HODNOCENÍ EFEKTIVITY STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ

Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

HODNOCENÍ EFEKTIVITY STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ Efficiency and effectiveness of the SF projects Diplomová práce

Vedoucí práce:

Autor:

Ing. Petr HALÁMEK, Ph.D.

Bc. Kateřina VAŠÍNOVÁ

Brno, 2012

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra regionální ekonomie a správy Akademický rok 2010/2011

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro:

VAŠÍNOVÁ Kateřina

Obor:

Regionální rozvoj a správa

Název tématu:

Hodnocení efektivity strukturálních fondů Efficiency and Effectiveness of the SF projects

Zásady pro vypracování Problémová oblast: implementace SF, hodnocení efektivnosti a účelnosti, operační programy Cíl práce: Zhodnocení efektivity vybraného operačního programu a posouzení míry naplnění jeho cílů. Postup práce a pouţité metody: Při tvorbě diplomové práce doporučuji věnovat pozornost následujícím problémovým oblastem: - teoreticko-metodologická východiska; - návrh postupu při hodnocení; - sběr dat; analýza vyhodnocení; - syntéza poznatků; - závěry a doporučení. Při zpracování práce můţe autor vyuţít následující metody: deskriptivní pro popis současné situace, metody analytickosyntetické pro analýzu dostupných informačních zdrojů a následnou syntézu získaných poznatků. Dále můţe autor pouţít metody analogie, případně můţe také vyuţít metod statistického zpracování dat.

Rozsah grafických prací:

cca 10 grafů, schémat nebo tabulek

Rozsah práce bez příloh:

70 - 80 stran

Seznam odborné literatury: Viturka, Milan - Ţítek, Vladimír - Halámek, Petr - Klímová, Viktorie - Tonev, Petr. Teoreticko-metodologická východiska hodnocení programů podpory regionálního rozvoje. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 132 s. VaV. ISBN 80-210-3639-7. Šumpíková, Markéta - Ochrana, František - Pavel, Jan. Veřejné výdajové programy a jejich efektivnost. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2005. 233 s. ISBN 80-86861-77-5.

Vedoucí diplomové práce:

Ing. Petr Halámek, Ph.D.

Datum zadání diplomové práce:

15. 3. 2011

Termín odevzdání diplomové práce a vloţení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

……………………………………

vedoucí katedry V Brně dne 15. 3. 2011

…………………………………………

děkan

J mé no a p ř í j mení aut or a: Kat eř i na Vašínová Ná z e v di pl omové pr áce: Hodnocení efektivity strukturálních fondů Ná z e v pr ác e v angličt i ně: Efficiency and effectiveness of the SF projects Ka t e dr a: Katedra regionální ekonomie a správy Ve douc í di pl omové pr áce: Ing. Petr Halámek, Ph.D. Rok obha j oby: 2012

Anotace Diplomová práce „Hodnocení efektivity strukturálních fondů“ se zaměřuje na problematiku strukturálních fondů a regionálních operačních programů. V teoretické části je přiblíţen postup a metody hodnocení operačních programů. Tyto poznatky jsou prakticky aplikovány ve druhé části práce na zhodnocení hospodárnosti a efektivnosti Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod, oblasti podpory 1.4 Rozvoj infrastruktury pro nemotorovou dopravu. Cílem práce je posouzení míry naplnění stanovených cílů oblasti podpory a za pomocí komparace zhodnocení hospodárnosti a účelnosti čerpaných finančních prostředků.

Annotation The Masters thesis „Efficiency and Effectiveness of the SF projects“ is focused on the area of structural funds and regional operational programmes. The steps and methods of operational programme evaluation is explained in the theoretical part of the thesis. This creates a basis for practical application in the second part for effectiveness and effectivity evaluation of the regional operational programme NUTS 2 South-East, area of support 1.4 Unpowered transport infrastructure development. The aim of the thesis is to evaluate the level of fullfillment in the area of support goals and through comparation to evaluate the effeciveness and efficiency of drawn financial resources.

Klíčová slova Strukturální fondy, regionální operační programy, efektivita, hospodárnost

Keywords Structural funds, regional operational programmes, efficiency, effectiveness

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Hodnocení efektivity strukturálních fondů vypracovala samostatně pod vedením Ing. Petra Halámka, Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

vlastnoruční podpis autor a

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala především Ing. Petru Halámkovi, Ph.D. za jeho cenné rady a připomínky, bez ketrých by tato práce nemohla vzniknout, také pracovníkům Úřadu Regionální rady regionu soudrţnosti Jihovýchod za poskytnuté informace a data a všem, kteří odpověděli na krátký dotazník.

OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................................................................... 9 1

ÚVOD DO REGIONÁLNÍ POLITIKY ..................................................................................................... 11 1.1 1.2 1.3 1.4

2

FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍ POLITIKY ..................................................................................................... 11 STRUKTURÁLNÍ FONDY ........................................................................................................................... 12 PROJEKT A ŘÍZENÍ PROJEKTOVÉHO CYKLU .............................................................................................. 12 EFEKTIVITA, EFEKTIVNOST A ÚČELNOST................................................................................................. 16

PROGRAMY A PROJEKTY REGIONÁLNÍ POLITIKY A JEJICH HODNOCENÍ ........................ 19 2.1 OVĚŘENÍ HODNOTITELNOSTI .................................................................................................................. 19 2.1.1 Konzultace se zúčastněnými subjekty ............................................................................................. 21 2.2 STRUKTUROVÁNÍ A NÁVRH HODNOCENÍ ................................................................................................. 22 2.2.1 Myšlenková schémata .................................................................................................................... 23 2.2.2 Logické modely a programová teorie ............................................................................................ 24 2.3 ZÍSKÁVÁNÍ DAT ...................................................................................................................................... 28 2.3.1 Použití administrativních dat ......................................................................................................... 29 2.3.2 Použití sekundárních dat ................................................................................................................ 30 2.3.3 Případové studie ............................................................................................................................ 30 2.3.4 Účelové skupiny ............................................................................................................................. 31 2.3.5 Individuální rozhovory se zainteresovanými subjekty .................................................................... 33 2.3.6 Etnografické pozorování ................................................................................................................ 35 2.3.7 Dotazníkové průzkumy ................................................................................................................... 36 2.4 ZPRACOVÁNÍ A ANALÝZA INFORMACÍ .................................................................................................... 37 2.4.1 Metoda Delphi ............................................................................................................................... 37 2.4.2 Srovnání skupin .............................................................................................................................. 39 2.4.3 Benchmarking ................................................................................................................................ 41 2.4.4 Analýza účinnosti nákladů ............................................................................................................. 42 2.4.5 Analýza nákladů a výnosů .............................................................................................................. 43 2.4.6 Nástroje pro makroekonomické hodnocení .................................................................................... 44 2.5 VYHODNOCENÍ A ROZHODNUTÍ............................................................................................................... 45 2.5.1 Expertní panel ............................................................................................................................... 45 2.5.2 Multikriteriální analýza ................................................................................................................. 47

3

ROP JIHOVÝCHOD, OBLAST PODPORY 1.4 A JEJÍ HODNOCENÍ ............................................... 51 3.1.1 Podpora cyklostezek v ROP Jihovýchod ........................................................................................ 51 3.1.2 Podpora cyklostezek v ostatních regionálních operačních programech ........................................ 54 3.1.3 Návrh způsobu hodnocení .............................................................................................................. 56 3.2 STRUKTURA A NÁVRH HODNOCENÍ ......................................................................................................... 57 3.2.1 Analýza kontextu ............................................................................................................................ 57 3.2.2 Analýza cílů.................................................................................................................................... 58 3.2.3 Analýza logiky programu ............................................................................................................... 60 3.3 SBĚR A ZÍSKÁVÁNÍ DAT .......................................................................................................................... 63 3.3.1 Indikátory na úrovni oblasti podpory ............................................................................................ 63 3.3.2 Indikátory na projektové úrovni ..................................................................................................... 64 3.3.3 Indikátory pro hodnocení efektivity ............................................................................................... 64 3.4 ZPRACOVÁNÍ DAT ................................................................................................................................... 65 3.4.1 Indikátor výstupu – cena za 1 km cyklostezky ................................................................................ 65 3.4.2 Indikátor dopadu – cena za 1 cyklistu za 1 km............................................................................... 67 3.5 VYHODNOCENÍ A ROZHODNUTÍ............................................................................................................... 68 3.5.1 Posouzení míry naplnění cílů oblasti podpory 1.4 ......................................................................... 68 3.5.2 Zhodnocení efektivity a hospodárnosti vynaložených finančních prostředků ................................ 71

ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 74

SEZNAM ZDROJŮ ............................................................................................................................................ 75 Seznam tabulek .............................................................................................................................................. 77 Seznam obrázků ............................................................................................................................................. 77 Seznam příloh ................................................................................................................................................ 78

ÚVOD Česká republika, stejně jako ostatní členské státy, čerpá nemalé prostředky z fondů Evropské unie. Za poslední dobu se v médiích objevila řada zpráv o jejich zneuţívání a o neefektivním čerpání. To byl důvod, proč jsem si pro svou práci vybrala právě toto téma. Zajímalo mne, zda a jakým způsobem dochází ke kontrole podporovaných projektů, zda plynou finance opravdu tam, kam mají a směřují k cílům stanoveným Evropskou unií. Problematika efektivity a efektivnosti čerpání peněz ze strukturálních fondů je velice rozsáhlá a dosud nebyla nalezena uspokojivá odpověď na to, zda jsou evropské fondy efektivní. Ani mou ambicí není dát jednoznačnou odpověď. V této práci nejprve ve stručnosti přiblíţím, jakým způsobem probíhá čerpání peněz ze strukturálních fondů a co strukturální fondy podporují. Dále uvedu více informací o projektech a o tom, jak probíhá řízení projektového cyklu, hodnocení projektů a vymezím pojmy efektivita a efektivnost. Na závěr teoretické poznatky aplikuji na konkrétním příkladě z praxe. Není moţné v rozsahu této práce hodnotit strukturální fondy obecně, protoţe jejich podpora směřuje na široké spektrum projektů. Výběr aktivit pro hodnocení tedy zúţím na konkrétní oblast podpory a zhodnotím projekty, které v rámci ní byly podpořeny. Za tímto účelem jsem si vybrala Regionální operační program (ROP) Jihovýchod, oblast podpory 1.4 Rozvoj infrastruktury pro nemotorovou dopravu. Vybrala jsem si ji proto, ţe se jedná o poměrně konkrétně cílenou a snadno uchopitelnou oblast podpory, ze které plynou finance pouze na cyklostezky. Cílem této práce je nejprve stanovit vhodný postup hodnocení vybrané oblasti podpory, následně zhodnotit míru naplnění jejích cílů a efektivitu a účelnost pouţitých finančních prostředků. Literární zdroje k tomuto tématu jsou poměrně omezené, proto budu spíše neţ z tištěných knih čerpat přímo z online příruček Evropské unie a z internetových zdrojů. Ze začátku práce vyuţiji deskriptivní metodu pro popis současné situace, analytickosyntetické metody pro analýzu dostupných informací, v praktické části vyuţiji syntézu zjištěných informací a prakticky aplikuji na konkrétní příklad.

9

10

1 ÚVOD DO REGIONÁLNÍ POLITIKY 1.1 Financování regionální politiky Strukturální fondy jsou spravovány Evropskou komisí a slouţí k financování strukturální pomoci Společenství v rámci politiky hospodářské a sociální soudrţnosti. Politika hospodářské a sociální soudrţnosti se opírá o investice, díky kterým podporuje vznik nových pracovních míst, vyšší kvalitu ţivota, hospodářský růst a další. Jejím cílem je sníţit územní rozdíly mezi regiony členských států, aby mohl být co nejvíce rozvinut jednotný vnitřní trh.1 (viz regionální rozdíly v EU-27, příloha 1). V současnosti se finance na regionální politiku čerpají z Fondu soudrţnosti a ze dvou strukturálních fondů – Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu. Členské státy mohou ţádat o finanční podporu pomocí národních programových dokumentů. Základními dokumenty České republiky pro čerpání evropské podpory v letech 2007-2013 je Národní rozvojový plán, který popisuje strategii rozvoje České republiky, a na něj navazující Národní strategický referenční rámec. V něm je vymezen systém operačních programů, na základě kterých jsou realizovány jednotlivé prioritní osy. Ty by měly reflektovat potřeby České republiky a zároveň vést k naplňování cílů regionální politiky EU. Tyto dokumenty byly zpracovány Ministerstvem pro místí rozvoj, které je centrálním koordinátorem pro vyuţívání prostředků z EU fondů. V období 2007-2013 slouţí k čerpání finančních prostředků v České republice 26 operačních programů, které jsou rozděleny mezi tři cíle regionální politiky následovně: Cíl Konvergence Podpora hospodářského a sociálního rozvoje všech regionů soudrţnosti kromě Prahy pomocí osmi tematických a sedmi regionálních OP. Celkem k čerpání 25,89 miliard EUR. Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Podpora hlavního města Prahy, připadá na něj 0,42 miliardy EUR. Cíl Evropská územní spolupráce Podpora přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce všech regionů v ČR, celkem na něj připadá 0,39 miliard EUR. 1

ŠUMPÍKOVÁ, Markéta, OCHRANA František, PAVEL Jan. Veřejné výdajové programy a jejich efektivnost. 1. Praha: EUROLEX BOHEMIA, s.r.o., 2005, ISBN 80-86861-77-5. 11

Kromě třech hlavních fondů byly v roce 2007 vytvořeny čtyři finanční nástroje, které poskytují technickou pomoc (Jaspers a Jasmine), zlepšují přístup MSP k mikrofinancování (Jeremie) a podporují rozvoj měst (Jessica). Dále existuje Fond solidarity Evropské unie (FSEU), poskytující pomoc v případě velkých přírodních katastrof. Podpora pro kandidátské a potenciální kandidátské země EU je k dispozici prostřednictvím nástroje předvstupní pomoci (NPP).2

1.2 Strukturální fondy Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) – jeho cílem je posilovat hospodářskou a sociální soudrţnost v rámci EU vyrovnáváním rozdílů mezi regiony. Financuje přímé podpory na investice do podniků, infrastruktury související zejména s výzkumem a inovacemi, ţivotním prostředím, energetikou a dopravou, dále finanční nástroje na podporu regionálního a místního rozvoje a spolupráce měst a regionů, nechybí ani zabezpečení technické pomoci. 3 Evropský sociální fond (ESF) – jeho cílem je zvýšení zaměstnanosti a rozšíření pracovních příleţitostí v Evropské unii. Podporuje přizpůsobování pracovníků a podniků: systémy celoţivotního vzdělávání, navrhování a šíření inovačních forem organizace práce, přístup k zaměstnání pro uchazeče o práci, ekonomicky neaktivní osoby, ţeny a migrující pracovníky; sociální začleňování znevýhodněných osob a boj proti diskriminaci na trhu práce a také rozvoj lidského kapitálu prostřednictvím reforem vzdělávacích systémů a vytváření sítí vzdělávacích institucí. 4

1.3 Projekt a řízení projektového cyklu Projektem se rozumí série časově omezených aktivit zaměřených na plnění jasně stanovených cílů v rámci daného rozpočtu. Měl by mít jasně stanovené cílové skupiny a příjemce pomoci, způsob koordinace, řízení a financování, systém monitorování a hodnocení a také vhodnou finanční a ekonomickou analýzu, která potvrdí, ţe přínos projektu bude vyšší neţ jeho náklady.

5

Projekty se liší v mnoha ohledech, ve svých cílech, zaměření, trvání i finanční

náročnosti, je proto nutné aby řízení projektu bylo schopné tyto rozdíly pojmout.

2,3, 4

Fondy. Regionální politika - Inforegio [online]. © Evropská unie, 1995-2012 [cit. 2012-02-26]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/thefunds/index_cs.cfm 5

EUROPEAN COMMISSION. Aid Delivery Methods: Project Cycle Management Guidelines. Brussels: EuropeAid Cooperation Office, 2004. s. 8 12

Konkrétní aktivity a výstupy projektů realizované příjemci pomoci musí směřovat k naplnění cílů priorit a opatření operačních programů. Ty jsou stanoveny v souladu s politikami Evropské unie a národní politikou daného státu. Vertikální logická posloupnost projektu je vztahem mezi aktivitami a cíli na jednotlivých úrovních. Aktivity na kaţdé úrovni by měly logicky vést k úrovni o stupeň výš.6 Vzájemnou stupňovitou návaznost cílů projektů a programů vyjadřuje následující obrázek. Obrázek 1: Provázanost cílů programu a projektu

Pramen:http://knihovnam.nkp.cz/docs/SkolProjektMan/38_pril_2_metodika_logickeho_ramce.pdf

Kaţdý projekt prochází cyklem na sebe navazujících aktivit. Cyklus řídících operací má pět fází, které jsou stejné pro všechny projekty, mohou se lišit pouze svou délkou a důleţitostí. Pro všechny projekty platí, ţe jednotlivé fáze na sebe musí navazovat a není moţné přejít do fáze následující, aniţ by byla ukončena fáze předchozí. Termín, který se pouţívá k popisu řídících aktivit a rozhodovacích procesů v průběhu ţivotního cyklu projektu, je řízení projektového cyklu (Project Cycle Management, PCM) a je zobrazen na obrázku č. 2.7

6

Jednotný programový dokument Praha cíl 2: Logický rámec, metodická příručka pro zpracování logického rámce pro projekt podávaný do JPD 2 Praha [online]. 2004 [cit. 2012-02-26]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/docs/SkolProjektMan/38_pril_2_metodika_logickeho_ramce.pdf 7 EUROPEAN COMMISSION. Aid Delivery Methods: Project Cycle Management Guidelines. Brussels: EuropeAid Cooperation Office 13

Obrázek 2: Fáze řízení projektového cyklu

Pramen:

http://ec.europa.eu/europeaid/multimedia/publications/documents/tools/europeaid_adm_pcm_guidelines_2004_e n.pdf , přeloţeno

Z obrázku je jasně patrná návaznost jednotlivých fází. Důleţitá je i provázanost mezi poslední fází hodnocení a auditu a první fází programování. To znamená, ţe hodnocení slouţí jednak jako zpětná vazba, zda opravdu došlo k naplnění cílů programu, ale především z něj vyplývají doporučení pro nové projekty. Řízení projektového cyklu zajišťuje, ţe projekty: podporují obecné cíle politik EU jsou relevantní vůči schválené strategii a vůči problémům a potřebám příjemců jsou proveditelné a jejich cíle jsou reálně dosaţitelné a jejich přínos bude do budoucna udrţitelný. 8 Aby bylo dosaţeno výše uvedených čtyř bodů, vyuţívá se v rámci řízení projektového cyklu i dalších řídících a analytických nástrojů, jako metoda logického rámce, ekonomická a finanční analýza, či hodnocení dopadů na ţivotní prostředí (EIA) a další. 8

EUROPEAN COMMISSION. Aid Delivery Methods: Project Cycle Management Guidelines. Brussels: EuropeAid Cooperation Office, 2004. s. 17 14

Metoda logického rámce je zásadní nástroj pro řízení projektového cyklu a je pouţívaný téměř

ve

všech

jeho

fázích.

Je

to

pomůcka

k

systematickému

analyzování

a organizování informací. Slouţí k zodpovězení důleţitých otázek, identifikaci slabých stránek a podporuje tvorbu rozhodnutí zaloţených na správném a úplném pochopení projektů, jejich cílů a prostředků k jejich dosaţení. Je nutné rozlišovat mezi metodou logického rámce, která představuje analytický proces, a maticí (tabulkou) logického rámce, která je výstupem analytického procesu. Metoda logického rámce se pouţívá jak na úrovni projektů, tak na úrovni programů. 9 Finanční a ekonomická analýza – na základě těchto analýz se dozvíme, zda je projekt nebo záměr dobré realizovat a zda má být realizace zajištěna soukromým nebo veřejným sektorem. Postup jakým k tomuto zjištění dospějeme, je zobrazen na následujícím obrázku. Obrázek 3: Finanční a ekonomická analýza

Pramen: ŢÍTEK, Vladimír, HALÁMEK Petr, BĚHAN Michal. Teoreticko-metodologická východiska hodnocení regionálních rozvojových projektů. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003, 128 s. ISBN 80-210-3291-X.

Hodnocení dopadů na životní prostředí (environmental impact assessment, EIA) je dalším z nástrojů podporující řízení projektového cyklu. Představuje systematický proces zkoumající dopady plánovaných intervencí, projektů a programů na ţivotní prostředí a obyvatelstvo. Ze 9

EUROPEAN COMMISSION. Aid Delivery Methods: Project Cycle Management Guidelines. Brussels: EuropeAid Cooperation Office, 2004. 15

získaných informací jsou vyvozena doporučení, za jakých podmínek lze aktivitu realizovat a zda je její realizace z hlediska ţivotního prostředí vůbec přípustná.10 Nástrojů a technik, které se pouţívají pro řízení projektů, je celá řada, vybrala jsem a stručně přiblíţila ty nejdůleţitější, dále se však jiţ budu zabývat pouze technikami a metodami, které jsou přímo určené k hodnocení programů a projektů. Neţ ale přejdu ke druhé kapitole, vymezím pojmy efektivita a efektivnost, které budou předmětem mého zájmu v praktické části práce.

1.4 Efektivita, efektivnost a účelnost Jelikoţ je mým cílem zjistit a zhodnotit do jaké míry je vybraná oblast podpory efektivní, je nutné se tomuto pojmu poněkud více věnovat a především objasnit, co se pod ním skrývá. Efektivita nebo také efektivnost, je obecně chápána jako účinnost systematické lidské činnosti, jako souhrnný účinek jednoho nebo více efektů. V případě strukturálních fondů se efektivností rozumí „takové pouţití prostředků, kterým se dosáhne nejvýše moţného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s objemem prostředků vynaloţených na jejich plnění.“11 Angličtina oproti češtině rozlišuje dva pojmy, jak je i uvedeno v anglickém názvu mé práce, jsou jimi effectivenness a efficiency. Pojem effectiveness představuje míru úspěšnosti při dosaţení poţadovaných cílů, záměrů. Ať uţ se jedná o kvantitativní výstupy, které je moţné zhodnotit porovnáním toho, co bylo zamýšleno a toho, co bylo skutečně dosaţeno. Nebo o kvalitativní výsledky, které jsou porovnávány s kvalitativními standardy. Někdy je tento pojem pouţíván pro zhodnocení efektu, který byl zamýšlen a způsoben konkrétní aktivitou, tzn., do jaké míry byly výsledky vyvolány právě hodnocenou intervencí a do jaké míry přirozeným vývojem. Můţe být přeloţen jako účelnost.12 Pojem efficiency je druhým anglickým výrazem, který je nejčastěji chápán jako hospodárnost, čili zda poţadovaný výsledek byl dosaţen s minimálními náklady. Nebo také, jestli bylo za dané úrovně pouţitých a dostupných vstupů dosaţeno maximální moţné úrovně výstupů. 13 Při posouzení efektivity vybrané oblasti podpory z ROP Jihovýchod bude tedy mým cílem zjistit, zda došlo k naplnění stanovených cílů, popřípadě, zda oblast podpory k jejich naplnění směřuje (ROP Jihovýchod stále probíhá, proto můţe ještě dojít k jejich naplnění). Druhým 10

EUROPEAN COMMISSION. Aid Delivery Methods: Project Cycle Management Guidelines. Brussels: EuropeAid Cooperation Office, 2004. 11 Prováděcí dokument ROP Jihovýchod: Verze 1.3, účinný od 24. 6. 2009 12 13 , Glossary E. Regional Policy - Inforegio: Evalsed: the source for the evaluation of socio-economic development [online]. 2009, 2010 [cit. 2012-02-27]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/evaluation/evalsed/glossary/glossary_e_en.htm 16

cílem bude pak zjistit, jestli jsou prostředky na tuto oblast podpory vyuţívány hospodárně, coţ znamená, zda konečné výstupy byly dosaţeny s minimálními náklady.

17

18

2 PROGRAMY A PROJEKTY REGIONÁLNÍ POLITIKY A JEJICH HODNOCENÍ Hodnocení hospodárnosti, účinnosti a uţitečnosti, tedy efektivity, je nedílnou součástí čerpání prostředků z fondů a je hlavní zásadou EU. Hodnotí se plnění operačních programů i jednotlivých projektů. V praxi se pouţívá řada jednokriteriálních nebo vicekriteriálních metod. Provádí se buď po skončení projektu/programu, tzv. ex post hodnocení, před začátkem, tzv. ex ante a nebo v průběhu – mid term.14 Při posuzování efektivnosti výdajových programů či projektů je vţdy poměrně snadné a jednoduché vyjádřit náklady, v případě některých jiných efektů je situace sloţitější.

15

Například efekt zlepšení ţivotního prostředí je poměrně sloţitě hodnotitelný. Hodnocení probíhá ve čtyřech základních fázích: strukturování a návrh hodnocení, získávání dat, zpracování (analýza) a vyhodnocení (rozhodnutí). V kaţdé z fází je moţné vybírat z celé řady hodnotících nástrojů a metod. Výběr správné metody a nástroje závisí na typu socioekonomické intervence, účelu hodnocení, na fázi ve které se program nachází a také na rozsahu zkoumané problematiky. Metody, na základě kterých vyberu vhodný postup hodnocení oblasti podpory 1.4 Rozvoj infrastruktury pro nemotorovou dopravu tak, abych dospěla ke stanoveným cílům, jsou uvedeny v následujících podkapitolách.

2.1 Ověření hodnotitelnosti Ještě před zahájením samotného hodnocení by mělo v úvodní fázi programového cyklu proběhnout posouzení moţnosti hodnocení, které ověří, zda je daný program, nebo politika, hodnotitelný a zda neexistují překáţky k efektivnímu hodnocení. Cílem je zjistit, zda má hodnocení vůbec smysl ve vztahu k nákladům a výsledkům které přinese, zda je v programu dobré pokračovat, upravit a ho nebo úplně zastavit. Posouzení, jestli program vůbec můţe být hodnocen, by mělo proběhnout v okamţiku, kdy je program jiţ navrţen, ale ještě nedošlo k jeho implementaci, tedy dokud je ještě moţné ho upravit a zapracovat nutné změny tak, aby byly zajištěny co nejlepší výsledky. Klíčovými otázkami, kterými se tato metoda zabývá, jsou: jak bude projekt nebo politika hodnocen, jaké přístupy budou pouţity, a jakého cíle mají vedoucí subjekty dosáhnout. Hodnotitelé musí posoudit vnitřní logiku a konzistentnost 14 15

, ŠUMPÍKOVÁ, Markéta, Ing., Prof. PhDr. František OCHRANA, DrSc. a Ing. Jan PAVEL. Veřejné výdajové programy a jejich efektivnost. 1. Praha: EUROLEX BOHEMIA, s.r.o., 2005, s. 3. ISBN 80-86861-775. 19

programu, dostupnost dat, stanovit rozsah a účel pouţití výsledků a načasovat jednotlivé fáze hodnocení.16 Díky tomu, ţe se vyuţívá na samém začátku a posuzuje logiku programu, pomáhá zavčas odstranit případné chyby a nedostatky. Výsledkem je jak moţná úprava a náprava programu, tak i jeho příprava pro budoucí hodnocení. Hlavními kroky jsou: Revize programových dokumentů – revize je nezbytná k objasnění cílů a definování výsledků programu, zdrojů financování atd. Při zjištění nedostatků v programové dokumentaci bývá navrţeno její doplnění. Analýza informačního systému definovaného v programu – zejména ve vztahu k zajištění dat nutných pro správné hodnocení. Rozhovor s klíčovými zainteresovanými osobami – význam konzultace je především v ověření správnosti předpokladů o vlivu programu na cílové subjekty a uţivatele. Analýza procesu implementace programu – ověření implementace v reálných podmínkách a moţnost zapojení jednotlivých fází hodnocení. Zpětná kontrola výše uvedené analýzy s klíčovými osobami – je přezkoumána moţnost zpětné vazby v rámci implementace s klíčovými subjekty, cílovými skupinami a uţivateli programu.17 Aby došlo k vylepšení programu a k pouţití pouze takových hodnotitelských metod, které jsou odpovídající a přinesou kýţený efekt, je nutné, aby ověření hodnotitelnosti proběhlo rychle, s nízkými náklady a bylo provedeno v rámci řízení programu. Výhodou ověření honotitelnosti je zejména odstranění nedostatků a zlepšení výkonnosti programu ještě před jeho implementací a zajištění základů pro výběr vhodného nástroje hodnocení. Nároky na posouzení hodnotitelnosti by měly být realistické a výsledky by neměly být zaměňovány za výstupy dalších fází hodnocení. 18 Nevýhodami tohoto kroku je časová náročnost, která můţe vést k pozdrţení implementace, nebo například to, ţe i kdyţ jsou zjištěny nedostatky a navrţena náprava, ne vţdy je moţné ji provést, ať uţ z procesních důvodů, ale i kvůli moţné neochotě některých subjektů spolupracovat. Pokud daný program naplňuje jejich zájmy, je nepravděpodobné, ţe ho budou chtít měnit. Osoby, které provádí ověření hodnotitelnosti, by měly mít také na paměti, ţe není

16

VITURKA, Milan. Teoreticko-metodologická východiska hodnocení programů podpory regionálního rozvoje. Brno: Masarykova Univerzita, 2005. ISBN 8021036397. 17 18 , EUROPEAN COMISSION. Evaluability assesment. Policy - Inforegio: Evalsed: the source for the evaluation of socio-economic development [online]. 2009 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/evaluation/evalsed/sourcebooks/method_techniques/structu ring_evaluations/evaluability/index_en.htm 20

moţné odstranit všechny chyby, nadbytečnosti a neočekávané výstupy, které jsou typické pro socioekonomický vývoj. 2.1.1

Konzultace se zúčastněnými subjekty

Tento princip slouţí k tomu, aby byly v samém začátku hodnocení zahrnuty klíčové a rozhodující osoby, aby byly definovány správné otázky a priority hodnocení. Hodnotitel musí zajistit, ţe názory a pohledy zúčastněných subjektů jsou systematicky zahrnuty do hodnocení a vzaty v úvahu. Tato technika jednak přináší různé pohledy na hodnocený projekt a také přispívá k větší důvěryhodnosti hodnocení. 19 Pro návrh hodnocení se pouţívá konzultace ex-ante, ale můţe být prováděna i konzultace mid-term a ex-post slouţící k získávání dat a informací. Pouţívá se ke zjištění preferencí klíčových osob, identifikaci společných zájmů a naopak i rozdílů v tom, co jednotliví aktéři očekávají a k určení společných zvládnutelných priorit. Konzultace zajistí, ţe hodnocení splní potřeby, očekávání a zájmy relevantních zúčastněných subjektů. Relevantní subjekty jsou vţdy určeny v závislosti na cíli hodnocení. 20 Díky tomu, ţe jsou zainteresované skupiny osloveny a zahrnuty do hodnocení, je více pravděpodobné, ţe výsledky hodnocení budou brány v úvahu a bude se podle nich dále jednat. Konzultace jsou zabudovány do řídící struktury strukturálních fondů a jsou při hodnocení projektů vyţadovány. V konkrétních případech je tedy pouze potřeba vyřešit jaký přístup nebo techniku pouţít. Hlavními principy, které je obecně vhodné respektovat, jsou: identifikace klíčových subjektů - v prvním kroku je potřeba si určit které osoby, nebo subjekty jsou pro hodnocení důleţité a zda je nutné, aby jejich názor byl v hodnocení zahrnut. Při výběru oslovovaných skupin je vţdy potřeba mít na paměti cíl a účel hodnocení. volba struktury konzultací - hodnotitel musí zváţit, která technika dotazování a konzultací je pro danou situaci vhodná. Někdy je nutné pouţít kombinaci několika technik. Pokud mezi názory oslovených panuje jasný nesoulad a rozpor, který můţe ovlivnit hodnocení, je potřeba zapojit všechny subjekty formou dialogu. Dalším

19 20

, EUROPEAN COMISSION. Policy - Inforegio: Evalsed: the source for the evaluation of socio-economic development [online]. 2009 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/evaluation/evalsed/sourcebooks/method_techniques/structu ring_evaluations/index_en.htm 21

faktorem, který je v tomto kroku potřeba vzít v potaz je i časové a rozpočtové omezení. analýza získaných dat - výsledkem analytické fáze by mělo být jasné vyjádření priorit hodnocení. zavedení mechanismu následných konzultací - pokud je cílem zavést konzultace klíčových subjektů do celého procesu hodnocení, je potřeba stanovit jakým způsobem toho bude dosaţeno. Většinou se vyuţívá systém diskusních skupin a workshopů, které zajistí pravidelnou zpětnou vazbu. Další moţnou variantou je zahrnout klíčové osoby přímo do procesu hodnocení, např. vytvořením poradní komise.21 Výhodou této metody je, ţe do hodnocení zahrne osoby, kterých se projekt týká. To zvýší důvěryhodnost hodnocení, zajistí, ţe jsou brány v úvahu podstatné otázky, a zároveň přispěje i k tomu, ţe oslovené osoby získají lepší přehled o tom, co je podstatou projektu a jaká je jejich role. V případě strukturálních fondů můţe existovat napětí mezi jednotlivými úrovněmi oslovených subjektů (například mezi centrálními autoritami a subjekty na lokální úrovni), toto moţné napětí musí hodnotitelé brát v úvahu. Čím širší skupina oslovených, tím více se bude lišit v názorech a tím náročnější je řízení procesu hodnocení. Proto existuje limit určující, jaký počet osob je moţné oslovit.22

2.2 Strukturování a návrh hodnocení První fáze hodnocení je realizována aţ po splnění kroků uvedených výše. Při strukturování hodnocení dochází ke stanovení efektů a dopadů, které budou předmětem hodnocení, k definici kritérií a výběru indikátorů pro sledování. Jednotlivé indikátory by měly být stanoveny tak, aby bylo moţné je měřit a izolovat míru jejich ovlivnění ve vztahu k hodnocenému

programu.

Při

strukturování

hodnocení

máme

na

výběr

z celé řady nástrojů, nejčastěji pouţívanými jsou: myšlenková schémata logické modely SWOT analýza 21

VITURKA, Milan. Teoreticko-metodologická východiska hodnocení programů podpory regionálního rozvoje. Brno: Masarykova Univerzita, 2005. ISBN 8021036397 22 23

, EUROPEAN COMISSION. Policy - Inforegio: Evalsed: the source for the evaluation of socio-economic development [online]. 2009 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/evaluation/evalsed/sourcebooks/method_techniques/structu ring_evaluations/index_en.htm 22

2.2.1

Myšlenková schémata

Návrh a plánování metodologie hodnocení můţe začít tím, ţe si zmapujeme klíčové nápady a myšlenky. Vytvoření myšlenkových schémat je vzhledem k relativní náročnosti vhodné ke stanovení efektů, které budou předmětem hodnocení v případech komplexních programů, kdy je do procesu zahrnut velký počet heterogenních subjektů a cíle, očekávané dopady a předdefinované indikátory nejsou jasně stanoveny. Základem mapování je nashromáţdění více individuálních názorů za účelem dosaţení shody mezi zainteresovanými subjekty. Tato technika pomáhá při definování zkoumaných problémů, díky tomu, ţe oslovuje jednotlivé subjekty, podporuje jejich zapojení do procesu hodnocení. Pokud je provedena správně, zajistí, aby byly zahrnuty všechny názory a přístupy, a tím pádem vznikne schéma hodnocení, které bude komplexní a úplné. Vytvořené myšlenkové mapy (schémata) mohou slouţit i jako základní kámen, ke kterému je moţné se v průběhu evaluace vracet a kontrolovat, zda hodnocení směřuje předem stanoveným směrem a nezabývá se irelevantními otázkami.24 Je vhodná jak k ex-ante hodnocení, kdy určí hlavní cíle a priority, tak při hodnocení mid-term a ex-post ke stanovení referenčního systému hodnocení, vymezení kritérií účinnosti a indikátorů dopadů. Postup implementace je následující: Identifikace oslovovaných subjektů a definování předmětu zkoumání – zvolená oslovená skupina musí být stabilní, mít rovnoměrné zastoupení jednotlivých aktérů programu, kteří mají detailní znalosti o programu. Inventarizace všech očekávaných dopadů formou deskriptorů – všechny očekávané dopady (i negativní) jsou vyjádřeny ve formě kvalitativních a kvantitativních ukazatelů neboli deskriptorů. Souhrn deskriptorů, stanovený na základě programových dokumentů, by měl být odsouhlasen všemi členy skupiny. Stanovená vah a vymezení skupin deskriptorů – kaţdý člen oslovené skupiny individuálně přiřazuje jednotlivým deskriptorům váhy (bodová skóre) a seskupuje je do skupin podle jejich vnitřní souvislosti. Kalkulace mapy dopadů – data připravená jednotlivými osobami jsou za pomoci softwarových programů dále analyzována. Výsledkem je mapa dopadů, ve které jsou deskriptory často zařazované do stejné skupiny u sebe a deskriptory, které spolu 24

EUROPEAN COMISSION. Policy - Inforegio: Evalsed: the source for the evaluation of socio-economic development [online]. 2009 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/evaluation/evalsed/sourcebooks/method_techniques/structu ring_evaluations/index_en.htm 23

nesouvisí, jsou daleko od sebe. Vznikají tak skupiny (clustery) souvisejících deskriptorů, jejichţ váhy jsou v mapě taky zachyceny. Vymezení kritérií účinnosti – mapa vytvořená v předchozím kroku slouţí jako podklad k dalším diskuzím, ke stanovení logických souvislostí a časových posloupností deskriptorů. Na základě vytvořených clusterů jsou stanovena váţená hodnotící kritéria. Díky tomu můţe být mapa vyuţita pro multikriteriální rozhodování.25 Mapování umoţňuje vymezení dopadů programu napříč opatřeními a vybrat tak relevantní kritéria pro hodnocení programu jako celku. Hlavním pozitivem je zachycení heterogenních názorů jednotlivých klíčových subjektů, na druhou stranu sestavení skupiny zapojených členů je velice náročné a jsou na něj kladeny vysoké nároky (skupina musí být stabilní, vyváţená, dostatečně informovaná). 2.2.2

Logické modely a programová teorie

Logické modely jsou součástí širší skupiny hodnotících metod, které popisují programovou teorii. Programová teorie je specifikací toho, co musí být splněno, aby bylo dosaţeno poţadovaných cílů, jaké další dopady lze očekávat a jak budou dopady a cíle generovány. Základní myšlenkou je propojenost v rámci programu, coţ znamená, ţe jedna událost nebo krok vede k dalšímu kroku. Příčinný princip je základem programového plánování. V programové teorii jsou rozlišovány dvě fáze: normativní, odůvodňující programovou strukturu, a kauzální, která zachycuje příčinné souvislosti mezi intervencemi a výsledky programu. Zachycení příčinných souvislostí programu, seřazení akcí tak, jak na sebe navazují a jak se vzájemně podmiňují je i základním principem logických modelů. Při pouţití této techniky se hodnotitel zaměřuje na identifikaci kritických míst v intervenční logice programu. Základním logickým modelem je logický rámec, který je standardně pouţíván i při přípravě projektů a jiţ byl zmíněn v úvodní kapitole. „Logický rámec je zaloţen na logických modelech a poskytuje praktický nástroj pro analýzu, návrh, řízení a vylepšení programu.“ 26 Je to technika, která popisuje strukturu jednotlivých prvků programu a analyzuje vnitřní a vnější soudrţnost programu. Cílem je systematický a souhrnný popis programu/projektu, 25

EUROPEAN COMISSION. Policy - Inforegio: Evalsed: the source for the evaluation of socio-economic development [online]. 2009 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/evaluation/evalsed/sourcebooks/method_techniques/structu ring_evaluations/index_en.htm 26 EUROPEAN COMISSION. Policy - Inforegio: Evalsed: the source for the evaluation of socio-economic development [online]. 2009. 24. 11. 2009 [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/evaluation/evalsed/sourcebooks/method_techniques/structu ring_evaluations/logic_models/description_en.htm 24

utřídění cílů a podmínek k jeho úspěchu, identifikace příčinných souvislostí mezi zdroji, výsledky a cíli a stanovení způsobu hodnocení úspěchu a ověření plnění cílů. Nejefektivnější je, pokud je připravován ve spolupráci se všemi zainteresovanými subjekty na začátku projektu. Můţe být vyuţit i pro definování jednotlivých fází projektu. Je převáţně vyuţívána jako ex ante hodnocení, v některých případech lze pouţít i jako ex post metoda, která přináší výsledky vyuţitelné v dalších projektech. Jednotlivými kroky techniky logického rámce vedoucí k sestavení matice logického rámce jsou: 27 Analýza souvislostí - v tomto kroku jsou identifikovány problémy, které má projekt vyřešit. Analýzou souvislostí se rozumí identifikace politického, institucionálního, sociálního a ekonomického prostředí, určení motivů a cílů hlavních zainteresovaných subjektů a utřídění řešených problémů. Analýza cílů - aby byl logický rámec koherentní, je nutné si vytyčit několik hlavních záměrů a specifických cílů. K jejich utřídění se vyuţívá strom cílů. Je dobré vizuálně zobrazit soubor vztahů mezi zdroji a cíli na různých úrovních. V tomto kroku je také nutné se zaměřit na výhled a popis situace, která nastane po vyřešení problémů. Analýza logiky programu - logika projektu se obecně skládá ze čtyř hodnotových rovin: roviny vstupů, výstupů, specifických cílů a obecných záměrů. Jednotlivé úrovně jsou vzájemně propojeny, a zatímco první tři se vztahují k projektu samotnému, úroveň obecných záměrů je spojena s širšími cíly programu a obecnými cíly politiky. Logika projektu je vertikální a horizontální. Vertikální logika, tzv. intervenční logika programu, specifikuje záměry projektu spolu s moţnými vnitřními a vnějšími překáţkami bránícími jejich naplnění. Definuje co je zapotřebí splnit, aby se mohlo přejít z jedné hodnotové úrovně na úroveň další. Horizontální logika pak definuje, co vzniká na jednotlivých úrovních. V horizontální linii jsou jednotlivým úrovním přiřazeny objektivně ověřitelné identifikátory (kritéria dokazující zda to, co bylo zamýšleno, bylo i dosaţeno) a zdroje ověření těchto identifikátorů (způsoby a zdroje informací potřebné k ověřování). Výstupem těchto kroků je matice zachycující základní funkce programu, prostředky k ověření dosaţení stanovených cílů, vnitřní a vnější faktory nezbytné pro realizaci. Struktura matice je stejná jako tabulka pouţívaná při projektovém plánování. 27

VITURKA, Milan. Teoreticko-metodologická východiska hodnocení programů podpory regionálního rozvoje. Brno: Masarykova Univerzita, 2005. ISBN 8021036397 25

Obrázek 4: Tabulka logického rámce

Pramen: VITURKA, Milan. Teoreticko-metodologická východiska hodnocení programů podpory regionálního rozvoje. Brno: Masarykova Univerzita, 2005. ISBN 8021036397

Objektivně ověřitelné indikátory a zdroje jejich ověření se v tabulce čtou napříč, proto „horizontální“ logika. Jsou základem pro měření efektivity a účinnosti programu, jejich specifikace prověřuje proveditelnost cílů a dávají podklad pro monitoring a hodnocení programu. Jednotlivé indikátory by měly být tzv. SMART – vztahující se k cíli, měřitelné, dostupné, relevantní, časově vázané.28 Obrázek 5: Způsob a postup čtení matice logického rámce

Pramen: Halámek P., přednáška Projektový cyklus v EU, 26. 10. 2010

V případě hodnocení strukturální fondů je výhodou logického rámce jeho schopnost strukturovat a objasnit veřejné zásahy a jejich cíle. Zejména pokud je předmětem zájmu jeden konkrétní cíl, pak je logický rámec pouţíván k analýze souvislostí projektu. 28

SMART criteria. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/SMART_criteria 26

V rámci komplexního programu pomáhá logický rámec k utřídění cílů pomocí stromu cílů, kde "kmen" je hlavní záměr, který se dál větví do podprogramů, priorit, měření a projektů. Hlavní výhodou tvorby stromu cílů je její jednoduchost a názornost, někdy je však neefektivní, co se týče zachycování komplexních faktů. Pro svou schopnost vyjasňovat vazby mezi prostředky a výsledky a stanovovat překáţky a jejich moţné odstranění je často logický rámec vyuţíván v praxi. Ale je velmi obtíţné ho aplikovat na rozsáhlé projekty, které mají velký počet rozdílných cílů.29 2.2.3

SWOT analýza

Tato metoda je jedním z klasických nástrojů strategické analýzy. V rámci regionálních rozvojových programů se pouţívá ke zhodnocení různých moţností vývoje, bývá součástí plánování a ex ante hodnocení. Cílem SWOT analýzy je zahrnout do hodnocení socio ekonomického programu, jak vnitřní charakteristiky dané oblasti, tak vnější faktory vlivu působící na prostředí, ve kterém je program implementován. 30 Název SWOT analýza vychází právě ze zkoumaných oblastí, v rámci vnitřního prostředí se zkoumají silné a slabé stránky (Strenghts, Weaknesses) a ve vnějším příleţitosti a hrozby (Opportunities, Threats). Jejím smyslem je omezit oblasti nejistoty, definovat dominantní faktory ovlivňující úspěšnost programu a díky propojení programu s vnějším prostředím, definovat strategii jeho úspěchu. I kdyţ se nejvíce pouţívá při plánování a před začátkem programu, můţe být tato metoda vyuţita i v jiných fázích, například ve fázi implementace ke zjištění, zda nedošlo ke změně podmínek a zda je pouţívaná strategie stále relevantní. Ke zpracování úspěšné SWOT analýzy programu vede šest kroků: 31 Průzkum prostředí - zjištění hlavních trendů a problémů, které mohou program v budoucnu ovlivnit, zejména z oblasti ekonomické, socio-demografické a politické. Příprava

možných

akcí

-

obecná

formulace

moţných

zásahů

vzhledem

k formulovaným problémům. 29

VITURKA, Milan. Teoreticko-metodologická východiska hodnocení programů podpory regionálního rozvoje. Brno: Masarykova Univerzita, 2005. ISBN 8021036397 30 EUROPEAN COMISSION. Policy - Inforegio: Evalsed: the source for the evaluation of socio-economic development [online]. 2009 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/evaluation/evalsed/sourcebooks/method_techniques/collect ing_information/swot/index_en.htm 31 EUROPEAN COMISSION. Evaluability assesment. Policy - Inforegio: Evalsed: the source for the evaluation of socio-economic development [online]. 2009 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/evaluation/evalsed/sourcebooks/method_techniques/collect ing_information/swot/index_en.htm 27

Vnější analýza možností a hrozeb - zjištění faktů a parametrů o vnějším prostředí, které nejsou pod vlivem politik, ale předpokládá se jejich vliv na socio-ekonomický vývoj oblasti. Vnitřní analýza silných a slabých stránek - průzkum faktorů, které jsou alespoň částečně pod kontrolou politik a politických opatření a které mohou podpořit, nebo naopak zabránit rozvoji. Klasifikace možných opatření - v tomto kroku jsou navrţeny opatření, které by měly redukovat moţné problémy tím, ţe vyuţijí silných stránek a moţností a potlačí hrozby a eliminují slabé stránky. Zhodnocení strategie – tento krok můţeme zahrnout, pokud chceme zhodnotit správnost vybrané strategie. Například po začátku nebo v průběhu její implementace. Pokud zvolíme pro hodnocení tuto metodu, musíme se vyvarovat zjednodušování, ke kterému SWOT analýza můţe vést. Zároveň bychom měli mít na paměti, ţe zhodnocení silných a slabých stránek, moţností a hrozeb můţe být subjektivní a záleţí na přístupu hodnotícího týmu. Na tvorbě SWOT analýzy a strategie z ní plynoucí by se mělo podílet více osob, které by se měly snaţit o co největší objektivitu.

2.3 Získávání dat Ve druhé fázi hodnocení bývá nejprve vymezena sledovaná oblast a následně dochází ke sběru a přípravě dat. Vymezení sledované oblasti není totéţ co stanovení hodnoceného efektu, který je definován v první fázi. Sledovanou oblastí můţou být skupiny subjektů zahrnuté do hodnocení. Určení pole sledování je limitováno náklady na sběr dat a schopností získat relevantní a dostatečné informace. Cílem druhé fáze hodnocení je získání relevantních dat v dostatečné kvalitě, aby na jejich základě mohly probíhat analýzy a vyhodnocení. I v tomto kroku existuje celá řada pouţívaných metod: 32 pouţití administrativních dat pouţití sekundárních dat případové studie expertní panely účelové skupiny 32

EUROPEAN COMISSION. Policy - Inforegio: Evalsed: the source for the evaluation of socio-economic development [online]. 2009 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/evaluation/evalsed/sourcebooks/method_techniques/collect ing_information/index_en.htm 28

individuální rozhovory se zainteresovanými subjekty pozorování dotazníkové průzkumy 2.3.1

Použití administrativních dat

Administrativními daty se rozumí údaje, které jsou běţně a pravidelně shromaţďovány v rámci administrace socio-ekonomických rozvojových programů. Tyto údaje jsou důleţité pro hodnocení programů, avšak se mohou významně lišit v kvalitě a dostupnosti. Způsob jejich shromaţďování bývá podmínkou udělení dotace. Pro správu a sběr dat by měli být určení administrativní pracovníci, aby byla zajištěna jejich dostupnost a patřičná kvalita. Administrativní data mohou být pouţita v kaţdé fázi hodnocení a bývají základním zdrojem informací při zjišťování klíčových faktů a při sledování výsledků v průběhu času. Můţeme rozlišit na data:33 shromažďovaná operátory programu - zprávy o vývoji, pravidelné přehledy, které zahrnují informace o financování, výstupech, výsledcích, procesních postupech a dalších. V průběhu programu musí programoví manaţeři na základě těchto dat předkládat souhrnné zprávy, které podávají informace o průběhu a pokroku programu. Tyto zprávy se předkládají na monitorovacích schůzích. administrativní data shromažďovaná klíčovými aktéry - informace, které jsou v rukou ostatních aktérů programu, mohou přinést uţitečné poznatky o charakteristikách a specifikách cílových skupin programu a srovnávacích skupin. Pouţití administrativních dat jako nástroje hodnocení záleţí na jejich kvalitě, úplnosti, srovnatelnosti a dostupnosti, která se můţe velmi lišit. Při práci s osobními daty musíme pracovat v rámci zákonnosti a dbát na ochranu osobních údajů. V případě programů financovaných z EU a zároveň z národních zdrojů by mělo dojít k harmonizaci poţadovaných dat.

33


2.3.2

Použití sekundárních dat

Za sekundární data se povaţují ta, která nebyla získána přímo hodnotitelem, a jejich prvotním účelem nebylo hodnocení. Hlavními zdroji sekundárních dat jsou programové řídící dokumenty, statistická data a předchozí hodnocení a průzkumy. Sekundární data jsou dobrým zdrojem velkého mnoţství informací, často se vyuţívá i několik zdrojů současně. Hojně se vyuţívají k závěrům a srovnáním s informacemi zjištěnými v průběhu hodnocení. Vţdy však při jejich vyuţití musíme mít na paměti etický kód a práva vlastníků pouţívaných dat. Pouţití musí být v přijatelné pro poskytovatele informací a jejich zdroj musí být vţdy uveden. Sekundární data jsou snadno a rychle dostupná ale na druhou stranu bychom si vţdy měli ověřit jejich spolehlivost. Další nevýhodou je, ţe byla většinou získána za jiným účelem, neţ je současná potřeba, proto vţdy bude nějakou dobu trvat, neţ zpracujeme a upravíme tak, aby vyhovovala našemu hodnocení a odpovídala na hodnotící otázky.34 2.3.3

Případové studie

Případové studie slouţí jako praktický důkaz toho, zda a jakým způsobem funguje program nebo projekt. Pro tuto metodu je zásadní výběr konkrétního případu, na kterém se vybraná problematika demonstruje. Měl by být vybraný tak, aby reprezentoval program jako celek nebo vystihoval konkrétní problém. Například takový, kterého je potřeba se do budoucna vyvarovat. Cílem metody případových studií je ilustrace, vysvětlení, kritická analýza, analýza implementace a dopadů programu. Konkrétní případy bývají formulovány formou příběhu, který nabízí tzv. pohled "zevnitř", to je zejména uţitečné pokud se jedná o případ, který má být poučením do budoucna. Případy mohou být popisné, normativní nebo vybrány tak, aby ukazovaly vzájemnou propojenost jednotlivých jevů.35 Případové studie se poslední dobou pouţívají velmi často a nahrazují rozsáhlá dotazníková šetření. Patří však mezi nejméně standardizované metody a jejich konkrétní podoba se liší případ od případu. Hodnotitel musí však mít na paměti, ţe musí poskytnout přesné informace a poskytnout čtenářovi skutečný obraz toho, co se ve skutečnosti událo. 34



Pokud hodnotitel zvolí tuto metodu pro shromáţdění informací, měl by dodrţet následující postup a kroky: 36 Výběr případu ke studii - vhodnost případu je nutné posoudit minimálně podle třech základních kritérií: dostupnost, vhodnost vzhledem k cíli hodnocení a to, do jaké míry můţe poskytnout hlubší vhled do problematiky. Tento krok je zásadní pro správné zodpovězení otázek hodnocení. Sběr a zpracování dat - obecně je to sběr všech dostupných informací, např. z projektových dokumentů, zápisů z projektových rad, pozorování, konzultace s projektovými manaţery atd. Záznam, případová zpráva - záznam o konkrétním případu by měl podávat jasné informace o situaci projektu a poskytnout porozumění programu jako celku. V případové studii by měly být jednotlivé případy posuzovány a analyzovány odděleně, můţou se však na závěr porovnávat. To záleţí na záměru hodnocení. Případová zpráva slouţí jako datový zdroj v dalších fázích hodnocení. Výhodou této metody je, ţe i subjekty stojící poněkud mimo dění, např. vysoce postavené evropské úředníky, zasvětí do problému, poukáţe na běţné kaţdodenní problémy a názorně ukáţe zavádění programu do praxe. Je však méně vhodná pro měření rozsahu dopadu a pro vyvození vzájemných závislostí. Při pouţití případových studií jsou kladeny vysoké nároky na výběr srovnatelných případů, pokud nejsou zvolené správně, získané výsledky mohou být zavádějící. 2.3.4

Účelové skupiny

Pod tímto pojmem se rozumí metoda, která patří do kategorie skupinových rozhovorů. Základním formátem je skupina šesti aţ osmi lidí, kteří se sejdou na hodinu aţ dvě a v průběhu řízené diskuse projednávají předem připravené otázky. Vedení diskuze má na starosti hodnotitel nebo osoba zapojená do výzkumu, který připraví témata k jednání. Poslední dobou se začínají vyuţívat i komunikační technologie, takţe se účastníci jiţ nemusí scházet osobně.37 36



Cílem této metody je shromáţdit za krátkou dobu co nejvíce názorů od subjektů, kterých se program dotýká, nebo jejich zástupců. Tím, ţe zapojené subjekty mají moţnost vyslechnout názory ostatních, přináší jim účast v této diskuzi nový pohled na danou problematiku. Díky tomu, ţe dochází ke konfrontaci názorů a pohledů, odkrývá tato technika to, jak jednotliví účastníci vnímají a nahlíţejí na témata podstatná pro hodnocení. Díky tomu, ţe jsou do diskuze zahrnuti zástupci skupin, kterých se program dotýká (příjemci dotací, manaţeři programu apod.), zvyšuje se důvěryhodnost hodnocení a je pravděpodobnější, ţe bude závěr hodnocení kladně přijat. Tato metoda je zdrojem především kvalitativních dat, většinou se kombinuje s dalšími kvalitativními metodami a bývá zahrnuta do přístupu případových studií. Je vhodná pouţít tam, kde je pravděpodobné, ţe diskuze o hodnotících kritériích přinese velmi rozdílné názory. Můţe to být při hodnocení ex ante, v průběhu programu ke zhodnocení potřeb dané oblasti a tím k úpravě a zlepšení programu, a také v jeho závěru k hodnocení ex post. 38 Hlavními kroky jsou: Výběr účastníků – skladba a počet zúčastněných závisí na účelu hodnocení. Je lepší vytvořit několik homogenních skupin (homogenita by měla být zajištěna ve smyslu sociálního významu a postevení účastníků). Kaţdá skupina by měla mít 6 - 8 členů, kteří se vzájemně neznají a reprezentují rozlišné názory a skupiny subjektů, kterých se program dotýká. Výběr a zaškolení moderátora – jeho role je zásadní pro průběh a úspěch diskuze. K tomu je potřeba mít dobré komunikační schopnosti vést a usměrňovat diskusi, aby vedla tam kam má a znalost probíraných témat. Pokud není diskuze nahrávána, je dobré vybrat i jednoho člověka, který bude její průběh pozorovat, zaznamenávat a podá po jejím skončení zpětnou vazbu. Definice probíraných témat – je nutné jasně definovat a limitovat probíraná témata tak, aby kaţdý z účastníků měl moţnost k nim něco říct. Průběh diskuze – úlohou koordinátora je udrţet diskutující u probíraných témat, zajistit relevantnost diskuse při zachování dostatečné volnosti a otevřenosti. Na začátku můţe být diskuse obecnější, ale ke konci se musí zaměřit na objasnění a pokrytí témat, které byly určeny k hodnocení.

38


Analýza a zpráva o výsledcích - tato finální fáze představuje interpretaci a objasnění informací a závěrů od zúčastněných osob. Výsledky diskuzí jednotlivých skupin jsou porovnávány a analyzovány, za účelem nalézt moţnou blízkost názorů. V závěrečné zprávě by měly být uvedeny názory a postřehy, kterým by měla být věnována největší pozornost.39 Tento typ diskusní metody přináší detailní pohled na názory a pohledy oslovených účastníků. Díky tomu, ţe se jedná o několik menších diskutujících skupinek, je poměrně snadné z nich vyvodit obecný názor - dochází v nich k určitému vyrovnání názorů, porovnání pro a proti a tím pádem k vyvarování se extrémním výkyvům. Velkou výhodou je i to, ţe za krátkou dobu lze získat velké mnoţství informací. Účast v diskusní skupině můţe některým účastníkům změnit pohled a názor na danou věc. Například někteří programoví manaţeři po vyslechnutí názorů ostatních mohou změnit svůj přístup a vylepšit průběh programu, nebo si vzít ponaučení do budoucna. Na druhou stranu má tato metoda i své slabé stránky, někdy můţe být diskuze zaujatá a ne všichni aktéři v ní reprezentují své skutečné názory. Také je velmi náročné udrţet směr diskuse, to vyţaduje dobré komunikační a manaţerské schopnosti ze strany moderátora. 2.3.5

Individuální rozhovory se zainteresovanými subjekty

Tato technika spočívá v detailních individuálních rozhovorech s jednotlivci, které provádí vyškolení odborníci. Jejím cílem je získání specifických informací, které se týkají dané osoby v rámci programu. Tyto rozhovory poskytují detailní pohled na vstupy, výstupy, dopady a výsledky programu. Zkoumají je z pohledu osob, kterých se program přímo týká, a získávají jejich osobní názory. Pokud se pořádají opakovaně, mohou zaznamenat vývoj programu, nebo posun oproti programům předchozím. Mohou být také vyuţity jako odrazový můstek pro další metody – díky rozhovoru hodnotitel zjistí detailní informace, ze kterých můţe vycházet. Proto se jedná o nejčastěji pouţívanou techniku při hodnocení programů financovaných ze strukturálních fondů. Rozhovory probíhají většinou s manaţery programů a s příjemci podpory. 40

39 40

, EUROPEAN COMISSION. Policy - Inforegio: Evalsed: the source for the evaluation of socio-economic development [online]. 2009 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/evaluation/evalsed/sourcebooks/method_techniques/collect ing_information/index_en.htm 33

Pokud chce hodnotitel provést rozhovor správně, měl by se drţet následujících kroků: 41 Výběr dotázaných – pro tuto metodu není potřeba oslovit tolik lidí, jako například pro dotazníkové šetření. Jejich počet závisí na předmětu zkoumání a na variabilitě reakcí na danou problematiku. Vybraní zástupci by měli reprezentovat různé názory populace. Naplánování rozhovoru – to zahrnuje načrtnutí jakéhosi „průvodce“ rozhovorem, ve kterém je dobré vymezit témata hovoru. Není však nutné se ho drţet zcela striktně, v průběhu hovoru je moţné ho upravovat. Slouţí jako návod, čeho se při hovoru drţet. Výběr a trénink tazatelů – funkce tazatele vyţaduje značnou dávku profesionality, komunikačních schopností a naslouchání. V případě méně strukturovaných rozhovorů by měl mít tazatel i znalosti daného oboru. Směr a vedení rozhovoru – zde je důleţité, aby odpovědi na otázky nebyly ničím a nikým ovlivněny. Tazatel nesmí dotazovaného nijak ovlivňovat, neměl by ani dávat najevo, zda s odpověďmi souhlasí nebo ne. Analýza výsledků – v poslední fázi se rozhovory analyzují, porovnávají se odpovědi a informace od dotazovaných. Pro hodnocení programů podporovaných ze strukturálních fondů jsou individuální rozhovory téměř zásadní, protoţe přináší porozumění zkoumané problematice. Přináší pohled na chování, názory a hodnoty osob, které jsou přímo zapojeny do programu, z toho lze vyvodit výsledky pro implementaci programu, vzájemné souvislosti i jeho úspěch. V některých případech je jednodušší pouţít metodu individuálního dotazování neţ skupinových metod, např. z kapacitních a časových důvodů. Musíme mít však na paměti, ţe vzorek dotázaných lidí je v tomto případě menší neţ u ostatních technik. Měli bychom proto být opatrní při zobecňování zjištěných výsledků. To, zda budou výsledky hodnocení pomocí individuálních rozhovorů vypovídající, záleţí na hodnotitelích a tazatelích, na jejich profesionalitě, diskrétnosti, znalosti tématu a také na jejich ochotě spolupracovat. Z toho vyplývá, ţe slabou stránku této metody, na které můţe ztroskotat, je personální zajištění.

41


2.3.6

Etnografické pozorování

Etnografické pozorování umoţňuje zkoumat jevy a efekty plynoucí z intervencí v jejich přirozeném prostředí. Pozorovatel nebo hodnotitel se začlení do populace, prostředí společnosti nebo organizace za účelem zaznamenání chování, vzájemných vazeb nebo událostí. 42 Cílem můţe být získání detailních informací o jevech, které se objevují v průběhu implementace a jsou pro ni typické. Pozorování můţe poskytnout informace o roli organizačních a institucionálních procesů na chování a společnost. Vhodné je také pro zjištění informací o málo známé situaci. Postup pozorování by měl být následující: 43 Výběr situace - prostředí pro pozorování je vybráno a projednáno předem v souladu s účelem hodnocení. Pozorování - zahrnuje pozorování a zaznamenávání vzájemných interakcí subjektů, snahou pozorovatele je co nejméně je ovlivni. Aby mělo vypovídající hodnotu, musí být doplněno o analýzu institucionálního nebo organizačního prostředí, aby bylo zcela jasné, v jakém prostředí subjekty jednají. Snahou pozorování je získat pohled tzv. "zevnitř". Analýza získaných materiálů - poznámky, případně nahrávky, které byly pořízeny v průběhu pozorování, musí být analyzovány. Nejlépe by měly být rozděleny na sekvence podle významných jevů. Tyto sekvence jsou uspořádány do skupin, které podávají obraz o tom, jakým způsobem jsou zásahy a intervence vnímány mezi lidmi. Pokud jsou výsledky správně aplikovány, vnáší nový pohled na efektivitu aplikované politiky. Analýza sekvencí s účastníky pozorování - klíčové situace jsou přepsány tak, aby byly anonymní, a jsou předloţeny zástupcům z řad pozorovaných lidí. Z jejich reakcí je ověřováno, zda nedošlo k ovlivnění jejich chování během pozorování. Techniky pozorování většinou slouţí k pochopení působení různých politik (např. ve vzdělávání, zdravotnictví, apod.). Je to v hodný nástroj k objasnění rozdílů mezi tím, jak je politika (nebo konkrétní opatření) vnímána na úrovni těch, kteří o ní rozhodují a na 42 43

, EUROPEAN COMISSION. Policy - Inforegio: Evalsed: the source for the evaluation of socio-economic development [online]. 2009 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/evaluation/evalsed/sourcebooks/method_techniques/collect ing_information/index_en.htm 35

úrovni běţné populace. Je proto obzvláště vhodná pro intervence, které jsou inovativní nebo doposud neznámé. Její hlavní nevýhodou je časová i finanční náročnost, zejména při sběru dat. Další slabinou je i to, ţe vypovídací hodnota jejích výsledků závisí na profesionalitě a schopnostech pozorovatele/hodnotitele. Především při sběru skutečných neovlivněných informací. Z těchto důvodů bývá pozorování pouţíváno velmi zřídka. 2.3.7

Dotazníkové průzkumy

Zjednodušeně se jedná o předloţení strukturovaných dotazníků vzorku lidí, kteří byli vybrání jako reprezentativní zástupci pozorované populace. Jejich cílem je získání velkého mnoţství stejnorodých dat, které slouţí ke statistickým účelům. Obvykle se pouţívají v kombinaci s dalšími technikami. Tato metoda je vhodná, pokud je předmětem hodnocení široká populace, hodnotitel má jasnou představu o tom, co chce pozorovat, a potřebuje sesbírat objektivní data. Jednotlivé kroky jsou pak následující: 44 Návrh dotazníku - prvním krokem k úspěšnému dotazování je jasně stanovit cíl dotazníku a formulovat otázky. Otázky by měly být jasné, zajímavé a srozumitelné jak pro dotazovaného, tak pro tazatele. Styl, jakým jsou otázky formulovány, nesmí dotazovaného ovlivňovat a podsouvat mu "správné" odpovědi. Výběr vzorku oslovených - dotazovaní musí být vybráni a určeni pečlivě, aby dostatečně reprezentovali zkoumanou skupinu. Počet oslovených se odvíjí od toho, jak moc potřebujeme, aby bylo dotazování přesné. Zkušební dotazník - je důleţité dotazník vyzkoušet na malém počtu respondentů. Tento krok přinese kritické zhodnocení formy a obsahu dotazníku a pomůţe odstranit jeho případné chyby. Správa, administrace dotazníkového průzkumu – v tomto kroku máme na výběr ze dvou variant, dotazník, který nepotřebuje administraci a dotazníkové šetření spravované členem hodnotitelského týmu. V případě první varianty bývají dotazníky rozesílány emailem nebo poštou. Jedná se o časově i finančně nenáročnou moţnost, pokud si ji ale zvolíme, musíme počítat i s nízkou návratností. Ve druhém případě 44


bývá dotazování vedeno po telefonu nebo osobně. Toto dotazování je podstatně draţší, můţe nám ale přinést více odpovědí a kvalitnější data. I u této moţnosti ale musíme počítat s jistou neochotou odpovídat. Ověření získaných dat – v další fázi se získaná data ověřují, vyhodnocují a zapisují do počítačové podoby, aby byla připravena k dalším analýzám. Interpretace a šíření výsledků – závěrečným krokem je analýza výsledků dotazování. Spolehlivost výsledků záleţí na statistické významnosti poznatků, tzn. na velikosti a profilu dotázaných skupin ve vztahu k příslušné části populace. Je důleţité, aby analýza výsledků probíhala pod vedením zkušené osoby, která se podílela na tvorbě dotazníku o počátku. Aby měly výsledky praktický význam, musí být dostupné a srozumitelné pro tvůrce příslušné politiky. Pokud je právně vybrán vzorek respondentů, přináší dotazování strukturovatelné, srozumitelné a informace, které lze poměrně dobře zobecnit. Určení vhodného vzorku populace, která je dotazována je však nejtěţší. Pokud jsou součástí i uzavřené otázky, můţe také docházet ke zkreslování odpovědí. Tento typ otázek by měl být proto zvolen v případech, kdy jsme předem identifikovali a pochopili efekty intervence (intervencí).

2.4 Zpracování a analýza informací Ve třetí analytické fázi hodnotícího procesu dochází ke zpracování, analýze a vyhodnocení shromáţděných dat. Součástí této fáze je i odhad jednotlivých dopadů programu, a to jak vymezení jejich čisté hodnoty (očištění indikátorů o změny vzniklí nezávisle na programu), tak jejich projekce v čase (odhad budoucí hodnoty). Někdy můţe být součástí i vyhodnocení efektu v závislosti na vybraném kritériu, tento krok ale bývá často zahrnut aţ do poslední fáze. Výsledkem analýzy dat je získání podkladů pro tvorbu rozhodnutí.45 2.4.1

Metoda Delphi

Metoda Delphi je zaloţená na strukturovaném procesu získávání informací od odborníků formou dotazování. Toto dotazování probíhá většinou formou anonymně vyplňovaných dotazníků. Tato metoda je poměrně jednoduchá a její hlavní výhodou je, ţe překonává nedostatky získávání informací formou hodnotitelských skupin a komisí. V těchto případech se můţe stát, ţe jeden názor je dominantní a ovlivní i ostatní členy komise. Toto metoda Delphi 45


odbourává díky anonymitě dotazovaných. Nejčastěji se pouţívá ke stanovení předpokladů, jak se určitý scénář, či hypotéza budou vyvíjet a jaké budou jejich socio-ekonomické dopady. Bývá vyuţívána v různých oborech, technologii, vzdělání, aj., zkrátka tam, kde je potřeba předpovědět vývoj a stanovit priority. Je lepší tuto metodu pouţívat na jednodušší programy, nejlépe na programy technického zaměření, které mají menší počet cílů. Dále se můţe pouţít při potřebě kvantitativně stanovit vývoj a dopady jedné izolované intervence a při hodnocení ex ante, kdy ještě nejsou k dispozici reálná data. V případě strukturálních fondů je velmi vhodná k určení makroekonomických dopadů programů. Díky tomu, ţe zde neexistují náklady na dopravu expertů a komunikační náklady jsou minimální, je tato metoda vhodná pro komplexní problematiku, která má dopad na rozsáhlé území (velké infrastrukturní projekty, programy zaměřené na lidské zdraví apod.)46 Podle online příručky Evropské unie jsou u metody Delphi klíčové následující otázky: Jaký typ komunikace a komunikační nástroj jsou vhodné k prozkoumání dané problematiky? Kdo jsou experti na dané téma a kde se nachází? Jaké jsou dostupné alternativní techniky a jaký výstup můţeme očekávat v případě jejich aplikace? Pokud nalezneme na tyto tři otázky odpověď a rozhodneme se, ţe právě Delphi metoda je tou správnou technikou, je potřeba při její aplikaci dodrţet následující kroky: 47 Určení a formulace otázek - tomuto kroku je potřeba věnovat obzvláště pozornost. Otázky musí být formulovány vhodně tak, abychom získali ty informace, které potřebujeme. Výběr expertů - musí mít přesné znalosti v daném oboru a být připraveni se dotazování účastnit. Většinou bývá oslovováno okolo 50 lidí. Formulace prvního dotazníku, který je zaslán expertům - musí obsahovat jasnou formulaci cíle dotazování a měl by obsahovat okolo tří polootevřených a otevřených otázek. Analýza odpovědí na první dotazník - analýza by měla určit obecnou tendenci a extrémní odpovědi.

46, 47


Formulace druhého dotazníku - kaţdý expert je seznámen s výsledky prvního kola dotazování a je poţádán o přehodnocení svých odpovědí (je-li to moţné), pokud se vymyká obecným tendencím. Zaslání třetího dotazníku - tento dotazník je zaslán pouze expertům s "extrémními" názory. Jsou poţádáni, aby uvedli kritiku na opačné názory, které se v průběhu dotazování

vyskytly. To slouţí k porovnání názorů a pomůţe při konvergenci

rozličných názorů. Pokud konvergence není moţná, dotazování pokračuje dále. Shrnutí a vytvoření konečné zprávy - v tomto kroku je důleţité mít na paměti, ţe je důleţité pouţít statistické analýzy, aby mohly být definovány konvergence nebo divergence v názorech. Stejně jako ostatní techniky i metoda Delphi má své pro a proti. Její výsledky jsou tak platné jaké jsou reprezentativní názory dotázaných expertů. To je zřejmě její nejvýznamnější limit, její vypovídací hodnota a komplexnost závisí na znalostech oslovených a na jejich schopnosti uspořádat fakta a dát je do správných souvislostí. Odborníci proto doporučují vyuţívat tuto metodu pro jednodušší případy. Pro multidimenzionální a sloţitější problémy je moţné techniku Delphi také pouţít, pokud získáme data i z jiných zdrojů a pomocí jiných metod. 2.4.2

Srovnání skupin

Srovnání skupin je jedna z nejjednodušších metod analýzy získaných informací. Je zaloţená na srovnání dvou nebo více skupin, přičemţ alespoň jedna z nich je sloţená pouze z účastníků programu. Tato skupina je porovnávána s tzv. kontrolními skupinami, které nebyly programem nijak dotčeny nebo ovlivněny. Hlavním cílem techniky srovnávání skupin je odhad čistého efektu intervenčního nástroje, především díky moţnosti očištění hrubých (celkových) efektů o vliv exogenních faktorů. Nástroj srovnávání skupin se pouţívá především v případě, kdy je podpora zaměřena na homogenní skupinu konečných příjemců a existuje podobná (srovnatelná) skupina, která programem ovlivněna není. Srovnání skupin můţe být pouţito pouze v hodnocení mid-term nebo ex- post a jeho postup je následující:48

48


Konstrukce srovnávaných skupin - zde můţeme vyuţít tří základních principů. Prvním principem je tvorba odpovídajících dvojic, ten spočívá v tom, ţe kaţdému jedinci z koncových příjemců podpory je vybrán co nejpodobnější jedinec neovlivněný programem. Můţe se jednat jak o osoby, tak o podniky a jiné subjekty. Dalším je srovnání s jednotlivci zachycenými, ale nepodpořenými programem. Kontrolní skupina je tvořena například neúspěšnými ţadateli o podporu. Zde je výhodou dostupnost informací o těchto subjektech. Posledním principem pak je obecné srovnávání, to je provedeno na základě národních statistických údajů. Můţe být pouţit pouze v případě, kdy podpořená skupina je natolik malá, ţe národní statistiky neovlivňuje. Průběh srovnávání - ve druhém kroku dochází k pozorování změn ve srovnávaných skupinách. Z pozorovaných rozdílů bývají vyvozeny čisté efekty programu. Existují různé varianty srovnávání, které se liší svoje platností a vypovídací schopností. Varianta "pouze pro srovnání" je časově nenáročná, jednoduchá a zahrnuje analýzu dosaţených změn po implementaci programu v rámci hodnocené skupiny. Postup: účast v programu

stav po podpoře

skupina účastníků

ano

X

kontrolní skupina

ne

Y

odhad efektu = X – Y Nevýhodou této varianty je nemoţnost korekce případného rozdílu ve výchozích hodnotách, to překonává druhá varianta "před a po srovnání". Ta bere v úvahu moţnou existenci vstupních rozdílů mezi srovnávanými skupinami a bere v úvahu pouze změny, které nastaly během sledovaného období (trvání programu). Nevýhodou je nutnost znalosti údajů o skupinách z období před začátkem programu, která nemusí být dostupná. účast v programu

výchozí stav stav po podpoře

skupina účastníků

ano

X1

X2

kontrolní skupina

ne

Y1

Y2

odhad efektu = (X2-X1) - (Y2-Y1) Asi nejpřesnější variantou je "před a po srovnání trendů", která identifikuje vývojové trendy v posuzovaných skupinách a srovnává jejich hodnoty před a po implementaci programu. Umoţňuje eliminovat externí vlivy a stanovit čistý efekt programu.

40

Jednou z výhod techniky srovnávání skupin je očištění efektu programu o náklady mrtvé váhy. Naopak limitujícím faktorem je moţnost a správnost výběru kontrolní skupiny, která je pro úspěšnost tohoto nástroje klíčová. 2.4.3

Benchmarking

Benchmarking je nástroj strategického managementu a je zaloţen na srovnávání výsledků s nejlepšími výsledky dosaţenými ve srovnatelných případech. Díky srovnání s ostatními identifikuje slabé a silné stránky organizace. 49 Jednou z moţností je vyuţití tzv. "externího benchmarkingu", kdy jsou srovnávány rozdílné funkce procesu implementace programu s podobnými funkcemi v ostatních případech. Méně náročnou moţností je "interní benchmarking" zkoumající nejlepší praxi a její aplikaci ve vlastním případě. 50 Přestoţe byla tato technika původně vynalezena pro soukromé společnosti, je dobře aplikovatelná na rozvojové programy, a můţe být pouţita jak pro identifikaci a vyhodnocení jednotlivých kroků implementace, tak pro hodnocení efektivity a účinnosti programu. Výhodu je, ţe umoţňuje objektivní pohled na stávající praxi, přináší poučení a umoţňuje aplikaci zkušeností získaných ostatními. Jednotlivé kroky při pouţití benchmarkingu jsou následující: 51 Výběr předmětu - definice problému, které bude předmětem posuzování. Pokud je posuzován proces, je nutné vybrat pouze části, které mohou být srovnávány. V prvním kroku jsou také definována kritéria, podle kterých bude srovnání probíhat. To platí i v případě srovnávání dopadů programu. Výběr srovnávaných případů - výběr nejlepšího případu, se kterým bude probíhat srovnávání, závisí na zvolených kritériích. Ta musí výběr nejlepšího případu umoţnit, tzn. měli bychom se vyvarovat protichůdných kritérií. Analýza procesů v nejlepších případech - v tomto kroku spočívá podstata benchmarkingu, jsou zde analyzovány příčiny dosaţení nejlepšího výsledku, výkonu.

49

Benchmarking. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Benchmarking 50, 51


Analýza rozdílných prvků - v tomto kroku přichází hledání rozdílů s vlastní organizací/programem a jsou navrhována opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Jednou z dalších výhod benchmarkingu je jeho flexibilní pouţití, od jednoduchého srovnání výstupů po sloţitější rozbor procesů. Na druhou stranu je obtíţné získat data a informace určující "nejlepší případ", které jsou často strategickými informacemi, které nejsou okolním subjektům přístupné. 2.4.4

Analýza účinnosti nákladů

Analýza účinnosti nákladů, nebo li CEA (cost-effectiveness analysis) se pouţívá především pro projektové řízení, můţe být ale pouţita pro hodnocení programů. Je vhodná pro zhodnocení efektivnosti vyuţití vstupů v případech, kdy jsou výstupy těţko ocenitelné penězi. Poměřuje vynaloţené náklady a vstupy se získanými výstupy a výsledky. Pouţívá se v případech jediného výstupu, kdy lze dopady definovat, jsou homogenní a měřitelné. Pokud má program výstupů více, musí se jim přiřadit váhy. Obecným cílem této metody je informovat veřejnost o efektivitě a účelnosti vynakládaných veřejných prostředků. Je vyuţívání při hodnocení ex-ante i ex-post. Jednotlivé kroky CBA analýzy jsou následující: 52 Určení a definování cílů - dochází k identifikaci a kvantifikaci očekávaných výsledků programu a k rozboru cílů, které budou předmětem hodnocení. Definice celkových nákladů programu - tzn. veškeré veřejné zdroje, které budou v rámci programu přímo vynaloţeny a jsou vyjádřeny ve finančních jednotkách. Někdy bývají do celkových nákladů zahrnuty i náklady příleţitosti, náklady kapitálu apod. Měření dopadů - tento krok je zřejmě nejkomplikovanější. Obvykle se pouţívá empirických metod zaloţených na administrativních (primárních) datech zachycující pozitivní dopady programu. Je však také moţné dopady určit na základě sekundárních dat, modelace vlivů implementace programu a vzájemném porovnání dat. Je důleţité a zároveň velmi obtíţné stanovit čisté dopady programu, tzn. hrubé efekty očištěné o náklady mrtvé váhy, efekty vytěsnění, případně o multiplikační efekty apod. Nepřesnosti v odhadu dopadů mohou být zmírněny provedením analýzy citlivosti, která zachycuje citlivost změn vybraných ukazatelů na výsledky hodnocení.

52


Kalkulace ukazatele účinnosti nákladů - ukazatel je roven celkovým nákladům na program/hrubé efekty - náklady mrtvé váhy, náklady vytěsnění + pozitivní multiplikační efekty. Pozitivem této metody je získání jasných dat a výsledků, které lze snadno interpretovat, případně na jejich základě přijímat stanoviska týkající se hodnocení programu. Na druhou stranu je pouţitelná pouze v případě malého počtu cílů programu, které lze srovnávat s obdobnými případy. Také nezahrnuje dlouhodobé dopady programu, které jsou obvykle vyvolány řadou dalších vlivů, které nemohou být do analýzy zahrnuty. 2.4.5

Analýza nákladů a výnosů

Analýza nákladů a výnosů (CBA, cost-benefit analysis) se pouţívá ke zhodnocení čistého ekonomického dopadu veřejných programů. Jejím záměrem je určit, zda je projekt přínosný z hlediska sociálního, pomocí časově diskontovaných ekonomických nákladů a přínosů. Oproti analýze účinnosti nákladů předpokládá moţnost vyjádření výstupů programu ve finančních jednotkách. Předností CBA je zachycení vlivu času, jednotlivé náklady a výnosy vznikající v průběhu času jsou totiţ převáděny na současnou hodnotu, a také externalit. Nedokonalosti trhu jsou tak explicitně zahrnuty. V případě hodnocení ex-ante se pouţívá pro výběr investičního projektu, ale můţe být pouţita i ex-post ke stanovení ekonomických dopadů dané intervence. Vyuţívá se v případech, kdy efekty programu nebo projektu přesahují jednoduché finanční efekty pro soukromé investory. Například v případech velkých infrastrukturních projektů nebo v sektorech, které nepřináší trţní efekty (například zdravotnictví, ţivotní

prostředí). CBA analýzou získáme

celospolečenské dopady vyjádřené v monetárních jednotkách. Jednotlivé kroky jsou následující: 53 Identifikace projektu, technická analýza a analýza poptávky - slouţí k vymezení projektu, jeho jednotlivých prvků a proměnných, které jsou důleţité pro kalkulaci výsledných ukazatelů. To znamená vymezení nákladů (jak finančních, tak nefinančních), výnosů (přímé výnosy i nehmotné pozitivní vlivy), času (čas jejich vzniku, doba ţivotnosti výsledků a celková doba hodnocení) a diskontní sazby, která umoţní zahrnout hodnotu časových preferencí. 53


Identifikace a kvantifikace nákladů a výnosů - náklady jsou chápány jako veškeré negativní dopady programu na dotčené subjekty, výnosy jsou pak efekty pozitivní. Monetarizace nákladů a výnosů - zde dochází k vyjádření nebo převedení nákladů a výnosů na peněţní jednotky. V případech ocenění neobchodovatelných poloţek (například zlepšení zdraví obyvatel, zvýšení vzdělanosti apod.) se vyuţívají tzv. stínové ceny. Také dochází k úpravě trţních cen nezachycujících ekonomické náklady společnosti, např. vliv daní, cel apod. Hodnocení programu, kalkulace ekonomické návratnosti projektu - na základě předchozích kroků je vytvořen model zachycující průběh nákladů a výnosů v čase. Základními ukazateli jsou - čistá současná hodnota, představující čistý diskontovaný výnos za sledované období. Pro srovnání programů nebo projektů mezi sebou je důleţitý index čisté současné hodnoty (čistá současná hodnota programu na jednotku nákladů), čím vyšší, tím lepší jsou výsledky programu. Výhodou analýzy nákladů a výnosů je moţnost jejího pouţití na projekty a programy s různými dopady a na základě získaných výsledků jejich vzájemné porovnání. Na druhou stranu je limitující ocenění nehmotných dopadů, které významně ovlivňuje zjištěné výsledky. Pokud dojde k nepřesnému ocenění, jsou výstupy této analýzy nepouţitelné. Další nevýhodou je ti to, ţe nebere v úvahu redistribuční efekty. Přes všechny nedostatky je CBA analýza uţitečný nástroj při hodnocení a porovnávání programů a můţe nahradit analýzu účinnosti nákladů. 2.4.6

Nástroje pro makroekonomické hodnocení

V případě rozsáhlých regionálních nebo sektorových programů můţeme předpokládat, ţe budou mít vliv na národní hospodářství. K analýze jejich makroekonomických dopadů se pouţívá řada nástrojů jako například input-output model, nebo shift-share analýza. Input-output model Tento model zachycuje způsob jakým je uspokojována finální poptávka (spotřeba, investice a čistý export). Input-output matice můţe mít řadu podob, nejjednodušší zahrnuje pouze tři základní sektory zemědělství, průmysl a sluţby, sloţitější matice můţe zahrnovat aţ 500 hospodářských oborů. Řádky matice reprezentují zdroje produkované daným sektorem ve vztahu k ostatním aktivitám a ke konečné poptávce. Sloupce pak vyjadřují vstupy, tzn. spotřeba daného sektoru nutná k zajištění produkce. 44

Input-output matice jsou vyuţívány jak na národní úrovni, tak v regionálním měřítku. V případě hodnocení rozvojových programů je jejich pouţití zaloţeno na jiţ existujícím modelu. Při hodnocení bývají odhadovány očekávané dopady programu ve vztahu ke konečné poptávce a rozbor jejího rozloţení napříč sektory. V závěru bývají odhadovány i nepřímé dopady na jednotlivé sektory. 5454 Shift-share analýza Je to široce pouţívaná analytická technika. Slouţí především k projekci pozorovatelných trendů v národním měřítku na regionální úroveň. Předmětem analýzy je pouze makroekonomická dimenze implementace programu. Shift-share analýza slouţí k porovnání situace bez implementace (policy-off) a situace s implementací programu (policy-on). Její pouţití slouţí, spolu s dalšími nástroji, ke stanovení čistého efektu programu. Její aplikace se provádí ve dvou krocích: 55 nejprve jsou definovány parametry za předpokladu nerealizace programu Xt = X0 + NS, kde Xt a X0 jsou hodnoty daného parametru v čase t a 0, NS zachycuje změnu způsobenou národním trendem. Tyto hodnoty jsou odečteny od hodnot získaných za předpokladu realizace programu. Získaný rozdíl je povaţovaný za dopad programu. Výpočet je pak následující RS = Et - Xt, kde Et je hodnota parametru X v čase t v případě realizace a RS je výsledný dopad programu.

2.5 Vyhodnocení a rozhodnutí Ve finální fázi hodnotícího procesu dochází k formulaci konečného rozhodnutí na základě individuálních kritérií a ukazatelů a k formulaci souhrnného vyhodnocení. Dvěma základními a v praxi často uţívanými nástroji jsou expertní panel a multikriteriální analýza, která jednotlivým dílčím výstupům přiřazuje váhy. 2.5.1

Expertní panel 56

Pod pojmem expertní panel se skrývá vybraná skupina odborníků, která se sejde za účelem hodnocení. Tato skupina se většinou skládá z nezávislých odborníků, kteří jsou vybrání ta, aby jejich specializace pokrývala všechny obory a oblasti, kterých se program týká. Jejich 54, 55



úkolem je prozkoumání veškerých dat a analýz pořízených v průběhu hodnocení, nalézt shodu v závěrech, které by mělo hodnocení přinést a především, nalézt odpovědi na hodnotící otázky. Expertní panel je obecný nástroj slouţící ke zhodnocení programu. Pouţívá se ke zhodnocení relevantnosti cílů programu, odhadu moţných efektů, posouzení kvality programu apod. Často se pouţívá i ke zhodnocení vývoje a dopadů závěrů zjištěných jinými metodami. Tato technika je vhodná jak pro sloţité a komplexní programy, které jsou těţko hodnotitelné jinými metodami, tak pro malé jednoduché programy, které nevyţadují mobilizaci mnoha zdrojů. I kdyţ získání výsledků hodnocení pomocí expertního panelu zapere určitý čas, je vhodný pro hodnocení ex ante. Ve spojení s mikro a makroekonomickými modely je expertní panel vhodný ke stanovení, zda výsledky a dopady, které program přinese, jsou dostatečné, či nikoliv. V rámci kohezní politiky se také vyuţívají k posuzování projektů, které jsou vhodné k financování. Výhodou této metody je její všestrannost, můţe být pouţita ve fázi strukturování programu, hodnocení dopadů, odhadů pravděpodobných efektů, zkrátka ve všech fázích, které je potřeba vědecky podloţit. Ať uţ je expertní panel vyuţit ve kterékoliv fázi, je nutné mít na paměti, ţe otázky, na které mají experti odpovědět, musí být formulovány jasně. Pokud jsou příliš široké a vágní, není zaručena spolehlivost závěrů. Postup při sestavování expertního panelu je následující: Vytvoření seznamu potenciálních expertů - vybraní experti musí mít rozsáhle znalosti alespoň o jedné oblasti, které se program dotýká, musí být také nezávislí na hodnotitelské komisi. Kaţdý z oslovených je do panelu nominován sám za sebe a nereprezentuje ţádnou instituci nebo ústav. Výběr a pověření expertů - panel se většinou skládá ze šesti aţ dvanácti odborníků, kteří reprezentují jednotlivé oblasti hodnocení. Poslední dobou je spíše tendence panely rozšiřovat, aby bylo pokryto co nejvíce rozlišných názorů. Šetření - odborníci se potkávají třikrát aţ šestkrát, zhruba v měsíčním intervalu. Na uzavřených jednáních experti zkoumají projektové nebo programové dokumenty, zpovídají programové vedoucí, a pokud je to moţné mohou se přijet podívat osobně přímo na místo, kde probíhají projektové aktivity.

46

Syntéza - panel zpracuje zprávu a formuluje společné závěry a doporučení. Jak jiţ bylo uvedeno výš, výsledky expertního panelu slouţí jako podpora ostatních technik hodnocení. Výhodou je, ţe se jedná o poměrně finančně nenáročnou metodu, která je flexibilní a dá se pouţít na různé typy programů. Její výsledky mohou být zaloţeny na kvantitativních i kvalitativních datech, i v případě, ţe tato data nejsou úplně kompletní. Na druhou stranu oslovení odborníci nemusí být ochotní se zabývat nevítanými jevy a mohou být ovlivnitelní a zaujatí. Také můţe nastat situace, ţe dojte k potlačení názorů, které nemají majoritní zastoupení mezi odborníky, i kdyţ by mohly být pro hodnocení relevantní. 2.5.2

Multikriteriální analýza

Tato analýza se pouţívá ke komparativnímu posouzení projektů a alternativních programů. Umoţňuje dát do souvislostí řadu kritérií a názorů zároveň, díky tomu mohou být komplexně posouzena a zahrnuta do rozhodovacího procesu. Jejím cílem je sjednotit rozmanité výstupy předchozích fází a zformulovat souhrnné vyjádření. Specifickými cíli pak jsou: 57 doporučení k realokaci rozpočtů, buď v případě probíhajícího programu, nebo jako doporučení pro programy budoucí (např. omezení nebo přezkoumání méně úspěšných programových opatření, pouţití nejlepších opatření jako vzorů apod.), rozšíření nejlepších přístupů a publikace konkrétních příkladů nejlepších opatření, tyto vzorové příklady slouţí jako pomůcka manaţerům alternativních programů, zpětná vazba na proces výběru projektů - výsledky multikriteriální analýzy mohou pomoci implementačním orgánům při výběru vhodných projektů k podpoře. Díky tomu, ţe tato metoda je schopná zohlednit zájmy většího počtu aktérů je vhodná i pro hodnocení programů, ve kterých vystupuje větší počet financujících institucí. Dokáţe také do hodnocení zakomponovat protichůdné ukazatele, nebo pokud je výběr mezi ukazateli obtíţný. Jednotlivé kroky multikriteriální analýzy jsou následující: 58 Definice předmětu hodnocení - v prvním kroku dochází k vymezení plánovaných nebo implementovaných aktivit, které budou předmětem hodnocení.

57

EUROPEAN COMISSION. Policy - Inforegio: Evalsed: the source for the evaluation of socio-economic development [online]. 2009 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/evaluation/evalsed/sourcebooks/method_techniques/collect ing_information/index_en.htm 58 VITURKA, Milan. Teoreticko-metodologická východiska hodnocení programů podpory regionálního rozvoje. Brno: Masarykova Univerzita, 2005. ISBN 8021036397 47

Definice rozhodovacích (kvalitativních i kvantitativních) kritérií - definici kritérií by měla být věnována zvláštní pozornost. Kritéria musí jednoznačně odpovídat na hodnotící otázky, být úplné, akceptovatelné všemi stranami a především nezávislé. Vzájemně se ovlivňující kritéria musí být eliminována. Dalším důleţitým předpokladem je moţnost aplikace kritérií na větší počet hodnocených opatření, pokud by byla pouţita specifická kritéria vyhovující pouze jedné aktivitě, nemůţe být multikriteriální analýza pouţita. Analýza dopadů opatření – jsou prováděny kvalitativní i kvantitativní odhady dopadů a na základě stanovených rozhodovacích kritérií je sestavována multikriteriální matice. Její řádky jsou tvořeny definovanými kritérii a sloupce tvoří hodnocené aktivity. Existují dva základní přístupy pro sestavení rozhodovací tabulky. První se nazývá kompenzační – kaţdému z kritérií je přiřazena váha, na základě váţeného aritmetického průměru je vypočteno celkové skóre pro danou aktivitu. Název „kompenzační“

plyne

z toho,

ţe

kalkulace

váţeného

průměru

umoţňuje

kompenzování hodnot u jednotlivých kritérií (negativní výsledky při hodnocení podle jednoho kritéria mohou být nahrazeny výrazně dobrým hodnocením podle kritéria B). Druhý přístup se nazývá vyřazovací – je pouţit v případě, kdy ne všechna kritéria jsou měřitelná, a proto nemůţe být vypočítáno celkové skóre. Vyřazovací přístup je zaloţen na definici minimální hodnoty, kterou musí hodnocená aktivita dosáhnout při hodnocení dle vybraných kritérií. Pokud hodnota není dosaţena, aktivita je označena jako nedostačující. Vyhodnocení dopadů jednotlivých aktivit – ve čtvrtém kroku dochází ke stanovení dopadů hodnocených aktivit. Jednotlivé aktivity a opatření získávají určitý počet bodů na základě objektivních dat nebo i na základě názorů expertů. Většinou dochází ke kombinaci obou, jak objektivních kvantitativních dat, tak názorů a preferencí hlavních zainteresovaných subjektů. V případě obtíţně kvantifikovatelných kritérií se pouţívají stejné techniky, které byly popsané v předchozím kroku, tj. kompenzační a vyřazovací. Agregace výsledků hodnocení – jednotlivé hodnocené aktivity jsou tříděny v závislosti na dosaţených výsledcích. Při výběru vah lze pouţít různých způsobů podle účelu hodnocení. Pro agregaci výsledků se pouţívají tři základní přístupy: osobní rozhodnutí - jednotlivá hodnotící kritéria nejsou nijak syntetizována, kaţdý příjemce hodnocení můţe sám definovat váhy jednotlivých kritérií. Asistované sloučení – kritéria jsou 48

utříděna pomocí hodnotícího softwaru, který seskupí jednotlivé aktivity na základě převaţujících pozitivních a negativních hodnocení. Třetím přístupem je asistovaný kompromis – váhy kritérií jsou definovány hodnotitelem, případně na základě dohody se zadavatelem nebo klíčovými subjekty. Výsledkem je setřídění a klasifikace aktivit na základě celkového váţeného skóre. Hlavní předností multikriteriální analýzy je moţnost zapojení všech zainteresovaných subjektů do procesu hodnocení a tím pádem dosaţení konsensu a kompromisu mezi nimi. Navíc oproti ostatním technikám zahrnuje celou řadu často i velmi rozdílných kritérií. Vlastní hodnocení však klade vysoké nároky na podklady a hodnotící matice musí být vţdy zpracována za účelem daného hodnocení s ohledem na jeho konkrétní podmínky.

49

50

3 ROP JIHOVÝCHOD, OBLAST PODPORY 1.4 A JEJÍ HODNOCENÍ V této kapitole nejprve uvedu základní informace o ROP Jihovýchod, oblasti podpory 1.4, uvedu, jaké jsou její cíle, podporované aktivity atd. Poté přejdu k samotnému hodnocení, ke kterému pouţiji vybrané metody z teoretické části mé práce. Jelikoţ uţ proběhla realizace řady projektů v rámci této oblasti podpory a zároveň jsou v plánu další výzvy pro předkládání nových projektů, bude se jednat o hodnocení mid-term. K tomu, abych mohla správně vyhodnotit, zda byly cyklostezky financované z ROP Jihovýchod efektivní, budu je muset srovnat s obdobnými projekty s projekty ostatních regionálních programůnebo projekty podpořenými ze zdrojů obcí. 3.1.1

Podpora cyklostezek v ROP Jihovýchod

Regionální operační program Jihovýchod, oblast podpory 1.4 Rozvoj infrastruktury pro nemotorovou dopravu je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj a státního rozpočtu. Jednotlivé výzvy k předkládání projektů byly vyhlášeny celkem 4x v letech 2007 – 2009. O dotace na výstavbu a technické zhodnocení cyklostezek mohly v jednotlivých výzvách ţádat kraje, obce, svazky obcí a organizace zřizované nebo zakládané obcemi nebo kraji.58 Podle textů výzev k předkládání projektů byly konkrétními financovanými aktivitami: Výstavba a technické zhodnocení cyklostezek (dopravní značení C8 a C10), společných stezek pro chodce a cyklisty (dopravní značení C9) a komunikací pro bezmotorová vozidla (dopravní značení B11) v podobě stavebně upravených a dopravním značením vymezených komunikací s vyloučením automobilové dopravy, řešení kolizních míst (kříţení cyklostezek s jinými pozemními komunikacemi – např. světelné signalizační zařízení, aj.). Přizpůsobení komunikací pro nemotorovou dopravu osobám s omezenou pohyblivostí nebo orientací (např. bezbariérový přístup, zvuková a jiná signalizace pro nevidomé atd.).

58

ROP JIHOVÝCHOD. Cyklostezky, bezbariérové křižovatky [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.jihovychod.cz/pro-zadatele/oblasti-dotace/dostupnost-dopravy/cyklostezky-bezbarierove-krizovatky 51

Hlavním cílem oblasti podpory je „Vybudovat hustou síť vhodně umístěných bezpečných cyklostezek v sídlech i v krajině včetně související infrastruktury a také zvýšit bezpečnost chodců v urbanizovaných prostorech.“59 Specifickými cíli jsou pak: Zkvalitnění a technické zhodnocení infrastruktury pro nemotorovou dopravu Segregace nemotorové dopravy od motorové Zvyšování bezpečnosti cyklistů a chodců ve městech Postupné sniţování pouţívání motorových vozidel pro kratší vzdálenosti. Celková moţná finanční alokace v rámci všech výzev byla: ERDF

636, 811 mil. Kč

SR

56, 189 mil. Kč

CELKEM

693, 000 mil. Kč

Hlavními způsobilými výdaji, na které mohlo být výše uvedených 693 000 mil. Kč čerpáno, byly opět dle textů výzev výdaje na následující poloţky: 60 výdaje na výkupy pozemků určených k zástavbě výdaje na nákup nemovitostí podmiňujících výstavbu výdaje na projektovou dokumentaci výdaje na inţenýrskou činnost (stavební a architektonický dozor) výdaje na stavební a technologické činnosti stroje a zařízení, hmotný a nehmotný dlouhodobý majetek včetně drobného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku finanční leasing výdaje na povinnou publicitu. Za doplňkové výdaje pak byly ve výzvách povaţovány: lidské zdroje – výdaje na mzdové náklady a pojistné nákup materiálu výběrová řízení nezbytné poradenství, konzultační, expertní a právní sluţby inţenýring bez stavebního a autorského dozoru finanční výdaje a poplatky (s výjimkou správních a místních poplatků)

59 60

, ROP JIHOVÝCHOD. Výzva k předkládání projektů: 1.4 Rozvoj infrastruktury pro nemotorovou dopravu. 2009. 52

licence, patenty a jiná práva vyuţitá při pořizování majetku (s výjimkou software k hardware) náhrady za omezení vlastnických práv, náhrady za majetkové újmy ostatní výše nespecifikované způsobilé doplňkové neinvestiční výdaje, zejména charakteru spotřebních sluţeb. Hlavní i specifické cíle oblasti podpory jsem popsala výše. K monitoringu a hodnocení míry jejich naplňování slouţí různé typy indikátorů. Podle Prováděcího dokumentu ROP Jihovýchod, verze 1.13 jsou konkrétně pro rozvoj infrastruktury pro nemotorovou dopravu stanoveny tyto následující: Tabulka 1: Indikátory výstupů – indikátory sledující aktivity realizované jednotlivými opatřeními Hodnota 2005

Indikátor

Měrná jednotka

Zdroj

Indikativ. Cíl

Počet podpořených projektŧ na rozvoj dopravy (dopravní dostupnost) Core 13

Počet podpořených projektŧ zaměřených na dopravní infrastrukturu

ŘO

0

35

Délka nově vybudovaných cyklostezek

Délka nových separovaných cyklistických stezek v km

ŘO

0

40

Core 13 znamená, ţe se jedná o hlavní (klíčový) indikátor č. 13 zvolený ze seznamu hlavních indikátorů vytvořeného Evropskou komisí. Tento seznam je obligatorní, EK ukládá, ţe tyto indikátory musí být sledovány v ročních monitorovacích zprávách a musí být integrovány v kaţdém operačním programu. Komise totiţ soustřeďuje svou pozornost pouze na tyto indikátory, které tvoří v podstatě „vrchol indikátorové pyramidy“.61 Tabulka 2: Indikátory výsledků – indikátory sledující efekty, které přinesly finančně podpořené aktivity Indikátor

Měrná jednotka

Zdroj

Počet uţivatelŧ nových cyklo a hipostezek po 1. roce provozu

Počet uţivatelŧ

ŘO

61

Hodnota 2005

Indikativ. Cíl Eval. Studie 0 ÚRR

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Zásady tvorby indikátorů pro monitoring a evaluaci. 2006. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/Upload/Programy-2007-2013/Zasady-tvorby-indikatoru-promonitoring-a-evaluaci 53

Tabulka 3: Indikátory horizontálních témat – měřící vliv na horizontální témata zakomponovaná do implementační strategie OP Indikátor

Měrná jednotka

Podíl obyvatel ţijících v oblasti překročení limitu hluku podle hlukových Sníţení hlukové zátěţe obyvatelstva map v %

3.1.2

Zdroj

Hodnota 2005

Indikativ. Cíl

ŘO

Hlukové mapy zpracovává MZd.

výsledky evaluační studie ŘO

Podpora cyklostezek v ostatních regionálních operačních programech

V ostatních regionálníchoperačních programech jsou cyklostezky podporovány následovně: ROP Severozápad – podporuje cyklostezky v rámci prioritní osy 3 Dostupnost a dopravní obsluţnost, oblasti podpory 3.2 Rozvoj dopravní obsluţnosti regionu. Jak jiţ název oblasti podpory napovídá, nezaměřuje se pouze na cyklostezky, ale obecně na rozvoj infrastruktury a souvisejících sluţeb a na zlepšování dostupnosti veřejné dopravy pro specifické skupiny obyvatel. Hlavním cílem této oblasti podpory je dle Prováděcího dokumentu, verze 20.0 „Zajistit kvalitní standard dopravní obsluţnosti v regionu modernizací doprovodné infrastruktury a integrací jednotlivých druhů dopravy šetrných k ţivotnímu prostředí.“ Od podpory projektů z této oblasti si ROP Severozápad slibuje minimalizaci negativních vlivů na ţivotní prostředí a úsporu pohonných hmot a energií; efektivní sníţení hlukové a emisní zátěţe; zvýšení bezpečnosti provozu a cestujících v rámci přepravy. Podle dat a informací uvedených na webových stránkách www.nuts2severozapad.cz v dosavadních výzvách podpořeno celkem 5 projektů cyklostezek celkem za 472 868 939 Kč. ROP Severovýchod – podpora cyklostezek a cyklotras probíhá hned ve dvou prioritních osách. Prioritní osa 1 Rozvoj dopravní infrastruktury, oblast podpory 1.2 Podpora projektů zlepšujících dopravní obsluţnost území a prioritní osa 3 Cestovní ruch, oblast podpory 3.1 Rozvoj základní infrastruktury a dopravních aktivit v oblasti cestovního ruchu. Dle informačních letáků vydaných Regionální radou NUTS II Severovýchod je cílem oblasti podpory 1.2 je „zajistit kvalitní standard dopravní obsluţnosti v regionu integrací jednotlivých druhů dopravy šetrných k ţivotnímu prostředí“. Cíl oblasti podpory 3.1 je pak „kvalitní infrastruktura a široké spektrum sluţeb pro rozvoj cestovního ruchu v regionu“. Seznam příjemců dostupný z www.rada-severovychod.cz, aktualizovaný k 31. 12. 2012, uvádí, ţe bylo do současnosti z ROP Severovýchod podpořeno 10 projektů na podporu rozvoje cyklostezek s celkovou finanční podporou 279 014 134 Kč. ROP Střední Čechy – financuje cyklostezky v rámci prioritní osy Doprava, oblasti podpory 1.2 Udrţitelné formy dopravy, která podporuje rozvoj a modernizaci integrované veřejné 54

dopravy, realizaci cyklostezek, zvýšení bezpečnosti cyklistické dopravy a další aktivity. Globálním cílem prioritní osy je dle prováděcího dokumentu ROP Střední Čechy „zajištění vysoké a udrţitelné mobility obyvatel a sniţování negativních dopadů dopravy na ţivotní prostředí“, oblast podpory 1.2 Udrţitelné formy dopravy je pak přímo zaměřena na sníţení emisí z dopravy. V oblasti podpory 1.2 bylo, na základě seznamu příjemců aktuálního k 31.3.212, uvedeného na www.ropsterdnicechy.cz, do současnosti podpořeno 18 projektů na výstavbu cyklostezek, jejichţ podpora činila 232 514 832 Kč. ROP Jihozápad – v regionu soudrţnosti Jihozápad jsou cyklostezky podporovány v rámci prioritní osy 3 Rozvoj cestovního ruchu, oblasti podpory 3.1 – Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu. Cílem je dle textu k 17. výzvě „zkvalitnění a rozvoj zejména doprovodné infrastruktury pro cestovní ruch“. Oblast podpory se tedy nezaměřuje pouze na cyklostezky, ale obecně na podporu sportovně rekreačního vybavení pro cestovní ruch. Dle seznamu příjemců ke 2. 4. 212, uveřejněného na www.rr-jihozapad.cz, bylo v oblasti podpory 3.1 podpořeno celkem 15 projektů, celková výše alokovaných dotací byla 142 273 230 Kč. ROP Moravskoslezsko – v případě tohoto operačního programu je moţné o podporu cyklostezek ţádat v rámci prioritní osy 1 Regionální infrastruktura a dostupnost, oblasti podpory 1.1 Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury a také v rámci prioritní osy 2 Podpora prosperity regionu oblasti podpory 2.2 Rozvoj cestovního ruchu. Cílem oblasti podpory 1.1 je zabezpečit obnovu a modernizaci regionálních silnic, vzájemně propojit hospodářská centra a adekvátním způsobem napojit klíčové dopravní uzly a periferní oblasti na ekonomická centra regionu při minimálních dopadech na ekosystémy. Cílem oblasti podpory 2.2 pak je zvýšit atraktivitu regionu výstavbou, revitalizací a modernizací turistické infrastruktury, doprovodných sluţeb a atraktivit cestovního ruchu. Takto jsou cíle definovány v textech vyhlášených výzev. Celkem bylo dle seznamu příjemců uveřejněného na www.rr-moravskoslezsko.cz k 3. 2. 2012 podpořeno 16 projektů na výstavbu a rozvoj cyklostezek s celkovou alokovanou částkou 194 681 685,39 Kč. ROP Střední Morava – Střední Morava nabízí podporu cyklostezek v rámci prioritní osy 1 Doprava, oblasti podpory 1.3 Bezmotorová doprava. Podporovanými aktivitami jsou dle výzvy č. 31/2012 „výstavba regionálně významných stezek pro bezmotorovou dopravu a jejich vzájemné propojení“. Podpora plyne jak na výstavbu nových stezek, tak na stavební 55

úpravy, stavební změny a rozšiřování současné sítě cyklostezek. Globálním cílem oblasti podpory 1.3 je dle prováděcího dokumentu ROP Střední Morava, verze 1.1 „rozvoj infrastruktury pro nemotorovou dopravu“, specifickými cíli pak „výstavba regionálně významných stezek a zajištění napojení na jiţ existující páteřní síť“ a „výstavba segregovaných cyklostezek v rámci městských aglomerací“. Ze seznamu příjemců dostupného z www.rr-strednimorava.cz aktuálního ke 2. 4. 2012, bylo podpořeno celkem 37 projektů v oblasti podpory 1.3, celková alokovaná částka byla 632 557 547 Kč. 3.1.3

Návrh způsobu hodnocení

V tuto chvíli přiblíţím, jakým způsobem budu postupovat v jednotlivých fázích hodnocení a jaké metody zvolím, abych zjistila, jestli byly cíle naplněny. Ověření hodnotitelnosti – nemá jiţ v této fázi smysl. Mělo by být provedeno ještě před zahájením programu, kdy jde ještě upravit nedostatky. Z tohoto důvodu se mu nebudu věnovat. Struktura a návrh hodnocení – i kdyţ jsou cíle, dopady a indikátory jiţ v tomto případě stanoveny a mohla bych tedy přejít k jejich samotnému hodnocení, ráda bych i sama za pomoci logického rámce, zjistila, jestli by mnou stanovené cíle oblasti podpory byly stejné a zda bych zvolila stejné indikátory pro zjištění jejich míry naplnění. Na začátku práce jsem si kromě zhodnocení míry naplnění cílů stanovila i cíl zhodnocení efektivity a hospodárnosti pouţitých financí. Proto si v této fázi stanovím indikátory, pomocí kterých budu hodnocení provádět a také uvedu, s jakými ostatními projekty a regionálními programy budu tyto ukazatele srovnávat. Sběr a získávání dat – ve druhé fázi se budu snaţit zjistit co nejvíce informací, čísel a dat potřebných v následujícím kroku. Budu zejména čerpat z webových stránek jednotlivých ROPů, online příruček a seznamů příjemců podpory. Zpracování dat – pro zpracování dat jsem zvolila metodu CEA. Vypočítám hodnoty stanovených indikátorů pro oblast podpory 1.4 ROP Jihovýchod, dalších dvou srovnatelných oblastí podpory z jiných regionálních operačních programů a alespoň dalších dvou projektů podpořených z jiných zdrojů srovnám je mezi sebou. Jako podklad pro hodnocení efektivity mi bude slouţit jak komparace výsledků projektů mezi sebou, tak srovnání s objektivními daty (např. průměrná cena 1 km cyklostezky dle oficiálního ceníku, atp.). Doplňující technikou bude krátké dotazníkové šetření. 56

Vyhodnocení – v poslední fázi vyhodnocení jiţ budu vycházet ze zjištěných poznatků, které by měly být dostačující k vyvození závěrů mé práce.

3.2 Struktura a návrh hodnocení Pro stanovení cílů a způsobu hodnocení jejich naplnění jsem si vybrala metodu logického rámce. Je to proto, ţe mi přijde vhodný k přehlednému utřídění jednotlivých prvků vybrané prioritní osy a k pochopení logiky a provázanosti její struktury. Dalším důvodem hovořícím ve prospěch logického rámce je, ţe prioritní osa 1.4 se zaměřuje na úzkou oblast podporovaných činností a její cíle tím pádem nebudou pro logický rámec příliš rozsáhlé. 3.2.1

Analýza kontextu

V prvním kroku popíšu jaké je vnější prostředí, podmínky a důvody pro podporu a realizaci projektů v rámci zvolené oblasti podpory. Graficky je znázorním pomocí stromu problémů, z něj bude jasně vidět, jaké jsou příčiny situace před realizací projektů a jejich důsledky. K rozhodnutí podpoře investičních projektů na podporu nemotorové dopravy bylo přikročeno z několika důvodů. Region soudrţnosti Jihovýchod, který zahrnuje Jihomoravský kraj a kraj Vysočina, mají příznivé podmínky pro cyklistiku a obecně nemotorovou dopravu, ať uţ svým reliéfem, charakterem a mnoţstvím vhodných destinací a kulturních památek, které by mohly být vhodným cílem cykloturistických výletů a přispět tak k rozvoji cestovního ruchu regionu. Před zahájením projektů byla však síť cyklostezek a cyklotras nedostatečná, nepropojená a často ve špatném stavu. Nedostatečná bezpečnost tras a stezek odrazovala obyvatele k vyuţívání jiných dopravních prostředků neţ motorových při cestách za kulturou, prací a na výlety. Cykloturistika je navíc čím dál oblíbenější způsob trávení volného času, vhodná infrastruktura cyklostezek má tedy vliv na atraktivitu regionu, zvýšení turistického zájmu a tím i na rozvoj regionu. Schematicky je výchozí situace znázorněna stromem problémů na následujícím obrázku.

57

Obrázek 6: Strom problémů – příčiny a dopady

3.2.2

Analýza cílů

Formulace cílů, ke kterým by měly projekty podpořené v rámci oblasti podpory směřovat, musí navazovat na definované problémy a řešit je. Po skončení programu, tedy po ukončení projektů by mělo dojít k nápravě současné situace. K vymezení a seřazení cílů vyuţiji opět následující schéma.

58

Obrázek 7: Strom cílů – prostředky a z nich vyplývající důsledky

Ze stromu cílů mi tedy vyplynulo následující: Hlavním cílem je zvýšení hustoty, kvality a bezpečnosti stezek a tras pro nemotorovou dopravu. (Pro srovnání hlavní cíl oblasti podpory „Vybudovat hustou síť vhodně umístěných bezpečných cyklostezek v sídlech i v krajině včetně související infrastruktury a také zvýšit bezpečnost chodců v urbanizovaných prostorech.“) Specifické cíle, v závorce jsou vţdy uvedeny cíle oblasti podpory pro srovnání: zvýšení bezpečnosti cyklistů a chodců (zvyšování bezpečnosti cyklistů a chodců ve městech) oddělení motorové a nemotorové dopravy (segregace nemotorové dopravy od motorové) zvýšení motivace pro vyuţití nemotorových dopravních prostředků (postupné sniţování pouţívání motorových vozidel pro kratší vzdálenosti) zvyšování atraktivity a dostupnosti regionu, zvýšení cestovního ruchu (zkvalitnění a technické zhodnocení infrastruktury pro nemotorovou dopravu) Kdyţ srovnám cíle, ke kterým jsem došla, s cíli oblasti podpory moc se neliší. V hlavním cíli oblasti podpory je kromě budování a zkvalitňování cyklostezek i zvýšení bezpečnosti chodců v urbanizovaných úuzemích. To, předpokládám, je cíl, který má být splněn moţností čerpání 59

prostředků na dopravní značení a na přizpůsobení komunikací pro osoby s omezenou pohyblivostí nebo orientací. Druhá odlišnost je pak ve specifických cílech. Já jsem si jako čtvrtý cíl stanovila zvyšování atraktivity regionu, zatímco cíl oblasti podpory je zkvalitnění a technické zhodnocení infrastruktury (podle mého názoru je tento cíl v podstatě zahrnut v hlavním cíli). Myslím, ţe kvalitní cyklostezky mohou přispět k atraktivitě regionu a zvýšit v něm cestovní ruch. Region Jihovýchod nabízí řadu kulturních a přírodních památek, které mohou být vhodným cílem cyklistických výletů. Na druhou stranu uznávám, ţe zjištění míry naplnění tohoto cíle je velmi náročné. Pokud by opravdu došlo ke zvýšení turistického ruchu, bylo by obtíţné rozlišit, do jaké míry to bylo způsobeno právě novými cyklostezkami a do jaké míry ostatními faktory. Podle mého názoru jsou v konečném důsledku cíle oblasti podpory stanoveny vhodně, souvisí s podporovanými aktivitami, jsou zaměřené na zlepšení situace a vyřešení problémů a je moţné zjistit míru jejich naplnění, tu uvádím v kapitole 3.5. 3.2.3

Analýza logiky programu

V tomto kroku objasním vertikální logiku oblasti podpory, tj. její čtyři úrovně: vstupy, výstupy, specifické a celkové cíle, a v horizontální linii jim přiřadím objektivně ověřitelné indikátory a zdroje ověření. Výsledkem této analýzy je tabulka (matice) logického rámce, která je uvedena níţe. Tabulka 4: Matice logického rámce

Celkové cíle

Specifické cíle

Výsledky/ výstupy

Intervenční logika • vybudování husté sítě vhodně umístěných bezpečných cyklostezek, • zvýšení bezpečnosti chodcŧ v urbanizované krajině • zkvalitnění a technické zhodnocení infrastruktury pro nemotorovou dopravu • zvyšování bezpečnosti cyklistŧ a chodcŧ ve městech • segregace nemotorové dopravy od motorové • postupné sniţování pouţívání motorových vozidel na kratší vzdálenosti • nové, technicky zhodnocené cyklostezky, komunikace pro bezmotorová vozidla a chodce • dopravní značení, řešení kolizních míst • trasy a stezky upravené pro osoby s omezenou orientací a pohyblivostí, tzn. bezbariérové přístupy, signalizace atp.

Objektivně ověřitelné indikátory

Zdroje ověření

• počet podpořených projektŧ (35)

• řídící orgán

• počet uţivatelŧ nových cyklostezek po prvním roce provozu a navýšení počtu uţivatelŧ zrekonstruovaných cyklostezek (rozdíl před rekonstrukcí a po ní) • počet nově nainstalovaných zřízení zvyšujících bezpečnost cyklostezek • délka nově postavených a zhodnocených cyklostezek v km (40) • počet vyřešených kolizních míst • délka cyklostezek upravených pro osoby se sníţenou orientací a pohyblivostí v km

60

• řídící orgán • monitorovací zprávy příjemcŧ dotací

• řídící orgán • monitorovací zprávy příjemcŧ dotací

Předpoklady/ rizika

• zájem obyvatel o nové cyklostezky • moţnost oddělení motorové a nemotorové dopravy

Aktivity

• stavební a technická úprava stávajících cyklostezek • výstavba nových cyklostezek • pořízení a instalace dopravních značení, vybavení a signalizace

Prostředky: • dotace z ERDF • dotace ze státního rozpočtu • vlastní veřejné prostředky

Náklady: • 636 811 mil. Kč • 56 189 mil. Kč • min. 56 189 mil. Kč

• úspěšný prŧběh stavebních prací Předběžné podmínky • získání stavebního povolení • moţnost odkoupení potřebných pozemkŧ a nemovitostí • získání dotace

Pro další hodnocení míry naplnění cílů jsou důleţité zejména objektivně ověřitelné indikátory ve třetím sloupci tabulky. Pokud by to bylo moţné, zvolila bych ukazatele k měření stanovených cílů následovně: Indikátory výstupu Počet podpořených projektů na rozvoj dopravy Délka nově postavených a zrekonstruovaných cyklostezek v km – sleduje hlavní cíl vytvoření husté sítě cyklostezek a specifické cíle segregace nemotorové dopravy od motorové a zkvalitnění a technické zhodnocení infrastruktury pro nemotorovou dopravu. Indikátory výsledku Počet uţivatelů nových cyklostezek po prvním roce provozu a navýšení počtu uţivatelů zrekonstruovaných cyklostezek (rozdíl před rekonstrukcí a po prvním roce) – sleduje specifický cíl postupné sniţování pouţívání motorových vozidel na kratší vzdálenosti Počet nově nainstalovaných zřízení zvyšujících bezpečnost cyklostezek Počet vyřešených kolizních míst Délka cyklostezek upravených pro osoby se sníţenou orientací a pohyblivostí v km – tři poslední indikátory sledují cíl zvyšování bezpečnosti cyklistů a chodců ve městech. Pro programové období 2007 – 2013 jiţ není moţné indikátory stanovovat libovolně, musí se vybírat z Národního číselníku indikátorů. Libovolně zvolené indikátory mohou být pouţity pouze pro interní potřeby měření očekávaných výsledků operačních programů.

61

Podle mého názoru je výhodou tohoto pravidla to, ţe indikátory uvedené v Národním číselníku jsou jiţ upravené po technické a metodické stránce, navíc umoţňují porovnávat jednotlivé operační programy mezi sebou. Na druhou stranu si nemyslím, ţe je moţné vytvořit seznam tak, aby se dalo vybrat indikátory přímo „na míru“ kaţdému operačnímu programu. Monitorovací indikátory, které jsou sledovány na úrovni oblasti podpory, jsem uvedla v tabulkách 1 – 3. Dále se také sledují indikátory na projektové úrovni: Délka nově vybudovaných cyklostezek Délka rekonstruovaných cyklostezek Počet nových bezbariérových přístupů na komunikace pro nemotorovou dopravu Počet nově instalovaných zařízení zvukové a jiné signalizace pro nevidomé K posouzení míry naplnění stanovených cílů oblasti podpory vyuţiji jak stanovené indikátory na úrovni oblasti podpory, tak na projektové úrovni. Indikátory horizontálních témat Tyto indikátory stojí mimo logický rámec, sledují naplnění horizontálních témat a jsou zakomponovány v implementační strategii operačního programu. V tomto případě je indikátorem sníţení hlukové zátěţe obyvatelstva. Pro cíl mé práce jsou ale relevantní pouze indikátory výstupů a výsledků, proto se dále indikátorům horizontálních témat nebudu věnovat. K posuzování efektivity a hospodárnosti čerpaných finančních prostředků si stanovím indikátory následovně: Indikátor výstupu: Cena za 1 km cyklostezky – ze zjištěných délek cyklostezek a objemu alokovaných dotací zjistím ceny 1 km cyklostzek. Tento indikátor vypočítám i pro oblast podpory 1.3 ROP Střední Morava, oblast podpory 1.2 ROP Střední Čechy a projekty podpořenými z jiných zdrojů – z dotací SFDI a z rozpočtů obcí. Zjištěné výsledky porovnám mezi sebou a s cenou 1 km cyklostezky vypočítanou dle obecného ceníku, který pouţívají stavební společnosti k tvorbě cen do nabídek. Indikátor dopadu: K měření dopadu mi bude slouţit jednotka „cyklistokilometr“ – kolik kilometrů najezdili cyklisté na vybudovaných cyklostezkách. Čím vyšší číslo, tím měly projekty větší smysl, mají 62

širší dopad a jsou více vyuţívány. Ze zjištěných alokovaných financí na jednotlivé projekty, zjištěného počtu cyklistů a délky cyklostezek budu moci vypočítat cenu za 1 cyklisty na 1 km. Tuto cenu vyuţiji v krátkém dotazníkovém šetření, ve kterém zjistím, zda by lidé byli ochotni takovouto cenu za km zaplatit, pokud by si ji měli hradit sami.

3.3 Sběr a získávání dat V tomto kroku se budu snaţit získat dostatek informací k indikátorům stanoveným v Prováděcím dokumentu i mnou stanoveným indikátorům k hodnocení efektivity. Vzhledem ke svým moţnostem budu vyuţívat ke sběru informací administrativní data Úřadu regionální rady regionu soudrţnosti Jihovýchod, Střední Morava a Střední Čechy, samotných příjemců, doplňkově vyuţiji i sekundární data, zejména pak z webových stránek Regionálního informačního servisu. Obsáhlost popisu jednotlivých projektů se významně liší, včetně dostupnosti jejich dat, proto doufám, ţe se mi podaří nashromáţdit všechny informace, které potřebuji. 3.3.1

Indikátory na úrovni oblasti podpory

Počet podpořených projektů na rozvoj dopravy – indikativní cíl 35 Zda došlo ke splnění prvního indikátoru je jasně vidět z tabulky uvedené v příloze č. 3, ta uvádí seznam dosavadních příjemců dotace. Do této chvíle bylo podpořeno 30 projektů, indikativní cíl 35 projektů zatím tedy splněn nebyl. Indikátor 511 100 Počet podpořených projektů na rozvoj dopravy (dopravní dostupnost) je do současnosti splněn z cca 86%. Podle plánu výzev na rok 2012, který je dostupný na www.jihovychod.cz se však plánuje vyhlášení další výzvy na říjen 2012. Vzhledem k tomu, ţe v minulosti bylo vţdy v rámci jedné výzvy podpořeno minimálně šest projektů (maximum bylo 11), je více neţ pravděpodobné, ţe pokud bude výzva v říjnu skutečně vyhlášena, k naplnění cíle opravdu dojde. Délka nově vybudovaných cyklostezek – měrnou jednotkou je délka nových separovaných cyklostezek v km, indikativní cíl 40 (km). Délky nově postavených nebo zrekonstruovaných cyklostezek jsou opět vidět z tabulky v příloze č. 3. Celková délka nově postavených i zrekonstruovaných cyklostezek je 88, 9 km, z toho nově vybudovaných tras je 82,185 km a zrekonstruovaných 6,714 km. Indikativní cíl uvedený v Prováděcím dokumentu byl 40 km, z toho vyplývá, ţe indikátor 610 111 Délka nově vybudovaných cyklostezek je do současnosti splněn na cca 205 %. 63

Stanovení indikativního cíle bylo dle mého názoru poněkud málo ambiciózní, vzhledem k finanční alokaci. Počet uživatelů nových cyklo a hipostezek po 1. roce provozu – u tohoto indikátoru nebyla stanovena cílová hodnota, které má být dosaţeno, proto ani není moţné stanovit míru naplnění cíle. Počty cyklistů, kteří denně projedou v letních měsících po nových cyklostezkách, jsou opět v příloze č. 3 (je zde uveden referenční rok 2015). 3.3.2

Indikátory na projektové úrovni

I kdyţ jsou tyto indikátory monitorovány pouze na projektové úrovni, myslím, ţe vhodně sledují cíle stanovené na úrovni oblasti podpory. Opět bohuţel nejsou stanoveny cíle, není tedy moţné určit, do jaké míry byly naplněny. Dle textů výzev jsou na projektové úrovni sledovány následující ukazatele: Délka nově vybudovaných stezek s vyloučením motorové dopravy - jiţ byla uvedena výše, délka nových stezek je 82,185 km. Délka

technicky

zhodnocených

stezek

s vyloučením

motorové

dopravy

–

délka

zrekonstruovaných stezek byla 6,714 km. Počet nových bezbariérových přístupů na komunikace pro nemotorovou dopravu – dle zpráv o realizaci ROP Jihovýchod, které zachycují pokrok v plnění stanovených indikátorů, byl počet bezbariérových přístupů celkem 31. Toto číslo obsahuje jak přístupy jiţ zrealizované v rámci dokončených projektů, i zatím pouze nasmlouvané, které se právě realizují v projektech ještě nedokončených. Počet nově instalovaných zařízení zvukové a jiné signalizace pro nevidomé – stejná situace jako u předchozího indikátoru, počet zařízení v realizovaných i nasmlouvaných projektech je dle zpráv o realizaci ROP JV celkem 13. 3.3.3

Indikátory pro hodnocení efektivity

Indikátor výstupu a dopadu – délka v km jednotlivých cyklostezek za všechny 3 regionální operační programy a alokované částky jsou opět uvedeny v příloze č. 3. Některá data jsou pouţita z interních dokumentů Regionální rady regionu soudrţnosti Jihovýchod, dále jsou zde pouţita data z monitorovacích zpráv, seznamů příjemců uveřejněných na webových stránkách ROPů. V některých případech jsem počty kilometrů získávala i ze sekundárních zdrojů dat, jako je Regionální informační systém, nebo webové stránky ţadatelů. Údaje o projektech podpořených z jiných zdrojů jsem získávala opět z webových stránek příjemců, ze SFDI a portálů o cyklistice. Uvádím je v následující kapitole. 64

Při porovnávání jednotlivých cen budu vyuţívat i cenu za 1 km cyklostezky vypočtenou na základě cen z cenové soustavy ÚRS, která je uceleným systémem pro oceňování stavební produkce. Představuje nejpouţívanější a nejvíce aktualizované podklady pro oceňování stavební produkce v České republice. Zahrnuje katalogy popisů a směrných cen stavebních prací, Sborník pořizovacích cen materiálů a další podklady pro rozpočtáře a kalkulanty, které obsahují nejen směrné ceny a popisy stavebních prací, ale také sazby přímých nákladů a další unikátní informace.

3.4 Zpracování dat V této fázi se budu věnovat hodnocení efektivity čerpaných financí z ROP Jihovýchod. Jak jsem jiţ uvedla výše, pro zpracování dat jsem zvolila analýzu účinnosti nákladů. 3.4.1

Indikátor výstupu – cena za 1 km cyklostezky

Při výpočtu tohoto indikátoru budu vycházet z délek podpořených cyklostezek a alokovaných financí na jednotlivé projekty. Vypočítám vţdy cenu za 1 km u jednotlivých cyklostezek, které pak zprůměruji za jednotlivé hodnocené operační programy. V tomto kroku budu porovnávat ROP Jihovýchod s ROP Střední Morava a ROP Střední Čechy. Střední Moravu jsem si ke srovnání vybrala, protoţe oblast podpory 1.3 Bezmotorová doprava mi svým charakterem přijde nejblíţe posuzované oblasti 1.4 Rozvoj infrastruktury pro nemotorovou dopravu. V rámci ROP Střední Čechy jsou sice cyklostezky podporovány současně s jinými aktivitami, ale v porovnání se zbývajícími regionálními programy bylo ve Středních Čechách podpořeno nejvíce cyklostezek. Aby bylo srovnání dostačující, vybrala jsem i další dva projekty cyklostezek podpořené z jiných neţ evropských zdrojů, konkrétně cyklostezku z Morkovic do Nezamyslic, která vznikla v roce 2011. Cena 11,5 km dlouhé cyklostezky byla 26 milionů Kč, z toho18 milionů Kč tvořila dotace ze SFDI.62 Druhý projekt pro srovnání jsem si vybrala cyklostezku Dolní Bojanovice – Novodvorský rybník o délce 1,78 km. Tento projekt stál celkem 9 585 570 Kč, z toho 5 942 000 tvořila dotace ze SFDI.63

62

Cyklostezka Morkovice - Nezamislice bude hotová do konce listopadu. Www.silnice-zeleznice.cz [online]. 2011, 17.10.2011 [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: http://www.silnice-zeleznice.cz/clanek/cyklostezka-morkovicenezamyslice-bude-hotova-do-konce-listopadu/ 63 Ţádosti o příspěvek schválené Výborem SFDI 2.6.211. Www.sfdi.cz [online]. 2011, 2.6.2011 [cit. 2012-0426]. Dostupné z: http://www.sfdi.cz/CZ/pdf/2011_cyklostezky_schvalene_zadosti.pdf 65

Cena za 1km cyklostezky ROP Jihovýchod Výpočet uvedu na vzorovém příkladě projektu Cyklostezka podél nehodových úseků silnice I/3 města Ţdírec nad Doubravou. Alokovaná částka byla 6 678 254 Kč, celková délka trasy je 1,57 km, cena za 1 km je tedy 6 678 254 / 1,57 = 4 253 664,97 Kč. Takto jsem provedla výpočet u všech projektů, z výsledných cen za 1 km jsem vytvořila průměr: Průměrná cena za 1 km cyklostezky v ROP JV je 5 988 992,46 Kč. V případech dalších ROP jsem postupovala analogicky a došla jsem k následujícím číslům (výsledky jednotlivých projektů jsou znázorněny příloze č 4). Cena za 1 km cyklostezky v ROP Střední Morava Průměrná cena za 1km je 7 597 658,13 Kč. Cena za 1 km cyklostezky v ROP Střední Čechy Průměrná cena za 1 km je v případě ROP Střední Čechy 7 504 361,18 Kč. Cena za 1 km cyklostezky z Morkovic do Nezamyslic 26 mil Kč / 11, 5 km = 2 260 869, 57 Kč Cena za 1 km cyklostezky z Dolních Bojanovic k Novodvorskému rybníku 9 585 570 Kč / 1,78 km = 5 385 151,69 Kč Cena za 1 km cyklostezky z ceníku ÚRS Předpokládám následující skladbu: podklad ze štěrkopísku

15 cm

podklad z kameniva zpevněného cementem 22 cm obalované kamenivo

5 cm

asfaltobeton

5 cm

zemní práce dle členitosti terénu Cena 1429 kč za metr čtvereční ÚRS 1km (při šířce 2m) = 2 858 000 Kč

66

Uvedená cena je tzv. ceníková, při výběru vhodného dodavatele by byla předpokládaná cena cca 2 000 000 Kč. V dalším kroku, tedy při zhodnocení však budu uvaţovat cenu vypočtenou. 3.4.2

Indikátor dopadu – cena za 1 cyklistu za 1 km

Vzhledem k tomu, ţe mám, s laskavým svolením ÚRR ROP Jihovýchod, k dispozici počty cyklistů u jednotlivých projektů pouze z tohoto regionu soudrţnosti, nebudu moci pouţít stejné srovnání jako v předchozím případě. Na základě konzultace s pracovníkem ÚRR ROP Střední Morava znám pouze souhrnné číslo o počtu uţivatelů po prvním roce provozu cyklostezek. Počty za jednotlivé projekty se mi zjistit nepodařilo. V případě ROP Střední Čechy mi bylo ze strany ÚRR sděleno, ţe počty uţivatelů zatím nemají. Vyuţiji proto k posouzení efektivity metodu „willingness to pay“ neboli ochota platit. Vypočítám, kolik stojí 1 cyklistokilometr v případě podpořených projektů, tzn. jaká je cena zaplacená za 1 cyklistu, který na cyklostezkách ujede 1 km. Pomocí krátkého dotazníku se zeptám několika respondentů, zda by byli ochotni takovouto cenu za vcyuţití cyklostezky zaplatit. Tím zjistím, zda by lidé byli ochotni zaplatit stejně vysokou částku za vybudování cyklostezek, jako je placena z veřejných zdrojů a strukturálních fondů. Z toho vypline i to, zda by projekty byly realizovatelné, pokud by měly být financovány čistě ze soukromých zrojů. Výpočet ceny za 1 cyklistokilometr, ROP Jihovýchod Opět výpočet uvedu na případě projektu Cyklostezka podél nehodových úseků silnice I/34 města Ţdírec nad Doubravou. Délka v km

1,57

Alokovaná částka

6 678 254 Kč

Průměrný počet cyklistů denně v létě

120 (počítám s referenčním rokem 2015)

K výpočtu potřebuji počet cyklistů za rok, moje úvaha pro výpočet, je následující: uvaţuji, ţe nejvíce cyklistů bude jezdit v období 6 měsíců v roce duben – září, 3 měsíce v roce (říjen, listopad, březen) bude jezdit jen třetina cyklistů ze 120 a ve zbývajících měsících (prosinec – únor) nebude jezdit nikdo. Budu počítat, ţe 1 měsíc = 30 dní. Počet cyklistů za rok je tedy 6*30*120 + 3*30*40 = 25 200 cyklistů Dále budu potřebovat ţivotnost cyklostezky, to znamená, kolik let se nebude muset do cyklostezky investovat. Doba ţivotnosti záleţí na mnoha faktorech, na podloţí, okolním stromořadí, vytíţenosti apod. Pro výpočet budu uvaţovat ţivotnost 10 let. 67

Z těchto údajů mohu vypočítat, kolik kilometrů najezdí cyklisté na cyklostezkách za dobu ţivotnosti: 25 200 * 10 * 1, 57 = 395 640 cyklistokilometrů Nyní jiţ mohu zjistit cenu 1 cyklistokilometru (jaká je cena za 1 cyklistu který ujede 1 km na cyklostezce) 6 678 254 / 395 640 = 16, 88 Kč To znamená, ţe aby mohl 1 cyklista ujet 1 km na podpořené cyklostezce je zaplaceno z veřejných zdrojů a strukturálních fondů 16,88 Kč. Na krátký desetikilometrový výlet uţ to tedy dělá téměř 169 Kč. Takto jsem vypočítala ceny u všech projektů ROP Jihovýchod a opět spočítala průměr. Ten mi vyšel na 17 Kč za 1 cyklistokilometr. Ceny u jednotlivých projektů jsou uvedeny v tabulce v příloze č. 5. V krátkém dotazníkovém šetření jsem se dotázala 113 respondentů na jejich ochotu platit za cyklostezky. Dotazník byl uveřejněn na www.vyplnto.cz, většinu respondentů tvořili lidé ve věku 20 – 30 let, kteří mají vlastní příjmy – příloha č. 6 V dotazníku jsem se jich ptala, kolik by byli maximálně ochotni zaplatit za 30 km dlouhý výlet po cyklostezce. Naprostá většina odpověděla, ţe by byli ochotni zaplatit do 50 korun, hned potom následovala odpověď, ţe by nebyli ochotni zaplatit nic. Pouze 3 lidé by byli ochotni zaplatit cenu od 251 do 300 korun a nad 300 korun uţ by nebyl ochotný platit nikdo. Přitom cena za cyklistu za 30 km dlouhý výlet zaplatila, byla 30 * 17 = 510 Kč. Díky tomu, ţe mám k dispozici alespoň počet uţivatelů cyklostezek po prvním roce provozu z ROP Střední Morava, mohu tento údaj vyuţít k orientačnímu porovnání ceny za 1 „cyklistokilometr“ vypočtený z průměrných hodnot.

3.5 Vyhodnocení a rozhodnutí V teoretické části jsem pro poslední fázi hodnocení uvedla dvě metody. Pro cíle mé práce však nevyuţiji ani jednu. Expertní panel, není v mých kapacitních moţnostech uspořádat a multikriteriální analýza není zcela na místě, protoţe se nejedná o komplexní projekty s řadou heterogenních opatření. Při vyhodnocení budu vycházet z doposud zjištěných poznatků. 3.5.1

Posouzení míry naplnění cílů oblasti podpory 1.4

Při posouzení naplnění cílů oblasti 1.4 Rozvoj infrastruktury pro nemotorovou dopravu budu vycházet z fáze 2, kde jsem se zabývala indikátory a cíly. 68

Hlavní cíl: „Vybudovat hustou síť vhodně umístěných bezpečných cyklostezek v sídlech i v krajině včetně související infrastruktury a také zvýšit bezpečnost chodců v urbanizovaných prostorech.“ Tento cíl je potřeba si rozloţit na dvě části, které je potřeba hodnotit zvlášť, v jedné větě, která představuje hlavní cíl oblasti podpory, jsou sledovány tyto dva záměry: Vybudování

husté

sítě

vhodně

umístěných

cyklostezek

včetně

související

infrastruktury K naplnění tohoto cíle, nebo záměru směřuje oblast podpory jiţ ze své podstaty. Podporuje totiţ cyklostezky, které navazují na stávající síť cyklostezek a doplňují ji, tím zvyšují její hustotu a tím je splněno i jejich vhodné umístění, protoţe dochází k propojování stále většího počtu míst a větší plochy. Součástí způsobilých výdajů jsou i výdaje na mobiliáře cyklostezek, tedy na související infrastrukturu. Míru naplnění tedy můţeme zjistit z míry naplnění indikátoru „Počet podpořených projektů na rozvoj dopravy (dopravní dostupnost)“ z plánovaných 35 projektů bylo prozatím podpořeno 30, tzn. indikátor je splněn z cca 86%. Jak jsem jiţ uvedla výše, na podzim roku 2012 je plánováno vyhlášení další výzvy, proto předpokládám, ţe k dosaţení plánovaného cíle opravdu dojde. Vybudování

sítě

bezpečných

cyklostezek

a

zvýšení

bezpečnosti

chodců

v urbanizovaných prostorech Tento cíl je také naplňován jiţ samotnou existencí podpory stezek. Naprostá většina dosud podpořených projektů totiţ stavbou cyklostezky řeší odklon nemotorové dopravy z rušných a nebezpečných silnic. Cyklostezky jsou většinou budovány podél silnic nebo takovým způsobem, aby mohly být chodci a cyklisty vyuţívány místo dopravy po silnici. Pokud uvaţujeme hodnotu před začátkem podpory výstavby cyklostezek 0, pak 30 podpořených projektů, které představují téměř 89 km nových cyklostezek je významný posun ke splnění hlavního cíle. Tomuto cíli odpovídají i dva indikátory sledované na projektové úrovni: „Počet nově instalovaných zařízení zvukové a jiné signalizace pro nevidomé“, kterých bylo v rámci projektů nainstalováno 31 a „Počet nových bezbariérových přístupů na komunikace pro nemotorovou dopravu“, kterých bylo prozatím zrealizováno 13. Opět pokud uvaţujeme výchozí hodnotu obou indikátorů 0, jedná se o významné zvýšení bezpečnosti na cyklostezkách, zejména pak pro uţivatele se sníţenou pohybovou nebo smyslovou orientací. 69

U těchto indikátorů bohuţel nebyl stanoven indikativní cíl, není tedy moţné říct, do jaké míry byly naplněny. Naplňování specifických cílů oblasti podpory: Zkvalitnění a technické zhodnocení infrastruktury pro nemotorovou dopravu Tento cíl je sledován hned třemi indikátory, jedním na úrovni oblasti podpory a dvěmi na projektové úrovni. „Délka nově vybudovaných cyklostezek“ je indikátor na úrovni oblasti podpory s indikativním cílem 40 km. V rámci 30 zrealizovaných projektů bylo postaveno téměř 89 km cyklostezek, z toho cca 82 km bylo nových stezek a cca 7 km zrekonstruovaných. Z těchto čísel vyplývá, ţe indikativní cíl je jiţ překročen a více neţ dvojnásobek (konkrétně 205%). Na projektové úrovni jsou sledovány „Délka nově vybudovaných stezek s vyloučením motorové dopravy“ a „Délka technicky zhodnocených stezek s vyloučením motorové dopravy“ délky nových a zrekonstruovaných cyklostezek jsou jiţ uvedeny výše. Tyto indikátory nemají stanoveny indikativní cíle, proto opět nemohu určit míru jejich naplnění. Segregace motorové dopravy od nemotorové Opět vyplývá ze samotné podstaty projektů, kdy dochází k vytvoření vhodných podmínek pro chodce a cyklisty, aby nemuseli vyuţívat frekventované silnice. Indikátor měřící přímo tento cíl stanoven není, ale i v tomto případě by mohl být vyuţit indikátor délky nově vybudovaných cyklostezek. Zvyšování bezpečnosti chodců a cyklistů ve městech Bezpečnost chodců a cyklistů byla jiţ popsána v rámci hlavního cíle. Postupné sniţování pouţívání motorových vozidel pro kratší vzdálenosti Vybudování nových bezpečných cyklostezek a vhodných podmínek pro nemotorovou dopravu je dle mého názoru motivačním faktorem pro její vyuţívání. Tento cíl je měřen indikátorem „Počet uţivatelů nových cyklo a hipostezek po 1. roce provozu“. V případě ROP Jihovýchod nemám k dispozici přímo počet získaný na základě měření tohoto indikátoru. Znám pouze počty uţivatelů, kteří by měli v roce 2015 denně vyuţívat nové cyklostezky. Na základě výše zmíněné úvahy jsem si vypočítala počet uţivatelů za referenční rok 2015. Celkový počet osob uţívajících cyklostezky denně v létě je 12 946, březen, říjen, listopad je počet uţivatelů denně 4 315. Z toho vyplývá, ţe celkový počet uţivatelů za rok je 12 946 * 6 * 30 + 4 315 * 3 * 30 = 2 718 630 Průměrně na projekt se pak jedná o 90 621 uţivatelů ročně.

70

Pro tento údaj nebyl stanoven indikativní cíl, proto opět nemohu zjistit míru jeho naplnění. Mohu jej pouze porovnat s počtem nových uţivatelů cyklostezek po 1. roce provozu v ROP Střední Morava, který činí 1 892 046. Průměrně na projekt se tedy jedná o 51 136,37. Z výše uvedeného vyplývá, ţe projekty z ROP Jihovýchod mají průměrně více uţivatelů, tedy zde dochází ke sniţování vyuţití motorových vozidel na kratší vzdálenost více, neţ v případě ROP Střední Morava. Tento závěr je však pouze teoretický, protoţe počty v případě ROP Střední Morava jsou zaloţeny na skutečném měření, ale v případě ROP Jihovýchod se jedná o můj vlastní výpočet. 3.5.2

Zhodnocení efektivity a hospodárnosti vynaložených finančních prostředků

Ke zhodnocení efektivity vyuţívám dva indikátory: Indikátor výstupu V předchozím kroku jsem zjistila průměrné ceny 1 km cyklostezky podpořené z ROP Jihovýchod, Střední Morava a Střední Čechy, dvou odlišných projektů a cenu cyklostezky podle ceníku stavebních prací. Hodnoty souhrnně zobrazuje tabulka č. 5. Efektivně vynaloţené prostředky by měly vést k nejvyššímů moţnému rozsahu výstupů. V rámci projektů nejsou prostředky čerpány pouze a jen na výstavbu cyklostezek, ale slouţí k pořízení mobiláře, bezpečnostních a signalizačních zařízení a na řadu dalších poloţek, proto výrazná odchylka od stavební ceny za 1 km nemusí okamţitě značit neefektivní čerpání. Na druhou stranu, primárním cílem oblasti podpory 1.4 je vytvoření husté sítě cyklostezek a zvýšení bezpečnosti cyklistů a chodců. S tímto cílem by tedy měly být finance čerpány. To platí i pro ostatní uváděné případy, i kdyţ v ceně za 1 km cyklostezky jsou uvedeny i náklady na jiné poloţky, je na zváţenou, zda tyto ostatní výdaje jsou nezbytně nutné. Tabulka 5: Cena za 1 km cyklostezky Porovnávané projekty

Cena

ROP Jihovýchod

5 988 992,46 Kč

ROP Střední Morava

7 597 658,13Kč

ROP Střední Čechy

7 504 361,18 Kč

Cyklostezka z Morkovic do Nezamysylic

2 260 869, 57 Kč

Cyklostez. z Dolních Bojanovic k Novodvorskému rybníku Cena na základě ÚRS

5 385 151,69 Kč 2 858 000 Kč

Kdyţ porovnám cenu za 1 km cyklostezky v ROP Jihovýchod s dalšími dvěma operačními programy, vychází mi jako nejniţší o cca 1,5 mil Kč. Z tohoto pohledu by se dalo říci, ţe 71

k dosaţení poţadovaných cílů bylo v ROP Jihovýchod vyuţito méně finančních prostředků, a tedy došlo k efektivnějšímu vyuţití financí neţ v případě dalších dvou operačních programů. Pokud ji však porovnám s projekty cyklostezek financovaných z jiných zdrojů je naopak nejvyšší, v porovnání s cyklostezkou Mozkovice – Nezamyslice dokonce o cca 3 miliony Kč. Jak jsem jiţ uvedla, vţdy záleţí na konkrétních podporovaných aktivitách, pokud jsou v rámci jedné oblasti podpory financovány i například odpočívadla, informační tabule apod. je jasné, ţe vypočtená cena za 1 km bude vyšší neţ v případě, kdy je podporována jen čistě stavba cyklostezky. Musíme vzít v úvahu i ceny potřebných pozemků, které se mohou značně lišit v různých oblastech republiky. Při stavbě některých cyklostezek jsou konstruovány i mosty a lávky, které cenu výrazně zvýší. Stavební cenu cyklostezky za 1 km uvaţuji 2 858 000 Kč, v tom případě 1 km cyklostezky v ROP Jihovýchod zahrnuje 3 130 992,46 Kč, které byly vydané na jiné aktivity, neţ na samostatnou cyklostezku, tím pádem tvoří vyšší podíl ceny. Z výše uvedeného vyplývá, ţe v porovnání s ROP Střední Morava a ROP Střední Čechy bylo vyuţití finančních prostředků efektivnější, tj. výstupy byly dosaţeny s niţšími náklady. V porovnání se stavební cenou a s cenou ve dvou dalších srovnávaných případech bylo vyuţití méně hospodárné. Na základě výše uvedeného si nemyslím, ţe by při realizaci cyklostezek z ROP Jihovýchod docházelo k nepřiměřenému čerpání financí ze strukturálních fondů. Mým doporučením je, zaměřit se více na nezbytnost výdajů vůči stanoveným cílům oblasti podpory. Jak při tvorbě samotných projektů, tak při jejich schvalování a uznávání nákladů. Je nutné vţdy zváţit, zda daný výdaj je opravdu nutný k tomu, aby bylo dosaţeno cílů oblasti podpory. Dále bych doporučila zvaţovat vţdy více variant, to znamená, zda by cíle nemohly být dosaţeny i jiným způsobem, např. levnějšími dodávkami sluţeb a materiálů apod. Indikátor dopadu V předchozím kroku jsem vypočítala cenu za 1 km ujetý 1 cyklistou, která mi vyšla na 17 Kč. Tato cena je částka v 1. roce investice. V dotazníkovém šetření mi vyšlo, ţe pokud by se tato cena měla hradit ze soukromých zdrojů uţivatelů cyklostezek, nikdo by ji nebyl ochoten hradit. Naprostá většina dotázaných uvedla, ţe by za 30 km dlouhý úsek na cyklostezce neplatili nic, nebo maximálně do 50 Kč.

72

Pokud bych teoreticky uvaţovala, ţe by uţivatelé byli ochotni platit 49 Kč za 30 km dlouhou cestu po cyklostezce, coţ je nejvyšší částka, kterou by byla ochotna platit většina dotázaných, vycházela by částka na 1 km 1,6 Kč. Cena, kterou by lidé byli ochotni platit, by však v řadě případů byla niţší neţ 49 Kč, často by lidé neplatili nic. Tím by se jednak sníţil počet uţivatelů cyklostezek a případně by mohly i vznikat náklady vedlejší, tím, ţe by si lidé nacházeli alternativní trasy, ničili by okolní porost podél cyklostezky apod. Z toho plyne, ţe pokud by měla být investice financována ze soukromých zdrojů, vůbec by se neuskutečnila, protoţe by došlo ke splacení investice za déle neţ 10 let a mezitím uţ by vznikaly další náklady na opravu. Opět si na základě vypočtených čísel nemyslím, ţe by docházelo k nadměrnému čerpání dotací a příspěvků ze strukturálních fondů, nicméně částka, kterou by byli ochotni zaplatit občané je podstatně niţší. Z toho opět plyne doporučení na sníţení nákladů – realizovat jen akce nutné k dosaţení cílů, snaha o co nejniţší ceny dodávek apod. Druhou cestou, která by zlepšila efektivitu vybudovaných cyklostezek, je zvyšování počtu uţivatelů, tím by docházelo ke sníţení nákladů na jeden „cyklistokilometr“, nejlépe cestou bezplatné propagace, aby nevznikaly dodatečné náklady. Důvody obyvatel k neochotě platit za cyklostezky dle mého názoru plyne z toho, ţe si neuvědomují jejich přínosy, míru zvýšení bezpečnosti při pouţívání nemotorové dopravy apod.

73

ZÁVĚR V úvodu práce jsem si vytyčila dva cíle, posoudit míru naplnění cílů oblasti podpory 1.4 regionálního operačního programu Jihovýchod a posouzení efektivity a hospodárnosti vyuţívání finančních prostředků. Na základě teoretických poznatků jsem si stanovila postup hodnocení, v jehoţ poslední fázi jsem díky získaným datům mohla posoudit oba dva stanovené cíle a dojít k závěrům a doporučením. Podle zjištěných informací oblast podpory Rozvoj infrastruktury pro nemotorovou dopravu směřuje k naplnění svých cílů, které jsou stanoveny v textech k jednotlivým výzvám a v Prováděcím dokumentu ROP Jihovýchod. Při posuzování efektivity a hospodárnosti při čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů jsem došla k závěru, ţe v ROP Jihovýchod nedochází k naduţívání těchto zdrojů. Při sledování indikátorů výstupu a dopadu, tedy cena za 1 km cyklostezky a cena za 1 km ujetý jedním cyklistou, je vţdy potřeba brát v úvahu konkrétní charakter projektu. V některých případech jsou přírodní a infrastrukturní podmínky takové, ţe je investici moţné zrealizovat s velmi nízkými náklady. Na druhou stranu existují projekty, do kterých je potřeba investovat více, například kvůli vybudování přemostění přes nebezpečné úseky silnic a ţeleznic, nebo kvůli vysoké ceně pozemků v oblasti. Z dotazníkového šetření, kdy jsem se ptala na ochotu platit za uţívání cyklostezek, vyplynulo, ţe pokud by měly být stezky financovány ze soukromých zdrojů uţivatelů, k jejich realizaci by pravděpodobně nedošlo, protoţe mezi dotázanými byla značná neochota platit. Přisuzuji to zejména tomu, ţe si uţivatelé neuvědomují přínos cyklistických stezek, ať uţ se jedná o zvýšený komfort, snazší přesun z místa na místo, ale zejména vliv na bezpečnost cyklistů a obecně provozu na komunikacích, a také vliv na ţivotní prostředí. Kvalitní síť cyklostezek zvyšuje motivaci obyvatele k vyuţívání nemotorové dopravy na kratší vzdálenosti. Podpora budování cyklostezek a cyklotras by právě z těchto důvodů měla pokračovat. Při tvorbě projektů a ţádostí o dotaci je však potřeba mít na paměti důleţitost jednotlivých výdajů vzhledem ke sledovaným cílům. Právě proto, aby nedocházelo k nehospodárnému a nadměrnému čerpání financí ať uţ ze strukturálních fondů, nebo i z jiných zdrojů.

74

SEZNAM ZDROJŮ Pouţitá literatura EUROPEAN COMMISSION. Aid Delivery Methods: Project Cycle Management Guidelines. Brussels: EuropeAid Cooperation Office, 2004. ŠUMPÍKOVÁ, Markéta, OCHRANA František, PAVEL Jan. Veřejné výdajové programy a jejich efektivnost. 1. Praha: EUROLEX BOHEMIA, s.r.o., 2005, ISBN 80-86861-77-5. VITURKA, Milan. Teoreticko-metodologická východiska hodnocení programů podpory regionálního rozvoje. Brno: Masarykova Univerzita, 2005. ISBN 8021036397 ŢÍTEK, Vladimír, HALÁMEK Petr, BĚHAN Michal. Teoreticko-metodologická východiska hodnocení regionálních rozvojových projektů. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003, 128 s. ISBN 80-210-3291-X. Online příručky Jednotný programový dokument Praha cíl 2: Logický rámec, metodická příručka pro zpracování logického rámce pro projekt podávaný do JPD 2 Praha [online]. 2004 [cit. 201202-26]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/docs/SkolProjektMan/38_pril_2_metodika_logickeho_ramce.pdf ROP JIHOVÝCHOD. Prováděcí dokument: Verze 1.13. [online]. 2009. ROP JIHOVÝCHOD. Příručka pro žadatele a příjemce: Verze 1.12 [online]. 2009. ROP JIHOVÝCHOD. Výzva k předkládání projektů: 1.4 Rozvoj infrastruktury pro nemotorovou dopravu [online]. 2009. Elektronické zdroje Benchmarking. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Benchmarking EUROPEAN COMISSION. Policy - Inforegio: Evalsed: the source for the evaluation of socio-economic development [online]. 2009 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/evaluation/evalsed/sourcebooks/method _techniques/collecting_information/index_en.ht EUROSTAT. Eurostat regional yearbook 2009 [online]. 2009 [cit. 2012-03-27]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-HA-09-001-04/EN/KS-HA-09-00104-EN.PDF 75

Fondy. Regionální politika - Inforegio [online]. © Evropská unie, 1995-2012 [cit. 2012-0226]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/thefunds/index_cs.cfm Fondy Evropské unie [online]. 2007 [cit. 2012-02-27]. Dostupné z: http://www.strukturalnifondy.cz/Informace-o-fondech-EU/Regionalni-politika-EU MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Zásady tvorby indikátorů pro monitoring a evaluaci. 2006. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/Upload/Programy-20072013/Zasady-tvorby-indikatoru-pro-monitoring-a-evaluaci SMART criteria. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/SMART_criteria ROP JIHOVÝCHOD. Dotace z Evropské unie - ROP Jihovýchod [online]. 2012. Dostupné z: http://www.jihovychod.cz/ ROP JIHOZÁPAD. Regionální operační program (ROP) Jihozápad [online]. 2011. Dostupné z: http://www.rr-jihozapad.cz/ ROP MORAVSKOSLEZSKO. Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko [online]. Dostupné z: http://www.rr-moravskoslezsko.cz/ ROP SEVEROVÝCHOD. Regionální operační program (ROP) Severozápad: Regionální rada regionu soudržnosti NUTS II Severovýchod [online]. 2007, 2009. Dostupné z: http://www.rada-severovychod.cz/regionalni-operacni-program-nuts-ii-sv ROP SEVEROZÁPAD. Regionální operační program (ROP) Severozápad [online]. Dostupné z: http://www.nuts2severozapad.cz/ ROP STŘEDNÍ ČECHY. Regionální operační program (ROP) Střední Čechy [online]. 2008. Dostupné z: http://www.ropstrednicechy.cz/ ROP STŘEDNÍ MORAVA. Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava [online]. Dostupné z: http://www.rr-strednimorava.cz/

76

Seznam tabulek Tabulka 1: Indikátory výstupů – indikátory sledující aktivity realizované jednotlivými opatřeními .................................................................................................................................53 Tabulka 2: Indikátory výsledků – indikátory sledující efekty, které přinesly finančně podpořené aktivity ....................................................................................................................53 Tabulka 3: Indikátory horizontálních témat – měřící vliv na horizontální témata zakomponovaná do implementační strategie OP ......................................................................54 Tabulka 4: Matice logického rámce..........................................................................................60 Tabulka 5: Cena za 1 km cyklostezky ......................................................................................71

Seznam obrázků Obrázek 1: Provázanost cílů programu a projektu...................................................................13 Obrázek 2: Fáze řízení projektového cyklu ..............................................................................14 Obrázek 3: Finanční a ekonomická analýza .............................................................................15 Obrázek 4: Tabulka logického rámce .......................................................................................26 Obrázek 5: Způsob a postup čtení matice logického rámce .....................................................26 Obrázek 6: Strom problémů – příčiny a dopady .......................................................................58 Obrázek 7: Strom cílů – prostředky a z nich vyplývající důsledky ..........................................59

77

Seznam příloh PŘÍLOHA 1 – REGIONÁLNÍ ROZDÍLY PŘÍLOHA 2 - REGIONY SOUDRŢNOSTI NUTS II PŘÍLOHA 3 - TABULKA PŘÍJEMCŮ PODPORY PŘÍLOHA 4 – CENY ZA 1 KM CYKLOSTEZEK HODNOCENÝCH OPERAČNÍCH PROGRAMŮ PŘÍLOHA 5 – CENA ZA 1 „CYKLISTOKILOMETR“ PŘÍLOHA 6 – DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ

78

PŘÍLOHY Příloha 1 – Regionální rozdíly HDP na osobu v regionech NUTS II v procentech, EU-27=100

Pramen:

EUROSTAT. Eurostat

regional

yearbook

2009 [online].

2009

[cit.

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-HA-09-001-04/EN/KS-HA-09-001-04-EN.PDF

1

2012-03-27].

Dostupné

z:

Příloha 2 - Regiony soudrţnosti NUTS II

Fondy Evropské unie [online]. 2007 [cit. 2012-02-27]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondechEU/Regionalni-politika-EU

2

Příloha 3 - Tabulka příjemců podpory Příjemce dotace

Délka v km

Název projektu ROP JIHOVÝCHOD

Finanční alokace

Město Ţdírec nad Doubravou

Cyklostezka podél nehodových úsekŧ silnice I/34

1,57

6 678 254

Statutární město Jihlava

Rozšíření sítě cyklistických stezek v Jihlavě

1,15

15 479 598

Město Kunštát

Bezpečná cyklistická stezka Kunštát_Újezd (I/19) (kopie)

0,54

1 548 218

Město Blansko

Cyklistické stezky a pěší komunikace podél řeky Svitavy - úsek "B"

0,46

1 283 512

Město Rousínov

Řešení cyklistické dopravy v Rousínově a okolí II. etapa (kopie)

0,67

2 503 625

Obec Pasohlávky

Promenáda pro pěší a cyklisty Nové Mlýny Pasohlávky, 2. kolo výzvy

1,15

9 999 342

Město Blansko

Cyklistické stezky a pěší komunikace podél řeky Svitavy - II. etapa

0,88

5 735 554

Dobrovolný svazek obcí Cyklostezka Jihlava Třebíč - Raabs

Cyklostezka Jihlava - Třebíč - Raabs (kopie)

16

70 591 325

Dobrovolný svazek obcí

Cyklostezka Brno-Obřany - Bílovice nad Svitavou (kopie) (kopie)

Obec Němčičky

Vyhlídková a spojovací cyklostezka Němčičky

Mikroregion PORTA

Cyklistická stezka Předklášteří s přemostěním Svratky

Prům. počet cyklistů denně rok 2015 120 555 30 200 75 140 200 300

3,71

7 270 710

2

2 931 891

0,35

6 231 272

Nový Dvŧr

Vybudování sítě cyklostezek v Mikroregionu Nový Dvŧr - 1. etapa

4,5

9 288 514

Dobrovolný svazek obcí Krupsko

Výstavba cyklostezky mezi Dolní a Horní Krupou

1,1

2 022 480

Obec Hamry nad Sázavou

Cyklostezky s pruhem pro pěší v obci Hamry nad Sázavou

2,36

18 500 000

Obec Říčky

Sdruţená stezka pro cyklisty a chodce Říčky Domašov

0,72

4 727 803

Obec Sázava

Cyklostezka s pruhem pro pěší v Sázavě - 2. a 3. etapa

0,73

3 700 000

Město Veselí nad Moravou

Bezpečně k Písku

2,7

42 441 191

Město Blansko

Cyklistické stezky a pěší komunikace podél řeky Svitavy úseky - III. etapa

0,3

1 730 440

Statutární město Brno

Rozvoj sítě bezpečných cyklistických tras a stezek ve městě Brně 2007-2013 I.

1,4

9 239 505

Město Přibyslav

Cyklostezka Přibyslav - Sázava (kopie) (kopie)

8,85

41 354 669

Letovice

Cyklostezka Svitávka Letovice,Zboněk

1,51

8 315 861


Rozvoj sítě cyklistických stezek na území města Brna, II. etapa

2,38

20 564 165

Město Znojmo

Stezka pro pěší a cyklisty podél ulice Brněnské ve Znojmě

1,228

8 399 276

Město Vyškov

Cyklostezka ul. Brněnská - Hřbitovní

1,8

9 890 258

Obec Lipŧvka

STAVBA STEZKY PRO CHODCE A CYKLISTY LIPŦVKA -LAŢANY

0,93

3 121 282

Cyklistická stezka Brno Vídeň

Dostavba bezpečných úsekŧ na cyklotrase BrnoVídeň na území ČR - I. etapa, projekt 2

0,45

3 371 088



3,3

9 095 796



7

43 162 606

Dobrovolný svazek obcí Cyklostezka Jihlava -

Cyklostezka Ji-Ra II

18

77 441 804

3

950 26 130 450 30 1100 250 650 75 250 800 80 200 1750 1282 650 180 320 158 1185 200

Třebíč - Raabs Město Velké Pavlovice

Velké Pavlovice - cyklostezka

Celkem

1,12

5 619 109

88,858

452 239 148

1,077

9 641 622

ROP STŘEDNÍ MORAVA Město Litovel

Bezpečná Litovel - vybudování nových cyklostezek

MĚSTO KOSTELEC NA HANÉ

Cyklistická stezka Kostelec na Hané - Prostějov

3,58

24 358 563

MĚSTO PROSTĚJOV

Cyklistická stezka Krasice - Čechovice

0,58

10 001 591

MĚSTO PROSTĚJOV

Cyklistická stezka Prostějov - Kostelec na Hané

0,963

9 245 891

Obec Nový Malín

Cyklistická stezka Šumperk - Nový Malín, stavba Nový Malín, II. etapa

0,8

8 747 167

MĚSTO PROSTĚJOV

Cyklistická stezka v ulici Bohumíra Šmerala Prostějov

0,32

6 407 323

Sdruţení Valašsko-Horní Vsacko

Cyklostezka Bečva

25,23

126 170 728

4,54

49 614 000

1,108

15 332 074

1,466

12 154 589

Město Valašské Meziříčí Obec Bohuňovice

Cyklostezka Bečva - páteřní cyklostezka katastrem města Valašského Meziříčí CYKLOSTEZKA HLUŠOVICE - BOHUŇOVICE BĚLKOVICE-LAŠŤANY S NAPOJENÍM NA OLOMOUC

Obec Mikulovice

Cyklostezka Kralice na Hané - Prostějov, hranice katastru Cyklostezka mikroregionu Zlatohorsko, bezpečná obec Mikulovice, optimalizace vedení Moravské stezky

0,621

3 070 693

Město Otrokovice

Cyklostezka podél Baťova kanáli - úsek Otrokovice

2,69

12 847 669

OBEC BABICE

Cyklostezka podél Baťova kanálu - úsek Babice

0,48

2 577 829

MĚSTO KROMĚŘÍŢ

Cyklostezka podél Baťova kanálu - úsek Kroměříţ, Stříţovice, Kvasice

5,19

28 628 764

MĚSTO NAPAJEDLA

Cyklostezka podél Baťova kanálu - úsek Napajedla I.etapa

2,37

18 678 573

OBEC SPYTIHNĚV

Cyklostezka podél Baťova kanálu - úsek Spytihněv

1,29

9 571 027

Obec Přáslavice

CYKLOSTEZKA PŘÁSLAVICE - DASKABÁT VELKÝ ÚJEZD

6,461

38 975 093

OBEC SMRŢICE

CYKLOSTEZKA SMRŢICE - DRŢOVICE S NAPOJENÍM NA PROSTĚJOV

2,35

10 571 152

Město Šternberk

Cyklostezka Šternberk - Luţice

0,969

7 913 565

Obec Dolní Bečva

Cyklostezka údolím Roţnovské Bečvy - Dolní Bečva

3,97

23 534 101

Obec Horní Bečva

Cyklostezka údolím Roţnovské Bečvy - Horní Bečva

2,13

14 852 814

Město Roţnov pod Radhoštěm

Cyklostezka údolím Roţnovské Bečvy - Roţnov pod Radhoštěm

2,9

24 241 119

Obec Stříteţ nad Bečvou

Cyklostezka údolím Roţnovské Bečvy - Stříteţ nad Bečvou

2,59

25 724 994

Obec Zašová

Cyklostezka údolím Roţnovské Bečvy - Zašová

2,2

20 123 207

MĚSTO ZUBŘÍ

Cyklostezka údolím Roţnovské Bečvy - Zubří

2,54

11 905 310

Obec Prostřední Bečva

Cyklostezka údolím Roţnovské Bečvy Prostřední Bečva

7,081

12 051 733

Město Velká Bystřice

CYKLOSTEZKA VELKÁ BYSTŘICE HLUBOČKY, ZPŘÍSTUPNĚNÍ ÚDOLÍ

2,403

15 117 631

Městys Kralice na Hané

4

610 12946

BYSTŘICE PRO CYKLISTICKOU DOPRAVU

Obec Ţelechovice

Cyklostezka Ţelechovice - Uničov propojení cyklostezek Uničovska s cyklotrasou č. 511, Ţelechovice

Město Hranice

Hranice - Cyklostezka Bečva II.etapa

Městys Dub nad Moravou

Moravská stezka na území ORP Olomouc, k.ú. Dub nad Moravou

Obec Charváty

1,0896

7 680 540

1,95

15 001 810

0,499

4 738 896

Moravská stezka na území ORP Olomouc, k.ú. Charváty

2,941

6 287 805

Obec Křelov - Břuchotín

Moravská stezka na území ORP Olomouc, k.ú. Křelov-Břuchotín

2,712

9 463 295

Bojkovsko, sdruţení měst a obcí

Nezdenický cyklookruh, část Bojkovice - Pitín

1,1

5 287 176

Město Uničov

Rozšíření a optimalizace stáv.sítě cyklostezek města Uničova s napojením na regionál.cyklotrasu č511

2,349

10 287 252

MĚSTO CHROPYNĚ

Výstavba cyklistické stezky Chropyně-Plešovec

1,13

13 667 249

Odborný léčebný ústav Paseka, příspěvková organizace

Výstavba cyklostezky v Odborném léčebném areálu v Pasece

0,44

2 440 481

Obec Týn nad Bečvou

Výstavba části cyklostezky Bečva v úseku Týn n.B. - I.etapa

1,09

5 644 221

103,1996

632 557 547

Celkem STŘEDNÍ ČECHY

1,4

30 790 535

Obec Bukovany

Zlepšení podmínek pro pravidelné vyuţívání cyklodopravy v Benešově Stezka pro cyklisty a pěší Bukovany -Týnec nad Sázavou

0,75

9 869 732

Město Poděbrady

Za kaţdodenními cíli v Poděbradech bezpečně vnitroměstskou cyklostezkou

2,2

29 983 505

SVAZEK OBCÍ -REGION DOLNÍ BEROUNKA

Cyklostezka Dobřichovice -Lety -Řevnice

3,4

17 586 134

Obec Kyšice

Cyklostezka Kyšice-Unhošť pro pěší a cyklisty

0,795

7 125 756

Město Beroun

0

0

Městys Senomaty

Do práce na kole Účelová komunikace pro cyklodopravu Senomaty Šanov

3,134

5 584 045

Město Poděbrady

Za kaţdodenními cíli v Poděbradech bezpečně vnitroměstskou cyklostezkou II

2,2

22 746 250

Obec Radim

Stezka pro cyklisty Radim -Pečky

0,783

5 859 604

Město Zruč

nad Sázavou Na kole do práce Zručskou cyklostezkou

2,25

16 076 953

Město Dobřichovice

Propojení Dobřichovic a Všenor prostřednictvím bezpečné cyklodopravy

3,5

5 367 773

Obec Třebestovice

Cyklostezka Třebestovice -Sadská

0,861

4 684 824

Město Rakovník

Cyklostezka Rakovník -Olešná s propojením Olešná Kněţeves (úseky A a B)

2,17

8 925 113

Obec Niţbor

Bezpečně za prací a vzděláním

2,532

14 194 939

Město Ţebrák

Na kole do práce a pro radost

0,772

3 349 692

Dobrovolný svazek obcí Pečecký region

Lhotecká cyklostezka

1,824

14 073 235

OBEC JESENICE

Cyklistické komunikace v oblasti Jesenice u Prahy

2,85

14 961 240

Obec Pátek

Z Pátku do Poděbrad cyklostezkou Matěje Rősslera

2,773

10 839 337

34,194

222 018 667

Město Benešov

CELKEM

5

1 892 046

Příloha 4 – Ceny za 1 km cyklostezek hodnocených operačních programů Příjemce dotace

Název projektu

Cena za 1km

ROP JIHOVÝCHOD Město Ţdírec nad Doubravou




Město Kunštát

Bezpečná cyklistická stezka Kunštát_Újezd (I/19) (kopie)

2 867 070,37 Kč

Město Blansko

Cyklistické stezky a pěší komunikace podél řeky Svitavy - úsek "B"

2 790 243,48 Kč

Město Rousínov

Řešení cyklistické dopravy v Rousínově a okolí II. etapa (kopie)

3 736 753,73 Kč

Obec Pasohlávky

Promenáda pro pěší a cyklisty Nové Mlýny Pasohlávky, 2. kolo výzvy

8 695 080,00 Kč

Město Blansko

Cyklistické stezky a pěší komunikace podél řeky Svitavy - II. etapa

6 517 675,00 Kč


Cyklostezka Jihlava - Třebíč - Raabs (kopie)



Obec Němčičky

Vyhlídková a spojovací cyklostezka Němčičky

Mikroregion PORTA

Cyklistická stezka Předklášteří s přemostěním Svratky

Nový Dvŧr

Vybudování sítě cyklostezek v Mikroregionu Nový Dvŧr - 1. etapa





7 838 983,05 Kč

Obec Říčky

Sdruţená stezka pro cyklisty a chodce Říčky Domašov

6 566 393,06 Kč

Obec Sázava

Cyklostezka s pruhem pro pěší v Sázavě - 2. a 3. etapa

5 068 493,15 Kč


Bezpečně k Písku

Město Blansko

Cyklistické stezky a pěší komunikace podél řeky Svitavy úseky - III. etapa

5 768 133,33 Kč


Rozvoj sítě bezpečných cyklistických tras a stezek ve městě Brně 2007-2013 I.

6 599 646,43 Kč

Město Přibyslav

Cyklostezka Přibyslav - Sázava (kopie) (kopie)

Letovice

Cyklostezka Svitávka Letovice,Zboněk


Rozvoj sítě cyklistických stezek na území města Brna, II. etapa

8 640 405,46 Kč

Město Znojmo

Stezka pro pěší a cyklisty podél ulice Brněnské ve Znojmě

6 839 801,30 Kč

Město Vyškov

Cyklostezka ul. Brněnská - Hřbitovní

Obec Lipŧvka


3 356 217,20 Kč



7 491 306,67 Kč

4 253 664,97 Kč 13 460 520,00 Kč

4 411 957,81 Kč 1 959 760,11 Kč 1 465 945,50 Kč 17 803 634,29 Kč 2 064 114,22 Kč 1 838 618,18 Kč

15 718 959,63 Kč

6

4 672 843,95 Kč 5 507 192,72 Kč

5 494 587,78 Kč



2 756 301,82 Kč

Cyklistická stezka Brno Vídeň Dobrovolný svazek obcí Cyklostezka Jihlava Třebíč - Raabs


6 166 086,57 Kč

Město Velké Pavlovice


Cyklostezka Ji-Ra II 4 302 322,44 Kč 5 017 061,61 Kč

Průměr

5 988 992,46 Kč ROP STŘEDNÍ MORAVA

Město Litovel

Bezpečná Litovel - vybudování nových cyklostezek

8 952 295,26 Kč

MĚSTO KOSTELEC NA HANÉ

Cyklistická stezka Kostelec na Hané - Prostějov

6 804 067,91 Kč

MĚSTO PROSTĚJOV

Cyklistická stezka Krasice - Čechovice

MĚSTO PROSTĚJOV

Cyklistická stezka Prostějov - Kostelec na Hané

9 601 132,81 Kč

Obec Nový Malín

Cyklistická stezka Šumperk - Nový Malín, stavba Nový Malín, II. etapa

10 933 958,63 Kč

MĚSTO PROSTĚJOV

Cyklistická stezka v ulici Bohumíra Šmerala Prostějov

20 022 883,44 Kč

Sdruţení Valašsko-Horní Vsacko

Cyklostezka Bečva

5 000 821,56 Kč

Město Valašské Meziříčí Obec Bohuňovice

Cyklostezka Bečva - páteřní cyklostezka katastrem města Valašského Meziříčí CYKLOSTEZKA HLUŠOVICE - BOHUŇOVICE BĚLKOVICE-LAŠŤANY S NAPOJENÍM NA OLOMOUC

17 244 122,31 Kč

10 928 193,83 Kč 13 837 611,82 Kč

Obec Mikulovice

Cyklostezka Kralice na Hané - Prostějov, hranice katastru Cyklostezka mikroregionu Zlatohorsko, bezpečná obec Mikulovice, optimalizace vedení Moravské stezky

Město Otrokovice

Cyklostezka podél Baťova kanáli - úsek Otrokovice

4 776 085,13 Kč

OBEC BABICE

Cyklostezka podél Baťova kanálu - úsek Babice

5 370 476,69 Kč

MĚSTO KROMĚŘÍŢ

Cyklostezka podél Baťova kanálu - úsek Kroměříţ, Stříţovice, Kvasice

5 516 139,52 Kč

MĚSTO NAPAJEDLA

Cyklostezka podél Baťova kanálu - úsek Napajedla I.etapa

7 881 254,43 Kč

OBEC SPYTIHNĚV

Cyklostezka podél Baťova kanálu - úsek Spytihněv

7 419 400,93 Kč

Obec Přáslavice

CYKLOSTEZKA PŘÁSLAVICE - DASKABÁT VELKÝ ÚJEZD

6 032 362,40 Kč

OBEC SMRŢICE

CYKLOSTEZKA SMRŢICE - DRŢOVICE S NAPOJENÍM NA PROSTĚJOV

4 498 362,62 Kč

Město Šternberk

Cyklostezka Šternberk - Luţice

8 166 733,75 Kč

Obec Dolní Bečva

Cyklostezka údolím Roţnovské Bečvy - Dolní Bečva

5 927 985,14 Kč

Obec Horní Bečva

Cyklostezka údolím Roţnovské Bečvy - Horní Bečva

6 973 152,11 Kč

Město Roţnov pod Radhoštěm

Cyklostezka údolím Roţnovské Bečvy - Roţnov pod Radhoštěm

8 359 006,47 Kč

Obec Stříteţ nad Bečvou

Cyklostezka údolím Roţnovské Bečvy - Stříteţ nad Bečvou

9 932 429,92 Kč

Městys Kralice na Hané

7

8 290 988,27 Kč 4 944 755,23 Kč

Obec Zašová

Cyklostezka údolím Roţnovské Bečvy - Zašová

9 146 912,27 Kč

MĚSTO ZUBŘÍ

Cyklostezka údolím Roţnovské Bečvy - Zubří

4 687 129,92 Kč

Obec Ţelechovice

Cyklostezka údolím Roţnovské Bečvy Prostřední Bečva CYKLOSTEZKA VELKÁ BYSTŘICE HLUBOČKY, ZPŘÍSTUPNĚNÍ ÚDOLÍ BYSTŘICE PRO CYKLISTICKOU DOPRAVU Cyklostezka Ţelechovice - Uničov propojení cyklostezek Uničovska s cyklotrasou č. 511, Ţelechovice

Město Hranice

Hranice - Cyklostezka Bečva II.etapa

7 693 235,69 Kč

Městys Dub nad Moravou

Moravská stezka na území ORP Olomouc, k.ú. Dub nad Moravou

9 496 786,13 Kč

Obec Charváty

Moravská stezka na území ORP Olomouc, k.ú. Charváty

2 137 981,99 Kč

Obec Křelov - Břuchotín

Moravská stezka na území ORP Olomouc, k.ú. Křelov-Břuchotín

3 489 415,73 Kč

Obec Prostřední Bečva Město Velká Bystřice

Bojkovsko, sdruţení měst a obcí

Město Uničov MĚSTO CHROPYNĚ Odborný léčebný ústav Paseka, příspěvková organizace Obec Týn nad Bečvou

Nezdenický cyklookruh, část Bojkovice - Pitín Rozšíření a optimalizace stáv.sítě cyklostezek města Uničova s napojením na regionál.cyklotrasu č511 Výstavba cyklistické stezky Chropyně-Plešovec

1 701 981,80 Kč 6 291 148,98 Kč 7 048 953,74 Kč

4 806 523,64 Kč

4 379 417,62 Kč 12 094 910,53 Kč

Výstavba cyklostezky v Odborném léčebném areálu v Pasece

5 546 547,73 Kč

Výstavba části cyklostezky Bečva v úseku Týn n.B. - I.etapa

5 178 184,77 Kč

Průměr

7 597 658,13 Kč STŘEDNÍ ČECHY

Město Benešov

Zlepšení podmínek pro pravidelné vyuţívání cyklodopravy v Benešově

21 993 239,29 Kč

Obec Bukovany

Stezka pro cyklisty a pěší Bukovany -Týnec nad Sázavou

13 159 642,67 Kč

Město Poděbrady

Za kaţdodenními cíli v Poděbradech bezpečně vnitroměstskou cyklostezkou

13 628 865,91 Kč

SVAZEK OBCÍ -REGION DOLNÍ BEROUNKA

Cyklostezka Dobřichovice -Lety -Řevnice

5 172 392,35 Kč

Obec Kyšice

Cyklostezka Kyšice-Unhošť pro pěší a cyklisty

8 963 215,09 Kč

Město Beroun

Do práce na kole

Městys Senomaty

Účelová komunikace pro cyklodopravu Senomaty Šanov

Město Poděbrady

Za kaţdodenními cíli v Poděbradech bezpečně vnitroměstskou cyklostezkou II

Obec Radim

Stezka pro cyklisty Radim -Pečky

7 483 530,01 Kč

Město Zruč

nad Sázavou Na kole do práce Zručskou cyklostezkou

7 145 312,44 Kč

Město Dobřichovice

Propojení Dobřichovic a Všenor prostřednictvím bezpečné cyklodopravy

1 533 649,43 Kč

Obec Třebestovice

Cyklostezka Třebestovice -Sadská

5 441 142,86 Kč

8

1 781 762,92 Kč 10 339 204,55 Kč

Město Rakovník

Cyklostezka Rakovník -Olešná s propojením Olešná Kněţeves (úseky A a B)

4 112 955,30 Kč

Obec Niţbor

Bezpečně za prací a vzděláním

5 606 216,03 Kč

Město Ţebrák

Na kole do práce a pro radost

4 338 979,27 Kč

Dobrovolný svazek obcí Pečecký region

Lhotecká cyklostezka

7 715 589,36 Kč

OBEC JESENICE

Cyklistické komunikace v oblasti Jesenice u Prahy

5 249 557,89 Kč

Obec Pátek

Z Pátku do Poděbrad cyklostezkou Matěje Rősslera

3 908 884,60 Kč

Průměr

7 504 361,18 Kč

9

Příloha 5 – cena za 1 „cyklistokilometr“ Příjemce dotace

cena za 1 cyklistokilometr

Název projektu

ROP JIHOVÝCHOD Město Ţdírec nad Doubravou




Město Kunštát

Město Blansko

Město Rousínov

Obec Pasohlávky

Město Blansko

Bezpečná cyklistická stezka Kunštát_Újezd (I/19) (kopie) Cyklistické stezky a pěší komunikace podél řeky Svitavy - úsek "B" Řešení cyklistické dopravy v Rousínově a okolí II. etapa (kopie) Promenáda pro pěší a cyklisty Nové Mlýny - Pasohlávky, 2. kolo výzvy Cyklistické stezky a pěší komunikace podél řeky Svitavy - II. etapa Cyklostezka Jihlava - Třebíč - Raabs (kopie)



Mikroregion PORTA

Nový Dvŧr

Vyhlídková a spojovací cyklostezka Němčičky Cyklistická stezka Předklášteří s přemostěním Svratky Vybudování sítě cyklostezek v Mikroregionu Nový Dvŧr - 1. etapa

23,73 Kč

29,58 Kč

15,52 Kč

7,00 Kč

0,98 Kč

26,85 Kč

2,18 Kč




Obec Říčky

Sdruţená stezka pro cyklisty a chodce Říčky - Domašov


6,64 Kč

65,21 Kč


Obec Sázava

11,55 Kč

45,51 Kč


Obec Němčičky

16,88 Kč

Cyklostezka s pruhem pro pěší v Sázavě 2. a 3. etapa

29,18 Kč

3,39 Kč

12,51 Kč

3,71 Kč

Bezpečně k Písku 99,80 Kč

10

Město Blansko


Město Přibyslav

Letovice

Cyklistické stezky a pěší komunikace podél řeky Svitavy úseky - III. etapa Rozvoj sítě bezpečných cyklistických tras a stezek ve městě Brně 2007-2013 I. Cyklostezka Přibyslav - Sázava (kopie) (kopie)

10,99 Kč

3,93 Kč

27,81 Kč

Cyklostezka Svitávka Letovice,Zboněk 13,11 Kč


Město Znojmo

Město Vyškov

Rozvoj sítě cyklistických stezek na území města Brna, II. etapa Stezka pro pěší a cyklisty podél ulice Brněnské ve Znojmě

2,35 Kč

2,54 Kč

Cyklostezka ul. Brněnská - Hřbitovní 4,03 Kč

Obec Lipŧvka



Dostavba bezpečných úsekŧ na cyklotrase Brno-Vídeň na území ČR - I. etapa, projekt 2

11,15 Kč



8,31 Kč



2,48 Kč


Cyklostezka Ji-Ra II

Město Velké Pavlovice


8,88 Kč

10,24 Kč

3,92 Kč

Průměr

17,00 Kč

11

Příloha 6 – Dotazníkové šetření Otázka č. 1 Představte si, ţe se chystáte na výlet na kole po cyklostezce. Délka výletu je 30 km. Na začátku cesty by od Vás někdo poţadoval poplatek za cestu 510 Kč. Byli byste ochotni tuto cenu zaplatit? Odpovědi Ne

113

Ano

0

Otázka č. 2 Jakou cenu byste byli ochotni maximálně zaplatit za 30 km dlouhý výlet po cyklostezce? Odpovědi Nic

15

Do 50 kč

68

50 – 100 Kč 19 101 – 150 Kč 7 151 – 200

1

201 – 250

0

251 – 300

3

Nad 300

0

Otázka č. 3 Jaký je Váš věk? Odpovědi Do 15 let

0

15 – 20

10

21 – 30

78

31 – 40

15 12

41 – 50

5

Nad 50 let

5

Otázka č. 4 Jste: Odpovědi student bez vlastních příjmů

27

student s vlastními příjmy

27

samostatně výdělečně činný, zaměstnaný

56

jiné

3

13

HODNOCENÍ EFEKTIVITY STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ

Recommend Documents