Daňová optimalizace firmy R MALEC s.r.o

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Daňová optimalizace firmy R MALEC s.r.o. bakalářská práce

Autor: Michaela Vojtková Vedoucí práce: Ing. Marie Borská Jihlava 2011

Anotace V této bakalářské práci se budeme zabývat několika zvolenými optimalizačními procesy, které si vysvětlíme v teoretické části. Dále každou z metod odkážeme na příslušnou legislativní normu a v dalším textu se pokusíme objasnit jejich konkrétní využití v praxi.

Klíčová slova Daňová optimalizace, daň z příjmů právnických osob, odpisy, rezervy, opravné položky k pohledávkám, slevy na dani.

Annotation In this bachelor thesis, the focus is given on several selected optimalization processes, which are explained in the theoretical part. Furthermore, each of the method is referred to the relevant legislative standards and the following text tries to clarify their specific use in practice.

Key words Tax optimalization, tax on corporate income tax, depreciation, reserves, provisions for bad debts, tax abatement.

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce Ing. Marii Borské za odborné vedení práce a za podporu a trpělivost při jejím vytváření. Děkuji také Marii Malcové za poskytnutí informací a konzultací o firmě R MALEC s.r.o. Ráda bych poděkovala také své rodině, všem blízkým a přátelům, kteří mě při vytváření této práce podpořili.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 18. května 2011 ...................................................... Podpis

OBSAH 1

ÚVOD A CÍL PRÁCE ............................................................................................ 7

2

TEORETICKÁ ČÁST............................................................................................ 8 2.1 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.2 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4 2.3 2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.4 2.4.1

3

PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................ 20 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7

4

DAŇOVÉ ODPISY ............................................................................................................................ 8 Rovnoměrné odpisování....................................................................................................... 8 Zrychlené odpisování............................................................................................................ 8 Mimořádné odpisy ............................................................................................................... 9 Optimalizace s využitím přerušení odpisování ................................................................... 10 REZERVY .................................................................................................................................... 11 Všeobecně o rezervách....................................................................................................... 11 Zákonné rezervy ................................................................................................................. 13 Rezervy na opravu hmotného majetku a jejich tvorba ...................................................... 13 Zrušení a čerpání zákonných rezerv ................................................................................... 14 OPRAVNÉ POLOŽKY ...................................................................................................................... 15 Účetní a daňové opravné položky ...................................................................................... 15 Základní pravidla pro tvorbu zákonných opravných položek ............................................. 15 Tvorba a čerpání zákonných opravných položek................................................................ 16 SLEVY NA DANI ............................................................................................................................ 17 Výpočet a uplatňování slev na dani z příjmů právnických osob ......................................... 17

O SPOLEČNOSTI ........................................................................................................................... 20 CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI...................................................................................................... 22 VÝPOČET ODPISŮ ......................................................................................................................... 22 TVORBA ZÁKONNÝCH REZERV ......................................................................................................... 29 DAŇOVÉ OPRAVNÉ POLOŽKY K POHLEDÁVKÁM ................................................................................... 33 PŘÍKLAD VÝPOČTU SLEV NA DANI ..................................................................................................... 35 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ...................................................................................................................... 36

ZÁVĚR .................................................................................................................. 40

LITERATURA.............................................................................................................. 42 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................. 43 SEZNAM GRAFŮ ........................................................................................................ 43 SEZNAM TABULEK................................................................................................... 43

1 Úvod a cíl práce Ve své bakalářské práci se věnuji daňové problematice, konkrétně daňové optimalizaci. Cílem práce je tedy na skutečných příkladech srozumitelně vysvětlit některé daňové nástroje, kterými je možné daňovou povinnost poplatníka optimalizovat. Pro aplikaci těchto daňových nástrojů použiji firmu R Malec s.r.o. Výběr mohu zejména zdůvodnit absolvováním mé praxe v této společnosti. V teoretické části je mým cílem sumarizovat teoretické poznatky z této sledované oblasti a charakterizovat vybrané možnosti optimalizování daní právnických osob. Pod slovním spojením „daňová optimalizace“ si můžeme představit proces výběru nejlepší varianty z množství možných způsobů, které nám české daňové zákony umožňují. Na optimalizaci daňového základu bychom však měli pamatovat již během zdaňovacího období. Ale ani na jeho konci ještě není pozdě a dá se leccos „zachránit“ nebo se alespoň poučit pro období příští. Pro daňové poplatníky znamená povinnost platit daně především úbytek finančních prostředků, které by mohly využít jinak a účelněji. Buď ve formě dalšího rozvoje své činnosti či v podobě sociální pomoci ve prospěch veřejnosti (státu). Mám na mysli především sponzorskou činnost nebo dárcovství. Finance jdou na „podobné“ účely, firma má možnost se zviditelnit, vstoupit do podvědomí svého okolí v lepším světle a zároveň získá další daňové úlevy. Proto je v zájmu nás všech odvádět státu na daních co nejméně, jak to jen bude z legislativního hlediska možné. V druhé, praktické, části práce analyzuji nástroje optimalizování pomocí konkrétních propočtů u daňových odpisů, zákonných rezerv a daňových opravných položek vytvořených na základě podkladů z účetnictví výše uvedené firmy. Rovněž vytvořím modelový návrh slev na dani při zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením. Mým výchozím bodem bude zdaňovací období 2008 a 2009. V závěru podám vlastní stanovisko k optimalizačnímu procesu ve firmě R Malec s.r.o., shrnu výstupy z praktické části a na základě těchto výstupů doporučím podnikatelské jednotce změny v daňové oblasti vhodné pro budoucí zdaňovací období.

7

2 Teoretická část 2.1 Daňové odpisy Optimalizovat daňovou povinnost můžeme pomocí daňových odpisů hmotného majetku. V zákoně o daních z příjmů nalezneme dvě primární metody daňového odpisování hmotného a nehmotného majetku §26-32. Je to buď rovnoměrný, nebo zrychlený způsob odpisování. Navíc podle zákona č. 216/2009 Sb. přibyla další možnost daňového odpisování hmotného majetku a to tzv. mimořádné odpisy. V praktické části této práce bude na konkrétních příkladech předvedeno, jak můžeme pomocí vhodně vybraných postupů daňového odpisování hmotného majetku optimalizovat daňovou povinnost poplatníka daně z příjmů.

2.1.1 Rovnoměrné odpisování Při výpočtu rovnoměrných odpisů postupujeme tak že, vstupní cenu hmotného majetku vynásobíme příslušnou roční odpisovou sazbou, kterou jsme předtím podělili stem. Přičemž ZDP nám umožňuje využít roční odpisové sazby při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování, v situacích uvedených v §31 odst. 1 písm. b) až d). a za splnění zadaných podmínek.1 Tato pomalejší metoda odepisování hmotného majetku má tu výhodu, že nám umožňuje uplatnit nižší odpisové sazby, než jsou ty maximální uvedené v ZDP. Tzn. že poplatník, který nemá uspokojivý daňový základ, si zkrátka část odpisů přesune do následujícího období. Uplatní tudíž odpis v nižší částce, než přikazuje sazba.

2.1.2 Zrychlené odpisování Jestliže firma využívá metodu zrychleného odpisování hmotného majetku zatříděného do odpisových skupin v ZDP §32 odst.1 nás odkazuje na koeficienty příslušné pro jednotlivá léta. Při zahájení odpisování určíme roční odpisovou sumu jako podíl vstupní ceny majetku a přiřazeného koeficientu; přitom poplatník, který je prvním vlastníkem,

1

BENEŠOVÁ, Libuše, et al.: Poradce 2010. Český Těšín: Poradce s.r.o., 2010. 336 s. ISSN

1211-2437

8

může tento odpis zvýšit o 10% až 20% v případech uvedených v § 32 odst. 2 písm. a) bod 1 až 3 ZDP.2 V dalších letech odpisování pokračujeme následovně: dvakrát součin zůstatkové ceny podělíme koeficientem pro odpisování v dalších letech mínus počet let, po které se majetek již odepisuje.

2.1.3 Mimořádné odpisy Díky tzv. protikrizovému balíčku můžeme využít k snížení daňové povinnosti formu mimořádných odpisů. Nový soubor novel nalezneme v ZDP pod § 30a. Pro uplatnění platí tyto podmínky: hmotný majetek musí být zatříděn do 1. nebo 2. odpisové skupiny, pouze u majetku pořízeného v časové etapě od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2010, poplatník je prvním vlastníkem pořizovaného hmotného majetku přičemž za prvního vlastníka hmotného movitého majetku se podle § 31 odst. 6 ZDP považuje poplatník, který si jako první pořídil nový hmotný movitý majetek, který dosud nebyl užíván k určenému úkolu a u předchozího vlastníka byl zbožím; za prvního vlastníka se považuje i poplatník, který tento majetek pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii, jestliže se účetní jednotka rozhodne využít mimořádné odpisy nelze jejich uplatnění přerušit, mimořádné odpisy se kalkulují s přesností na celé měsíce a jsou uplatňovány rovnoměrně, odpisování začíná následujícím měsícem po dni, ve kterém byly splněny podmínky viz. výše. Všechny již zmíněné způsoby odpisování se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Je to jediný ze způsobu výpočtu daňových odpisů, jejichž výše je ovlivněna dobou uvedení majetku do užívání. Protože výše uplatněných mimořádných odpisů se v příslušném zdaňovacím období odvíjí právě od okamžiku uvedení majetku do užívání.

2

Daňové zákony: úplná zněná platná v roce 2010. Bratislava: DonauMedia, s.r.o., 2010. 159 s. ISBN 978-80-89364-09-1.

9

Výpočet výše mimořádných odpisů hmotného majetku je závislá na zařazení majetku do odpisových skupin. Jestliže máme majetek v 1. odpisové skupině podělíme jeho vstupní cenu do 12 měsíců. U majetku ve 2. odpisové skupině vypočteme 60% ze vstupní ceny a tuto částku rozdělíme do 12 měsíců. V dalších bezprostředně následujících dvanácti měsících uplatníme 40% ze vstupní ceny. V obou odpisových skupinách tak dochází k výraznému zkrácení daňového odepisování, ale na druhou stranu nám to umožní rychlejší likviditu peněz vložených do nákupu hmotného majetku.

2.1.4 Optimalizace s využitím přerušení odpisování Další možností jak optimalizovat daňovou povinnost je využít možnosti přerušeného odpisování. Jelikož nejsme jako poplatníci povinni daňové odpisy uplatnit, můžeme podle § 26 odst. 8 ZDP přerušit odpisování investičního majetku. Přerušení je povoleno ať již využíváme jakoukoliv ze dvou metod odpisování i doba, po kterou majetek odepisujeme nehraje v přerušení odepisování žádnou roli a dokonce ani to zda bylo na majetku provedeno technické zhodnocení. Přerušení odpisování se zakládá na tom, že odpisy v příslušném zdaňovacím období vůbec nepočítáme a do inventárních karet pouze zaznamenáme přerušení odpisování. Při dalším odpisování budeme pokračovat způsobem, jako by k odkladu odpisování nedošlo a o dobu přerušení se prodlouží celková doba odpisování hmotného majetku.

Možnosti přerušit daňové odpisování hmotného majetku může výhodně využít poplatník daně z příjmů právnických osob. Půjde-li především o situaci, ve které by poplatník ve zdaňovacím období při zahrnutí daňových odpisů do daňově uznatelných nákladů nedosáhl vhodného základu daně a přiměřené výše daně pro uplatnění veškerých odpočtů od základu daně a slev na dani.

U poplatníka daně z příjmů právnických osob půjde o uplatnění: a) nároku na odpočet darů u dárce na zákonem vymezené účely, kdy při neuplatnění tohoto odpočtu od základu daně v příslušném zdaňovacím období tento nárok propadá,

10

b) nároku na odpočet daňové ztráty od základu daně dosud neuplatněné v rámci pětileté časové lhůty pro uplatnění daňové ztráty, c) nároku na odečtení 100 % výdajů (nákladů) při realizaci projektů výzkumu a vývoje od základu daně dle § 34 odst. 4, dosud neuplatněných v tříleté časové lhůtě dle § 34 odst. 5 ZDP pro uplatnění těchto výdajů vynaložených v předcházejících zdaňovacích obdobích, d) nároku na odpočet slevy na dani z titulu zaměstnání občanů se zdravotním postižením, který při neuplatnění v příslušném zdaňovacím období propadá.3

Vzhledem k výsledku hospodaření, nebo-li rozdílu mezi příjmy a výdaji činícím u firmy R Malec s.r.o. 19 153 362 Kč jsme se rozhodli neužít možnosti přerušení daňových odpisů. Jelikož potřebujeme snížit daňový základ, čehož dosáhneme právě uplatněním vypočítaných odpisů na kartách v evidenci dlouhodobého majetku. U právnických osob se hodnota daňových odpisů v daňovém přiznání uvádí do Přílohy č. 1 II. Oddílu, B.

2.2 Rezervy 2.2.1 Všeobecně o rezervách Rezervy bezpochyby patří mezi nejčastěji využívaný nástroj ke snížení daňové povinnosti. Jestliže potřebujeme snížit základ daně a jsme jako účetní jednotka vlastníkem majetku, který bude potřeba k budoucímu datu opravit, vytvoříme rezervu. Na druhou stranu potřebujeme-li základ daně zvýšit z důvodu uplatnění slevy na dani, aby nám nepropadla, jelikož je nepřenosná do dalšího zdaňovacího období. Rezervy naopak rozpustíme. Rezervy jsou dalším účetním nástrojem, který slouží k zahrnování nákladů do období, se kterým věcně a časově souvisí. Jejich tvorba a čerpání je odrazem zásady opatrnosti

3

BENEŠOVÁ, Libuše, et al.: Poradce 2010. Český Těšín: Poradce s.r.o., 2010. 336 s. ISSN 1211-2437

11

v účetnictví. U rezerv je většinou znám pouze účel, přičemž hodnotová výše a období, jehož se rezerva týká, se pouze odhaduje.4 Rozlišujeme účetní a daňové rezervy, ale pro naše účely se budeme zabývat pouze těmi daňovými. Jelikož účetní rezervy jsou daňově neuznatelným nákladem a tvorba o účetních rezervách je zcela v pravomoci účetní jednotky. Patří mezi ně rezervy, jako jsou: rezervy na daň z příjmů, rezervy na rizika a ztráty, rezervy na restrukturalizaci, rezervy na důchody a podobné závazky, ostatní rezervy. Zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů vymezuje pro korporace či podnikatele tyto rezervy: a) rezervy na opravy dlouhodobého hmotného majetku (které pro nás budou stěžejní z hlediska daňové optimalizace), b) rezerva na odbahnění rybníka, c) rezerva finančních prostředků na sanaci pozemků dotčených těžbou, d) rezerva na technické rekultivace a sanace skládek, e) rezerva na pěstební činnost, f) rezerva na vypořádání důlních škod, g) rezerva podle zákona o odpadech a další rezervy podle zvláštních zákonů.

4

RYNEŠ, Petr: Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2008. Olomouc: Anag, spol. s r.o.,

2008. 958 s. ISBN 978-80-7263-437-8 12

2.2.2 Zákonné rezervy Zákonné rezervy definuje především ZoRez. Mezi zákonné rezervy patří: bankovní rezervy § 5 ZoRez, rezervy v pojišťovnictví § 6 ZoRez, rezervy na opravu hmotného majetku § 7 ZoRez, patří v praxi mezi nejčastěji využívanou zákonnou rezervu i my se jí budeme v praktické části věnovat, rezervy na pěstební činnost § 9 ZoRez, ostatní rezervy: rezerva na odbahnění rybníka § 10 odst. 1 ZoRez, rezerva finančních prostředků na sanaci pozemků dotčenou těžbou a rezerva na vypořádání důlních škod § 10 odst. 2 ZoRez.

2.2.3 Rezervy na opravu hmotného majetku a jejich tvorba Při práci s rezervami musíme znát jejich primární pravidla pro tvorbu i čerpání. Měli bychom také vyřešit tento výčet otázek: kdo vytváří rezervy, co budeme opravovat a zda jde skutečně o opravu, doba tvorby rezerv, za jaké období jsou tvořeny, máme sestaven plán spolu s rozpočtem oprav a vypočtenou roční výši rezervy, spořící povinnost… Rezervy na opravu hmotného majetku mohou zřizovat poplatníci, kteří mají vlastnické právo k hmotnému majetku. Z toho vyplývá, že majitel má samozřejmě majoritní zájem na tom udržovat majetek v původním stavu. Ovšem rezervu může vytvářet i nájemce majetku, jestliže je tak uvedeno ve smlouvě o nájmu majetku. Smlouvou o nájmu podniku se pronajímatel zavazuje přenechat svůj podnik nájemci, aby jej samostatně

13

provozoval a řídil na vlastní náklad a nebezpečí a aby z něj pobíral užitky. Nájemce se zavazuje zaplatit pronajímateli nájemné.5 Výše rezervy na opravy je vytvářena rovnoměrně, podle platných cen v roce, ve kterém rezervy vytváříme. Vzorec: Rezervy = náklady na opravu / počet zdaňovacích období (tzn.od tvorby rezervy do opravy). Společnost R Malec s. r. o. jakožto plátce daně z přidané hodnoty bude při stanovení výše rezerv vycházet z rozpočtu nákladů na opravu v ocenění bez DPH. Doba maximální určena zákonem pro tvorbu rezervy je podle zatřídění majetku do odpisových skupin pro daňové odpisy. Viz. § 7 odst. 9 ZoRez a) ve 2. odpisové skupině 3 zdaňovací období, b) ve 3. odpisové skupině 6 zdaňovacích období, c) ve 4. odpisové skupině 8 zdaňovacích období, d) v 5. a 6. odpisové skupině 10 zdaňovacích období Rezerva na opravu se nevytváří na hmotný majetek, který je určen k likvidaci, u něhož, jde o opravy v důsledku škody či jiné nepředvídané nebo nahodilé události, u něhož jde o opravy, které se každý rok pravidelně opakují nebo u majetku ke kterému má vlastnické právo poplatník, vůči jehož majetku trvají účinky prohlášení konkursu podle zvláštního právního předpisu.

2.2.4 Zrušení a čerpání zákonných rezerv Nebude-li oprava zahájena nejpozději ve zdaňovacím období následujícím po zdaňovacím období, ve kterém se při výpočtu výše rezervy předpokládalo zahájení opravy, rezerva se zruší v tomto následujícím zdaňovacím období. Rezerva nebo její zůstatek se zruší i tehdy, jestliže nebyla vyčerpána nejpozději ve zdaňovacím období, které následuje po zdaňovacím období, ve kterém byla oprava zahájena. Za zahájení opravy se pro účely tohoto zákona považuje termín, ve kterém se fyzicky začnou provádět práce přímo na věci, která je předmětem opravy; provádí-li se oprava mimo provozovnu poplatníka a jinou osobou, rozumí se zahájením opravy převzetí věci do

5

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

14

opravy touto osobou. Toto ustanovení se nevztahuje na poplatníky, kteří doloží, že k překročení těchto lhůt došlo zásahem orgánu státní správy nebo orgánů samosprávy. /viz. § 7 odst. 6 ZoRez/

2.3 Opravné položky 2.3.1 Účetní a daňové opravné položky Stejně jako rezervy je tvorba účetních opravných položek jedním z nástrojů realizace zásady opatrnosti při vykazování aktiv a výsledků hospodaření a definuje případné snížení reálné hodnoty pohledávky tj. pokles její vymožitelnosti a inkasa částek, na které má podnik právo. Můžeme tedy říci, že opravná položka je účetním nástrojem, který dočasně koriguje reálnou hodnotu majetku. Eventuálně je možné oblast opravných položek k pohledávkám rozčlenit na dvě sféry: účetní opravné položky zákonné opravné položky Základní rozdíl mezi účetními a zákonnými opravnými položkami je patrný již z názvu. Zatímco účetní se vyskytují v účetnictví a jejich tvorba je stanovena ve vnitřní účetní směrnici firmy a po jisté době, která uběhne od splatnosti pohledávky, bude suma opravné položky dosahovat 100% částky pohledávky. Zákonné respektive daňové se nacházejí v daních, a jelikož jedině ty jsou daňové účinné, tzn., že mají dopad na základ daně z příjmu, budeme se jimi nadále zabývat. Jestliže chceme docílit navrácení zdaněných výnosů z minulosti, vytvoříme daňové opravné položky, jelikož zákon o dani z příjmů zařazuje opravné položky (stejně jako rezervy) mezi daňově uznatelné náklady.

2.3.2 Základní pravidla pro tvorbu zákonných opravných položek Opravná položka nesmí být vyšší než hodnota pohledávky a samozřejmě musí být vytvořena k existující pohledávce. Lze ji vytvořit pouze k pohledávkám, o kterých bylo při jejich vzniku účtováno ve výnosech. Zdali má firma k dlužníkovi zároveň splatné závazky a neprovede jejich vzájemné vyrovnání tzv. zápočet pohledávek a závazků, firma jakožto věřitel nesmí tvořit opravné položky k pohledávkám. 15

Opravné položky nelze vytvářet k: promlčeným pohledávkám, pohledávkám již zcela účetně odepsaným, pohledávkám, u kterých doba splatnosti uplynula před 31. prosincem 1994. Naprostý zákaz tvorby opravných položek je k pohledávkám vzniklým: z titulu záloh, z titulu úvěrů a půjček, z titulu smluvních sankcí z titulu ručení (s výjimkou ručení za celní dluh § 8 b ZoRez) plnění ve prospěch vlastního kapitálu, cenných papírů a ostatních investičních instrumentů, úhrady ztráty společnosti,

2.3.3 Tvorba a čerpání zákonných opravných položek V zákoně č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu, ve znění pozdějších předpisů nalezneme podmínky týkající se opravných položek zejména v § 8 - § 8b zákona o rezervách. Daňové opravné položky vytváříme na stranu daňově uznatelných nákladů a to ve dvou základních typech. 1. k pohledávkám za dlužníky v insolvencím řízení, za dlužníky v zahraničí a pohledávky z titulu ručení za celní dluh 2. k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994 jejichž rozvahová hodnota v okamžiku vzniku nepřesáhne částku 200 000 Kč a jejichž tvorba je nákladem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, mohou v období, za které se podává daňové přiznání, vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří vedou účetnictví, pokud k těmto pohledávkám nevytvářejí opravné položky a rezervy podle § 5 a 5 a, a od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky

16

uplynulo více než 6měsíců, až do výše 20 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky. jejichž rozvahová hodnota v okamžiku vzniku je vyšší než 200 000 Kč a nejsou k nim vytvářeny opravné položky podle § 5 a 5 a, mohou v období, za které se podává daňové přiznání, vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří vedou účetnictví, jen v případě, bylo-li ohledně těchto pohledávek zahájeno rozhodčí řízení, soudní řízení, a nebo správní řízení podle zvláštního právního předpisu, jehož se poplatník daně z příjmů řádně účastní za podmínky, že od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než a) 6 měsíců, až do výše 20 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, b) 12 měsíců, až do výše 33 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, c) 18 měsíců, až do výše 50 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, d) 24 měsíců, až do výše 66 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, e) 30 měsíců, až do výše 80 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, f) 36 měsíců, až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky.

2.4 Slevy na dani 2.4.1 Výpočet a uplatňování slev na dani z příjmů právnických osob (podle § 35 písm. a nebo § 35 písm. b ZDP) Poplatníkům uvedeným v § 17 čili poplatníkům daně z příjmů jsoucím právnickou osobou se může daň snížit o: a) částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo b) částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo, 17

c) polovinu daně vypočítané ze základu daně vykázaného z činností provozovaných poplatníky uvedenými v § 17 (právnické osoby), zaměstnávajících nejméně 25 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, činí více než 50 % průměrného ročního přepočteného počtu všech jejich zaměstnanců.6 K výpočtu slev podle písmen a) a b) je rozhodující průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením, a pro propočet slevy v souladu s písmenem c) rovněž průměrný roční přepočtený počet ale tentokrát všech zaměstnanců poplatníka. Postup při výpočtu, vzorec = počet hodin celkem odpracovaných vybranými zaměstnanci / roční fond pracovní doby připadající na jednoho pracovníka Do výpočtu v čitateli se přičítá celkový počet hodin vybraných zaměstnanců, který vyplývá z rozvržení pracovní doby nebo z individuálně sjednané pracovní doby a z délky trvání pracovního poměru v období. Dále odečteme: dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa, za kterou nepřísluší náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštního právního předpisu nebo nemocenské z nemocenského pojištění, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními právními předpisy, služba v ozbrojených silách, výkon civilní služby, neodpracované hodiny v důsledku neomluvené nepřítomnosti v práci, mateřská či rodičovská dovolená,

6

MARKOVÁ, Hana: Daňové zákony, úplná znění platná k 1. 1. 2009. Praha 7: Grada

Publishing,a.s., 2009. 216 s. ISBN 978-80-247-2803-2 18

nenapracované pracovní volno poskytnuté zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby. Takto vypočtený podíl musíme zaokrouhlit na dvě desetinná čísla.

19

3 Praktická část 3.1 O společnosti

Obrázek 1: Logo firmy (interní zdroj společnosti)

Spisová značka: C 36991 vedená u rejstříkového soudu v Brně Název subjektu: R MALEC s.r.o. IČO: 25596314 Sídlo: Velké Meziříčí, Karlov 153, okres Žďár nad Sázavou, PSČ 59401 Den zápisu: 11. 04. 2000 Právní forma: Společnost s ručením omezeným Předmět podnikání: obchodní živnost – koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, mimo oborů vyhrazených zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu, výroby a služeb; opravy silničních vozidel Společníky firmy jsou Stanislav Malec, Marie Malcová, Zdeněk Malec a Martina Malcová. Všichni společníci, vložili do společnosti počáteční vklad 25 000 Kč tzn. že splacený základní kapitál tvoří 100 000 Kč. Jako jednatelé jsou určeni Stanislav Malec, Marie Malcová a Martina Malcová. Jednatelé jednají samotně a podepisování za společnost se děje tak, že jednatel připojí svůj podpis k obchodnímu jménu společnosti.

20

Stanislav Malec jednatel

Petr Jůda prodejce

Marie Malcová účetní

Patrik Holubář

Martina Malcová sklad ND

Lucie Šebková příjem zakázek

reklamační technik

Martin Kučera příjem zakázek

Milan Kutílek mechanik

Václav Halámek mechanik

Oldřich Adam elektrikář

Zbyněk Chalupa mechanik

Tomáš Rohovský mechanik

Václav Javůrek elektrikář

Michal Rohovský mechanik

Petr Konečný mechanik

Jan Malec mechanik

Lukáš Malec mechanik

Alena Zrůstová obsluha mycí linky

Miroslav Symondies mechanik

Obrázek 2: Organizační schéma firmy R Malec s.r.o. (interní zdroj společnosti)

21

3.2 Charakteristika společnosti Společnost R MALEC s.r.o. je autorizovaným obchodním a servisním zastoupením Renault Trucks. Firma sídlící ve Velkém Meziříčí nabízí zákazníkům prodej nových a ojetých vozidel v nejrůznějších provedeních dle přání uživatele. Zajišťuje kompletní servis a prodej originálních náhradních dílů. Mezi další služby zajištěné kolektivem zaměstnanců patří: ověřování tachografů, emisní kontroly, mytí vozidel v mycí lince, servis návěsů a přívěsů, asistenční nonstop servis, příprava a zajištění STK. Speciálně pro mezinárodní kamionovou dopravu firma nabízí kompletní závěsové nebo přívěskové soupravy, včetně souprav pro velkoobjemové přepravy. Firma již od počátku svého založení měla slibné vyhlídky do budoucnosti, protože v roce 1997 byla prvním prodejcem nákladních vozů ve Velkém Meziříčí. V současné době má firma několik set věrných zákazníků, neustále se snaží hledat nové trhy a zkvalitňovat své služby. Hospodářská krize zasáhla samozřejmě i tuto společnost, v jejímž důsledku se nyní firma potýká s vysokými pohledávkami. Od roku 2005 firmu začalo ohrožovat konkurenční servisní centrum, které zákazníkům nabízí obdobné služby.

3.3 Výpočet odpisů Společnost R Malec s.r.o. se rozhodla na všechen svůj investiční majetek využívat metodu zrychleného odpisování. V následujících výpočtech zkusíme optimalizovat metodou rovnoměrného odpisování majetku a tam kde nám to zákon dovolí, použijeme postup pro vyčíslení mimořádných odpisů. Výpočet lineárních odpisů můžeme uplatnit za předpokladu, že účetní jednotka bude mít v odpisovém plánu ve vnitropodnikových směrnicích uvedeno: V souladu s § 28 Zákona o účetnictví stanovují se u účetní jednotky rovnoměrné odpisování hmotného investičního majetku se zatříděním do odpisových skupin dle § 30 zákona č. 586/1992 Sb.

22

Tabulka 1: Soupis aktivního majetku firmy R Malec s.r.o. (interní zdroj společnosti)

Název

Renault Megane II Pracovní stroj

Renault Premium 420.19 Rypadlo JCB Renault Megane OV Server HP Proliant Vrt studny Přístroj na údržbu klimatizace ECO81768 Montážní stroj č. 2 Drtič dřevní hmoty Traktor Autojeřáb DESTA Renault Premium DXI 3495

Datum

Vstupní

pořízení

cena

SKP

OS

31. 3. 2005 28. 7. 2006 12. 7. 2006 16. 5. 2007 16. 11. 2007 9. 11. 2007 31. 3. 2008

310 000 296 740 500 000 150 000 415 800 145 360 138 690

34.10.23 29.20.00 34.10.43 29.52.30 34.10.20 30. 02.12 22.22.51

1a 2 2 2 2 1 5

14. 4. 2008 6. 6. 2008 6. 6. 2008 4. 7. 2008 12. 8. 2008 9. 10. 2008 2. 9. 2009

49 600 70 000 60 000 80 000 120 000 45 000 520 000

29.56.00 29.56.00 29.56.00 29.30.00 34.10.52 29.20.00 34.10.43

2 2 2 2 2 2 2

Tabulka 2: Rovnoměrný odpis Renaultu Megane II (zdroj: vlastní výpočty)

Rok

Odpis

Oprávky

Zůstatková cena

2005

44 020 Kč

44 020 Kč

265 980 Kč

2006

88 660 Kč

132 680 Kč

177 320 Kč

2007

88 660 Kč

221 340 Kč

88 660 Kč

2008

88 660 Kč

310 000 Kč

0 Kč

Tabulka 3: Zrychleny odpis Renaultu Megane II (zdroj: vlastní výpočty)

Rok

Odpis

Oprávky

Zůstatková cena

2005

77 500 Kč

77 500 Kč

232 500 Kč

2006

116 250 Kč

193 750 Kč

116 250 Kč

2007

77 500 Kč

271 250 Kč

38 750 Kč

2008

25 834 Kč

297 084 Kč

12 916 Kč

Tabulka 4: Rovnoměrný odpis Pracovního stroje (zdroj: vlastní výpočty)

Rok

Odpis

Oprávky

Zůstatková cena

2006

62 315 Kč

62 315 Kč

234 425 Kč

2007

58 606 Kč

120 922 Kč

175 818 Kč

2008

58 606 Kč

179 528 Kč

117 212 Kč

2009

58 606 Kč

238 134 Kč

58 606 Kč

23

Tabulka 5: Zrychlený odpis Pracovního stroje (zdroj: vlastní výpočty)

Rok

Odpis

Oprávky

Zůstatková cena

2006

59 348 Kč

59 348 Kč

237 392 Kč

2007

94 957 Kč

154 305 Kč

142 435 Kč

2008

71 218 Kč

225 523 Kč

71 217 Kč

2009

47 478 Kč

273 001 Kč

23 739 Kč

Tabulka 6: Rovnoměrný odpis Renaultu Premium 420.19 (zdroj: vlastní výpočty)

Rok

Odpis

Oprávky

Zůstatková cena

2006

55 000 Kč

55 000 Kč

445 000 Kč

2007

111 250 Kč

166 250 Kč

333 750 Kč

2008

111 250 Kč

277 500 Kč

222 500 Kč

2009

111 250 Kč

388 750 Kč

111 250 Kč

Tabulka 7: Zrychlený odpis Renaultu Premium 420.19 (zdroj: vlastní výpočty)

Rok

Odpis

Oprávky

Zůstatková cena

2006

100 000 Kč

100 000 Kč

400 000 Kč

2007

160 000 Kč

260 000 Kč

240 000 Kč

2008

120 000 Kč

380 000 Kč

120 000 Kč

2009

80 000 Kč

460 000 Kč

40 000 Kč

Tabulka 8: Rovnoměrný odpis Rypadla JCB (zdroj: vlastní výpočty)

Rok

Odpis

Oprávky

Zůstatková cena

2007

31 500 Kč

31 500 Kč

118 500 Kč

2008

29 625 Kč

61 125 Kč

88 875 Kč

2009

29 625 Kč

90 750 Kč

59 250 Kč

Tabulka 9: Zrychlený odpis Rypadla JCB (zdroj: vlastní výpočty)

Rok

Odpis

Oprávky

Zůstatková cena

2007

30 000 Kč

30 000 Kč

120 000 Kč

2008

48 000 Kč

78 000 Kč

72 000 Kč

2009

36 000 Kč

114 000 Kč

36 000 Kč

24

Tabulka 10: Rovnoměrný odpis Renaultu Megane OV (zdroj: vlastní výpočty)

Rok

Odpis

Oprávky

Zůstatková cena

2007

45 738 Kč

45 738 Kč

370 062 Kč

2008

92 516 Kč

138 254 Kč

277 547 Kč

2009

92 516 Kč

230 769 Kč

185 031 Kč

Tabulka11: Zrychlený odpis Renaultu Megane OV (zdroj: vlastní výpočty)

Rok

Odpis

Oprávky

Zůstatková cena

2007

45 738 Kč

45 738 Kč

370 062 Kč

2008

92 516 Kč

138 254 Kč

277 547 Kč

2009

92 516 Kč

230 769 Kč

185 031 Kč

Tabulka12: Rovnoměrný odpis Serveru HP Proliant (zdroj: vlastní výpočty)

Rok

Odpis

Oprávky

Zůstatková cena

2007

43 608 Kč

43 608 Kč

101 752 Kč

2008

50 876 Kč

94 484 Kč

50 876 Kč

2009

50 876 Kč

145 360 Kč

0 Kč

Tabulka 13: Zrychlený odpis Serveru HP Proliant (zdroj: vlastní výpočty)

Rok

Odpis

Oprávky

Zůstatková cena

2007

43 608 Kč

43 608 Kč

101 752 Kč

2008

50 876 Kč

94 484 Kč

50 876 Kč

2009

50 876 Kč

145 360 Kč

0 Kč

Tabulka14: Rovnoměrný odpis Vrtu studny (zdroj: vlastní výpočty)

Rok

Odpis

Oprávky

Zůstatková cena

2006

4 623 Kč

4 623 Kč

134 067 Kč

2007

8 938 Kč

13 561 Kč

125 129 Kč

2008

8 630 Kč

22 190 Kč

116 500 Kč

2009

8 321 Kč

30 512 Kč

108 178 Kč

Tabulka 15: Zrychlený odpis Vrtu studny (zdroj: vlastní výpočty)

Rok

Odpis

Oprávky

Zůstatková cena

2006

4 623 Kč

4 623 Kč

134 067 Kč

2007

8 938 Kč

13 561 Kč

125 129 Kč

2008

8 630 Kč

22 190 Kč

116 500 Kč

2009

8 321 Kč

30 512 Kč

108 178 Kč

25

Tabulka 16: Rovnoměrný odpis Přístroje na údržbu klimatizace ECO81768 (zdroj: vlastní výpočty)

Rok

Odpis

Oprávky

Zůstatková cena

2008

5 456

5 456

44 144

2009

11 036

16 492

33 108

Tabulka 17: Zrychlený odpis Přístroje na údržbu klimatizace ECO81768 (zdroj: vlastní výpočty)

Rok

Odpis

Oprávky

Zůstatková cena

2008

9 920 Kč

9 920 Kč

39 680 Kč

2009

15 872 Kč

25 792 Kč

23 808 Kč

Tabulka 18: Rovnoměrný odpis Montážního stroje č.2 (zdroj: vlastní výpočty)

Rok

Odpis

Oprávky

Zůstatková cena

2008

14 700 Kč

14 700 Kč

55 300 Kč

2009

13 825 Kč

28 525 Kč

41 475 Kč

Tabulka 99: Zrychlený odpis Montážního stroje č.2 (zdroj: vlastní výpočty)

Rok

Odpis

Oprávky

Zůstatková cena

2008

14 000 Kč

14 000 Kč

56 000 Kč

2009

22 400 Kč

36 400 Kč

33 600 Kč

Tabulka20: Rovnoměrný odpis Drtiče dřevní hmoty (zdroj: vlastní výpočty)

Rok

Odpis

Oprávky

Zůstatková cena

2008

12 600 Kč

12 600 Kč

47 400 Kč

2009

11 850 Kč

24 450 Kč

35 550 Kč

Tabulka 21: Zrychlený odpis Drtiče dřevní hmoty (zdroj: vlastní výpočty)

Rok

Odpis

Oprávky

Zůstatková cena

2008

12 000 Kč

12 000 Kč

48 000 Kč

2009

19 200 Kč

31 200 Kč

28 800 Kč

Tabulka 22: Rovnoměrný odpis Traktoru (zdroj: vlastní výpočty)

Rok

Odpis

Oprávky

Zůstatková cena

2008

8 800 Kč

8 800 Kč

71 200 Kč

2009

17 800 Kč

26 600 Kč

53 400 Kč

26

Tabulka 23: Zrychlený odpis Traktoru (zdroj: vlastní výpočty)

Rok

Odpis

Oprávky

Zůstatková cena

2008

16 000 Kč

16 000 Kč

64 000 Kč

2009

25 600 Kč

41 600 Kč

38 400 Kč

Tabulka 24: Rovnoměrný odpis Autojeřábu (zdroj: vlastní výpočty)

Rok

Odpis

Oprávky

Zůstatková cena

2008

25 200 Kč

25 200 Kč

94 800 Kč

2009

23 700 Kč

48 900 Kč

71 100 Kč

Tabulka 25: Zrychlený odpis Autojeřábu (zdroj: vlastní výpočty)

Rok

Odpis

Oprávky

Zůstatková cena

2008

24 000 Kč

24 000 Kč

96 000 Kč

2009

38 400 Kč

62 400 Kč

57 600 Kč

Tabulka 26: Rovnoměrný odpis DESTY (zdroj: vlastní výpočty)

Rok

Odpis

Oprávky

Zůstatková cena

2008

9 450 Kč

9 450 Kč

35 550 Kč

2009

8 888 Kč

18 338 Kč

26 663 Kč

Tabulka 27: Zrychlený odpis DESTY (zdroj: vlastní výpočty)

Rok

Odpis

Oprávky

Zůstatková cena

2008

9 000 Kč

9 000 Kč

36 000 Kč

2009

14 400 Kč

23 400 Kč

21 600 Kč

U hmotného majetku Renault Premium DXI 3495 pořízeném 2. 9. 2009 můžeme uplatnit mimořádné odpisy. Výpočet provedeme podle § 30 písm. a) ZDP. Tabulka 28: Mimořádné odpisy Renaultu Premium DXI 3495 (zdroj: vlastní výpočty)

Rok 2009

Odpis 78 000 Kč

Oprávky 78 000 Kč

Zůstatková cena 442 000 Kč

Tabulka 29: Zrychlené odpisy Renaultu Premium DXI 3495 (zdroj: vlastní výpočty)

Rok 2009

Odpis 104 000 Kč

Oprávky 104 000 Kč

Zůstatková cena 416 000 Kč

27

Tabulka 30: Výsledné odpisy pro zkoumané roky (zdroj: vlastní výpočty)

Způsob odepisování

Rok

rovnoměrný

Rozdíl

zrychlený

2008

552 255

512 454

39 801

2009

557 298

512 687

44 611

Porovnání odpisů hmotného majetku

500 000 Kč

Částka

400 000 Kč

300 000 Kč

200 000 Kč

100 000 Kč

0 Kč 2008

2009 Rok

rovnoměrné zrychlené

Graf 1: Výsledky odpisování (zdroj: vlastní výpočty)

Zatímco při našem zvoleném odpisování rovnoměrným způsobem uplatní firma R Malec s.r.o. v roce 2008 do daňových nákladů formou odpisů 17,83 % vstupních cen hmotného majetku, při zrychleném odpisování to bude už 19,22 % vstupních cen. Vzhledem k tomu, že se v optimalizaci výsledné daně snažíme o snížení základu daně. V našem případě bude tedy nejvýhodnější využít možnost zrychleného odpisování, který nám základ daně sníží o 1,38 % více než kdybychom použili metodu rovnoměrného odpisování majetku. Taktéž v roce 2009 jsou výsledky obdobné. Při naší optimalizované metodě zahrneme do nákladů 17,84 % vstupných cen hmotného majetku, ale způsobu odpisů využívaným firmou je procento ve výši 19,39. Rozdílem obou metod je 1,55 %, což už se promítne v řádu desetitisíců. Z výpočtů je tedy patrné, že postupné přesunutí výdajů na pořízení hmotného majetku za pomoci odpisů do nákladů je rozhodně lepší využívat způsob zrychleného odpisování. 28

3.4 Tvorba zákonných rezerv Celkové náklady na opravy hmotného majetku byly vyčísleny smlouvami o smlouvě budoucí. Tato smlouva zajišťuje oběma stranám jistou míru záruky, ve formě vzájemné dohody o společné vůli, uzavřít k budoucímu datu mezi sebou smlouvu. Tabulka 31: Inventární karta rezervy (zdroj: vlastní výpočty)

Firma: R Malec s.r.o., IČO: 25596314, Velké Meziříčí, Karlov 153, PSČ 59401

Evidenční č. karty: 15

Odpisová skupina: 2

Předmět IM: Rypadlo JCB Vstupní cena: 150 000 Datum zařazení: 16. 5. 2007 Rozsah opravy: hydraulika Celkové náklady na opravu: 840 000 Předpokládaný termín opravy: 2. 2. 2009 Datum zahájení tvorby rezervy: 31. 12. 2007 Rok 2007 2008 2009

tvorba 420 000 420 000 0

Rezerva v Kč čerpání

840 000

zůstatek 420 000 840 000 0

Tabulka 32: Inventární karta rezervy (zdroj: vlastní výpočty)




Předmět IM: Traktor Vstupní cena: 80 000 Datum zařazení: 4. 7. 2008 Rozsah opravy: motor Celkové náklady na opravu: 700 000 Předpokládaný termín opravy: 6. 7. 2010 Datum zahájení tvorby rezervy: 31. 12. 2008 Rok 2008 2009 2010

tvorba 350 000 350 000 0


700 000

zůstatek 350 000 700 000 0

29





Předmět IM: Autojeřáb Vstupní cena: 120 000 Datum zařazení: 12. 8. 2008 Rozsah opravy: motor Celkové náklady na opravu: 2 550 000 Předpokládaný termín opravy: 25. 5. 2011 Datum zahájení tvorby rezervy: 31. 12. 2008 Rok 2008 2009 2010

tvorba 850 000 850 000 850 000


zůstatek 850 000 1 700 000 2 550 000





Předmět IM: DESTA – vysokozdvižný vozík Vstupní cena: 45 000 Datum zařazení: 9. 10. 2008 Rozsah opravy: čerpadlo hydrauliky Celkové náklady na opravu: 400 000 Předpokládaný termín opravy: 17. 9. 2010 Datum zahájení tvorby rezervy: 31. 12. 2008 Rok 2008 2009 2010

tvorba 200 000 200 000 0


400 000

zůstatek 200 000 400 000 0

30





Předmět IM: Vrt studny Vstupní cena: 138 690 Datum zařazení: 31. 3. 2008 Rozsah opravy: pohon vrtáku Celkové náklady na opravu: 800 000 Předpokládaný termín opravy: 27. 11. 2012 Datum zahájení tvorby rezervy: 31. 12 .2008 Rok 2008 2009 2010 2011 2012

tvorba 200 000 200 000 200 000 200 000 0


800 000

zůstatek 200 000 400 000 600 000 800 000 0

Skutečné rezervy na opravu hmotného majetku Rok 2008 Vytvořená podle § 7 ZoRez v daném zdaňovacím období: 1 915 000 Kč. Stav rezerv ke konci zdaňovacího období: 3 305 000 Kč. Rok 2009 Vytvořená podle § 7 ZoRez v daném zdaňovacím období: 525 000 Kč. Stav rezerv ke konci zdaňovacího období: 3 830 000 Kč.

Vypočtená optimalizace rezerv na opravu hmotného majetku Rok 2008 Vytvořená podle § 7 ZoRez v daném zdaňovacím období: 2 240 000 Kč. Stav rezerv ke konci zdaňovacího období: 3 830 000 Kč.

31

Rok 2009 Vytvořená podle § 7 ZoRez v daném zdaňovacím období: 3 200 000 Kč. Stav rezerv ke konci zdaňovacího období: 6 505 000 Kč. Tabulka 106: Souhrn zákonných rezerv (zdroj: vlastní výpočty)

Rok

Rezervy 2008

2009

skutečné 1 915 000 Kč

525 000 Kč

optimalizované 2 440 000 Kč 1 600 000 Kč rozdíly 525 000 Kč 1 075 000 Kč

Porovnání rezerv na opravu hmotného majetku 2 500 000 Kč

Částka

2 000 000 Kč

1 500 000 Kč

1 000 000 Kč

500 000 Kč

0 Kč 2008

2009 Rok

optimalizované skutečné

Graf 2: Výsledné zákonné rezervy (zdroj: vlastní výpočty)

Z výpočtů můžeme říci, že se podařilo natvořit zákonné rezervy na opravu hmotného majetku, které by snížili základ daně. V roce 2008 jsou vyšší o 27,42 % a v roce 2009 je počítáno s velkými zákonnými rezervami, které se v reakci na celosvětovou ekonomickou krizi vyšplhali až o 204,76 % více než k tomu skutečně u účetní jednotky R Malec s.r.o. bylo. Jako výhodné se jeví to, že náklady vynaložené na tyto velké

32

opravy se do výsledovky promítnou postupně ještě před uskutečněním vlastní opravy, proto nedojde k jednorázovému výkyvu výsledku hospodaření směrem dolů.

3.5 Daňové opravné položky k pohledávkám Jak už jsme zmínili, firma se dlouhodobě potýká s vysokými neuhrazenými pohledávkami. V roce 2008 byl stav nepromlčený pohledávek splatných po 31. prosinci 1994, k nimž lze tvořit zákonné opravné položky podle (§ 8 zákona o rezervách) ke konci období, za které se podává daňové přiznání ve výši 8 487 864 Kč. Opravnou položku vypočteme procentní sazbou z rozvahové hodnoty pohledávky. Rozvahovou hodnotou pohledávky máme na mysli jmenovitou hodnotu vlastních pohledávek firmy. Procentní výše sazby pohledávky se odvíjí od doby, která uplynula po lhůtě splatnosti. Jestliže již uplynulo více, než 6 měsíců od konce lhůty splatnosti můžeme vytvořit maximálně 20 % ze sumy pohledávek, což v našem případě tvoří 1 697 873 Kč. Tabulka 37: Zákonné opravné položky (ZOP) k pohledávkám za rok 2008 (zdroj: vlastní výpočty)

Stav pohledávek Vytvořené OP ZOP z minulého období ZOP k 31.12.

8 487 864 Kč 1 697 873 Kč 1 226 457 Kč 2 924 030 Kč

V roce 2009 činil stav nepromlčený pohledávek splatných po 31. prosinci 1994, k nimž lze tvořit zákonné opravné položky podle (§ 8 zákona o rezervách) ke konci období, za které se podává daňové přiznání již 11 986 452 Kč. Opravnou položku vypočteme taktéž procentní sazbou z rozvahové hodnoty pohledávky. Opět můžeme vytvořit maximálně 20 % ze sumy pohledávek, což nyní tvoří 2 397 290 Kč. Tabulka 38: Zákonné opravné položky k pohledávkám za rok 2009 (zdroj: vlastní výpočty)

Stav pohledávek Vytvořené ZOP ZOP z minulého období ZOP k 31.12.

11 986 452 Kč 2 397 290 Kč 1 778 892 Kč 4 175 182 Kč

33

Tabulka 39: Souhrn za sledované roky (zdroj: vlastní výpočty)

Rok Opravné pol. 2008

2009

skutečné 552 435 Kč

998 419 Kč

optimalizované 1 697 873 Kč 2 397 290 Kč rozdíly 1 145 438 Kč 1 398 871 Kč

Porovnání opravných položek k pohledávkám 2 500 000 Kč

2 000 000 Kč

Č ástka

1 500 000 Kč

1 000 000 Kč

500 000 Kč

0 Kč 2008

2009 optimalizované Rok

skutečné

Graf 3: Výsledné opravné položky (zdroj: vlastní výpočty)

V roce 2008 tvoří rozdíl mezi zákonnými opravnými položkami optimalizovanými a skutečnými 207,34 %. V roce 2009 je to 140,11 %.

34

3.6 Příklad výpočtu slev na dani Za předpokladu, že by firma uzavřela pracovní smlouvu se zaměstnanci se zdravotním postižením mohla by snížit daň o slevu na dani. Dejme tomu, že by firma R Malec s.r.o. ve zkoumaném roce 2008 zaměstnávala 4 osoby se zdravotním postižením, z toho 1 osobu s těžším postižením. Výpočet slevy na dani v roce 2008 Zaměstnanci se zdravotním postižením: Vojtěch Sekáč odpracoval 2 125 hodin. Michal Malý odpracoval 2 024 hodin. Prokop Buben odpracoval 1 762,50 hodin. Ve 40-ti hodinové týdenní pracovní době by tito zaměstnanci za kalendářní rok společně odpracovali 5 911,5 hodin. Roční fond pracovní doby na jednoho zaměstnance s plným pracovním úvazkem je 2 024 hodin. Přepočtený počet dosahuje hodnoty 2,92 (5 911,2 h / 2 024 h). Sleva na dani za 3 zaměstnance se zdravotním postižením činí 52 572,63 Kč (2,92 * 18 000 Kč). Zaměstnanec s těžším zdravotním postižením odpracoval za rok 1 926,5 hodiny. Přepočtený počet se rovná 0,95 (1 926,5 h / 2024 h). Sleva na dani za tohoto pracovníka je 57 109,68 Kč (0,95 * 60 000 Kč). Celková zaokrouhlená sleva na dani za rok 2008 je ve výši 109 682 Kč.

Výpočet slevy na dani v roce 2009 Zaměstnanci se zdravotním postižením: Vojtěch Sekáč odpracoval 1 925 hodin. Michal Malý odpracoval 2 024,5 hodin. Prokop Buben odpracoval 1 969,5 hodin.

35

Ve 40-ti hodinové týdenní pracovní době by tito zaměstnanci za kalendářní rok společně odpracovali 5 919 hodin. Roční fond pracovní doby na jednoho zaměstnance s plným pracovním úvazkem je 2 008 hodin. Přepočtený počet dosahuje hodnoty 2,95 (5 919 h / 2 008 h). Sleva na dani za 3 zaměstnance se zdravotním postižením činí 53 058,76 Kč (2,95 * 18 000 Kč). Zaměstnanec s těžším zdravotním postižením odpracoval za rok 1 926,5 hodiny. Přepočtený počet se rovná 0,84 (1 695,5 h / 2008 h). Sleva na dani za tohoto pracovníka je 50 662,35 Kč (0,84 * 60 000 Kč). Celková zaokrouhlená sleva na dani za rok 2009 je ve výši 103 721 Kč. V jednotlivých letech by se vypočtená sleva na dani za zdravotně postižené osoby pracující ve firmě promítla tak, že by výsledná daň byla o tuto částku nižší.

3.7 Shrnutí výsledků Jednotlivé části použité optimalizace bychom nyní shrnuli do tabulky 19. Tabulka 40: Shrnutí optimalizace (zdroj: vlastní výpočty)

Rok 2008

2009

Optimalizace Skutečnost

Optimalizace Skutečnost

Odpisy 512 454 Kč

552 255 Kč

515 687 Kč

557 298 Kč

2 440 000 Kč

1 915 000 Kč

1 600 000 Kč

525 000 Kč

1 697 573 Kč

552 435 Kč

2 397 290 Kč

998 419 Kč

109 682 Kč

0 Kč

103 721 Kč

0 Kč

Rezervy Opravné položky Slevy na dani

36

Porovnání výpočtů oproti skutečnosti 2 500 000 Kč

Částka

2 000 000 Kč odpisy

1 500 000 Kč

rezervy opravné položky 1 000 000 Kč

slevy na dani

500 000 Kč

0 Kč Optimalizace

Skutečnost

Optimalizace

2008

Skutečnost 2009

Rok

Graf 4: Shrnutí optimalizace (zdroj: vlastní výpočty)

Celková úspora na dani v roce 2008 Daňově neuznatelné náklady rezervy

- 525 000 Kč

opravné položky

- 1 145 438 Kč

snížení základu daně o

1 630 637 Kč

= Základ daně

23 639 872 Kč

zaokrouhlený ZD

23 639 000 Kč

daň 21 %

4 964 190 Kč

sleva na dani

- 109 682 Kč

= Celková daňová povinnost

4 854 508 Kč

na zálohách zaplaceno

8 210 260 Kč

Přeplatek

3 355 752 Kč

37

Z výkazu zisku a ztrát jsme zjistili základ daně 25 270 509 Kč, který se optimalizací snížil o 1 630 637 Kč. Na výsledné dani z přijmu, za rok 2008, jsme ušetřili 452 192 Kč. Výsledná úspora Skutečná daň

5 306 700 Kč

Optimalizovaná daň 4 854 508 Kč Úspora daně

452 192 Kč. Celková úspora na dani v roce 2008

4%

Skutečná Optimalizovaná 50%

46%

Úspora

Graf 5: Úspora v roce 2008 (zdroj: vlastní výpočty)

Celková úspora na dani v roce 2009 Daňově neuznatelné náklady rezervy

- 1 075 000 Kč

opravné položky

- 1 398 871 Kč

snížení základu daně o

2 432 260 Kč

= Základ daně

13 094 054 Kč

38

zaokrouhlený ZD

13 094 000 Kč

daň 20 %

2 618 800 Kč

sleva na dani

- 103 721 Kč

= Celková daňová povinnost

2 515 079 Kč

na zálohách zaplaceno

5 724 400 Kč

Přeplatek

3 209 321 Kč

Z výkazu zisku a ztrát jsme zjistili základ daně 15 526 313 Kč, který se optimalizací snížil o 2 432 260 Kč. Na výsledné dani z přijmu, za rok 2009, jsme ušetřili 550 121 Kč. Výsledná úspora Skutečná daň

3 065 200 Kč

Optimalizovaná daň 2 515 079 Kč Úspora daně

550 121 Kč. Celková úspora na dani v roce 2009

9%

Skutečná Optimalizovaná 50%

Úspora

41%

Graf 6: Úspora v roce 2009 (zdroj: vlastní výpočty)

39

4 Závěr Racionálním

ekonomickým

chováním

každého

podnikatelského

subjektu

je

maximalizace zisku. Základní úvahou tedy je, aby výnosy převyšovaly náklady. V současné ekonomické recesi se firmy stále více soustředí na stranu nákladovou. Především na ty výdaje, které lze krátit snadno a rychle. Škrtají v oblasti marketingu, propagace, pracovního kapitálu či osobních nákladech, někdy dokonce šetří na vzdělávání svých zaměstnanců. Velmi často zapomínají na daňovou úsporu, která je z mého, určitě i odborného, pohledu považována za nekrátkozrakou a minimálně riskantní strategii. Jak to tak bývá i zde se najdu jisté nevýhody. Pokud chce podnik použít pro svou optimalizaci daňové povinnosti legální a etické techniky, neobejde se bez orientace v daňových zákonných normách a jejich častých obměnách. Východiskem může být služba daňového poradenství. Zde je třeba porovnat nutné náklady na tuto službu s celkovými daňovými úsporami. Daňových úspor mohla docílit v roce 2008 i 2009 také firma R MALEC s.r.o. Potvrzují to rozbory v praktické části mé bakalářské práce. Jak jsem avizovala již v úvodu, zaměřila jsem se na daňové odpisy, zákonné rezervy, daňové opravné položky a možnost zaměstnat několik zdravotně postižených lidí. Základ daně se mi oproti skutečnosti podařilo snížit v roce 2008 o 1 630 637 Kč a v roce 2009 o 2 432 260 Kč. Přičemž doporučuji zachovat současnou metodiku výpočtu daňových odpisů. Z optimalizačního hlediska bylo pro firmu R MALEC s.r.o. výhodnější setrvat u zrychlené metody odpisování svého dlouhodobého majetku. Naopak vytvořením zákonných rezerv a opravných položek mohla firma výrazně pozitivně ovlivnit základ daně ve svůj prospěch. Pokud, by společnost, v týž letech zaměstnávala čtyři osoby se zdravotním postižením a jednu osobu s těžším postižením, mohla by si snížit daň o slevu na dani. A to v obou letech o více než 100 tis. Kč. Zde je otázkou, zda firma přijme tyto pracovníky jako nové či nahradí stávající. Pokud totiž abstrahuji od priority daňové optimalizace, musím upozornit na to, že v případě, že firma nechce měnit stav svých zaměstnanců, může narazit na pracovní právo. Dále by bylo dobré přidat ke zvážení produktivitu práce těchto zaměstnanců, zejména s těžším postižením. Celkové snížení daňové povinnosti v porovnání se skutečně odvedenými částkami do veřejného rozpočtu jsem v roce 2008 vyčíslila na 4 854 508 Kč a v roce 2009 na 40

2 515 079 Kč. Na základě těchto výstupů považuji optimalizaci daní za nezbytnou součást finančního řízení každé firmy, tedy i firmy R MALEC s.r.o. a myslím si, že by tato firma ocenila hlubší analýzu svých zákonem uložených plateb do státního rozpočtu. Ukazuje se, že finance investované do nemateriální hodnoty, jakou je daňové poradenství, jsou dobře investované finance.

41

Literatura BENEŠOVÁ, Libuše, et al.: Poradce 2010. Český Těšín: Poradce s.r.o., 2010. 336 s. ISSN 1211-2437. Daňové zákony: úplná zněná platná v roce 2010. Bratislava: DonauMedia, s.r.o., 2010. 159 s. ISBN 978-80-89364-09-1. MARKOVÁ, Hana: Daňové zákony, úplná znění platná k 1. 1. 2009. Praha 7: Grada Publishing,a.s., 2009. 216 s. ISBN 978-80-247-2803-2. PILAŘOVÁ, Ivana. Účetní a daňové problémy právnických osob v praxi 2009. Havlíčkův Brod: GRADA Publishing, a.s., 2009. 176 s. ISBN 978-80-247-2999-2. RYNEŠ, Petr: Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2008. Olomouc: Anag, spol. s r.o., 2008. 958 s. ISBN 978-80-7263-437-8.

42

Seznam obrázků Obrázek 1: Logo firmy (interní zdroj společnosti) Obrázek 2: Organizační schéma firmy R Malec s.r.o. (interní zdroj společnosti)

Seznam grafů Graf 1: Výsledky odpisování (zdroj: vlastní výpočty) Graf 2: Výsledné zákonné rezervy (zdroj: vlastní výpočty) Graf 3: Výsledné opravné položky (zdroj: vlastní výpočty) Graf 4: Shrnutí optimalizace (zdroj: vlastní výpočty) Graf 5: Úspora v roce 2008 (zdroj: vlastní výpočty) Graf 6: Úspora v roce 2009 (zdroj: vlastní výpočty)

Seznam tabulek Tabulka 11: Soupis aktivního majetku firmy R Malec s.r.o. (interní zdroj společnosti) Tabulka 12: Rovnoměrný odpis Renaultu Megane II (zdroj: vlastní výpočty) Tabulka 13: Zrychleny odpis Renaultu Megane II (zdroj: vlastní výpočty) Tabulka 14: Rovnoměrný odpis Pracovního stroje (zdroj: vlastní výpočty) Tabulka 15: Zrychlený odpis Pracovního stroje (zdroj: vlastní výpočty) Tabulka 16: Rovnoměrný odpis Renaultu Premium 420.19 (zdroj: vlastní výpočty) Tabulka 17: Zrychlený odpis Renaultu Premium 420.19 (zdroj: vlastní výpočty) Tabulka 18: Rovnoměrný odpis Rypadla JCB (zdroj: vlastní výpočty) Tabulka 9: Zrychlený odpis Rypadla JCB (zdroj: vlastní výpočty) Tabulka 10: Rovnoměrný odpis Renaultu Megane OV (zdroj: vlastní výpočty) Tabulka 11: Zrychlený odpis Renaultu Megane OV (zdroj: vlastní výpočty) Tabulka 12: Rovnoměrný odpis Serveru HP Proliant (zdroj: vlastní výpočty) Tabulka 13: Zrychlený odpis Serveru HP Proliant (zdroj: vlastní výpočty) Tabulka 14: Rovnoměrný odpis Vrtu studny (zdroj: vlastní výpočty) Tabulka 15: Zrychlený odpis Vrtu studny (zdroj: vlastní výpočty)

43

Tabulka 16: Rovnoměrný odpis Přístroje na údržbu klimatizace ECO81768 (zdroj: vlastní výpočty) Tabulka 17: Zrychlený odpis Přístroje na údržbu klimatizace ECO81768 (zdroj: vlastní výpočty) Tabulka 18: Rovnoměrný odpis Montážního stroje č.2 (zdroj: vlastní výpočty) Tabulka 19: Zrychlený odpis Montážního stroje č.2 (zdroj: vlastní výpočty) Tabulka 20: Rovnoměrný odpis Drtiče dřevní hmoty (zdroj: vlastní výpočty) Tabulka 21: Zrychlený odpis Drtiče dřevní hmoty (zdroj: vlastní výpočty) Tabulka 22: Rovnoměrný odpis Traktoru (zdroj: vlastní výpočty) Tabulka 23: Zrychlený odpis Traktoru (zdroj: vlastní výpočty) Tabulka 24: Rovnoměrný odpis Autojeřábu (zdroj: vlastní výpočty) Tabulka 25: Zrychlený odpis Autojeřábu (zdroj: vlastní výpočty) Tabulka 26: Rovnoměrný odpis DESTY (zdroj: vlastní výpočty) Tabulka 27: Zrychlený odpis DESTY (zdroj: vlastní výpočty) Tabulka 28: Mimořádné odpisy Renaultu Premium DXI 3495 (zdroj: vlastní výpočty) Tabulka 29: Zrychlené odpisy Renaultu Premium DXI 3495 (zdroj: vlastní výpočty) Tabulka 30: Výsledné odpisy pro zkoumané roky (zdroj: vlastní výpočty) Tabulka 31: Inventární karta rezervy (zdroj: vlastní výpočty) Tabulka 32: Inventární karta rezervy (zdroj: vlastní výpočty) Tabulka 33: Inventární karta rezervy (zdroj: vlastní výpočty) Tabulka 34: Inventární karta rezervy (zdroj: vlastní výpočty) Tabulka 35: Inventární karta rezervy (zdroj: vlastní výpočty) Tabulka 36: Souhrn zákonných rezerv (zdroj: vlastní výpočty) Tabulka 37: Zákonné opravné položky (ZOP) k pohledávkám za rok 2008 (zdroj: vlastní výpočty) Tabulka 38: Zákonné opravné položky k pohledávkám za rok 2009 (zdroj: vlastní výpočty) Tabulka 39: Souhrn za sledované roky (zdroj: vlastní výpočty) Tabulka 40: Shrnutí optimalizace (zdroj: vlastní výpočty)

44

Daňová optimalizace firmy R MALEC s.r.o

Recommend Documents