Odbor ekonomických analýz Říjen 2014 PANORAMA ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU ČR 2013

Odbor ekonomických analýz Říjen 2014

PANORAMA ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU ČR 2013

Za MPO zpracovaly: Sekce průmyslu, Sekce energetiky, Sekce správní. Externí spolupráce: Ministerstvo zemědělství (MZe), Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). Recenzenti: Ing. Jaroslav Vomastek, MBA; Ing. Lucie Gratiasová; Ing. Alena Fedorová Autoři jednotlivých komentářů: Kapitola Zpracovatelský průmysl Ing. Milan Dráždil, MPO Kapitola CZ-NACE 10, 11 Ing. JUDr. Josef Mezera, CSc., ÚZEI; Ing. Václav Lukeš, MZe Kapitola CZ-NACE 13 Ing. Ladislav Balatka, MPO Kapitola CZ-NACE 14 Ing. Ladislav Balatka, MPO Kapitola CZ-NACE 15 Ing. Ladislav Balatka, MPO Kapitola CZ-NACE 16 Ing. Petr Filgas, MPO Kapitola CZ-NACE 17 Ing. Petr Filgas, MPO Kapitola CZ-NACE 18 Ing. Petr Filgas, MPO Kapitola CZ-NACE 19 Ing. Marta Filipová, MPO Kapitola CZ-NACE 20 Ing. Petra Berkyová, MPO Kapitola CZ-NACE 21 Ing. Petra Berkyová, MPO Kapitola CZ-NACE 22 Ing. Petra Berkyová, MPO Kapitola CZ-NACE 23 Ing. Petr Polán, Ing. Ladislav Balatka, MPO Kapitola CZ-NACE 24 Ing. Martin Karfus, CSc., Ing. Pavel Lang, MPO Kapitola CZ-NACE 25 Ing. Ladislav Ondřej, MPO Kapitola CZ-NACE 26 Ing. Martina Trkanová, MPO Kapitola CZ-NACE 27 Ing. Martina Trkanová, MPO Kapitola CZ-NACE 28 Ing. Ladislav Ondřej, MPO Kapitola CZ-NACE 29 Ing. Martin Voříšek, MPO Kapitola CZ-NACE 30 Ing. Anna Nykodýmová, MPO Kapitola CZ-NACE 31 Ing. Petr Filgas, MPO Kapitola CZ-NACE 32 Ing. Petr Filgas, MPO Kapitola CZ-NACE 33 Ing. Ladislav Ondřej, MPO Metodické vysvětlivky, tabulková a grafická část publikace: Ing. Lucie Gratiasová, MPO Dopočet roku 2013: Ing. Ivan Neumaier Grafická úprava a zlom: Ing. Antonín Havlín, CSc., MPO

Obsah

OBSAH

Seznam použitých zkratek

9

Metodické vysvětlivky

11

I. Zpracovatelský průmysl (sekce C) I.1 Charakteristika zpracovatelského průmyslu I.2 Struktura zpracovatelského průmyslu podle klasifikace CZ-NACE I.3 Hlavní ekonomické ukazatele I.3.1 Cenový vývoj I.3.2 Základní produkční charakteristiky I.3.3 Produktivita práce a osobní náklady I.3.4 Výkonová spotřeba I.4 Ukazatele výzkumu a vývoje I.5 Zahraniční obchod I.5.1 Vývoj zahraničního obchodu I.5.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu I.6 Shrnutí a perspektivy zpracovatelského průmyslu

13 13 14 15 15 15 19 22 23 24 24 25 26

1. CZ-NACE 10 - Výroba potravinářských výrobků; CZ-NACE 11 - Výroba nápojů 1.1 Charakteristika oddílu 1.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 1.3 Hlavní ekonomické ukazatele 1.3.1 Cenový vývoj 1.3.2 Základní produkční charakteristiky 1.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 1.3.4 Výkonová spotřeba 1.4 Zahraniční obchod 1.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 1.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 1.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

29 29 30 31 31 31 34 36 37 37 39 40

2. CZ-NACE 13 - Výroba textilií 2.1 Charakteristika oddílu 2.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 2.3 Hlavní ekonomické ukazatele 2.3.1 Cenový vývoj 2.3.2 Základní produkční charakteristiky 2.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 2.3.4 Výkonová spotřeba 2.4 Zahraniční obchod 2.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 2.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 2.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

43 43 44 44 44 45 47 49 49 49 50 51

3. CZ-NACE 14 - Výroba oděvů 3.1 Charakteristika oddílu 3.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 3.3 Hlavní ekonomické ukazatele 3.3.1 Cenový vývoj 3.3.2 Základní produkční charakteristiky

53 53 53 54 54 54 3

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU

3.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 3.3.4 Výkonová spotřeba 3.4 Zahraniční obchod 3.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 3.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 3.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

57 58 59 59 60 61

4. CZ-NACE 15 - Výroba usní a souvisejících výrobků 4.1 Charakteristika oddílu 4.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 4.3 Hlavní ekonomické ukazatele 4.3.1 Cenový vývoj 4.3.2 Základní produkční charakteristiky 4.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 4.3.4 Výkonová spotřeba 4.4 Zahraniční obchod 4.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 4.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 4.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

63 63 64 64 64 64 67 68 69 69 70 71

5. CZ-NACE 16 - Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku 5.1 Charakteristika oddílu 5.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 5.3 Hlavní ekonomické ukazatele 5.3.1 Cenový vývoj 5.3.2 Základní produkční charakteristiky 5.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 5.3.4 Výkonová spotřeba 5.4 Zahraniční obchod 5.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 5.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 5.5. Shrnutí a perspektivy oddílu

73 73 74 74 74 74 76 78 78 78 78 79

6. CZ-NACE 17 - Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika oddílu 6.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 6.3 Hlavní ekonomické ukazatele 6.3.1 Cenový vývoj 6.3.2 Základní produkční charakteristiky 6.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 6.3.4 Výkonová spotřeba 6.4 Zahraniční obchod 6.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 6.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 6.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

81 81 81 82 82 82 84 85 86 86 86 87

7. CZ-NACE 18 - Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 7.1 Charakteristika oddílu 7.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 7.3 Hlavní ekonomické ukazatele 7.3.1 Cenový vývoj 7.3.2 Základní produkční charakteristiky 7.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 7.3.4 Výkonová spotřeba 7.4 Zahraniční obchod

89 89 89 90 90 90 92 93 93

4

Obsah

7.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 7.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 7.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

93 94 95

8. CZ-NACE 19 - Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů 8.1 Charakteristika oddílu 8.2 Pozice odddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 8.3 Hlavní ekonomické ukazatele 8.3.1 Cenový vývoj 8.3.2 Základní produkční charakteristiky 8.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 8.3.4 Výkonová spotřeba 8.4 Zahraniční obchod 8.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 8.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 8.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

97 97 98 98 98 99 101 102 102 102 103 104

9. CZ-NACE 20 - Výroba chemických látek a chemických přípravků 9.1 Charakteristika oddílu 9.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 9.3 Hlavní ekonomické ukazatele 9.3.1 Cenový vývoj 9.3.2 Základní produkční charakteristiky 9.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 9.3.4 Výkonová spotřeba 9.4 Zahraniční obchod 9.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 9.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 9.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

107 107 108 108 108 109 111 112 113 113 114 114

10. CZ-NACE 21 - Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků 10.1 Charakteristika oddílu 10.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 10.3 Hlavní ekonomické ukazatele 10.3.1 Cenový vývoj 10.3.2 Základní produkční charakteristiky 10.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 10.3.4 Výkonová spotřeba 10.4 Zahraniční obchod 10.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 10.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 10.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

117 117 117 118 118 118 120 122 122 122 123 123

11. CZ-NACE 22 - Výroba pryžových a plastových výrobků 11.1 Charakteristika oddílu 11.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 11.3 Hlavní ekonomické ukazatele 11.3.1 Cenový vývoj 11.3.2 Základní produkční charakteristiky 11.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 11.3.4 Výkonová spotřeba 11.4 Zahraniční obchod 11.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 11.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 11.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

125 125 125 126 126 126 128 129 130 130 130 131

5


12. CZ-NACE 23 - Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 12.1 Charakteristika oddílu 12.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 12.3 Hlavní ekonomické ukazatele 12.3.1 Cenový vývoj 12.3.2 Základní produkční charakteristiky 12.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 12.3.4 Výkonová spotřeba 12.4 Zahraniční obchod 12.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 12.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 12.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

135 135 136 137 137 137 142 144 144 144 146 147

13. CZ-NACE 24 - Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 13.1 Charakteristika oddílu 13.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 13.3 Hlavní ekonomické ukazatele 13.3.1 Cenový vývoj 13.3.2 Základní produkční charakteristiky 13.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 13.3.4 Výkonová spotřeba 13.4 Zahraniční obchod 13.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 13.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 13.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

149 149 151 151 151 152 154 156 156 157 158 159

14. CZ-NACE 25 - Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 14.1 Charakteristika oddílu 14.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 14.3 Hlavní ekonomické ukazatele 14.3.1 Cenový vývoj 14.3.2 Základní produkční charakteristiky 14.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 14.3.4 Výkonová spotřeba 14.4 Zahraniční obchod 14.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 14.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 14.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

161 161 162 163 163 163 166 167 167 167 168 169

15. CZ-NACE 26 - Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 15.1 Charakteristika oddílu 15.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 15.3 Hlavní ekonomické ukazatele 15.3.1 Cenový vývoj 15.3.2 Základní produkční charakteristiky 15.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 15.3.4 Výkonová spotřeba 15.4 Zahraniční obchod 15.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 15.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 15.5. Shrnutí a perspektivy oddílu

171 171 172 173 173 173 177 178 179 179 180 181

16. CZ-NACE 27 -Výroba elektrických zařízení 16.1 Charakteristika oddílu 16.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu

185 185 187

6

Obsah

16.3 Hlavní ekonomické ukazatele 16.3.1 Cenový vývoj 16.3.2 Základní produkční charakteristiky 16.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 15.6.4 Výkonová spotřeba 16.4 Zahranični obchod 16.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 16.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 16.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

187 187 187 190 192 192 192 193 194

17. CZ-NACE 28 - Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených 17.1 Charakteristika oddílu 17.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 17.3 Hlavní ekonomické ukazatele 17.3.1 Cenový vývoj 17.3.2 Základní produkční charakteristiky 17.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 17.3.4 Výkonová spotřeba 17.4 Zahraniční obchod 17.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 17.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 17.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

197 197 198 199 199 199 201 203 203 203 204 205

18. CZ-NACE 29 - Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 18.1 Charakteristika oddílu 18.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 18.3 Hlavní ekonomické ukazatele 18.3.1 Cenový vývoj 18.3.2 Základní produkční charakteristiky 18.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 18.3.4 Výkonová spotřeba 18.4 Zahraniční obchod 18.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 18.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 18.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

207 207 210 210 210 211 213 215 215 215 217 218

19. CZ-NACE 30 - Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 19.1 Charakteristika oddílu 19.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 19.3 Hlavní ekonomické ukazatele 19.3.1 Cenový vývoj 19.3.2 Základní produkční charakteristiky 19.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 19.3.4 Výkonová spotřeba 19.4 Zahraniční obchod 19.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 19.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 19.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

223 223 224 225 225 225 227 229 229 229 231 232

20. CZ-NACE 31 - Výroba nábytku 20.1 Charakteristika oddílu 20.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 20.3 Hlavní ekonomické ukazatele 20.3.1 Cenový vývoj 20.3.2 Základní produkční charakteristiky 20.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek

233 233 233 233 233 234 235 7


20.3.4 Výkonová spotřeba 20.4 Zahraniční obchod 20.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 20.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 20.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

236 237 237 237 238

21. CZ - NACE 32 - Ostatní zpracovatelský průmysl 21.1 Charakteristika oddílu 21.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 21.3 Hlavní ekonomické ukazatele 21.3.1 Cenový vývoj 21.3.2 Základní produkční charakteristiky 21.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 21.3.4 Výkonová spotřeba 21.4 Zahraniční obchod 21.4.1 Vývoj zahraničního obchodu 21.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 21.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

239 239 240 240 240 241 243 244 245 245 245 246

22. CZ-NACE 33 - Opravy a instalace strojů a zařízení 22.1 Charakteristika oddílu 22.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu 22.3 Hlavní ekonomické ukazatele 22.3.1 Cenový vývoj 22.3.2 Základní produkční charakteristiky 22.3.3. Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek 22.3.4 Výkonová spotřeba 22.4. Shrnutí a perspektivy oddílu

249 249 249 250 250 250 252 253 253

8

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

b. c. běžné ceny BAT (Best Available Techniques) - dosažení nejlepších dostupných technik při provozu velkých průmyslových a zemědělských zařízení; jeden z nejvýznamnějších nástrojů v ochraně životního prostředí BREF (Best Available Techniques Reference Documents) - dokumenty, které souhrnně uvádí informace o evropských nejlepších dostupných technikách. Jsou zpracovávány pro jednotlivá průmyslová odvětví a obsahují údaje o průmyslových procesech, používaných technikách, emisních limitech používaných v členských zemích EU, prioritních materiálových tocích a monitoringu. CEFIC Evropská rada chemického průmyslu CLP Klasifikace, označování a balení látek a směsí - účelem CLP je zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí a volný pohyb chemických látek, směsí a některých specifických předmětů. CPIV Evropská organizace sklářských průmyslů CZ-CPA Klasifikace produkce (výrobková klasifikace) CZ-NACE Klasifikace ekonomických činností ČMZRB Českomoravská záruční a rozvojová banka ČSÚ Český statistický úřad EAFRD Evropský zemědělský fond (European Agricultural Fund for Rural Development) EIA proces posuzování vlivů záměrů a koncepcí na životní prostředí - je založen na systematickém zkoumání a posuzování jejich možného působení na životní prostředí. Cílem procesu je zmírnění nepříznivých vlivů realizace na životní prostředí. EK Evropská komise ES Evropské společenství EU Evropská unie HCCP Analýza rizik a kritické kontrolní body HDP Hrubý domácí produkt HI-TECH technicky vysoce náročné výrobky HPH hrubá přidaná hodnota HS Harmonizovaný systém - je široce používaná mezinárodní klasifikace zboží CHOP Chráněné označení původu CHZO Chráněné zeměpisné označení IPPC Integrovaná prevence a omezování znečištění j.n. jinde neuvedené KLASA Národní značka kvality KLASA slouží spotřebitelům a odběratelům k lepší orientaci při identifikaci typických regionálních produktů, prezentaci jejich kvality v porovnání s konkurenčními potravinami. Značka je propůjčována (od roku 2003) ministrem zemědělství na tři roky a její vlastnictví může být po této lhůtě prodlouženo, ale také může být při zhoršení kvality či porušení podmínek pro její získání odebráno. Požadovanou kvalitu a složení výrobků mj. posuzuje a po jejím udělení kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Značku spravuje od počátku roku 2004 Oddělení marketingu SZIF. MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu MSP malé a střední podnikání MZe Ministerstvo zemědělství OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ON osobní náklady OPPP Operační program podpory podnikání OPPI Operační program podnikání a inovace PaL Papír a lepenka 9


p. b. PEFC

procentní bod Program pro vzájemné uznávání certifikačních systémů - celosvětově nejrozšířenějším systémem certifikace lesů, který v současnosti zastřešuje 35 členských států a 24 národních systémů na pěti kontinentech. PRV Plán rozvoje venkova ČR pro období 2007-2013 REACH registrace, evaluace a autorizace chemických látek - je zkratka pro chemickou politiku Evropské unie. REACH vstoupil v platnost 1. června 2007 a týká se látek vyráběných v EU nebo do ní dovážených v množství větším než 1 tuna ročně SAP Sdružení automobilového průmyslu SEA proces strategie posuzování vlivů na životní prostředí SEVESO Směrnice o řízení nebezpečí závažných havárií (při nichž jsou přítomny nebezpečné látky) SNS Společenství nezávislých států SZIF Státní zemědělský intervenční fond UPH účetní přidaná hodnota VV a S vlastní výrobky a služby VaV výzkum a vývoj WTO Světová obchodní organizace ZP zpracovatelský průmysl

10

METODICKÉ VYSVĚTLIVKY

Produkční charakteristiky zpracovatelského průmyslu za období 2007 až 2013, uváděné v této publikaci, zahrnují výsledky ekonomické činnosti podnikatelských subjektů, zařazených Českým statistickým úřadem (ČSÚ) dle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE do sekce C - Zpracovatelský průmysl, oddíl 10 až 33. Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE nahrazuje již šestý rok Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ), která vycházela z mezinárodního standardu NACE Rev. 1.1. Tento mezinárodní standard byl zásadním způsobem zrevidován a s účinností od 1. ledna 2008 byl pod označením NACE Rev. 2. vydán standard nový. V návaznosti na tuto změnu byla vytvořena klasifikace CZ-NACE. Struktura a kódování Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE l první úroveň, sekce, je označena alfabetickým kódem, l druhá úroveň, oddíly, je označena dvojmístným číselným kódem, l třetí úroveň, skupiny, je označena trojmístným číselným kódem, l čtvrtá úroveň, třídy, je označena čtyřmístným číselným kódem. Podobně jako u klasifikace činností došlo ke změně i u klasifikace výrobků, kdy Standardní klasifikace produkce (SKP) byla nahrazena klasifikací CZ-CPA. Pro tvorbu publikace Panorama zpracovatelského průmyslu je použito kódování Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE ve struktuře na 3 místa. Základním datovým zdrojem pro zpracování publikace je roční strukturální šetření ekonomických subjektů vybraných produkčních oddílů (výkaz P5-01) doplněné o informace z administrativních zdrojů. Šetření P4-01 (malých ekonomických subjektů vybraných produkčních oddílů), které bylo zdrojem dat za fyzické osoby nezapsané do obchodního rejstříku, bylo od roku 2010 zrušeno. Data za fyzické osoby jsou modelována na základě administrativních dat a jsou nyní součástí zmiňovaného roční statistického výkazu P5-01. Základní soubor pro šetření P5-01 tvoří právnické a fyzické osoby zapsané v obchodním rejstříku a vybrané fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku. Výběrový soubor pak tvoří jednotky, které vyplňují statistický výkaz. Zda bude jednotka zařazena do výběrového souboru, záleží na její převažující činnosti a velikosti měřené počtem zaměstnanců, výši tržeb a velikostí celkových aktiv. K výpočtu údajů za rok 2013 je využito aktuálnější čtvrtletní statistické šetření z výkazu P3-04 (subjekty zapsané i nezapsané v obchodním rejstříku) a z výkazu P6-04 (vybrané subjekty, zapsané v obchodním rejstříku). Výsledná data jsou pak kombinací čtvrtletních a ročních výkazů (P3-04 a P5-01) a jsou v publikaci uváděna jako vlastní odhad Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Tato data budou nahrazena vždy v dalším vydání Panoramy údaji z ročního šetření ČSÚ (P5-01) po jeho zpracování. Pro výpočet produkčních a poměrových ukazatelů zpracovatelského průmyslu byla použita metodika harmonizovaná v maximální míře s definicemi, obsahovým vymezením pojmů a výpočty používanými ČSÚ. Údaje zahraničního obchodu jsou v této publikaci uvedeny za časové období 2009 až 2013. Zdrojem informací o zahraničním obchodu jsou data získávaná celními orgány. Sběr a prvotní kontrolu dat zajišťuje Generální ředitelství cel, jejich další zpracování a kontrolu provádí od 1. 1. 2004 Český statistický úřad. Vstupem do EU se podstatně změnil způsob vykazování údajů pro statistiku zahraničního obchodu, metodika jejího provádění i zpracování výsledků. Statistika zahraničního obchodu nyní vzniká spojováním dat ze dvou systémů (Intrastat a Extrastat). Údaje o přijetí nebo odeslání zboží, které je předmětem obchodu s členskými státy Společenství, předávají zpravodajské jednotky na výkazu pro Intrastat. Obchod realizovaný s třetími zeměmi podléhá nadále klasickému celnímu řízení. Údaje o dováženém a vyváženém zboží jsou uváděny v celním prohlášení (Jednotný správní doklad) a jsou zdrojem údajů za Extrastat. Do Intrastatu se nezahrnují obchodní operace realizované osobami, které nejsou zaregistrované k DPH. Povinnost vykazovat nemají ani zpravodajské jednotky, které nedosáhnou hodnotu prahů pro vykazování (do r. 2008 pro dovoz 4 mil. Kč a pro vývoz 2 mil. Kč, od r. 2009 shodně pro dovoz i vývoz 8 mil. Kč), avšak jimi vykazovaný obchod se do statistiky zahrnuje pomocí matematicko-statistických dopočtů. Většina údajů, uváděných v publikaci, vycházejí z dat přebíraných od Českého statistického úřadu, pokud není pod tabulkou či grafem uveden jiný zdroj. 11


Popis použitých ukazatelů: Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (v b.c.) představují tržby za prodej vlastní hmotné a nehmotné produkce externím odběratelům. Celkový počet zaměstnaných osob zahrnuje zaměstnance, kteří jsou kvantifikovaní průměrným evidenčním počtem zaměstnanců (přepočteným na plný pracovní úvazek). Osobní náklady (v b.c.) zahrnují veškeré požitky zaměstnanců i osob pracujících na základě dohody o provedení práce nebo dohody o činnosti, včetně nákladů na zákonné i ostatní sociální pojištění. Účetní přidaná hodnota (v b.c) je rozdílem mezi výkony vč. obchodní marže a výkonovou spotřebou. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) je definována jako poměr účetní přidané hodnoty a celkového počtu zaměstnaných osob (přepočteného). Výkonová spotřeba (v b.c.) je součtem nákladů vynaložených na spotřebované nákupy (materiálu, energie a ostatních neskladovatelných dodávek) a na nákup služeb. Hrubý operační přebytek (v b.c.) vyjadřuje, kolik zůstane společnosti z přidané hodnoty, po zaplacení osobních nákladů, na pokrytí dalších nákladů a tvorbu zisku. Index cen průmyslových výrobců (uváděn dle klasifikace produkce CZ-CPA) je meziroční změna ročního průměru v časové řadě čtyř let. Vývoz vyjadřuje hodnotu zboží, zařazeného v CZ-CPA 10 - 32 odeslaného do zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v zahraničí. Celkový vývoz se skládá z odeslání do států EU a vývozu do třetích zemí. Cenou zboží se rozumí cena fakturovaná zahraničnímu odběrateli vč. přímých obchodních nákladů, které vznikají v souvislosti s dopravou odesílaného/vyváženého zboží po území ČR. Dovoz vyjadřuje hodnotu zboží, zařazeného v CZ-CPA 10 - 32, přijatého ze zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v tuzemsku. Celkový dovoz se skládá z přijetí ze států EU a dovozu ze třetích zemí. Cenou zboží se rozumí cena fakturovaná zahraničním dodavatelem vč. přímých obchodních nákladů spojených s dopravou přijímaného/dováženého zboží mimo území ČR. Saldo (CZ-CPA) je dáno rozdílem mezi vývozem a dovozem.

12

Zpracovatelský průmysl

I. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL (SEKCE C)

I.1 Charakteristika zpracovatelského průmyslu Zpracovatelský průmysl (ZP) představuje v české ekonomice jeden z klíčových zdrojů hrubého domácího produktu. V roce 2013 činil jeho podíl na celkové hrubé přidané hodnotě (HPH, v běžných cenách, sezónně očištěno) 25,1 %, což je o čtyři desetiny procentního bodu více než v roce 2012 a o dva a půl procentního bodu více než v roce 2009. Podíl ZP na celkových tržbách průmyslu dosáhl 90,9 %, tedy o tři desetiny procentního bodu méně než v roce 2012, zatímco podíl těžby a dobývání se meziročně snížil o 0.2 p.b. na 2,1 % a podíl výroby a rozvodu elektřiny, plynu a klimatizace vzduchu stoupl o 0,8 p.b. na 7 %. Suverénní jedničkou v celkových tržbách ZP za prodej vlastních výrobků a služeb je dlouhodobě výroba motorových vozidel (CZ-NACE 29), jejíž podíl v roce 2013 činil 23,1 %, tedy zhruba na úrovni předcházejícího roku. Jako druhá v pořadí skončila v loňském roce výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení (CZ-NACE 25) s podílem 8,7 %, následována CZ-NACE 28 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených (8,1 %). Na opačném konci žebříčku tržeb figurovaly tradičně oddíly CZ-NACE 15 Výroba usní a souvisejících výrobků (0,14 %), CZ-NACE 12 Výroba tabákových výrobků (0,2 %) a CZ-NACE 14 Výroba oděvů (0,39 %). V roce 2013 tržby za prodej vlastních výrobků a služeb ZP stouply v porovnání s předchozím rokem o 1,2 % a rostly tak pomaleji než v roce 2012 (+ 2,1 %). Meziroční pokles byl tentokrát zaznamenán v devíti oddílech (v roce 2012 to bylo v sedmi oddílech), z toho největší v oddílu CZ-NACE 19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů o 8,6 % (důvodem byla krize v evropském rafinérském průmyslu). Největší meziroční nárůst tržeb v roce 2013 vykázaly tři oddíly, které mají pro rozvoj ZP rozhodující význam a to CZ-NACE 29 (nárůst o 6,7 %, hlavně díky příznivému vývoji ve druhém pololetí 2013), CZ-NACE 25 (+5,6 %) a CZ-NACE 22 Výroba pryžových a plastových výrobků (+2,8 %). Z významnějších oddílů, kterým v roce 2013 meziročně klesly tržby, lze dále uvést CZ-NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů (-8,2 %) a CZ-NACE 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků (-2,6 %). Objem účetní přidané hodnoty (ÚPH) se v rámci ZP meziročně zvýšil o 1,7 %, přičemž ve třinácti oddílech vzrostl, zatímco ve zbývajících deseti poklesl. Dominovaly zde oddíly, které patří v zpracovatelském průmyslu k nejvýznamnějším: CZ-NACE 29 (podíl na celkovém objemu 17,5 %), CZ-NACE 25 (podíl 12,3 %) a CZ-NACE 28 (podíl 10,2 %). Poměrně citelný meziroční pokles ÚPH vykázaly naopak oddíly CZ-NACE 20 (-6,8 %) a v CZ-NACE 26 (-4,4 %). Počet zaměstnaných osob se v roce 2013 oproti předcházejícímu roku snížil o 1,8 % a dosáhl počtu 1 044 732 osob. V 18 oddílech tento ukazatel meziročně poklesl a pouze v pěti stoupl. Největší meziroční přírůstky zaměstnanců vykázaly oddíly CZ-NACE 25 (+1,7 %, nárůst o 2 359 osob) a CZ-NACE 28 (+0,6 %, nárůst o 686 lidí). K nejvýraznějšímu poklesu zaměstnaných osob došlo v oddílech CZ-NACE 26 (-7,6 %, snížení o 3 225 osob), CZ-NACE 29 (-1,9 %, pokles o 2658 osob) a v CZ-NACE 10 (-2,5 %, pokles o 2 237 osob). Ve většině dalších oddílů nepřekročil pokles tisíc lidí. Postupné zlepšování hospodářské situace se pozitivně projevilo v zahraničním obchodu ZP, jehož obrat (dovoz + vývoz) loni dosáhl rekordních 5 463,5 mld. Kč a meziročně vzrostl o 3,5 %. Vzhledem k tomu, že vývoz rostl rychlejším tempem (+4,2 %) než dovoz (+2,8 %), kladné saldo zahraničního obchodu stouplo o téměř 12 % na 516,9 mld. Kč (v roce 2012 byl nárůst kladného salda více než trojnásobný - o 37 %). Celkový příliv přímých zahraničních investic (PZI) do ČR vykázal v roce 2013 oproti předchozímu roku výrazný pokles. Zatímco v roce 2012 zahraniční investoři v ČR proinvestovali 156.3 mld. Kč, o rok později to bylo pouze 97,7 mld. Kč, tedy o téměř 59 mld. Kč méně. Nejvíce investic ve formě základního kapitálu přilákala výroba rozvod elektřiny, plynu a tepla (34,4 mld. Kč) a služby (26,6 mld. Kč). Investice ve zpracovatelském průmyslu táhla hlavně výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (3,8 mld. Kč) a výroba strojů a zařízení (1,4 mld. Kč). Naopak ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, ve výrobě ropných, chemických a farmaceutických, pryžových a plastových výrobků došlo k desinvesticím v celkovém objemu 2,64 mld. Kč. Investice do základního kapitálu v ZP ČR tak v roce 2013 zaznamenaly odliv ve výši 1,36 mld. Kč. Jestliže objem PZI z ČR do zahraničí dosáhl v roce 2012 hodnoty 35 mld. Kč, v roce 2013 se zvýšil téměř dvojnásobně na 64,5 mld. Kč. Z teritoriálního hlediska největší objem investic mířil do Nizozemska, kde je příznivé daňové a právní prostředí (27 mld. Kč). 13


I.2 Struktura zpracovatelského průmyslu podle NACE-CZ Z tabulky I.1 vyplývá, že zpracovatelský průmysl ČR v souladu s revidovanou klasifikací ekonomických činnosti je rozdělen na 24 oddílů, jejichž podíly na tržbách ZP jsou uvedeny v grafu I.1. Tabulka I.1 Zpracovatelský průmysl podle klasifikace NACE-CZ

Sekce C – Zpracovatelský průmysl

Oddíl

Název

Výroba potravinářských výrobků Výroba nápojů Výroba tabákových výrobků Výroba textilií Výroba oděvů Výroba usní a souvisejících výrobků Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových a slaměných výrobků, kromě nábytku Výroba papíru a výrobků z papíru Tisk a rozmnožování nahraných nosičů Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů Výroba chemických látek a chemických přípravků Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů, slévárenství Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Výroba elektrických zařízení Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl Opravy a instalace strojů a zařízení

10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

24

23,123.2

22

% 20

18 16 14 12 10 8

8,7 8.2 6.6 6,7

6,7 6.4

6 4 2 0

1.7 1,6

1.2 0.31,3 0,4 0.4 0.2 0,3 0,1

2.3 2,3 1.7 1,7 1.1 1,0

4.9 4.0 4,4 3,7

3.5 3,3

5.5 5,1

8,1 7.8 7,6 7.0 6.7 6,5

0.9 0,9

1.4 1,6 0.9 1.3 1,5 0,9

2.7 2,5

10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 oddíly zpracovatelského průmyslu

Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2013 - vlastní odhad MPO Pozn.: údaje v běžných cenách

Graf I.1 Podíly jednotlivých oddílů ZP na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2013

14


I.3 Hlavní ekonomické ukazatele I.3.1 Cenový vývoj Tabulka I.2 Index cen průmyslových výrobců v letech 2009 - 2013 Průměr od počátku roku

Název

Kód CZ-CPA

Výrobky zpracovatelského prům.

2009

2010

2011

2012

2013

C 94,4 101,5 105,8 102,3 100,2

Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100

Ceny průmyslových výrobců v průběhu roku 2013 v rámci ZP stagnovaly, což bylo dáno slabou poptávkou. Intervence centrální banky koncem roku 2013 se projevila výrazněji v cenách dopravních prostředků (vlivem vyšší cenové dynamiky u dílů motorových vozidel), v ostatních výrobkových skupinách ZP docházelo spíše ke snižování tempa nebo k poklesům. Potraviny udržely růst na průměrných 2,5 % (z 3,5 % růstu v roce 2012), propadly naopak ceny u rafinérských a ropných produktů, a to v průměru o 4,4 %, dále u obecných kovů a kovodělných výrobků, v průměru o 1,5 %. Tržby za VV a S

Zaměstnanci

Účetní přidaná hodnota

Výroba potravin Výroba nápojů Výroba textilií Výroba oděvů Výroba usní Zpracování dřeva Výroba papíru Tisk a rozmn. nahraných nosičů Výroba chemických látek Výroba farmaceutických výrobků Výroba pryžových a plast. výr. Výroba minerálních výrobků Výroba kovů, hutní zpracování Výroba kovových konstrukcí Výroba počítačů Výroba elektrických zařízení Výroba strojů Výroba motorových vozidel Výroba ost. dopravních prostř. Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl Opravy a instalace strojů

0

5

10

%

15

20

25 0

5

10 %

15

20 0

5

10

15

%


Graf I.2 Porovnání základních produkčních charakteristik jednotlivých oddílů v rámci ZP v roce 2013

I.3.2 Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2007 až 2013 je patrný z tabulek I.3 až I.6 a z grafu I.3. Z tabulky I.3 je vidět, že ve sledovaném období sedmi let se počet podniků v rámci ZP zvýšil o 31 292 subjektů (+20,9 %). V samotném roce 2013 pak vzrostl jejich počet oproti roku 2012 o 6 981 jednotek (+4 %), přičemž ve 12 oddílech se zvýšil, zatímco v jedenácti oddílech poklesl. Největší přírůstek podnikatelských subjektů v rámci ZP v roce 2013 vykázal oddíl CZ-NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a 15


kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení (+4 112), dále CZ-NACE 31 Výroba nábytku (+1 220) a CZNACE 33 Opravy a instalace strojů a zařízení (+1 808). Naopak nejvíce podniků v meziročním srovnání v roce 2013 ubylo v oddílu CZ-NACE 18 Tisk a rozmnožování (-545) a v oddílu CZ-NACE 28 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených (-616). Tabulka I.3 Počet podniků v rámci zpracovatelského průmyslu v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE

10 11 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

ZP celkem

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

5 559 1 001 2 313 7 825 947 27 319 755 9 518 19 1 498 126 3 421 5 961 690 36 006 3 583 15 371 6 203 1 116 378 4 498 8 006 7 461

5 317 1 034 2 064 8 257 880 26 832 707 8 932 16 1 502 83 3 262 5 818 701 38 059 3 311 14 702 5 590 1 004 397 5 538 7 814 7 424

5 714 1 115 2 123 8 756 895 27 415 763 8 949 20 1 535 86 3 385 5 951 758 39 174 3 371 14 829 5 702 1 061 434 6 095 8 028 7 801

6 508 1 232 2 601 9 895 932 28 848 928 8 954 28 1 742 88 4 244 6 672 1 170 41 000 3 465 15 556 6 455 1 292 508 7 292 8 575 9 355

7 099 1 263 2 822 10 326 899 29 575 958 8 757 30 1 786 87 4 073 6 865 1 687 43 342 3 390 15 213 6 165 1 254 541 8 250 8 555 10 577

7 305 1 222 3 151 10 784 840 29 405 929 8 730 34 1 837 88 3 907 6 576 908 44 076 3 353 14 753 5 835 1 209 584 8 116 8 656 11 586

8 031 1 157 3 247 11 989 765 29 362 917 8 185 47 1 796 89 3 627 6 941 1 245 48 188 2 996 14 042 5 219 1 077 648 9 336 8 564 13 394

149 578

149 249

153 965

167 344

173 519

173 889

180 870

Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2013 - vlastní odhad MPO

Tabulka I.4 nabízí vývoj tržeb z prodeje výrobků a služeb a dokládá, že po krizi v roce 2009 nabraly tržby v následujících dvou letech vysoké tempo, ale v letech 2012 a 2013 se postupně zpomalily, což souvisí s finančními a hospodářskými problémy řady evropských zemí. Meziroční pokles tržeb v roce 2013 vykázalo devět oddílů, nárůst čtrnáct oddílů. Největší meziroční propad tržeb v roce 2013 zaznamenaly tři oddíly ZP: CZ-NACE 19 (-8,6 %), CZ-NACE 26 (-8,2 %) a CZ-NACE 33 Opravy a instalace strojů a zařízení (-3,8 %). Největší meziroční přírůstek tržeb v uplynulém roce vykázaly oddíly CZ-NACE 29 (+6,7 % tzn., +49,7 mld. Kč), CZ-NACE 25 (+5,5 % tzn., +15,7 mld. Kč), CZ-NACE 32 (+8,6 % tzn., +4 mld. Kč) a CZ-NACE 30 (+10,1 % tzn., +5,1 mld. Kč). V žebříčku CZECH TOP 100 nejvýznamnějších firem si v tržbách za rok 2013 udržela první místo se značným odstupem ŠKODA AUTO, a.s (268,5 mld. Kč, nárůst proti roku 2012 o 2,2 %), následována ČEZ, a.s. (tržby 217,3 mld. Kč, meziroční nárůst o 1%). Také pořadí na dalších třech místech první pětky je stejné jako v roce 2012: RWE Supply and Trading CZ a.s. (tržby 180,2 mld. Kč, pokles o 0,5 %), AGROFERT a.s. (tržby 151,7 mld. Kč, nárůst o 14,4 %) a UNIPETROL, a.s. (tržby 99,4 mld. Kč, pokles o 7,3 %). Podobně jako v předchozích letech však ani tentokrát není žebříček CZECH TOP 100 úplný, neboť v něm chybí několik společností, které by patřily svými tržbami do první dvacítky, ale nedodaly potřebná data. Vývoj ukazatele účetní přidaná hodnota (ÚPH) naznačuje tabulka I.5. Je z ní patrné, že ÚPH, podobně jako tržby, roste v posledních dvou letech pomaleji, než v období po skončení krize v letech 2010 a 2011. V roce 2013 se objem ÚPH zvýšil jen v deseti oddílech, zatímco ve zbývajících 13 meziročně poklesl. Výrazně nejvyšší podíl na vytvořené ÚPH mají tradičně rozhodující průmyslové oddíly v čele s CZ-NACE 29 (17,5 %), což je zhruba na úrovni předchozího roku. Podíl vyšší než 10 % vykázaly v roce 2013 ještě dva oddíly: CZ-NACE 25 (12,3 %) a CZ-NACE 28 (10,2 %). Nejnižší podíl na vytvořené ÚPH připadl na oddíly CZ-NACE 15 (0,26 %) a CZ-NACE 19 (0,31 %). Nejvyšší meziroční růst ÚPH vykázaly oddíly CZ-NACE 29 (+7,2 % ), CZ-NACE 22 (+2,7 %) a CZ-NACE 25 (+7,1 %).

16


Tabulka I.4 Tržby za prodej výrobků a služeb v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE

2007

10 11 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

2008

231 873 065 64 370 866 51 167 876 19 312 755 5 777 527 93 677 621 61 011 726 44 941 379 96 506 963 138 992 121 27 550 570 223 725 569 151 678 229 231 934 376 280 900 952 258 712 421 191 093 378 295 140 754 642 615 717 35 429 008 40 405 055 42 678 358 78 976 478

ZP celkem

2009

227 097 979 63 503 363 43 289 835 16 022 839 4 854 951 84 703 556 55 046 700 43 269 363 121 127 858 141 102 293 27 268 459 199 591 139 145 640 056 232 733 881 287 472 125 265 654 682 186 861 358 283 408 167 591 086 651 40 419 078 35 910 928 42 758 812 84 699 434

2010

213 370 523 60 881 698 36 254 429 13 210 900 4 832 607 75 662 643 48 221 728 40 511 430 77 884 909 111 458 452 26 936 638 169 140 672 115 996 946 139 990 513 223 706 306 233 024 116 154 952 693 222 606 355 544 870 874 42 260 388 30 386 110 39 719 290 77 388 256

210 322 823 56 444 395 38 828 928 12 811 061 4 947 266 75 917 351 53 927 266 40 068 952 109 829 944 130 021 394 29 653 204 196 134 926 113 042 996 176 248 081 246 524 940 260 710 965 184 286 331 236 529 906 657 466 743 41 470 243 30 407 983 44 201 679 82 329 985

2011 221 372 930 55 588 922 42 803 552 13 177 441 5 187 767 79 895 977 55 467 083 39 001 487 121 913 311 142 541 173 30 559 290 214 920 405 117 545 225 203 412 821 274 047 095 239 784 605 211 732 616 258 265 382 750 777 040 48 776 790 30 969 076 44 116 534 86 581 176

2012 226 255 026 56 374 060 42 323 763 13 122 849 5 084 423 76 374 069 56 360 007 35 418 678 136 656 592 155 371 032 29 553 572 221 744 702 114 283 121 182 915 034 282 095 770 280 846 473 211 998 664 274 815 027 738 718 029 50 242 233 30 709 391 46 558 806 89 132 576

2013 228 088 456 54 819 823 42 654 300 13 336 488 4 901 073 76 773 699 57 211 888 34 383 108 124 916 080 151 340 686 30 682 325 227 865 086 112 598 775 174 049 129 297 776 579 257 804 156 220 481 360 277 446 408 788 381 916 55 300 568 31 511 583 50 597 672 85 737 965

3 317 853 476 3 230 567 082 2 712 955 004 3 042 309 592 3 299 037 641 3 367 898 104 3 409 227 319

mezir. index

97,4

84,0

112,1

108,4

102,1

101,2


Tabulka I.5 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE

10 11 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

ZP celkem mezir. index

2007

2008

49 428 705 21 217 745 15 450 798 7 933 414 2 275 067 26 025 663 16 132 456 13 581 516 4 163 835 32 802 394 10 378 107 58 201 139 58 152 287 57 916 002 85 829 488 21 564 849 50 020 406 79 715 755 129 947 916 10 143 438 11 537 992 16 289 087 29 831 978

48 151 990 21 227 913 12 524 415 6 429 498 1 923 550 23 715 930 14 357 166 13 179 064 5 336 838 28 069 221 10 430 565 52 155 126 52 013 598 46 678 871 88 319 612 22 512 011 48 734 945 77 823 280 113 080 626 13 527 079 10 843 060 16 304 640 32 374 536

2009

2010

2011

2012

2013

53 039 624 49 783 848 50 367 926 48 017 522 46 692 890 21 148 696 19 676 434 18 863 414 18 326 602 17 883 369 11 462 778 11 803 733 12 490 559 12 044 191 12 567 288 5 451 417 5 399 753 5 529 428 5 410 455 5 272 952 1 794 573 1 780 414 1 927 469 1 872 189 2 104 567 21 377 945 20 858 870 21 187 548 20 205 569 20 583 046 12 794 057 13 853 521 12 666 415 13 107 443 13 472 132 12 589 945 12 249 595 12 001 722 11 109 132 10 839 213 2 094 977 3 971 763 2 620 207 2 921 314 2 543 192 22 261 882 30 584 184 31 788 278 31 615 986 29 463 419 10 080 070 11 169 822 11 105 833 10 728 283 10 512 509 48 951 104 55 055 413 58 294 057 62 812 748 64 477 635 41 636 258 39 588 258 40 645 089 39 658 216 39 007 614 21 197 045 25 269 568 32 578 078 29 434 996 29 565 362 72 325 588 78 805 909 85 185 182 91 444 291 97 980 695 15 986 058 18 903 131 18 702 603 31 280 654 29 904 561 45 577 910 55 218 885 60 273 648 63 263 191 65 723 345 66 660 958 70 097 633 74 357 553 80 144 094 82 319 380 99 728 319 126 728 518 137 660 221 130 462 681 139 920 513 14 445 480 14 386 645 16 736 084 16 654 681 15 926 674 9 887 411 9 595 140 9 372 136 9 764 220 9 475 182 16 362 375 17 520 801 17 170 989 17 573 998 17 532 899 31 147 930 30 837 496 32 987 313 34 720 513 32 745 893

812 965 759 762 850 793 662 014 168 727 520 984 769 142 333 787 060 594 800 714 674

93,8

86,8

109,9

105,7

102,3

101,7


17


Jak je patrné z tabulky I.6 nejvíce pracovníků v rámci ZP ČR v roce 2013 zaměstnával oddíl CZ-NACE 25, (141 511 osob), těsně sledován oddílem CZ-NACE 29 (137 906 osob). Hranici 100 tisíc osob ještě překročil oddíl CZ-NACE 28 (115 153 osob). Více než 80 tisíc lidí loni zaměstnávaly oddíly CZ-NACE 10 (87 435 osob) a CZ-NACE 27 (83 286 osob). Těchto pět oddílů loni zaměstnávalo přes 54 % z celkového počtu pracovníků ZP. Počet zaměstnaných osob se přitom meziročně snížil v 18 oddílech a pouze v pěti byl zaznamenán jejich přírůstek. Významnější příliv pracovníků vykázal v roce 2013 jen oddíl CZ-NACE 25 (+2 359 osob), což souviselo s oživením konjunktury. V ostatních čtyřech oddílech byly meziroční nárůsty většinou nízké. Největší meziroční pokles pracovníků oznámily dva významné oddíly ZP, a to oddíl CZ-NACE 26 (-3 225 osob), který se v posledních letech potýká s vážnými odbytovými problémy a oddíl CZ-NACE 29 (pokles o 658 osob). Tabulka I.6 Počet zaměstnaných osob v letech 2007 - 2013 (osob) CZ-NACE

10 11 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33


2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

102 690 16 480 37 262 27 943 7 657 44 751 21 848 21 451 2 851 30 161 10 009 86 569 68 535 56 513 144 282 45 958 87 773 134 198 153 510 16 133 29 271 32 186 45 802

98 751 16 432 33 090 24 705 6 920 43 332 20 851 21 109 2 823 30 158 9 948 84 754 64 551 55 486 149 675 47 133 88 884 133 336 153 869 19 210 27 293 33 128 45 249

96 529 15 442 25 954 20 231 5 900 39 840 18 737 19 267 2 639 27 711 9 659 73 325 52 765 45 856 129 649 39 548 75 729 113 247 133 210 18 680 24 450 30 826 45 508

92 559 14 768 23 851 18 309 5 891 37 015 18 318 18 562 2 676 27 275 9 540 73 911 49 611 43 621 128 085 35 271 80 134 107 068 136 706 18 069 22 569 30 662 43 166

90 170 13 829 24 124 17 439 5 917 35 237 17 783 18 103 2 333 27 263 9 529 76 878 50 510 45 810 134 059 36 790 84 980 112 772 145 138 19 183 21 413 30 821 43 328

89 672 13 574 23 647 16 334 5 538 34 473 18 080 17 380 2 167 27 366 9 453 76 103 50 478 43 296 139 152 42 670 82 957 114 467 140 564 20 306 20 954 30 703 42 923

87 435 12 979 22 714 15 401 4 953 33 147 17 392 16 269 2 186 27 034 9 439 75 738 49 548 41 528 141 511 39 445 83 286 115 153 137 906 20 493 20 210 29 891 39 941

1 224 862

1 211 708

1 065 801

1 038 734

1 064 495

1 063 354

1 044 732

98,9

88,0

97,5

102,5

99,9

98,2


Jak ukazuje tabulka I.7, ukazatel osobní náklady v roce 2013 stagnoval na úrovni předchozího roku, přičemž u 14 oddílu jejich objem meziročně klesl, zatímco u devíti vzrostl. Za zmínku stojí, že ani v roce 2013 celková výše osobních nákladů stále ještě nedosáhla úrovně v roce 2008. Poklesy v jednotlivých oddílech však byly většinou nízké a pohybovaly se kolem dvou až do čtyř procent. Nárůst osobních nákladů většinou zaznamenaly ty oddíly, kde tržby a ÚPH meziročně vzrostly, tj. CZ NACE 29, CZ-NACE 25 a CZ-NACE 27.

18


128 %

122 116 110 104 98 92 86 80

2007

2008

Tržby za VV a S ZP

2009

2010

2011

Počet zaměstnaných osob ZP

2012

2013

Účetní přidaná hodnota ZP


Graf I.3 Vývoj základních produkčních charakteristik v b.c. v letech 2007 - 2013 Tabulka I.7 Osobní náklady v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE

10 11 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33


2007

2008

28 555 675 7 020 072 9 321 451 5 628 986 1 769 711 11 105 632 7 477 967 7 091 069 1 466 361 11 968 938 4 593 400 28 605 270 24 484 700 21 947 021 46 402 586 16 254 577 27 517 670 48 120 754 60 005 946 6 203 986 7 756 010 8 922 637 18 667 379

29 219 050 7 176 305 7 184 929 3 719 485 1 401 118 10 058 793 7 197 947 6 807 726 1 584 852 12 245 020 4 697 456 27 494 478 20 567 921 18 560 482 46 719 737 14 001 173 30 645 573 43 510 499 62 213 637 7 734 274 6 454 187 10 043 496 20 404 511

2011

2013

411 689 499 438 158 004 392 745 549 400 555 490 422 713 144 434 489 602

434 707 511

89,6

102,0

28 859 322 6 858 907 7 469 465 3 710 707 1 453 779 9 736 143 7 126 615 6 784 871 1 401 821 12 423 145 4 769 713 29 054 603 21 328 256 20 480 015 50 465 436 14 956 409 33 994 771 47 381 084 67 480 578 8 464 418 6 237 278 10 281 139 21 058 455

2012

28 081 793 6 570 715 7 429 315 3 456 684 1 396 321 8 868 903 7 206 254 6 115 907 1 347 287 12 903 040 4 961 464 30 081 314 21 623 966 19 380 498 54 353 150 17 456 130 35 992 148 50 690 381 68 455 155 9 557 115 6 040 058 10 825 382 20 977 087

106,4

30 134 756 7 288 182 7 326 627 4 005 560 1 342 225 10 512 135 7 077 447 6 894 010 1 524 017 11 777 642 4 711 132 25 862 732 20 895 690 19 101 574 44 404 376 15 422 450 27 130 125 44 286 180 56 194 361 8 530 313 6 820 388 9 581 329 21 067 507

2010

29 426 480 6 795 257 7 516 880 3 531 241 1 419 104 9 639 750 7 311 101 6 504 059 1 329 937 12 991 081 4 847 998 29 627 792 21 741 513 20 328 320 53 176 221 18 145 723 34 504 609 50 035 313 67 116 374 9 250 102 6 142 251 10 703 366 21 461 905

30 238 156 7 284 238 8 854 199 4 990 065 1 548 795 11 650 723 7 633 073 7 451 016 1 551 620 12 637 344 4 586 144 29 417 708 24 784 121 23 100 871 51 976 599 17 606 130 30 640 482 51 932 876 63 149 370 7 903 672 7 654 530 9 901 126 20 894 709

2009

105,5

102,8

100,1


I.3.3 Produktivita práce a osobní náklady Tabulka I.8 dokumentuje vývoj ukazatele produktivita práce z ÚPH v letech 2007 – 2013, který za celé sledované období vzrostl jen o 5,5 %. Značný výkyv směrem dolů přinesla krize v letech 2008 a 2009, v dalších čtyřech letech se však situace stabilizovala a v roce 2013 vzrostla produktivita práce z ÚPH meziročně o solidních 3,5 %. Celkem pět oddílů v roce 2013 překonalo hranici milion korun na zaměstnance. Nejvyšší hodnotu ukazatele tradičně vykazuje oddíl CZ-NACE 11 Výroba nápojů (1 377,9 tis.Kč/zam.) a dále pak oddíly s vysokou technologickou náročností tj. CZ-NACE 19 (1 163,3 tis.Kč/zam.), CZ-NACE 19


21 (1 113,8 tis. Kč/zam.), CZ-NACE 20 (1 089,8 tis.Kč/zam.) a CZ-NACE 29 (1 014,6 tis.Kč/zam.). V 18 oddílech tento ukazatel meziročně stoupl, v pěti zbývajících naopak poklesl. Pod průměrem ZP bylo v roce 2013 v tomto ukazateli celkem osm oddílu, přičemž nejhorší produktivitu práce z ÚPH vykazovaly oddíly CZ-NACE 14 (342, 4 tis. Kč/zam.), CZ-NACE 15 (424,9 Kč/zam.) a CZ-NACE 31 (468,8 Kč/zam.). Tabulka I.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2007 - 2013 (Kč/zaměst.) CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

10 11 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24

481 337 1 287 503 414 648 283 910 297 133 581 567 738 397 633 131 1 460 427 1 087 593 1 036 837 672 308 848 507 1 024 822

487 611 1 291 829 378 496 260 252 277 951 547 312 688 546 624 328 1 890 537 930 733 1 048 542 615 373 805 778 841 276

549 471 1 369 590 441 666 269 459 304 164 536 594 682 828 653 452 793 769 803 350 1 043 599 667 593 789 089 462 251

537 860 1 332 377 494 898 294 926 302 213 563 517 756 287 659 928 1 484 315 1 121 328 1 170 784 744 889 797 969 579 303

558 586 1 364 052 517 758 317 065 325 748 601 295 712 295 662 981 1 123 172 1 165 971 1 165 499 758 265 804 696 711 150

535 481 1 350 108 509 325 331 239 338 083 586 131 724 980 639 178 1 347 994 1 155 309 1 134 892 825 364 785 659 679 856

534 031 1 377 856 553 278 342 380 424 932 620 965 774 627 666 236 1 163 261 1 089 849 1 113 782 851 327 787 264 711 935

25 26 27 28 29 30 31 32 33

594 874 469 233 569 887 594 015 846 510 628 732 394 180 506 088 651 328

590 076 477 630 548 299 583 662 734 917 704 179 397 290 492 178 715 479

557 857 404 218 601 855 588 631 748 656 773 302 404 401 530 798 684 455

615 264 535 941 689 084 654 701 927 015 796 185 425 139 571 424 714 400

635 428 508 367 709 271 659 364 948 476 872 437 437 683 557 113 761 347

657 153 733 081 762 604 700 153 928 136 820 200 465 991 572 392 808 894

692 390 758 128 789 125 714 868 1 014 608 777 161 468 838 586 558 819 855

663 720

629 567

621 143

700 392

722 542

740 168

766 431

94,9

98,7

112,8

103,2

102,4

103,5



Ukazatel hrubý operační přebytek (HOP) vyjadřuje, kolik zůstane společnosti z přidané hodnoty po uhrazení osobních nákladů na pokrytí dalších nákladů a tvorbu zisku. Maxima tento ukazatel dosáhl v příznivém roce 2007, v dalších dvou letech však následoval prudký pokles a teprve od roku 2010, v důsledku zotavování ekonomiky, začal znovu postupně narůstat. V roce 2013 meziročně stoupl o 3,8 %, přičemž, stejně jako v roce 2012, ve 12 oddílech vzrostl, zatímco v 11 oddílech poklesl. Největší meziroční pokles byl zaznamenán v oddílech CZ-NACE 20 (-11,1 %) a v CZ-NACE 33 (-11,2 %). Nejvyšší meziroční růst vykázaly oddíly, kterým se v roce 2013 dařilo tj. CZ-NACE 25 (+14 %) a CZ-NACE 29 (+12,8 %).

20


Tabulka I.9 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE

10 11 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

ZP celkem

2007

2008

20 873 030 14 197 673 6 129 347 2 304 428 505 356 14 920 032 8 654 488 6 490 447 2 697 474 20 833 456 5 784 706 29 595 870 33 667 587 35 968 980 39 426 903 5 310 273 22 502 736 31 595 001 69 941 970 3 939 452 3 781 981 7 366 450 11 164 599

17 913 834 13 943 675 3 670 216 1 439 434 374 755 12 065 207 6 724 093 5 728 048 3 785 218 15 431 877 5 844 421 22 737 418 27 229 476 23 578 001 36 343 013 4 905 881 18 094 464 25 890 404 49 931 256 5 623 406 3 188 531 6 403 514 11 479 827

2009

2010

22 904 868 13 860 514 4 136 152 1 445 857 452 349 10 865 809 5 716 610 5 695 935 570 960 10 484 240 5 368 938 23 088 372 20 740 568 2 095 471 27 921 212 563 607 18 447 785 22 374 779 43 533 958 5 915 166 3 067 023 6 781 046 10 080 422

20 564 798 12 500 129 4 618 803 1 680 268 379 296 10 800 077 6 655 574 5 441 869 2 386 912 18 339 164 6 472 366 27 560 936 19 020 338 6 709 087 32 086 172 4 901 958 24 573 313 26 587 134 64 514 880 6 652 370 3 140 953 7 477 304 10 432 984

2011

2012

21 508 604 12 004 507 5 021 094 1 818 721 473 690 11 451 405 5 539 800 5 216 851 1 218 385 19 365 132 6 336 120 29 239 454 19 316 833 12 098 063 34 719 746 3 746 193 26 278 877 26 976 469 70 179 643 8 271 666 3 134 858 6 889 850 11 928 858

18 591 042 11 531 346 4 527 311 1 879 213 453 085 10 565 819 5 796 342 4 605 073 1 591 377 18 624 905 5 880 285 33 184 956 17 916 702 9 106 676 38 268 069 13 134 931 28 758 583 30 108 782 63 346 307 7 404 578 3 621 969 6 870 632 13 258 608

2013 18 611 098 11 312 654 5 137 972 1 816 267 708 246 11 714 143 6 265 878 4 723 306 1 195 905 16 560 378 5 551 045 34 396 322 17 383 648 10 184 865 43 627 544 12 448 431 29 731 198 31 628 999 71 465 358 6 369 558 3 435 124 6 707 518 11 768 807

401 276 260 324 692 789 269 268 619 326 965 495 346 429 189 352 570 992 366 007 163

mezir. index

80,9

82,9

121,4

106,0

101,8

103,8


125

% 119 113 107 101 95 89 83 77 71 65

2007

2008

2009

Hrubý operační přebytek

2010

2011

2012

2013

Produktivita práce z účetní PH ZP


Graf I.4 Vývoj PP UPH a vývoj hrubého operačního přebytku u ZP v letech 2007 - 2013

21


tis. Kč/zam.

1500 1300 1100 900 700 500 300 100

10

11

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

23

24

2012

25

26

27

28

29

30

31

32

33

ZP

2013

Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2013 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách

Graf I.5 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty do úrovně oddílové struktury ZP v letech 2012/2013

I.3.4 Výkonová spotřeba Tabulka I.10 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE

10 11 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33


2007

2008

200 431 611 45 955 799 36 680 475 12 753 893 3 662 947 69 610 116 46 576 744 31 725 058 92 982 439 110 092 366 18 490 276 173 757 101 100 550 216 181 324 204 203 386 025 239 740 379 148 328 846 229 213 044 526 706 375 24 594 608 30 737 899 28 046 761 54 805 854

200 367 553 45 491 255 30 903 552 10 279 858 3 163 355 63 409 854 41 783 732 30 382 455 116 243 427 114 759 269 18 213 393 154 043 076 100 032 335 193 945 612 206 457 983 246 921 163 141 331 936 218 146 510 492 898 479 30 006 437 27 155 019 28 633 393 58 744 647

2009

2010

178 459 505 42 245 250 24 710 655 8 438 272 3 147 262 55 692 770 36 257 144 28 512 149 77 120 856 90 054 258 18 455 333 123 204 973 77 359 645 116 600 006 154 835 207 217 616 180 112 135 299 156 864 683 455 163 121 29 067 694 21 680 223 25 531 918 50 644 417

177 518 872 39 191 895 27 678 814 8 202 994 3 334 097 56 699 976 41 589 382 28 356 583 105 857 785 102 856 546 19 948 690 147 457 417 77 623 104 156 304 234 176 332 989 243 120 864 136 738 083 173 085 605 545 211 891 31 475 370 22 428 968 28 597 185 55 187 164

2011 89 002 413 39 674 564 31 399 422 8 315 157 3 347 505 60 584 846 44 567 275 27 538 576 120 849 330 116 003 218 21 070 235 164 359 908 81 441 876 175 195 926 197 140 832 224 599 185 159 571 209 194 485 474 628 728 111 33 976 008 22 703 125 29 166 753 56 362 332

2012 197 256 788 40 982 901 31 434 294 8 281 002 3 411 751 58 177 837 44 688 781 24 869 768 134 027 965 126 972 068 20 372 419 164 983 976 79 751 170 156 797 542 199 613 482 250 908 677 156 799 565 203 158 897 626 949 962 35 814 027 22 397 877 31 165 498 57 350 781

2013 199 862 766 39 221 785 30 953 490 8 517 446 3 161 885 57 152 397 44 966 197 22 602 388 122 342 145 125 830 825 21 262 097 168 540 749 77 055 700 150 150 388 209 187 522 224 612 969 163 375 313 202 425 571 650 147 535 34 591 575 22 450 084 34 108 130 56 026 942

2 615 361 856 2 578 356 927 2 110 008 252 2 411 156 755 2 637 061 690 2 683 825 700 2 676 387 161

98,6

81,8

114,3

109,4

101,8

99,7


Vývoj ukazatele výkonové spotřeby ukazuje tabulka I.10. Také v tomto případě znamenala krize, zvláště v roce 2009, výrazný pokles jeho hodnoty (-18,2 % proti 2008), v roce 2010 však oživení přineslo prudký nárůst (+14,3 %), který pokračoval ještě v roce 2011 (+9,4 %). V roce 2012 tempo růstu značně oslabilo a v roce 2013 došlo k mírnému poklesu (-0,3 %). Ve třinácti oddílech se v loňském roce tento ukazatel meziročně snížil, zatímco v deseti stoupl. Největší nárůst zaznamenaly oddíly, které jsou pro rozvoj ZP ČR 22


klíčové tj. CZ-NACE 25 (+4,8 %) a CZ-NACE 29 (+3,7 %), naopak největší pokles oddíly, kterým se v roce 2013 nedařilo tj. CZ-NACE 19 (-8,7) a CZ-NACE 26 (-10,5).

I.4 Ukazatele výzkumu a vývoje Tabulka I.11 Výdaje na výzkum a vývoj

Výdaje na VaV v oddílech zpracovatelského průmyslu podle zdroje financování za rok 2012 (v mil. Kč)

Z toho podle zdrojů financování

Kód CZ-NACE a název oddílu (upravený)

10 Výroba potravinářských výrobků 11 Výroba nápojů 13 Výroba textilií 14 Výroba oděvů 15 Výroba usní a souvisejících výrobků 16 Zpracování dřeva 17 Výroba papíru a výrobků z papíru 18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků 21 Výroba základních farmac. výrobků a přípravků 22 Výroba pryžových a plastových výrobků 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výr. 24 Výroba zákl. kovů, hutní zpracování kovů 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výr. 26 Výr. počítačů, elektronických a optických přístrojů 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených 29 Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 31 Výroba nábytku 32 Ostatní zpracovatelský průmysl 33 Opravy a instalace strojů a zařízení

C Zpracovatelský průmysl celkem

Výdaje na VV

podnikatel.

veřejné

zahraniční

297 6 172 22 15 5 27 10 7 958 1 116 683 468 314 915 1 233 2 049 3 845 4 592 1 643 53 452 2 440

218 6 163 18 13 5 12 6 7 840 924 626 406 220 780 897 1 478 3 187 3 743 1 364 50 313 424

34 - 9 4 2 - 5 4 - 87 55 49 40 68 116 226 143 408 113 231 3 92 260 1

46 10 31 137 8 21 23 18 107 426 249 736 48 47 757

21 322

15 701

1 948

3 663

Pramen: ČSÚ

Ve srovnání s rokem 2011 se snížil celkový objem výdajů na VaV poměrně výrazně – o více než 22 %, z toho v podnikatelském sektoru o celou jednu třetinu. Největším příjemcem prostředků na výzkum a vývoj sice nadále zůstává CZ-NACE 29, kam v roce 2012 směřovalo téměř 22 % z celkového objemu pro ZP, byla to však jen necelá polovina částky než v roce předcházejícím. Hranici jedné miliardy překročilo šest oddílů a proti předchozímu roku si finančně polepšily oddíly CZ-NACE 28 Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených a CZ-NACE 27 Výroba elektrických zařízení. Z tabulky I.11 je dále patrné, že v osmi oddílech nedosáhly výdaje na VaV v roce 2012 ani částky sto milionů korun a jsou mezi nimi i takové oddíly jako polygrafie, celulózo-papírenský průmysl, výroba oděvů apod., které ještě začátkem 90. let měly vlastní specializované výzkumné ústavy. Nyní jsou však zcela závislé na nákupu know-how, výrobních technologií a samotných strojů a zařízení v zahraničí a jejich výdaje na VaV jsou minimální. Celkové výdaje na VaV, jako podíl HDP, jsou u nás v rámci Evropské unie lehce podprůměrné, což je dáno především nízkými výdaji podnikatelského sektoru na tuto činnost. Zhruba na průměru EU se v současné době drží výdaje veřejné a zejména pak ty, které pocházejí z fondů EU, tedy dočasné. Před několika léty spustila EU Agendu Evropa 2020, ve které si vytkla za cíl dosáhnout v koncovém roce celkové investice do VaV ve výši 3 % HDP. ČR si tehdy stanovila jako cíl pouze podíl veřejných výdajů na HDP ve výši jednoho procenta. V roce 2014 se EU v plnění tohoto cíle dostala na úroveň 2 %, ČR za tímto údajem zaostává na úrovni kolem 1,6 %, a je tak zhruba uprostřed žebříčku členských zemí. Přitom u nás výši tohoto ukazatele zachraňují výdaje z veřejných zdrojů (státní rozpočet), které se pohybují ročně kolem 26,1 až 26,6 mld. 23


Kč. K tomu bylo možno v roce 2013 započítat ještě 14 mld. Kč z eurofondů, které směřovaly převážně do velkých moderních vědeckých infrastruktur ( BIOCEV, ELI, CEITEC atd.). Pokud se výhledově chceme v tomto ukazateli přiblížit vyspělým státům EU, musíme zvyšovat především výdaje na VaV v podnikatelském sektoru. Ty totiž může podpořit atraktivita podnikatelského prostředí pro domácí a hlavně zahraniční investory s technologicky náročnými výrobami nebo službami a s vývojovými centry. Dále funkční právní systém, předvídatelný a přehledný daňový systém, malé administrativní překážky podnikání apod., tedy vesměs oblasti, ve kterých ČR za vyspělou Evropou zaostává. Vypovídajícím měřítkem pro vyspělost v této oblasti je indikátor inovací, který sleduje 38 dílčích indikátorů, jež jsou rozděleny do pěti podsystémů: ekonomika, věda, vzdělávání, vláda a společnost. Nejinovativnější země jsou ty, které se umísťují na nejvyšších místech ve všech pěti podsystémech V roce 2013 bylo pořadí v komplexním inovačním indexu následující: Švýcarsko (inovační index 77), Singapur 63), Švédsko a Nizozemsko (shodně 60), Belgie (58), SRN (56), USA (54), Dánsko (54), Finsko (54) a Norsko (53). Česko se v tomto ukazateli pohybovalo ve třetí desítce. Z nedávné analýzy poradenské firmy Roland Berger vyplývá, že náš průmysl oproti západní Evropě nadále zaostává v inovacích, současně však přestává být zdrojem levné pracovní síly. Naši manažéři by proto měli více využívat jiných konkurenčních výhod, například kvalifikovaných zaměstnanců nebo blízkosti k západní hranici. ČR totiž postupně ztrácí výhodu nízkých nákladů, zejména vůči některým státům východní Evropy. Produktivita práce se v posledních pěti letech výrazněji nezvýšila a stále zůstává hluboko pod průměrem EU, přičemž struktura zaměstnanosti indikuje, že český průmysl se nadále zaměřuje na produkci s nižší přidanou hodnotou. Při včasné implementaci vhodných opatření na vládní úrovni může ČR překonat své středoevropské sousedy již ve střednědobém horizontu, přičemž klíčová opatření je třeba definovat především v oblasti inovací, rozvoje lidského kapitálu a podnikatelského prostředí, doporučuje Roland Berger. Může k tomu nepochybně přispět v červenci 2014 vládou schválený operační program (OP) „Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-2020“, který je základním programovým dokumentem MPO určeným k čerpání finančních prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Na podporu zde půjde celkem 4,316 mld. EUR (116 miliard korun). OP tvoří čtyři věcně zaměřené prioritní osy PO1 – Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace (podíl na celkové finanční alokaci 31 %), PO2 – Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků (20,67 %), PO3 – Účinné nakládání energií, rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie, podpora zavádění nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin (28,2 %) a PO4 – Rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a komunikačních technologií (17,23 %) a dále jedna prioritní osa pro technickou pomoc. OP byl připravován na principu partnerství tj. v těsné spolupráci MPO s dalšími resorty státní správy ČR a s hospodářskými a sociálními partnery MPO – formou projednání v rámci Platformy MPO pro přípravu OP a při kulatých stolech s partnery, zejména z řad podnikatelské sféry. OP bude nyní předložen ke schválení Evropské komisi, která by jej podle předpokladů MPO měla projednat v posledním čtvrtletí 2014. Na podzim by také měly být vládě v souladu se zákonem o podpoře malého a středního podnikání předloženy ke schválení jednotlivé programy podpory. Přínosem by mělo být i spuštění státního fondu rizikového kapitálu v nadcházejícím dotačním období. V tomto případě bude stát vstupovat do zajímavých inovativních projektů jako investor a po čase si svůj kapitálový vstup vybere a může jej znovu využít. Zaměřit se chce na malé a střední podniky. Podpora bude financována z OP „Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost“, který spravuje MPO. Fond zahrnuje tři typy podle toho, v jaké fázi daný podnik je: zárodečný, startovní a rozvojový . V prvých dvou případech bude moci 70 % investic zaplatit stát, zbytek dodá soukromý sektor. V případě rozvojového fondu stát zaplatí 50 %, druhou polovinu si musí investor sehnat ze soukromé sféry.

I.5. Zahraniční obchod I.5.1 Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu za posledních pět let po změně metodiky ukazuje tabulka I.12.

24


Tabulka I.12 Zahraniční obchod s výrobky ZP (CZ-CPA 10 až 32) v b.c. v letech 2009 - 2013

Vývoz celkem (mil.Kč)

CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 ZP mezir. index

1 989 293,6

2 363 458,4

2 690 805,7

2 868 822,5

2 990 213,0

118,8

113,9

106,6

104,2

Dovoz celkem (mil.Kč)

CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 ZP mezir. index

1 767 353,4

2 129 212,8

2 352 988,8

2 406 070,8

2 473 320,7

120,5

110,5

102,3

102,8

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA 2009 2010 2011 2012 2013 ZP

221 940,2

234 245,6

337 816,9

462 751,7

516 892,3

Pramen: ČSÚ; údaje k 19. 6. 2014

Obrat zahraničního obchodu ve zpracovatelském průmyslu podle CZ-CPA (export + import) v roce 2013 stoupl, oproti předchozímu roku, o 3,5 % na 5 464 mld. Kč. Z toho vývoz vzrostl o 4,2 % , zatímco dovoz pouze o 2,8 %. Vzhledem k vyšší dynamice vývozu se kladné saldo zahraničního obchodu ZP zvýšilo o 54,1 mld. Kč (nárůst proti 2012 o 11,7 %) a dosáhlo 516,9 mld. Kč. V žebříčku největších exportérů si i nadále udržuje suverénně vedoucí pozici ŠKODA AUTO a.s., jejíž vývoz v roce 2013 dosáhl 245,5 mld. Kč. Za ní se značným odstupem následují RWE Supply and Trading CZ, a.s. (138,8 mld. Kč), FOXCONN CZ, s.r.o. (96,6 mld. Kč) a AGROFERT a.s. (85,6 mld. Kč). Výsledky zahraničního obchodu v roce 2013 ovlivnilo hned několik faktorů: - zlepšování evropské i světové ekonomiky, které se příznivě promítlo i do vývoje zahraničního obchodu ČR, zejména ve druhém pololetí 2013; - přetrvávající vlažná poptávka ze strany tuzemských domácností, která byla důsledkem negativních spotřebitelských očekávání; - pokles v první půlce roku a naopak výrazný růst produkce ve druhém pololetí, který byl vyvolán oživením v eurozóně. Rozhodující měrou se na tom podílela zvýšená poptávka po osobních automobilech, která stimulovala jejich produkci do kladných čísel; - vývoj směnných kurzů, kdy koruna v průměru za celý rok oslabila vůči euru o 3,3 % a dosáhla 25,974 EUR/CZK. Vůči americkému dolaru naopak korunu posílila o jednu desetinu procenta na průměrný směnný kurz 19,565 USD/CZK; - ceny vývozu a dovozu, kdy se exportní ceny v roce 2013 v průměru zvýšily meziročně o 1,2 %, zatímco ceny dovozu poklesly o 0,2 %. Pokles importních cen byl ovlivněn především vývojem u minerálních paliv, jejichž dovozní cena klesla v průměru o 6 %. Na straně vývozu nejvíce podražily nápoje a tabák, jejichž exportní ceny stouply o 9,2 %. Směnné relace přitom v úhrnu za rok dosáhly kladné hodnoty 1,4 %. Celkově lze konstatovat, že náš zahraniční obchod ZP zažíval v roce 2013 příznivé období, což nejlépe dokumentuje rekordně vysoký přebytek obchodní bilance.

I.5.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v CZ-CPA je zachyceno v grafu I.6 , který představuje rozhodující obchodní partnery ČR. Je patrné, že naším jasně největším obchodním partnerem je SRN (obrat 1 611 mld. Kč, vývoz 927,2 mld. Kč, dovoz 683,8 mld. Kč, kladné saldo 243,4 mld. Kč). Pozici druhého největšího obchodního partnera ČR si zatím udržuje Slovensko (obrat 388,0 mld. Kč, vývoz 242,9 mld. Kč, dovoz 145,1 mld. Kč, kladné saldo 97,8 mld. Kč), třetí místo s menším odstupem patří Polsku (obrat 365,5 mld. Kč, vývoz 173,4 mld. Kč, dovoz 191,8 mld. Kč, záporné saldo 18,1 mld. Kč). Na čtvrtou příčku poskočila Čína (obrat 337,5 mld. Kč, vývoz 36,4 mld. Kč, dovoz 301,1 mld. Kč, záporné saldo 265,7 mld. Kč), s níž máme rekordní záporné saldo zahraničního obchodu. Negativní saldo pak máme ještě 25


kupříkladu s Polskem, s Korejskou republikou (-47,6 mld. Kč), s Tchaj-wanem (-18,6 mld. Kč) a Japonskem (-36,3 mld. Kč). Vývozní teritoria v roce 2013 V. Británie Francie 5 % 5% Polsko 6% Slovensko 8%

Rakousko 4% Rusko 4% Itálie 4%

Ostatní 33 %

Německo 31 % Dovozní teritoria v roce 2013

Slovensko 6% Polsko 8%

Francie Itálie 4 % 4%

Nizozemí 3% Rakousko 3%

Čína 12 % Ostatní 32 % Německo 28 % Pramen: ČSÚ – údaje k 19. 6. 2014

Graf 1.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2013 - CZ-CPA 10 až 32

I.6. Shrnutí a perspektivy zpracovatelského průmyslu Souhrnně lze konstatovat, že i přes nepříznivý počáteční start v prvních měsících roku 2013 se situace začala postupně zlepšovat, a to hlavně díky II. pololetí. Nakonec skončil zpracovatelský průmysl v černých číslech, neboť tržby meziročně stouply o 1,2 % na rekordních 3 409 mld. Kč. Také objem účetní přidané hodnoty vzrostl o 1,7 % na 801 mld. Kč a znovu se tak přiblížil dosud rekordní hodnotě z roku 2007 (813 mld. Kč). Protože počet zaměstnaných osob v ZP naopak poklesl o téměř dvě procenta (-18 622), zlepšil se i ukazatel produktivity práce z ÚPH, a to o 3,5 p.b. na 766,4 tis. Kč/prac. a byl o téměř 103 tisíc korun vyšší než v roce 2007. Postupné zlepšování ekonomiky mělo příznivý dopad i na výsledky zahraničního obchodu, kde bylo v roce 2013 dosaženo rekordního obratu 5463,5 mld. Kč a kladné saldo se již vyšplhalo na 517 mld. Kč. Postavení zpracovatelského průmyslu ČR v mezinárodní konkurenceschopnosti v letech 2013 až 2014 lze stručně charakterizovat takto: Podle údajů švýcarského institutu IMD (Institute for Management Development) z května 2014 si Česko v žebříčku konkurenceschopnosti po čtyřech letech poklesu tentokrát polepšilo o dvě příčky a vrátilo se na předloňské 33. místo z celkem šedesáti hodnocených zemí. Mezi novými členy EU je Česko na druhém místě, když předstihlo Litvu (34.) a Polsko (36.), a také stále se lepšící Estonsko. Nadále však značně zaostáváme za nejlépe hodnocenými státy světa v čele s USA (1.), Švýcarskem (2.), Singapurem (3.), HongKongem (4.) a Švédskem (5.), ale i za Čínou (23.), Thajskem (29.) a Kazachstánem (32.). IMD zakládá své hodnocení ze dvou třetin na statistických údajích, z jedné třetiny pak index konkurenceschopnosti zohledňuje výsledky vlastního průzkumu 4 300 firemních manažérů. Podle IMD je jedním z hlavních problémů ČR efektivita 26


vlády, a to již několik let. Výraznější posun vzhůru by nám mohlo přinést spíše nastupující hospodářské oživení a pokles inflace než ekonomické reformy. V rámci samotné Evropské unie si ČR v letošním žebříčku konkurenceschopnosti, který v červnu 2014 zveřejnilo Světové ekonomické fórum (WEF), naopak pohoršila o dvě příčky a skončila na 18. místě. Pořadí zemí EU v žebříčku konkurenceschopnosti v roce 2014 vévodí Finsko (5,70 bodu), před Švédskem (5,55 bodu), Nizozemskem (5,41), Dánskem (5,32) a Německem (5,28 ). Z nových členských států EU nás předstihlo Estonsko (12. místo, 4,74 bodu), Slovinsko (16. místo, 4,43 bodu), a Litva (17. místo, 4,38 bodu), za níž následovala ČR (18. místo; 4,33 bodu). Za námi pak všichni naši sousedé: Polsko (22., 3,97 bodu), Slovensko (23., 3,91 bodu) a Maďarsko (25., 3,83 bodu). Průměr EU v roce 2014 činí 4,56 bodu. Ve srovnání s rokem 2010 si ČR pohoršila dokonce o čtyři příčky a hlavním důvodem poklesu je podle WEF zhoršení situace v oblastech spojených s podnikatelským prostředím. Česko je charakterizována spíše jako otevřená ekonomika, s nízkou příjmovou nerovností a efektivním trhem práce a s příznivým vztahem mezi mzdou a produktivitou. Podnikatelské prostředí v ČR sice podle WEF dosahuje výkonu, který se blíží evropskému průměru, nicméně doba potřebná k zahájení podnikání, a veškeré procedury s tím spojené, jsou nadále poměrně zdlouhavé. Jednou z hlavních slabin ČR je nedostatek inovací, kde zaostáváme za průměrem EU, zvláště pokud jde o patentové žádosti a dostupnost novějších technologií. Za poslední čtyři roky se také zhoršilo hodnocení vzdělávání a odborné přípravy. Další důležitou oblastí, kde máme ještě co zlepšovat je udržitelnost životního prostředí, a to zvláště kvůli vysoké závislosti na neobnovitelných zdrojích energie, vysoké hladině emisí oxidu uhličitého při spotřebě energie a relativně nízkým závazkům v rámci mezinárodních smluv v oblasti životního prostředí. Stagnující ekonomika i oslabení kurzu koruny po intervenci ČNB, to jsou hlavní důvody, proč si Česko pohoršilo v roce 2013 v žebříčku států EU seřazených podle výše hrubého domácího produktu na obyvatele. Loni v tomto ukazateli ČR v rámci EU-28 klesla na 20. místo (18 858 USD /obyv.). Poprvé nás předstihlo dynamicky rostoucí Estonsko (19 032 USD/obyv.) a rychle se k nám přibližuje Slovensko (17 706 USD, meziroční nárůst ukazatele o 4,7 %). Zdaleka nejbohatší zemí EU je podle statistik Mezinárodního měnového fondu s velkým náskokem Lucembursko (110 424 USD/obyv.), na opačném konci žebříčku pak figuruje Bulharsko (s pouhými 7328 USD/obyv,). Také atraktivita Česka pro cizí kapitál klesla (dokládá to konečně loňský citelný pokles PZI do ČR – viz kap.I.1) a na paty nám nyní šlape nejen Rumunsko a Maďarsko, ale i třeba Turecko. Podle průzkumu společnosti EY atraktivita ČR pro investory ze zahraničí propadla nejvíce mezi státy střední a východní Evropy. Na vině byl především slabý hospodářský růst, vysoké zdanění práce nebo nízká mobilita pracovních sil a závislost ekonomiky na několika zpracovatelských odvětvích, vysvětluje Patria Finance. V roce 2014 se však v souvislosti s příznivým ekonomickým vývojem v ČR situace zlepšila, o čemž svědčí několik obřích zahraničních investic, schválených v poslední době (Nexen - pneumatiky, Hyundai Mobis – automobilové světlomety aj.). Protože však Evropská komise od 1. července zavádí nová pravidla pro čerpání investičních pobídek, snížení stropu pro maximální objemy zvýhodní proti ČR okolní státy a lze očekávat, že zájem zahraničních firem o investování v Česko opět poklesne. Aktuální údaje ČSÚ z počátku srpna naznačují, že domácí ekonomice, včetně zpracovatelského průmyslu, se letos mimořádně daří a totéž platí i o vývoji HDP. Odhady dynamiky naší ekonomiky se pro rok 2014 posouvají směrem nahoru a lze předpokládat, že se ČR již začíná pohybovat na předkrizové úrovni v objemu produkce, tržeb a dalších indikátorů. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb zpracovatelského průmyslu za první pololetí 2014 (organizace s 20 a více zaměstnanci) vzrostly proti stejném období minulého roku o téměř 14 % a ve všech oddílech ZP, s výjimkou CZ-NACE 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení meziročně vzrostly. Z toho nejvíce v oddílu CZ-NACE 29, téměř o 24 % , který je pro vývoj naší ekonomiky rozhodující. Podobně to platí i o zahraničním obchodu, kde experti letos očekávají rekordní přebytek, přičemž export bude jedním z rozhodujících faktorů růstu ČR. Až po šesti letech však naše ekonomika dokázala překonat následky recese a výkon průmyslu by měl na podzim 2014 dosáhnout úrovně 3.čtvrtletí 2008, kdy byla hodnota vytvořeného zboží a služeb vůbec největší v historii. Podle červencového odhadu Ministerstva financí má nárůst HDP letos dosáhnout 2,7 %, tedy o jeden procentní bod více než ještě při nedávné prognóze a Komerční banka dokonce revidovala růst dynamiky HDP na 2,9 %. Kromě růstu tržeb, vývozu, oživení firemních investic, spotřeby domácností i spotřeby vlády, se na dobré výkonnosti podílejí významnou měrou také malé a střední podniky. I když určité obavy vzbuzují sankce, které vyhlásila Evropská unie vůči Rusku vzhledem k politickému napětí na Ukrajině. Jejich dopad by se v ČR měl významněji dotknout jen malého okruhu zpracovatelských odvětví a na výsledky letošního roku by to nemělo mít výraznější vliv. 27

Výroba potravinářských výrobků, výroba nápojů

1. CZ-NACE 10 - VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ CZ-NACE 11 - VÝROBA NÁPOJŮ

1.1 Charakteristika oddílu V ČR, obdobně jako v celé EU, je výroba potravin klíčovým odvětvím zpracovatelského průmyslu. Význam potravinářské výroby je dán především zabezpečováním výživy obyvatelstva - výrobou a prodejem zdravotně nezávadných, bezpečných a kvalitních potravin. Jedna část potravinářských firem má přímou vazbu na zemědělskou prvovýrobu, jiné se zabývají až vyšší fází zpracování agrárních produktů. Firemní struktura výrobců potravin je široká a různorodá jak co do vlastnických a právních forem, tak také co do jejich velikosti. Oddíl výroby potravinářských výrobků a výroby nápojů pro svou produkci využívá též vstupy z dalších průmyslových oddílů a skupin, jako je potravinářské strojírenství, průmysl produkující obaly, pohonné hmoty a energie aj. V roce 2013, se výroba potravin, nápojů a tabákových výrobků v ČR podílela na HPH v základních b.c. (podle statistiky národních účtů) 2,44 %, stejně jako v roce 2012. Na zaměstnanosti v ČR úhrnem se tento oddíl podílel 2,73 % (2013), což je meziročně méně, neboť v roce 2012 tento podíl činil 2,75 %. Obdobně jako v EU, tak i v ČR patří tento sektor k významným zaměstnavatelům. Propagace prodeje potravinářských výrobků na celostátní úrovni probíhala i v roce 2013 s využitím národní značky KLASA, která je známa širší veřejnosti. Pokračoval též systém kvality s označením „Regionální potravina“, který se v jednotlivých krajích zaměřil především na propagaci jedinečné produkce od malých a středních podnikatelů. V zájmu podpory české produkce se uplatňovala též značka Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR. Výrobky s touto garancí využívají v požadované výši domácí agrární suroviny. Výroba potravinářských výrobků a výroba nápojů podle systému CZ-NACE, tj. z oborového hlediska je značně členitá, neboť zpracovává mnohé agrární komodity, a to jak rostlinného, tak živočišného původu a uspokojuje různé cílové skupiny spotřebitelů. Jde o následující výrobní oddíly, resp. jejich skupiny podle klasifikace CZ-NACE: 10 - Výroba potravinářských výrobků l 10.1 Zpracování a konzervování masa a masných výrobků; l 10.2 Zpracování a konzervování ryb, korýšů a měkkýšů, l 10.3 Zpracování a konzervování ovoce a zeleniny; l 10.4 Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků; l 10.5 Výroba mléčných výrobků; l 10.6 Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků; l 10.7 Výroba pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků; l 10.8 Výroba ostatních potravinářských výrobků; l 10.9 Výroba průmyslových krmiv. 11 - Výroba nápojů Podíly výše uvedených skupin výrob na tržbách za prodej VV a S za CZ-NACE 10 v roce 2013 uvádí graf 1.1. Z tohoto grafu je zřejmé, že z hlediska produkční výkonnosti bylo v uvedeném roce obdobně jak v roce 2012, pět klíčových skupin výrob s podílem nad 10 %. Jsou to sestupně: CZ-NACE 10.1 Výroba, zpracování a konzervování masa a výroba masných výrobků, 10.8 Výroba ostatních potravinářských výrobků, 10.5 Výroba mléčných výrobků, 10.9 Výroba průmyslových krmiv a 10.7 Výroba pekařských, cukrářských, a jiných moučných výrobků. Podíly dalších výrob byly na tržbách za prodej VV a S hodnoceného odvětví již nižší, představovaly dohromady zhruba 12,4 % z této struktury, což znamená meziročně snížení výkonnosti těchto dalších výrob o 3,2 p.b. 29

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 10.8 19,8 %

10.7 12,0 %

10.9 15,1 %

10.6 4,4 %

10.5 18,0 % 10.4 4,7 %

10.3 2,5 %

10.2 0,8 %

10.1 22,7 %

10.1 Zpracování a konzervování masa a výroba masných výrobků 10.2 Zpracování a konzervování ryb, korýšů a měkkýšů 10.3 Zpracování a konzervování ovoce a zeleniny 10.4 Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků 10.5 Výroba mléčných výrobků 10.6 Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků 10.7 Výroba pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků 10.8 Výroba ostatních potravinářských výrobků 10.9 Výroba průmyslových krmiv Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2013 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách

Graf 1.1 Podíly skupin CZ-NACE 10 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2013

1.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Výroba potravinářských výrobků patří v rámci zpracovatelského průmyslu stále ke klíčovým oddílům. U tržeb za prodej VV a S v b.c. činil podíl této výroby v roce 2013 na ZP podle odhadu 6,7 % a týž podíl u výroby nápojů 1,6 %. Avšak u ukazatele účetní přidaná hodnota činil podíl CZ-NACE 10 na ZP v roce 2013 jen 5,8 % a u CZ-NACE 11 pak 2,2 %. Na druhé straně podíl CZ-NACE 10 na ZP u zaměstnanosti činil 9,6 % a podíl CZ-NACE 11 potom 1,2 %. Pokud hodnotíme v tomto ukazateli obě sledované výroby jako celek, s podílem 10,8 % zůstávají tedy významným zaměstnavatelem v ČR, ale platí to i o CZ-NACE 10 jako takové. Na podporu rozvoje výroby potravinářských výrobků a nápojů byly určeny některé programy. K rozhodujícím patřily: podpory v rámci programu PRV – Opatření 1.1.3; jde o opatření přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům. Podpora v roce 2013 dosáhla 434 mil. Kč, z toho EU se podílela 326 mil. Kč a ČR 108 mil. Kč (předběžné údaje). V roce 2012 tato podpora činila 588 mil. Kč, z toho EU se podílela 441 mil. Kč a ČR 147 mil. Kč. l národní podpory v rámci Dotačního programu 13 – Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu. Celkový objem dotací v roce 2013 činil 131 mil. Kč, v roce 2012 bylo poskytnuto 132 mil. Kč. l programy pro malé a střední podniky poskytované prostřednictvím ČMZRB; jde o podpory cenového zvýhodnění záruk, zvýhodněné úvěry a příspěvky na úhradu úroků z bankovních úvěrů; podpora v roce 2013 dosáhla objemu pouze 30 mil. Kč, stejně jako v roce 2012. l výdaje SZIF (Marketingový fond); jde o propagaci značky KLASA; podpora v roce 2013 činila 200 mil. Kč, v roce 2012 rovněž 200 mil. Kč. l národní podpora formou příspěvku Vinařskému fondu činila v roce 2013 částku 41 mil. Kč, v roce 2012 to bylo 40 mil. Kč. l

Objem poskytnutých podpor v roce 2013 ve výši 836 mil. Kč (předběžný údaj) je v porovnání s rokem 2012 v objemu 990 mil. Kč nižší o 154 mil. Kč. Meziroční snížení podpor nastalo zejména v rámci PRV – Opatření 1.1.3, jak bylo shora uvedeno. 30


Z Centrální evidence projektů v oblasti vědy a výzkumu v podoboru Potravinářství (kód GM), který je součástí oboru Zemědělství (G) vyplývá, že byly v roce 2013 vedeny 3 projekty se státní podporou ve výši 6 132,2 tis. Kč. To představuje z oboru G podíl na státní podpoře 16,4 % a z celkové částky za všechny obory jen 1,0 %. Údaje o výdajích na V a V (za rok 2012) ukazují, že za CZ-NACE 10 dosáhly tyto výdaje 297 mil. Kč a z toho nejvýznamnější byly podnikatelské, a to 218 mil. Kč. Zahraniční výdaje činily jen 42 mil. Kč, a zbývajících 14 mil. Kč bylo výdajů veřejných. Obdobné údaje o výdajích na V a V za CZ-NACE 11 (2012) představovaly pouze 6 mil. Kč, a to z podnikatelských zdrojů.

1.3 Hlavní ekonomické ukazatele 1.3.1 Cenový vývoj V roce 2013 nastal obdobný vzestup cen u skupiny potravinářských výrobků jako v předchozím roce 2012. Ve sledovaném roce 2013 index cen průmyslových výrobců dosáhl výše 103,5 (v roce 2012 to bylo 103,4). U výrobní skupiny nápojů dosáhl zmíněný index v roce 2013 úrovně jen 100,3, zatímco v roce v roce 2012 dokonce 104,0). Tabulka 1.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2009 - 2013

Průměr od počátku roku Název

Kód CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

2013

Konzerv. maso a masné výr. Zprac., konz. ryby, m. plody Uprav. a konz. ovoce a zel. Rost. a živoč. oleje a tuky Mléčné výrobky Mlýnské a škrob. výrobky Pekařské výrobky a těst. Ostatní potraviny Průmyslová krmiva

10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 10.9

98,6 100,2 100,1 84,5 89,1 79,5 94,7 100,7 82,8

95,7 99,7 99,8 99,6 106,2 93,6 93,9 96,5 98,1

101,2 103,8 105,2 1193 106,3 130,2 117,8 106,6 115,0

105,7 x 103,4 103,1 98,1 95,1 103,8 107,4 107,2

103,3 x 102,6 100,2 106,9 106,3 99,7 100,1 109,4

Potravinářské výrobky

10

93,0

97,8

109,6

103,4

103,5

Nápoje

11

101,1

98,5

100,4

104,0

100,3


V roce 2013 ceny meziročně vzrostly nejvíce u průmyslových krmiv, což je v kontextu zejména s růstem ceny obilovin. Zvýšení cen obilovin, vyvolalo i návazný růst cen u mlýnských výrobků. U škrobárenských výrobků je navýšení ceny podmíněno především vyšší cenou průmyslových brambor. Vzestup cen mléčných výrobků je především v kontextu s pohybem cen na světovém trhu. Naopak pokles cen v roce 2013 byl zaznamenán pouze u pekařských, cukrářských výrobků a těstovin, u nichž ceny klesly zejména pod tlakem distribučních řetězců, při ostrém konkurenčním prostředí. Index cen průmyslových výrobců a nápojů podle skupin výrobků v letech 2009 – 2013 uvádí tabulka 1.1 (údaje za za CZ-CPA 10.2 se neuvádějí).

1.3.2 Základní produkční charakteristiky Počet podniků za CZ-NACE 10 a 11 v letech 2007 – 2013 uvádí tabulka 1.2. Z ní je patrný trend rozšiřování podnikatelské báze u výroby potravinářských výrobků, což je v kontextu se zvýšením firem u skupin výroby pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků a zpracování a konzervování masa a výroby masných výrobků. V těchto skupinách jsou zakládány menší podnikatelské subjekty, zaměřené na produkci především specialit a tradičního sortimentu výrobků spojených s příslušným regionem. Naopak ve sledovaném roce 2013 nastal významnější meziroční pokles počtu firem u výroby ostatních 31


potravinářských výrobků, a to s ohledem na méně příznivý vývoj na trhu u produktů tohoto poměrně výrobkově členitého oboru ve zmíněném roce. U výroby nápojů je zřejmá kolísavá tendence v počtu podnikatelských subjektů. Určitý nárůst počtu subjektů v předchozích letech byl vyvolán zakládáním minipivovarů. Tabulka 1.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 10 a 11 v letech 2007 - 2013 CZ-NACE

2008

2009

2010

2011

2012

2013

1 057 24 216 20 188 147 2 666 992 249

1 198 20 140 20 159 130 2 311 1 096 243

1 240 21 140 23 165 146 2 548 1 151 280

1 440 22 166 24 207 159 2 712 1 401 377

1 691 22 162 21 199 178 2 974 1 442 410

1 718 24 145 19 188 207 2 972 1 630 402

2 127 24 115 17 156 253 3 544 1 360 435

10

5 559

5 317

5 714

6 508 7

099

7 305

8 031

11

1 001

1 034

1 115

1 232

1 263

1 222

1 157

10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 10.9

2007


Jak naznačuje tabulka 1.3, ukazatel tržeb za prodej V V a S v b.c. zaznamenal za CZ-NACE 10 po oživení v roce 2011 a meziročním růstu v roce 2012 o 2,2 %, v hodnoceném roce 2013 jen mírný nárůst o 0,8 % (odhad). Významnější meziroční růst v roce 2013 dosáhly především skupiny výroby průmyslových krmiv, výroby mléčných výrobků a výroby rostlinných a živočišných olejů a tuků. Výrazný propad u tohoto ukazatele zaznamenaly skupiny výroby pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků a výroby ostatních potravinářských výrobků, a to s ohledem na tržní situaci a tlak maloobchodních řetězců na udržení úrovně cenových hladin (ceny průmyslových výrobců, spotřebitelské ceny). U CZ-NACE 11 je odhadována pro rok 2013 recese, které je v kontextu s nepříznivým vývojem sezónnosti (slabá poptávka v letních měsících) ovlivňující spotřebu většiny nápojů v uvedeném roce. Z tabulky 1.4, v níž je zachycen vývoj indikátoru účetní přidané hodnoty v b.c. vyplývá, že u CZ-NACE 10 nastal v hodnoceném roce 2013 pokles, obdobně jako v roce 2012, který je výslednicí nepříznivého vývoje výkonů vč. obchodní marže na straně jedné a současně pokračujícího růstu výkonové spotřeby, vlivem zvyšujících se nákladů na straně druhé. U jednotlivých skupin je situace diferencovaná, u některých je v hodnoceném roce 2013 odhadován meziroční růst u tohoto ukazatele, ale u objemově významné skupiny, tj. u výroby ostatních potravinářských výrobků, resp. i některých dalších skupin oddílu, pak citelný pokles. U CZ-NACE 11 se nepříznivý trend u účetní přidané hodnoty vyskytuje v posledních letech trvale. Tabulka 1.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE

10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 10.9

10

2007 57 162 364 544 244 6 901 356 18 709 390 44 046 209 10 338 722 33 810 206 38 860 269 21 500 305

2008

2009

55 087 576 528 634 6 331 941 14 177 513 41 083 397 10 485 601 32 541 776 42 328 729 24 532 811

54 142 336 597 290 5 776 443 8 270 769 35 892 153 7 869 261 30 167 656 43 694 932 26 959 682

231 873 065 227 097 979

213 370 523

mezir. index

51 288 886 2 068 687 5 448 538 7 836 862 37 031 042 7 611 754 29 881 719 43 329 083 25 826 253

2011 51 662 925 1 882 039 5 641 410 9 342 860 38 880 465 9 110 380 31 598 070 44 734 712 28 520 070

2012 52 780 250 1 769 086 5 742 116 9 165 615 38 147 642 9 491 318 31 152 167 48 705 997 29 300 835

2013 51 702 934 1 874 495 5 666 072 10 829 129 40 999 762 10 001 608 27 371 175 45 202 128 34 441 153

210 322 823 221 372 930 226 255 026 228 088 456

97,9

94,0

98,6

105,3

102,2

100,8

64 370 866

63 503 363

60 881 698

56 444 395

55 588 922

56 374 060

54 819 823

mezir. index

98,7

95,9

92,7

98,5

101,4

97,2

11

Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2013 - vlastní odhhad MPO

32

2010


Tabulka 1.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE

10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 10.9

10

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

9 537 607 120 176 1 689 830 2 024 014 5 899 776 1 975 504 12 224 281 11 430 651 4 526 866

8 242 830 102 132 1 616 651 1 340 329 5 045 377 2 083 017 12 230 654 12 447 251 5 043 750

9 517 112 131 581 1 628 279 2 598 180 5 757 105 2 036 258 12 665 022 12 641 391 6 064 695

9 204 423 428 749 1 509 911 1 089 402 5 317 070 1 852 864 12 136 701 12 096 673 6 148 054

8 645 339 358 725 1 452 121 1 188 084 5 157 355 1 778 312 12 206 723 13 147 450 6 433 817

8 012 597 351 415 1 434 254 764 922 5 480 094 1 699 781 11 728 294 12 154 536 6 391 630

8 555 125 435 308 1 379 290 997 388 5 718 451 1 958 814 10 282 759 10 695 068 6 670 687

49 428 705

48 151 990

53 039 624

49 783 848

50 367 926

48 017 522

46 692 890

mezir. index

97,4

110,2

93,9

101,2

95,3

97,2

21 217 745

21 227 913

21 148 696

19 676 434

18 863 414

18 326 602

17 883 369

mezir. index

100,0

99,6

93,0

95,9

97,2

97,6

11


U vývoje zaměstnanosti, který uvádí tabulka 1.5, se ukazuje u obou skupin výrob: CZ-NACE 10 a 11 v letech 2007 – 2013 trend ve snižování počtu zaměstnaných osob. Zmíněný trend, nastal u všech potravinářských skupin. V hodnoceném roce 2013 z tohoto trendu vybočuje výroba mlýnských a škrobárenských výrobků, výroba mléčných výrobků a výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků, kde nastalo určité oživení. Z grafu 1.2 je zřejmé, že počet zaměstnaných osob v posuzovaných letech u hodnocených oddílů klesal, s výjimkou růstu ve ZP v roce 2011, a to vlivem oddílů, které se rychle dostaly z recese v posledně zmíněném roce. U tržeb za prodej VV a S ve ZP byl kritický rok 2009 a od roku 2010 v tomto ukazateli zmíněný sektor prochází konjunkturou. U CZ-NACE 10 je vývoj v porovnání se ZP v hodnoceném ukazateli méně progresivní a růst nastal až v roce 2011. U CZ-NACE 11, nastalo mírné oživení opět dokonce až v roce 2012 a následně pak pokles. U ukazatele účetní přidané hodnoty se v roce 2009 výrazně rozevřely nůžky mezi ZP a CZ-NACE 10 a CZ-NACE 11. U ZP pak nastal u tohoto ukazatele poměrně strmý vzestup, na rozdíl od CZ-NACE 10 a CZ-NACE 11, kde byl zaznamenán výrazný propad. Vývoj osobních nákladů v letech 2007 – 2013 u CZ-NACE 10 a CZ- NACE 11 uvedený v tabulce 1.6 vykazuje v hodnoceném roce 2013 mírný pokles, což je v podstatě v kontextu s vývojem zaměstnanosti v posledně uvedeném roce, a to i z oborového pohledu. Tabulka 1.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2007 - 2013 (osob) CZ-NACE

10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 10.9

10

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

24 205 370 3 328 2 792 9 837 3 645 36 661 15 542 6 311

23 487 348 3 040 2 244 9 289 3 240 34 535 15 971 6 596

23 007 331 2 876 1 892 9 348 3 127 33 889 15 862 6 196

22 108 837 2 777 872 9 100 2 876 33 153 15 183 5 654

21 675 833 2 796 764 8 477 2 806 32 422 15 486 4 912

21 639 703 2 712 766 8 322 2 814 31 953 15 986 4 776

21 277 679 2 622 796 8 546 2 995 30 810 15 221 4 489

102 690

98 751

96 529

92 559

90 170

89 672

87 435

mezir. index

96,2

97,7

95,9

97,4

99,4

97,5

16 480

16 432

15 442

14 768

13 829

13 574

12 979

mezir. index

99,7

94,0

95,6

93,6

98,2

95,6

11


33

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU %

Počet zaměstnaných osob

Tržby za VV a S

105

%

100

110 105

95

100

90

95

85

90

80

85

75

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 10

2011

ZP

%

2012

80

2013

2007

CZ-NACE 11

2008

2009

2010

CZ-NACE 10

ZP

2011

2012

2013

CZ-NACE 11


115 108 101 94 87 80

2007

2008

2009

CZ-NACE 10

2010

2011

ZP

2012

2013

CZ-NACE 11


Graf 1.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2007 - 2013 Tabulka 1.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

6 268 122 85 803 913 256 1 101 431 3 118 834 1 168 679 8 557 056 5 108 377 2 234 117

6 304 417 89 925 910 099 1 041 076 3 142 340 1 149 418 8 701 805 6 230 996 2 668 079

6 472 054 85 237 876 027 1 006 111 3 262 339 1 151 678 8 494 086 5 931 102 2 856 123

6 187 787 277 534 853 406 365 589 3 355 294 1 115 086 8 289 441 5 994 332 2 780 582

6 107 827 268 370 872 735 316 836 3 278 230 1 080 090 8 202 871 6 156 558 2 575 805

6 207 036 246 411 868 837 312 904 3 209 096 1 103 690 8 340 470 6 620 094 2 517 942

6 151 970 239 311 832 464 350 837 3 316 034 1 166 891 7 787 878 5 854 046 2 382 360

28 555 675

30 238 156

30 134 756

29 219 050

28 859 322

29 426 480

28 081 793

mezir. index

105,9

99,7

97,0

98,8

102,0

95,4

7 020 072

7 284 238

7 288 182

7 176 305

6 858 907

6 795 257

6 570 715

mezir. index

103,8

100,1

98,5

95,6

99,1

96,7

10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 10.9

10 11


1.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Tabulka 1.7 uvádí produktivitu práce z ÚPH v b.c. v letech 2007 - 2013 u hodnocených výrob CZ-NACE 10 a CZ-NACE 11. U výroby potravinářských výrobků nastal vrchol v roce 2011 a v dalších letech již byl zaznamenán pokles v tomto ukazateli. Vykazovaná úroveň nedosahuje výše docílené ve ZP. Podle odhadu za rok 2013 poměrně vysoké úrovně produktivity práce z ÚPH dociluje výroba průmyslových krmiv a výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků, kde je i vyšší výrobní koncentrace. Vývoj hodnoceného ukazatele za CZ.NACE 10 i CZ-NACE 11 v posledních letech (2012 a 2013) do značné míry koresponduje s klesající tendencí u ÚPH. Hrubý operační přebytek, který je výslednicí vývoje ÚPH zkrácené o zaplacené osobní náklady a vytváří 34


podmínky pro rozvoj hodnocených výrob je uveden v tabulce 1.8. U CZ-NACE 10 byl vývoj tohoto indikátoru ve sledovaných letech 2007-2013 charakterizován kolísáním a oborovou diferenciací. V roce 2013 je odhadována stabilizace úrovně u tohoto indikátoru. U CZ-NACE 11 setrvává nepříznivý vývoj u sledovaného indikátoru trvale. Graf 1.3 ilustruje vývoj vybraných ukazatelů konkurenceschopnosti, a to – produktivity práce z ÚPH a hrubého operačního přebytku v hodnocených letech v porovnání CZ-NACE 10, CZ-NACE 11 se ZP. Pro toto srovnání jsou příznačné široce rozevřené nůžky v letech 2009, resp. v roce 2011 u obou indikátorů, a to mezi strmým vzestupným trendem u CZ-NACE 10 a různící se tendencí u CZ-NACE 11 u sledovaných ukazatelů, přičemž ZP, u vybraných ukazatelů konkurenceschopnosti, zaznamenává nárůst s tím, že v roce 2011, resp. 2012, ale i 2013 dochází ke svírání těchto nůžek, především mezi dvěma hodnocenými oddíly, a to zejména u HOP. Graf 1.4, který je u produktivity práce z ÚPH doveden až do skupinové struktury, ilustruje diferencovanou úroveň této struktury a změny v letech 2012 a 2013. Nejvýraznější meziroční zlepšení u tohoto indikátoru podle odhadu nastalo u výroby rostlinných a živočišných tuků a olejů. Tabulka 1.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2007 - 2013 (Kč/zam.) CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

394 035 324 683 507 755 724 902 599 773 541 905 333 442 735 487 717 350

350 946 293 401 531 707 597 262 543 167 642 965 354 155 779 367 764 625

413 658 397 746 566 169 1 373 097 615 880 651 088 373 724 796 960 978 748

416 344 512 372 543 746 1 249 254 584 284 644 352 366 082 796 733 1 087 329

398 862 430 626 519 397 1 555 219 608 377 633 813 376 497 848 992 1 309 863

370 277 499 533 528 851 998 719 658 530 604 094 367 050 760 308 1 338 211

402 084 640 941 526 065 1 253 419 669 113 654 023 333 752 702 637 1 486 044

481 337

487 611

549 471

537 860

558 586

535 481

534 031

mezir. index

101,3

112,7

97,9

103,9

95,9

99,7

287 503

1 291 829

1 369 590

1 332 377

1 364 052

1 350 108

1 377 856

100,3

106,0

97,3

102,4

99,0

102,1

10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 10.9

10 11 1 mezir. index


2011

2012

2013

Tabulka 1.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

3 269 485 34 373 776 575 922 583 2 780 942 806 825 3 667 225 6 322 274 2 292 749

1 938 414 12 206 706 552 299 252 1 903 036 933 599 3 528 848 6 216 255 2 375 671

3 045 058 46 344 752 253 1 592 069 2 494 767 884 580 4 170 936 6 710 289 3 208 571

3 016 636 151 215 656 506 723 813 1 961 776 737 778 3 847 260 6 102 341 3 367 473

2 537 512 90 355 579 386 871 248 1 879 125 698 222 4 003 852 6 990 892 3 858 012

1 805 561 105 004 565 416 452 018 2 270 998 596 091 3 387 824 5 534 442 3 873 688

2 403 154 195 997 546 826 646 551 2 402 418 791 923 2 494 880 4 841 022 4 288 327

20 873 030

17 913 834

22 904 868

20 564 798

21 508 604

18 591 042

18 611 098

mezir. index

85,8

127,9

89,8

104,6

86,4

100,1

14 197 673

13 943 675

13 860 514

12 500 129

12 004 507

11 531 346

11 312 654

mezir. index

98,2

99,4

90,2

96,0

96,1

98,1

10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 10.9

10 11

2011

2012

2013


35


Produktivita práce z ÚPH

125

%

117

105

109

95

101

85

93

75

85

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 10

2011

ZP

2012


115

65

2013

2007

CZ-NACE 11

2008

2009

2010

CZ-NACE 10

ZP

2011

2012

CZ-NACE 11


Graf 1.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti 2007 - 2013

tis. Kč/zam.

1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0

ZP

10

10.1

10.2

10.3

10.4 2012

10.5

10.6

10.7

10.8

10.9

11

2013


Graf 1.4 Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty až do skupinové struktury v letech 2012/2013

1.3.4 Výkonová spotřeba Tabulka 1.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE

10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 10.9

10

2007 51 057 823 470 582 5 523 244 19 088 665 39 488 156 9 045 345 24 352 136 31 810 825 19 594 835

2008 51 482 319 474 780 4 987 142 15 049 214 37 385 607 8 985 853 23 350 483 35 456 774 23 195 382

2009 48 270 883 554 358 4 528 766 8 009 485 30 571 164 6 421 769 20 356 941 35 847 970 23 898 169

45 940 496 1 725 714 4 204 789 6 897 914 33 029 332 6 340 673 20 585 460 36 552 356 22 242 138

2011 47 049 033 1 588 550 4 554 715 8 222 948 34 906 408 8 034 014 22 091 505 38 097 508 24 457 733

2012 49 165 678 1 469 742 4 689 212 8 561 226 33 522 750 8 534 620 22 081 770 43 726 681 25 505 108

2013 47 495 897 1 516 267 4 716 193 9 953 851 36 400 784 8 918 524 19 530 246 40 328 773 31 002 231

200 431 611 200 367 553 178 459 505 177 518 872 189 002 413 197 256 788 199 862 766

mezir. index

100,0

89,1

99,5

106,5

104,4

101,3

45 955 799

45 491 255

42 245 250

39 191 895

39 674 564

40 982 901

39 221 785

mezir. index

99,0

92,9

92,8

101,2

103,3

95,7

11


36

2010

2013


Tabulka 1.9 uvádí vývoj výkonové spotřeby v b.c. v hodnocených letech 2007 - 2013 u CZ-NACE 10 ve skupinové struktuře a za CZ-NACE 11 celkem. U obou hodnocených výrob byly zaznamenány meziroční změny a po dosažených úsporách v této spotřebě zejména v letech 2009 a 2010 nastal v letech 2011 a 2012 její růst a u CZ-NACE 10 pokračoval i v roce 2013, což je v kontextu se zvyšováním cen vstupů u většiny potravinářských skupin. U CZ-NACE 11 je odhadován v roce 2013 pokles u této spotřeby téměř na úroveň roku 2010.

1.4 Zahraniční obchod 1.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Saldo s potravinářskými výrobky a s nápoji (CZ - CPA 10 a CZ-CPA 11) uvedené v tabulce 1.10 zaznamenalo v hodnoceném roce 2013 zhruba stejnnou zápornou úroveň jako v roce 2012. Objem salda obchodní bilance u CZ- CPA 10 dosáhl v roce 2013 záporné hodnoty -28,1 mld. Kč, v roce 2012 se tato hodnota příliš nelišila a činila -28,0 mld. Kč. Kladného salda ZO dosáhla pouze skupina mléčných výrobků, a to 4,7 mld. Kč. U CZ-CPA 11 bylo docíleno v roce 2013 kladného salda ve výši 2,1 mld. Kč, v porovnání s 1,7 mld. Kč v roce 2012. Vývoz u CZ-CPA 10 dosáhl v roce 2013 výrazný meziroční nárůst o 8,3 % a u CZ-CPA 11 byl ještě vyšší, a to 12,1 %. U CZ-CPA 10 byl meziroční růst vývozu docílen téměř u všech skupin výrobků a zejména u skupiny mléčných výrobků. Dále např. u komodity olej řepkový (s nízkým obsahem kyseliny erukové), různých potravinových přípravků, čokolády a ostatních potravinových přípravků s kakaem, piva a sladu, cukru, sladkých sušenek a oplatek, cukrovinek bez kakaa a dalších komodit. Meziroční růst dovozu u CZ-CPA v roce 2013 představoval 6,4 %, u CZ-CPA 11 dosáhl tento růst až 10,8 %. Na růstu dovozu se v rámci CZ-CPA 10 podílejí všechny skupiny výrobků, výrazně pak skupina rostlinných a živočišných olejů a tuků. K hlavním dovozním komoditám v roce 2013 patřilo maso vepřové či drůbeží čerstvé, chlazené nebo zmrazené používané často jako tzv. výrobní maso a z mléčných výrobků především sýry, ale též čokoláda, víno a další komodity.

37


Tabulka 1.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 10 a 11 v b.c. v letech 2009 - 2013

Vývoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA

10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 10.9

10

2009

2010

7 416,1 826,8 2 448,9 3 287,0 12 133,9 1 902,9 4 078,8 20 997,0 2 667,0

8 096,8 979,7 2 422,5 6 003,5 13 046,0 2 248,9 4 721,7 21 302,7 3 456,9

9 755,9 1 054,4 2 886,0 5 669,2 15 429,2 2 698,0 5 415,8 23 520,3 4 423,0

11 974,3 1 272,5 3 231,9 10 556,5 16 219,2 3 356,9 6 584,6 30 080,0 4 978,8

12 843,2 1 491,2 3 648,3 10 438,6 18 427,8 3 872,9 7 819,4 30 700,8 6 358,1

55 758,4

62 278,7

70 851,8

88 254,7

95 600,3

mezir. index

2012

2013

111,7

113,8

124,6

108,3

11 972,1

11 016,1

10 856,9

12 727,1

14 267,4

mezir. index

92,0

98,6

117,2 1

12,1

11

Dovoz celkem (mil. Kč)

CZ-CPA

2009

2010

10.1 10.2

20 266,5 3 523,9

21 551,9 3 585,2

25 142,2 3 725,3

29 058,1 4 081,5

29 895,0 4 487,1

7 812,4 9 959,6 9 784,6 4 310,3 6 198,5 24 769,4 4 172,0

8 298,8 8 684,7 10 926,1 4 273,6 6 548,4 24 780,0 4 369,7

8 691,8 10 318,0 12 080,0 5 117,2 7 624,1 27 259,7 4 600,9

8 838,9 10 661,9 12 743,6 5 675,6 8 202,2 31 742,0 5 290,2

9 451,0 12 225,7 13 716,5 6 528,7 8 789,9 32 670,5 5 982,9

90 797,2

93 018,4

104 559,2

116 294,0

123 747,3

mezir. index

102,4

112,4

111,2

106,4

9 238,4

9 427,9

10 506,4

11 012,5

12 201,3

mezir. index

102,1

111,4

104,8 1

10,8

10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 10.9

10 11

2011

2012

2013

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

2013

-12 850,4 -2 697,1 -5 363,5 -6 672,6 2 349,3 -2 407,4 -2 119,7 -3 772,4 -1 505,0

-13 455,1 -2 605,5 -5 876,3 -2 681,2 2 119,9 -2 024,7 -1 826,7 -3 477,3 -912,8

-15 386,3 -2 670,9 -5 805,8 -4 648,8 3 349,2 -2 419,2 -2 208,3 -3 739,4 -177,9

-17 083,8 -2 809,0 -5 607,0 -105,4 3 475,6 -2 318,7 -1 617,6 -1 662,0 -311,4

-17 051,8 -2 995,9 -5 802,7 -1 787,1 4 711,3 -2 655,8 -970,5 -1 969,7 375,2

10

-35 038,8

-30 739,7

-33 707,4

-28 039,3

-28 147,0

11

2 733,7

1 588,2

350,5

1 714,6

2 066,1

10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 10.9


38

2011


1.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální strukturu zahraničního obchodu potravinářskými výrobky (CZ - CPA 10) ukazuje graf 1.5. Hlavním vývozním teritoriem v roce 2013 stejně jako v předchozích letech bylo pro tyto výrobky Slovensko s podílem 29 %. Jako další země v hodnoceném roce se umístilo Německo s podílem 15 %. Třetí v pořadí se zařadila další sousední země, a to Polsko, jehož podíl činil 12 %. U ostatních zemí je podíl na vývozu potravin 5 % a méně. Největší podíly na vývozu tedy zaujímají země EU, jde tedy o obchod v rámci jednotného trhu (intraobchod). Žádoucí je však rozšiřovat vývoz i do tzv. třetích zemí. U dovozních teritorií připadl u potravinářských výrobků v roce 2013 největší podíl na Německo s 28 %. Následuje Polsko s podílem 19 % a třetí v pořadí je Slovensko s podílem 8 %. Podíl ostatních zemí v grafu 1.5 jmenovitě neuvedených dosahuje 22 %. O dovozu z hlediska jeho převahy platí stejně jako o vývozu, že se převážně odehrává v rámci jednotného trhu EU. Teritoriální strukturu zahraničního obchodu nápoji (CZ - CPA 11) v roce 2013 ilustruje graf 1.6. Pořadí zemí s nejvyšším podílem na vývozu bylo: Slovensko (26 %), následuje Polsko (15 %) a Německo (13 %). Na další země v uvedeném grafu 1.6 připadají 4 %, resp. do 5 % a na ostatní země dohromady 23 %. U dovozu nápojů mělo v roce 2013 nejvyšší podíl Německo (12 %), Slovensko (12 %), a „vinařské země a producenti sýrů“ Francie a Itálie shodně s podílem 11 %. Následovaly v grafu 1.6 uvedené země s 5 % až 8 % a na ostatní země celkem připadl podíl 29 %. O vývozu i dovozu nápojů z hlediska převahy obchodu, který probíhá v rámci jednotného trhu platí to co o potravinách. I u nápojů se jeví žádoucí uplatnění na trzích tzv. třetích zemí, což se daří např. u piva a sladu, sýrů či jiných komodit. Vývozní teritoria v roce 2013 Maďarsko 5%

Rakousko 5% Polsko 12 %

Itálie 5%

V. Británie 4% Francie 3% Ostatní 22 %

Německo 15 %

Slovensko 29 % Dovozní teritoria v roce 2013 Rakousko 5% Nizozemí 5% Slovensko 8%

Itálie 5%

Maďarsko 4% Belgie 4% Ostatní 22 %

Polsko 19 %

Německo 28 % Pramen: ČSÚ – údaje k 19. 6. 2014

Graf 1.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2013 - CZ-CPA 10

39

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Vývozní teritoria v roce 2013 Rusko 5% Maďarsko 5% Německo 13 %

Itálie 5 % V. Británie 4% Rakousko 4% Ostatní 23 %

Polsko 15 % Slovensko 26 % Dovozní teritoria v roce 2013 Maďarsko Polsko 6 % Francie 11 %

8%

Španělsko 6% Rakousko 5% Ostatní 29 %

Itálie 11 % Německo 12 %

Slovensko 12 %

Pramen: ČSÚ – údaje k 19. 6. 2014


1.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Strategický charakter potravin při zabezpečování výživy obyvatelstva a význam potravinářského oddílu v národní ekonomice má i nadále své opodstatnění. Spolu s prioritou zdravotně nezávadných a bezpečných potravin se prosazují i systémy kvality. V roce 2013 se na trhu uplatnila jak národní značka KLASA, tak své oprávnění nacházela též značka „Regionální potravina“. Národní projekt KLASA prezentuje kvalitní potraviny a projekt “Regionální potravina“ podporuje jedinečnou produkci malých a středních podniků. Další značka Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR podporuje českou produkci. Ve vztahu k EU je využívána ochrana pod značkami CHOP, CHZO či ZTS. Stále vyšší oblibu na trhu získávají čerstvé potraviny a důležitá je i podpora v oblasti inovací směřující k získání konkurenčních výhod. V souladu se záměry EU je žádoucí snížit i rozsah plýtvání s potravinami. V kontextu s růstem cen průmyslových výrobců potravin a rozšířením podnikatelské základny u Výroby potravinářských výrobků se v roce 2013 podle odhadu meziročně zvýšil objem tržeb za prodej VV a S v b.c. v tomto oddíle. Méně příznivý vývoj u uvedeného odvětví je odhadován u indikátoru ÚPH a z ní vypočtené produktivity práce. Další indikátor, a to HOP se v roce 2013 meziročně příliš nezměnil. Úbytek počtu zaměstnanců v hodnoceném roce 2013 je odhadován na 2 237 osob. Přesto tento oddíl zůstává s 87 435 zaměstnanci významným zaměstnavatelem. U výroby nápojů, kde ceny výrobců v podstatě stagnovaly a počet podnikatelských subjektů se v roce 2013 meziročně snížil je odhadován pokles výkonnosti měřeno tržbami za prodej VV a S v b.c. U Výroby nápojů se v roce 2013 podle odhadu snížil i objem u indikátoru ÚPH a platí to i o zaměstnanosti. Pokles zaměstnanosti naopak umožnil růst produktivity práce z ÚPH v tomto oddíle, což je příznivé z hlediska konkurenceschopnosti. Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 10-11 v b.c. v roce 2013 dosáhl v oblasti vývozu mezičně výrazné 40


progrese, a to jak u potravin, tak u nápojů. Poměrně značný meziroční růst byl v roce 2013 zaznamenán také v oblasti dovozu, a to u obou skupin – potravin i nápojů. Porovnáme-li však meziroční tempa vývozu a dovozu, tak vyšší dynamiky bylo docíleno u vývozu. Saldo ZO u potravin zůstává v roce 2013 záporné ve výši -28 mld. Kč a kladné saldo vykazují pouze mléčné výrobky se 4 mld. Kč. Saldo ZO nápoji bylo především vlivem exportu piva kladné a celkem činilo 2 mld. Kč. Rok 2013 v návaznosti na rok 2012 byl také spojen s potravinovou legislativou. Výsledkem je novela zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, který poskytuje vysokou míru ochrany zdraví spotřebitele a usiluje o zamezení tomu, aby spotřebitel byl klamán. Novela odráží požadavky jak výrobců potravin a nápojů, tak zvyšuje informovanost spotřebitelů. Tato novela uvedeného zákona je úzce spojena s harmonizací s evropskými předpisy. Novela byla vyhlášena ve Sbírce zákonů jako zákon č. 139/2014 Sb. S novelou výše zmíněného zákona je spojena novela zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tato novela upravuje procesní pravidla a řeší problémy výkonu dozoru nad trhem s potravinami. Novela byla vyhlášena ve Sbírce zákonů jako zákon č. 138/2014 Sb. Celkově by se z hlediska perspektivy měl stát domácí trh potravin po účinnosti novel výše uvedených zákonů ještě více transparentním, což je nezbytné při stále větší sortimentní rozmanitosti tohoto trhu a původu potravin v podmínkách globalizace. Požadavek transparentnosti trhu potravin platí nesporně i pro dovážené potraviny. Určitá perspektiva pro potravinářské podnikatele se jeví z hlediska vývozu potravin a nápojů do tzv. třetích zemí. Uspět lze za předpokladu získání konkurenční výhody na těchto trzích. Zapojit je potřeba i agrární diplomacii a příslušné obchodní agentury.

41

Výroba textilií

2. CZ-NACE 13 - VÝROBA TEXTILIÍ

2.1 Charakteristika oddílu Výroba textilií se podle druhu zpracovávané suroviny dělí na výrobu bavlnářskou, hedvábnickou, lnářskou a vlnařskou. Výroba většiny textilních podniků má více technologických stupňů. Zahrnuje obory předení, tkaní, konečnou úpravu a výrobu ostatních textilií. Textilní i oděvní průmysl patří k citlivým oddílům, která na globálním trhu čelí velké konkurenci, zejména ze strany třetích zemí. Textilní průmysl ČR je proexportně zaměřený, z celkových tržeb cca 71,7 % tvoří tržby z přímého vývozu ( u organizací s 20 a více zaměstnanci ). V rámci klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) je výroba textilií zařazena do oddílu 13 s následujícími skupinami: 13.1 Úprava a spřádání textilních vláken a příze; 13.2 Tkaní textilií; l 13.3 Konečná úprava textilií; l 13.9 Výroba ostatních textilií. l l

Specifickým rysem jednotlivých výrobních skupin textilního průmyslu je jejich závislost na kooperacích vzhledem k předchozím technologickým stupňům. Část výrobních procesů je zajišťována dovozem či prostřednictvím zušlechťovacího styku. 13.1 6,6 % 13.2 27,3 %

13.9 13.3 2,6 %

63,5 %

13.1 Úprava a spřádání textilních vláken a příze 13.2 Tkaní textilií 13.3 Konečná úprava textilií 13.9 Výroba ostatních textilií Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2013 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


Podíl výše uvedených skupin na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb oddílu CZNACE 13 v roce 2013 ukazuje graf 2.1. Největší zastoupení na tržbách má skupina 13.9 Výroba ostatních textilií, která zahrnuje výrobu pletených a háčkovaných materiálů (13.91), výrobu konfekčních textilních výrobků, kromě oděvů (13.92), výrobu koberců a kobercových předložek (13.93), výrobu lan, provazů a síťovaných výrobků (13.94), výrobu netkaných textilií a výrobků z nich, kromě oděvů (13.95), výrobu ostatních technických a průmyslových textilií (13.96) a výrobu ostatních textilií jinde neuvedenou (13.99). Třídy 13.94, 13.95 a 13.96 se řadí do kategorie technických textilií, které stále patří mezi perspektivní obory textilní výroby a jejich podíl na celkových tržbách CZ-NACE 13 se neustále zvyšuje. V roce 2011 podíl CZNACE 13.9 na tržbách výroby textilií činil 58,3 %, v roce 2012 to bylo 60,6 % a v roce 2013 to bylo 63,5 %. Dále následuje skupina CZ-NACE 13.2 Tkaní textilií, zde však, proti roku 2012, došlo k poklesu podílu na 43


tržbách o 3,6 %. Skupina CZ-NACE 13.1 Úprava a spřádání textilních vláken a přízí patří stále k útlumovým vzhledem k uzavírání přádelen a větší orientaci na dovoz levnějších přízí ze třetích zemí, zejména asijských. Přesto si v roce 2013 si tato skupina udržela stejný podíl na tržbách 6,6 % jako v roce 2012. Textilní průmysl ČR nedisponuje vlastní surovinovou základnou a tudíž je značně závislý na dovozu surovin, ale i materiálů. V minulých letech u nás zanikly téměř všechny přádelny a mimo jiné k tomu přispěl růst cen elektrické energie, protože přádelny jsou energeticky velmi náročné. Zejména bavlnářské příze se staly textilní komoditou a země produkující bavlnu se snaží vyvážet zhodnocenou surovinu. Některé společnosti nakupují i režné tkaniny, které dále upravují. Pěstování přádného lnu, které mělo v ČR staletou tradici, bylo v roce 2010 definitivně ukončeno, když zemědělci poprvé žádný přádný len nezaseli. Pro ekonomickou nerentabilitu byla ukončena v ČR i výroba většiny textilních chemických vláken, s výjimkou polyesterové střiže a polypropylenových vláken.

2.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu V roce 2013 se textilní průmysl podílel na jednotlivých ekonomických ukazatelích zhruba na stejné úrovni jako v roce 2012. Na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu 1,3 %, na účetní přidané hodnotě 1,6 % a na počtu pracovníků 2,2 %. Podíly těchto ukazatelů na zpracovatelském průmyslu v časové řadě od roku 2006 prakticky stále klesají nebo se stabilizovaly. Hlavní příčinou je vysoká konkurence na světových trzích s textilními a oděvními výrobky, zejména ze strany asijských zemí s levnou pracovní sílou a vlastní surovinovou základnou. To způsobuje nejen potíže v přístupu na trh, ale zvyšuje tlak na ceny výrobků a má za následek přesun výroby nebo její části do zemí s ještě nižšími výrobními náklady. Tento trend se ale v posledních letech začíná zmírňovat a zejména Čína pozvolna ztrácí svou dominantní pozici na světovém trhu s textilními a oděvními výrobky. Ztrácí výhodu nižších cen k vůli rostoucím mzdám, inflaci a zvyšujícím se nákladům na export a dopravu.

2.3 Hlavní ekonomické ukazatele 2.3.1 Cenový vývoj Vývoj cenových indexů průmyslových výrobců v jednotlivých skupinách výrobků CZ-CPA 13 v letech 2009 až 2013 zachycuje tabulka 2.1. Roční cenový index textilních výrobců se pohybuje v intervalu od 84,9 % do 125,9 %. Tabulka 2.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2009 - 20113 Průměr od počátku roku

Název

Textilní vlákna a příze Tkaniny Konečná úprava textilií Ostatní textilie

Textilie

Kód CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

2013

13.1 13.2 13.3 13.9

96,5 100,2 x 101,0

109,8 99,7 x 99,0

125,9 107,1 x 103,8

84,9 102,7 x 103,8

100,6 98,7 x 100,4

13

100,1

100,6

107,9

100,7

99,9


V roce 2013 vykazovaly ceny výrobků CZ-CPA 13 zhruba stejnou úroveň jako v roce 2012. V průběhu roku 2013 došlo k poklesu cen přírodních vláken a zároveň k významnému zvýšení cen chemických vláken a energií.Ceny tkanin zaznamenaly mírný pokles.

44

Výroba textilií

2.3.2 Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik oddílu CZ-NACE 13 za období 2007 až 2013 dokumentují tabulky 2.2 až 2.6 a na ně navazující graf 2.2. Přehled o počtu podniků jednotlivých skupin výroby textilií uvádí tabulka 2.2. Trend zvyšujícího se počtu podnikatelských subjektů v CZ-NACE 13 v posledních čtyřech letech se týká především mikro podniků (0-9 zaměstnanců) a podniků do 20 zaměstnanců a je ovlivněn i metodikou dopočtu ČSÚ. Největší počet výrobních subjektů je evidován ve skupině CZ-NACE 13.9 Výroba ostatních textilií, kam spadá i perspektivní a konkurenceschopná výroba technických textilií, včetně netkaných. Pod zahraniční kontrolou se ve výrobě textilií v roce 2013 nacházelo 7,2 % podniků, které se však na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb oddílu CZ-NACE 13 podílely 43,5 %. Tabulka 2.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 13 v letech 2007 - 2013 CZ-NACE

13.1 13.2 13.3 13.9

13

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

77 81 87 2 068

57 74 56 1 877

58 74 53 1 938

61 71 53 2 416

55 73 51 2 643

55 64 56 2 976

48 63 58 3 078

2 313

2 064

2 123

2 601

2 822

3 151

3 247

2011

2012

2013


Tabulka 2.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE

2007

2008

2009

4 838 239 17 896 846 1 477 617 26 955 174

3 358 516 14 240 890 1 108 987 24 581 442

2 555 278 12 146 183 1 075 294 20 477 674

2 841 639 12 590 177 1 056 516 22 340 597

3 002 624 13 998 073 1 115 998 24 686 856

2 684 075 12 174 729 1 073 559 26 391 400

2 823 122 11 662 169 1 120 012 27 048 996

51 167 876

43 289 835

36 254 429

38 828 928

42 803 552

42 323 763

42 654 300

mezir. index

84,6

83,7

107,1

110,2

98,9

100,8

13.1 13.2 13.3 13.9

13

2010


Z tabulky 2.3 vyplývá, že v roce 2013 došlo k nárůstu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb celkem o 0,8 % proti roku 2012. Rozhodující podíl na tom mělo zvýšení tržeb ve skupině CZ-NACE 13.9 Výroba ostatních textilií, jejíž tržby se meziročně zvýšily o 2,5 %. V rámci této skupiny pak CZ-NACE 13.95 Výroba netkaných textilií a výrobků z nich, kromě oděvů kde se tržby (u výrobních podniků s 50 a více zaměstrnaci) zvýšily meziročně o 25,5 % a CZ-NACE 13.92 Výroba konfekčních textilních výrobků, kromě oděvů, kde se tržby zvýšily meziročně o 7,6 %. Hlavním důvodem bylo oživení zahraniční a domácí poptávky. Nejvýznamnější podíl na tomto nárůstu mají stále technické textilie, které nejsou určeny jen pro automobilový průmysl. Produkty vyrobené textilními technologiemi stále více nahrazují výrobky až dosud vyráběné jinými technologiemi a to beton, kov, medicinské náhrady, textilní podklad je i pod každou dálnicí, významně se uplatňují i v zemědělství. Výroba technických textilií patří mezi inovační sektory, které jsou napojeny na high-tech výrobky. Na mezinárodních veletrzích bylo již definováno 12 kategorií technických textilií podle účelu jejich použití. U technických textilií zatím není takový tlak na ceny, protože zboží nejde na pult, ale je určeno k dalšímu průmyslovému využití, není také tak vysoký podíl ruční práce a tudíž nejsou pod extrémním tlakem asijské konkurence. V této oblasti však rychle nastupují státy Středního východu v čele se Saudskou Arábií. Tyto státy se snaží dále zhodnocovat ropu a postupně přešly na výrobu polymerů a v současné době i technických textilií, proti čemuž výrobci v Evropě cenově obtížně bojují. Najatí a dobře zaplacení evropští manažeři jim předávají výrobní know-how a zkušenosti z podnikání. Naproti tomu v Evropě klesá počet oděvních výrobců a textilní firmy vyrábějící oděvní textilie tak ztrácejí odběratele. Nové zakázky (u organizací s 50 a více zaměstnanci) ve výrobě textilií se v roce 2013, ve sledovaném období a ve srovnání s rokem 2012, zvýšily o 17,3 %, hlavní podíl na tomto nárůstu měl zvýšený počet zakázek ze zahraničí o 15,3 %, ale také počet tuzemských zakázek se zvýšil o 23,8 %.

45



2007

2008

1 498 125 4 729 984 426 949 8 795 740

982 484 3 736 550 293 344 7 512 038

937 073 3 374 700 265 209 6 885 797

968 572 3 655 980 224 648 6 954 533

1 075 885 3 622 127 267 983 7 524 563

1 036 177 3 091 656 234 561 7 681 796

1 194 222 3 091 375 270 728 8 010 963

15 450 798

12 524 415

11 462 778

11 803 733

12 490 559

12 044 191

12 567 288

mezir. index

81,1

91,5

103,0

105,8

96,4

104,3

13.1 13.2 13.3 13.9

13

2009

2010

2011

2012

2013


Vývoj účetní přidané hodnoty zachycuje tabulka 2.4. Celkový objem účetní přidané hodnoty v roce 2013 vzrostl proti předchozímu roku o 4,3 %, což souvisí s s mírným nárůstem tržeb o 0,8 %. Na tomto ukazateli se více než 63,7 % podílela skupina CZ-NACE 13.9 Výroba ostatních textilií, která v roce 2013 vykázala meziroční nárůst o 4,3 %. Výši účetní přidané hodnoty výrazně ovlivňují ceny vstupů tj. surovin, polotovarů a energií (viz. kapitola 2.3.1). Naopak pozitivní vliv na tento ukazatel má modernizace a restrukturalizace výroby a odliv práce ve mzdě, která se na přidané hodnotě podílí minimálně. Tento vývoj má vliv na úroveň účetní přidané hodnoty na pracovníka, která se v roce 2013 zvýšila o 8,7 % proti roku 2012 . Hodnota tohoto ukazatele však stále patří v rámci zpracovatelského průmyslu mezi nejnižší, což je dáno charakterem produkce, především vysokým podílem ruční práce na výrobku. Tabulka 2.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2007 - 2013 (osob) CZ-NACE

13.1 13.2 13.3 13.9

13

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

4 238 12 245 1 812 18 968

3 136 10 660 1 411 17 883

2 456 7 240 1 137 15 121

2 221 6 227 1 001 14 401

2 241 6 213 1 006 14 663

1 900 5 960 1 014 14 773

1 798 5 678 913 14 325

37 262

33 090

25 954

23 851

24 124

23 647

22 714

91,9

101,1

98,0

96,1

mezir. index 88,8 78,4 Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2013 - vlastní odhad MPO

Zaměstnanost ve výrobě textilií, po jednoročním výkyvu v roce 2011, kdy došlo k mírnému navýšení pracovníků, opět pokračuje v trendu snižování, protože v roce 2013 došlo k poklesu o 3,9 %. Jak ukazuje výše uvedená tabulka došlo v období 2007 – 2013 k poklesu zaměstnanosti o 40,0 %. Počet zaměstnaných osob se snížil ve všech skupinách CZ-NACE 13. Dle statistiky organizací s více jak 50 zaměstnanci byl v roce 2013 největší nárůst zaměstnanců u CZ-NACE 13.91 Výroba pletených a háčkovaných matriálů, kde došlo k navýšení o 5,2 %. Naproti tomu k nejvyššímu poklesu pracovníků došlo u CZ-NACE Tkaní textilií o 9,6 %. Snižování zaměstnanosti souvisí s požadavkem na zvyšování konkurenceschopnosti výroby spojené s růstem produktivity práce při redukci nákladů, přesunem výrob, ale i uzavíráním závodů z důvodu nedostatku zakázek. Produktivita práce měřená měsíčními tržbami na zaměstnance, u organizací s 20 a více zaměstnanci, se v textilním průmyslu stále zvyšuje. V roce 2013 oproti roku 2012 vzrostla o 6,4 %. Z tabulky 2.6 vyplývá, že osobní náklady v textilním průmyslu v roce 2013 meziročně poklesly o 1,2 %. Vývoj byl ovlivněn především poklesem počtu pracovníků. Na druhou stranu má na vývoj osobních nákladů hlavní vliv růst mezd, který u organizací s 20 a více pracovníky v roce 2013 vykazoval nárůst o 2,7 % na 20 085 Kč. Přestože průměrná mzda a osobní náklady na pracovníka rostou, výroba textilií, hned po výrobě oděvů a výrobě usní a souvisejících výrobků, vykazuje dlouhodobě nejnižší mzdy z celého zpracovatelského průmyslu. Průměrná mzda v textilním průmyslu v roce 2013, obdobně jako v předcházejícím roce, představovala 78,1 % průměrné mzdy zpracovatelského průmyslu ČR.

46

Výroba textilií %


105

%

95

100

85

90

75

80

65 55

Tržby za VV a S

110

2007

2008

2009

2010

2011

2012

CZ-NACE 13

70

2013

2007

2008

ZP

2009

2010

CZ-NACE 13

2011

2012

2013

ZP

Účetní přidaná hodnota %

110 100 90 80 70

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 13

2012

2013

ZP



2008

2009

2010

2011

2012

2013

1 137 332 3 163 771 416 657 4 603 692

876 903 2 901 640 345 671 4 729 985

659 215 2 199 594 285 401 4 182 416

655 979 2 095 655 256 293 4 177 003

681 373 2 132 069 264 114 4 391 909

630 466 2 071 979 286 298 4 528 137

636 644 2 069 878 277 467 4 445 327

9 321 451

8 854 199

7 326 627

7 184 929

7 469 465

7 516 880

7 429 315

mezir. index

95,0

82,7

98,1

104,0

100,6

98,8

13.1 13.2 13.3 13.9

13

2007


2.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj vybraných ukazatelů konkurenceschopnosti – produktivity práce z účetní přidané hodnoty a hrubého operačního přebytku v letech 2007 až 2013 charakterizují tabulky 2.7 a 2.8 a grafy 2.3 a 2.4. Tabulka 2.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2007 - 2013 (Kč/zam.) CZ-NACE

2007

2008

353 537 386 277 235 617 463 719

313 316 350 528 207 827 420 067

381 546 466 149 233 190 455 389

436 045 587 080 224 337 482 927

479 991 582 964 266 373 513 150

545 256 518 749 231 370 519 975

664 277 544 447 296 526 559 212

414 648

378 496

441 666

494 898

517 758

509 325

553 278

mezir. index

91,3

116,7

112,1

104,6

98,4

108,6

13.1 13.2 13.3 13.9

13

2009

2010

2011

2012

2013


Vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty v běžných cenách v letech 2007 až 2013 je příznivý a vykazuje relativní růst, s výjimkou roku 2008, kdy byla negativně ovlivněna hospodářskou a finanční 47


krizí. Za toto období vzrostla produktivita práce z účetní přidané hodnoty v textilním průmyslu o 33,4 %. V roce 2012 došlo meziročně k jejímu mírnému poklesu o 1,6 %. Nejvyšší hodnota produktivity práce byla v roce 2013 ve skupinách CZ-NACE 13.1 Úprava a spřádání textilních vláken a příze a 13.9 Výroba ostatních textilií, kam spadá nejvíce sofistikovaná výroba technických textilií. Ve skupině technických textilií (CZ-NACE 13.94, 13.95 a 13 96) to bylo v průměru 745 tis. Kč. Z toho ve výrobě netkaných textilií CZNACE 13.95 činila v roce 2013 účetní přidaná hodnota na zaměstnance více než 1,1 mil. Kč a převýšila tak průměrnou produktivitu zpracovatelského průmyslu o více než 50,0 %. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v roce 2013 za celý oddíl CZ-NACE 13 byla na úrovni 72,2 % průměrné produktivity zpracovatelského průmyslu (v roce 2012 to bylo 68,8 %). Produktivitu práce výrazně ovlivňují ceny vstupů tj. přírodních i chemických vláken a polymerů, ale i energií a dalších médiií (voda aj.), které z důvodu ostré konkurence na trzích textilních a oděvních výrobků nemohou textilní výrobci plně promítnout do cen hotových výrobků. Tabulka 2.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

360 794 1 566 213 10 292 4 192 048

105 581 834 910 -52 327 2 782 053

277 858 1 175 106 -20 193 2 703 381

312 593 1 560 325 -31 645 2 777 530

394 512 1 490 058 3 869 3 132 654

405 711 1 019 678 -51 737 3 153 659

557 578 1 021 497 -6 739 3 565 636

6 129 347

3 670 216

4 136 152

4 618 803

5 021 094

4 527 311

5 137 972

mezir. index

59,9

112,7

111,7

108,7

90,2

113,5

13.1 13.2 13.3 13.9

13


Z tabulky 2.8 lze zjistit, že celkový objem hrubého operačního přebytku ve sledovaném období 2007 až 2013 kolísá. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo v roce 2007, který lze pro textilní průmysl považovat za úspěšný. V roce 2008 došlo k jeho poklesu v důsledku nastupující krize, která se projevila značným úbytkem zakázek, zejména zahraničních, což mělo za následek nízké využití výrobních kapacit a pokles tržeb. Od roku 2009 opět dochází k jeho trvalému růstu i přes jeho výkyv v roce 2012, kdy výrobci textilií promítli vysoké náklady na suroviny a materiály do cen hotových výrobků, došlo také k poklesu ceny bavlny. Na růst hrubého operačního přebytku měl také vliv výrazný nárůst nových zakázek z tuzemska o 23,8 %. Tyto skutečnosti, včetně růstu tržeb přispěly ke zvýšení hrubého operačního přebytku o 13,5 %. Vývoj hrubého operačního přebytku vedle toho ovlivňuje modernizace strojního zařízení a zavádění nových technologií, ale i zaměstnanost. V roce 2013 se ve výrobě textilií CZ-NACE 13 hrubý operační přebytek podílel na účetní přidané hodnotě 40,9 % a zbytek, 59,1 % tvořily osobní náklady. Pro textilní, ale zejména oděvní průmysl, je typický vysoký podíl ruční práce na výrobku. Z těchto důvodů tato odvětví velice obtížně konkurují zemím s výrazně nižší úrovní mezd (Indie, Pakistán, Čína, Bangládeš aj.) při srovnatelné produktivitě. Textilní průmysl se v roce 2013 podílel 1,4 % na celkovém objemu hrubého operačního přebytku zpracovatelského průmyslu. %


140

Hrubý operační přebytek %

130

105 95

120

85

110

75

100

65

90

2007

2008

2009

CZ-NACE 13

2010

2011

2012

2013

ZP

55

2007

2008

2009

CZ-NACE 13



48

2010

2011

2012 ZP

2013

Výroba textilií

tis. Kč/zam.

800 700 600 500 400 300 200 100

ZP

13

13.1

13.2

2012

13.3

13.9

2013




2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

3 293 610 13 392 629 1 044 511 18 949 724

2 357 350 10 114 411 766 188 17 665 603

1 507 683 8 596 387 758 893 13 847 693

1 806 823 9 090 246 801 905 15 979 840

1 951 847 10 635 077 870 909 17 941 588

1 655 522 9 156 653 852 704 19 769 415

1 665 582 8 649 051 781 801 19 857 056

36 680 475

30 903 552

24 710 655

27 678 814

31 399 422

31 434 294

30 953 490

mezir. index

84,3

80,0

112,0

113,4

100,1

98,5

13.1 13.2 13.3 13.9

13


Vývoj výkonové spotřeby v období 2007 až 2013 dokumentuje tabulka 2.9. V roce 2013 se výkonová spotřeba snížila o 1,5 %. Největší podíl ve skladbě nákladů na výkonovou spotřebu tvoří materiálové náklady (cca 3/4), dále náklady na služby a na energie. Nejnáročnější ve skladbě nákladů na materiál je CZ-NACE 13.3 Konečná úprava textilií, na služby CZ-NACE 13.92 a 13.95 Výroba konfekčních textilních výrobků, kromě oděvů a náklady na energie CZ-NACE 13.1 Úprava a spřádání textilních vláken.

2.4 Zahraniční obchod 2.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s textilními výrobky CZ-CPA 13 v letech 2009 až 2013 zachycený v tabulce 2.10. zahrnuje údaje o celkovém zahraničním obchodu, včetně kooperací, reexportů a obchodního zboží. Celkový vývoz textilních výrobků ve sledovaném období byl příznivý a vykazuje růst. V roce 2013 stoupl oproti roku 2012 o 4,0 % na 51,3 mld. Kč, ve srovnání s rokem 2009 dokonce o 29,8 %. Přitom lze příznivě hodnotit, že roste vývoz textilních výrobků s vyšší přidanou hodnotou, zejména technických textilií a náročnějších výrobků určených i pro konfekční zpracování. Jedná se o sortimenty, kde byly v ČR realizovány významnější zahraniční i domácí investice, oblast vlnařské výroby, ale i bavlnářské (africké brokáty) nebo výrobkové skupiny určené pro technické využití (netkané textilie, tkaniny z vysokopevnostních přízí pro výrobu pneumatik, dopravníkové pásy apod.). Nejvyšší hodnota vývozu byla v roce 2012, stejně jako v předcházejících letech, realizována ve skupině CZ-CPA 13.9 Ostatní textilie, včetně subdodavatelských 49


vztahů. Jedná se o výrobky jak pro přímou tak i výrobní spotřebu. Z toho technické textilie (CZ-CPA 13.94, 95 a 96) tvořily 54,9 %. Oproti roku 2009 se ve skupině CZ-CPA 13.9 zvýšil vývoz v roce 2013 o více než 26,8 %. V roce 2013 byly do ČR dovezeny textilní výrobky za 43,2 mld. Kč, což ve srovnání s rokem 2012 znamaná nárůst o 5,9 %. Mezi hlavní dovozní položky patřila skupina CZ-CPA 13.9 Ostatní textilie, včetně subdodavatelských vztahů. Ve struktuře dovozu převládají dodávky ze zemí EU. Přitom se jedná vesměs o textilní výrobky s vyšší přidanou hodnotou nebo výrobky, kde byla výroba utlumena jako např. koberce a textilní podlahové krytiny. V dovozu ze třetích zemí převládají spíše standardní výrobky s nižší přidanou hodnotou. Pozitivně lze hodnotit, že saldo celkového zahraničního obchodu s textilními výrobky je aktivní a proti roku 2012 představuje snížení o 4,2 %. Záporné saldo zahraničního obchodu trvale vykazují výrobky CZCPA 13.9. Jak již bylo výše uvedeno se v této skupině dováží výrobky, jejichž výroba byla utlumena (podlahové textilie), nebo speciální výrobky technického charakteru s využitím v high-tech oborech, kde se v ČR nabízí perspektiva dalšího rozvoje výroby. V textilním průmyslu, stejně jako v oděvním, tvoří část exportu vývoz k aktivnímu zušlechtění. Tento podíl ale neustále klesá z důvodu odlivu práce ve mzdě do zemí s nižšími náklady a omezování zakázek. Tento trend bude nadále pokračovat. Tabulka 2.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 13 v b.c. v letech 2009 - 2013 CZ-CPA

13.1 13.2 13.3 13.9

Vývoz celkem (mil. Kč)

2009

2010

2011

2012

2013

5 326,6 11 990,3 x 22 254,1

7 216,7 12 060,2 x 23 377,4

8 293,2 13 643,5 x 26 571,1

8 505,4 14 003,5 x 26 854,0

8 792,5 14 340,6 x 28 212,3

39 571,0

42 654,3

48 507,8

49 362,9

51 345,4

mezir. index

107,8

113,7

101,8

104,0

13


CZ-CPA

2009

2010

4 454,3 6 461,4 x 22 150,1

5 421,0 6 580,9 x 24 685,3

6 490,3 7 232,4 x 26 920,9

6 614,2 6 296,2 x 27 861,4

7 065,8 6 120,1 x 29 982,3

33 065,8

36 687,2

40 643,6

40 771,8

43 168,2

mezir. index

111,0

110,8

100,3

105,9

13.1 13.2 13.3 13.9

13

2011

2012

2013

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA

2009

872,3 5 528,9 x 104,0

1 795,7 5 479,3 x -1 307,9

1 802,9 6 411,1 x -349,8

1 891,2 7 707,3 x -1 007,4

1 726,7 8 220,5 x -1 770,0

6 505,2

5 967,1

7 864,2

8 591,1

8 177,2

13.1 13.2 13.3 13.9

13

2010

2011

2012

2013


2.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální strukturu zahraničního obchodu s textilními výrobky v roce 2013 uvádí graf 2.5. V posledních letech je struktura našeho vývozu a dovozu v podstatě stabilní, pouze se nepatrně mění podíly hlavních obchodníchch partnerů. Největší podíl v zahraničním obchodu s textilem zaujímají země EU-27. V roce 2013, stejně jako v roce 2012, se vývoz do EU podílel na celkovém vývozu těchto výrobků 67,6 %. Naším největším obchodním partnerem s textilními výrobky je stabilně Německo, s nímž obrat v roce 2013 činil 27,3 mld. Kč (meziroční nárůst o 5.8 %) a kam jsme dodali výrobky za 13,5 mld. Kč tj. celkem 26,0 % z celkového objemu vývozu textilních výrobků. Oproti předchozímu roku zůstal tento podíl zhuba na stejné 50

Výroba textilií

úrovni. Druhým naším největším partnerem byla i v roce 2013 Itálie, kam bylo vyvezeno textilní zboží za 6,4 mld. Kč. V procentním vyjádření to pak představuje 12,0 % z celkového vývozu textilu. Na dalším místě, stejně jako v předcházejících letech, figuruje Polsko, kam bylo v roce 2013 vyvezeno 9,0 % textilních výrobků za 4,5 mld. Kč (nárůst o 12,5 % proti roku 2012) a Slovensko se 6% podílem (zhruba stejný podíl jako v roce 2012). Také v dovozu zboží do ČR zaujímá první místo Německo, odkud se v roce 2013 dovezlo textilní zboží více než 13,8 mld. Kč tj. 32 % z celkového objemu dovozu (nárůst o 8,7 % proti roku 2012). Podíl dovozu z Německa se proti roku 2012 mírně zvýšil o 0,7 %. Druhým naším největším dovozním teritoriem byla, stejně jako v roce 2012, Itálie, která dodala do ČR zboží za 4,5 mld. Kč, což představuje 10,0 % z celkového dovozu textilu, ale zároveň je to navýšení o 11,6 % proti roku 2012. Třetí místo zaujímá Čína s dodávkami textilních výrobků za 3,8 mld. Kč. Přestože se dovoz z Číny meziročně zvýšil o 5,5 %, její podíl na celkových dovozech meziročně zůstal na 9 %. Vývozní teritoria v roce 2013 Rakousko Slovensko 4 % Polsko 6 % 9%

Francie 4%

Itálie 12 %

Nizozemí 3% V. Británie 3%

Ostatní 33 %

Německo 26 % Dovozní teritoria v roce 2013 Rakousko Turecko 4 % 4% Belgie 5% Čína 9% Itálie 10 %

Francie 3% Polsko 3% Ostatní 30 %



2.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Textilní průmysl EU, stejně jako v ČR, patří mezi tradiční oddíly zpracovatelského průmyslu. Je zároveň citlivým odvětvím, které na globálním trhu čelí silné konkurenci ze strany třetích zemí, zejména asijských, ale i nepříznivé hospodářské situaci, protože textilní i oděvní firmy se řadí mezi subjekty, které zpravidla bývají recesí nejvíce ohroženy. Textilní a oděvní výrobky jsou přítomny ve všech oblastech života. Ve srovnání s rokem 2012 se zaměstnanost ve výrobě textilu v EU snížila o 3,7 % a obrat vykázal pokles o 0,1 %. Celkový vývoz textilních výrobků EU-28 v roce 2013 činil 21,5 mld. €, oproti roku 2012 vzrostl o cca 0,1 %. Dovoz textilních výrobků EU-28 v roce 2013 meziročně vzrostl o 3,3 % na 25,3 mld. €. Zahraniční obchod EU-28 tak vykázal záporné saldo ve výši cca 3,8 mld. € oproti 2,7 mil. € v roce 2012. Mezi pěti 51


největšími odběrateli textilních výrobků EU-28 v roce 2013, stejně jako v roce 2012, figurovaly USA, Turecko, Čína, Švýcarsko a Tunisko. Pořadí největších dovozců do EU-28, Čína, Turecko, Indie, Pakistán a USA. Z pohledu obratu se pak Čína, jako obchodní partner EU-28, dostala na první místo, přičemž v roce 2012 byla na 7 místě a v roce 2005 byla dokonce až na 20 místě. Z výše uvedeného vyplývá, že textilnímu průmyslu EU jako celku i textilnímu průmyslu ČR se v roce 2013 relativně dařilo. Ve srovnání s ČR však je oživení textilní výroby v EU pomalejší. Úroveň tržeb ovšem stále nedosahuje hodnoty před krizí v roce 2008 a 2009. Předpovědi vývoje textilní a oděvní výroby pro další období jsou méně příznivé a jsou spojeny zejména s vnějšími riziky. Podle průzkumu HK ČR malí a střední podnikatelé zhoršují prognózu svého budoucího vývoje. Jedná se především o vývoj globální a evropské ekonomiky, řešení předluženosti států eurozóny, zvyšuje se riziko znovu vypuknutí finanční krize a jejího přelití do reálné ekonomiky, včetně průmyslu. S novou vlnou recese přijde i oslabení poptávky. Účinnou obranou proti recesi je intenzivní tvorba rezerv, snižování zadluženosti v období růstu, výdajové restrikce, tlak na zvyšování produktivity práce a kvality všech činností a aktivní hledání nových cest ke zvýšení konkurenceschopnosti. Dlouhodobá vize do roku 2020 – transformace současného evropského textilního a oděvního průmyslu ve stabilního a konkurenceschopného hráče je obsažena v materiálu EU „Evropská technologická platforma pro budoucnost textilního a oděvního průmyslu ETP“. Uvádí tři hlavní vývojové trendy této výroby v Evropě: přechod od komodit k výrobě specialit za pomoci high-tech procesů, využití nových vláken a textilií s vysokou funkčností přizpůsobenou účelu použití, s využitím vysoce flexibilních technologií; l využití a rozšiřování textilií jako nových (konstrukčních) materiálů v různých průmyslových sektorech a uživatelských oblastech; l konec éry masové produkce textilních výrobků a přesun k průmyslové produkci orientované na zákazníka, jeho potřeby, flexibilní reakce na poptávku s využitím inteligentní logistiky, distribuce a servisu. l

Textilní a oděvní průmysl ČR se k této platformě přihlásil a v roce 2008 založil „Českou technologickou platformu pro textil ČTPT“. Její program vycházi z Evropské technologické platformy. Soustřeďuje se na dva nosné inovační cíle: inovace na straně vstupů do textilního a oděvního průmyslu: inovace v oblasti textilních materiálů (vláken, přízí, textilních struktur aj.), inovace v oblasti textilních technologií, procesů, multidisciplinární přístup k výzkumu a vývoji textilních materiálů; l inovace na straně výrobkových výstupů: na základě výstupů z cíle 1 a spolupráce s dalšími obory vývoj nových textilních výrobků; rozvoj uplatnění výrobků v medicíně, dopravě a dalších netradičních oblastech a hledání nových oblastí uplatnění textilu. l

Pro rychlejší zavádění inovací a zlepšení ekonomické efektivnosti výzkumu a vývoje v textilním a oděvním průmyslu je nutné se soustředit na spolupráci s navazujícími uživatelskými obory, jako je stavebnictví, vybavení pro armádu, ochranné prostředky (osobní i profesní), zdravotnictví a sportovní i outdoorové vybavení. Ve všech jmenovaných oblastech jsou požadavky na zajištění nových funkčních vlastností textilií, případně zajištění jejich kombinací. Problém však je v dostatečném zajištění finančních prostředků na výzkum a vývoj. V roce 2012 bylo v této oblasti investováno pouze 172 mil. Kč, což předstvuje pouze 0,8 % z celkových výdajů na výzkum a vědu ve zpracovatelském průmyslu.

52

Výroba oděvů

3. CZ-NACE 14 - VÝROBA ODĚVŮ

3.1 Charakteristika oddílu Oděvní výroba je náročná na pracovní síly a převažuje zde stále vysoký podíl ruční práce na výrobku. Pro výrobu oděvů je typická tvorba módních kolekcí podle ročních období a dle požadavků zákazníků. Převažuje výroba v malých sériích a stále více se uplatňuje zakázková konfekční výroba, včetně souvisejících služeb, jako jsou módní poradenství nebo úpravy oděvů. Oděvní, stejně jako textilní průmysl ČR, je proexportně zaměřený, z celkových tržeb více než 70,5 % tvoří tržby z přímého vývozu (společností s více jak 50 zaměstnanci). V rámci klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) je oděvní výroba zařazena v oddílu CZ-NACE 14 s následujícími skupinami: 14.1 Výroba oděvů, kromě kožešinových výrobků; 14.2 Výroba kožešinových výrobků; l 14.3 Výroba pletených a háčkovaných oděvů. l l

Z hlediska tržeb je nejvýznamnější skupina CZ-NACE 14.1, která zahrnuje výrobu svrchních oděvů včetně pracovních oděvů, kožených oděvů, osobního prádla, ostatních oděvů a oděvních doplňků a připadá na ni více než 89 % z celkového objemu (pokles o 1,0 % proti roku 2012). Po ní následuje skupina CZ-NACE 14.3, kam patří punčochové výrobky a ostatní pletené a háčkované oděvy jako jsou svetry, pulovry, trička, vesty, roláky apod. V této skupině se, proti roku 2012, podíl zvýšil o 1,5 %. Ve skupině CZ-NACE 14.3 došlo k poklesu podílu na výši celkových tržeb o 0,2 % proti roku 2012. Podíl těchto tří skupin na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb oděvní výroby CZNACE 14 v roce 2013 ukazuje graf 3.1. 14.2 0,7 % 14.3 10,3 %

14.1 89,0 %

14.1 Výroba oděvů, kromě kožešinových výrobků; 14.2 Výroba kožešinových výrobků; 14.3 Výroba pletených a háčkovaných oděvů Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2013 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


3.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu I přes mírné zlepšení se, stejně jako v předchozích dvou letech, v roce 2013 oděvní průmysl podílel na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu cca 0,4 %. Na účetní přidané hodnotě 0,7 % (nárůst o 0,1 % proti roku 2012) a na počtu pracovníků 1,5 % (pokles o 0,1 % proti roku 2012). Zastoupení oděvního 53


průmyslu ve zpracovatelském průmyslu, stejně jako textilního, v časové řadě od roku 2006 neustále klesá. Ještě v roce 2006 se oděvní výroba podílela na tržbách zpracovatelského průmyslu 0,7 %, na přidané hodnotě 1,3 % a na počtu pracovníků 2,5 %. Hlavním důvodem je vysoká konkurence na globálním trhu, zejména ze strany třetích zemí s nízkými mzdovými náklady. Po skončení platnosti Dohody o textilu a ošacení WTO tato konkurence dále zesílila. To způsobuje potíže nejen v přístupu na trh, ale zvyšuje tlak na ceny výrobků, který má za následek odliv práce ve mzdě a přesun výroby do zemí s nižšími náklady či rušení neefektivních výrob. Pozitivně lze ocenit, že i nadále se oděvní průmysl podílí na udržení zaměstnanosti žen, zejména v regionech s dlouholetou tradicí oděvní výroby.

3.3 Hlavní ekonomické ukazatele 3.3.1 Cenový vývoj Vývoj cenových indexů průmyslových výrobců v jednotlivých skupinách výrobků klasifikace CZ-CPA 14 v letech 2009 až 2013 uvádí tabulka 3.1. Roční cenový index oděvních výrobků se pohybuje v intervalu od 99,3 % do 101,0 %, což je pod úrovní inflace. V roce 2013 došlo k meziročnímu poklesu cenového indexu v CZ-CPA 14 o 0,7 %, z toho ve skupině CZ-CPA 14.1 Oděvy, kromě kožešinových výrobků o 0,7 % a ve skupině CZ-CPA 14.3 Pletené a háčkované oděvy k poklesu o 0,1 %. Důvodem je zachování vysokých cen vstupů a hlavně energií. I přes pokles cen přírodních vláken (bavlny a vlny), růst cen polymerů a chemických vláken, který započal v roce 2010, byli výrobci přízí a metráže nuceni rostoucí ceny vstupů částečně promítnout i do cen konečných výrobků (viz. CZ-NACE 13 Výroba textilií). Cenový vývoj svědčí o trvale rostoucí konkurenci na trzích s textilními a oděvními výrobky. Cenové indexy výrobků CZ-CPA 14.2 nejsou samostatně sledovány. Tabulka 3.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2009 - 2013

Název Oděvy, kromě kožešinových výrobků Kožešinové výrobky Pletené a háčkované oděvy Oděvy

Průměr od počátku roku Kód CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

2013

14.1 14.2 14.3

100,2 x 99,3

99,7 x 100,2

100,5 x 100,9

101,0 x 100,3

100,3 x 100,2

14

100,1

99,8

100,5

100,9

100,2


3.3.2 Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik oddílu CZ-NACE 14 za období 2007 až 2013 dokumentují tabulky 3.2 až 3.6 a na ně navazující graf 3.2. Přehled o počtu podniků jednotlivých skupin výroby oděvů ukazuje tabulka 3.2. a v po celé sledované období tento ukazatel stoupá. V roce 2013 vzrostl meziročně počet podnikatelských subjektů ve skupině CZNACE 14 o více než 11 %, z toho v největší skupině CZ-NACE 14.1 Výroba oděvů, kromě kožešinových výrobků o 743 společnosti. Ve skupinách CZ-NACE 14.2 a 14.3 došlo také k nárůstu, ale o výrazně nižší počty. Tyto zvýšené počty se týkají především mikro podniků (0-9 zaměstnanců) a podniků do 20 zaměstnanců, vzhledem k tomu, že počet organizací s 20 a více zaměstnanci v roce 2013 vzrostl pouze o 3, přičemž u organizací s 50 a více zaměstnanci došlo dokonce k poklesu o 6 společností (zdroj statistika ČSÚ). Řada oděvních společností pracuje v tzv. „severském“ podnikatelském modelu tj. že si ponechávají vývoj, design a marketing a vlastní výrobu, která je nejnáročnější na pracovní sílu přesouvají do zemí s nižšími náklady práce, zejména asijských a, jak naznačují některé informace, také do Afriky. Údaje o počtu podniků jsou ovlivněny i metodikou dopočtu ČSÚ. 54

Výroba oděvů

Tabulka 3.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 14 v letech 2007 - 2013 CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

14.1 14.2 14.3

7 104 122 599

7 553 133 571

8 035 149 572

8 913 165 817

9 148 160 1 018

9 452 158 1 174

10 195 149 1 645

14

7 825

8 257

8 756

9 895

10 326

10 784

11 989



2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

14.1 14.2 14.3

16 882 566 178 426 2 251 764

14 093 693 178 044 1 751 102

11 689 308 95 773 1 425 819

11 224 050 138 362 1 448 649

11 692 305 137 974 1 347 162

11 572 923 125 415 1 424 511

11 866 751 95 528 1 374 209

14

19 312 755

16 022 839

13 210 900

12 811 061

13 177 441

13 122 849

13 336 488

mezir. index

83,0

82,5

97,0

102,9

99,6

101,6


Vývoj tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v letech 2007 až 2013 ukazuje tabulka 3.3. Z ní vyplývá, že celkový objem tržeb v oděvním průmyslu, po prudkém propadu v roce 2009 a 2010, již tři roky po sobě pozvolna stoupá. V roce 2013 došlo k jeho meziročnímu nárůstu o 1,6 %. U organizací s 20 a více zaměstnanci v roce 2013, ve srovnání s rokem 2012, stouply tržby o 15,5 % a u organizací s 50 a více zaměstnanci dokonce více než 16,7 %. Jedním z faktorů proč celkové tržby vzrostly pouze o 1,6 % je pokračující pokles tržeb skupiny CZ-NACE 14.2 Výroba kožešinových výrobků, kde došlo k poklesu tržeb o 23,8 % a ve skupině CZ-NACE 14.3 Výroba pletených a háčkovaných oděvů, kde došlo k poklesu tržeb o 6,4 %. Na druhou tranu zásadní podíl na zvýšení tržeb v roce 2013 má skupina CZ-NACE 14.13 Výroba ostatních svrchních oděvů kde tržby, u společností s více jak 50 zaměstnanci, dosáhly úrovně 202,4 % roku 2012. S tím také koresponduje skutečnost, že v roce 2013 došlo, u společností s 50 a více zaměstnanci k nárůstu nových zakázek celkem o 8,9 % proti roku 2012. Tržby oděvního průmyslu v roce 2013 tak dosáhly 69,1 % úrovně tržeb v předkrizovém roce. Krize se projevila v textilním a oděvním průmyslu již ve druhé polovině roku 2008, kdy se nové zakázky snížily o více než 14 % a tento trend pokračoval i v dalších letech. Na vývoj mělo značný dopad ukončení sériové výroby ve zkrachovalém OP Prostějov v srpnu 2010, kde bylo ponecháno jen šití obleků na míru tzv. měřenek – „mass customization“. OP Prostějov v minulosti patřil k největším výrobcům oděvů, jak podle výše tržeb, tak podle počtu zaměstnanců, nejen v ČR, ale i v celé Evropě. V roce 2005 jeho tržby dosahovaly kolem 2,5 mld. Kč. Na druhou stranu ekonomické ukazatele tržeb a nových zakázek, jak ze zahraničí tak i z tuzemska z počátku roku 2014, naznačují, že, u společností s více jak 50 zaměstnaci, pokračuje oživení oděvní výroby. Tabulka 3.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

14.1 14.2 14.3

6 942 488 75 483 915 442

5 655 166 58 989 715 343

4 736 595 39 079 675 743

4 701 803 27 147 670 803

4 839 251 51 408 638 769

4 715 797 62 911 631 746

4 607 084 49 611 616 257

14

7 933 414

6 429 498

5 451 417

5 399 753

5 529 428

5 410 455

5 272 952

mezir. index

81,0

84,8

99,1

102,4

97,8

97,5


Vývoj účetní přidané hodnoty v běžných cenách je zachycen v tabulce 3.4. Celkový objem účetní přidané hodnoty ve výrobě oděvů CZ-NACE 14 od roku 2007 do roku 2013 vykazuje, i přes mírné výkyvy, soustavný pokles. Ten souvisí se snižováním některých druhů výroby, tržeb a počtu zaměstnanců. V roce 2013 účetní přidaná hodnota, ve srovnání s rokem 2012, poklesla o 2,5 %. Negativně se na tvorbě přidané hodnoty podílel růst cen vstupů tj. přízí a plošných metrových textilií, ale hlavně energií, které oděvní výrobci, v důsledku vysoké konkurence na světových trzích, nemohly plně promítnout do finálních cen oděvních výrobků. Naopak pozitivní vliv na vývoj účetní přidané hodnoty má modernizace a restrukturalizace 55


výroby, zaměřená na vlastní modelovou tvorbu a na výrobky s vysokou přidanou hodnotou, ale i odliv práce ve mzdě, která se na tvorbě účetní přidané hodnoty podílí minimálně. V zájmu zachování konkurenceschopnosti je však třeba tyto procesy urychlit. Za příznivý trend lze považovat růst účetní přidané hodnoty na pracovníka, kde v porovnání s rokem 2012 došlo k jejímu zvýšení o 3,4 %. V rámci zpracovatelského průmyslu stále patří k těm nejnižším, což je částečně ovlivněno i charakterem oděvní výroby s vysokým podílem ruční práce. Tabulka 3.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2007 - 2013 (osob) CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

14.1 14.2 14.3

24 413 251 3 279

21 541 199 2 965

17 734 101 2 396

16 122 103 2 084

15 517 101 1 821

14 619 92 1 623

13 830 65 1 507

14

27 943

24 705

20 231

18 309

17 439

16 334

15 401

mezir. index

88,4

81,9

90,5

95,3

93,7

94,3


Z tabulky 3.5 vyplývá, že zaměstnanost ve výrobě oděvů trvale klesá a v roce 2013 byla na úrovni 55,1 % roku 2006. Největší pokles zaměstnanosti nastal v letech 2008 a 2009, kdy byl oděvní i textilní průmysl nejvíce postižen hospodářskou a finanční krizí a vzhledem k ukončení výroby v největší oděvní společnosti OP Prostějov. Hlavním důvodem snižování počtu zaměstnanců je nutnost zvyšovat produktivitu práce restrukturalizací a modernizací výroby či přesunem její části do zemí s levnějšími náklady tj. přechodem na již zmiňovaný „severský“ podnikatelský model, ale i zavírání závodů kvůli nedostatku zakázek. Trend poklesu počtu zaměstnanců se ale zmírňuje. V roce 2013 činil pokles pracovníků 5,7 %, přičemž v roce 2012 to bylo 6,3 %. Největší podíl na tomto poklesu zaměstnanosti ve výši 4,3 % vykázaly organizace s 50 a více zaměstnanci. Produktivita práce měřená měsíčními tržbami na zaměstnance v roce 2013 se, v organizacích s 20 a více zaměstnanci, meziročně zvýšila o 17,6 %. %


110

Tržby za VV a S %

100

100

90

90

80

80

70

70

60 50

110

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 14

2012

60

2013

2007

2009

CZ-NACE 14

ZP

%

2008

110 98 86 74 62 50

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 14

2011

2012

2013

ZP


Graf 3.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2007 - 2013

56

2010

2011

2012 ZP

2013

Výroba oděvů

Tabulka 3.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

14.1 14.2 14.3

4 873 055 46 518 709 413

4 282 223 37 431 670 411

3 474 905 18 826 511 828

3 199 963 23 231 496 290

3 236 427 22 866 451 414

3 090 688 19 091 421 463

3 037 594 18 226 400 865

14

5 628 986

4 990 065

4 005 560

3 719 485

3 710 707

3 531 241

3 456 684

mezir. index

88,6

80,3

92,9

99,8

95,2

97,9


Z tabulky 3.6 je zřejmé, že objem osobních nákladů ve výrobě oděvů ve sledovaném období 2007 až 2013 neustále klesá. Souvisí to s trvalým snižováním zaměstnanosti a s vývojem mezd. V roce 2013 objem osobních nákladů meziročně klesl o 2,1 %, což ovšem nesouvisí pouze se snížením zaměstnanosti o 5,7 % (u organizací s více než 20 zaměstnanci byl v roce 2013 pokles pracovníků o 1,8 % proti roku 2012), ale také se zachováním průměrných mezd. Průměrná mzda u organizací s 20 a více zaměstnanci se v roce 2013, oproti stejnému období předchozího roku, zvýšila o 4,2 % a u organizací s 50 a více zaměstnanci o 5,9 %. I přes tento nárůst oděvní průmysl stále vykazuje nejnižší mzdy v rámci celého zpracovatelského průmyslu. Průměrná měsíční mzda v CZ-NACE 14 Výroba oděvů v roce 2013 činila u organizací s 20 a více zaměstnanci 14 403 Kč, u organizací s 50 a více zaměstnanci 14 636 Kč a byla o více než 11 tis. Kč nižší, než průměrná mzda zpracovatelského průmyslu, která dosáhla 26 266 Kč.

3.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj vybraných ukazatelů konkurenceschopnosti – produktivity práce z účetní přidané hodnoty a hrubého operačního přebytku v letech 2007 až 2013 je uveden v tabulkách 3.7 a 3.8 a grafech 3.3 a 3.4. Tabulka 3.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2007 - 2013 (Kč/zam.) CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

14.1 14.2 14.3

284 381 300 281 279 153

262 534 296 442 241 249

267 084 388 004 282 056

291 632 263 879 321 942

311 863 507 946 350 781

322 576 685 794 389 228

333 131 768 578 409 018

14

283 910

260 252

269 459

294 926

317 065

331 239

342 380

mezir. index

91,7

103,5

109,5

107,5

104,5

103,4



2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

14.1

2 069 433

1 372 943

1 261 690

1 501 840

1 602 824

1 625 109

1 569 490

14.2 14.3

28 965 206 029

21 559 44 932

20 253 163 915

3 916 174 513

28 542 187 355

43 821 210 284

31 385 215 392

2 304 428

1 439 434

1 445 857

1 680 268

1 818 721

1 879 213

1 816 267

mezir. index

62,5

100,4

116,2

108,2

103,3

96,7

14


Produktivita práce z účetní přidané hodnoty, jak je uvedeno v tabulce, vykazuje v průběhu sledovaného období let 2007 až 2013 setrvalý vzestup, s výjimkou roku 2008, kdy se výrazně projevila krize v textilním průmyslu. Na tomto vzestupu má hlavní podíl snižování počtu pracovníků a zvyšující se počet zakázek, zvláště v roce 2013. V oděvní výrobě nadále přetrvává vysoký podíl standardních výrobků, u kterých existuje vysoká konkurence ze třetích zemí, zejména asijských a práce ve mzdě, která se na přidané hodnotě podílí minimálně. Dochází však k postupnému odlivu práce ve mzdě dále na východ do zemí s nižšími mzdovými náklady. I přes trvalý nárůst produktivita práce z účetní přidané hodnoty v běžných cenách dosažená v roce 2013 57


v CZ-NACE 14 činila pouze 44,7 % průměrné produktivity zpracovatelského průmyslu, kde byla více než 766 tis. Kč na zaměstnance. Finanční ukazatel hrubého operačního přebytku vytvořeného ve sledovaném období kolísal. Nejvyšší hodnoty dosáhl v roce 2007 a od roku 2008 byl negativně ovlivněn ekonomickou recesí a s tím spojeným poklesem tuzemských i zahraničních zakázek a tím i tržeb. Hrubý operační přebytek v roce 2013 vykázal pokles o 3,3 % a to hlavně zásluhou tříd CZ-NACE 14.1 a 14.2. V roce 2013 hrubý operační přebytek dosáhl 78,8% úrovně roku 2007. Vývoj tohoto ukazatele ovlivňuje zejména zaměstnanost, úroveň mezd, ale i ceny vstupů tj. plošných metrových textilií, ale i přízí, které rostou jednak v důsledku kolísání cen přírodních i chemických vláken, ale i využíváním textilií s vyššími užitnými vlastnostmi. Dále má na vývoj vliv též modernizace strojního zařízení a zavádění nových technologií. V roce 2013 se ve výrobě oděvů podílel hrubý operační přebytek na účetní přidané hodnotě 34,4 % a zbytek 65,6 % tvořily osobní náklady. Z tohoto poměru vyplývá vysoký podíl ruční práce, který je pro oděvní výrobu charakteristický. Oděvní průmysl se v roce 2013 podílel necelými 0,5 % na celkovém objemu hrubého operačního přebytku zpracovatelského průmyslu.

Produktivita práce z ÚPH %


126

%

120

110 100

114

90

108

80

102

70

96 90

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 14

2012

60

2013

2007

ZP

2008

2009

2010

CZ-NACE 14

2011

2012

2013

ZP



tis. Kč/zam.

800 700 600 500 400 300 200 100

ZP

14

14.1 2012

14.2

14.3

2013



3.3.4 Výkonová spotřeba Vývoj výkonové spotřeby v letech 2007 až 2013 v CZ-NACE 14 zachycuje tabulka 3.9. V roce 2013 vzrostla o 2,9 %, což bylo ovlivněno zejména růstem nákladů na spotřebované nákupy (materiály tj. metráž, příze aj. a hlavně energie) v důsledku kolísání cen textilních vláken (bavlna, vlna, polymery), ale i vlivem nákupů materiálů se specifickými vlastnostmi na výrobu oděvů vysokých užitných vlastností, tj. 58

Výroba oděvů

výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Největší podíl ve skladbě nákladů na výkonovou spotřebu tvoří náklady na spotřebu materiálu (cca 50 %), dále náklady na služby a na energie. Spotřeba materiálu na výrobu oděvů je z převážné části kryta dovozem. Tabulka 3.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

14.1 14.2 14.3

11 224 052 113 688 1 416 153

9 099 928 123 448 1 056 482

7 564 351 61 302 812 619

7 246 299 121 918 834 777

7 425 094 90 990 799 072

7 352 073 67 042 861 888

7 666 242 45 869 805 336

14

12 753 893

10 279 858

8 438 272

8 202 994

8 315 157

8 281 002

8 517 446

mezir. index

80,6

82,1

97,2

101,4

99,6

102,9


3.4 Zahraniční obchod 3.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s oděvními výrobky CZ-CPA 14 v letech 2009 až 2013 ukazuje tabulka 3.10 (včetně kooperací a reexportů). Celkový vývoz oděvních výrobků v roce 2013 dosáhl 27,6 mld Kč a ve srovnání s rokem 2012 vzrostl o 2,6 %. Na tomto navýšení se podílely zejména skupiny CZ-CPA 14.1 a CZ-CPA 14.9. Největší zastoupení na vývozu oděvních výrobků měla skupina CZ-CPA 14.1 Oděvy, kromě kožešinových výrobků, z toho, CZCPA 14.13 Ostatní svrchní oděvy (svrchníky, pláště, kabáty, bundy, obleky, kostýmy, šaty, sukně, kalhoty apod.) a CZ-CPA 14.14 Osobní prádlo (včetně košil, halenek, pyžam, županů, koupacích plášťů apod.) vykázaly meziroční nárůst vývozu, naopak ve třídách CZ-CPA 14.12 Pracovní oděvy a CZ-CPA 14.19 Ostatní oděvy a oděvní doplňky došlo k poklesu jejich vývozu (index 99,1). Pro oděvní průmysl má i nadále význam práce ve mzdě na vývozu tzv. aktivní zušlechťovací styk i když se její podíl neustále snižuje. S přechodem na již zmiňovaný „severský“ model podnikání se uplatňuje i práce ve mzdě na dovozu, tzv. pasivní zušlechťování. Význam práce ve mzdě na dovozu nemá zatím podstatnější vliv na hodnotu celkového dovozu oděvních výrobků. Přesun výroby či zadávání výroby do zemí s nižšími náklady na pracovní sílu (zejména Číny) využívají české oděvní firmy, např. Pietro Filipi, Blažek Praha, ale i outdoorové firmy jako Bushman Company, Alpine Pro, Direct Alpine, Humi Outdoor, Hannah Czech a další. Podle posledních studií čínský cyklus nyní končí a značný růst z posledních desetiletí se bude snižovat. Některá průmyslová odvětví, včetně oděvního a textilního průmyslu, už překonala vrchol a Čína ztrácí tržní podíl. Rostoucí náklady přitom snižují konkurenční výhodu Číny z hlediska nízkých nákladů. Politika jednoho dítěte, rychle stárnoucí populace, zmenšující se pracovní síla a rostoucí mzdy vedou ke zvyšování nákladů na pracovní sílu. Další faktory, jako inflace, zhodnocování čínského juanu, vysoké náklady na export a dopravu také hrají významnou roli. Podle posledních zpráv čínské oděvní a textilní podniky realizují na rychle rostoucím domácím trhu vyšší výnosy než v exportu již jen tím, že nejsou pod tak velkým tlakem zahraničních odběratelů. Zahraniční společnosti, včetně českých, které outsourcovaly části své výroby do Číny začínají postupně přehodnocovat tuto strategii a přesouvají výrobu do okolních států. Mezi nové/staronové destinace patří Afrika, Bangládeš, Vietnam, Indie, Pakistán, Tchaj-wan, Indonésie, ale i Turecko, ale také návrat do Evropy. O tomto vývoji svědčí i skutečnost, že po překonání globální krize v roce 2008, se zakázky v Číně plně nevrátily na předkrizovou úroveň. I přes výše uvedený trend ústupu z Číny, tato země zůstavá i nadále hlavním hráčem na světovém oděvním trhu. Neznamená to také renesanci oděvního průmyslu v průmyslově vyspělých zemích, ale jeho možnou stabilizaci. V roce 2013 celková hodnota dovezeného oděvního zboží činila 39,2 mld. Kč a proti roku 2012 vzrostla o 6,0 %. Největší dovozní skupinou je CZ-CPA 14.1 Oděvy, kromě kožešinových výrobků, která se na celkovém dovozu oděvních výrobků podílela z 87 %. Ve struktuře převládají dovozy ze třetích zemí, zejména Číny. Asijští výrobci se na trhu EU, tedy i ČR, prosazují především nízkými dovozními cenami, naproti tomu v importech z vyspělejších zemí EU jsou realizovány převážně značkové a módní výrobky ve vyšších cenových relacích. 59


Saldo zahraničního obchodu s oděvními výrobky je dlouhodobě záporné. V roce 2013 zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 14 vykázal záporné saldo ve výši cca 11,6 mld. Kč. Ve srovnání s rokem 2012 došlo k jeho nárůstu o 15,0 %, ale nedostalo se až na úroveň roku 2011 kdy bylo ještě o 9,2 % vyšší. Tabulka 3.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 14 v b.c. v letech 2009 - 2013 Vývoz celkem (mil.Kč)

CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

2013

14.1 14.2 14.9

22 883,6 103,4 2 238,0

21 931,6 119,1 2 345,0

22 266,1 149,9 2 686,0

23 961,1 151,8 2 761,9

24 586,1 136,5 2 854,7

14

25 225,0

24 395,7

25 102,0

26 874,8

27 577,3

mezir. index

96,7

102,9

107,1

102,6


CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

2013

14.1 14.2 14.3

30 185,0 114,4 4 760,9

29 974,5 123,8 4 780,2

32 580,1 108,7 5 228,1

32 196,2 144,0 4 656,8

34 108,5 176,6 4 930,8

14

35 060,3

34 878,5

37 916,9

36 997,0

39 215,9

mezir. index

99,5

108,7

97,6

106,0

CZ-CPA

Saldo (mil. Kč) 2009

2010

2011

2012

2013

14.1 14.2 14.3

-7 301,4 -11,0 -2 522,9

-8 042,9 -4,7 -2 435,2

-10 314,0 41,2 -2 542,1

-8 235,1 7,8 -1 894,9

-9 522,4 -40,1 -2 076,1

14

-9 835,3

-10 482,8

-12 814,9

-10 122,2

-11 638,6


3.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu s oděvními výrobky je zachycena v grafu 3.5. V posledních letech je stabilní a mění se pouze podíly hlavních obchodních partnerů. Naším jasně největším obchodním partnerem v obchodu s oděvními výrobky zůstává nadále Německo, se kterým v roce 2013 náš obrat zahraničního obchodu s produkcí CZ-CPA 14 dosáhl 11,5 mld, tj. o 21,0 % více než v roce 2012 a kam jsme vyvezli zboží za 7,7 mld. Kč tj. 25 % z celkového objemu vývozu oděvních výrobků. Podíl vývozu do Německa na celkovém exportu oděvů se meziročně zvýšil o 3 % a také podíl dovozu z Německa do ČR se na celkovém dovozu oděvních výrobků zvýšil o 3 % a dosáhl tak 10 %. Druhým naším největším obchodním partnerem, bylo stejně jako v předchozích letech, Slovensko, kam jsme vyvezli 14 % oděvního zboží, což je o 4,7 % více než v roce 2012. Na třetím místě figuruje Polsko s 10% podílem, kam byly dodány výrobky za cca 2,6 mld Kč. Na čtvrtém místě je Itálie, jejíž podíl na celkovém vývozu však poklesl o 2 % a kam se vyvezlo oděvní zboží za 2,3 mld. Kč, což je o 8,9 % méně než v roce 2012. Páté místo si udržuje Francie, kam bylo v roce 2013 realizováno 5 % celkových vývozů oděvů, tedy také o 1 % méně než v předchozím roce. K dalším významějším vývozním partnerům pak stále patří Rakousko, Velká Británie a Švédsko. Tak jako již tradičně, v oblasti konfekční výroby v roce 2013, byly nejvýznamnější vývozy do EU v následujících výrobkových kódech CZ-CPA: 14.13 Ostatní svrchní oděvy, včetně subdodavatelských prací, kde se jedná o náročnou pánskou nebo chlapeckou, dámskou nebo dívčí konfekci (svrchníky, pláště, kabáty, bundy, obleky, kostýmy, šaty, sukně, kalhoty aj.); l 14.14 Osobní prádlo, včetně subdodavatelských prací,(včetně halenek, košil, nočních košil, pyžam, županů, koupacích plášťů aj.); l 14.19 Ostatní oděvy a oděvní doplňky, včetně subdodavatelských prací, (kojenecké oděvy, tepláky, plavky, lyžařské oděvy, rukavice, šály, šátky, kapesníky, vázanky, kravaty, pokrývky hlavy, pásky a opasky aj.). l

60

Výroba oděvů

U dovozů do ČR převládají dodávky ze třetích zemí, zejména asijských, jejich podíl v roce 2013 činil necelých 46 % z celkového dovozu, zatímco zbytek připadl na importy z EU. Největším dovozcem oděvů do ČR také v roce 2013 zůstala Čína, která na náš trh dodala zboží za více než 12,4 mld. Kč, což je pokles o 6,1 % proti roku 2012, přesto však jeho podíl je na úrovni 31,6 % z celkových dovozů. Naše obchodní saldo s výrobky CZ-CPA 14 je stále záporné a v roce 2013 jeho hodnota dosáhla více než -11,6 mld. Kč. Druhým největším dovozním teritoriem, v roce 2013 byla Bangladéš jejíž podíl vzrostl o 2 % proti roku 2012, dosáhl úrovně 11,0 % a dovezlo ze zboží v hodnotě 4,4 mld. Kč, což je nárůst o 32,4 % proti roku 2012. Oživení zahraničního obchodu v rámci EU, vedle zvýšeného vývozu, bylo zaznamenáno také ve zvýšeném dovozu, protože dovoz z Německa se zvýšil o 38,6 % a dosáhl 10,0% podílu z celkových dovozů, tj. zvýšení podílu o 3 % proti roku 2012. Také podíl dovozu ze Slovenska se zvýšil o 2 % a bylo dovezeno dokonce o 64,2 % více (v hodnotovém vyjádření) než v roce 2012. Také došlo ke zvýšení dovozů z Polska, jehož podíl na dovozevch byl na úrovni 2 %. Dovozy z Turecka a Indie se udržely na zhruba stejné úrovni jako v roce 2012, naopak došlo k poklesu dovozu z Itálie o 8,7 %. Vývozní teritoria v roce 2013

Polsko 10 %

Itálie 8%

Francie 5%

Rakousko 4%

V. Británie 3% Švédsko 2%

Slovensko 14 %

Ostatní 26 % Německo 28 % Dovozní teritoria v roce 2013

Německo 10 %

Turecko 10 %

Bangladéš 11 %

Itálie 5%

Slovensko 4%

Indie 3% Polsko 2% Ostatní 23 %

Čína 32 % Pramen: ČSÚ – údaje k 19. 6. 2014


3.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Oděvní a textilní průmysl EU, tedy i ČR, je důležitou součástí evropského zpracovatelského průmyslu a ovlivňuje hospodářskou i sociální situaci v mnoha regionech EU-28. Četné studie EU prokazují, že evropský oděvní průmysl je odvětvím s největším stupněm kreativity a bude i v budoucnu ovlivňovat životní styl EU. Oblečení a móda patří mezi největší kategorie spotřebního zboží, i z těchto důvodů si všechny členské země EU, včetně ČR, zachovávají oděvní i textilní výrobu. Oblečení má také svůj strategický význam a do jeho vývoje jsou investovány značné finanční prostředky, zvláště na trhu s pracovním a vojenským ošacením. Přesto, v rámci české výroby, zahraniční firmy neinvestovaly do vědy a výzkumu v oděvním průmyslu ani korunu. Naopak české podnikatelské subjekty investovaly do vědy a výzkumu v roce 2012 cca 18 mil. 61


Kč, tedy zhruba 81,8 % z celkových investic do výroby oděvů. Tato výše však představuje pouze 0,08 % z celkových investic zpracovatelského průmyslu do vědy a výzkumu. Podle údajů Euratexu v roce 2013 existovalo v oděvním průmyslu EU více než 119 tisíc firem, pokles o 4,2 % proti roku 2012, které zaměstnávaly přes jeden mil. osob a dosáhly celkového obratu více než 74,7 mld. €. Oproti roku 2012 se zaměstnanost ve výrobě oděvů v EU snížila o 4,2 % a také obrat klesl o 3,3 %. Celkový vývoz oděvních výrobků EU-28 v roce 2013 činil 20,9 mld. € a ve srovnání s předcházejícím rokem vzrostl o 4,3 %. Také dovoz oděvů EU-28 vzrostl o 1,6 % na hodnotu 67,0 mld. €. Obchodní bilance EU-28 s oděvními výrobky je vysoce záporná, v roce 2013 saldo zahraničního obchodu činilo -46,1 mld. €, což představuje meziroční nárůst o 0,4 %. Z hlediska teritoriální struktury zahraničního obchodu EU-28 se v roce 2013 zařadilo mezi pět hlavních odběratelů: Švýcarsko, Rusko, USA, Hong Kong a Japonsko. Většina odběratelů oděvního průmyslu EU-28 zaznamenala nárůst obratu, s výjimkou Švýcarska. Také v rámci dovozů z Číny do EU-28 byl v roce 2013 zaznamenán pokles o 3,8 % a naopak zvýšení objemu dovozu z Bangladéše o 10,5 %. Jak již bylo zmíněno, oděvní průmysl ČR je proexportně orientovaný a z exportu realizuje vyšší tržby než na domácím trhu. V roce 2013 u organizací s 20 a více zaměstnanci se tržby z přímého vývozu podílely více než 70 % (nárůst o 1,0 % proti roku 2012) na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb CZ-NACE 14. S velkým odstupem za nejdůležitějším trhem, kterým je Německo s 28% podílem z celkového exportu oděvních výrobků, následuje Slovensko se 14 % a Polsko s 10 %. Proto další vývoj oděvního průmyslu ČR bude záviset především na vývoji v německém oděvním obchodě, ale i v dalších zemích EU, jejichž ekonomiky v současné době také zrychlují. Důležité rovněž bude, zda se našim oděvním podnikům podaří výrobky vyvážet i na mimoevropské trhy. Na druhou stranu první statistické přehledy výkonů podniků s více než 20 zaměstnanci z počátku roku 2014 nejsou příliž optimistické. Budoucnost českého oděvního průmyslu bude hodně záviset na dalším vývoji jeho konkurenceschopnosti. Stále platí, že pro její zvýšení je nutné se především zaměřit na: Produkci výrobků s vyšší přidanou hodnotou prostřednictvím zavádění výsledků výzkumu, vývoje a technologických i netechnologických inovací do výroby v malých sériích, s úpravami podle představ a požadavků zákazníků. U oděvních výrobků je to především dokonalé zpracování, módní aktuálnost, četnost předkládaných kolekcí, vznik nových nabídkových skupin (např. konfekce na míru tzv. „měřenky“, konfekce pro mladé s rychlou obměnou sortimentu, pro plnoštíhlé, ale i zohlednění takových jevů ve společnosti jako je např. prodlužující se délka života apod.); l Speciální oděvy pro náročná povolání a extrémní podmínky (uniformy, ochranné oděvy do různých náročných provozů, ale i outdoorové oblečení pro sport a volný čas, vzhledem k tomu, že přibývá lidí, kteří tráví aktivně svůj volný čas); l Zlepšení marketingových aktivit a dalších aktivit přímého kontaktu s trhem (obchodní činnost). Důležitá je rychlá reakce, neboť ta rozhoduje o marži z přidané hodnoty. Z hlediska marketingu je nutné na straně poptávky umět posoudit realizovatelnost požadavků trhu a na straně nabídky umět pracovat s informacemi o přidané hodnotě výrobků v podobě nových funkčních materiálů a nových aplikací; l Zavádění nových informačních a komunikačních technologií jako např. skenování lidského těla, 3D CAD technologie, RFID (radiofrekvenční) technologie, e-prodej, elektronické systémy řízení dodávek apod., které jsou mimo jiné i předpokladem pohotové reakce na potřeby zákazníka; l Na budování obchodních značek a vlastních obchodních sítí, které umí využít potenciálu výrobků s „vlastním příběhem“, tedy nezbytné legendě doprovázející inovovaný výrobek. l Na vzdělávání a výcvik pracovníků v oděvní i textilní výrobě. Přestože počet zaměstnanců ve výrobě oděvů klesá, poptávka po kvalifikovaných a flexibilních pracovnících roste. l

62

Výroba usní a souvisejících výrobků

4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ

4.1 Charakteristika oddílu V roce 2008 přešla klasifikace OKEČ na novou klasifikaci CZ-NACE. Podle této klasifikace byl výrobě usní a souvisejících výroků přidělen kód 15. V souvislosti s touto úpravou také došlo v oddílu CZ-NACE 15 ke změně členění jednotlivých hlavních skupin odvětví ze tří na dvě. Sloučil se obor činění a úprava usní s brašnářskou a sedlářskou výrobou a zároveň byla do stejného oboru přiřazena část bývalé OKEČ 18.3 Zpracování a barvení kožešin. Tímto sloučením se statisticky zvýraznila skupina 15.1 oproti předchozímu období. Oddíl kožedělného průmyslu dle nového zařazení tvoří tedy pouze dvě skupiny: 15.1 Činění a úprava usní (vyčiněných kůží); zpracování a barvení kožešin; výrob brašnářských, sedlářských a podobných výrobků; Ø 15.11 Činění a úprava usní (vyčiněných kůží); zpracování a barvení kožešin; Ø 15.12 Výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků; l 15.2 Výroba obuvi; Ø 15.20 Výroba obuvi; Ø 15.20.1 Výroba obuvi s usňovým svrškem; Ø 15.20.9 Výroba obuvi z ostatních materiálů. l

Kožedělný průmysl si stále zachovává proexportní orientaci, což je důsledkem zaměření se na specializované druhy výrobků a spolupráce se zahraničními firmami. Význam prvovýroby je přímo závislý na výrobě obuvi. Podíl jednotlivých skupin oddílu na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S) ukazuje graf 4.1. 15.2 28,5 %

15.1 71,5 % 15.1 Činění a úprava usní (výroba brašnářských a sedlářských výrobků) 15.2 Výroba obuvi Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2013 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


Ekonomické ukazatele druhovýroby ovlivňují i spolupracující odíly (CZ-NACE 13 Výroba textilií). Také v roce 2013 se na oboru kožedělného průmyslu, tak jako v minulosti, projevil výrazný tlak konkurence a vysoké dovozy hlavně obuvi. Ten byl příčinou dalšího poklesu výroby obuvi, který pak následně vedl k dalšímu útlumu výroby obuvnických usní v koželužnách a ve výrobě polotovarů pro obuvnický průmysl. Při hlubším pohledu zjistíme, že, u výrobců s 50 a více zaměstnanci, činil v roce 2013 podíl třídy 15.12 Výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků 49,4 % na celkových tržbách za VV a S oddílu CZ-NACE 15. Ve skupině výrobců obuvi došlo k poklesu tržeb za rok 2013 na úroveň 92,3 % roku 2012.

63


4.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Kožedělný průmysl zaznamenal v roce 2013 opět pokles své vykonnosti, proto si také zachovává mezi odvětvími zpracovatelského průmyslu pozici s nejnižším podílem tržeb za VV a S, účetní přidané hodnoty, počtu zaměstnanců a dalších ekonomických ukazatelů (v roce 2013 činil podíl na tržbách za prodej VV a S v b.c. 0,14 %, účetní přidané hodnotě 0,26 % a počtu zaměstnanců 0,47 %). Podle kvalifikovanného odhadu MPO došlo v roce 2013 meziročně k poklesu tržeb za prodej VV a S o 3,6 %, nárůstu účetní přidané hodnoty o 12,4 % a k poklesu počtu zaměstnanců o 10,6 % proti roku 2012. V roce 2013 se podařilo snížit osobní náklady na úroveń 98,4 % roku 2012 a produktivita práce z účetní přidané hodnoty se zvýšila o 25,7 % proti roku 2012. V kožedělném průmyslu bylo v roce 2013 zaměstnáno (u organizací s 20 a více zaměstnanci) celkem 4 512 pracovníků (proti roku 2012 je to pokles o 8,7 %), což představuje 55,3 % stavu v roce 2006 (u organizací s 20 a více zaměstnanci). V roce 2013 činila průměrná měsíční mzda v oddílu (u organizací s 20 a více zaměstnanci) 16 353 Kč (o 3,3 % více než v roce 2012). Stále však jde o oddíl s jednou z nejnižších úrovní mzdy dosahující 63,6 % průměrné měsíční mzdy ve zpracovatelském průmyslu.

4.3 Hlavní ekonomické ukazatele 4.3.1 Cenový vývoj Tabulka 4.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2009 - 2013 Průměr od počátku roku

Název Činěné a upravené usně Obuv

Kód CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

2013

15.1 15.2

100,6 100,9

101,6 100,7

102,5 102,4

101,8 101,8

100,4 100,0

15

100,7

101,2

102,4

101,8

100,2

Useň a související výrobky Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100

Cenový vývoj v roce 2013 se, tak jako v předchozích letech, v obou skupinách kožedělného průmyslu pohyboval pod úrovní inflace. To je výsledkem skutečnosti, že na trhu dlouhodobě převládá nabídka nad poptávkou. Hlavní tlak na ceny prakticky všech druhů obuvi je zapříčiněn vysokými dovozy z Číny a dalších asijských zemí. Podle statistiky ČSÚ a kvalifikovaného dopočtu MPO byla v roce 2013 deklarována průměrná dovozní cena jednoho páru obuvi z Číny 68,53 Kč za jeden pár obuvi. Přestože došlo ke zvýšení deklarované dovozní ceny z Číny o 14,1 % proti roku 2012, stále je tato cena výrazně nižší, než je deklarovaná výrobní cena českých výrobců a zároveň o 48,2 % nižší než byla celková průměrná dovozní cena obuvi v roce 2013. V CZ-CPA 15.1 jsou zařazeny výrobky (usně), které nejsou určeny k přímému prodeji, ale pro výrobní spotřebu (tabulka 4.1).

4.3.2 Základní produkční charakteristiky Jak již bylo uvedeno výše, podle kvalifikovaného odhadu MPO došlo v roce 2013 k celkovému (CZNACE 15) meziročnímu poklesu tržeb za VV a S o 3,6 % proti roku 2012. Tento pokles znamenal, jak vyplývá z níže uvedené tabulky 4.3, že tržby za prodej vlastních výrobků a služeb zhruba klesly na úroveň roku 2010. Na této skutečnosti se podílely svým poklesem tržeb obě skupiny. Ve skupině CZ-NACE 15.1 Činění a úprava usní (vyčiněných kůží); zpracování a barvení kožešin; výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků, došlo k poklesu tržeb celkem o 2,0 % a to i přes skutečnost, že ve třídě CZ-NACE 15.12 Výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků tržby za prodej vůlastních výrobků a služeb vzrostly tržby o cca 9,1 % proti roku 2012. Jedním z důvodů poklesu tržeb ve třídě CZ-NACE 15.11 64


je pokles počtu společností, které se činěním a úpravou usní zabývají a to mělo za následek také pokles pracovníků v této třídě o 13,3 %. Přetrvávající odbytová krize, zapříčiněná nižší koupěschopností obyvatel a přetrvávající vysoká konkurence levné obuvi z Číny a ostatních asijských zemí měla za následek, že nadále pokračuje pokles tržeb ve třídě CZ-NACE 15.20 Výroba obuvi. V roce 2013 se pokles tržeb v komoditě obuvi odhaduje o 7,4 % proti roku 2012 a proti roku 2007, tedy za posledních 6 let, je to dokonce o více než 46,0 %. Je nutno konstatovat, že negativní výsledky v prodeji obuvi se nedaří zvrátit ani provedenou užší specializací ve výrobě, zvýšením kvality a zlepšením marketingové strategie v oblasti módních doplňků spolu s využitím módních materiálů a trendů a ani snižováním nákladů. Tento nepříznivý vývoj v prodeji obuvi měl negativní vliv na počet zaměstnanců, ale neměl vliv na vývoj účetní přidané hodnoty oddílu, kde došlo k navýše o 12,4 %. Jak ukazuje tabulka 4.2 a 4.5, má tento negativní vývoj v jednotlivých komodách výroby hlavní vliv na počet podniků a následně počet pracovníků v oddílu kožedelného průmyslu. Základní produkční charakteristiky za období let 2007 – 2013 jsou uvedeny v tabulkách 4.2, 4.3, 4.4, 4.5 a grafu 4.2. Tabulka 4.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 15 v letech 2007 - 2013 CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

15.1 15.2

692 255

643 237

661 234

688 244

666 233

628 212

576 190

15

947

880

895

932

899

840 7

65


Výše uvedená tabulka uvádí celkový počet všech podnikatelských subjektů, které mají v obchodním rejstříku uvedeno jako hlavní obor podnikání CZ-NACE 15. Je evidentní, že odbytové problémy v obuvnickém průmyslu mají hlavní dopad na počet výrobců obuvi, protože v roce 2013 jejich počet poklesl na úroveň 74,5 % roku 2007. Tabulka 4.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

15.1 15.2

3 192 295 2 585 232

2 851 121 2 003 830

2 773 260 2 059 348

3 107 600 1 839 666

3 391 108 1 796 659

3 575 549 1 508 875

3 505 296 1 395 778

15

5 777 527

4 854 951

4 832 607

4 947 266

5 187 767

5 084 423

4 901 073

mezir. index

84,0

99,5

102,4

104,9

98,0

96,4


Tabulka 4.3 ukazuje, jakou mají tržby za prodej vlastních výrobků a služeb kolísavou tendenci. Po krátkém vzestupu v letech 2010 a 2011došlo v posledních dvou letech k jejich opětovnému poklesu. V roce 2013 to bylo o 3,6 % proti roku 2012. Proti roku 2007 v rámci sledovaného období je to pokles o více než 15,0 %. Hlavním důvodem je soustavný pokles tržeb ve skupině CZ-NACE 15.2 Výroba obuvi kde tento pokles v roce 2013 je až na úrovni 54,0 % proti sledovanému období v roce 2007. Tabulka 4.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE

2007

2008

15.1 15.2

1 241 716 1 033 350

1 107 666 815 884

15

2 275 067

mezir. index

2009

2010

2011

2012

2013

979 752 814 821

1 025 460 754 953

1 208 308 719 161

1 221 998 650 191

1 442 318 662 249

1 923 550

1 794 573

1 780 414

1 927 469

1 872 189

2 104 567

84,5

93,3

99,2

108,3

97,1

112,4


Vývoj účetní přidané hodnoty v běžných cenách je zachycen v tabulce 4.4. Celkový objem účetní přidané hodnoty v oddíle CZ-NACE 15 od roku 2007 do roku 2013 vykazuje, i přes vzestupný vývoj ve skupině CZ-NACE 15.1 Činění a úprava usní (vyčiněných kůží); zpracování a barvení kožešin; výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků, poměrně kolísavý vývoj. Ten souvisí se snižováním některých druhů výroby, tržeb a počtu zaměstnanců. V roce 2013 účetní přidaná hodnota, ve srovnání s rokem 2012, 65


vzrostla o 12,4 %. Pozitivní vliv na vývoj účetní přidané hodnoty má modernizace a restrukturalizace výroby, zaměřená na vlastní modelovou tvorbu a na výrobky s vysokou přidanou hodnotou. Za příznivý trend lze považovat růst účetní přidané hodnoty na pracovníka, kde, v porovnání s rokem 2012, došlo k jejímu zvýšení o 25,7 % a proti roku 2007, sledovaného období, dokonce o 43,0 %. V rámci zpracovatelského průmyslu stále patří k těm nejnižším, což je částečně ovlivněno i charakterem kožedělné výroby s vysokým podílem ruční práce. V roce 2013 dosahovala úrovně 55,4 % účetní přidané hodnoty na pracovníka celého zpracovatelského průmyslu. Tabulka 4.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2007 – 2013 (osob) CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

15.1 15.2

3 615 4 041

3 562 3 359

2 840 3 060

2 863 3 028

3 070 2 847

3 159 2 379

3 007 1 946

15

7 657

6 920

5 900

5 891

5 917

5 538

4 953

mezir. index

90,4

85,3

99,9

100,4

93,6

89,4


Vývoj zaměstnanosti v kožedělném průmyslu ukazuje tabulka 4.5. Tento vývoj je prakticky v celém sledovaném období negativní. V roce 2013 došlo k poklesu počtu pracovníků oddílu CZ-NACE 15 o 10,6 % proti roku 2012 a proto roku 2007 to bylo dokonce o 35,3 %. Hlavní podíl na tom má skupina CZ-NACE 15.2 Výroba obuvi, kde došlo k poklesu počtu pracovníků o 18,2 % proti roku 2012 a proti roku 2007 dokonce o 51,8 %. Tento vývoj je také důsledek skutečnosti, že, podle statistických výkazů, poklesl v roce 2013 počet podniků vyrábějících obuv o 10,3 %. %


Tržby za VV a S

110

%

105

100

100

90

95

80

90

70

85

60

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 15

2012

80

2013

2007

ZP

%

2008

2009

CZ-NACE 15

2010

2011

2012

2013

ZP


105 99 93 87 81 75

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 15

2011

2012

2013

ZP



Je nutno konstatovat, že i přes různá racionalizační opatření probíhá vývoj v tomto oddíle ve vlnách. Mezi zásadní opatření, která mohou tento vývoj ovlivnit, patří další pokračování snižování počtu zaměstnanců ve výrobě obuvi a zaměření se na ještě vyšší specializaci ve výrobě galanterie a módních doplňků, módní obuvi a dětské obuvi, stejně tak jako na sportovní a pracovní obuv. I přes veškerou snahu výrobců o propagaci českého výrobku, návrat některých tradičních českých značek na trh a propagaci zdravého obouvání se stále nedaří zvrátit negativní trend v prodeji obuvi. Hlavní negativní vliv na tuto skutečnost mají 66


nízké prodejní ceny dovezené obuvi, hlavně z Asijských zemí. Jedním z hlavních faktorů tohoto negativního trendu je také poměrně nízká koupěschopnost obyvatelstva. Tabulka 4.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE 15.1 15.2

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

841 676 928 035

834 448 714 347

686 864 655 360

747 829 653 289

804 044 649 736

862 249 556 855

905 989 490 332

1 769 711

1 548 795

1 342 225

1 401 118

1 453 779

1 419 104

1 396 321

mezir. index

87,5

86,7

104,4

103,8

97,6

98,4

15


Osobní náklady v roce 2013 meziročně poklesly o 1,6 %, na čemž má výrazný podíl meziroční pokles počtu pracovníků hlavně ve třídě výroby obuvi (18,2 %). Na druhou stranu byl tento vývoj ovlivněn také růstem mzdových nákladů. Průměrná měsíční mzda v odvětví kožedělného průmyslu (u výrobců s 50ti a více zaměstnanci) se za sledované období zvýšila o 7,4 %, přesto však stále patří, vedle textilního průmyslu, k jedné z nejnižších ve zpracovatelském průmyslu. Osobní náklady v kožedělném průmyslu tvoří 0,3 % z celkových osobních nákladů ve zpracovatelském průmyslu. Vývoj osobních nákladů v časové řadě znázorňuje tabulka č. 4.6.

4.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj vybraných ukazatelů konkurenceschopnosti – produktivity práce z účetní přidané hodnoty a hrubého operačního přebytku v letech 2007 až 2013 je uveden v tabulkách 4.7 a 4.8 a grafech 4.3 a 4.4. Tabulka 4.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2007 - 2013 (Kč/zam.) CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

15.1 15.2

343 462 255 690

311 008 242 900

344 959 266 297

358 136 249 330

393 538 252 630

386 860 273 315

479 654 340 361

15

297 133

277 951

304 164

302 213

325 748

338 083

424 932

mezir. index

93,5

109,4

99,4

107,8

103,8

125,7


I přes výrazný pokles tržeb za prodej VV a S ve skupině CZ-NACE 15.1 a celkovému poklesu osobních nákladů došlo v roce 2013 ke zvýšení produktivity práce z přidané hodnoty v kožedělném průmyslu o 25,7 % proti roku 2012. Produktivita práce, vyjádřena v tis. Kč na zaměstnance, se ve sledovaném období od roku 2007 zvýšila o 221,0 % (tabulka 4.7). V průběhu roku 2013 se snížila efektivnost podnikání (vyjádřená podílem osobních nákladů na účetní přidané hodnotě), která dosáhla hodnoty 1,5 (v roce 2012 byla hodnota efektivnosti podnikání 1,26). Tabulka 4.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

15.1 15.2

400 041 105 316

273 218 101 537

292 888 159 461

277 632 101 664

404 264 69 426

359 749 93 336

536 329 171 917

15

505 356

374 755

452 349

379 296

473 690

453 085

708 246

mezir. index

74,2

120,7

83,9

124,9

95,7

156,3


Finanční ukazatel hrubého operačního přebytku vytvořeného ve sledovaném období kolísal. V roce 2013 byl v obou skupinách (CZ-NACE 15.1 i CZ-NACE 15.2) nejvyšší v celém sledovaném období let 2007 až 2013. Nelze však hodnotit vliv počtu tuzemských i zahraničních zakázek, protože tento ukazatel ČSÚ nesleduje. Hrubý operační přebytek v roce 2013 vykázal nárůst o 56,3 % a to hlavně zásluhou skupiny CZ-NACE 15.1, která vykázala nárůst o 49,0 % a skupiny CZ-NACE 15.2, která vykázala nárůst o 84,2 %. V roce 2013 67


hrubý operační přebytek dosáhl cca 140,1 % úrovně roku 2007, kdy byl ve sledovaném období 2007 až 2013 nejvyšší. Vývoj tohoto ukazatele ovlivňuje zejména zaměstnanost, úroveň mezd, ale i ceny vstupů a hlavně energií. Dále má na vývoj vliv též modernizace strojního zařízení a zavádění nových technologií. V roce 2013 se ve třídě CZ-NACE 15 podílel hrubý operační přebytek na účetní přidané hodnotě 33,7 % a zbytek, 66,3 %, tvořily osobní náklady. Z tohoto poměru vyplývá vysoký podíl ruční práce, který je pro kožedělnou výrobu charakteristický. Kožedělný průmysl se v roce 2013 podílel necelými 0,2 % na celkovém objemu hrubého operačního přebytku zpracovatelského průmyslu. %


150

Hrubý operační přebytek %

140

155 140

130

125

120

110

110

95

100

80

90

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 15

2012

65

2013

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 15

ZP

2011

2012

2013

ZP



Ukazuje se, že kožedělný průmysl je velmi specifický obor, který je snadno ovlivnitelný (hlavně ve třídě výroby obuvi) i přes veškerou snahu výrobců zvyšovat efektivitu výroby. Stále opakovaným a zásadním problémem je vysoká konkurence dovozů hlavně ze zemí Asie. Také stále platí, že je nezbytné zachovat orientaci na výrobu kožedělných výrobků pro specifické účely a pokračovat v trendu propagace a výroby dětské obuvi, stejně tak jako obuvi pro volný čas a speciální zdravotnické a pracovní obuvi a některých druhů galanterního zboží. Ke zvýšení produktivity práce bude také zejména nutné zvýšení investičních prostředků na nákup nových výrobních zařízení a nových technologií. Toho lze také dosáhnout prohloubením spoluprace se zahraničními partnery, jejichž podíl na počtu výrobních společností v kožedělném průmyslu je velmi malý. tis. Kč/zam.

800 700 600 500 400 300 200 100

ZP

15

15.1 2012

15.2

2013



4.3.4 Výkonová spotřeba Výkonová spotřeba (náklady na materiál, energie atd.) zaujímá hlavní podíl ve struktuře celkových 68


nákladů. Výrazný propad tržeb za prodej VV a S ve skupině CZ-NACE 15.2 Výroba obuvi měl v roce 2013 zásadní dopad na snížení výkonové spotřeby celkem v kožedělném průmyslu proti roku 2012 (tabulka 4.9). Tabulka 4.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

15.1 15.2

2 017 739 1 645 208

1 900 658 1 262 697

1 888 882 1 258 381

2 157 322 1 176 775

2 260 323 1 087 182

2 505 343 906 408

2 388 372 773 514

15

3 662 947

3 163 355

3 147 262

3 334 097

3 347 505

3 411 751

3 161 885

mezir. index

86,4

99,5

105,9

100,4

101,9

92,7


4.4 Zahraniční obchod 4.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Výsledky zahraničního obchodu v roce 2013 ukazují, že se nadále daří udržovat příznivou situaci vývozu komodit kožedělné výroby v rámci celého sledovaného období let 2009 až 2013. V celkovém vývozu výrobků CZ-CPA 15 v roce 2013 došlo k nárůstu o 16,6 %, v celkovém dovozu k nárůstu o 7,1 % a v celkové obchodní bilanci došlo k poklesu záporné obchodní bilance o 52,9 % proti výsledkům zahraničního obchodu roku 2012 (tabulka 4.10). Jedním z hlavních důvodů proč došlo ke zvýšení vývozu je skutečnost, že se českým výrobcům reálně daří většinu své produkce úspěšně exportovat zejména do zemí EU. Je to dáno také tím, že se i nadále rozvíjí výrobní kooperace se západoevropskými partnery a výrobci přecházejí na konstrukčně složitější výrobky s vyšší užitnou hodnotou a moderním designem. I když se v roce 2013 podařilo snížit zápornou bilanci zahraničního obchodu proti roku 2012, je nutno si uvědomit, že ve většině komodit kožedělného průmyslu hodnota dovozu převyšuje hodnotu vývozu. Tabulka 4.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 15 v b.c. v letech 2009 - 2013 CZ-CPA 15.1 15.2 15

2010

2011

2012

2013

4 236,1 6 909,8

5 219,5 7 772,7

7 713,0 9 736,2

8 294,3 12 786,3

10 040,2 14 534,4

11 145,9

12 992,2

17 449,2

21 080,6

24 574,6

116,6

134,3

120,8

116,6

mezir. index


CZ-CPA


2009

2009

2010

2011

2012

2013

15.1 15.2

8 165,2 12 099,8

9 176,2 12 378,8

10 284,8 14 182,9

10 237,8 14 184,8

11 199,7 14 949,5

15

20 265,0

21 555,0

24 467,7

24 422,6

26 149,2

mezir. index

106,4

113,5

99,8

107,1

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

2013

15.1 15.2

-3 929,1 -5 190,0

-3 956,7 -4 606,1

-2 571,8 -4 446,7

-1 943,5 -1 398,5

-1 159,5 -415,1

15

-9 119,1

-8 562,8

-7 018,5

-3 342,0

-1 574,6


Výsledky dovozu v roce 2013, stejně jako v předchozích letech, i přes opakované mírné snížení dovozů z Číny v hodnotovém vyjádření o 3,8 %, resp. snížení podílu dovozů z Číny na celkovém dovozu kožedělných výrobků o 4,0 % proti roku 2012, významně ovlivňuje dovoz z Asie a Dálného východu. V roce 2013 dosáhl dovoz z této oblasti více než 43,0% podílu na celkovém dovozu kožedělných výrobků. Podle 69


kvalifikovaného propočtu MPO bylo v průběhu roku 2013 z Číny do ČR dovezeno asi 82,3 miliónů párů obuvi, přičemž průměrná dovozní cena jednoho páru byla na úrovni 68,50 Kč. Proti roku 2012 došlo k poklesu počtu dovezených párů obuvi z Číny o 15,4 %, ale zároveň došlo k navýšení průměrné deklarované dovozní ceny o 14,1 %. Při hodnocení tohoto ukazatele je nutno brát v úvahu skutečnost, že na výši dovozu obuvi z Číny se výrazně podílí další reexporty do zemí EU, protože, podle dlouhodobě sledovaných statistických údajů, činí spotřeba obuvi v ČR cca 3,5-4,5 párů obuvi na jednoho obyvatele a rok. Lze také předpokládat, že na tomto snížení počtu dovezených párů z Čína se podílela zvýšená kontrola kvality dováženého zboží, opatření proti dovozu padělků a v neposlední řadě to, že se zvýšila koupěschopnost obyvatelstva v Číně. V roce 2013 bylo do ČR dovezeno celkem 108,8 mil párů obuvi a dovoz z Číny se na tomto množství podílel 75,6 %. Přestože se dovoz obuvi z EU-28 (bylo dovezeno cca 12,5 mil. párů), proti roku 2012, zvýšil o 21,2 %, jeho podíl na celkovém dovozu obuvi do ČR představoval pouze 11,5 %.

4.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu V rámci zahraničního obchodu ČR v odvětví kožedělného průmyslu již dlouhodobě platí, že mezi nejvýznamnější partnery v oblasti vývozu patří Německo, Slovensko, Rakousko, Velká Británie, Francie, Polsko a Itálie, nově pak Španělsko a v oblasti dovozu pak Čína, Itálie, Německo, Vietnam, Polsko, Indie a Rakousko, nově pak Maďarsko, které dosáhlo v roce 2013 4,0% podílu na celkovém dovozu kožedělných výrobků. (graf 4.5). Vývozní teritoria v roce 2013

Rakousko 10 %

V. Británie 9%

Francie 7%

Slovensko 11 %

Itálie 5 % Polsko 4% Španělsko 3% Ostatní 26 %


Německo 8% Itálie 13 %

Vietnam Polsko 4% 7%

Maďarsko 4%

Indie 3% Rakousko 2% Ostatní 26 %



V celkovém vývozu kožedělného zboží v roce 2013 byl největší objem zboží v hodnotovém vyjádření realizován do Německa ve výši 6,0 mld. Kč (nárůst o 20,3 % proti roku 2012), na Slovensko pak ve výši 2,8 mld. Kč (nárůst o 6,8 %), do Rakouska ve výši 2,5 mld. Kč (nárůst o 24,4 %), do Francie ve výši 1,6 mld. Kč (nárůst o 79,4 %), do Itálie ve výši 1,3 mld. Kč (nárůst o 31,4 %) a do Polska ve výši 0,93 mld. Kč (nárůst o 2,1 %) a nově pak do Španělska, kam bylo v roce 2013 vyvezeno zboží za 0,8 mld. Kč. K největšímu poklesu vývozu došlo u vývozu do Velké Británie, kam bylo v roce 2013 vyvezeno zboží v hodnotě 2,3 mld. Kč. Vyjádřeno v procentech pak tento pokles vývozu do Velké Británie představuje 28,4 % proti roku 2012. Na celkovém dovozu do ČR měla, tak jako v minulých letech, v roce 2013 největší podíl Čína s více jak 70


8,65 mld. Kč (pokles o 3,8 % proti roku 2012), dovoz z Itálie se uskutečnil v hodnotě 3,3 mld. Kč (nárůst o 17,4 %), z Německa bylo dovezeno zboží v hodnotě 2,1 mld. Kč (nárůst o 27,1 %), z Vietnamu v hodnotě 1,9 mld. Kč (nárůst o 5,1 %), z Polska v hodnotě 1,0 mld. Kč (nárůst o 20,7 %) a z Indie v hodnotě 0,86 mld. Kč (nárůst o 20,3 %). Nově pak z Maďarska odkud bylo dovezeno zboží v hodnotě 0,92 mld. Kč, což představuje 4,0% podíl na celkovém dovozu kožedělného zboží. Některé informace naznačují, že, v rámci snahy udržet výrobní náklady na co nejnižší úrovni, také čínští výrobci přesouvají své výrobní kapacity do některých afrických států. Stále platí, že jedním z největších problémů zahraničního obchodu podle OECD patří, vedle dovozů za dumpingové ceny, padělání značkové obuvi.

4.5 Shrnutí a perspektivy oddílu V rámci EU neexistuje specifická směrnice, která by se týkala oboru usní a surových kůží, proto jsou v tomto oboru aplikovány některé směrnice, které se vztahují na průmysl. Jednou z nich je směrnice Rady 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC), dále pak směrnice č. 76/769/EHS týkající se omezení uvádění výrobků na trh a používání některých nebezpečných látek a přípravků, zejména pak směrnice č. 2002/61/ES. Kůže a kožky jsou surovinami živočišného původu, které jsou používány mimo potravní řetězec a jako takové spadají pod nařízení č. 1774/2002/ES, kterým se stanoví hygienická pravidla týkající se vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu. Zásadní důležitost má nařízení REACH o chemických látkách. V obuvnickém průmyslu je jednou z nejdůležitějších směrnic, zejména ve vztahu k vnitřnímu trhu, Směrnice 94/11/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. března 1994 o sbližování právních a správních předpisů Členských států týkajících se označování materiálů používaných v hlavních částech obuvi prodávané spotřebiteli, která byla implementována do zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 269/2000 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o způsobu označování obuvi. V souvislosti s rozvojem nových materiálů používaných při výrobě oděvních doplňků a obuvi se zvyšuje tlak na značení materiálového složení výrobků tam, kde by mohlo dojít k záměně kůže a umělých materiálů. Z tohoto důvodu EU koncem roku 2013 zveřejnila na svých stránkách dotazník, který by, ve svém důsledku, měl dát odpověď jestli veřejnost, obchodníci a výrobci cítí potřebu povinného značení materiálového složení (vedle obuvi) všech výrobků u kterých by mohlo dojít k záměně pravé kůže s ostatními používanými materiály. V důsledku vysokých dovozů laciné obuvi a ostatních kožedělných výrobků z asijských zemí v současné době stále přetrvává hlavní problém, kterým je poměrně nízký zájem o české výrobky respektive jejich prosazení do obchodních sítí. Tím zákonitě klesá jejich výroba, která následně způsobuje útlum výroby v koželužnách a dalších dodavatelských odvětvích, tj. snížila se také výroba dalších polotovarů a komponent např. pro obuvnický průmysl. I přes tyto složité podmínky dnes úspěšně funguje řada menších firem a firem rodinného typu, které se soustředí na specializované výrobky a na dokonalý servis pro zákazníka. Z uvedených přehledů však zároveň vyplývá, že český obuvnický průmysl se může i dnes považovat za dobrého a efektivního exportéra, zvláště při využívání vhodné zahraniční kooperace. Pro budoucnost českého obuvnického průmyslu má velký význam budování distribuční sítě v tuzemsku i v zahraničí. Řada výrobců vybudovala svou vlastní maloobchodní síť, resp. se snažila získat i smluvní prodejny. Výrobci obuvi výrazně restrukturalizovali výrobu a vyrábějí oděvní doplňky a obuv s vyšší přidanou hodnotou zejména v segmentech pracovní obuvi, ochranné a bezpečnostní obuvi, ale i obuvi ortopedické, zdravotní, profylaktické a kvalitní dětské obuvi. V současné době se vyrábí také kvalitní usňová dámská a pánská vycházková obuv. Přes problematickou sociální a ekonovickou situaci v ČR je potěšitelná skutečnost, že mnoho zákazníků se vrací ke kvalitní české obuvi a vyžadují ji u svých prodejců. Nejmarkantněji je tento vývoj vidět v segmentech dětské a zdravotní obuvi. Český obuvnický průmysl tvoří cca 35 firem, které zaměstnávají více jak 20 zaměstnanců. Z toho je pak cca 10 firem se zahraniční účastí. Obuv se však vyrábí i v řadě tzv. mikrofirem s daleko menším počtem zaměstnanců. Jedním ze zásadních problémů je poměrně nízká schopnost investovat do oblasti vědy a výzkumu. V roce 2012 byly v kožedělném průmyslu tyto celkové investice ve výši 15 mil. Kč (o 3 mil. Kč více než v roce 2011), což představuje méně jak 0,07% podíl na celkových investicích ve zpracovatelském 71


průmyslu. Většina těchto investice (86,7 %) byla z podnikatelských zdrojů. Podle statistiky zahraniční investoři v oblasti vědy a vývoje v oddílu CZ-NACE 15 nepřinesli žádné investice. Stále přetrvávajícím problémem v kožedělném průmyslu zůstává nedostatek mladých kvalifikovaných pracovníků a z toho vyplývající zvyšující se průměrný věk zaměstnanců. Mezi důležité faktory zachování konkurenceschopnosti oddílu stále patří: vytváření příznivých podmínek pro vstup zahraničního kapitálu; l předložení kvalitních podnikatelských záměrů k získání prostředků ze strukturálních fondů EU a možnosti jejich spolufinancování; l zlepšení osvěty a spolupráce s Ministerstvem školství, která povede ke zvýšenému zájmu o studium v oborech kožedělného průmyslu; l rozšíření spolupráce s domácí a zahraniční vědecko – technickou základnou (výzkumné ústavy, vysoké školy); zavádění nových poznatků do praxe a jejich využívání při inovaci výrobků; l rozvoj marketingových služeb. l

72

Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku

5. CZ-NACE 16 - ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVĚNÝCH, KORKOVÝCH, PROUTĚNÝCH A SLAMĚNÝCH VÝROBKŮ, KROMĚ NÁBYTKU

5.1 Charakteristika oddílu Oddíl CZ-NACE 16 se zabývá zpracováním dřeva, výrobou dřevěných a korkových výrobků, proutěného zboží a slaměných výrobků, kromě výroby nábytku, a má v České republice mnohaletou tradici. Lesy, které jsou dodavatelem trvale obnovitelné suroviny z přírodních zdrojů, a dřevozpracující průmysl, se vzájemně doplňují a podmiňují. V lesích České republiky se ročně vytěží 14 až 18 mil. m3 dřeva, z toho přes 85 % jehličnatého. V roce 2012 to bylo 15,1 mil. m3 dřeva, přičemž zhruba o 15 % klesla nahodilá těžba, zahrnující odstraňování polomů či likvidaci stromů napadených škůdci, naopak plánovaná těžba mírně stoupla. V roce 2013 se vytěžilo 15,3 milionů kubíků dřeva a těžba se tak vrátila na úroveň roku 2011. Stoupla ovšem nahodilá těžba, a to o jednu třetinu na 4,3 mil. kubíků, díky polomům při červnových povodních, letních bouřích a zimnímu orkánu Xaver. Více než 90 % vytěženého surového dřeva se dále průmyslově zpracovává. Kulatina, jako surovina, je určena pro dřevozpracující průmysl, zatímco vláknina se využívá při výrobě celulózy, jež slouží k výrobě zdravotnických produktů a papíru, především pro polygrafický průmysl a obaly. Dřevo a výrobky ze dřeva se uplatňují prakticky ve všech oblastech života, ve většině zpracovatelských oddílů, ve stavebnictví a v domácnostech. Méně kvalitní dřevo slouží také jako ekologické palivo. Dřevo je, vzhledem k postupné aplikaci stále sofistikovanějších technologií, materiálem s novou budoucností. 16.1 28,3 %

16.2 71,7 % 16.1 Výroba pilařská a impregnace dřeva 16.2 Výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2013 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


Začlenění jednotlivých skupin dřevozpracujícího průmyslu ČR odpovídá CZ-NACE 16 a zahrnuje následující dvě velké skupiny: l l

16.1 Výroba pilařská a impregnace dřeva; 16.2 Výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě výroby nábytku.

Graf 5.1 znázorňuje podíly skupin na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2013 a je z něho patrné, že podstatně vyšší podíl má skupina CZ-NACE 16.2 (71,7 %), než skupina CZ-NACE 16.1 (28.3 %).

73


5.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Dřevozpracující průmysl patří svým podílem na tržbách zpracovatelského průmyslu, který činí 2,3 %, mezi méně významné oddíly v porovnání s většinou dalších oddílů českého zpracovatelského průmyslu. Oddíl CZ-NACE 16 má však důležitou konkurenční výhodu v tom, že zpracovává převážně domácí obnovitelnou surovinu a není tedy závislý na dovozu. Z toho vyplývá, že dřevozpracující průmysl je rozmístěn fakticky po celém území republiky. V minulosti oddíl sužovaly často se opakující přírodní katastrofy v podobě sněhových přívalů, povodní, vichřic apod., což do určité míry souvisí se změnou klimatu. Situace se změnila v roce 2012, kdy nahodilá těžba meziročně klesla o 15 %, zatímco těžba plánovaná nepatrně vzrostla. Rok 2013 však byl znovu nepříznivý a teprve letošní výsledky naznačují určité zlepšení , neboť lesy nepostihla žádná nová významná přírodní kalamita a dostupnost surové dřevní hmoty je lepší, než v uplynulém roce. Následkem přírodních katastrof padlo v lesích v posledních letech více než 20 mil. m3 (uváděná čísla se různí) dřevní hmoty ke zpracování. K tomu je nutno poznamenat, že se jedná velmi často o hmotu poškozenou kalamitami (polámanou, ve štěpinách), což méně vadí výrobcům velkoplošných materiálů a v celulózopapírenském průmyslu, než v pilařském zpracování. V oblasti využití dřeva je nezbytné rovněž zmínit uplatnění biomasy pro energetické účely. Modernizaci výroby v oddíle CZ-NACE 16 mohou pomoci některá stimulační opatření na podporu malého a středního podnikání, ale také podpory v rámci Operačního programu podnikání a inovací financovaného se spoluúčastí prostředků ze strukturálních fondů EU.

5.3 Hlavní ekonomické ukazatele 5.3.1 Cenový vývoj Oddíl dřevozpracujícího průmyslu vykazuje v ukazateli index cen průmyslových výrobců v období 2009 až 2013 trvalý nárůst, který byl meziročně nejvyšší v roce 2011, v dalších letech však byl pod úrovní inflace. V roce 2013 činil celkový meziroční index 101,0 %, z toho ve skupině výrobků CZ-CPA 16.1 Dřevo, rozřezané a hoblované 102,9 %, ve skupině výrobků CZ-CPA 16.2 Dřevěné výrobky, proutěné a slaměné 100,3 %. Nárůst cen byl v roce 2013 jen nepatrný, a to i přes nadbytečnou nabídku dřeva a dřevařských výrobků ve světě. Tabulka 5.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2009 - 2013 Název Dřevo, rozřezané a hoblované Dřevěné, kork., prout. a slam. výr. Dřevěné výrobky celkem


2009

2010

2011

2012

2013

16.1 16.2

99,5 95,7

107,1 100,5

112,0 104,2

99,0 100,7

102,9 100,3

16

97,0

102,8

107,1

100,3

101,0


5.3.2 Základní produkční charakteristiky Vývoj počtu podniků v rámci oddílu charakterizuje tabulka 5.2. ze které vyplývá, že v letech 2011 až 2013 počet aktivních společností postupně klesal, a to v důsledku ekonomické krize, především ve stavebnictví. Ve sledovaném období let 2007 až 2013 se však počet podniků v dřevopzracujícím průmyslu ČR zvýšil o 2013 jednotek (+ 7,5 %), přičemž většinou šlo především o malé a mikropodniky. Ukazatel tržby za prodej VV a S v b.c. (viz tabulka 5.3) měl v období let 2007 až 2013 kolísavou tendenci. V roce 2008 se zde projevil dopad hospodářské krize, zejména v evropském regionu, který pokračoval 74


podobným tempem i v roce následujícím. V letech 2010 a 2011 se situace zlepšila, avšak v roce 2012 následoval znovu pokles o 4,4 % a teprve v roce 2013 nepatrný nárůst o půl procenta. Účetní přidaná hodnota (tabulka 5.4) v podstatě kopírovala vývoj tržeb a s výjimkou roku 2011 a 2013 zaznamenala pokles. Vývoj zaměstnanosti (tabulka 5.5) v tomto oddíle kopíruje vývoj v počtu podniků. V důsledku ekonomické krize musela většina společností přistoupit, pokud měly dostatek finančních zdrojů, k restrukturalizaci výroby a její modernizaci. Počet pracovníků v oddílu CZ-NACE 16 klesal po celé sledované období, což lze dokumentovat i tím, že za sedm let se tento ukazatel snížil o 11 604 lidí, tj. o více než 25 %. Základní produkční charakteristiky jsou uvedeny v tabulkách 5.2, 5.3, 5.4, 5.5 a v grafu 5.2. Tabulka 5.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 16 v letech 2007 - 2013 CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

16.1 16.2

2 449 24 870

2 265 24 567

2 328 25 087

2 322 26 526

2 273 27 302

2 071 27 334

1 759 27 603

16

27 319

26 832

27 415

28 848

29 575

29 405

29 362



2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

16.1 16.2

26 012 602 67 665 020

21 004 278 63 699 278

19 059 684 56 602 958

20 646 634 55 270 717

21 481 483 58 414 494

20 656 982 55 717 087

21 720 993 55 052 706

16

93 677 621

84 703 556

75 662 643

75 917 351

79 895 977

76 374 069

76 773 699

mezir. index

90,4

89,3

100,3

105,2

95,6

100,5



2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

16.1 16.2

5 698 670 20 326 993

4 292 097 19 423 834

4 155 690 17 222 254

4 121 552 16 737 318

4 003 519 17 184 030

3 347 464 16 858 105

3 772 987 16 810 059

16

26 025 663

23 715 930

21 377 945

20 858 870

21 187 548

20 205 569

20 583 046

mezir. index

91,1

90,1

97,6

101,6

95,4

101,9


Tabulka 5.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2007 - 2013 (osob) CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

16.1 16.2

10 187 34 564

9 436 33 895

8 697 31 143

8 144 28 871

7 666 27 571

7 257 27 215

6 831 26 316

16

44 751

43 332

39 840

37 015

35 237

34 473

33 147

mezir. index

96,8

91,9

92,9

95,2

97,8

96,2


75



105

Tržby za VV a S %

100 95

100 95

90

90

85

85

80

80

75 70

105

2007

2008

2009

2010

2011

2012

CZ-NACE 16

75

2013

2007

2008

ZP

2009

2010

CZ-NACE 16

2011

2012

2013

ZP


105 100 95 90 85 80 75

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 16

2012

2013

ZP



Ukazatel osobní náklady (b.c.) ve sledovaném období vykazuje od roku 2008 trvalý pokles. Ten byl nejvýraznější v krizovém roce 2009, a to hlavně díky klesajícímu počtu pracovníků a z toho plynoucím nižším nákladům na vybavení jejich provozoven. Vývoj ukazatele ukazuje tabulka 5.6. Tabulka 5.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE 16.1 16.2

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2 551 532 8 554 100

2 525 982 9 124 741

2 289 976 8 222 159

2 253 942 7 804 850

2 165 303 7 570 841

2 103 753 7 535 997

1 980 908 6 887 995

11 105 632

11 650 723

10 512 135

10 058 793

9 736 143

9 639 750

8 868 903

mezir. index

104,9

90,2

95,7

96,8

99,0

92,0

16


5.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty (b.c.) dokumentuje tabulka 5.7. V hodnoceném období se tento ukazatel snížil v letech 2008 a 2009, jako důsledek hospodářské krize. V letech 2010 a 2011 vykázal naopak poměrně solidní nárůst o 5 % respektive o 6,7 %. Ke snížení produktivity práce došlo v roce 2012 v obou skupinách oddílu, jak u velkých pilařských výrobců, tak u výrobců aglomerovaných desek, ovšem následující rok 2013 přinesl opětovné oživení. Svojí výší však tento ukazatel výrazně zaostává za průměrem zpracovatelského průmyslu. Ukazatel hrubý operační přebytek ve sledovaném období 2007 až 2013 kopíruje vývoj ukazatele produktivita práce z účetní přidané hodnoty, což dokládá tabulka 5.8 a graf 5.3 a 5.4.

76


Tabulka 5.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2007 - 2013 (Kč/zam.) CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

16.1 16.2

559 423 588 093

454 849 573 053

477 852 552 997

506 056 579 727

522 262 623 269

461 255 619 431

552 361 638 772

16

581 567

547 312

536 594

563 517

601 295

586 131

620 965

mezir. index

94,1

98,0

105,0

106,7

97,5

105,9



2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

16.1 16.2

3 147 138 11 772 893

1 766 114 10 299 093

1 865 714 9 000 095

1 867 610 8 932 468

1 838 216 9 613 189

1 243 711 9 322 108

1 792 079 9 922 064

16

14 920 032

12 065 207

10 865 809

10 800 077

11 451 405

10 565 819

11 714 143

mezir. index

80,9

90,1

99,4

106,0

92,3

110,9



114

105 97

108

89

102

81

96

73

90

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 16

2012

65

2013

ZP

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 16

2011

2012

2013

ZP


Graf 5.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti 2007 - 2013 800 tis. Kč/zam.

%


120

700 600 500 400 300 200 100

ZP

16

16.1 2012

16.2

2013



77


5.3.4 Výkonová spotřeba Ukazatel výkonová spotřeba (v b.c.) ve sledovaném období let 2007 až 2013 v oddíle dřevozpracujícího průmyslu svým průběhem kopíruje vývoj dvou předchozích ukazatelů (tabulka 5.9). Tabulka 5.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

16.1 16.2

20 838 636 48 771 479

17 309 966 46 099 888

15 488 571 40 204 198

16 985 948 39 714 029

18 260 739 42 324 108

18 030 444 40 147 392

18 562 668 38 589 729

16

69 610 116

63 409 854

55 692 770

56 699 976

60 584 846

58 177 837

57 152 397

mezir. index

91,1

87,8

101,8

106,9

96,0

98,2


5.4 Zahraniční obchod 5.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Zahraniční obchod s komoditami dřevozpracujícího průmyslu v roce 2009 až 2013 vykazuje trvale kladné obchodní saldo. To se postupně zvyšuje a v roce 2013 dosáhlo 17,2 mld. Kč. Jako nepříznivý fakt lze přitom hodnotit, že v exportu převažují dodávky surového dřeva s nízkou přidanou hodnotou (tabulka 5.10). Tabulka 5.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 16 v b.c. v letech 2009 - 2013 CZ-CPA


2009

2010

2011

2012

2013

16.1 16.2

10 040,8 16 283,1

10 194,6 18 258,8

9 569,2 20 192,4

10 007,3 20 586,0

10 304,5 22 424,7

16

26 323,9

28 453,4

29 761,6

30 593,3

32 729,2

108,1

104,6

102,8

107,0

mezir. index CZ-CPA

Dovoz celkem (mil.Kč) 2009

2010

2011

2012

2013

4 950,5 9 555,8

4 485,7 10 035,5

4 247,2 10 418,3

4 837,6 10 557,0

4 557,9 10 934,0

14 506,3

14 521,2

14 665,5

15 394,6

15 491,9

mezir. index

100,1

101,0

105,0

100,6

16.1 16.2 16

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA 16.1 16.2 16

2009

2010

2011

2012

2013

5 090,3 6 727,3

5 708,9 8 223,3

5 322,0 9 774,1

5 169,7 10 029,0

5 746,6 11 490,7

11 817,6

13 932,2

15 096,1

15 198,7

17 237,3


5.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Výrobci CZ-CPA 16 vyvážejí rozhodující objemy produkce do členských zemí EU, především do sousedních států SRN (40 %), Rakouska (15 %) a Slovenska (8 %) a dále do Itálie (6 %). Do SRN se dodává hlavně řezivo, výrobky stavebního truhlářství a palety, v Rakousku je největší zájem o kulatinu, řezivo, dýhy, aglomerované výrobky a překližky. Vývoz výrobků CZ-CPA 16 do zemí EU dosahuje cca 83 % z celkové produkce. 78


Na prvních místech v dovozu dřevařských výrobků jsou SRN (27 %), Rakousko (16 %) a Polsko (15 %). Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu se dlouhodobě mění jen minimálně. Vlastní teritoriální rozdělení zahraničního obchodu dřevařského průmyslu ukazuje graf 5.5 Vývozní teritoria v roce 2013

Slovensko 8%

Švýcarsko Itálie Polsko 3 % 6% 6%

Rakousko 15 %

Japonsko 3% Maďarsko 2% Ostatní 17 %


Polsko 15 %

Slovensko 10 %

Rusko 4%

Čína 4 % Ukrajina 2% Nizozemí 2% Ostatní 22 %

Rakousko 16 %

Německo 27 % Pramen: ČSÚ; údaje k 19. 6. 2014


5.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Český dřevozpracující průmysl je schopen vyprodukovat a nabízet vysoce konkurenceschopné produkty v obou skupinách. Naši dřevařští výrobci patří kvalitou i cenovou nabídkou k žádaným dodavatelům nejen v tuzemsku, ale i pro trhy zemí EU a rovněž ve třetím světě. Nespornou konkurenční výhodou jsou dostatečné domácí zdroje obnovitelné ekologické suroviny, které jsou předpokladem pro další rozvoj a zvyšování objemu a kvality výroby, a to i v kategoriích sofistikovaných výrobků. V oddílu roste podíl dřevařských výrobků s označením jakosti a pokračuje certifikace spotřebitelského řetězce dřevařských výrobků dle systémů PEFC a FCI. Naopak nevýhodou je, že ČR sice patří k největším evropským a nejspíše i světovým exportérům surového dřeva, avšak bez jeho dalšího zpracování v relaci k celkové těžbě. Nevýhodou je nedostatek zpracovatelských kapacit a také jejich struktura není optimální a vzniká zde nerovnováha ve prospěch několika velkých zahraničních investorů. Bohužel se nepodařilo prosadit výstavbu nové velké pily rakouské firmy Holzindustrie Schweigerhofer ve Vodňanech za 4 mld. Kč, kterou zastupitelství města Vodňany zamítlo. Pozitivně lze naopak hodnotit, že koncem roku 2013 vznikla Asociace lesnických a dřevařských podniků (ALDP), jejíž členové obstarávají více než polovinu komplexních zakázek státního podniku Lesy ČR a zpracovávají více než polovinu dřeva vytěženého v ČR. I když obchodní zájmy lesníků a zpracovatelů na trhu s dřevem jsou odlišné, vzájemná kooperace by měla být pro tento komplex užitečná. ČR také nadále zaostává za vyspělými zeměmi EU ve využívání dřeva ve stavebnictví. Především by se měla zvýšit spotřeba dřeva a výrobků z něho v příslušných průmyslových skupinách, posílit výstavba nízkoenergetických dřevěných rodinných domů a rozšířit aplikace dřevěných prvků, jako jsou složité střešní 79


konstrukce, atypické okenní rámy, podlahy a obklady vnějších stěn, s cílem dosáhnout vyšší konkurenceschopnosti vůči stavbám z klasických stavebních materiálů. Zatím dostatečně využitý potenciál dřevozpracujícího průmyslu, je v biomase, zejména pro energetické účely. Dřevo totiž stále patří k nejlevnějším palivům a navíc jde o domácí, obnovitelný zdroj. EU zastává názor, že v roce 2020 by měla nejméně jedna pětina z celkové spotřeby energie pocházet z obnovitelných zdrojů. Ve snaze dosáhnout tohoto cíle se proto řada zemí orientuje na využití dřevní hmoty, ať již ve formě štěpků nebo dřevěných granulí (brikety, pelety). Jen v Evropě se v posledních deseti letech jejich produkce zdesateronásobila. Výhledově bude proto nezbytné zvýšit podíl využití odpadů z výroby formou např. pelet. Tomuto cíli by mělo pomoci rozšiřování činnosti dřevařských klastrů (např. Česká peleta), které byly zakládány s perspektivou účasti zahraničních subjektů. Klíčovou otázkou pro další rozvoj dřevařského průmyslu bude zvýšení konkurenceschopnosti našich výrobců, a to cestou zavádění nejnovějších technik a technologií a uplatňováním moderních metod řízení. Příznivé předpoklady existují i v oblasti posílení spolupráce ve vědě a výzkumu se zahraničními partnerskými organizacemi.

80

Výroba papíru a výrobků z papíru

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6.1 Charakteristika oddílu Výroba celulózy, papíru, lepenky a výrobků z papíru dále celulózo-papírenský průmysl patří k důležitým oddílům zpracovatelského průmyslu ČR s dobrou environmentální výkonností. Výroba v rámci tohoto oddílu je založena na obnovitelných (dřevní hmota) a druhotných surovinách (sběrový papír), především tuzemského původu. Řadu let tak realizuje strategii trvale udržitelného rozvoje v praxi. Jeho výrobky nacházejí uplatnění ve všech ostatních oddílech zpracovatelského průmyslu, především v polygrafii a ve výrobě obalů, včetně recyklovatelných, a též lehkých reklamních regálů. Výroba vlákniny a papíru probíhá v uzavřeném cyklu s velkým důrazem na snižování všech druhů emisí, je investičně vysoce náročná a využívá investičních pobídek. Vysoká spotřeba energie je z velké části kryta z obnovitelných zdrojů a z odpadního tepla z vlastní výroby. Podle mezinárodní klasifikace CZ-NACE 17 se oddíl člení na dvě skupiny: l l

17.1 Výroba buničiny, papíru a lepenky; 17.2 Výroba výrobků z papíru a lepenky.

Podíly obou skupin oddílu 17 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S) za rok 2013 je uveden v grafu 6.1. Je zde patrné, že zastoupení skupiny CZ-NACE 17.2 Výroba výrobků, z papíru a lepenky na tržbách za prodej VV a S je téměř dvoutřetinové, tj. 63 % ( v roce 2012 to bylo 62,3 %). Z dlouhodobého hlediska se podíly jednotlivých skupin uvnitř oddílu mění jen minimálně. 17.1 37,0 %

17.2 63,0 %

17.1 Výroba buničiny, papíru a lepenky 17.2 Výroba výrobků z papíru a lepenky Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2013 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


6.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Celulózopapírenský průmysl se řadí podílem na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S) zpracovatelského průmyslu ČR (1,68 %) mezi méně významné zpracovatelské oddíly. Jeho konkurenční výhodou je, že zpracovává především domácí obnovitelnou surovinu. Největší koncentrace papírenského průmyslu v ČR je ve středočeském, moravskoslezském a jihočeském kraji. V letech výskytu častejších přírodních katastrof měl oddíl méně příznivé výrobní podmínky, pokud se jedná o dostupnost surové hmoty, i přes to, že zpracovává přírodními živly poškozanou hmotu. Přestože celkové tržby oddílu v roce 2013 mírně vzrostly, ve hmotných jednotkách došlo k poklesu produkce u většiny druhů papíru, vlnitých lepenek, ale i papírenské vlákniny. Výroba vlákniny proti roku 2012 81


klesla o 18 %, z toho samotná produkce chemické buničiny, která je rozhodující položkou, poklesla o 28 %. Tento stav vyplývá z přechodu produkce celulózky Biocel Paskov na viskozovou buničinu, která již není vykazována jako papírenská vláknina. Také sekce papíru a lepenky (PaL) zaznamenala proti roku 2012 značný pokles – celkem o jednu pětinu. Meziročně vzrostla jen produkce tissue papírů, a to o 27 %, ta však má na celkové produkci jen minimálmí podíl (1 %). Výroba grafických papírů se snížila meziročně o 15 % na 56,9 tisíc tun, výroba obalových a ostatních papírů a lepenky poklesla o 23 % na 496,3 tis.tun a výroba ostatních papírů a lepenky se snížila o 6 % na 64,3 tis.tun. Produkce vlnité lepenky zaznamenala mírný pokles o 5 % na 401 tisíc tun. Další modernizaci výroby by mohla napomoci některá prorůstová opatření na podporu podnikání, podpora v rámci Operačního programu podnikání a inovací prostředků z fondů EU, případně vstup cizího kapitálu, který však, až na výjimky (Mondi Štětí), o ČR v posledních letech nejevil větší zájem.

6.3 Hlavní ekonomické ukazatele 6.3.1 Cenový vývoj Tabulka 6.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2009 - 2013

Průměr od počátku roku

Název Buničina, papír a lepenka Výrobky z papíru a lepenky

Kód CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

2013

17.1 17.2

93,2 95,1

113,0 98,4

105,8 104,2

95,5 99,3

101,4 98,1

17

94,6

102,0

104,6

98,5

98,5

Papír a výrobky z papíru Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100

Cenový vývoj výrobků CZ-CPA 17 dokladuje tabulka 6.1. V roce 2009 index cen meziročně klesl o 5,4 %. V dalších dvou letech však ceny rostly o 2 %, respektive o 4,6 %. Od roku 2012 cenový index znovu poklesl, stejně jako v roce 2013 – v obou případech o 1,5 %.

6.3.2 Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik v oddíle celulózopapírenského průmyslu za období let 2007 až 2013 ukazují tabulky 6.2, 6.3, 6.4, 6.5 a graf 6.2. Tabulka 6.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 17 v letech 2007 - 2013 CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

17.1 17.2

144 611

148 559

157 606

180 748

203 755

208 721

220 696

17

755

707

763

928

958

929

917



2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

17.1 17.2

26 348 158 34 663 567

21 142 456 33 904 244

18 417 405 29 804 323

21 546 885 32 380 380

21 602 084 33 865 000

21 606 003 34 754 004

21 152 266 36 059 622

17

61 011 726

55 046 700

48 221 728

53 927 266

55 467 083

56 360 007

57 211 888

mezir. index

90,2

87,6

111,8

102,9

101,6

101,5


82



2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

6 751 940 9 380 515

4 548 546 9 808 621

3 902 530 8 891 527

4 866 374 8 987 147

4 068 358 8 598 057

4 014 147 9 093 296

4 062 009 9 410 123

16 132 456

14 357 166

12 794 057

13 853 521

12 666 415

13 107 443

13 472 132

mezir. index

89,0

89,1

108,3

91,4

103,5

102,8

17.1 17.2 17



2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

17.1 17.2

5 570 16 278

4 834 16 017

4 195 14 542

3 902 14 415

3 669 14 113

3 535 14 545

3 149 14 243

17

21 848

20 851

18 737

18 318

17 783

18 080

17 392

mezir. index

95,4

89,9

97,8

97,1

101,7

96,2


Vývoj počtu podniků v rámci oddílu charakterizuje tabulka 6.2 ze které vyplývá, že od roku 2007 do roku 2013 počet aktivních společností uvnitř oddílu vzrostl o 21,5 % na současných 917, přičenž skupina CZNACE 17.1 zaznamenala nárůst o 52,8 %, zatímco skupina CZ-NACE 17.2 o necelých 14 %. Na poměrně výrazný nárůst měl rozhodující vliv vznik nových mikro, malých a středních podniků. Ukazatel tržby za prodej VV a S (tabulka 6.3) vykázal ve sledovaném období do roku 2009, především díky recesi, pokles tržeb o 9,8 %, respektive o12,4 %. V roce 2010 však díky vyšší poptávce tržby vzrostly o 11,8 % a v roce následujícím o 2,9 %. Tento trend, i když mírnějším tempem, pokračoval i v letech 2012 a 2013. Ukazatel účetní přidaná hodnota (tabulka 6.4), podobně jako ukazatel tržeb, vykázal nejvýraznější pokles v letech 2008 a 2009, v dalších letech však jeho hodnota, s výjimkou roku 2011, rostla. %


Tržby za VV a S

105

%

100

99

95

93

90

87

85

81

80 75

105

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 17

2012

75

2013

2007

ZP

%

2008

2009

CZ-NACE 17

2010

2011

2012

2013

ZP


105 99 93 87 81 75

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 17

2011

2012

2013

ZP



83


Vývoj počtu zaměstnanců v letech 2007 až 2013 (tabulka 6.5) je charakteristický tím, že od roku 2008 počet pracovníků neustále klesá, až na 17 392 osob v roce 2013 (za celé období došlo ke snížení o 4 456 lidí, tj. o více než 20 %). K výraznějšímu snížení počtu pracovníků oproti výchozímu roku došlo především ve skupině CZ-NACE 17.1 (o 43,5 %), což souvisí s instalací výkonnějších výrobních zařízení, racionalizací výroby, s lividací některých výrobních kapacit, ale též s nižší poptávkou po výrobcích v krizových letech. Tabulka 6.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

17.1 17.2

2 113 324 5 364 643

2 066 261 5 566 812

1 722 998 5 354 448

1 695 216 5 502 731

1 624 776 5 501 839

1 708 202 5 602 899

1 526 892 5 679 362

17

7 477 967

7 633 073

7 077 447

7 197 947

7 126 615

7 311 101

7 206 254

mezir. index

102,1

92,7

101,7

99,0 1

02,6

98,6


Ukazatel osobních nákladů v roce 2008 vzrostl a v krizovém roce 2009 vykázal pokles 7,3 % hlavně v důsledku úsporných opatření vynucených hospodářskou krizí. V následujících letech ukazatel kolísal v úzkém rozmezí kolem 2 až 3 %.

6.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj podílových ukazatelů ve sledovaném období 2007 až 2013 je zřejmý z tabulek 6.7, 6.8 a grafů 6.3 a 6.4. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v roce 2008 meziročně poklesla s o 6,8 % a v roce 2009 o 0,8 %, avšak v roce 2010 výrazně stoupla o 10,8 %. V roce 2011 se opět propadla o 5,8 % a v následujících dvou letech znovu vzrostla, v roce 2013 dokonce o 6,8 %, takže byla zhruba na úrovni zpracovatelského průmyslu ČR (766 341 Kč/zam.). Výkyvy v jednotlivých letech souvisejí s vývojem uvnitř oddílu (vlny krize a dočasné konjunktury). Přitom na vývoj ukazatele produktivity měly vliv i problémy s plynulostí výroby a nepravidelný přísun dřevní hmoty, způsobený přírodními pohromami. Pro další růst tohoto ukazatele je důležité dodržování a zvyšování špičkové kvality výrobků. Při zadávání zakázek jsou proto preferovány ty společnosti, které jsou držiteli ISO norem řízení a kvality. Vývoj hrubého operačního přebytku v letech 2007 až 2013 ukazuje tabulka 6.8, z níž vyplývá, že tento ukazatel v podstatě kopíruje vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty. Tabulka 6.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2007 - 2013 (Kč/zam.) CZ-NACE

2010

2011

2012

2013

1 212 110 576 285

940 938 612 374

930 229 611 454

1 247 029 623 439

1 108 725 609 223

1 135 574 625 191

1 290 055 660 682

738 397

688 546

682 828

756 287

712 295

724 980

774 627

mezir. index

93,2

99,2

110,8

94,2

101,8

106,8

17.1 17.2 17

2007

2008

2009



2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

17.1 17.2

4 638 616 4 015 872

2 482 284 4 241 809

2 179 531 3 537 079

3 171 158 3 484 416

2 443 582 3 096 218

2 305 945 3 490 397

2 535 117 3 730 761

17

8 654 488

6 724 093

5 716 610

6 655 574

5 539 800

5 796 342

6 265 878

mezir. index

77,7

85,0

116,4

83,2

104,6

108,1


84



120

%

114

100

108

90

102

80

96

70

90

2007

2008

2009

2010

2011

2012

CZ-NACE 17

60

2013


110

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 17

ZP

2011

2012

2013

ZP



tis. Kč/zam.

1400 1200 1000 800 600 400 200

ZP

17 2012

17.1 2013

17.2




2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

17.1 17.2

19 871 406 26 705 339

16 636 447 25 147 285

14 371 493 21 885 651

16 868 202 24 721 180

17 888 817 26 678 457

17 677 710 27 011 071

17 076 656 27 889 541

17

46 576 744

41 783 732

36 257 144

41 589 382

44 567 275

44 688 781

44 966 197

mezir. index

89,7

86,8

114,7

107,2

100,3

100,6


Výkonová spotřeba v oddílu ve sledovaném období let 2007 až 2013 vykázala výrazný pokles v letech 2008 a 2009 (zde dokonce o 13,2 %) a naopak výrazný nárůst v roce 2010 (o 14,7 %) a v roce 2011 (o 7,2 %). Vývoj dokladuje tabulka 1.9.

85


6.4 Zahraniční obchod 6.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s výrobky CZ-CPA 17 v letech 2009 až 2013 dokumentuje tabulka 1.10. V zahraničním obchodě s výrobky CZ-CPA 17 je bilance trvale záporná a minusové saldo se pohybuje v rozmezí 4,2 mld do 5,7 mld. Kč. Hlavním důvodem je dovoz vysokého objemu grafických papírů pro polygrafický průmysl. Těch bylo v roce 2013 do ČR dovezeno celkem 511,6 tisíc tun, zatímco vyvezeno jen 68,2 tisíc tun. Významnou položkou našeho exportu jsou dále buničiny, kterých ČR v roce 2013 vyvezlo téměř 144 tisíc tun a také sběrový papír, kterého jsme vyvezli 627,1 tisíc tun. V dovozu jsou kromě grafických papírů největší dovozní položkou ostatní papíry a lepenky ( v roce 2013 – 710,8 tisíc tun). Celkový export papírů a lepenek z ČR činil v roce 2013 – 628,1 tisíc tun, což je o 11 % méně než v roce 2012. Dovoz naopak meziročně vzrostl o 9 % na 1 328,7 tisíc. tun. V důsledku celkového nárůstu spotřeby papíru v ČR v roce 2013 tento ukazatel dosáhl cca 131 kilogramů, což je stále ještě daleko pod průměrem průmyslově vyspělých západních států (200 a více kilogramů). Tabulka 6.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 17 v b.c. v letech 2009 - 2013 CZ-CPA


2009

2010

2011

2012

2013

17.1 17.2

15 957,4 20 599,2

17 788,2 21 677,8

18 804,0 22 722,0

18 583,0 24 168,5

18 631,3 26 844,9

17

36 556,6

39 466,0

41 526,0

42 751,5

45 476,2

mezir. index

108,0

105,2

103,0

106,4

CZ-CPA


2010

2011

2012

2013

17.1 17.2

23 700,7 17 205,2

25 647,4 19 531,8

26 420,7 20 806,6

25 973,1 21 011,3

27 652,2 22 436,9

17

40 905,9

45 179,2

47 227,3

46 984,4

50 089,1

mezir. index

110,4

104,5

99,5

106,6

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

2013

17.1 17.2

-7 743,3 3 394,0

-7 859,2 2 146,0

-7 616,7 1 915,4

-7 390,1 3 157,2

-9 020,9 4 408,0

17

-4 349,3

-5 713,2

-5 701,3

-4 232,9

-4 612,9


6.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální rozdělení (graf 6.5) obchodní výměny s výrobky CZ-CPA 17 je již řadu let téměř neměnné a rovněž v roce 2013 byly změny proti předchozímu roku jen nepatrné. Největším odběratelem papíru a lepenky z ČR je již tradičně Německo (podíl na celkovém exportu 20 %), Polsko (12 %), Slovensko (11 %) a Itálie (6 %). Na straně dovozců je největším dodavatelem Německo (31 %), Polsko (13 %) a Rakousko shodně se Slovenskem (8 %). Toto rozdělení potvrzuje dlouhodobé stabilní vztahy s rozhodujícími obchodními partnery.

86

Výroba papíru a výrobků z papíru Vývozní teritoria v roce 2013 Rakousko Itálie 5 %

V. Británie 4%

6%

Slovensko 11 %

Maďarsko 4% Belgie 4%

Polsko 12 % Ostatní 34 %


Slovensko 8% Rakousko 8%

Švédsko Itálie 4 % 5%

Polsko 13 %

Francie 4% USA 4% Ostatní 25 %

Německo 31 % Pramen: ČSÚ - údaje k 19. 6. 2014


6.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Český papírenský průmysl se vstupem ČR do EU v roce 2004 stal nedílnou součástí celoevropského papírenského průmyslu, což významně ovlivňuje jeho současné výrobní a exportní možnosti a krytí reálných potřeb z tuzemských zdrojů. Vzhledem k úzké provázanosti s evropským trhem se cca 80 % papírenské produkce (především obalových druhů) exportuje. Současně ale ještě větší objem spotřeby (především v oblasti tiskových a grafických papírů) musí být kryt dovozem, který je dokonce vyšší než celková papírenská produkce ČR. ČR je členem CEPI (Konfederace evropských papírenských průmyslů), která sdružuje zástupce 17 členských států EU + Norsko, celkem se jedná o 636 evropských výrobců buničiny a PaL, kteří provozují 941 papíren a produkují téměř jednu čtvrtinu světové produkce. Členské státy CEPI vyrobily v roce 2013 celkem 91,1 mil. tun PaL, což je o 1,2 % méně než v předchozím roce. Objem výrobních kapacit zemí CEPI klesl meziročně o 1,4 % a jejich využití se pohybovalo kolem 90,4 %. Výroba celulózové buničiny klesla o 2,2 % na 41,4 mil. tun, výroba tržní buničiny naopak vzrostla o 1,4 %. Kladně lze hodnotit, že země sdružené v CEPI udržely pozitivní obchodní bilanci na úrovni 14,8 mil. tun. V příštích letech bude nezbytné zajistit v tomto odvětví takové systémové změny, aby se předešlo odrazování zahraničních investorů od výstavby nových vysoce moderních papírenských kapacit v ČR. Za pozitivní signál lze v tomto směru považovat investiční záměr jihoafrického papírenského gigantu Mondi Group, který instaloval v severočeském Štětí ve II.čtvrtletí 2014 papírenský stroj PM7 na výrobu pytlového papíru nákladem 70 mil. EUR. V oddíle CZ-NACE 17 půjde zejména o to, jak řešit ohrožení dostupnosti základní suroviny – dřevní hmoty pro papírenský průmysl, způsobené jejím možným odlivem do výroby energie z obnovitelných zdrojů oproti možnému efektivnímu zpracování do podoby žádaných průmyslových výrobků, včetně výrobků pro zdravotnictví a hygienu. Do budoucna bude také nutné počítat se sezónní bilancí množství spotřebované vody a jejím kolísajícím množstvím v důsledku probíhajících klimatických změn. Závažným problémem se v posledních letech stávají prudké klimatické výkyvy, které znemožňují plynulou 87


těžbu dřeva. Zároveň je nutno zabránit snižování konkurenceschopnosti českých firem na evropském trhu vytvářením nerovných podmínek zbytečným zvyšováním ekologických limitů EU, bez odpovídajícího prospěchu na straně životního prostředí. Environmentální cíle v papírenském průmyslu je třeba hodnotit s ohledem na jejich ekonomické a sociální dopady. Tento přístup zohledňuje princip trvale udržitelného rozvoje, založeného na dynamické vyváženosti tří pilířů – ekonomického, sociálního a ekologického.

88

Tisk a rozmnožování nahraných nosičů

7. CZ-NACE 18 - TISK A ROZMNOŽOVÁNÍ NAHRANÝCH NOSIČŮ

7.1 Charakteristika oddílu Tisk a rozmnožování nahraných nosičů (dále polygrafický průmysl) je oddíl, který zpracovává informace ve formě hmotného výrobku jako jsou noviny, knihy, časopisy, merkantil a nahrané nosiče zvuku a obrazu, se charakterem výroby liší od ostatních oddílů zpracovatelského průmyslu. Jeho produkty přitom zasahují do všech oddílů zpracovatelského průmyslu a do oblasti vzdělávání a kultury. Tisk a rozmnožování nahraných nosičů se v souladu s používanou Klasifikací ekonomických činností CZ-NACE 18 člení na dvě skupiny: l l

18.1 Tisk a činnosti související s tiskem; 18.2 Rozmnožování nahraných nosičů.

Podíly jednotlivých skupin CZ-NACE 18 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2013 znázorňuje graf 7.1. 18.2 10,2 %

18.1 89,8 %

18.1 Tisk a činnosti související s tiskem 18.2 Rozmnožování nahraných nosičů Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2013 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


V roce 2013 se, oproti předchozím rokům, podíly jednotlivých skupin na celkových tržbách oddílu výrazněji nezměnily. Podíl skupiny 18.1 totiž činil 89,8 % (v roce 2012 to bylo 90,1 %) a podíl skupiny 18.2 činil10,2 % (v roce 2012 to bylo 9,9 %). Podíly jednotlivých skupin na celkových tržbách oddílu se meziročně mění jen minimálně.

7.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Polygrafický průmysl charakterizuje značná investiční náročnost a potřeba vysoce kvalifikované pracovní síly. Investice zahraničního kapitálu do oddílu, a také využití investičních pobídek, umožňují dynamický rozvoj a digitalizaci výrobní techniky a technologických postupů v souladu s nejnovějšími celosvětovými trendy. V důsledku těchto změn se rovněž mění struktura jednotlivých skupin, dochází k fúzím vydavatelských společností s tiskárenskými kapacitami a k rozvoji nových alternativních médií, především MP3, MP4, 3D tisku a HD a 3D TV obrazu, vydávání e-knih, ale také tzv. cross médií, on-line publikování apod.

89


7.3 Hlavní ekonomické ukazatele 7.3.1 Cenový vývoj Vývoj cen u obou skupin výrobků CZ-CPA 18 byl ve sledovaném období stabilní, s výjimkou roku 2010, kdy byl zaznamenán značný meziroční pokles cen o 7,9 %, a to v důsledku opožděných dopadů ekonomické krize. Obrat v cenovém vývoji nastal v roce 2011. Od té doby se ceny ustálily a jsou trvale pod úrovní míry celostátní inflace. Na cenový vývoj produkce CZ-CPA 18 má, kromě dopadů krize, vliv ještě řada faktorů, především převaha nabídky výrobních kapacit nad poptávkou, ostrá konkurence mezi tiskárnami a velký počet vydávaných titulů, ovšem ve stále nižších nákladech. Vývoj cen výrobků CZ-CPA 18 dokumentuje tabulka 7.1 s tím, že skupina 18.2 nebyla do roku 2013 statisticky sledována. Tabulka 7.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2009 - 2013


Název Tisk a služby související s tiskem Rozmnožování nahraných nosičů

Kód CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

18.1 18.2

100,3 x

92,1 x

99,6 x

99,8 x

100,0 98,9

18

100,3

92,1

99,6

99,8

99,9

Tiskařské a nahrávací služby

2013


7.3.2 Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik ve oddíle polygrafického průmyslu v období 2006 až 2012 dokladují tabulky 7.2, 7.3, 7.4, 7.5, 7.6 a graf 7.2. Tabulka 7.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 18 v letech 2007 - 2013 CZ-NACE 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

18.1 18.2

8 908 610

8 242 690

8 238 711

8 206 748

7 977 780

7 840 890

7 105 1 080

18

9 518

8 932

8 949

8 954

8 757

8 730

8 185



2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

18.1 18.2

40 084 885 4 856 494

38 032 596 5 236 767

36 289 029 4 222 401

36 362 694 3 706 259

35 098 632 3 902 855

31 905 356 3 513 322

30 865 469 3 517 639

18

44 941 379

43 269 363

40 511 430

40 068 952

39 001 487

35 418 678

34 383 108

mezir. index

96,3

93,6

98,9

97,3

90,8

97,1



2007

2008

2009

2010

2011

18.1 18.2

12 088 820 1 492 695

11 529 654 1 649 410

11 088 737 1 501 208

10 962 907 1 286 688

10 704 511 1 297 210

9 867 469 1 241 664

9 609 650 1 229 563

18

13 581 516

13 179 064

12 589 945

12 249 595

12 001 722

11 109 132

10 839 213

mezir. index

97,0

95,5

97,3

98,0

92,6

97,6


90

2012

2013



2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

18.1 18.2

19 817 1 635

19 501 1 608

17 755 1 512

17 044 1 518

16 513 1 590

15 662 1 718

14 459 1 810

18

21 451

21 109

19 267

18 562

18 103

17 380

16 269

mezir. index

98,4

91,3

96,3

97,5

96,0

93,6


%


105

Tržby za VV a S %

105

99

99

93

93

87

87

81

81

75

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 18

2012

75

2013

2007

ZP

2008

2009

CZ-NACE 18

2010

2011

2012

2013

ZP


105 99 93 87 81 75

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 18

2011

2012

2013

ZP



Ukazatel počet podniků (tabulka 7.2) v letech 2007 až 2013 ukazuje, že od roku 2007, kdy byl počet podnikú maximální, postupně klesal, přičemž za celé sledované období to bylo o 1 333 jednotek. V samotném roce 2013 se počet podniků oproti předchozímu roku snížil o 545 (pokles o 6,2 %). Tržby za prodej VV a S (tabulka 7.3) začaly od roku 2008 rovněž postupně klesat, a to nejen nejen v důsledku recese, ale také v souvislosti se změnami poptávky po portfoliu výrobků. Celosvětový i domácí pokles výroby byl zaznamenán rovněž u skupiny CZ-NACE 18.2. Rozmnožování nahraných nosičů obrazu a zvuku. Ukazatel účetní přidané hodnoty začal od roku 2008 rovněž v obou skupinách postupně klesat a v podstatě kopíroval vývoj u ukazatele tržby za prodej VV a S. Počet zaměstnaných osob ve sledovaném období vykazuje od roku 2009, kdy se výrazně snížil, sestupný trend Počet zaměstnanců v polygrafie je přitom ovlivněn uváděním nových kapacit do provozu, likvidací zastaralých jednotek, a také činností provozoven, které procházejí rekonstrukcí a modernizací. Týká se to jak tiskárenských a vydavatelských kapacit, tak modernizace výroby CD a DVD nosičů a v poslední době také klasických LP desek, kde ČR patří k produkčním velmocem. Ukazatel osobní náklady vykazoval do roku 2008 růst, avšak od roku 2009 v dalších letech postupně klesal, z toho nejvíce v krizovém roce 2009 (-7,5 %). Tato skutečnost souvisí hlavně se snižováním počtu pracovníků, likvidací některých výrobních kapacit a racionalizací výroby, což bylo vynuceno nepříznivým hospodářským vývoje a tvrdým konkurenčním bojem na polygrafickém trhu.

91



2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

18.1 18.2

6 579 588 511 481

6 759 053 691 963

6 240 556 653 454

6 190 425 617 301

6 173 530 611 341

5 839 939 664 121

5 449 391 666 516

18

7 091 069

7 451 016

6 894 010

6 807 726

6 784 871

6 504 059

6 115 907

mezir. index

105,1

92,5

98,7

99,7

95,9

94,0


7.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Tabulka 7.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2007 - 2013 (Kč/zam.) CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

18.1 18.2

610 027 913 242

591 233 1 025 632

624 535 993 100

643 196 847 847

648 267 815 783

630 008 722 790

664 596 679 336

18

633 131

624 328

653 452

659 928

662 981

639 178

666 236

mezir. index

98,6

104,7

101,0

100,5

96,4

104,2


Ukazatel produktivity práce z účetní přidané hodnoty vykazuje,s výjimkou roku 2012, od roku 2009 růst, CZ-NACE 18 přitom patří v tomto ukazateli k oddílům, které nedosahují průměru zpracovatelského průmyslu (v roce 2013 – 766 431 Kč/zam), což potvrzuje tabulka 7.7 a grafy 7.3 a 7.4. Ukazatel hrubý operační přebytek vykazoval ve sledovaném období let 2007 až 2013 trvalý pokles, pouze v roce 2013 meziročně vzrostl, a to o 2,6 %, (tabulka 7.8). Tabulka 7.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

18.1 18.2

5 509 233 981 214

4 770 601 957 447

4 848 181 847 754

4 772 482 669 387

4 530 982 685 869

4 027 530 577 543

4 160 259 563 047

18

6 490 447

5 728 048

5 695 935

5 441 869

5 216 851

4 605 073

4 723 306

mezir. index

88,3

99,4

95,5

95,9

88,3

102,6




120

%

114

95

108

85

102

75

96 90

105

65

2007

2008

2009

CZ-NACE 18

2010

2011

2012

2013

ZP

2007

2008

2009

CZ-NACE 18



92

2010

2011

2012 ZP

2013


tis. Kč/zam.

900 800 700 600 500 400 300 200 100

ZP

18

2012

2013

18.1

18.2




2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

18.1 18.2

28 340 490 3 384 569

27 025 513 3 356 941

25 777 694 2 734 455

25 818 765 2 537 818

24 891 976 2 646 600

22 572 388 2 297 380

20 336 160 2 266 228

18

31 725 058

30 382 455

28 512 149

28 356 583

27 538 576

24 869 768

22 602 388

mezir. index

95,8

93,8

99,5

97,1

90,3

90,9


Výkonová spotřeba ve sledovaném období klesala, z toho nejvýrazněji v posledních dvou letech, a to vždy o více než 9 % (tabulka 7.9).

7.4 Zahraniční obchod 7.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s výrobky CZ-CPA 18 v běžných cenách v roce 2009 - 2013 je uveden v tabulce 7.10. Zahraniční obchod vykaoval až do roku 2012 kladné obchodní saldo. V roce 2013 bylo zaznamenáno poprvé záporné obchodní saldo, ovšem jen v minimální výši 6,9 mil. Kč. Důvodem bylo to, že export meziročně klesl o 15 %, zatímco import se snížil pouze o 5,3 %. Statisticky je sledována jen skupina CZ-CPA 18.1, pokud by byla do statistiky zařazena také skupina CZ-CPA 18.2, výsledky by díky vysokému vývozu CD, vinylových desek a DVD byly příznivější.

93


Tabulka 7.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 18 v b.c. v letech 2009 - 2013


CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

2013

18.1 18.2

350,1 x

337,2 x

530,2 x

603,5 x

511,9 x

18

350,1

337,2

530,2

603,5

511,9

mezir. index

96,3

157,2

113,8

84,8


CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

2013

18.1 18.2

202,6 x

260,5 x

525,6 x

548,1 x

518,8 x

18

202,6

259,4

525,6

548,1

518,8

mezir. index

128,0

202,6

104,3

94,7

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

2013

18.1 18.2

147,5 x

76,7 x

4,6 x

55,4 x

-6,9 x

18

147,5

77,8

4,6

55,4

-6,9


7.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu s výrobky polygrafického průmyslu v roce 2013 je zachycena v grafu 1.5. Vývozní teritoria v roce 2013 Maďarsko 4% Polsko 4%

Nizozemí 8% Slovensko 10 %

Švédsko 2%

Saudská Arabie 2% Rakousko 2% Ostatní 7%


Čína 7%

Polsko Belgie 4 % 6%

USA 4%

Japonsko 26 %

Itálie 3% Švýcarsko 3% Ostatní 5%



94


Tradičně největším obchodním partnerem ČR je SRN, která se v roce 2013 podílela na vývozu dvěma třetinami (66 %). Dalšími významnými obchodními partnery jsou Nizozemí (8%) a Slovensko (10 %). V dovozu jsou zdaleka největšími obchodními partnery Japonsko (26 %) a SRN (40 %), dále Belgie, Čína a Švýcarsko. Z uvedeného grafu vyplývá, že zahraniční obchod s výrobky polygrafického průmyslu se realizuje především se zeměmi EU a s tradičními mimo-unijními partnery (Japonsko, Čína).

7.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Pozice polygrafického průmyslu v rámci zpracovatelského průmyslu není z ekonomického hlediska nijak významná. To platí jak pro Českou republiku, kde se tento oddíl v roce 2013 podílel na tržbách zpracovatelského průmyslu jen jedním procentem, tak pro většinu dalších zemí EU. Dlouhodobě vývoj v českého polygrafického průmyslu charakterizuje úzká spolupráce českých subjektů s partnery v EU, především se sousedním Německem, což platí zejména o velkých společnostech polygrafického průmyslu. V posledních měsících přitom došlo k výrazným změnám ve vydavatelské činnosti a k odchodu řady zahraničních, většinou německých společností z trhu. Společnost Bertelsmann prodala české a slovenské knižní vydavatelství EUROMEDIA Group (zahrnuje značky Knižní klub, Ikar aj) společnosti Arraviet, která je blízká finanční skupině J&T. Podnikatelé Křetínský a Tkáč zakoupili vydavatelství časopisů Blesk a Reflex za 170 mil. EUR od firmy Ringier Axel Springer a přejmenovali je na Czech News Center. Do společnosti Mafra, která vydává celostátní deníky Lidové noviny a MFDnes, investovala společnost Agrofert a odkoupila ji od další německé společnosti Rheinisch-Bergisch Verlagsgesselschaft. Několik velkých firem vyrábí na průmyslové bázi převážnou část tištěných produktů, jako jsou noviny, knihy, časopisy, merkantil. Tyto jsou úzce propojeny se zahraničními odběrateli. Středně velké společnosti jsou schopny, formou kooperace, vyrobit všechny běžné polygrafické produkty. Celosvětový dlouhodobý pokles výroby zaznamenalo rozmnožování nahraných nosičů. Zatímco výroba klasických LP desek v roce 2013 se v porovnání s rokem 2012 zvýšila až na 16 mil. kusů, prodej CD a DVD nosičů včetně Blue ray dále klesal a také nadějná novinka formát 3D, určený pro domácí kino, nezaznamenal očekávaný rozvoj a je spíše na ústupu v důsledku nedostatku titulů a vysoké pořizovací ceně. Vysoké ztráty v oddíle způsobuje přetrvávající pirátské kopírování zvukových a obrazových záznamů z internetu, stahování hudby na přehrávače MP3, šíření hudby dalšími nosiči. Samostatnou kapitolou je vydávání knih, kde sice roste počet titulů, ale jejich náklady klesají. Český knižní trh se snižuje, když například v roce 2012 vyšlo v ČR na 1 660 titulů, z toho jednu třetinu tvořily zahrančni překlady, přičemž tržby dosáhly 8,2 mld. Kč. V tuzemsku existuje na 26 velkých nakladatelů (s více než 100 tituly za rok). E-knih se ve stejném roce prodalo kolem půl milionu, v tržbách nakladatelů to však tvoří jen necelé jedno procento. Nelze tak zatím hovořit o vážném ohrožení knižního trhu, ovšem s tímto segmentem je nutno výhledově vážně počítat. Roste totiž počet prodaných čteček, které jsou populární především pro snadné přenášení a rostoucí počet digitalizovaných titulů, které lze levněji „stahovat“ přes internet. Nejdůležitější skupinu v rámci polygrafického průmyslu tvoří novinové tiskárny. Všichni významní vydavatelé nejčtenějších novinových titulů si v průběhu posledních let vybudovali vlastní tiskárenské kapacity vybavené digitálními technologiemi. Technické vybavení našich velkých tiskáren je naprosto srovnatelné s technickým vybavením konkurentů v nejvyspělejších zemích. Relevantním trhem se pro tyto české tiskárny stala celá Evropa, přičemž dominantním partnerem pro naše firmy je SRN. Řada polygrafických podniků však zatím bohužel dostatečně nepochopila rozšiřující se „základní ekologické myšlenky“ svých zákazníků – to je certifikaci FSC. Ta totiž představuje možnost získat řadu nových ekologických orientovaných zákazníků.

95

Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků

8. CZ-NACE 19 - VÝROBA KOKSU A RAFINOVANÝCH ROPNÝCH PRODUKTŮ 8.1 Charakteristika oddílu Oddíl CZ-NACE 19 (Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů) zahrnuje zpracování ropy a uhlí a jejich přeměnu na použitelné produkty, které jsou určené ke konečné spotřebě. Tento oddíl zahrnuje jak výrobu produktů na vlastní účet (např. koksu, butanu, propanu, benzinu, petroleje - ke svícení, topného oleje), tak i činnosti zpracovatelské (např. rafinace na zakázku). Dominantním procesem oddílu je rafinace ropy v rafinériích zahrnující procesy získávání jednotlivých produktů a poloproduktů z ropy za použití technologií atmosférické a vakuové destilace a následujících zušlechťovacích technologií, např. hydrokrakování či fluidního krakování. Produkty ze zpracování ropy jsou základními palivy pro dopravu, jsou nejdůležitějšími vstupními surovinami pro návazné technologie např. na výrobu plastů, hnojiv a další chemickou výrobu. Pouze malé množství se využívá přímo ve výrobě pro spalování s cílem vyrobit elektrickou energii a teplo. Mezi hlavní produkty z ropy patří automobilový benzín, motorová nafta, topné oleje, LPG, letecký petrolej, parafín, mazivo základové oleje, mazut, asfalt a dehet a petrochemikálie, které se dále používají hlavně na výrobu plastů, barviv, pesticidů, hnojiv a dalších. Koks je vyráběn v koksovnách procesem karbonizace uhlí. Specifickým rysem skupiny CZ-NACE 19.2 Výroba rafinovaných produktů je závislost na dovozech vstupní suroviny, tj. ropy. Rafinérský průmysl je strategickým odvětvím hospodářství, má úzkou návaznost na mnoho dalších odvětví (zejména úzké propojení s navazujícím chemickým průmyslem) a existence tohoto průmyslu má dopad na energetickou bezpečnost ČR. Ve světě je tato strategicky významná oblast průmyslu a obchodu považována zpravidla za samostatný oddíl a je řazen do oblasti energetiky. 19.1 3,5 %

19.2 96,5 %

19.1 Výroba koksárenských produktů 19.2 Výroba rafinovaných ropných produktů Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2013 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


V rámci klasifikace ekonomických činností CZ-NACE je výroba koksu a rafinérských produktů z ropy zařazená do oddílu CZ-NACE 19 dále členěna do následujících skupin (v závorce je uvedena výše zastoupení skupiny v oddílu z hlediska dosažených tržeb): 19.1 Výroba koksárenských produktů (3,5%); l 19.2 Výroba rafinovaných ropných produktů (96,5%). l

Jak již bylo zmíněno, je převládající skupinou tohoto oddílu skupina CZ-NACE 19.2 Výroba rafinovaných ropných produktů, která v roce 2013 generovala 96,5 % tržeb oddílu. Oproti loňskému roku nepatrně posílila své postavení v rámci oddílu skupina CZ-NACE 19.1 Výroba koksárenských produktů (o 0,5%), což však bylo dáno nejen mírným nárůstem tržeb skupiny 19.1, ale převážně poklesem tržeb skupiny 19.2 v roce 2013 oproti roku 2012. 97


8.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Oddíl CZ-NACE 19 nepatří v rámci celého zpracovatelského průmyslu z hlediska počtu podniků a zaměstnaných osob k největším. Význam oddílu tkví v jeho úzké provázanosti na navazující významný oddíl chemického průmyslu, včetně výroby farmaceutických a plastových výrobků. Firmy z oddílu patří i k důležitým firmám v rámci celého zpracovatelského průmyslu (např. UNIPETROL nebo ČEPRO). Zásadní význam oddílu je i v jeho roli při zajišťování energetické bezpečnosti státu. Co se týká číselného vyjádření postavení oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu (dále též ZP), je z hlediska počtu podniků dokonce oddílem nejmenším. V oddíle figuruje „pouze“ 47 podniků oproti 180 870 podnikům celého zpracovatelského průmyslu v roce 2013 (tj. v oddílu CZ-NACE 19 bylo evidováno 0,03 % firem z celého ZP). Rovněž i počet osob zaměstnaných uvnitř tohoto oddílu je v rámci celého zpracovatelského průmyslu nejnižší. V roce 2013 bylo v oddíle zaměstnáno 2 186 osob, přičemž v celém zpracovatelském průmyslu bylo zaměstnáno 1 044 732 osob (tj. v oddílu CZ-NACE 19 bylo zaměstnaných 0,21 % osob z celého ZP). Na druhou stranu oddíl dosahuje v rámci celého zpracovatelského průmyslu poměrně významných tržeb, i když oproti oddílu s nejvyššími tržbami (oddíl CZ-NACE 29 Výroba motorových vozidel) jsou výrazně nižší. Celkem však hodnocený oddíl zaujímá 10. místo v dosahovaných tržbách v rámci celého ZP, což procentuálně představuje 3,66 % v rámci ZP. Oproti letům předchozím, kdy se procentní podíl tržeb oddílu CZ-NACE 19 na celém zpracovatelském průmyslu zvyšoval, došlo v roce 2013 k poklesu tržeb (z 4,06 % v roce 2012 na zmiňovaných 3,66 % v roce 2013). Vysoká cena vstupů (ropy) a vysoká energetická náročnost se projevuje i v dosahované výši účetní přidané hodnoty oddílu CZ-NACE 19, která je, v porovnání s ostatními oddíly zpracovatelského průmyslu, (i přes poměrně výrazné tržby oddílu) velmi nízká (dosažená UPH oddílu je druhá nejnižší z celého ZP).

8.3 Hlavní ekonomické ukazatele 8.3.1 Cenový vývoj Cenový vývoj zachycuje tabulka 8.1, která vychází z údajů klasifikace produkce CZ-CPA. Cenový vývoj oddílu CZ-CPA 19 je výraznou měrou ovlivňován cenou vstupní suroviny tj. ropy, která pochází téměř výhradně z dovozu (v roce 2013 činil dovoz 6551,9 tis. tun). Domácí produkce se podílela jen minimálně (v roce 2013 se domácí produkce podílela 1,8% na veškeré zpracované ropě v ČR). Na dovozní cenu ropy pak mají vliv nejen tržní mechanismy nabídky a poptávky jako v případě jiných surovin, ale mezi další faktory patří spekulační nákupy pro dodání s časovým odkladem, a zejména geopolitické vlivy projevující se v oblastech těžby, které vnášejí do obchodování s touto komoditou prvek nestability. Vzhledem ke kotaci cen ropy na mezinárodních burzách pak i kurz amerického dolaru vůči ostatním měnám včetně CZK. Ceny ropy dlouhodobě rostou, výjimkou byl (po předchozím výrazném nárůstu cen ropy) propad ceny ropy typu Brent/NSD koncem roku 2008 trvající až dočátku roku 2009. Poté cena ropy typu Brent/NSD opět rostla, i když tento růst byl provázen občasnými výkyvy. K většímu poklesu ceny ropy došlo v červnu 2012 a na přelomu 1. čtvrtletí roku 2013. Cena ropy se však nesnížila pod hranici 100 USD/bbl. Výkyvy ceny ropy se pak úzce promítají do cen rafinérských produktů, které křivku ceny ropy v zásadě kopírují. Tabulka 8.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2009 - 2013 Název Koks a rafin. ropné produkty


2009

2010

2011

2012

2013

19

70,9

130,7

122,9

110,3

95,6


Vývoj cen prodkuce koksu a rafinérských ropných produktů od roku 2009, ve kterém vlivem krize došlo k výraznému cenovému poklesu produktů oddílu CZ-CPA 19 oproti roku 2008, zaznamenával každoroční 98


růst. Po razantním nárůstu cen produkce sledovaného oddílu v roce 2010 se však v dalších letech meziroční nárůst cen zpomaloval a v roce 2013 ceny opět meziročně poklesly. Pohyby ceny koksu a rafinérských produktů z ropy ve velké míře ovlivňují také celý zpracovatelský průmysl.

8.3.2 Základní produkční charakteristiky V oddílu CZ-NACE je evidován jen velmi omezený počet podniků. Nízký počet podniků zařazený do oddílu vyplývá ze specifik rafinérského průmyslu (vysoké bariéry vstupu). V roce 2013 bylo evidováno 47 podniků, což znamená, že od roku 2008, kdy bylo evidováno pouze 16 subjektů, dochází ke každoročnímu nárůstu subjektů v tomto oddíle (nárůst 2013/2012 o 38,2%, což byl nejvyšší meziroční nárůst podniků od roku 2009). Rok 2013 zaznamenal nejvyšší počet podniků zařazených do sektoru od roku 2007. Tabulka 8.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 19 v letech 2007 - 2013 CZ-NACE 2007 19

19

2008

2009

2010

2011

2012

2013

16

20

28

30

34

47


Přestože se oddíl CZ-NACE 19 řadí z hlediska počtu podniků k těm nejmenším, z hlediska objemu dosahovaných tržeb však patří k těm větším. Toto je dáno cenou zpracovávaných surovin a energií a velkým významem tohoto oddílu, jehož produkce vstupuje prakticky do celého zpracovatelského průmyslu, zejména do chemického průmyslu, kde produkty rafinace ropy jsou dále zpracovávány. V podobě pohonných hmot pak výrobky tohoto oddílu hodnotově vstupují i do ostatních. Od roku 2009, kdy se v tomto odvětví projevila krize (z důvodu ekonomického poklesu, došlo i k poklesu poptávky po ropě a ropných produktech a tento vývoj se odrazil i ve výrazném poklesu cen minerálních paliv a maziv), docházelo v následujících letech k opětovnému postupnému růstu tržeb sledovaného oddílu a již v roce 2011 bylo dosaženo výše tržeb z předkrizového roku 2008. V roce 2013 však tržby oddílu oproti předchozímu roku klesly a dosáhly výše 124,9 mld. Kč, což představuje pokles o 8,6 % oproti roku 2012. Od krize roku 2009 jde však stále o druhou nejvyšší hodnotu realizovaných tržeb. Pokles v roce 2013 souvisel zejména s poklesem objemu zpracování ropy a to i v důsledku neplánovaných odstávek zpracovatelských jedntek v průběhu roku. Tabulka 8.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE 2007 19

2008

96 506 963 121 127 858

mezir. index

2009

2010

77 884 909 109 829 944

125,5

64,3

141,0

2011

2012

2013

121 913 311 136 656 592 124 916 080 111,0

112,1

91,4


Účetní přidaná hodnota, která je jedním z významných produkčních ukazatelů, dosáhla ve sledovaném období (2007 až 2013) nejvyšší hodnoty v roce 2008 (5,3 mld. Kč). V dalším období pak vykazuje výrazné meziroční kolísavé trendy, přičemž k hodnotám dosahovaným v předkrizovém období se již nepřiblížila. Rok 2013 navíc zaznamenal opětovný pokles oproti roku 2012 (o 12,9%) a dosažená UPH z roku 2013 ve výši 2,5 mld. Kč dosáhla pouze 47,6 % hodnoty UPH roku 2008. Tato situace odráží fakt, že na růstu tržeb oddílu se stále výrazněji podílí růst ceny ropy. Tabulka 8.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

4 163 835

5 336 838

2 094 977

3 971 763

2 620 207

2 921 314

2 543 192

mezir. index

128,2

39,3

189,6

66,0

111,5

87,1

19


Jelikož je pod oddílem CZ-NACE 19 zařazeno, co do počtu nikoli významu, málo společností, je rovněž i počet zaměstnaných osob v tomto oddíle nízký a z hlediska počtu osob zaměstnaných v celém zpracovatelském průmyslu nevýznamný. Od roku 2010 až do roku 2012 docházelo k poklesu osob zaměstnaných v oddílu CZ-NACE 19. Rok 2013 zaznamenal však nepatrný nárůst osob zde zaměstnaných (o 0,9 %). Toto 99


však souvisí s vyšším počtem podniků zařazených do CZ-NACE 19 mezi roky 2012 a 2013. Do budoucna však nelze očekávat výraznější nárůst počtu pracovníků v tomto oddíle, neboť zde vzniká jen minimum nových podnikatelských subjektů a rovněž v případě nových investičních projektů jsou přírůstky zaměstnanců buď minimální, nebo nulové, neboť potřeby jsou vykrývány migrací zaměstnanců v rámci tohoto oddílu. Vzhledem k vysokému stupni automatizace výrobních provozů je zaměstnanost jen málo závislá na objemu produkce a tak případný nárůst nebo naopak pokles poptávky v příštích letech nebude mít na počet pracovníků v oddíle velký vliv. Tabulka 8.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2007 - 2013 (osob) CZ-NACE 2007 19

2 851

mezir. index

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2 823

2 639

2 676

2 333

2 167

2 186

101,4

87,2

92,9

100,9

99,0 93,5


Vývoj základních produkčních charakteristik (počet zaměstnaných osob, tržby za vlastní výrobky a služby a účetní přidaná hodnota) v letech 2007 až 2013 ukazuje graf 8.2. %


Tržby za VV a S

106

%

100

142 130

94

118

88

106

82

94

76 70

154

82

2007

2008

2009

2010

2011

2012

CZ-NACE 19

70

2013

2007

2008

ZP

2009

2010

CZ-NACE 19

2011

2012

2013

ZP


135 120 105 90 75 60 45

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 19

2012

2013

ZP


Graf 8.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2007 - 2013 Tabulka 8.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

1 466 361

1 551 620

1 524 017

1 584 852

1 401 821

1 329 937

1 347 287

mezir. index

105,8

98,2

104,0

88,5

94,9

101,3

19


Tabulka 8.6 ukazuje vývoj osobních nákladů vynaložených na pracovníky oddílu CZ-NACE 19. Vývoj výše osobních nákladů kopíruje vývoje počtu zaměstnanců oddílu. Současně dochází k mírnému každoročnímu navyšování osobních nákladů na pracovníka. Při porovnání výše osobních nákladů vynakládaných ve sledovaném oddíle vzhledem k počtu pracovníků v daném oddíle dosahuje v roce 2013 oddíl CZ-NACE 19 v rámci celého zpracovatelského průmyslu nejvyšších osobních nákladů na pracovníka. V roce 2013 činily 100


ON 1 347,29 mil. Kč při celkovém počtu pracovníků 2 186. Dosažená hodnota 616,32 tis. Kč osobních nákladů na pracovníka je vysoko nad průměrem celého ZP, který v roce 2013 činil 416,09 tis. Kč.

8.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Důležitými ukazateli pro hodnocení podniků jsou i následující ukazatele produktivity práce z účetní přidané hodnoty a hrubý operační přebytek. Ukazatel produktivity práce z ÚPH, sleduje výkonnost podniku, tedy efektivitu využití vstupů ve vztahu k počtu zaměstnanců (vyjádřeno v Kč na zaměstnance). Jak se tento ukazatel vyvíjel v uplynulém období ukazuje tabulka 8.7. Oddíl vykazuje dlouhodobě vysoké ukazatele produktivity práce z ÚPH (hodnoty jsou dlouhodobě nad průměrem celého ZP, který v roce 2013 činil 766,4 tis. Kč/zaměstnance), což mimo jiné souvisí i s nízkým počtem zaměstnanců v oddíle. Po razantním poklesu tohoto ukazatele v roce 2009 (o 58 % vzhledem k roku 2008), který souvisel s hospodářskou krizí, zaznamenal rok následující pozitivní výrazné navýšení tohoto ukazatele. Negativně však lze hodnotit další trend vývoje ukazatele produktivity práce z ÚPH, kdy dochází k poměrně výraznému meziročnímu kolísání. V roce 2013 ukazatel produktivity práce z ÚPH opět poklesl (o 13,7 %) oproti roku předchozímu a dosáhl výše 1 163,3 tis. Kč/zaměstnance. Na tomto negativním vývoji se podepsalo zhoršení ukazatele ve skupině výroby rafinovaných ropných produktů, jelikož skupina výroby koksárenských produktů zaznamenala v roce 2013 zlepšení ukazatele oproti roku předchozímu (viz graf 8.4). U skupiny 19.2 se tak negativně projevilo snížené využití rafinérských kapacit a nízké marže v rafinérském sektoru. Tabulka 8.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2007 - 2013 (Kč/zam.) CZ-NACE 2007

2010

2011

2012

2013

1 460 427

1 890 537

793 769

1 484 315

1 123 172

1 347 994

1 163 261

mezir. index

129,5

42,0

187,0

75,7

120,0

86,3

19

2008

2009


Ukazatel hrubého operačního přebytku vykazuje u sledovaného oddílu obdobný trend jako předchozí ukazatel produktivity práce z ÚPH, pouze meziroční výkyvy jsou výraznější, např. propad tohoto ukazatele v roce 2009 oproti roku předchozímu činil 84,9 %, přičemž následný nárůst v roce 2010 oproti roku 2009 byl o 318,1 %. Kromě roku 2008 nepřekročil hrubý operační přebytek ve sledovaném oddíle výši hrubého operačního přebytku z roku 2007. V porovnání s celým zpracovatelským sektorem je sledovaný oddíl druhým nejhorším oddílem v dosažené výši hrubého operačního přebytku v roce 2013. Tabulka 8.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE 2007

2010

2011

2012

2013

2 697 474

3 785 218

570 960

2 386 912

1 218 385

1 591 377

1 195 905

mezir. index

140,3

15,1

418,1

51,0

130,6

75,1

19

2008

2009




140

%

125 110

120 90

95

60

80

30

65 50

150

2007

2008

2009

CZ-NACE 19

2010

2011

2012

2013

ZP

0

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 19

2011

2012

2013

ZP



101


Uvedené grafy porovnávají trend vývoje ukazatelů produktivity práce z ÚPH a hrubého operačního přebytku sledovaného oddílu od roku 2007 v porovnání s vývojem celého zpracovatelského sektoru od roku 2007. Je zde vidět negativní vývoj oddílu CZ-NACE 19 po roce 2008, kdy došlo k mnohem razantnějšímu propadu než u celého ZP. Sledovanému oddílu CZ-NACE 19 se navíc v následujícím období nepodařilo překročit hodnoty roku 2007, přičemž ukazatele celého ZP vykazují každoročně zlepšující se trend a v ukazateli produktivity práce z ÚPH byly již hodnoty z roku 2007 v letech 2010 až 2013 překročeny. tis. Kč/zam.

2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200

ZP

19

19.1 2012

19.2

2013



8.3.4 Výkonová spotřeba Vývoj výkonové spotřeby, který zobrazuje tabulka 8.9, je ovlivňován zejména cenami vstupní suroviny (ropy) pro skupinu 19.2. Vývoj výkonové spotřeby od roku 2009, kdy došlo vlivem krize k poklesu produkce, zaznamenal v následujících letech nárůst a to až do roku 2012, kdy současně rostly i tržby oddílu. Vývoj výkonové spotřeby kopíruje vývoj tržeb, s výjimkou roku 2012, kdy se tržby nepatrně oproti roku 2011 zvýšily, přičemž výkonová spotřeba se proti roku 2011 snížila. V roce 2013 došlo jak k poklesu tržeb, tak i výkonové spotřeby. Výkonová spotřeba poklesla v roce 2013 proti roku 2012 o 8,7 %, obdobně jako tržby v tomto období (pokles o 8,6 %). Tabulka 8.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE 2007

2008

2009

92 982 439

116 243 427

77 120 856

mezir. index

125,0

66,3

19

2010

2011

2012

105 857 785 120 849 330 134 027 965 137,3

114,2

110,9

2013 122 342 145 91,3


8.4 Zahraniční obchod 8.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Kapitola o vývoji zahraničního obchodu posuzuje produkci rozdělenou dle klasifikace CZ-CPA a hodnotí dovoz, vývoz a celkové saldo obchodní bilance (rozdíl mezi exportem a importem, přičemž záporné saldo znamená větší dovoz a kladné saldo představuje větší vývoz).

102


Tabulka 8.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 19 v b.c. v letech 2009 - 2013 CZ-CPA


2009

2010

2011

2012

2013

19.1 19.2

3 477,1 12 005,7

7 605,3 22 501,9

6 113,0 28 539,3

5 298,2 33 651,2

5 014,3 32 298,1

19

15 482,8

30 107,2

34 652,3

38 949,4

37 312,4

mezir. index

194,5

115,1

112,4

95,8

CZ-CPA


2010

2011

2012

2013

19.1 19.2

2 484,7 34 987,0

6 010,7 35 124,3

5 031,0 49 024,0

4 949,7 51 513,0

4 579,1 56 638,1

19

37 471,7

41 135,0

54 055,0

56 462,7

61 217,2

mezir. index

109,8

131,4

104,5

108,4

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA

2009

2010

2011

19.1 19.2

992,4 -22 981,3

1 594,6 -12 622,4

1 082,0 -20 484,7

348,5 -17 861,8

435,2 -24 340,0

19

-21 988,9

-11 027,8

-19 402,7

-17 513,3

-23 904,8


2012

2013

Co se týká obchodního salda celého sledovaného oddílu, je toto saldo dlouhodobě záporné, přičemž skupina výrobků CZ-CPA 19.1 vykazuje po celé sledované období (tj. 2009 – 2013) saldo kladné, tj. převažující vývoz nad dovozem. Na zahraničním obchodě s výrobky CZ-CPA 19 se hlavní měrou podílí obchodování skupiny CZ-CPA 19.2. Jelikož se na celkovém dovozu oddílu v roce 2013 skupina výrobků CZ-CPA 19.2 podílela 86,6 % a na celkovém dovozu se podílela dokonce 92,5 %, bude další hodnocení zaměřeno na tuto skupinu. Přestože vývoz rafinérské produkce zaznamenal pozitivní výrazný nárůst v roce 2010 (nárůst o 87,4 % oproti roku předchozímu) a poté až do roku 2012 dále (i když pomaleji) rostl (meziroční nárůst o 26,8 %, resp. o 17,9 %), rostly rovněž dovozy rafinérské produkce. Největší nárůst dovozů rafinérské produkce byl uskutečněn v roce 2011 (nárůst o 39,6 % oproti roku předchozímu), dovozy rostly i v roce 2013, přičemž u vývozů rafinérské produkce naopak došlo k jejímu poklesu. Toto bylo způsobeno zejména neplánovanou odstávkou České rafinérské, kdy byl tento výpadek nahrazen dovozy rafinérské produkce ze zahraničí. V roce 2013 bylo dovezeno ve hmotném vyjádření 2 736 tis. tun rafinérských produktů, z toho 67,1 % představovaly pohonné hmoty (aut. benziny a motor. nafta), které tak zaznamenaly 27,8 % nárůst dovozu oproti roku předchozímu (v objemovém množství). Naopak v tomtéž roce bylo z ČR vyvezeno 1 775 tis. tun rafinérských produktů, z toho činily pohonné hmoty 56,0 %. Pokles vývozu objemového množství pohonných hmot oproti roku 2012 tak činil 2,5 %.

8.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Hlavním vývozním teritoriem produkce CZ-CPA 19 bylo v roce 2013 Německo s 29 %, následované Slovenskem s 26 % a Rakouskem s 21 %. Oproti roku 2012 došlo k poklesu vývozu do Rakouska, které bylo v roce 2012 teritoriem, kam z ČR směřovalo nejvíce produkce. Naopak vývoz do Německa se oproti roku předchozímu mírně zvýšil, vývoz na Slovensko zůstal téměř stejný jako v roce 2012. Dalším významnějším vývozním teritoriem bylo Polsko, kam bylo v roce 2013 exportováno 9 % vývozu ČR, stejně jako v roce 2012. V roce 2013 se výrazně zvýšil vývoz do Maďarska, kam směřovaly 4 % produkce, což představuje export za 1,5 mld. Kč. Přesto nárůst vývozu do Maďarska nedokázal pokrýt výrazné snížení vývozů do Rakouska, a proto rok 2013 zaznamenal celkový pokles vývozů produkce (pokles o 4,2 %) oproti roku 2012. Co se týká dovozu, bylo (stejně jako v roce 2012) hlavním dovozním teritoriem v roce 2013 Slovensko, odkud pocházelo 33 % importu produkce. V porovnání s rokem 2012 se dovoz ze Slovenska zvýšil. Rovněž se mírně zvýšil i dovoz z Německa, které bylo druhým nejvýznamnějším dovozním teritoriem zaujímajícím 32 %. Třetím nejvýznamnějším dovozním teritoriem bylo Polsko (16 %). Oproti roku 2012 se rovněž i z této země zvýšil dovoz. Zejména díky výraznému nárůstu dovozů z Německa vzrostl celkový dovoz sledované produkce v roce 2013 o 8,4 % oproti roku 2012. 103


Procentuální rozdělení vývozu a dovozu výrobků CZ-CPA 19 ukazuje graf 8.5. Vývozní teritoria v roce 2013 Nizozemí Maďarsko 1 % 4% Polsko 9% Rakousko 21 %

Francie 1% SAE 1% Ostatní 8%

Německo 29 % Slovensko 26 % Dovozní teritoria v roce 2013 Ukrajina 1% Nizozemí Rakousko 1 % 9% Polsko 16 %

Maďarsko 1% Belgie 1% Ostatní 6% Slovensko 33 %



8.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Zásadní význam v celé skupině CZ-NACE 19 má podskupina CZ-NACE 19.2 Výroba rafinovaných ropných produktů, která je stěžejní nejen vzhledem k dosahovaným objemům produkce v rámci skupiny, ale i významově (zajištění energetické bezpečnosti a úzká návaznost na 3. nejvýznamnější průmyslové odvětví, tj. na chemický průmysl). Z tohoto důvodu je tato závěrečná kapitola zaměřena pouze na tuto skupinu. Ropný, rafinérský a petrochemický průmysl, jako odvětví průmyslu, které se zbývá zpracováním ropy, má pro Českou republiku, jako i pro ostatní vyspělé země, velký strategický význam. Jeho specifikem je skutečnost, že se jedná o odvětví s vysokými bariérami vstupu, což je reprezentováno vysokými investičními náklady na výstavbu zpracovatelských kapacit, dostupností efektivních rafinérských technologií (často licencovaných), vysokými logistickými náklady na zajištění dodávek klíčové suroviny (ropy) i distribuci produktů pro další zpracování nebo ke konečným zákazníkům. Podobně vysoké jsou náklady na výstup z odvětví při uzavírání rafinérií, které vyplývají například z nutné likvidace ekologických zátěží . Dalším specifikem tohoto průmyslu je, že na jeho základní vstupní surovině (ropě) je Česká republika téměř 100% závislá. Tuzemská těžba ropy pokrývá pouze cca 2-3 % potřeby ropy v ČR a navíc část z domácí těžby je, díky kvalitě této ropy, exportována, zejména do Rakouska. Jak již bylo zmíněno, ropný, rafinérský a petrochemický průmysl má úzkou provázanost na navazující chemický průmysl zaměstnávající více jak 100 tis. lidí, pro který vytváří základní sloučeniny pro další chemické využití (segment výroby základních chemikálií tvoří přibližně 60 % celkové produkce petrochemického průmyslu, následují léčiva (18%), mýdlo a prací prostředky (10%), ostatní chemické výrobky (5%), 104


barvy, laky a jiné nátěrové hmoty (2%) a agrochemikálie (1%)). Existence tohoto průmyslu má zásadní dopad také na energetickou bezpečnost ČR, jelikož ropné produkty jsou a budou stále významným zdrojem primární energie, zejména pro dopravu. Předmětný průmysl je významně ovlivňován evropskou legislativou, která je plně implementována do legislativy národní. Jde nejen o legislativu týkající se přímo oblasti pohonných hmot, které jsou velmi významným produktem rafinérského průmyslu s širokými dopady do ostatních odvětví národního hospodářství, ale zejména o legislativu týkající se životního prostředí, která např. nařizuje snížení emisí skleníkových plynů z jejich spalování u paliv používaných v silniční dopravě o 6 % v roce 2020 oproti základu roku 2010. Jde o směrnici 2009/30/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 98/70/ES, pokud jde o specifikaci benzinu, motorové nafty a plynových olejů, zavedení mechanismu pro sledování a snížení emisí skleníkových plynů, a směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, a kterou se ruší směrnice 93/12/EHS. Splnění cíle pak znamená omezení používání ropné složky v motorových palivech a její nahrazení biopalivy, která musí splňovat kritéria udržitelnosti (směrnice 2009/28/ES EP a Rady ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES, která mimo jiné stanovuje kritéria udržitelnosti pro biopaliva). Limitujícími faktory jsou ale aktuálně dostupná pouze biopaliva I. generace (na bázi potravinářské biomasy) a nucenému omezení obsahu těchto biopaliv v benzinu a motorové naftě dané evropskými technickými normami a zastaralým autoparkem v ČR, který limituje zvýšené použití biopaliv. Výše zmíněné požadavky jsou implementovány zejména do zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a do Nařízení vlády č. 351/2012 Sb., o kritériích udržitelnosti biopaliv. V současné době je v České republice stanovena povinnost minimální náhrady fosilní složky odpovídajícím biopalivem ve výši 4,1 % v/v pro automobilové benziny a 6,0 % v/v pro motorovou naftu. Převážně používanými biopalivy do benzinu jsou bioethanol a bio-ethylterc-butyl-ether (ETBE) na bázi bioethanolu a do motorové nafty jsou to methylestery mastných kyselin (FAME), zejména methylestery řepkového oleje (MEŘO). Jde o již zmíněná biopaliva tzv. I. generace, tj. vyrobená z potravinářských surovin. Další důležitou směrnicí z oblasti pohonných hmot je směrnice EP a Rady č. 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS, která mimo jiné stanovuje technické specifikace paliv určených pro motorová vozidla. Česká legislativa toto stanovuje ve své vyhlášce č. 133/2010 Sb., o jakosti a evidenci pohonných hmot, jakožto prováděcím předpisu zákona č. 311/2006 Sb., zákon o pohonných hmotách. V rámci boje proti daňovým únikům byl schválen zákon č. 234/2013 Sb. kterým se mění zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, kterým došlo ke zpřísnění podmínek pro distributory pohonných hmot, kdy se z živnosti volné stala živnost koncesovaná, a distributoři mají mimo jiné povinnost složit kauci na zajištění případných daňových nedoplatků. Rafinérský průmysl v ČR se vyznačuje tím, že rafinérie a na ně navazující petrochemický průmysl je zcela v privátním vlastnictví, avšak stát ovládá dopravu vstupní suroviny do ČR (ropovody Družba a IKL) a distribuci rafinérské produkce na vnitřním trhu (ČEPRO, a.s.). Tato majetková neprovázanost sektoru výroby s distribucí se může stát problematickou, neboť jednotlivé činnosti na sebe navazují a vzájemně se ovlivňují. V roce 2014 došlo k posílení majetkového podílu společnosti UNIPETROL, a.s. (ze skupiny PKN Orlen) ve společnosti Česká Rafinérská, a.s., která provozuje rafinérie ropy v Litvínově a Kralupech nad Vltavou, na 67,555 % a to díky odkupu majetkového podílu od společnosti Shell. S ohledem na přijetí nabídky společnosti ENI International BV na odkup jejich akciového podílu v České rafinérské, a.s. společností UNIPETROL, a.s. lze očekávat, že společnost UNIPETROL, a.s. se stane, po příslušném schvalovacím řízení, 100% vlastníkem společnosti Česká rafinérská, a.s. Co se týká vývoje hodnoceného průmyslu, lze konstatovat, že v petrochemickém průmyslu stále přetrvává nepříznivá situace a zpracování ropy v EU je historicky na nejnižší úrovni za posledních 25 let. Dlouhodobě klesá spotřeba paliv, rafinérské marže se pohybují velmi nízko, přičemž na evropském rafinérském trhu přetrvává nadbytek výrobních kapacit, což vede k jejich postupnému uzavírání v celé EU (mezi lety 2008 – 2014 bylo z provozu vyřazeno téměř 10 % celkové zpracovatelské kapacity EU). Problémem evropských rafinérií je i jejich nepříznivá technologická konfigurace, tj. jejich zaměření na produkci benzínu, jehož spotřeba trvale klesá, a naopak nejsou evropské rafinérie příliš uzpůsobeny na produkci nafty, po níž poptávka stoupá. Nepříznivá situace v evropském rafinérském průmyslu má negativní dopady i na rafinérský průmysl tuzemský. Na český trh působila především vysoká cena ropy (od roku 2011 trvale v rozmezí 100 – 120 $/ 105


barel), pokračující pokles spotřeby automobilových benzinů, klesající koupěschopnost obyvatelstva a v roce 2013 navíc mimořádné přerušení zpracování ropy v rafinériích společnosti Česká rafinérská, a.s. z důvodu poruchy. Snížené využití rafinérských kapacit a záporná či malá rafinérská marže měly negativní dopad na ekonomické výsledky celého oddílu. V roce 2013 činil celkový objem zpracované ropy v ČR 6 664,4 tis. tun, což znamenalo 8 % pokles zpracované ropy oproti roku předchozímu. Dovoz ropy do ČR v roce 2013 činil 6 551,9 tis. tun a jen minimum této vstupní suroviny zpracované v roce 2013 pocházelo z tuzemských zdrojů (cca 120,3 tis. tun). Největší podíl ropy byl dovezen z Ruska (64,3%), následoval Ázerbájdžán (25,3 %) a Kazachstán (9,4 %). Oproti roku předchozímu tak došlo k poklesu v objemu dovozu ropy o 7,4 % (v roce 2012 činil dovoz ropy 7 074,56 tis. tun), což lze dát do souvislosti s výše zmíněným přerušením zpracování ropy v rafinériích České rafinérské, a.s. Vzhledem k poklesu tuzemského zpracování ropy tak byla potřeba rafinérských produktů vykompenzována zvýšeným dovozem rafinérských produktů do ČR a to zejména z Německa a Polska, ale i Slovenska. Jednalo se zejména o dovozy motorové nafty a automobilových benzinů. Naopak byl v loňském roce zaznamenán pokles dovozů nízkosirných a vysokosirných topných olejů, u nichž naopak stoupl vývoz. I přes výše zmíněné problémy České rafinérské, a.s. se podařilo trh ČR zásobovat pohonnými hmotami bez výpadku a bez problémů na straně zákazníků. Závěrem lze konstatovat, že rafinérský průmysl v České republice bude muset do budoucna vynaložit výrazný objem investic do oblasti zpracování ropy, která je však plně v soukromém vlastnictví. Pouze významné investice zajistí zachování provozu tuzemským rafinérií a budou tak zabezpečeny energetické potřeby České republiky.

106

Výroba chemických látek a chemických přípravků

9. CZ-NACE 20 – VÝROBA CHEMICKÝCH LÁTEK A CHEMICKÝCH PŘÍPRAVKŮ

9.1 Charakteristika oddílu Výroba chemických látek a chemických přípravků CZ-NACE 20 patří mezi nejvýznamnější oddíly zpracovatelského průmyslu. Od roku 2009 tento oddíl zahrnuje šest výrobkových skupin. Jsou to: 20.1 Výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastů a syntetického kaučuku; 20.2 Výroba pesticidů a jiných agrochemických přípravků; l 20.3 Výroba nátěrových barev, laků a jiných nátěrových materiálů, tiskařských barev a tmelů; l 20.4 Výroba mýdel a detergentů, čistících a leštících prostředků, parfémů a toaletních přípravků; l 20.5 Výroba ostatních chemických výrobků (výbušnin, klihů, vonných silic, aj.); l 20.6 Výroba chemických vláken. l l

20.2 1,1 %

20.3 5,3 %

20.4 6,1 %

20.5 7,0 % 20.6 1,9 %

20.1 78,4 % 20.1 Výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastů a syntetického kaučuku 20.2 Výroba pesticidů a jiných agrochemických přípravků 20.3 Výroba nátěrových barev, laků a jiných nátěrových materiálů, tiskařských barev a tmelů 20.4 Výroba mýdel a detergentů, čisticích a lešticích prostředků, parfémů a toaletních přípravků 20.5 Výroba ostatních chemických výrobků 20.6 Výroba chemických vláken Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2013 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


Jak je patrné z grafu 9.1 největší váhu má skupina CZ-NACE 20.1 Výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastů a syntetického kaučuku. Její podíl však meziročně poklesl o 3,5 % na 78,4 %. Snížily se také podíly výrobkových skupin CZ-NACE 20.2 Výroba pesticidů a jiných agrochemických přípravků a CZ-NACE 20.3 Výroba nátěrových barev, laků a jiných nátěrových materiálů, tiskařských barev a tmelů. Naopak vzrostly podíly zbývajících tří výrobkových skupin CZ-NACE 20.4 Výroba mýdel a detergentů, čistících a leštících prostředků, parfémů a toaletních přípravků, 20.5 Výroba ostatních chemických výrobků a 20.6 Výroba chemických vláken. Chemický průmysl se v rámci EU-27 podle Cefic (Rada evropského chemického průmyslu) dělí odlišně od členění dle NACE, a to na tři velké výrobkové skupiny: základní chemikálie (CZ-NACE 20.1), chemické speciality a kvalifikovvaná chemie (CZ-NACE 20.2, CZ-NACE 20.3, CZ-NACE 20.5 a CZ-NACE 20.6) a spotřební chemie (CZ-NACE 20.4). Rozdělení tržeb podle této struktury je v rámci EU také odlišné od situace v českém chemickém průmyslu. Podle dostupných údajů CEFIC (Facts and Figures 2013) za rok 2012 tvořil v EU podíl základních chemikálií 63,1 %, podíl chemických specialit 25,4 % a podíl spotřební 107


chemie 11,5 %. Z toho vyplývá, že v chemickém průmyslu Evropské unie se na rozdíl od České republiky produkuje větší podíl výrobků s vyšší přidanou hodnotou.

9.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Rok 2013 nebyl svými výsledky pro oddíl CZ-NACE 20 příliš úspěšný. Tržby po třech letech růstu, a hlavně po oživení z roku 2012, poklesly. Snížil se také počet zaměstnaných osob, a to o více než jedno procento. Negativně lze hodnotit také účetní přidanou hodnotu, která poklesla o necelých 7 %. V oddílu CZNACE 20 mají i nadále dominantní pozici velké společnosti s 250 a více pracovníky, které se na celkových tržbách oddílu podílejí z více než 70 %. Na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu se oddíl CZ-NACE 20 v roce 2013 podílel z 4,4 %. Počet podniků tvořil celkem 1 796 jednotek, což je 1 % v rámci ZP, počet zaměstnanců 2,6 % a ukazatel účetní přidané hodnoty se podílel 3,7 % na ZP. V žebříčku CZECH TOP 100 za rok 2013, publikovaném v červnu 2014, figuruje z oddílu CZ-NACE 20 celkem šest firem: UNIPETROL, a.s. na pátém místě (zde však jsou tržby uvedeny včetně rafinérské části a z celkového objemu tvoří chemické produkty jen 35 %, což by společnost řadilo v žebříčku na 15. místo), na 51. místě DEZA, a.s. (10,3 mld. Kč), na 84. místě Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. (5,6 mld. Kč.), na 88. místě výrobce technických plynů Linde Gas a.s. (5,4 mld. Kč), na 89. místě výrobce hnojiv Lovochemie, a.s. (5,3 mld. Kč) a na 94. místě SPOLANA a.s. (5,1 mld. Kč). V žebříčku CZECH TOP 100 chybí společnosti SYNTHOS, a.s. (tržby 15,0 mld. Kč) a Butadien Kralupy, a.s. (tržby 5,7 mld. Kč), které nedodaly potřebné údaje pro jeho sestavení. Největší chemické společnosti jsou tradičně soustředěny ve třech krajích – Ústeckém , Středočeském a Moravskoslezském. Objem investic v rámci oddílu CZ-NACE 20 se v porovnání s předchozím rokem 2012 zvýšil o 17 % na 7,3 mld. Kč. Z významnějších investic uskutečněných v roce 2013 lze uvést modernizaci hydrogenační rafinace v DEZA, a.s., modernizace výrobny ledku vápenatého v Lovochemii, a.s., investice do výstavby membránové elektrolýzy Spolku pro chemickou a hutní výrobu, a.s., rozšíření výroby kyseliny sírové a titanové běloby ve společnosti Precheza, a.s. a byla také zahájena výstavba nové polyteylénové jednotky v UNIPETROL, a.s.Naopak definitivně byla odstavena výroba močoviny v UNIPETROL RPA a zahájen prodej této technologie na výrobu močoviny.


Název

Základní chem. látky, hnojiva. plasty Pesticidy a jiné agrochemické přípravky Nátěrové, tiskařské barvy, laky a tmely Mýdlo a detergenty, čistící příp., parfémy Ostatní chemické výrobky Chemická vlákna

Chemické látky a chem. přípravky Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100

108

Kód CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

2013

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5 20.6

90,2 x 103,4 97,9 93,3 x

119,9 x 100,3 94,3 99,7 x

110,2 x 106,2 100,8 105,2 x

108,7 x 107,0 103,7 99,9 x

101,3 x 101,7 102,4 90,4 x

20

92,3

113,5

108,6

107,0

100,6


Tabulka 9.1 ukazuje, že v roce 2013 ceny průmyslových výrobců vzrostly jen nepatrně. Největší nárůst byl zaznamenán ve výrobkové skupině CZ-CPA 20.4. Naopak ve skupině výrobků CZ-CPA 20.5 došlo k poklesu cen průmyslových výrobců, a to o 6 %. Stejně jako v předchozím roce, i tentokrát byly hlavním důvodem vysoké ceny ropy, ropných produktů a navazujících derivátů a polymerů.

9.3.2 Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik oddílu CZ-NACE 20 ukazují tabulky 9.2 až 9.5 a graf 9.2, a to od roku 2007 do roku 2013. Z tabulky 9.2 je zřejmé, že počet podniků v rámci oddílu CZ-NACE 20 v roce 2013 mírně poklesl (-2,2 %) oproti roku 2012, kdy došlo k rekordnímu růstu, na 1 796 subjektů a vrátil se zhruba na úrověň roku 2011. Nárůst byl zaznamenán pouze ve skupině CZ-NACE 20.6, o 3 podniky. V ostatních skupinách oddílu došlo k poklesu počtu podniků, nejvíce pak ve skupině 20.4 (-10,7 %). Za posledních sedm let vzrostl počet podnikatelských subjektů v oddíle CZ-NACE 20 o 298 jednotek (o téměř 20 %). Tabulka 9.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 20 v letech 2007 - 2013 CZ-NACE

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5 20.6

20

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

894 18 96 214 266 10

931 36 86 182 258 9

957 38 90 189 252 9

1 050 42 120 221 299 10

1 094 44 112 212 311 13

1 176 44 106 196 305 10

1 159 44 105 175 300 13

1 498

1 502

1 535

1 742

1 786

1 837

1 796


Tabulka 9.3 charakterizuje vývoj tržeb v letech 2007 až 2013. Jak je z tabulky patrné, nepokračoval růst tržeb z let 2010 až 2012, ale naopak mírně poklesl. K růstu tržeb pak došlo u tří skupin oddílu. Konkrétně u CZ-NACE 20.3 (+4,2 %), CZ-NACE 20.5 (+6,7 %) a CZ-NACE 20.6 (+6,9 %). Naopak poměrně výrazně klesly tržby u skupin CZ-NACE 20.2 (-10,5 %), CZ-NACE 20.1 (-3,8 %) a CZ-NACE 20.4 (-3,0 %). Tabulka 9.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč)

CZ-NACE

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5 20.6

20

2007

2008

96 898 889 100 902 852 1 606 768 1 703 898 7 504 799 7 617 633 20 082 164 19 141 826 10 715 167 9 339 697 2 184 335 2 396 387 138 992 121 141 102 293

mezir. index

2009

2010

78 407 718 100 397 909 1 648 491 1 900 934 6 252 324 6 876 913 14 059 400 9 044 137 9 325 329 9 705 190 1 765 191 2 096 311

2011

2012

111 154 238 123 424 564 1 942 592 1 915 878 7 616 897 7 735 951 9 164 807 9 591 510 10 553 922 9 987 836 2 108 717 2 715 293

2013 118 704 081 1 714 621 8 061 122 9 302 247 10 655 988 2 902 627

111 458 452 130 021 394 142 541 173 155 371 032 151 340 686

101,5

79,0

116,7

109,6

109,0

97,4


Ukazatel účetní přidané hodnoty dokumentuje tabulka 9.4. Účetní přidaná hodnota meziročně poklesla o 6,8 %. Přičemž k výraznému poklesu v rámci oddílu došlo u skupin CZ-NACE 20.1 (-13,7 %) a CZNACE 20.2 (-19,9 %). Zatímco u zbylých skupin naopak tento ukazatel meziročně vzrostl, nejvíce pak u CZ-NACE 20.3 (+22%), CZ-NACE 20.6 (+13,1 %) a CZ-NACE 20.5 (+6,7 %).

109


Tabulka 9.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč)

CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2012

2013

22 365 014 605 849 2 041 717 3 478 641 3 599 815 711 358

19 007 964 599 711 1 846 739 2 982 208 2 962 837 669 762

14 077 525 549 961 1 836 894 2 624 035 2 620 467 553 001

21 455 945 670 344 1 812 203 3 057 858 3 058 664 529 170

2 116 229 657 465 2 000 681 3 130 821 3 304 623 578 459

21 636 632 593 456 2 195 668 3 019 728 3 497 821 672 681

18 671 078 475 200 2 677 974 3 144 927 3 733 337 760 902

32 802 394

28 069 221

22 261 882

30 584 184

31 788 278

31 615 986

29 463 419

mezir. index

85,6

79,3

137,4

103,9

99,5

93,2

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5 20.6

20

2011


Tabulka 9.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2007 - 2013 (osob)

CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

15 905 792 2 742 4 545 5 088 1 088

15 801 855 2 700 4 802 4 901 1 099

14 594 769 2 493 4 574 4 379 903

14 068 802 2 568 4 710 4 203 924

13 817 831 2 585 4 689 4 446 895

14 006 853 2 770 4 273 4 522 942

13 896 808 2 864 3 949 4 563 954

30 161

30 158

27 711

27 275

27 263

27 366

27 034

mezir. index

100,0

91,9

98,4

100,0

100,4

98,8

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5 20.6

20


%


105

%

100

107

95

99

90

91

85

83

80

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 20

2012

Tržby za VV a S

115

75

2013

2007

2008

2009

CZ-NACE 20

ZP

2010

2011

2012

2013

ZP


105 95 85 75 65

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 20

2011

2012

2013

ZP



Počet zaměstnaných osob v oddílu CZ-NACE 20 v roce 2013 poklesl o 1,2 % na 27 034 osob. Stejně jako u ukazatele účetní přidané hodnoty, i zde došlo k poklesu u skupin CZ-NACE 20.1 (-0,8 %) a CZ-NACE 20.2 (-5,3 %) a dále u skupiny CZ-NACE 20.4 (-7,6 %). Největší vzrůst počtu zaměstnanců byl zaznamenán u skupiny CZ-NACE 20.3, a to o 3,4 %. 110


Tabulka 9.6 Osobní náklady v b. c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč)

CZ-NACE

2007

2008

6 957 486 295 385 989 641 1 560 390 1 820 379 345 658

7 273 547 342 018 1 145 502 1 661 503 1 844 592 370 183

6 695 616 314 394 1 066 272 1 720 057 1 653 106 328 198

6 880 305 362 282 1 116 117 1 764 704 1 763 905 357 707

6 913 951 380 464 1 118 909 1 810 162 1 860 002 339 657

7 210 870 405 262 1 261 356 1 804 739 1 903 460 405 394

7 086 835 347 235 1 309 803 1 724 570 1 991 375 443 224

11 968 938

12 637 344

11 777 642

12 245 020

12 423 145

12 991 081

12 903 040

mezir. index

105,6

93,2

104,0

101,5

104,6

99,3

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5 20.6

20

2009

2010

2011

2012

2013


Tabulka 9.6 dokumentuje, že objem osobních nákladů v tomto oddílu po třech letech růstu mírně poklesl a ke zvýšení došlo v roce 2013 pouze ve skupinách CZ-NACE 20.3 (+3,8 %), 20.5 (+4,6 %) a 20.6 (+9,3 %) zatímco v dalších skupinách oddílu se meziroční pokles pohyboval v rozmezí od 1do 14 %.

9.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Tabulka 9.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2007 - 2013 (Kč/zam.)

CZ-NACE

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5 20.6

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

1 406 163 765 018 744 626 765 387 707 443 653 669

1 202 958 701 633 684 075 621 030 604 489 609 211

964 599 715 202 736 954 573 725 598 361 612 724

1 525 167 836 158 705 560 649 240 727 700 572 825

1 600 638 791 070 773 829 667 734 743 350 646 050

1 544 816 695 910 792 644 706 701 773 433 714 420

1 343 606 588 124 935 009 796 388 818 141 797 702

1 087 593

930 733

803 350

1 121 328

1 165 971

1 155 309

1 089 849

mezir. index

85,6

86,3

139,6

104,0

99,1

94,3

20


Tabulka 9.7 ukazuje, že produktivita práce z účetní přidané hodnoty se v roce 2013 oproti roku 2012 snížila o 5,7 %, přičemž k výraznému poklesu došlo u dvou výrobkových skupin, CZ-NACE 20.1 (-13 %) a CZ-NACE 20.2 (-15,5 %). Tento ukazatel naopak vzrostl u skupin CZ-NACE 20.3 (+18 %), CZ-NACE 20.4(+12,7 %), CZ-NACE 20.5 (5,8 %) a CZ-NACE 20.6 (+11,7 %). Tabulka 9.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč)

CZ-NACE

2007

2008

15 407 528 310 464 1 052 077 1 918 251 1 779 436 365 700

11 734 417 257 694 701 237 1 320 705 1 118 246 299 579

20 833 456

mezir. index

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5 20.6

20

2009

2010

2011

2012

2013

7 381 909 235 566 770 622 903 978 967 361 224 803

14 575 640 308 061 696 085 1 293 154 1 294 759 171 463

15 202 278 277 001 881 772 1 320 659 1 444 621 238 802

14 425 762 188 194 934 312 1 214 990 1 594 361 267 286

11 584 244 127 966 1 368 171 1 420 358 1 741 962 317 678

15 431 877

10 484 240

18 339 164

19 365 132 18 624 905 1

6 560 378

74,1

67,9

174,9

105,6

96,2

88,9


Hrubý operační přebytek po mimořádném nárůstu v roce 2010, mírném zvýšení v roce 2011 a následném poklesu v roce 2012, poměrně výrazně klesal (-11,1 %). Ke snížení tohoto ukazatele došlo u skupin: CZ-NACE 20.1 (-19,7 %) a CZ-NACE 20.2 (-32 %). Naopak poměrně výrazný růst zazanmenaly zbylé skupiny: CZ-NACE 20.3 (+46,4 %), CZ-NACE 20.4 (+16,9 %), CZ-NACE 20.5 (+9,3 %) a CZ-NACE 20.6 (+18,9%).

111




120

%

110

115 100

100

85

90

70

80

55

70

2007

2008

2009

2010

2011

2012

CZ-NACE 20

40

2013

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

ZP

CZ-NACE 20

ZP



tis. Kč/zam.

1700 1500 1300 1100 900 700 500 300 100

ZP

20

20.1

20.2

20.3

2012

20.4

20.5

20.6

2013



9.3.4 Výkonová spotřeba Tabulka 9.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2007 - 2013 (tis. Kč)

CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

76 954 290 1 029 482 6 024 567 16 887 182 7 638 754 1 558 092

82 618 692 1 202 061 6 151 862 16 218 252 6 938 280 1 630 122

64 286 804 1 085 579 5 067 392 11 217 811 7 145 158 1 251 515

80 906 685 1 277 552 5 628 459 6 342 864 7 203 347 1 497 638

92 125 468 103 343 800 102 398 054 1 343 568 1 377 075 1 221 376 6 243 445 6 320 625 6 428 052 6 588 395 6 844 856 6 334 359 8 167 922 6 957 376 7 264 913 1 534 421 2 128 337 2 184 071

110 092 366

114 759 269

90 054 258 102 856 546

116 003 218 126 972 068 125 830 825

mezir. index

104,2

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5 20.6

20

78,5

114,2

2011

112,8

2012

109,5

2013

99,1

Pramen: předbě žné údaje ČSÚ; rok 2013 - vlastní odhad MPO

Vývoj tržeb se logicky promítl i do vývoje ukazatele výkonové spotřeby (tabulka 9.9), která po posledních třech letech růstu tentokrát meziročně poklesla o 0,9 %. Hlavní podíl na celkovém poklesu tohoto ukazatele měly skupiny CZ-NACE 20.2 (-11,3 %), CZ-NACE 20.4 (-7,5 %) a CZ-NACE 20.1 (-0,9 %), zatímco růst vykázaly skupiny CZ-NACE 20.3 (+1,7 %), CZ-NACE 20.5 (+4,4 %) a CZ-NACE 20.6 (+2,6 %).

112


9.4 Zahraniční obchod 9.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Tabulka 9.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 20 v b.c. v letech 2009 - 2013 Vývoz celkem (mil. Kč)

CZ-CPA

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5 20.6

20

2009

2010

52 222,2 1 779,1 3 342,8 22 012,2 10 883,7 2 734,6

68 649,3 1 482,1 4 163,8 23 215,3 16 425,9 3 241,3

79 809,1 1 590,6 4 510,6 23 096,7 26 876,2 3 431,7

86 521,0 1 752,2 4 566,7 23 080,2 31 851,2 3 419,8

87 289,7 1 796,3 5 015,6 24 541,4 35 506,4 3 532,7

92 974,6

117 177,7

139 314,9

151 191,1

157 682,1

126,0

118,9

108,5

104,3

mezir. index

2011

2012

2013


CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

2013

70 583,0 4 661,3 11 705,0 17 871,7 20 326,5 5 910,8

95 585,6 4 243,7 14 340,4 20 199,0 26 251,3 7 068,2

118 979,3 4 626,7 15 078,9 22 253,8 32 317,5 7 916,4

123 263,2 5 286,1 14 827,6 24 228,4 36 377,5 7 469,5

126 298,1 5 889,8 15 741,1 26 049,2 41 086,1 7 816,4

131 058,3

167 688,2

201 172,6

211 452,3

222 880,7

mezir. index

127,9

120,0

105,1

105,4

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5 20.6

20

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA

20.1 20.2 20.3 20.4 20.5 20.6

20

2009

2010

2011

2012

2013

-18 360,8 -2 882,2 -8 362,2 4 140,5 -9 442,8 -3 176,2

-26 936,3 -2 761,6 -10 176,6 3 016,3 -9 825,4 -3 826,9

-39 170,2 -3 036,1 -10 568,3 842,9 -5 441,3 -4 484,7

-36 742,2 -3 533,9 -10 260,9 -1 148,2 -4 526,3 -4 049,7

-39 008,4 -4 093,5 -10 725,5 -1 507,8 -5 579,7 -4 283,7

-38 083,7

-50 510,5

-61 857,7

-60 261,2

-65 198,6


Vývoj zahraničního obchodu v posledních pěti letech (po změně metodiky od roku 2009) zachycuje tabulka 9.10. Je patrné, že se záporné saldo zahraničního obchodu u výrobků CZ-CPA 20 v roce 2013 po předchozím mírném poklesu opět snížilo, a to o 4,9 mld. Kč. Ve všech výrobkových skupinách produkce CZ-CPA 20 záporné saldo zahraničního obchodu meziročně rostlo, z toho nejvíce u výrobkových skupin CZ-CPA 20.1 (-2,3 mld. Kč), CZ-CPA 20.5 (-1,05 mld. Kč) a CZ-CPA 20.2 (-560 mil. Kč). Dobrou zprávou je, že v roce 2013 stoupl obrat zahraničního obchodu (vývoz + dovoz), meziročně o 4,9 % na 380,6 mld. Kč. Export produkce CZ-CPA 20 meziročně stoupl ve všech skupinách výrobků, celkem to bylo o 4,3 %. Hlavní zásluhu na tomto nárůstu měly výrobky skupiny CZ-CPA 20.1 (+0,9 %), na které připadlo z celkového vývozu přes 55 % a dále výrobky skupiny CZ- CPA 20.5, kde meziroční nárůst vývozu činil 11,5 % a CZ-CPA 20.4 (+6,3 %). Import chemikálií rostl mírně rychlejším tempem (+5,4 %) než export (+4,3 %), což se projevilo v růstu záporného salda. Meziroční nárůst v dovozu vykázaly všechny skupiny výrobků: CZ-CPA 20.1 (+2,5 %), CZ-CPA 20.2 (+11,4 %), CZ-CPA 20.3 (+6,2 %), CZ-CPA 20.4 (+7,5 %), CZ-CPA 20.5 (+12,9 %) a CZCPA 20.6 (+4,6 %).

113


9.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Vývozní teritoria v roce 2013

Maďarsko 6% Slovensko 9%

Rakousko Itálie 3 % 5%

Francie 3% USA 3% Ostatní 29 %

Polsko 13 %

Německo 29 % Dovozní teritoria v roce 2013 Rusko Itálie 5 % 5% Nizozemí 5% Francie 6%

Belgie 5%

Slovensko 4%

Ostatní 34 %

Polsko 7% Německo 29 %


Graf 9.5 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2013 - CZ-CPA20

Teritoriální strukturu zahraničního obchodu s chemickými látkami zobrazuje graf 9.5. Pokud strukturu zahraničního obchodu s chemickýcmi látkami srovnáme s předcházejícími lety, ukáže se, že v podílech jednotlivých zemí jsou jen nepatrné rozdíly. Pozice jasného lídra jak v dovozu, tak ve vývozu chemikálií dloudodobě patří Spolkové republice Německo, s níž obrat zahrančiního obchodu v roce 2013 dosáhl 110,5 mld. Kč (vývoz činil 46 mld. Kč, dovoz 64,5 mld. Kč, záporné saldo bylo -18,5 mld. Kč). Druhé místo již tradičně obsadilo Polsko. Jeho obrat dosáhl 35,7 mld. Kč (vývoz 19,8 mld. Kč, dovoz 15,9 mld. Kč a kladné saldo 4 mld. Kč). Na třetím místě se ve vývozu umístilo Slovensko s vývozem 15 mld. Kč a v dovozu pak Francie s dovozem 13,2 mld. Kč. Dalšími významnými obchodními partnery České republiky v oblasti chemických látek jsou v exportu Maďarsko (9,2 mld. Kč), Itálie (7,9 mld. Kč), Rakousko (5,1 mld. Kč), Francie (4,5 mld. Kč) a USA (4,3 mld. Kč), zatímco v importu Nizozemsko (12,1 mld. Kč), Itálie (11,7 mld. Kč), Ruská federace (11,5 mld. Kč), Belgie (10 mld. Kč) a Slovensko (10 mld. Kč).

9.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Chemický průmysl ČR patří v rámci EU-27, respektive z globálního hlediska, k méně významným. Jak vyplývá z posledních dostupných dat Cefic za rok 2012 (European Facts and Figures 2013) tržby EU-27 dosáhly 558 mld. EUR (bez farmacie) a v porovnání s rokem 2011 vzrostly o 3,5 %. Z toho připadlo na Česko zhruba 1,4 %, zatímco například na Polsko 2,8 % a na Německo, které je v oblasti chemického průmyslu současným evropským lídrem, 28,9 %. Tržby světového chemického průmyslu podle Cefic činily v roce 2012 celkem 3 127 mld. EUR, což představuje proti roku 2011 nárůst o 12,8 %. Na EU-27 z tohoto objemu připadlo 17,8 %, zatímco v roce 2010 to bylo 19,6 %. Evropský chemický průmysl se na světových tržbách chemie v roce 2012, včetně nečlenských zemí, podílel 21,5 % (673 mld. EUR). Protože je však světová konkurence stále silnější, Evropa během posledního desetiletí ztratila svoji vedoucí pozici ve prospěch 114


Číny. Její tržby za rok 2012 činily 952 mld. EUR, což dělá 30,5 % světových tržeb (stejný podíl, jaký měla EU v roce 2002). I přes tuto ztrátu patří EU-27 spolu s Asií (včetně Číny a Japonska) a sdružením NAFTA i nadále k rozhodujícím regionům v obchodu s chemickými produkty. V rámci globálního chemického průmyslu byla v roce 2012 EU-27 světovou jedničkou ve vývozu (podíl na celkovém objemu dosáhl 41,6 %), i v dovozu (podíl 34,8 %) a na celkovém obratu (vývoz + dovoz) se podílela 38 %. EU-27 přitom v roce 2012 generovala kladné saldo v celkové výši 49,1 mld. EUR, což znamená rekordní přebytek. Vývoj zahraničního obchodu v EU za období 1998 až 2012 však ukazuje, že indikátor konkurenceschopnosti obchodu (TDI), který porovnává obchodní bilanci (vývoz minus dovoz) k celkovému obratu (dovoz plus vývoz), se od roku 2003 postupně zhoršuje, což oslabuje konkurenceschopnost evropského chemického průmyslu. Obchodní pozice EU-27 v některých důležitých subsektorech vykazuje známky postupného zhoršování především pokud jde o rozvíjející se asijské země v oblasti základní chemie. Pokačující obchodní výměna s Blízkým Východem pak naznačuje, že tento region již značně vyčerpal své dostupné zásoby (především ropu), na to, aby dokázal vytvořit dostatečně integrovaný hodnotový řetězec a posílil tak svou pozici v obchodování s širším rozmezím základních chemických výrobků. Rusko bylo do této chvíle úspěšné zatím jen ve využití své konkurenční výhody vlastních surovinových zásob pro výrobu základních chemikálií. Výsledky chemického průmyslu ČR CZ-NACE 20 za rok 2013 nelze hodnotit příznivě. Po růstu v posledních třech letech došlo k poklesu tržeb (index 2013/2012 = 97,4). Tento trend se projevil také poklesem účetní přidané hodnoty, což následně vedlo ke zhoršení ukazatelů produktivity práce a konkurenceschopnosti. Přes uvedené problémy se však našly i společnosti, které vykázaly meziroční nárůst tržeb. Jsou to například DEZA, a.s, Fosfa a.s., BorsodChem MCHZ, s.r.o. nebo Lučební závody Draslovka a.s. Kolín. Vyhlídky unijního chemického průmyslu pro rok 2014 však vypadají celkem příznivě. Podle zprávy Cefic Chemicals Trends Report z července 2014 sice chemická výroba v EU v květnu 2014 poklesla po osmi měsících trvalého růstu, avšak i přes květnový výpadek vzrostla výroba za prvních pět měsíců roku 2014 meziročně o 1,8 %. Zároveň roste počet zaměstnaných osob v odvětví chemie v EU, a to už osmý měsíc v řadě. Naopak pokračoval propad výroby petrochemikálií, za období leden až květen 2014 došlo k propadu o 4,5 % v porovnání se stejným obdobím roku 2013. Podle Cefic je vítaný růst výroby i počtu zaměstnanců v odvětví evropského chemického průmyslu, avšak další náznaky ukazují, že sektor ztrácí pozici lídra na světovém trhu. Problém v konkurenceschopnosti vidí především v rozdílných cenách energií EU a jinými konkurenčními státy. Lze očekávat, že tento vývoj se promítne i do celkových letošních výsledků českého chemického průmyslu, který je úzce navázán na chemický průmysl v EU ( podíl na vývozu a dovozu kolem 80 %). Tento předpoklad částečně potvrzují předběžné ekonomické výsledky oddílu CZ-NACE 20 za první pololetí roku 2014 (organizace s 20 a více zaměstnanci) v porovnání se stejným obdobím předchozího roku. Objem tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb totiž ve sledovaném období vzrostl o 9,1 %, zatímco počet pracovníků klesl o 1 %. Vyšší poptávka se projevuje i na výsledcích zahraničního obchodu, kde za leden až květen obrat oddílu vzrostl meziročně o 9,9 %. Zároveň se ale zvýšilo záporné saldo za CZ-CPA 20 - stouplo o 4,5 mld. Kč. Vzrostl také počet zakázek v období za prvních pět měsíců roku 2014, a to jak tuzemských (v hodnotě 27,3 mld. Kč, meziroční nárůst o 10,8 %), tak zahraničních (v hodnotě 40,3 mld. Kč, meziroční nárůst o 5,6 %) Z uvedených dat lze proto očekávat, že pokud si oddíl CZ-NACE 20 udrží dosavadní vývoj ve zbývajících měsících roku, může skončit v roce 2014 v černých číslech. I v roce 2014 pak pokračuje investiční aktivita uvnitř oddílu. Dokazují to některé ohlášené investiční záměry pro období 2014 – 2015. Ústecká Spolchemie letos začne stavět novou výrobnu vápenného mléka, které se používá při výrobě epichlorhydrinu, Synthesia investuje jednu miliardu korun do modermizace teplárny, která by měla být uvedena do provozu v září 2015. CS CABOT připravuje rozšíření výroby sazí pro výrobu pneumatik a technické pryže, Lučební závody Draslovka a.s. chystají investici do rozšíření výroby kyanovodíku, Momentive speciality chemicals plánuje rozšíření výroby kyseliny akrylové a dalších chemických látek.

115

Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků

10. CZ-NACE 21 – VÝROBA ZÁKLADNÍCH FARMACEUTICKÝCH VÝROBKŮ A FARMACEUTICKÝCH PŘÍPRAVKŮ

10.1 Charakteristika oddílu Oddíl CZ-NACE 21 Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků se dělí na dvě skupiny: l l

CZ-NACE 21.1 Výroba základních farmaceutických výrobků; CZ-NACE 21.2 Výroba základních farmaceutických přípravků.

Z nich má rozhodující váhu CZ-NACE 21.2, jejíž podíl na celkových tržbách oddílu se dlouhodobě pohybuje mezi 86 - 88 % (graf 10.1). Farmaceutický průmysl byl dlouhá léta zařazen jako jedna ze sedmi výrobkových skupin v rámci chemického průmyslu (OKEČ 24.4), od roku 2009 je však podle revidované mezinárodní klasifikace NACE Rev. 2 veden jako samostatný oddíl CZ-NACE 21 Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků. 21.1 13,3 %

21.2 86,7 %

21.1 Výroba základních farmaceutických výrobků 21.2 Výroba farmaceutických přípravků



Farmaceutický průmysl patří k high-tech zpracovatelským oddílům velmi náročným na vědu a výzkum a do vývoje nových léčiv se každoročně vkládají velké prostředky (většinou 15 až 20 % z ročních tržeb, ale i více). Produkční portfólio je velmi široké a tvoří jej jednak originální léky, které jsou patentově chráněné, jednak generické léky, kterým patentová ochrana skončila. U nás se rozhodující výrobci soustřeďují, hlavně z důvodů nižšších nákladů, převážně na generika, kde patříme díky některým firmám jako je Zentiva nebo Teva k absolutní světové špičce. Náš farmaceutický průmysl je převážně v cizích rukou a v současné době tu působí přes dvacet firem se zahraniční účastí, které se na celkových tržbách oddílu podílejí zhruba ze čtyř pětin.

10.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu V ČR patří farmaceutický průmysl k malým výrobním oddílům, což lze doložit jeho podílem na hlavních průmyslových ukazatelích zpracovatelského průmyslu v roce 2013. Podíl na tržbách činil 0,9 %, stejně tak jako na počtu zaměstnaných osob, podíl na účetní přidané hodnotě dosáhl 1,3 % a podíl na počtu podniků 117


činil 0,05 %. V ukazateli produktivity práce z účetní přidané hodnoty patří oddíl CZ-NACE 21 dlouhodobě k nejvýše hodnoceným v rámci celého zpracovatelského průmyslu. V roce 2013 dosáhla jeho hodnota 1 113 782 Kč na pracovníka a byla tak třetí nejvyšší v rámci zpracovatelského průmyslu. V CZECH TOP 100 za rok 2013 byla za oddíl CZ-NACE 21 zařazena jediná společnost, Sanofi Aventis (Zentiva), a to na 78. místě s tržbami 6,5 mld. Kč. Ovšem vedle toho sem patří také společnost TEVA Czech Ind., s.r.o., jejíž tržby v roce 2013 byly o ještě 1,5 miliardy Kč vyšší, což by ji v žebříčku CZECH TOP 100 řadilo na 70. pozici. Investice v tomto oddílu každoročně přesahují 2 mld. Kč. V roce 2013 činily 2,6 mld. Kč a byly o 12 % vyšší než v roce předcházejícím. Z investičních akcí v roce 2013 lze zmínit například firmu HARTMANNRICO a.s., která v závodě v Chvalkovicích na Náchodsku realizovala investici přes 30 milionů Kč do rozšíření a modernizace výroby zdravotnických prostředků. Společnost Nutrend, která patří k předním tuzemským výrobcům potravinových doplňků a sportovní výživy, plánuje investovat dalších 150 milionů korun do rozšíření výrobního závodu na okraji Olomouce. Japonská farmaceutická společnost Otsuka hodlá v Praze postavit centrum na vývoj a výrobu originálních léčiv. Jeho závodem má být Japonci vlastněná společnost Interpharma a stavět se má v areálu navazujícím na její stávající sídlo v Modřanech. Výrobce dezinfekčních a zdravotnických prostředků Farmak Moravia plánuje ve svém závodě na okraji Olomouce postavit novou výrobní halu. Naopak mezinárodní farmaceutická firma Baxter ukončí výrobu vakcín v závodě v Bohumile nedaleko Jevan u Prahy. O práci přijde 2 75 lidí.

10.3 Hlavní ekonomické ukazatele 10.3.1 Cenový vývoj Cenový vývoj v oddílu CZ-NACE 21 v roce 2013 lze hodnotit jako mírně nepříznivý. Index cen průmyslových výrobců po dvou letech růstu klesl o 0,8 %. Trh léků na předpis v hodnotě a počtu balení v posledních letech stagnuje, až mírně klesá. Tento stav je vyvoláván trvalým tlakem na ceny a úhrady léků a velmi limitovaným vstupem nových medikamentů na trh. Tabulka 10.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2009 - 2013


Název Základní farmaceutické výrobky Farmaceutické přípravky

Kód CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

2013

21.1 21.2

x 104,4

x 96,8

x 101,9

x 102,7

x 99,2

21

104,4

96,8

101,9

102,7

99,2

Základní farmac. výr. a přípravky Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100

10.3.2 Základní produkční charakteristiky Vývoj hlavních produkčních charakteristik oddílu CZ-NACE 21 je zachycen v tabulkách 10.2 až 10.5 a v grafu 10.2. Tabulka 10.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 21 v letech 2007 - 2013 CZ-NACE 21.1 21.2 21

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

30 96

21 62

20 66

22 66

22 65

23 65

24 65

126

83

86

88

87

88

89


118


Počet podnikatelských subjektů (tabulka 10.2 ) se v posledních pěti letech příliš nemění, což platí i o roce 2013. Počet firem oproti roku 2012 vzrostl o jeden subjekt a činil 89 jednotek, což je nejvíce od roku 2007. Přičemž na osm největších hráčů, s tržbami přes 1 mld. korun, připadlo téměř 88 % z celkového objemu tržeb. Většinou tu jde o malé společnosti a mikrofirmy. Na konci roku 2013 dosáhl počet subjektů s 20 a více zaměstananci 51 jednotek. Rozhodujícími společnostmi jsou dva subjekty: Sanofi-Aventis, s.r.o. (Zentiva), která díky výrobním závodům v Česku, Rumunsku a Turecku produkuje ročně na 500 mil. balení léků, nabízí přes 450 produktů v 800 lékových formách a zaměstnává v Evropě přes 2000 lidí. Její tržby loni dosáhly 4,8 mld. Kč (proti 2012 pokles o 400 mil. Kč). Dalším klíčovým hráčem je TEVA Czech Industries, dceřiná firma izraelského majitele s globálním zastoupením ve více než 60 zemích světa, která patří k největším světovým producentům generik. Tržby přesahující miliardu korun v roce 2013 vykázalo ještě šest dalších společností. Byly to HARTMANN-RICO a.s., Mölnlycke Health Care, s.r.o., PRO.MED.CS Praha a.s., Lonza Biotec s.r.o., Lohmann & Rauscher, s.r.o. a Walmark, a.s. Tabulka 10.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

21.1 21.2

2 390 536 25 160 033

3 172 261 24 096 198

3 349 372 23 587 266

3 899 496 25 753 707

3 834 832 26 724 458

3 846 157 25 707 414

4 082 186 26 600 139

21

27 550 570

27 268 459

26 936 638

29 653 204

30 559 290

29 553 572

30 682 325

mezir. index

99,0

98,8

110,1

103,1

96,7

103,8


Tabulka 10.3 ukazuje, že po postupném růstu tržeb, který mírně narušila recese v letech 2008 – 2009, a propadu v roce 2012, došlo v loňském roce k opětovnému růstu tržeb, a to tak, že bylo překonáno dosavadní maximum z roku 2011. V roce 2013 tržby oddílu CZ-NACE 21 meziročně vzrostly o 3,8 % a tento trend by podle dosavadního vývoje měl pokračovat i letos. Naopak, nepříznivě se za poslední tři roky vyvíjel ukazatel účetní přidané hodnoty (tabulka 10.4). Jeho meziroční pokles byl v roce 2013 o 2 %. Tabulka 10.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE 21.1 21.2

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

1 099 453 9 278 654

1 625 576 8 804 989

1 715 511 8 364 559

1 857 544 9 312 278

1 583 304 9 522 529

1 298 463 9 429 820

1 186 354 9 326 155

10 378 107

10 430 565

10 080 070

11 169 822

11 105 833

10 728 283

10 512 509

mezir. index

100,5

96,6

110,8

99,4

96,6

98,0

21


Poměrně stabilně se v posledních třech letech vyvíjel ukazatel počtu zaměstnaných osob (tabulka 10.5), který od roku 2008 trvale mírně klesá a v roce 2013 se snížil oproti předchozímu roku o 0,2 %. A zatímco ve skupině CZ-NACE 21.1 vzrostl o necelých 4,4 %, ve skupině CZ-NACE 21.2 klesl o 1 %. Tabulka 10.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2007 - 2013 (osob) CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

21.1 21.2

1 072 8 938

1 268 8 680

1 286 8 373

1 313 8 228

1 323 8 206

1 365 8 088

1 425 8 013

10 009

9 948

9 659

9 540

9 529

9 453

9 439

mezir. index

99,4

97,1

98,8

99,9

99,2

99,8

21


119


Počet zaměstnaných osob 105

%

100

108

95

101

90

94

85

87

80

2007

2008

2009

2010

2011

2012

CZ-NACE 21

Tržby za VV a S

115

80

2013

2007

ZP

2009

2010

CZ-NACE 21


2008

2011

2012

2013

ZP

110 104 98 92 86 80

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 21

2012

2013

ZP



Vývoj ukazatele osobní náklady dokumentuje tabulka 10.6. Je z ní patrné, že jeho dynamika v posledních letech kolísá, což do značné míry souvisí s tím, kolik v oddílu momentálně pracuje lidí. Od roku 2011 tento ukazatel mírně roste. V roce 2013 to bylo o 2,3 % a dosáhl dosud maximální hodnoty 4,96 mld. Kč. Tabulka 10.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

21.1 21.2

497 572 4 095 829

582 973 4 003 171

624 929 4 086 203

662 259 4 035 198

706 276 4 063 438

746 561 4 101 437

787 723 4 173 740

21

4 593 400

4 586 144

4 711 132

4 697 456

4 769 713

4 847 998

4 961 464

mezir. index

99,8

102,7

99,7

101,5

101,6

102,3


10.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj ukazatelů produktivita práce z účetní přidané hodnoty, hrubého operačního přebytku a konkurenceschopnosti je uveden v tabulkách 10.7 a 10.8 a v grafech 10.3 a 10.4. Z tabulky 10.7 je vidět, že zatímco do roku 2010 se ukazatel produktivita práce z ÚPH vyvíjel příznivě a jeho meziroční nárůst dokonce přesáhl 12 %, v dalších třech letech došlo k poklesu, což platí hlavně pro skupinu CZ-NACE 21.1, kde během posledních dvou let jeho hodnota klesla o více než 22 %. Ve sledovaném období jeho hodnota dokonce klesla pod hranici jednoho milionu korun na zaměstnance. Ve skupině CZ-NACE 21.2 se tento ukazatel stále drží na poměrně vysoké úrovni a v roce 2013 stoupl na hodnotu 1 163 821 Kč na zaměstnance. Ukazatel hrubý operační přebytek v posledních letech dost kolísal a vysokého meziročního růstu dosáhl jen v roce 2010 (+20,6 %), kdy se farmaceutickému průmyslu mimořádně dařilo. V dalších třech letech však už jeho hodnota klesala. V roce 2013 to bylo o 5,6 %.

120



2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

21.1 21.2

1 025 841 1 038 156

1 281 979 1 014 439

1 333 680 999 034

1 414 979 1 131 822

1 196 578 1 160 487

951 388 1 165 857

832 424 1 163 821

21

1 036 837

1 048 542

1 043 599

1 170 784

1 165 499

1 134 892

1 113 782

mezir. index

101,1

99,5

112,2

99,5

97,4

98,1


Tabulka10.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

21.1 21.2

601 881 5 182 825

1 042 603 4 801 818

1 090 582 4 278 356

1 195 285 5 277 080

877 028 5 459 091

551 902 5 328 383

398 631 5 152 414

21

5 784 706

5 844 421

5 368 938

6 472 366

6 336 120

5 880 285

5 551 045

mezir. index

101,0

91,9

120,6

97,9

92,8

94,4


%


120

%

114

105 95

102

85

96

75

90

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 21

2012

65

2013


115

108

ZP

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 21

2011

2012

2013

ZP



1100 900 700 500 300 100

ZP

21

21.1 2012

21.2

2013



121


10.3.4 Výkonová spotřeba Vývoj výkonové spotřeby je vyjádřen v tabulce 10.9 a lze konstatovat, že v jednotlivých letech v zásadě kopíroval dynamiku růstu u souvisejících ukazatelů. V roce 2013 vzrostl o 4,4 %, což souvisí s loňským vývojem tržeb, které se zvyšovaly podobným tempem (viz tabulka 10.3). Tabulka 10.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

21.1 21.2

1 606 720 16 883 556

1 771 735 16 441 658

1 923 802 16 531 531

1 997 000 17 951 690

2 313 851 18 756 384

2 662 011 17 710 407

2 922 603 18 339 495

21

18 490 276

18 213 393

18 455 333

19 948 690

21 070 235

20 372 419

21 262 097

mezir. index

98,5

101,3

108,1

105,6

96,7

104,4


10.4 Zahraniční obchod 10.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Tabulka 10.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 21 v b.c. v letech 2009 - 2013 CZ-CPA


2009

2010

2011

2012

2013

21.1 21.2

3 321,1 24 043,7

3 913,6 28 976,6

3 745,3 29 442,7

4 049,2 29 603,2

4 523,6 34 189,4

21

27 364,8

32 890,2

33 188,0

33 652,4

38 713,0

mezir. index

120,2

100,9

101,4

115,0

CZ-CPA


2010

2011

2012

2013

21.1 21.2

3 013,3 70 094,0

4 160,3 69 301,7

4 483,4 71 942,4

4 953,3 71 885,0

4 878,3 73 215,9

21

73 107,3

73 462,0

76 425,8

76 838,3

78 094,2

mezir. index

100,5

104,0

100,5

101,6

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

2013

21.1 21.2

307,8 -46 050,3

-246,7 -40 325,1

-738,1 -42 499,7

-904,1 -42 281,8

-354,7 -39 026,5

21

-45 742,5

-40 571,8

-43 237,8

-43 185,9

-39 381,2


Jak je patrné z tabulky 10.10 produkce CZ-CPA 21 vykazuje tradičně vysoké záporné saldo zahraničního obchodu, které v rámci celého zpracovatelského průmyslu patří k vůbec nejvyšším. V roce 2013 dosáhlo -39,4 mld. Kč, oproti roku 2012 se však snížilo, a to o 3,8 mld. Kč (pokles o 8,8 %). Obrat zahraničního obchodu (dovoz + vývoz) v roce 2013 dosáhl 116,8 mld. Kč a proti předchozímu roku se zvýšil o 6 %. Samotný dovoz meziročně stoupl o 1,7 % na 78,1 mld. Kč, a to jen díky nárůstu dovozu v CZ-CPA 21.2 (+1,9 %), zatímco v případě CZ-CPA 21.1 jeho objem mírně klesl (-1,5 %). Vývoz v roce 2013 rostl ještě rychleji (+15 %) a činil 38,7 mld. Kč. Export na rozdíl od importu rostl u obou skupin výrobků, jak CZ-CPA 21.1 (+11,7 %), tak CZ-CPA 21.2 (+15,5 %).

122


10.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Graf 10.5 prezentuje významná vývozní a dovozní teritoria pro rok 2013 a potvrzuje, že našimi rozhodujícími obchodními partnery nadále zůstávají ve vývozu Spolková republika Německo, Slovensko, USA a v dovozu rovněž Německo a dále Francie a Nizozemsko. Za zmínku stojí, že jak u dovozu, tak u vývozu připadá vysoký podíl na ostatní země, což potvrzuje, že výrobky CZ-CPA 21 jsou v zahraničním obchodu silně diversifikované. Podobně jako v chemii a v gumárenském a plastikářském průmyslu, je u produkce CZ-CPA 21 naším jasně největším obchodním partnerem Spolková republika Německo, s níž náš obrat v roce 2013 dosáhl objemu 24,2 mld. Kč (dovoz 17,2 mld. Kč, vývoz 7,0 mld. Kč, záporné saldo 10,2 mld. Kč). Poté následuje Slovensko (obrat 8,2 mld. Kč, dovoz 3,1 mld. Kč, vývoz 5,2 mld. Kč, kladné saldo 2,1 mld. Kč) a na třetí příčce figuruje USA (obrat 8,2 mld., dovoz 3,3 mld., vývoz 4,9 mld., kladné saldo 1,5 mld. Kč). Nejvíce léčiv do ČR v roce 2013 bylo dovezeno, kromě Německa, také z Francie (5,9 mld. Kč), z Nizozemska (5,2 mld. Kč), ze Švýcarska (4,7 mld. Kč) a z Belgie (3,9 mld. Kč). Naopak nejvíce léčiv jsme v uplynulém roce vyvezli, kromě Německa, na Slovensko, do USA a dále do Dánska (3,3 mld. Kč), Ruské federace (za 3,0 mld. Kč), Rakouska (1,8 mld. Kč), Polska (1,6 mld. Kč) a do Belgie (1,4 mld. Kč). Vývozní teritoria v roce 2013

Dánsko 9%

Rakousko Rusko 5 % 8%

Polsko 4% Belgie 4%

USA 9%

Ostatní 30 %

Slovensko 13 % Německo 18 % Dovozní teritoria v roce 2013 Švýcarsko USA 5 % Nizozemí 7% Francie 7%

6%

Německo 22 %

Belgie Itálie 5% 5% Irsko 4%

Ostatní 38 %



10.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Evropský farmaceutický průmysl je pátým největším oddílem v rámci zpracovatelského průmyslu EU. Farmaceutický průmysl patří mezi hi-tech obory s nejvyšší přidanou hodnotou na zaměstnance, podstatně vyšší než ostatní hi-tech obory a další obory zpracovatelského průmyslu. Farmaceutický průmysl je zároveň sektorem s nejvyšším podílem investic do výzkumu a vývoje z čistých tržeb. Světový farmaceutický trh představoval v roce 2013 655 mld. Eur (870 mld. USD). Deset největších světových farmaceutických firem kontroluje více než jednu třetinu trhu, většina z nich má roční tržby přes 20 mld. USD. Evropa se podílela v roce 2013 na světových tržbách za prodej farmaceutických výrobků 123


a přípravků z 27,4 % (zatímco například USA 41 %). Zároveň dochází k výraznému růstu v tržbách i ve výzkumu v rozvíjejících státech, jako jsou Brazílie, Čína a Indie. Podle EFPIA – European Federation of Pharmaceutical Industries and Associations (dokument The Pharmaceutical industry in figures – Edition 2014) zaměstnává evropský farmaceutický průmysl přímo ve výzkumu a vývoji více než 690 000 lidí. V roce 2013 bylo investováno do výzkumu a vývoje v Evropě přes 30 mld. Eur, v témže roce vydala Česká republika dle EFPIA za výzkum a vývoj 49 mil. Eur. V roce 2013 činila Evropská farmaceutická produkce 217,5 mil. Eur, export dosáhl 316,5 mil. Eur a import představoval 224 mil. Eur. Celosvětové výdaje za léčiva letos poprvé přesáhnou bilion dolarů. Do roku 2017 by pak měly růst o tři až šest procent ročně. Na světovém trhu dochází však poslední dobou ke změnám. Velké společnosti, které financují nákladný výzkum a uvádějí na trh své originální přípravky, postupně ztrácejí svoji dominantní pozici. Výrobci totiž doplácejí na to, že poté, co vyprší patentová ochrana jejich originálních léčiv a na jejich výrobu se soustředí výrobci generik, nejsou už schopni nabídnout dostatek nových produktů. Stále více se také prosazují menší biotechnologické firmy. Z deseti nejprodávanějších léčiv jich osm vzniklo pomocí biotechnologických postupů. V této kategorii vede protirevmatický přípravek Humira, kterého se ročně prodá na 11 miliard USD. V ČR nastalo po propadu v roce 2012 opětovné oživení produkce léků. Dokládá to nejlépe loňský růst tržeb o 3,8 % a zvýšení dalších průmyslových a finančních indikátorů. Letošní předběžné výsledky naznačují pokračující zlepšení, neboť tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v organizacích s 20 a více zaměstnanci za první polovinu roku 2014 vzrostly proti stejnému období 2013 o 8,3 % a ukazatel produktivity - měsíční tržby na zaměstnance – se zvýšil o 6,4 procentního bodu, zatímco počet pracovníků se naopak mírně snížil o 1,8 %. Investiční aktivita v tomto oddílu i nadále trvá. Biotechnologická společnost Sotio z investiční skupiny PPF Petra Kellnera otevřela v Číně komplex laboratoří, kde bude vyrábět léčivé přípravky pro lidi nemocné rakovinou. Sotio chce v Číně vyrábět terapeutické přípravky pro pacienty s nádorovým onemocněním prostaty a plic. Americký výrobce léků MSD zase zahájí v Praze provoz globálního výpočetního centra. To zaměstná 200 lidí a investice během prvních tří let fungování přesáhne jednu miliardu korun. Tuzemský výrobce potravinových doplňků a vitaminů Walmark koupil od polského Novascon Pharmaceuticals řadu jeho přípravků Sinulan proti nachlazení a dýchacím potížím. Skupina PrimeCell therapeutics otevřela v květnu v Ostravě jednu z největších evropských továren na léčiva z lidských buněk. Bude je vyrábět v biotechnologickém parku 4MEDi. Náklady na výzkum a vývoj se v této oblasti pohybují v průměru kolem 1,1 mld. Kč a jsou mírně vyšší než v samotném chemickém průmyslu (CZ-NACE 20), přičemž necelých 83 % připadá na podnikatelskou sféru.

124

Výroba pryžových a plastových výrobků

11. CZ-NACE 22 – VÝROBA PRYŽOVÝCH A PLASTOVÝCH VÝROBKŮ

11.1 Charakteristika oddílu Výroba pryžových a plastových výrobků CZ-NACE 22 patří k rozhodujícím zpracovatelským oddílům a řadu let vykazuje vysokou dynamiku v růstu tržeb, účetní přidané hodnoty i počtu zaměstnanců. Na základě mezinárodní klasifikace ekonomických činností NACE Rev.2 zahrnuje tento oddíl dvě velké výrobkové skupiny: l l

22.1 Výroba pryžových výrobků; 22.2 Výroba plastových výrobků

Graf 11.1 zobrazuje relaci v tržbách mezi oběma výrobkovými skupinami, přičemž jeho podíly se od roku 2009 postupně mění ve prospěch skupiny CZ-NACE 22.1 a v roce 2013 tento poměr dělal 41,7:58,3. Rozhodující vliv na tento vývoj má třída CZ-NACE 22.11 Výroba pryžových plášťů a duší, protektorování pneumatik , která patří k nejvíce konkurenceschopným v rámci Evropy, ale i ve světě. Skupina CZ-NACE 22.2 se zase vyznačuje velmi širokou nabídkou produktů, které nalézají uplatnění prakticky ve všech oblastech naší ekonomiky. 22.1 41,7 %

22.2 58,3 %

22.1 Výroba pryžových výrobků 22.2 Výroba plastových výrobků Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2013 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


11.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Oddíl CZ-NACE 22 patří v rámci zpracovatelského průmyslu k nejvýznamnějším. Jeho podíl na tržbách ZP v roce 2013 činil 6,7 %, tj. páté místo (v roce 2012 to bylo sedmé místo, podíl 6,4 %) spolu s CZ-NACE 10 Výroba potravinářských výrobků, v objemu vytvořené účetní přidané hodnoty figuroval s 8 % na páté příčce (v roce 2012 šesté místo, podíl 7 %) a v počtu zaměstnanců to bylo šesté místo se 7,2 % (2012 také šesté místo, 7 %). Počet podnikatelských subjektů od roku 2007 do roku 2013 vzrostl o 206 na 3 627 jednotek, i když šlo většinou o mikro podniky a malé firmy. Na konci roku 2013 bylo u ČSÚ zaregistrováno 630 organizací s 20 a více zaměstnanci (na konci května 2014 to bylo 612 subjektů). Suverénní jedničkou v rámci oddílu CZ-NACE 22 je společnost Barum Continental, s.r.o., největší evropská výrobna osobních plášťů, jejíž tržby v roce 2013 dosáhly částky 35,8 mld. Kč, což by jí v žebříčku Czech TOP 100 zařadilo na šestnácté místo. V žebříčku CZECH TOP 100 nenajdete ani další dvě významné společnosti Continental HT, s.r.o., Otrokovice (tržby 11,8 mld. Kč) a Continental, s.r.o. Otrokovice (tržby 125


11,6 mld. Kč), a tak jediným zástupcem je zde MITAS, a.s. Praha na 60. místě s tržbami 8,9 mld. Kč. Tržby přes jednu miliardu v tomto oddílu v roce 2013 překročilo přes třicet gumárenských a plastikářských společností a z dalších klíčových hráčů lze jmenovat Viscofan CZ, s.r.o., ITW PRONOVIA, s.r.o., Fatra, a.s., Grupo Antolin Turnov, s.r.o., Rubena a.s., Devro s.r.o., Saar Gumi Czech, s.r.o., Gumotex, a.s., Semperflex Optimit, s.r.o. a další. V oddílu je přitom vysoký počet firem se zahraniční účastí (kolem 250), které se na celkových tržbách podílejí zhruba ze čtyř pětin. Zlínský kraj je regionem s jasně největší koncentrací podniků tohoto zpracovatelského oddílu, neboť tu sídlí tři největší tuzemské firmy a z tohoto regionu zde má také své sídlo „Plastikářský klastr“, který sdružuje převážně společnosti. Investiční aktivita oddílu se v roce 2013 mírně snížila, když hmotné investice v oddílu CZ-NACE 22 dosáhly objemu 11,5 mld. Kč a v porovnání s rokem 2012 poklesly o 1,5 %. Přesto se v roce 2013 uskutečnila řada investic, například: Otrokovický výrobce pneumatik Continental Barum zahájil rekonstrukci výrobní haly za víc než čtyři miliardy korun. Díky investici firma přijme dalších 300 lidí, nyní jich zaměstnává přes čtyři tisíce. Cílem modernizace je navýšení produkce nákladních plášťů. Americká firma Johnson Controls rozšiřuje výrobu autodílů v průmyslové zóně Triangle u Žatce. Podnik během tří let investuje 1,3 miliardy korun a vytvoří víc než pět stovek pracovních míst. Firma Mitas, a.s. v Otrokovicích vybudovala za přibližně 1 miliardu Kč novou výrobní halu na radiální zemědělské pneumatiky s kapacitou přesahující výrobu 42 000 tun pneumatik ročně. Společnost Maier CZ rozšíří závod na výrobu plastových autodílů. Společnost Fatra, a.s., která patří k největším zpracovatelům plastů v zemi, postavila novou skladovací a výrobní halu za zhruba 23 mil. Kč. Břeclavský Gumotex investoval 110 mil. Kč do rozšíření divize Auto v odštěpném závodě Tanex Plasty v Jaroměři, jedná se o výstavbu nové linky pro výrobu polyuretanových výplní sedadel. Náklady na výzkum a vývoj se v tomto oddílu pohybují ročně kolem 700 mil. Kč, neboť řadu technologií a inovací dodali zahraniční majitelé. V roce 2012 bylo vynaloženo na tyto účely celkem 683 mil. Kč, z toho 92 % bylo financováno z podnikatelské sféry, 7,2 % z veřejné sféry a zbytek ze zahraničí.

11.3 Hlavní ekonomické ukazatele 11.3.1 Cenový vývoj Jak ukazuje tabulka 11.1 v roce 2013 došlo k poklesu indexu cen průmyslových výrobců oproti předchozím dvěma rokům, kdy byl vývoj tohoto ukazatele ovlivňován vysokou cenou přírodního kaučuku na mezinárodním trhu. Tabulka 11.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2009 - 2013


Název Pryžové výrobky Plastové výrobky

Kód CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

2013

22.1 22.2

97,9 96,0

98,1 99,0

108,9 102,0

107,3 101,3

97,7 100,4

22

96,6

98,7

104,0

103,2

99,6

Pryžové a plastové výrobky Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100

11.3.2 Základní produkční charakteristiky Tabulka 11.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 22 v letech 2007 - 2013 CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

22.1 22.2

660 2 761

643 2 619

669 2 716

900 3 344

856 3 217

802 3 105

727 2 900

22

3 421

3 262

3 385

4 244

4 073

3 907

3 627


126


Z tabulky 11.2 je patrné, že ve sledovaném období do roku 2010 významně vzrostl v rámci CZ-NACE 22 počet podnikatelských subjektů, a to o celkem 823 jednotek, od roku 2011 však dochází k postupnému poklesu, v roce 2013 na 3 627 jednotek. Z toho ve skupině CZ NACE 22.1 došlo k poklesu o 9,4 % a ve skupině CZ-NACE 22.2 o 6,6 %. Jelikož v kategorii podniků s 20 a více zaměstnanci bylo koncem roku 2013 registrováno 630 subjektů znamená to, že převážná část spadá do kategorie mikrofirem, rodinných podniků apod. Tabulka 11.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

22.1 22.2

85 564 704 75 690 665 63 957 878 138 160 864 123 900 474 105 182 794

22

223 725 569 199 591 139 169 140 672 196 134 926

mezir. index

89,2

2011

2012

2013

79 815 446 89 555 348 97 092 305 94 925 305 116 319 480 125 365 057 124 652 397 132 939 780

84,7

116,0

214 920 405 221 744 702 227 865 086 109,6

103,2

102,8


Tabulka 11.3 dokumentuje, že po výrazném poklesu v letech 2008 a 2009, kdy tržby byly poznamenány hlubokou recesí a finanční krizí, se další dva roky vyvíjely velmi příznivě a meziroční růsty byly dvouciferné. Rok 2012 však přinesl v souvislosti s vážnými problémy u největších odběratelů (automobilový a elektronický průmysl) útlum tržeb. Ty poté rostly mírně a teprve v roce 2013 překonaly dosavadní maximum z roku 2007 (223,7 mld. Kč). Hlavní zásluhu na tom měl vývoj ve skupině CZ-NACE 22.2, kde tržby meziročně stouply o 6,6 %, zatímco skupině CZ-NACE 22.1 tržby poklesly na 94,9 mld. Kč o 7,8 %, což bylo ovlivněno situací v automobilovém průmyslu, kde v roce 2013 poklesla výroba jak osobních, tak nákladních automobilů (v tomto případě poměrně výrazně). Podobným trendem se vyvíjela účetní přidaná hodnota (tabulka 11.4), jejíž celkový objem meziročně stoupl o 2,7 procenta. Také zde byl vývoj skupin značně odlišný, neboť ve skupině CZ-NACE 22.2 objem ÚPH stoupl na nové maximum, o 5,7 %, zatímco ve skupině CZ-NACE 22.1 byl naopak zaznamenán mírný pokles o 1,3 %. Tabulka 11.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

22.1 22.2

21 303 638 36 897 501

18 309 997 33 845 129

17 842 210 31 108 893

22 210 098 32 845 315

23 173 976 35 120 082

27 254 729 35 558 019

26 910 267 37 567 368

22

58 201 139

52 155 126

48 951 104

55 055 413

58 294 057

62 812 748

64 477 635

mezir. index

89,6

93,9

112,5

105,9

107,8

102,7



2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

22.1 22.2

21 639 64 930

20 732 64 021

17 601 55 723

17 871 56 040

18 904 57 974

18 760 57 343

18 335 57 403

22

86 569

84 754

73 325

73 911

76 878

76 103

75 738

mezir. index

97,9

86,5

100,8

104,0

99,0

99,5


Oddíl CZ-NACE 22 patří k největším zaměstnavatelům v rámci českého zpracovatelského průmyslu a v roce 2013 figuroval v žebříčku oddílů zpracovatelského průmyslu na pátém místě. Dosud nejvyšší počet zaměstnanců oddíl vykázal v letech 2007 a 2008, tedy v době vrcholící konjunktury. Od té doby stav pracovníků kolísá v rozmezí kolem 2 až 3 tisíc lidí a v roce 2013 vykázal mírný pokles o půl procenta na 75,7 tisíc pracovníků. Dosavadní výsledky letošního roku naznačují, že tento sestupný trend končí a dochází k náboru nových zaměstnanců. Trendy v tržbách a účetní přidané hodnotě kopírují vývoj osobních nákladů (tabulka 11.6). Z té je vidět, že po prudkém propadu tohoto ukazatele v roce 2009 přišel vzestup v letech 2010 a 2011 a následně mírnější růst v letech 2012 a 2013 (+1,5 %), což je v přímém vztahu k vývoji počtu zaměstnaných osob. 127


Počet zaměstnaných osob 105

%

100

103

95

96

90

89

85

82

80

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 22

2012

75

2013

Tržby za VV a S

110

2007

ZP

2008

2009

2010

CZ-NACE 22

2011

2012

2013

ZP


115 108 101 94 87 80

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 22

2012

2013

ZP


Graf 11.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2007 - 2013 Tabulka 11.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 22.1 22.2

7 873 650 20 731 620

7 854 524 21 563 184

6 637 143 19 225 589

7 356 878 20 137 599

7 814 245 21 240 358

7 900 768 21 727 024

8 200 323 21 880 991

22

28 605 270

29 417 708

25 862 732

27 494 478

29 054 603

29 627 792

30 081 314

mezir. index

102,8

87,9

106,3

105,7

102,0

101,5


11.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Jak je zřejmé z tabulky 11.7 produktivita práce z účetní přidané hodnoty se od roku 2009 vyvíjí vcelku příznivě, i když tempo růstu se po úspěšných letech 2009 a 2010 zpomalilo, nadále však zůstává nad průměrem zpracovatelského průmyslu (766 tis. Kč/zam.). Úroveň produktivity v tomto případě určuje skupina CZ-NACE 22.1, která stále vykazuje nejvyyšší hodnoty v rámci zpracovatelského průmyslu vůbec (1467 tis. Kč /zam), i když meziročně vzrostla jen o 1 %. Hluboko pod průměrem je ukazatel produktivity ve skupině CZ-NACE 22.2, avšak i zde došlo k meziročnímu růstu, a to o 5,5 %. Tabulka 11.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2007 - 2013 (Kč/zam.) CZ-NACE 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 22.1 22.2

984 496 568 265

883 167 528 653

1 013 690 558 273

1 242 781 586 109

1 225 856 605 792

1 452 807 620 093

1 467 738 654 447

22

672 308

615 373

667 593

744 889

758 265

825 364

851 327

mezir. index

91,5

108,5

111,6

101,8

108,8

103,1


128



2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

22.1 22.2

13 429 988 16 165 881

10 455 473 12 281 945

11 205 068 11 883 304

14 853 220 12 707 716

15 359 731 13 879 723

19 353 960 13 830 995

18 709 944 15 686 378

22

29 595 870

22 737 418

23 088 372

27 560 936

29 239 454

33 184 956

34 396 322

mezir. index

76,8

101,5

119,4

106,1

113,5

103,7


Obdobně se od roku 2009 vyvíjí ukazatel hrubého operačního přebytku, který po vysokých nárůstech v letech 2010 až 2012 vzrostl v roce 2013 jen nepatrně. V tomto případě došlo ve skupině CZ-NACE 22.1 dokonce k poklesu (-3,3 %) a o růst se zasloužila skupina CZ-NACE 22.2 (+13,4 %). %


130

%

122

113

114

101

106

89

98

77

90

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 22

2012


125

65

2013

ZP

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 22

2011

2012

2013

ZP


Graf 11.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti 2007 - 2013 tis. Kč/zam.

1500 1300 1100 900 700 500 300 100

ZP

22

22.1 2012

22.2

2013



11.3.4 Výkonová spotřeba Podobně, jako u ukazatelů v kapitole 11.3, se během sledovaného období měnila také výkonová spotřeba. Po dvou letech dvojciferného růstu došlo v letech 2012 a 2013 k útlumu a pouze mírnému nárůstu. V roce 2013 to bylo o 2,2 % Stejně tak je i v tomto případě za růst odpovědná výrobková skupina CZ-NACE 22.2 (+6,2 %), kdežto u skupiny CZ-NACE 22.1 došlo k poklesu o 3,1 %.

129


Tabulka 11.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE

2007

2008

46 638 795 76 566 178

2010

22.1 22.2

68 173 542 105 583 558

22

173 757 101 154 043 076 123 204 973 147 457 417

mezir. index

60 011 646 94 031 430

2009

88,7

80,0

59 349 991 88 107 426

2011 69 220 235 95 139 673

2012 71 581 920 93 402 057

2013 69 376 469 99 164 280

164 359 908 164 983 976 168 540 749

119,7

111,5

100,4

102,2


11.4 Zahraniční obchod 11.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Vývoj obchodní výměny výrobků CZ-CPA 22 v období od roku 2009 ukazuje tabulka 11.10. Vyplývá z ní, že za posledních pět let export vzrostl o 53 % a v samotném roce 2013 se zvýšil o 5,7 %. Vyšší dynamiku přitom vykázal vývoz ve skupině CZ-CPA 22.2 (+10 %) než ve skupině CZ-CPA 22.1 (+1,4 %), když celkový objem vývozu skupiny CZ-NACE 22.2 v roce 2013 byl vyšší než ve skupině CZ-NACE 22.1. V případě dovozu byla dynamika růstu nižší (+4,8 %) a za pět let vzrostl o 41 %. V tomto případě dovoz ve skupině CZ-CPA 22.1 meziročně poklesl o 2,1 %, zatímco dovoz ve skupině CZ-CPA 22.2 stoupl o 8,3 %. Díky tomu kladné saldo tohoto oddílu, jediné kladné v rámci velké chemie, vzrostlo meziročně o 2,06 mld. Kč na 17,1 mld. Kč. Obrat (dovoz + vývoz) se oproti roku 2012 zvýšil o 5,3 % na 285,9 mld. Kč. Tabulka 11.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 22 v b.c. v letech 2009 - 2013 CZ-CPA

2009

22.1 22.2

48 070,6 50 722,1

22

98 792,7

mezir. index

2010 59 446,7 58 982,4

2011

2012

2013

68 155,6 66 068,8

72 041,6 71 222,2

73 073,0 78 394,3

118 429,1 134 224,4

143 263,8

151 467,3

106,7

105,7

119,9

113,3


CZ-CPA


2009

2010

2011

2012

2013

22.1 22.2

30 425,7 65 052,3

36 050,5 76 153,2

43 937,0 82 630,2

43 148,2 85 089,3

42 237,2 92 146,4

22

95 478,0

112 203,7

126 567,2

128 237,5

134 383,6

mezir. index

117,5

112,8

101,3

104,8

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA 22.1 22.2 22

2009

2010

2011

2012

2013

17 644,9 -14 330,2

23 396,2 -17 170,8

24 218,6 -16 561,4

28 893,4 -13 867,1

30 835,8 -13 752,1

3 314,7

6 225,4

7 657,2

15 026,3

17 083,7


11.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální struktura zahraničního obchodu v rámci CZ-CPA 22 je zachycena v grafu 11.5 a potvrzuje se, že naším jasně největším obchodním partnerem je Spolková republika Německo. S touto průmyslovou velmocí dosáhl náš obrat v roce 2013 objemu 102,2 mld. Kč (dovoz 52,7 mld. Kč, vývoz 49,5 mld. Kč, záporné saldo -3,2 mld. Kč). Na druhém místě figuruje Slovensko s obratem 20,4 mld. Kč (dovoz 6,1 mld. Kč, vývoz 14,3 mld. Kč, saldo 8,25 mld. Kč). Na třetím místě je Polsko, které mělo v roce 2013 obrat 19,7 mld. Kč 130


(dovoz 10,6 mld. Kč, vývoz 9,1 mld. Kč, záporné saldo -1,5 mld. Kč). S Itálií dosáhl obrat loni 12,6 mld. Kč (dovoz 7,2 mld. Kč, vývoz 5,4 mld. Kč, záporné saldo -2,2 mld. Kč), zatímco s Francií činil obrat 13,9 mld. Kč (dovoz 5,8 mld. Kč, vývoz 8,1 mld. Kč) a saldo bylo naopak kladné částkou 2,3 mld. Kč. V dovozu jsou našimi dalšími významnými obchodními partnery Čína (5,6 mld. Kč), Maďarsko (4,8 mld. Kč) a Belgie (4,5 mld. Kč), ve vývozu to v roce 2013 byly: Velká Británie (6,1 mld. Kč), Rakousko (6,1 mld. Kč) a USA (4,9 mld. Kč). Vývozní teritoria v roce 2013 V. Británie 4% Itálie 4% USA 3%

Rakousko 4% Francie 5% Polsko 6% Slovensko 9%

Ostatní 32 % Německo 33 % Dovozní teritoria v roce 2013 Francie 4% Slovensko 5% Itálie 5% Polsko 8%

Čína 4%

Maďarsko 4% Belgie 3% Ostatní 28 %



Ze zahraničních investic můžeme zmínit například českou společnost CZ plast, s.r.o., vyrábějící plasty ojedinělou technologií rotomoulding, která získala zakázku od firmy Ingersoll-Rand v El Pasu v americkém státě Texas. Firma sídlící nedaleko Pardubic zhruba 60 % své produkce exportuje. Gumárenská společnost Mitas hodlá rozšířit svůj závod v Srbsku, kde plánuje v roce 2014 investovat desítky milionů Eur do rozšíření výroby pneumatik pro zemědělské stroje. Společnost Gumotex se stala stoprocentním vlastníkem slovenského výrobce plastových dílů Ronson Plastics se sídlem v Myjavě. Posiluje tím divizi podniku, která vyrábí interiérové doplňky do aut.

11.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Z předchozí analýzy je patrné, že oddíl CZ-NACE 22 Výroba pryžových a plastových výrobků si v rámci našeho zpracovatelského průmyslu postupně vybudoval pozici jednoho z klíčových hráčů a již několik let vykazoval vyšší tržby než příbuzný oddíl chemického průmyslu. Postavení tohoto oddílu v české ekonomice je o to významnější, že jeho podíl na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu je vyšší, než je tomu v Evropské unii. Pozitivní vývoj plastikářského průmyslu EU-27 pokračoval v roce 2011 po propadu z období krize až do 131


poloviny roku 2012, kdy tento sektor vykázal sestupné tendence. V roce 2013 však opět došlo k postupnému oživení. Evropská plastikářská produkce zaznamenala v roce 2013 postupný růst a Světový objem výroby v tomto roce vzrostl. Globální produkce stoupla z 288 mil. tun v roce 2012 na 299 mil. tun v roce 2013, což značí nárůst o 3,9 %. Čína zůstala s 24,8 % podílem na světové produkci plastů celosvětovým lídrem, zatímco Evropa se v roce 2013 umístila druhá s 20 % podílem na globální produkci plastů. Pro srovnání v roce 1950 bylo ve světě vyrobeno pouze 1,5 mil. tun plastů, takže současná produkce odpovídá průměrnému ročnímu růstu v celém období o 9 %. V Evropě se v roce 2012 vyrobilo 57 mil. tun plastů (pokles oproti 2011 o 3 %) a v roce 2013 dosáhla spotřeba plastů 46 mil. tun plastů a oproti roku 2012 vzrostla jen o 0,1 %. Největší podíl spotřeby plastů připadl na obalové materiály (39,4 %) a stavebnictví (20,3 %), následoval automobilový průmysl (8,2 %), elektronické výrobky (5,5 %) a další. V roce 2012 vykázal plastikářský průmysl EU-27 1,4 milionu pracovních míst, více než 62 000 společností v oboru a celkový obrat výrobců plastů činil 87 mld. Eur. Tržby plastikářského odvětví dosáhly v roce 2012 celkem 202 mld. Eur. Současná spotřeba plastů na obyvatele se v západní Evropě odhaduje na cca 120 - 125 kilogramů a do roku 2015 by měla stoupnout na 136 kg. V zemích EU-12 tento ukazatel nedosahuje 100 kg a v Asii (bez Japonska) je to pouze kolem 30 kg. Z toho je patrné, že v aplikaci plastů nadále existují značné rezervy a lze usuzovat, že se tato výroba bude i nadále rychle rozvíjet, především v zemích třetího světa. Jak již bylo zdůrazněno, gumárenský a plastikářský průmysl patří v ČR zhruba deset let k tahounům zpracovatelského průmyslu. Během této doby k nám masivně vstoupil zahraniční kapitál, desítkám firem byly poskytnuty investiční pobídky, vznikly stovky zpracovatelských jednotek a oddíl CZ-NACE 22 stabilně zaměstnává kolem 70 – 80 tisíc lidí. Tržby oddílu, s výjimkou krizových let 2008-2009, většinou rostly dvouciferným tempem, teprve v roce 2012 se tento trend zpomalil a pomalejší tempo růstu tržeb pokračovalo i v roce 2013. Dosavadní výsledky za první pololetí 2014 pak ukazují opětovné zlepšení. Tržby za toto období stouply oproti stejnému období předchozího roku o 16,5 %, počet zaměstnanců se zvýšil o 4,1 % a výrazně se zlepšil i ukazatel produktivity – měsíční tržby na zaměstnance (+11,9 %). Výrazně lepších výsledků dosahuje i zahraniční obchod. Obrat za leden až květen roku 2014 v rámci CZ-CPA 22 stoupl proti stejnému období roku 2013 o 17,3 procent a jak dovoz, tak vývoz se také zvýšily, o 18,7 % a 16,1 %. Vzhledem k dosavadním hospodářským výsledkům největších odběratelů tj. výrobců automobilů a počítačů lze očekávat, že oddíl CZ-CPA 22 skončí i v roce 2014 v černých číslech. Ohlašované nebo již realizované investiční záměry taktéž naznačují, že v nejbližších letech by se toto zpracovatelské odvětví mohlo nadále dynamicky rozvíjet, bude to však hodně záležet na tom, jak se bude vyvíjet jeho největší odběratel, automobilový průmysl. Investiční aktivitu v období 2014 až 2016 v oddílu CZ-NACE 22 lze doložit na konkrétních příkladech: Německá společnost Ideal Automotive bude v průmyslové zóně Panattoni Park u Stříbra na Plzeňsku vyrábět součástky pro kufry automobilů. V nové hale, která vyroste do třetího čtvrtletí letošního roku, nabídne práci až 600 lidem. Světová jednička ve výrobě gumiček do stěračů, japonská firma Fukoku, si pro svoji evropskou expanzi vybrala Českou republiku. Společnost hodlá na počátku příštího roku otevřít novou továrnu v Litoměřicích, přičemž půjde o její vůbec první investici v Evropě. Do průmyslové zóny Triangle na Žatecku míří jihokorejský výrobce pneumatik Nexen s investicí až za 40 miliard korun. Počáteční hodnota by měla být 22,8 miliardy, za které chce firma v zóně postavit továrnu pro zhruba tisíc zaměstnanců a později se počet pracovních míst může zvýšit až na 2 300. Německá společnost Mubea plánuje, že v Prostějově postaví novou továrnu na výrobu dílů pro automobilový průmysl, ve které by mohlo najít práci nejméně 500 lidí. Společnost Saar Gummi Czech v Červeném Kostelci uvedla na začátku roku do provozu novou mísírnu gumárenských směsí za 10 mil. Eur. Indický výrobce světel pro automobilový průmysl firma Varroc plánuje do roku 2016 investovat kolem 47 mil. Eur do nových technologií, výzkumu a vývoje ve svých závodech, v Šenově u Nového Jičína a Rychvaldu v okrese Karviná. Firma Ideal Automotive, trvale sídlící v německém Bambergu, zahájí v říjnu 2014 v České republice výrobu textilních a plastových dílů používaných pro vnitřní vybavení osobních automobilů. Závod bude umístěný v průmyslovém parku v Ostrově, nedaleko Stříbra. Společnost Synthos má v plánu postavit továrnu na polybutadienový kaučuk na neodymovém katalyzátoru v petrochemickém komplexu Triunfo v brazilském státě Rio Grande do Sul. Rakouská skupina Semperit AC Holding, Vídeň, oznámila, že rozšíří výrobu technických hadic ve svém závodě Semperflex Optimit v Odrách. Celkem zde chce investovat více než 10 mil. Eur. Podle holdingu je český závod v současnosti největším evropským výrobcem hydraulických a průmyslových hadic. Energetická a petrochemická společnost GS Caltex, která se zabývá produkcí kompozitních materiálů, otevřela nový závod v Karviné. Továrna vyrostla v průmyslové zóně Nové pole za 400 mil. Kč. Český Viscofan, výrobce umělých střívek pro masný průmysl, připravuje investici za devadesát miliónů korun do nové výrobní linky, a zvýší tak svou výrobní kapacitu. Nizozemský 132


výrobce automobilových komponentů Snoeks Automotive v teplickém CTParku zaměstná až 90 lidí, kteří budou montovat automobilové sedačky.

133

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků

12. CZ-NACE 23 - VÝROBA OSTATNÍCH NEKOVOVÝCH MINERÁLNÍCH VÝROBKŮ

12.1 Charakteristika oddílu Oddíl CZ-NACE 23 zahrnuje průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot a podle nové klasifikace je tvořeno následujícími skupinami a třídami: l 23.1

Výroba skla a skleněných výrobků; Ø 23.11 Výroba plochého skla; Ø 23.12 Tvarování a zpracování plochého skla; Ø 23.13 Výroba dutého skla; Ø 23.14 Výroba skleněných vláken; Ø 23.19 Výroba a zpracování ostatního skla vč. technického; l 23.2 Výroba žáruvzdorných výrobků; Ø 23.20 Výroba žáruvzdorných výrobků; l 23.3 Výroba stavebních výrobků z jílovitých materiálů; Ø 23.31 Výroba keramických obkládaček a dlaždic; Ø 23.32 Výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a podobných výrobků; l 23.4 Výroba ostatních porcelánových a keramických výrobků; Ø 23.41 Výroba keramických a porcelánových výrobků převážně pro domácnost a ozdobných předmětů; Ø 23.42 Výroba keramických sanitárních výrobků; Ø 23.43 Výroba keramických izolátorů a izolačního příslušenství; Ø 23.44 Výroba ostatních technických keramických výrobků; Ø 23.49 Výroba ostatních keramických výrobků; l 23.5 Výroba cementu, vápna a sádry; Ø 23.51 Výroba cementu; Ø 23.52 Výroba vápna a sádry; l 23.6 Výroba betonových, cementových a sádrových výrobků; Ø 23.61 Výroba betonových výrobků pro stavební účely; Ø 23.62 Výroba sádrových výrobků pro stavební účely; Ø 23.63 Výroba betonu připraveného k lití; Ø 23.64 Výroba malt; Ø 23.65 Výroba vláknitých cementů; Ø 23.69 Výroba ostatních betonových, cementových a sádrových výrobků; l 23.7 Řezaní, tvarovaní a konečná úprava kamenů; Ø 23.70 Řezání, tvarování a konečná úprava kamenů; l 23.9 Výroba brusiv a ostatních nekovových minerálních výrobků j.n.; Ø 23.91 Výroba brusiv; Ø 23.99 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n.; K nejvýznamnějším skupinám, které vykazují za oddíl 23 dlouhodobě nejvyšší podíl na tržbách a nejvyšší zaměstnanost, patří skupiny: Výroba skla a skleněných výrobků a Výroba betonových, cementových a sádrových výrobků. V důsledku přetrvávající hospodářské krize i v roce 2013 došlo u pěti rozhodujících skupin k poklesu podílu o 0,2 – 1,1%. Tak tomu bylo např. u skupin CZ-NACE 23.6 Výroba betonových, cementových a sádrových výrobků (o 1,1 %), CZ-NACE 23.3 Výroba stavebních výrobků z jílovitých materiálů (o 0,6 %) a CZ-NACE 23.4 Výroba ostatních porcelánových a keramických výrobků (o 0,5 %). 135


U tří skupin se naopak, v důsledku nižší výchozí základny v roce 2012 a díky exportu, podíl tržeb v roce 2013 navýšil o 0,2 – 1,8 %, jmenovitě u skupin: CZ-NACE 23.1 Výroba skla a skleněných výrobků (o 1,8 %), CZ-NACE 23.9 Výroba brusiv a ostatních nekovových minerálních výrobků (o 1,4 %), CZNACE 23.2 Výroba žáruvzdorných výrobků (o 0,1 %). Dosažený podíl tržeb ale u všech skupin výrazně zaostává za obdobím stavebního a ekonomického boomu v letech 2007 a 2008. 23.7 1,6 %

23.9 11,2 % 23.1 36,8 %

23.6 28,5 %

23.5 8,0 %

23.4 3,6 %

23.3 6,0 %

23.2 4,4 %

23.1 Výroba skla a skleněných výrobků 23.2 Výroba žáruvzdorných výrobků 23.3 Výroba stavebních výrobků z jílovitých materiálů 23.4 Výroba ostatních porcelánových a keramických výrobků 23.5 Výroba cementu, vápna a sádry 23.6 Výroba betonových, cementových a sádrových výrobků 23.7 Řezání, tvarování a konečná úprava kamenů 23.9 Výroba brusiv a ostatních nekovových minerálních výrobků Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2013 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


Výrobky oddílu CZ-NACE 23 jsou určeny pro domácí i zahraniční trhy. Hlavním vývozním artiklem zůstávají sklo, keramické a porcelánové zboží a vybraný sortiment výrobků betonové prefabrikace. Uvedené obory disponují v ČR dobrou surovinovou základnou a moderními výrobními jednotkami. Většina stavebních hmot (cement, vápno, sádra, cihly, keramické střešní tašky, přírodní kámen a výrobky z betonu) i přes zvýšení podílu na celkovém vývozu, je určena převážně pro domácí trh.

12.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Z pohledu tržeb se tržby oddílu CZ-NACE 23 podílely v roce 2013 na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu 3,3 %, což je zhruba pokles o 0,2 % proti roku 2012, ale oproti roku 2009 je to pokles zhruba o 1,3 % a o 1,8 % proti roku 2005. Z pohledu počtu zaměstnanců se tento oddíl podílel na celkovém počtu zaměstnanců zpracovatelského průmyslu 4,6 %, což je pokles o 0,2 % proti roku 2012 a pokles o 1,6 % proti roku 2005. Postavení českého sklářského a keramického průmyslu a průmyslu výroby stavebnin nadále ovlivňuje přetrvávající celosvětová hospodářské krize, která se projevuje mj. celkově nízkou, i když zvyšující se, poptávkou zahraničních trhů po jeho výrobcích. Zejména v uplynulých letech došlo k výraznému ohrožení hlavních výrobních kapacit u produkce užitkového skla, porcelánu, cementu, cihel, betonových prefabrikátů, tvárnic apod. U řady závodů - výrobců tradičních značek tohoto sortimentu, hlavně u oboru keramiky, porcelánu a cementu se v současnosti jedná o výrobu se zaměřením na dosažení energetických úspor v rámci tzv. udržitelného rozvoje. Výroba plochého skla je pak také ovlivňována svou výraznou závislostí na řadě navazujících průmyslových odvětví, pro které dodávají své výrobky, zejména pro stavebnictví a automobilový průmysl. Pokles poptávky na stavebním trhu zřejmě ještě stále nedosáhl svého dna. Problematickým může být zejména propad poptávky v inženýrském stavitelství u staveb dopravní infrastruktury, kde rozhodující roli 136


mají veřejné zakázky, a o vtažení soukromého sektoru formou PPP projektů se vedou už delší dobu jen akademické platonické debaty. Celkový objem tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v běžných cenách průmyslu stavebních hmot v ČR v roce 2013 dosáhl výše 59,2 mld. Kč. Před krizí (v roce 2007) byla nabídka výroby stavebních hmot stabilizovaná v úrovni cca 90 mld. Kč/rok.


Název

Sklo a skleněné výrobky Žáruvzdorné výrobky Stavební výrobky z jílovitých mat. Ostatní porcelánové a keramické výr. Cement, vápno a sádra Betonové, cementové a sádrové výr. Řezaný, tvarovaný a upravený kámen Ostatní nekovové minerální výrobky

Ostatní nekovové minerální výrobky

Kód CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

2013

23.1 93,6 97,9 101,5 99,4 99,7 23.2 102,9 97,7 101,2 102,1 101,1 23.3 87,6 89,6 100,0 103,1 99,9 23.4 104,1 98,1 100,7 x x 23.5 102,4 94,4 94,5 98,0 97,6 23.6 100,8 99,0 99,4 99,4 99,6 23.7 96,7 100,6 98,5 97,0 98,1 23.9 96,9 98,7 102,4 107,8 101,8 23

98,0

97,3

99,6

100,2

99,6


Podle indexů cen uvedených v tabulce 12.1 je zřejmé, že v roce 2013 se vývoj cen u všech rozhodujících výrobků (s vyjímkou u nekovových minerálních výrobků) pohyboval pod úrovní inflace (průměrná míra inflace roku 2013 byla 1,4 %). Dlouhodobě má na vývoj cen produkce vliv jak trend zdražování energií a lidské práce, tak především pokračující hospodářská krize (hlavně ve stavebnictví), kdy řada výrobců při „nadvýrobě“ tlačí ceny svých výrobků dolů kvůli dosažení alespoň „nějaké prodejnosti“.

12.3.2 Základní produkční charakteristiky V rámci zpracovatelského průmyslu se oddíl CZ-NACE 23 podílel v roce 2013 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S) 3,3 % (o 0,2 % méně než v roce 2012), účetní přidané hodnotě 4,9 % (pokles o 0,5 %) a na počtu zaměstnanců 4,6 % (pokles o 0,2 %). Osobní náklady oddílu CZ-NACE 23 v roce 2013 tvořily 5,0 % z celkových nákladů zpracovatelského průmyslu a poklesly o 0,5 % proti roku 2012. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty vzrostla o 0,2 % proti roku 2012 a byla o 2,7 % vyšší než byla průměrná produktivita práce zpracovatelského průmyslu. Z pohledu statistických ukazatelů, jak je vykazují organizace s 20 a více zaměstnanci, v oddílu CZNACE 23 došlo v roce 2013 ke zvýšení tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S) o 1,3 % proti roku 2012, přičemž počet zaměstnanců klesl o 0,6 % a průměrná mzda se v roce 2013 zvýšila o 1,1 % proti roku 2012. Průměrná mzda byla v roce 2013, u pracovníků společností s více než 20 zaměstnanci, na úrovni 27 045 Kč, tj. o 6,2 % vyšší než byla průměrná mzda zpracovatelského průmyslu. Uvedené statistické tabulky a grafy vývoje ekonomických ukazatelů v období 2007 až 2013 ukazují, že také v roce 2013 pokračoval trend snižování hospodářských výsledků, a že pokračuje vliv finanční a ekonomické krize. Největší dopad má krize na výsledky ve stavebnictví. Prakticky všechny obory stavebního průmyslu vykazují pokles ukazatelů. V oborech stavebního průmyslu, i přes veškerou snahu o restrukuralizaci, se stále nedaří dosáhnout úrovně let 2007 a 2008, kdy byly vykázány zatím nejlepší výsledky. V roce 2013 došlo k poklesu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb ve skupině CZ-NACE 23.2 Výroba žáruvzdorných výrobků o 1,7 %, ve 137


skupině CZ-NACE 23.3 Výroba stavebních výrobků z jílovitých materiálů o 4,1 %, ve skupině CZ-NACE 23.5 Výroba cementu, vápna a sádry o 8,9 %, ve skupině CZ-NACE 23.6 Výroba betonových, cementových a sádrových výrobků o 5,6 % a ve skupině CZ-NACE 23.7 Řezání, tvarování a konečná úprava kamenů došlo k poklesu tržeb dokonce o 19,8 %. Na druhou stranu se dařilo ve skupině CZ-NACE 23.9 Výroba brusiv a ostatních nekovových minerálních výrobků, kde došlo ke zvýšení tržeb o 4,3 % proti roku 2012 a také se zvýšil počet zaměstnanců o 3,4 %. Nadále pokračuje příznivý vývoj ve skupině CZ-NACE 23.1 Výroba skla a skleněných výrobků, kde provedená restrukuralizace, změna vlastnických vztahů a snížení počtu zaměstnaců, která proběhla v krizových letech 2008-2009, stále vede ke zlepšení ekonomických výsledků prakticky ve všech ukazatelích. Nemalý vliv na tuto skutečnost má také zvyšující se poptávka. Proti roku 2012 došlo v této skupině ke zvýšení tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S) o 4,3 %, zvýšení počtu zaměstnanců o 2,1 %, osobní náklady se zvýšily o 4,0 %, produktivita práce z účetní přidané hodnoty se zvýšila o 0,7 % a hrubý operační přebytek se zvýšil o 1,3 %. V roce 2013 se ve skupině CZ-NACE 23.4 Výroba ostatních porcelánových a keramických výrobků nepodařilo navázat na zlepšení, ke kterému došlo v roce 2012, ale naopak se projevil opět pokles ve většině statistických ukazatelích. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S) poklesly o 9,8 % (dostaly se pod úroveň roku 2010), účetní přidaná hodnota klesla o 5,2 % a počet pracovníků se snížil o 6,1 % (tím se dostal na úroveň 53,2 % roku 2007 v rámci sledovaného období let 2007 – 2013) . Spotřeba stavebních hmot není závislá jen na finančních objemech stavebních prací, nýbrž také především na věcné náplni prací, fyzických objemech staveb a použité technologii. Nejmarkantněji je tato závislost zřejmá u spotřeby cementu, která je takovým nepsaným barometrem o vývoji stavebnictví a investiční výstavby. Z nejnovějších údajů Svazu výrobců cementu ČR vyplývá, že pokles ve výrobě cementu se v roce 2013 nezastavil a že zatím významně zaostává za nejúspěšnějšími roky 2007 a 2008. Tabulka 12.2 Výroba cementu v ČR v letech 2007 až 2013 Rok

Výroba v mil. tun

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

4,767 4,710 3,637 3,345 3,800 3,433 3,211

Pramen: Svaz výrobců cementu ČR

Dosažené hospodářské výsledky stavebního průmyslu nejsou dobré a výrobci stavebních materiálů v ČR musí reagovat nejen na zpomalení ekonomického růstu, ale zároveň reagovat i na další rizika. Mezi ně patří zvyšující se cena lidské práce, vysoká energetická náročnost, často absence silné značky a slabá vyjednávací pozice vůči odběratelům, když propad stavebnictví zatím stále pokračuje. Úpadek stavebnictví má velmi nepříznivé důsledky pro ekonomiku státu. Oživení investic by prokazatelně mělo bezprostřední vliv na příjmovou stránku státního rozpočtu a samozřejmě i na celkové zlepšení ukazatele zaměstnanosti. Tabulka 12.3 Počet podniků v rámci CZ-NACE 23 v letech 2007 - 2013 CZ-NACE

23.1 23.2 23.3 23.4 23.5 23.6 23.7 23.9

23

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

1 897 51 212 1 360 51 723 1 546 121

1 919 47 221 1 389 9 701 1 425 107

1 938 51 233 1 391 9 739 1 464 126

2 066 57 402 1 482 9 1 048 1 467 141

2 095 52 345 1 449 9 1 328 1 437 150

2 081 47 312 1 392 10 1 175 1 417 142

2 214 39 290 1 378 2 1 441 1 424 153

5 961

5 818

5 951

6 672

6 865

6 576

6 941


138


V tabulce 12.3 jsou uvedeny všechny (nejen výrobní) společnosti a subjekty, které jako hlavní předmět podnikání uvádějí CZ-NACE 23. Tzn. že např. ve skupině CZ-NACE 23.1 jsou započítáni i výrobci, kteří nemají žádné zaměstnance (např. výrobce bižuterie). Podle statistických přehledů ČSÚ bylo v roce 2013 ve skupině CZ-NACE 23.1 Výroba skla a skleněných výrobků pouze 59 společností s více než 50 pracovníky a v celém oddíle CZ-NACE 23 pouze 327 společností s více než 20 pracovníky. Pro získání lepšího přehledu o počtu výrobců stavebnin uvádíme v tabulce 12.4 počty rozhodujících podniků výroby stavebních hmot s 50 a více zaměstnanci v jednotlivých třídách. Tabulka 12.4 Počet podniků výroby stavebních hmot podle oborů NACE

0800 2320 2331 2332 2351 2352 2361 2363 2364 2365 2370 2399

Podniky ostatní těžba a dobývání výroba žáruvzdorných výrobků výroba keramických obkladaček a dlaždic výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic výroba cementu výroba vápna a sádry výroba betonových výrobků pro stavební účely výroba betonu připraveného k lití výroba malt výroba vláknitých cementů řezání, tvarování a konečná úprava kamenů výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n.

Celkem

2013

2012

27 13 2 7 4 5 35 7 7 2 4 12

27 14 2 7 4 5 40 7 6 5 5 11

125

133

Pramen: ČSÚ; * za organizace s 50 a více zaměstnanci,

Nižší poptávka po výrobcích a krize donutila i některé velké výrobce radikálně omezovat výrobu a uzavírat úplně nebo jen načas (přes zimu) některé výrobní závody. Počet podniků v loňském roce poklesl celkem o 8 a to především u výroby betonových výrobků (o 5). Pro srovnání v roce 2009 bylo o 57 podniků více (evidováno celkem 182 podniků). Tabulka 12.5 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE

23.1 23.2 23.3 23.4 23.5 23.6 23.7 23.9

23

2007

2008

48 676 812 6 181 193 11 933 370 7 082 973 13 414 414 47 698 588 2 814 477 13 876 401

43 997 801 6 107 464 9 995 170 5 968 635 13 836 068 49 047 239 2 546 633 14 141 046

34 408 174 4 515 066 7 918 908 4 398 810 11 442 537 39 228 221 2 476 451 11 608 778

35 089 640 5 589 337 6 846 357 4 178 361 10 416 686 35 232 764 2 390 418 13 299 432

37 160 837 5 315 097 7 446 489 4 348 372 10 912 853 37 877 081 2 186 386 12 298 110

39 705 527 4 985 272 7 051 914 4 460 991 9 812 633 33 945 395 2 244 377 12 077 010

41 431 283 4 901 303 6 760 573 4 025 801 9 035 131 32 039 604 1 803 921 12 601 159

151 678 229 145 640 056

115 996 946

113 042 996

117 545 225

114 283 121

112 598 775

79,6

97,5

104,0

97,2

98,5

mezir. index

96,0

2009


2010

2011

2012

2013

Vývoj účetní přidané hodnoty zachycuje tabulka 12.6. Celkový objem účetní přidané hodnoty v roce 2013 klesl proti předchozímu roku o 1,6 %, což souvisí s poklesem tržeb o 1,5 %. Také zde se výrazně projevila pokračující krize ve stavebnictví. Jak ukazuje tabulka 12.7, situace ve sklářském průmyslu (skupina CZ-NACE 23.1) se dále stabilizuje a v rámci rozšiřování výroby došlo i v roce 2013 k nárůstu počtu zaměstnanců o 2,1 %. Nadále pokračuje krize v oboru výroby užitkového porcelánu, který má vliv i na počet pracovníků. V roce 2013 došlo ve skupině CZ-NACE 23.4 Výroba ostatních porcelánových a keramických výrobků ke snížení počtu pracovníků o 8,1 % proti roku 2012. V rámci sledovaného období let 2007 – 2013 však došlo k poklesu počtu pracovníků této skupiny až na úroveň 53,2 % roku 2007. Trend snižování počtu zaměstnanců v rozhodujích velkých podnicích výroby stavebních hmot zatím pokračoval i v roce 2013. Počet zaměstnanců v podnicích výroby stavebních hmot již v roce 2010 poklesl o 7,9 %, resp. o 1 955 osob, v roce 2011 o dalších 0,5 %, resp. 94 osob, v roce 2012 to bylo o 3,7 %, resp. 139


-852 osob a v roce 2013 to bylo o 1,1 %, resp. -224 osob. Největší absolutní pokles proti loňskému roku o 60 zaměstnanců byl zaznamenán u oboru výroba betonu připraveného k lití. Tabulka 12.6 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE

2007

2008

2009

18 769 934 2 789 559 5 190 848 3 230 851 6 642 906 15 425 380 914 533 5 188 277

16 022 480 2 704 565 3 643 348 2 666 517 6 829 355 15 324 834 926 856 3 895 643

12 474 761 2 110 587 2 920 948 2 017 685 5 445 942 12 199 934 904 819 3 561 581

58 152 287

52 013 598

mezir. index

89,4

23.1 23.2 23.3 23.4 23.5 23.6 23.7 23.9

23

2010

2011

2012

2013

13 061 398 2 199 952 2 361 698 1 971 632 4 650 559 10 783 447 905 354 3 654 219

13 409 514 2 227 511 2 618 244 2 041 818 4 835 078 11 457 636 861 012 3 194 275

14 674 163 1 975 586 2 319 966 2 117 285 4 138 295 10 420 157 881 466 3 131 298

15 087 722 1 950 111 2 219 897 2 007 340 3 782 621 9 667 357 745 943 3 546 622

41 636 258

39 588 258

40 645 089

39 658 216

39 007 614

80,0

95,1

102,7

97,6

98,4



2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

28 635 3 506 4 702 8 139 2 198 15 764 1 637 3 955

25 587 3 529 4 466 7 495 2 109 16 001 1 539 3 825

19 191 2 892 3 913 5 499 2 009 14 562 1 523 3 176

18 550 2 929 3 284 4 840 1 956 13 322 1 394 3 339

19 740 3 159 3 312 4 649 1 936 13 263 1 353 3 098

20 261 2 993 3 274 4 717 1 920 12 984 1 323 3 006

20 693 2 810 3 063 4 333 1 803 12 561 1 178 3 108

68 535

64 551

52 765

49 611

50 510

50 478

49 548

mezir. index

94,2

81,7

94,0

101,8

99,9

98,2

23.1 23.2 23.3 23.4 23.5 23.6 23.7 23.9

23


Tabulka 12.8 Průměrné evidenční počty zaměstnanců výroby stavebních hmot podle oborů NACE

0800 2320 2331 2332 2351 2352 2361 2363 2364 2365 2370 2399

Podniky

ostatní těžba a dobývání výroba žáruvzdorných výrobků výroba keramických obkladaček a dlaždic výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic výroba cementu výroba vápna a sádry výroba betonových výrobků pro stavební účely výroba betonu připraveného k lití výroba malt výroba vláknitých cementů řezání, tvarování a konečná úprava kamenů výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n.

Celkem Pramen: ČSÚ (za organizace s 50 a více zaměstnanci); x pro malý počet respondentů nehodnocena

140

2013

2012

3 929 2 688 x 1 213 1 237 638 5 069 1 480 1 731 x 174 1 818

3 950 2 551 x 260 1 258 650 5 197 1 540 1 760 x 227 1 808

Index 13/12 99,5 105,4 x 96,3 98,3 98,2 97,5 96,1 98,4 x 76,7 100,6

19 977

20 201

98,9

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků %


Tržby za VV a S

106

%

100

106 100

94

94

88

88

82

82

76

76

70

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 23

2012

70

2013

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 23

ZP

2012

2013

ZP


108 100 92 84 76 68 60

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 23

2012

2013

ZP



Loňský pokles stavební produkce, vedle kritizovaného neoblíbeného snižování stavu zaměstnanců, velmi významně ovlivnil i dosažené výsledky v průmyslové výrobě stavebních hmot. Objem tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2013 ve výši 59,2 mld. Kč byl proti předchozímu roku nižší o 1,4 % (resp. – 836 mil. Kč). Nárůst byl zaznamenán jen u 4 oborů, z toho největší ve výrobě pálených zdících materiálů (11 %, resp. +265 mil. Kč). U osmi zbývajících oborů byl zaznamenán pokles, z toho největší ve výrobě cementu (8,6 %, resp. – 564 mil. Kč). Tabulka 12.9 Objem tržeb a podíl jednotlivých tříd na celkové produkci za leden - prosinec 2013

Podíl na celkové NACE Obor produkci

0800 2320 2331 2332 2351 2352 2361 2363 2364 2369 2370 2399

ostatní těžba a dobývání výroba žáruvzdorných výrobků výroba keramických obkladaček a dlaždic výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic pod. výrobků výroba cementu výroba vápna a sádry výroba betonových výrobků pro stavební účely výroba betonu připraveného k lití výroba malt výroba ostatních betonových, cementových a sádrových výr. řezání, tvarování a konečná úprava kamenů výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n.

Celkem

Tržby v b.c. (v mil.Kč) 2013

2012

%

17,8 7,9 x 4,5 10,1 4,5 15,4 12,2 10,7 2,5 0,3 13,9

10 552 4 721 x 2 687 6 007 2 692 9 135 7 194 6 321 1 508 154 8 218

10 654 4 379 x 2 422 6 571 2 727 9 540 7 655 6 461 1 341 207 8 068

99,0 107,8 x 111,0 91,4 98,7 95,8 94,0 97,8 112,4 74,2 101,9

100

59 189

60 025

98,6

Pramen: ČSÚ; za organizace s 50 a více zaměstnanci, x pro nedostatečný počet respondentů údaje neuváděny

Zatímco v roce 2008 tvořilo stavebnictví 12 % HDP, v současné době už je to jen kolem 7 %. Je to začarovaný kruh: stát nevypisoval soutěže na žádné velké zakázky a privátní investoři šetřili, šetří a méně stavějí. Díky tomu mají stavební firmy minimální výnosy a to se přímo odráží v příjmech do státní pokladny. Snižují se tak možnosti investovat do veřejně prospěšných staveb, stát už nemá ani dostatek prostředků na spolufinancování projektů z fondů Evropské unie. 141


Tabulka 12.10 Osobní náklady v b.c. v letech 2007 – 2013 (tis. Kč) CZ-NACE

23.1 23.2 23.3 23.4 23.5 23.6 23.7 23.9

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

9 514 801 1 291 101 1 839 875 2 225 316 1 316 403 6 282 663 444 190 1 570 352

9 095 352 1 401 165 1 824 653 2 048 942 1 407 203 6 972 331 456 626 1 577 848

7 092 659 1 148 861 1 574 580 1 496 490 1 399 681 6 397 972 422 351 1 363 095

7 263 795 1 230 894 1 391 954 1 441 527 1 323 981 5 967 341 414 421 1 534 008

7 762 917 1 338 575 1 447 173 1 469 269 1 367 974 6 138 318 398 458 1 405 571

8 129 567 1 341 966 1 428 388 1 565 982 1 404 578 6 068 497 391 740 1 410 795

8 458 763 1 229 922 1 360 456 1 428 011 1 388 081 5 872 776 353 396 1 532 562

24 484 700

24 784 121

20 895 690

20 567 921

21 328 256

21 741 513

21 623 966

mezir. index

101,2

84,3

98,4

103,7

101,9

99,5

23


Zatím proto nelze s určitostí tvrdit, že stavebnictví a průmysl stavebních hmot už dosáhly na dno a že mají krizi za s sebou. V důsledku pokračujícího snižování počtu zaměstnanců dosáhla průměrná mzda v roce 2013 v průmyslu výroby stavebních hmot výše 33 186 Kč a byla oproti roku 2012 o 1,4 % nižší. Nižší průměrná mzda byla dosažena celkem u 6 oborů. V průmyslu výroby skla CZ-NACE 23.1 došlo, díky zlepšující se situaci, ke zvýšení mezd v průměru o 1,5 % na úroveň 26 584 Kč, což je o 1,2 % více než je průměrná mzda zpracovatelského průmyslu v roce 2013 (u výrobních organizací s více jak 50 zaměstnanci). Tabulka 12.11 Průměrná mzda zaměstnanců výroby stavebnin u vybraných oborů NACE

Podniky

2013

2012

ostatní těžba a dobývání výroba žáruvzdorných výrobků výroba keramických obkladaček a dlaždic výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a podobných výrobků výroba cementu výroba vápna a sádry výroba betonových výrobků pro stavební účely výroba betonu připraveného k lití výroba malt výroba vláknitých cementů řezání, tvarování a konečná úprava kamenů výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n.

29 061 27 449 x 27 493 46 682 41 723 27 829 45 340 38 739 x 17 626 29 919

35 396 26 955 x 26 074 52 215 34 869 25 284 42 095 41 188 x 19 335 33 222

82,1 101,8 x 105,4 89,4 119,7 110,1 107,7 94,1 x 91,2 90,1

Celkem

33 186

33 663

98,6

0800 2320 2331 2332 2351 2352 2361 2363 2364 2365 2370 2399

13/12

Pramen: ČSÚ; za organizace s 50 a více zaměstnanci, x pro nedostatečný počet respondentů údaje neuváděny

12.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Produktivitu práce z přidané hodnoty na zaměstnance výrazně ovlivňují tržby za prodej VV a S, snižování počtu pracovníků, výkonová spotřeba (zejména náklady na energii), změna vnitropodnikových zásob a nákup služeb. I přes pokles tržeb se ve většině skupin CZ-NACE podařilo zvýšit produktivitu práce z ÚPH a tím také udržet na úrovni o 2,7 % nad průměrnou produktivitou práce zpracovatelského průmyslu. Z tabulky 12.13 lze zjistit, že celkový objem hrubého operačního přebytku ve sledovaném období 2007 až 2013 kolísá. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo v roce 2007. V roce 2008 došlo k jeho značnému propadu a v důsledku krize, která měla ve sledovaném období 2007 až 2013 největší dopad na stavebnictví, dochází meziročně k jeho dalšímu propadu. Nepříznivý vývoj ve skupině CZ-NACE 23.1 se podařilo zvrátit. Na vývoj hrubého operačního přebytku má vliv modernizace strojního zařízení a zavádění nových technologií a také zaměstnanost. V roce 2013 se ve výrobě CZ-NACE 23 hrubý operační přebytek podílel na účetní přidané hodnotě 44,6 % a zbytek tedy 55,6 % tvořily osobní náklady. 142



2007

2008

2009

2012

2013

655 493 795 734 1 104 053 396 967 3 022 040 978 510 558 788 1 311 860

626 199 766 454 815 815 355 780 3 237 933 957 769 602 090 1 018 372

650 031 729 788 746 481 366 899 2 711 353 837 815 593 965 1 121 367

704 123 751 195 719 254 407 389 2 378 044 809 473 649 554 1 094 552

679 300 705 030 790 576 439 233 2 497 713 863 863 636 276 1 031 229

724 251 659 986 708 627 448 903 2 155 331 802 559 666 439 1 041 584

729 132 694 085 724 695 463 293 2 097 776 769 630 633 486 1 141 008

848 507

805 778

789 089

797 969

804 696

785 659

787 264

mezir. index

95,0

97,9

101,1

100,8

97,6

100,2

23.1 23.2 23.3 23.4 23.5 23.6 23.7 23.9

23

2010

2011



2007

23.1 23.2 23.3 23.4 23.5 23.6 23.7 23.9

2008

2009

2010

2011

2012

2013

9 255 133 1 498 458 3 350 974 1 005 535 5 326 503 9 142 717 470 343 3 617 925

6 927 128 1 303 399 1 818 695 617 575 5 422 152 8 352 503 470 230 2 317 794

5 382 103 961 725 1 346 368 521 195 4 046 261 5 801 962 482 467 2 198 487

5 797 603 969 058 969 744 530 105 3 326 578 4 816 106 490 933 2 120 211

5 646 597 888 936 1 171 071 572 549 3 467 104 5 319 318 462 554 1 788 704

6 544 596 633 620 891 578 551 303 2 733 717 4 351 660 489 726 1 720 503

6 628 960 720 190 859 441 579 329 2 394 540 3 794 581 392 547 2 014 060

33 667 587

27 229 476

20 740 568

19 020 338

19 316 833

17 916 702

17 383 648

mezir. index

80,9

76,2

91,7

101,6

92,8

97,0

23


Oddíl CZ-NACE 23 Výroba ostatních nekovových výrobků se v roce 2013 podílel 4,7 % na celkovém objemu hrubého operačního přebytku zpracovatelského průmyslu.



120

%

114

110 98

108

86

102

74

96

62

90

2007

2008

2009

CZ-NACE 23

2010

2011

2012

2013

ZP

50

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 23

2011

2012

2013

ZP



143


tis. Kč/zam.

2300 2100 1900 1700 1500 1300 1100 900 700 500 300 100

ZP

23

23.1

23.2

23.3

23.4

2012

23.5

23.6

23.7

23.9

2013



12.3.4 Výkonová spotřeba Tabulka 12.14 Výkonová spotřeba v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE

23.1 23.2 23.3 23.4 23.5 23.6 23.7 23.9

23

2007

2008

31 503 146 4 044 026 7 248 427 4 481 178 7 049 076 34 336 831 1 916 353 9 971 180

29 416 919 3 983 008 6 786 901 3 976 373 7 301 109 35 853 578 1 690 372 11 024 076

22 233 066 2 809 602 5 013 872 2 816 433 6 192 642 28 338 512 1 623 291 8 332 226

23 576 449 3 665 668 4 669 294 2 560 148 5 912 951 25 711 488 1 510 130 10 016 977

25 542 027 3 440 140 5 105 637 2 683 202 6 322 734 27 631 167 1 353 530 9 363 439

26 929 621 3 295 162 5 200 897 2 829 468 5 958 656 24 956 816 1 403 713 9 176 838

27 766 309 3 155 426 4 781 781 2 476 046 5 376 069 23 386 914 1 128 058 8 985 098

100 550 216 100 032 335

77 359 645

77 623 104

81 441 876

79 751 170

77 055 700

77,3

100,3

104,9

97,9

96,6

mezir. index

2009

99,5

2010

2011

2012

2013


Vývoj výkonové spotřeby v období 2007 až 2013 dokumentuje tabulka 12.9. V roce 2013 se výkonová spotřeba snížila o 3,4 %. Tento pokles byl ovlivněn růstem nákladů vynaložených na spotřebované materiály a hlavně energie, je také ale ovlivněna i poklesem tržeb. Naopak zavádění nových technologií méně náročných na spotřebu materiálu, energií a jiných médií působí na snižování výkonové spotřeby. Největší podíl ve skladbě nákladů na výkonovou spotřebu tvoří náklady na energie, materiálové náklady a náklady na služby. Nejnáročnější ve skladbě nákladů, hlavně na energii, je CZ-NACE 23.1 Výroba skla a skleněných výrobků a CZ-NACE Výroba betonových, cementových a sádrových výrobků. Svůj podíl na zvyšování výkonové spotřeby má také snižování objemu jednotlivých zakázek a značná druhová obměna.

12.4 Zahraniční obchod 12.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Produkce CZ-CPA 23 je prakticky ve všech svých skupinách proexportně orientovaná. Jak ukazuje tabulka 12.10 došlo také roce 2013 k navýšení vývozu výrobků CZ-CPA 23 celkem o 2,0 % a naopak u dovozu došlo k poklesu celkem o 1,8 % proti roku 2012. Tím se podařilo zvýšit celkově kladné saldo zahraničního 144


obchodu o 9,8 %. Na zahraničním obchodu zpracovatelského průmyslu v roce 2013 se produkce CZ-CPA 23 podílela 2,05 % (i přes zvýšený objem vývozu se jedná o pokles o 0,02 % proti roku 2012). Na celkovém vývozu a na celkovém dovozu se podílela 1,6 % (o 0,05 % méně než v roce 2012). Na celkově kladném saldu zahraničního obchodu zpracovatelského průmyslu činil podíl 4,22 % ( pokles o 0,05 % proti roku 2012 ). Tabulka 12.15 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 23 v b.c. v letech 2009 - 2013 CZ-CPA

23.1 23.2 23.3 23.4 23.5 23.6 23.7 23.9

Vývoz celkem (mil. Kč) 2009

2010

2011

2012

2013

29 157,4 2 915,0 2 787,8 4 590,7 1 401,3 5 093,9 790,2 4 764,0

31 050,1 3 484,6 2 936,5 4 722,4 1 317,2 5 213,2 502,1 5 174,3

31 772,5 3 579,7 3 218,2 4 808,4 1 654,6 5 540,7 1 067,5 5 404,5

32 775,9 3 487,5 3 263,4 5 690,3 1 323,1 5 596,2 1 863,0 6 054,7

33 317,0 3 817,4 3 578,8 5 681,6 1 309,1 5 763,7 1 081,3 6 708,3

51 500,3

54 400,4

57 046,1

60 054,1

61 257,2

mezir. index

105,6

104,9

105,3

102,0

23


CZ-CPA

2009

2010

13 100,4 1 934,0 2 927,8 2 576,1 2 189,1 1 898,4 942,6 4 306,6

14 803,6 2 742,3 2 783,3 2 962,7 2 039,4 2 117,3 774,7 5 303,7

15 599,2 3 152,2 3 018,3 3 370,5 2 009,8 2 314,5 1 714,9 6 100,7

15 181,3 3 177,0 3 197,8 3 670,4 1 888,1 2 628,0 4 147,2 6 529,5

15 770,3 2 980,1 3 165,3 3 839,7 1 849,5 2 443,4 2 713,9 6 934,7

29 875,0

33 527,0

37 280,1

40 419,3

39 696,9

mezir. index

112,2

111,2

108,4

98,2

23.1 23.2 23.3 23.4 23.5 23.6 23.7 23.9

23

2012

2013

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA

2011

23.1 23.2 23.3 23.4 23.5 23.6 23.7 23.9

23

2009

2010

16 057,0 981,0 -140,0 2 014,6 -787,8 3 195,5 -152,4 457,4

16 246,5 742,3 153,2 1 759,7 -722,2 3 095,9 -272,6 -129,4

16 173,3 427,5 199,9 1 437,9 -355,2 3 226,2 -647,4 -696,2

17 594,6 310,5 65,6 2 019,9 -565,0 2 968,2 -2 284,2 -474,8

17 546,7 837,3 413,5 1 841,9 -540,4 3 320,3 -1 632,6 -226,4

21 625,3

20 873,4

19 766,0

19 634,8

21 560,3


2011

2012

2013

Z pohledu výrobkové struktury, konkrétně sklářských, domácenských keramických a sanitárních výrobků, je nutno konstatovat, že se daří udržovat vzestupný trend exportu na kterém má hlavní podíl zvyšující se produkce a nové investice řady významných výrobců sklářských a keramických výrobků. Návrat ke stabilitě výroby přináší také zvyšující se počet zakázek, ale zároveň se zde projevuje vysoká konkurence zvláště z Číny. Celkový vývoz uvedených skupin výrobků (CZ-CPA 23.1 a 23.4) v roce 2013 byl 39,0 mld. Kč a meziročně tak vzrostl o 1,3 %. Celkový dovoz výrobků sklářského a keramického průmyslu v roce 2013 meziročně vzrostl o 3,7 %. Také v roce 2013, i přes zvýšení dovozu sklářských a keramických výrobků, se výsledky celkového zvýšení obratu zahraničního obchodu s výrobky CZ-CPA 23.1 a CZ-CPA 23.4 podílely na celkovém saldu zahraničního obchodu CZ-CPA 23 cca 89,9 % (snížení o 10,0 % proti roku 2012). Menší poptávku po stavebninách na domácím trhu se výrobci stavebnin snažily kompenzovat také v loňském roce jejich exportem (především do Německa, Polska, Rakouska a Slovenska). 145


Vývoz stavebnin do zahraničí byl vyšší v roce 2013 oproti roku 2012 o 19,9 %, resp.+163 mil. Kč. Největší nárůst vývozu zaznamenaly obory - výroba cementů, výroba pálených zdících materiálů, výroba vápna a sádry a výroba betonových výrobků. Tab. 12.16 Tržby z přímého vývozů stavebnin v b.c. (mil. Kč) NACE

0800 2320 2331 2332 2351 2352 2361 2363 2364 2365 2370 2399

Podniky

2013

ostatní těžba a dobývání výroba žáruvzdorných výrobků výroba keramických obkladaček a dlaždic výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a podobných výr. výroba cementů výroba vápna a sádry výroba betonových výrobků pro stavební účely výroba betonu připraveného k lití výroba malt výroba vláknitých cementů řezání, tvarování a konečná úprava kamenů výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n.

Celkem

2012

Index 13/12

250 230 x 18 43 47 102 1 62 x 1 228

191 211 x 11 25 30 65 2 60 x 2 222

131,1 109,0 x 161,6 172,0 159,8 156,5 64,5 103,6 x 30,2 102,7

982

819

119,9

Pramen: ČSÚ ; za organizace s 50 a více zaměstnanci, x pro malý počet respondentů nehodnoceno

12.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Již tradičně mezi nejvýznamnější obchodní partnery oddílu patří země EU 28 a mezi nimi pak Německo. Celkový obrat se SRN dosáhl v roce 2013 cca 24,5 mld. Kč, což je o 2,8 % více než v roce 2012. Zároveň bylo dosaženo aktivního obchodního salda ve výši 5,3 mld. Kč, což je zhruba na stejné úrovni jako v roce 2012. Vývozní teritoria v roce 2013

Rakousko Polsko 6 % Slovensko 10 %

Itálie 4% Francie 4% Maďarsko 4%

Rusko 4%

7%

Německo 24 %

Ostatní 37 %

Dovozní teritoria v roce 2013

Polsko 14 %

Itálie 6%

Slovensko 14 %

Čína 6%

Belgie 5%

Rakousko 5% Maďarsko 3% Ostatní 22 %



146


Druhým největším obchodním partnerem je Slovensko, se kterým činil v roce 2013 celkový obrat 11,7 mld. Kč, což představuje pokles proti roku 2012 o 2,5 % a zároveň však bylo dosaženo aktivního obchodního salda ve výši 0,4 mld. Kč, což znamená, že po výkyvu v roce 2012 opět převýšila hodnota vývozu hodnotu dovozu. Mezi významné obchodní partnery patří také Polsko, se kterým dosáhl celkový obrat ve sledovaném roce 9,5 mld. Kč, což představuje pokles o 0,1 mld. Kč proti roku 2012. V tomto teritoriu bylo dosaženo záporného obchodního salda ve výši 1,5 mld. Kč. Mezi největší obchodní partnery resp. odběratele mimo trh EU 28 patří Ruská federace, kam bylo v roce 2013 vyvezeno zboží v hodnotě 2,7 mld. Kč a mezi největší dodavatele Čína, ze které byly dovezeny do ČR výrobky CZ-CPA 23 v celkové hodnotě 2,2 mld. Kč, tj. o 0,4 mld. Kč méně než v roce 2012.

12.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Energetická a surovinová náročnost konvenčních stavebních technologií orientovaných na limitované, neobnovitelné zdroje, nenabízí cestu k dlouhodobému rozvoji. S tím souvisí i problematika zajištění trvale udržitelného rozvoje hospodářských sektorů, včetně sektoru stavebnictví, které je v posledních letech ve vyspělých státech i v ČR věnována značná pozornost. Odborníci i veřejnost si začínají uvědomovat nutnost omezení čerpání neobnovitelných surovinových zdrojů i potřeby minimalizovat negativní vlivy lidské činnosti a jejich dopady na kvalitu života a prostředí. Ve snaze o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek bylo v roce 2006 vydáno nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, pracovně nazývaného nařízením REACH. Realizací uvedeného nařízení by mělo být do roku 2020 dosaženo stavu, že v Evropské unii budou vyráběny a používány pouze chemické látky se známými vlastnostmi, a to způsobem, jehož bezpečnost bude prověřena. Toto nařízení představuje dosti vysoké vícenáklady na ochranu životního prostředí a začíná ovlivňovat konkurenceschopnost oddílu. Navíc v Bruselu bylo navrženo další navýšení klíčového cíle klimatické politiky, a to redukce emisí skleníkových plynů oproti roku 1990 o 40 procent a také navýšení podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) na 27 %, oboje do roku 2030. EU však vyhlašuje své cíle bez součinnosti s ostatními globálními emitenty. A stanovení si několika celoevropských cílů (emise CO2 a navýšení podílu OZE) povede, podle našeho názoru, k jejich vzájemnému protipůsobení. Podporu OZE nelze vnímat jako cíl sám o sobě, je to pouze jeden z možných nástrojů pro podporu dekarbonizace. V této souvislosti například Svaz chemického průmyslu ČR dlouhodobě prohlašuje, že ambiciózní snižování emisí CO2 nesmí vést k nadměrné zátěži pro evropské obyvatelstvo zhoršováním konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Evropská unie tak s méně významným podílem na světových emisích skleníkových plynů, avšak nákladnou cestou snižování emisí skleníkových plynů, konkurenceschopnost průmyslu vlastně snižuje a napomáhá tím jeho přesunu do rozvíjejících se zemí s výrazně vyššími emisemi na jednotku produkce (do Číny). To ve svém důsledku celkové světové emise paradoxně navyšuje. Návrhy Komise k průmyslové politice a požadavky na její posílení nepřináší dostatečně jasné impulsy, tím tak skutečná podpora průmyslu a vize reindustrializace evropského prostoru zůstává spíše na papíře. Finanční prostředky vynaložené v roce 2012 na výzkum a vývoj v oddílu představovaly částku 468 mil. Kč (o 16 % více než v roce 2011), tedy 2,19 % celkové částky vynaložené na výzkum a vývoj ve zpracovatelském průmyslu. Z podnikatelských zdrojů bylo investováno celkem 406 mil. Kč, tj. 86,9 %. Podniky se zahraniční účastí se na celkové výši investic do výzkumu a vědy podílely 4,5 % (což představuje pokles o 4,7 % proti roku 2011). Z veřejných prostředků bylo investováno celkem 40 mil. Kč což představuje 8,6 % celkových nákladů na vědu a výzkum a o 9 mil. Kč více než v roce 2011. Také ve sklářském a keramickém průmyslu přetrvávaly v roce 2013 některé problémy z předchozího období. Projevuje se to hlavně ve výrobě plochého skla, kde je vysoká závislost na situaci odběratelských společností, hlavně stavebního a automobilového průmyslu. Na druhou stranu můžeme říci, že se situace zlepšuje. Tomu nasvědčuje skutečnost, že zvláště ve skupinách domácenského a užitkového skla, došlo v roce 2013 k dalšímu rozšíření výroby v některých provozech. Nicméně stále platí, že tyto skupiny zpracovatelského průmyslu jsou hospodářským vývojem a zvyšující se zahraniční konkurencí velmi ohroženy a nejen tím, že jsou proexportně orientovány. Pro svoji vysokou energetickou náročnost jsou do budoucna stále ohroženy zejména zvyšujícími se cenami energií. 147


Pro zvýšení konkurenceschopnosti musí proto výrobní společnosti hledat cesty, jak se orientovat na produkci s vysokou přidanou hodnotou, zaměřit se na kvalitní výrobky, posílit inovace ve výrobě a zlepšovat manažerské a obchodní strategie. Sklářský průmysl je poměrně vyspělým odvětvím. Úsilí tohoto odvětví v oblasti technologií by se mělo zaměřit na následující: Vývoj procesů tavení, zušlechťování a tvarování skla s vyšší výtěžností a nižšími náklady na energii a dalšími výrobními náklady, kampaně za prodloužení životnosti pece; l Rozvoj energeticky účinnějších výrobních procesů a technologií k dosažení významných energetických úspor; l Snížení emisí a odpadů ve sklářském průmyslu prostřednictvím racionálnějšího, čistšího zpracování. Větší využívání přírodních zdrojů a snížení množství tuhého odpadu. Větší recyklace v rámci oddílu; l Širší využívání skla na stávajících trzích a podpora výzkumu za účelem vytvoření zcela nových a inovativních způsobů využití skla prostřednictvím zkoumání zaměřeného na nové složení skla, pomocí lepšího pochopení vlastností a interakcí skla, úpravy a zlepšování základních procesů výroby skla. l

Směřování českého sklářského průmyslu bude značně záviset na ochotě vlastníků sklářských firem investovat do výroby, nových technologií, vzdělání zaměstnanců a výzkumu a jak se ukazuje také na možnostech propojení prvotního výzkumu s výrobní praxí. Ukazuje se také, že úspěšný bude prodej profesionálních výrobků, jejich kvalita a zaměření se na tvorbu vlastních značkových kolekcí a na speciální zakázky. V neposlední řadě pak bude záviset na propagaci výroby skla a keramiky mezi mladými lidmi a tím jejich ochotě zvolit si tyto obory jako své budoucí povolání. Některé plánované akce na rok 2014 mají hlavně tento zásadní účel.

148

Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství

13. CZ-NACE 24 - VÝROBA ZÁKLADNÍCH KOVŮ, HUTNÍ ZPRACOVÁNÍ KOVŮ; SLÉVÁRENSTVÍ

13.1 Charakteristika oddílu Hutnictví patří mezi základní průmyslové oddíly, výroba kovů je prvním důležitým předcházejícím krokem v řetězci přidané hodnoty mnoha dalších oddílů vyrábějících investiční a spotřební zboží (strojírenství, automobilový průmysl, stavba lodí, letecký a kosmický průmysl, stavebnictví). Jedná se však rovněž o oddíl s mimořádnou fondovou náročností, vyžadující alokaci značného objemu finančních prostředků. Vývoj v ocelářském průmyslu od roku 2007 (jak v České republice, tak v Evropské unii, ) má dlouhodobý a strukturální charakter. Přes mírné zlepšení situace v roce 2013 ocelářský průmysl zcela jistě neobnoví své objemy produkce na úroveň roku 2007. V současné době lze jako charakteristiku oboru uvést využívání 80 % objemů možné produkce z let 2006 - 2007, což je jednoznačné vyjádření nadbytečnosti kapacit. Z toho plyne nezbytnost trvalého tlaku na udržení konkurenceschopnosti cestami: snižování nákladů; změnou sortimentu ke kvalitě a finalitě produkce; l koncentrace výrob na špičkové technologie i ve vztahu k ekologickým parametrům hutní výroby. l l

24.4 12,8 %

24,5 14,1 %

24.3 4,4 % 24.2 10,9 %

24.1 57,8 % 24.1 Výroba surového železa, oceli a feroslitin, plochých výrobků 24.2 Výroba ocelových trub, trubek, dutých profilů 24.3 Výroba ostatních výrobků získaných jednostupňovým zpracováním oceli 24.4 Výroba a hutní zpracování drahých a neželezných kovů 24.5 Slévárenství Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2013 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách

Graf 13.1 - Podíly skupin CZ-NACE 24 na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2013

Hutnictví vyžaduje rozsáhlé investice do technologií, vybavení a environmentálního zajištění hutnických procesů, které mají velmi dlouhou dobu užití (obecně minimálně 20–30 let); z tohoto důvodu vyžadují investiční rozhodnutí podpůrný a předvídatelný regulační rámec. Hutní výroba v České republice je závislá na dovozech vstupních surovin. Hutnictví a zpracování kovů patří rovněž k největším spotřebitelům energie v rámci zpracovatelského průmyslu. Hlavními spotřebiteli oceli jsou kovodělný průmysl a výroba konstrukcí, dále strojírenský průmysl, vč. výroby dopravních prostředků a stavebnictví, které je však dlouhodobě v útlumu. Podíly oborů na tržbách jsou dlouhodobě vyrovnané a jsou uvedeny na grafu 13.1. Z hlediska CZ-NACE 24 je hutní výroba tvořena těmito skupinami: 24.1 Výroba železa, oceli, feroslitin a plochých výrobků, tváření výrobků za tepla 24.2 Výroba litinových a ocelových trub a trubek l 24.3 Jiné hutní zpracování železa a oceli l l

149

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU l l

24.4 Výroba a hutní zpracování neželezných kovů 24.5 Odlévání kovů - slévárenství.

Společnosti v oboru hutnictví železa (24.1 a 24.2) jsou zaměřeny převážně na základní hutní produkci. Výroba v ČR zůstává dlouhodobě koncentrována do zejména dvou dominantních společností - ArcelorMittal Ostrava, a.s. a Třinecké železárny, a.s. Částečně k nim patří rovněž VÍTKOVICE STEEL, a.s., které se ale v poslední době potýkají s řadou náročných problémů. V oboru hutnictví neželezných kovů (24.4) je základním nosným programem výroba polotovarů a hotových výrobků z mědi, hliníku, olova, zinku, niklu, drahých kovů a jejich slitin. Převážná část hutních výrobků jsou polotovary a výrobky určené pro výrobní spotřebu. Finální produkci tvoří zejména Al fólie, lakované a profilované Al plechy, Cu plechy, svařovací špičky, pájky, olověné a zinkové tyče a trubky apod. Hutnictví neželezných kovů je z pohledu technologických i výrobkových parametrů diverzifikovanější. Výrobní program, obsahující více než 80 podskupin hutních výrobků, zabezpečuje z cca 90 % devět rozhodujících kovohutnických společností. Převážná část zmíněných hutních výrobků jsou polotovary, které jsou určeny pro další výrobní spotřebu. Celková produkce oddílu hutního zpracování neželezných kovů se i nadále zvyšuje, díky růstu objemu výroby hliníku a jeho slitin a stejně tak růstu objemu produkce mědi a jejích slitin. K poklesu produkce dochází především u výroby ostatních neželezných kovů a jejích slitin (hořčík, nikl a jeho slitiny, …). Vzhledem k tomu, že v ČR nemáme zdroje primárních surovin, je obor hutnictví neželezných kovů zaměřen především na zpracování upraveného neželezného tuzemského i zahraničního kovového odpadu a dovezených polotovarů ze zahraničí. Zpracování odpadů neželezných kovů je návazně úzce spojeno s ochranou životního prostředí. Některé firmy se specializují na zpracování ekologicky závadných odpadů s cílem recyklace kovů - např. baterie, zářivky atd. České kovohutnictví je značně diverzifikované v oblasti technologických i výrobkových parametrů. Velmi pozitivní úlohu zde sehrává vstup, nebo případná kooperace se zahraničními partnery včetně koncentrace a postupného kapitálového propojení. Tímto způsobem české kovohutnické společností získávají dostatečné zdroje na modernizaci a zavádění nových výrobků a výrobních produktů na vysoké úrovni. S cílem posílení konkurenceschopnosti výrobců produktů z hliníku a jeho slitin se ČR podařilo prosadit v Radě EU spolu s dalšími členskými státy subvence u dovozu primárního hliníku ze třetích zemí. Slévárenský (obor 24.5) zahrnuje výrobu odlitků z šedé litiny, ocelolitiny, tvárné litiny, temperované litiny a slitin z neželezných kovů. Výroba je materiálově i energeticky náročná, s nepříznivým vlivem na životní prostředí, a náročná na investiční prostředky. Je diverzifikovaná do velkého počtu subjektů. Vzhledem ke skutečnosti, že resortní statistické zjišťování v oboru slévárenství bylo zrušeno, máme dnes pouze neucelené informace o daném oboru. České slévárenství za posledních dvacet let diametrálně změnilo svůj charakter. Operativní flexibilitou komerčně zaměřených sléváren došlo k výrazné diversifikaci vyráběných materiálů. Naše země se již tak jednoznačně neorientuje pouze na odlitky ze slitin železa. Vyrovnání barev pomyslného grafického koláče bohužel ovlivňuje negativní trend poklesu zájmu o odlitky litiny s lupínkovým grafitem a nikoliv růst objemu výroby ostatních materiálů. Výkon sléváren České republiky se bude v absolutních hodnotách pohybovat kolem hodnoty 400 tisíc tun za rok. Obraty sléváren do budoucna porostou vzhledem k pozvolnému růstu surovin a energií. Stejně tak i růst průměrné mzdy se projeví v nákladech společností. Doufejme, že nárůst nákladových položek sléváren bude na druhé straně rozvahy kompenzovat prodejní cena vyráběných odlitků. Hlavním odbytištěm odlitků budou nadále evropské trhy. V roce 2013 se v České republice vyrobilo celkem 408 358 tun odlitků. Tato hodnota je velmi blízká roku 1993, kdy se vyrobilo cca 406 tis. tun odlitků. Materiálová skladba je však diametrálně odlišná. Ve srovnání s rokem 2012 je to pěti procentní pokles. V hodnotovém vyjádření tržby mírně rostly o 3% na celkových cca 32 mld. Kč. Slévárny se tudíž soustřeďují na odlitky s vyšší přidanou hodnotou. Slévárenství v roce 2013 zaměstnávalo cca 18 tis pracovníků. Ve srovnání s rokem 2008, kdy jich bylo cca 24 tisíc, je to pokles o čtvrtinu. Za posledních dvacet let se značně změnila i materiálová struktura českého slévárenství. Je zde markantní posun materiálového mixu ve prospěch odlitků z neželezných kovů; naopak registrujeme pokles u litiny s lupínkovým i kuličkovým grafitem. U slitin Al se jedná převážně o tlakově lité odlitky. Dosažený objem 88 125 tun znamená druhou nejvyšší hodnotu v historii ČR. Roste poptávka i po odlitcích z Al slitin, a to zaváděním nových výrobních technologií (KIS technology) pro autoprůmysl. Jedná se o tlakové odlitky konstrukčních platforem karoserií automobilů (dveře, podběhy, sloupky). Tento trend se dá očekávat i v následujícím období. Zaměříme-li se na ostatní neželezné kovy, jedná se o odlitky převážně ze slitin mědi. Od 150


roku 2003 do roku 2013 vzrostl takřka pětinásobně, a to z 3 888 t na nynějších 17 482 tun. Tato hodnota nejspíše nebude konečná a dá se odhadovat trend stále rostoucích poptávek i v následujících letech.

13.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Produkce ocelářských výrobků z pohledu minulých let meziročně rostla až do konce 3. čtvrtletí 2008, kdy se v ČR projevily důsledky světové finanční a odbytové krize. V průběhu roku 2009 se produkce ocelářských výrobků meziročně snížila v rozmezí 27 až 35 % a recese ocelářské výroby dosáhla svého dna. V roce 2010 se objem výroby meziročně zvýšil v jednotlivých sortimentech o 13 až 24 %. Růstový trend pokračoval i v průběhu roku 2011, ale s mnohem vyšší meziroční dynamikou v 1. pololetí 2011, zatímco ve 2. pololetí dochází ke snížení objemů produkce, a to v důsledku ochlazení poptávky po oceli, vyvolané finančními problémy v některých zemích Eurozóny, a tím snížením dynamiky ekonomického růstu ve většině zemí EU. Vývoj produkce ocelářských výrobků ovlivnily zrealizované objemy tuzemského a zahraničního odbytu. Z analýzy stavu a vývoje produkce ocelářských výrobků v 1. a 2. pololetí 2013 vyplývá, že hlavními faktory, které ovlivnily výsledný meziroční pokles objemu finální hutní produkce 1. pololetí 2013 o 2,6 %, byl na jedné straně sice nárůst objemu vývozu o 2,9 %, ale na druhé straně především meziroční pokles objemu dodávek od tuzemských výrobců o 12,4 %. Naproti tomu v průběhu 2. pololetí 2013 se objem finální hutní produkce meziročně zvýšil o 9,8 %, a to jednak v důsledku zvýšení objemu zahraničního odbytu o 1,7 %, ale především vlivem zvýšeného objemu tuzemského odbytu o 14,3 %. Proti 1. pololetí 2013 se objem finální produkce snížil o 1,0 %, především vlivem poklesu objemu vývozu o 8,3 %, jež zcela eliminoval nárůst objemu tuzemského odbytu od domácích výrobců o 0,8 %. Mírné zvýšení poptávky po oceli, a tím i odbytu, především koncem roku 2013, pozitivně ovlivnilo výsledky docílené za celý rok 2013. Výsledný meziroční nárůst objemu finální hutní produkce o 3,8 % byl ovlivněn nárůstem objemu vývozu o 2,3 %. Příznivější výsledky roku 2013 sice pozitivně ovlivnily i porovnání s rokem 2007, tj. před počátkem odbytové krize. Objem tuzemské finální produkce roku 2013 je však stále o 22,2 % nižší, v důsledku nižšího tuzemského odbytu o 31,2 % a zahraničního odbytu o 6,7 %. Pozitivnější výsledky byly dosaženy v celkové zjevné spotřebě, kde je objem zjevné spotřeby ocelářských výrobků roku 2012 je jen o 12,0 % nižší než v roce 2007, a to v důsledku vyšší dynamiky růstu objemu dovozu na tuzemský trh. Dominantní postavení mezi odběrateli ocelářských výrobků si stále udržuje oddíl kovodělné výroby (CZNACE 25) a jeho podíl postupně roste. Dalším odběratelským oddílem v pořadí je automobilový průmysl (CZ-NACE 29-30), jehož podíl v průběhu sledovaného období taktéž vzrůstá, a dále strojírenství (CZNACE 28). Výrazně však klesá podíl stavebnictví. Celkově tyto odběratelské oddíly zaujímají v roce 2013 více než 84 % celkové zjevné spotřeby a jejich podíl postupně roste. Roste i podíl elektrotechnického a optického průmyslu (CZ-NACE 26-27). Na druhé straně výrazněji klesá podíl spotřeby ocelářských výrobků v odběratelských oddílech dobývání uhlí a nerostných surovin a velkoobchodních organizacích.

13.3 Hlavní ekonomické ukazatele 13.3.1 Cenový vývoj Celosvětová ekonomická krize v letech 2008-2009 znamenala citelný pokles poptávky po oceli a cena oceli klesla pod dlouhodobě udržitelnou úroveň. To vedlo k výraznému omezení produkce a některé provozy musely být uzavřeny. Ani v roce 2010 a 2011, nedosahovaly úrovně výrobních marží zdaleka předkrizových úrovní. S druhou polovinou roku 2011 přišlo rychlé ochlazení poptávky po oceli (zvláště ze strany stavebního průmyslu), které bylo doprovázeno snížením ceny oceli s opětovným tlakem na výrobní marže ocelářů. To, že došlo k nejvyššímu snížení poptávky i ceny oceli v Evropě, mělo své příčiny v probíhající dluhové krizi a v obavách o její další zhoršení. V prvé polovině roku 2012 došlo k určité stabilizaci a meziročnímu růstu, který byl od druhé poloviny opět vystřídán poklesem. S tím souviselo opětovné zastavování 151


výroby, redukce kapacit apod. V roce 2012 klesly ceny ve skupinách ocelářské výroby (24.1-24.3) meziročně v průměru o 2,2%. Pokles byl vyvolán stagnací (elektřina, koksovatelné uhlí) či poklesem (energ. uhlí, železná ruda) cen energií a materiálů při klesající poptávce po hutních výrobcích. V porovnání s tím se v roce 2013 sice meziročně zvýšily světové ceny železné rudy v průměru o 5,3 %, na druhou stranu ceny energetického uhlí se meziročně dále snížily o 11,5 %, ceny koksovatelného uhlí klesly o 16 %, ceny zemního plynu (původem z Ruska) se snížily o 16,6 % a ceny šrotu rovněž klesly o 6 %. Světové ceny elektrické energie jen mírně vzrostly (+1,1 %). Ke konci roku 2013 byly ceny „ruského“ zemního plynu stále více než dvojnásobné v porovnání s cenami „amerického“ břidlicového plynu. V roce 2013 se ceny průmyslových výrobců v ČR celkem zvýšily meziročně o 0,8 %. Ve stejném období poklesly ceny CZ-CPA 24 o 3,2 % meziročně. Ceny ocelářských výrobků (24.1-24.3) v roce 2013 meziročně klesly v průměru o 5 % (v roce 2012 o 2,2 %). Produkce rozhodující produkce CZ-CPA 24, kterou je 24.1 Surové železo, ocel, feroslitiny, se snížila meziročně o 4,1 %. Pokles cen v letech 2012-2013 korigoval předchozí růst v letech 2010-2011. Tlak na růst cen nebyl vyvolán ani růstem cen vstupních surovin. Pokud bychom vycházeli ze srovnání bazických indexů k roce 2005, byly v roce 2013 ceny produkce CZCPA 24 o 5,9 % vyšší (výrobky skupin: 24.1 +3,6 %, 24.2 +8,4 %, 24.3 - 6.3 %), zatímco ceny v průmyslu celkem vzrostly v tomto srovnání dokonce o 17,7 %. Průměrná úroveň cen v hutním průmyslu v roce 2013 stále ještě o cca 7 % zaostávala za úrovní roku 2008 (před krizí). Ceny ocelářských výrobků klesaly nepřetržitě od počátku roku, tendence k růstu se ukazuje až v závěru roku a v prvých měsících roku 2014. Pohyb indexu cen výrobků CZ-CPA 24 je zřejmý z tabulky 13.1. Tabulka 13.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2009 - 2013 Průměr od počátku roku

Název

Surové železo, ocel a feroslitiny Ocelové trouby, trubky, duté profily Ostatní výrobky získané zprac.oceli Drahé a jiné neželezné kovy Odlévání kovů a práce s tím souvis.

Základní kovy

Kód CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

2013

24.1 24.2 24.3 24.4 24.5

76,7 92,2 89,8 83,7 99,9

107,1 99,1 99,1 113,7 97,1

118,3 109,5 106,3 113,8 104,3

97,3 98,0 97,8 97,0 102,5

95,9 93,9 97,2 100,2 100,8

24

83,2

104,2

113,7

97,8

96,8


13.3.2 Základní produkční charakteristiky Tuzemský trh je v porovnání se sousedními trhy EU poměrně malý, takže každá změna na trzích EU se následně projeví na našem tuzemském trhu. Obecně platí ze zkušeností posledních let, že oživení trhu (zvýšení poptávky) vyvolá zvýšené dodávky, které končí nárůstem zásob a následným tlakem na snižování cen ocelářských výrobků. Vzhledem k tomu, že náš zpracovatelský průmysl je značně proexportně orientován, vedla odbytová krize ve světě i k výraznému snížení poptávky po ocelářských výrobcích od 2. pololetí 2008. V průběhu roku 2009 se produkce ocelářských výrobků meziročně snížila v rozmezí 27 až 35 %. V roce 2010 se objem výroby meziročně zvýšil v jednotlivých sortimentech o 13 až 24 %. Růstový trend pokračoval i v průběhu roku 2011, ale s mnohem nižší meziroční dynamikou v rozmezí 1 až 6 %. Již ve 2. pololetí 2011 dochází k výraznějšímu snižování objemů produkce, a to v důsledku ochlazení poptávky po oceli, vyvolané finančními problémy v některých zemích Eurozóny, a tím snížením dynamiky ekonomického růstu ve většině zemí EU. Pokles poptávky po oceli v tuzemsku i zahraničí pokračoval i v průběhu roku 2012, i když pokles se výrazněji projevil ve 2. pololetí 2012. Celkově se hutní produkce v roce 2012 meziročně snížila v rozmezí 5 až 10 %. K určitému oživení poptávky dochází v průběhu roku 2013, a to především v 1. pololetí 2013, což se projevilo i v mírném meziročním zvýšení produkce jak v oblasti prvovýroby, tak produkce válcovaného materiálu, především dlouhých válcovaných výrobků a plochých výrobků za tepla válcovaných (dále ZTV), ale také v oblasti ostatních výrobků (úzkého pásu za studena válcovaného (dále ZSV), taženého drátu a tažené, loupané a broušené oceli. Je patrné, že dosažené objemy produkce hlavních sortimentních skupin v roce 2013 jsou stále o cca 22 až 27 % nižší, než v roce 2007, tj. před počátkem světové odbytové krize. Prostudováním tabulek 13.2 až 13.6 lze získat solidní přehled o počtu podniků, tržbách, účetní přidané hodnotě, počtech pracovníků a osobních nákladech za období od roku 2006, v členění na jednotlivé skupiny. 152


Tabulka 13.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 24 v letech 2007 - 2013 CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

114 50 44 70 412

99 39 46 78 439

92 33 49 87 497

103 35 46 87 899

97 35 44 83 1 428

86 33 38 93 658

46 21 23 79 1 076

690

701

758

1 170

1 687

908

1 245

2012

2013

24.1 24.2 24.3 24.4 24.5

24

2012

2013



24.1 24.2 24.3 24.4 24.5

24

2007

2008

131 583 705 143 192 666 24 879 404 24 873 736 20 987 461 19 014 103 21 299 433 18 473 796 33 184 374 27 179 579

2009

2010

80 066 280 102 644 492 122 994 955 107 636 929 100 670 648 17 482 351 21 193 678 19 970 468 19 618 474 18 894 996 12 222 045 14 908 695 15 288 662 9 754 742 7 688 089 14 299 654 19 186 469 21 315 018 21 959 684 22 212 640 15 920 182 18 314 747 23 843 719 23 945 204 24 582 756

231 934 376 232 733 881 139 990 513 176 248 081

mezir. index

2011

100,3

60,2

125,9

203 412 821 182 915 034 115,4

89,9

174 049 129 95,2



2007

2008

2011

2012

2013

35 560 132 5 503 163 3 707 882 3 512 413 9 632 412

28 784 536 4 618 956 3 404 306 2 596 686 7 274 388

8 732 799 3 348 600 2 220 222 2 054 310 4 841 115

9 294 163 4 160 233 2 986 695 3 044 113 5 784 364

14 458 841 4 705 419 2 654 470 3 171 168 7 588 181

12 757 456 4 754 086 1 225 514 3 176 360 7 521 580

13 242 067 4 983 505 615 362 3 398 004 7 326 424

57 916 002

46 678 871

21 197 045

25 269 568

32 578 078

29 434 996

29 565 362

mezir. index

80,6

45,4

119,2

128,9

90,4

100,4

24.1 24.2 24.3 24.4 24.5

24

2009

2010


Porovnáním meziročních indexů zjišťujeme pokles zejména u tržeb z vlastních výrobků. V průběhu 1. pololetí 2013 pokračoval trend snížené poptávky po ocelářských výrobcích, což se projevilo meziročním poklesem objemu tuzemského trhu o 5,9 %. K oživení poptávky a tím i růstu objemu tuzemského trhu dochází koncem 1. pololetí 2013 a ten pokračuje až do konce roku 2013. Objem tuzemského trhu se tudíž za 2. pololetí 2013 meziročně zvýšil o 8,2 %, což pozitivně ovlivnilo celoroční růst objemu tuzemského trhu ocelářských produktů o 0,8 %. Tabulka 13.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2007 - 2013 (osob) CZ-NACE

2008

2009

2010

2011

2012

2013

21 529 6 004 5 517 4 013 19 450

23 156 5 506 4 679 3 955 18 190

20 566 4 619 3 857 3 426 13 388

19 807 3 850 3 664 3 278 13 020

19 306 4 428 3 637 3 241 15 199

18 916 4 545 1 462 3 339 15 033

17 987 4 457 809 3 284 14 992

56 513

55 486

45 856

43 621

45 810

43 296

41 528

mezir. index

98,2

82,6

95,1

105,0

94,5

95,9

24.1 24.2 24.3 24.4 24.5

24

2007


153



Tržby za VV a S %

100

115 105

94

95

88

85

82

75

76

65

70

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 24

2012

55

2013

2007

ZP

%

2008

2009

2010

CZ-NACE 24

2011

2012

2013

ZP


105 90 75 60 45 30

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 24

2012

2013

ZP



2007

2008

9 781 802 2 253 413 1 915 601 1 519 249 6 476 956

11 114 762 2 350 269 1 818 011 1 576 356 6 241 473

9 703 232 1 984 064 1 493 656 1 368 170 4 552 452

9 091 679 1 777 499 1 484 387 1 480 506 4 726 409

9 610 028 2 083 229 1 512 366 1 507 928 5 766 463

9 871 851 2 196 527 707 579 1 599 230 5 953 134

9 068 242 2 210 534 473 496 1 647 719 5 980 507

21 947 021

23 100 871

19 101 574

18 560 482

20 480 015

20 328 320

19 380 498

mezir. index

105,3

82,7

97,2

110,3

99,3

95,3

24.1 24.2 24.3 24.4 24.5

24

2009


2010

2011

2012

2013

13.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Sledujeme-li časovou řadu tempa růstu produktivity práce od roku 2006, nacházíme maximum v roce 2007. Pokles výroby a tržeb nastal v roce následném. Křivky ukazatelů v dalším období stagnují. Ještě v 1. pololetí roku 2008 výše naznačený trend pokračoval a tempo růstu produktivity i průměrných výdělků dále klesalo, stále si však zachovávalo růstový trend. Zlom nastává od 2. pololetí roku 2008. Pokles tržeb a zakázek, který akceleroval zejména v prvé polovině roku 2009 a znovu v závěru roku 2012, měl svůj dopad v oblasti produktivity práce a vyžádal si v minulých letech postupně i odpovídající redukci v oblasti zaměstnanosti. V roku 2010 klesl průměrný evidenční počet pracovníků (bez agenturních pracovníků) meziročně o 6,5 %, v roce 2011 došlo ke snížení o 5 % a v roce 2012 o dalších 7,3 %. Ani rok 2013 nebyl v tomto směru výjimkou, když se počet pracovníků znovu meziročně snížil o 3,6 %. Snížení zaměstnanosti bylo fakticky vyšší, neboť v uplynulých letech (zejména v roce 2011) došlo i k výraznému snížení zaměstnávání agenturních pracovníků. V roce 2013 ocelářský průmysl zaměstnával v průměru 14 851 pracovníků ve stálém pracovním poměru, a dále 673 agenturních pracovníků. Na rozdíl od roku 2012 se v loňském roce 2013 meziroční snížení počtu pracovníků promítlo do růstu průměrných výdělků jen minimálně, když průměrný výdělek vzrostl o 1,1 %. Obdobně jako v případě růstu průměrné mzdy v ČR celkem (+0,1 %) však tento růst znamenal vzhledem k výši inflace (+1,4 %) pokles 154


reálných výdělků. Ve vztahu k stejnému období minulého roku se v roce 2013 snížila produktivita práce z tržeb v b.c. meziročně o 2,8 %. To odpovídá většímu poklesu tržeb v porovnání se snížením zaměstnanosti. Pro další období (do roku 2017) bude významné udržení „kmenové zaměstnanosti“ i za cenu dočasného uvolnění z výrobních procesů např. do projektů vzdělávání a rekvalifikací. Je evidentní, že pokles zakázek a s tím související dočasné zastavování výrobních provozů by mohlo nastat kdykoliv v budoucnosti, zvláště když uvážíme doposud křehké oživení zejména v Evropě. Aktuální proto zůstávají všechny možnosti podpory zaměstnanosti vč. řešení dočasné nezaměstnanosti, rozšíření možnosti „předčasného důchodu“ zejména u „rizikových profesí“, daňové úlevy u nových zaměstnanců, řešení postavení seniorů, podpora možností rekvalifikace a další. Případné využití evropských fondů (ESF) na řešení zaměstnanosti a vzdělávání, by mělo být výrazně zjednodušeno, tak aby nebránilo přístupů podniků k vypsaným projektům (snížení administrativní náročnosti, větší transparentnost, individuální (zákaznický) přístup. Meziroční srovnání let 2013/2012 vychází především v ukazatelích rentability příznivěji, i když v roce 2013 zůstaly tržby pod úrovní roku 2012. Ke konci období se postupně zvyšoval objem kontrahovaných zakázek, což v důsledku vedlo ke zlepšování ukazatelů rentability a produktivity práce. V průběhu roku podniky aplikovaly celou řadu úsporných opatření, vč. přechodných odstávek kapacit, snižování počtu pracovníků, opatření v oblasti mezd, rekvalifikací apod. Důsledkem bylo udržení výroby i kmenové zaměstnanosti. Rozhodující společnosti hospodařily i za nepříznivých vnějších i vnitřních podmínek se ziskem. Na druhé straně, oživení je prozatím především záležitostí zahraničních zakázek, tuzemské zakázky postrádají potřebnou dynamiku. Nedostatek zakázek si v uplynulém období vynutil odstavování výrobních kapacit a snižování mezd ať již cestou zkracování pracovního týdne, či snižování počtu pracovníků. V tomto smyslu znamenal rok 2013 pozitivní obrat. Mzdová náročnost i při meziročním poklesu výroby a tržeb meziročně klesla o 8 %, když materiálová náročnost poklesla o 6,2 %. Díky předchozímu vývoji je finanční situace většiny společností i nadále na úrovni zabezpečující jejich bezproblémové fungování. To se projevilo i z hlediska hodnocení pomocí tzv. ukazatelů životaschopnosti, které se proti stavu ke konci roku 2012 poměrně výrazně zlepšily, ač zatím ještě nedosahují kriteriálních hodnot. Tabulka 12.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč/zam.) CZ-NACE

2007

2008

1 651 693 916 629 672 105 875 187 495 243

1 243 060 838 869 727 610 656 629 399 908

424 624 724 949 575 592 599 697 361 594

469 226 1 080 522 815 086 928 568 444 253

748 945 1 062 557 729 885 978 474 499 266

674 409 1 046 031 838 034 951 345 500 326

736 195 1 118 241 760 980 1 034 746 488 691

1 024 822

841 276

462 251

579 303

711 150

679 856

711 935

mezir. index

82,1

54,9

125,3

122,8

95,6

104,7

24.1 24.2 24.3 24.4 24.5

24

2009

2010

2011

2012

2013



2007

2008

25 778 330 3 249 750 1 792 281 1 993 164 3 155 456

17 669 773 2 268 688 1 586 295 1 020 330 1 032 915

-970 434 1 364 536 726 565 686 140 288 664

202 484 2 382 733 1 502 308 1 563 607 1 057 954

4 848 812 2 622 189 1 142 104 1 663 240 1 821 717

2 885 605 2 557 559 517 935 1 577 131 1 568 446

4 173 825 2 772 970 141 866 1 750 285 1 345 918

35 968 980

23 578 001

2 095 471

6 709 087

12 098 063

9 106 676

10 184 865

mezir. index

65,6

8,9

320,2

180,3

75,3

111,8

24.1 24.2 24.3 24.4 24.5

24

2009

2010

2011

2012

2013


155




140

%

120

120

90

100

60

80

30

60 40

2007

2008

2009

2010

2011

2012

CZ-NACE 24

0

2013

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 24

ZP

2011

2012

2013

ZP


tis. Kč/zam.


1000 850 700 550 400 250 100

ZP

24

24.1

24.2 2012

24.3

24.4

24.5

2013




24.1 24.2 24.3 24.4 24.5

24

2007

2008

100 206 921 120 688 077 20 024 262 20 566 091 17 620 968 16 194 511 18 521 734 15 899 614 24 950 319 20 597 319 181 324 204 193 945 612

mezir. index

2009 69 587 473 13 874 243 9 821 853 12 274 697 11 041 742

2010

96 364 264 109 725 076 18 015 852 16 072 315 12 055 534 12 942 659 16 636 766 18 992 021 13 231 818 17 463 855

116 600 006 156 304 234

107,0

60,1

2011

134,1

175 195 926 112,1

2012 95 645 968 15 450 342 8 580 951 19 511 275 17 609 006

2013 89 101 096 14 910 434 7 093 657 21 159 508 17 885 693

156 797 542 150 150 388 89,5

95,8


13.4 Zahraniční obchod Údaje o vývozech a dovozech pochází z celních statistik ČSÚ, a to jak v hmotnostním, tak hodnotovém vyjádření. Pod pojmem vývoz a dovoz jsou uvažovány veškeré dodávky mezi ČR a zahraničím (tj. jak ze 156


zeměmi EU, tak s třetími zeměmi). Hodnotové vyjádření udává tzv. celní hodnotu. Tímto se rozumí cena obchodní parity (fakturovaná cena vývozcem, resp. dodavatelem), která vychází z ceny sjednané v kupní smlouvě a odpovídá dohodnutým předacím a platebním podmínkám. V této položce nejsou zásadně zahrnuty jakákoliv cla či daně. Proto celní hodnotu vztaženou na hmotnostní jednotku (Kč/t) nelze označit jako skutečnou cenu. Tato hodnota je vždy menší než skutečná cena, neboť v ní nejsou obsaženy cla, DPH, marže a případně jiné dodatečné náklady. Od vstupu ČR do EU 1. května 2004 došlo ke změně způsobu získávání a vykazování výsledků zahraničního obchodu. Obchod mezi zeměmi EU 27 (INTRASTAT) se nerealizuje přes celnice, ale měsíční přehledy (výkazy) jsou, po skončení sledovaného období, odesílány dovozními nebo vývozními subjekty. Obchod s tzv. třetími zeměmi (EXTRASTAT) je realizován dále přes celnice formou JCD při každé vývozní či dovozní operaci. Výsledky zpracovává a zveřejňuje ČSÚ proti dřívějšímu GŘ cel ČR.

13.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Objemy zrealizované produkce ocelářských výrobků jsou velice úzce spjaté s objemem tuzemské a zahraniční poptávky. Produkce dané společnosti je totiž výsledkem odbytových možností, konkurenceschopnosti výrobků na straně výstupů a dostatečným provozním kapitálem a zdroji surovin na straně vstupů. Je tedy důležité znát přehled o vývoji objemů vývozu a dovozu ocelářských výrobků (tabulka 13.10). Objem vývozu se v roce 2013 meziročně zvýšil o 2,3 % a na nárůstu vývozu se podílely všechny sortimentní skupiny ocelářských výrobků, s výjimkou polotovarů a dlouhých výrobků. Nejvýrazněji se na tomto celkovém zvýšení objemu vývozu podílel vývoz plochých výrobků ZTV a ZSV, taženého drátu a tažených ocelových tyčí. V porovnání s rokem 2007, tj. před počátkem odbytové krize, je však celkový objem vývozu stále o 6,7 % nižší, na čemž se podílí nižší objemy vývozu především plochých výrobků za tepla válcovaných (ZTV), polotovarů a ocelových trubek, přičemž objemy vývozu ostatních ocelářských výrobků již překročily úroveň vývozu roku 2007. Tabulka 13.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 24 v b.c. v letech 2009 - 2013 Vývoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA

2009

2010

41 862,8 16 768,0 11 444,7 18 667,9 799,0

56 713,5 18 667,9 14 441,4 23 099,5 955,2

70 149,6 21 915,9 18 083,6 28 591,6 972,0

67 981,2 22 834,6 18 674,8 39 455,8 877,5

64 716,0 22 182,6 19 178,4 45 037,7 887,0

89 542,4

113 877,5

139 712,7

149 823,9

152 001,7

mezir. index

127,2

122,7

107,2

101,5

24.1 24.2 24.3 24.4 24.5

24

2011

2012

2013


CZ-CPA

2009

2010

2012

2013

58 847,5 13 343,5 13 359,7 46 709,8 728,3

83 311,1 15 761,7 17 534,6 64 342,7 616,9

99 385,0 19 729,7 20 213,4 71 075,1 684,2

101 015,7 17 697,7 19 824,1 73 919,0 760,4

96 055,2 17 965,7 19 904,5 80 865,0 805,6

132 988,8

181 567,0

211 087,4

213 216,9

215 596,0

mezir. index

136,5

116,3

101,0

101,1 2

24.1 24.2 24.3 24.4 24.5

24

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA

2011

24.1 24.2 24.3 24.4 24.5

24

2009

2010

2011

2012

2013

-16 984,7 3 424,5 -1 915,0 -28 041,9 70,7

-26 597,6 2 906,2 -3 093,2 -41 243,2 338,3

-29 235,4 2 186,2 -2 129,8 -42 483,5 287,8

-33 034,5 5 136,9 -1 149,3 -34 463,2 117,1

-31 339,2 4 216,9 -726,1 -35 827,3 81,4

-43 446,4

-67 689,5

-71 374,7

-63 393,0

-63 594,3


157


Objem dovozu se v roce 2013 meziročně zvýšil o 0,5 %. Nejvýrazněji se na tomto celkovém zvýšení objemu dovozu podílel dovoz plochých výrobků ZSV a ZTV, ocelových trubek a za studena tažených výrobků. Na druhé straně ke snížení objemu dovozu došlo u dlouhých válcovaných výrobků. V porovnání s rokem 2007, tj. před počátkem odbytové krize, je celkový objem dovozu již o 5,5 % vyšší, na čemž se podílí především nárůst dovozu dlouhých výrobků a plochých výrobků ZSV a ZTV. Stále nižší objem vývozu byl v roce 2013 v porovnání s rokem 2007 dosažen u tyčové oceli tvářené za studena, profilů tvářených za studena a ingotů a polotovarů. Je patrné, že v průběhu roku 2013 se pasivního saldo zahraničního obchodu ocelářských výrobků meziročně mírně snižuje, a to jak v objemovém vyjádření, tak v hodnotovém vyjádření. Zmírnění pasivního salda ZO v objemovém vyjádření je dáno především vyšší dynamikou růstu objemů vývozu ocelářských výrobků než objemů dovozu. Mírnější snížení pasivního salda ZO v hodnotovém vyjádření než v objemovém, je způsobeno nižší dynamikou poklesu dovozních cen než vývozních cen. V porovnáni s rokem 2007 je prohloubení pasivního salda méně výrazné v hodnotovém vyjádření než objemovém, což je dáno rozdílným vývojem cen vývozních a dovozních. Průměrná vývozní cena za rok 2013 je o 5,6 % nižší, než v roce 2007, zatímco průměrná dovozní cena je nižší stále o 10,5 %. Rozdílný vývoj salda zahraničního obchodu je patrný i z hlediska sortimentů a jakostí vyvážených a dovážených hutních výrobků.

13.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Z grafu 13.5 je patrné, jaká byla vývozní a dovozní teritoria našeho zahraničního obchodu. Meziročním srovnáním objemů dovozu roku 2013 vyplývá, že dochází k nárůstu dovozu pouze z nových zemí EU, z evropských zemí mimo EU a ze zemí SNS. Výrazněji se snižuje dovoz ze zemí bývalé EU-15. Z hlediska podílu na celkovém objemu dovozu se tím meziročně snižuje podíl dovozu z těchto zemí na úkor nárůstu podílu dovozu z nových zemí EU, který tak překonává úroveň podíl dovozu ze starých zemí EU. Proti roku 2007 vzrostl objem dovozu pouze z nových zemí EU, zatímco výrazněji klesl objem dovozu ze zemí EU-15. Vývozní teritoria v roce 2013 Itálie 5%

Polsko 16 %

USA 4%

Rakousko 4%

Maďarsko 3% V. Británie 3% Ostatní 22 %

Slovensko 17 %

Německo 26 % Dovozní teritoria v roce 2013 Rakousko Itálie 5 % Slovensko 11 %

5%

Polsko 18 %

Francie 3%

Rusko 3% Maďarsko 3%

Ostatní 27 % Německo 25 %



158


Z hlediska hodnotového vyjádření dochází nárůstu hodnoty dovozu pouze z neunijních zemí Evropy a ze zemí SNS, přestože právě z těchto teritorií byl zaznamenán nejvýraznější pokles dovozních cen. Porovnáním s rokem 2007 roste podíl na celkovém objemu dovozu z nových zemí EU a naopak klesá podíl hodnoty dovozu ze starých zemí EU. Ke zvýšení hodnoty dovozu dochází také u dovozu z „ostatních“ zemí Evropy, neboť zde dochází k nejvýraznějšímu nárůstu dovozních cen. Dovozní ceny meziročně vzrostly také u dovozu z „ostatních“ zemí světa. Závěrem k zahraničnímu obchodu je možno konstatovat, že v průběhu roku 2013 došlo k meziročnímu zvýšení objemu vývozu o 2,3 %, ale snížení hodnoty vývozu o 2,0 %, a to v důsledku snížení vývozních cen o 4,2 %. Zvýšení celkového objemu vývozu bylo dosaženo u všech sortimentních skupin, s výjimkou vývozu dlouhých výrobků ZTV, ingotů a polotovarů. Z hlediska jakostí bylo výraznější zvýšení vývozu uvýrobků z legovaných ocelí, čímž se zvýšil jejich podíl na celkovém objemu vývozu. Nárůst vývozu byl realizován především do starých zemí EU. Na snížení vývozu v hodnotovém vyjádření se podílel především vývoz dlouhých výrobků ZTV, ocelových trubek, ingotů a polotovarů. Proti roku 2007 je celkový objem vývozu stále o 6,7 % nižší, hodnota vývozu je nižší o 12 % a průměrné vývozní ceny jsou nižší o 5,6 %. Snížení vývozu bylo dáno především v důsledku sníženého objemu vývozu dlouhých výrobků ZTV, ingotů, polotovarů a ocelových trubek. Objem vývozu ostatních sortimentních skupin se proti roku 2007 zvýšil. Z hlediska meziročního srovnání mělo na snížení celkové hodnoty vývozu vliv především snížení průměrných vývozních cen, zatímco při porovnání s rokem 2007 působil na snížení celkové hodnoty vývozu především snížený objem celkového vývozu. Objem dovozu se meziročně zvýšil o 0,5 %, ale hodnota dovozu se meziročně snížila o 1,6 % v důsledku meziročního snížení dovozních cen o 2,1 %. Vzhledem k nižší dynamice snižování dovozních cen než vývozních, se zvýšil poměr průměrných dovozních a vývozních cen na úroveň 3,9 % (v roce 2012 byly dovozní ceny o 1,7 % vyšší, než vývozní). Zvýšil se především objem dovozu plochých válcovaných výrobků ZTV a ZSV a také ocelových trubek. Z hlediska jakostí dovážených ocelových výrobků měly výraznější vliv na nárůst objemu dovozu výrobky z legovaných oceli a nárůst dovozu byl realizován především z neunijních zemí Evropy a ze zemí SNS. Proti roku 2007 je celkový objem dovozu již o 5,5 % vyšší, ale hodnota dovozu je nižší o 5,6 %, a to v důsledku snížení dovozních cen o 10,5 %. Zvýšení celkového objemu dovozu je dáno především zvýšením objemu dovozu plochých výrobků ZSV a dlouhých válcovaných výrobků, zatímco na snížení celkové hodnoty dovozu měla vliv snížená hodnota dovozu plochých výrobků ZTV, ocelových trubek, ingotů a polotovarů. Z hlediska meziročního srovnání mělo na snížení celkové hodnoty dovozu vliv především snížení průměrných dovozních cen, zatímco při porovnání s rokem 2007 působil na snížení celkové hodnoty vývozu jak snížený objem celkového dovozu, tak snížení průměrných dovozních cen.

13.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Statistické údaje za období od roku 1970 do letošního roku prokazatelně dokumentují, že vývoj, umocněný od roku 2008 výrazným poklesem poptávky (což souvisí s tendencí průmyslu jako takového), není příznivý, ale zejména zřetelně sděluje: ocelářství již neobnoví svojí produkci na úroveň před r. 2007; v odvětví je opětovně minimálně 20% nadbytečných kapacit; l strukturální „manévr“ restrukturalizace v EU míří zcela ve směru k vyšším finalitám a sofistikovaným výrobám. l l

V ocelářství nepůjde o „obvyklou fázi“ a cyklického vývoje (tak, jak se opakoval v minulosti), ale půjde o zásadní strukturální vývoj v průmyslu i s riziky pro ocelářství EU. Ocelářství je nesporně zatěžováno vlivy ekologické legislativy a růstem nákladů z vývoje cen energií. Konkurence dovozů hutních materiálů (Rusko, Ukrajina, Turecko, Čína, Jižní Korea ...) je faktorem, který prokazuje, že jiná pravidla v oblasti ekologie a energetiky, dávají (spolu s obtížnosti přístupu k surovinám) šanci získat silnou pozici na trhu – právě dříve saturovaným výrobou evropských ocelářských podniků. Pro evropské i naše výrobce je pro zachování ocelářské výroby důležitá cesta od tunového pohledu 159


k hodnotovému pohledu. Dobrou spoluprací s odběrateli roste tlak na výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Výsledky se projevují nejen širším uplatněním ocelářských výrobků, ale také ve zvyšování ekonomických ukazatelů a v ziskovosti. Novým elementem v tomto směru, se kterým musí ocelářský průmysl počítat je změna cen i dostupnosti vstupních materiálů, zejména pak železné rudy a uhlí. Cestou ke zlepšení situace v této oblasti je vytváření dodavatelských řetězců a to nejen ve vstupech, ale i v následném zpracování ocelářských výrobků. Evropský i český ocelářský průmysl nemá jinou možnost, než vyrábět výrobky s vysokou přidanou hodnotou, technologiemi vstřícnými k životnímu prostředí, které budou dosahovat jak vyšších užitných parametrů, tak nižší zátěže životního prostředí. Splnění tohoto cíle bez aplikací výzkumu a vývoje není možné. Celosvětově narůstají požadavky na aplikovaný výzkum, nutným faktorem je v tomto směru potřebná spolupráce s vysokými školami (technickými univerzitami). V současné napjaté finanční situaci v řadě zemí Evropy a prognózovanému ochlazení ekonomik zemí EU bude nutno hledat nová odbytiště tuzemské produkce v jiných regionech, které nebudou očekávanou odbytovou „krizí“ ovlivněny natolik, aby byl zachován alespoň mírný meziroční růst tuzemské produkce i v dalších letech. Cestou pro dosažení a udržení konkurenční schopnosti ocelářství v ČR jsou: výzkum, vývoj, inovace; optimalizace portfolia kapacit (z pohledu trhu, zakázek a koncentrace výrob na nejprogresivnější technologie); l směr vertikální integrace (k surovinám, energiím) má dnes vyšší prioritu než cesta horizontální spolupráce a kapitálového propojení. l l

Další úspěšný vývoj ocelářství vyžaduje rovněž věnovat zvláštní pozornost problematice ekologie. V některých aspektech by mohlo jít o samou existenci ocelářského průmyslu v ČR. Pro rovnocenné podmínky je nezbytné: nepřipustit do legislativy zvyšování daní a poplatků, zavádění nových poplatků pro oblast ekologie, energetiky; l v tomto smyslu prosazovat taková řešení, která nebudou poškozovat a existenčně ohrožovat průmyslové podniky; l nepřipustit přijetí legislativy, která nepostihuje všechny zdroje znečišťování (ovzduší, odpady, vody) a je diskriminující k průmyslovým odvětvím. l

Z iniciativy Evropské komise byl přijat dne 11. června 2013 dokument „Akční plán pro konkurenceschopnost a udržitelné ocelářství v Evropě“. Zahrnuje kombinaci opatření na pomoc ocelářskému sektoru ve výrobě a pro stimulaci místní poptávky, liberalizaci směrnic a financování vzdělávání a výzkumu. Akční plán je dobrým startovacím bodem, který přináší mimo jiné vyčerpávající pohled i na zmíněnou energetickou efektivnost odvětví (stěžejní problém ocelářství v Evropě). Plán je monitorován skupinou ocelářských odborníků a osobností průmyslu, kteří jsou pověřeni jeho průběžným hodnocením.

160

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení

14. CZ-NACE 25 - VÝROBA KOVOVÝCH KONSTRUKCÍ A KOVODĚLNÝCH VÝROBKŮ, KROMĚ STROJŮ A ZAŘÍZENÍ

14.1 Charakteristika oddílu Oddíl CZ-NACE 25 zahrnuje výrobu „čistě“ kovových výrobků, které mají zpravidla statickou funkci a nově také výrobu zbraní a střeliva. Výrobní činnost oddílu, které bychom mohli označit, jako kovovýroba, je sledována dle klasifikace CZNACE v osmi skupinách oddílu: 25.1 Výroba konstrukčních kovových výrobků; l 25.2 Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení, kovových nádrží a zásobníků; l 25.3 Výroba parních kotlů, kromě kotlů pro ústřední topení; l 25.4 Výroba zbraní a střeliva; l 25.5 Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie; l 25.6 Povrchová úprava a zušlechťování kovů; obrábění; l 25.7 Výroba nožířských výrobků, nástrojů a železářských výrobků; l 25.9 Výroba ostatních kovodělných výrobků. l

Šíře výrobků a technologií, které zahrnujeme do tohoto oddílu je ohromná - od špendlíků až k jaderným reaktorům. V podstatě téměř vše, s čím běžně přicházíme do styku a je kovové, pochází z tohoto oddílu. Přes různorodost výrobků oddílu CZ-NACE 25 je ale pro všechny výrobní skupiny v oddílu sjednocující charakteristikou skutečnost, že původním materiálovým vstupem jsou tradiční kovové polotovary vyrobené v oddílu CZ-NACE 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství. Vzhledem k šíři činností spadajících do tohoto oddílu je výrobek buď již finální anebo dále vstupuje do zpracování v oddílech dalších, především do strojírenské a elektrotechnické výroby, stavebnictví a automobilového průmyslu. Při bližší analýze produkce jednotlivých výrobních podniků, zařazených do kovovýroby, je u mnohých podniků patrná snaha o další zvyšování přidané hodnoty svých výrobků tím, že se zabývají i navazující kompletací svých kovodělných výrobků do strojírenských zařízení a tyto podniky tak získávají v daleko větší míře charakter strojírenské výroby. Skupina CZ-NACE 25.1 Výroba konstrukčních kovových výrobků zahrnuje výrobu konstrukčních výrobků a jejich dílů (např. nosných konstrukcí nebo rámů) z kovu. Skupina CZ-NACE 25.2 Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení, kovových nádrží a zásobníků měla, vzhledem k potřebám modernizace výrobních technologií v průmyslu v České republice a k úspěchům ve vývozu investičních celků, do nástupu globální hospodářské krize stále zvyšující trend. Na tento trend má vliv i odbyt výrobků jako jsou radiátory a kotle ústředního topení, což souvisí s potřebou modernizace způsobu vytápění. Skupina CZ-NACE 25.3 Výroba parních kotlů, kromě kotlů pro ústřední topení, jejíž produkty se uplatňují především při výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích energetických celků, vyrábí parní kotle a pomocná zařízení, kondenzátory, jaderné reaktory Většinou se jedná o subdodávky. V této skupině je velká konkurence, výroba je energeticky, časově i finančně velmi nákladná. Výkyv v některém roce v časové řadě proto nelze vnímat jako neúspěch dané výrobní skupiny. Skupina CZ-NACE 25.4 Výroba zbraní a střeliva, která, původně zařazená do všeobecného strojírenství, má bohatou tradici. V minulosti patřila Česká republika, resp. Československo mezi světové zbrojařské velmoci. Skupina CZ-NACE 25.5 Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie zahrnuje základní technologické procesy pro výrobu především strojírenských součástí dílů. S úspěšným 161


rozvojem strojírenského a automobilového průmyslu roste poptávka po těchto procesech. Úroveň těchto procesů ovlivňuje konkurenceschopnost výsledných výrobků v navazujících výrobních oddílech. Skupina CZ-NACE 25.6 Povrchová úprava a zušlechťování kovů; obrábění má podstatný vliv na konečnou kvalitu a úroveň strojírenského výrobku. S oblibou užití kovů i v běžném životě, s rozvojem průmyslu a všudypřítomnou konkurencí vzrůstají nároky na mechanické a povrchové (vzhledové) vlastnosti výrobků z kovů. Skupina CZ-NACE 25.7 Výroba nožířských výrobků, nástrojů a železářských výrobků je skupinou, která v konkurenčním boji musí kromě důrazu na kvalitu výrobku u některých z těchto výrobků (jako jsou např. nožířské výrobky, kování) sledovat i módní trendy. Skupina CZ-NACE 25.9 Výroba ostatních kovodělných výrobků zahrnuje širokou škálu výrobků jako např. ocelové sudy a nádoby do 300 l, drobné kovové obaly, spojovací materiál (řetězy, pružiny, lanka, elektrody), drátěné výrobky apod. Skupina dosud vykazovala příznivé výsledky. Podíly jednotlivých výrobních skupin oddílu na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2013 jsou patrné z grafu 14.1. O přední postavení v rámci oddílu se již tradičně dělí výrobní skupiny CZ-NACE 25.7, 25.6, 25.1 a 25.9. 25.1 20,4 %

25.2 6,5 %

25.3 2,5 %

25.4 1,8 % 25.5 6,1 %

25.6 21,2 %

25.9 20,3 %

25.7 21,2 % 25.1 Výroba konstrukčních kovových výrobků 25.2 Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení, kovových nádrží a zásobníků 25.3 Výroba parních kotlů 25.4 Výroba zbraní a střeliva 25.5 Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie 25.6 Povrchová úprava a zušlechťování kovů; obrábění 25.7 Výroba nožířských výrobků, nástrojů a železářských výrobků 25.9 Výroba ostatních kovodělných výrobků Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2013 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


14.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků má trvale významné místo ve sféře celého zpracovatelského průmyslu. Především pro strojírenský a automobilový průmysl je tento oddíl jedním z nejdůležitějších dodavatelů komponentů pro kompletaci konečných výrobků a zařízení. Oddíl CZ-NACE 25 se v roce 2013 řadí na druhé místo podílem 8,7 % na tržbách za vlastní výrobky a služby v rámci zpracovatelského průmyslu. Na průměrném počtu zaměstnanců zpracovatelského průmyslu se CZ-NACE 25 podílel téměř 13,5 %, což představuje nejvyšší podíl na počtu zaměstnanců ZP. Velmi významnou roli hraje také svým podílem 12,2 % na celkové účetní přidané hodnotě celého zpracovatelského průmyslu. V prestižním žebříčku CZECH TOP 100 (dle tržeb) za rok 2013 se umístily následující společnosti tohoto oddílu: MORAVIA STEEL a.s. (již opakovaně) na 9. příčce - tvoří skupinu s firmou TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s., které klesly o jedno místo ze 14. místa na 15., ArcelorMittal Ostrava a.s. (pokles z 15.) na 16. místě (je třeba dodat, že ekonomické činnosti jmenovaných společností spadají do dvou oddílů CZNACE 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství a CZ-NACE 25 Výroba kovových 162


konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení) a ŠKODA PRAHA Invest, s.r.o. (dodavatel energetických celků a jejich technologických) částí zaujímá 31. místo (pokles z 29. o dvě místa).


Název

Konstrukční kovové výrobky Kovové nádrže, zásobníky a podobné nádoby Parní kotle, kromě kotlů k ústř. topení Zbraně a střelivo a jejich díly Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalur. Povrchová úprava a zušlechťování kovů; obrábění Nožířské výrobky, nástroje a železářské výrobky Ostatní kovodělné výrobky

Kód CZ-CPA

2009

2010

2011

25.1 25.2

91,9 98,2

93,8 99,6

104,5 98,3

103,0 98,3

98,0 99,0

25.3 25.4 25.5

x x 101,7

x x 96,9

x x 101,1

x x 101,5

x x 101,3

25.6

x

x

x

x

x

25.7

101,2

99,0

102,2

100,3

101,5

25.9

92,3

100,9

102,9

101,7

99,0

25

96,9

98,1

102,7

101,8

99,9

Konstrukční kovové výrobky

2012 2013


Jak je patrné z tabulky 14.1, nejsou uvedeny cenové indexy výrobků skupiny CZ-CPA 25.3, 25.4 a 25.6, neboť tyto Český statistický úřad nevykazuje. Indexy zbývajících skupin výrobků byly v posledních třech letech bez výrazných výkyvů. Dlouhodobě mírně klesající tendenci zaznamenává výroba kovových nádrží, kde cenový vývoj vykazuje dopad recese světové ekonomiky, který se projevuje se zpožděním obzvláště u produkce, jejíž výrobky jsou dodávkami pro investiční celky (konstrukční kovové výrobky, ostatní kovodělné výrobky a kovové nádrže, zásobníky a podobné nádoby). Rok 2011 představuje pro výrobky CZCPA 25 opětovné oživení, aby v roce 2012 znovu došlo k mírnému poklesu. Vývoj indexu cen v tabulce přehledně promítá vliv cen vstupujícího materiálu, kdy u skupin CZ-CPA 25.1, 25.2 (s relativně vysokými hmotnostmi zpracovávaného materiálu /většinou ocelí/) se projevuje nestabilita, na rozdíl od skupin s vyšším podílem různých technologií (CZ-CPA 25.5, 25.7). V roce 2013 byla tvorba cen ovlivněna výraznou změnou kurzu české koruny vůči Euru.


2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

25.1 25.2 25.3 25.4

2 328 679 131 109

2 290 648 131 87

2 521 646 145 87

2 968 645 166 112

2 986 600 170 108

2 992 569 159 99

2 880 464 163 86

25.5 25.6 25.7 25.9

1 147 10 092 19 527 1 993

1 179 10 563 21 187 1 974

1 232 11 006 21 467 2 070

1 513 11 457 22 015 2 124

1 873 12 166 23 384 2 055

1 977 12 212 24 096 1 972

2 379 12 824 27 584 1 808

36 006

38 059

39 174

41 000

43 342

44 076

48 188

25


163


Počet podniků (tabulka 14.2) v rámci kovovýroby vykazuje v průběhu sledovaného období nepatrné výkyvy, celkově však postupný nárůst, který nebyl narušen ani kritickým obdobím 2008 - 2010. Výhodou podniků tohoto oddílu je vysoká míra „univerzálnosti“, která umožňuje firmám bez drastických opatření pružně reagovat na okamžité potřeby trhu. Nejvyšší nárůst počtu podniků proti roku 2007 se v roce 2013 projevuje právě u firem zařazených do skupiny 25.5, a to o více než 100 %, dále u skupiny 25.7 – zde je nárůst vyšší o 41,3 % a také u skupiny 25.6, ve které vzrostl počet podniků o 27,1 %. Tyto společnosti jsou schopny nedostatek zakázek vlastní výroby rychle kompenzovat poskytováním kooperací a služeb (navíc, vzhledem ke statistickým sledováním ČSÚ, mohou - právě z důvodu své univerzálnosti - v průběhu období měnit klasifikaci svých hlavních ekonomických činností, kupř. CZ-NACE 25 – CZ-NACE 28 a naopak) a dále, vzhledem k již zmíněné univerzálnosti využívají možností dodávek pro automobilní průmysl, výrobu strojů a zařízení i elektrotechnický průmysl (kování, zámky, kovové konstrukční prvky, obrábění dílů, apod.) Tyto společnosti (zařazené do CZ-NACE 25.6 a CZ-NACE 25.7) vykazují v konečném součtu největší počty podniků, tržby, přidané hodnoty i počty zaměstnaných osob v oddílu. Tabulka 14.3 udává tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, tabulka 14.4 účetní přidanou hodnotu, tabulka 14.5 počet zaměstnaných osob v letech 2007 až 2013. Grafické znázornění vývoje těchto výše jmenovaných produkčních charakteristik ve vztahu ke zpracovatelskému průmyslu je přehledně uspořádáno v grafu 14.2. Z grafu je patrný průběh sledovaných ekonomických ukazatelů oddílu v porovnání s vývojem těchto ukazatelů za celý zpracovatelský průmysl (ZP). Křivky průběhů základních produkčních charakteristik oddílu vykazují proti ukazatelům zpracovatelského průmyslu shodně mírný posun doprava. Jedním z hlavních důvodů je skutečnost, že ještě v části roku 2009 byly v podnicích oddílu CZ-NACE 25 realizoványdlouhodobě nakontrahované zakázky, převážně investičního charakteru, a proto poklesy hodnot těchto charakteristik vlivem ekonomické recese proběhly s mírným zpožděním. Na druhou stranu podniky některých skupin dodílu, které dokáží pružně reagovat na změny v poptávce, zajišťují v létech poklesu nebo pomalejšího růstu produkčních charakteristik ZP jejich příznivější průběh pro oddíl CZ-NACE 25. Tabulka 14.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE

25.1 25.2 25.3 25.4 25.5 25.6 25.7 25.9

25

2007 59 575 874 21 497 094 7 396 124 3 807 530 15 539 786 60 780 049 51 016 556 61 287 938 280 900 952

mezir. index

2008 64 352 227 20 974 812 8 585 216 3 384 615 16 008 751 58 902 031 53 083 590 62 180 883

2009

2010

48 263 490 16 766 324 7 747 343 3 398 451 10 899 697 45 377 132 42 971 104 48 282 766

49 115 404 17 510 039 9 811 354 3 834 135 13 422 237 52 059 892 46 725 444 54 046 435

287 472 125 223 706 306

246 524 940

102,3


77,8

110,2

2011 53 993 144 18 646 528 11 413 549 4 253 067 15 921 714 57 988 372 52 967 016 58 863 705

2012 56 452 649 19 662 279 9 286 438 4 644 262 16 163 561 59 920 820 57 312 673 58 653 089

2013 60 696 673 19 455 094 7 529 366 5 315 085 18 095 024 63 210 600 63 118 656 60 356 081

274 047 095 282 095 770 297 776 579 111,2

102,9

105,6


2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

14 365 500 5 961 760 1 889 806 1 814 943 4 265 556 21 083 199 18 876 124 17 572 601

15 549 796 5 953 109 2 412 793 1 563 617 4 362 868 21 243 051 19 926 093 17 308 285

13 311 114 5 256 423 1 895 290 1 663 969 3 391 914 15 837 269 16 403 500 14 566 111

13 068 349 4 887 640 2 393 604 1 958 064 4 246 719 18 836 885 17 486 225 15 928 422

13 766 229 4 825 237 2 599 270 2 210 110 4 698 041 20 617 131 19 632 667 16 836 497

15 145 470 5 920 188 2 350 850 2 243 431 4 740 350 22 772 154 21 258 737 17 013 109

14 122 860 6 383 727 2 387 591 2 641 679 5 342 008 26 033 283 23 090 598 17 978 949

85 829 488

88 319 612

72 325 588

78 805 909

85 185 182

91 444 291

97 980 695

mezir. index

102,9

81,9

109,0

108,1

107,3

107,1

25.1 25.2 25.3 25.4 25.5 25.6 25.7 25.9

25


164



2008

2009

2010

2011

2012

2013

27 597 10 533 3 154 3 304 7 345 34 830 26 736 30 783

28 879 11 092 3 194 3 249 7 995 34 912 28 579 31 775

26 347 9 228 3 169 3 207 6 324 29 299 25 268 26 808

25 370 8 849 2 999 3 253 6 700 29 808 24 474 26 631

25 961 9 008 2 763 3 267 7 556 32 067 25 720 27 716

27 321 9 727 2 571 3 291 7 387 33 675 27 749 27 432

27 507 9 457 2 497 3 536 7 467 34 120 29 855 27 072

144 282

149 675

129 649

128 085

134 059

139 152

141 511

mezir. index

103,7

86,6

98,8

104,7

103,8

101,7

2007

25.1 25.2 25.3 25.4 25.5 25.6 25.7 25.9

25


%


Tržby za VV a S

105

%

110

100

103

95

96

90

89

85

82

80

2007

2008

2009

2010

2011

2012

CZ-NACE 25

75

2013

2007

2008

ZP

%

2009

2010

CZ-NACE 25

2011

2012

2013

ZP


116 110 104 98 92 86 80

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 25

2012

2013

ZP



2007

2008

2010

2011

2012

2013

8 818 803 3 511 329 1 428 830 1 030 763 2 522 229 10 472 171 8 802 343 9 816 118

10 101 145 3 936 562 1 548 650 1 110 445 2 887 326 12 054 519 9 420 608 10 917 343

9 057 559 3 429 996 1 640 448 1 080 652 2 292 183 9 593 563 8 028 725 9 281 251

9 218 670 3 365 290 1 731 465 1 198 343 2 641 925 10 521 488 8 244 111 9 798 445

9 901 101 3 632 198 1 743 754 1 316 368 3 014 078 11 547 887 9 004 879 10 305 171

10 564 242 3 997 431 1 354 783 1 488 786 3 059 102 12 108 584 10 025 721 10 577 573

10 519 817 4 029 883 1 434 256 1 490 491 3 203 238 12 352 777 10 689 198 10 633 491

46 402 586

51 976 599

44 404 376

46 719 737

50 465 436

53 176 221

54 353 150

mezir. index

112,0

85,4

105,2

108,0

105,4

102,2

25.1 25.2 25.3 25.4 25.5 25.6 25.7 25.9

25

2009


165


14.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty v letech 2007 až 2013 je uveden v tabulce 14.7. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty je ovlivňována řadou faktorů. Je obtížné vzájemně porovnávat jednotlivé skupiny, kdy např. produkce skupiny 25.1 Výroba konstrukčních kovových výrobků, resp. 25.2 Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení, kovových nádrží a zásobníků je většinou součástí dodávek investičních celků. V této skupině jsou zahrnuty navíc i nehmotné dodávky, realizující současně výstupy výzkumu a vývoje, projekční práce, montáže a další formy poskytované technické pomoci. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty u ostatních skupin, na jejíž výši má vliv m.j. též strojní vybavení, vykazuje zpravidla růst, daný ustálenou poptávkou po výrobcích, či efektivním využíváním strojního zařízení a lidských zdrojů. Tabulka 14.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2007 - 2013 (Kč/zam.) CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

520 552 566 016 599 107 549 285 580 761 605 322 706 010 570 856

538 456 536 727 755 306 481 200 545 716 608 468 697 235 544 712

505 229 569 642 598 066 518 853 536 383 540 536 649 183 543 351

515 113 552 360 798 106 601 835 633 854 631 934 714 477 598 107

530 268 535 632 940 586 676 416 621 736 642 934 763 330 607 466

554 352 608 666 914 513 681 718 641 722 676 234 766 101 620 193

513 422 675 016 956 140 747 169 715 424 763 001 773 417 664 121

594 874

590 076

557 857

615 264

635 428

657 153

692 390

mezir. index

99,2

94,5

110,3

103,3

103,4

105,4

25.1 25.2 25.3 25.4 25.5 25.6 25.7 25.9

25



2007

2008

5 546 697 2 450 431 460 976 784 179 1 743 328 10 611 028 10 073 781 7 756 483

5 448 651 2 016 546 864 142 453 172 1 475 542 9 188 532 10 505 485 6 390 942

39 426 903

mezir. indeX

25.1 25.2 25.3 25.4 25.5 25.6 25.7 25.9

25

2009

2010

2011

2012

2013

4 253 554 1 826 427 254 842 583 317 1 099 730 6 243 705 8 374 776 5 284 860

3 849 679 1 522 350 662 139 759 721 1 604 795 8 315 397 9 242 114 6 129 977

3 865 128 1 193 039 855 516 893 743 1 683 963 9 069 244 10 627 788 6 531 326

4 581 229 1 922 757 996 068 754 645 1 681 249 10 663 570 11 233 017 6 435 536

3 603 043 2 353 844 953 334 1 151 188 2 138 770 13 680 506 12 401 400 7 345 459

36 343 013

27 921 212

32 086 172

34 719 746

38 268 069

43 627 544

92,2

76,8

114,9

108,2

110,2

114,0




120

%

114

115 105

108

95

102

85

96

75

90

2007

2008

2009

CZ-NACE 25

2010

2011

2012

2013

ZP

65

2007

2008

2009

CZ-NACE 25



166

2010

2011

2012 ZP

2013


tis. Kč/zam.

1000 850 700 550 400 250 100

ZP

25

25.1

25.2

25.3

25.4

2012

25.5

25.6

25.7

25.9

2013




25.1 25.2 25.3 25.4 25.5 25.6 25.7 25.9

25

2007 46 437 044 16 098 698 6 368 562 2 429 971 11 792 030 40 931 167 33 426 375 45 902 177

2008 49 555 076 15 547 187 6 879 698 2 371 039 11 980 758 38 626 742 34 891 525 46 605 958

2009 35 047 540 11 793 315 6 348 658 2 049 985 7 531 373 30 208 141 27 415 194 34 441 002

2010 37 972 566 13 384 535 7 866 589 2 537 639 9 635 395 34 461 353 30 574 389 39 900 522

2011 42 687 868 14 410 212 8 697 546 2 857 106 11 723 976 38 272 306 34 861 757 43 630 061

2012 43 986 090 14 473 164 6 485 610 3 174 184 11 636 146 38 733 027 37 873 490 43 251 769

2013 45 249 383 14 283 058 5 787 837 3 767 282 13 052 326 40 642 582 42 210 641 44 194 412

203 386 025 206 457 983 154 835 207 176 332 989 197 140 832 199 613 482 209 187 522

mezir. index

101,5


75,0

113,9

111,8

101,3

104,8

14.4 Zahraniční obchod 14.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Do nástupu krize se příznivě projevila rostoucí výkonnost a konkurenceschopnost jednotlivých výrobkových skupin produkce CZ-CPA 25. Ta je závislá na dostatku zakázkové náplně a firmám produkujícím výrobky CZ-CPA 25 se do roku 2008 postupně dařilo získávat zakázky na výstavbu nebo modernizaci (např. tepelných elektráren) jak v zahraničí, tak doma a tím profitovat z kladných referencí. Po dramatickém snížení dovozu výrobků CZ-CPA 25 do České republiky v roce 2009, oproti roku 2008 (o cca 20 %), dochází k obnovení a jeho opětovnému meziročnímu růstu, takže dovoz CZ-CPA 25 v roce 2010 vzrostl oproti roku 2009 o více než 17 %. Následující léta přináší zmírnění předchozí skokové změny, však je zachován mírný meziroční nárůst. Obdobně, jako u dovozu produkce CZ-CPA 25, též u vývozu výrobků došlo v období 2009 – 2010 k meziročnímu zvýšení o více, než 14 %, dokonce mezi roky 2010 a 2011 je prokázán meziroční nárůst vývozu o 18,2 %. V roce 2011 byl urychlen již předem signalizovaný útlum německé jaderné energetiky. Paradoxně dochází ze strany českých firem k očekávání nárůstu příležitostí pro dodávky výrobků právě z produkce CZCPA 25 směrem do Ruska a dalších postsovětských států. Je ralizována ještě řada dalších kontraktů, českých 167


dodavatelů investičních celků, kupř. ŠKODA PRAHA a.s. v období 2009 – 2012 realizuje kontrakty JE J. Bohunice V2 (projekt, montáž a dodávka turbogenerátorů pro zvýšení výkonu a životnosti provozovaných bloků) ve Slovenské republice, projekty a dodávky technologických zařízení, včetně montáží a uvedení do provozu dvou 750 MW plynových elektráren v Egyptu (New Talkha a El Kureimat II), apod. Saldo zahraničního obchodu bylo ve všech létech 2009 - 2013 kladné, v roce 2013 překročilo 60 mld Kč. Tabulka 14.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 25 v b.c. v letech 2009 - 2013 Vývoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA

2009

2010

23 363,3 10 173,5 2 460,4 2 925,9 x x 28 254,0 54 159,9

23 487,7 10 380,5 2 925,7 3 670,8 x x 33 716,4 64 647,5

28 106,8 12 103,7 1 704,2 3 098,3 x x 39 132,3 79 978,7

29 512,2 12 715,2 3 673,5 4 184,8 x x 39 348,2 84 061,8

31 968,6 12 825,6 2 187,3 5 491,7 x x 40 123,1 91 654,7

121 337,0

138 828,6

164 124,0

173 495,7

184 251,0

mezir. index

114,4

118,2

105,7

106,2

25.1 25.2 25.3 25.4 25.5 25.6 25.7 25.9

25

2011

2012

2013


CZ-CPA

2009

2010

6 914,3 3 172,6 532,5 1 122,5 x x 25 815,5 46 652,6

7 794,0 3 431,1 677,9 2 313,4 x x 29 416,3 55 248,1

9 572,9 3 834,5 843,3 2 107,5 x x 32 948,4 63 875,5

8 560,1 3 876,2 427,6 1 699,9 x x 34 499,3 64 692,7

8 636,9 3 641,1 608,1 1 184,3 x x 36 075,9 69 736,6

84 210,0

98 880,8

113 182,1

113 755,8

119 882,9

mezir. index

117,4

114,5

100,5

105,4

25.1 25.2 25.3 25.4 25.5 25.6 25.7 25.9

25

2012

2013

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA

2011

25.1 25.2 25.3 25.4 25.5 25.6 25.7 25.9

25

2009

2010

2011

2012

2013

16 449,0 7 000,9 1 927,9 1 803,4 x x 2 438,5 7 507,3

15 693,7 6 949,4 2 247,8 1 357,4 x x 4 300,1 9 399,4

18 533,9 8 269,2 860,9 990,8 x x 6 183,9 16 103,2

20 952,1 8 839,0 3 245,9 2 484,9 x x 4 848,9 19 369,1

23 331,7 9 184,5 1 579,2 4 307,4 x x 4 047,2 21 918,1

37 127,0

39 947,8

50 941,9

59 739,9

64 368,1


14.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Jak ve vývozu, tak dovozu výrobků je dlouhodobě největším obchodním partnerem České republiky nejbližší soused – Německo. Podíly na celkovém dovozu i vývozu se v průběhu let u tohoto partnera v podstatě nemění a ustálily se řádově na čtyřech desítkách procent. Tento stav je dán řadou příznivých faktorů, počínaje vzájemnou příznivou geografickou polohou obou zemí a konče ekonomickými vazbami (působení stejných nadnárodních společností na území obou sousedících států).

168

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení Vývozní teritoria v roce 2013

Rakousko Polsko 5% 5% Slovensko 7%

Francie 4%

Belgie 3% Nizozemí 3% Rusko 3%

Ostatní 31 %


Čína 7%

Polsko Itálie 6% 6%

Slovensko 5%

Německo 41 %

Rakousko 4% Francie 4% Japonsko 2%

Ostatní 25 %



14.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Kovodělná výroba v České republice má dlouhodobou tradici stejně jako strojírenská výroba. Potřeba užití kovů ve výrobě komponentů pro kompletaci konečných výrobků a při výrobě výrobků stoupá. Důvodem jsou užitné vlastnosti kovů. S rozvojem strojírenského průmyslu a s podporou především automobilového průmyslu v České republice dále vzrůstá poptávka po kovových komponentech do těchto oddílů. Dalším velkým odběratelem produkce oddílu kovovýroby je stavebnictví. Kovové konstrukce a prefabrikáty získávají ve stavebnictví stále větší oblibu a jsou neodmyslitelnou součástí prakticky každé dodávky investičního celku.. Oddíl CZ-NACE 25 nepatří mezi výrazné znečišťovatele životního prostředí (i když do oddílu patří technologie povrchových úprav a zušlechťování kovů, kde jsou využívány pro životní prostředí nebezpečné chemikálie), podniky mají odpady a jejich zpracování zvládnuty v souladu s platnou legislativou. S růstem životní úrovně, různorodosti nabídky a kvality finálních výrobků v České republice, se zvýšil též odbyt kovové produkce pro běžné spotřebitele. V globálním konkurenčním prostředí se daří především v posledních letech znovu získávat zakázky většího, či menšího rozsahu i v rámci investičních celků, mnoho společností si trhy udrželo a dále úspěšně expandují. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků v České republice má z uvedených důvodů velmi dobré vyhlídky na další rozvoj v náročném konkurenčním prostředí.

169

Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení

15. CZ-NACE 26 - VÝROBA POČÍTAČŮ, ELEKTRONICKÝCH A OPTICKÝCH PŘÍSTROJŮ A ZAŘÍZENÍ

15.1 Charakteristika oddílu V hospodářství České republiky zaujímá oddíl elektrotechnického průmyslu významnou pozici, je jedním z nejvýznamnějších a rozhodujících oddílů zpracovatelského průmyslu. Soustřeďuje se zde velké množství oborů a celková obchodní, kapitálová i výrobní provázanost dělá z elektrotechnických koncernů velice silné společnosti. Česká republika patří k zemím Evropské unie, ve kterých pozice elektrotechnického průmyslu podle základních ukazatelů průmyslové výroby překračuje průměr Unie. Rozvoj našeho elektrotechnického průmyslu po revoluci byl podmíněn vstupem přímých zahraničních investic nadnárodních společností, které zajistily transfer high-tech, včetně výrobní základny, do země s výhodnou teritoriální pozicí, dostatečně vybudovanou infrastrukturu a dostupnými lidskými zdroji s odpovídající kvalifikací. Dnešní elektrotechnický průmysl funguje ve velké míře jako subdodavatelské odvětví automobilového a strojírenského průmyslu. Velké české firmy jsou často součástí nadnárodních korporací a úzce se specializují. Vazby na zahraniční firmy mají příznivý dopad v podobě zaručeného odbytu zboží, avšak představují nebezpečí v možnosti odlivu investic a poklesu poptávky v krizových dobách. Produkce elektrotechnického průmyslu se skládá ze širokého spektra výrobků. Na jedné straně zahrnuje pracovně náročné výroby a na druhé straně i vysoce produktivní automatizované výroby. Výrobky elektrotechnického průmyslu patří kvalitativní úrovní struktury své produkce do kategorie vysoké (high-tech) a středně náročné technologie. Pro výrobní procesy oddílu CZ-NACE 26 je charakteristický návrh a použití integrovaných obvodů a použití vysoce specializovaných miniaturizovaných součástek. Oddíl CZ-NACE 26 se dělí na 8 základních skupin: l 26.1 Výroba

elektronických součástek a desek; l 26.2 Výroba počítačů a periferních zařízení; l 26.3 Výroba komunikačních zařízení; l 26.4 Výroba spotřební elektroniky; l 26.5 Výroba měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů; výroba časoměrných přístrojů; l 26.6 Výroba ozařovacích, elektroléčebných a elektroterapeutických přístrojů; l 26.7 Výroba optických a fotografických přístrojů a zařízení; l 26.8 Výroba magnetických a optických médií. Největší podíl na tržbách v roce 2013 v rámci CZ-NACE 26 měla jako obvykle skupina výroby počítačů a periferních zařízení s 41,9 % (v roce 2012 však 53,2 %), na druhém místě byla s 27,1 % výroba měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů; výroba časoměrných přístrojů, která oproti roku předchozímu více než trojnásobně téměř stoupla a sesadila na třetí místo 26.4 výrobu spotřební elektroniky s 20,7 %. Největšími výrobci dle tržeb v jednotlivých skupinách jsou za rok 2013: 26.1 Kyocera Solar, výrobce v solárním průmyslu. Společnost je vlastněná z 99 % Kyocera Fineceramics GmbH, mateřská společnost je Kyocera Group. V ČR sídlí v Kadani. 26.2 Foxconn CZ je registrovaná obchodní značka společnosti Hon Hai Precision Industry Co., Ltd. Hon Hai Industry Co., Ltd. Poskytuje kompletní řešení v oblasti IT a produkci spotřební elektroniky až po výrobu součástek pro komunikační a elektronická zařízení. Výrobní závody se nachází v Pardubicích a v Kutné Hoře. 26.3 ADC Czech Republic, s.r.o., je součástí společnosti TE Connectivity. Pobočka v Brně vyrábí převážně pasivní telekomunikační prvky jako optické kabely, moduly, panely a distribuční rámy. 171


26.4 Panasonic AVC Networks Czech, s. r. o., která je jedním z klíčových výrobních závodů japonské firmy Matsushita, se soustřeďuje na naplňování požadavků evropského trhu s televizory. 26.5 Fei Czech, s.r.o, sídlící v Brně je celosvětově druhé největší vývojové a technologické centrum společnosti FEI Company. FEI vévodí výrobě rastrovacích elektronových mikroskopů a je vedoucím dodavatelem elektronově a iontově optických zařízení pro širokou škálu výzkumníků, vývojářů i výrobců pracujících v nanometrech. 26.6 UJP PRAHA a.s. realizuje projekty- budování centra zdravotnické techniky pro radiační onkologii. 26.7 Meopta – optika, s.r.o. je světovým výrobcem optiky specializujícím se na návrh, vývoj, konstrukci, výrobu a montáž optických, optomechanických a optoelektronických systémů. Oslavila již osmdesáté výročí svého vzniku. Vybavila například optikou 8 000 útočných pušek CZ 805 Bren pro českou armádu. 26.7 1,1 % 26.6 0,2 %

26.5 27,1 %

26.8 0,1 % 26.1 5,5 %

26.2 41,9 %

26,4 20,7 % 26.3 3,5 %

26.1 Výroba elektronických součástek a desek 26.2 Výroba počítačů a periferních zařízení 26.3 Výroba komunikačních zařízení 26.4 Výroba spotřební elektroniky 26.5 Výroba měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů; výroba časoměrných přístrojů 26.6 Výroba ozařovacích, elektroléčebných a elektroterapeutických přístrojů 26.7 Výroba optických a fotografických přístrojů a zařízení 26.8 Výroba magnetických a optických médií



15.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Pro oddíl CZ-NACE 26 je charakteristický doplňující a kompletační charakter výrobků a zařízení, a právě pro svůj kompletační charakter je celý elektrotechnický oddíl nezbytnou součástí zpracovatelského průmyslu. V elektrotechnickém průmyslu je díky vysoké otevřenosti české ekonomiky, mimořádné citlivosti sektoru na krizové jevy v hospodářství a výrazné orientaci na exportní trhy západní Evropy, zejména německý, dopad finančních krizí na tento oddíl výrazný. Toto odvětví je mimořádně citlivé na krytí zakázek, kvalifikovanou pracovní sílu, kvalitní infrastrukturu, technickou podporu, servis, design, výzkum a vývoj. Sektor, který doposud těží z široké základny kvalifikovaných pracovníků a kapacity a kvality odborného školství, stejně jako komparativně nízkých nákladů a systému investičních pobídek, je ale do značné závislý míry na kvalitě technického vzdělávání v zemi. V elektroprůmyslu České republiky se navíc projevuje určitá dvojkolejnost daná lepšími výsledky zahraničních firem nejen v produktivitě, ale i v tempu tržeb na zahraničních trzích i na domácím trhu. Přínosy firem pod zahraniční kontrolou v ČR spočívají zejména v oblasti zaměstnanosti. Některé firmy zde již mají i oddělení výzkumua vývoje. Právě obchodní vazba na mateřské země umožňuje v době krize - s prudkým počátečním propadem zahraniční poptávky - zmírnit ve výsledku její dopady. Navíc některé firmy pod zahraniční kontrolou vyrábějí v ČR na zařízeních špičkové světové úrovně, jelikož investují do výzkumu, vývoje a inovací. 172


Především v roce 2011 se výroba počítačů, elektroniky a optických přístrojů musela vyrovnávat s propadem tržeb o 8 %. Tržby zpracovatelského průmyslu však celkově rostly o 8,4 %. V roce 2012 propad v tržbách již nepokračoval ve všech skupinách, vzrůst tržeb o 17 % významně ovlivnila skupina CZ-NACE 26.5 Měřicí, zkušební a navigační a časoměrné přístroje. (Zde například společnost Fei Company má v Brně nejvýkonější pobočku, která vedle výzkumné činnosti i vyrobí přes polovinu produkce FEI). V roce 2013 obsadil oddíl CZ-NACE 26 obsadil v rámci tržeb zpracovatelského průmyslu s podílem 7,6 % čtvrté místo (v předchozích letech páté místo). Navíc nižší počet zaměstnaných byl doprovázen i nižším objemem vyplacených mezd (bez ostatních osobních nákladů) o 6,1 %. Opět se snížila výkonová spotřeba, o 10,5 %. Přestože v roce 2013 tvořily tržby NACE 26 53,9% podíl na celkových tržbách elektrotechnického odvětví, tak jejich podíl na účetní přidané hodnotě sektoru dosáhl pouze 31,3 %. Rozdílná skladba tržeb a účetní přidané hodnoty vyplývá především z odlišného charakteru produkce a technicko-technologické náročnosti výroby, kde v rámci NACE 26 působí řada montážních a kompletačních společností, jejichž přidaná hodnota je na nižší úrovni.

15.3 Hlavní ekonomické ukazatele 15.3.1 Cenový vývoj Opět jsme zaznamenali celkový mírný pokles cen, což mohla zapříčinit neustále se zvětšující konkurence. Cena stoupla oproti předchozímu roku jen u oborů CZ-NACE 26.4 – Spotřební elektronika (o 2,3 %) a 26.5 - Měřicí, zkušební a navigační a časoměrné přístroje (o 0,2 %). V návaznosti na velký podíl dovážených výrobků, předpokládáme zvýšení cen. Tabulka 15.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2009 - 2013


Název

Kód CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

2013

Elektronické součástky a desky Počítače a periferní zařízení Komunikační zařízení Spotřební elektronika Měřicí, zkušební a navigační a časoměr. př. Ozařovací, elektroléčebné a elektroterap. př. Optické a fotografické přístroje a zařízení Magnetická a optická média

26.1 26.2 26.3 26.4 26.5 26.6 26.7 26.8

94,2 99,3 x x 98,2 99,3 95,3 98,2 103,4 98,2 x x 100,5 102,5 x x

98,8 x 98,2 101,0 99,0 x 94,2 x

94,5 x 101,0 100,1 101,6 x x x

98,4 x 99,6 102,3 100,2 x x x

Počítače, elektronické a optické př. a zař.

26

100,2 98,2

97,7

99,5

99,1


15.3.2 Základní produkční charakteristiky Tabulka 15.2 ukazuje přehled počtu podniků v posledních sedmi letech. Nejvíc podniků z celkového počtu, asi 25 %, připadá na skupinu CZ-NACE 26.3, která zahrnuje výrobu telefonních a datových telekomunikačních zařízení pro přenos signálů kabelem nebo vzdušnou cestou, např. rozhlasové a televizní vysílací přístroje a bezdrátová komunikační zařízení. Významný je také podíl skupiny CZ-NACE 26.1 (24 %), do kterého patří výroba polovodičových komponentů a ostatních součástek a dílů pro elektronické přístroje a například i výroba interních a externích počítačových modemů. V roce 2013 působilo v oddíle CZ-NACE 26 celkem 2 996 podniků (pokles o 357), jejichž tržby dosáhly 257,8 miliard Kč, zaměstnávaly 39 445 osob a byla vytvořena účetní přidaná hodnota ve výši téměř 29,9 miliard Kč.

173


Tabulka 15.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 26 v letech 2007 - 2013 CZ-NACE 2007

26.1 26.2 26.3 26.4 26.5 26.6 26.7 26.8

26

2008

2009

2010

831 511 960 463 503 54 140 121

705 406 945 397 538 50 123 147

703 406 994 413 547 38 123 147

759 390 991 403 563 38 162 159

763 360 937 387 587 42 158 156

779 340 897 360 643 44 146 144

723 278 765 287 639 36 129 140

3 583

3 311

3 371

3 465

3 390

3 353

2 996


2011

2012

2013

Indikátorem budoucího vývoje bývá objem celkových nových zakázek, které v tomto oddíle u organizací s 50 a více zaměstnanci meziročně vzrostly o 18,2 %, zakázky ze zahraničí posílily o 17,8 %, domácí zakázky dokonce o 19,4 %. Z celkového objemu zakázek tvoří zahraniční téměř 74 %. Z tabulky 15.3 je zřejmé, že v roce 2011 došlo k propadu tržeb o 8 %, což je asi 21 miliard Kč, v roce 2012 již ale došlo k podstatnému oživení. Tržby vzrostly o více jak 41 mld. Kč, tj. o více jak 17 %. Tržby v roce 2013 sice dle odhadů MPO poklesly o 8,2 %, tj. o 23 mld. Kč, ale spotřebitelská důvěra se s lepšími prognózami zvyšuje. Tržby v roce 2013 jsou srovnatelné s rokem 2007. Největší nárůst tržeb (téměř 5krát) oproti roku 2007 je u skupiny CZ-NACE 26.5 Výroba měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů; výroba časoměrných přístrojů, o 5 % oproti roku 2012. V této kategorii je jedním z nejúspěšnějších brněnský výrobce elektronických mikroskopů Tescan, který pokračuje v rozšiřování výrobních kapacit i prodejní sítě. Založením dceřiné společnosti TESCAN ORSAY FRANCE S.A.R.L. v květnu 2014 upevnil svou pozici na francouzském území. Po pobočce TESCAN UK, která na konci loňského roku rozšířila řady úspěšných dceřiných společností holdingu nesoucích jméno TESCAN: TESCAN USA, TESCAN China a TESCAN Brno, je TESCAN ORSAY FRANCE již pátou dcerou v pořadí. Dále rostly tržby ve skupině CZ-NACE 26.6 Výroba ozařovacích, elektroléčebných a elektroterapeutických přístrojů o téměř 20 %, ale oproti roku 2012 v roce 2013 se tržby mírně snížily. Nejvíce opětovně poklesly tržby ve skupině výroby elektronických součástek a desek (o 27 %). Na evropském trhu totiž pokračoval přetlak nabídky těchto výrobků vlivem působících čínských výrobců. V této skupině je odvětví produkce zařízení na solární výrobu elektřiny, které se v celosvětovém měřítku dostalo do těžkých problémů v důsledku dovozů levných panelů z Číny. Od června roku 2013 je import do Evropské Unie sice zatížen clem, Číňané však záměrně přesouvají produkci na Tchaiwan a již ovládají více jak 80 % evropského trhu. V objemovém měřítku se výše zmiňované skupiny nemůžou rovnat CZ-NACE 26.2 Výroba počítačů a periferních zařízení, která má největší tržby i v roce 2013, meziročně však utržila o téměř 18 mld. Kč méně, tj. pokles o 14 %. Z přenosných počítačů ztrácely na českém trhu opět netbooky a klasické notebooky, na druhé straně si zákazníky postupně získávaly ultratenké notebooky či výrobky typu „desktop replacement“. Za tímto vývojem stojí fakt, že stolní a nepřenosná zařízení jsou stále více nahrazována přenosnými. IT sektor je momentálně vysoce rozvinutý a velmi nasycený trh. Tržby dále poklesly oproti roku 2007 ve skupinách 26.3 (komunikační zařízení), 26.8 (výroba magnetických a optických médií) a 26.4 (výroba spotřební elektroniky). V posledně zmiňované skupině segment televizorů, který je z hlediska tržeb v této skupině nejdůležitější, pociťuje nejsilněji důsledky nasycení trhu. Rok 2013 byl pro celý evropský trh ve znamení pokračujících ekonomických problémů jihoevropských zemí, což nepříznivě ovlivnilo celkovou poptávku. Hon za co nejlepším obrazem je pryč a konec výroby plazmových televizorů to potvrzuje. Zatím 4K LCD televizory kvality špičkových plazem nedosahují a prozatímní nezájem o OLED televizory ukazuje, že se ani této obrazově výborné technologii, hlavně kvůli vysoké ceně, nějak významně nedaří. Naopak o 4K LCD televizory s LED podsvícením je zájem, a to jak o jejich zahnuté, tak o ty rovné varianty. Vzhledem k finančním problémům, které výrobci mají, tak v drtivé většině právě v orientaci na 4K a na exkluzivnější drahé produkty vidí cestu, jak se dostat zpět do černých čísel a do ziskové výroby. Zajímavé je, že stoupá i podíl 10 největších společností na tržbách. V roce 2008 to bylo 73,2 %, v roce 2011 79 % a v roce 2013 téměř 80 %. Tento podíl je dokonce vyšší v některých skupinách jako CZNACE 26.2 Výroba počítačů a periferních zařízení, CZ-NACE 26.4 Výroba spotřební elektroniky nebo CZ-NACE 26.6 Výroba ozařovacích, elektroléčebných a elektroterapeutických přístrojů. Oddíl je vysoce 174


koncentrovaný, nejvíce jej ovlivňují velké podniky a podniky pod zahraniční kontrolou. Ty jsou součástí globálních řetězců a i mnoho firem pod českou kontrolou je na tyto řetězce navázáno. Tabulka 15.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE 2007

26.1 26.2 26.3 26.4 26.5 26.6 26.7 26.8

26

29 371 776 122 030 632 15 264 603 76 367 213 12 242 725 498 943 2 401 662 534 868

2008 30 666 387 119 854 501 15 809 739 85 083 506 10 973 445 630 483 2 087 391 549 229

258 712 421 265 654 682

mezir. index

2009

2010

2011

2012

2013

25 117 654 30 861 879 25 713 322 19 428 864 14 180 321 113 060 773 130 271 583 121 401 847 125 784 007 107 952 824 14 094 723 12 664 592 12 034 054 11 103 552 8 997 923 67 613 728 72 307 416 60 795 879 54 184 374 53 258 638 10 243 964 11 142 435 15 853 086 66 576 348 69 825 155 592 737 590 279 716 209 720 985 595 225 1 884 333 2 516 833 2 962 874 2 830 537 2 832 423 416 204 355 947 307 333 217 806 161 646 233 024 116

102,7


260 710 965 239 784 605 280 846 473 257 804 156

87,7

111,9

92,0

117,1

91,8

V hlavním žebříčku nejvýznamnějších firem „TOP 100 českých firem“ ročníku 2013 z hlediska tržeb získal FOXCONN CZ s.r.o (skupina CZ-NACE 26.2) šesté místo s tržbami v přibližné hodnotě 97 miliard Kč. Tato společnost se také umístila na třetí příčce žebříčku Největších vývozců ČR, za rok 2012 byla druhá. Tento významný výrobce spotřební elektroniky a dodavatel IT řešení vyváží 100 % v České republice vyráběné produkce. V roce 2012 to bylo za 96,6 miliardy korun, což představovalo meziroční pokles o 8 miliard korun. Společnost Panasonic AVC Networks Czech, s.r.o. obsadila v hlavním žebříčku nejvýznamnějších firem „TOP 100 českých firem“ 24. místo. Tabulka 15.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE

2009

2010

2012

2013

4 849 575 3 065 954 3 483 050 4 502 399 4 281 933 139 677 1 086 861 155 401

6 443 006 3 092 123 4 449 652 3 340 948 3 756 688 120 036 1 132 365 177 192

4 574 776 4 043 858 4 271 709 -1 499 600 3 431 169 79 932 988 481 95 732

5 791 036 4 682 338 4 048 770 -909 098 3 848 442 110 566 1 276 517 54 560

4 876 942 2 411 954 3 967 056 885 350 4 816 300 198 532 1 474 027 72 441

3 874 118 3 201 592 3 665 248 3 589 452 15 280 664 217 061 1 382 881 69 638

4 607 676 2 021 357 3 603 207 1 255 500 16 792 240 181 243 1 386 265 57 073

21 564 849

22 512 011

15 986 058

18 903 131

18 702 603

31 280 654

29 904 561

mezir. index

104,4

71,0

118,2

98,9

167,3

95,6

26.1 26.2 26.3 26.4 26.5 26.6 26.7 26.8

26

2007

2008

2011


Vývoj přidané hodnoty a souvisejících ukazatelů výkonnosti a efektivnosti podniků je jedním ze základních ekonomických vlivů působení zahraničních investorů na naší ekonomiku. Účetní přidaná hodnota tedy vyjadřuje, kolik podnik „přidal“ k nakoupeným vstupům, tj. materiálům, zboží a službám. Tohoto zvýšení je dosahováno efektivním využitím pracovních a kapitálových zdrojů podnikání ve výrobních a obchodních procesech. Celkový pokles účetní přidané hodnoty v roce 2013 o 4,4 % ovlivnil nejvíce špatný výsledek ve skupině CZ-NACE 26.4 Výroba spotřební elektroniky a CZ-NACE 26.2 Výroba počítačů a periferních zařízení. Kromě důvodů zmiňovaných u tržeb v těchto skupinách převažují firmy se zahraniční účastí, které svoje zisky nemusí investovat v České republice, ale dochází k jejich částečné repatriaci matkám v zahraničí. Při srovnání s ostatními oddíly zpracovatelského průmyslu je účetní přidaná hodnota podprůměrná. Porovnáním roku 2013 s rokem 2007 zjistíme, že celkový počet zaměstnanců v CZ-NACE 26 klesl o 14 %, což je cca 6 500 zaměstnanců. Důsledkem ekonomické krize došlo zejména v letech 2009 - 2010 k většímu propouštění a tlumení či zefektivňování výroby. V roce 2011 došlo k mírnému zlepšení a následující rok dokonce o 16 procentních bodů. Počet zaměstnanců v roce 2013 je pouze odhad MPO. Také počet zaměstnanců v jednotlivých skupinách je nejasný, protože např. společnost Wistron byla v roce 2012 ve skupině 26.3, nyní ve 26.4. 175



2008

2009

2010

2011

2012

2013

10 418 7 780 6 201 10 108 7 725 278 3 317 131

10 595 9 250 6 159 11 046 6 462 5 290 3 245 86

8 315 7 595 5 631 9 050 776 295 2 783 103

7 901 6 011 4 783 7 370 5 775 286 3 050 94

7 946 6 324 4 884 7 770 6 150 320 3 313 84

7 757 6 358 4 735 6 040 14 145 365 3 199 71

6 947 4 784 3 937 6 104 14 268 315 3 046 44

45 958

47 133

39 548

35 271

36 790

42 670

39 445

mezir. index

102,6

83,9

89,2

104,3

116,0

92,4

2007

26.1 26.2 26.3 26.4 26.5 26.6 26.7 26.8

26


Celkově se snížil počet zaměstnanců v roce 2013 o téměř 8 procentních bodů. Konkurenční země východní Evropy nabízejí pro investory stále atraktivnější podmínky než Česká republika, zejména co se týká nákladů na pracovní sílu. Účetní přidaná hodnota patří mezi faktory významně ovlivňující produktivitu práce. Součástí účetní přidané hodnoty jsou i osobní náklady, jejichž velikost také závisí na průměrném platu v oboru. Osobní náklady v roce 2012 meziročně poklesly o 0,5 %, počet pracovníků se snížil, ale mírně vzrostly mzdové náklady. Průměrná měsíční mzda v oddíle CZ-NACE 26 u organizací s 20 a více pracovníky poklesla ve sledovaném období o 0,3 % na 25 021 Kč, je lehce pod průměrem celého zpracovatelského průmyslu, kde mzdy rostly o 1 %. Vývoj osobních nákladů v časové řadě znázorňuje tabulka č. 15.6. %


Tržby za VV a S

105

%

100

110 105

95

100

90

95

85

90

80

85

75

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 26

2012

80

2013

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 26

ZP Účetní přidaná hodnota %

155 140 125 110 95 80 65

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 26

2011

2012

2013

ZP



176

2011

2012 ZP

2013



2007

2008

2009

2010

3 339 753 2 472 202 2 947 098 3 854 978 2 574 935 92 512 926 462 46 636

3 669 073 3 018 179 3 003 400 4 350 371 2 400 574 121 000 922 676 120 856

2 971 760 2 678 265 2 846 175 3 704 870 2 258 659 116 954 810 418 35 348

2 990 531 2 192 967 2 514 824 2 781 781 2 404 908 120 205 962 800 33 157

16 254 577

17 606 130

15 422 450

mezir. index

108,3

87,6

26.1 26.2 26.3 26.4 26.5 26.6 26.7 26.8

26

2011

2012

2013

3 248 568 2 324 029 2 495 513 2 901 372 2 708 134 142 281 1 107 362 29 151

3 013 660 2 280 485 2 487 109 2 532 516 6 545 169 160 683 1 100 196 25 906

2 780 771 1 712 814 2 186 365 2 438 950 7 069 234 172 976 1 073 847 21 173

14 001 173

14 956 409

18 145 723

17 456 130

90,8

106,8

121,3

96,2


15.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Produktivita práce z ÚPH pro celé CZ-NACE 26 vzrostla oproti roku 2012 o 3 % (o 62 % ve srovnání s rokem 2007). Ve skupině 26.8 výroba magnetických a optických médií a 26.1 výroba elektronických součástek a desek je výrazně vyšší, než v předchozím roce, což je, mimo jiné, zapříčiněno klesající výkonovou spotřebou (u 26.4) i snížením počtu zaměstnanců. Mírné zvýšení produktivity práce z přidané hodnoty ovlivnilo právě snížení výkonové spotřeby. Tabulka 15.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2007 - 2013 (Kč/zam.) CZ-NACE

2008

2009

2010

2012

2013

465 490 394 068 561 665 445 448 554 325 503 312 327 631 1 187 812

608 090 334 298 722 427 302 456 581 344 414 479 349 004 2 059 298

550 215 532 469 758 539 -165 702 594 037 270 566 355 201 927 488

732 918 778 941 846 531 -123 357 666 358 386 182 418 549 577 567

613 797 381 399 812 234 113 951 783 145 621 271 444 948 862 149

499 430 503 515 774 110 594 283 1 080 312 595 161 432 226 981 020

663 265 422 495 915 324 205 668 1 176 923 575 128 455 060 1 310 071

469 233

477 630

404 218

535 941

508 367

733 081

758 128

mezir. index

101,8

84,6

132,6

94,9

144,2

103,4

26.1 26.2 26.3 26.4 26.5 26.6 26.7 26.8

26

2007

2011


V celkovém hodnocení zpracovatelského průmyslu je oddíl CZ NACE 26 v produktivitě práce z ÚPH lehce podprůměrný. Zpracovatelský průmysl celkově má produktivitu práce z ÚPH 766 431 Kč na zaměstnance. Tabulka 15.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

1 509 822 593 752 535 953 647 420 1 706 998 47 164 160 398 108 765

2 773 933 73 944 1 446 253 -1 009 423 1 356 114 -964 209 689 56 336

1 603 016 1 365 593 1 425 534 -5 204 470 1 172 510 -37 022 178 063 60 384

2 800 506 2 489 371 1 533 946 -3 690 879 1 443 534 -9 638 313 717 21 403

1 628 374 87 925 1 471 543 -2 016 022 2 108 166 56 252 366 665 43 291

860 459 921 107 1 178 140 1 056 935 8 735 495 56 378 282 685 43 732

1 826 905 308 543 1 416 842 -1 183 450 9 723 006 8 268 312 418 35 900

5 310 273

4 905 881

563 607

4 901 958

3 746 193

13 134 931

12 448 431

mezir. index

92,4

11,5

869,7

76,4

350,6

94,8

26.1 26.2 26.3 26.4 26.5 26.6 26.7 26.8

26


177


Hrubý operační přebytek vyjadřuje, kolik zůstane podniku na pokrytí dalších nákladů včetně zisku. Tento údaj má například význam pro podnikatele zejména v krizových obdobích. Hrubý operační přebytek se po poklesu v roce 2011 velmi zvýšil, dokonce o 250 % celkově, v roce 2013 se pouze lehce snížil o 5 %, což značí, že firmy, které jsou v zahraničním vlastnictví (jejich tržby v roce 2013 dělají stále kolem 90 % celkových), zřejmě tolik nevyvážejí zisk do zahraničí, ale investují ho dál v České republice. Největší podíl na celkové kladné hodnotě hrubého operačního přebytku v roce 2013 má skupina 26.5. %


177

%

160

250

143

200

126

150

109

100

92

50

75

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 26

2012

0

2013


300

2007

2008

ZP

2009

2010

CZ-NACE 26

2011

2012

2013

ZP



Porovnání vývoje produktivity práce z ÚPH a podílu hrubého operačního přebytku oddílu CZ-NACE 26 s celým zpracovatelským průmyslem je uvedeno výše v grafu 15.3. tis. Kč/zam.

1400 1300 1200 1100 1000 900 800 700 600 500 400 300 200

ZP

26

26.1

26.2

26.3 2012

26.4 26.5 2013

26.6

26.7

26.8



Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty pro roky 2012 a 2013 je znázorněna v grafu 15.4. Nejnižší úroveň produktivity práce z ÚPH v roce 2011 zaznamenala skupina CZ-NACE 26.4 Výroba spotřební elektroniky. Zde je ovšem úspěšná česká společnost SEV Litovel, která je největším evropským producentem gramofonů v kvalitě Hi-Fi. Plánuje zvýšit výrobu o čtvrtinu na rekordních 90.000 až 100.000 gramofonových přístrojů. Produkci litovelského závodu žene vzhůru rostoucí poptávka na zahraničních trzích i nová výroba levnějšího modelu gramofonu.

15.3.4 Výkonová spotřeba Ukazatelem trendu je výkonová spotřeba a nákup služeb. Pokles tržeb a ostatních ekonomických ukazatelů se promítl do výkonové spotřeby. V tabulce 15.9 je zaznamenáno snížení téměř ve všech skupinách oddílu, z toho nejvíce ve skupině CZ-NACE 26.1 Výroba elektronických součástek a desek (o cca 36 %), 178


CZ-NACE 26.3 Výroba komunikačních zařízení (cca 29 %) a CZ-NACE 26.8 Výroba magnetických a optických médií (asi 24 %), které ale neovlivňují celkový průměr tolik jako skupina CZ-NACE 26.2 Výroba počítačů a periferních zařízení, která vykázala také pokles výkonové spotřeby, o 13 %. Větší růst, dle dopočtů MPO, nevykázala žádná skupina. Tabulka 15.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE

26.1 26.2 26.3 26.4 26.5 26.6 26.7 26.8

26

2007

2008

24 420 624 118 983 057 12 444 508 73 433 956 8 287 484 407 978 1 383 406 379 367

24 369 039 117 535 010 11 792 100 83 041 723 7 938 358 555 521 1 165 128 524 285

2009

239 740 379 246 921 163 217 616 180

mezir. index

2010

20 626 869 25 366 689 109 537 117 125 969 109 10 093 153 8 477 632 68 381 971 73 310 921 7 174 892 7 766 933 465 666 459 195 943 403 1 446 265 393 109 324 121

103,0

88,1

2011

2012

2013

21 798 487 15 432 020 9 892 578 119 464 288 122 827 925 106 538 108 8 290 813 7 692 238 5 490 296 60 832 846 50 402 231 48 183 107 11 689 331 52 201 775 52 224 781 551 045 551 431 498 608 1 721 656 1 639 479 1 663 285 250 717 161 578 122 207

243 120 864 224 599 185 250 908 677 224 612 969 111,7

92,4

111,7

89,5


Konkurenceschopnost na světových trzích je dána téměř ve všech skupinách tím, že je ovládají globální řetězce. Silnou stránkou je „zaručený“ odbyt a slabou stránkou to, že o lokalizaci výroby rozhodují globální řetězce.

15.4 Zahraniční obchod 15.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Tabulka 15.10 ukazuje výsledky zahraničního obchodu s výrobky CZ-CPA 26 za roky 2009 - 2013. Kladné saldo obchodní bilance v roce 2013 měly výrobky počítačů a periferních zařízení CZ-CPA 26.2 (48 mld. Kč) a výrobky spotřební elektroniky CZ-CPA 26.4 (38,7 mld. Kč). Mezi největší vývozní země produkce CZ-CPA 26.2 patří Německo, které má v tomto oboru dominantní postavení, dále Velká Británie a Nizozemí. U spotřební elektroniky je to Německo a Francie. Celkový obrat odvětví představoval v roce 2013 částku 883 mld. Kč, s kladným saldem 26,5 mld. Kč. V porovnání s rokem 2012 se obchodní bilance zhoršila, především díky menšímu vývozu počítačů a většímu dovozu komunikačních zařízení, zejména mobilních telefonů, tabletů a komponetů na výstavbu nové LTE sítě. Jak vyplývá z tabulky 15.10, největší vývoz a dovoz zboží má skupina výrobků CZ-CPA 26.2. Zvýšený zájem o spotřební elektroniku dokazují i výsledky významných prodejců u nás. Za rok 2013 dosáhla Alza.cz a.s. 20% růstu obratu na 9,22 miliardy Kč, CZC.cz s.r.o. oznámil 40% růst tržeb na 1,75 miliardy Kč.

179


Tabulka 15.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 26 v b.c. v letech 2009 - 2013 Vývoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

2013

32 796,5 159 575,0 42 834,3 73 971,7 26 328,9 965,6 4 735,4 974,5

44 056,7 210 142,2 50 420,9 87 685,0 29 883,8 1 205,3 3 839,8 679,8

49 218,6 227 076,5 74 925,6 84 408,7 37 759,0 1 195,2 4 532,9 641,9

40 568,3 247 005,5 77 379,8 73 388,1 41 665,1 1 322,7 4 225,6 574,3

33 052,8 226 309,2 86 143,6 62 616,6 40 742,2 1 449,4 3 879,8 589,2

342 181,9

427 913,5

479 758,4

486 129,4

454 782,8

mezir. index

125,1

112,1

101,3

93,6

26.1 26.2 26.3 26.4 26.5 25.6 25.7 25.8

26


CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

2013

73 204,8 139 968,7 58 232,8 30 338,9 31 262,1 5 863,5 12 969,1 1 226,8

114 160,9 185 332,1 85 205,4 34 222,9 37 338,6 5 389,5 10 967,6 1 157,4

76 683,8 206 619,5 94 707,3 31 936,4 42 325,8 4 920,0 9 010,4 990,6

74 950,9 196 679,9 91 583,7 28 461,2 43 381,9 4 426,0 6 855,0 800,0

69 055,7 178 299,9 103 130,7 23 879,2 43 299,2 4 560,9 5 223,8 798,9

353 066,7

473 774,4

467 193,8

447 138,6

428 248,3

mezir. index

134,2

98,6

95,7

95,8

26.1 26.2 26.3 26.4 26.5 26.6 26.7 26.8

26

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA

26.1 26.2 26.3 26.4 26.5 26.6 26.7 26.8

26

2009

2010

2011

2012

2013

-40 408,3 19 606,3 -15 398,5 43 632,8 -4 933,2 -4 897,9 -8 233,7 -252,3

-70 104,2 24 810,1 -34 784,5 53 462,1 -7 454,8 -4 184,2 -7 127,8 -477,6

-27 465,2 20 457,0 -19 781,7 52 472,3 -4 566,8 -3 724,8 -4 477,5 -348,7

-34 382,6 50 325,6 -14 203,9 44 926,9 -1 716,8 -3 103,3 -2 629,4 -225,7

-36 002,9 48 009,3 -16 987,1 38 737,4 -2 557,0 -3 111,5 -1 344,0 -209,7

-10 884,8

-45 860,9

12 564,6

38 990,8

26 534,5


15.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Exportní a importní orientaci CZ-CPA 26 znázorňuje graf č. 15.5. Naším největším obchodním partnerem je Čína. Obrat s touto zemí dosáhl v roce 2013 187,9 mld. Kč (v roce 2012 dokonce 194,2 mld. Kč), ale saldo z touto zemí je stále záporné 176,5 mld. Kč (dovoz 182,2 mld Kč, vývoz 5,7 mld. Kč). Čína se stává největší výrobní základnou produktů informační elektroniky a v oblasti telekomunikace, vysoce výkonných počítačů a digitálních televizorů dosáhla důležitého technického průlomu. Příjmy roku 2013 v oblasti informační elektroniky dosáhly 124000 miliard yuanů a celkový objem vývozu a dovozu byl 13300 miliard amerických dolarů, což tvořilo 32 % celkového čínského dovozu a vývozu. Na druhém místě je Německo, náš nejdůležitější obchodní partner v EU, s obratem 215 mld. Kč (z toho dovoz 55,7 mld. Kč, vývoz 159,3 mld. Kč a kladné saldo 103,5 mld. Kč), na třetím místě je Nizozemí s obratem 79,3 mld. Kč (dovoz 38,7 mld a vývoz 40,6 mld a kladným saldem 1,9 mld. Kč). Na dalších místech ve výši obratu a s kladným saldem stojí Velká Británie (45,4 mld. Kč), Francie (30,7 mld. Kč) a Slovensko (25,5 mld. Kč). Větší záporná salda máme také s dalšími zeměmi Asie, například s Japonskem, Malajsií, Thajskem, Jižní Koreou nebo Tchaj-wanem. 180

Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení Vývozní teritoria v roce 2013 Slovensko Francie 4 % Nizozemí 6% V. Británie 8%

6%

Polsko 4%

Rusko 4% Itálie 3%

Ostatní 33 %

Německo 32 % Dovozní teritoria v roce 2013 Thajsko 3% Tchaj-wan 3% Jižní Korea 4% Nizozemí 8% Německo 12 %

USA 3% Japonsko 3%

Ostatní 21 %



Dovoz podle CZ-CPA 26 byl 428,2 mld. Kč, mírně poklesl, z toho z Asie kolem 270,6 mld. Kč, ale pravděpodobně velká část dovozu z Německa a Nizozemí v rámci Evropské unie je také původem z Asie. V procentech je podíl Asie na dovozu více jak 63 %. Podíl Číny na celkovém dovozu CZ-CPA 26 do ČR vzrostl z 42,3 % v roce 2012 na 43 % v roce 2013. Dováží se přímo do výrobních podniků v ČR, prostřednictvím obchodních organizací a prostřednictvím tzv. zahraničních identifikačních čísel, což znamená, že dovoz zprostředkovává podnik, který není českým rezidentem. Z největší části jde o podniky, které patří do globálních řetězců a z tohoto důvodu je těžké odhadnout, jaká část jejich dovozu je určena jako komponenty pro ostatní produkci ZP. To také platí o dovozu obchodními organizacemi. Vývoz CZ-CPA 26 byl v roce 2013 celkem 454,8 mld. Kč, z toho převážná většina do států EU (přes 89 %). Riziko plynoucí z velmi vysoké koncentrace elektrotechnického průmyslu na trhy EU se v roce 2013 dokonce zvětšilo. Obecně tedy v rámci elektrotechnického průmyslu dováží Česká republika komponenty z Asie a pak prodává výrobky či komponenty do EU.

15.5 Shrnutí a perspektivy oddílu

Z vývoje elektrotechnického průmyslu, a z oddílu CZ-NACE možná ještě více, je zřejmé, že naše ekonomika musí stát na výrobě s vyšší přidanou hodnotou nebo na posílení efektivity vzniku nových výrobků či služeb. Toto se do značné míry kryje s termínem inovace. Právě vlivem vlekoucí se dluhové krize došlo a stále dochází k další restrukturalizaci ve prospěch oborů, které mají delší inovační obrátku a vyšší přidanou hodnotu. Česká republika proto nadále musí podporovat rozvoj tohoto odvětví, více motivovat zahraniční i domácí firmy k investicím do výroby s vyšší přidanou hodnotou a zároveň do výzkumu a vývoje s ní spojeného. 181


Jedním z prioritních úkolů je proto vytváření efektivních podmínek pro uplatnění inovací a výsledků VaV v českém průmyslu. Za rok 2012 byly výdaje na výzkum a vývoj do oddílu CZ NACE 26 ve srovnání s jeho důležitostí nízké, ale musíme konstatovat, že alespoň vyšší, než rok předchozí (1,233 mld. Kč), z toho podle zdrojů financování tvořily podnikatelské výdaje 897 milionů Kč (ty jediné lehce poklesly), veřejné 226 miliónů Kč a zahraniční 107 miliónů Kč. Mezi hlavní investory v oblasti výzkumu a vývoje patří On Semiconductors, ST Microelectronics, Delong Instruments, Honeywell, Eaton Corporation. Dopady na CZ-NACE 26 má i přechod k „mobilitě“ (od klasických stolních počítačů k notebookům a dále k tabletům a smartphonům). Stále více sledujeme značný dopad rostoucí obliby tabletů na trh notebooků. Tablety a jiná mobilní zařízení jsou významným zdrojem generování „nestrukturovaných dat“ – multimediálního obsahu, který uživatelé ve velké míře ukládají na sociálních sítích. Tato zařízení tedy mají vliv na trh úložných zařízení, serverů a na samotné sociální sítě, které tyto služby poskytují. Předpovídá se, že substituce notebooků tablety začne klesat, protože uživatelé i firmy začínají pro každý typ zařízení nacházet správné využití. Teprve nyní zjistíme, jak tablety nebo hybridní zařízení zapadnou do celkového portfolia. Výrazně zasažen „mobilitou“ byl i trh fotoaparátů – tablety a smartphony jsou vybaveny digitální kamerou, většinou se snímačem s vysokým rozlišením. Budoucí vývoj v některých skupinách oddílu CZ-NACE 26 však bude záviset na vývoji ekonomiky celé EU. Český trh PC v roce 2013 Prodeje PC na českém trhu pro rok 2013 podle společnosti Gartner ve srovnání s rokem předchozím poklesly o 13,3 %, celkový počet prodaných kusů byl 1 027 823. Notebooky tvořily 63,7 %, zbytek pak připadl stolním počítačům. Propad prodeje je zřejmější u mobilních počítačů (15,8 %), stolní počítače pak potkal jen jednociferný pokles o 8,2 %. Vývoj kopíruje západní Evropu, ovšem s určitým zpožděním, zapříčiněným nižší kupní silou – lidé v ČR neobměňují počítače tak často. Trhu v České republice Gartner dokonce předpovídá příznivější vývoj než tomu světovému. Zatímco v roce 2013 u nás výdaje na IT dosáhly 10,7 miliardy dolarů, v roce 2014 to má být o 3,3 % více, konkrétně necelých 11,1 miliardy. Nadprůměrného růstu má pak český trh dosáhnout i v roce 2015, kdy mají tuzemské výdaje být o 5,5 % vyšší než v roce 2014, zatímco celosvětový trh má růst pouze o 3,7 %. Telefony a tablety v ČR Studie společnosti Ericsson s názvem Ericsson Mobility Report uvádí, že na rozdíl od západních trhů u nás ještě nedošlo k takovému „usazení“ chytrých telefonů, aby se tato zařízení stala primárním prostředkem pro jakoukoliv činnost spojenou s užíváním internetu. Průzkum mezi českými uživateli chytrých telefonů ukázal, že ve všech oblastech nejvíce používají notebooky. Výjimku tvoří jen hraní počítačových her, kde čeští uživatelé nejčastěji zasedají ke stolnímu PC. Studie dále ukazuje, že Česká republika je s 31 % penetrací chytrých telefonů mezi uživatele internetu pod evropským průměrem. Ve Švédsku toto číslo například dosahuje 78 %, ve Spojeném království 64 % a v Německu 59 %. Pokud jde o tablety, Česká republika má penetraci 8 % mezi uživateli internetu, čímž rovněž zaostává za západními trhy, kde se penetrace pohybuje kolem 30 % (ve Švédsku, Španělsku nebo Spojeném království). Ericsson však na druhou stranu uvádí, že až 18 % českých spotřebitelů má v úmyslu si v příštích 12 měsících koupit nový chytrý telefon. Necelá polovina z nich si tento přístroj koupí poprvé, zbytek bude kupovat nový model. Díky tomuto zájmu má penetrace vzrůst z 31 % na 39 %. Velmi podobně jsou na tom čeští spotřebitelé s tablety. Odhodlání k nákupu nového tabletu v nadcházejících 12 měsících deklaruje 16 % Čechů. To je výrazně více než v případě zařízení, jako jsou notebooky, MP3 přehrávače, videokamery, zařízení GPS nebo přenosné herní konzole, které jsou v plánech pouze 2 - 6 % Čechů. To není jen výsledkem nasycení trhu u těchto zařízení, ale také proto, že chytré telefony a tablety nabízejí připojení a všestrannost, oproti jiným zařízením. Televize Prognóza společnosti NPD DisplaySearch věští příznivou budoucnost zakřiveným televizím. Nový segment, který se objevil v roce 2013, má podle společnosti v letošním roce dosáhnout celosvětového prodeje 800 tisíc kusů. Následovat mají dva roky prudkého růstu a poté změna trendu v použité technologii. V roce 2017 očekává DisplaySearch prodej překračující 6 milionů kusů, z toho 1 milion postavený na technologii OLED. Po dvou letech klesajících počtů prodaných kusů a padajících tržeb je nový segment vedle OLED obrazovek a 4K rozlišení dalším ze způsobů, jimiž se výrobci snaží trh oživit. V rámci použité technologie má ještě 182


několik let převládat LCD. OLED se stále potýká s problémy při výrobě a DisplaySearch letos odhaduje prodej pouze 100 tisíc televizí s touto technologií. Naopak LCD může podle analytiků nabídnout překvapivě velký prostor pro inovaci a ještě dlouho dominovat. Televize s rozlišením 4K (Ultra HD) podle DisplaySearch rovněž čeká nárůst prodeje. Na letošek společnost odhaduje 12 milionů prodaných kusů, přičemž toto číslo má do roku 2017 vyrůst na 62 milionů. Zpočátku se většina prodejů uskuteční v Číně (v loni to bylo 83 %), ale do roku 2017 má zbytek světa Čínu dohnat a její podíl má klesnout na 46 %. Tiskárny Pokud se splní nová prognóza společnosti Canalys ohledně trhu 3D tiskáren, čeká tento segment velmi slibná budoucnost. Tržby za zařízení, spotřební materiál a související služby dosáhly v loňském roce celosvětově 2,5 miliardy dolarů, přičemž letos Canalys očekává růst na 3,8 miliardy a do roku 2018 dokonce na 16,2 miliardy. To odpovídá složené roční míře růstu 45,7 % mezi lety 2013 a 2018. Pokrok v technologiích přináší rychlejší tiskárny a větší možnosti v kombinaci barev, materiálů a konečné úpravy. Zároveň klesají ceny, a technologie se tak stává dostupnější pro širší spektrum využití, a to jak pro firmy, tak pro koncové zákazníky. Jedinými omezeními budou dostupnost CAD nástrojů a tiskáren, přičemž obě velmi rychle porostou. Canalys očekává nárůst tiskových služeb na objednávku, přičemž technologie k tomu potřebné již mají být zcela dostupné. Firma očekává vznik tiskových studií v odpovědi na poptávku po těchto službách. Například i česká společnost Aroja a Marek Zloch se v projektu 3Dfactory intenzivně pustili do vývoje a výroby 3D tiskáren určených pro domácí i profesionální využití. Nevýhody tiskáren konkurenčních firem, jako vysoká cena, drahé materiály a nákladný software, se jim podařilo odstranit důvtipem a profesionálním přístupem k vývoji. V roce 2013 se v soutěži Nápad roku umístili na 3. místě a v dubnu uvedli na trh českou sériově vyráběnou 3D tiskárnu DeeOrange. Nyní plánují světovou expanzi. Hodnota samotného trhu s tiskárnami vyrostla v loňském roce o 109 % na 711 milionů dolarů a letos Canalys očekává 79% růst na 1,3 miliardy. Do roku 2018 se má hodnota vyšplhat až na 5,4 miliardy dolarů, a to díky rostoucímu objemu prodávaných komerčních i spotřebitelných zařízení. Podle analytiků se v první polovině roku 2013 prodalo na českém trhu 167 663 jednotek a obrat dosáhl 62,48 milionu dolarů. Solární panely Rozmach výroby solárních panelů přinesl cenovou válku Číny s EU a USA. Dumpingové ceny čínských solárních panelů likvidovaly evropské a americké výrobce. Proto USA a EU přistoupily k zavedení dovozních cel. EU nejprve ve výši 11,8 % a pak 47,6 %. USA ve výši cca 31 %. V Číně působilo v té době 546 výrobců solárních panelů, jejichž produkce dokázala pokrýt takřka celou světovou poptávku po solárních panelech. V současnosti ovšem evropské vlády výši dotací omezily a poptávka po solárních panelech proto razantně poklesla. Čínská vláda dotovala nadále produkci solárních panelů, když subvencemi vyrovnávala cla a poskytovala záruky za bankovní úvěry výrobcům solárních panelů. Pokles poptávky v uplynulém roce dostal velkou část výrobců do komplikované situace. V roce 2013 zkrachoval jeden z hlavních vývojářů a výrobců, firma Suntech. Čínská vláda nyní přiznává podporu již jen 134 výrobcům. Ostatní firmy, které nesplnily podmínky, jsou v těžké situaci. Analytici očekávají, že v oboru solárních panelů zůstane necelá čtvrtina současných hráčů a celková produkce solárních panelů se sníží. Avšak Mezinárodní agentura pro energii předpovídá rostoucí potřebu solárních panelů. Francouzskoněmecko-švýcarské konsorcium chce do tří let postavit největší továrnu na solární panely na světě. Výrobní náklady by se měly podle studie, kterou pro zemskou vládu v Bádensku-Württembersku vypracoval Institut pro solární energetické systémy (ISE) ve Freiburgu, dostat zhruba o 20 procent pod nynější úroveň, tedy citelně níže, než za kolik prodává panely současná čínská konkurence. Důležitou podmínkou snížení nákladů je sdružení vývojových kapacit. Své síly má spojit německý ISE, francouzský Národní ústav pro solární energii (INES) a švýcarské Centrum pro elektroniku a mikrotechniku (CSEM). Šanci na úspěch velkovýroby dává prognóza Mezinárodní agentury pro energii, která odhaduje, že dosavadní útlum poptávky po solárních panelech ustane a že do roku 2020 se jejich výroba zvýší ve srovnání se současností na dvojnásobek. Podle informací německých médií vstupují rozhovory o financování do rozhodující fáze. Důležitým příznakem obnovující se důvěry v evropskou výrobu solárních panelů by bylo, pokud by se k ní vrátily tak velké a silné firmy jako Bosch nebo Siemens, které ji v době krize opustily. I přes mírný pokles většiny analyzovaných ukazatelů představuje elektrotechnický průmysl jeden z hlavních pilířů českého hospodářství a poskytuje množství příležitostí pro jeho další rozvoj a upevnění pozice v průmyslové výrobě v Česku. Trhy IT služeb těží, a budou těžit, z faktorů jako jsou zlepšující se ekonomika, pozitivnější sentiment, dostupnost evropských fondů pro ICT projekty a vlastní potřeba používat 183


moderní IT jako konkurenční výhodu. Je třeba zmínit, že právě ukazatel spotřebitelského klimatu v EU společnosti GfK v 1. čtvrtletí 2014 vzrostl o 0,8 bodu a nyní dosahuje hodnoty 8,4 bodu, přičemž před rokem byl na úrovni -3,3 bodu. Ukazatel je na nejvyšší úrovni od začátku krize.

184

Výroba elektrických zařízení

16. CZ-NACE 27 - VÝROBA ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ

16.1 Charakteristika oddílu Tento oddíl zahrnuje produkci výrobků, které generují, dodávají a využívají elektrickou energii, ale také výrobu elektrického osvětlení, signalizačního zařízení a elektrických spotřebičů pro domácnost. Výroba elektrických zařízení patří svým podílem na celkových tržbách průmyslu (6,5 %) k důležitým odvětvím s kompletačním charakterem výrobků. Ty jsou určeny zejména k dalšímu využití ve zpracovatelském průmyslu, ve výrobě a rozvodu elektrické energie, v dopravě a ve spojích a ve spotřebitelské sféře (výroba elektrického osvětlení a elektrického zařízení pro domácnost). Výrobní oddíl CZ-NACE 27 tvoří tyto skupiny: 27.1 Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení (např. výroba regulátorů přenosového a rozvodného napětí, výroba dynam a alternátorů); l 27.2 Výroba baterií a akumulátorů (např. výroba galvanických článků a elektrických akumulátorů - nenabíjecích a nabíjecích baterií); l 27.3 Výroba optických a elektrických kabelů, elektrických vodičů a elektroinstalačních zařízení (např. výroba kabelů z optických vláken pro přenos dat a přímý přenos obrazu, výroba izolovaných elektrokabelů, výroba napájecích vozidlových kolejnic, elektrických vodičů, proudových chráničů); l 27.4 Výroba elektrických osvětlovacích zařízení (např. žárovek a zářivek, jejich dílů a komponentů kromě skleněných polotovarů pro žárovky, výroba svítidel a jejich dílů a komponentů - kromě vodivého elektrického instalačního materiálu); l 27.5 Výroba spotřebičů převážně pro domácnost (např. ventilátory, vysavače, elektrické stroje na mytí a ošetřování podlah, kuchyňské spotřebiče, pračky apod.); l 27.9 Výroba ostatních elektrických zařízení (např. akumulátorových nabíječek, výroba elektrických zařízení pro otevírání a zavírání dveří, výroba elektrických zvonků, bzučáků, alarmů, sirén, výroba ultrazvukových čisticích přístrojů (kromě přístrojů pro zubní a jiné laboratoře). l

27.4 15,7 %

27.3 15,4 %

27.5 6,8 % 27.9 10,3 %

27.2 4,7 %

27.1 47,0 % 27.1 Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů, rozvodných a kontrolních zařízení 27.2 Výroba baterií a akumulátorů 27.3 Výroba optických a elektrických kabelů, vodičů a elektroinstalačních zařízení 27.4 Výroba elektrických osvětlovacích zařízení 27.5 Výroba spotřebičů převážně pro domácnost 27.9 Výroba ostatních elektrických zařízení



Z grafu 16.1 je zřejmé, že největší zastoupení v tomto oddíle tvoří výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení (47,0 %, v minulém roce 55,9 %). 185


Sem patří například Atas, největší český výrobce elektromotorů s výkonem do jednoho a půl kilowattu, který v roce 2013 oslavil pětaosmdesáté výročí založení. Na druhém místě s 15,7 % zastoupením je výroba elektrických osvětlovacích zařízení, která je velmi důležitá pro stavebnictví. V roce 2013 se „prohodila“ s výrobou optických a elektrických kabelů, elektrických vodičů a elektroinstalačních zařízení s 15,4 %. Na posledním místě se opětovně umístila skupina výroby baterií a akumulátorů, které podíl vzrostl z 3,9 % na 4,7 %. Průmyslová produkce se v roce 2013 meziročně zvýšila o 0,5 % (v roce 2012 byla nižší o 0,8 %). První stopy oživování zahraničních ekonomik můžeme sledovat již ve druhém čtvrtletí, kdy rostla zahraniční poptávka a začala se stávat hlavním nositelem růstu. V druhé polovině roku 2013 rostla zahraniční poptávka dynamičtěji a v závěru roku se zvýšila i domácí poptávka. Spolu s těmito faktory došlo k oživení rozhodujícího automobilového průmyslu, které se projevilo rostoucí poptávkou a zvýšeným výroby a tím se zvyšovala i produkce dodavatelských oddílů a jejich skupin. Vedle růstu automobilového průmyslu ovlivnila domácí průmysl v závěru roku intervence centrální banky vedoucí ke zvýšené spotřebě domácností. Produkce se v roce 2013 zvýšila ve 14 oddílech z celkového počtu 24 oddílů zpracovatelského průmyslu, ve výrobě elektrických zařízení však o pouhých 0,1 %. Tento oddíl má proexportní charakter. Podle velikosti tržeb můžeme představit významné společnosti v jednotlivých skupinách oddílu CZ-NACE 27: CZ-NACE 27.1 l Siemens s.r.o. a jeho odštěpné závody Elektromotory patří mezi přední světové dodavatele nízkonapěťových asynchronních elektromotorů. Hlavními zákazníky jsou výrobci čerpadel, kompresorů a klimatizačních zařízení. V ČR působí odštěpné závody v Mohelnici a Frenštátu, mateřskou společností je německý Siemens AG. l ABB s.r.o má hlavní sídlo v Praze, jinak je v sedmi dalších lokalitách (Brno, Ostrava, Jablonec n.Nisou, Trutnov, Plzeň, Most, Teplice). Hlavní oblastí podnikání je 5 divizí: výrobky pro energetiku, systémy pro energetiku, automatizace výroby a pohony, výrobky nízkého napětí, procesní automatizace. Centrála je v Curychu ve Švýcarsku. CZ-NACE 27.2 l Johnson Controls Autobaterie, s.r.o. v České Lípě vyrábí elektrochemické zdroje (převážně olověné startovací akumulátory), včetně jejich příslušenství. Mateřská společnost Johnson Controls Inc. sídlí v USA. CZ-NACE 27.3 l NKT Cables s.r.o. vyrábí rozvaděče, baterie, kabely, vodiče a televizní antény v Kladně. Ovládajícími společnostmi jsou NKT Holding A/S, NKT Cables Group A/S a NKT Cables Group GmbH. l MD ELEKTRONIK spol. s r.o. vyrábí vysokofrekvenční datové kabely v Chotěšově u Plzně. Je dcerou MD Elektronik z Německa. CZ-NACE 27.4 l Automotive Lighting, s.r.o., výroba světelných zařízení pro dopravní prostředky sídlí v Jihlavě. Stoprocentním vlastníkem je Automotive Lighting Reutlingen GmbH Německo. l Varroc Lighting Systems, s.r.o. provozuje výzkum, aplikační vývoj a výrobu předních světlometů, zadních svítilen a elektronických řídicích jednotek pro automobilový průmysl. Výrobní závody v České republice jsou v Novém Jičíně a Rychvaldu. VarrocCorp Holding B.V. majoritně vlastní Nizozemské království. CZ-NACE 27.5 l Miele technika s.r.o. je součástí nadnárodní skupiny Miele, německého výrobce elektrických přístrojů pro domácnost i pro profesionální využití (výroba praček a sušiček pro domácnost i pro profesionální využití a výroba myček nádobí pro domácnost). Sídlo je v Uničově. l Mora Moravia s.r.o. sídlí v Hlubočkách-Mariánském Údolí, člen Gorenje Group, je významným výrobcem bílé techniky. CZ-NACE 27.9 l AVX Czech Republic s.r.o , v Lanškrouně vyrábí tantalové a niobové kondenzátory. Je součástí nadnárodní společnosti AVX, která je předním světovým výrobcem pasivních elektronických součástek se sídlem v USA. 186

Výroba elektrických zařízení l

VISHAY ELECTRONIC spol. s r.o. je dceřinnou firmou holdingu Vishay, jehož mateřská firma Vishay Intertechnology, Inc. má sídlo v USA. Je jedním z největších světových výrobců elektrotechnických součástek. Sídlí v Přešticích, ale závody má v Dolním Rychnově a v Blatné.

16.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Pro oddíl elektrotechnického průmyslu je zejména charakteristický doplňující a kompletační charakter výrobků a zařízení, proto je také nezbytnou součástí zpracovatelského průmyslu. Podíl oddílu CZ-NACE 27 na tržbách celého zpracovatelského průmyslu byl v roce 2013 ve výši 6,5 % (v roce 2012 cca 6,7 %), což bylo 7. místo na žebříčku podílu jednotlivých oddílů. Produktivitu práce měl tento oddíl vyšší než zpracovatelský průmysl průměrně, a to asi o 3 %. Na počtu zaměstnanců se v roce 2013 podílel približně 8 %, což je o 0,1 % méně než rok předchozí.

16.3 Hlavní ekonomické ukazatele 16.3.1 Cenový vývoj Tabulka 16.1 zobrazuje přehled indexů cen průmyslových výrobců v letech 2009 - 2013. Za produkci CZ-CPA 27 došlo v roce 2013 ke zvýšení cen u průmyslových výrobců, vývoj cen se přesto pohyboval pod úrovní inflace, která byla 1,4 %. Na mírný vzrůst cen měla největší vliv skupina výrobků CZ-CPA 27.2 Výroba baterií a akumulátorů, která podražila v tomto roce o 3,3 %, v předcházejících letech byl však u této skupiny zaznamenaný velký pokles cen (v roce 2009 dokonce o 15 %). Skupina výrobků CZ-CPA 27.3 Výroba optických a elektrických kabelů, elektrických vodičů a elektroinstalačních zařízení opětovně zaznamenala pokles cen, tentokrát o 2,2 %. Moderní technologie totiž dovolují snižovat náklady na výrobu, a přirozeně tím klesá i jejich prodejní cena. Ceny tlačí dolů také vysoká konkurence v této oblasti. Ve skupině výrobků CZ-CPA 27.4 Výroba elektrických osvětlovacích zařízení, se v posledních letech také plně projevuje silná konkurence na trhu (dovozy z Číny), která vede výrobce k provádění častějších inovací a snižování cen starších výrobků. Ceny výrobků skupiny výrobků CZ-CPA 27.5 Spotřebiče převážně pro domácnost za posledních pět let vzrůstají. Důvodem je cenový boj mezi prodejci i kolísavý kurz koruny. Dalším faktorem jsou stále sofistikovanější výrobky mající další funkce a snaha firem, produkovat úspornější spotřebiče. Tabulka 15.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2009 - 2013 Průměr od počátku roku

Název

Elektrické motory, generátory apod. Baterie a akumulátory Elektrické vedení a elektroinstal. zař. Elektrická osvětlovací zařízení Spotřebiče převážně pro domácnost Ostatní elektrická zařízení

Elektrická zařízení

Kód CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

2013

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5 27.9

101,6 84,9 88,5 98,9 100,5 104,1

99,9 96,6 116,2 97,1 100,5 98,3

101,5 94,9 104,0 98,6 100,5 100,4

100,7 98,1 96,8 99,4 100,6 100,0

100,2 103,3 97,8 101,3 101,3 100,7

27

96,9

103,4

101,5

99,3

100,2


16.3.2 Základní produkční charakteristiky V letech 2008 a 2009 došlo ke snížení počtu podniků, které se zastavilo v roce 2010, v posledních dvou letech ale opět počet podniků klesá. V oddílu výroby elektrických zařízení bylo v roce 2012 přibližně 98,4 % 187


malých podniků, (t.j podniky do 49 zaměstnanců), 1,2 % středních (50 až 249 zaměstnanců) a 0,4 % velkých podniků (nad 250 zaměstnanců). Ani v roce 2013 se poměr společností dle velikosti výrazně nezměnil. Tabulka 16.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 27 v letech 2007 - 2013 CZ-NACE

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5 27.9

27

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

11 830 72 303 409 519 2 238

11 271 59 289 317 567 2 199

11 162 59 293 321 577 2 417

11 102 58 481 475 626 2 814

10 871 54 417 424 643 2 804

10 629 51 381 376 627 2 689

10 215 46 318 302 657 2 504

15 371

14 702

14 829

15 556

15 213

14 753

14 042


Z tabulky 16.3 je zřejmé, že zejména v roce 2009 došlo k velkému poklesu tržeb celého oddílu, který byl zapříčiněn především snížením domácí poptávky vzhledem k hospodářské krizi. Následující roky již tržby vzrůstaly. Jedním z důležitých indikátorů budoucího vývoje je objem celkových nových zakázek, které u organizací s 50 a více zaměstnanci meziročně vzrostly o 10,7 %, z toho zakázky ze zahraničí posílily o 14,4 %, ale domácí zakázky pouze o 0,5 % (leden až květen 2014). Objemově však tvoří zahraniční zakázky 76 % celkových. Od roku 2010 byl zaznamenán každoroční nárůst tržeb tohoto oddílu. V roce 2013 vzrostly tržby o 4 %. Nejlépe si vedla skupina CZ-NACE 27.4 Výroba elektrických osvětlovacích zařízení, kde se meziročně zvedly tržby o 29,6 %, tzn. asi o 7,9 mld. Kč. Výroba v této skupině nepřetržitě roste sedm let a nyní se vyváží světlomety zhruba za 30 miliard korun ročně. Tím, co tržby této skupiny drží vysoko navzdory pokračujícímu propadu výroby aut v Evropě jsou luxusnější automobily, protože do luxusnějších vozidel se dodávají náročnější, a tedy dražší světla a navíc zájem o ně, na rozdíl od levnějších vozů, neklesá (např. Audi, BMW, Jaguar, Land Rover, Maserati, Mercedes-Benz, Porsche a Rolls-Royce prodali rekordní počty vozidel v roce 2013). Tržby poklesly pouze skupině CZ-NACE 27.1 Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení, a to o 3,8 mld. Kč (objemově pouze o 3,6 %). I přes neustálý tlak na konkurenceschopnost, cenovou dostupnost výrobků, zvyšování cen vstupů a další negativní vlivy se společnostem v tomto oddílu dařilo dosáhnout pozitivních výsledků hospodaření. K tomu je nejen zapotřebí optimální řízení zásob, aktivní přístup k eliminaci kurzových rizik, ale i schopnost flexibilně reagovat na požadavky trhu. Tabulka 16.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5 27.9

27

2007

2008

2009

2010

86 553 218 8 420 403 32 346 315 22 582 847 17 513 003 23 677 592

90 021 625 9 575 450 29 474 699 19 323 585 15 687 929 22 778 069

75 169 724 7 078 552 24 185 012 15 994 764 13 747 603 18 777 038

94 542 368 7 853 494 29 801 038 17 875 295 12 104 693 22 109 444

191 093 378 186 861 358

mezir. index

154 952 693 184 286 331

97,8

82,9

118,9

2011

2012

2013

116 589 448 107 517 207 103 681 009 9 382 187 9 848 655 10 449 541 29 637 279 32 433 085 33 999 856 20 425 843 26 774 910 34 709 949 13 127 512 13 535 284 14 982 370 22 570 347 21 889 523 22 658 636 211 732 616 114,9

211 998 664 220 481 360 100,1

104,0


Podíl 10 největších společností na celkových tržbách oddílu CZ-NACE 27 se v letech 2007 až 2013 příliš nemění a je kolem 30 %. V hlavním žebříčku „Českých 100 nejlepších“ firem ročníku 2013, který prezentuje veřejnosti hospodářské výsledky zúčastněných společností, se nejlépe umístila společnost ABB s.r.o., která poskočila ze 44. na 39. místo. Do stovky nejlepších se také dostala společnost Varroc Lighting Systems s.r.o. (63. místo), Automotive Lightning s.r.o. se 65. místem a NKT Cables (68. místo). Účetní přidaná hodnota je mimořádně důležitý ukazatel pro hodnocení efektivnosti managementu, který se musí zajímat o to, kolik bohatství, majetku bylo v podniku vytvořeno a jak bylo rozděleno. Jde o hodnotu vytvořenou vlastní činností firmy. Za sledované období let 2007 - 2013 vzrostla účetní přidaná hodnota 188


o více jak 31 %, tj. o 15,6 mld. Kč i přes krizový rok 2009. Prohlubující se recese se na v tomto oddíle tolik neprojevila. Nárůst i přes nejistý hospodářský vývoj způsobilo zejména efektivnější využívání pracovních a kapitálových zdrojů podnikání ve výrobních a obchodních procesech. Účetní přidaná hodnota mírně poklesla pouze ve skupině CZ-NACE 27.1 Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení (o 3,6 %), což souvisí se snížením tržeb. Tabulka 16.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

23 201 236 1 317 329 6 339 808 6 943 902 4 267 216 7 950 914

24 597 237 1 618 629 5 743 832 5 114 755 3 701 469 7 959 023

23 499 297 1 634 529 5 478 469 4 782 516 3 695 035 6 488 064

31 515 760 1 464 324 6 268 167 5 174 187 3 349 500 7 446 948

35 927 200 1 505 763 5 788 133 5 824 920 3 487 710 7 739 923

34 781 436 1 768 008 6 343 775 9 764 711 3 412 191 7 193 071

33 314 267 1 879 184 7 054 350 12 553 047 3 675 630 7 246 867

50 020 406

48 734 945

45 577 910

55 218 885

60 273 648

63 263 191

65 723 345

mezir. index

97,4

93,5

121,2

109,2

105,0

103,9

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5 27.9

27



2007

2008

2009

2010

39 191 1 571 14 156 8 815 8 718 15 321

41 183 1 557 14 938 8 677 7 532 14 996

36 443 1 429 11 898 7 217 6 396 12 346

87 773

88 884

mezir. index

101,3

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5 27.9

27

2011

2012

2013

39 652 1 184 12 860 7 174 5 833 13 431

44 213 1 259 12 673 7 420 5 806 13 609

41 977 1 318 12 725 8 576 5 622 12 739

40 476 1 126 13 519 9 872 5 809 12 483

75 729

80 134

84 980

82 957

83 286

85,2

105,8

106,0

97,6

100,4


%


105

%

100

112

95

104

90

96

85

88

80

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 27

2012

80

2013

Tržby za VV a S

120

2007

ZP

2008

2009

2010

CZ-NACE 27

2011

2012

2013

ZP


135 123 111 99 87 75

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 27

2011

2012

2013

ZP



189


V roce 2013 došlo k nárůstu počtu zaměstaných osob pouze o 0,4 % v celém oddíle CZ-NACE 27 (tabulka 16.5). K výraznému snížení počtu zaměstnanců došlo jen ve skupině 27.1 (o 3,6 %, o 1 501 osob méně). Velké zvýšení tohoto ukazatele zaznamenala zejména skupina 27.4, a to o 15,1 % (o 1 296 zaměstnanců), a také skupina 27.3 (6,2 %, o 794 osob), což je ovlivněno zejména příchodem Varroc Lighting Systems a také nabíráním nových pracovníků z důvodu rozšiřování výroby. Vývoj základních produkčních charakteristik oddílu CZ-NACE 27 ve srovnání s celým zpracovatelským průmyslem je uveden v grafu 16.2. Účetní přidaná hodnota patří mezi faktory, které významně ovlivňují produktivitu práce. Součástí účetní přidané hodnoty jsou i osobní náklady, jejichž velikost závisí také na průměrném platu v oddíle. Osobní náklady v roce 2013 meziročně vzrostly o 4,3 %, což souvisí s meziročním nárůstem počtu pracovníků (o cca 0,4 %) a růstem mzdových nákladů. V roce 2013 byla průměrná mzda v oddíle CZ-NACE 27 u organizací s 20 a více pracovníky 25 946 Kč, o rok dříve to bylo 25 730 Kč. Průměrná mzda je mírně vyšší, než průměrná ve zpracovatelském průmyslu, která činí 25 708 Kč. Tabulka 16.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

12 915 909 661 844 3 993 949 2 918 993 2 554 829 4 472 145

14 747 350 790 333 4 662 801 3 200 543 2 358 819 4 880 636

13 511 939 749 041 3 984 537 2 692 258 2 086 693 4 105 657

16 219 051 678 411 4 497 279 2 830 806 1 942 450 4 477 576

18 878 392 748 251 4 505 545 3 092 297 2 047 739 4 722 547

18 923 336 793 273 4 611 997 3 692 971 1 997 365 4 485 667

18 831 173 721 314 5 036 936 4 839 992 2 095 145 4 467 588

27 517 670

30 640 482

27 130 125

30 645 573

33 994 771

34 504 609

35 992 148

mezir. index

111,3

88,5

113,0

110,9

101,5

104,3

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5 27.9

27


16.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Produktivita práce z účetní přidané hodnoty pro celý oddíl CZ-NACE 27 stoupla oproti roku 2012 o 3,5 %, rok 2007 překonala o 38,5 %. Od roku 2009 má vývoj produktivity vzestupnou tendenci. Její zvyšování výrazně ovlivňuje zvyšování výkonů včetně tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb rychlejším tempem než externí náklady na jejich dosažení (výkonová spotřeba včetně nákladů na prodané zboží) a mzdové náklady. Produktivita práce z ÚPH poklesla pouze ve skupině 27.1 (o necelé 1 %). V celkovém hodnocení zpracovatelského průmyslu je oddíl CZ NACE 27 v produktivitě práce z ÚPH mírně nadprůměrný. Úroveň produktivity práce z účetní přidané hodnoty pro roky 2012 a 2013 je uvedena v grafu 16.4. Nejvyšší úroveň produktivity práce z ÚPH opět zaznamenala skupina CZ-NACE 27.2 Výroba baterií a akumulátorů. Tabulka 16.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2007 - 2013 (Kč/zam.) CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

592 005 838 389 447 849 787 708 489 451 518 972

597 260 1 039 568 384 506 589 435 491 456 530 735

644 831 1 143 709 460 466 662 659 577 698 525 504

794 818 1 237 133 487 401 721 211 574 256 554 456

812 597 1 196 204 456 740 785 016 600 714 568 721

828 593 1 341 123 498 519 1 138 581 606 936 564 672

823 054 1 668 816 521 796 1 271 552 632 723 580 534

569 887

548 299

601 855

689 084

709 271

762 604

789 125

mezir. index

96,2

109,8

114,5

102,9

107,5

103,5

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5 27.9

27


Celkový hrubý operační přebytek v roce 2013 podle odhadů MPO meziročně vzrostl o 3,4 %, což je zhruba 1 mld. korun. Pokles byl zaznamenán u skupiny 27.1 (o 8,7 %), což souvisí s růstem osobních nákladů.

190



2010

2011

2012

2013

10 285 327 655 486 2 345 859 4 024 909 1 712 387 3 478 768

9 849 887 828 295 1 081 031 1 914 212 1 342 650 3 078 387

9 987 358 885 488 1 493 932 2 090 258 1 608 342 2 382 407

15 296 710 785 912 1 770 888 2 343 382 1 407 050 2 969 372

17 048 808 757 512 1 282 587 2 732 622 1 439 971 3 017 376

15 858 100 974 734 1 731 778 6 071 740 1 414 827 2 707 404

14 483 093 1 157 870 2 017 414 7 713 055 1 580 486 2 779 279

22 502 736

18 094 464

18 447 785

24 573 313

26 278 877

28 758 583

29 731 198

mezir. index

80,4

102,0

133,2

106,9

109,4

103,4

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5 27.9

27

2007

2008

2009


V průběhu roku 2013 se v souhrnném hodnocení lehce zlepšila efektivnost podnikání (vyjádřená podílem osobních nákladů na účetní přidané hodnotě), která dosáhla hodnoty 0,547 (v roce 2012 hodnota efektivnosti podnikání 0,545). Porovnání vývoje produktivity práce a podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě oddílu CZNACE 27 s celým zpracovatelským průmyslem je uvedeno v grafu 16.3.

%


150

%

140 130

125

95

110

80

100 90


140

110

120

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 27

2011

2012

65

2013

2007

ZP

2008

2009

2010

CZ-NACE 27

2011

2012

2013

ZP



1700 1500 1300 1100 900 700 500 300 100

ZP

27

27.1

27.2 2012

27.3

27.4

27.5

27.9

2013



191



2007

2008

2009

2010

67 019 716 7 285 497 26 539 839 16 908 813 14 022 695 16 552 285

67 191 828 7 937 970 23 447 911 15 245 903 12 059 461 15 448 863

52 677 995 5 539 567 19 027 096 12 203 988 10 093 102 12 593 551

67 595 903 6 563 588 24 214 763 14 033 486 9 010 598 15 319 746

148 328 846

141 331 936

mezir. index

95,3

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5 27.9

27

112 135 299 136 738 083 79,3

121,9

2011 85 533 520 8 062 959 24 301 935 16 255 648 9 822 069 15 595 079

2012

2013

77 550 376 8 101 456 26 355 537 19 159 818 10 292 749 15 339 628

75 836 942 8 654 799 26 837 255 25 206 202 11 367 280 15 472 834

159 571 209 156 799 565

163 375 313

116,7

98,3

104,2


Výkonová spotřeba (náklady na materiál, energie, služby atd.), která zaujímá hlavní podíl ve struktuře celkových nákladů, vykazuje v oddíle CZ-NACE 27 Výroba elektrických zařízení kolísavý trend. Rok 2008 a zejména 2009 vzhledem k celosvětovému hospodářskému útlumu znamenal snížení výkonové spotřeby. Zvýšení tržeb odpovídá i vývoj výkonové spotřeby, která vzrostla téměř u všech skupin oddílu (celkem o 4,2 %), nejvýrazněji u CZ-NACE 27.4 Výroba elektrických osvětlovacích zařízení o 31,6 %, Mírně poklesla výkonová spotřeba pouze u CZ-NACE 27.1 Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení o 2,2 %.

16.4 Zahraniční obchod 16.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Celkový obrat zahraničního obchodu produkce CZ-CPA 27 v roce 2013 byl 496,5 mld. Kč, což bylo o 31 mld. více než v roce předcházejícím. Saldo zahraničního obchodu této produkce přispělo 17,7 % do celkového kladného salda celkové produkce zpracovatelského průmyslu. Skupiny CZ-CPA 27.1, 27.3 a 27.4 přispěly celkem 85,6 % do kladného salda produkce CZ-CPA 27. Jak vyplývá z tabulky 16.10, největší vývoz a dovoz zboží má skupina výrobků CZ-CPA 27.1. (např. firma ATAS vyváží cca ? své produkce). Mezi největší vývozní země ve skupině výrobků CZ-CPA 27.1 patří Německo, dále je to Francie a Rakousko. U skupiny výrobků CZ-CPA 27.5 Spotřebiče převážně pro domácnost již není od roku 2012 zaznamenáno záporné saldo zahraničního obchodu, přestože se v této skupině mnoho výrobků dováží z Asie a v Evropě se nevyrábí.

192


Tabulka 15.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 27 v b.c. v letech 2009 - 2013

Vývoz celkem (mil. Kč) CZ-CPA

2009

2010

68 026,9 10 716,4 40 282,6 22 262,0 15 142,3 17 949,6

82 942,3 12 864,9 54 550,6 26 000,4 15 091,5 23 813,5

174 379,8

mezir. index

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5 27.9

27

2012

2013

99 654,0 13 908,8 58 306,1 31 114,0 15 719,4 27 378,4

104 895,6 14 593,7 67 217,7 35 240,6 23 475,4 26 889,3

112 168,4 15 392,2 72 497,9 38 586,0 26 431,7 28 942,3

215 263,2

246 080,7

272 312,3

294 018,5

123,4

114,3

110,7

108,0


CZ-CPA

2009

2010

52 449,0 6 469,4 30 863,6 8 593,1 16 183,8 14 165,0

67 712,6 7 922,2 45 345,9 9 527,7 16 310,7 19 347,5

128 723,9

mezir. index

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5 27.9

27

2011

2012

2013

73 349,0 8 197,1 49 119,4 11 605,8 16 037,1 24 606,9

75 260,0 8 021,2 8 50 935,5 13 566,3 20 664,5 24 758,8

80 480,1 831,6 50 822,8 13 596,6 22 132,8 26 658,3

166 166,6

182 915,3

193 206,3

202 522,2

129,1

110,1

105,6

104,8 5

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA

2011

27.1 27.2 27.3 27.4 27.5 27.9

27

2009

2010

15 577,9 4 247,0 9 419,0 13 668,9 -1 041,5 3 784,6

15 229,7 4 942,7 9 204,7 16 472,7 -1 219,2 4 466,0

26 305,0 5 711,7 9 186,7 19 508,2 -317,7 2 771,5

2011

29 635,6 6 572,5 16 282,2 21 674,3 2 810,9 2 130,5

2012

31 688,3 6 560,6 21 675,1 24 989,4 4 298,9 2 284,0

2013

45 655,9

49 096,6

63 165,4

79 106,0

91 496,3


16.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu V teritoriálním rozdělení vývozu a dovozu nedochází k velkým změnám (graf 16.5). Dominantní postavení ve vývozu má i nadále Německo, což je způsobeno především vlastnickými vztahy firem pod zahraniční kontrolou, kde převládají velké nadnárodní firmy z Německa (např. Siemens, Miele). U skupiny výrobků CZ-CPA 27.4 je to dáno něměckými automobilkami, které v roce 2013 vyrobily více jak třetinu všech motorových vozidel v EU. Mateřské firmy potom často zajišťují dodávky polotovarů a materiálů pro výrobce v ČR. Zpětně odebírají hotové výrobky, a to i pro distribuci do ostatních zemí. Mezi největší dovozní teritorium rovněž patří Německo následované Čínou, Maďarskem, Rakouskem a Itálií. V roce 2013 dosáhl obrat s Německem 177,2 mld. Kč, kladné saldo s touto zemí je 46,1 mld. Kč (dovoz 65,6 mld. a 111,7 mld. vývoz). Podíl ostatních zemí, do kterých Česká republika exportuje, je přibližně stejný jako v roce 2012. Velké pozitivní saldo obchodní bilance, u velkých trhů, máme kromě Německa rovněž s Francií, a Slovenskem, Velkou Británií a Ruskem. Naopak více dovážíme, než vyvážíme zejména z Číny s obratem 37,6 mld. Kč (z toho dovoz 30,3 mld. Kč, vývoz 7,3 mld. Kč a záporné saldo 23 mld. Kč). Ale záporné saldo s Čínou v roce 2013 oproti roku 2012 pokleslo o 0,7 mld. Kč vzrostlo, zvýšil se vývoz. Dovoz podle CPA 27 byl 202,5 mld. Kč, z toho z EU asi 145,5 mld. Kč, z Asie kolem 48,5 mld. Kč, což je asi 24 %. V procentech je podíl EU na dovozu asi 72 %. Vývoz CPA 27 byl v roce 2013 celkem 294 mld. Kč, z toho převážná většina do států EU (přes 86 %). Z toho je zřejmé, že naše ekonomika je velmi závislá na hospodářském cyklu Evropské unie.

193

PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Vývozní teritoria v roce 2013 Rakousko V. Británie 4 % 4% Slovensko 5% Francie 6%

Polsko 4 % USA 3% Maďarsko 3%

Ostatní 33 % Německo 38 % Dovozní teritoria v roce 2013 Itálie 4% Rakousko 4% Maďarsko 5%

Polsko 4%

Japonsko 4% Francie 3% Ostatní 29 %

Čína 15 %


Graf 16.5 – Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu v roce 2013 – CZ-CPA 27

16.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Oddíl CZ-NACE 27 Výroba elektrických zařízení má v české ekonomice velmi silný potenciál, zejména díky know-how v oblasti dodávek technologií pro energetiku. Vývoj tohoto oddílu je také podpořen stále rostoucí důležitostí v rámci zpracovatelského průmyslu. Dnes již téměř nenajdeme stroj nebo zařízení, ve kterém by nebylo použito nějaké elektrické zařízení. Konkurenční výhodou České republiky je strategická poloha ve střední Evropě, snadný přístup na trh Evropské unie, členství v EU a NATO, rozvinutá dopravní a telekomunikační infrastruktura, vyvinutá technologická základna, vysoká úroveň vzdělání a kvalifikace pracovní síly, silný inovační potenciál pracovníků, velký potenciál pro výzkumné a vývojové projekty, pozitivní přístup české vlády, investiční podpora pokrývající až 60 % uznatelných nákladů, a to pomocí transparentního systému investičních pobídek, a podpora ze strany CzechInvestu. V roce 2013 v rámci své organizace CzechInvest podpořilo Ministerstvo průmyslu a obchodu sedm projektů, dohromady bylo investováno 1493,81 mil. Kč a vytvořeno 668 pracovních míst. Objem investic byl celkově dle země původu společnosti v pořadí Švýcarsko, Velká Británie, Japonsko a Tchajwan. Role zahraničních investic se však mění, možnosti ČR jako země s levnými výrobními faktory se vyčerpávají. V ekonomice ČR by měly hrát větší roli domácí i zahraniční firmy, které jsou úspěšné proto, že inovují, využívají výsledků výzkumu či mají vlastní výzkum nebo vývoj a na mezinárodních trzích úspěšně prodávají výrobky a služby s vyšší přidanou hodnotou. Příkladem může být společnost ABB, která plánuje největší investici do brněnského závodu. Konkrétně se jedná o výstavbu nové výrobní haly pro rozváděče a rozšiřování výroby transformátorů. Obojí by mělo být dokončeno ve druhé polovině roku 2014. Varroc Group má v ČR jedno z největší technických center, globální centrum výzkumu a vývoje, které 194


je situováno v Novém Jičíně a Ostravě. Toto centrum plní roli “globálního centra excelence” v rámci divize Varroc Lighting Systems a zde je soustředěna klíčová oblast výzkumu a vývoje celé skupiny. Společnost Automotive Lighting očekává v roce 2014 nárůst tržeb o 20 %. Toto navýšení odráží náběhy produktů, které jsou z technického obsahu zcela inovativní a průlomové. Jde o rozjezd výroby Full-LED světlometů. V budoucnu se bude měnit podíl prodejů směrem k Hi-Tech produktům jako je technologie, kdy světlomet svítí podle toho, jak je potřeba. Podle čidel si tak třeba sám vyhodnocuje, kdy vypnout dálková světla, aby nedošlo k oslnění ostatních řidičů, nebo jak změnit světelný kužel podle toho, zda vůz jede po městě, krajinou či po dálnici. Na tom všem se pracuje i v České republice. Jsou to výrobci světel, kteří takové systémy musí vymyslet, vyvinout a automobilkám nabídnout, bez technologií proti konkurenci nemají šanci. Dále firma Siemens v oblasti energetiky podepsala důležitý kontrakt se společností ČEPS na dodávku silových transformátorů a současně pokračoval v modernizaci Elektrárny Prunéřov II společnosti ČEZ. V průmyslovém segmentu si Škoda Auto vybrala Siemens jako hlavního dodavatele elektrických rozvodů, řídicích systémů a automatizačních systémů pro montážní linku aut ve městě Kaluga v Rusku. Vedle růstu exportu byl Siemens úspěšný také v rozšiřování svých závodů a vývojových center. V Trutnově byla otevřena zcela nová výrobní hala, která umožnila přesunout odloučená pracoviště a zavést nové výrobní programy spínacích a signalizačních prvků. V roce 2013 došlo v rámci Siemens, s. r. o., k dalšímu rozvoji výzkumných a vývojových aktivit. Výdaje na výzkum a vývoj v roce 2012 byly o 26 % větší, než v roce předchozí, a to 2 049 mil. Kč (9,6 % sumy celého zpracovatelského průmyslu), z toho z podnikatelských zdrojů 1 478 mil. Kč, z veřejných zdrojů 143 mil. Kč a ze zahraničí 426 mil. Kč. Celková zaměstnanost uvnitř oddílu by v budoucích letech měla vzrůstat. Navíc náklady na pracovní sílu jsou ještě stále nižší, než v sousedním Německu nebo Rakousku. Určujícím pro další rozvoj a rozšiřování tohoto odvětví je právě dostatek kvalifikovaných technických pracovníků. Nedostatek konstruktérů, mechaniků a techniků, který se již projevuje v některých oblastech ČR, a úbytek výzkumných kapacit v dřívějších letech se v současné době obtížně nahrazuje také proto, že mezi mladými lidmi je malý zájem o studium technických oborů. Ministerstvo průmyslu a obchodu se snaží tuto situaci napravit. Průmysl v České republice je velmi vázaný na německý trh. Podle Deutsche Bank bude mít Německo v roce 2014 nejsilnější automobilový a elektrotechnický průmysl, kdy pro elektrotechnický průmysl očekávají 6% nárůst, což je i pro český elektrotechnický průmysl pozitivní zpráva.

195

Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených

17. CZ-NACE 28 - VÝROBA STROJŮ A ZAŘÍZENÍ JINDE NEUVEDENÝCH

17.1 Charakteristika oddílu Významným oddílem českého zpracovatelského průmyslu je výroba strojů a zařízení CZ-NACE 28. Tento oddíl zahrnuje velmi širokou paletu zařízení, která mechanicky nebo tepelně působí na materiály nebo na materiálech provádějí výrobní procesy (např. manipulaci, postřikování, vážení nebo balení), včetně výroby jejich mechanických komponentů, které produkují a využívají sílu. Patří sem také speciálně vyrobené díly na tyto stroje a zařízení. Do tohoto oddílu dále patří pevná, pohyblivá nebo ručně ovládaná zařízení bez ohledu na to, zda jsou určená pro průmysl, řemesla, stavebnictví, zemědělství nebo pro použití v domácnostech. Oddíl zahrnuje rovněž výrobu speciálních zařízení pro cestující nebo nákladní dopravu. Vývoj, výroba a prodej těchto zařízení je indikátorem stavu a dalšího vývoje českého hospodářství. Oddíl CZ-NACE 28 Výroba strojů a zařízení se dělí na následujících pět skupin: 28.1 Výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely; l 28.2 Výroba ostatních strojů a zařízení pro všeobecné účely; l 28.3 Výroba zemědělských a lesnických strojů; l 28.4 Výroba kovoobráběcích a ostatních obráběcích strojů; l 28.9 Výroba ostatních strojů pro speciální účely. l

28.3 6,0 %

28.4 8,5 % 28.9 22,5 %

28.2 38,2 %

28.1 24,9 % 28.1 Výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely 28.2 Výroba ostatních strojů a zařízení pro všeobecné účely 28.3 Výroba zemědělských a lesnických strojů 28.4 Výroba kovoobráběcích a ostatních obráběcích strojů 28.9 Výroba ostatních strojů pro speciální účely Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2013 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


Již tradičně zaujímají největší podíl na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb oddílu tři velmi široké skupiny, uplatňující výrobní činnosti s relativně vysokou přidanou hodnotou. Jedná se o CZ-NACE 28.2 Výroba ostatních strojů a zařízení pro všeobecné účely (jako jsou pece a hořáky pro topeniště, zdvihací a manipulační zařízení, průmyslová chladicí a klimatizační zařízení, atd.) s podílem 38,2 %. Jasné prvenství v této skupině, ale též prvenství v celém oddílu výroby strojů a zařízení v tržbách zaujímá třída 28.25 Výroba průmyslových chladících a klimatizačních zařízení. V této třídě je 61 organizací s 50 a více zaměstnanci, mezi kterými figurují velké nadnárodní společnosti, které v České republice nalezly příznivé prostředí pro investice a kvalifikovanou pracovní sílu. Neopomenutelným přínosem pro tuto třídu je členství ČR v Mezinárodním ústavu chladírenském, jehož nespornou výhodou je bezprostřední příliv nejnovějších 197


vědeckých poznatků v oboru a možnost pro české podniky participovat na významných projektech organizací, jako je kupř. CERN. Další dvě skupiny, jejichž podíl na tržbách se každoročně liší zpravidla v řádech jednotek procent, jsou CZ-NACE 28.9 Výroba ostatních strojů pro speciální účely (zařízení pro metalurgii, těžní a stavební stroje, stroje pro potravinářský, sklářský, textilní průmysl, atd.) s podílem 22,5 % a CZ-NACE 28.1 Výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely (kupř. motory, turbíny, hydraulická a pneumatická zařízení, kompresory, potrubní armarury, ložiska, apod.) s podílem 24,9 %. Ostatní skupiny oddílu vykazují v roce 2013 přibližně stejný podíl na tržbách jako v minulých obdobích (graf 17.1).

17.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Výroba strojů a zařízení zaujímá v rámci zpracovatelského průmyslu významnou pozici. Tento oddíl se v roce 2013 podílel 8,1 % na tržbách za vlastní výrobky a služby zpracovatelského průmyslu (ZP), čímž v těsném závěsu za CZ-NACE 25 (8,7 %) - obsadil pomyslné třetí místo v rámci zpracovatelského průmyslu (za oddíly CZ-NACE 29 A CZ-NACE 25). Podíl 11,0 % na počtu zaměstnanců řadí tento oddíl rovněž na třetí pozici. Oproti roku 2012 došlo k navýšení průměrného počtu zaměstnanců o 0,58 %. V roce 2000 se všeobecné strojírenství podílelo 10,1 % na účetní přidané hodnotě celého ZP. Tento podíl, kulminující kolem 10 %, si oddíl dlouhodobě udržuje – v roce 2013 byl podíl na účetní přidané hodnotě 10,3 %. V prestižním žebříčku CZECH TOP 100 (dle tržeb) za rok 2012 se umístily společnosti, jejichž výrobní činnosti lze alespoň zčásti zahrnout do tohoto oddílu: TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. na 14. místě (s tržbami 37 100 709 tis. Kč), ŠKODA PRAHA Invest s.r.o. na 29. místě (17 463 736 tis. Kč), Vítkovice Holding a.s. na 34. místě (16 212 000 tis. Kč), DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o. na 65. místě (8 566 898 tis. Kč) a společnost Daikin Industries Czech Republic s.r.o.obsadila 66. pozici (8 480 468 tis. Kč). Příznivý vliv na výsledky, které oddíl CZ-NACE 28 vykazuje, má mimo jiné systém podpory podnikání, jenž probíhá v rámci ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a je rozpracován do různě zaměřených programů počínaje poskytováním investičních pobídek (např. v průběhu roku 2013 bylo MPO vydáno rozhodnutí o příslibu investičních pobídek dvanácti společnostem, které v průběhu tří let proinvestují 5 475 mil. Kč na území České republiky), přes operační programy na podporu podnikání, až po program na podporu výzkumu a vývoje TIP (v roce 2013 byla poskytnuta roční podpora v celkové výši 53 542 tis. Kč osmi projektům pokračujícím v řešení v rámci programu TIP). V zájmu udržení kroku se zahraničními konkurenty a zvyšování konkurenceschopnosti jsou strojírenské podniky nuceny řešit řadu projektů v rámci aplikovaného výzkumu a vývoje a využívat možností v rámci vyhlašovaných veřejných soutěží na získání účelové podpory (kupř. program ALFA nebo v roce 2013 připravovaný program EPSILON Technologické agentury ČR). Do strojírenství pronikají nové technologie, jako jsou nanotechnologie, mechatronika, probíhá intenzivní výzkum a uplatňování nových materiálů. V neposlední řadě stojí elektronika a aplikace nových softwarových produktů. V oblasti podpory výzkumu, vývoje a inovací byla v roce 2013 cca 66 projektům podoborů JQ (strojní zařízení a nástroje) a JR (ostatní strojírenství) poskytnuta státní podpora v celkové výši 332 793 tis. Kč.

198



Název

Kód CZ-CPA

Stroje a zařízení všestranně použitelné Ostatní všestranně použitelné stroje Zemědělské a lesnické stroje Kovoobráběcí a ostatní obráběcí stroje Ostatní stroje pro speciální účely

2009

2010

2011

2012

2013

28.1 28.2 28.3 28.4 28.9

100,8 102,4 102,4 100,4 101,6

97,6 98,4 99,9 100,0 98,3

100,7 100,4 101,1 99,6 99,5

103,2 100,0 100,3 100,0 99,7

100?7 101,0 98,7 102,3 100,2

28

101,7

98,5

100,2

100,8

100,9

Stroje a zařízení j. n. Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100


28.1 28.2 28.3 28.4 28.9

28

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

493 3 642 411 341 1 316

463 3 369 329 294 1 135

474 3 450 330 293 1 155

764 3 695 403 325 1 268

675 3 592 367 301 1 230

620 3 476 326 289 1 124

551 3 216 224 243 985

6 203

5 590

5 702

6 455

6 165

5 835

5 219

2012

2013


Tabulka 17.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč)

CZ-NACE

28.1 28.2 28.3 28.4 28.9

28

2007

2008

67 584 659 70 593 693 107 240 180 100 815 207 17 602 369 15 204 952 26 162 304 26 238 299 76 551 241 70 556 016

2009 58 288 380 85 827 427 10 023 017 18 252 145 50 215 385

2010 64 470 248 89 900 044 11 720 573 17 578 889 52 860 153

2011 64 147 792 98 001 845 13 984 011 20 753 383 61 378 352

69 142 009 68 960 463 98 709 945 105 961 193 17 071 039 16 517 196 24 372 918 23 601 374 65 519 116 62 406 183

295 140 754 283 408 167 222 606 355 236 529 906 258 265 382 274 815 027 277 446 408

mezir. index

96,0

78,5

106,3

109,2

106,4

101,0



CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

18 152 156 28 912 527 4 099 758 8 306 382 20 244 931 79 715 755

19 705 808 28 075 511 3 323 686 8 147 636 18 570 640 77 823 280

18 365 565 25 437 490 2 489 225 5 853 749 14 514 929 66 660 958

21 048 843 25 351 048 3 240 817 5 555 706 14 901 219 70 097 633

19 286 148 26 945 500 3 751 456 6 566 041 17 808 407 74 357 553

21 318 165 27 422 448 4 704 170 7 728 186 18 971 125 80 144 094

21 301 204 30 103 585 4 559 098 7 691 408 18 664 085 82 319 380

mezir. index

97,6

85,7

105,2

106,1

107,8

102,7

28.1 28.2 28.3 28.4 28.9 28


199



CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

30 084 43 294 7 504 14 633 38 683

31 485 43 529 7 480 14 160 36 683

27 153 38 791 6 410 11 902 28 991

26 444 36 777 6 092 10 299 27 457

27 716 38 644 6 669 10 761 28 981

28 312 39 389 7 087 11 320 28 359

28 499 40 260 7 110 11 076 28 208

134 198

133 336

113 247

107 068

112 772

114 467

15 153

mezir. index

99,4

84,9

94,5

105,3

101,5

100,6

28.1 28.2 28.3 28.4 28.9

28


2012

2013

Pokles počtu zaměstnaných osob, jako důsledek recese, je od roku 2009 patrný jak u oddílu CZ-NACE 28, tak u celého zpracovatelského průmyslu. Do roku 2013 docházelo však téměř ve všech sledovaných ukazatelích k postupnému návratu k hodnotám blížícím se stavu před rokem 2008, resp. 2009. Pouze v případě počtu zaměstnanců je návrat k původnímu stavu obtížnější. Zaměstnanci, kteří v době recese přišli o zaměstnání jsou nuceni vyhledat si náhradní práci, často v jiném oboru. V tabulce 17.3 lze sledovat vývoj tržeb za vlastní výrobky a služby v letech 2007 až 2013. Do roku 2007 se dařilo udržet vzestupný trend. Skupině 28.1, která v převážné míře svou produkcí zajišťuje subdodávky do vyšších investičních celků, jež jsou dlouhodobě kontrahovány, se dařilo pokračovat v růstovém trendu ještě do roku 2008. U ostatních skupin oddílu se začíná – hlavně v průběhu druhého pololetí 2008 - projevovat vliv hospodářské krize. Dramatický pokles tržeb se projevil u všech skupin hlavně v roce 2009. Ke zlomu ve vývoji tržeb, ale též ostatních sledovaných produkčních charakteristik, dochází v průběhu roku 2010. Největší propad tržeb v období let 2008 – 2010 zaznamenaly především dvě skupiny oddílu: CZ-NACE 28.3 Výroba zemědělských a lesnických strojů, která byla, po významné ztrátě zahraničních odbytišť a přílivu vyspělé zahraniční konkurence, velmi citlivá na jakékoliv nepříznivé vlivy provázející hospodářskou krizi (některé podniky skupiny eliminují ztráty vzniklé nedostatkem zakázek pro vlastní produkci rozšířením sortimentu a poskytováním kooperací. Kupř. Agrostroj Pelhřimov rozšířil svou tradiční výrobu o další komponenty zemědělských strojů, jež dodává jiným výrobcům zemědělských strojů, vyrábí přídavná zařízení pro evropské výrobce nákladních automobilů). A dále skupina CZ-NACE 28.4 Výroba kovoobráběcích a ostatních obráběcích strojů která má v ČR dlouholetou tradici. Dominantní položku v oboru obráběcích a tvářecích strojů, jak z pohledu vývozu, tak dovozu, představují obráběcí stroje. Přes mírný pokles jejich vývozu v roce 2013 hodnotíme tento rok jako pozitivní. Česká republika potvrdila, že si drží i nadále své postavení mezi předními výrobci obráběcích a tvářecích strojů. Po letech útlumu začíná vykazovat skupina obráběcích a tvářecích strojů postupné oživení, i když proti roku 2012 došlo v tržbách za vlastní výrobky a služby k mírnému poklesu. Z hlediska celkového vývozu byl v letech 2010, 2011 zaznamenán velmi příznivý meziroční nárůst o 20,1%, na který navazuje meziroční nárůst (2011/2012) o dalších 10,5 %. Pokračování tohoto trendu lze očekávat i v letech následujících. Vlivem oslabení koruny dochází ke zhoršení poměru vývozu vůči dovozu za rok 2013 v tis. Eur ve srovnání s rokem 2012. V přepočtu na Eur došlo k celkovému poklesu vývozu obráběcích a tvářecích strojů o 2,7 %, přímo v oboru tvářecích strojů o 6,04 %. Vývoz obráběcích a tvářecích strojů z ČR v roce 2013 dosáhl hodnoty 14 715,699 mil. Kč. U obráběcích strojů vývoz dosáhl hodnoty 13 261,455 mil. Kč; u tvářecích strojů dosáhl vývoz v roce 2013 1 454,244 mil. Kč. Struktura českého strojírenství se v posledních pěti letech příliš nemění, do relativně pozitivního vývoje zasáhla léta 2008-2010, ale růstový trend strojírenství v současnosti navázal na předchozí období a pokračuje.

200

Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených %


105

%

99

102

93

94

87

86

81

78

75

2007

2008

2009

2010

2011

2012

CZ-NACE 28

Tržby za VV a S

110

70

2013

2007

2008

ZP

2009

2010

CZ-NACE 28

2011

2012

2013

ZP


105 100 95 90 85 80

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 28

2012

2013

ZP


Graf 17.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2007 - 2013 Tabulka 17.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč)

CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

11 106 937 15 262 722 2 443 391 5 583 861 13 723 843

12 562 919 16 956 194 2 647 868 5 807 199 13 958 697

10 989 337 15 231 493 2 142 142 4 707 434 11 215 774

11 193 234 14 900 093 2 152 924 4 141 434 11 122 815

11 789 667 16 132 553 2 441 150 4 587 743 12 429 972

12 472 686 17 046 354 2 765 243 5 102 874 12 648 156

12 904 595 17 713 333 2 840 861 4 847 268 12 384 324

48 120 754

51 932 876

44 286 180

43 510 499

47 381 084

50 035 313

50 690 381

mezir. index

107,9

85,3

98,2

108,9

105,6

101,3

28.1 28.2 28.3 28.4 28.9

28



CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

603 374 667 824 546 344 567 630 523 358

625 887 644 982 444 346 575 404 506 250

676 377 655 751 388 339 491 820 500 670

795 979 689 326 531 998 539 457 542 707

695 852 697 270 562 488 610 150 614 493

752 969 696 202 663 817 682 700 668 959

747 441 747 723 641 228 694 401 661 662

594 015

583 662

588 631

654 701

659 364

700 153

714 868

mezir. index

98,3

100,9

111,2

100,7

106,2

102,1

28.1 28.2 28.3 28.4 28.9

28


Průběh produktivity práce z účetní přidané hodnoty v období let 2007 až 2013 (i přes určité zbrzdění v období recese) vykazoval vzestupnou tendenci. Růst produktivity pozitivně ovlivnily nákupy a modernizace 201


výrobních zařízení společně s realizací výsledků průmyslového výzkumu a vývoje, a to jsou právě faktory, které jsou ze strany státu podporovány formou investičních pobídek a podporou průmyslového výzkumu a vývoje (ze strany MPO - program TIP, ze strany Technologické agentury ČR - program ALFA, jehož již čtvrtá veřejná soutěž byla vyhlášena dne 1. listopadu 2013). Přesný průběh v období zaznamenává tabulka 17.7, ze které je patrná relativní vyrovnanost jednotlivých skupin v dosažené produktivitě. Tabulka 17.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč)

CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

7 045 220 13 649 805 1 656 367 2 722 521 6 521 088

7 142 889 11 119 317 675 818 2 340 437 4 611 943

7 376 229 10 205 997 347 083 1 146 315 3 299 155

9 855 608 10 450 955 1 087 894 1 414 272 3 778 404

7 496 482 10 812 947 1 310 307 1 978 298 5 378 436

8 845 479 10 376 094 1 938 927 2 625 312 6 322 969

8 396 610 12 390 252 1 718 237 2 844 140 6 279 761

31 595 001

25 890 404

22 374 779

26 587 134

26 976 469

30 108 782

31 628 999

mezir. index

81,9

86,4

118,8

101,5

111,6

105,0

28.1 28.2 28.3 28.4 28.9

28


%


122


105

%

114

95

106

85

98

75

90

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 28

2011

2012

65

2013

ZP

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 28

2011

2012 ZP



tis. Kč/zam.

800 700 600 500 400 300 200 100

ZP

28

28.1

28.2 2012

28.3

28.4

28.9

2013



202

2013



CZ-NACE

28.1 28.2 28.3 28.4 28.9

28

2007 56 084 363 80 866 448 14 224 314 18 958 527 59 079 391

2008 56 009 542 74 817 131 12 535 476 19 288 104 55 496 258

2009 41 225 171 60 477 002 7 623 029 12 263 793 35 275 689

229 213 044 218 146 510 156 864 683

mezir. index

95,2

71,9

2010 45 973 378 66 622 362 9 007 529 12 091 567 39 390 768

2011 49 465 677 72 711 005 10 828 325 15 450 935 46 029 532

2012 51 017 901 73 821 031 13 127 303 17 429 373 47 763 290

2013 51 454 601 77 220 463 12 315 134 16 373 385 45 061 988

173 085 605 194 485 474 203 158 897 202 425 571 110,3

112,4

104,5

99,6


17.4 Zahraniční obchod Zahraniční obchod vykazoval do roku 2002 záporné saldo. Vlivem přílivu zahraničních investorů, využitím nových know–how, efektivních technologií, atd., dochází ke zlepšení konkurenceschopnosti výrobků CZ-CPA 28 a po vstupu ČR do EU též podmínek exportu do členských zemí Unie. Celní opatření, která brání dovozu zboží s dumpingovými cenami do EU, zlepšují podmínky pro vývoz českého zboží. Dochází ke zvýšení kladného salda zahraničního obchodu i přes postupné zpevňování kurzu koruny, které přináší zhoršení exportních podmínek. Pokračuje pozitivní vývoj exportní výkonnosti, která je podmíněna investicemi do výzkumu a vývoje, zvyšováním kvalifikace pracovníků a přizpůsobení se podniků stále tvrdšímu konkurenčnímu prostředí. Kladné saldo – přes výrazně se projevující vliv celosvětové hospodářské krize a pokles exportní aktivity – si v roce 2010 v rámci zahraničního obchodu udržely všechny výrobky, až na CZ-CPA 28.3 (zemědělské a lesnické stroje), kde se výrazně projevila expanze zahraničních výrobců jako jsou JOHN DEERE, KRONE, PÖTTINGER apod. na český trh.

17.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Porovnáme-li vývoz výrobků CZ-CPA 28 a tržby za VV a S CZ-NACE 28, vidíme, že ve sledované časové řadě jsou hodnoty u vývozu vyšší než hodnoty u tržeb. Tento fenomén má tři hlavní příčiny: jednak jsou to obchody nerezidentů v ČR, za druhé reexporty a za třetí fakt, že společnost, která se v rámci klasifikace CZ-NACE řadí dle své převažující činnosti například do CZ-NACE 30 může vyrábět a vyvážet zaroveň výrobky, které svým charakterem spadají do CZ-CPA 28, což se projeví právě v celní statistice, kde se výrobky zařazují pod kódem samotného výrobku, nikoliv té konkrétní společnosti a její převažující činnosti. V roce 2013 dochází k nárůstu vývozu (meziročně o 6,9 %), zlepšilo se jediné záporné saldo tohoto oddílu, a to ve skupině CZ-CPA 28.3 (zemědělské a lesnické stroje). Významný výrobce této skupiny ZETOR TRACTORS a.s. v roce 2013 zahájil sériovou výrobu modelu Zetor Major, jenž sklidil mimořádný úspěch - do konce roku se vyrobilo o 400 kusů tohoto modelu více, než činil původní odhad při zahájení sériové výroby. V soutěži Exportér roku 2013, kde byla společnost ZETOR TRACTORS a.s. v kategoriích Nárůst exportu 2011–2012 a Objem exportu 2012 nejúspěšnějším a zároveň jediným oceněným zástupcem působícím v oblasti výroby zemědělských strojů.

203


Tabulka 17.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 28 v b.c. v letech 2009 - 2013 Vývoz celkem (mil. Kč)

CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

2013

81 530,5 93 605,5 8 124,2 17 815,3 43 017,2

96 917,0 107 573,8 9 505,7 16 791,4 50 833,8

112 070,9 125 133,7 11 693,2 21 604,6 65 293,9

122 318,3 120 834,2 14 985,0 22 618,6 69 906,5

133 578,0 133 282,3 14 916,5 23 132,3 70 058,0

244 092,7

281 621,7

335 796,3

350 662,6

374 967,1

mezir. index

115,4

119,2

104,4

106,9 3

28.1 28.2 28.3 28.4 28.9

28


CZ-CPA

2009

2010

54 422,6 60 075,6 9 593,2 11 272,7 35 552,5

71 497,9 68 617,3 9 733,6 10 677,3 36 371,6

83 661,6 80 195,5 13 670,1 16 224,8 46 598,3

92 994,0 78 684,2 15 328,0 16 138,0 43 960,1

95 705,8 79 250,1 15 204,1 16 599,5 45 124,9

170 916,6

196 897,7

240 350,3

247 104,3

251 884,4

mezir. index

115,2

122,1

102,8

101,9

28.1 28.2 28.3 28.4 28.9

28

2012

2013

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA

2011

28.1 28.2 28.3 28.4 28.9

28

2009

2010

2011

2012

2013

27 107,9 33 529,9 -1 469,0 6 542,6 7 464,7

25 419,1 38 956,5 -227,9 6 114,1 14 462,2

28 409,3 44 938,2 -1 976,9 5 379,8 18 695,6

29 324,3 42 150,0 -343,0 6 480,6 25 946,4

37 872,2 54 032,2 -287,6 6 532,8 24 933,1

73 176,1

84 724,0

95 446,0

103 558,3

123 082,7


17.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Z hlediska dovozu i vývozu strojírenských výrobků je již tradičně dominantním partnerem Německo. V posledních pěti letech se podíl vývozu do tohoto teritoria pohyboval okolo 32 %, na dovozu pak kolem 41 %. Též v podílech u ostatních teritorií nedochází k podstatným změnám proti již několik let ustálenému rozdělení, kde po 6 % je realizován vývoz do Francie a Ruské federace, dalšími tradičními zeměmi jsou Slovensko, Polsko, Velká Británie a Itálie, kam směřuje cca po 4 % celkového vývozu. Přibližně 35 % vývozu směřuje do ostatních teritorií. Čeští výrobci mají zájem vyvážet do zemí východní Asie a probíhají jednání o vývozech do zemí Jižní Ameriky. V prvním pololetí roku 2013 proběhlo v Bombaji první zasedání česko-indické pracovní skupiny pro „Sofistikované těžké strojírenství“, jednání bylo výsledkem předchozí dlouhodobé přípravy a zúčastnili se jej zástupci významných čekých strojírenských podniků. Jejich partnery byli představitelé velkých indických strojírenských společností.

204

Výroba strojů a zařízení jinde neuvedených Vývozní teritoria v roce 2013 Slovensko 5% Rusko 6% Francie 6%

Polsko 4%

Itálie 4%

V. Británie 4% USA 4%

Ostatní 35 %

Německo 32 %

Dovozní teritoria v roce 2013

Japonsko 6% Čína 6% Itálie 8%

Rakousko USA 4 % 4%

Francie 3% Slovensko 3% Ostatní 25 %



17.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Jednou z důležitých součástí českého všeobecného strojírenství (jež v současnosti prožívá rozvoj díky zvyšující se celosvětové poptávce po energii) je energetické strojírenství. Energetické strojírenství zahrnuje výrobu a dodávky zařízení mnoha oborů napříč všeobecným strojírenstvím, výrobou turbín počínaje, přes armatury, kompresory, čerpadla, až po zdvihací a manipulační zařízení konče. V posledním období se české energetické strojírenství, jako rozhodující činitel obnovy a rozvoje české energetiky, opět dostává do popředí, přičemž si i nadále udržuje své tradiční zákazníky v Rusku, postsovětských republikách, Číně, Indii, Pákistánu, Egyptě, Turecku, Vietnamu, na Kubě a v dalších státech. Dne 10. dubna 2014 ČEZ zrušil zadávací řízení podle zákona o veřejných zakázkách na dostavbu dvou jaderných bloků v lokalitě Jaderné elektrárny Temelín a následně odeslal uchazečům příslušné oznámení o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Informaci obdrželi všichni uchazeči - konsorcium společností Westinghouse Electric Company LLC a Westinghouse Electric Czech Republic s.r.o.; konsorcium společností ŠKODA JS, Atomstroyexport a Gidropress i již dříve vyloučená společnost AREVA NP. Čeští výrobci očekávali podíl na dodávkách pro dostavbu JE Temelín (některé společnosti v souvislosti s výstavbou nového zdroje v Temelíně dokonce plánovaly navýšení výrobní kapacity, investice do výzkumu a vývoje i navýšení počtu zaměstnanců). A to zcela oprávněně, neboť zpravidla se mohou prokázat nejen potřebnými referencemi a vysokou kvalifikací svých pracovníků, ale též nezbytnými certifikacemi, které již vlastní, popřípadě je urychleně nabývají. Zapojení českých výrobců energetických zařízení do dodavatelských konsorcií často napomáhá jejich příslušnost k nadnárodním společnostem, jež svým propojením a vlivy otevírají cestu k zahraničním zakázkám. Zároveň řada ryze českých společností jsou úspěšnými exportéry energetických zařízení, právě díky své mnohaleté tradici a bohatým referencím. 205


Tradice a současná úroveň výroby obráběcích strojů, jež tvoří neodmyslitelnou součást oddílu dává oprávněný předpoklad dalšího úspěšného vývoje této skupiny. Závěrem lze – na základě dosavadních výsledků shrnutých v kapitole – oprávněně očekávat udržení pozitivního trendu, který oddíl výroby strojů a zařízení od období recese nastoupil.

206

Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů

18. CZ-NACE 29 - VÝROBA MOTOROVÝCH VOZIDEL (KROMĚ MOTOCYKLŮ), PŘÍVĚSŮ A NÁVĚSŮ

18.1 Charakteristika oddílu Podle charakteru výrobního programu zahrnuje tento oddíl následující výrobkovou skladbu: osobní, lehké užitkové a nákladní automobily, přívěsy a návěsy, autobusy a trolejbusy, pásová sněhová vozidla, golfové vozíky, obojživelná, požární vozidla, výrobu jejich částí. CZ-NACE 29 se člení dle platné klasifikace do následujících výrobních skupin: 29.1 Výroba motorových vozidel a jejich motorů; 29.2 Výroba karoserií motorových vozidel; výroba přívěsů a návěsů; l 29.3 Výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory. l l

Do CZ-NACE 29 nespadá: výroba elektromotorů (kromě spouštěcích motorů) CZ NACE 27.11; výroba osvětlovacích zařízení pro automobily CZ NACE 27.40; l výroba pístů, pístních kroužků a karburátorů CZ NACE 28.11; l výroba terénních vyklápěcích náklaďáků CZ NACE 28.92; l výroba tanků a ostatních bojových vozidel CZ NACE 30.40; l přestavby, opravy a údržba motorových vozidel CZ NACE 45.20; l výroba zemědělskych přívěsů a návěsů CZ NACE 28.30; l výroba dopravních prostředků tažených zvířaty CZ NACE 30.99; l výroba baterií do vozidel CZ NACE 27.20; l výroba pneumatik CZ NACE 22.11; l výroba skla CZ NACE 23.11; l výroba plastových komponentů CZ NACE 22.19. l l

Automobilový průmysl (AP) je odběratelem výrobků a služeb z dalších oddílů zpracovatelského průmyslu, např. elektrotechnického, hutního, chemického, plastikářského, sklářského, textilního a všeobecného strojírenství a dalších navazujících oddílů a služeb. Například v roce 2013 Barum Continental vyrobil přes 20,5 milionů ks pneumatik. Čtyři tuzemští výrobci autosvětel vyrobí ročně desítky miliónů světlometů (v roce 2012 byly z České republiky exportovány světlomety za více jak 27 mld. Kč). Od roku 2017 k nim přibude ještě i firma Mobis. Společnost AGC Automotive Czech a.s. vyrobila cca 25 milionů autoskel. Automobilový průmysl je významným odběratelem CNC strojů, frézek, soustruhů, lisů a dalších obráběcích strojů a robotů. Většina kovových dílů potřebuje povrchovou úpravu, takže zde najde uplatnění mnoho lakoven. S provozem a prodejem vozidel pak souvisí servis a údržba vozidel (v ČR je cca 7,5 mil. vozidel všech kategorií). Řidiči při dopravních nehodách v roce 2013 způsobili podle policejních odhadů škody za 5 miliard Kč. Oddíl CZ NACE 45 Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel dosahuje tržeb ve výši okolo 380 mld. Kč a zaměstnává cca 85 tisíc lidí. V ČR bylo v roce 2013 prodáno více než 562 000 ojetých osobních vozidel za cca 90 miliard Kč. Pojišťovny vybraly na pojištění odpovědnosti z provozu vozidla neboli povinného ručení přibližně 19,5 mld. Kč (počet pojištěných vozidel se zvýšil na 6,99 mil. ks); náklady pojišťoven na škody dosáhly 87 % předepsaného pojistného. Firemní zákazníci získali prostřednictvím leasingu a podnikatelských úvěrů cca 56,2 mld. Kč na nákup silničích vozidel (z toho 33,3 mld. Kč představovaly osobní automobily); členské společnosti ČLFA uzavřely nejvíce smluv na financování vozidel, když zákazníkům poskytly prostředky na pořízení 42,3 % všech poprvé registrovaných nových osobních automobilů v České republice – financovaly nákup přes 71 000 nových osobních vozů. V oblasti reklamy automobilky v roce 2013 investovaly v České republice cca 3,9 miliardy Kč - meziročně o 6 % 207


méně. Největšími inzerenty byly Hyundai Motor Czech – cca 425 milionu Kč, Ford Motor Company - cca 344 milionu Kč a Škoda Auto - 332 milionu Kč). V roce 2013 bylo v ČR spotřebováno 1 570 tis tun automobilových benzinů a 4 144 tis. tun motorové nafty (meziročně došlo k poklesu spotřeby benzínu a naopak vzrostlo čerpání nafty i z důvodu zpřísnění pravidel pro distribuci paliv). Průměrný obsah biopaliv v benzinu byl cca 4,17 % a v motorové naftě 6,05 %. Hrubá spotřeba FAME byla 228 tis. tun, bioethanolu cca 86,4 tis. tun. Spotřeba CNG vzrostla na 21,95 mil. m3 (meziročně nárůst o 44 %). Spotřeba elektřiny v dopravě v posledních třech letech klesá a je dána zejména kolejovými vozidly, cca 2/3, a zbytek v silniční dopravě hlavně trolejbusy. Na našem územi je v provozu cca 6,7 tisíc čerpacích stanic (z toho je 178 plniček CNG – 55 veřejných, 123 domácích). Pro elektromobily bylo vybudováno cca 100 nabíjecích míst. Pro automobilový průmysl je velmi důležitá doprava - logistika. Automobilka Škoda otevřela největší sklad originálních dílů v České republice - Škoda Parts Centrum (plocha 100 tisíc m2; investice za cca 31,8 milionů €). Denně je vyexpedováno zhruba 25 000 dodávek originálních dílů a příslušenství značky Škoda a koncernových značek VW, Audi a Seat. Automobilky jsou významnými zákazníky dopravců, např. Advanced World Transport a.s., ČD Cargo, a.s. a GEFCO ČESKÁ REPUBLIKA, s.r.o. Škoda, TPCA a Hyundai vyváží 50-60 % své produkce po železnici. Většina autodílů je přepravována po silnici (v návaznosti na just in time dodávky) a menší část po železnici. Česká republika je tranzitní zemí, což se samozřejmě projevuje i v přepravě automobilů. Přes území České republiky jsou exportovány např. automobily ze Slovenska a Polska (VW Bratislava a Poznaň, PSA Trnava, KIA Slovakia, FIAT Poland), motory z Maďarska a naopak zejmména německé a francouzské automobily jsou vyváženy přes nás do východní Evropy. V roce 2013 se vybralo 8,55 mld. Kč mýta, což je o 1,44 % méně než v předchozím roce 2012, i když vzrostly přepravní výkony, nebyly zvýšeny sazby za mýtné a roste podíl nákladních vozidel majících emisní normy EURO V a VI, která platí nejnižší sazby. V roce 2013 byl jejich podíl na vozovém parku 40 % a 50 % na dopravních výkonech. Přeprava vozidel a jejich dílů představuje i do budoucna sektor s velkým potenciálem, především v oblasti dodávek komponentů do výroby a též exportech do zámoří, zejména Číny a Indie. V širším kontextu můžeme připojit související infrastrukturu, její výstavbu a údržbu. V návaznosti na zvyšování bezpečnosti silničního provozu a zvyšování plynulosti dopravy budou budovány Inteligentní dopravní systémy, které zajistí komunikaci jak mezi vozidly, tak mezi vozidlem a komunikací (dle American Transportation Research Institute dopravní zácpy stály dopravce v USA v roce 2013 více jak 9,2 mld. USD a řidiči v zácpách strávili více jak 141 milionů hodin). V současnosti zažívá největší boom výstavba infrastruktury pro vozidla na alternativní pohon (elektřina, CNG, LPG, LNG a výhledově vodík. Pro elektromobily bylo vybudováno cca 100 nabíjecích míst). Byla schválena „Směrnice Evropského parlamentu a Rady o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva“, která požaduje vybudování infrastruktury pro altenativní paliva a přijetí národních akčních plánů v této oblasti. Po skončení „životnosti“ se automobil stává „odpadem“, který je zdrojem materiálů pro další využití (železo, plasty, sklo, barevné kovy, vzácné prvky a další). V České republice je ročně ekologicky zlikvidováno přes 130 tisíc motorových vozidel s ukončenou životností a zpracováno 60 tis. tun vyřazených pneumatik a cca 3 400 tun použitých automobilových baterií. V ČR je cca 400 subjektů, které se zabývají zpracováním autovraků. Ty se budou muset nejpozději do 1. ledna 2015 zpracovávat tak, aby bylo využito nejméně 95 % jejich průměrné hmotnosti a opětovně použito a recyklováno nejméně 85 % jejich průměrné hmotnosti (v roce 2011 bylo v EU sešrotováno cca 6,87 miliónu osobních automobilů o celkové váze 6,82 mil. tun a sebrány 3 miliony tun ojetých pneumatik). To představuje pro firmy velký potenciál. Bohužel v současné době je problém, jak využít materiál z těchto vozidel, neboť u nás nejsou dostatečné zpracovatelské kapacity. Osobní automobil obsahuje cca 0,5 kg vzácných kovů, hybridy a elektromobily mají o 5 až 7 kg těchto kovů více. Z hlediska výroby došlo v roce 2013 opětovně k mírnému meziročnímu snížení produkce, ale i tak bylo vyrobeno více jak 1,17 milionu motorových vozidel (kategorie M1, M2, M3, N1, N2, N3; třetí nejvyšší roční produkce těchto motorových vozidel v dosavadní historii České republiky a nejnižší výroba nákladních vozidel, možná dokonce od druhé světové války, díky ukončení výroby Avií). Automobilky ŠKODA Auto, a.s. a Hyundai Motor Manufacturing Czech, s.r.o. (HMMC) zaznamenaly nárůst prodejů na evropských trzích, i když u prvně jmenované to bylo až v druhém pololetí s uvedením nových modelů na trh. Naopak poptávka po malých vozech vyráběných v Toyota Peugeot Citroën (TPCA) byla nižší (uplynuly teprve 4 roky od poskytování šrotovného, které výrazně podpořilo prodej těchto automobilů). V kategorii autobusů se jedná o třetí nejvyšší produkci a u nákladních vozidel musíme bohužel konstatovat, že se jedná o nejnižší produkci v historii ČR. Česká republika si v roce 2013 udržela páté místo s podílem necelých 8 % co do počtu vyrobených 208


osobních automobilů v EU (za Německem 37 %, Španělskem 11,8 %, Velkou Británií 10,3 % a Francií 10,3 %). Vozový park se u nás opětovně rozrostl a počet registrovaných osobních automobilů se výrazně přiblížil další hranici (4,8 mil. ks). Počet autobusů je více méně konstantní, necelých 20 tis. ks. U nákladních vozidel se zvýšil počet na 685 tis. ks. Máme dlouholetou tradici v oblasti výroby automobilů a jejich dílů. V roce 2013 proběhla např. tato výročí: 115 let od vyrobení prvního nákladního automobilu Tatra, 65 let zahájení výroby Škody VOS (Vládní osobní speciál, některé verze byly pancéřované), 60 let od vzniku LIAZ n.p. (Liberecké automobilové závody - v dobách své největší slávy zaměstnával v deseti závodech jedenáct tisíc lidí a vyráběl třináct tisíc nákladních aut ročně) a od zahájení výroby nákladních automobilů Praga V3S (v letech 1953 – 1990 cca 130 000 ks), 55 let od zahájení výroby trolejbusů v Ostrově, 45 let od zahájení výroby Škoda 1203 (jediný český, resp. československý sériově vyráběný malý užitkový automobil se samonosnou karosérií; vyrobeno cca 70 tis. ks), 30 let od zahájení výroby nákladních vozidel TATRA 85 (modifikovaná se vyrábí doposud), 25 let od zahájení výroby Škoda Favorit (vyrobeno včetně verze Forman přes 1 mil. ks). 20 let od založení společnosti Bosch Diesel s.r.o. Před 15 lety byla ukončena výroba osobních automobilů TATRA z důvodu minimálního zájmu o tyto vozy u tuzemských odběratelů. Automobilka Tatra změnila majitele a jméno – společnost koupila firma Truck Development a přejmenovala ji na Tatra Trucks a.s. Z hlediska výrobních kapacit v roce 2013 Škoda Auto vyrobila 15ti miliontý vůz (od zahájení výroby v roce 1905), 1,5 miliontý automobil v Kvasinách, 4 miliontou Octavii a půl miliontou převodovku MQ 200 a 11timiliontý motor v historii podniku; z brány automobilky Hyundai vyjel miliontý automobil (automobilce na to stačilo čtyři a půl roku ode dne zahájení výroby), TPCA vyrobili již 2. milionté auto. Pro srovnání - na Slovensku se v roce 2013 celková produkce přiblížila hranici 1 mil. ks vyrobených vozidel (980 tis. ks); PSA Peugeot Citroën Slovakia vyrobila 1,5 miliontý automobil od zahájení výroby. V tomto roce proběhly i premiéry např. ŠKODA Rapid, Octavia RS (nejrychlejší sériová ŠKODA Octavia všech dob), převodovka DQ 200, hybridní autobus ŠKODA H12 a nová generace Hyundai i30. V Mladé Boleslavi se začal vyrábět Seat Toledo. Společnost MANN+HUMMEL otevřela nové vývojové centrum s testovací laboratoří. V rallyové sezóně 2013 tovární jezdec týmu ŠKODA Motorsport Jan Kopecký a jeho spolujezdec Pavel Dresler získali pro značku ŠKODA titul mistrů Evropy v rallye. Také výrobci nákladních vozidel se zúčastnili závodů - např. automobilka Tatra obsadila v populární soutěži DAKAR 5., 6., 17. a 18. místo. V Rallye Hedvábné stezky se umístili na 5. místě Valtr (LIAZ), na 7. místě Vildman (LIAZ), na 19. Tománek (TATRA) a na 21. Loprais (TATRA). Na okruhu Dekra poblíž Drážďan David Vršecký dvojnásobný mistr Evropy překonal tři nejrychlejší světové časy v jízdě závodním tahačem na 100 km (185,3 km/h), 100 mil (186,7 km/h) a v hodinovce (187,5 km/h).

29.1 48,1 %

29.3 51,1 %

29.2 0,8 % 29.1 Výroba motorových vozidel a jejich motorů 29.2 Výroba karoserií motorových vozidel; výroba přívěsů a návěsů 29.3 Výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2013 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


Podíly jednotlivých skupin na celkových tržbách oddílu se v posledních dvou letech měnily řádově v setinách procent, a téměř stejným meziročním zvýšením tržeb (výrobci motorových vozidel +23 mld. Kč, výrobci autodílů +25 mld. Kč). Převažující zůstává výroba autodílů, a to díky růstu tržeb většímu než u výrobců motorových vozidel. Těm se i přes pokles celkové výroby vozidel v kusech také navýšily tržby zvýšenou poptávkou po dražších modelech vozidel a rovněž výrobci autobusů zaznamenali rekordní prodeje. 209


V dalších letech nelze čekat významné změny v podílech jednotlivých skupin. V automobilovému průmyslu bude i nadále převažovat výroba autodílů. Za první pololetí roku 2014 došlo k více jak 10% nárůstu produkce osobních automobilů zejména, díky automobilce Škoda, která díky prodeji nových modelů zaznamenala opětovně rekordní prodeje v Evropě. Také se zvýšil vývoz autodílů, které směřovaly zejména do Německa.

18.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Český automobilový průmysl se významně podílí na celkových hospodářských výsledcích České republiky. Stále se zvyšuje jeho zastoupení z hlediska tvorby hrubého domácího produktu a zaměstnanosti. V roce 2013 se automobilový průmysl podílel 23,1 % na tržbách zpracovatelského průmyslu (ZP) a z hlediska zaměstnanosti to bylo 13,2 % a znovu tak potvrdil své přední místo v rámci ZP. Pro srovnání německý automobilový průmysl dosáhl tržeb 361 mld. €, což představuje cca 20 % tržeb zpracovatelského průmyslu. Na Slovensku tento podíl dosáhl 41 %. AP má významný podíl na domácím exportu. Některé podniky vyváží až 100 % své produkce, ať to jsou výrobci motorových vozidel, nástaveb nebo autodílů. Do zahraničí směřovalo přes milion motorových vozidel. V rámci žebříčku CZECH TOP 100 se opětovně na prvním místě umístila automobilka Škoda Auto a.s. Na dalších místech pak firmy vyrábějící vozidla či autodíly např. 18. Toyota Peugeot Citroën Automobile Czech, s.r.o., 29. BOSCH DIESEL s.r.o., 38. Iveco Czech Republic, a.s., 42. Robert Bosch, spol. s r.o., 49. DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o., 63. Varroc Lighting Systems, s.r.o., 65. Automotive Lighting s.r.o. V žebříčku chybí cca 15 firem z automobilového průmyslu například HMMC, Continental Automotive, BROSE, TRW a Mobis.

18.3 Hlavní ekonomické ukazatele 18.3.1 Cenový vývoj Již několik let dochází k mírnému snižování či stagnaci cen vozidel, což je dáno velkou konkurencí na trhu a snahou podpořit prodeje (v roce 2013 došlo k poklesu prodejů nových osobních vozidel). V roce 2013 se dalo pořídit cca 25 modelů osobních automobilů do 200 tisíc Kč. Po zásahu České národní banky, která devalvovala korunu v listopadu roku 2013 oznámili prodejci zdražování cen vozidel během následujících několika týdnů. Například automobilka Škoda Auto kvůli oslabení koruny a následnému zvýšení cen surovin a materiálů zvýšila mezi prvními ceny svých modelů o 5 až10 tisíc korun. Následovali další prodejci. Nezdražilo jen minimum modelů. Slabší koruna napomůže tuzemským automobilkám zároveň k vyšším tržbám, neboť v zahraničí realizují větší podíl tržeb (Škoda přes 60 % a přes 90 % Hyundai, TPCA, IVECO). Zároveň však zdražuje firmám v oddíle dovážené vstupy. Pro srovnání v roce 2013 v USA průměrná cena nového automobilu dosáhla 31 252 USD (za tyto peníze jste si mohli koupit 3 automobily v roce 1983, 9 automobilů v roce 1963 nebo 44 Fordů T v roce 1908 – tehdy Ford vyplácel 5 USD na hodinu, což by v dnešní době bylo cca 116 USD). V Německu v roce 2012 průměrná cena nového automobilu dosáhla 26 446 € (v roce 2000 byla na úrovni 20 420 € a v roce 1980 – 8 210 €). Také ve Velké Británii neustále roste cena vozidla v letech 1998-2012 se navýšila z 12 207 £ na 27 219 £. V Rusku byla průměrná cena automobilu 27 330 USD v roce 2012 (meziročně vzrostla o 680 USD, což je dáno vyšší poptávkou po luxusnějších vozidlech). Daleko nižší jsou ceny automobilů, které exportuje Čína. V roce 2013 dosáhla jejich cena 7 300 USD (v roce 2013 meziročně se zvýšila o 100 USD). Je to dáno nejen výrobními náklady, ale také zeměmi, do kterých vyváží zejména -Afrika a jižní Amerika. 210


Tabulka 18.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2009 - 2013 Průměr od počátku roku

Název

Motorová vozidla (kromě motocyklů) Karoserie mot. vozidel; přívěsy a návěsy Díly a příslušenství pro mot. vozidla (kromě motocyklů)

Kód CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

2013

29.1

91,2

95,9

97,0

98,6

99,4

29.2

100,2

97,0

102,0

102,0

100,3

29.3

103,4

94,9

98,1

101,1

102,3

29

100,5

95,2

98,0

100,5

101,7

Motorová vozidla (kr. motocyklů), přívěsy a návěsy Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100

Pokud jde o srovnání ceny vozidla a průměrné mzdy tak v roce 2013 byla pořizovací cena pro Škodu Octavii za cca 335 tis. Kč., za 4 průměrné platy v Německu, ve Velké Británii za 7 průměrných platů, v České republice a v Polsku za 19, Rusku za 25, v Číně za 61 a v Indii za 114 průměrných platů.

18.3.2 Základní produkční charakteristiky Počty podniků jsou orientační, především z důvodu metodiky dopočtů ČSÚ. U všech skupin oddílu došlo v posledních dvou letech k poklesu jejich počtu, což je patrné i v uvedené tabulce 18.5. Ze známějších firem ukončila svou výrobu např. Avia Ashok Leyland Motors, s.r.o. (CZ NACE 29.1). Rovněž několik firem v CZ-NACE 29.3 oznámilo omezení či ukončení výroby. Tabulka 18.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 29 v letech 2007 - 2013 CZ-NACE

2007

2008

29.1 29.2 29.3

80 163 873

85 145 774

92 169 800

110 275 907

126 254 874

113 227 869

112 194 771

1 116

1 004

1 061

1 292

1 254

1 209

1 077

29

2009

2010

2011

2012

2013


I přes celkový pokles produkce motorových vozidel v hmotných jednotkách došlo ke zvýšení tržeb u CZ NACE 29.1. Ani celková výroba motorů se meziročně nezvýšila (Škodovka vyrobila meziročně o cca 20 tisíc motorů méně). Nárůst tržeb je dán částečně prodejem vyrobených vozidel v předchozím roce a prodejem dražších modelů automobilů. U CZ NACE 29.2 je nárůst dán zvýšenou výrobou vozíků kategorie O1 a O2 a výrobou dílů na přívěsy a návěsy v návaznosti na růst prodejů nákladních vozidel nejen v České republice, ale i EU. U CZ NACE 29.3 jsou za růstem tržeb zejména exporty do Německa a na Slovensko (obě země meziročně vyrobily např. o 110 tisíc osobních vozidel více). Tabulka 18.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč)

CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

29.1 29.2 29.3

268 453 440 11 856 823 362 305 454

242 331 040 249 819 957 296 975 401 341 402 099 355 578 569 379 247 722 10 551 047 4 463 122 5 732 931 5 999 400 6 093 247 6 596 057 338 204 564 290 587 795 354 758 411 403 375 542 377 046 213 402 538 137

29

642 615 717

591 086 651

544 870 874

mezir. index

92,0

92,2

657 466 743 750 777 040 120,7

114,2

738 718 029 788 381 916 98,4

106,7


Účetní přidaná hodnota po meziročním poklesu v roce 2012 opět rostla a překonala rekordní rok 2011. Při růstu produktivity práce došlo ke zvýšení tržeb a zároveň k poklesu počtu zaměstanců.

211



CZ-NACE

2007

2008

49 047 849 2 367 110 78 532 957

40 176 606 2 239 566 70 664 454

129 947 916

113 080 626

mezir. index

87,0

29.1 29.2 29.3 29

2009

2010

37 369 019 1 202 552 61 156 748

2011

50 811 309 1 473 136 74 444 073

2012

57 803 092 1 558 163 78 298 966

57 745 816 1 579 557 71 137 308

2013 64 358 900 1 836 465 73 725 148

99 728 319 126 728 518 137 660 221 130 462 681 139 920 513 88,2

127,1

108,6

94,8

107,2


Již druhým rokem byl zaznamenán pokles počtu zaměstnanců v tomto oddíle. Firmy zeefektivňují výrobu a snižují náklady, což s sebou přináší také snižování počtu zaměstnanců. Do snížení počtu zaměstnanců se také projevilo již zmiňované ukončení výroby automobilky AVIA. Pro srovnání v USA bylo v automobilovém průmyslu zaměstnáno v roce 2013 cca 839 tisíc lidí (od listopadu 2006, kdy byl nejnižší počet za posledních 11 let - 653 tisíc, roste počet zaměstnanců). Ještě na začátku roku 2007 to bylo dokonce 1,02 milionu lidí. Například ve Velké Británii bylo v roce 2013 zaměstnáno 731 tisíc lidí (je tam 7 výrobců osobních automobilů, 7 výrobců dodávek, 9 výrobců autobusů a 8 výrobců prémiových a luxusních vozidel a cca 2 400 firem - výrobců autodílů). V roce 2008 pracovalo ve Velké Británii v tomto oddíle 840 tisíc lidí, v roce 2009 klesl počet na 736 tisíc avšak od té doby počet zaměstnanců opět neustále vzrůstá. Tabulka 18.5 Počet zaměstnaných osob v letech 2007 - 2013 (osob)

CZ-NACE

2007

2008

2009

29.1 29.2 29.3

32 675 4 378 116 457

34 813 4 594 114 462

33 818 3 571 95 820

29

153 510

153 869

mezir. index

100,2

2010

2011

2012

2013

33 140 3 130 100 435

34 029 3 269 107 841

34 338 3 340 102 886

33 507 3 407 100 991

133 210

136 706

145 138

140 564

137 906

86,6

102,6

106,2

96,8

98,1


%


Tržby za VV a S

105

%

130

100

120

95

110

90

100

85

90

80

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 29

2012

80

2013

2007

ZP

2008

2009

2010

CZ-NACE 29 Účetní přidaná hodnota

%

110 100 90 80 70

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 29

2011

2012

2013

ZP



212

2011

2012 ZP

2013


Slovenský automobilový průmysl je největším zaměstnavatelem v rámci zpracovatelského průmyslu. V letech 2009 až 2012 vzrostl počet zaměstnanců ze 48 na více jak 60 tisíc. Pro srovnání v Polsku v automobilovém průmyslu je zaměstnáno cca 155 tisíc osob, v Rumunsku 131 tisíc, v Maďarsku 69 tisíc lidí. V roce 2013 zaměstnávala Toyota přes 330 tisíc lidí, VW cca 563 tisíc, GM – 219 tisíc, Renault – 121 tisíc osob. V uvedených grafech je vidět meziroční srovnání od roku 2007 (poslední rok před světovou hospodářskou krizí). Díky zavedení šrotovného v okolních státech nebyl pokles automobilového průmyslu tak velký jako u ostatních oddílů zpracovatelského průmyslu. V minulých letech jsme zaznamenali uzavření několika výrobních závodů a přestěhování výroby do zemí s nižšími mzdovými náklady. Ty byly nahrazeny rozšiřováním výroby u stávajících firem v návaznosti na nové zakázky, ale také vzniklo několik nových společností, které zahájily výstavbu nových výrobních závodů v České republice. Nové technologie přináší s sebou i vyšší přidanou hodnotu u výrobků. Průměrná mzda ve firmách AutoSAP za rok 2013 dosáhla hodnoty 31 282 Kč (1 204 €1), což je o 1 061 Kč (o 3,51 %) více než průměrná mzda vykázaná za rok 2012 (v předchozích dvou letech rostla meziročně v průměru o 3,34 %). V kategorii „dělnických profesí“ (celkem 79 757 pracovníků) činila průměrná mzda 25 748 Kč. Průměrná mzda ve firmách AutoSAP je téměř o 25 % vyšší než je průměrná mzda za celou Českou republiku (25 128 Kč - 967,4 €). Informace o průměrných mzdách pravidelně zveřejňují pouze největší automobilky (Škoda - průměrná mzda dosáhla 41 780 Kč (1608 €) bez započítání managementu; meziročně vzrostla o 4 %, TPCA - průměrná mzda činila cca 30 000 Kč (1 155 €) v dělnických pozicích; meziročně vzrostla o 2,4 %, HMMC průměrný hrubý měsíční příjem činil 30 094 Kč (1 159 €) a meziročně vzrostl o 3,0 %. V rámci nových členských států je například průměrná dělnická mzda v Bulharsku na úrovni 3,7 €/hod., v Polsku 7,2 €/hod., v Maďarsku 7,9 €/hod. a na Slovensku 8,60 €/hod. (průměrný měsíční plat pracovníků Volkswagen Slovakia včetně bonusů v roce 2013 činil zhruba 1 600 € - to odpovídá téměř dvojnásobku průměrné mzdy na Slovensku. V dalších slovenských automobilkách jsou průměrné platy nižší). Průměrná mzda v roce 2013 činila na Slovensku 835 €. V USA klesla v roce 2013 průměrná hodinová mzda v automobilovém průmyslu meziročně o 22 centů na 21,05 USD. Z hlediska mezinárodního srovnání se mzdové náklady v Číně dostaly na vyšší úroveň než v Mexiku, kde byla průměrná hodinová mzda ve zpracovatelském průmyslu na úrovni 4,5 USD dle US Bureau of Labor Statistics. Zatímco v Číně v posledních deseti letech došlo k výraznému zvyšování mezd, v Mexiku byl nárůst minimální. Tabulka 18.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč)

CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

29.1 29.2 29.3

16 259 745 1 477 617 42 268 584

17 634 811 1 647 214 43 867 345

17 464 759 1 160 477 37 569 125

18 962 118 1 067 940 42 183 579

20 074 323 1 216 905 46 189 350

22 146 122 1 332 039 43 638 214

22 311 642 1 344 893 44 798 621

29

60 005 946

63 149 370

56 194 361

62 213 637

67 480 578

67 116 374

68 455 155

mezir. index

105,2

89,0

110,7

108,5

99,5

102,0



CZ-NACE

2007

2008

2009

1 501 066 540 674 674 352

1 154 082 487 482 617 363

1 104 995 336 722 638 245

846 510

734 917

mezir. index

86,8

29.1 29.2 29.3 29

2010

2011

2012

2013

1 533 210 470 593 741 215

1 698 659 476 677 726 060

1 681 700 472 898 691 417

1 920 756 538 955 730 014

748 656

927 015

948 476

928 136

1 014 608

101,9

123,8

102,3

97,9

109,3 9

Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2013 - vlastní odhad MPO 1

Průměrný kurz EUR/CZK v roce 2014- 1 EUR = 25,974 Kč

213


Největší nárůst produktivity práce jsme zaznamenali u výrobců motorových vozidel, po meziročním poklesu v roce 2012 došlo k opětovnému růstu. Firmy produkující nástavby, po mírném snížení v roce 2012 zaznamenaly výrazný nárůst tohoto ukazatele podobně jako výrobci autodílů. Hrubý operační přebytek vykázal po meziročním 10% propadu v roce 2012 výrazný nárůst v roce 2013 a překonal hodnoty z roku 2011, zejména díky výrobcům vozidel. To bylo dáno více jak 10% nárůstem produktivity u těchto firem. Tabulka 18.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč)

CZ-NACE

2007

2008

2009

29.1 29.2 29.3

32 788 104 889 493 36 264 373

22 541 795 592 352 26 797 109

19 904 260 42 075 23 587 623

29

69 941 970

49 931 256

mezir. index

71,4

2010

2011

2012

2013

31 849 190 405 196 32 260 494

37 728 769 341 258 32 109 616

35 599 695 247 518 27 499 094

42 047 258 491 573 28 926 527

43 533 958

64 514 880

70 179 643

63 346 307

71 465 358

87,2

148,2

108,8

90,3

112,8


%


125


117

110 % 100

109

90

101

80

93

70

85

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 29

2012

60

2013

2007

ZP

2008

2009

2010

CZ-NACE 29

2011

2012

2013

ZP



tis. Kč/zam.

2100 1900 1700 1500 1300 1100 900 700 500 300 100

ZP

29

29.1 2012

29.2

29.3

2013



Zatímco se v roce 2012 produktivita práce automobilového průmyslu dostala pod úroveň zpracovatelského průmyslu, tak v roce 2013 již zaznamenala vyšší růst. Obdobně i u hrubého operačního přebytku vykázal automobilový průmysl vyšší průměrný meziroční růst v posledních letech. Předpokládáme, že i v dalších letech si toto odvětví udrží vyšší růst než zpracovatelský průmysl jako celek. 214


18.3.4 Výkonová spotřeba Minimální nárůst, prakticky stagnaci tohoto ukazatele jsme zaznamenali u výrobců motorových vozidel po několika-letém růstu. Naopak u obou dalších skupin oddílu došlo k opětovnému nárůstu výkonové spotřeby. Ten byl nižší než u tržeb, což se projevilo v růstu produktivity i hrubého operačního přebytku. Automobilky mají sjednáné snižování cen odebíraných dílů v návaznosti na růst jejich výroby, což se odráží ve výkonnové spotřebě. Tabulka 18.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2007 - 2013 (tis. Kč)

CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

29.1 29.2 29.3

228 305 338 9 809 689 288 591 348

213 542 035 221 216 532 256 103 744 293 959 546 312 063 014 312 324 427 8 521 354 3 248 470 4 285 957 4 679 563 4 780 064 4 958 108 270 835 089 230 698 118 284 822 191 330 089 002 310 106 884 332 865 000

29

526 706 375

492 898 479 455 163 121

mezir. index

93,6


92,3

545 211 891

628 728 111

119,8

115,3

626 949 962 650 147 535 99,7

103,7

18.4 Zahraniční obchod Export automobilového průmyslu patří dlohoudobě mezi nejvýznamnější v rámci České republiky. V roce 2013 se podařilo navýšit jak jeho hodnotu, tak i kladné saldo. Vývoz vzrostl v roce 2013 meziročně o 34,5 mld. Kč, na čemž se výrobci autodílů podíleli z 90 %. U salda výrobců motorových vozidel jsme po několikaletém růstu zaznamenali pokles. Také přebytek zahraničního obchodu tohoto oddílu byl tažen výrobci autodílů; meziročně vzrostl o cca 23,5 mld. Kč na skoro 80 mld. Kč.

18.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Lze konstatovat, že ve sledovaném období vzrostl v roce 2013 vývoz o 205,5 mld. Kč (+53 %) proti roku 2009, dovoz pouze o 100,8 mld. Kč (+52,3 %) a saldo o 104,9 mld. Kč (+53,3 %). Za růstem exportu na cca 594 mld. Kč (22,86 mld. €) stojí z poloviny výrobci vozidel a z poloviny producenti autodílů. U dovozu se na navýšení ze ? podílely importy autodílů, a to jak pro nová vozidla, tak na aftermarket na opravy (domácí výrobci se podíleli v roce 2013 na cca 35 % na registracích nových osobních automobilů, 50 % autobusů a 2 % nákladních vozidel). V rámci složení vozového parku motorových vozidel České republiky jezdí u nás přes 3,5 mil. vozidel zahraniční výroby. U salda je převaha výrobců vozidel, což je dáno růstem exportu nových vozidel, mezi kterými stále více převažují vozidla vyšších kategorií a naopak došlo k poklesu u dovozů ojetých vozidel. Dle žebřícku Největších firem v ČR můžeme konstatovat, že největším vývozcem v roce 2013 se opětovně stala automobilka Škoda, která exportovala vozidla a díly za více jak 245 mld. Kč, což představuje 91% podíl na tržbách. Jako další významné exportéry můžeme jmenovat automobilku HMMC (osobní automobily a díly za více jak 90 mld. Kč), TPCA (vozidla za více jak 29 mld. Kč), BOSCH DIESEL s.r.o. (dieselová vysokotlaká vstřikovací čerpadla, vysokotlaké zásobníky a tlakové regulační ventily za 19,1 mld. Kč), Iveco Czech Republic, a. s. (autobusy a náhradní díly za 11,6 mld. Kč), Robert Bosch, spol. s r.o. (např. nádržové čerpadlové moduly, rozvaděče paliva, plynové pedály, sací moduly za 11,7 mld. Kč) DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o. (klimatizace za 9,8 mld. Kč), WITTE Nejdek, spol. s r.o. (zamykací systémy za 6,8 mld. Kč) a KIEKERT-CS, s.r.o. (zamykací systémy za 5,7 mld. Kč).

215


Tabulka 18.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 29 v b.c. v letech 2009 - 2013 Vývoz celkem (mil. Kč)

CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

2013

29.1 29.2 29.3

219 816,0 8 674,0 159 688,9

263 077,2 10 359,0 190 330,4

300 922,5 9 692,0 211 810,7

321 206,3 12 330,7 225 665,7

326 141,4 10 845,5 256 798,7

29

388 178,9

463 766,6

522 425,2

559 202,7

593 785,6

119,5

112,6

107,0

106,2

mezir. index


CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

2013

29.1 29.2 29.3

83 921,8 3 004,3 105 310,4

93 012,5 4 088,3 130 626,3

103 746,6 5 378,4 151 356,7

99 022,5 5 429,4 169 616,3

109 128,6 6 539,2 177 335,4

29

192 236,5

227 727,1

260 481,7

274 068,2

293 003,2

mezir. index

118,5

114,4

105,2

106,9

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

2013

29.1 29.2 29.3

135 894,2 5 669,7 54 378,5

170 064,7 6 270,7 59 704,1

197 175,9 4 313,6 60 454,0

222 183,8 6 901,3 56 049,4

217 012,8 4 306,3 79 463,3

29

195 942,4

236 039,5

261 943,5

285 134,5

300 782,4


Pro srovnání uvádíme rovněž některé státy, ve kterých patří automobilový průmysl mezi významná exportní odvětví: Německo Celkový vývoz v roce 2013 se odhaduje na 234,6 mld. €, z toho export vozidel představuje skoro 90 %. Vyvezlo například 77,2 % vyrobených osobních automobilů - 4,2 mil. ks. Slovensko Export automobilů v roce 2013 přesáhl hodnotu 11 mld. € (cca 970 tisíc vozidel a autodíly) a tvořil tak cca 17,2 % z celkového slovenského exportu. Do Německa, Velké Británie, Číny, Francie a Itálie směřovala více jak polovina vyvezených aut, přičemž každé deváté do Číny. Polsko V roce 2012 bylo vyvezeno (vozidla + autodíly) za 17,6 mld. €, což představuje 75 % tržeb tohoto oddílu. Na export je určeno 98 % vyrobených osobních automobilů. Největší podíl na vývozu mají firmy nad 250 pracovníků (77 %), následovány středními firmami s 50 – 249 zaměstnanci (55 %). Velká Británie V roce 2013 exportovala 77 % vyrobených vozidel. Automobilový průmysl je největším exportním odvětvím Velké Británie (představuje 10 % celkového vývozu). Export v roce 2013 dosáhl hodnoty 30,7 mld. £. Turecko V roce 2013 exportovalo přes 70 % vyrobených vozidel (820 tis. ks), což i s autodíly přesáhlo 21 mld. USD. Automobilový průmysl je zde největším vývozním oddílem průmyslu. Japonsko V roce 2013 celkový vývoz dosáhl 150,1 mld. USD (108,1 mld. vozidla a 42,0 mld. autodíly). Exportovalo například 48,5 % vyrobených osobních automobilů - 4,0 mil. ks. Jižní Korea V roce 2013 automobilový průmysl vykázal rekordní obchodní přebytek ve výši 63,5 mld. USD (vývoz 216


- 74,7 mld. USD, dovoz 11,2 mld. USD). Vývoz vozidel a autodílů je třetí největší exportní komoditou po polovodičích a petrochemikáliích. Největšími vývozci vozidel byli v roce 2013 Japonsko - 4,7 mil. ks, Německo - 4,4 mil. ks, Jižní Korea – 3,1 mil. ks, Mexiko - 2,4 mil. ks. Pro srovnání: Čína vyvezla necelý milion vozidel.

18.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Z hlediska vývozních teritorií se proti roku 2012 zvýšil export do Německa a Velké Británie o 1 %. V Německu automobilka Škoda zaznamenala historické rekordy - prodala zde 136 400 vozidel (meziročně +3 800 ks). Také prodej HYUNDAI I30 a IX 35 byl na tomto trhu velmi úspěšný. V roce 2013 si němečtí zákazníci odvezli z autosalónů 30 569, respektive 19 254 ks těchto vozidel. Ve Velké Británii Škoda prodala 66 000 vozidel (meziročně + 12 800 ks, + 24 %) a TPCA tam vyvezla 51 106 vozů (největší exportní země pro tuto automobilku). Na Slovensku patří škodovky mezi nejprodávanější, daří se tam i Hyundai a výrobcům autobusů (IVECO a SOR) a trolejbusů (Škoda Transportation a.s.). Francie je největším odbytištěm autobusů IVECO a druhým největším trhem pro TPCA (28 546 vozů). Celkově vzrostl vývoz do Evropské unie i díky tomu, že Octavia se dostala v říjnu a listopadu mezi pětici nejprodávanějších aut na největším evropském trhu a automobily Škoda patří mezi nejprodávanější v řadě zemí. U vývozu autodílů v roce 2013 představuje Německo 45 % (dodávky na osobní, nákladní vozidla a autobusy), následováno Slovenskem (dodávky na osobní automobily). Na třetím místě se umístila Francie se skoro 7% podílem (autodíly na osobní automobily a autobusy). Vývozní teritoria v roce 2013

Francie 6%

Slovensko 7% V. Británie 7%

Rusko 6%

Belgie 4%

Polsko 4% Španělsko 4%

Ostatní 30 %

Německo 32 % Dovozní teritoria v roce 2013 Jižní Korea Slovensko 8% 10 % Polsko 10 %

Německo 35 %

Francie 5%

Španělsko 4% Rumunsko 4% Maďarsko 4% Ostatní 20 %



Z hlediska dovozních zemí si Německo udrželo svůj 35% podíl (dovoz zejména vozidel a to jak nových, tak i ojetých). Na druhém místě se umístilo Polsko, které si meziročně polepšilo o 2 % (růst dovozu hlavně autodílů). Slovensko se i nadále podílí 10 % na importu (mírně převažuje dovoz osobních automobilů nad autodíly). Vzrostl také podíl o 1 % u Jižní Koreje (zejména růst prodejů nových osobních a dodávkových vozidel). U Francie jsme zaznamenali pokles o 1 % (prodeje nových vozidel i dovoz autodílů se meziročně snížil). Španělsko (převládá import autodílů) a Maďarsko (významnou položku tvoří motory) si udržely svůj 4% podíl. Rumunsko se poprvé dostalo těsně pod 4% podíl díky výraznému růstu importu autodílů, které 217


představují necelých 90 % rumunského dovozu k nám. Také automobilka Dacia se umístila poprvé v TOP 10 nejprodávanějších automobilek na českém trhu (9. příčka - 5 655 prodaných vozů; meziročně +1 850 ks, +49,0 %). Oproti roku 2012 se mezi největší dovozní teritoria nedostala Itálie, která byla předstihnuta Rumunskem o 0,45 p.b.

18.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Česká republika v roce 2013 Výroba silničních vozidel přesáhla hranici 1,1 milionů kusů, i přestože jsme zaznamenali druhým rokem meziroční snížení produkce. Osobních automobilů bylo vyrobeno celkem 1 128 473 ks (meziroční pokles produkce o 3,9 %), z toho Škoda - 639 889 vozidel (meziročně -16 tis. ks; snížení prodejů zejména v EU 15), HMMC - 303 000 automobilů (meziročně +425 ks; zvýšení prodejů v EU a Rusku) a TPCA 185 124 vozidel (meziročně -30 tis. ks; nízká poptávka zejména ve Francii, Itálii a Španělsku). Kromě toho Škoda a HMMC vyrobily přes 1,3 mil. ks převodovek jak pro svoji potřebu, tak pro další výrobní závody v rámci koncernů. U nákladních vozidel došlo k poklesu výroby o 48,8 %, a to zejména ukončením produkce ve společnosti AVIA Ashok Leyland Motors. U druhého domácího výrobce, firmy TATRA Truck a.s., došlo k nárůstu produkce na 763 ks (meziročně +53,8 %). Celkem bylo v ČR za rok 2013 vyrobeno 767 ks nákladních automobilů (nejméně za posledních 50 let). Oproti roku 2013 došlo k nárůstu výroby autobusů o 14,3 % na 3 691 ks. IVECO vyrobilo 3 165 ks (meziročně +392 ks), SOR Libchavy s.r.o. 475 ks (meziročně +57 ks) a KH MOTOR CENTRUM s.r.o. 51 ks (meziročně +13 ks). Škoda Electric a.s. vyrobila 45 trolejbusů. Byly dodány šesti domácím a pěti zahraničním dopravcům – Slovensko, Uzbekistán, Švédsko, Maďarsko a Rumunsko. U skupiny CZ-NACE 29.2. došlo po dvou letech růstu k poklesu výroby přípojných vozidel kategorie O3 a O4 o 16,88 % na 1 251 ks (celkem za firmy PANAV a SCHWARZMÜLLER). V kategorii O1 a O2 přípojných vozidel (firma AGADOS) bylo vyrobeno 19 142 ks, což je o 1 171 ks více než v roce 2012, růst produkce tak činil 6,52 %. Tabulka 18.11 Výroba vozidel v ČR v letech 2009 - 2013 Kategorie vozidel/rok

2009

Osobní automobily a lehká užitková vozidla Nákladní automobily Autobusy

979 085 1 091 3 067

2010

2011

2012

2013

1 072 263 1 410 2 711

1 194 981 1 302 3 562

1 174 267 1 499 3 229

1 128 473 767 3 691

Pramen: Sdružení automobilového průmyslu

Investice v českém automobilovém průmyslu V roce 2013 obdrželo investiční pobídku přes 30 firem vyrábějící autodíly, které přislíbily investice do vybudování nebo rozšíření výroby za více jak 16 mld. Kč a vytvoření necelých 5 tisíc nových pracovních míst. Mezi největší můžeme zařadit JC Interiors Czechia s.r.o., KAMAX s.r.o., KYB Manufacturing Czech s.r.o. a Metaldyne Oslavany, spol. s r.o. Celosvětová výroba motorových vozidel v roce 2013 Opětovně se meziročně zvýšila výroba motorových vozidel a to o více jak 3 mil. ks. Největší podíl na tom měla Čína (+2,8 mil. ks) , následovaná USA (+713 tis. ks) a Brazílií (+337 tis. ks). Největší procentní nárůst vykázalo Maroko (+54 %; 58 tis. ks) následováno Rumunskem +21,7 % (+73 tis. ks). V obou zemích navýšila výrobu automobilka Renault, tzn. vozy Renault a Dacia. Čína si upevnila svoji pozici největšího výrobce motorových vozidel (její podíl přesáhl 25 %, v letech 2003 - 2013 zpětinásobila výrobu; pro srovnání v roce 2003 vyráběla pouze 7 % celosvětové produkce – 4,4 mil. ks). Také USA meziročně zvýšily svoji výrobu a jejich podíl vzrostl meziročně o 0,38 % na 12,65 % (oproti roku 2009 téměř zdvojnásobily produkci). Japonsko snížilo výrobu osobních vozidlech (poklesl nejen prodejů v samotném Japonsku, ale i exportu do EU a Asie). 218


Tabulka 18.12 Výroba motorových vozidel v letech 2013 - 2012 (16 největších výrobců) Pořadí

Stát

Čína USA Japonsko Německo Jižní Korea Indie Brazílie Mexiko Thajsko Kanada Rusko Španělsko Francie Velká Británie Indonésie Česká republika

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.

Celkem

2013

2012

Nárůst/ pokles (ks)

Index 2013/2012

22 116 825 11 045 902 9 630 070 5 718 222 4 521 429 3 880 938 3 740 418 3 052 395 2 457 057 2 379 806 2 175 311 2 163 338 1 740 000 1 597 433 1 208 211 1 132 931

19 271 808 10 332 626 9 943 077 5 649 260 4 561 766 4 174 713 3 402 508 3 001 814 2 429 142 2 463 364 2 233 103 1 979 179 1 967 765 1 576 945 1 065 557 1 178 995

2 845 017 713 276 -313 007 68 962 -40 337 -293 775 337 910 50 581 27 915 -83 558 -57 792 184 159 -227 765 20 488 142 654 -46 064

1,15 1,07 0,97 1,01 0,99 0,93 1,10 1,02 1,01 0,97 0,97 1,09 0,88 1,01 1,12 0,96

87 300 115

84 208 200

3 091 915

1,04

Zdroj: OICA (Mezinárodní organizace výrobců automobilů)

Německé automobilky oznámily opětovně rekordní výroby a byly velmi úspěšné zejména na zámořských trzích. V Jižní Koreji poklesla výroba v návaznosti na snížení prodejů na tomto trhu, který nenahradil export. V Indii se snížil prodej nových osobních vozidel po jedenáctiletém růstu (v roce 2013 byly zrušeny dotace na palivo a stouply úroky u půjček). Brazílie zvýšila výrobu i přes pokles domácí poptávky (skoro polovinu vývozu směruje do Venezuely). V Mexiku rostou registace nových vozidel od roku 2009 a zároveň export, zejména do USA. Největší pokles výroby vykázaly Francie (snížení prodejů nových OA). Španělsko díky šrotovnému vyrobilo meziročně více. V roce 2013 v Indonésii vzrostly meziročně prodeje nových osobních aut o 10,0 % na 1,23 mil. ks díky programu podpory nákupu nízkoemisních vozidel. Pokud budeme brát geografické členění produkce motorových vozidel, tak v roce 2013 na Asii a Oceánii připadalo 51,9 % celosvětové produkce, 22,6 % na EU 27 a na NAFTA 18,9 %. Při srovnání s rokem 2003 byl poměr „EU 27“ - 33,0 %, NAFTA - 26,8 % a Asie a Oceánie - 36,2 %. V roce 2013 byla z hlediska kategorií vozidel největším producentem osobních automobilů Čína s 18,0 mil. ks (meziročně +2,5 mil. ks). To představovalo 27,6 % celosvětové produkce. Na dalších místech se umísilo Japonsko (8,2 mil. ks), Německo (5,4 mil. ks), USA (4,3 mil. ks) a Jižní Korea (4,1 mil. ks). V kategorii lehkých užitkových vozidel jsou největším výrobcem USA 6,45 mil. ks (36,4 % celosvětové produkce), následované Čínou (1,98 mil. ks) a Kanadou (1,4 mil. ks). V kategorii autobusů je největším výrobcem Čína (169 tis. ks), následovaná Indií (59 tis. ks), Brazilií (36 tis. ks) a Ruskem (24 tis. ks). Bohužel Německo, Francie a Švédsko (tři největší evropští výrobci) nezveřejňují svoje statistiky výroby těchto vozidel a ve statistikách OICA nejsou uvedena data například za USA a Kanadu. U nákladních vozidel je největším producentem Čína (1,88 mil. ks), následovaná Japonskem (580 tis. ks) a USA (252 tis. ks). Japonsko je největším vývozcem nákladních vozidel. Bohužel Německo, Francie a Švédsko (tři největší evropští výrobci) nezveřejňují svoje statistiky výroby. Prodeje vozidel v EU v roce 2013 V tomto roce došlo již k šestému za sebou jdoucímu meziročnímu poklesu registrací nových osobních automobilů v EU (celkem bylo prodáno 11,85 mil. OA – nejnižší počet od roku 1995). Z hlediska největších trhů Velká Británie zaznamenala rekordní meziroční nárůst +10,8 % a Španělsko díky šrotovnému +3,3 %. Naopak pokles vykázaly Německo, Francie, Nizozemí, Itálie (dohromady -423 tis. ks; - 9,3 %). Ve Francii klesly prodeje v letech 2010 - 2013 o více jak 20 % na 1,8 mil. ks. V Itálii se za stejné období propadly prodeje o více jak 40 % na 1,3 mil. ks. Podle značek VW dosáhl 25% podílu na registracích (i když prodal meziročně o 17,5 tis. ks méně -2,9 mil. ks). Druhým největším prodejcem byl PSA Group (Citroen + Peugeot) s 11,1% podílem (1,3 mil. ks prodaných vozidel), následovaný Renaultem Group (Renault + Dacia) s 9,1% podílem (1,0 mil. prodaných vozidel). Největší meziroční nárůst registrací byl zaznamenán u Dacie +23,3 % (+54,6 tis. ks), násladované 219


Mazdou +16,1 % (+18,5 tis. ks) a Seatem +11,3 % (+28,4 tis. ks). Naopak největší propad vykázala Alfa Romeo -28,3 % (-24,6 tis. ks), následovaná Chevroletem - 18,4 % (-31 183 ks). Ten oznámil ukončení prodejů v EU v roce 2014. Nejprodávanějším modelem byl VW Golf (470 229 ks), následovaný Fordem Fiestou (293 663 ks) a Renaultem Clio (287 111 ks). V kategorii lehkých užitkových vozidel poptávka po nových vozidlech vzrostla meziročně o 1 % na 1,7 mil. ks. Navzdory růstu je to třetí nejnižší hodnota od roku 1997. Za růstem stojí zejména zvýšený prodej ve Velké Británii (+13,1 %; +31,4 tis. ks). Největším trhem je Německo s cca 26% podílem (365 tis. ks), následované Velkou Británií s 19% podílem (271 tis. ks). Prodej nákladních vozidel nad 3,5 tuny meziročně vzrostl o 6,5 % (+18 679 ks) na 304 333 ks. Za růstem stojí zejména zvýšený prodej ve Velké Británii (+25,4 %; +10,7 tis. ks). U autobusů prodeje vzrostly meziročně o 2,8 % na 32 992 ks. Největšími trhy byly Německo a Velká Británie s více jak 20% podílem. Vozový park V roce 2011 bylo v EU registrováno přes 242 mil. osobních automobilů, 28 mil. lehkých užitkových vozidel, přes 2 mil. nákladních vozidel nad 16 tun a přes 650 tisíc autobusů. Při přepočtu na 1 000 obyvatel bylo v EU 483 osobních automobilů, v Japonsku 452, v USA 411, v Jižní Koreji 293, v Číně 41 a v Indii 11. Automobilky prodeje v roce 2013 – celosvětově Většina automobilek oznámila rekordní prodeje. Například: Toyota - 9,98 mil. vozidel (meziročně +2,0 %), z toho 1,28 milionu hybridů, GM - 9,71 million vozidel (meziročně +4,5 %), l Volkswagen - 9,7 million vozidel (meziročně +5 %), l Ford - 6,3 mil. ks (meziročně +11,7 %), l Mercedes Benz - 1,46 mil. vozidel (meziročně + 11,0 %), l Hyundai - 4,73 mil. vozidel (meziročně +7,3 %), l BMW Group (BMW, MINI a Rolls-Royce) - 1,96 mil. vozidel (meziročně + 6,4 %), l Dacia - 429 540 vozidel (meziročně +19,3 %), l Land Rover - 348 338 vozidel (meziročně +15,0 %), l Porsche - 162 145 vozidel (meziročně +15,0 %), l Tesla - 22 000 vozidel (meziročně +16,0 %), l Bentley - 10 120 vozidel (meziročně +19,0 %). l l

Celosvětové zajímavosti v roce 2013 V tomto roce jsme oslavili např. tato výročí: 100 let od zavedení první pásové výroby (automobilka Ford), 100 let existence Aston Martin, 100 let od zahájení vyroby generátoru elektrické energie Robertem Boschem, 60 let automobilky VW v Brazílii, 50 let automobilky McLaren, 50 let výroby automobilky Toyota v Austrálii, 40 let od první ropné krize, která změnila automobilový průmysl, 20 let AUDI Hungary. Range Rover Evoque byl prvním sériově vyráběným autem, které má devítistupňovou automatickou převodovku. Nejprodávanějším vozidlem v Norsku se stal elektromobil Nissan Leaf. Ve Španělsku byli zatčeni výrobci replik vozů Ferrari (policie zabavila 17 těchto aut). Evropská komise uložila čtyřem výrobcům kabelových svazků pokutu (Yazaki, S-Y Systems, Furukawa Electric a Leoni) v celkovém objemu 141,8 mil. € (téměř 3,7 miliardy Kč) za jejich účast v kartelu. Honda poprvé vyvezla z USA více vozidel než jich tam dovezla (108 700 x 88 500 ks). Výrobci v automobilovém průmyslu si pořídili přes 70 tisíc průmyslových robotů (cca 2/3 celosvětových prodejů). Toyota ve Spojených státech prodala již 50 milionů automobilů. Nejprodávanějším autem v Angole byl v Česku vyráběný Hyundai ix35. Izraelská infrastrukturní společnost zaměřená na elektromobily Better Place ukončila svoji činnost. Kuba povolila svým občanům po více jak 50ti letech koupit si soukromě automobil. Hyundai a Kia zaplatily majitelům vozů těchto značek 395 milionů dolarů (v přepočtu téměř osm miliard korun) kvůli špatně definovaným hodnotám průměrné spotřeby vozidel. Z důvodu silného znečištění některá čínská města stanovila maximální roční počty registrací nových osobních automobilů. Daimler koupil v Aston Martinu 5 % akcií a bude dodávat této automobilce motory. Čínský výrobce Anhui Jianghuai Automobile (JAC) zahájil montáž svých modelů J5 sedan na Ukrajině. VW otevřel v Mexiku svojí 100. továrnu. Honda zahájila výrobu v nové továrně v Japonsku po 49 letech. Mercedes-Benz slavnostně otevřel novou motorárnu v Pekingu. Poprvé tak bude vyrábět motory mimo Německo. V USA počet zaměstnanců prodejců vozidel sdružených v National Automobile Dealers Association překročil 1 mil. lidí (od roku 2010 stoupl počet pracovníků o cca 140 tisíc). Největším 220


vývozním přístavem v EU byl Bremerhaven (přes 2,2 mil. vozidel zde bylo naloženo na lodě). Čínská automobilka Geely se dohodla na koupi krachujícího výrobce tradičních londýnských taxíků Manganese Bronze. Španělsko zavedlo šrotovné, které napomohlo oživení domácí poptávky. Suzuki ukončila prodeje v USA z důvodu nízkých prodejních výsledků. Do servisů bylo svoláno rekordní množství vozidel, přes 24 mil. ks. Například v USA proběhlo 632 svolávacích akcí, které zahrnovaly cca 22 mil. vozidel (meziročně vzrostly o 61 akcí a necelých 5,5 mil. vozidel). Z hlediska automobilek tak nejvíce kontrolovaných aut bylo od Toyoty cca 11 mil. ks. Mezi dalšími byly – Jaguar, VW, Suzuki, BMW, Honda, Hyundai, Kia, Nissan. Kvůli vadným pneumatikám muselo do servisu také 1,3 milionu vozidel. Z hlediska výrobních rekordů: Toyota vyrobila v Japonsku již 150ti milióntý automobil a jako první výrobce přes 10 milionů automobilů (10 117 274 ks) v jednom roce. Jedná se o automobily Toyota a Lexus, Daihatsu a Hino. Dále vyrobily např. Audi - 25timilliontý motor v Gyor (Maďarsko), Chrysler – 10timilionté vozidlo v továrně Belvidere (v USA), Volkswagen – 10 milionů vozidel a 11 milionů motorů (v mexickém závodě Puebla), Ford 7 milionů Transitů (celosvětově), Toyota – 6 mil. hybridů (celosvětově), Chrysler - 5ti milontý Jeep Grand Cherokee (v USA), Subaru – 4 mil. vozidel v americké továrně ve městě Lafayette, Ford - 2 miliony motorů EcoBoost, ŠKODA - miliontý vůz značky od zahájení výroby v Shanghai Volkswagen v Číně. Toyota – 1 mil. nákladních vozidel (San Antonio, USA), GM-AvtoVAZ 500 tisíc Chevroletů Niva (Togliatti, Rusko). V Togliatti byla ukončena po 29 letech produkce Lady Samara. Stávky postihly výrobu v Jižní Koreji (General Motors a Hyundai), ve Francii (PSA/PeugeotCitroën),v Srbsku (Fiat) a v Jihoafrické republice (BMW, Ford, VW a Toyota). Nové investice oznámily např. automobilky: Daimler (v Brazílii a v Číně), Fiat (v Číně), Ford (v Barmě, v Kanadě, v Mexiku a v USA), GM (v USA, Mexiku a Argentině), Honda (v Mexiku), Hyundai (v Turecku, v Německu a Mexiku), Chrysler Group (v USA a v Mexiku), Jaguar Land Rover (ve Velké Británii, Brazílii), Mahindra & Mahindra (v Koreji), PSA Peugeot Citroën (v Číně, v Kazachstánu), Rolls Royce (ve Velké Británii), Volvo (v Indii) a VW (v Maďarsku, České republice, v Číně a ve Španělsku), V návaznosti na rozšiřování výroby motorových vozidel i výrobci autodílů avizovali rozšíření výroby případně výstavbu nových továren. V souslosti s nadvýrobními kapacitami v Evropské unii ukončila automobilka PSA výrobu ve Francii v Aulnay. Ford Motor Co. oznámil uzavření tří továren (v Belgii a Velké Británii) a General Motors avizoval ukončení výroby v Německu. Dle vyjádření zástupců evropských automobilek pro vypořádání se s nadvýrobními kapacitami bude nutné zavřít další výrobní závody (několik továren v EU mělo několikadenní přerušení výroby z důvodu malého odbytu). V souvislosti s vysokými náklady GM oznámil ukončení výroby v Austrálii a její omezení v Jižní Koreji. Toyota informovala o ukončení výroby v Austrálii. Legislativa spojená s ochranou životního prostředí V roce 2013 se podařilo dohodnout kompromisní text novely Nařízení 510/2011 stanovující emisní limity CO2 u dodávkových vozidel a to na úrovni 147 g CO2/km. Projednání emisních limitů pro osobní automobily se nepodařilo uzavřít v roce 2013. Začátkem roku 2013 představila Komise Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva. V něm stanovila počty nabíjecích stanic v jednotlivých státech, minimální vzdálenosti pro plnící stanice CNG a LNG. Projednávání této směrnice se prodloužilo do roku 2014. 19 členských zemí EU využívá zdanění osobních vozidel dle emisí CO2 při registraci anebo při placení ročního poplatku za vlastnictví. Například v Nizozemí při registraci má nulovou sazbu vozidlo s emisemi do 95 g CO2/km a naopak nejvíce zaplatí vozidla nad 229 g CO2/km (21 485 € + 551 € za každý gram navíc). U vozidla s emisemi 200 CO2/km (spotřeba 8,7 l/100km) tato daň vychází na 14 505 €. Zároveň více jak deset zemí poskytuje slevy na dani, případně dotace na nákup nových nízkoemisních vozidel. V souvislosti s měřením spotřeby a emisí byl navržen přechod od evropské metodiky NEDC (New European Driving Cycle) na nový světový zkušební postup pro lehká užitková vozidla (WLTP), rozvíjený v rámci OSN, který lépe odpovídá skutečnému provozu. Spotřebu a emise podle WLTP by měly uvádět automobilky od roku 2017. Průměrné emise CO2/km u nových osobních automobilů v roce 2013 meziročně klesly o 5,5 g na 126,8 g. Evropskými ministry byl koncem roku 2013 schválen návrh na snížení hlučnosti běžného auta z 74 dB na 68 dB. Navržená pravidla by měla vstoupit v platnost během dvanácti let ve třech fázích, nejdřív by platila pro nově vyráběné vozy, postupně by se vztahovala i na další, již vyráběná auta. Sportovní auta a supersporty budou mít udělenou výjimku. Hlučnost vozů se silným motorem by podle návrhu mohla činit až 77 dB.

221


Dohody o volném obchodu (FTA) Snahou při uzavírání dohod o volném obchodu je v maximální možné míře odstranit překážky vzájemmného obchodu, případně stanovit harmonogram jejich odstranění a příslib nevytváření dalších. V roce 2013 byly projednávány například tyto FTA, které jsou pro evropský automobilový průmysl velmi významné: EU - USA Dne 13. února 2013 oznámili nejvyšší představitelé EU a USA, že začnou jednání o komplexní bilaterální obchodní dohodě EU-USA. Kromě snížení dovozních tarifů na obou stranách, by mělo dojít k vzájemnému uznávání technických norem. Automobilový průmysl se podílí na 10 % vzájemného obchodu mezi EU-USA. Oba tyto regiony pokrývají celosvětově 32 % produkce vozidel a 35 % prodejů. Bude nutné sladit normy zejména v oblasti emisí a bezpečnosti vozidel. EU – Indie Vzhledem k očekávaným volbám v roce 2014 nedošlo ve vyjednání k výraznému pokroku. Pro Indii je automobilový průmysl jedním z nejvýznamnějších. Indie je 6. největší dovozce vozidel do EU. Mělo by dojít na straně Indie k odstranění dovozních cel, která dosahují u osobních automobilů až 100 % a u netarifních překážek k navržení časového harmonogramu jejich odstranění. EU – Japonsko První kolo jednání se konalo v Bruselu ve dnech 15. - 19. dubna 2013. Automobilový průmysl představuje ? japonského vývozu do EU. Evropské automobily představují cca 85 % dovážených vozidel do Japonska (cca 300 tis. ks v roce 2013). Netarifní překážky zdražují evropská vozidla o cca 10 %. Byl projednáván harmonogram odbourávání bariér vzájemného obchodu. Predikce V souvislosti se změnou pravidel státní podpory jsme zaznamenali výrazný nárůst žádostí o investiční pobídku ze strany firem. Tato změna byla na vyjednávání v Bruselu prosazena i přes nesouhlas několika členských států, včetně České republiky. Změna znamenala snížení výše státní podpory pro velké podniky ze 40 % na 25 %. V regionech s nižším HDP na obyvatele zůstala výše podpory zachována či snížena pouze v některých oblastech, což se týká Slovenska, Polska, Rumunska a dalších nových členů EU. Tato skutečnost znevýhodňuje ČR oproti sousedním státům z hlediska investičního prostředí pro zahraniční investory. Za leden až červenec 2014 bylo vyrobeno v České republice celkem 745 680 ks motorových vozidel, což oproti stejnému období roku 2013 představuje nárůst produkce o 16,19 %. V návaznosti na růst prodejů vozidel v Evropské unii rostla i výroba u nás. Předpokládáme pro rok 2014 opětovné meziroční zvýšení výroby motorovných vozidel, ale i autodílů u nás. Z nejvýznamnějších trhů v prvním pololetí roku 2014 vzrostly prodeje v EU, USA, Číně, Japonsku a předpokládáme i pro celý rok meziroční nárůst registrací nových vozidel. Naopak prodeje se snížily v Rusku, na Ukrajině, v Indii (výroba, ale vzrostla díky exportu), Brazílii (druhým rokem po sobě). Automobilky a firmy pozastavily či snížily svoje investiční aktivity v Rusku a na Ukrajině v souvislosti s nejistotou vývoje v těchto zemích. U těchto trhů je predikce meziročního poklesu prodejů nových vozidel.

222

Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení

19. CZ-NACE 30 - VÝROBA OSTATNÍCH DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ A ZAŘÍZENÍ

19.1 Charakteristika oddílu Oddíl Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení je charakteristický širokou nabídkou dopravních prostředků. Skladbou výrobního sortimentu patří oddíl mezi převážně proexportní a zároveň zajišťuje i značnou měrou dopravní prostředky pro tuzemsko. Jedná se o oddíl s bohatou historií: 1. června 1817 zkoušel Josef Božek ve Stromovce svůj parní kolesový člun, v roce 1841 byl zpuštěn na vodu v Praze kolesový parník jménem Bohemia. Od června téhož roku sloužila Bohemia osobní přepravě na Labi mezi Obřístvím u Mělníka a saskou metropolí Drážďany, v roce 1922 vznikla Československá plavební společnost labská. V roce 1828 byl dokončen Český úsek koněspřežné dráhy České Budějovice - Velešín - Kaplice – Linec. V roce 1845 – příjezd parního vlaku na dnešní Masarykovo (státní) nádraží. Předchůdci dnešních automobilových vozidel začali vznikat v 19. století. V bývalém Rakousko-Uhersku si roku 1850 otevřel v Kopřivnici svou dílnu Ignác Šustala, který se nejprve věnoval výrobě kočárů a bryček. Tato „malá“ dílna se postupem času vyvinula v dnes světoznámou automobilku TATRA. Kopřivnická Tatra je nejstarší automobilkou ve střední Evropě a druhou nejstarší na světě. Česká republika patří také mezi největší výrobce ultralightů. Ve světě se prodalo například přes sto letadel KP 2U Sova od jihlavské firmy Kappa nebo přes tři sta letadel EuroStar, které do dvaceti osmi zemí světa dodala kunovická společnost Evektor - Aerotechnik. Úspěšní jsou i další výrobci, jako je královéhradecký TL-Ultralight nebo společnost Urban Air z Ústí nad Orlicí. Výrobci ultralehkých letadel těží z celosvětové poptávky na trhu. Navíc ve firmách, které ultralehká letadla vyvíjí a vyrábí, pracují špičkoví odborníci, kteří odešli z velkých leteckých firem, české stroje jsou tak na velmi vysoké technické úrovni. České firmy patří mezi dodavatele společnosti Airbus a podílí se na dodávkách přístrojů pro družice ESA. V roce 2013 jsme oslavili výročí například: 140. výročí zprovoznění Pražsko-duchcovské dráhy; 100 let od založení Českého aviatického klubu a akrobacie Adolpha Pégouda; 50 let od zahájení výroby Aero L-29 Delfín; 50 let od ukončení letecké výroby ve společnosti AVIA; 50 let od ukončení provozu tramvají T1 v Praze; 50 let od založení společností Ferrit s.r.o.; 50 let od založení společností OLTIS Group; 13 let od vzniku společnosti BARKMET, a.s. Loděnice Barkmet, a.s. je severočeská společnost zabývající se výrobou a stavbou lodí různých typů, rozměrů a účelů, např.: tankery, chemické tankery, remorkéry tlačné a vlečné, nákladní vany, trajekty, nákladní kontejnerové lodě, krmné stanice či lodě do chovných farem, pontony, malé rekreační lodě, hausbóty, jachty, plovoucí domy. V roce 2013 Moravu obletělo nové české dvoumístné letadlo Zlin 143 LSi Flir otrokovické společnosti Zlin Aircraft. Dne 28. března 2013 z kunovického letiště poprvé vzlétl prototyp lehkého sportovního letounu poháněného elektrickým motorem - SportStar EPOS. V srpnu 2013 společnost UGMK nabyla zbývající podíl akcií ve společnosti Aircraft Industries, a.s. a stává se tak jejím 100% vlastníkem. V roce 2013 výrobce Pars Nova představil prototyp modernizovaného osobního vagonu určeného pro České dráhy. Klasifikace ekonomických činností člení oddíl CZ-NACE 30 do následujících skupin: 30.1 Stavba lodí a člunů; 30.2 Výroba železničních lokomotiv a vozového parku; l 30.3 Výroba letadel a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení; l 30.4 Výroba vojenských bojových vozidel (údaje nejsou zveřejňovaný); l 30.9 Výroba dopravních prostředků a zařízení jinde nezařazených. l l

Významnými podniky v rámci CZ-NACE 30.1 jsou firma Barkmet a.s. (stavba nákladních a rekreačních lodí hlavně pro evropské klienty) a NOVA České Loděnice, a.s. (stavba a opravy lodí). Skupina CZ-NACE 30.2 je reprezentována firmami Škoda Transportation a.s., Škoda vagonka a.s., Bonatrans Group a.s., LEGIOS a.s., CZ LOKO, a.s., Bombardier Transportation Czech Republic, a.s., IFECR, a.s. (výrobce dveří pro kolejová vozidla) aj. 223


30.1 0,8 %

30.3 30,4 % 30.2 59,8 %

30.1 Stavba lodí a člunů 30.2 Výroba železničních lokomotiv a vozového parku 30.3 Výroba letadel a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení 30.9 Výroba dopravních prostředků a zařízení jinde nezařazených Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2013 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


Ve skupině CZ-NACE 30.3 největšími firmami jsou Aero Vodochody Aerospace a.s., Honeywell Aerospace Olomouc s.r.o., LETOV LETECKÁ VÝROBA s.r.o., Evektor, spol. s r.o. a Evektor Aerotechnik a.s., Aircraft Industries, a.s. Za výrobce ultralehkých letadel UL (ultralightů) a lehkých sportovních letadel LSA (Light Sport Aircraft) je, kromě firmy Evektor, spol s r.o., nutné uvést firmy, jako jsou ATEC, v.o.s., Aerospool CZ, spol. s r.o., AirLony, KUBÍČEK AIRCRAFT s.r.o., BRM AERO s.r.o. a, A2 CZ, s.r.o. a Czech Sport Aircraft a.s. V rámci skupiny CZ-NACE 30.9 se musíme zmínit o firmách Shimano Czech Republic, s.r.o., Bike Fun International s.r.o., BPS Bicycle Industrial s.r.o. (všichni tři jsou výrobci jízdních kol a komponentů) a OM PROTIVÍN, a.s. (výroba a prodej ozubených kol převážně pro motocyklový průmysl). Dále jsou známé např. JAWA MOTO spol. s r.o. (výrobce silničních, či terénních motocyklů), D-ANA s.r.o. - JRM Divišov (bývalá JAWA Divišov, a.s.), výrobce plochodrážních motocyklů, či firma Blata, s.r.o. (výrobce malých motocyklů minibiků, motocyklů, motorových koloběžek a čtyřkolek). V daném oddílu zpracovatelského průmyslu v roce 2013 působilo – bez ohledu na velikost - celkem 648 firem (o 64 firmy více než v roce 2012), které realizovaly tržby za téměř 56 mld. Kč. Jak je patrné z grafu 19.1, nejvýznamnější skupinou i v roce 2013 nadále zůstává CZ-NACE 30.2 Výroba železničních lokomotiv a vozového parku, která zaujímá s 59,8% tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb dominantní postavení v oddíle. V porovnání s předchozím rokem se ale tento podíl snížil více než o 1,6 %. Druhé místo patří CZ-NACE 30.3 Výroba letadel a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení s 30,4% tržeb oddílu. Významnou úlohu v tvorbě tržeb této skupiny v roce 2013 hrály podniky Aero Vodochody, a.s. a Honeywell aerospace Olomouc, s.r.o. Podíl na tržbách oddílu CZ-NACE 30.3 oproti roku 2012 vzrostl o 2,2 %. Podíl CZ-NACE 30.1 na tržbách oddílu, jak vyplývá z grafu, je marginální a v porovnání s rokem 2012 klesl ještě o 0,4 %. Podíl CZ-NACE 30.9 zůstává v porovnání s rokem 2012 bez změny.

19.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Oddíl ostatních dopravních prostředků má v rámci zpracovatelského průmyslu minoritní postavení. Jeho podíl na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu za rok 2013 činil 1,6 %, podíl na účetní přidané hodnotě dosahoval 2,0 %. Podíl oddílu na celkové zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu, přestože dlouhodobě narůstá, nedosahuje 2 %. Také z hlediska exportu oddíl patří mezi minoritní oddíly. Do žebříčku CZECH TOP 100 za rok 2013 se dostala pouze jedna společnost, a to ŠKODA TRANSPORTATION s.r.o., která se umístila na 35. Příčce (tržby činily 15 mld. Kč). Rok 2013 byl pro Škodu Transportation přelomovým. Společnost uzavřela zakázky za více než 21,7 mld. Kč, z toho 20,85 mld. Kč je z exportních kontraktů. 224



Název

Kód CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

2013

Lodě a čluny Železniční lokomotivy a vozový park Letadla a kosmické lodě Vojenská bojová vozidla Dopravní prostředky a zařízení j. n.

30.1 30.2 30.3 30.4 30.9

x 102,1 x x 100,3

x 99,6 x x 100,7

x 99,0 x x 102,1

x 99,9 x x x

x 99,6 x x x

Ostatní dopravní prostředky a zař.

30

101,8

99,8

99,6

100,1

99,6


Vzhledem k tomu, že většina tržeb je inkasována v eurech nebo amerických dolarech, je hodnota tohoto ukazatele ovlivňována měnovým kurzem. Z tabulky 19.1 je vidět, že v roce 2013 došlo k poklesu cen.

19.3.2 Základní produkční charakteristiky Produkční charakteristiky, uvedené v tabulkách 19.2 až 19.5 a v grafu 19.2 přibližují vývoj oddílu CZNACE 30 v posledních sedmi letech. Rok 2013 lze hodnotit jako příznivý. Tabulka 19.2 potvrzuje, že počet podnikatelských subjektů v posledních dvou letech mírně roste a za celé sledované období 2007 až 2013 se zvýšil o jednu třetinu na 648 jednotek v roce 2013. Téměř 55 % všech podnikatelských subjektů spadá do skupiny CZ-NACE 30.9 (výroba motorek, kol, invalidních vozíků a ručních vozíků), přičemž nejvíce firem v rámci této skupiny jsou výrobci jízdních kol a jejich subdodavatelé. Výrobci lodí vykazují v roce 2013 pokles tržeb, ale roste počet firem této skupiny. Tato skutečnost je dána především dopočty Českého statistického úřadu, ale také reálným růstem počtu firem, které vyrábějí malé lodě (jachty a příslušenství). V Česku se ročně vyrobí lodě za 200 milionů korun. V roce 2013 se v Česku prodaly lodě za 1,5 miliardy korun. Zhruba 7,5 % z tohoto obratu patřilo lodím vyrobeným u nás. Tabulka 19.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 30 v letech 2007 - 2013 CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

30.1 30.2 30.3

79 39 51

90 47 46

110 47 52

140 48 55

134 48 59

143 50 66

157 52 93

30.4 30.9

x 209

x 214

x 225

x 265

x 300

x 325

x 347

30

378

397

434

508

541

584

648


Tržby v roce 2013 rostly hlavně výrobcům ve skupinách CZ-NACE 30.3 a 30.9. Například, oproti předchozímu roku, vzrostly tržby jak blanenské společnosti Blata, která v 2013 navýšila o 50 % výrobu minibiků, tak i společnosti JAWA Moto spol. s r.o., jež v roce 2013 téměř zdvojnásobila výrobu na téměř 2500 kusů. Také společnost Aero Vodochody a.s. dosáhla tržeb kolem 3,6 miliardy Kč a provozního zisku za uvedený rok 375 milionů Kč. Plzeňská společnost Zodiac-Driessen Aerospace dosáhla tržeb jedné a půl miliardy Kč. Po úspěšném roce 2012 se výrobcům lodí nepodařilo získat v roce 2013 významné zakázky, které by obrátily klesající trend tohoto oddílu. Je to také dáno snižujícími se přepravními výkony na Labi. U tuzemských dopravců za posledních sedm let neustále klesá počet motorových nákladních lodí a remorkérů.

225



CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

754 260 21 785 550 8 919 801 x 3 969 396

827 345 26 195 804 9 516 686 x 3 879 243

931 581 29 421 343 8 580 686 x 3 326 778

928 175 25 937 547 11 017 371 x 3 587 149

751 830 32 667 928 11 599 689 x 3 757 343

455 777 31 759 625 13 076 491 x 4 950 339

450 762 33 091 057 16 790 752 x 4 967 997

35 429 008

40 419 078

42 260 388

41 470 243

48 776 790

50 242 233

55 300 568

mezir. index

114,1

104,6

98,1

117,6

103,0

110,1

30.1

30.2 30.3 30.4 30.9

30


Dlouhodobě příznivý vývoj má též ukazatel účetní přidaná hodnota (tabulka 19.4), jejíž celkový objem (přestože v roce 2013 meziročně poklesl o 0,8 p.b.) vyrostl ve srovnání s rokem 2007 téměř o 55 %. K největšímu poklesu přidané hodnoty došlo u skupiny CZ-NACE 30.1. Účetní přidaná hodnota oddílu CZ-NACE 30 se v posledních čtyřech letech pohybovala nad průměrem zpracovatelského průmyslu. Tabulka 19.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč)

CZ-NACE

2007

2008

2009

-50 143 6 184 028 2 903 779 x 1 105 774

431 376 8 761 814 3 217 084 x 1 116 804

235 205 10 524 973 2 784 788 x 900 513

10 143 438

13 527 079

mezir. index

133,4

30.1 30.2 30.3 30.4 30.9 30

2010

2011

2012

2013

141 542 9 368 707 3 826 729 x 1 049 668

113 750 11 574 432 3 991 436 x 1 056 466

99 277 10 716 611 4 456 570 x 1 382 222

90 228 9 263 332 5 268 268 x 1 304 846

14 445 480

14 386 645

16 736 084

16 654 681

15 926 674

106,8

99,6

116,3

99,5

95,6



CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

366 7 313 5 677 x 2 778

476 9 828 6 095 x 2 811

587 9 669 5 978 x 2 446

16 133

19 210

mezir. index

119,1

30.1 30.2 30.3 30.4 30.9

30

2011

2012

2013

428 9 369 5 948 x 2 324

338 10 049 6 415 x 2 381

280 10 346 6 947 x 2 733

222 10 413 7 378 x 2 479

18 680

18 069

19 183

20 306

20 493

97,2

96,7

106,2


105,9 100,9

Počet zaměstnaných (tabulka 19.5) během sledovaného období stagnoval nebo mírně rostl, a v roce 2013 dosáhl hodnoty 20 493 zaměstnaných osob. Největší zásluhu na tom mají výrobci letadel a jejich subdodavatelé, kteří díky novým zakázkám nabrali v roce 2013 téměř 500 nových zaměstnanců. Jedná se např. o společnosti Honeywell Aerospace Olomouc, Aero a.s., Driessen Aerospace CZ s.r.o. a LETOV LETECKÁ VÝROBA. Při srovnání ukazatelů v grafu 19.2 lze konstatovat, že vývoj základních produkčních charakteristik oddílu CZ-NACE 30 je, s výjimkou počtu zaměstnaných osob, odrazem vývoje zpracovatelského průmyslu jako celku. Osobní náklady se v letech 2012 a 2013 zvyšovaly o něco více, než bylo tempo růstu počtu zaměstnanců (tabulky 19.5 a 19.6). Meziroční pokles osobních nákladů, počtu zaměstnaných a mezd, (v průměru o 11 %), byl zaznamenán ve skupině CZ-NACE 30.9 Výroba dopravních prostředků a zařízení jinde nezařazených. Souvisí to se snahami společností racionalizovat a zeštíhlovat své výroby a šetřit mzdové náklady v důsledku snížení objednávek od evropských zákazníků.

226

Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení %


Tržby za VV a S

136

%

128 120

170 155 140

112

125

104

110

96

95

88 80

2007

2008

2009

2010

2011

2012

CZ-NACE 30

80

2013

2007

2008

ZP

%

2009

2010

CZ-NACE 30

2011

2012

2013

ZP


180 160 140 120 100 80

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 30

2012

2013

ZP


Graf 19.2 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2007 - 2013 Tabulka 19.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč)

CZ-NACE

2007

2008

104 175 3 119 411 2 231 741 x 748 658

79 341 4 438 313 2 583 540 x 802 479

146 106 5 198 815 2 503 763 x 681 629

132 446 4 160 404 2 724 474 x 716 950

90 003 4 545 308 3 091 334 x 737 773

70 634 4 872 563 3 426 037 x 880 868

71 574 4 931 735 3 708 958 x 844 849

6 203 986

7 903 672

8 530 313

7 734 274

8 464 418

9 250 102

9 557 115

mezir. index

127,4

107,9

90,7

109,4

109,3

103,3

30.1 30.2 30.3 30.4 30.9

30

2009


2010

2011

2012

2013

19.3.3 Produktivita práce z ÚPH a hrubý operační přebytek Produktivita práce z ÚPH se u tohoto oddílu v letech 2012 a 2013, po delším období růstu, snižuje (tabulka 19.7). Může za to hlavně pokles produktivity práce výrobců kolejových vozidel. Celkovou statistiku nezachránil ani značný nárůst produktivity ve skupině CZ-NACE 30.1 (Stavba lodí a člunů). Tabulka 19.7 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč)

CZ-NACE

30.1 30.2 30.3 30.4 30.9

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

-136 887 845 669 511 538 x 398 090

906 173 891 543 527 856 x 397 249

400 909 1 088 527 465 820 x 368 109

330 734 999 995 643 317 x 451 603

336 482 1 151 778 622 204 x 443 725

355 148 1 035 829 641 503 x 505 735

405 813 889 564 714 026 x 526 260

628 732

704 179

773 302

796 185

872 437

820 200

777 161

mezir. index

112,0

109,8

103,0

109,6

94,0

94,8

30


227


Hrubý operační přebytek vyjadřuje, kolik zůstane podniku na pokrytí dalších nákladů včetně zisku. Ukazatel hrubého operačního přebytku (tabulka 19.8) v roce 2013 vykazuje meziroční pokles o 14 %. Také zde byly loňské výsledky poměrně diferencované. Zatímco v rozhodující skupině CZ-NACE 30.2 poklesl hrubý operační přebytek téměř o 26 % oproti roku 2012, ve skupině CZ-NACE 30.3 byl zaznamenán meziroční růst. Porovnání vývoje produktivity práce z ÚPH a podílu hrubého operačního přebytku CZNACE 30 s celým zpracovatelským průmyslem je uvedeno v grafu 19.3. Tabulka 19.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč)

CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

-154 318 3 064 617 672 038 x 357 116

352 036 4 323 501 633 544 x 314 325

89 098 5 326 159 281 025 x 218 884

9 096 5 208 302 1 102 254 x 332 718

23 747 7 029 124 900 102 x 318 693

28 643 5 844 048 1 030 533 x 501 355

18 654 4 331 597 1 559 311 x 459 996

3 939 452

5 623 406

5 915 166

6 652 370

8 271 666

7 404 578

6 369 558

mezir. index

142,7

105,2

112,5

124,3

89,5

86,0

30.1 30.2 30.3 30.4 30.9

30



150

%

%

140 130

200 165

120

130

110

95

100 90


235

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 30

2012

60

2013

2007

2008

ZP

2009

2010

CZ-NACE 30

2011

2012 ZP


Graf 19.3 Vybrané ukazatele konkurenceschopnosti 2007 - 2013 tis. Kč/zam.

1100

900

700

500

300

100

ZP

30

30.1 2012

30.2

30.3

30.9

2013



228

2013



CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

590 238 15 101 877 5 968 970 x 2 933 523

744 893 19 737 756 6 629 356 x 2 894 432

763 073 19 848 814 5 977 013 x 2 478 793

578 369 20 342 721 7 945 477 x 2 608 802

460 108 22 387 403 8 281 165 x 2 847 332

410 809 22 160 194 9 558 400 x 3 684 624

423 028 19 953 417 10 602 601 x 3 612 528

24 594 608

30 006 437

29 067 694

31 475 370

33 976 008

35 814 027

34 591 575

mezir. index

122,0

96,9

108,3

107,9

105,4

96,6

30.1 30.2 30.3 30.4 30.9

30

2013


Mírný pokles tržeb a některých dalších ukazatelů se logicky musel promítnout i do vývoje ukazatele výkonové spotřeby, která se oproti roku 2012 snížila téměř o 3,5 %, což dokumentuje tabulka 19.9. U dvou skupin oddílu (CZ-NACE 30.2 a 30.9) klesla výkonová spotřeba, z toho nejvíce u CZ-NACE 30.2, naopak u skupiny CZ-NACE 33.3 (letecký průmysl) je zřejmý citelný růst přesahující 10 %.

19.4 Zahraniční obchod 19.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Kladné saldo obchodní bilance se u výrobků CZ-CPA 30 zvýšilo v roce 2013 oproti roku 2012 o cca 4,6 mld. Kč. Rozhodující měrou se o to zasloužila nejvýznamnější skupina výrobků CZ-CPA 30.3, kde kladné saldo meziročně vzrostlo o 6,3 mld. Kč. Výrazný pokles záporného salda (meziročně o téměř 0,8 mld. Kč) byl zaznamenán ve skupině výrobků CZ-CPA 30.9 a také ve skupině výrobků CZ-CPA 30.2 (meziročně o téměř 3 mld. Kč). Vývoz ostatních dopravních prostředků CZ-CPA 30 meziročně stoupl o 1,3 %. Dovoz ostatních dopravních prostředků je nejnižší za posledních 5 let. Významné zahraniční zakázky výrobců oddílu CZ-NACE 30 v roce 2013 jsou například: jubilejních 150 paket lokomotiv odeslala akciová společnost CZ LOKO svým zákazníkům z východoevropských zemí. Tato sada komponentů byla určena pro lokomotivu TEM TMH 057, kterou si objednal estonský nákladní železniční přepravce EVR Cargo. Historicky prvním „východoevropským“ vozidlem se v roce 2007 stala modernizace ukrajinské lokomotivy ČME3P-1744. Od samého počátku je výroba „paketů“ soustředěna do Jihlavy, kde má CZ LOKO, vedle České Třebové, svůj další závod. Výroba komponentů zde v posledních letech nabrala charakter sériové produkce a dnes tvoří přes polovinu tržeb společnosti. Ty se pohybují kolem dvou miliard korun. Společnost CZ LOKO v roce 2013 se na celkových tržbách oddílu (při stagnaci železničního průmyslu v Česku a v eurozóně) projevila pozitivně dalšími zakázkami pro východní a jihovýchodní Evropu a v postsovětských zemích. Na tyto trhy firma v roce 2013 dodala přes 40 lokomotiv a do zahraničí (Ruska, Litvy, Lotyšska, Běloruska, Polska a Srbska) dodala zboží za zhruba miliardu korun. Významný kontrakt s Běloruskou železnicí uzavřel český výrobce a dodavatel řídicí a zabezpečovací techniky, společnost AŽD Praha. Pro železniční uzel Žlobin v Bělorusku dodá zabezpečovací zařízení v hodnotě přibližně 300 mil. Kč. Jedná se již o sedmou významnou zahraniční zakázku této ryze české společnosti v daném regionu. Tato společnost podepsala smlouvu s průmyslovým koncernem Bombardier a pro stavbu železniční trati Irmak-Zonguldak v Turecku dodá 500 venkovních prvků pro 261 železničních přejezdů v hodnotě 30 milionů korun. Nově budovaná trať je důležitou spojnicí hlavního města Ankary s černomořským přístavním městem Zonguldak. Rok 2013 byl také úspěšným pro největší společnost v rámci oddílu CZ-NACE 30, Škoda Transportation. Auditované a konsolidované tržby skupiny Škoda Transportation za rok 2013 představovaly 14,6 mld. korun. Čistý zisk celé skupiny dosáhl hodnoty 1,75 mld. Kč. Hospodářské výsledky jsou uváděny podle mezinárodních standardů finančního výkaznictví (IFRS). Výší tržeb potvrdila skupina Škoda Transportation své postavení jedné z největších firem zabývající se dopravním strojírenstvím ve střední a východní Evropě. Mezi hlavní aktivity skupiny Škoda Transportation 229


patří především výroba lokomotiv, příměstských elektrických vlaků, tramvají a trolejbusů. Skupina také provádí modernizace kolejových vozidel a především rozvíjí vlastní výzkum. Jedná se o společnost se silným postavením na domácím i zahraničním trhu. Rok 2013 byl pro Škodu Transportation přelomovým – uzavřela zakázky za více než 21,7 mld. Kč, z toho 20,85 mld. Kč je z exportních kontraktů. Jedná se především o zakázku na 60 tramvají pro turecké město Konya v celkové hodnotě 2,6 miliardy Kč, dále kontrakt na 6 souprav NIM Express pro Deutsche Bahn také ve výši 2,6 miliardy Kč. Byl také uzavřen kontrakt na 15 obousměrných a 15 jednosměrných tramvají pro Bratislavu v celkové hodnotě 2 miliardy Kč. Trolejbusy v objemu 5,6 mld. Kč poputují do Rigy, Sofie, Bratislavy nebo Burgasu. Mimo to byla uplatněna smlouva na dodávku 9 ks dvoupodlažních jednotek pro ŽSS ve výši 2,2 miliardy korun. Skupina firem Škoda Transportation v roce 2013 zaměstnávala celkem 3 469 kmenových zaměstnanců a průměrná mzda činila 30 885 korun, což bylo o 22 % více než byl celostátní průměr (podle ČSÚ). Do výzkumu a vývoje investovala společnost za poslední 3 roky celkem 3,2 mld. korun, za rok 2013 se tato částka vyšplhala zhruba na 862 milionů korun. Nejvýznamnějšími projekty výzkumu a vývoje v roce 2013 byl vývoj nové tramvaje X53, vývoj souprav metra, dále vývoj kloubového trolejbusu s bateriovým pojezdem a vývoj nové lokomotivy. Tabulka 19.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 30 v b.c. v letech 2009 – 2013 CZ-CPA

30.1 30.2 30.3 30.4 30.9

30

Vývoz celkem (mil. Kč) 2009

2010

2011

663,1 16 420,2 17 186,3 697,6 3 189,1

698,3 15 234,6 11 912,6 527,2 3 513,7

824,4 18 357,2 11 818,7 267,1 4 137,7

269,1 20 235,7 13 955,4 618,1 5 225,5

415,1 17 056,3 17 081,2 352,1 5 908,7

38 156,3

31 886,4

35 405,1

40 303,8

40 813,4

83,6

111,0

113,8

101,3 8

mezir. index

2013


CZ-CPA

2012

30.1 30.2 30.3 30.4 30.9

30

2009

2010

2011

2012

2013

215,7 5 122,6 10 301,0 1 783,8 4 871,2

215,5 4 431,7 14 515,3 762,3 4 850,4

544,5 4 846,4 9 622,8 1 018,0 5 425,2

217,2 5 533,0 11 930,8 896,4 6 382,1

327,4 5 336,5 8 839,7 75,8 6 284,4

22 294,3

24 775,2

21 456,9

24 959,5

20 863,8

mezir. index

111,1

86,6

116,3

83,6

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA

30.1 30.2 30.3 30.4 30.9

30

2009

2010

2011

2012

2013

447,4 11 297,6 6 885,3 -1 086,2 -1 682,1

482,8 10 802,9 -2 602,7 -235,1 -1 336,7

279,9 13 510,8 2 195,9 -750,9 -1 287,5

51,9 14 702,7 2 024,6 -278,3 -1 156,6

87,7 11 719,8 8 241,5 276,3 -375,7

15 862,0

7 111,2

13 948,2

15 344,3

19 949,6


Loni dosáhly tržby samotné Škoda Transportation 6,5 mld. korun, z toho zisk byl 1 074 mil. korun. V roce 2013 měla společnost celkem 1 228 zaměstnanců. Za rok 2013 měla její dceřiná společnost Škoda Electric tržby dosahující 3,4 mld. korun. Čistý zisk představoval 483 mil. korun. V loňském roce zaměstnávala tato společnost celkem 771 lidí. Škoda Vagonka utržila v roce 2013 celkem 3,7 mld. korun. Čistý zisk byl 175 mil. korun. V tomto roce firma zaměstnávala průměrně 447 lidí. Tržby šumperské společnosti Pars Nova dosáhly v roce 2013 výše 2 mld. korun. Čistý zisk představoval 331 mil. korun. Za exportem lodí z České republiky stojí zejména dvě dříve zmiňované firmy Barkmet, a.s. a České loděnice, a.s. V děčínských Křešicích spustili na vodu vůbec největší loď, která kdy byla na území České republiky vyrobena. Obří plavidlo však není zcela dokončeno. Finální práce proběhnou až po plavbě do Nizozemska. 230


Děčínská loděnice nyní čeká na další zakázku. Kromě staveb lodí se společnost zabývá opravami plavidel. Nedávno dokončila například opravu dna největšího českého remorkéru Beskydy. Největší český letecký výrobce Aero Vodochody má za sebou úspěšný rok. Zisk mu vzrostl o polovinu, zhruba na 400 milionů korun, tržby poskočily o třetinu na čtyři miliardy korun. Za tímto růstem stojí hlavně vrtulníky Sikorsky a Black Hawk a dodávky části křídla pro Bombardier. Mezi významné vývozní položky patří ultralehká letadla (tuzemští výrobci je exportují do většiny evropských zemí, ale také do USA, Kanady, Austrálie, Japonska a v poslední době i do Jižní Koreje, Číny, Indie a Jižní Afriky). Z Česka se ročně exportuje až 700 letadel.

19.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Vývozní teritoria v roce 2013 Slovensko 10 % Rusko 10 %

Francie 9%

Ukrajina 6%

Německo 13 %

Rakousko 4% V. Británie 3%

Ostatní USA 14 %

30 %

Dovozní teritoria v roce 2013 Rakousko Slovensko 5 % Německo 6 % 9% Francie 9%

USA 33 %

Tchaj-wan 5% Čína 5% Japonsko 3% Ostatní 25 %



Teritoriální struktura zahraničního obchodu s ostatními dopravními prostředky je patrná z grafu 19.5, a pokud ji budeme porovnávat s předchozím obdobím, můžeme konstatovat, že změny v podílech vývozu a dovozu u jednotlivých zemí byly proti roku 2012 jen nepatrné. USA, u nichž obchodní obrat v roce 2013 dosáhl 15,5 mld. Kč, z toho vývoz 6,1 mld. Kč, dovoz 9,4 mld. Kč, zaujaly pomyslné první místo. Německo se posunulo na druhé místo s obratem přesahujícím 8 mld. Kč, dovozem 2,5 mld. Kč, vývozem 5,7 mld. Kč. Je následované Francií s obratem 6,5 mld. Kč (dovoz 2,5 mld. Kč, vývoz téměř 4 mld. Kč). Ve vývozu do Německa převažují výrobky skupiny CZ-NACE 30.2, které se rovněž ve velké míře dodávají do Francie. Navíc mezi Českou republikou a Francií probíhá výměna výrobků leteckého průmyslu. Dalšími významnými obchodními partnery jsou ve vývozu Ruská federace, Slovensko a v dovozu Slovensko, Rakousko, Čína a Tchaj-wan.

231


19.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Čeští výrobci v oddílu Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení patří svojí kvalitou i cenovou nabídkou k žádaným dodavatelům svých výrobků nejen na tuzemský trh, ale též na trhy ostatních zemí EU i třetích zemí. Hlavními konkurenčními výhodami oddílu jsou bohaté odborné zkušenosti, vysoká kvalita výrobků a zároveň příznivá (v porovnání např. s německou produkcí) cena. Stát má možnost stimulace rozvoje oddílu CZ-NACE 30 pomocí různých forem podpory. Jako úspěšný příklad nepřímé podpory výrobců oddílu CZ-NACE 30 ze strany státu lze uvést přípravu Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR pro léta 2013 – 2020, jejíž přijetí bude znamenat příliv investic do cyklistické infrastruktury a další růst popularity cyklistiky v ČR. Výrobcům v železničním průmyslu pomůže modernizace železniční infrastruktury v souladu s evropskou strategií stavby vysokorychlostních železničních koridorů, která mimo jiné podnítí zájem dopravců o moderní rychlé vlakové soupravy a související zařízení. Stavitelé lodí doufají v realizaci projektu průplavu Dunaj-Odra-Labe, s níž spojují očekávání zvýšení zájmu zákazníků jak o dopravní, tak i rekreační plavidla. Rozvoj železniční dopravy je jednou z priorit EU. V příštích letech bude nutné obnovit zastarávající vozový park jak v ČR, tak v dalších zemích střední Evropy. Očekává se také vývoj nových systémů s nižšími investičními náklady (systémy lehké kolejové dopravy) v regionech. Inovační náročnost výroby kolejových vozidel vzroste a poptávka po pracovnících, zabývajících se vývojem, konstrukcí a technologií výroby poroste. Škoda Transportation získala průlomovou zakázku od DEUTSCHE BAHN. Moderní vozy českého výrobce tak budou jezdit v Německu. Od konce roku 2016 budou vozy vyrobené českým výrobcem Škoda Transportation jezdit na bavorských tratích mezi městy Norimberk - Ingolstadt – Mnichov. Škoda Transportation nedávno získala jako druhá na světě, evropský certifikát TSI High Speed RST na 200 km/h. Celková hodnota zakázky přesahuje 2,6 miliardy korun. Společnost DB Regio vypsala soutěž na vozidla pro rychlost 190 km/h, kterou Škoda Transportation vyhrála. Škoda Transportation tím získala historicky první zakázku na extrémně náročném německém trhu. Firmy ve všech pododdílech CZ-NACE 30, jakožto výrobci high-tech produktů, jsou omezeny množstvím dostupných technicky kvalifikovaných pracovníků, kterých je v dnešní době nedostatek. I v této oblasti je role státu nezastupitelná. Nehledě na veškeré složitosti legislativního charakteru a vlekoucí se světovou hospodářskou krizi, sankcemi proti Rusku, vyhlídky oddílu CZ-NACE 30 jsou optimistické. Mnoho firem tohoto oddílu pokračuje v realizaci dlouhodobých zakázek nebo má rozpracované vývojové projekty (např. nové typy motorů, letounů apod.), ze kterých již brzy může začít těžit.

232

Výroba nábytku

20. CZ-NACE 31 - VÝROBA NÁBYTKU 20.1 Charakteristika oddílu Nábytek se vyrábí z aglomerovaných desek, překližek a dýh, předem zpracovaného (upraveného) dřeva, to vše z obnovitelné suroviny, které dodává domácí dřevozpracující průmysl. Oddíl CZ-NACE 31 charakterizuje vysoká materiálová náročnost, která dosahuje až 80 % z celkových výrobních nákladů. Aplikace nových technik a technologií v oddíle, včetně nanotechnologií pro povrchovou úpravu výrobků a respektování požadované legislativy garantuje, že výrobky neobsahují nebezpečné nebo škodlivé látky, které by ohrožovaly jejich uživatele nebo životní prostředí. Z těchto důvodů je zejména dřevený nábytek plně recyklovatelný. V souladu s oddílovou klasifikací ekonomických činností obsahuje CZ-NACE 31 Výroba nábytku jedinou skupinu, kterou je CZ-NACE 31.0 Výroba nábytku. Výroba nábytku zahrnuje široký sortiment výrobků - produkci sedacího nábytku, nábytku do obývacích a dětských pokojů, ložnic a jiných obývacích prostorů, kuchyňského nábytku, nábytku pro vybavení kanceláří, bank, nemocnic, zdravotnických a jiných zařízení, obchodů, ale i ostatního nábytku, jako je kovový, solitérní a doplňkový nábytek.

20.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Oddíl CZ-NACE 31 se v roce 2013 podílel na výsledcích zpracovatelského průmyslu minimální měrou (podíl na tržbách ZP činil 0,9 %) a v tomto směru nezaznamenal výraznější změnu proti předchozímu období. Jeho výhodou je, že základní materiály jsou většinou tuzemského původu a jsou z plně obnovitelné suroviny (přířezy, dřevotřískové desky, dýhy, hranoly aj.). Dovoz se omezuje pouze na určité skupiny výrobků (nátěrové hmoty, orientální dýhy, nábytkové kování, další doplňkové materiály a pomocné přípravky). Z výrobkového hlediska v rámci oddílu představuje špičkovou evropskou úroveň především ohýbaný sedací nábytek a lékařská polohovatelná křesla, v poslední době má rostoucí úroveň kvality také kuchyňský nábytek.

20.3 Hlavní ekonomické ukazatele 20.3.1 Cenový vývoj Vývoj indexu cen průmyslových výrobců v letech 2009 až 2013 ukazuje tabulka 20.1, z níž je patrné, že tento ukazatel ve sledovaném období vykazoval jen minimální odchylky a trvale se pohyboval pod úrovní inflace. Tabulka 20.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2009 - 2013 Název Nábytek

Průměr od počátku roku Kód CZ-CPA 31

2009

2010

2011

2012

2013

102,2

99,8

100,7

99,9

100,8


233


20.3.2 Základní produkční charakteristiky Vývoj počtu podniků, tržeb za prodej VV a S, účetní přidané hodnoty a počtu zaměstnaných osob v letech 2007 až 2013, uvádějí tabulky 20.2, 20.3, 20.4, 20.5 a graf 20.1. Ve sledovaném období počet výrobních společností plynule narůstal. V roce 2013 byl již více než dvojnásobný oproti výchozímu roku 2007 a dosáhl 9 336 jednotek.. Tržby za prodej VV a S v odvětví (tabulka 20.3) dosáhly v roce 2013 hodnoty 31,5 mld. Kč, tedy o 2,6 % více než v roce 2012. Pokles prodeje nábytku v letech 2008 - 2011 byl jedním ze signálů útlumu stavebních činností v ČR a došlo k němu prakticky ve všech výrobkových kategoriích, především v dodávkách pro kanceláře a byty, v důsledku ekonomické krize. Ta pokračovala i v dalších dvou letech a k určitému oživení dochází až v roce 2014. Z vývoje ukazatele účetní přidané hodnoty (tabulka 20.4) lze usuzovat na produkční schopnosti celého oddílu. Pokles účetní přidané hodnoty ve všech sledovaných letech, s výjimkou roku 2012, v podstatě kopíroval vývoj ve zpracovatelském průmyslu zejména, v krizových letech. V oddíle CZ-NACE 31 postupně klesalpočet zaměstnanců, což bylo způsobeno růstem konkurenčních tlaků, racionalizací výroby a zvyšováním produktivity práce, ale táké hospodářskou krizí. Za celé sledované období sedmi let počet lidí v oddíle klesl o 9 061 pracovníků, což je v ostrém kontrastu s vývojem počtu výrobních jednotek, který naopak ve stejné době vzrostl na více než dvojnásobek. V samotném roce 2013 tento počet klesl meziročně o 3,5 %, nicméně modernizační proces spojený s inovací výroby lze v tomto výrobním oddíle hodnotit nadále jako nedostatečný. Hlavní příčinou jsou omezené finanční zdroje u výrobců a nepříznivé podmínky pro přístup k nim. Tabulka 20.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 31 v letech 2007 - 2013 CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

31

4 498

5538

6 095

7 292

8 250

8 116

9 336



2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

40 405 055

35 910 928

30 386 110

30 407 983

30 969 076

30 709 391

31 511 583

mezir. index

88,9

84,6

100,1

101,8

99,2

102,6

31



2007

2008

11 537 992

10 843 060

9 887 411

9 595 140

9 372 136

9 764 220

9 475 182

mezir. index

94,0

91,2

97,0

97,7

104,2

97,0

31

2009

2010

2011

2012

2013



2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

29 271

27 293

24 450

22 569

21 413

20 954

20 210

mezir. index

93,2

89,6

92,3

94,9

97,9

96,5

31


234

Výroba nábytku %


105

Tržby za VV a S %

110

97

102

89

94

81

86

73

78

65

2007

2008

2009

2010

2011

2012

CZ-NACE 31

70

2013

2007

2008

ZP

2009

2010

CZ-NACE 31

2011

2012

2013

ZP


105 99 93 87 81 75

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 31

2012

2013

ZP



Vývoj osobních nákladů v letech 2007 - 2013 ukazuje tabulka 20.6. Objem osobních nákladů v roce 2013 poklesl v porovnání s předchozím rokem o 1,7 %. Přitom zatím největší pokles byl zaznamenán v krizovém roce 2009, o téměř 11 %. V důsledku racionalizace a úsporných opatření, vynucených pokračující krizí, klesal tento ukazatel i v dalších letech. Tabulka 20.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

7 756 010

7 654 530

6 820 388

6 454 187

6 237 278

6 142 251

6 040 058

mezir. index

98,7

89,1

94,6

96,6

98,5

98,3

31



2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

394 180

397 290

404 401

425 139

437 683

465 991

468 838

mezir. index

100,8

101,8

105,1

103,0

106,5

100,6

31


Vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty (tabulka 20.7) lze hodnotit jako příznivý. Je to dáno rostoucím podílem kvalitních výrobků s vyšší přidanou hodnotou a současným poklesem počtu pracovníků uvnitř oddílu. Dynamika růstu však není dostatečná a v rámci zpracovatelského průmyslu tento oddíl vykazuje jednu z nejnižších hodnot produktivity práce. V tomto směru by oddílu pomohla výraznější modernizace stávající výroby, respekive výstavba nového velkého nábytkářského závodu (či závodů) s vysoce moderním strojním zařízením za případné účasti zahraničního kapitálu. Lze proto uvítat, že do Česka letos míří největší producent kancelářského nábytku na světě Steelcase, který v průmyslové zóně u Stříbra buduje výrobní halu, ve které zaměstnává téměř 300 lidí. 235


Hrubý operační přebytek měl v letech 2007 až 2013 poměrně kolísavý vývoj, přičemž jeho objem ani v roce 2013 nedosáhl úrovně roku 2007. Tabulka 20.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE

2007

31

2008

2009

%

2011

2012

2013

3 781 981

3 188 531

3 067 023

3 140 953

3 134 858

3 621 969

3 435 124

mezir. index

84,3

96,2

102,4

99,8

115,5

94,8


2010


130

%

120

100 90

110

80

100 90


110

70 2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 31

2012

60

2013

2007

2008

ZP

2009

2010

CZ-NACE 31

2011

2012

2013

ZP



tis. Kč/zam.

800 700 600 500 400 300 200 100

ZP

31 2012

2013



20.3.4 Výkonová spotřeba Tabulka 20.9 Výkonová spotřeba v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

30 737 899

27 155 019

21 680 223

22 428 968

22 703 125

22 397 877

22 450 084

mezir. index

88,3

79,8

103,5

101,2

98,7

100,2

31


Vývoj ukazatele výkonová spotřeba dokládá tabulka 20.9, ze které je patrné, že největšího poklesu dosáhl tento ukazatel v krizovém roce 2009, a to o více než 20 %, v následujících letech se však jeho úroveň ustálila. 236

Výroba nábytku

20.4 Zahraniční obchod 20.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s výrobky CZ-CPA v letech 2009 až 2013 je zachycen v tabulce 20.10. Z té vyplývá, že celková produkce dosáhla v roce 2013 vysokého kladného salda, které činilo 24,4 mld. Kč, což je o 22,3 % více než v předchozím roce a dvojnásobný objem ve srovnání s rokem 2009. Tabulka 20.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 31 v b.c. v letech 2009 - 2013 CZ-CPA


2009

2010

2011

2012

2013

36 336,0

40 910,0

44 832,2

46 320,9

54 713,9

mezir. index

112,6

109,6

103,3

118,1

31


CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

2013

24 172,4

21 894,8

24 253,3

26 444,2

30 406,4

mezir. index

90,6

110,8

109,0

115,0

31

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA 31

2009

2010

2011

2012

2013

12 163,6

19 015,2

20 578,9

19 876,7

24 307,5


20.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Vývozní teritoria v roce 2013 V. Británie Belgie 5 % 7%

Slovensko 8%

Polsko 5%

Švédsko 5% Francie 3% Španělsko 3% Ostatní 15 %

Německo 49 % Dovozní teritoria v roce 2013 Slovensko Maďarsko 6 %

Rumunsko 6% Itálie 4% Švédsko 3%

6% Čína 8%

Ostatní 18 %

Polsko 23 %



237


Z teritoriálního hlediska směřuje vývoz výrobků CZ-CPA převážně do členských zemí EU, zejména do SRN (49%), na Slovensko (8 %), Belgie (7 %), Velké Británie (5 %) a Polska (5 %). Skutečnost, že kategorie ostatních blíže nespecifikovaných zemí představuje v exportu plných 15 % potvrzuje, že teritoriální umístění výrobků je značně diversifikované. Obdobně je tomu i u dovozních teritorií, kde jsou rozhodujícími dodavateli nábytku na náš trh SRN (26 %), Polsko (23 %), Čína (8 %), Slovensko (6 %), Rumunsko (6 %) a Maďarsko (6 %). Skupina ostatních zemí představuje 18% podíl. Lze předpokládat, že hlavní nábytkářské výrobky budou i nadále obchodovány především se státy EU, i když je patrný postupný nárůst dovozu z Číny, která se stává jedním z největších importérů nábytku do ČR.

20.5 Shrnutí a perspektivy oddílu V roce 2012 dosáhla světová produkce nábytku 450 mld. USD, přičemž světovou jedničkou je Čína, před USA, Itálií a Německem. Světový obchod s nábytkem se v roce 2012 odhadoval na 122 mld. USD, přičemž největšími dovozci jsou USA, SRN, Francie, Velká Británie a Japonsko, zatímco v exportu dominují Čína, následována Německem Itálií a Polskem. Pozice českého nábytkářského průmyslu je v globálním měřítku zanedbatelná a jeho podíl na světové produkci a exportu je minimální. Pokud se čeští nábytkáři chtějí udržet na domácím trhu a zahrančiních trzích, musí zvýšit investiční aktivitu tj. modernizační investice do strojů a zařízení, ale také výstavbu nových výrobních kapacit resp. rekonstrukci stávajících. Lze říci, že v tomto ohledu se letos začíná blýskat na lepší časy, neboť je dokončeno nebo ohlášeno několik nových investičních záměrů, kromě již zmíněné společnosti Steelcase. Kupříkladu výrobce koupelen a sanitární keramiky LAUFEN CZ otevřel ve Znojmě novou linku na výrobu koupelnového nábytku a s rozšířením výroby počítá i další výrobce v této výrobkové kategorii INTEDOOR, s.r.o. Společnost DRIESSEN Aerospace CZ otevřela v Plzni novou výrobní halu se specializovanou rukodělnou produkcí kuchyní a postelí do letadel. Společnost TECHO, přední evropský výrobce kancelářského nábytku investuje každoročně desítky milionů korun do nákupu nejmodernějších technologií (např. laserová technologie na úpravu nábytkových hran). Výrobce kovového nábytku Kovona a.s. rozšiřuje výrobu šatních skříní, regálů a trezorů apod. Nepochybným přínosem pro tento oddíl je aktivita Nábytkářského klastru, který vznikl před osmi lety a dnes sdružuje cca 40 organizací z krajů: Jihomoravský, Vysočina, Pardubický a Královéhradecký. Nově také začal působit další klastr Česká peleta. Pro perspektivní rozvoj oddílu je důležité rozšiřování obchodních a také kooperačních vztahů nejen na vnitřním trhu EU, ale i ve vztahu ke třetím zemím. Pokud se čeští nábytkáři chtějí udržet na trhu, musí soustředit své síly na export do netradičních odbytišť, která jsou schopna absorbovat nabídku kvalitního evropského a tedy i českého nábytku. Uplatnění na asijských trzích může kupříkladu najít luxusnější nábytek s originálním designem a vysokým podílem přidané hodnoty. Jako úspěšný lze hodnotit dále vývoz ohýbaného nábytku do USA. Oddíl se musí i nadále vyrovnávat s doznívající ekonomickou recesí a také s dosud zcela nepřekonanou krizí stavební výroby, která má citelný dopad na výstavby bytů a kanceláří a tím i na nižší poptávku po novém nábytku všeho druhu a na odkládání výměny opotřebovaného ale také nákup tzv. generačního nábytku. Českému nábytkářskému průmyslu také příliš neprospívá politika velkých zahraničních obchodních řetězců, které nabízejí sice levný, leč méně kvalitní nábytek z dovozu.

238

Ostatní zpracovatelský průmysl

21. CZ-NACE 32 – OSTATNÍ ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

21.1 Charakteristika oddílu Oddíl CZ-NACE 32 zahrnuje skupiny, které se navzájem liší používanými vstupními surovinami, technologií výroby a také konečnými výrobky. Některé skupiny charakterisuje vysoká materiálová náročnost, která představuje až 80 % celkových nákladů, jiné jsou závislé na manuální zručnosti a invenci zaměstnanců. Použitím moderních technik a technologií je garantováno, že výrobky jednotlivých skupin prakticky neobsahují nebezpečné nebo škodlivé látky ohrožující životní prostředí. V souladu s oddílovou klasifikací ekonomických činností CZ-NACE 32, která odpovídá mezinárodní klasifikaci CZ-NACE Rev.2, se oddíl dělí na šest skupin: 32.1 Výroba klenotů, bižuterie a příbuzných výrobků; 32.2 Výroba hudebních nástrojů; l 32.3 Výroba sportovních potřeb; l 32.4 Výroba her a hraček; l 32.5 Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb; l 32.9 Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený. l l

CZ-NACE 32.1 Výroba klenotů, bižuterie a příbuzných výrobků je specifická výrobou zlatnických a šperkařských předmětů ale také ražením mincí a medailí a dalšího sortimentu. CZ-NACE 32.2 Výroba hudebních nástrojů soustřeďuje výrobu klávesových a strunných nástrojů, klávesových trubkových varhan, harmonií, výrobu akordeonů, foukacích harmonik, dechových a bicích hudebních nástrojů včetně elektronických, hracích skříní, signálních hudebních nástrojů a příslušenství k nim (ladiček, strun apod.). CZ-NACE 32.3 Výroba sportovních potřeb zajišťuje široké spektrum výrobků potřebných pro sport, provozovaný v tělocvičnách (indoor) i v přírodě (outdoor). Jedná se o tělocvičné nářadí, hokejové hole, lyže, vázání, plachetnice, nafukovací míče, tenisové rakety, pálky, rybářské, horolezecké a lovecké potřeby, bazény, brusle (včetně kolečkových), luky. CZ-NACE 32.4 Výroba her a hraček zahrnuje ve své široké sortimentní nabídce výrobu stolních nebo společenských her, hracích skříní, kulečníků, stolů pro kasinové hry a zařízení pro ně, stavebnic a skládaček, tříkolek, hračkových hudebních nástrojů, zboží pro lunaparky, kolových hraček, výrobu panenek a jejich oblečení, výrobu hracích karet, elektronických her, video her, šachů, modelů, elektrických vláčků aj. CZ-NACE 32.5 Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb je vysoce specializovaný obor zabývající se výrobou lékařských lůžek, křesel, příslušenství a dalších nástrojů a potřeb. CZ-NACE 32.9 Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený je silně diversifikovaná skupina, která se zabývá výrobou bižuterie z obecných kovů, ze skla, ze dřeva, z kůže a z jiných materiálů, výrobou košťat a kartáčů, mechanických smetáků, válečků, stěračů a štětců, knoflíků, patentek, zipů, deštníků, slunečníků, dětských kočárků, školních a kancelářských potřeb (kromě papírových), zapalovačů, zápalek, dýmek a hřebenů. Podíl jednotlivých skupin na celkových tržbách oddílu CZ-NACE 32 za prodej vlastních výrobků a služeb (VV a S) v roce 2013 je uveden v grafu 21.1. Z grafu vyplývá, že největší podíl na tržbách mají skupiny CZ-NACE 32.5 (32,9 %), CZ-NACE 32.4 (30,8 %) a CZ-NACE 32.9 (17,1 %), které se dohoromady na celkových tržbách oddílu podílejí více než 80 %. Podíl ostatních skupin sice nikdy nepřekračuje 10 %, jsou však pro náš zpracovatelský průmysl neméně významné, především díky specializovanému výrobnímu sortimentu, a některé jejich produkty, například sportovní potřeby a hudební nástroje, mají ve světě velmi dobrý zvuk.

239


32.9 17,1 %

32.2 2,4 % 32.3 9,8 %

32.5 32,9 %

32.4 30,8 % 32.1 Výroba klenotů, bižuterie a příbuzných výrobků 32.2 Výroba hudebních nástrojů 32.3 Výroba sportovních potřeb 32.4 Výroba her a hraček 32.5 Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb 32.9 Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený



21.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Oddíl CZ-NACE 32 se na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu podílí jen malou měrou (1,5 %), jeho výrobky jsou však pro fungování naší ekonomiky ve všech skupinách nepostradatelné. Oceňují je jak děti, hudebníci, sportovci, tak i lékaři. Světoznámá jsou piana, plechové dechové a strunné hudební nástroje, dětské stavebnice a lékařské nástroje, potřeby a polohovatelná lůžka. Mezinárodní pověst má nepochybně také výroba klenotů a bižuterie, i když ta musí čelit stále ostřejší mezinárodní, zejména asijské konkurenci.

21.3 Hlavní ekonomické ukazatele 21.3.1 Cenový vývoj Cenové indexy průmyslových výrobců vykazují v celém sledovaném období při meziročním porovnání stabilní tendenci, což souvisí se silnou konkurencí především čínských výrobců a vysokou nabídkou daného sortimentu na trhu. Cenové indexy výrobků CZ-CPA 32 jsou dlouhodobě hluboce pod úrovní inflace a cenové výkyvy u jednotlivých skupin jsou v posledních třech letech minimální. Index cen průmyslových výrobků v letech 2009 a 2013 zachycuje tabulka 21.1. Tabulka 21.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2009 - 2013 Název

Klenoty, bižuterie a příbuzné výrobky Hudební nástroje Sportovní potřeby Hry a hračky Lékařské a dentální nástroje a potřeby Výrobky ZP j. n.

Ostatní výrobky ZP Pramen: ČSÚ Pozn: stejné období předchozího roku = 100

240


2009

2010

2011

2012

32.1 32.2 32.3 32.4 32.5 32.9

100,0 104,4 x 96,5 103,0 104,9

100,0 101,5 x 99,3 100,7 100,4

100,1 x x 101,4 x x x x x 100,4 101,1 100,6 100,2 99,5 99,5 102,5 100,8 100,0

32

102,0

100,4

100,8

100,2

2013

99,9


21.3.2 Základní produkční charakteristiky Počet podniků v oddíle má, za sledované období 2007 až 2013, mírně kolísavý vývoj. V roce 2013 dosáhl 8 564 jednotek, což je o 92 (-1.1 %) méně než v roce 2012. Nejvyšší počet podniků v oddílu vykazují skupiny CZ-NACE 32.9 a 32.1. Za pozornost také stojí skutečnost, že během sedmi let se počet podniků tohoto oddílu, na rozdíl od většiny dalších oddílů zpracovatelského průmyslu, zvýšil o sedm procent (+558). Tržby za prodej VV a S dosáhly v roce 2013 hodnoty 50,6 mld. Kč což bylo téměř o 3,9 mld. Kč (+8,7 %) více než v roce 2012 (tabulka 21.3). Pokles tržeb byl zaznamenán u skupin CZ-NACE 32.1(-7,8 %) a CZNACE 32.3 (-13,9 %), zatímco ostatní skupiny vykázaly nárůst tržeb, z toho nejvyšší CZ-NACE 32.4 (+18,6 %) a CZ-NACE 32.5 (+11,2 %). Z vývoje účetní přidané hodnoty v letech 2007 - 2013 lze usuzovat na produkční schopnosti oddílu a jeho jednotlivých skupin (tabulka 21.4). Účetní přidaná hodnota vykazuje stabilní vývoj, vyjma roku 2010, kdy za celý oddíl vzrostla o 7,1 %. V roce 2013 bylo snížení zaznamenáno u skupin CZ-NACE 32.1, 32.3 a 32,5. Tabulka 21.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 32 v letech 2007 - 2013 CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

32.1 32.2 32.3 32.4

1 919 374 456 650

1 958 356 441 612

1 968 351 473 650

2 206 386 520 679

2 179 369 511 654

2 247 350 482 616

2 291 330 457 548

32.5 32.9

2 164 2 443

2 002 2 445

2 056 2 530

2 124 2 660

2 158 2 684

2 291 2 670

2 206 2 732

32

8 006

7 814

8 028

8 575

8 555

8 656

8 564



CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

3 570 772 1 492 661 3 419 835 10 250 517 15 020 184 8 924 388

2 816 338 1 084 127 3 613 377 12 262 678 14 699 023 8 283 270

2 626 072 896 031 3 942 500 9 657 922 14 956 781 7 639 985

3 233 209 969 545 3 595 155 12 706 055 14 816 253 8 881 462

3 047 636 990 118 3 755 246 13 054 402 14 871 253 8 397 880

2 950 588 1 012 677 3 739 279 13 811 408 16 206 476 8 838 378

2 721 533 1 034 369 3 221 302 16 379 910 18 145 366 9 095 192

42 678 358

42 758 812

39 719 290

44 201 679

44 116 534

46 558 806

50 597 672

mezir. index

100,2

92,9

111,3

99,8

105,5

108,7

32.1 32.2 32.3 32.4 32.5 32.9

32



CZ-NACE

2007

2008

32.1 32.2 32.3 32.4 32.5 32.9

1 532 668 652 719 1 255 060 2 516 852 6 559 315 3 772 473

1 012 855 474 346 1 290 133 3 540 955 6 714 237 3 272 113

958 048 419 943 1 461 965 3 325 332 7 057 839 3 139 247

1 210 084 424 139 1 322 321 4 150 531 7 021 983 3 391 744

1 158 734 459 332 1 330 696 3 706 376 7 256 720 3 259 132

1 226 567 462 307 1 297 525 3 679 568 7 501 944 3 406 088

1 083 483 473 646 1 089 895 4 547 922 6 890 556 3 447 398

32 1

6 289 087

16 304 640

16 362 375

17 520 801

17 170 989

17 573 998

17 532 899

mezir. index

100,1

100,4

107,1

98,0

102,3

99,8

2009


2010

2011

2012

2013

241



CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

3 069 1 842 2 857 3 894 11 832 8 694

3 119 1 462 3 027 4 600 12 235 8 684

2 601 1 035 2 668 4 557 12 180 7 784

2 563 930 2 537 5 149 12 096 7 387

2 527 915 2 657 5 418 12 256 7 049

2 424 929 2 627 5 314 12 140 7 268

2 197 915 2 307 5 665 11 820 6 987

32 186

33 128

30 826

30 662

30 821

30 703

29 891

mezir. index

102,9

93,1

99,5

100,5

99,6

97,4

32.1 32.2 32.3 32.4 32.5 32.9

32


V oddílu CZ-NACE 32 v letech 2007 - 2013 průběžně klesal počet zaměstnanců, s výjimkou roku 2008 (nárůst o 2,9 %). Za posledních sedm let ubylo 2 295 pracovníků (-7,1 %). V samotném roce 2013 činil tento pokles, 812 osob (-2,6 %) oproti roku 2012. Přesto lze modernizační proces spojený s inovacemi výroby v tomto oddílu hodnotit jako nedostatečný. Příčiny nutno hledat ve většině případů v omezených finančních zdrojích organizací pro další rozvoj, což souvisí i s postavením a konkurencí jednotlivých výrobců na domácím a zahraničním trhu. Vývoj počtu podniků, tržeb za prodej VV a S, účetní přidané hodnoty a počtu pracovníků v letech 2007 až 2013 uvádějí tabulky 21.2, 21.3, 21.4, 21.5 a graf 21.2. %


Tržby za VV a S

105

%

130

100

120

95

110

90

100

85

90

80

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 32

2012

80

2013

2007

ZP

%

2008

2009

2010

CZ-NACE 32

2011

2012

2013

ZP


110 104 98 92 86 80

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 32

2011

2012

2013

ZP



Vývoj osobních nákladů v oddílu CZ-NACE 32 ukazuje tabulka 21.6 ze které je patrné, že s výjimkou krizového roku 2009, má mírně vzestupnou tendenci. V roce 2013 osobní náklady meziročně vzrostly o 1,1 %, přičemž většinou kopírovaly růst třžeb jednotlivých skupin.

242


Tabulka 21.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč)

CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

728 037 503 661 703 844 1 128 742 3 679 238 2 179 115

674 317 414 505 861 842 1 504 479 4 213 730 2 232 254

578 161 341 227 783 132 1 544 958 4 293 240 2 040 611

615 186 309 312 784 877 1 791 526 4 436 652 2 105 944

627 596 317 468 829 921 1 937 566 4 550 538 2 018 051

615 146 323 117 824 322 2 076 115 4 786 504 2 078 163

542 973 338 999 747 212 2 238 842 4 798 445 2 158 910

8 922 637

9 901 126

9 581 329

10 043 496

10 281 139

10 703 366

10 825 382

mezir. index

111,0

96,8

104,8

102,4

104,1

101,1

32.1 32.2 32.3 32.4 32.5 32.9

32



CZ-NACE

2008

2009

2010

2011

2012

2013

499 436 354 355 439 369 646 375 554 394 433 933

324 705 324 519 426 193 769 716 548 781 376 786

368 377 405 621 547 889 729 710 579 445 403 284

472 061 456 015 521 305 806 068 580 529 459 172

458 528 502 136 500 787 684 108 592 110 462 365

505 912 497 835 493 896 692 403 617 936 468 643

493 077 517 588 472 450 802 809 582 953 493 425

506 088

492 178

530 798

571 424

557 113

572 392

586 558

mezir. index

97,3

107,8

107,7

97,5

102,7

102,5

32.1 32.2 32.3 32.4 32.5 32.9

32

2007


Vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty ve sledovaném období 2007 až 2013 ukazuje tabulka 21.7, graf 21.3 a 21.4. Nejvyšší propad tohoto ukazatele byl zaznamenán, v rámci sledovaného období, v roce 2008 (o 2,7 %) a v roce 2011 (-2,5 %). V ostatních letech tento ukazatel rostl a za celé období se zvýšil o téměř 16 %. V samotném roce 2013 byl výraznější pokles zaznamenán jen u skupiny CZ-NACE 32.3 (-5,3 %) a u CZ-NACE 32.5 (-5,7 %) Celkově je za celý oddíl produktivita práce hluboko pod průměrem zpracovatelského průmyslu (ZP v roce 2013 = 766 431 Kč/zam). Ukazatel hrubého operačního přebytku ve sledovaném období kolísa1, v letech 2009 a 2010 vykázal poměrně výrazný nárůst, avšak v dalších třech letech došlo k meziročnímu poklesu (tabulka 21.8). Tabulka 21.8 Hrubý operační přebytek v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč)

CZ-NACE

2008

2009

2010

2011

2012

2013

804 631 149 058 551 215 1 388 110 2 880 077 1 593 359

338 538 59 842 428 291 2 036 476 2 500 508 1 039 859

379 887 78 716 678 833 1 780 374 2 764 599 1 098 637

594 898 114 828 537 443 2 359 005 2 585 331 1 285 800

531 138 141 864 500 775 1 768 810 2 706 181 1 241 080

611 420 139 190 473 203 1 603 454 2 715 440 1 327 925

540 509 134 647 342 682 2 309 080 2 092 110 1 288 488

7 366 450

6 403 514

6 781 046

7 477 304

6 889 850

6 870 632

6 707 518

mezir. index

86,9

105,9

92,1

99,7

97,6

32.1 32.2 32.3 32.4 32.5 32.9

32

2007

110,3


243



120

%

114

95

108

85

102

75

96 90


105

2007

2008

2009

2010

2011

2012

CZ-NACE 32

65

2013

2007

2008

ZP

2009

2010

CZ-NACE 32

2011

2012

2013

ZP



tis. Kč/zam.

900 800 700 600 500 400 300 200 100

ZP

32

32.1

32.2

32.3

2012

32.4

32.5

32.9

2013



21.3.4 Výkonová spotřeba Vývoj výkonové spotřeby uvnitř oddílu ukazuje tabulka 21.9 ze které vyplývá, že největší propad nastal v roce 2009, a to o 10,8 %, naopak k nejvyššímu nárůstu došlo v roce 2010 (+12 %) a v roce 2013 (+9,4 %). Tabulka 21.9 Výkonová spotřeba v b.c. letech 2007 - 2013 (tis. Kč)

CZ-NACE

2007

2008

2 384 037 849 739 2 237 160 8 144 404 8 888 842 5 542 578

2 275 821 646 187 2 490 955 9 231 227 8 547 654 5 441 548

2 137 887 486 854 2 610 187 6 936 977 8 547 334 4 812 679

2 362 984 553 815 2 340 799 9 048 162 8 400 857 5 890 569

28 046 761

28 633 393

25 531 918

mezir. index

102,1

89,2

32.1 32.2 32.3 32.4 32.5 32.9

32

2009


244

2010

2011

2012

2013

2 294 930 519 151 2 483 119 9 956 104 8 288 844 5 624 605

2 237 476 556 458 2 489 529 10 583 655 9 304 878 5 993 502

2 102 446 588 872 2 152 337 12 224 078 10 715 781 6 324 617

28 597 185

29 166 753

31 165 498

34 108 130

112,0

102,0

106,9

109,4


21.4 Zahraniční obchod 21.4.1 Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s výrobky CZ-CPA 32 v letech 2009 až 2013 je zachycen v tabulce 21.10. V celém sledovaném období vykazuje produkce CZ-CPA 32 trvale kladné obchodní saldo, v roce 2013 to bylo 33,8 mld. Kč, což je o 7, 1 mld. Kč (26,6 %) více než v roce 2012. Výrobky určené na vývoz putovaly v roce 2013 především na vnitřní trh EU. Ve struktuře vývozu se v roce 2013 výrazně zvýšil zejména podíl skupiny výrobků her a hraček (CZ-CPA 32.4, podíl 54 %) a podíl skupiny výrobků lékařských a dentálních nástrojů (CZ-CPA 32.5, podíl 23,4 %). Tabulka 9.10 Zahraniční obchod s výrobky CZ-CPA 32 v b.c. v letech 2009 - 2013 Vývoz celkem (mil. Kč)

CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

2013

1 344,9 729,1 6 888,9 21 724,6 16 396,5 8 177,2

1 683,3 858,2 7 363,9 32 787,7 16 620,7 7 715,5

1 961,9 884,6 7 735,5 35 626,7 16 700,0 8 363,0

2 363,6 1 052,3 7 055,4 42 901,5 19 458,1 8 572,8

2 860,6 1 023,2 7 561,2 49 820,7 21 489,5 9 126,2

55 261,2

67 029,3

71 271,7

81 403,7

91 881,4

mezir. index

121,3

106,3

114,2

112,9

32.1 32.2 32.3 32.4 32.5 32.9

32


CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

2013

2 281,1 515,8 4 023,8 12 535,5 18 248,5 6 964,1

3 033,2 616,6 3 984,2 16 979,9 19 255,3 6 615,8

3 823,4 600,4 4 260,8 17 399,1 18 752,3 6 891,1

5 340,8 635,9 4 085,3 18 269,0 19 390,9 7 029,2

4 668,1 716,9 4 350,1 20 087,3 20 514,0 7 782,2

44 568,8

50 485,0

51 727,1

54 751,1

58 118,6

mezir. index

113,3

102,5

105,8

106,2

32.1 32.2 32.3 32.4 32.5 32.9

32

Saldo (mil. Kč)

CZ-CPA

32.1 32.2 32.3 32.4 32.5 32.9

32

2009

2010

2011

2012

2013

-936,2 213,3 2 865,1 9 189,1 -1 852,0 1 213,1

-1 349,9 241,6 3 379,7 15 807,8 -2 634,6 1 099,7

-1 861,5 284,2 3 474,7 18 227,6 -2 052,3 1 471,9

-2 977,2 416,4 2 970,1 24 632,5 67,2 1 543,6

-1 807,5 306,3 3 211,1 29 733,4 975,5 1 344,0

10 692,4

16 544,3

19 544,6

26 652,6

33 762,8


21.4.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Z teritoriálního hlediska směřuje vývoz výrobků CZ-CPA převážně do členských zemí EU, zejména do SRN (28 %), Rakouska (8 %), na Slovenska a do Velké Británie (obě země po 6 %), dále pak do Francie a Ruska (obě země po 5 %). Skutečnost, že kategorie nejmenovaných ostatních zemí představuje více než jednu třetinu z celkového exportu, tj. 35 %, dokládá, že teritoriální rozvrstvení sledované produkce je široké. Obdobně je tomu i v oblasti dovozu, kde jsou rozhodujícími dodavateli do ČR Čína (18 %), SRN (18%), Rakousko (7 %), Dánsko (9 %) a skupina ostatních zemí, jejichž podíl činí 29 %. Přitom lze očekávat, že rozhodující výrobky CZ-CPA 32 budou směrovat nadále především do států EU, což platí hlavně o exportu 245


hudebních nástrojů a lékařských polohovatelných lůžek, které navíc nalézají uplatnění v USA, v Kanadě, v Číně, v Africe, ale i v nečlenských evropských zemích. Vážným problémem nadále zůstává rostoucí podíl dovozu čínského nekvalitního zboží, často obsahujícího zdraví škodlivé látky, které jsou v EU zakázané, neboť nesplňují zdravotní a kvalitativní normy EU. Vývozní teritoria v roce 2013 Francie Rusko 5% V. Británie 5 % 6% Slovensko 6% Rakousko 8%

Polsko 4% Itálie 3%

Ostatní 35 % Německo 28 % Dovozní teritoria v roce 2013 Rakousko Dánsko 7 %

USA 6%

9% Německo 18 %

Maďarsko 5%

Polsko 4% Nizozemí 4%

Ostatní 29 % Čína 18 %



21.5 Shrnutí a perspektivy oddílu Oddíl CZ-NACE 32, zahrnuje různorodé navzájem odlišné skupiny, které vyrábějí diametrálně odlišné výrobky, a to jak technicky, technologicky, tak i svým konečným určením převážně. K jejich výrobě jsou využity kvalitní domácí suroviny, včetně těch obnovitelných, což je základní předpoklad pro další růst tohoto oddílu. Nejvýznamnější skupinou co do výše tržeb je v rámci oddílu je skupina CZ-NACE 32.5 Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb, jejíž tržby dosáhly v roce 2013 částky 18,1 mld. Kč. Celosvětové renomé zde má zejména Linet spol. s r.o. která v loňském roce vyrobila kolem 70 tisíc zdravotnických lůžek, své výrobky dodává do více než 100 států světa a velmi dobře se jí daří nejen v Evropě a USA, ale také v Latinské Americe a Africe. Velmi dobře si v posledních letech vede také skupina CZ-NACE 32.4 Výroba her a hraček, jejíž tržby od krizového roku 2009 dynamicky rostou a v uplynulém roce dosáhly 16,4 mld. Kč. Největšími výrobci ve této skupině je společnost LEGO se sídlem na Kladně, která zaměstnává cca 1 700 lidí, podnik Ravensburger v Poličce - s tržbami přes 1,5 mld. Kč, který vyrábí především puzzle a pracuje zde 600 zaměstnanců a rovněž ryze česká společnost Dino Toys – producent deskových her a puzzlů. Obliba výroby hraček u nás má u zahraničních firem, hlavně německých, řadu důvodů jako jsou lokalita, dlouholetá tradice a dostatek kvalifikovaných zaměstnanců. Také tuzemská produkce hudebních nástrojů začíná po letech stagnace či propadu, kdy firmy musely propustit stovky lidí, mírně oživovat a zájem o české výrobky znovu roste Důvodem je podle expertů nejspíše 246


špatná zkušenost s levnou produkcí z Asie, a tak nyní ze zahraničí přicházejí objednávky přednostně na nástroje střední a vyšší třídy, tedy koncertní, zatímco školní instrumenty pro začínající hudebníky i nadále pocházejí především z Asie. Lze přitom konstatovat, že se daří prakticky všem významnějším výrobcům jako jsou Petrof, Amati-Denak a Strunal CZ. Skupina CZ-NACE 32.3 Výroba sportovních potřeb se na tržbách oddílu podílí necelými deseti procenty a s ohledem na velkou zahraniční konkurenci patří tento trh k těm nejsložitějším v Evropě. Celkový prodej v ČR se odhaduje na necelých 20 mld. Kč a zajišťuje jej řada větších řetězců v čele s Alpine Pro, Sportissimo, Hudy aj. Ze známějších domácích výrobců je třeba zmínit Sporten, Nové Město na Moravě výrobce lyží, jehož majoritním akcionářem je firma Wres a ve svém oboru patří do světové desítky. Většinu produkce – až 85 % zde tvoří výroba pro zahraniční značky (Rossignol, Alpine, One Way aj.). Širokou sortimentní škálu výrobků nabízí skupina CZ-NACE 32.9, která se na celkových tržbách oddílu podílí zhruba 18 procenty a podstatnou část tu tvoří školní a kancelářské potřeby, jejichž největšími výrobci jsou český holding Koh-i-noor s obratem přes dvě miliardy korun a česká firma Centropen, které se podařilo odolat čínské konkurenci a dnes sama do Asie vyváží. Pro oddíl CZ-NACE 32 je trvale aktuální zavádění nejmodernější techniky a technologií, i přes to, že v některých skupinách je ruční práce stále nenahraditelná, což platí především o výrobě klenotů, bižuterie a hudebních nástrojů. Pro další existenci a rozvoj tohoto oddílu budou proto v příštích letech nezbytné investice do moderních strojů a technologií, případně v menším rozsahu výstavba nových kapacit resp. rekonstrukce stávajících budov nebo hal. Tento oddíl by potřeboval masivnější vstupy zahraničních investorů včetně využití investičních pobídek, jakož i obnovu zahraničních kontaktů s dřívějšími východními partnery a obnovu vztahů s třetími zeměmi. V tomto směru je a bude velmi důležitá aktivní účast a prezentace výrobků na oborově zaměřených veletrzích a výstavách, zejména v zahraničí. Nezanedbatelnou výzvou pro oddíl je rovněž legislativa a nutnost čelit rostoucímu dovozu levné, nekvalitní a zdravotně závadné čínské produkce, která ve velkém míří na evropský, a tím i český trh.

247

Opravy a instalace strojů a zařízení

22. CZ-NACE 33 – OPRAVY A INSTALACE STROJŮ A ZAŘÍZENÍ 22.1 Charakteristika oddílu Oddíl s kódem CZ-NACE 33 vznikl převážně převedením ekonomických činností z Odvětvové klasifikace ekonomických činností OKEČ 29, jež zahrnovala výrobu a opravy strojů a zařízení. Tento oddíl zahrnuje odborné opravy výrobků vyráběných ve zpracovatelském sektoru, prováděné za účelem obnovy funkčnosti strojů, zařízení a jiných výrobků. Obsahuje rovněž provádění všeobecných nebo rutinních údržbářských prací (servisu) výrobků pro zajištění optimálního fungování a také práce zabraňující provozním poruchám těchto výrobků. Jsou zde zahrnuty pouze odborné opravy a údržbářské práce. Významnou část oprav provádějí výrobci strojů, zařízení a jiných výrobků - v tomto případě se činnost výrobních jednotek, podílejících se na těchto opravách a údržbářských pracích, klasifikuje dle principu tvorby přidané hodnoty, který tyto kombinované činnosti často přiřazuje k výrobním činnostem. Obdobné platí pro kombinaci obchodu a oprav. Do tohoto oddílu spadá rovněž odborná instalace strojů. Oddíl CZ-NACE 33 se dělí na následující dvě skupiny: l l

33.1 Opravy kovodělných výrobků, strojů a zařízení; 33.2 Instalace průmyslových strojů a zařízení. 33.2 34,6 %

33.1 65,4 %

33.1 Opravy kovodělných výrobků, strojů a zařízení 33.2 Instalace průmyslových strojů a zařízení Pramen: předběžné údaje ČSÚ; rok 2013 - vlastní odhad MPO Pozn: údaje v běžných cenách


Skupina CZ-NACE 33.1 Opravy kovodělných výrobků, strojů a zařízení zahrnuje odborné opravy prováděné za účelem obnovy funkčnosti kovodělných výrobků, strojů a zařízení a jiných výrobků. Skupina CZ-NACE 33.2 Instalace průmyslových strojů a zařízení zahrnuje odborné instalace strojů. Oddíl neobsahuje instalace zařízení, která tvoří pevnou součást budovy nebo podobné struktury, např. instalace eskalátorů, elektrického vedení, systémů alarmů nebo klimatizačního zařízení (jsou zařazena ve stavebnictví).

22.2 Pozice oddílu v rámci zpracovatelského průmyslu Vývoj ekonomických ukazatelů tohoto oddílu do roku 2009 musel být dopočítán, neboť dosud byla tato ekonomická činnost nedílnou součástí jiných oddílů. Avšak dále přímo navazuje na činnost těchto oddílů produkujících opravovaná nebo instalovaná zařízení, resp. je na ní závislá. Na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb zpracovatelského průmyslu se CZ-NACE 33 v roce 2013 249


podílí 2,5 % (85 737 965 tis. Kč), což je pomyslným dvanáctým místem z dvacetičtyř oddílů zpracovatelského průmyslu (ZP). Na celkové účetní přidané hodnotě ZP se podílí 4,1 % a počet pracovníků oddílu tvoří 3,8 % celkového počtu pracovníků ZP.

22.3 Hlavní ekonomické ukazatele 22.3.1 Cenový vývoj Tabulka 22.1 Index cen průmyslových výrobců v letech 2009 - 2013


Název

Kód CZ-CPA

2009

2010

2011

2012

2014

Opravy kovod. výr., strojů a zaříz. Instalace prům.strojů a zařízení

33.1 33.2

104,2 104,6

101,8 100,7

102,3 101,7

100,8 101,0

101,3 101,0

Opravy, instalace strojů a zaříz.

33

104,4

101,3

102,0

100,9

101,2


Jak je patrné z tabulky 22.1, indexy obou skupin výrobků byly v posledních pěti letech (2009 až 2013) bez dramatických výkyvů, avšak zaznamenávají mírný růst v řádu jednotek procent. Cenový vývoj produkce CZ-CPA 33 je závislý na vývoji a trendech související produkce zpracovatelského průmyslu. Vzhledem ke skutečnosti, že do činnosti oddílu vstupují zpravidla již vyrobené náhradní díly, nezpracovává suroviny a je relativně energeticky nenáročné, je jeho cenový vývoj méně citlivý (nebo s určitým zpožděním) na skokové změny cen komodit, energií nebo kurzu koruny.

22.3.2 Základní produkční charakteristiky Tabulka 22.2 Počet podniků v rámci CZ-NACE 33 v letech 2007 - 2013 CZ-NACE 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

33.1 33.2

7 178 283

6 423 1 001

6 603 1 198

7 833 1 522

8 795 1 782

9 681 1 905

10 282 3 112

33

7 461

7 424

7 801

9 355

10 577

11 586

13 394


Rozčlenění podniků oddílu CZ-NACE 33 Opravy a instalace strojů na skupiny 33.1 Opravy strojů a zařízení a 33.2 Instalace strojů a zařízení ukazuje výraznou převahu podniků z CZ-NACE 33.1. V letech 2007 až 2009 byl celkový počet podniků přibližně stejný. Od roku 2009 došlo k jejich nárůstu, v roce 2013 byl počet společností v rámci oddílu téměř dvojnásobný. Příčiny mohou být dvě: změna dopočtu na malé podniky ze strany ČSÚ nebo skutečný nárůst počtu podniků, které se pod CZ-NACE 33 svou převažující činností vykazují. Z hlediska tuzemské či zahraniční působnosti zcela jasně převažují podniky pod domácí kontrolou. V porovnání podle velikosti výrazně převládají malé podniky. Počet velkých společností se pohybuje kolem 20 až 23 podniků a středních podniků je trvale cca 120. Mezi největší podniky oddílu patří společnost ČEZ Distribuční služby, s.r.o., jež působí v oblasti odstraňování poruch, provozování a udržování energetického zařízení, diagnostiky, elektroměrové služby. Firma je dceřinou společností ČEZ, a.s., patřící do kategorie podniků s 2 500 – 2 999 zaměstnanci. Další velkou společností tohoto oddílu CZ-NACE 33 je firma Honeywell, s.r.o. s cca 2 000 zaměstnanci. Činností této společnosti je instalace a servis systémů, produktů a komponentů pro průmyslovou regulaci, drobná regulace bytů a budov, design a engineering regulačních a kontrolních systémů a vývoj s tím souvisejícího softwaru. Dalším z velkých podniků tohoto oddílu je Bilfinger Industrial Services Czech s.r.o., jenž je součástí nadnárodní skupiny Bilfinger Industrial Services GmbH, předního světového poskytovatele průmyslových služeb ve výstavbě a údržbě průmyslových a energetických zařízení. 250



2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

33.1 33.2

52 035 975 26 940 502

52 242 914 32 456 520

47 514 917 29 873 339

49 018 742 33 311 243

53 240 635 33 340 541

56 787 187 32 345 389

56 050 425 29 687 539

33

78 976 478

84 699 434

77 388 256

82 329 985

86 581 176

89 132 576

85 737 965

mezir. index

107,2

91,4

106,4

105,2

102,9

96,2



2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

33.1 33.2

19 590 127 10 241 851

20 462 146 11 912 390

19 265 237 11 882 692

20 357 434 10 480 062

21 477 498 11 509 815

23 115 392 11 605 121

21 903 864 10 842 029

33

29 831 978

32 374 536

31 147 930

30 837 496

32 987 313

34 720 513

32 745 893

mezir. index

108,5

96,2

99,0

107,0

105,3

94,3



2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

33.1 33.2

33 306 12 496

31 609 13 640

30 409 15 099

29 801 13 365

29 331 13 996

28 785 14 138

26 193 13 748

33

45 802

45 249

45 508

43 166

43 328

42 923

39 941

mezir. index

98,8

100,6

94,9

100,4

99,1

93,1


%


Tržby za VV a S

105

%

120

100

112

95

104

90

96

85

88

80

2007

2008

2009

2010

2011

CZ-NACE 33

2012

80

2013

2007

ZP

%

2008

2009

2010

CZ-NACE 33

2011

2012

2013

ZP


120 112 104 96 88 80

2007

2008

2009

2010

CZ-NACE 33

2011

2012

2013

ZP



Pro vývoj základních produkčních charakteristik je u tohoto oddílu charakteristický posun změny dlouhodobého trendu vyvolaný zhoršenou globální ekonomickou situací. Ekonomická krize v letech 2008 až 251


2009 se projevila až v následujících letech. Je to dáno charakterem ekonomické činnosti obou výrobních skupin oddílu, neboť se jedná převážně o stroje a zařízení, jež náleží zpravidla k dodávce investičního celku. Kontrakt byl tudíž uzavřen před započetím krize a výroba probíhala v průběhu let 2008/2009, kdy však investoři redukovali výdaje a neuzavírali další kontrakty. Montáže již vyrobených zařízení se realizovaly až v dalších letech. Postupné snižování hodnot některých produkčních charakteristik v letech 2010 a 2011 je tedy v tomto případě opožděným dopadem krize na tento oddíl, který je však vzápětí, již v průběhu 2011/2012 eliminován (tento trend se hlavně projevuje u skupiny CZ-NACE 33.1), neboť bylo zapotřebí zajistit nezbytné, dosud odkládané opravy strojů a zařízení. V roce 2013 dochází opět k mírnému k poklesu hodnot většiny produkčních charakteristik. Tabulka 22.6 Osobní náklady v b.c. v letech 2007 - 2013 (tis. Kč) CZ-NACE

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

33.1 33.2

12 309 317 6 358 062

13 306 520 7 588 190

13 021 753 8 045 754

13 291 039 7 113 473

13 650 436 7 408 019

13 735 128 7 726 777

13 433 254 7 543 832

33

18 667 379

20 894 709

21 067 507

20 404 511

21 058 455

21 461 905

20 977 087

mezir. index

111,9

100,8

96,9

103,2

101,9

97,7



2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

33.1 33.2

588 182 819 641

647 359 873 337

633 541 786 996

683 119 784 150

732 234 822 359

803 029 820 836

836 254 788 611

33

651 328

715 479

684 455

714 400

761 347

808 894

819 855

mezir. index

109,8

95,7

104,4

106,6

106,2

101,4



2007

33.1 33.2 33

2008

2009

2010

2011

2012

2013

7 280 810 3 883 789

7 155 627 4 324 200

6 243 484 3 836 938

7 066 395 3 366 589

7 827 062 4 101 796

9 380 264 3 878 344

8 470 610 3 298 197

11 164 599

11 479 827

10 080 422

10 432 984

11 928 858

13 258 608

11 768 807

mezir. index

102,8

87,8

103,5

114,3

111,1

88,8




130

%

122

125 113

114

101

106

89

98

77

90

2007

2008

2009

CZ-NACE 33

2010

2011

2012

2013

ZP

65

2007

2008

2009

CZ-NACE 33



252

2010

2011

2012 ZP

2013


tis. Kč/zam.

900 800 700 600 500 400 300 200 100

ZP

33

33.1 2012

33.2

2013




2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

33.1 33.2

34 308 798 20 497 056

34 506 172 24 238 475

29 323 923 21 320 493

31 648 555 23 538 610

33 233 488 23 128 844

35 685 786 21 664 995

36 718 508 19 308 434

33

54 805 854

58 744 647

50 644 417

55 187 164

56 362 332

57 350 781

56 026 942

mezir. index

107,2

86,2

109,0

102,1

101,8

97,7


22.4 Shrnutí a perspektivy oddílu Oddíl CZ-NACE 33 má přímé vazby (a také přímou závislost) na oddíly zpracovatelského průmyslu, které se zabývají výrobní činností a zajišťují dodávky spojovacího materiálu, dílů, strojů a zařízení pro instalaci, montáže i opravy. Převážně se jedná o oddíly CZ-NACE 25 a CZ-NACE 28. Z praxe je známo, že činnosti definované oddílem CZ-NACE 33 vykonávají, jako další ekonomickou činnost, převážně firmy, jejichž hlavní činností je výroba (jedná se především o oddíly CZ-NACE 25 a CZNACE 28). I když vznikla řada subjektů, které se zaměřily na výkup, střední a generální opravy, přestavby a modernizace použitých strojů a zařízení, jež se následně vrací do výrobních provozů, kde jsou opětovně instalovány. Z výše uvedeného vyplývá, že oddíl CZ-NACE 33 má velmi dobré vyhlídky na další rozvoj v náročném konkurenčním prostředí.

253

Odbor ekonomických analýz Říjen 2014 PANORAMA ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU ČR 2013

Recommend Documents