práce). Univerzita Palackého v Olomouci. Látalová, B. (2012). Porovnání témat dopravní výchovy v prvním až čtvrtém ročníku vybraných základních škol v České republice a Rakousku. (Diplomová práce). Univerzita Palackého v Olomouci. Kořenková, Z. (2012). Dopravní výchova na prvním stupni základní školy. (Bakalářská práce). Univerzita Palackého v Olomouci.
~ 24 ~
5.5. Metodologické otázky výzkumu 5.5.1. Typ výzkumu Z hlediska typu výzkumu můžeme ověřování efektivity výuky považovat za případovou studii dané školy charakteru neřízeného experimentu (mezi testem a retestem probíhá výuka dle rozhodnutí jednotlivých učitelů), ale také za evaluační studii s cílem navrhnout doporučení pro zlepšení. Výzkum je smíšený, jak částečně kvalitativní (popis situace na dané škole), tak kvantitativní (zjištění rozdílů v ročnících). Cíle výzkumu jsou popisné, evaluační a explanační. Jsou využity objektivní testy znalostí s otevřenými i uzavřenými otázkami a jednoznačnými odpověďmi. 5.5.2. Metoda získávání dat Metodou získávání dat byly testy znalostí z dopravní výchovy pro jednotlivé ročníky. Tyto testy jsou přílohou č. 1 - 5. Testy byly realizovány v období 28. 1. – 6. 2. 2013 a retestováno pak 30. 5 – 10. 6. 2013. Dotazník pro první ročník obsahuje 8 uzavřených otázek s možností A či B, jednu otevřenou otázku, úkol na kreslení, vybarvování a výběr jedné značky dle obrázků ze dvou možností. Druháčci se museli poprat s deseti uzavřenými otázkami s duální možností, vybrat jednu značku ze dvou obrázků, vybarvit dva semafory a určit, který je pro chodce, napsat názvy tří značek. Test pro žáky třetích ročníků se skládá z dvanácti otázek, kdy žáci vybírají správnou odpověď ze tří variant, u dvou otázek mají označit jednu ze dvou značek a nakonec napsat názvy čtyř značek. Žáci čtvrtých tříd zápolili se sedmnácti uzavřenými ABC otázkami, označovali dvě značky a psali názvy pěti značek. Podobně tomu bylo už páťáků, jejichž úkolem bylo odpovědět na dvacet uzavřených otázek a stejné množství úkolů spojených se značkami jako u čtvrťáků. 5.5.3. Metody zpracování dat Testy všech žáků byly zkontrolovány a obodovány dle tabulky č. 2. Všechny body byly zaneseny a zpracovávány v programu MS Excel 2010. U všech otázek byly vypočítány součty za jednotlivé otázky u každé třídy a také součty bodů u každého žáka.
~ 25 ~
Při prvním testování byly zpracovány výsledky formou textových informací, které znalosti žáci v jednotlivých třídách mají a které naopak bude potřeba procvičit. Tyto výsledky za celý ročník získali třídní učitelé, kteří s žáky pracují nejčastěji. S učiteli byly provedeny konzultace, nabídnuty pracovní listy umožňující procvičování testových otázek a také si mohli dohodnout besedy či použít dalších výukových materiálů. Tabulka č. 2 – Bodové ohodnocení jednotlivých otázek.
Otázka č. Třída I. II. III. IV. V.
1
2-9
10
11
12
13
2 1 1 1 1
1 1 1 1 1
2 1 1 1 1
1 1 1 1 1
--2 1 1 1
--3 1 1 1
14 body ----1 1 1
15 16-19
20
21-22
23
----4 1 1
------5 1
--------1
--------5
------1 1
maximální počet bodů 13 16 18 24 27
Vyhodnocení retestování probíhalo obdobně. Byly obodovány jednotlivé otázky, vytvořeny součty pro každého žáka a v každé třídě u jednotlivých otázek. Dále jsme porovnávali zlepšení či zhoršení v jednotlivých otázkách, u žáků, srovnávali třídy v ročnících. Učitelům byla opět na konci školního roku poskytnuta písemná zpětná vazba k jejich třídám, žákům a otázkám (součást výsledkové části). S učiteli jednotlivých ročníků byly provedeny rozhovory, vyjádřili se k ne/dostatečnosti dopravní výchovy s ohledem na stanovené učivo v jejich ročnících. 5.5.4. Metody analýzy dat Pro ověření, zda byla výuka dopravní výchovy prováděna efektivně a zlepšily-li se výsledky žáků, byl použit Wilcoxonův pořadový test pro párované hodnoty. Tento test slouží ke zjištění, zda je signifikantní rozdíl mezi opakovaným měřením na stejných subjektech (Reiterová, 2003). K tomuto rozhodnutí došlo z důvodu, že výsledky v jednotlivých ročnících nesplňují pravidla pro použití parametrických testů, nebylo rozpoznáno normální rozložení četností celkových skórů v testech. Ke srovnání efektivity jednotlivých tříd bylo použito aritmetického průměru, kterým jsme vypočítali průměrný nárůst bodů ve třídě. Pro zjištění oblastí, na které je potřeba klást důraz, bylo využito procentuálního výpočtu a znázornění pomocí grafů.
~ 26 ~
5.5.5. Analýza dat Odpovědi na výzkumné otázky jsme získali z analýzy jednotlivých otázek a slovně vyjádřili jak pro účely práce učitelů, tak pro tuto studii. Jako kritérium dostatečné výuky dopravní výchovy bylo stanoveno zlepšení zjištěné pomocí Wilcoxonova pořadového testu pro párové hodnoty u jednotlivých tříd. Odpovědi na výzkumné otázky jsou v první části výsledkové části této práce. K ověření hypotéz došlo taktéž pomocí Wilcoxonova testu. Nejdříve jsme vypočítali rozdíly mezi naměřenými hodnotami di = xi-yi. Z absolutních hodnot di jsme stanovili jejich pořadí a k pořadovým číslům opět přiřadili znaménka. Provedli jsme součet všech kladných a všech záporných pořadových čísel. Nulová hypotéza říká, že obě skupiny jsou ekvivalentní. Testovým kritériem je ten součet pořadí, který je v absolutní hodnotě menší. Pro výběry o rozsahu menším než 25 nalezneme kritickou hodnotu Tα (n) pro danou hladinu významnosti ve statistických tabulkách, porovnáme ji s vypočítanou hodnotou T. Je-li T < Tα (n), zamítáme nulovou hypotézu a můžeme tvrdit, že oba výběry pochází z různých základních souborů. Pro výběry o větším rozsahu než 25 musíme vypočítat hodnotu z veličiny z, pro kterou platí:
√ Je-li |z| ≥ 1,96, pak zamítáme H0 na hladině významnosti α = 0,05 a je-li |z| ≥ 2,58, pak zamítáme H0 na hladině významnosti α = 0,01. (Reiterová, 2003) Výsledky jednotlivých tříd, ročníků a výsledky ověření hypotéz jsou uvedeny v další části práce. 5.5.6. Etické otázky Žáci prováděli testy v rámci vyučování a testování bylo součástí ověřování znalostí. Někteří třídní učitelé využili výsledků i k vlastnímu hodnocení žáků. Výsledky byly použity pro tuto práci v anonymní podobě, jména žáků nebyla spojována s jejich výsledky.
~ 27 ~
6. Ověřování efektivity výuky – výsledková část 6.1. Výsledky VO1 V tabulce č. 3 jsou zhodnoceny slovně výsledky jednotlivých tříd tak, jak byly předány třídním učitelům. Ti získali i výsledky žáků, s ohledem na etickou stránku studie nejsou tyto žebříčky žáků uváděny ve výsledcích. Tabulka č. 3 – Výsledky znalostí žáků v pololetí a na konci školního roku.
Třída I. A
Výsledky znalostí – leden Výsledky znalostí – červen - děti znají dopravní prostředky, ví, že - děti se zlepšily ve znalosti dopravních se musí rozhlížet po přechodu, nehrát prostředků, všichni umí vybarvit si na silnici a sedět v autosedačce správně semafor vždy, většina neví, po které straně - několik žáků si plete, po které straně chodníku jít, jak se rozhlížet při chodníku jít, zlepšili se v kreslení přecházení značky zákaz vstupu chodců, ale - neumí nakreslit značku zákaz vstupu polovina stále nakreslit neumí, další chodců, 3 nemají přesně barvy na znalosti žáci mají semaforu
I. B
- děti znají dopravní prostředky, ví, že - děti znají dopravní prostředky, se musí rozhlížet po přechodu, nehrát zhoršily se ve znalosti, po které straně si na silnici, méně často ví, po které chodníku jít, polovina již ví, jak straně chodníku jít, co musí udělat při vypadá značka zákaz vstupu chodců, přecházení silnice všichni poznají značku stezka pro chodce - neumí nakreslit značku zákaz vstupu chodců, 4 si nejsou jisti barvami na - až na jednoho všichni umí vybarvit semaforu semafor, v ostatních otázkách zlepšení
I. C
- děti veskrze znají dopravní prostředky - děti znají dopravní prostředky, jen dva (5 nenapsalo), ví, že se musí rozhlížet neví, po které straně chodníku jít, dva při přecházení po přechodu, u neví, jak se správně rozhlížet při ostatních otázek si nejsou jisti všichni přecházení - většina neví, jak se rozhlížet při - umí nakreslit značku zákaz vstupu přecházení silnice, neumí nakreslit chodců (nenakreslili 2), semafor znají značku zákaz vstupu chodců (nakreslil všichni, ostatní otázky znají všichni 1), semafor nezná jeden, 2 nepřesně nebo skoro všichni umístili barvy
I. D
- ne všechny děti znají dopravní - všechny děti znají dopravní prostředky, ví, že se musí rozhlížet, prostředky, umí vybarvit semafor a nehrát si na silnici, znají značku poznat značku stezka pro chodce, stezka pro chodce, všichni vědí, co výsledky se u všech otázek zlepšily musí dělat před přecházením silnice, - 6 neví, po které straně chodníku jít - většina neví, po které straně chodníku jít, nikdo neumí nakreslit značku
~ 28 ~
Třída
Výsledky znalostí – leden zákaz vstupu chodců
Výsledky znalostí – červen
II. A
- děti ví, kde se přechází silnice, jak - žáci zlepšili znalosti ve všech připravit cestu do školy, na co jsou otázkách, výrazně se zlepšila jejich reflexní doplňky znalost dopravních značek, všichni umí vybarvit semafor a ví, kde se - minimum ví, že mohou po chodníku přechází po vystoupení z autobusu na bruslích a koloběžce, neumí odhadnout, jak je to s ohleduplností - zlepšila se znalost, kdo může po v dopravních prostředcích (9. otázka) chodníku chodit, stejná je znalost, po které straně silnice se může jít - problémy jim činí také dopravní značky, po které straně jít po silnici, lépe rozlišují, co znamená semafory znají ohleduplnost v dopravě, ostatní otázky žáci veskrze ovládají
II. B
- děti ví, kde přecházet bezpečněji - všichni kromě jednoho ví, jak vybarvit silnici, že se musí poutat semafor, zlepšila se znalost značek v autosedačce a jak jít bezpečně do - žáci ale neví, po které straně mohou jít školy po silnici, - méně často ví, jak se rozhlížet před - mezery mají ve správném rozhlížení se přecházením, co znamená být a ohledně toho, co znamená chovat se ohleduplný v dopravních prostředcích v dopravních prostředcích ohleduplně - neumí názvy značek pro chodce - ostatní otázky zvládají správně
II. C
- děti ví, kde přecházet silnici, jak jít do - děti ví, že bezpečná cesta do školy je školy, že je třeba se poutat při cestě v důležitá, správně určí, že se přechází autosedačce za autobusem - méně často ví, že se po chodníku může - ne všichni umí vybarvit semafor na koloběžce a bruslích, co to je být správně, znalost značek se zlepšila, ohleduplný v dopravních prostředcích ale ještě jsou v ní značné rezervy - neumí dopravní značky pro chodce
III. A
- méně žáků ví, že s koloběžkou mohou jezdit na chodníku a co je to ohleduplnost v dopravních prostředcích
- děti ví o poutání pásy při jízdě autem, - žáci vědí, že je nutné se připoutat v rozhlížení při přecházení cesty autosedačce a jak se rozhlížet na přechodu pro chodce - méně často ví, jak přecházet po vystupování z autobusu, kde - mají mezery ve znalosti stran, po které nastupovat do auta bezpečně, kde jít straně se chodí na chodníku a kde na po silnici, co je snížená viditelnost silnici, ne všichni žáci vědí, co je to snížená viditelnost a o nutnosti chovat - neumí některé značky pro chodce a se ohleduplně cyklisty - ve všech otázkách došlo ke zlepšení znalostí žáků, značky zná až na dva žáky výborně celá třída
~ 29 ~
Třída III. B
Výsledky znalostí – leden Výsledky znalostí – červen - děti ví, že musí brát v provozu ohled - zlepšila se znalost dopravních značek, na ostatní, znají zákazovou značku, ví, všichni vědí, jaká pravidla jsou na že je důležité se poutat stezce pro chodce, že se musí bezpečnostními pásy i v autosedačce rozhlížet při přecházení přechodu - méně často ví, kde jít po silnici, jak jít - největší mezery mají v tom, že neví, po chodníku, co je snížená viditelnost, po které straně silnice jít, zhoršila se jak se zachovat při přecházení, když znalost, kde nastupovat bezpečně do začne svítit červená vozidla - neumí názvy mnoha značek pro - ve všech ostatních otázkách se zlepšil chodce a cyklisty počet správných odpovědí
III. C
- děti znají důležitost bezpečnostních - žáci zlepšili své znalosti ve všech pásů v autě, důležitost rozhlížení při testovaných otázkách, výrazně se přecházení, značku stezka pro cyklisty zlepšila znalost značek - méně často ví, kde jít po silnici a po - nejlépe znají, jak správně přecházet, chodníku, kde přecházet po výstupu nutnost připoutat se pásy, vědí, co z autobusu, co dělat, rozsvítí-li se znamená být ohleduplný a jak se červená při přecházení, ohleduplně chovat - neumí skoro žádné názvy značek
IV. A
- mezery mají v tom, že neví, kde chodit po silnici, a kde nastupovat do vozidla
- děti znají důvody, proč jezdit na kole - výsledek se zhoršil ve znalosti, co je to bezpečně, poznají značku obytná zóna zřetelná jízda, jak správně předjíždět a zákaz vjezdu, kde je dobré jezdit na či objíždět, jak se chovat bezpečně na kole kole - méně často ví, co je zřetelná jízda, - všichni znají značku obytná zóna, u jaká pravidla jsou na cyklostezce, jak ostatních značek se výsledek zlepšil, dávat znamení o změně směru jízdy ne však výrazně – jen jeden žák na kole, co je stopka, jak jít s kolem napsal název všech pěti značek po přechodu, proč být pozorný - největší mezery mají žáci u znalosti, - neumí mnoho značek po které straně na kole jet, co dělat u značek „dej přednost v jízdě“ a „stůj, dej přednost v jízdě“, jak přecházet silnici s kolem - u 3 otázek klesl počet dosažených bodů, u jedné byl stejný a u ostatních otázek se výsledek zlepšil
IV. B
- děti znají značku obytná zóna, ví, že je - žáci vědí, že pro cyklistu je bezpečné stezka pro cyklisty bezpečnější než místo stezka pro cyklisty, znalost silnice, znají přednost na křižovatce značek se zlepšila jen minimálně, jen jeden žák napsal název všech pěti - méně často ví, co je zřetelná jízda, co značek znamená být pozorný na silnici, jak přejít s kolem přechod pro chodce - minimum žáků ví, co znamená být na kole pozorný a na co spoléhat, co je - neumí mnoho značek zřetelná jízda, zlepšily se výsledky u
~ 30 ~
Třída
IV. C
Výsledky znalostí – leden
Výsledky znalostí – červen méně než poloviny otázek, celkový počet bodů celé třídy je jen o 11 bodů vyšší (přibyl však jeden žák)
- děti ví, kde je nejbezpečnější jet, znají - žáci kromě 3 jedinců znají dobře značky obytná zóna, zákaz vjezdu, ví, dopravní značky, značku zákaz vjezdu proč je důležité jezdit bezpečně znají všichni - méně často ví, co je to být pozorný - výsledky jsou vyrovnané, největší v dopravě, co znamená „stopka“, čím mezery jsou ve znalosti, že přilba je se řídí cyklisté, co je to zřetelná jízda, povinná do 18 let, co je to zřetelná co platí při jízdě na cyklostezce jízda, kde se jede po silnici, jak přecházet s kolem a na koho spoléhat - neumí názvy mnoha značek - u tří otázek se výsledek zhoršil, u jedné je stejný, ostatní znalosti se zlepšily
V. A
- děti znají vybavení kola a potřebu - znalost značek se příliš nezlepšila, žáci přilby při jízdě, jak vyjíždět na kole, znají značku zákaz vjezdu cyklistů, značku zákaz vjezdu, jak jezdit po dej přednost v jízdě rozeznají od stezce pro cyklisty ve dvojici hlavní pozemní méně, - méně často ví, kde vést kolo po silnici, - velké mezery jsou v otázkách o dávání kdo má přednost při vjíždění na znamení o změně směru jízdy, řízení silnici, kdy a jak dávat znamení o provozu policistou, vjíždění ze stezky změně směru jízdy pro cyklisty - neumí názvy značek, jak se chovat, - dobré výsledky byly u otázek když provoz řídí policista, kdy dávat zaměřených na povinnou výbavu, znamení o změně směru jízdy jízdu na cyklostezce, výjezd na vozovku - ve 14 otázkách se žáci zhoršili, v ostatních zlepšili, žáci se zhoršili např. v otázkách o přecházení přes silnici a po přechodu, hodně v otázce dávání změny směru jízdy
V. B
- děti znají značku zákaz vjezdu - znalost značek se u žáků zlepšila, až jízdních kol, ví, co se používá při na jednoho všichni znají značku zákaz jízdě na kole, jak vyjíždět na silnici vjezdu cyklistů, - méně často ví, jak se chovat, když - mezery žáci mají ve znalosti znamení provoz řídí policista, jak se rozhlížet o změně směru jízdy, zranitelnosti při přecházení přechodu, proč být cyklistů, dávání pokynů policistou, ohleduplný a pozorný při chůzi po vjíždění a vyjíždění z cyklostezky, chodníku a stezce pro chodce dodržování vzdálenosti mezi koly - neumí mnoho značek, neví kdy a jak - v polovině otázek se žáci zlepšili, dávat znamení o změně směru jízdy, v polovině zhoršili, dobré výsledky jakou vzdálenost musí udržovat byly u otázek ohledně povinné cyklisté, výbavy, rozhlížení se při výjezdu na
~ 31 ~
Třída
Výsledky znalostí – leden
Výsledky znalostí – červen silnici - žáci vědí, že bezpečné je nepoužívat sluchátka při chůzi na chodníku - zhoršili se hlavně ve znalosti, že je nutné použít přechod, je-li v dohledu
6.2. Interpretace VO1 Žáci prvních tříd se za pololetí zlepšili ve znalosti dopravních značek. Ze všech tříd právě první třídy měly nejvíce žáků s plným počtem bodů. Občas se najdou žáci, kteří si pletou, po které straně chodníku jít, což může souviset s upevňováním rozlišení pravolevé orientace. Znalost barev na semaforu je na konci roků výborná. V první třídě je pro dopravní výchovu dostatek prostoru, učitelky těchto tříd uváděly nácvik rozhlížení se při přecházení v tělesné výchově, učení značek v prvouce, zařazení některých otázek při výuce dalších předmětů (výtvarná výchova, český jazyk). Žáci měli možnost procvičovat i při procházkách. V druhé třídě došlo již k rozdílnému zlepšení v jednotlivých třídách. Projevilo se, že koordinátorka dopravní výchovy je z druhé třídy – v této třídě došlo k největšímu zlepšení v druhých ročnících. Zlepšení znalosti značek i vybarvování semaforů ukazuje na nácvik těchto znalostí, značky je potřeba však trénovat intenzivně i v dalším ročníku. Jsou stále otázky, které sice žáci zlepšili, ale jejich znalost je i na konci roku jen mírně nad polovinou. Žáci již nemají ve výuce nácvik dopravních situací tak obsažen. Ve třetích třídách bylo zlepšení znalostí větší než v nižších ročnících. Žáci ještě neumí přesně rozlišit rozdíl chůze po chodníku a na silnici, pletou si strany, po kterých se chodí. I přesto se žáci zlepšili ve znalostech jak značek, tak v dalších otázkách. Žáci procvičovali s učiteli pomocí pracovního listu a zařazovali také prvky dopravní výchovy v prvouce. Ve čtvrté třídě dochází u některých žáků ke stagnaci výsledku, u některých dokonce ke zhoršení. V těchto třídách již třídní učitel není s žáky ve všech vyučovacích hodinách jako v první až třetí třídě, proto je potřeba koordinace jednotlivých témat dopravní výchovy. Dle slov učitelů přírodovědy a vlastivědy, kde by se dala dopravní výchova začlenit, nebyl v rámci hodinové dotace velký prostor dopravní výchově věnován. Žáci se ani nezúčastnili zvláštních besed či dopravní soutěže, tudíž nebyli připravováni. Ve třídách měli možnost se setkat s tabulemi dopravní výchovy, ale bylo čistě na nich, zda o přestávkách věnují čas těmto tabulím. V tomto ročníku by měli žáci zvládat základy pro průkaz cyklisty, ale je jen na
~ 32 ~
učitelích, zda se s nimi na tento průkaz budou připravovat. Dle výsledků nejsou znalosti dostatečně upevňovány. Také v páté třídě není výraznější rozdíl mezi prvním a druhým testováním, žáci ve škole příliš znalosti z dopravní výchovy neprocvičovali. Značky znají jen někteří, ostatní znalosti nejsou upevněné. Dle třídních učitelek nebyl nijak zvlášť na dopravní výchovu kladen důraz, žáci, kteří měli zájem, se zúčastnili dopravní soutěže, ale neměli ani zvláštní přípravu či nácvik. V rámci hodin není přílišný prostor dle současného ŠVP.
6.3. Výsledky VO2 Na otázku „Na které oblasti je potřeba v jednotlivých ročnících během školního roku klást větší důraz?“ jsme odpovídali učitelům již při prvním testování a vycházeli jsme ze součtů bodů v jednotlivých ročnících za každou otázku. Otázky s nejmenším dosaženým počtem bodů byly označeny za nedostatečně naučené. Po retestování jsme opět sečetli výsledky v ročnících za každou otázku a výsledky byly zaneseny do srovnávacího grafu pro jednotlivé ročníky. Výsledky žáků prvních tříd a jejich srovnání z obou testování ukazují grafy č. 3 a 4, výsledky žáků druhých tříd grafy č. 5 a 6, výsledky žáků třetích tříd grafy č. 7 a 8, výsledky žáků čtvrtých tříd grafy č. 9 a 10, výsledky žáků pátých tříd grafy č. 11 a 12. Graf č. 3: Výsledky žáků prvních tříd – 1. a 10. otázka.
Počet bodů získaných u otázek č. 1 a 10 (dvoubodové otázky) 100% 90%
3
16
30
2
80% 70% 60% 50% 40%
137 110
124
138
30%
špatně správně
20% 10% 0% názvy dvou dopravních prostředků leden
názvy dvou dopravních prostředků červen
vybarvení vybarvení semaforu leden semaforu červen
~ 33 ~
Graf č. 4: Výsledky žáků prvních tříd – 2. - 9. a 11. otázka.
Součet bodů žáků prvních tříd
Počet získaných bodů 70 60 50 40
30 20 10 0
otázka č. otázka č. otázka č. otázka č. otázka č. otázka č. otázka č. otázka č. otázka č. 2 3 4 5 6 7 8 9 11
leden
35
48
52
61
40
63
57
1
60
červen
47
68
68
69
64
68
66
49
68
Graf č. 5: Výsledky žáků druhých tříd – 1. – 11. otázka.
Součet bodů žáků druhých tříd
Počet získaných bodů 62 52 42 32 22
12 2 -8
otázka otázka otázka otázka otázka otázka otázka otázka otázka otázka otázka č. 1 č. 2 č. 3 č. 4 č. 5 č. 6 č. 7 č. 8 č. 9 č. 10 č. 11
leden
29
40
34
61
40
60
50
59
10
53
56
červen
34
37
53
60
45
62
56
59
37
61
60
Graf č. 6: Výsledky žáků druhých tříd – 12. a 13. otázka.
Počet bodů získaných u otázek č. 12 (dvoubodová) a 13 (tříbodová) 100%
80%
23
6
49 105,5
60% 40%
101
118
137
správně
80,5
20% 0% vybarvení semaforů leden
vybarvení znalost 3 značek semarofů červen leden
~ 34 ~
špatně
znalost 3 značek červen
Graf č. 7: Výsledky žáků třetích tříd – 1. – 14. otázka.
Počet získaných bodů Součet bodů žáků třetích tříd
55 45 35 25 15 5
-5
otázka otázka otázka otázka otázka otázka otázka otázka otázka otázka otázka otázka otázka otázka č. 1 č. 2 č. 3 č. 4 č. 5 č. 6 č. 7 č. 8 č. 9 č. 10 č. 11 č. 12 č. 13 č. 14
leden
22
38
17
21
46
40
32
28
28
51
25
43
42
46
červen
35
50
28
37
54
46
45
46
38
53
43
47
49
51
Graf č. 8: Výsledky žáků třetích tříd – 15. otázka.
Graf č. 9: Výsledky žáků čtvrtých tříd – 20. otázka.
Počet bodů získaných u otázky č. 15 (čtyřbodová)
Počet bodů získaných u otázky č. 20 (pětibodová)
100%
100% 71,5
80% 60%
213,5
60%
180,5
40%
148,5
20% 0%
80%
39,5
160
40%
špatně
20%
správně
96,5
150
špatně správně
0%
znalost 4 znalost 4 dopravních dopravních značek leden značek červen
znalost 5 znalost 5 dopravních dopravních značek leden značek červen
Graf č. 10: Výsledky žáků čtvrtých tříd – 1. – 19. otázka.
Součet bodů žáků čtvrtých tříd
62
Počet získaných bodů
52 42 32 22 12 2 -8
otázka otázka otázka otázka otázka otázka otázka otázka otázka otázka otázka otázka otázka otázka otázka otázka otázka otázka otázka č. 1 č. 2 č. 3 č. 4 č. 5 č. 6 č. 7 č. 8 č. 9 č. 10 č. 11 č. 12 č. 13 č. 14 č. 15 č. 16 č. 17 č. 18 č. 19 leden 42 35 35 13 56 28 32 28 27 46 47 28 24 33 39 53 20 55 57 červen 45 43 39 29 56 36 30 38 42 40 47 31 29 41 43 50 25 59 59
~ 35 ~
Graf č. 11: Výsledky žáků pátých tříd – 1. – 22. otázka.
Součet bodů žáků pátých tříd
Počet získaných bodů 48 43 38 33 28 23 18 13 8 3 -2
ot. č. ot. č. ot. č. ot. č. ot. č. ot. č. ot. č. ot. č. ot. č. ot. č. ot. č. ot. č. ot. č. ot. č. ot. č. ot. č. ot. č. ot. č. ot. č. ot. č. ot. č. ot. č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22
leden
34
33
26
34
20
35
32
39
44
36
21
45
14
35
30
11
10
29
12
41
48
28
červen
35
39
36
33
26
28
32
36
43
40
16
42
7
33
27
20
15
31
6
38
45
35
Graf č. 12: Výsledky žáků pátých tříd – 23. otázka.
Počet bodů získaných u otázky č. 23 (pětibodová) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
107
156 špatně 133 84
znalost 5 dopravních značek leden
správně
znalost 5 dopravních značek červen
6.4. Interpretace VO2 Žáci prvních tříd v prvním testování nejhůře zvládli nakreslení značky zákaz vstupu chodců. Problémy také měli s určením, po které straně chodníku jít a jak se správně rozhlížet. Při určování názvů dvou dopravních prostředků mohlo činit v lednu větší potíže samotné psaní než znalost. Do konce školního roku se velice výrazně znalosti zlepšily. V druhé třídě bylo největším problémem pochopení, co znamená být ohleduplný vůči ostatním v prostředcích hromadné dopravy. Nutno připustit, že otázka je obtížně položená, žáci druhých tříd se v podstatě museli rozhodovat o pro ně nejbezpečnějším místě
~ 36 ~
a ohleduplném místě vůči jiným (zda sedět vždy nebo se i někdy jen v hromadných prostředcích dopravy držet). Další oblastí, na kterou je potřeba se soustředit, je chůze po silnici a vymezení pojmu chodec. Znalost značek se po tréninku výrazně zlepšila, ale i tady je potřeba neustálého opakování. Pro žáky třetích tříd je nejobtížnější si uvědomit, že musí sledovat při chůzi po silnici situaci kolem sebe, nejen před sebou. Také jako u mladších zapomínají, po které straně chodníku a které straně silnice jít. Nejsou si často jisti, co znamená snížená viditelnost, jak přecházet po vystoupení z autobusu a bezpečné nastupování do vozidla. Ve třetí třídě již přibývá počet značek, které by měli žáci rozeznat, a proto i na tuto oblast je potřeba se více soustředit. Žáci čtvrtých tříd měli dle testů velké problémy se znalostí značek, zřejmě z důvodu, že ve čtvrté třídě přibývají značky pro cyklisty a další účastníky silničního provozu. Důvodem mohl být i fakt, že jim učitelé dali značky k dispozici, ale průběžně je neopakovali s žáky. Z testových otázek pro ně bylo obtížné vybrat, co je zřetelná jízda, jak být v provozu jako cyklista ohleduplný a pozorný. V těchto dvou otázkách byly obtížně nastaveny i odpovědi – pro zjišťování skutečných znalostí by měly být odpovědi na otázky asi jasnější. Dále by se měla výuka zaměřit na znalost přecházení po přechodu s kolem, jízdu na kole a sledování provozu kolem sebe. V páté třídě je největším úskalím dávání znamení o změně směru jízdy. Žáci nevědí kdy znamení dávat a jak. Není jim také jasné, jakou vzdálenost mezi sebou dodržovat a jak se chovat v provozu, který řídí policista. V konečném testování byla horší i znalost vjíždění a vyjíždění ze stezky pro cyklisty. Nutné je i opakovat znalosti z oblasti přecházení po silnici. Znalost značek také není dostačující, zlepšení bylo jen o pětinu, v červnu znali žáci značky z 55 %. Důvody jsou zřejmé – nedostatek času v hodinách a nedostatečný důraz na propojenost informací z dopravní výchovy do jiných předmětů, než ve kterých je dle ŠVP ukotvena.
6.5. Výsledky VO3 Pro stanovení tříd, kde je výuka dostatečná a kde je naopak potřeba nastavit určité změny pro větší efektivitu, byla zvolena metoda porovnání průměrného zlepšení na žáka. V tabulkách č. 4, 5, 6, 7 a 8 jsou výsledky jednotlivých ročníků. Zaznamenán je celkový počet bodů v pretestu a retestu, průměrný výsledek v obou testech na žáka a nakonec průměrné zlepšení na žáka.
~ 37 ~
Tabulka č. 4: Výsledky - srovnání prvních ročníků.
Třída
Celkem - leden
Průměr na žáka
Celkem - červen
Průměr na žáka
Průměrné zlepšení
I. A
133
8,86
179
11,93
3,07
I. B
171
9,5
204
11,33
1,83
I. C
173
9,11
237
12,47
3,36
I. D
174
9,67
222
12,33
2,66
Tabulka č. 5: Výsledky - srovnání druhých ročníků.
Třída
Celkem - leden
Průměr na žáka
Celkem - červen
Průměr na žáka
Průměrné zlepšení
II. A
203
10,68
269,5
14,18
3,5
II. B
199
11,06
229,5
12,75
1,69
II. C
271,5
10,86
320
12,8
1,94
Tabulka č. 6: Výsledky - srovnání třetích ročníků.
Třída
Celkem - leden
Průměr na žáka
Celkem - červen
Průměr na žáka
Průměrné zlepšení
III. A
140,5
8,78
221,5
13,84
5,06
III. B
182,5
10,14
241
13,39
3,25
III. C
195,5
9,31
308
14,67
5,36
Tabulka č. 7: Výsledky - srovnání čtvrtých ročníků.
Třída
Celkem - leden
Průměr na žáka
Celkem - červen
Průměr na žáka
Průměrné zlepšení
IV. A
248,5
11,83
317
15,1
3,27
IV. B
270,5
13,53
264
13,2
-0,33
IV. C
275,5
13,12
351
16,71
3,59
Tabulka č. 8: Výsledky - srovnání pátých ročníků.
Třída
Celkem - leden
Průměr na žáka
Celkem - červen
Průměr na žáka
Průměrné zlepšení
V. A
398,5
15,94
400,5
16,02
0,08
V. B
342,5
14,89
395,5
17,2
2,31
~ 38 ~
6.6. Interpretace VO3 V prvním ročníku je dopravní výchova dle výsledků dostatečná. 40 % žáků mělo v červnovém testování plný počet bodů. Průměrný počet bodů na žáka dosahuje 87 – 95 % z celkového počtu bodů. Dle tabulky č. 4 dosáhla nejvýraznějšího zlepšení třída I. C, která měla i nejlepší průměr na žáka. Nikdo z prvních tříd se ve svém výsledku nezhoršil. S ohledem na výsledky i sdělení třídních učitelek je v první třídě dopravní výchově věnován dostatek času a prostoru, není potřeba zásadních změn. Ve druhé třídě po prvním testování byla nejhorší třída II. A, která se ale za půl roku nejvíce zlepšila a nakonec také dosáhla nejlepšího průměru na žáka. Výsledky žáků druhých tříd byly o něco horší než u prvňáčků (80 – 88 % z celkového počtu bodů). Průměrné zlepšení bylo menší (až na II. A), několik žáků II. B zhoršilo svůj výsledek, ale celkově byly výsledky druhých tříd dostatečné. U žáků třetích tříd došlo k největšímu průměrnému zlepšení. Třída III. A a III. C se zlepšily průměrně o více než 5 bodů. Průměr na žáka byl slabší s ohledem na celkový počet bodů (74 – 81,5 %). Při lednovém testování byla nejlepší třída III. B, ale zlepšila se nejméně. Nejvíce se zlepšila III. C. Jen tři žáci z 55 se nezlepšili, což je pěkný výsledek, plný počet bodů měli ale také jen tři. Ve čtvrtých třídách je již situace jiná. Třídy IV. A a IV. C se dle tabulky č. 7 průměrně zlepšily. Průměr na žáka dosahuje přibližně 60-70 % z celkového počtu bodů, vybočuje jen třída IV. B (54 %). V té se více než polovina žáků zhoršila, průměrné zlepšení je záporné, tudíž se jedná o průměrné zhoršení. Všechny třídy by měly zlepšit své výsledky vůči celkovým požadavkům. Ve kterých oblastech hlavně zapracovat, zodpovídá VO2. Páté třídy dosáhly statisticky významné změny, lepší byla třída V. B. Změny však byly celkově nejmenší a průměr na žáka odpovídá 57-60 % celkového počtu bodů. Tento výsledek není příliš dobrý a v obou třídách, hlavně V. A by měla být dopravní výchova systematičtěji vyučována.
6.7. Výsledky H1 Dle Wilcoxonova pořadového testu jsme spočítali, zda je statisticky signifikantní rozdíl ve výsledcích žáků prvního ročníku. H0: Není statisticky signifikantní rozdíl ve výsledcích žáků prvního ročníku při testu a retestu.
~ 39 ~
T = 24,5, n = 70
|z| = 2,91
√
2,91 ≥ 2,58
Zamítáme H0 a můžeme tvrdit, že je statisticky signifikantní rozdíl ve výsledcích žáků prvního ročníku na hladině významnosti α = 0,01.
6.8. Interpretace H1 Žáci prvního ročníku se statisticky významně zlepšili, což vyplývá jak z výsledku Wilcoxonova pořadového testu, tak z tabulky č. 4. Námi předpokládaná hypotéza se potvrdila, žáci se v prvním ročníku seznamovali jak se školou, tak se všemi způsoby vyučování a zvládli se naučit i znalosti dopravní výchovy.
6.9. Výsledky H2 Dle Wilcoxonova pořadového testu jsme spočítali, zda je statisticky signifikantní rozdíl ve výsledcích žáků druhého ročníku. H0: Není statisticky signifikantní rozdíl ve výsledcích žáků druhého ročníku při testu a retestu. T = 124, n = 62
|z| = 5,98
√
5,98 ≥ 2,58
Zamítáme H0 a můžeme tvrdit, že je statisticky signifikantní rozdíl ve výsledcích žáků druhého ročníku na hladině významnosti α = 0,01.
6.10. Interpretace H2 Ve druhém ročníku došlo k potvrzení hypotézy, že se žáci statisticky významně zlepšili (vyplývá z tabulky č. 5 a Wilcoxonova pořadového testu). Velkým plusem byl vliv koordinátora dopravní výchovy a také zakotvenosti dopravní výchovy v prvouce.
6.11. Výsledky H3 Dle Wilcoxonova pořadového testu jsme spočítali, zda je statisticky signifikantní rozdíl ve výsledcích žáků třetího ročníku. H0: Není statisticky signifikantní rozdíl ve výsledcích žáků třetího ročníku při testu a retestu.
~ 40 ~
T = 6,5, n = 55
|z| = 6,39
√
6,39 ≥ 2,58
Zamítáme H0 a můžeme tvrdit, že je statisticky signifikantní rozdíl ve výsledcích žáků třetího ročníku na hladině významnosti α = 0,01.
6.12. Interpretace H3 Podle Wilcoxonova pořadového testu byl rozdíl mezi měřeními největší ze všech ročníků. Tabulka č. 6 ukazuje, že se žáci statisticky významně zlepšili. Zlepšení ukazuje na práci učitelů v hodinách, efekt opakování, kdy si žáci své znalosti postupně upevňovali.
6.13. Výsledky H4 Dle Wilcoxonova pořadového testu jsme spočítali, zda je statisticky signifikantní rozdíl ve výsledcích žáků čtvrtého ročníku. H0: Není statisticky signifikantní rozdíl ve výsledcích žáků čtvrtého ročníku při testu a retestu. T = 409,5, n = 62
|z| = 3,98
√
3,98 ≥ 2,58
Zamítáme H0 a můžeme tvrdit, že je statisticky signifikantní rozdíl ve výsledcích žáků čtvrtého ročníku na hladině významnosti α = 0,01.
6.14. Interpretace H4 I přes ne příliš lichotivé výsledky třídy IV. B (jak ukazuje kapitola 6. 5 a 6. 6 se žáci čtvrtých tříd celkově statisticky významně mezi jednotlivými měřeními zlepšili. Zlepšení tedy proběhlo ve třídách IV. A a IV. C, což ovlivnilo celkový výsledek. Naše hypotéza, že rozdíl v testování nebude signifikantní, tedy není potvrzena, zamítá se. Nějaké pokroky žáci učinili.
6.15. Výsledky H5 Dle Wilcoxonova pořadového testu jsme spočítali, zda je statisticky signifikantní rozdíl ve výsledcích žáků pátého ročníku. H0: Není statisticky signifikantní rozdíl ve výsledcích žáků pátého ročníku při testu a retestu.
~ 41 ~
T =378,5, n = 48
|z| = 2,14
√
2,14 ≥ 1,96
Zamítáme H0 a můžeme tvrdit, že je statisticky signifikantní rozdíl ve výsledcích žáků čtvrtého ročníku na hladině významnosti α = 0,05.
6.16. Interpretace H5 Žáci pátého ročníku se sice statisticky signifikantně zlepšili, ale pouze na hladině významnosti α = 0,05, což naznačuje, že nejde o tak dobrý výsledek jako u prvních až čtvrtých ročníků. Tabulka č. 7 ukazuje na nízké průměrné zlepšení, ale dle Wilcoxonova testu je toto zlepšení statisticky významné, a proto se nepotvrdila naše hypotéza, zamítáme ji.
~ 42 ~
7. Diskuze a doporučení Výsledky a jejich interpretace částečně potvrdily předpokládané hypotézy, částečně ukázaly na jiné skutečnosti. Pomocí výzkumných otázek jsme zjistili, které oblasti a ve kterých třídách bylo potřeba procvičovat a zaměřit se na ně během školního roku, konečné výsledky také ukazují, která témata jsou pro ten který ročník obtížná. Nutno podotknout, že některé otázky z testových dotazníků MŠMT jsou pro žáky nejednoznačné, mohou vyvolat pochybnosti, což se ukázalo a testování v dalším školním roce by mělo probíhat formou průběžnou a více praktickou pro žáky. Výsledky mohla ovlivnit i obtížnost testů v jednotlivých ročnících, ta byla dána otázkami, které doporučilo MŠMT. Dalším omezením dané studie je fakt, že žáci vyplňovali testy s uzavřenými otázkami, otevřené byly jen názvy značek. Mohlo se tedy v mnoha případech stát, že žáci bez znalosti některých skutečností označili odpověď, která byla následně správně ohodnocena, a znalost ve skutečnosti nemají. Proto je vhodnější ověřovat znalosti žáků průběžně, jak formou písemnou, tak ústní a tak v praktickém cvičení. Po lednovém vyhodnocení byly připraveny pro učitelky každého ročníku pracovní listy, které mohly využít ve výuce, rozšířit je o další témata a hlavně byly přípravou na testové otázky. Všechny pracovní listy jsou v příloze č. 6. Následující podkapitoly obsahují shrnutí zjištěných poznatků, diskuzi nad výsledky a také doporučení pro jednotlivé ročníky na další školní rok.
7.1. První ročník Nejlepší výsledky jsme zaznamenali u žáků prvních tříd, a to jak v lednovém, tak červnovém testu. Naučili se nakreslit a poznat značky, zlepšili se v přecházení přes silnici. Z vývojového hlediska jim dělal potíže nácvik správného rozhlížení a uvědomění si, po které straně chodníku či silnice jít. Při praktickém nácviku tyto znalosti a potažmo dovednosti žáci zdokonalili. Nejvíce se zlepšila třída I. C, která dosáhla i nejlepšího průměru bodů na žáka. Celkově jsou znalosti prvňáčků na výborné úrovni. 40 % zná všechny požadované informace, první třídy mají nejlepší výsledky na prvním stupni. Potvrdila se hypotéza, že se žáci dokážou statisticky významně zlepšit, což ukazuje na dostatečný prostor věnovaný dopravní výchově v tomto ročníku. Žáci si osvojili základy pravidel silničního provozu a je
~ 43 ~
potřeba tyto znalosti rozvíjet hned od začátku dalšího školního roku opakováním a přidáváním dalších informací. Doporučením pro první ročník je zaměřit se na znalost a nácvik správného přecházení přes silnici, kreslení a poznávání značek pro chodce a opakování, po které straně chodníku se chodí. Důležité je v této vývojové fázi stále hra, názorný příklad a časté procvičování.
7.2. Druhý ročník Ve druhém ročníku měli žáci slabší výsledky než žáci prvních tříd, ale jejich test byl složitější v tom, že museli napsat názvy značek, nejen je označit či vybrat ze dvou variant. Ve znalosti značek se zlepšili, ne však všichni. Úskalím se ukázaly otázky řešící ohleduplnost v provozu vůči ostatním účastníkům dopravy, zejména v prostředcích hromadné dopravy. Otázka, zda v dopravním prostředku vždy sedět nebo raději sedět či se za jízdy držet, byla záludná z toho pohledu, že žáci mohli usuzovat ve dvou variantách. Zda je pro ně bezpečnější, aby vždy seděli, na což jsou zvyklí z mladšího věku a doporučení svých rodičů, nebo co to znamená ohleduplnost. Slovo ohleduplnost nemuseli také všichni správně chápat či znát. Žáci si také potřebují ujasnit, že za chodce může být považován i někdo, kdo jede na koloběžce či bruslích, a rozlišit tak jednotlivé přepravní prostředky. Celkové výsledky žáků jsou na úrovni 80 – 88 % a můžeme je považovat za dostatečné. Zlepšení by mohlo nastat nácvikem v hodinách tělesné výchovy, což se osvědčilo u prvňáčků, při procházkách a také v dalších předmětech. V dobrém výsledku jedné třídy, který převyšoval ostatní třídy v ročníku, se mohl projevit i vliv toho, že jejich třídní učitelkou byla zároveň koordinátorka dopravní výchovy, která má větší zkušenosti s výukou tohoto tématu a také mu zřejmě podvědomě přikládá větší váhu a prostor. Náměty pro druhý ročník, aby v příštím školním roce došlo k efektivní výuce dopravní výchovy, jsou: zaměřit se na opakování dopravních značek, přidávat další související s chodci a vysvětlovat si, k čemu jsou, rozlišovat chůzi chodníku a na silnici – žáci si často pletou po které straně chodit na silnici a po které na chodníku, objasňovat pravidla bezpečnosti versus ohleduplnosti v dopravních prostředcích.
7.3. Třetí ročník Žáci třetích tříd by měli zvládnout všechny znalosti z oblasti chodce, což mohl být jeden z důvodů, proč některé základní vědomosti nebyly procvičeny jako v nižších ročnících
~ 44 ~
a nebyly dostatečně upevněny na úkor dalších okrajových témat. Důležité je žáky naučit správný nástup do vozidla a orientaci ve stranách, po kterých se chodí na silnici a po chodníku. Tento problém přetrvává i z nižších ročníků, nacvičit tuto dovednost v hodinách tělesné výchovy či na procházkách. Žáci si nejsou jisti některými pojmy, např. co je to snížená viditelnost. Jsou zvyklí soustředit se na situaci před sebou a neuvědomují si, že je potřeba také sledovat situaci kolem sebe. Jejich výsledky jsou na úrovni 74 – 81 %, což není špatné, byli schopni se během roku zlepšit nejvíce. To může souviset s vývojovým obdobím, které je nakloněno snaživě se učit a přijímat informace z okolí. Žáci již mají vybudovány dovednosti k učení (umí dobře číst a psát) a jsou schopni i lépe přemýšlet o složitějších vědomostech než v první a druhé třídě. Jako doporučení, která jsou důležitá pro přechod na učení se informacím z oblasti cyklisty, jsou upevňování znalosti stran pro chůzi po chodníku a po silnici, bezpečnostní pravidla pro nastupování do auta, chůzi po vystoupení z autobusu a sledování situace kolem sebe. Důležitá je i znalost a opakování dopravních značek.
7.4. Čtvrtý ročník I přesto, že výsledek Wilcoxonova pořadového testu a zamítnutí hypotézy 4 ukázal, že žáci 4. ročníku zlepšili za pololetí svůj bodový výsledek v testu, mají velké mezery ve znalostech dopravní výchovy. Důvodů může být několik: přibývají informace z oblasti jízdy na kole, cyklistických pravidel silničního provozu, narůstá počet značek, které se žáci mají naučit a také je méně času v hodinách na vštěpení či opakování látky. Znalosti žáků byly jak v pololetí, tak na konci školního roku nedostačující. Učitelé měli snahu kompenzovat nedostatek času v hodinách vyvěšováním značek ve třídě, ale žáci nebyli dostatečně motivováni, aby se učivo o přestávkách učili. V hodinách přírodovědy a vlastivědy nebyl dopravní výchově věnován dostatečný prostor, v jiných předmětech látka probírána nebyla. Žáci také nemají upevněny pojmy jako zřetelná jízda, ohleduplnost a pozornost cyklisty v provozu. Ve srovnání tříd neuspěla třída IV. B, jejíž žáci se ve výsledcích zhoršili. Ani další dvě třídy nedopadly nejlépe. Celkově zvládli žáci 54 – 70 % stanovených informací, což není uspokojující výsledek. Praktickou stránku jízdy na kole (co sledovat, jak přecházet přes přechod, dávání znamení o změně směru jízdy) by bylo nejlepší procvičit v praktickém kurzu na dopravním hřišti, což by bylo i přípravou pro dopravní soutěž v pátém ročníku.
~ 45 ~
Doporučením na prvním místě je systematické nastavení dopravní výchovy a uvědomění si důležitosti tohoto tématu vyučujícími. Také je potřeba se zaměřit na základní dovednosti jízdy na silnici, přecházení s kolem po přechodu, ohleduplnost a pozornost v provozu a hlavně znalost dopravních značek (potřebná pro cyklistu o to více než pro chodce) a povinnost cyklistické přilby.
7.5. Pátý ročník V pátých třídách výsledky dopadly podobně jako ve třídách čtvrtých s tím rozdílem, že statisticky signifikantní zlepšení bylo na nižší hladině významnosti a průměrné bodové zlepšení žáků bylo také nižší. Největší problémy měli žáci s otázkami, které se týkaly dávání znamení o změně směru jízdy, také bezpečná vzdálenost mezi koly, řízení provozu policistou. Nejsou informováni o pravidlech při vjíždění a vyjíždění ze stezky pro cyklisty. Špatná byla znalost značek. Jsou to informace důležité, které se žáci dozvídají spíše v systematicky pojímaném předávání dopravní výchovy než, že by je mohli vypozorovat ze svého okolí či jiných základních témat. V hodinách se dopravní výchově žáci věnovali ještě méně než žáci čtvrtého ročníku, což se projevilo na celkové procentuální úspěšnosti, která je mezi 57 % a 60 %. I přesto se žáci statisticky signifikantně zlepšili, čímž nemohla být přijata námi navrhovaná hypotéze. Páté třídy se již účastní dopravní soutěže, a proto by příprava na soutěž měla být systematická, aby žákům ukázala důležitost dopravní bezpečnosti. Žáci by se měli zaměřit nejen na znalosti z pravidel silničního provozu, ale i praktickou stránku věci (např. správné dávání znamení o změně směru jízdy, jak se chovat v provozu, řídí-li jej policista, používání stezky pro cyklisty). Procvičovat je potřeba i znalosti chodce a velký důraz klást na dopravní značky a jejich používání. Ideální by bylo zařazení výuky na dopravním hřišti.
7.6. Celková doporučení Z uvedených faktů a diskutovaných možností jednotlivých výsledků vyplývají tato doporučení pro příští školní rok pro realizaci dopravní výchovy na prvním stupni ověřované základní školy:
lépe ukotvit dopravní výchovu dle doporučení RVP ZV nejen do výuky prvouky, ale i do dalších vzdělávacích oblastí a předmětů,
zvýšit
časovou dotaci ve čtvrtém a pátém ročníku, účastnit se soutěží s dopravní
tématikou,
~ 46 ~
zkvalitnit vzdělávání všech učitelů v oblasti dopravní výchovy – pravidelné besedy či kurzy v přípravném týdnu či průběžně během školního roku,
lepší
koordinace systematické dopravní výchovy – koordinátor stanoví konkrétní
témata, která se budou v daných ročnících probírat a budou průběžně ověřována,
zavedení výuky na dětském dopravním hřišti ve čtvrtém a pátém ročníku, domluvení besed s policisty, zdravotníky, peer programy, zavedení kroužku dopravní výchovy pro žáky, kteří budou mít zájem
se zúčastnit
dopravní soutěže či dobrovolně zlepšovat své dovednosti v dopravní výchově,
zvýšit propagaci dopravně bezpečnostních pravidel ve škole, uspořádat projektový den věnovaný bezpečnosti na silnicích.
~ 47 ~
Závěr Cílem práce bylo ověřit efektivitu výuky dopravní výchovy na prvním stupni vybrané základní školy a na základě výsledků připravit doporučení do dalšího školního roku. Po popisu současné situace v dopravě ve vztahu k prevenci a dopravní výchově jsme vymezili základy prevence v dopravě. Definovali jsme pojem, cíle a metody dopravní výchovy, popsali principy dopravní výchovy v mateřské škole, základní škole, v rodině a ukázali výhody dopravně bezpečnostních hřišť. Stručně jsme představili dopravní výchovu v sousedních státech, výsledky zahraničních výzkumů a dopravně bezpečnostní kampaně zaměřené na děti. Charakterizovali jsme ověřovanou základní školu, RVP ZV a ŠVP, podle kterých se řídí ve výuce, shrnuli materiály na škole pro výuku dopravní výchovy používané. V praktické části jsme pak ověřovali efektivitu samotné výuky. Výsledky ukázaly, že dopravní výchova je efektivně vyučována v prvním ročníku, také druhý a třetí ročník nemají velké mezery v učivu. Ve čtvrtém a pátém ročníků je potřeba nastavit změny a to i přesto, že se žáci během školního roku zlepšili ve výsledku ověřovacích dopravních testů. Jejich celkové výsledky nebyly natolik dobré, aby mohly být považovány za dostačující. Během ověřování byly vypracovány pracovní listy pro jednotlivé třídy, po vyhodnocení obou testových kol jsme navrhli doporučení pro zefektivnění výuky dopravní výchovy. Cíl práce byl dosažen.
~ 48 ~
Literatura
BESIP. (26. 2. 2013a). Statistiky cyklistů. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Praha: BESIP – Ministerstvo dopravy. Získáno 18. 6. 2013 z http://www.ibesip.cz/data/web/soubory/statistika/CR/2012/cykliste.pdf.
BESIP. (31. 1. 2013b). Statistiky chodců 2012. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Praha: BESIP – Ministerstvo dopravy. Získáno 16. 6. 2013 z http://www.ibesip.cz/data/web/soubory/statistika/CR/2012/chodci-2012.pdf.
Budský, R. a kol. (2011a). Projekt SWING (1. díl) – Lidský faktor a bezpečnost silničního provozu.
Liberec:
Studiotwist.eu.
Získáno
7.
7.
2013
z
http://www.studiotwist.eu/get.php?id=52.
Budský, R. a kol. (2011b). Projekt SWING (3. díl). Dopravně bezpečnostní kampaně. Liberec: Studiotwist.eu. Získáno 7. 7. 2013 z http://www.studiotwist.eu/get.php?id=54.
CD Autoškolák – dopravní výchova formou her. (2012) Metodická pomůcka. Bánská Bystrica: Terra Grata, n. o.
Čačka, O. a kol. (1975). Dopravní výchova. Brno: UJEP Brno. Fyhri, A., Bjørnskau, T., Ulleberg, P. (2004). Traffic education for children with a tabletop model. Transportation Research Part F: Traffic Psychology and Behaviour, 7, p. 197 – 207.
Gabzdyl, J. (17. 5. 2013). Mladý cyklista nedal přednost autu, pád bez přilby nepřežil. Získáno 16. 6. 2013 z http://ostrava.idnes.cz/tragicka-nehoda-mladeho-cyklisty-vostrave-martinove-pdm-/ostrava-zpravy.aspx?c=A130517_064755_ostrava-zpravy_jog.
Havlík, K. (2005). Psychologie pro řidiče: zásady chování za volantem a prevence dopravní nehodovosti. Praha: Portál.
Heinrichová, J. (2006). Bezpečná cesta do školy: projekt pro dopravní výchovu dětí. Brno: Centrum dopravního výzkumu.
Heinrichová, J. (2007). Dopravní výchova ve školním věku. Získáno 7. 7. 2013 z http://www.czrso.cz/index.php?id=456.
Hošek, V. (1999). Psychologie odolnosti. Praha: Karolinum. Janíková, B. (28. 2. 2006a). Primární prevence. Definice primární prevence rizikového chování. Získáno 12. 7. 2013 z http://www.adiktologie.cz/articles/cz/70/153/Primarniprevence.html?acc=enb.
~ 49 ~
Janíková,
B.
(28.
2.
2006b).
Rizikové
chování.
Získáno
12.
7.
2013
z
http://www.adiktologie.cz/articles/cz/70/154/Rizikove-chovani.html?acc=enb.
Klečalová, H. (29. 5. 2013). Tragická dopravní nehoda. Jičínsko – Na místě zemřely dvě děti předškolního věku. Získáno 16. 6. 2013 z http://www.policie.cz/clanek/uo-jicinzpravodajstvi-tragicka-dopravni-nehoda.aspx.
Límová, L. (2006). Teorie dopravní výchovy. Praha: Nakladatelství Karolinum. Macek, P. (2003). Adolescence. Praha: Portál. Ministerstvo dopravy. (2010). Dopravní soutěž mladých cyklistů. Propozice a pokyny k organizaci.
Praha:
Získáno
Fortuna.
7.
7.
2013
z
http://www.ibesip.cz/data/web/soubory/dopravnivychova/souteze/2012/DSMC_Propozice.pdf.
Ministerstvo dopravy, BESIP. (2011). Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2011 – 2020. Získáno 7. 7. 2013 z http://www.ibesip.cz/data/web/soubory/nsbsp-20112020-formatovani-ii.pdf.
MŠMT. (2013). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělání (verze platná od 1. 9. 2013). Získáno 7. 7. 2013 z http://www.msmt.cz/file/29408.
Olšan, M., Konečný, M. (2008). Bezpečí dítěte v dopravě. Pomocník a rádce rodičům. Praha: Ministerstvo dopravy v Praze.
Omega CZ, spol. s. r. o. (2009). Děti – Chodci. Získáno 7. 7. 2013 z http://www.bezpecnaskolka.cz/deti-chodci/.
Policie ČR. (2010a). Zebra se za Tebe nerozhlédne! Získáno 7. 7. 2013 z http://www.policie.cz/clanek/zebra-se-za-tebe-nerozhledne-262841.aspx.
Policie
ČR.
(2010b).
Ajaxův
zápisník.
Získáno
7.
7.
2013
z
http://www.policie.cz/clanek/ajaxuv-zapisnik-328720.aspx.
Poulter, D. R., McKenna, F. P. (2010). Evaluating the effectiveness of a road safety education intervention for pre-drivers: An application of the theory of planned behaviour. British Journal of Educational Psychology, 80, p. 163 – 181.
Prevence
městské
policie.
(2010).
Získáno
7.
7.
2013
z
http://www.praha.eu/public/16/c8/e/728426_34547_prevence_mp_ve_tride.jpg.
Přehled
vývoje
dopravních
nehod
v EU.
(2012)
Získáno
18.
6.
2013
http://www.ibesip.cz/cz/statistiky/statistiky-nehodovosti-v-evrope/prehled-vyvojedopravnich-nehod-v-eu.
~ 50 ~
z
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. (2007). Praha: VÚP. Získáno 6. 7. 2013 z http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVPZV_2007-07.pdf.
Reiterová, E. (2003). Základy statistiky pro studenty psychologie. 2. upravené vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
Renaud, L., Suissa, S. (1989). Evaluation of the efficacy of simulation games in traffic safety education of kindergarten children. American Journal of Public Health, 79, p. 307 – 309.
Skácelová, L. (2003). Prevence ve výuce – základní pedagogické principy. In Kalina, K. a kol., Drogy a drogové závislosti 2, mezioborový přístup (s. 291 – 299). Praha: Úřad vlády České republiky.
Skalička, V. (2008). Epidemiologie a prevence dopravních úrazů. Practicus, 10, 22 – 26. Skládaná, P., Tecl, J., Rehnová, V. (7. 3. 2007). Bezpečnostní informační kampaně pro účastníky
silničního
provozu.
Získáno
11.
7.
2013
z
http://www.czrso.cz/clanky/bezpecnostni-informacni-kampane-pro-ucastniky-silnicnihoprovozu/.
Smítalová, P. (2011). Dopravní výchova na základních školách. (Diplomová práce). Univerzita
Palackého
v Olomouci.
Získáno
8.
7.
2013
z
http://theses.cz/id/1z412t/moje_diplomka_2.pdf.
Sobotková, V., Blatný, M., Jelínek, M., Hrdlička, M., Urbánek, T. (2009). Typologie antisociálního chování v rané adolescenci a jeho vztah k dalším formám rizikového chování. Československá psychologie, 5, 428 – 440.
Statistika dopravních nehod za leden – květen 2013 na území ČR. (13. 6. 2013). Získáno 6. 7. 2013 z http://www.doipo.cz/aktuality/statistika-dopravnich-nehod-za-leden-kveten2013-na-uzemi-cr/.
Stojan, M., Čadílek, M. (1996). Pracovní listy do dopravní výchovy: I. díl – Chodec. Příloha k metodické publikaci pro dopravní výchovu na základních školách. Brno: MS Press.
Stojan, M. (2007). Dopravní výchova pro učitele 1. stupně ZŠ. Brno: MU. Stojan, M. et al. (2008a). Dopravní výchova dětí a mládeže jako jeden z pilířů ochrany zdraví a prevence úrazů. Brno: MSD.
Stojan, M. et al. (2008b). Dopravní výchova v RVP pro 2. stupeň ZŠ. Část I.: Obecná analýza s příklady implementace. Brno: MSD, s. r. o.
~ 51 ~
Stojan, M. (2008c). Škola a zdraví 21: dopravní výchova v RVP pro 1. stupeň ZŠ: analyticko-syntetická sonda. Brno: MSD.
Strnadová, Z., Schmeidler, K. (2008). Dopravní bezpečnost dětí a starých lidí ve městech. Psychologie v ekonomické praxi, 3-4, 87 – 89.
Sunkovská, B. (2007). Aktivity BESIP v oblasti dopravní výchovy. Získáno 11. 7. 2013 z http://www.nicm.cz/files/Aktivity%20BESIP%20v%20oblasti%20dopravn%20Aktivity %20BESIP%20v%20oblasti%20dopravn%C3%AD%20v%C3%BDchovy%20%20Sunkovsk%C3%A1,%20B..pdf.
Škoda auto, a. s. (n.d.) Škoda hrou [Multimediální webová stránka]. Získáno 7. 7. 2013 z www.skodahrou.cz.
Štikar, J., Hoskovec, J., Štikarová, J. (2003). Psychologie v dopravě. Praha: Nakladatelství Karolinum.
Štikar, J., Hoskovec, J., Šmolíková, J. (2006). Psychologická prevence nehod. Praha: Nakladatelství Karolinum.
Šucha, M. (2008, 25. 12.). Kam jedeš primární prevence? Získáno 18. 6. 2013 z http://www.pprch.cz/d/doc_file_200_9f75736b184c5c1880eb673a1137a5d3___pdf/PhDr -Matus-Sucha-Ph-D-Kam-jedes-primarni-prevence.pdf.
Van Schagen, I., Rothengatter, T. (1997). Classroom instruction versus roadside training in traffic safety education. Journal of Applied Developmental Psychology, 18, p. 283 – 292.
Vegricht, V. (2006). Tematický plán dopravní výchovy pro žáky 4. tříd základních škol. 2. upravené vydání. Praha: BESIP.
Votruba, J. (1979). Dětská dopravní hřiště. Výstavba, provoz a metodika výcviku. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
Votruba, J. (1996). Učivo dopravní výchovy. Praha: Fortuna. Votruba, J. (2003a). Dopravní výchova pro 2. a 3. ročník základní školy: I. díl chodec. Praha: Nakladatelství Fortuna.
Votruba, J. (2003b). Dopravní výchova pro 4. a 5. ročník základní školy: II. díl cyklista. Praha: Nakladatelství Fortuna.
Vzdělávací
oblast:
Člověk
a
jeho
svět.
(n.
d.)
Získáno
5.
6.
2013
z
http://zsazuspetrvald.cz/dokumenty/SVP/Clovek%20a%20jeho%20svet%20I%20stupen. pdf.
~ 52 ~
Zeedyk, M. S., Wallace, L., Carcary, B., Jones, K., Larter, K. (2001). Children and road safety: Increasing knowledge does not improve behaviour. British Journal of Educational Psychology, 71, p. 573 – 594.
~ 53 ~
Abstrakt Název závěrečné práce: Ověření efektivity výuky dopravní výchovy na základní škole Jméno autora: PhDr. Ing. Jana Lehnerová Datum odevzdání: 30. 7. 2013 Rozsah práce: 49 normostran + přílohy Anotace: Práce z oblasti dopravní výchovy na vybrané základní škole. Cílem práce je ověření efektivity dosavadní výuky dopravní výchovy na prvním stupni základní školy dle testových otázek MŠMT. Výzkum proveden pretestem a posttestem, data statisticky zpracována a efektivita ověřena hypotézami. Informace doplněny o odpovědi na výzkumné
otázky.
Na
základě
interpretace
výsledků
zjištěna
efektivita
v jednotlivých ročnících, vymezeny oblasti pro zlepšení v dalším školním roce a navržena doporučení pro zefektivnění výuky. Klíčová slova: prevence v dopravě, dopravní výchova, základní škola, ověření efektivity.
Title of Thesis: Verification the effectiveness of traffic education teaching in elementary school Name of author: PhDr. Ing. Jana Lehnerová Date of submission: 30th July 2013 Scope of Thesis: 49 pages + appendix Annotation: The thesis of traffic at an elementary school. The aim of thesis is verification the effectiveness of the current traffic education teaching in elementary school by the Ministry of Education test questions. Research is conducted by pretest and posttest, data is processed satistical and efficiency is tested by hypotheses. Information are added to answers the research questions. Efficiency in each class was identifying due the interpretation of results, areas for improvement in the next school year was defined and recommendation for more effective teaching was proposed. Keywords: prevention of transport, traffic education, elementary school, to verify the effectiveness
~ 54 ~
Seznam grafů, obrázků a tabulek Graf č. 1: Poměr usmrcených osob v ČR vs. EU podle kategorie. .................................... 6 Graf č. 2: Výsledky nizozemského výzkumu. .................................................................... 16 Graf č. 3: Výsledky žáků prvních tříd – 1. a 10. otázka. .................................................... 33 Graf č. 4: Výsledky žáků prvních tříd – 2. - 9. a 11. otázka. ............................................. 34 Graf č. 5: Výsledky žáků druhých tříd – 1. – 11. otázka. ................................................... 34 Graf č. 6: Výsledky žáků druhých tříd – 12. a 13. otázka. .................................................. 34 Graf č. 7: Výsledky žáků třetích tříd – 1. – 14. otázka. ...................................................... 35 Graf č. 8: Výsledky žáků třetích tříd – 15. otázka............................................................... 35 Graf č. 9: Výsledky žáků čtvrtých tříd – 20. otázka. .......................................................... 35 Graf č. 10: Výsledky žáků čtvrtých tříd – 1. – 19. otázka. ................................................. 35 Graf č. 11: Výsledky žáků pátých tříd – 1. – 22. otázka. ................................................... 36 Graf č. 12: Výsledky žáků pátých tříd – 23. otázka. ........................................................... 36
Obrázek č. 1: Prevence městské policie – reflexní vesty a dopravní koberec. ................... 8
Tabulka č. 1: Zastoupení žáků dle pohlaví v jednotlivých třídách. .................................... 24 Tabulka č. 2 – Bodové ohodnocení jednotlivých otázek. .................................................. 26 Tabulka č. 3 – Výsledky znalostí žáků v pololetí a na konci školního roku. ..................... 28 Tabulka č. 4: Výsledky - srovnání prvních ročníků. .......................................................... 38 Tabulka č. 5: Výsledky - srovnání druhých ročníků. ......................................................... 38 Tabulka č. 6: Výsledky - srovnání třetích ročníků. ............................................................. 38 Tabulka č. 7: Výsledky - srovnání čtvrtých ročníků. .......................................................... 38 Tabulka č. 8: Výsledky - srovnání pátých ročníků. ............................................................. 38
~ 55 ~
Přílohy Příloha č. 1 – Test z dopravní výchovy pro I. ročník
Dopravní výchova – I. ročník 1. Napiš názvy dvou dopravních prostředků: ……………………………………………………………………………………………… 2. Po které straně chodníku půjdeš jako chodec správně?
A) vlevo
B) vpravo
3. Proč je nebezpečné chodit po obrubníku? A) můžu ho zničit B) můžu spadnout do silnice 4. Co musíš udělat před přecházením silnice? A) zamávat mamince B) rozhlédnout se 5. Musíš se při přecházení po přechodu rozhlížet? A) ne
B) ano
6. Jak se správně rozhlížíš před přecházením silnice? A) rozhlédnu se vlevo, vpravo, vlevo B) rozhlédnu se vpravo, vlevo, vpravo 7. Můžeš si hrát na silnici?
A) ne
B) ano
8. Musíš při cestě autem sedět v autosedačce? A) jen, když jedeme daleko 9. Nakresli značku zákaz vstupu.
B)ano, vždy
10. Vybarvi správně semafor. 11. Vyber značku stezka pro chodce. A)
~ 56 ~
B)
Příloha č. 2 – Test z dopravní výchovy pro II. ročník
Dopravní výchova – 2. ročník 1. Můžu jet na koloběžce nebo bruslích po chodníku? 2. Můžu jít po silnici?
a) ano
a) ano, jdu vždy vpravo
b) ne b) ano, jdu vždy vlevo
3. Před přecházením silnice se rozhlížím: a) vlevo, vpravo a zase vlevo 4. Silnici přecházím:
a) nejlépe po přechodu
b) vlevo a vpravo
b) na kterémkoliv místě
5. Silnici přecházím: a) až auta začnou zastavovat nebo žádné nejede b) až když auta zastavila nebo nic nejede 6. Cestu do školy: a) se naučím bezpečně projít
b) nepotřebuji znát, chodím pokaždé jinudy
7. Reflexní doplňky mám na bundě, tašce, botech: a) abych lépe viděl b) abych byl lépe vidět 8. Při jízdě autem sedím vždy v autosedačce: a) a už nemusím být připoutaný bezpečnostním pásem b) a jsem vždy připoutaný bezpečnostním pásem 9. V dopravních prostředcích jsem ohleduplný k ostatním: a) a za jízdy sedím nebo se držím b) a za jízdy vždy sedím 10. Po vystoupení z autobusu přecházím silnici: a) před autobusem b) za autobusem nebo po přechodu 11. Vyber značku zákaz vstupu chodců: A)
12. Vybarvi semafory
B)
13. Napiš názvy značek:
…………………………….. …………………………… ………………………….
~ 57 ~
Příloha č. 3 – Test z dopravní výchovy pro III. ročník Dopravní výchova – 3. ročník 7. Na přechodu se světelnými signály a) se musím rozhlížet na obě strany před i při přecházení b) se nemusím rozhlížet vlevo c) se nemusím rozhlížet, když mám zelenou 8. Jestliže se během přecházení rozsvítí červený panáček, a) vrátím se zpátky na chodník b) pospíším si a dokončím přecházení c) zůstanu stát a počkám na zelenou 9. Do auta nastupuji a vystupuji z něj a) dveřmi u chodníku nebo krajnice b) vždy zleva od chodníku c) z jakékoliv strany 10. Při jízdě autem používám vždy autosedačku nebo podsedák, a) nemusím být už připoutaný bezpečnostním pásem b) jsem připoutaný bezpečnostním pásem vždy c) jestliže jedu mimo město, jinak být připoutaný nemusím 11. Po vystoupení z autobusu přecházím po přechodu nebo a) za autobusem, lépe počkám, až autobus odjede ze zastávky b) před autobusem, lépe počkám, až autobus odjede ze zastávky c) kdekoliv jinde 12. V silničním provozu nejsem sám, a) musím brát ohled na řidiče vozidel b) ale ještě mi není 15, tak na mne musí brát všichni ohled c) musím brát ohled na ostatní účastníky a chovat se tak, abych je neohrozil
1. Po chodníku jedu na koloběžce nebo jdu a) vpravo i vlevo, nesmím ohrozit ostatní chodce b) vždy vlevo, nesmím ohrozit ostatní chodce c) vždy vpravo, nesmím ohrozit ostatní chodce 2. Na stezce pro chodce a) mám přednost, nic mi nehrozí b) dodržuji stejná pravidla jako na chodníku c) si mohu i hrát, když nikdo jiný nejde 3. Po silnici jdu vždy a) vlevo a sleduji provoz kolem sebe b) vlevo a sleduji provoz před sebou c) vpravo a sleduji provoz kolem sebe 4. Snížená viditelnost je doba, kdy a) je hůř vidět – třeba šero, tma, hustý déšť, mlha, sněžení b) si musím vzít brýle c) kdy vozidla musí svítit 5. Před přecházením po přechodu se a) nemusím rozhlížet, mám přednost, auta musí zastavit b) vždy pečlivě rozhlédnu, jdu vpravo a nemusím se rozhlížet c) vždy pečlivě rozhlédnu, jdu vpravo, stále se rozhlížím 6. Jestliže přecházím silnici s více jízdními pruhy, a) nemusím se rozhlížet, jsem na přechodu a mám přednost b) jsem opatrný a rozhlížím se na začátku a na konci silnice c) jsem opatrný a rozhlížím se v každém jízdním pruhu 13. Označ značku „ zákaz vstupu chodců“: A) B)
14. Označ značku „stezka pro cyklisty“: A) B)
15. Napiš názvy následujících značek:
………………..……..……………………………………………………………………...………………………..
~ 58 ~
Příloha č. 4 – Test z dopravní výchovy pro IV. ročník Dopravní výchova – 4. ročník 1. Než vyjedu na kole, zjistím, zda a) je kolo v pořádku a nechybí mu nic z povinné výbavy b) je kolo v pořádku – řídítka a brzdy c) má světlo a zvonek 2. Cyklistická přilba a) je povinná, ale na stezkách pro cyklisty jen doporučená b) je nepovinnou, ale doporučenou výbavou cyklisty do 18 let c) je povinnou výbavou cyklisty do 18 let 3. Jezdit na kole se naučím nejlépe na a) rovné silnici, kde jezdí málo aut, třeba mezi domy b) dopravním hřišti nebo na místě mimo silniční provoz c) na parkovišti s velkou volnou plochou 4. Co je zřetelná jízda? a) dávám zřetelně a včas najevo své úmysly, aby ostatní mohli včas a bezpečně reagovat b) naplánuji si přesně trasu jízdy na kole, abych nezabloudil c) vezmu si na sebe barevné oblečení a reflexní doplňky, abych byl dobře vidět na silnici 5. Pro cyklistu je jízda bezpečnější a) po stezce pro cyklisty b) po silnici c) po chodníku 6. Při jízdě po cyklostezce a) platí jiná pravidla, než při jízdě po silnici b) platí stejná pravidla jako při jízdě po silnici c) není cyklista nijak omezen, nemusí se řídit pravidly 7. Při jízdě po silnici jedu a) co nejvíce vpravo a sleduji provoz před sebou b) co nejvíce vpravo a sleduji provoz okolo sebe c) uprostřed jízdního pruhu a sleduji provoz okolo sebe 8. Jako cyklista se řídím a) všemi značkami okolo silnice i na ní b) jen značkami stojícími u silnice c) jen značkami pro cyklisty 9. Znamení o změně směru jízdy dávám a) upažením ruky a kmitáním dlaní nahoru a dolů b) upažením ruky a dlaní s prsty volně směřujícími dolů c) upažením ruky a dlaní s prsty nataženými u sebe a palcem vzhůru 18. Označ značku „zákaz vjezdu všech vozidel“: A) B)
10. Při předjíždění a objíždění dávám přednost vozidlům a) v protisměru a jsem velmi opatrný b) za sebou a jsem velmi opatrný c) za sebou i v protisměru a jsem velmi opatrný 11. Na křižovatce bez označení dopravními značkami a) dávám přednost vozidlům přijíždějícím zprava b) mám přednost před vozidly přijíždějícími zprava c) nemá nikdo přednost 12. Jestliže přijedu na křižovatku ke značce Dej přednost v jízdě nebo “Stop”, znamená to, že a) musím dát přednost vozidlům zprava a zleva b) musím dát přednost vozidlům ze všech směrů – zprava, zleva i protijedoucím c) mám přednost před vozidly ze všech směrů 13. Při přecházení po přechodu pro chodce a) kolo vždy vedu, jdu vpravo a jsem ohleduplný k ostatním, zabírám více místa b) na kole mohu jet, když po přechodu nikdo jiný nepřechází c) kolo vždy vedu, jdu vlevo a jsem ohleduplný k ostatním, zabírám více místa 14. Za tmy a snížené viditelnosti radši nevyjíždím, jestliže ano, musím mít k povinné výbavě ještě a) vpředu nebo vzadu bílé světlo a na sobě reflexní doplňky b) vpředu červené a vzadu bílé světlo, reflexní doplňky c) vpředu bílé a vzadu červené světlo, reflexní doplňky 15. Používat mobilní telefon a sluchátka cyklista během jízdy na kole a) smí při jízdě po cyklostezce b) nikdy nesmí c) smí, jen když jede velmi pomalu 16. Naučím se bezpečné jízdě na kole a všem pravidlům jízdy, abych a) svými chybami neohrozil sebe i ostatní a nezpůsobil dopravní nehodu b) nemusel platit pokuty za nesprávnou jízdu c) vypadal jako slušný řidič jednostopého vozidla 17. Při jízdě na kole jsem pozorný a spoléhám se a) vždy na sebe a počítám s chybami druhých b) na to, že řidiči se vždy chovají podle předpisů c) na to, že na mne jako pomalejšího berou všichni ohled 19. Označ značku „obytná zóna“: A) B)
20. Napiš názvy značek:
~ 59 ~
Příloha č. 5 – Test z dopravní výchovy pro V. ročník Dopravní výchova – 5. ročník 1. Jestliže je na jedné straně silnice chodník a) nemusím ho použít, když jdu po silnici správně b) použiji ho, jen když je v mém směru c) musím ho pro chůzi použít 2. Při chůzi po chodníku a po silnici a) nepoužívám sluchátka ani mobil b) nemusím sledovat provoz kolem c) mi řidiči dají přednost 3. Při chůzi po chodníku, stezce pro chodce, pěší zóně i po silnici jsem pozorný a ohleduplný, protože a) bych se tak měl chovat b) nechci svým chováním ohrozit ostatní chodce a řidiče c) nechci, aby se mi něco stalo 4. Na stezce pro chodce můžu potkat a) chodce, sportovce na bruslích a koloběžce, cyklistu vedoucí kolo b) chodce, sportovce na bruslích a koloběžce, cyklistu na kole c) chodce, sportovce na bruslích a koloběžce a výjimečně i jedoucí cyklisty 5. Jestliže přecházím silnici po přechodu nebo bez něj, a) rozhlížím se před a po celou dobu přecházení b) rozhlížím se před přecházením a uprostřed silnice c) rozhlížím se jen před přecházením 6. Jestliže mám v dohledu přechod pro chodce, a) nemusím ho použít, když nic nejede b) musím ho použít, jestliže je v mém směru c) musím ho použít 7. Když přecházím silnici s dvěma jízdními pruhy v jednom směru a) rozhlížím se na začátku přecházení a uprostřed b) rozhlížím se na začátku a v každém dalším jízdním pruhu c) rozhlížím se na začátku a na konci přecházení 8. Za snížené viditelnosti mě řidič dříve uvidí, jestliže mám a) pestré barevné oblečení a na sobě reflexní doplňky b) pestré barevné oblečení, reflexní doplňky pak mít nemusím c) světle šedé oblečení a na sobě reflexní doplňky 9. K jízdě na kole používám plně vybavené jízdní kolo a přilbu, a) jestliže jedu po stezce pro cyklisty b) jestliže jedu po silnici c) vždy 21. Označ značku „zákaz vjezdu jízdních kol“: A) B)
10. Na stezce pro cyklisty jedu ve dvojici a) vpravo, nejvýše dva vedle sebe b) vpravo za sebou c) kdekoliv, mám tady přednost 11. Při vjezdu na stezku a výjezdu ze stezky a) dám přednost všem vozidlům b) mám přednost přede všemi vozidly c) se řídím pravidlem přednosti zprava 12. Při výjezdu na silnici z chodníku nebo od domu se a) nemusím rozhlížet vpravo a raději jedu na kole b) vždy pečlivě rozhlédnu a raději kolo vedu c) nemusím rozhlížet vlevo a raději kolo vedu 13. Znamení o změně směru jízdy dávám a) včas, a to jen před změnou směru jízdy b) včas, a to po celou dobu, kdy měním směr jízdy c) včas, ale jen při předjíždění 14. Jako cyklista jsem na silnici zranitelnější, než ostatní, a) proto na mě řidiči vozidel musí dávat pozor b) proto mám přednost před osobními automobily c) proto musím být opatrný, musím přemýšlet a předvídat 15. Po silnici můžu kolo vést vždy a) pouze při pravém okraji silnice b) pouze při levém okraji silnice c) proti přijíždějícím vozidlům 16. Cyklisté jedoucí za sebou musí dodržovat mezi sebou vzdálenost a) alespoň na jedno jízdní kolo, za autem větší b) alespoň na polovinu jízdního kola, za autem větší c) asi jeden metr, za autem dva metry 17. Jestliže provoz na křižovatce řídí policista, a) řídím se jeho pokyny a dopravními značkami b) řídím se jen jeho pokyny c) řídím se jeho pokyny a předností zprava 18. Na kruhovém objezdu mají přednost a) ti, kdo na něj vjíždějí b) ti, kdo po něm jedou c) všechna motorová vozidla 19. Znamení o změně směru jízdy dávám rukou a) jen před započetím změny směru jízdy b) po celou dobu odbočování c) po dobu 5 sekund 20. V případě nehody mojí nebo někoho jiného, a) odjedu na nejbližší zdravotní středisko nebo policii b) zjistím zranění a snažím se mu pomoct c) zavolám č. 112 nebo požádám o pomoc dospělého 22. Označ značku „dej přednost v jízdě“: A) B)
23. Napiš názvy značek:
~ 60 ~
Příloha č. 6 – Pracovní listy Pracovní list – dopravní výchova – 1. ročník 1. Nakresli svůj oblíbený dopravní prostředek:
Jméno: ……..…………………..
2. Najdi 11 dopravních prostředků, v tajence je 18 písmen: V D O O P R M A
L V N L Í A O N
Tajenka zní:
A U T O L U T Á
K O R K E T O K
T R A K T O R L
P T M R A B K A
O E V S D U A Ď
T M A Ř L S E Á
D K J Ď O L Y K
…………………………………………………..…
3. Napiš další dopravní prostředky:……………………………………………………………………...………….. 4. Na chodníku chodíme …………..……………….., hrajeme/nehrajeme si, na obrubníku nám …………….…... …………………………, ………zdržujeme se tam. Na zábradlí si ………………………….………………….. . 5. Na chodníku chodíme VLEVO – VPRAVO. Na silnici chodíme VLEVO – VPRAVO. 6. Je bezpečné chodit na obrubníku? ANO – NE 7. Při přecházení silnice se musím ………………...…………. . Na přechodu se ……………………rozhlédnout. 8. Při přecházení silnice se rozhlednu ……….…….……….., …………….………………, ………….………….. 9. Na silnici si …………………………... hrát. Hrajeme si …………….…………………………………………. 10. V autosedačce se musí sedět: a) vždy
b) jen když se jede na dlouho cestu
11. Napiš názvy dopravních značek:
c) nemusí se.
12. Dokresli barvy na semaforu:
. ……………………………….. …………………………………
…………………
……………………………….. ………………………………….
~ 61 ~
………………….
Pracovní list – dopravní výchova – 2. ročník
Jméno: ………..…………………
1. Na chodníku mohou chodit ……………………… a jezdit ………………………………… 2. Kde chodíme? a) po silnici VLEVO - VPRAVO
b) po chodníku VLEVO - VPRAVO
3. Jak se rozhlížíme? ………………………………………………………………………………..………. 4. Nejlépe přecházím silnici kde?....................................................... a počkám, až auta zastaví. 5. Reflexní doplňky mám, abych: a) lépe viděl b) byl/a lépe vidět. 6. V autosedačce MUSÍM BÝT – NEMUSÍM BÝT připoutaný bezpečnostním pásem? 7. V dopravních prostředcích jsem ohleduplný když: a) jen sedím b) sedím, když přistoupí někdo starší, tak stojím a držím se 8. Kde přecházím silnici po vystoupení za autobusu: a) před autobusem b) za autobusem 9. Vybarvi semafory. Který je pro chodce? 10. Napiš názvy značek
…………………………………………………...
………….………………………………………………………………………………………..
.………………………………………………………………………………………………….
.......................................................................................................................................................
~ 62 ~
Pracovní list – dopravní výchova – 3. ročník
Jméno: …………………………...
1. Na chodníku mohou chodit nebo jet na koloběžce VLEVO – VPRAVO, po silnici VLEVO – VPRAVO. 2. Na stezce pro chodce: A) mám přednost B) platí stejná pravidla jako na chodníku C) si mohu hrát 3. Snížená viditelnost je doba, kdy je hůř vidět – třeba šero, tma, hustý déšť, mlha, sněžení. 4. Musím se na přechodu rozhlížet? A) ano (v každém jízdním pruhu) B) ne C) ano (na začátku) 5. Na přechodu se světelnými signály se: A) vždy musím rozhlížet B) nemusím rozhlížet, když je zelená 6. Co udělám, rozsvítí-li se červený panáček při přecházení? ……………………………………………………. 7. Kde nastupuji a vystupuji z auta? A) kdekoliv B) dveřmi od chodníku C) vždy zleva 8. Kdy musím použít bezpečnostní pásy v autě? ……………………………………………………………….…. 9. Kde přecházíme po vystoupení z autobusu? A ) před autobusem B) za autobusem C) kdekoliv 10. Musím brát ohled na další účastníky silničního provozu? A) ano B) ne 11. Napiš názvy značek
…………………………………………………………………...
………………………………………….………………………………………………………..
………………………………………………………………………………………………….
…………………………………………………………………………………………………..
~ 63 ~
Pracovní list – dopravní výchova – 4. ročník
Jméno: …………………………...
1. Co zjistím, než vyjedu na kole? …………………………………………………………………………………. 2. Cyklistická přilba JE – NENÍ povinná do 18 let. Používat sluchátka nebo mobil NESMÍM – MŮŽU. 3. Na kole se učím: A) mezi domy
B) na dopravním hřišti
C) na parkovišti
4. Zřetelná jízda je: …….…………………………………………………………………………………………… 5. Nejbezpečnější pro cyklistu je jízda …………………..…………….., kde platí stejná pravidla, jako na silnici. 6. Na silnici jedu vpravo a sleduji provoz PŘED SEBOU – OKOLO SEBE. Řídím se VŠEMI značkami. 7. Znamení o změně směru jízdy: upažením ruky a dlaní s prsty nataženými u sebe a palcem vzhůru. 8. Když předjíždím či objíždím, dávám přednost: A) za sebou a v protisměru B) za sebou C) v protisměru 9. Na křižovatce bez značek DÁVÁM PŘEDNOST – MÁM PŘEDNOST autům jedoucím zprava. 10. Značka Stop, dej přednost v jízdě nebo Dej přednost v jízdě znamená, že přednost MÁM – DÁVÁM. 11. Na přechodu kolo VŽDY vedu, a jdu VLEVO – VPRAVO. 12. Za snížené viditelnosti musím mít světlo: A) vpředu červené, vzadu bílé B) vpředu bílé, vzadu červené 13. Proč se učíme bezpečné jízdě na kole? ………………………………………………………………...………. 14. Na co se spoléhat při jízdě na kole? A) na sebe, počítám s chybami ostatních B) na řidiče C) na pravidla 15. Napiš názvy značek:
…………………………………………………………………………………………………..
…………………….…………………………………………………………………………….
…………………………………………………………………………………………………..
~ 64 ~
Pracovní list – dopravní výchova – 5. ročník
Jméno: ………………………….
1. Chodník musím použít VŽDY – JEN KDYŽ CHCI. Sluchátka použít NESMÍM – MŮŽU. Když mám v dohledu přechod pro chodce, MUSÍM – NEMUSÍM ho použít. 2. Chovám se ……………………….……….…a pozorně, abych svým chováním neohrozil chodce a řidiče. 3. Na stezce pro chodce potkám chodce, bruslaře, cyklisty VEDOUCÍ KOLO – JEDOUCÍ NA KOLE. 4. Jak se rozhlížím při přecházení silnice? A) před a po celou dobu B) před a uprostřed C) jen před 5. Když přecházím víceproudou silnici, rozhlížím se na začátku a KONCI – V KAŽDÉM PRUHU. 6. Za snížené viditelnosti musím mít: ………………………………………………………..…………………… 7. Plně vybavené kolo a přilbu používám: A) na stezce pro cyklisty B) na silnici C) vždy 8. Na stezce jedu ve dvojici vpravo ZA SEBOU – VEDLE SEBE, při výjezdu DÁVÁM – MÁM přednost. 9. Při výjezdu na silnici KOLO VEDU – NA KOLE JEDU, vždy se pečlivě rozhlédnu. 10. Znamení o změně směru jízdy dávám A) před změnou, B) po celou dobu, C) po dobu 5 sekund. 11. Jako cyklista: A) mám přednost před auty B) musím být opatrný C) řidiči na mě musí dávat pozor 12. Po silnici můžu vést kolo při PRAVÉM – LEVÉM okraji silnice. 13. Mezi koly jedoucími za sebou musí být vzdálenost alespoň JEDNO jízdní kolo, za autem větší. 14. Přednost na kruhovém objezdu mají ti, ……………………………………………………………………….. 15. Řídí-li provoz na křižovatce policista, řídím se: A) jen jeho pokyny B) pokyny a značkami 16. Dojde-li k nehodě: A) požádám o pomoc dospělého, zavolám 112, B) zjistím zranění a pomáhám. 17. Napiš názvy značek:
………………………………………..………………………………………………………..
………………………………………………………………………………………………….
…………………………………………………………………………………………………..
~ 65 ~
