Odbor obrany a bezpečnosti - sekretariát Bezpečnostní rady státu
Optimalizace současného bezpečnostního systému ČR, Zpráva o stavu zajištění bezpečnosti ČR
Komorní Hrádek, 5. října 2005 Ing. Oldřich Šesták
Odbor obrany a bezpečnosti - sekretariát Bezpečnostní rady státu
Optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky
Optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky Postup zpracování:
Analýza bezpečnostního systému ČR (v průběhu roku 2004), Závěry z analýzy bezpečnostního systému ČR (usnesení BRS dne 7. 10. 2004 č. 2, usnesení vlády ze dne 1. 12. 2004 č. 1203), Návrh na optimalizaci současného bezpečnostního systému ČR (schválila BRS a následně vláda – usnesení vlády ze dne 21. 9. 2005 č. 1214).
Optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky Vláda ČR:
v Bezpečnostní strategii ČR konstatovala, že současný bezpečnostní systém ČR je funkční a jeho nastavení a funkčnost byly v uplynulých letech ověřeny při různých krizových situacích bez zjištění podstatných nedostatků, na základě Závěrů z analýzy bezpečnostního systému ČR rozhodla, na návrh BRS, nezpracovávat novou Koncepci bezpečnostního systému ČR, nýbrž Návrh na optimalizaci současného bezpečnostního systému ČR v gesci MV,MZV a MO.
Optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky
Materiál schválený vládou ČR obsahuje 42 návrhů na optimalizaci současného bezpečnostního systému ČR (legislativní/nelegislativní povahy), obsažených v 15 oblastech, nejvýznamnější bude novelizace ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR - problematika vyhlašování válečného stavu, stavu ohrožení státu a nouzového stavu; úprava působnosti vlády ČR a BRS, významná bude i novelizace tzv. krizové a branné legislativy, budou vypracovány i dva nové zákony - zákon o Zdravotnické záchranné službě a zákon o kontrole zpravodajských služeb ČR, Informace o plnění optimalizace ve dvouletých intervalech (první do konce roku 2007).
Optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky Oblast
Návrh
Gesce
Spolupráce
Termín
vyhlašování krizových stavů
MO
KS,KPS,KPR,ÚV,MV
03/2007
rozhodování o státním rozpočtu
MF
MO,MV,ÚV
04/2007
zákonodárný proces za krizových stavů
KS, KPS
MV,MO,ÚV,KPR
dle KPS
krizový plán
KS,KPS
MV,MO,ÚV,KPR
dle KS,KPS
2.Vláda ČR
usnášeníschopnost
MO
ÚV, MV,MZV
04/2007
3.BRS
posílení pravomocí
MO
ÚV,MV,MF,MZV
04/2007
zefektivnění činnosti
ÚV
MV,MO,MZV
03/2006
pravomoci, hejtman
MV
MO,ÚV,MF
1.pol.2007
kompetence ÚPK,ÚNK
MV
ÚV,MO,MŽP,MZe, MZ,SÚJB
1.pol.2007
1.Parlament ČR
4.Pracovní orgány BRS 5.ÚKŠ
Optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky 6.Krizové řízení
závazná rozhodnutí kraj,ORP,obec
MV
ÚV,MO,kraje
1.pol.2007
hierarchická vazba krajORP-obec
MV
ÚV,MO,kraje
1.pol.2007
obecní policie na území jiné obce
MV
kraje
1.pol.2007
zřizování záložních KP
MO
MV,ÚV
04/2006
jednotný ISKŘ
MV
MI
ČNB za KS
SSHR
ČNB,ÚV
1.pol.2007
další formy posílení Policie ČR
MV
MO,kraje
2.pol.2006
standardy ISKŘ
MV
MI
1.pol.2007
pracoviště KŘ
MV
MO,ÚV,MF,MZV
1.pol.2007
útvar bezpečnosti
ÚV
MV,MO,MF,MZV,SSHR
Optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky 7. IZS
8. Přenos a sdílení utajovaných informací
9. Policie ČR
financování IZS
MV
MF,MZ,MMR
ZZS
MZ
MV,MO,ÚV,MF
1.pol.2007
uvolňování dobrovolníků
MV
MPSV
1.pol.2007
vládní utajované spojení
MV
krajské uspořádání PČR
MV
zahr. mise PČR
MV
2.pol.2006
MZV,MF
2.pol.2005
Optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky 10. HZS ČR
kompetence HZS
MV
ÚV,MŽP,MO,SÚJB
Národní koord. a vyhodn. středisko
MV
ÚV,MO,MZ,SÚJB
VCNP - bezpečnostní výzkum
MV
MO,MPO,MZV,MZ,MZe, MŽP,SSHR
optim. přípr.výzk. záměrů
MŠMT
MV,MO,MF,RVVV
podpora předm. výzk. a vývoje
MV
zapoj. do výzk. projektu EU
MV
Zpráva o stavu ochrany před MU
MV
Optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky 11.Vzdělávání
12.Zpravodajský systém ČR
13.Obrana ČR
privátní sektor
MV,MO
MF
2.pol.2006
Zpráva o stavu vnitřní bezpečnosti
MV
vzdělávání
MV,MO,MZV
MŠMT
1.pol.2006
společné minim.
MŠMT
MV,MO
2.pol.2006
vzdělávání úředníků
ÚV-GŘSS
2.pol.2006
výzk. činn. u MV
MV
2.pol.2006
koordinace
ÚV
MV,MO,MZV,BIS
06/2005
ministerská odpovědnost
1.pol.2007
kontrola ZS ČR
1.pol.2006
mobilizace OS ČR
MO
MV,MF,ÚV,SSHR
1.pol.2007
sjednocení plán. obrany a kriz. plánování
MV
MO,MF,ÚV,SSHR
1.pol.2007
Optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky 14.Ochrana občanů a maj. v zahr. - MU
zásady (neleg.)/ legislativa
MZV
MV,MO,MZ,ÚV,…
1.pol.2006
15.
Fond solidarity
MF
MZV,MV,MO
12/2005
vysílání občanů ČR do zahraničních misí
MZV
MPSV,MF,MV, MS,MO
finanční plán. v oblasti bezpečnosti
MF
nepředpokládá se
Optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky 1.
Parlament ČR řešit situaci, kdy při krizových situacích ani jedna z komor Parlamentu ČR nebude usnášeníschopná a bude nezbytné přijímat zákony nebo vyhlásit stav ohrožení státu, případně válečný stav, upravit situaci, kdy Senát po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu vrátí Poslanecké sněmovně návrh zákona s pozměňovacími návrhy či jej zamítne, doplnit úpravu jednání Poslanecké sněmovny o krizových situacích a jednání v době krizových situací.
Optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky Parlament ČR - postup optimalizace: K problematice č. 1 k vyhlašování krizových stavů O vyhlášení válečného stavu a o vyhlášení stavu ohrožení státu rozhoduje Parlament ČR. Není-li jedna z komor Parlamentu ČR způsobilá se usnést do 24 hodin (do 48 hodin) od svolání, rozhoduje o vyhlášení válečného stavu nebo stavu ohrožení státu ta z nich, která usnášeníschopná je. Nejsou-li schopné se usnášet obě, rozhoduje o vyhlášení válečného stavu nebo stavu ohrožení státu prezident republiky na návrh vlády (2. varianta - vláda). Rozhodnutí musí být potvrzeno oběma komorami na jejich nejbližší schůzi, jinak pozbývá další platnosti.
Optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky
zákonodárný proces za stavu ohrožení státu a za válečného stavu Preferována jsou, při nezpůsobilosti komor Parlamentu (i jediné) se usnášet, nařízení se silou zákona vydávaná prezidentem republiky na návrh vlády, případně i jen vládou. Všechna nařízení by podléhala dodatečnému schválení oběma komorami. rozhodování o nouzovém a válečném státním rozpočtu V případě, kdy bude rozpuštěna Poslanecká sněmovna, rozhoduje Senát. Jestliže nebude v tomto případě Senát usnášeníschopný, rozhoduje vláda. Pokud není Poslanecká sněmovna rozpuštěna, avšak není usnášeníschopná, rozhoduje přímo vláda.
Optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky K problematice č. 2
V Poslanecké sněmovně je projednáván návrh úprav zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (tisk č. 1046). Návrh se týká především zákonodárného procesu za stavu ohrožení státu a za válečného stavu a zkráceného jednání ve věcech bezpečnosti ČR.
Optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky K problematice č. 3
Dopracovat opatření umožňující jednání Senátu a Poslanecké sněmovny v době stavu ohrožení státu a válečného stavu, je potřebné dořešit problematiku záložního krizového pracoviště (nechráněného nebo chráněného) pro práci Senátu a Poslanecké sněmovny v době, kdy nebude možné využít jejich hlavní objekt.
Optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky 2. Vláda ČR
Kompetence vlády se při krizových situacích nemění, stále je vrcholným orgánem výkonné moci a uskutečňuje bezpečnostní politiku státu, je odpovědna za funkčnost komplexního působení celého bezpečnostního systému ČR, rozhoduje o vyslání ozbrojených sil ČR mimo území ČR a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území ČR (nejdéle na dobu 60 dnů) a rozhoduje o vyhlášení nouzového stavu. Není však řešena situace, kdy při krizových situacích nebude vláda přes všechna opatření usnášeníschopná.
Optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky Vláda ČR - postup optimalizace:
není-li v době nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu nebo válečného stavu vláda usnášeníschopná do 24 hodin od jejího svolání, vykonává při nebezpečí z prodlení dočasně její pravomoci v nezbytném rozsahu Bezpečnostní rada státu, a to do doby její opětovné usnášeníschopnosti, rozhodnutí Bezpečnostní rady státu musí následně vláda schválit na své nejbližší schůzi, jinak pozbývají další platnosti. Poznámka: Navrhovaná časová lhůta do 24 hodin vychází ze situace, kdy předseda vyhlásí nouzový stav a jeho rozhodnutí musí vláda do 24 hodin schválit nebo zrušit a přitom bude neusnášeníschopná. Časová lhůta do 24 hodin vychází i z potřeb, kdy v době stavu ohrožení státu nebo válečného stavu je potřebné v krátkém čase rozhodnout o použití ozbrojených sil ČR k plnění mezinárodních smluvních závazků o společné obraně proti napadení a hrozí nebezpečí z prodlení apod.
Optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky 3. Bezpečnostní rada státu
Je potřebné nejen usnesením vlády (současnost), ale zákonem stanovit, aby BRS v oblasti zajišťování bezpečnosti ČR mohla žádat informace a analýzy od všech členů vlády a vedoucích jiných správních úřadů a ukládat jim úkoly spojené se zajišťováním bezpečnosti ČR. Tato forma zadávání úkolů v působnosti BRS se osvědčila, je tedy třeba de iure potvrdit stav odvíjející se nyní de facto z usnesení vlády a potřeb praxe, v době přípravy na krizové situace a při řešení krizových situací je spolupráce BRS s ÚKŠ, bezpečnostními radami a krizovými štáby krajů pouze neformální, není řešena systémově. Tuto spolupráci je potřebné jednoznačně nastavit tak, aby BRS mohla v oblasti zajišťování bezpečnosti ČR ukládat úkoly hejtmanům krajů, v Praze primátorovi hl. m. Prahy. I v tomto případě úprava vyplývá z potřeb praxe a přinese zjednodušení postupů v této oblasti.
Optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky Bezpečnostní rada státu - postup optimalizace:
běžný stav – vycházet z čl. 9 odst.1 a 2 ústavního zákona o bezpečnosti ČR. Rozsah pověření stanovený vládou v této souvislosti vnímat jako působnost BRS stanovenou Statutem BRS, který je schvalován usnesením vlády. Pro zjednoznačnění oprávnění BRS žádat v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti ČR informace a analýzy od všech členů vlády a vedoucích jiných správních úřadů, ale nově i od hejtmanů krajů (primátora hlavního města Prahy), a ukládat jim v tomto rámci úkoly. V této souvislosti je třeba doplnit novou větu do odstavce 2,
Optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky
krizové období – krizové situace vyžadující vyhlášení nouzového stavu – při úpravě pro běžný stav bude využitelné i v období při vyhlášení nouzového stavu a BRS bude schopna zabezpečit operativní řešení krizových situací s vyhlášením nouzového stavu, aniž by bylo nutné každodenní zasedání vlády (mimo záležitostí, k nimž by BRS nebyla vládou pověřena – např. oblast financí), krizové období – krizové situace vyžadující vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu – v případě, kdy bude schopna zasedat vláda v usnášeníschopném složení, postačí působnost BRS upravená podle 1. odrážky.
Optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky 4. Pracovní orgány Bezpečnostní rady státu
Vyhodnotit činnost a strukturu pracovních orgánů BRS a efektivitu jejich stávajícího personálního obsazení a přijmout opatření vedoucí k zajištění komplexnějších výstupů a zvýšení koordinace práce v systému BRS.
Optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky Pracovní orgány Bezpečnostní rady státu - postup optimalizace:
Při hledání cest k dalšímu zefektivnění činnosti výborů BRS (dále jen „výbory“) se vycházelo ze základní myšlenky na jejich vytvoření – tj. každý z nich pokrývá relativně samostatnou oblast působnosti, svěřenou kompetenčním zákonem vybraným resortům. Daný resort pak zabezpečuje řízení tohoto výboru, zabezpečuje činnost jeho sekretariátu a další organizační záležitosti spojené s jeho funkčností, na základě vyhodnocení - v současné době není potřebné vytvářet jeden společný výbor, postačí úprava statutů, např. o koordinační roli VKZBP k Společné zahraniční a bezpečnostní politice EU, respektive Evropské bezpečnostní a obranné politice. V působnosti VCNP dořešit oblast vnitřní bezpečnosti, v následném období reagovat na vývoj související s přípravou návrhu koncepce na úseku správy státních hmotných rezerv a řešení krizových situací.
Optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky 5. Ústřední krizový štáb
Řešit problematické postavení ÚKŠ ve vztahu ke krizovým štábům krajů, především pokud jde o možnost ÚKŠ vyžadovat informace a přenášet své požadavky. Efektivní řešení krizových situací (živelní pohroma, radiační havárie ad.) předpokládá řešení postavení ÚKŠ ve vztahu ke krizovým štábům nižších stupňů, při vyhlášení krizového stavu se v případě ÚKŠ a ÚPK slučují dva rozdílné orgány vlády s rozdílnými pravomocemi a řízením. Zatímco ÚPK má oprávnění řídit povodňové komise krajů, ÚKŠ tuto pravomoc ve vztahu ke krizovým štábům krajů nemá. Postavení ÚPK (stejně jako ÚNK) jako řídícího a výkonného orgánu vlády neharmonizuje s postavením ÚKŠ jako pracovního orgánu vlády.
Optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky Ústřední krizový štáb - postup optimalizace:
Krizový zákon ve svých ustanoveních nevymezuje blíže žádné činnosti ÚKŠ ani nestanoví pravomoci, které by měl při řešení krizové situace vykonávat. Povaze činnosti ÚKŠ vymezené krizovým zákonem, tj. pracovního orgánu vlády bez výkonných (rozhodovacích) pravomocí, odpovídá i Statut ÚKŠ. Z pojmu pracovní orgán nelze dovozovat, že ÚKŠ je nadán výkonnými pravomocemi. Současně však z něho vyplývá, že se nejedná pouze o orgán poradní, a z tohoto důvodu musí pravomoc výslovně stanovit krizový zákon obdobným způsobem, jakým tak činí u dalších orgánů krizového řízení,
Optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky
vyžadování informací od krizových štábů krajů, resp. přenášení požadavků ÚKŠ na krizové štáby krajů při řešení nevojenských krizových situací lze sice podle § 10 odst. 1 zajistit Ministerstvem vnitra, které koordinuje přípravu na krizové situace a jejich řešení. Tento způsob však není systémový a neřeší problematiku řešení vojenských krizových situací. V této souvislosti se navrhuje, upravit krizový zákon v tom smyslu, že předsedovi ÚKŠ bude svěřena pravomoc ukládat v případě nebezpečí z prodlení při vyhlášení nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu krajským hejtmanům k realizaci závěry (opatření) ÚKŠ. Tato opatření vláda (BRS) následně (na nejbližším zasedání) schválí, popř. zruší,
Optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky
toto bude vyžadovat zákonnou úpravu horizontálních a vertikálních vazeb mezi jednotlivými krizovými štáby při předávání informací, včetně jednoznačného vymezení informačních toků. Současně bude třeba v rámci stanovených pravomocí zohlednit i problematiku centrálního řízení a koordinace činnosti spojenou se zjišťováním, předáváním, vyhodnocováním a využíváním údajů o radiační, chemické a biologické situaci za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu a při řešení krizových situací spojených s teroristickými útoky. Obdobně bude nutno v omezeném rozsahu tuto problematiku dořešit na stupni kraje tak, aby nedocházelo k nebezpečí z prodlení,
Optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky
dále krizový zákon stanoví taxativně oprávnění a povinnosti, které je oprávněn realizovat pouze hejtman, a to včetně vyhlášení stavu nebezpečí pro území kraje nebo jeho část, a nedává možnost převedení těchto oprávnění a povinností na jiné orgány kraje. Navrhuje se, aby do krizového zákona bylo doplněno ustanovení, které pro případ, že hejtman neplní stanovené úkoly a tím ohrožuje životy, zdraví a majetek obyvatelstva nebo není schopen plnit v době krizové situace úkoly stanovené krizovým zákonem, bude umožňovat převedení jeho oprávnění a povinností k řešení krizových situací podle krizového zákona po stanovenou dobu na jiný orgán nebo osobu. K převedení oprávnění a povinností hejtmana na určený orgán nebo osobu se navrhuje zmocnit Bezpečnostní radu státu, případně vládu ČR, a to v návaznosti na realizaci změn v ústavním zákoně o bezpečnosti ČR.
Optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky
navrhuje se nově doplnit do krizového zákona ustanovení, která budou ÚKŠ a krizovému štábu kraje taxativně vymezovat oprávnění (kompetence), které tyto orgány v době vyhlášení stavu nebezpečí nebo nouzového stavu převezmou od krajské povodňové komise a ÚPK, od krajské nákazové komise a ÚNK, popř. oprávnění k řešení epidemiologické situace. Současně bude posouzena nezbytnost existence odborné pracovní skupiny pro biologickou ochranu.
Optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky 6.
Krizové řízení V době přípravy na krizové situace a při řešení krizových situací na územích krajů je spolupráce na úrovni kraj, obce s rozšířenou působností a obce pouze neformální, není řešena systémově. Při praktickém řešení krizové situace (např. povodně) se ukázala v zájmu operativního řešení nutnost potřeby přiznání příslušným krizovým štábům, respektive hejtmanům a starostům, přijímání závazných rozhodnutí a ukládání povinností, vztahujících se k řešení krizové situace ve správním obvodu, správním úřadům a právnickým a fyzickým osobám (horizontální úroveň), obdobně řešit i tzv. vertikální úroveň - jasně vymezit vztahy mezi bezpečnostními radami krajů a bezpečnostními radami obcí, krizovými štáby krajů a krizovými štáby obcí, tak mezi kraji a obcemi s rozšířenou působností a následně mezi obcemi s rozšířenou působností a obcemi (hejtman a starosta).
Optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky Krizové řízení - postup optimalizace:
V horizontální úrovni se v rámci novelizace krizového zákona navrhuje doplnit ustanovení vymezující působnost, pravomoci a povinnosti orgánů obce s rozšířenou působností, které budou tyto orgány zabezpečovat v rámci územního správního obvodu obce s rozšířenou působností. V návaznosti na toto opatření pak přehodnotit a upravit stávající taxativně vyjmenované rozhodovací pravomoci orgánů jednotlivých stupňů krizového řízení, která na úrovni krajů, obcí s rozšířenou působností a obcí zajistí možnost vydávání závazných rozhodnutí cestou hejtman, starosta obce s rozšířenou působností a starosta obce ve správním obvodě obce s rozšířenou působností, včetně závazných rozhodnutí v daném správním obvodě správním úřadům (mimo těch, které jsou v přímé podřízenosti ústředních správních úřadů a správních úřadů s celostátní působností), právnickým a fyzickým osobám,
Optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky
obdobně upravit hierarchickou vazbu kraj – obec s rozšířenou působností; resp. pravomoc hejtmana úkolovat starostu obce s rozšířenou působností; a vazba obec s rozšířenou působností – obec; resp. pravomoc starosty obce s rozšířenou působností úkolovat starostu obce, současně do krizového zákona doplnit ustanovení vymezující vzájemné vztahy, vazby a působnost, resp. oprávnění mezi bezpečnostní radou kraje, obce s rozšířenou působností a obce a mezi jednotlivými krizovými štáby.
Optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky 12. Zpravodajský systém ČR
optimalizovat každodenní řízení efektivní komunikace uvnitř zpravodajského systému, komunikace mezi zpravodajským systémem a jeho okolím v bezpečnostním systému ČR a zajištění trvalé zpětné vazby mezi zpravodajskými službami a oprávněnými uživateli zpravodajských informací.
Optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky Zpravodajský systém ČR - postup optimalizace:
je navrhováno: koordinovat decentralizovaný sběr informací s cílem využití reálných možností jednotlivých zpravodajských služeb a vyloučit zbytečné duplikace, posílit kooperaci při vyhodnocování (analýze) získaných informací, udržovat nutnou komunikaci uvnitř zpravodajského systému a s příslušnými orgány státní správy, vytvořit potřebné koordinační mechanismy,
Optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky
Kolegium ředitelů zpravodajských služeb. Členy Kolegia jsou ředitelé jednotlivých zpravodajských služeb a ředitel sekce předsedy vlády Úřadu vlády České republiky (stanoveny úkoly, působnost), pravidelně využívána existující Společná zpravodajská skupina, včetně pravidelného vyhodnocování zpětné vazby, Pracovní skupina koordinátora zpravodajských služeb ČR, Rozložení ministerských odpovědností za zpravodajské služby ČR, vypracovat legislativní úpravu kontroly zpravodajské činnosti (návrh již existuje – je v Parlamentu ČR). Záměrem je, aby parlamentní kontrole podléhaly všechny zpravodajské služby ČR (BIS, ÚZSI, VZ).
Optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky 13. Obrana ČR
Vytvořit v předstihu právní podmínky pro realizaci předběžných opatření, při kterých bude možné při zhoršování bezpečnostní situace již v běžném stavu provádět vybraná opatření k doplnění ozbrojených sil ČR (bezpečnostních a záchranných sborů) osobami a věcnými prostředky, sjednotit věcné náplně plánování obrany státu, krizové plánování a civilní nouzové plánování.
Optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky Obrana ČR - postup optimalizace:
na základě Koncepce mobilizace ozbrojených sil ČR zpracovat právní normy pro realizaci předběžných opatření již v mírovém životě, a to při radikálním zhoršení bezpečnostní situace a nebude možné plně zajistit úkoly obrany nebo řešit nevojenské krizové situace, vypracovat návrhy věcných a legislativních opatření k užšímu propojení systémů plánovaní obrany státu s krizovým plánováním, resp. civilním nouzovým plánováním.
Optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky Závěr:
schválením materiálu ve vládě ČR práce nekončí, ale naopak začíná. Jednotlivé oblasti budou nyní rozpracovány podle schválených postupů, a to v úzké spolupráci gestorů, spolugestorů, ale i zástupců širší bezpečnostní komunity, děkuji za pozornost a prosím o vyjádření případných dotazů k této problematice.
Odbor obrany a bezpečnosti - sekretariát Bezpečnostní rady státu
Zpráva o stavu zajištění bezpečnosti České republiky
Zpráva o stavu zajištění bezpečnosti České republiky
vznik úkolu – usnesením vlády ČR ze dne 10. prosince 2003 č. 1254 byla schválena Bezpečnostní strategie České republiky. V závěru tohoto dokumentu je uloženo zpracovat Zprávu o stavu zajištění bezpečnosti České republiky (dále jen "Zpráva"), a to do dvou let od schválení Bezpečnostní strategie České republiky a cestou Bezpečnostní rady státu ji předložit vládě ČR ke schválení. Zpráva v této podobě se zpracovává poprvé za dobu existence České republiky.
Zpráva o stavu zajištění bezpečnosti České republiky
Zpráva o stavu zajištění obrany ČR
Zpráva o stavu zajištění vnitřní bezpečnosti ČR
Zpráva o stavu zajištění bezpečnosti ČR v oblasti ochrany před mimořádnými událostmi
Zpráva o stavu zajištění bezpečnosti České republiky Cíl Zprávy: 1. 2.
Zhodnotit zajištění bezpečnosti ČR vůči stávajícím a předpokládaným hrozbám a rizikům, po jednotlivých oblastech. Následně v obecné rovině vyhodnotit aktuálnost Bezpečnostní strategie ČR a navrhnout její případnou novelizaci.
Zpráva o stavu zajištění bezpečnosti České republiky
současný premiér upřesnil plnění tohoto úkolu. V červnu t.r. rozeslal dopis zainteresovaným subjektům, ve kterém je požádal, aby z hlediska své působnosti vyhodnotili do 30. září t.r. v neutajeném režimu plnění Bezpečnostní strategie České republiky s důrazem na zhodnocení kapitoly V. Strategie prosazování bezpečnostních zájmů České republiky. Dále v něm uvedl, že předpokládá, že každý za svou oblast předloží konkrétní návrh novelizace stávající Bezpečnostní strategie České republiky,
Zpráva o stavu zajištění bezpečnosti České republiky
obsah zprávy bude obdobný jako u Bezpečnostní strategie ČR, po zaslání podkladů od jednotlivých zainteresovaných subjektů bude zpracován návrh Zprávy (cca do konce října t.r.) a následně bude rozeslán k připomínkovému řízení s termínem zaslání připomínek do poloviny listopadu 2005, konečné znění návrhu Zprávy bude zpracováno do konce listopadu t.r. a následně bude návrh Zprávy předložen na prosincovou schůzi BRS a následně vládě ČR.