Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Orlík (karta obce: 41148_02)
A. NÁZEV OBCE Orlík
Název části obce (ZSJ): Kód části obce PRVK: Název obce: Kód obce (IČOB):
3611.5313.087.02 Sudislav nad Orlicí 15876 (581003)
Číslo ORP3 (ČSÚ): Název ORP3:
1287 (5313) Ústí nad Orlicí
Kód OPOU2 ČSÚ:
53131
Název OPOU2:
Ústí nad Orlicí
A.1
Značení dotčených částí obce (ZSJ) Kód části obce PRVK: 3611.5313.087.02
Název části obce: Orlík
Kód části obce PRVK:
IČOB obce obce ÚIR:
41148
581003
B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1
ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)
V Orlíku (403 - 410 m n.m.), části obce Sudislav nad Orlicí, žijí 3 trvale bydlící obyvatelé. Ve výhledu k roku 2 015 se uvažuje se 3 trvale bydlícími obyvateli. Sídelní jednotka leží v CHOPAV Východočeská křída. V lokalitě nejsou průmyslové ani zemědělské podniky. V Orlíku jsou 2 nemovitosti. Do roku 2015 se nepředpokládá výstavba většího rozsahu.
C. PODKLADY Informace OÚ Sudislav nad Orlicí Informace Vak Jablonné nad Orlicí, a.s.
D. VODOVODY D.1
POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU
Vodovod - současný stav Vlastníkem a provozovatelem vodovodu Brandýs nad Orlicí je VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. Vodovod zásobuje pitnou vodou obyvatele, průmysl a ostatní odběratele ve městě Brandýs nad Orlicí a 2 nemovitosti v sídelní jednotce Orlík. Počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel: 1489 - z toho v Brandýse nad Orlicí: 1486 - z toho v Orlíku: 3 Počet zásobovaných rekreantů: 82 Vodovod byl uveden do provozu od roku 1952. Jedná se o vodovod se třemi tlakovými pásmy. I. tlakové pásmo: Z prameniště Křetín je voda vedena gravitačním řadem do vodojemu Loukoť odkud je gravitačně dopravována do spotřebiště, kterým je dolní část města - sídliště a převážná část kolem Žerotínovy ulice. II. a III. tlakové pásmo: Ze studny S 1 Klopoty je voda čerpána a z jímacího zářezu Klopoty je voda gravitačně dopravována do akumulace Klopoty, odkud je veden gravitační řad do ČS Klopoty. Z ČS Klopoty je voda čerpána do vodojemu Křetín, odkud je gravitačně dopravována do horní části města kolem ulice Křetínská. Ve vodojemu Křetín je AT stanice pro zásobování ulic Wihanova, B. Němcové, Weisova a Na Výsluní IV. Z ČS Klopoty je voda čerpána do vodojemu Orlík, odkud jsou zásobovány dvě nemovitosti v sídelní jednotce Orlík pomocí čerpadel a přípojek, které vlastní a provozují obyvatelé nemovitostí. Zdroj vody - současný stav Zdrojem vody jsou dvě zvodně. První je vázána na kvartérní sedimenty údolní terasy Tiché Orlice, druhá na písčité sedimenty středního turonu. Obě zvodně jsou součástí severovýchodního okraje hydrogeologického rajónu 427 Vysokomýtská synklinála. Popis jímacích objektů: Vodovod je zásobován vodou jímanou z prameniště Křetín (sběrná štola Loukoť), jímacím zářezem Klopoty a jímací Zpracovatel PRVK: OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí Aktualizováno: 30.6.2004
Stránka 1 z 5
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Orlík (karta obce: 41148_02) studnou S1 Klopoty. Prameniště Křetín: Objekt se nachází v údolí Loukotnického potoka, přibližně 500 m severně od okraje zástavby města. Jímací objekt tvoří klenutá štola vyhloubená do svahu, vyzděná, na konci ve skále bez obezdívky. Světlost přibližně 110 cm, dlouhá cca 45 m. Štola je ukončena krátkou šachtou s čerpacím zařízením, zaústěnou do stavebního objektu. Šachtová studna Klopoty: Je situována v levobřežní části údolní nivy Tiché Orlice, na jihovýchodním okraji města. Vyhloubena byla v roce 1970 jako provizorní jímací objekt (s ohledem na chráněnou trasu průplavu DOL). Studna je hluboká 6 m, vystrojená betonovými celokruhovými skružemi Js 1500. Jímací zářezy Klopoty: Jsou umístěny v údolí drobné vodoteče, levostranného přítoku Tiché Orlice v Údolí J.A. Komenského (u hřiště na jižním okraji města). Podle pasportu z padesátých let tvoří hlavní jímací objekt zářez z kameninové roury (125 mm o celkové délce 19,3 m, dělený soutokovou šachtou na dvě části. Situován je nad objektem armaturní komory a akumulace. Doplňujícími jímacími objekty jsou do svahu umístěné chytače I a II, ze kterých je podchycená voda vedena do betonových jímek a po vrstevnici vedeným litinovým potrubím (100 mm o celkové délce cca 41 m svedena do akumulační nádrže. Vydatnost jímacích objektů: Křetín: odhad cca 0,5 –2,0 l/s Klopoty, studna: 10-15 l/s Klopoty, zářezy: odhad cca 0,5 - 2 l/s Jakost vody: Jakost vody byla posouzena na základě souborů laboratorních analýz provozních vzorků vody, předaných provozovatelem vodovodu a rozborů surové vody, provedených v roce 2000. Při hodnocení vývoje vybraných ukazatelů byly využity archivované analýzy dnešní Orlické laboratoře v České Třebové, obvykle reprezentující jakost vody na různých místech sítě. Prameniště Křetín: Z chemického hlediska je voda jímaná štolou Křetín zásadité reakce, tvrdá, Ca-HCO3 typu, s obsahem rozpuštěných látek cca 410 mg/l. Ostatní základní charakteristiky a dlouhodobé vývojové trendy dodávané vody jsou následující: - průměrná reakce vody po celé hodnocené období činí pH 7,7, obvykle kolísající v rozmezí pH 7,4 – 7,9 s ojedinělými výkyvy k pH 7,3 až 8; - hodnota vodivosti se pohybuje převážně v rozmezí 50 – 60 mS/m, vývojový trend je velmi slabě vzrůstající; - průměrná koncentrace hořčíku 5,44 mg/l nedosahuje minimální mezné hodnoty 10 mg/l; - průměrný obsah železa činí 0,14 mg/l. U občasných výkyvů nad limitní hodnotu 0,2 mg/l, nelze vyloučit ovlivnění odběrem vzorku v síti. Od roku 1996 jsou hodnoty vyrovnanější a překročení limitní hodnoty je již vzácné; - průměrná koncentrace dusičnanů za posledních deset let činí 55,6 mg/l, vývojový trend je od roku 1972 významně vzrůstající (z počáteční koncentrace cca 10 mg/l). Dusičnany jsou proto limitujícím faktorem dalšího využití vodního zdroje; - specifické organické látky a těžké kovy jsou ve vodách dokumentovány ve velmi nízkých koncentracích, obvykle nedosahují meze detekce použitých analytických metod; - jímaná voda je přibližně v 50 % bakteriologicky závadná; - objemová aktivita radonu 222 je nízká a žádná opatření ke snížení ozáření z vody nejsou nutná. Po chemické stránce hodnotíme jakost vody prameniště Křetín jako nevyhovující současným podmínkám pro pitnou vodu podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. pro vysoký obsah dusičnanů. Často je zjišťováno slabé mikrobiologické oživení. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb. zařazujeme vodu do kategorie A3 pro vysoký obsah dusičnanů. Nezbytné je průběžné hygienické zabezpečení. Klopoty studna a zářezy: Jakost vody jednotlivých jímacích objektů v lokalitě Klopoty nelze posoudit samostatně, protože provozní odběry reprezentují vždy směsné vzorky. Surová voda byla v roce 2000 odebrána pouze ze studny. Z chemického hlediska je voda jímaná studnou a zářezy Klopoty zásadité reakce, tvrdá, Ca-HCO3 typu, s obsahem rozpuštěných látek cca 410 mg/l. Ostatní základní charakteristiky a dlouhodobé vývojové trendy dodávané vody jsou následující: - reakce vody kolísala v období 1975 - 1990 obvykle mezi pH 7,4 – 8. Od roku 1990 jsou hodnoty pH vyrovnanější, v rozmezí 7,3 – 7,6; - hodnota vodivosti se pohybuje převážně v rozmezí 50 – 60 mS/m, vývojový trend je velmi slabě vzrůstající; - přirozená koncentrace hořčíku je mírně nižší než minimální mezná hodnota 10 mg/l (cca 6,5 mg/l Mg); - průměrný obsah železa 0,22 mg/l těsně překračuje současnou maximální meznou hodnotu. Občas byly zaznamenány i hodnoty řádově vyšší, u kterých nelze vyloučit ovlivnění odběrem vzorku vody v síti. - průměrná koncentrace dusičnanů v posledních deseti letech dosahuje těsně pod meznou hodnotu (44,53 mg/l NO3), aktuální stanovení v prokazatelně surové vodě bylo 39,8 mg/l. Pro jednoznačně vzrůstající dlouhodobý trend (z počáteční koncentrace dusičnanů v roce 1972 okolo 10 mg) je však nutné považovat dusičnany za hlavní rizikový faktor, významně omezující perspektivu dalšího využití vodního zdroje Klopoty; - přibližně 20 % vzorků vody je slabě bakteriologicky závadných; - specifické organické látky a těžké kovy nebyly v jímacím území Klopoty, podle údajů poskytnutých ke zpracování, zjištěny. Jednorázové stanovení PCB bylo zjištěno ve stejném období téměř ve všech zdrojích provozovaných VAK Jablonné nad Orlicí a považujeme je za laboratorní chybu; - objemová aktivita radonu 222 je nízká, průměrně 6,6 Bq/l. Zpracovatel PRVK: OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí Aktualizováno: 30.6.2004
Stránka 2 z 5
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Orlík (karta obce: 41148_02) Po chemické stránce hodnotíme aktuální jakost vody v jímacím území Klopoty jako vyhovující závazným podmínkám vyhlášky č. 252/2004 Sb. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb. zařazujeme jímanou vodu do kategorie A1, při zvýšení obsahu dusičnanů nad 50 mg/l bude nutné zařazení do kategorie A3. Povolení k odběru vody a ochranná pásma: Rozhodnutí: ŽP/3738/2001/231.8-Vo/248 ze dne 12.7.2001 Množství: 2 l/s, 63 000 m3 /rok (štola Křetín) 4 l/s, 55 000 m3 /rok (studna Klopoty) 2 l/s, 35 000 m3 /rok (zářezy Klopoty) Platnost: 31.12.2004 OP: 1. stupně Platnost: na dobu neurčitou Úprava vody - současný stav Sběrná štola Loukoť: - voda ze zdroje je k pitným účelům používána bez úpravy. Hygienicky je zabezpečována dávkováním koncentrovaného roztoku chlornanu sodného dávkovacím čerpadlem typu Magdos-Jesco 24V do zásobního řadu ve VDJ Loukoť. Studna S 1 Klopoty a jímací zářez Klopoty: - voda ze zdroje je k pitným účelům používána bez úpravy. Hygienicky je zabezpečována dávkováním koncentrovaného roztoku chlornanu sodného dávkovačem typu Šléz do akumulační nádrže 80 m3 Klopoty. Doprava vody - současný stav Jedná se o vodovod se třemi tlakovými pásmy. I. tlakové pásmo: Z prameniště Křetín (sběrné štoly Loukoť) je voda vedena gravitačním řadem do vodojemu Loukoť (Salaba) odkud je gravitačně dopravována do spotřebiště, kterým je dolní část města - sídliště a převážná část kolem Žerotínovy ulice. II. a III. tlakové pásmo: Ze studny S 1 Klopoty je voda čerpána a z jímacího zářezu Klopoty je voda gravitačně dopravována do akumulace Klopoty, odkud je veden gravitační řad do ČS Klopoty. Z ČS Klopoty je voda čerpána do vodojemu Křetín, odkud je gravitačně dopravována do horní části města kolem ulice Křetínská. Ve vodojemu Křetín je AT stanice pro zásobování ulic Wihanova, B. Němcové, Weisova a Na Výsluní IV. Z ČS Klopoty je voda čerpána do vodojemu Orlík, odkud jsou zásobovány dvě nemovitosti v sídelní jednotce Orlík pomocí čerpadel a přípojek, které vlastní a provozují obyvatelé nemovitostí. Zásobní řad z Orlíku do Brandýsa nad Orlicí z LT DN 100 je zrušen (zavřen) a zásobování části města zajišťuje vodojem Křetín, jak je výše uvedeno. Studna S 1 Klopoty VTP: - je osazena ponorným čerpadlem typu U-BX 1/IV, Q = 8,2 l/s, H = 44 m Čerpací stanice Klopoty VTP: - je osazeno čerpadlo typu L-VA-4/VI, Q = 15 l/s, H = 60 m - rok uvedení do provozu: není známo Vodojem Orlík VTP: - je osazen čerpadlem typu VN 1/IX, Q = 2 l/s, H = 70 m Vodojem Křetín 250 m3: - nový s vestavěnou ATS pro III. tlakové pásmo - ATS je osazena 2 čerpadly typu VN 1/VI, Q = 1,5 l/s, H = 54 m Vodojemy - současný stav Vodojem Loukoť (Salaba) NTP: - podzemní jednokomorový o objemu 120 m3. Ve vodojemu je hygienické zabezpečení vody. Vodojem byl uveden do provozu před rokem 1955. Max. hladina 340,00 m n.m. Dno vodojemu není známo. Vodojem Orlík VP: - podzemní jednokomorový o objemu 50 m3. Rok uvedení do provozu není znám. Max. hladina 374,80 m n.m. Dno vodojemu 372,60 m n.m. Akumulační nádrž 80 m3 Klopoty - stará ČS: - podzemní jednokomorový o objemu 80 m3. V akumulační nádrži je hygienické zabezpečení vody. Vodojem byl uveden do provozu v roce 1957. Kóta max. hladiny a dna není známa. Vodojem Křetín 250 m3 - nový s vestavěnou ATS pro III. tlakové pásmo: - podzemní jednokomorový o objemu 250 m3. Vodojem byl uveden do provozu v roce 1994. Max. hladina 357,60 m n.m. Dno vodojemu 353,65 m n.m. Vodovodní síť - současný stav Nižší tlakové pásmo (I.) – celková délka vodovodní sítě bez přípojek: 2,488 km Počet přípojek: 71 ks o celkové délce 0,899 km Zpracovatel PRVK: OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí Aktualizováno: 30.6.2004
Stránka 3 z 5
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Orlík (karta obce: 41148_02) Vyšší tlakové pásmo (II. a III.) – celková délka vodovodní sítě bez přípojek: 6,678 km Počet přípojek: 317 ks o celkové délce 4,427 km Požární voda - zajištěna z vodovodu a z řeky Zhodnocení současného stavu Množství vody ve vodních zdrojích je pro stávající počet vodou zásobovaných obyvatel dostatečné. Kvalita vody není ani po hygienickém zabezpečení v souladu s vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody a v souladu s vyhláškou č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně. Důvodem je především vysoký obsah dusičnanů. Objem akumulované vody ve vodojemech zabezpečí pokrytí minimálně 60 % maximální denní potřeby vody. Současný stav vodovodních řadů neodpovídá platným normám po stránce technického uspořádání, možnosti manipulace na síti a vnitřních průměrů potrubí (staré litinové potrubí). Vodovod je zaveden do všech částí zásobovaného města. Část vodovodu (vyšší tlakové pásmo) je napojena na centrální dispečink provozovatele vodovodu.
D.2
ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ
Zdroj vody: V důsledku nevyhovující jakosti vody a nedostatečné vydatnosti zdroje vody, který nepokryje výhledovou průměrnou denní potřebu vody k roku 2015, navrhujeme opuštění stávajících zdrojů vody a vybudování nového jímacího objektu zdroje vody o hloubce 100 m, zachycující konjugovanou zvodeň cenomansko-spodnoturonskou. Úprava vody: Na období do roku 2005 navrhujeme zachování současného stavu, kdy je voda ve vodovodní síti pouze hygienicky zabezpečována chlorací. S ohledem na plánovanou změnu koncepce zásobování vodou je však předpoklad výstavby nové úpravny vody (odželeznění) u nově vybudovaném jímacím objektu kapacitě o Q = do 5 l/s. Doprava vody: V důsledku změny současného stavu dopravy vody navrhujeme realizovat novou čerpací stanici o Q = do 10 l/s a H = do 60. Vodojemy: V důsledku změny koncepce zásobování vodou bude nutno vyřadit z provozu vodojem Loukoť, čímž nebude zaručena dostatečná minimálně 60 % zabezpečenost maximální denní potřeby vody v roce 2015. Navrhujeme proto přístavbu další komory vodojemu Křetín o objemu 100 m3. Vodovodní síť: Současný stav vodovodní sítě Orlíku je vyhovující a kromě běžné údržby nenavrhujeme změnu současného stavu.
D.3
NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje)
V případě havárie na některém z jímacích objektů vodovodu Brandýs nad Orlicí bude nouzové zásobování připojených obyvatel zajišťováno ostatními nepoškozenými zdroji. V případě větších poruch nebo havárií na vodovodním systému bude nouzové zásobování obyvatel zajištěno dodávkou pitné vody z nejbližšího nepoškozeného vodovodního systému s kapacitně dostatečnými zdroji, tj. vodovodu Oucmanice (dovozová vzdálenost do 2 km). Dodávku vody lze zajistit dovozem cisternami z vrtu LO-5/4 v Chocni (dovozová vzdálenost 9 km), pokud bude ověřena jakost vody.
E. KANALIZACE A ČOV E.1
POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU
Kanalizace - současný stav V Orlíku, části obce Sudislav nad Orlicí není veřejná kanalizace. Obec využívá systému příkopů, struh a propustků. Čištění odpadních vod - současný stav V Orlíku není centrální ČOV. Odpadní vody od 3 trvale bydlících obyvatel jsou likvidovány ve 2 ks jímek na vyvážení.
E.2
POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU
Pro sídelní jednotku dané velikosti a struktury zástavby není ekonomicky výhodné budovat soustavnou kanalizační síť s centrálními nebo lokálními způsoby likvidace odpadních vod. Z těchto důvodů navrhujeme individuální způsoby nakládání a likvidace odpadních vod, které budou řešit nakládání s OV pouze pro jednotlivé nemovitosti. Odvedení dešťových vod zůstane zachováno v současné podobě. Navrhujeme rekonstrukci stávajících nepropustných jímek na vyvážení a vybudování nových jímek, doplnění stávajících septiků zemními filtry tak, aby vyhověly ČSN 75 0905 Zkoušky vodotěsnosti vodárenského a kanalizačního zařízení, u septiků musí výstupní garantované parametry splňovat nařízení vlády č. 61/2003 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod. Další alternativou je výstavba domovních biologických aktivačních nebo duálních anaerobně-aerobních ČOV. Odpadní vody z jímek budou odváženy k likvidaci na ČOV Brandýs nad Orlicí. Zpracovatel PRVK: OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí Aktualizováno: 30.6.2004
Stránka 4 z 5
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Orlík (karta obce: 41148_02) V cílovém roce 2015 bude počet stávajících a nově napojených obyvatel: - na DČOV - 0 - na septiky se zemním filtrem - 0 - na jímky - 3
AKTUALIZACE - poznámky: Datum aktualizace: 30.6.2004
Popis: PRVK - základní verze, červen 2004, VIS spol. s r.o. Hradec Králové
Zpracovatel PRVK: OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí Aktualizováno: 30.6.2004
Stránka 5 z 5
