OBVODNÍ BÁŇSKÝ ÚŘAD PRO ÚZEMÍ KRAJŮ PLZEŇSKÉHO A JIHOČESKÉHO HŘÍMALÉHO 11, 301 00 PLZEŇ
Váš dopis značky / ze dne
KK/01-14 Věc:
Naše značka
SBS/00076/2014/OBÚ-06/3
Oprávněná úřední osoba
Ing. Kamil Šmida
V Plzni
23. 6. 2014
ROZHODNUTÍ o povolení hornické činnosti
Obvodní báňský úřad pro území krajů Plzeňského a Jihočeského (dále jen „OBÚ“), jako věcně i místně příslušný orgán státní správy, podle ustanovení § 41 odst. 2 písm. b), c) a § 38 odst. 1 písm. b) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 61/1988 Sb.“), ve správním řízení k žádosti organizace GARNET GROUP a.s. se sídlem Ktiš 11, PSČ 384 03, IČ 280 76 290 (dále jen „organizace“), ve věci povolení hornické činnosti podle dokumentace „Plán otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska technicky využitelných krystalů nerostů – granátu v dobývacím prostoru „Ktiš“, vedeném za účastenství organizace jako účastníka řízení ve smyslu § 27 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), rozhodl takto: OBÚ na základě ustanovení § 10 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb.:
I. povoluje hornickou činnost – otvírku, přípravu a dobývání výhradního ložiska technicky využitelných krystalů nerostu – granátu v dobývacím prostoru „Ktiš“ na pozemku parc. č. 42/1 v k.ú. Ktiš Pro provádění hornické činnosti podle tohoto rozhodnutí OBÚ stanovuje, podle § 8 odst. 2 vyhlášky č. 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 104/1988 Sb.“), tyto podmínky:
1. Hornická činnost (dále jen „HČ“) povolená tímto rozhodnutím bude prováděna v rozsahu a způsobem stanoveným v dokumentaci „Plán otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska technicky využitelných krystalů nerostů – granátu v dobývacím prostoru „Ktiš“ (dále jen „POPD“), zpracované v červnu 2013 společností Báňské a měřičské služby Blatná, v.o.s., Jiráskova 201, 388 01 Blatná, IČ: 482 08 698, projednané v tomto řízení. 2. HČ bude prováděna v hranicích stanoveného dobývacího prostoru Ktiš (dále jen „DP Ktiš“) a to pouze na části pozemku parc. č. 42/1 v k.ú. Ktiš, která je součástí DP Ktiš. 3. HČ povolená tímto rozhodnutím bude prováděna pouze na pozemcích, které jsou ve vlastnictví organizace, nebo na pozemcích, ke kterým bude mít organizace uzavřen platný právní vztah (nájemní smlouvu) s jejich vlastníkem. ___________________________________________________________________________________ Tel. 377 850 401, 377 850 xxx, FAX: 377 850 402, E-mail:
[email protected]
4. Maximální objem těžby suroviny nepřesáhne 50 000 tun/rok. 5. Před zahájením HČ musí být vydáno povolení provozu stacionárního zdroje znečištění ovzduší podle § 11 odst. 2, písm. d) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, kde bude zapracováno snížení a vyloučení vnášení tuhých znečisťujících látek (dále jen „TZL“) do ovzduší použitím technických prostředků - vodní clony, zkrápění, odprašování a mlžící zařízení. 6. Před zahájením HČ organizace zpracuje havarijní plán ve smyslu § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů a bude předložen ke schválení příslušnému vodoprávnímu úřadu. 7. V termínu do tří měsíců od zahájení HČ bude změřen hluk šířící se z provozovny, s ohledem na chráněný venkovní prostor a chráněný prostor staveb, pro stanovení a provedení případných opatření nutných k tomu, aby nebyl překračován limit hluku stanovený na hranici pozemku podle nařízení vlády č. 148/2006 Sb. 8. HČ bude prováděna pouze v pracovní dny v době od 7.00 do 17.00 hodin, a v této době bude rovnoměrně optimalizováno rozložení nákladní dopravy. 9. Vnášení TZL do ovzduší bude sníženo a vyloučeno v maximální míře, která je prakticky dosažitelná, tj. na všech místech a při operacích, kde dochází k emisím TZL do ovzduší a s ohledem na technické možnosti bude používáno dle povahy procesu vodní clony, skrápění, odprašovací a mlžící zařízení. Při vrtacích pracích bude použita vrtací souprava vybavená odlučovačem prachu. Mobilní linka na drcení bude vybavena zkrápěním a zakrytováním technologických celků, pokud to bude technicky možné, zakrytováním dopravních cest tříděného materiálu na lince. Zkrápění bude zabezpečeno po celou dobu provozu mobilní linky. V případě dlouhotrvajícího suchého počasí se silným větrem budou pracovní plochy, areálové komunikace a skládky materiálů dle potřeby zkrápěny vodou. Při nepříznivých klimatických podmínkách (dlouhodobé sucho) bude zajištěna expedice kameniva automobily s korbami zakrytými plachtami. 10. V případě výskytu invazních plevelů v DP Ktiš budou tyto rostliny likvidovány a bude prováděno opatření k zabránění šíření těchto plevelů v prostoru lomu i na okolní lokality. 11. Ochranný val vybudovaný podle POPD bude ozeleněn k přispění k lepšímu pohledovému začlenění do okolní krajiny. 12. V místech kde nebude podle POPD vybudovaný ochranný val, bude stabilizován lesní plášť zmlazením porostů a skupinovou výsadbou vhodných dřevin dle lesního hospodářského plánu. 13. Pro dlouhodobé parkování vozidel a těžebních mechanismů budou používány vodohospodářsky zabezpečené zpevněné plochy, nebo budou zabezpečeny jednotlivé stroje technickými prostředky proti úkapům, například plechovými vanami. 14. Před závěrečnou rekultivací bude provedeno aktuální biologické hodnocení a jeho závěry budou aplikovány při rekultivačních pracích. 15. V průběhu těžby bude podporována přirozená sukcese dřevin v rámci budoucí biologické rekultivace řízenou sukcesí. 16. Před zahájením těžby či v počátcích těžby budou na okrajích DP Ktiš vysázeny vhodné dřeviny v souladu s lesním hospodářským plánem a bude podpořeno zmlazení stávajících dřevin. 17. HČ může být prováděna pouze na těch lesních pozemcích, pro které je vydáno rozhodnutí příslušného orgánu státní správy lesů o odnětí pozemků určených pro plnění funkcí lesa. 18. Před zahájením HČ bude provedena identifikace a dokumentace všech domovních studní do vzdálenosti 800 m od lomu a bude prováděno sledování úrovní jejich hladin před zahájením a v průběhu těžby. 2
19. Případné škody vzniklé prováděním HČ podle tohoto rozhodnutí uhradí podle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „horní zákon“) a obecných předpisů pro náhrady škod organizace odpovědná za HČ.
II. OBÚ podle ustanovení § 8 odst. 2 vyhlášky č. 104/1988 Sb., vydává
rozhodnutí o námitkách účastníků řízení: OBÚ zamítl tyto námitky: Hnutí DUHA (v přihlášce k řízení doručené na OBÚ 27.1.2014, č.j. SBS/02779/2014): -
Nesouhlas s povolením HČ z důvodů narušení pohody bydlení zvýšenou nákladní automobilovou dopravou, pravděpodobnému poklesu cen nemovitostí, a zájmu místních občanů, kteří si v obci těžbu nepřejí.
Ing. Pavla Pánka a Mgr. Vandy Pánkové ze dne 27.1.2014 (doručeno na OBÚ 30.1.2014, č.j. SBS/03190/2014), doplněno přípisem ze dne 9.2.2014 (doručeno na OBÚ 10.2.2014, č.j. SBS/04266/2014): 1. Procesní námitky a žádost o zastavení správního řízení: a) řízení zakládá nerovné postavení účastníků řízení z důvodu nepřiměřeně stanovených lhůt k detailnímu prostudování podkladů a zpracování stanovisek s požadavkem stanovení přiměřené lhůty minimálně 8 týdnů; b) nerovný a nezákonný přístup správního orgánu k účastníkům řízení z důvodu jemu známému nevyřešenému střetu zájmů na pozemku obce Ktiš z předchozího zastaveného řízení; c) Snaha OBÚ vyhovět v maximální míře žadateli vedením správního řízení s vědomím neúplnosti dokladů o vyřešení střetu zájmu; e) omezení na právech ve věci možného vyjádření v rámci zjišťovacího řízení vedeného Krajským úřadem Jihočeského kraje, čímž takový proces trpí neodstranitelnou právní vadou; f) realizace záměru nesmí být ze strany státních úřadů vynucována proti veřejnému zájmu vyjádřenému peticí se 199 podpisy proti těžbě; g) otevření lomu je ve věcném rozporu s platným územním plánem obce; h) v probíhajícím správním řízení nejsou známy veškeré skutečnosti a důkazy potřebné k rozhodnutí, především vyřešení střetu zájmů, a proto žádají o zastavení řízení v rámci jeho hospodárnosti; 2. Námitky proti podkladům rozhodnutí: a) absence dokladů vyřešení střetu zájmů na pozemku obce Ktiš parc. č. 43/35 v k.ú. Ktiš, který může být HČ ohrožen či dotčen; b) porušení zásady hospodárného využití ložiska účelovým vynecháním obecního pozemku parc. č. 43/35 v k.ú. Ktiš; c) znalecké posudky: Akustický posudek, Rozptylová studie, Posouzení vlivu na veřejné zdraví, jsou jako součást žádosti ve své podstatě nedokonalé, neúplné, zkreslující, zavádějící i rozporuplné; 3
d) dokumentaci POPD požadují doplnit o postup úpravy a zušlechťování vydobytých nerostů a z něho vyplývající výtěžnost; e) dokumentaci POPD požadují doplnit o popis použité technologie pro úpravu a zušlechťování granátové rudy ve zpracovatelském závodě a stanovení množství a kvality odpadu; f) požadují, aby součástí dokumentace POPD byl popis, charakteristika a kvalita výsledných produktů úpravy a zušlechťování; g) z dokumentace POPD vyplývá, že se v podstatě jedná o těžbu kameniva a z údajů uvedených v této dokumentaci nelze stanovit úhradu z vydobytých nerostů, což vyžaduje důkladné posouzení a zabránění snižování nebo vyhýbání se zákonným úhradám; h) v rámci řízení je žádoucí předložit reálné ekonomické zhodnocení celého podnikatelského záměru těžby a úpravy granátové rudy žadatelem; 3. Námitky na ochranu zdraví a majetku: a) obtěžování při těžbě a dopravě prachem, hlukem vibracemi atd. s negativním vlivem na fyzické i psychické zdraví; b) povolením HČ dojde ke snížení hodnoty nemovitostí až o 27% a znehodnocení investic do nemovitostí; c) dožadují se zajištění ochrany vlastního zdraví jako konkrétních fyzických osob bez ohledu na vyjádření KHS Jihočeského kraje k těžbě v DP Ktiš, přičemž ochranu zdraví v souvislosti s těžbou nelze vnímat mylně jenom jako otázku tzv. veřejného zdraví, ale musí být bráno v potaz především zdraví konkrétních jedinců. Mgr. Marcely Konvalinkové ze dne 9.2.2014 (doručeno na OBÚ 11.2.2014, č.j. SBS/04467/2014): a) povolením těžby se lze obávat důsledků velkých otřesů při odstřelech a vysoké prašnosti drcením odstřelené hmoty a jejím odvozem přes obec Smědeč; b) dojde ke snížení hodnoty vlastní nemovitosti vč. pozemků; c) lze pochybovat o hospodárném využití ložiska, státním zájmu a strategické surovině. MUDr. Heleny Krejčové a MUDr. Miroslava Krejčího (předáno OBÚ při ústním jednání 28.1.2014 k protokolu SBS/03016/2014) a následně doplněno přípisem (doručením na OBÚ 11.2.2014, č.j. SBS/044468/2014) 1. Procesní námitky a žádost o zastavení správního řízení: a) při stanovení DP Ktiš v roce 2001 je nezahrnul OBÚ z neznámého důvodu mezi účastníky řízení, ve kterém by již tehdy uplatnili fakticky existující střet zájmů s těžaři, čímž byla porušena jejich práva vyplývající z Listiny základních práv a svobod (dále jen „LZPS“; b) OBÚ je do předmětného správního řízení opět sám nezahrnul, mimochodem už potřetí; c) dovolávají se čl. 31 LZPS („každý má právo na ochranu zdraví“) s tím, že toto právo není omezeno žádnými jinými zákonnými normami, což by mělo být zohledněno při rozhodování správních orgánů a v tomto kontextu nesouhlasí s povolením HČ v DP Ktiš s tím, že vzhledem k jejich zdravotnímu stavu se cítí touto činností ohroženi; d) lhůtu 14 dnů pro studium podkladů a materiálů ze spisu označují jako krácení jejich práv a porušení rovnosti postavení účastníků řízení; e) realizace záměru nesmí být ze strany státních úřadů vynucována proti veřejnému zájmu vyjádřenému peticí se 199 podpisy proti těžbě; 4
f) nejsou známé veškeré skutečnosti a důkazy potřebné k souhlasu s těžbou, je však známo dosti takových, v důsledku kterých není jiná možnost, než žádost o povolení těžby zamítnout s odvoláním se především na střet zájmů ve věci zákonného práva účastníků řízení na ochranu zdraví i majetku, který se organizace s nimi ani nepokusila vyřešit. 2. Námitky proti podkladům rozhodnutí: a) dožadují se předejití možným následkům na zdraví modelováním situace znečištění prachovými a hlukovými imisemi ještě před zahájením těžby; b) požadují doplnění rozptylové studie a akustické studie o posouzení vlivu na konkrétní zdraví zde žijících osob; c) konstatují, že ložisko granátu je větší než DP Ktiš s tím, že současné technické a technologické možnosti neumožňují celé jeho využití a to s odvoláním na článek 7 ústavy ČR „stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu nerostného bohatství“; d) těžbu nelze považovat za oprávněnou, protože se nejedná o surovinu strategického významu, nezbytnou pro existenci, resp. fungování státu; f) rozporují hospodárnost využití ložiska; g) dokumentaci POPD požadují doplnit o postup úpravy a zušlechťování vydobytých nerostů a z něho vyplývající výtěžnost; h) dokumentaci POPD požadují doplnit o popis použité technologie pro úpravu a zušlechťování granátové rudy ve zpracovatelském závodě a stanovení množství a kvality odpadu; i) požadují, aby součástí dokumentace POPD byl popis, charakteristika a kvalita výsledných produktů úpravy a zušlechťování; j) z dokumentace POPD vyplývá, že se v podstatě jedná o těžbu kameniva a kamenivo nelze považovat za výhradní nerost; k) znalecké posudky: Akustický posudek, Rozptylová studie, Posouzení vlivu na veřejné zdraví a Hydrogeologický posudek, které jsou součástí žádosti, jsou ve své podstatě nedokonalé, neúplné, zkreslující, zavádějící i rozporuplné; l) znalecký Seismický posudek se nezabývá vlivem trhacích prací na konkrétní reálně existující objekty v oblasti. 3. Námitky na ochranu zdraví a majetku: a) dožadují se zajištění ochrany vlastního zdraví jako konkrétních fyzických osob bez ohledu na vyjádření KHS Jihočeského kraje k těžbě v DP Ktiš, přičemž ochranu zdraví v souvislosti s těžbou nelze vnímat mylně jenom jako otázku tzv. veřejného zdraví, ale musí být bráno v potaz především zdraví konkrétních jedinců; b) domáhají se ochrany soukromého vlastnictví vůči riziku ohrožení statiky a celistvosti staveb ať už v důsledku seismických účinků odstřelů či intenzivního nárůstu těžké nákladní dopravy; c) není vyřešen střet zájmů žadatele o povolení HČ v DP Ktiš a ochranou jejich individuálního zdraví a majetku, přičemž střet zájmů se spol. Garnet Group ve smyslu ochrany jejich individuálního zdraví je v tomto správním řízení nad možnostmi OBÚ a měl by být řešen k tomu určenými mechanismy zákona; d) Těžba v lomu a doprava kamene by měla jednoznačně negativní vliv na jejich fyzické i psychické zdraví silným obtěžováním znečišťování okolí prachem, hlukem, vibracemi atd., přičemž od doby zjištění zahájení správního řízení došlo ke zhoršení jejich psychického komfortu, s projevy výrazného narušení kvality spánku a celé řady nespecifických účinků ovlivňujících též vegetativní systém a jeho reakce i vyšší 5
nervové funkce, způsobující i problémy v zaměstnání, a pokud by došlo k otevření lomu, došlo by ještě k dramatickému zhoršení popsané situace; e) povolením HČ dojde dle znaleckého posudku ke snížení hodnoty i tržní ceny nemovitostí až o 27%, čímž budou významným způsobem dotčena vlastnická práva; f) žadatel o povolení těžby v DP Ktiš je srozuměn se zdravotními a dalšími riziky, které v Ktiši v důsledku těžby v granátu pro místní obyvatelstvo existují, přičemž se o individuální riziko pro ně jako jedince vůbec nezajímá. Ing. Jana Jemelky a Heleny Jemelkové (zapsáno v protokolu z ústního jednání 28.1.2014, SBS/03016/2014), a následně doplněno přípisem (doručením na OBÚ 11.2.2014, č.j. SBS/04469/2014): 1. Procesní námitky a žádost o zastavení správního řízení: a) požadují zastavit správní řízení z důvodů nevyřešení střetu zájmů s jejich právy a právem chráněnými zájmy, z důvodu nevyřešení střetů zájmů k obecnímu pozemku p. č. 43/35 v k.ú. Ktiš, který je evidentně těžbou dotčen a v neposlední řadě z důvodu znehodnocení ložiska vyhrazeného nerostu, který leží na území obce. 2. Námitky proti podkladům rozhodnutí: a) požadují doplnit Akustickou studii o hodnocení vlivu hluku v prostoru a výšce, ve které se v místě bydliště v Dobročkově pohybují vč. vlivu tohoto hluku na jejich sluch. 3. Námitky na ochranu zdraví a majetku: a) cítí se poškozeni na svých právech na ochranu zdraví (ohrožení hlukem, prachem a zvýšenou radioaktivitou), příznivé životní prostředí, ochranu soukromého vlastnictví a nerušený a spokojený život; b) cítí se být poškozeni snížením příjmu ze zemědělské činnosti a celkově snížením kvality bydlení a života a v neposlední míře znehodnocením jejich celoživotní investice do statku v Dobročkově s poukázáním na snížení hodnoty nemovitostí v Dobročkově o 27% dle předaného znaleckého posudku vypracovaného firmou TPA Horwath Valuation Services s.r.o. Praha v srpnu 2011; c) povolením těžby by podle nich došlo k poškození majetku obce, k významným ekonomickým ztrátám obce a tím i k poškození všech obyvatel obce, tedy i jich samotných; d) v souvislosti s vlivem těžby na jejich zdraví je nikdo nekontaktoval, ani se o jejich zdraví nezajímal; e) v souvislosti s poklesem cen nemovitostí vlivem těžby požadují vytvoření finančně dostatečně saturovaného notářsky spravovaného fondu, určeného k odškodnění občanů, bez jehož existence nelze o těžbě vůbec uvažovat.
OS Zdravé Ktišsko ze dne 5.2.2014 (doručeno na OBÚ 11.2.2014, č.j. SBS/04470/2014): 1. Procesní námitky: a) jsou kráceni na svých právech, když řízení zakládá nerovné postavení jeho účastníků z důvodu nepřiměřeně stanovené lhůty k detailnímu prostudování podkladů a zpracování stanovisek; b) realizace záměru nesmí být ze strany státních úřadů vynucována proti veřejnému zájmu vyjádřenému peticí se 199 podpisy proti těžbě; 6
2. Námitky proti podkladům rozhodnutí: a) ložisko nebude hospodárně využito; b) dokumentaci POPD požadují doplnit o postup úpravy a zušlechťování vydobytých nerostů a z něho vyplývající výtěžnost; c) dokumentaci POPD požadují doplnit o popis použité technologie pro úpravu a zušlechťování granátové rudy ve zpracovatelském závodě a stanovení množství a kvality odpadu; d) požadují, aby součástí dokumentace POPD byl popis, charakteristika a kvalita výsledných produktů úpravy a zušlechťování; e) z dokumentace POPD vyplývá, že se v podstatě jedná o těžbu kameniva a z údajů uvedených v této dokumentaci nelze stanovit úhradu z vydobytých nerostů, což vyžaduje důkladné posouzení a zabránění snižování nebo vyhýbání se zákonným úhradám; f) v rámci řízení je žádoucí předložit reálné ekonomické zhodnocení celého podnikatelského záměru těžby a úpravy granátové rudy žadatelem; g) znalecké posudky: Akustický posudek, Rozptylová studie, Posouzení vlivu na veřejné zdraví a Hydrogeologický posudek, které jsou součástí žádosti, jsou ve své podstatě nedokonalé, neúplné, zkreslující, zavádějící i rozporuplné; h) OBÚ by měl zohlednit v případném rozhodnutí o povolení těžby vyjmenovaná ustanovení a podmínky z návrhu neuzavřené nájemní smlouvy na obecní pozemek p.č. 43/35 v k.ú. Ktiš. 3. Námitky na ochranu zdraví a majetku: a) dožadují se zajištění ochrany vlastního zdraví jako konkrétních fyzických osob bez ohledu na vyjádření KHS Jihočeského kraje k těžbě v DP Ktiš, ochranu zdraví v souvislosti s těžbou nelze vnímat mylně jenom jako otázku tzv. veřejného zdraví, ale musí být bráno v potaz především zdraví konkrétních jedinců, přičemž se doposud nikdo o individuální zdraví jednotlivců nezajímal. Obce Ktiš zastoupené JUDr. Františkem Honsou, Ph.D., advokátem, BBH, advokátní kancelář s.r.o., se sídlem Klimentská 1207/10, 110 00 Praha 1, ze dne 6.3.2014 (doručeno na OBÚ 7.3.2014, č.j. SBS/07165/2014), a podáním ze dne 5.5.2014 (doručeno na OBÚ 6.5.2014, č.j. SBS/13947/2014) v návaznosti na seznámení se s podklady rozhodnutí: 1. Procesní námitky: a) organizace v rámci žádosti o povolení těžby nedoložila vyřešení střetu zájmů a žádost je tak neúplná, jakož správní úřad neopatřil dostatečné podklady k řešení problematiky střetu zájmů ve vztahu k obecnímu pozemku; b) správní úřad nereagoval v řízení na námitky a další argumentaci účastníků řízení, pročež jsou podklady pro vydání rozhodnutí nedostatečné a postup správního úřadu je tak zjevně vadný; c) správní úřad se nevypořádal s námitkami ve vztahu ke znaleckým posudkům. 2. Námitky proti podkladům rozhodnutí: a) absence vyřešení střetu zájmů ve vztahu k pozemkům státního podniku Lesy ČR vč. nedoložení souhlasného stanoviska obce, na jehož území se pronajímané pozemky nacházejí; b) absence údajů potřebných pro zhodnocení hospodárnosti těžby, neefektivní těžba může ohrožovat schopnost organizace plnit povinnosti. 7
3. Námitky na ochranu majetku: a) organizace novým návrhem usiluje o poškození zájmu obce Ktiš rezignací a pokusem obejít vyřešení střetu zájmů vynecháním obecního pozemku z dobývání ložiska. INTERNET CZ, a.s., se sídlem 384 03 Ktiš, v zastoupení Mgr. Janem Aulickým, advokátem, Za Tiskárnou 327, 381 01 Český Krumlov, ze dne 21.1.2014 (doručeno na OBÚ dne 22.1.2014, č.j. SBS/02277/2014) a ze dne 2.5.2014 (doručeno na OBÚ 6.5.2014, č.j. SBS/14056/2014); a) dožadují se zajištění ochrany majetkových práv z obavy jimi předpokládaných značných škod na zařízení způsobených prašností a otřesy povolovanou HČ, jakož i ochrany zdraví zaměstnanců před prachem, hlukem a otřesy; b) dožadují se posouzení vlivu otřesů při zamýšlené HČ na informační technologie a vlivu prašnosti na klimatizační jednotky s vnější cirkulací vzduchu a na provoz a funkčnost serverů a počítačů. OBÚ vyhověl těmto námitkám: Ing. Pavla Pánka a Mgr. Vandy Pánkové ze dne 27.1.2014 (doručeno na OBÚ 30.1.2014, č.j. SBS/03190/2014), doplněno přípisem ze dne 9.2.2014 (doručeno na OBÚ 10.2.2014, č.j. SBS/04266/2014): 1. Procesní námitky: d) žádají OBÚ o účinnou ochranu jejich práv danou listinou základních práv a svobod (dále jen „LZPS“) a ústavním pořádkem. MUDr. Heleny Krejčové a MUDr. Miroslava Krejčího (předáno OBÚ při ústním jednání 28.1.2014 k protokolu SBS/03016/2014); 2. Námitky na ochranu majetku: e) domáhají se ochrany soukromého vlastnictví, rodinného domu s ohledem na jimi očekávané změny v režimu spodních vod a poklesu tržní hodnoty jeho nemovitosti.
III. OBÚ podle ustanovení § 37a odst. 2 horního zákona
schvaluje vytváření finanční rezervy na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených těžbou při HČ prováděné podle části I. výroku tohoto rozhodnutí (dále jen „finanční rezerva na SaR“) ve výši 0,42 Kč na každou 1 tunu vytěžené suroviny (dále jen „schválená částka“). Pro vytváření finanční rezervy na SaR stanovuje OBÚ následující podmínky: 1. 2.
Finanční rezerva bude vytvářena jako součin schválené částky a výše roční hrubé těžby uvedené ve výkazu GeO (MŽP) V3-01. Výše tvorby finanční rezervy na SaR bude každoročně upravována o úředně vyhlášenou inflaci, a to tak, že: 8
a) schválená částka pro aktuální výpočet výše tvorby finanční rezervy na SaR bude upravena o celkový inflační nárůst meziročně vyhlašovaných inflací za uplynulá účetní období od vydání tohoto rozhodnutí podle vzorce
SČx = SČx – 1 x I . Kde: SČx … upravená schválená částka pro příslušný účetní rok SČx – 1… upravená schválená částka pro předchozí účetní rok I… úředně vyhlášená inflace za uplynulý účetní rok b) zůstatek na účtu finanční rezervy na SaR bude upraven o inflaci vyhlášenou za uplynulé účetní období. 3. Organizace zašle nejpozději do 5. července příslušného roku OBÚ písemnou zprávu, ve které bude uvedena výše tvorby finanční rezervy na SaR vytvořené za skončené účetní období, celkový zůstatek na účtu pro tuto rezervu, výši peněžních prostředků uložených na zvláštní vázaný účet (dále jen „ZVÚ“) v zákonem stanovené lhůtě, a rovněž i celkový zůstatek peněžních prostředků uložených na ZVÚ, samostatně zřízeném pro tuto rezervu.
Odůvodnění Organizace podala u zdejšího úřadu dne 2.1.2014 žádost o povolení HČ podle POPD výhradního ložiska technicky využitelných krystalů nerostů – granátu v DP Ktiš. Žádost byla podepsána panem Karlem Hronem, předsedou představenstva společnosti, v souladu s výpisem z obchodního rejstříku a byla doložena předepsanou dokumentací podle § 28 odst. 2 zákona č. 61/1988 Sb. Dnem podání bylo zahájeno podle § 44 odst. 1 správního řádu řízení o výše uvedené žádosti. Dokumentace POPD přiložená k žádosti byla vypracována báňským projektantem Ing. Karlem Krotkým, Báňské a měřičské služby Blatná, v.o.s., Jiráskova 201, 388 01 Blatná, IČ: 482 08 698, a schválena RNDr. Janem Štýbrem, závodním lomu v červnu 2013. Žádost byla doložena předepsanými stanovisky a rozhodnutími dotčených orgánů a organizací, jímž přísluší ochrana zákonem chráněných zájmů podle zvláštních předpisů: 1. Souhlasné souhrnné závazné stanovisko z hlediska ochrany krajinného rázu před činnostmi snižujícími jeho estetickou a přírodní hodnotu od Městského úřadu Prachatice, odboru životního prostředí, č.j. ŽP: 34416/2010 ze dne 27.7.2010. 2. Souhlasné závazné stanovisko k zásahu do významného krajinného prvku od Městského úřadu Prachatice, odboru životního prostředí, č.j. ŽP: SOP246/1/1205/2011 ze dne 4.2.2011. 3. Souhlasné závazné stanovisko k dokumentaci POPD pro DP Ktiš od Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje v Českých Budějovicích č.j. KHSJC 15911/2013/HOK.ST-PT ze dne 3.7.2013. 4. Závěr zjišťovacího řízení podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění (dále jen „zákon č. 100/2001 Sb.“) od Krajského úřadu Jihočeského kraje, odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví, č.j. KUJCK 7130/2010 OZZL/7/Kor ze dne 7.4.2010. 5. Rozhodnutí o trvalém odnětí části lesního pozemku parc.č. 42/1 v k.ú. Ktiš o výměře 1,9550 ha od Okresního úřadu Prachatice, referátu životního prostředí, pod zn. Les.221/3/87-1373/93 ze dne 23.8.1993. 9
6. Rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazu škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných rostlin od Krajského úřadu Jihočeského kraje, odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví, č.j. KUJCK 35812/2013/OZZL ze dne 1.7.2013. 7. Rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazu škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů od Krajského úřadu Jihočeského kraje, odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví, č.j. KUJCK 13432/2013/OZZL ze dne 15.3.2013. 8. Stanovisko Městského úřadu Prachatice, odboru životního prostředí, č.j. ŽP: 24357/2013 ze dne 8.7.2013, s potvrzením platnosti souhlasného souhrnného závazného stanoviska z hlediska ochrany krajinného rázu před činnostmi snižujícími jeho estetickou a přírodní hodnotu, vydaného týmž orgánem pod č.j. ŽP: 34416/2010 dne 27.7.2010. 9. Sdělení Krajského úřadu Jihočeského kraje, odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví, č.j. KUJCK 35640/2013/OZZL ze dne 28.6.2013 k platnosti rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazu škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, vydaného týmž orgánem pod č.j. KUJCK 13432/2013/OZZL dne 15.3.2013. 10. Vyjádření Krajského úřadu Jihočeského kraje, odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví, č.j. KUJCK 36074/2013/OZZL ze dne 1.7.2013 ke změně záměru těžby granátických migmatitů v lomu Ktiš s potvrzením platnosti závěru zjišťovacího řízení, vydaného týmž orgánem pod č.j. KUJCK 7130/2010 OZZL/7/Kor dne 7.4.2010. Součástí předložené dokumentace je i smlouva o uzavření budoucí nájemní smlouvy na pozemky dotčené HČ a znalecké posudky: 1. Smlouva o uzavření budoucí nájemní smlouvy o pronájmu pozemků určených k těžbě nerostů, uzavřená mezi Lesy České republiky, s.p., které mají právo hospodaření k těmto pozemkům a organizací ze dne 21.4.2011, vč. aktuálně platného dodatku č.2 ze dne 25.11.2013. 2. „Ktiš – těžba granátických migmatitů, zhodnocení hydrogeologických poměrů, posouzení vlivu těžby na režim podzemních vod a případné zdroje podzemní vody v okolí“ č. 123323 z 03/2012, zpracovaný RNDr. Marcelem Homolkou, HYDROPRŮZKUM ČB s.r.o., Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice (v textu jen „Hydrogeologický posudek“). 3. „Lom Ktiš – těžba granátických migmatitů, posouzení vlivu na veřejné zdraví“ z 03/2012, zpracovaný RNDr. Marcelou Zambojovou, Hruškovská 888, 190 12 Praha 9, (v textu jen „Posouzení vlivu na veřejné zdraví“). 4. „Rozptylová studie podle zákona č. 86/2002 Sb., Lom Ktiš – těžba granátických migmatitů“ č. 12005 z 02/2012, zpracovaná Mgr. Ivanou Dvořákovou, EKOPOR, E. Beneše 80, 370 06 České Budějovice, (v textu jen „Rozptylová studie“). 5. Akustický posudek k projektu „Těžba granátických migmatitů v lomu Ktiš“ č. 12008573 z 2012-02-02, zpracovaný Ing. Janou Dolejší, Studio D – akustika s.r.o., U Sirkárny 467/2a, 370 04 České Budějovice, (v textu jen Akustický posudek“). 6. „Znalecký posudek vlivu povolované hornické činnosti a vlivu prováděných trhacích prací velkého rozsahu na nemovitosti v nejbližším okolí lomu Ktiš“ č. 252/12 z března 2012, zpracovaný Ing. Luďkem Bartošem, BARTOŠ – ENGINEERING, Nerudova 8, 602 00 Brno, (v textu jen „Seismický posudek“). 7. „Posouzení rizika uvolňování radonu a výskytu radioaktivních prvků v souvislosti s povolovanou hornickou činností v DP Ktiš a jejich vliv na obyvatele nejbližších nemovitostí“ zpracované 23.3.2012 RNDr. Stanislavem Škodou, Ph.D. a Ing. Františkem Poppem, Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích (v textu jen „Posouzení radonového rizika“). 10
OBÚ po přezkoumání podané žádosti konstatoval, že poskytuje dostatečný podklad k posouzení navrhované HČ včetně dokladů o vyřešení střetů zájmů. K projednání žádosti proto nařídil podle § 18 odst. 3 zákona č. 61/1988 Sb. přípisem ze dne 14.1.2014 ústní jednání spojené s místním šetřením a zároveň, v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 správního řádu vyzval účastníky k seznámení se s dokumentací, která je podkladem pro rozhodnutí. Stejným přípisem bylo zahájení řízení oznámeno i občanským sdružením přihlášeným u OBÚ: - Občanské sdružení Zdravé Ktišsko, Dobročkov 17, 383 01 Prachatice (dále jen „OS Zdravé Ktišsko“) - Hnutí DUHA, místní skupina České Budějovice, Dlouhá 134, 382 41 Kaplice - CALLA, Sdružení pro záchranu prostředí, Fráni Šrámka 35, 370 04 České Budějovice - Občanské sdružení „Karlínsko-Libeňské kaskády“, Livornská 429, 109 00 Praha 10 Z těchto občanských sdružení se do řízení, ve lhůtě podle § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve platném znění (dále jen „zákon č. 114/1992 Sb.“), přihlásila OS Zdravé Ktišsko (podáním doručeným dne 17.1.2014 a zaregistrovaným pod č.j. SBS/01815/2014) a Hnutí DUHA (podáním doručeným dne 27.1.2014 a zaregistrovaným pod č.j. SBS/02779/2014). V rámci provedeného ústního jednání spojeného s místním šetřením, které se konalo dne 28.1.2014, byli přítomní seznámeni s předmětem řízení a s dokumentací, která byla součástí žádosti o povolení HČ v DP Ktiš. Při provedeném místním šetření za účasti všech přítomných osob OBÚ ověřil, že dokumentace POPD odpovídá zjištěnému stavu na místě. V dohledné vzdálenosti od lomu nejsou vidět žádné stavební ani jiné objekty, a nebyly zjištěny ani žádná nadzemní vedení inženýrských sítí. Lokalita je komunikačně napojena po vybudované lesní cestě na silnici č. II/122 Ktiš – Lhenice, která se cca po 2 km napojuje v obci Smědeč na komunikaci č. II/143 České Budějovice – Prachatice, po které má být dle POPD odvážena surovina z lomu po prvotní úpravě drcením pomocí mobilní drtící linky. Navrhovaná doprava je vedena zcela mimo intravilán obce Ktiš. Kromě toho zastavěná část obce Ktiš je od lomu morfologicky - výškově oddělena zalesněným pahorkem. Nejbližší obytný stavební objekt od hranice dobývacího prostoru byl zjištěn rodinný dům manželů MUDr. Miroslava Krejčího a MUDr. Heleny Krejčové č.p. 65 na stp.č. 213 v k.ú. Ktiš, situovaný ve vzdálenosti cca 600 m (dle mapy upřesněno 580 m) vzdušnou čarou ve směru jihozápadním. Z ústního jednání a místního šetření konaného dne 28.1.2014 byl sepsán protokol, který je na OBÚ zaevidován pod č.j. SBS/03016/2014. OBÚ v závěru protokolu v návaznosti na vyjádření OS Zdravé Ktišsko a Ing. Jana Jemelky a požadavek minimální lhůty pro vyjádření 8 týdnů odkázal na znění § 6 správního řádu s tím, že navrhovaná lhůta se jeví jako nepřiměřená, a proto k vyjádření stanovil lhůtu 14 dnů ode dne ústního jednání. Z ústního jednání a místního šetření byl sepsán protokol, který je na OBÚ zaevidován pod č.j. SBS/03016/2014. Z přítomných při ústním jednání se do protokolu vyjádřili: - Zástupci MěÚ Prachatice, odbor životního prostředí, kteří jako orgán ochrany přírody a státní správy lesů potvrdili platnost dosud jimi vydaných stanovisek. - OS Zdravé Ktišsko, zastoupené Ing. Janem Jemelkou, který za výbor OS předal písemné vyjádření s připomínkami s datem 28.1.2014 jako nedílnou součást protokolu. Ve vyjádření jsou vzneseny připomínky k místnímu šetření ve věci správního řízení o povolení HČ v DP Ktiš, a to: - absence dokladů o vyřešení střetů zájmů - nenaplnění zásady hospodárného využití ložiska - nedostatek času na seznámení se s podklady a k vypracování stanovisek či připomínek 11
- nerovný přístup k účastníkům řízení K těmto připomínkám OBÚ uvádí: Hornická činnost může ovlivňovat jednak objekty a zájmy, které jsou předmětem veřejného zájmu chráněného podle zvláštních právních předpisů (např. kulturní památky, vody, lesy, životní prostředí, veřejné zdraví), a jednak objekty a zájmy, které mají soukromoprávní povahu a nejsou chráněny ve veřejném zájmu podle zvláštních právních předpisů (zejména pozemky a stavby a jejich vlastnictví a užívání). Podle toho lze rozdělit právní vztahy upravené horním právem na právní vztahy, jejichž obsahem je řešení konfliktu mezi veřejným zájmem na využití výhradního ložiska nerostů a jinými veřejnými zájmy chráněnými podle zvláštních zákonů (střet zájmů), a na právní vztahy, jejichž obsahem je řešení vlivu hornické činnosti na objekty a zájmy, které mají soukromoprávní povahu. Řešení střetu zájmů při hornické činnosti je kodifikováno § 33 horního zákona. V jeho kontextu střetem zájmů je konflikt mezi veřejným zájmem na využití výhradního ložiska a jinými veřejnými zájmy (zákon říká objekty a zájmy) chráněnými podle zvláštních zákonů, které mnohou být ohroženy HČ. Střet zájmů má veřejnoprávní povahu. Ochrana veřejných zájmů chráněných podle zvláštních zákonů je v řízeních vedených orgány státní báňské správy, jako je řízení o povolení HČ, zajišťována formou stanovisek a závazných stanovisek vydávaných správními orgány příslušnými podle zvláštních zákonů k ochraně těchto veřejných zájmů. Tyto orgány mají v uvedených řízeních postavení dotčených orgánů. Vzhledem ke skutečnosti, že součástí podané žádosti jsou takováto stanoviska v rozsahu, jak je uvedeno v úvodu tohoto odůvodnění, OBÚ dospěl k názoru, že při jejich zohlednění ve výroku tohoto rozhodnutí, je možné považovat střety zájmů za vyřešené.
OBÚ přezkoumal předloženou dokumentaci v celém rozsahu a neshledal, že by navrhovanou činností docházelo k narušování zásad nehospodárného využití ložiska. Předložená dokumentace sice neřeší vydobytí zásob v celém DP Ktiš, ale zároveň neznemožňuje, ani nijak neztěžuje vydobytí zbylých zásob v DP Ktiš.
K připomínce ve věci na nedostatek času na seznámení se s podklady a k vypracování stanovisek a požadavku na stanovení přiměřené lhůty minimálně 8 týdnů, OBÚ v závěru protokolu z ústního jednání stanovil, s odkazem na § 6 správního řádu, lhůtu 14 dnů ode dne ústního jednání, což s připočtením doby od doručení oznámení o zahájení správního řízení OS Zdravé Ktišsko dne 15.1.2014 činí v součtu 27 dní. OBÚ takovouto lhůtu považuje, mimo jiné i s ohledem na ustanovení § 18 odst. 3 zákona č. 61/1988 Sb., za dostatečnou. Konečně lze konstatovat, že tato připomínka ztratila své opodstatnění v průběhu řízení s ohledem na dobu jeho trvání více než požadovaných 8 týdnů.
K připomínce nerovného přístupu k účastníkům řízení, ve které je tvrzeno, že OBÚ je prokazatelně informován z předchozího správního řízení o nevyřešeném střetu zájmů ve věci pozemku obce Ktiš, na základě čehož bylo předchozí řízení zastaveno, OBÚ sděluje: OBÚ při posuzování okruhu účastníků řízení vycházel z ustanovení § 27 odst. 2 správního řádu, podle kterého účastníky řízení jsou vedle žadatele i další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny na svých právech nebo 12
povinnostech. OBÚ přitom postupoval v souladu s ustanovením § 8 odst. 1 správního řádu, kdy ve všech obdobně vedených správních řízení vyhodnocuje okruh účastníků řízení podle toho, zda jejich nemovitosti jsou přímo dotčeny povolovanou činností, nebo zda se nacházejí v jejím přímém sousedství. Další osoby, které se cítí být tímto řízením dotčeny, mu z materie věci, ani z obsahu doručeného podání nemohly být známy. Stávající řízení nesouvisí s řízením v podobné věci (povolení HČ v DP Ktiš) vedeným v letech 2011 až 2012, které bylo zastaveno pravomocným usnesením. Okruh účastníků zjištěný v tomto zastaveném řízení nemůže být relevantní pro stávající řízení a to jak vzhledem k jejich časové odlehlosti, tak zejména vzhledem k změně rozsahu (umenšení) nově žádaného dobývání a činností s tím souvisejících. - Obec Ktiš: „Souhlas obce Ktiš je pozastaven. Stav se k dnešnímu dni nezměnil. Zastupitelstvo obce se otázkou žádosti o povolení HČ v DP Ktiš nezabývalo.“ Z vyjádření zástupce obce Ktiš OBÚ odvozuje, že obec Ktiš vyslovila souhlas s prováděním HČ, který posléze z neuvedených důvodů pozastavila, ale nezrušila. - Lesy České republiky, s.p.: „Povolení Lesů ČR ve věci žádosti organizace GARNET GROUP a.s. o povolení HČ, která spočívá v dobývání výhradního ložiska technicky využitelných krystalů nerostů – granátu, řeší dodatek č. 2 ke smlouvě o uzavření budoucí nájemní smlouvy o pronájmu pozemků určených k těžbě nerostů uzavřené dne 21.4.2011. V případě, že nebude uzavřen platný nájemní vztah – smlouva o pachtu na pozemky ve správě LČR s.p. nacházející se v DP Ktiš, nesouhlasí LČR s.p. s prováděním HČ a činností s tím souvisejících do doby vyřešení tohoto střetu zájmu.“ Tento požadavek OBÚ zcela akceptoval a zohlednil v podmínce č. 3 ve výrokové části I. tohoto rozhodnutí. - INTERNET CZ, a.s., IČ 260 43 319, se sídlem Ktiš č.p. 2, okres Prachatice, PSČ 384 03 v zastoupení na základě plné moci Mgr. Janem Aulickým, advokátem, Za Tiskárnou 327, 381 01 Český Krumlov, při ústním jednání v zastoupení na základě plné moci panem Petrem Kolonitzem, projektovým manažerem společnosti: „Požadujeme, aby byl posouzen vliv otřesů na informační technologie (počítače, servery) a vliv prašnosti na klimatizační jednotky s vnější cirkulací vzduchu a vliv prašnosti na provoz a funkčnost informačních technologií nacházejících se v nemovitostech společnosti nedaleko plánované činnosti.“ OBÚ má za to, že možným zdrojem otřesů by mohl být jednak vliv trhacích prací a jednak vliv zvýšené nákladní dopravy. Trasa nákladní dopravy související s těžební činností je navržena mimo obec Ktiš, vlastní provádění trhacích prací není předmětem tohoto řízení, ale bude o nich rozhodováno v případném samostatném povolovacím řízení. Přesto však se organizace i OBÚ touto problematikou zabývala a k žádosti o povolení HČ v DP Ktiš je doložen i znalecký posudek s posouzením vlivu trhacích prací. V tomto jsou stanoveny limitující nálože pro otvírku a další postupy těžby na lokalitě Ktiš se zřetelem na úplné respektování bezpečnosti všech stavebních objektů v obci, počítáno pro stavby nejméně dynamicky odolné, kdy se vylučují jakékoli první známky porušení vůči nepříznivým vlivům seismických účinků. K tomu jsou navržena seismická měření při zahájení těžby, ale i v průběhu provádění k případným úpravám parametrů clonových odstřelů a mezních náloží, k prokázání dodržování přípustných hodnot dynamického zatížení nejbližších stavebních objektů. OBÚ se se závěry znalce ztotožňuje a doporučuje účastníku 13
řízení, aby v následném řízení o povolení trhacích prací velkého rozsahu požadoval omezení tak, aby technickou seismicitou nemohlo k poškození jeho zařízení. Ve věci vlivu prašnosti je těžební organizace vázána právními předpisy, zejména zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší v platném znění (dále jen „zákon č. 201/2012 Sb.“), kde podle přílohy 2, kódu 5.11 zákona patří kamenolomy mezi vyjmenované stacionární zdroje znečištění, u kterých je vyžadována jak rozptylová studie podle § 11 odst. 9, tak kompenzační opatření podle § 11 odst. 5, rovněž tak provozní řád jako součást povolení provozu vydávaného krajským úřadem. Zajištění plnění požadavků tohoto zákona OBÚ organizaci uložil v podmínkách č. 5 a 9. Ve výrokové části I tohoto rozhodnutí. - MUDr. Miroslav Krejčí: Jako manželé Krejčovi se nacházíme v jednoznačném střetu zájmů se zájmem žadatele o povolení těžby granátu v dobývacím prostoru Ktiš. Naše argumenty předkládáme v podobě dokumentu: Námitky proti těžbě v DP Ktiš v rámci správního řízení o povolení hornické činnosti č.j. SBS/00076/2014/OBÚ-06/1 ve věci „Těžby v DP Ktiš“. Tento střet zájmu nebyl a není řešen a bez jeho vyřešení nelze podle našeho názoru vydat povolení k těžbě v DP Ktiš. Uvedený dokument je součástí tohoto protokolu jako jeho nedílná příloha. Námitky předané MUDr. Miroslavem Krejčím při ústním jednání byly následně doplněny dalším podáním, vedeným na OBÚ pod č.j. SBS/04468/2014, a OBÚ se jimi souhrnně zabýval v druhé části výroku tohoto rozhodnutí, jehož odůvodnění je uvedeno dále v textu. - Ing. Jan Jemelka: Prohlašuji za sebe a moji manželku Helenu Jemelkovou, že se cítíme být ohroženi hlukem, prachem a zvýšenou radioaktivitou, dále pak snížením příjmu ze zemědělské činnosti a celkově snížením kvality bydlení a života a v neposlední míře znehodnocením naší celoživotní investice do statku v Dobročkově. Znalecký posudek vypracovaný firmou TPA Horwath Valuation Services s.r.o. Praha v srpnu 2011, který doručím OBÚ poštou do 10 dnů, prokázal snížení hodnoty nemovitostí v Dobročkově o 27%. Vzhledem k našemu věku si nemůžeme dovolit začínat znovu. Po prostudování dokumentů předaných OS Zdravé Ktišsko si vyhrazujeme právo zaslat další připomínky v rámci správního řízení ve lhůtě korespondující s vyjádřením OS Zdravé Ktišsko. - Rudolf Konvalinka, Smědeč 24: Za sebe i za moji manželku Mgr. Marcelu Konvalinkovou prohlašuji, že povolovanou HČ se cítíme ohroženi především hlukem a prachem, tím snížení kvality našeho podnikání v oboru ubytovacích služeb a konečně i snížení hodnoty naší nemovitosti Smědeč č.p. 24. OBÚ v řízení vycházel jednak ze stanovisek dotčených orgánů státní správy potvrzenými výše uvedenými znaleckými posudky (Rozptylová studie, Posouzení vlivu na veřejné zdraví, Akustický posudek, Posouzení radonového rizika), s jejichž závěry se ztotožnil a které vyvracejí, že by mohlo dojít k ohrožení zdraví osob uvedenými imisemi souvisejícími s navrhovanou HČ v okolí lomu, tedy i v lokalitách Dobročkov a Smědeč. OBÚ na základě stanovisek dotčených orgánů státní správy stanovil podmínky č. 5, 7, 8 a 9 ve výrokové části I tohoto rozhodnutí, kterými zajistil jak dodržení příslušných hygienických norem, tak sledování a vyhodnocování těchto imisí. OBÚ v tomto správním řízení je vázán příslušnými právními předpisy a tedy nemůže rozhodovat o soukromoprávních požadavcích a nárocích vlastníků nemovitostí, jako jsou snížení příjmu ze zemědělské činnosti, snížení kvality bydlení a života, či tvrzení 14
o znehodnocení investic nebo snížení hodnoty nemovitostí, protože k tomu nemá zákonem stanovenou příslušnost ani pravomoc. Ohledně těchto soukromoprávních připomínek musí OBÚ odkázat účastníky řízení na postup podle občanskoprávních předpisů s tím, že škoda způsobená hornickou činností je důlní škodou podle § 36 horního zákona, k čemuž stanovil podmínku č. 19 ve výrokové části I. tohoto rozhodnutí. V průběhu správního řízení se postupně přihlásili do řízení:
-
Ing. Pavel Pánek, Osiková 1779/2A, 370 08 České Budějovice; Mgr. Vanda Pánková, Osiková 1779/2A, 370 08 České Budějovice; Občanské sdružení Zdravé Ktišsko, IČ: 22884459, se sídlem Dobročkov 17, 383 01 Prachatice; MUDr. Miroslav Krejčí, Ktiš č.p. 65, 384 03 Ktiš; MUDr. Helena Krejčová, Ktiš č.p. 65, 384 03 Ktiš; Rudolf Konvalinka, Italská 2312, 272 01 Kladno; Marcela Konvalinková, Italská 2312, 272 01 Kladno; Jan Václavík, Ktiš č.p. 69, 384 03 Ktiš; Monika Václavíková, Ktiš č.p. 69, 384 03 Ktiš; Ing. Jan Jemelka, Dobročkov 17, 383 01 Prachatice Helena Jemelková, Dobročkov 17, 383 01 Prachatice INTERNET CZ, a.s., IČ 260 43 319, se sídlem Ktiš č.p. 2, okres Prachatice, PSČ 384 03, zastoupený na základě plné moci Mgr. Janem Aulickým, advokátem, Za Tiskárnou 327, 381 01 Český Krumlov; Linda Ruschaková, Ktiš č.p. 72, 384 03 Ktiš; Růžena Ruschaková, Ktiš č.p. 72, 384 03 Ktiš; Milan Ruschak, Ktiš č.p. 72, 384 03 Ktiš; Jan Sura, Ktiš č.p. 70, 384 03 Ktiš; Marie Surová, Ktiš č.p. 70, 384 03 Ktiš; Hnutí DUHA, Místní skupina České Budějovice, Dlouhá 134, 382 41 Kaplice; Roman Frček, Ktiš č.p. 53, 384 03 Ktiš; Helena Frčková, Ktiš č.p. 53, 384 03 Ktiš; Jiří Abelovszki, Smědeč 14, 383 01 Prachatice; Radka Abelovszká, Smědeč 14, 383 01 Prachatice; Václav Bárta, Smědeč 6, 383 01 Prachatice; Jana Bártová, Smědeč 6, 383 01 Prachatice; Martin Abelovszki, Smědeč 20, 383 01 Prachatice; František Lang, Liliová 429, 383 01 Prachatice; Eva Langová, Liliová 429, 383 01 Prachatice; Jiří Demčák, Smědeč 1, 383 01 Prachatice; Martin Kuchař, Smědeč 13, 383 01 Prachatice; Alena Kuchařová, Smědeč 13, 383 01 Prachatice; Petr Faltys, Nad Zámečnicí 139/161, 150 00 Praha 5; Jarmila Faltysová, Nad Zámečnicí 139/161, 150 00 Praha 5.
Všichni výše uvedení přihlášení za účastníky řízení opírají své přihlášky z jejich pohledu o významné dopady navrhované HČ v DP Ktiš, kterými se cítí ohroženi: - na zdraví prachem, hlukem a vibracemi - znehodnocením cen nemovitostí - rizikem změn hydrogeologických poměrů podzemních vod 15
-
zvýšením koncentrace radonu negativní dopad na životní prostředí s významnou lokální změnou krajinného rázu
Nemovitosti ve vlastnictví těchto osob se nacházejí zcela mimo území, v kterém je navrhována žádaná HČ, leží zcela mimo hranice DP Ktiš. Je zřejmé, že se nejedná o nemovitosti, které jsou dotčeny navrhovanou HČ, tj. které bude těžební organizace potřebovat využívat při dobývání výhradního ložiska (např. bude na nich probíhat těžba nebo bude potřeba vystavět na nich zařízení potřebná pro těžbu) a potřebuje k nim získat práva, která jí toto využívání umožní (vlastnické právo, nájem, užívací právo). Ve smyslu § 33 horního zákona se evidentně nejedná o střet zájmů. OBÚ jim přesto přiznal postavení účastníka řízení, když při posuzování podaných přihlášek vycházel z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. února 2010, č.j. 5 As 36/2009. V něm se mj. uvádí: „K tomu, aby právnická nebo fyzická osoba měla postavení účastníka správního řízení, je dostačující pouhý předpoklad existence dotčení jejích práv, právem chráněných zájmů nebo povinností, které mohou být povolením dotčeny. Protože postačuje pouhá možnost dotčení práv, je nutné jako s účastníkem řízení jednat s každým, u něhož nebude možné nade vši pochybnost jednoznačně vyloučit, že jeho vlastnická, nebo jiná práva nemohou být za žádných okolností povolením dotčena“. K výše uvedeným důvodům obsažených v přihláškách k účasti v řízení OBÚ uvádí: Jak již bylo uvedeno, OBÚ v řízení vycházel ze stanovisek dotčených orgánů státní správy potvrzených znaleckými posudky (Rozptylová studie, Akustický posudek, Posouzení vlivu na veřejné zdraví, Posouzení vlivu trhacích prací), které vyvracejí, že by mohlo dojít k ohrožení zdraví osob v okolí lomu navrhovanou HČ. Ve věci vlivu prašnosti je těžební organizace vázána právními předpisy, zejména zákonem č. 201/2012 Sb., kde podle přílohy 2, kódu 5.11 zákona patří kamenolomy mezi vyjmenované stacionární zdroje znečištění, u kterých je vyžadována jak rozptylová studie podle § 11 odst. 9, tak kompenzační opatření podle § 11 odst. 5, rovněž tak provozní řád jako součást povolení provozu vydávaného krajským úřadem. OBÚ na základě stanovisek dotčených orgánů státní správy stanovením podmínek č. 5, 7, 8 a 9 ve výrokové části I. tohoto rozhodnutí zajistil jak dodržení příslušných hygienických norem, tak sledování a vyhodnocování imisí vzniklých při HČ. OBÚ, jak již bylo uvedeno, je v tomto správním řízení vázán příslušnými právními předpisy, a tedy nemůže rozhodovat o soukromoprávních požadavcích a nárocích vlastníků nemovitostí na základě jejich tvrzení o znehodnocení cen nemovitostí, protože k tomu nemá zákonem stanovenou příslušnost ani pravomoc. Ohledně těchto soukromoprávních připomínek musí odkázat účastníky řízení na postup podle občanskoprávních předpisů s tím, že škoda způsobená HČ je důlní škodou podle § 36 horního zákona. Obavám účastníků řízení z možného rizika změn hydrogeologických poměrů spodních vod vlivem navrhované HČ OBÚ vyhověl, když stanovil podmínku č. 18 ve výrokové části I. tohoto rozhodnutí k ověření závěrů hydrogeologického posudku, které takové ohrožení prakticky vylučují, přesto bude před zahájením HČ provedena identifikace a dokumentace všech domovních studní do vzdálenosti 800 m od lomu a bude prováděno sledování úrovní jejich hladin před zahájením a v průběhu těžby. OBÚ zároveň konstatuje fakt, že trhací práce, jejichž vlivem by mohlo podle názoru některých účastníků řízení dojít k ovlivnění vodního režimu, nejsou předmětem tohoto řízení, ale budou samostatně projednávány v případném následném řízení o jejich povolení. 16
Obavy ze zvýšení koncentrace radonu vlivem navrhované HČ se jeví podle názoru OBÚ jako neopodstatněné. OBÚ se v této věci ztotožňuje se závěry posouzení radonového rizika, kde je znalcem uvedeno, že zamýšlená HČ nepovede k podstatnému zvýšení emanace radonu v zeminách pokryvu, které by mělo následně vliv na koncentraci radonu. Tvrzení o negativním dopadu navrhované HČ na životní prostředí s významnou lokální změnou krajinného rázu nemůže OBÚ přisvědčit, protože v Závěru zjišťovacího řízení podle zákona č. 100/2001 Sb. od Krajského úřadu Jihočeského kraje, odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví, č.j. KUJCK 7130/2010 OZZL/7/Kor ze dne 7.4.2010, je doslova uvedeno, že navrhovaná HČ nemá významný negativní vliv na životní prostředí. Dalšími závaznými dokumenty, ze kterých OBÚ vychází, jsou souhlasné souhrnné závazné stanovisko z hlediska ochrany krajinného rázu před činnostmi snižujícími jeho estetickou a přírodní hodnotu od Městského úřadu Prachatice, odboru životního prostředí, č.j. ŽP: 34416/2010 ze dne 27.7.2010, a dále souhlasné závazné stanovisko k zásahu do významného krajinného prvku od Městského úřadu Prachatice, odboru životního prostředí, č.j. ŽP: SOP246/1/1205/2011 ze dne 4.2.2011. Ze všech tří uvedených dokumentů OBÚ vycházel při stanovení podmínek výrokové části I. tohoto rozhodnutí. Mimo shodně uváděné důvody všech přihlášených k účasti v řízení: Pan František Lang navíc uvádí, že povolenou těžbou dojde k vážnému ohrožení kvality a produkce medu, ne-li zcela ke zničení včelstev, kterých na svém pozemku chová celkem 30, z toho 5 včelstev chovných a 25 produkčních. Toto tvrzení ze strany přihlášeného není doloženo žádným důkazem, a není předmětem posuzování v tomto řízení. Přesto OBÚ zjišťoval možnost takového ohrožení z otevřených zdrojů (internet), kde se na „včelařském fóru“ uvádí bezproblémový chov včel ve vzdálenosti 7 m od frekventované železniční trati, obdobně za bezproblémový je uváděn chov včel na střeše domu v centru města České Budějovice. Podle těchto zdrojů probíhá sběr včelami do vzdálenosti 2 – 3 km. OBÚ v tomto kontextu má za to, že navrhovanou HČ nedojde k dlouhodobému negativnímu ovlivnění snůšky. V případě krátkodobého ovlivnění (období po zahájení HČ), OBÚ odkazuje na řešení této škody občanskoprávní cestou. Manželé Jemelkovi navíc uvádějí, že vlivem navrhované HČ dojde zvýšenou koncentrací radonu ve spodních vodách a tím u nich i u zvířat může dojít k vážným zdravotním komplikacím a výraznému snížení uplatnění na trhu se zvířaty. Ani toto tvrzení ze strany přihlášených není podloženo žádným objektivním důkazem. Organizace naproti tomu toto tvrzení vyvrací k žádosti přiloženým Posouzením radonového rizika. Podle názoru OBÚ se jedná o soukromoprávní spor, který OBÚ není zákonem zmocněn rozhodnout, a proto odkazuje přihlášené k jeho řešení občanskoprávní cestou. OBÚ obdržel dne 5.3.2014 a zaregistroval pod č.j. SBS/06820/2014 sdělení o převzetí právního zastoupení obce Ktiš ve správním řízení JUDr. Františkem Honsou, Ph.D., advokátem, BBH, advokátní kancelář s.r.o., se sídlem Klimentská 1207/10, 110 00 Praha 1; další zmocnění Mgr. Tomáš Urban, advokát. Řízení o povolení HČ je správním řízením, kde postup správního orgánu, v tomto případě OBÚ, je vymezen příslušnými právními předpisy. Jedná se v obecné rovině o správní řád, speciální předpis, zákon č. 61/1988 Sb. a jeho prováděcí vyhlášku č. 104/1988 Sb. Podle správního řádu se jedná o řízení vedené na žádost (§§ 44 a 45 správního řádu) tzn., 17
že předmětem řízení je pouze předmět žádosti tak, jak je v ní uveden. Podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 104/1988 Sb., OBÚ posuzuje žádost o povolení hornické činnosti z hlediska úplnosti žádosti, vyřešení střetů zájmů chráněných podle zvláštních právních předpisů a dodržení zásad báňské technologie při zajištění hospodárného využívání výhradního ložiska. OBÚ přezkoumal předloženou žádost včetně přiložené dokumentace v celém rozsahu a konstatoval, že splňuje předepsané náležitosti. Vzhledem k tomu, že DP Ktiš je veden na organizaci, má organizace ve smyslu § 24 horního zákona oprávnění k dobývání tohoto výhradního ložiska a žádost je právně přípustná (§ 45 správního řádu). OBÚ dále ověřil, že žádost je úplná a obsahuje všechny doklady a dokumenty tak, jak jsou stanoveny v § 6 vyhlášky 104/1988 Sb. Předložený POPD je vypracován k tomu odborně způsobilou osobou a schválen závodním lomu. POPD obsahově odpovídá příloze č. 3 vyhlášky 104/1988 Sb. a po věcné stránce respektuje podmínky rozhodnutí o stanovení chráněného ložiskového území (MŽP ČR, OVSS II. č.j. 510/1277/00-CHLÚ 4/00 Dv) i rozhodnutí o stanovení DP Ktiš (OBÚ v Plzni č.j. 1234 - 465/Skl/Při/01) a poskytuje dostatečný podklad k posouzení navrhované HČ. Součástí žádosti jsou i stanoviska, závazná stanoviska, případně rozhodnutí dotčených orgánů státní správy včetně „Závěru zjišťovacího řízení o vlivu záměru na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. a smlouva o uzavření budoucí nájemní smlouvy na pozemky dotčené HČ, jako doklady o vyřešení střetů zájmů na ložisku. Nad rámec požadavků uvedeného právního předpisu byly k žádosti doloženy i znalecké posudky řešící možnost ovlivnění okolí lomu navrhovanou HČ. OBÚ v řízení dále posuzoval, zda a jakým způsobem jsou ze strany organizace vyřešeny střety zájmů chráněné podle zvláštních předpisů. OBÚ přitom vycházel z následující správní úvahy. HČ může ovlivňovat jednak objekty a zájmy, které jsou předmětem veřejného zájmu chráněného podle zvláštních právních předpisů (např. kulturní památky, vody, lesy, životní prostředí, veřejné zdraví), a jednak objekty a zájmy, které mají soukromoprávní povahu a nejsou chráněny ve veřejném zájmu podle zvláštních právních předpisů (zejména pozemky a stavby a jejich vlastnictví a užívání). Podle toho lze rozdělit právní vztahy upravené horním právem na právní vztahy, jejichž obsahem je řešení konfliktu mezi veřejným zájmem na využití výhradního ložiska nerostů a jinými veřejnými zájmy chráněnými podle zvláštních zákonů (střet zájmů), a na právní vztahy, jejichž obsahem je řešení vlivu hornické činnosti na objekty a zájmy, které mají soukromoprávní povahu. Řešení střetu zájmů při hornické činnosti je kodifikováno § 33 horního zákona. V jeho kontextu střetem zájmů je konflikt mezi veřejným zájmem na využití výhradního ložiska a jinými veřejnými zájmy (zákon říká objekty a zájmy) chráněnými podle zvláštních zákonů, které mnohou být ohroženy hornickou činností. Střet zájmů má veřejnoprávní povahu. Ochrana veřejných zájmů chráněných podle zvláštních zákonů je v řízeních vedených orgány státní báňské správy, jako je řízení o povolení hornické činnosti, zajišťována formou stanovisek a závazných stanovisek vydávaných správními orgány příslušnými podle zvláštních zákonů k ochraně těchto veřejných zájmů. Tyto orgány mají v uvedených řízeních postavení dotčených orgánů. Jak již bylo výše uvedeno, součástí žádosti o povolení HČ v DP Ktiš jsou i takováto stanoviska, závazná stanoviska, případně rozhodnutí dotčených orgánů státní správy. OBÚ považuje tímto způsobem vyřešení střetů zájmů ve smyslu § 17 odst. 2 zákona č. 61/1988 Sb. za doložené, když zde uvedené podmínky a požadavky zahrnul do podmínek výroku I. tohoto rozhodnutí takto: V souhlasném závazném stanovisku z hlediska ochrany krajinného rázu před činnostmi snižujícími jeho estetickou a přírodní hodnotu od Městského úřadu Prachatice, odboru životního prostředí, č.j. ŽP: 34416/2010 ze dne 27.7.2010, bylo stanoveno 5 podmínek: 18
1) Již v průběhu těžby bude podporována přirozená sukcese dřevin a terén bude modelován ve shodě s plánovaným cílovým stavem. Tuto podmínku OBÚ zohlednil v bodu 15 výrokové části I. tohoto rozhodnutí. 2) V rámci technické rekultivace bude potlačen nepřirozený vzhled lomových etáží rozrušením jejich pravidelnosti, lomové stěny budou rozčleněny výstupky a trhlinami pro umožnění zachycení náletových dřevin i přímo na stěnách lomu. Tuto podmínku OBÚ ve svém rozhodnutí nezohlednil vzhledem k tomu, že se netýká povolované HČ podle POPD, ale budoucího povolení HČ podle plánu likvidace lomu. 3) Biologická rekultivace bude provedena řízenou sukcesí s cílem navrácení lesního porostu na větší část lomu. Tuto podmínku OBÚ zohlednil v bodu 15 výrokové části I. tohoto rozhodnutí. 4) Pro výsadbu budou použity místně původní dřeviny (smrk ztepilý, buk lesní, javor klen, habr obecný). Tuto podmínku OBÚ ve svém rozhodnutí nezohlednil vzhledem k tomu, že se netýká povolované HČ podle POPD, ale budoucího povolení HČ podle plánu likvidace lomu. 5) Ochranný val bude ozeleněn, čímž přispěje k lepšímu pohledovému začlenění skalních stěn do okolní krajiny. Tuto podmínku OBÚ zohlednil v bodu 11 výrokové části I. tohoto rozhodnutí. V souhlasném závazném stanovisku k zásahu do významného krajinného prvku od Městského úřadu Prachatice, odboru životního prostředí, č.j. ŽP: SOP246/1/1205/2011 ze dne 4.2.2011, bylo stanoveno 7 podmínek: 1) Před zahájením těžby či v počátcích těžby budou na okrajích DP Ktiš vysázeny vhodné dřeviny v souladu s lesním hospodářským plánem a bude podpořeno zmlazení stávajících dřevin. Tuto podmínku OBÚ zohlednil v bodu 16 výrokové části I. tohoto rozhodnutí. 2) V místech, kde nebude vybudován ochranný val, bude lesní plášť stabilizován zmlazením porostů a skupinovou výsadbou vhodných dřevin dle lesního hospodářského plánu. Tuto podmínku OBÚ zohlednil v bodu 12 výrokové části I. tohoto rozhodnutí. 3) Biologická rekultivace bude provedena řízenou sukcesí s cílem navrácení lesního porostu na větší část lomu. Tuto podmínku OBÚ zohlednil v bodu 15 výrokové části I. tohoto rozhodnutí. 4) Pro výsadbu budou použity místně původní dřeviny (smrk ztepilý, buk lesní, javor klen, habr obecný). Tuto podmínku OBÚ ve svém rozhodnutí nezohlednil vzhledem k tomu, že se netýká povolované HČ podle POPD, ale budoucího povolení HČ podle plánu likvidace lomu. 5) Při rekultivaci nebudou likvidovány enklávy, kde již proběhla samovolná sukcese rostlinných společenstev. Tuto podmínku OBÚ ve svém rozhodnutí nezohlednil vzhledem k tomu, že se netýká povolované HČ podle POPD, ale budoucího povolení HČ podle plánu likvidace lomu. 19
6) Budou likvidovány nepůvodní a invazní druhy rostlin. Tuto podmínku OBÚ zohlednil v bodu 10 výrokové části I. tohoto rozhodnutí. 7) Při rekultivaci budou alespoň zčásti ponechány kamenné hromady, sutě a obnažené plochy skalního podloží ke zvýšení biotopové diverzity v území. Tuto podmínku OBÚ ve svém rozhodnutí nezohlednil vzhledem k tomu, že tato je již konkrétně vyřešena, resp. zohledněna ve zpracované dokumentaci POPD (příloha č.10 – Stav pozemků po provedené sanaci a rekultivaci). K souhlasnému závaznému stanovisku k dokumentaci POPD pro DP Ktiš od Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje v Českých Budějovicích č.j. KHSJC 15911/2013/HOK.ST-PT ze dne 3.7.2013, OBÚ uvádí, že podmínku uvedenou ve stanovisku pod č. 1 – Pro provoz kamenolomu KHS Jč. kraje požaduje stanovit zkušební provoz, v tomto rozhodnutí nezohlednil, protože v rámci povolení HČ se zkušební provoz ze zákona nestanovuje. Podmínku č. 2 stanoviska týkající se požadovaného měření hluku a zajištění nepřekročení stanovených limitů příslušným právním předpisem OBÚ zohlednil, jak již výše uvedeno, v I. výrokové části tohoto rozhodnutí pod bodem č. 7. V Závěru zjišťovacího řízení podle zákona č. 100/2001 Sb. od Krajského úřadu Jihočeského kraje, odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví, č.j. KUJCK 7130/2010 OZZL/7/Kor ze dne 7.4.2010, byly stanoveny následující podmínky: a) Pro fázi přípravy záměru - Bude zpracován provozní řád ve smyslu § 11 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. Tuto podmínku OBÚ zohlednil v bodu 5 výrokové části I. tohoto rozhodnutí s tím, že zapracoval aktuální platnou právní normu, tzn. zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. -
Bude zpracován havarijní plán ve smyslu § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů a bude předložen ke schválení příslušnému vodoprávnímu úřadu. Tuto podmínku OBÚ zohlednil v bodu 6 výrokové části I. tohoto rozhodnutí.
b) Pro fázi provozu záměru - V průběhu zkušebního provozu bude změřen hluk šířící se z provozovny, aby se mohly stanovit a provádět případné opatření nutné k tomu, aby nebyl překračován limit stanovený na hranici pozemku podle NV č. 148/2006 Sb. Tuto podmínku OBÚ zohlednil v bodu 7 výrokové části I. tohoto rozhodnutí. - Bude optimalizováno rozložení nákladní dopravy rovnoměrně přes denní dobu Tuto podmínku OBÚ zohlednil v bodu 8 výrokové části I. tohoto rozhodnutí. - Vnášení TZL do ovzduší bude sníženo a vyloučeno v maximální míře, která je prakticky dosažitelná, tj. na všech místech a při operacích, kde dochází k emisím TZL do ovzduší a s ohledem na technické možnosti bude používáno dle povahy procesu vodní clony, skrápění, odprašovací a mlžící zařízení. Při vrtacích pracích bude použita vrtná souprava vybavená odlučovačem prachu. Trhací práce budou prováděny ve vhodných klimatických podmínkách, při kterých nebude hrozit větší vzlet TZL mimo oblast 20
dobývacího prostoru. Mobilní linka na drcení bude vybavena zkrápěním a zakrytováním technologických celků, pokud to bude technicky možné také zakrytováním dopravních cest. Zkrápění na lince bude zabezpečeno po celou dobu provozu linky. V případě dlouhotrvajícího suchého počasí se silným větrem budou pracovní plochy, areálové komunikace a skládky materiálů dle potřeby zkrápěny vodou. Při nepříznivých klimatických podmínkách (dlouhodobé sucho) bude zajištěna expedice kameniva automobily s korbami zakrytými plachtami. Tuto podmínku OBÚ zohlednil v bodu 9 výrokové části I. tohoto rozhodnutí. - V případě nahromadění důlních vod bude požádán příslušný vodoprávní úřad o souhlas s nakládáním s těmito vodami podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tuto podmínku OBÚ ve svém rozhodnutí nezohlednil vzhledem k tomu, že vypouštění důlních vod je řešeno zákonem (§ 4 horního zákona). - U všech mechanismů s naftovým pohonem a mechanismů s oleji bude prováděna pravidelná údržba tak, aby nedocházelo k únikům ropných látek. Tuto podmínku OBÚ ve svém rozhodnutí nezohlednil vzhledem k tomu, že provádění údržby všech mechanismů při HČ je vedle obecných právních předpisů uloženo těžební organizaci vyhláškou č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění pozdějších předpisů. - V případě výskytu invazivních plevelů v dobývacím prostoru budou tyto rostliny likvidovány a bude prováděno opatření k zabránění šíření těchto plevelů v prostoru lomu i v okolí lokality. Tuto podmínku OBÚ zohlednil v bodu 10 výrokové části I. tohoto rozhodnutí. - V místech, kde nebude vybudován ochranný val, bude stabilizován lesní plášť zmlazením porostů a skupinovou výsadbou vhodných dřevin dle lesního hospodářského plánu. Tuto podmínku OBÚ zohlednil v bodu 12 výrokové části I. tohoto rozhodnutí. - Pro dlouhodobé parkování vozidel a těžebních mechanismů budou používány vodohospodářsky zabezpečeny jednotlivé stroje technickými prostředky proti úkapům např. plechovými vanami. Tuto podmínku OBÚ zohlednil v bodu 13 výrokové části I. tohoto rozhodnutí. - Bude vypracován generální projekt trhacích prací. Tuto podmínku OBÚ ve svém rozhodnutí nezohlednil vzhledem k tomu, že povolení trhacích prací není předmětem tohoto řízení. - Při prvních odstřelech bude zajištěna odborná kontrola seizmických účinků odstřelů. Tuto podmínku OBÚ ve svém rozhodnutí nezohlednil vzhledem k tomu, že povolení trhacích prací není předmětem tohoto řízení. - Podílet se na údržbě některých úseků využívaných komunikací úměrně způsobenému zatížení.
21
Tuto podmínku OBÚ ve svém rozhodnutí nezohlednil vzhledem k tomu, že stanovení podmínky organizaci ohledně podílení se na údržbě využívaných komunikací by bylo nad rámec působnosti OBÚ. c) Pro fázi rekultivace - Před závěrečnou rekultivací bude provedeno aktuální biologické hodnocení a jeho závěry budou aplikovány při rekultivačních pracích. Tuto podmínku OBÚ zohlednil v bodu 14 výrokové části I. tohoto rozhodnutí. - Bude provedena biologická rekultivace řízenou sukcesí. Tuto podmínku OBÚ zohlednil v bodu 15 výrokové části I. tohoto rozhodnutí. -
V rámci rekultivace budou vysazeny pouze autochtonní dřeviny odpovídající tomuto vegetačnímu stupni a potenciální vegetaci lokality. Bude navýšeno množství listnatých stromů (např. buku a javoru klen). Tuto podmínku OBÚ ve svém rozhodnutí nezohlednil vzhledem k tomu, že se netýká povolované HČ podle POPD, ale budoucího povolení HČ podle plánu likvidace lomu.
-
Při přípravě plánu rekultivace bude zapracováno ponechání kamenitých hromad, sutí, dosypání suťových kuželů a ponechání obnažených ploch skalnatých podloží ke zvýšení předpokladů pro větší biodiverzitu. Tuto podmínku OBÚ ve svém rozhodnutí nezohlednil vzhledem k tomu, že je již konkrétně vyřešena, resp. zohledněna ve zpracované dokumentaci POPD.
-
Při rekultivačních pracích nebudou likvidovány enklávy, kde již proběhla samovolná sukcese rostlinných společenstev. Při rekultivaci v průběhu těžby bude samovolná sukcese podporována. Tuto podmínku OBÚ ve svém rozhodnutí nezohlednil vzhledem k tomu, že je již konkrétně vyřešena, resp. zohledněna ve zpracované dokumentaci POPD.
-
V rámci technické rekultivace bude potlačen vzhled lomových etáží rozrušením jejich pravidelnosti a dílčím modelováním tvaru stěn lomu. Tuto podmínku OBÚ ve svém rozhodnutí nezohlednil vzhledem k tomu, že je již konkrétně vyřešena, resp. zohledněna ve zpracované dokumentaci POPD.
-
Technická rekultivace bude navržena tak, aby byly co nejvíce zmírněny změny reliéfu způsobené těžbou. Tuto podmínku OBÚ ve svém rozhodnutí nezohlednil vzhledem k tomu, že je již konkrétně vyřešena, resp. zohledněna ve zpracované dokumentaci POPD.
- Rekultivací bude zajištěna stabilita stěn a svahů. Tuto podmínku OBÚ ve svém rozhodnutí nezohlednil vzhledem k tomu, že je již konkrétně vyřešena, resp. zohledněna ve zpracované dokumentaci POPD. -
V severovýchodní části dna lomu bude vytvořeno malé jezírko (mokřad) o rozměrech 25 x 15 m s max. hloubkou 0,5 m. Tuto podmínku OBÚ ve svém rozhodnutí nezohlednil vzhledem k tomu, že je již konkrétně vyřešena, resp. zohledněna ve zpracované dokumentaci POPD. 22
V rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazu škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných rostlin od Krajského úřadu Jihočeského kraje, odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví, č.j. KUJCK 35812/2013/OZZL ze dne 1.7.2013, týkající se hruštičky prostřední (Pyrola media), plavuníku Zeilerovo (Diphasiastrum zeileri) a plavuníku zploštělého (Diphasiastrum complanatum), byly stanoveny dvě podmínky: 1) V jihovýchodní části DP, vymezené minimálně těmito lomovými body (souřadnice v JTSK): vrchol 1 (Y-780701.0, X-1168397.3), vrchol 2 (Y-780758.4, X-1168411.2) a vrchol 3 (Y-780758.4, X-1168433.3) nebude probíhat těžební činnost. 2) Výsypka (deponie) podél jižní hranice DP nebude realizována. K tomu OBÚ uvádí, že tyto podmínky v tomto rozhodnutí nezohlednil z důvodu, že jsou již plně respektovány ve zpracované dokumentaci POPD. V Rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazu škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů od Krajského úřadu Jihočeského kraje, odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví, č.j. KUJCK 13432/2013/OZZL ze dne 15.3.2013, týkající se batolce (Apatura sp.), čmeláka (Bombus sp.), ropuchy obecné (Bufo bufo), střevlíka (Carabus arcensis), střevlíka (Carabus scheindlen), svižníka polního (Cicindela camprestris), mravence (Formica sp.) a zlatohlávka (Oxythyrea funesta), byla stanovena jedna podmínka: 1) Před zahájením sanačních a rekultivačních prací bude autorizovanou osobou provedeno biologické hodnocení a jeho závěry budou za dozoru autorizované osoby aplikovány při rekultivačních pracích. K tomu OBÚ uvádí, že z výše uvedenou podmínku zohlednil v I. výrokové části tohoto rozhodnutí pod bodem č. 14, shodně jako identickou podmínku uvedenou v Závěru zjišťovacího řízení Krajského úřadu Jihočeského kraje, odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví, č.j. KUJCK 7130/2010 OZZL/7/Kor ze dne 7.4.2010. Ve Stanovisku Městského úřadu Prachatice, odboru životního prostředí, č.j. ŽP: 24357/2013 ze dne 8.7.2013, s potvrzením platnosti souhlasného souhrnného závazného stanoviska z hlediska ochrany krajinného rázu před činnostmi snižujícími jeho estetickou a přírodní hodnotu, vydaného týmž orgánem pod č.j. ŽP: 34416/2010 dne 27.7.2010, je sděleno orgánem státní správy lesů, že: „…musí být před vlastním zahájením těžebních prací na lesních pozemcích vydáno rozhodnutí o odnětí PUFL…“. K tomu OBÚ uvádí, že tuto podmínku zohlednil v I. výrokové části tohoto rozhodnutí pod bodem č. 17. Řešení vztahů HČ k nemovitostem, které mají soukromoprávní povahu a nejsou tudíž chráněny ve veřejném zájmu, upravuje § 33 odst. 4 horního zákona. Dohody s vlastníky pozemků jsou pak rovněž považovány za dohody o střetu zájmů. Právní vztahy těžební organizace k vlastníkům těchto nemovitostí, je třeba rozdělit na vztahy k vlastníkům takových nemovitostí (pozemků), které bude těžební organizace potřebovat využívat při dobývání výhradního ložiska (např. bude na nich probíhat těžba) a na vztahy k vlastníkům nemovitostí, které nepotřebuje těžební organizace využívat při dobývání výhradního ložiska, tedy které zůstanou ve vlastnictví fyzické nebo právnické osoby, ale mohou se na nich projevovat negativní vlivy hornické činnosti. Obojí uvedené soukromoprávní vztahy k vlastníkům nemovitostí mají odlišný právní režim. V případě nemovitostí, které bude těžební organizace potřebovat využívat při dobývání výhradního ložiska, je nezbytné, aby těžební organizace měla k těmto nemovitostem takový právní vztah, který jí umožní využití těchto nemovitostí (např. nájemní smlouvu). Vztahy k vlastníkům jiných nemovitostí, tedy těch, které nepotřebuje těžební organizace využívat 23
při dobývání výhradního ložiska, ale mohou se na nich např. projevovat negativní vlivy hornické činnosti, neupravuje horní zákon vůbec. Podstata tohoto ohrožení však bude jiná, než ohrožení v případě střetu zájmů. Zatímco v případě střetu zájmů hrozí, že určitý veřejný zájem nebude moci být realizován, zajišťován, např. ochrana kulturní památky, ochrana ovzduší, v případě nemovitosti, u níž se mohou projevit negativní vlivy hornické činnosti, hrozí důlní škoda a těžební organizaci hrozí vznik odpovědnosti za tuto škodu. Jde tedy o vztah ryze soukromoprávní, protože škoda a odpovědnost za škodu jsou instituty soukromého práva. HČ podle tohoto rozhodnutí má být prováděna na části lesního pozemku parc. č. 42/1 v k.ú. Ktiš, oddělené z tohoto pozemku geometrickým plánem č. 207-23800/2003 ze dne 2.10.2003, kopírujícím hranice stanoveného DP Ktiš s označením parc. č. 42/15 (díl „a“) v k.ú. Ktiš o výměře 37 016 m2. Vlastníkem uvedeného pozemku je Česká republika, přičemž právo hospodařit s majetkem státu mají Lesy České republiky, s.p., se sídlem Hradec Králové, Přemyslova 1106, PSČ 501 68, IČ 421 96 451. Na pronájem pozemků určených k těžbě nerostu organizaci byla uzavřena mezi Lesy ČR, s.p. a organizací smlouva o uzavření budoucí nájemní smlouvy dne 21.4.2011, vč. aktuálně platného dodatku č.2 ze dne 25.11.2013. OBÚ pak v podmínce č. 3 výrokové části I. tohoto rozhodnutí podmínil provádění HČ uzavřením platného nájemního vztahu. OBÚ v průběhu řízení přezkoumal předloženou dokumentaci k povolení HČ a konstatoval, že respektuje zásady báňské technologie při zajištění hospodárného využívání ložiska, vyhovuje všeobecným technickým požadavkům pro povrchové dobývání ložisek, a že vypracovaný POPD koncepčně vychází ze stanoveného DP. Ložisko Ktiš-Dobročkov bylo v minulosti těženo a to jako ložisko nevýhradní na základě rozhodnutí o využití území vydaného MěÚ Prachatice dne 9.8.1993 pod č.j. výst.1497/93/1. Těžba však byla záhy ukončena. Po této těžbě zůstala v JZ části DP rozfárána 1. etáž s pracovní plošinou na úrovni 776 m n.m. Následně bylo MŽP ČR dne 29.8.2000 pod č.j. 3008/630/00 vydáno osvědčení o výhradním ložisku Ktiš – Dobročkov č. 325 6 400 a v roce 2000 bylo na ložisku stanoveno MŽP ČR chráněné ložiskové území Ktiš – Dobročkov. V roce 2001 pak byl na ložisku stanoven Obvodním báňským úřadem v Plzni dobývací prostor Ktiš. Vzhledem k tomu, že se organizaci nepodařilo dořešit majetkoprávní vztah k pozemku parc. č. 43/35 k.ú. Ktiš (vlastník obec Ktiš) a který prochází napříč DP, jsou otvírkové a těžební práce projektovány tak, aby pro navržený způsob dobývání byl veden v území zcela mimo tuto pozemkovou parcelu. Zároveň je v POPD navržen ochranný pilíř tohoto pozemku, zajišťující ochranu povrchu této pozemkové parcely. Předložená dokumentace tedy neřeší vydobytí zásob v celém DP Ktiš, ale zároveň neznemožňuje, ani nijak neztěžuje následné vydobytí zbylých zásob, v případě uvolnění tohoto pozemku pro těžbu jeho vlastníkem. Zpracovaný POPD řeší dobývání ložiska k těžební bázi 745 m n.m. Ložisko bude těženo na úbočí kopce ve stěnovém lomu se čtyřmi etážemi. V 1. fázi bude zahájena těžba ložiska na první, v minulosti roztěžené etáži, s pracovní plošinou v nadm. výšce 776 m. Těžba bude probíhat na pozemcích již odňatých z PUPFL. Ve 2. fázi má být v průběhu dobývání 1. etáže vybudován sjezd na úroveň 768 m n.m. a zahájeno dobývání 2. etáže o mocnosti 10 m s úrovní plata 766 m n.m. Veškerá činnost by opět probíhala na ploše již odňaté z lesních pozemků. Ve 3. fázi, v předstihu před dotěžením 1. a 2. etáže musí být odňaty lesní pozemky (PUPFL) v západní části dob. prostoru zahrnující předpolí 1. etáže a plochu pod plánovanou deponií. Následně by byla provedena skrývka v předpolí kamenolomu. Ze skrývkových hmot bude vybudován ochranný val a zbývající objem skrývek bude uložen na plochu plánované deponie 24
v severní části DP. Po provedení skrývky bude pokračovat těžba 1. a 2. etáže až do plánovaného konečného stavu. Ve 4. Fázi, po dotěžení 2. etáže bude na jejím platě zahloubena a rozfárána 3. etáž s max. mocností 10 m a s nejnižší úrovní plata 756 m n.m. V 5. fázi bude vybudována technolog. komunikace na plato 4. etáže, provedena skrývka a následně by bylo zahájeno dobývání 4. etáže s úrovní plata 745 m n.m. Skrývkové zeminy z plochy těžby 4. etáže budou uloženy jednak do ochranného valu, dále na deponii v severní části DP a zbývající kubatura by byla uložena na vnitřní výsypku zřízenou na platě 4. etáže. Rozsah těžby ve 4. etáži je řešen s ohledem na stanovené ochranné pásmo biotopu chráněné rostliny hruštičky prostřední. Ochranné pásmo bylo stanoveno v rozhodnutí o udělení výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů rostlin. Při těžbě suroviny v dobývacím prostoru Ktiš je navržena dobývací metoda povrchového dobývání v etážovém stěnovém lomu. Rozpojování suroviny bude prováděno pomocí trhacích prací velkého rozsahu (clonové odstřely), nakládka rubaniny bude prováděna hydraulickým rypadlem nebo kolovým nakladačem, doprava bude zajištěna nákladními automobily. Projektovaná maximální výše roční těžby suroviny je 50 000 t, což představuje provedení cca 4 clonových odstřelů za rok. V dobývacím prostoru nebudou umístěny žádné stavební objekty. Těžba bude prováděna nárazově, surovina z jednotlivých odstřelů bude podrcena na mobilní drtící lince a odvážena do zpracovatelského závodu mimo dobývací prostor. Vedlejším produktem bude křemeno-živcový písek, který bude využit jako přísada při výrobě keramiky a dále drcené kamenivo vyráběné z méně kvalitních partií ložiska. Veškerá vytěžená surovina bude zpracovaná v celém objemu. Výsledným produktem zpracovatelského závodu bude granátový koncentrát určený pro využití jako abrazivo. Průměrný obsah granátu v surovině je 22,37 %. Předpokládá se, že úpravou bude ze suroviny separováno cca 20 % granátu, z čehož vyplývá výtěžnost 89 %. OBÚ v průběhu řízení ověřil, že tento návrh není v kolizi s požadavky stanovenými zvláštními předpisy pro ochranu právem chráněných zájmů, že podaná žádost splnila všechny náležitosti stanovené báňskými předpisy, že střety zájmů na ložisku byly vyřešeny a že předložená dokumentace splňuje zásady bezpečného vedení HČ při zajištění hospodárného využití výhradního ložiska. Vzhledem k uvedenému dospěl OBÚ k uvážení, že je možné podané žádosti vyhovět a HČ povolit. K tomu OBÚ v I. části výroku tohoto rozhodnutí stanovil 19 podmínek k zabezpečení oprávněných požadavků účastníků řízení a zákonem chráněných zájmů a to: - Pod bodem č. 1, 2 a 4 zajistil provádění HČ pouze způsobem a v rozsahu podle dokumentace POPD projednané v tomto řízení. - Pod bodem č. 3 zajistil provádění HČ jen v území s vyřešenými střety zájmů (§ 33 horního zákona). - Pod body č. 5 – 15 zohlednil a v některých případech upřesnil podmínky Závěru zjišťovacího řízení podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění od Krajského úřadu Jihočeského kraje, odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví, č.j. KUJCK 7130/2010 OZZL/7/Kor ze dne 7.4.2010, vyjma těch, které se týkají trhacích prací, které nejsou předmětem tohoto řízení, a dále těch, které byly konkrétně vyřešeny v POPD, nebo se týkají budoucího povolení HČ podle plánu likvidace lomu (podrobně viz dále v odůvodnění). - Pod bodem 7 zároveň zohlednil podmínku závazného stanoviska Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje v Českých Budějovicích č.j. KHSJC 15911/2013/HOK.ST-PT ze dne 3.7.2013, týkající se měření hluku a zajištění nepřekročení stanovených limitů příslušným právním předpisem. 25
-
-
-
-
-
-
Pod bodem č. 14 zároveň zohlednil jedinou podmínku rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazu škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů od Krajského úřadu Jihočeského kraje, odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví, č.j. KUJCK 13432/2013/OZZL ze dne 15.3.2013. Pod body č. 10, 12, 15 a 16 zohlednil podmínky č. 1, 2, 3 a 6 souhlasného závazného stanoviska k zásahu do významného krajinného prvku od Městského úřadu Prachatice, odboru životního prostředí, č.j. ŽP: SOP246/1/1205/2011 ze dne 4.2.2011, (podrobněji dále v odůvodnění). Pod body č. 11 a 15 zohlednil podmínky č. 1, 3 a 5 souhlasného závazného stanoviska z hlediska ochrany krajinného rázu před činnostmi snižujícími jeho estetickou a přírodní hodnotu od Městského úřadu Prachatice, odboru životního prostředí, č.j. ŽP: 34416/2010 ze dne 27.7.2010, (podrobněji dále v odůvodnění). Pod bodem č. 17 zohlednil podmínku stanovenou Městským úřadem Prachatice, odborem životního prostředí, ve stanovisku č.j. ŽP: 24357/2013 ze dne 8.7.2013, se současným potvrzením platnosti souhlasného souhrnného závazného stanoviska z hlediska ochrany krajinného rázu před činnostmi snižujícími jeho estetickou a přírodní hodnotu, vydaného týmž orgánem pod č.j. ŽP: 34416/2010 dne 27.7.2010. Pod bodem č. 18 zohlednil, v souladu s doporučením závěru hydrogeologického posudku, námitku účastníka řízení MUDr. Jiřího Krejčího uvedenou v jím předloženém dokumentu při ústním jednání dne 28.1.2014, který je součástí protokolu z ústního jednání č.j. SBS/03016/2014, kde se domáhá ochrany soukromého vlastnictví, rodinného domu a to s ohledem na jím očekávané změny v režimu spodních vod a poklesu tržní hodnoty jeho nemovitosti. Toto zohlednění se týká i ostatních účastníků, kteří uvedli své obavy z ovlivnění režimu spodních vod navrhovanou HČ ve svých přihláškách za účastníky řízení. Pod bodem č. 19 určil odpovědnost organizace za případné škody vzniklé prováděním HČ a jejich náhradu.
Vypořádání s návrhy a námitkami účastníků řízení (k výroku II. rozhodnutí o námitkách): Zamítnuté návrhy a námitky: Hnutí DUHA s podanou přihláškou k tomuto řízení ze dne 23.1.2014, zaevidovanou na OBÚ pod č.j. SBS/02779/2014 dne 27.1.2014, zároveň uvedlo: Nesouhlasíme s povolením hornické činnosti v lomu Ktiš. Těžba v této lokalitě by narušila pohodu bydlení, lidé by trpěli zvýšenou nákladní automobilovou dopravou. Cena místních nemovitostí by pravděpodobně díky tomu poklesla. Sice jsou nařízena kompenzační opatření, ale i přesto veřejný zájem převažuje nad zájmem soukromým. Místní občané si nepřejí, aby v jejich obci probíhala těžba nerostných surovin. Toto by měl žadatel respektovat.
Námitka se zamítá. OBÚ se v řízení zabýval a řídil právní přípustností HČ v DP Ktiš, kterou povoluje na základě splnění podmínek stanovených pro její provádění příslušnými právními předpisy. K otázce zatížení životního prostředí navrhovanou HČ se v tomto řízení bez námitek vyjádřily a svá stanoviska uplatnily místně a věcně příslušné orgány životního prostředí i hygieny. OBÚ nepřísluší revidovat tato stanoviska, pouze je má shromažďovat jako podklad pro rozhodnutí ve věci samé. Žádost o povolení HČ podle POPD v DP Ktiš byla doložena souhlasnými stanovisky a vyjádřeními orgánů státní správy z hlediska zásad ochrany životního prostředí, a podle Závěru zjišťovacího řízení vydaného podle zákona č. 100/2001 Sb., vydaného Krajským úřadem Jihočeského kraje, odborem životního prostředí, zemědělství 26
a lesnictví, č.j. KUJCK 7130/2010 OZZL/7/Kor ze dne 7.4.2010 nemá navrhovaná HČ významný negativní vliv na životní prostředí a veřejné zdraví. Ing. Pavel Pánek a Mgr. Vanda Pánková podali v řízení písemné připomínky a námitky ze dne 27.1.2014 doručením na OBÚ 30.1.2014, č.j. SBS/03190/2014, které následně doplnili přípisem ze dne 9.2.2014 doručením na OBÚ 10.2.2014, č.j. SBS/04266/2014 (dokumenty jsou součástí spisu): 1. Procesní námitky a žádost o zastavení správního řízení: a) řízení zakládá nerovné postavení účastníků řízení z důvodu nepřiměřeně stanovených lhůt k detailnímu prostudování podkladů a zpracování stanovisek s požadavkem stanovení přiměřené lhůty minimálně 8 týdnů; (Citace 1: „Dále uvádíme, že vyžádané podklady (fotokopie dokumentů) ze spisu při jednání na OBú 22.1.2014, nám budou OBú poskytnuty prostřednictvím zástupců občanského sdružení Zdravé Ktišsko na místním šetření dne 28.1.2014. Nemáme tedy možnost se seznámit s detaily vyžádaných podkladů a vypracovat stanoviska či připomínky do doby uskutečnění místního šetření, žádáme tímto, pokud by OBú správní řízení na níže uvedenou žádost nezastavil, o stanovení přiměřené lhůty potřebné ke studiu podkladů a zpracování stanovisek v minimální lhůtě 8 týdnů. Z pracovních důvodů se nemůžeme místního šetření 28.1.2014 zúčastnit.“) (Citace 2: „Dne 14.1.2014 vyvěsil OBÚ na své úřední desce informaci o zahájení výše uvedeného správního řízení. Dne 22.1.2014 se Pavel Pánek seznámil se spisem uloženém na OBú. Podklady, které byly vyžádány při jednání dne 22. 1. 2014, nám byly OBú doručeny na místním šetření dne 28.1.2014. Místního šetření jsme se z pracovních důvodů nemohli účastnit. Přípisem ze dne 27.1.2014 žádáme OBú o stanovení přiměřené lhůty potřebné ke studiu podkladů a zpracování stanovisek v minimální lhůtě 8 týdnů. OBú v rámci místního šetření dne 28.1. stanovil lhůtu pro podání připomínek ke správnímu řízení do 14 dnů od dne konání místního šetření. Tato lhůta je naprosto nepřiměřená, je nutné nastudovat veškeré podklady předané dne 28.1., vyžádat si stanoviska odborníků, poté vše zpracovat a zaslat OBú. Za situace, kdy pracujeme v rámci zaměstnaneckého poměru, nemáme dostatek času zvládnout vše v tak krátkém časovém horizontu. V tomto ohledu jsme prokazatelně kráceni na svých právech a je založeno na nerovné postavení účastníků řízení.“)
Námitka se zamítá. Jak již bylo uvedeno, OBÚ v závěru protokolu z ústního jednání stanovil, s odkazem na § 6 správního řádu, lhůtu 14 dnů ode dne ústního jednání, což s připočtením doby od doručení oznámení o zahájení správního řízení OS Zdravé Ktišsko, jehož členy oba jmenovaní účastníci jsou, dne 15.1.2014, činí v součtu 27 dní. OBÚ takovouto lhůtu považuje, mimo jiné i s ohledem na ustanovení § 18 odst. 3 zákona č. 61/1988 Sb., za dostatečnou. Konečně lze konstatovat, že tato připomínka ztratila své opodstatnění v průběhu řízení s ohledem na dobu jeho trvání více než požadovaných 8 týdnů. b) nerovný a nezákonný přístup správního orgánu k účastníkům řízení z důvodu jemu známému nevyřešenému střetu zájmů na pozemku obce Ktiš z předchozího zastaveného řízení; (Citace: „Dále podáváme tuto námitku a žádáme, aby OBú zaujal k níže uvedené námitce stanovisko: v konání OBú ve věci zahájení předmětného řízení, spatřujeme nerovný přístup k účastníkům řízení a nezákonný postup, jelikož OBú je prokazatelně informován z předchozího správního řízení o nevyřešeném střetu zájmů ve věci pozemku obce Ktiš (na základě této skutečnosti OBú předchozí řízení zastavil) a aniž by žadatel Garnet Group a.s. předložil doklad o vyřešení střetu zájmů v oblasti dotčeného/ohroženého pozemku, jak požaduje legislativa a je popsáno výše, kterou by měl OBú respektovat, OBú zahajuje správní řízení, ačkoli v žádosti 27
organizace tyto podstatné náležitosti absentují. Dle příslušné legislativy, má žadatel Garnet Group a.s. povinnost řešit tyto náležitosti včas.“)
Námitka se zamítá. Jak již bylo uvedeno, OBÚ při posuzování okruhu účastníků řízení vycházel z ustanovení § 27 odst. 2 správního řádu, podle kterého účastníky řízení jsou vedle žadatele i další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny na svých právech nebo povinnostech. OBÚ přitom postupoval v souladu s ustanovením § 8 odst. 1 správního řádu, kdy ve všech obdobně vedených správních řízení vyhodnocuje okruh účastníků řízení podle toho, zda jejich nemovitosti jsou přímo dotčeny povolovanou činností, nebo zda se nacházejí v jejím přímém sousedství. Další osoby, které se cítí být tímto řízením dotčeny, mu z materie věci, ani z obsahu doručeného podání nemohly být známy. Stávající řízení nesouvisí s řízením v podobné věci (povolení HČ v DP Ktiš) vedeným v letech 2011 až 2012, které bylo zastaveno pravomocným usnesením. Okruh účastníků zjištěný v tomto zastaveném řízení nemůže být relevantní pro stávající řízení a to jak vzhledem k jejich časové odlehlosti, tak zejména vzhledem k změně rozsahu (zmenšení) nově žádaného dobývání a činností s tím souvisejících. c) snaha OBÚ vyhovět v maximální míře žadateli vedením správního řízení s vědomím neúplnosti dokladů o vyřešení střetu zájmu; (Citace: „V tomto ohleduje možné spatřit zřejmou snahu OBú vyhovět v maximální míře žadateli, ačkoli žadatel nepředložil potřebné doklady k zahájení a včasnému a hladkému průběhu správního řízení. Zdůrazňujeme, že v přístupu žadatele Garnet Group a.s. spatřujeme zjevnou ryze účelovou snahu novým POPD (vyjmutí pozemku 43/35) obejít a poškodit práva obce Ktiš, jejích občanů a majitelů nemovitostí.“)
Námitka se zamítá. OBÚ, jak je výše v odůvodnění uvedeno, přezkoumal podanou žádost v celém jejím rozsahu a konstatoval, že obsahu všechny předepsané náležitosti a že považuje střety zájmů za vyřešené. K tomu stanovil podmínku č. 3 výrokové části I. tohoto rozhodnutí, kterým zajistil provádění HČ jen v území s vyřešenými střety zájmů (§ 33 horního zákona), a dále zohlednil stanoviska dotčených orgánů stanovením podmínek pod body č. 5 – 17. OBÚ se v řízení jednoznačně řídí pravidlem rovného přístupu vůči všem účastníkům řízení bez rozdílu a proto striktně odmítá tvrzení o snaze v jakékoli míře vyhovět žadateli. e) omezení na právech ve věci možného vyjádření v rámci zjišťovacího řízení vedeného Krajským úřadem Jihočeského kraje, čímž takový proces trpí neodstranitelnou právní vadou; (Citace: „Žádáme, aby OBÚ zohlednil skutečnost, že jsme neměli možnost, stejně jako veřejnost, vyjádřit se k oznámení záměru Zjišťovacího řízení vedeného KÚ JčK č.j. KUJCK 7130/2010 OZZL/3/Kor. Příslušný úřad je ve smyslu § 16 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí povinen zajistit zveřejnění informace o záměru a o tom, kdy a kde je možno do něj nahlížet mimo jiné i na úředních deskách dotčených územních samosprávných celků. V daném případě měla být informace zveřejněna i na úřední desce Obecního úřadu Ktiš, a to ve smyslu § 26 správního řádu. Oznámení o záměru nebylo na úřední desce Obecního úřadu Ktiš řádně publikováno, zejména ne způsobem umožňující dálkový přístup. Uvedené platí i v případě, že záměr byl oznámen na úřední desce, nacházející se na budově Obecního úřadu Ktiš, neboť nelze pominout skutečnost, že tato úřední deska není, v rozporu se zákonem, přístupna veřejnosti denně po celých 24 hodin, zejména proto, že zcela absentuje možnost seznámit se s jejím obsahem v nočních hodinách. Obec Ktiš navíc neinformovala veřejnost o předmětném záměru ani jiným v místě obvyklým způsobem. 28
Výše uvedené je zcela zásadní také proto, že se obec Ktiš sestává z více osad a ne všichni její občané se mohou seznamovat s obsahem úřední desky toliko na budově obecního úřadu v průběhu dne, tedy v místních podmínkách je zcela zásadní publikovat jakékoli informace na úřední desce způsobem, který umožňuje dálkový přístup. Celý tento náš názor vychází z judikatury českých soudů, které takové případy již posuzovaly. Celý proces zjišťovacího řízení proběhl bez účasti veřejnosti, a je tedy od samého počátku zatížen neodstranitelnou právní vadou. Považujeme za zásadní, aby se k tak podstatné věci jako zjišťovací řízení veřejnost mohla vyjádřit. Vzhledem k tomu, že jsme neměli možnost vyjádřit se k procesu EIA, byli jsme kráceni na svých právech a v této souvislosti byl porušen zákon č. 123/1998 Sb. Dále byla porušena listina základních práva svobod čl.17 odst. 1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny a odst. 5) Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon (v našem případě zákon č. 100/2001 Sb., zákon č. 123/1998 Sb., Aarhuská úmluva, kterou ČR ratifikovala). Celý proces zjišťovacího řízení proběhl bez účasti veřejnosti a je tedy od samého počátku zatížen neodstranitelnou právní vadou.“)
Námitka se zamítá. OBÚ v řízení o povolení HČ pouze soustřeďuje stanoviska, námitky a připomínky dotčených orgánů státní správy, ale není zmocněn přezkoumávat řízení vedená těmito orgány. V této věci OBÚ odkazuje na vyjádření Krajského úřadu Jihočeského kraje, odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví, č.j. KUJCK 36074/2013/OZZL ze dne 1.7.2013, které platnost vydaného závěru zjišťovacího řízení potvrzuje. f) realizace záměru nesmí být ze strany státních úřadů vynucována proti veřejnému zájmu vyjádřenému peticí se 199 podpisy proti těžbě; (Citace: „S Peticí proti obnovení těžby v lomu Ktiš vyjádřilo svým podpisem souhlas 199 občanů. Jde tedy o podstatnou část občanů Ktiše a jejích osad. Více k petici na www.zdravektissko.cz. Požadujeme, aby byl respektován názor významné části veřejnosti. Realizace záměru soukromé firmy, bez ohledu na poškození v Ktiši a okolí žijících lidí, nesmí být ze strany státních úřadů vynucována a měl by být respektován skutečný veřejný zájem.“)
Námitka se zamítá. Jak již bylo uvedeno v odůvodnění výše, OBÚ je v řízení vázán příslušnými právními předpisy, tzn., že v souladu s nimi také v řízení postupuje a podle nich rozhoduje. Skutečnost existence petice občanů proti těžbě jako takové, nelze považovat za určující argument v rozhodování správního orgánu. Jedná se o argument, jehož váhu v tomto případě lze označit stejným atributem „vynucování“ a nelze jej nadřazovat s označením „veřejného zájmu“ nad platnou zákonnou legislativu. g) otevření lomu je ve věcném rozporu s platným územním plánem obce; (Citace: „Otevření lomu Ktiš a provozování těžební činnosti je ve věcném rozporu se schváleným územním plánem obce (dále ÚP), který akcentuje především rozvoj rezidenčního bydlení rodinných usedlostí, sportu a rekreace, cestovního ruchu, dřevozpracujícího průmyslu a dále k přírodě šetrné zemědělské a lesní hospodaření a rozvoj tradičních řemesel. ÚP konstatuje, že v řešeném území z hlediska požadavku ochrany ovzduší nebudou povolovány činnosti, které vedou nebo by mohly vést ke zhoršení kvality ovzduší. V ÚP je zmínka o dobývacím prostoru, nicméně jde pouze o konstatování faktu, že existuje, neboť jako výhradní ložisko musel být do ÚP byť formálně zahrnut. Není zde uvedeno nic o záměru jeho otevření a provozování. K tomu si dovolujeme uvést, že při projednávání ÚP nebyla nikdy a nikým zmíněna možnost provozního využití výše uvedených ložisek s užitím k přírodě a obyvatelstvu dosti nešetrných technologií, a proto jsme tomuto faktu nevěnovali pozornost. Smysl DP je sice ve vytěžení, ale v této lokalizaci je i s ohledem na celkové zaměření ÚP ve veřejném zájmu i v zájmu zde žijících lidí přistoupit k využití ložiska granátu teprve tehdy, až budou vyvinuty technicky pokročilejší 29
a k životnímu prostředí šetrnější technologie. Údaj těžební společnosti, že se jedná o jediné ložisko granátu v EU, je účelově zavádějící, jde o lehce dostupnou surovinu z dovozu.“)
Námitka se zamítá. OBÚ konstatuje, že otevření lomu není v jakémkoliv rozporu s platným územním plánem obce Ktiš s datem nabytí účinnosti 5.8.2010. V kapitole I.(1).e.6. Dobývání nerostů uvedeno, že: „V řešeném území se nacházejí ložiskové objekty a dobývací prostory“ jakož uvedeno dále: „V řešeném území je navrženo území určené k dobývání nerostů a k jeho zabezpečení. Jedná se o ložisko abrazivních granátů a pararuly“. V kapitole I.(1).f.20. Plochy těžby (PT) je doslovně uvedeno, citace: Hlavní využití: Tyto plochy zahrnují pozemky povrchových dolů, lomů a pískoven, včetně technologických objektů a zařízení, včetně pozemků pro ukládání dočasně nevyužívaných nerostů (výsypky, odvaly, kaliště, deponie apod.), pozemky určené k rekultivaci po těžbě, pozemky staveb a technologických zařízení pro těžbu, včetně souvisejících pozemků dopravní a technické infrastruktury. Přípustné využití: Těžba nerostů, rekultivace, případně asanace těchto území a následné využití jako plochy krajinné a rekreační zeleně. Přípustné je i dočasné využití pro skládky inertních materiálů. Nepřípustné využití: Ukládání směsného komunálního a jemu podobného odpadu, průmyslového odpadu, odpadů z podnikání a nebezpečných odpadů. Podmínky prostorového uspořádání: Pro tyto plochy a technologické objekty a zařízení se nestanovuje výšková hladina, ani zastavitelnost, protože se jedná o plochy nezastavěného území.“ h) v probíhajícím správním řízení nejsou známy veškeré skutečnosti a důkazy potřebné k rozhodnutí, především vyřešení střetu zájmů, a proto žádají o zastavení řízení v rámci jeho hospodárnosti; (Citace: „Máme za to, že odpovědností správního orgánu je postupovat bez zbytečných průtahů a vést správní řízení hospodárně, nikoli zahajovat řízení s vědomím neúplnosti podkladů předaných žadatelem v rámci žádosti o povolení hornické činnosti v DP Ktiš. Správní orgán by měl jednat tak, aby zajistil, že v době projednání žádosti budou známé veškeré důkazy týkající se tak, zásadní věci, jakou vyřešení střetu zájmu bezesporu je. V rámci hospodárnosti řízení, která je zásadní při správním řízení, ztrácí takovéto jednání OBú smysl a je vhodné správní řízení opakovat. Žadatel by měl předložit veškeré podklady až poté by měl OBú správní řízení zahájit. Na základě výše uvedených skutečností, žádáme, aby OBú předmětné správní řízení z důvodu uváděných nedostatků zastavil.
Námitka se zamítá. Jak již bylo uvedeno výše v odůvodnění, OBÚ v souladu s příslušnými právními předpisy posoudil žádost o povolení hornické činnosti z hlediska úplnosti žádosti, vyřešení střetů zájmů chráněných podle zvláštních právních předpisů a dodržení zásad báňské technologie při zajištění hospodárného využívání výhradního ložiska. OBÚ přezkoumal předloženou žádost včetně přiložené dokumentace v celém rozsahu a konstatoval, že splňuje předepsané náležitosti. OBÚ dále ověřil, že žádost je úplná a obsahuje všechny doklady a dokumenty tak, jak jsou stanoveny v § 6 vyhlášky 104/1988 Sb. POPD obsahově odpovídá příloze č. 3 vyhlášky 104/1988 Sb. a po věcné stránce respektuje podmínky rozhodnutí o stanovení chráněného ložiskového území 30
(MŽP ČR, OVSS II. č.j. 510/1277/00-CHLÚ 4/00 Dv) i rozhodnutí o stanovení DP Ktiš (OBÚ v Plzni č.j. 1234 - 465/Skl/Při/01) a poskytuje dostatečný podklad k posouzení navrhované HČ. Součástí žádosti jsou i stanoviska, závazná stanoviska, případně rozhodnutí dotčených orgánů státní správy včetně „Závěru zjišťovacího řízení o vlivu záměru na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění“ a smlouva o uzavření budoucí nájemní smlouvy na pozemky dotčené HČ, jako doklady o vyřešení střetů zájmů na ložisku. Nad rámec požadavků uvedeného právního předpisu byly k žádosti doloženy i znalecké posudky řešící možnost ovlivnění okolí lomu navrhovanou HČ. OBÚ v řízení dále posuzoval, zda a jakým způsobem jsou ze strany organizace vyřešeny střety zájmů chráněné podle zvláštních předpisů. Ochrana veřejných zájmů chráněných podle zvláštních zákonů je v řízeních vedených orgány státní báňské správy, jako je řízení o povolení hornické činnosti, zajišťována formou stanovisek a závazných stanovisek vydávaných správními orgány příslušnými podle zvláštních zákonů k ochraně těchto veřejných zájmů. Proto OBÚ neshledal jakýkoliv důvod k zastavení řízení. 2. Námitky proti podkladům rozhodnutí: a) absence dokladů vyřešení střetu zájmů na pozemku obce Ktiš parc. č. 43/35 v k.ú. Ktiš, který může být HČ ohrožen či dotčen; (Citace 1: „Dne 22.1.2014 se Pavel Pánek seznámil se spisem uloženém na OBú. Na základě studia spisu je zřejmé, že žadatel Gamet Group a.s. nepředložil ve své žádosti podané na OBú doklady o způsobu vyřešení střetu zájmu ve věci pozemku obce Ktiš č.43/35 kú. Ktiš, který je ze své podstaty nedílnou součástí OP. K této věci uvádíme: Na základě příslušných ustanovení zákona č.44/1988 Sb, vyhlášky č.104/1988 a judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že vyřešení střetu zájmů se netýká jen pozemků a nemovitostí, na kterých bude hornická činnost přímo prováděna, ale i těch, které mohou být touto činností ohroženy či dotčeny. Z toho vyplývá, že i ohledně pozemku obce Ktiš, na kterém dle POPD nebude přímo hornická činnost prováděna a který může být hornickou činností ohrožen či dotčen, musí být vyřešen střet zájmů. Organizace Garnet Group a.s. je povinna řešit včas střet zájmů.“) (Citace 2: „Na základě studia spisu je zřejmé, že žadatel Garnet Group a.s. nepředložil ve své žádosti podané na OBú doklady o způsobu vyřešení střetu zájmu ve věci pozemku obce Ktiš č.43/35 kú. Ktiš, který je ze své podstaty nedílnou součástí DP. K této věci uvádíme: Z příslušných ustanovení zákona č.44/1988 Sb, vyhlášky č.104/1988 a judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že vyřešení střetu zájmů se netýká jen pozemků a nemovitostí, na kterých bude hornická činnost přímo prováděna, ale i těch, které mohou být touto činností ohroženy či dotčeny. Z toho vyplývá, že i ohledně pozemku obce Ktiš, na kterém dle POPD nebude přímo hornická činnost prováděna a který může být hornickou činností ohrožen či dotčen, musí být vyřešen střet zájmů. Organizace Garnet Group a.s. je povinna řešit včas střet zájmů. Dále uvádíme, že dle čl. 7 Ústavy České republiky „Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství" je zřejmé, že je nutné věnovat maximální pozornost a důležitost otázce hospodárného využití ložiska. Konstatujeme, že žadatel Garnet Group a.s. tímto jednáním (vyjmutí obecního pozemku) zcela účelově (neboť v předchozím správním řízení prokazatelně nechtěl přistoupit k uzavření nájemní smlouvy k předmětnému pozemku) obchází a poškozuje práva obce Ktiš, jejích občanů a majitelů nemovitostí. Požadujeme důkladné posouzení hospodárnosti navržené těžby v POPD Ktiš podle § 30 zákona č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon). Vzhledem k velmi nízké celkové výrubnosti ložiska po ukončení těžby uváděné v POPD ve výši 7 % je zřejmé, že nelze hovořit o hospodárném využití ložiska. Žádáme o posouzení, zda se jedná o hospodárné a co nejúplnější vydobytí ložiska výhradního nerostu zvláště v tomto případě, protože vyřešení střetu zájmů nepatří mezi vyjmenované důvody pro téměř celkový odpis zásob výhradního ložiska.) 31
Námitka se zamítá. OBÚ, jak již bylo výše uvedeno, považuje střety zájmů za vyřešené. Řešení vztahů HČ k nemovitostem, které mají soukromoprávní povahu a nejsou tudíž chráněny ve veřejném zájmu, upravuje § 33 odst. 4 horního zákona. Dohody s vlastníky pozemků jsou pak rovněž považovány za dohody o střetu zájmů. Právní vztahy těžební organizace k vlastníkům těchto nemovitostí, je třeba rozdělit na vztahy k vlastníkům takových nemovitostí (pozemků), které bude těžební organizace potřebovat využívat při dobývání výhradního ložiska (např. bude na nich probíhat těžba) a na vztahy k vlastníkům nemovitostí, které nepotřebuje těžební organizace využívat při dobývání výhradního ložiska, tedy které zůstanou ve vlastnictví fyzické nebo právnické osoby, ale mohou se na nich projevovat negativní vlivy hornické činnosti. Obojí uvedené soukromoprávní vztahy k vlastníkům nemovitostí mají odlišný právní režim. V případě nemovitostí, které bude těžební organizace potřebovat využívat při dobývání výhradního ložiska, je nezbytné, aby těžební organizace měla k těmto nemovitostem takový právní vztah, který jí umožní využití těchto nemovitostí (např. nájemní smlouvu). Vztahy k vlastníkům jiných nemovitostí, tedy těch, které nepotřebuje těžební organizace využívat při dobývání výhradního ložiska, ale mohou se na nich např. projevovat negativní vlivy hornické činnosti, neupravuje horní zákon vůbec. Podstata tohoto ohrožení však bude jiná, než ohrožení v případě střetu zájmů. Zatímco v případě střetu zájmů hrozí, že určitý veřejný zájem nebude moci být realizován, zajišťován, např. ochrana kulturní památky, ochrana ovzduší, v případě nemovitosti, u níž se mohou projevit negativní vlivy hornické činnosti, hrozí důlní škoda a těžební organizaci hrozí vznik odpovědnosti za tuto škodu. Jde tedy o vztah ryze soukromoprávní, protože škoda a odpovědnost za škodu jsou instituty soukromého práva. b) porušení zásady hospodárného využití ložiska účelovým vynecháním obecního pozemku parc. č. 43/35 v k.ú. Ktiš; (Citace: „Dále uvádíme, že dl. Čl. 7 Ústavy České republiky „Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství" je zřejmé, že je nutné věnovat maximální pozornost a důležitost otázce hospodárného využití ložiska. Konstatujeme, že žadatel Garnet Group a.s. tímto jednáním zcela účelově (neboť v předchozím správním řízení prokazatelně nechtěl přistoupit k uzavření nájemní smlouvy k předmětnému pozemku) obchází a poškozuje práva obce Ktiš, jejích občanů a majitelů nemovitostí. Žadatel tímto svým nekorektním přístupem nenaplňuje jednu z primárních zásad, kterou je hospodárné využití ložiska.“)
Námitka se zamítá. OBÚ přezkoumal předloženou dokumentaci v celém rozsahu a neshledal, že by navrhovanou činností docházelo k narušování zásad nehospodárného využití ložiska. Předložená dokumentace sice neřeší vydobytí zásob v celém DP Ktiš, ale zároveň neznemožňuje, ani nijak neztěžuje vydobytí zbylých zásob v DP Ktiš v budoucnu. Řízení o povolení HČ, je řízení vedené na žádost tzn., OBÚ je ve svém rozhodování limitován mimo jiné i rozsahem žádosti. Tvrzení účastníků řízení, že se v tomto případě může jednat o účelovost vynecháním předmětného obecního pozemku, nepřísluší OBÚ hodnotit. Vzhledem k tomu, jak jsou doposud vyřešeny střety zájmů v celém DP je takováto účelovost pravděpodobná, avšak neznemožní-li následné vydobytí zbylých zásob v DP, není v rozporu s platnými právními předpisy. c) znalecké posudky: Akustický posudek, Rozptylová studie, Posouzení vlivu na veřejné zdraví, jsou jako součást žádosti ve své podstatě nedokonalé, neúplné, zkreslující, zavádějící i rozporuplné; (Citace: 32
1.
Organizace Garnet Group předložila v rámci předchozího správního řízení následující studie a v rámci aktuálního řízení byla potvrzena ze strany zpracovatelů platnost těchto studií a jejich závěrů. Vyjadřujeme se tedy ke studiím, které byly zpracovány v rámci předchozího správního řízení, jelikož byla potvrzena jejich platnost a správnost. Zároveň sdělujeme, že v rámci lhůty stanovené OBú, není možné zajistit zpracování oponentních posudků autorizovanou osobou: Rozptylová studie Akustický posudek Posouzení vlivu na veřejné zdraví Znalecký posudek vlivu hornické činnosti a trhacích prací velkého rozsahu Posouzení vlivu těžby na režim podzemních vod a případné zdroje podzemní vody v okolí Posouzení rizika uvolňování radonu a výskyt radioaktivních prvků
A) Připomínky k akustickému posudku: I. Byly vypočteny hladiny akustického tlaku ve výšce 6 m nad terénem, tj. ve výšce 2. patra budov. Není provedeno hodnocení úrovní 1. patra a venkovního prostoru staveb ve výšce pohybu obyvatel po pozemcích pro účely odpočinku a rekreace. II. Hodnocení dopravy je provedeno také ve výšce 6 m nad terénem, tedy v podstatně vyšší výšce než se pohybují obyvatelé kolem silnic. Požadujeme doplnit hodnocení o prostor, kde se občané pohybují a o posouzení vlivu hluku na jejich sluch. III. Ve vlivu dopravy ve Smědči není zahrnuto zvýšení hlučnosti při rozjíždění těžkých nákladních automobilů do kopce při dávání přednosti v jízdě na křižovatce silnic č. 122 a 143 ve středu obce, kudy by měla vést doprava rubaniny neznámo kam. IV. Nejsou uvedeny všechny zdroje hluku v provozu lomu a uvedené vstupní údaje jsou zásadně podhodnocené. Neuvažují se vrtací soupravy, dozery, skrývkové stroje, bagry, dieselagregáty. Hodnoty hluku pro stroje uvedené ve studii jsou neověřené. Nejsou známy stroje, které zde budou pracovat a jaké jsou jejich akustické výkony. Např. drtící linky mají různé hodnoty akustického výkonu podle výrobců, drtící linka Hartl Supertrak 504 BBV má hodnotu Lwa=114 dB, drtičky Resta 11,7dB pro přírodní kamenivo, kolový nakladač Caterpilar 950G 111 dB, dozer a rypadlo 109 dB. Z těchto údajů lze usoudit, že uvažované vstupní hodnoty jsou nevěrohodné a protože byly zadány zadavatelem záměru těžby, mohou být považovány za tendenční. V případě, že nejsou známy od výrobců akustické výkony, má být provedeno orientační měření u těchto strojů v jiných provozech. Není také uvedena uvažovaná teplota a vlhkost vzduchu. Např. při teplotách okolo 10°C a vlhkosti 70% je útlum poměrně nízký a mohl by u některých bodů činit nezanedbatelné hodnoty projevující se hlavně při hodnotách okolo hygienických limitů. V. Dále nejsou uvedeny tyto skutečnosti: uvažování odrazu od stěny lomu při zahloubení SV, V, JV směrem, uvažování odrazu od fasády budov ve směru k lomu, tónová složka zdrojů hluku. VI. Uvažované nejistoty měření a vstupních dat ve výši +-1,6 dB jsou neodpovídající. Jen pro údaje výrobců drtících linek je udávána nejistota při testovacích měřeních +-2 dB. Protože nebyly doloženy žádná ověření strojů, jsou podle nás uvedené vstupní hodnoty podhodnoceným odborným odhadem a potom nemohou platit další následné závěry. VII. Spatřujeme nelogičnost v závěrech studie na straně 29, kde je jednoznačně uvedeno, že těžba vyhoví požadavkům NV č. 272/2011 Sb. Vzápětí je měření hluku ve zkušebním provozu zdůvodněno tím, aby byl tento závěr ověřen, ale měření je zdůvodněno jako podklad pro případné korekce nutné k tomu, aby nebyl překračován limit stanovený v NV. Zaprvé nechápeme jaké "korekce" měl autor na mysli a zadruhé ze zdůvodnění vyplývá, že je očekáváno i možné překročení limitu. To je logický rozpor, který nás utvrzuje v přesvědčení, že autor si svými výpočty není jist a očekává překročení limitu na hranici pozemku. My máme očekávání stejné a to, že nejistota provedeného výpočtu 33
je mnohem vyšší, než je uváděno. Dále konstatujeme, že studie naprosto ignoruje skutečnost, že produkci negativních externalit z těžební činnosti není možné sledovat pouze v přímé blízkosti naší nemovitosti, ale i v oblastech, kde se v rámci užívání naší nemovitosti pohybujeme. B) Připomínky k rozptylové studii: I. V tabulce v oddílu Tabulky na straně označené Emise - str. 1 (Stacionární) je uvedeno celkem pět zdrojů znečištění: číslo 1a až 1e. Využití těchto zdrojů podle ročního fondu a koeficientu alfa je následující: Zdroj 1a - Areálová doprava NA - 0,005 x 8760 = 43,8 hod za rok, tj. necelých 5 hodin za měsíc a 1/4 hodiny za den, zřejmě je representována jedním výduchem s průtokem 72 m3 odpadní vzdušiny za hodinu, tyto údaje nám připadají nesmyslné, areálová doprava není stacionární zdroj, ale mobilní liniový zdroj, určitě bude provozována více jak 1/4 hodiny za pracovní směnu a emise v g.s-1 pro TZL budou vyšší než 0,0037, jak je uvedeno v tabulce na str. 5. Podle uvedených emisí v tabulce na str. 5 bude provoz NA 45,4 hodin za rok s α 0,005 (605,2 g.r-1 / 0,003704 g.s-1). Areálová doprava je velmi silně podhodnocena. Např. pro HDV, EUR02 Diesel, jsou pro tuhé částice emise pro 20 km/hod. 0,9087 g.km-1. Uvedených 50 000 litrů nafty při uvedené spotřebě 30 l na 100 km znamená najetých 166 666 km, tj. roční emise 151,449 kg tuhých částic a pro danou dobu provozu dopravy 45 hodin za rok by muselo auto ujet 3 700 km za hodinu. Zdroj 1e - clonový odstřel – α je 0,001 tj. doba trvání clonových odstřelů za rok 8,76 hodiny. Podle našeho názoru je doba trvání i s tlakovou vlnou pouze několik desetin vteřiny se zpožděním tlakové vlny šířící se horninovým prostředím. Doba trvání odstřelů je tedy silně nadhodnocena nejméně o 4-5 řádů. Objemový průtok je u clonového odstřelu uváděn zcela nereálně 1,2 m3.s-1 tj. 4320 m3.h-1. U clonového odstřelu je počítáno pouze s emisemi 23 kg TZL za rok, tj. údaj silně podhodnocený. Při odstřelu se generují oblaka prachu, která se rozptýlí do okolí s emisním faktorem min. v desítkách g na tunu horniny tj. např. pro faktor 30 přes 300 kg na jeden odstřel. Toto množství se generuje během desetin sekundy s emisním faktorem přes 300 000 g.s-1. Při průměrné rychlosti větrů 2 m.s-1 ve směru šíření dosáhne prach vzdálenosti 1 km od zdroje za 500 sekund tj. něco přes 8 minut. Pro výpočet rozptylu a maximální imisní koncentrace bude prach při clonovém odstřelu klíčový faktor. Při větru směrem k obci a rychlosti 2 metry za vteřinu bude území obce dosaženo za relativně krátkou dobu do 10 minut. Prach bude na cestě vypadávat a usazovat se na povrchu. Tento stav není v rozptylové studii uvažován. Zdroj 1d - zpracování kameniva - bude podle koeficientu alfa probíhat 1515 hodin za rok tj. pro 8mi hodinovou směnu 189 dnů (přes 9 měsíců), pro drcení a zpracování kameniva je uváděno odsávání pouze 3 600 m3.h-1 tj. relativně malé. Emise TZL pro zpracování kameniva jsou uváděny 10 710 kg za rok s tím, že 51% je frakce PM10. Byl použit emisní faktor pro mlžení a suchý materiál z přílohy vyhl. 205/2009 Sb. pro linku pro úpravu kameniva s primárním drcením a mlžením (57 g.t-1 materiálu) a sekundárním drcením (147 g.t-1 materiálu) vychází nám počet tun materiálu pro: pouze primární drcení: 188 tis. tun za rok primární a sekundární drcení: 53 tis. tun za rok Z výpočtu vyplývá, že bude pro roční kapacitu 50 tis. tun využito primární a sekundární drcení s mlžením na zakrytých technologických celcích. Nemůžeme rozklíčovat, co znamenají data na straně Emise - str. 1 (Stacionární) pod tabulkou dole týkající se nafty a vzduchu. Nesouhlasí využití aut pro stání a areálovou dopravu. Využití pro dopravu je pouze 1/4 hodiny denně, ale pro stání se spuštěným motorem 114 hodin tj. nelogicky by auta 2,5 x déle stála se spuštěným motorem, než jezdila. 34
Doba odstřelů je nadhodnocená o několik řádů a doba provozu nakladače a drtiče je 1130 hodin za rok. Podle koeficientu alfa je velmi omezená areálová doprava. Stání aut s dopravou nepředstavuje 100 % času, přičemž stání je mnohem delší než provoz (asi 2,5 x). II. Nechápeme, proč byla použita větrná růžice blízké lokality a proč je zdůvodňováno, že chyba nemůže být velká, když mohla být od garanta ČHMÚ získána objednáním přímo větrná růžice lomu. Potom by nemuselo být použito zdůvodnění uvedené v textu studie. I když studie obsahuje zdůvodnění, není nikde záruka, že je toto zdůvodnění správné a není uvedeno, jak vzroste chyba (nejistota) výpočtu imisní koncentrace použitím tohoto postupu. Podle metodiky mají být použita podle nás nejlepší dostupná data. Objednávat větrnou růžici obce Smědeč v případě, že mohla být přímo objednána lokalita lomu, vnáší do hodnocení zbytečně zvýšenou nejistotu ve vstupních datech. III. Porovnávání se stanicí Churáňov je z hlediska imisních koncentrací zavádějící, stanice leží ve zcela jiné nadmořské výšce, kde se projevují jiné zdroje než v předmětné lokalitě. Doporučujeme pro skutečně objektivní hodnocení imisní situace doplnění studie o výsledky měření imisních koncentrací mobilním imisním vozem, který by v lokalitě stanovil několikrát během roku alespoň několikatýdenní měření imisních koncentrací tak, aby bylo hodnocení objektivní a odpovídalo reálnému stavu s akceptovatelnou nejistotou hodnocení. IV. V třetím odstavci v bodu 4 Závěr na stránce 14 je uvedeno, že byl do výpočtu zahrnut také vliv stávajícího provozu na okolních komunikacích. Ve studii však nikde není uveden výpočet sekundární prašnosti podle metodiky US EPA nebo podle metodik SFŽP k hodnocení dotačních programů pro nákup úklidové techniky pro komunikace. Tyto metodiky jsou k dispozici. Vzhledem k tomu, že ve studii není sekundární prašnost zmiňována, není hodnocení úplné a objektivní. Bez zahrnutí vlivu sekundární prašnosti jsou predikce imisních koncentrací tuhých látek v dýchací zóně obyvatel silně podhodnocené. K sekundární prašnosti přispívá i prašný spad. V. Na základě předešlých připomínek je podle našeho názoru nejistota tvrzení v sedmém odstavci bodu 4 Závěr (poslední bod) větší než 100 % a je tedy nutno doplnit vlivy, zpřesnit výpočty a především vypočítat nejistotu celého postupu stanovení imisních koncentrací v souladu s metodikou a tuto nejistotu v závěru uvést. Další poznámku máme k presentaci vypočtených dat. Podle našeho názoru chybí zpracování vypočtených dat programem, který převede data do formy názorné pro hodnocení znázornění izočar se stejnou imisní koncentrací pro vypočtená data. Vyhodnocení bez tohoto grafického znázornění je velmi obtížné a zejména kontrola, zda bylo provedeno správně, téměř nemožná. Existuje mnoho grafických programů běžně dostupných, které tento úkol zvládnou. Takto zpracovaná data nám potom jako občanům umožní zhodnotit záměr a jeho vliv na ovzduší. Lze tedy konstatovat, že vstupní údaje, zpracování a způsob prezentace výsledků jsou přinejmenším neobjektivní, zavádějící a závadné. Na základě výše uvedeného lze také konstatovat, že výsledky těchto studií negativně ovlivňují závěry dalších studií, které z těchto závěrů vychází. Na základě předložených studií není možné objektivně zhodnotit vliv negativních externalit generovaných těžební činností. C) Připomínky ke studii vlivu na veřejné zdraví: 35
Studie vychází z nesprávných vstupních údajů (viz výše), závěry jsou tedy irelevantní a není možné je brát v potaz. D) Hydrogeologická studie Tuto studii nejsme schopni ve lhůtě stanovené OBÚ plnohodnotně připomínkovat. Ad hoc konstatujeme, že studie pouze předpokládá, že nedojde ke změně v režimu mělkého oběhu podzemních vod vlivem trhacích prací, které by mohly ovlivnit hladiny a vydatnost studní. Je zde chybně uvedeno, že v posouzení vlivu trhacích prací na nemovitosti jsou stanoveny maximální dávky náloží vylučující jakékoliv známky porušení u nejméně dynamicky odolných staveb a z toho autor předpokládá, že nedojde ke změnám hladiny studní. Přitom seismický posudek stanovil výpočtem mezní nálož a doporučenou max. celkovou nálož a doporučuje provedení nejméně dvou zkušebních odstřelů s ověřovacím měřením. Podle výsledků měření se pak případně mají upravit parametry clonových odstřelů a mezních náloží. Seismická studie tedy nic nevylučuje. Nechápeme, podle čeho autor posudku dospěl k takovému konstatování. Dále autor uvádí, že jeho předpoklad potvrzuje i skutečnost, že v průběhu první fáze těžby v lomu do roku 1998 nebyly zaznamenány žádné stížnosti na ztrátu vody nebo ovlivnění hladiny vlivem trhacích prací. Toto tvrzení je naprosto irelevantní, jednak byla minulá těžba ukončena v r. 1996 a jednak řada rodinných domů se studnami v blízkosti lomu v té době ještě neexistovala a ostatní byly napojeny na obecní vodovod. Závěrem autor uvádí pouze domněnky a předpoklady, které nejsou doloženy reálnými fakty. E) Studie vlivu trhacích prací velkého rozsahu na nemovitosti a posudek Posouzení rizika uvolňování radonu také nejsme schopni ve lhůtě stanovené OBÚ plnohodnotně připomínkovat.
Námitka se zamítá. OBÚ v řízení vycházel ze stanovisek dotčených orgánů státní správy s přihlédnutí k výše uvedeným znaleckým posudkům, které vyvracejí, že by mohlo dojít k ohrožení zdraví osob uvedenými imisemi souvisejícími s navrhovanou HČ v okolí lomu. Znalecké posudky byly zpracovány znalci v konkrétních oborech na základě zadaných parametrů, které jsou namnoze právě účastníky řízení rozporovány, nicméně z vyžádaných vyjádření znalců k předneseným námitkám vyplývá, že v případech, ve kterých zadané parametry nebyly dokonale specifikovány, např. u údajů od výrobců s nejistotou, bylo ve výpočtech postupováno tak, že nejistota byla vždy k zadaným hodnotám připočtena, stejně tak v případě odborného odhadu expozice a rizika vlivem imisních koncentrací škodlivin v ovzduší WHO ve vztahu na rizikové skupiny obyvatel, bylo z důvodu vyloučení pochybností použito konzervativního způsobu, který skutečnou expozici a riziko spíše nadhodnocuje. Použitá metoda modelování ve zpracované rozptylové studii byla ověřena Českým hydrometeorologickým ústavem a na základě učiněných zjištění byla uznána za referenční. Grafické výstupy uvedené v rozptylové studii lze považovat za dostatečné a vyhovující, vzhledem k tomu, že dosud nebyly nikým, ani ministerstvem životního prostředí, či jiným orgánem státní správy, zpochybněny. OBÚ, jak již výše uvedeno, přisvědčil znaleckým posudkům, mimo jiné i na základě vydaných stanovisek dotčených orgánů státní správy k předmětu řízení, a jejich závěry použil pro správní uvážení v tomto řízení. d) dokumentaci POPD požadují doplnit o postup úpravy a zušlechťování vydobytých nerostů a z něho vyplývající výtěžnost; (Citace: „Požadujeme doplnění POPD o postup úpravy a zušlechťování vydobytých nerostů a z něho vyplývající výtěžnost, jak je stanoveno ve vyhlášce č. 242/1993 Sb. Pro stanovení 36
věrohodné výtěžnosti požadujeme provedení provozních zkoušek, protože předpokládaná výtěžnost uváděná v POPD je podle nás nereálná.“)
Námitka se zamítá. OBÚ uvádí, že dokumentace POPD v kapitole 1.4. obsahuje dostatečný popis provádění základní úpravy vytěžené suroviny v DP Ktiš. Následné zpracování vydobytého nerostu bude prováděno ve zpracovatelském závodu mimo předmětnou lokalitu a není předmětem tohoto řízení. Výtěžnost předmětné části ložiska je v POPD dostatečným způsobem kvantifikována. e) dokumentaci POPD požadují doplnit o popis použité technologie pro úpravu a zušlechťování granátové rudy ve zpracovatelském závodě a stanovení množství a kvality odpadu; (Citace: „Požadujeme doplnění POPD o popis použité technologie pro úpravu a zušlechťování granátové rudy ve zpracovatelském závodě a stanovení množství a kvality odpadu, který při zpracování úpravárenskými technologiemi nutně musí vznikat. Surovina nemůže být zpracována v celém objemu, jak je chybně uváděno v POPD. Zvláště při mokrých úpravárenských procesech vznikají kaly, které bývají ukládány na odkaliště stejně jako lehký podíl při zpracování na gravitačních splavech. Tyto kaly tvoří ekologickou zátěž procesu zpracování granátové suroviny. „).
Námitka se zamítá. OBÚ uvádí, že v dokumentaci POPD je obsažen dostatečný popis použité technologie pro úpravu vytěženého materiálu v lomu. Podle § 2 písm. d) zákona č. 61/1988 Sb. je za hornickou činnost považována úprava a zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním. Samotné zpracování nerostu nebude prováděno v lokalitě, jejíž součástí je DP Ktiš a není proto předmětem toho řízení. OBÚ se z toho důvodu dalším zkoumáním způsobu zpracování vytěžené suroviny a zušlechťování nerostů dále podrobněji nezabýval, nezabýval se tedy ani otázkou stanovování množství a kvality odpadu vzniklého ve zpracovatelském závodě. f) požadují, aby součástí dokumentace POPD byl popis, charakteristika a kvalita výsledných produktů úpravy a zušlechťování; (Citace: „Požadujeme, aby součástí POPD byl popis, charakteristika a kvalita výsledných produktů úpravy a zušlechťování, jak je stanoveno ve výše zmíněné vyhlášce.“).
Námitka se zamítá. Dokumentace POPD obsahuje v čl. 1.4 POPD dostatečný popis použité technologie úpravy vytěžené suroviny v souvislosti s dobýváním v lomu vč. charakteristiky a kvality výsledného produktu z této úpravy. g) z dokumentace POPD vyplývá, že se v podstatě jedná o těžbu kameniva a z údajů uvedených v této dokumentaci nelze stanovit úhradu z vydobytých nerostů, což vyžaduje důkladné posouzení a zabránění snižování nebo vyhýbání se zákonným úhradám; (Citace: „Z údajů uvedených v POPD nelze stanovit úhradu z vydobytých nerostů, protože není definován konečný výrobek a tím celkové náklady na úpravu a zušlechtění vydobytých nerostů a náklady na zpracování na výrobky. Je pouze velmi obecně konstatováno, že výsledným produktem bude jakýsi granátový koncentrát neznámé kvality a složení určený pro využití jako abrazivo. Pojem abrazivo je velmi široký a například nejčastěji uváděné využití technického granátu jako abraziva pro řezání vysokotlakým vodním paprskem vyžaduje přesné třídění a dočisťování granátu a tím i úplně jiné výrobní náklady a samozřejmě také dosahovanou cenu za výrobek. Z předloženého POPD vyplývá, že se v podstatě jedná o těžbu kameniva, které bude dále prodáváno zájemcům k dalšímu zpracování. Není podle nás možné považovat výhradní nerost za kamenivo a z něj odvádět úhradu státu potažmo obci. Žádáme o důkladné posouzení 37
této problematiky a zabránění snižování nebo vyhýbání se zákonným úhradám účelovou strukturou dceřiných či spolupracujících společností. „)
Námitka se zamítá. Předmětem řízení o povolení HČ není posuzování a určování výše úhrad z vydobytého nerostu. V řízení o povolení HČ podle zákona č. 61/1988 Sb. a vyhlášky č. 104/1988 Sb. se zejména posuzuje vyřešení střetu zájmů chráněných podle zvláštních předpisů, úplnost žádosti podle cit. vyhlášky a dodržení zásad báňské technologie při zajištění hospodárného využívání výhradního ložiska. Správa úhrad z vydobytých nerostů je prováděna na základě horního zákona a zejména pak zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád a je předmětem samostatného daňového řízení. Výše úhrad se stanovuje podle těchto předpisů až na základě ekonomických výsledků, tj. v době kdy je ložisko dobýváno. Pro úplnost OBÚ uvádí, že z geologického hlediska není prostor ložiska vyplněn pouze nerostem granátu, ale horninou obsahující tento nerost v procentuálním množství vyhodnoceném v platném výpočtu zásob tak, jak je uvedeno v dokumentaci POPD, v čl. 1.1. h) v rámci řízení je žádoucí předložit reálné ekonomické zhodnocení celého podnikatelského záměru těžby a úpravy granátové rudy žadatelem; (Citace: „Požadujeme předložení a reálné ekonomické zhodnocení celého podnikatelského záměru těžby a úpravy granátové rudy žadatelem, protože neúspěch podnikatelského záměru firmy Garmica, s.r.o., která prováděla těžbu a úpravu granátové rudy v lomu Ktiš v letech 1995-97, spočíval hlavně v nedostatečné a vysoce poruchové technologii zpracování suroviny. Na základě předložených ekonomických parametrů požadujeme posouzení, zda není výhodnější tzv. nulová varianta, tj. ponechání ložiska příštím generacím, které budou mít k dispozici lepší a výkonnější úpravárenské technologie. Obáváme se mimo jiné dalšího neúspěchu podnikatelského záměru žadatele o povolení hornické činnosti a opětovného zanechání nyní už zcela vegetací zarostlého lomu bez jakékoliv rekultivace.“)
Námitka se zamítá. OBÚ v řízení o povolení HČ je vázán příslušnými právními předpisy, které mu neukládají a tedy ani neumožňují požadovat takovéto hodnocení a zkoumat ekonomické aspekty podnikání žadatele. 3. Námitky na ochranu zdraví a majetku: a) obtěžování při těžbě a dopravě prachem, hlukem vibracemi atd. s negativním vlivem na fyzické i psychické zdraví; (Citace: „Jsme vlastníky stavby pro rodinnou rekreaci a pozemků v k.ú. Dobročkov č.e.1., parcela č. 19/2 a 2250 - viz LV. č.173. Uvedenou nemovitost v současné době využíváme pro rekreační účely, do budoucna plánujeme využití pro trvalé bydlení. V území, které bude zasaženo negativními vlivy těžební činnosti se v hojné míře vyskytujeme a pohybujeme. Je zřejmé, že těžba v lomu a následná doprava bude produkovat imise, tedy znečišťovat okolí prachem, hlukem, vibracemi atd. Těžba v lomu má negativní vliv na zdraví (fyzické i psychické), v okolí Ktiše žijeme ve zdravém životním prostředí a prach a hluk z lomu a dopravy nikomu na pohodě, klidu a samozřejmě ani na zdraví nepřidá.“)
Námitka se zamítá. Ze stanovisek dotčených orgánů státní správy, kterým přísluší ochrana ovzduší a veřejného zdraví, vyplývá, že navrhovanou činností nedojde k významnému ovlivnění okolí lomu prachem, hlukem, vibracemi, případně negativním vlivem na fyzické a psychické zdraví. Tomuto závěru svědčí i znalecké posudky, které byly součástí podané žádosti (Rozptylová studie, Akustický posudek, Posouzení vlivu na veřejné zdraví, Posouzení vlivu trhacích prací), OBÚ se s těmito názory ztotožnil, mimo jiné i pro rozsah navrhované HČ (maximální výše těžby 50 000 tun za rok), četnosti provádění odstřelů (cca 4x za rok), dopravní trasy pro odvoz suroviny z lomu 38
vedené zcela mimo intravilán obce Dobročkov a zejména na vzdálenost nemovitosti manželů Pánkových cca 1 350 m od lomu vzdušnou čarou. b) povolením HČ dojde ke snížení hodnoty nemovitostí až o 27% a znehodnocení investic do nemovitostí; (Citace: „Sníží se hodnota nemovitostí v Ktiši a okolních osadách až o 27 % - viz zpracovaný posudek c. 434/2011 vypracovaný TPA Horwath Valuation Services s.r.o. Těžba v lomu se nás tedy přímo dotýká, v důsledku těžby bude snížena kvalita našeho života především z důvodu produkce negativních externalit těžební činnosti a znehodnocení investic do naší nemovitosti.“)
Námitka se zamítá. Jedná se o námitku soukromoprávní povahy uplatněnou na základě tvrzení vlastníků nemovitostí a jimi předloženého znaleckého posudku o poklesu cen nemovitostí. V této věci je nutné postupovat podle občanskoprávních předpisů s tím, že škoda způsobená HČ je důlní škodou podle § 36 horního zákona. Podle § 37 odst. 1 horního zákona se na vypořádání důlních škod vztahují obecné předpisy o náhradě škody, pokud tento zákon nestanoví jinak. Řešení této námitky není předmětem řízení o povolení HČ. c) dožadují se zajištění ochrany vlastního zdraví jako konkrétních fyzických osob bez ohledu na vyjádření KHS Jihočeského kraje k těžbě v DP Ktiš, přičemž ochranu zdraví v souvislosti s těžbou nelze vnímat mylně jenom jako otázku tzv. veřejného zdraví, ale musí být bráno v potaz především zdraví konkrétních jedinců; (Citace: „Dále vycházíme z toho, že ochrana zdraví obyvatel před nežádoucími účinky hluku, prachu, vibrací apod. je veřejným zájmem, který vyplývá přímo z Listiny základních práva svobod a zákona č. 258/2000 Sb. Ten však hovoří jen o tzv. veřejném zdraví, a je tedy jen dílčím faktickým provedením záměru zákonodárce účinně chránit zdraví lidí. Nositeli ústavně chráněného práva na ochranu zdraví jsme však jako konkrétní jedinci, jako fyzické osoby, nikoli jako anonymní veřejnost, na kterou se vztahují parametry tzv. veřejného zdraví. Proto musí být naše zdraví ochráněno jako zdraví konkrétních, v blízkosti DP Ktiš žijících lidí. Ochrana majetku před účinky těžby se vztahuje ke konkrétním nemovitostem konkrétních vlastníků, které jsou ohroženy těžbou. Stejné to musí být i s ochranou zdraví. Chráněno musí být zdraví konkrétních jedinců, kteří v blízkosti DP Ktiš žijí a jejichž zdraví je případnou těžbou ohroženo. Obú musí akceptovat skutečnost, že tzv. veřejné zdraví, na jehož ochranu dohlíží orgány hygienické služby, má jiné parametry než zdraví jedince. Veřejné zdraví se zabývá obecnými dopady škodlivých látek na veřejnost, ale dopady na zdraví jednotlivce se zabývat nemůže, ani nesmí. Souhlasné vyjádření KHS Jčk s těžbou v DP Ktiš není podloženo validním šetřením ve smyslu vlivů těžby na náš zdravotní stav. Odkazujeme v tomto na dopis KHS JčK v ČB ze dne 2.12.2011, který byl adresován Obú Plzeň. Zde se srozumitelně uvádí, že se ochrana tzv. veřejného zdraví týká jenom " .... zdravotního stavu obyvatelstva nebo jeho skupin před nadlimitními vlivy faktorů životního nebo pracovního prostředí" a dále "Z toho vyplývá, že se orgán ochrany veřejného zdraví při posuzování záměrů nebo dokumentací nezabývá individuálním zdravotním stavem jednotlivých fyzických osob ... ". Nikdo nás nekontaktoval, ani u nás v rámci nějakého šetření v místě nebyl, ani se o naše konkrétní zdraví a případné důsledky těžby na ně nezajímal. To znamená, že není zajištěna ochrana našeho zdraví jako fyzických osob. Zdůrazňujeme, že v současné době využíváme předmětnou nemovitost a její okolí k odpočinku a rekreaci, čili vyhledáváme klid a pohodu, které má pozitivní vliv na naše zdraví. V případě těžby není možné o klidu a pohodě hovořit.“)
Námitka se zamítá. K tomuto návrhu nemohl OBÚ přisvědčit vzhledem k tomu, jak bylo několikrát uvedeno, že je ve svém rozhodování vázán příslušnými právními předpisy, a to zejména horní zákon a zákon č. 61/1988 Sb. Při řízení o povolení HČ OBÚ zkoumá, zda jsou pro vydání takového povolení splněny požadavky plynoucí z těchto předpisů. V této souvislosti OBÚ připomíná, že podle čl. 31 LZPS má každý 39
právo na ochranu zdraví, na druhé straně podle článku 26 LZPS je každému dáno právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Práv uvedených v těchto obou článcích je podle čl. 41 LZPS možno se domáhat pouze v mezích zákonů, které tyto práva provádějí. V případě ochrany zdraví se jedná o zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví v platném znění, nad jehož dodržováním vykonávají státní dozor orgány hygieny. V případě horního podnikání (HČ) je to zákon č. 61/1988 Sb. Podle tohoto zákona je OBÚ v řízení o povolení HČ v oblasti ochrany zdraví závazným stanoviskem orgánu ochrany veřejného zdraví, tj. v tomto případě KHS Jihočeského kraje. OBÚ pro to, aby byla zajištěna ochrana veřejného zdraví, dostatečně chrání práva účastníků řízení stanovenými podmínkami ve výrokové části I. tohoto rozhodnutí. Mgr. Marcela Konvalinková podala v řízení písemné připomínky a námitky (i za svého manžela, trvale bydlícího ve Smědči) ze dne 9.2.2014 doručením na OBÚ 11.2.2014, č.j. SBS/04467/20142014 (dokumenty jsou součástí spisu): a) povolením těžby se lze obávat důsledků velkých otřesů při odstřelech a vysoké prašnosti drcením odstřelené hmoty a jejím odvozem přes obec Smědeč; (Citace: „Obávám se velkých otřesů v důsledku odstřelů a vysoké prašnosti v souvislosti s aktivní činností v lomu Ktiš, vznikajících jednak v důsledku drcení odstřelené hmoty a jednak v důsledku odvozu nadrcené hmoty přes naši obec Smědeč. Náš dům je přímo proti lomu na protějším kopci a zároveň u křižovatky silnic č. 122 a č. 143. Nikdo nemá právo mne a mého manžela obtěžovat těmito imisemi! Já pocházím z Jirkova, města opravdu nedaleko severočeských hnědouhelných povrchových dolů. Pamatuji bývalý státní podnik DVIL Komořany i Chemické závody československo-sovětského přátelství v Záluží u Mostu, které nás tehdy obtěžovaly imisemi. Díky hornické činnosti tehdy došlo ke změně krajinného rázu a tím i ke změně klimatických podmínek v této oblasti, které měly důsledky na všechny obyvatele v okolí, např. nespecif. záněty dýchacích cest, nevyléčitelné choroby, vyšší počet sebevražd a i vysokou migraci obyvatel atd. atd. Jenže v té době se proti tomu nedalo nic dělat, leda se odstěhovat jinam, a i to šlo díky tehdejšímu režimu těžko. Rekultivace probíhala, s výjimkou vinařství ing. Váni Most, pouze jediným způsobem a to zatopením povrchového lomu vodou. Kolik vesnic a měst padlo za oběť dolování! Dnes vidím obdobu s lomem Ktiš u uhelné společnosti z Mostu, která chce zbourat Horní Jiřetín a Černice a dojít až k hranici města Litvínov. Proč? Copak mohou dvě vesnice na úpatí Krušných Hor spasit uhelnou politiku našeho státu? Byli jste se tam někdy podívat? A obdoba s lomem ve Ktiši? Peníze, peníze, peníze!!! Bez ohledu na obyvatele, kteří tam bud žijí trvale /můj manžel/ nebo by tam chtěli žít trvale /jako já/!! Já mám zatím zaměstnání v Kladně, ale téměř každý víkend jsem ve Smědči, kde zatím nacházím klid a pohodu pro odpočinek po náročné práci. Kdo má právo bezohledně mi v tom bránit? Firma pana Hrona? Ano, předložil plán, který splňuje určité náležitosti, ale dotýká se mne a mého manžela. To se máme každý den dívat na "díru" v protějším kopci, utírat prach a raději, kvůli hluku a výfukovým plynům z náklaďáků z lomu neotevírat okna? To chcete dát p. Hronovi právo k těžbě s tímto vědomím?“)
Námitka se zamítá. Vlastní provádění trhacích prací není předmětem tohoto řízení, ale bude o nich rozhodováno v případném samostatném povolovacím řízení. Teprve v tomto řízení je možné uplatnit námitky k provádění trhacích prací. Přesto však se organizace i OBÚ touto problematikou zabývali a k žádosti o povolení HČ v DP Ktiš je doložen i znalecký posudek s posouzením vlivu případných trhacích prací. OBÚ se ztotožňuje se závěry znalce především s ohledem na vzdálenost nemovitosti manželů Konvalinkových cca 1 750 m od lomu lze oprávněně očekávat, že technickými opatřeními při provádění trhacích prací (velikost nálože) bude dosaženo seismické aktivity hluboce pod hranicí možného ovlivnění jejich nemovitosti. Proti vzniku vysoké 40
prašnosti jsou na základě stanovisek orgánů ochrany ovzduší a hygieny stanovena ve výrokové části I. tohoto rozhodnutí jimi požadovaná opatření. Při splnění těchto opatření nedojde k významnému ovlivnění okolí lomu prašností, jak vyplývá z uvedených stanovisek a znaleckých posudků (Rozptylová studie, Posouzení vlivu na veřejné zdraví). OBÚ těmto závěrům přisvědčil, mimo jiné i pro nevelký rozsah navrhované HČ (maximální výše těžby 50 000 tun za rok), četnost provádění odstřelů (cca 4x za rok), a s ohledem na výše uvedenou vzdálenost nemovitosti manželů Konvalinkových od lomu. b) dojde ke snížení hodnoty vlastní nemovitosti vč. pozemků; (Citace: „Vždyť se sníží i hodnota naší nemovitosti včetně pozemků /máme cca 4,5tis. m2/. A kdo zastaví "rozjetý" lom, kdo bude kontrolovat, zda je vše podle předem stanovených podmínek a KDO BUDE NÉST ODPOVĚDNOST za porušení těchto podmínek? V dnešní době, kdy mají "zlatokopové" zelenou!“)
Námitka se zamítá. Jedná se o námitku soukromoprávní povahy uplatněnou na základě tvrzení vlastníků nemovitostí a jimi předloženého znaleckého posudku o poklesu cen nemovitostí. V této věci je nutné postupovat podle občanskoprávních předpisů s tím, že škoda způsobená HČ je důlní škodou podle § 36 horního zákona. Podle § 37 odst. 1 horního zákona se na vypořádání důlních škod vztahují obecné předpisy o náhradě škody, pokud tento zákon nestanoví jinak. Řešení této námitky není předmětem řízení o povolení HČ. c) lze pochybovat o hospodárném využití ložiska, státním zájmu a strategické surovině; (Citace: „Nejsem samozřejmě odborník v hornictví, ale nový plán POPD /zmenšení těžební plochy, snížení výtěžnosti aj./ mi přijde jako podlézání laťky. Přičemž by mělo platit: přeskoč, přelez, nepodlez! Ložisko se má hospodárně vytěžit, ale je to nutné? Je to státní zájem a strategická surovina? Není! Je to přání jedné firmy, ev. několika málo osob. Je nutné zplundrovat kus krásné přírody na úkor trvale žijících obyvatel a rezidentů, kteří jsou přínosem pro obec? Není! Nechme lom u Ktiše tak, jak je! Lom má právo na lepší budoucnost. Myslím, že kulturní využití je reálnější a přijatelnější pro všechny v jeho okolí! Ať si v budoucnosti nemusíme vyčítat, že jsme nenávratně něco nádherného a nenahraditelného zničili!!! Kvůli profitu firmy a osob, kteří jdou bezohledně za svým ziskem.“)
Námitka se zamítá. OBÚ, jak výše uvedeno, přezkoumal předloženou dokumentaci v celém rozsahu a neshledal, že by navrhovanou činností docházelo k narušování zásad nehospodárného využití ložiska. Předložená dokumentace sice neřeší vydobytí zásob v celém DP Ktiš, ale zároveň neznemožňuje, ani nijak neztěžuje vydobytí zbylých zásob v DP Ktiš. Rozhodování o státním zájmu a strategické surovině není předmětem řízení o povolení HČ. V řízení o povolení HČ OBÚ posuzuje námitky účastníků řízení ve vazbě k předmětu řízení, tj. k povolení HČ. Tyto námitky se posuzují z hledisek relevantních pro povolení HČ, kterými jsou úplnost žádosti, vyřešení střetů zájmů chráněných podle zvláštních právních předpisů a dodržení zásad báňské technologie při zajištění hospodárného využívání výhradního ložiska. MUDr. Helena Krejčová a MUDr. Miroslav Krejčí podali písemné námitky a připomínky při ústním jednání 28.1.2014 k protokolu SBS/03016/2014, které následně doplnili přípisem ze dne 9.2.2014 doručením na OBÚ 11.2.2014, č.j. SBS/044468/2014 (dokumenty jsou součástí spisu); 1. Procesní námitky a žádost o zastavení správního řízení: 41
d) při stanovení DP Ktiš v roce 2001 je (manžele Krejčovi) nezahrnul OBÚ z neznámého důvodu mezi účastníky řízení, ve kterém by již tehdy uplatnili fakticky existující střet zájmů s těžaři, čímž byla porušena jejich práva vyplývající z LZPS; (Citace: „To, že se lidé v ČR mnohdy neumí ve změti různých ustanovení Správního řádu a mnoha dalších předpisů orientovat a svá práva obhájit, nesmí být nikdy zneužito k tomu, aby byl občan zkrácen v jeho zákonných právech. Přesně to se stalo i nám v roce 2001, kdy byl vytvořen dobývací prostor v Ktiši. Tehdy jsme vůbec netušili, že nějaké takové správní řízení na OBÚ probíhá. Ačkoli jsme tehdy již v Ktiši 550m od zrušeného lomu bydleli, OBÚ nás z nějakého neznámého důvodu mezi účastníky řízení nezahrnul. Možná oznámení o úmyslu vytvořit DP na nějaké úřední desce viselo. Ale OBÚ mohl reálně předpokládat, že tuto úřední desku bez příčiny, čistě pro radost a zajímavost pravidelně sledujeme a budeme tedy včas informováni, abychom uplatnili již tehdy fakticky existující střet zájmů s těžaři? Opravdu pokládáte za obhajitelné tvrzení, že každý občan, který chce hájit svá práva, musí pravidelně sledovat všechny existující úřední desky, zdali se náhodou někde neobjevil zájem někoho neznámého, kdo jej hodlá připravit o majetek nebo ohrozit jeho zdraví? To je přece absurdní i dnes za existence elektronických desek. V roce 200 I při vytvoření dobývacího prostoru Ktiš navíc žádné takové neexistovaly. Možná to bylo v souladu s nějakými právními předpisy nižší právní síly, ale rozhodně tak byla porušena naše práva, vyplývající z LZPS. A těchto práv se hodláme domáhat, protože jsou ohrožována ve stejné věci dodnes.
Námitka se zamítá. Stanovení DP Ktiš, ani přezkoumání rozhodnutí, kterým byl DP Ktiš stanoven, není předmětem tohoto řízení. V současnosti je DP Ktiš stanoven platným pravomocným rozhodnutím. e) OBÚ je (manželé Krejčovi) do předmětného správního řízení opět sám nezahrnul, mimochodem už potřetí; (Citace: „V této souvislosti citujeme větu z Vašeho USNESENÍ o přiznání účasti ve správním řízení OBÚ ze dne 27.1.2014 : "OBÚ vzhledem k lokaci stavby, která se nachází vzdušnou čarou cca. 650m od hranice DP Ktiš, která vylučuje jeho (pozn.: domu č.p. 65) přímé ohrožení navrhovanou činností, je (pozn.: manželé Krejčovi) mezi účastníky tohoto řízení nezahrnul". To je podivná úvaha. Hodnotí naši stavbu, ale zcela přehlíží ohrožení nás jako fyzických osob, resp. našeho zdraví, a to navíc za situace, kdy jsme OBÚ na toto ohrožení v předchozím správním řízení ve stejné věci opakovaně upozornili. Proč to OBÚ dělá? Nechápeme, proč nás OBÚ do předmětného správního řízení opět sám nezahrnul, mimochodem už potřetí.“)
Námitka se zamítá. Jak již bylo uvedeno, OBÚ při posuzování okruhu účastníků řízení vycházel z ustanovení § 27 odst. 2 správního řádu, podle kterého účastníky řízení jsou vedle žadatele i další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny na svých právech nebo povinnostech. OBÚ přitom postupoval v souladu s ustanovením § 8 odst. 1 správního řádu, kdy ve všech obdobně vedených správních řízení vyhodnocuje okruh účastníků řízení podle toho, zda jejich nemovitosti jsou přímo dotčeny povolovanou činností, nebo zda se nacházejí v jejím přímém sousedství. Další osoby, které se cítí být tímto řízením dotčeny, mu z materie věci, ani z obsahu doručeného podání nemohly být známy. Stávající řízení nesouvisí s řízením v podobné věci (povolení HČ v DP Ktiš) vedeným v letech 2011 až 2012, které bylo zastaveno pravomocným usnesením. Okruh účastníků zjištěný v tomto zastaveném řízení nemůže být relevantní pro stávající řízení a to jak vzhledem k jejich časové odlehlosti, tak zejména vzhledem k změně rozsahu (umenšení) nově žádaného dobývání a činností s tím souvisejících. f) dovolávají se čl. 31 LZPS („každý má právo na ochranu zdraví“) s tím, že toto právo není omezeno žádnými jinými zákonnými normami, což by mělo být zohledněno při 42
rozhodování správních orgánů a v tomto kontextu nesouhlasí s povolením HČ v DP Ktiš s tím, že vzhledem k jejich zdravotnímu stavu se cítí touto činností ohroženi; (Citace: „Vycházíme z čl. 31 LZPS, která je součástí ústavního pořádku ČR, a který uvádí, že každý má právo na ochranu zdraví. Toto právo není omezeno jinými zákonnými normami, což je zásadního významu pro právní výklad tohoto ustanovení a explicitně pro běžnou praxi státních orgánů. Jako součást ústavního pořádku ČR je LZPS normou nejvyšší právní síly, která je právně závazná pro každého občana i pro každý správní orgán, tedy i pro Obú. Při dodržování zákonných norem pokládáme za prioritní respektovat nejen literu zákona, ale především zjevný úmysl zákonodárce. Jsme toho názoru, že v čl. 31 LZPS zákonodárce jednoznačně vyjadřuje úmysl reálně a účinně chránit zdraví každého občana. Jsme přesvědčeni, že všechny právní normy nižší právní síly, než je Ústava ČR, které se týkají rozhodování Obú Plzeň ve smyslu povolení těžby v DP Ktiš, je třeba chápat a užívat způsobem, který bude vždy respektovat výše uvedený úmysl zákonodárce. Prosazování ekonomických zájmů za cenu obětování ústavně chráněného práva jedince na ochranu zdraví zákony nepřipouští. Ochranu ústavních práv občanů nelze pokládat v ČR za jakousi chiméru.“)
Námitka se zamítá. Čl. 31 LZPS stanovuje, že „každý má právo na ochranu zdraví“, na druhé straně v článek 26 LZPS stanovuje, že každému je dáno „právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost“. Práv uvedených v těchto obou článcích je podle čl. 41 LZPS možno se domáhat pouze v mezích zákonů, které tyto práva provádějí. OBÚ v tomto řízení nemůže rozhodovat na základě individuálního zdravotního stavu konkrétních osob, ale na základě stanovisek a závazných stanovisek dotčených orgánů státní správy, kterým je ochrana zdraví zvláštními předpisy určena. Jedná se zejména o stanovisko hygieny. g) lhůtu 14 dnů pro studium podkladů a materiálů ze spisu označují jako krácení jejich práv a porušení rovnosti postavení účastníků řízení (opakující se námitka v řízení); (Citace: „Lhůta 14 dnů pro studium podkladů a materiálů ze spisu, které nám byly předány na místním šetření konaném dne 28. 1. 2014, a pro vypracování odborných stanovisek či připomínek je pro nás nepřiměřeně krátká. Prostudovat všechny materiály, vyhledat a vyžádat si stanoviska odborníků v tak krátkém čase je nemožné. Vnímáme to jako krácení na našich právech a porušení rovnosti postavení účastníků řízení.“)
Námitka se zamítá. Jak výše vícekrát uvedeno, OBÚ v závěru protokolu z ústního jednání stanovil, s odkazem na § 6 správního řádu, lhůtu 14 dnů ode dne ústního jednání, což s připočtením doby od doručení oznámení o zahájení správního řízení OS Zdravé Ktišsko, jehož členy oba jmenovaní účastníci jsou, dne 15.1.2014, činí v součtu 27 dní. OBÚ takovouto lhůtu považuje, mimo jiné i s ohledem na ustanovení § 18 odst. 3 zákona č. 61/1988 Sb., za dostatečnou. Konečně lze konstatovat, že tato námitka ztratila své opodstatnění v průběhu řízení s ohledem na dobu jeho trvání více než požadovaných 8 týdnů. h) realizace záměru nesmí být ze strany státních úřadů vynucována proti veřejnému zájmu vyjádřenému peticí se 199 podpisy proti těžbě; (Citace: „V petici proti obnovení těžby v lomu Ktiš vyjádřilo svým podpisem nesouhlas s těžbou 199 občanů. Jde o podstatnou část občanů Ktiše a jejích osad. Více k petici na www. zdravektissko.cz. Požadujeme, aby byl respektován názor tak významné části veřejnosti. Realizace záměru soukromé firmy, bez ohledu na poškození v Ktiši a okolí žijících lidí, nesmí být ze strany státních úřadů vynucována a měl by být respektován skutečný veřejný zájem.“)
Námitka se zamítá. Jak již bylo uvedeno v odůvodnění výše, OBÚ je v řízení vázán příslušnými právními předpisy, tzn., že v souladu s nimi také v řízení postupuje 43
a podle nich rozhoduje. Skutečnost existence petice občanů proti těžbě jako takové, nelze považovat za určující argument v rozhodování správního orgánu. Jedná se o argument, jehož váhu v tomto případě lze označit stejným atributem „vynucování“ a nelze jej nadřazovat s označením „veřejného zájmu“ nad platnou zákonnou legislativu. i) nejsou známé veškeré skutečnosti a důkazy potřebné k souhlasu s těžbou, je však známo dosti takových, v důsledku kterých není jiná možnost, než žádost o povolení těžby zamítnout s odvoláním se především na střet zájmů ve věci zákonného práva účastníků řízení na ochranu zdraví i majetku, který se organizace s nimi ani nepokusila vyřešit; (Citace 1: „Náš zájem na ochraně našeho individuálního zdraví a našeho majetku je nepopiratelnou skutečností, podloženou LZPS jako normou nejvyšší právní síly. Tento náš zájem je fakticky a objektivně ve střetu se zájmem těžební společnosti Gamet těžit v DP Ktiš granát. Úmysl zákonodárce účinně hájit také zdraví občanů dokládá § 10 odst. 1 písm. d) Horního zákona, který se vztahuje k povinnosti FO nebo PO oprávněné vykonávat hornickou činnost (dále jen jako "Organizace") řešit střet zájmů. ,,(1) Organizace je povinna (. . .) d) řešit včas střety zájmů při stanovení dobývacího prostoru a při plánované otvírce. přípravě a dobývání výhradního ložiska především s cílem omezit nepříznivé vlivy na životní prostředí" Právě důrazem na omezení nepříznivých vlivů na životní prostředí zákonodárce potvrzuje, že jedním z klíčových zájmů je ochrana zdraví. A stejně, jako se projednává střet zájmů s konkrétními vlastníky konkrétních dotčených nemovitostí, je povinností těžební organizace vyřešit střet svého zájmu se zájmem konkrétních lidí na ochranu jejich zdraví. Naše stanovisko potvrzuje § 33 Horního zákona: ,,(1) Jestliže jsou využitím výhradního ložiska ohroženy objekty a zájmy chráněné podle zvláštních předpisů, objekty a zájmy fyzických nebo právnických osob, jsou organizace, orgány a fyzické a právnické osoby, jimž přísluší ochrana těchto objektů a zájmů, povinny ve vzájemné součinnosti řešit tyto střety zájmů a navrhnout postup, který umožní využití výhradního ložiska při zabezpečení nezbytné ochrany uvedených objektů a zájmů." Tato povinnost řešit střet zájmů se v našem případě týká Obú. ,,2) Organizace je povinna před zařazením příslušných prací do plánu otvírky, přípravy a dobývání dohodnout se s orgány a fyzickými a právnickými osobami, kterým přísluší ochrana objektů a zájmů podle odstavce 1, o tom, zda ohrožený objekt nebo zájem se má chránit, v jakém rozsahu, popřípadě po jakou dobu a dohodu předložit krajskému úřadu k zaujetí stanoviska. " ,,(4) Organizace, která žádá o povolení otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska, je povinna doložit obvodnímu báňskému úřadu, že střety zájmů byly vyřešeny. " Zde žadatel o povolení k těžbě v DP Ktiš ani jednu z těchto zákonných povinností nesplnil. Nikdo s námi o střetu zájmů nejednal, nedohodl se s námi o něm a samozřejmě nic takového ani nemohl Obú doložit. O tom, že nám jako fyzickým osobám přísluší ochrana našich zájmů ve smyslu práva na ochranu zdraví a majetku, jistě není pochyb. Stejně tak není pochyb, že jsme jako fyzické osoby se žadatelem o povolení těžby v DP Ktiš ve střetu zájmů. O tom, že náš zájem na ochranu zdraví je zájmem žadatele vážně ohrožen, jsme Obú poskytli důkaz již v minulém správním řízení na stejnou žádost žadatele a to v podobě vyjádření dvou odborných lékařů, kteří potvrdili, že zvýšení prachu ve vdechovaném vzduchu a dlouhodobý hluková zátěž zhorší naše onemocnění. Na podporu tohoto našeho stanoviska uvádíme judikaturu Nejvyššího správního soudu ke střetu zájmů. Nejvyšší správní soud v rozhodnutí ze dne 27.10.2004, sp. zn. 7A 133/2002 (dále jen jako "Rozhodnutí I") judikoval následující: " Předpokladem povolení otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska podle § 10 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě hornické...k vyřešení střetu zájmů podle § 33 zákona Č. 44/1988 Sb., horního zákona. Vyřešení střetu zájmů se netýká jen pozemků a nemovitosti, na kterých bude hornická činnost prováděna, ale i těch, které 44
mohou být touto činností ohroženy nebo dotčeny. Vyřešení střetu zájmu má totiž za cíl odstranění právních překážek výkonu hornické činnosti tak, aby mohla být z hlediska právních vztahů prováděna nadále bezrozporně. " Důležitost vyřešení střetu zájmů byla akcentována rovněž v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 30.1.2004, sp. zn. A 5/2003 . Nejvyšší správní soud uvedl následující právní větu: " Předpokladem řešení střetu zájmů podle § 33 odst. 1 zákona Č. 44/1988 Sb., horního zákona, je spolehlivé zjištění toho, které pozemky jsou ohroženy využitím výhradního ložiska (zde: trhacími pracemi malého rozsahu) " Závěr: „Naše věcné medicínské a právní námitky jsou pravdivé, opodstatněné a doložitelné. Jsme přesvědčeni, že žadatel o povolení k těžbě spol. Garnet Group ohrožuje svým záměrem těžit v DP Ktiš granát naše zákonné právo na ochranu našeho zdraví i majetku. Znalecké posudky to mohou doložit. Protože však žadatel o povolení těžby se námi reálně existující střet zájmů ani nepokusil vyřešit, čímž nesplnil svou zákonnou povinnost, domníváme se, že žádost o povolení hornické činnosti společnosti Gamet Group v DP Ktiš nelze než zamítnout.“) (Citace 2: „Jsme přesvědčeni, že v právním státě nemůže jedna strana získávat prospěch bez ohledu na újmu strany druhé. Není možné, aby Gamet Group žádal majetkový prospěch, ale rizika bychom nesli my. OBÚ se musí při rozhodování o těžbě vyrovnat se střetem zájmů mezi námi a Garnet Group. Jde o to, zda má přednost náš zájem na ochraně zdraví a neobtěžování důsledky těžby nebo dostane přednost zájem Garnetu na hmotném zisku. Z výše uvedených důvodů a připomínek je zřejmé, že nejsou v tuto chvíli známé veškeré skutečnosti a důkazy potřebné k souhlasu s těžbou. Je však známo dosti takových, v důsledku kterých není jiná možnost než žádost Garnetu o povolení těžby zamítnout.“)
Námitka se zamítá. OBÚ v řízení o povolení HČ je ve svém rozhodování vázán příslušnými právními předpisy (horní zákon, zákon č. 61/1988 Sb., vyhláška č. 104/1988 Sb.). Podle těchto předpisů má OBÚ přezkoumat úplnost žádosti o povolení HČ, vyřešení střetů zájmů chráněných podle zvláštních právních předpisů a dodržení zásad báňské technologie při zajištění hospodárného využívání výhradního ložiska. OBÚ přezkoumal předloženou žádost včetně přiložené dokumentace v celém rozsahu a konstatoval, že splňuje předepsané náležitosti. OBÚ dále ověřil, že žádost je úplná a obsahuje všechny doklady a dokumenty tak, jak jsou stanoveny v § 6 vyhlášky 104/1988 Sb. POPD obsahově odpovídá příloze č. 3 vyhlášky 104/1988 Sb. a po věcné stránce respektuje podmínky rozhodnutí o stanovení chráněného ložiskového území (MŽP ČR, OVSS II. č.j. 510/1277/00-CHLÚ 4/00 Dv) i rozhodnutí o stanovení DP Ktiš (OBÚ v Plzni č.j. 1234 - 465/Skl/Při/01) a poskytuje dostatečný podklad k posouzení navrhované HČ. Součástí žádosti jsou i stanoviska, závazná stanoviska, případně rozhodnutí dotčených orgánů státní správy včetně „Závěru zjišťovacího řízení o vlivu záměru na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., a smlouva o uzavření budoucí nájemní smlouvy na pozemky dotčené HČ, jako doklady o vyřešení střetů zájmů na ložisku. Nad rámec požadavků uvedeného právního předpisu byly k žádosti doloženy i znalecké posudky řešící možnost ovlivnění okolí lomu navrhovanou HČ. OBÚ v řízení dále posuzoval, zda a jakým způsobem jsou ze strany organizace vyřešeny střety zájmů chráněné podle zvláštních předpisů. Ochrana veřejných zájmů chráněných podle zvláštních zákonů je v řízeních vedených orgány státní báňské správy, jako je řízení o povolení hornické činnosti, zajišťována formou stanovisek a závazných stanovisek vydávaných správními orgány příslušnými podle zvláštních zákonů k ochraně těchto veřejných zájmů. Navržený způsob otvírky a dobývání v POPD není v rozporu se zásadami báňské technologie při zajištění hospodárného využívání výhradního ložiska. Účastníci akcentují zejména nevyřešený střet mezi ochranou jejich individuálního zdraví a navrhovanou HČ. K tomu OBÚ opětovně uvádí, že ve smyslu § 33 horního zákona je za střet zájmů považován konflikt mezi veřejným 45
zájmem na využití výhradního ložiska a jinými veřejnými zájmy, přičemž ochrana těchto zájmů je zajišťována k tomu příslušnými orgány státní správy. I deklarované právo na ochranu osobního zdraví účastníků ve smyslu čl. 31 LZPS je v tomto kontextu vymahatelné pouze v mezích zákonů, které tato práva provádějí. OBÚ v tomto řízení nemůže rozhodovat na základě individuálního zdravotního stavu konkrétních osob, ale na základě stanovisek a závazných stanovisek dotčených orgánů státní správy, kterým je ochrana zdraví zvláštními předpisy určena. Jedná se zejména o stanovisko hygieny. 2. Námitky proti podkladům rozhodnutí: c) dožadují se předejití možným následkům na zdraví modelováním situace znečištění prachovými a hlukovými imisemi ještě před zahájením těžby; (Citace: „Náš dům a naše pozemky jsou od okraje dobývacího prostoru Ktiš vzdáleny pouhých 550m, což znamená jsou pod přímým vlivem případné budoucí těžby v tomto DP. Místní poměry ilustruje situace před zahájením těžby, kdy se v ovzduší nenacházejí žádný prach generovaný těžbou. O prachových a hlukových imisích, způsobených těžbou a drcením kamene v DP Ktiš není pochyb. Situace po zahájení těžby může být jedině horší. V zájmu předejití možným následkům na našem zdraví je nutné realisticky a fakticky správně modelovat situaci znečištění za různých podmínek ještě před zahájením těžby, posoudit její možné následky s využitím kontrolního měření ve srovnatelném lomu při aktivní těžbě a validně odhadnout hodnoty zatížení prachem, hlukem a vibracemi pro konkrétní domy a pozemky v blízkosti DP Ktiš. Žádáme, aby o povolení hornické činnosti bylo rozhodováno na základě takto zpracované odborné studie.“)
Námitka se zamítá. Požadavku modelovat situaci znečištění, resp. zatížení prostředí prachem a hlukem před zahájením těžby, jakož i žádosti, aby OBÚ rozhodoval na základě zpracované odborné studie, bylo dáno zadost tím, že OBÚ v řízení vycházel jednak ze stanovisek dotčených orgánů státní správy a jednak s jejich závěry korespondujícími se znaleckými posudky (mj. Rozptylová studie, Akustický posudek, Posouzení vlivu na veřejné zdraví), které vyvracejí, že by mohlo dojít k ohrožení zdraví osob v okolí lomu navrhovanou HČ. Na základě uvedených dokumentů OBÚ dospěl k závěru, že při dodržování stanovené technologie a opatření k omezení prašnosti, hluku a vibrací v souladu s platnými právními normami, nedojde k zásadním negativním účinkům či změnám vůči nemovitostem vzdáleným více jak 500 m od hranice DP Ktiš, ani k překročení stanovených limitů znečištění, tzn., ani k zásadním negativním dopadům na zdraví. Ve věci vlivu prašnosti je těžební organizace vázána právními předpisy, zejména zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, když podle přílohy 2, kódu 5.11 zákona patří kamenolomy mezi vyjmenované stacionární zdroje znečištění, u kterých je vyžadována jak rozptylová studie podle § 11 odst. 9, tak kompenzační opatření podle § 11 odst. 5, rovněž tak provozní řád jako součást povolení provozu vydávaného krajským úřadem. OBÚ na základě stanovisek dotčených orgánů státní správy stanovením podmínek č. 5, 7, 8 a 9 ve výrokové části I. tohoto rozhodnutí zajistil jak dodržení příslušných hygienických norem, tak sledování a vyhodnocování imisí vzniklých při HČ. d) požadují doplnění rozptylové studie a akustické studie o posouzení vlivu na konkrétní zdraví zde žijících osob; (Citace: „Měření znečistění vzduchu a hluku ex post mají smysl kontrolní, ale ne preventivní, neboť mezi tím již může dojít k nenapravitelné újmě na zdraví. U lidí s plicními chorobami je fakticky možné spolehlivě předpovědět další vývoj astmatu i CHOPN při jejich vystavení 46
zvýšené prašnosti z těžby v DP Ktiš. I při dodržení některých hygienických norem bychom nesměli jako lidé s jistým stupněm postižení plic, resp. sluchu v prostředí se zvýšenou prašností pracovat (viz. pracovní lékařství), ale z logiky věci v něm nemůžeme ani trvale žít. Požadujeme proto doplnění spisu o rozptylovou studii emisí, vznikajících v souvislosti s případnou těžbou v DP Ktiš a posouzení jejich vlivu na zdraví konkrétních zde žijících osob. Odborný posudek musí jednoznačně kvalifikovat a kvantifikovat konkrétní zdravotní rizika u nás jako konkrétních nemocných a starých osob, kteří zde žijí. Dále žádáme o doplnění akustické studie o vliv dlouhodobě působícího hluku na naše psychické i fyzické zdraví.“)
Námitka se zamítá. Platná právní legislativa vyžaduje posuzování vlivů na veřejné zdraví, nikoliv na konkrétní zdraví konkrétních osob. Studie posouzení vlivu na veřejné zdraví standardně vychází ze vztahů odvozených pro běžnou populaci s průměrným zastoupením rizikových skupin vč. astmatiků s chronickou obstrukční chorobou plicní. OBÚ v řízení plně respektuje platnou právní legislativu a proto při svém rozhodování vycházel především ze stanovisek dotčených orgánů státní správy s přihlédnutím k výše uvedeným znaleckým posudkům, s jejichž závěry se ztotožnil, a které vyvracejí, že by mohlo dojít k ohrožení zdraví osob uvedenými imisemi souvisejícími s navrhovanou HČ v okolí lomu. Mimo jiné po prostudování podkladů shromážděných v řízení dospěl OBÚ k závěru, že nemovitost manželů Krejčových se nachází bezpečně za hranicí oblasti, ve které může docházet při provádění HČ v DP Ktiš k překračování limitních hodnot imisních škodlivin v ovzduší stanovených platnými hygienickými předpisy. e) konstatují, že ložisko granátu je větší než DP s tím, že současné technické a technologické možnosti neumožňují celé jeho využití a to s odvoláním na článek 7 ústavy ČR „stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu nerostného bohatství“; (Citace: „Ložisko granátu je mnohem větší než DP. Povinnost hospodárného využití přírodních zdrojů je stanoveno v čl. 7 Ústavy ČR. "Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství." Současné technické a technologické možnosti takové využití neumožňují, aniž by to zároveň neohrozilo obec a její obyvatele. POPD žadatele je ukázkou nehospodárného využití přírodních zdrojů. Granát není strategickou surovinou, a proto není žádný veřejný zájem na jeho vytěžení v dohledné době. Ekonomický zájem Garnet Group na těžbě zde není legitimním důvodem.“)
Námitka se zamítá. DP Ktiš byl stanoven již v roce 2001 platným rozhodnutím. Stanovením DP Ktiš vzniklo organizaci ve smyslu § 24 horního zákona oprávnění dobývat výhradní ložisko, a to pouze v jeho hranicích. Nemůže být předmětem tohoto řízení přezkoumávat dříve vydaná dosud platná rozhodnutí, ale naopak OBÚ musí mimo jiné posuzovat při povolování HČ, zda a jak jsou plněny podmínky rozhodnutí o stanovení DP. V této věci OBÚ neshledal v předloženém POPD žádné nedostatky. Otvírka lomu v POPD je navržena tak, že těženy budou pouze zásoby nerostu přístupné k dobývání a zároveň nebude nijak znemožněno ani ztíženo vydobytí zbylých zásob. Podle názoru OBÚ není dobývání ložiska omezeno současnými technickými a technologickými možnostmi, ale pouze vyřešením střetu zájmů na ložisku. f) těžbu nelze považovat za oprávněnou, protože se nejedná o surovinu strategického významu, nezbytnou pro existenci, resp. fungování státu; (Citace: „I to je důvod, proč připravujeme podnět pro šetření ombudsmana v naší věci, který bude odeslán v nejbližších dnech. Podle našich informací z EU obsahují mezinárodní závazky ČR skutečně povinnost státu nás před újmou na zdraví v důsledku případné těžby již preventivně ochránit. Z pohledu LZPS je prý případ zcela jasný. Případná těžba by mohla údajně být pokládána za oprávněnou v případě nějaké suroviny strategického významu, která by byla pro 47
existenci, resp. fungování státu nezbytná. To v našem případě tak není, v Ktiši jde jenom o ekonomický zájem těžařů. Máme také v úmyslu celý případ opakovaně medializovat, nebot' se setkáváme s mnoha případy, kdy jsou lidé proti těžařské lobby bezmocní. Může se stát, že náš případ bude v přístupu státu k právům na ochranu zdraví ve vztahu k hornické činnosti přelomovým a dostaneme se tak na úroveň západních států EU.“)
Námitka se zamítá. OBÚ považuje takovou námitku jako nepřípustnou. OBÚ nemá ve svém rozhodování o povolení HČ žádné zákonné zmocnění zkoumat strategický význam těžby pro existenci či fungování státu. OBÚ pouze u výhradních ložisek zjišťuje, zda pro jejich dobývání byl či nebyl stanoven DP. Podle § 24 odst. 1 horního zákona stanovením DP vzniká oprávnění k dobývání výhradního ložiska. V tomto případě byl DP Ktiš stanoven a je evidován pro organizaci. g) rozporují hospodárnost využití ložiska; (Citace: „Požadujeme důkladné posouzení hospodárnosti navržené těžby v POPD Ktiš podle § 30 zákona č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon).“)
Námitka se zamítá. OBÚ, jak výše nejednou uvedeno, přezkoumal předloženou dokumentaci v celém rozsahu a neshledal, že by navrhovanou činností docházelo k narušování zásad hospodárného využití ložiska. Předložená dokumentace sice neřeší vydobytí zásob v celém DP Ktiš, ale zároveň neznemožňuje, ani nijak neztěžuje budoucí vydobytí zbylých zásob v DP Ktiš. h) dokumentaci POPD požadují doplnit o postup úpravy a zušlechťování vydobytých nerostů a z něho vyplývající výtěžnost; (Citace: „Požadujeme doplnění POPD o postup úpravy a zušlechťování vydobytých nerostů a z něho vyplývající výtěžnost, jak je stanoveno ve vyhlášce č. 242/1993 Sb. Pro stanovení věrohodné výtěžnosti požadujeme provedení provozních zkoušek, protože předpokládaná výtěžnost uváděná v POPD je podle nás nereálná.“)
Námitka se zamítá. OBÚ uvádí, že dokumentace POPD v kapitole 1.4. obsahuje dostatečný popis provádění základní úpravy vytěžené suroviny v DP Ktiš. Následné zpracování vydobytého nerostu bude prováděno ve zpracovatelském závodu mimo předmětnou lokalitu a není předmětem tohoto řízení. Výtěžnost předmětné části ložiska je v POPD dostatečným způsobem kvantifikována. i) dokumentaci POPD požadují doplnit o popis použité technologie pro úpravu a zušlechťování granátové rudy ve zpracovatelském závodě a stanovení množství a kvality odpadu; (Citace: „Požadujeme doplnění POPD o popis použité technologie pro úpravu a zušlechťování granátové rudy ve zpracovatelském závodě a stanovení množství a kvality odpadu, který při zpracování úpravárenskými technologiemi nutně musí vznikat. Surovina nemůže být zpracována v celém objemu, jak je uváděno v POPD.)
Námitka se zamítá. OBÚ uvádí, že v dokumentaci POPD je obsažen dostatečný popis použité technologie pro úpravu vytěženého materiálu v lomu. Podle § 2 písm. d) zákona č. 61/1988 Sb. je za hornickou činnost považována úprava a zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním. Samotné zpracování nerostu nebude prováděno v lokalitě, jejíž součástí je DP Ktiš a není proto předmětem toho řízení. OBÚ se z toho důvodu dalším zkoumáním způsobu zpracování vytěžené suroviny a zušlechťování nerostů dále podrobněji nezabýval, nezabýval se tedy ani otázkou stanovování množství a kvality odpadu vzniklého ve zpracovatelském závodě. 48
j) Požadují, aby součástí dokumentace POPD byl popis, charakteristika a kvalita výsledných produktů úpravy a zušlechťování; (Citace: „Požadujeme, aby součástí POPD byl popis, charakteristika a kvalita výsledných produktů úpravy a zušlechťování, (viz vyhláška).“)
Námitka se zamítá. Dokumentace POPD obsahuje v čl. 1.4 POPD dostatečný popis použité technologie úpravy vytěžené suroviny v souvislosti s dobýváním v lomu vč. charakteristiky a kvality výsledného produktu z této úpravy. k) z dokumentace POPD vyplývá, že se v podstatě jedná o těžbu kameniva a kamenivo nelze považovat za výhradní nerost; (Citace: „Z předloženého POPD vyplývá, že se v podstatě jedná o těžbu kameniva, které bude dále prodáváno zájemcům k dalšímu zpracování. Nelze považovat výhradní nerost za kamenivo.“)
Námitka se zamítá. Ložisková výplň výhradního ložiska technicky využitelných granátů Ktiš je tvořena horninami se zvýšeným obsahem granátů, zejména biotitickou granátovou pararulou. Z těžené horniny je pak v zpracovatelském závodě získáván vlastní nerost. Jalovina – kamenivo je doprovodným produktem vyhrazeného nerostu, který má dle POPD své další využití. l) znalecké posudky: Akustický posudek, Rozptylová studie, Posouzení vlivu na veřejné zdraví a Hydrogeologický posudek, které jsou součástí žádosti, jsou ve své podstatě nedokonalé, neúplné, zkreslující, zavádějící i rozporuplné; (Citace: „Na místním šetření jsme se dozvěděli, že součástí spisu jsou posudky a studie z minulého správního řízení č.j. 179/11/07/2, protože byla doložena jejich platnost i pro řízení současné. Nyní tedy ke konkrétním výhradám ohledně některých posudků předložených spol. Garnet Group. Posudek akustický, zpracovala ing. Jana Dolejší, č. 12008573, r. 2012 Tento posudek vykazuje zásadní koncepční i faktické nedostatky a v některých částech si dokonce odporuje. 1. Ve studii nejsou uvedeny konkrétní typy strojů a zařízení, které mají v lomu pracovat, ani jejich autorizované parametry (hlučnost aj.). Ač mají tyto parametry pro vypovídací hodnotu posudku klíčový význam, nejsou v posudku doloženy autorizovanou specifikací, což zásadně zpochybňuje validitu závěrů. Namísto toho je v oddílu 4.4. uvedeno u mobilní drtící linky pouze " ... na základě mnohých měření (?) podobných zařízení byla stanovena průměrná hladina akustického tlaku 1 m od obrysu drtící linky nižší než 92 dB." Vycházet z neautorizovaných, údajných hodnot je v odborném posudku nepřípustné. Pro modelování zátěže je třeba užít výhradně autorizovaných a doložených dat výrobců zmíněných strojů a zařízení, jinak jsou závěry studie nevalidní a výstupy nezávazné jak pro autora posudku, tak pro těžaře. Neověřitelné údaje, které posudek předkládá a tedy i následné závěry, z nich činěné, jsou jen pouhými spekulacemi, a z těch OBÚ nemůže vycházet. Posudek nepočítá s vrtacími soupravami, dozery, skrývkovými stroji, bagry, dieselagregáty. Např. drtící linky mají různé hodnoty akustického výkonu podle výrobců, drtící linka Hartl Supertrak 504 BBV má hodnotu Lwa 114 dB, drtičky Resta 117dB pro přírodní kamenivo, kolový nakladač Caterpilar 950G 111dB, dozer a rypadlo 109dB. Z těchto údajů lze usoudit, že uvažované vstupní hodnoty jsou nevěrohodné. 2. Závěr posudku (str. 29), že těžba vyhoví požadavkům dle n.v. 272/ 2011 Sb., je ryze spekulativní a není podložený validními a ověřitelnými daty. 3. Závěry posudku (oddíl 5.) obsahují nejen nevalidní, ale také vzájemně si odporující tvrzení. 49
Nelze tvrdit současně, že se " hluk nezvýší o více, než nejistota hodnoty měření…“ a že „.. výsledné zvýšení hluku v těchto nadlimitních bodech 0,6dB - 1,6 dB (nejistota)" a vzápětí poukázat na nezbytnost měření hluku ve zkušebním provozu s tím, že tento závěr (5) je třeba měřením teprve ověřit. Jde tedy nejen o závěry spekulativní, ale hlavně poukaz na nutnost ověření závěru měřením fakticky připouští zvýšení hlučnosti blíže nespecifikovaného rozsahu. Měření je přímo zdůvodněno jako podklad pro případné korekce, aby prý nebyl překračován limit stanovený v n.v .. Jinými slovy posudek říká, že při těžbě v DP Ktiš se hluk sice nezvýší o více než nejistota hodnoty měření, ale současně připouští, že se zvýšit může, a proto je nutné měření a případné korekce. Z toho plyne, že tento limit při předmětné činnosti překročen být může a o kolik se můžeme jen dohadovat, protože na to posudek neodpovídá. Tento rozpor věcně potvrzuje, že výpočty autora jsou fakticky jen nezávazným a hrubě orientačním odhadem, který navíc vychází z neověřených parametrů. Z pohledu preventivní ochrany osob je vypovídací hodnota takového posudku nulová. 4. Smyslem akustické studie musí být validní modelování akustické zátěže okolí DP. Nejde tady o zátěž staveb, ale především o zátěž pro lidský organismus. Diskvalifikujícím nedostatkem této studie je dále fakt, že studie nemodeluje akustickou zátěž generovanou těžbou v nějakém přijatelném intervalu hodnot (ani neudává žádnou statistickou spolehlivost dat) na úrovni nejbližších trvale obydlených sídel a to také ve výši lidské postavy, nikoli jen několik metrů nad terénem. Z hlediska ochrany zdraví konkrétních, zde žijících lidí nemá takovýto akustický posudek vůbec žádnou vypovídací hodnotu. 5. Hladiny akustického tlaku byly vypočteny ve výšce 6 m nad terénem, tj. ve výšce 2. patra budov. Není provedeno hodnocení úrovní 1. patra a venkovního prostoru staveb ve výšce pohybu obyvatel po pozemcích pro účely odpočinku a rekreace. 6. Hodnocení dopravy je provedeno také ve výšce 6 m nad terénem, tedy v podstatně vyšší výšce než se pohybují obyvatelé kolem silnic. Požadujeme doplnit hodnocení o prostor, kde se občané pohybují a o posouzení vlivu hluku na jejich sluch. 7. Nejsou kalkulovány rozdíly hlučnosti, které jsou dány různou teplotou a vlhkostí vzduchu. Např. při teplotách okolo 10°C a vlhkosti 70% je útlum poměrně nízký a mohl by u některých bodů činit nezanedbatelné hodnoty projevující se hlavně při hodnotách v pásmu hygienických limitů. 8. Uvažované nejistoty měření a vstupních dat ve výši +-1,6 dB jsou neodpovídající. Jen pro údaje výrobců drtících linek je udávána nejistota při testovacích měřeních +-2 dB. Aby bylo možné těžbu povolit, musela by předložená studie obsahovat validní, autorizovaná a ověřitelná data. Zároveň by musely být v rozhodnutí OBÚ závazně stanoveny i tyto parametry: - průměrná hladina akustického tlaku ve vzdálenosti 1m od obrysu nakladače (čas průměrování po dobu práce bez přestávek) maximálně 85 dB a to i s použitím bouracího kladiva nebo ocelové koule. - maximální hladina akustického tlaku ve vzdálenosti 1m od obrysu nakladače - průměrná hladina akustického tlaku v době chodu mobilní drtící linky na max. výkon ve vzdálenosti 1 m od obrysu drtící linky ve všech směrech byla max. 92 dB. - maximální hladina akustického tlaku v době chodu mobilní drtící linky na max. výkon ve vzdálenosti 1 m od obrysu drtící linky ve všech směrech 50
- všechny náhodné pohyby po ploše provozovny nevyvolají větší průměrný akustický tlak při tomto pohybu než 65 dB ve vzdálenosti 1m od obrysu lomu. Vzhledem k absenci vstupních údajů akustického tlaku z ostatních strojů nutných pro provoz lomu musí být do náhodných pohybů po ploše zahrnuty i všechny neuvažované stroje. Stanovení maximálních hodnot je také důležité s ohledem na náš aktuální zdravotní stav. Proto účinná ochrana našeho zdraví jako fyzických osob může být zajištěna jen tehdy, bude-li se vycházet z aktuálních parametrů našeho sluchu. Ten v našem věku není na úrovni mladých a zdravých lidí, a proto nelze použít běžných hlukových norem, užívaných v při ochraně tzv. veřejného zdraví. Zde totiž nejde o riziko narušení parametrů veřejného zdraví, ale o riziko narušení našich sluchových funkcí jako konkrétních osob.
Studie rozptylová podle zák. č.86/2002 Sb., Těžba granátických migmatitů, lom Ktiš, zpracovaná spol. EKOPOR, SBS/11095/2012 Konstatujeme, že vstupní údaje jsou z hlediska faktických poměrů v lokalitě lomu a okolí neobjektivní. Zpracování a interpretace výsledků jsou zavádějící a velmi nepřesné. 1. V emisní charakteristice zdroje v bodě 1 na str.3 je uveden clonový odstřel s parametry 12500 tun kamene najeden odstřel. V tabulce na straně označené Emise - str. 1 (stacionární) je uvedeno celkem pět zdrojů znečištění číslo 1 a) až 1 e). Areálová doprava je liniový zdroj znečištění. Využití těchto zdrojů podle ročního fondu a koeficientu alfa je následující: Areálová doprava .... 0,005 x 8760 = 43,8 hodiny za rok, tj. necelých 5 hodin za měsíc a 1/4 hod./ den, je podle všeho representována jen jedním výduchem s průtokem 72 m3 odpadní vzdušiny za hodinu. Jde o údaje nesmyslné, areálová doprava není stacionární, ale mobilní liniový zdroj. Jistě bude provozována více jak 1/4 hodiny za pracovní směnu a emise v g/s pro TZL budou nepochybně výrazně vyšší než 0,0037. Podle emisí bude provoz 45,4 hodin za rok s 0,005 (605,2 g.r-1 : 0,003704 g.s-1). Areálová doprava je silně podhodnocena. 2. Není jasné, co má autor studie na mysli, když uvádí u clonového odstřelu 0,001 tj. dobu trvání clonových odstřelů za rok 8,76 hodiny. Doba trvání i s tlakovou vlnou činí jen několik desetin vteřiny se zpožděním tlakové vlny šířící se horninovým prostředím. Doba trvání odstřelů je tedy silně nadhodnocena nejméně o 4-5 řádů. Objemový průtok je u clonového odstřelu uváděn zcela nereálně 1,2 m3/s tj. 4320 m3/h. 3. Za mnohem závažnější považujeme podhodnocení emisí TZL u clonového odstřelu, kde je počítáno pouze s emisemi 23 kg TZL za rok. Při odstřelu se generují oblaka prachu, která se rozptýlí do okolí s emisním faktorem min. v desítkách g na tunu horniny tj.např. pro faktor 30 přes 300 kg na jeden odstřel. Toto množství se generuje během desetin sekundy s emisním faktorem přes 300 000 g/s. Při průměrné rychlosti větru 2 m/s ve směru šíření dosáhne prach vzdálenosti 1km od zdroje za 500s. Pro výpočet rozptylu a maximální imisní koncentrace bude prach při clonovém odstřelu klíčovým faktorem. Při větru směrem k našemu domu a rychlosti 2 m/s se TZL dostanou na naše pozemky za několik málo minut Prach bude na cestě vypadávat a usazovat se na povrchu země, na stromech a na všem v okolí. Odtud nikam nezmizí, ale bude se hromadit a vítr jej opět bude znovu a znovu zvedat do ovzduší. Jeho část, která bude odvanuta větrem nebo spláchnuta deštěm, bude průběžně doplňována novými TZL emisemi z lomu. Tento průběžný stav bude udržován s jistým kolísáním po celou dobu těžby a bude zásadním způsobem ovlivňovat kvalitu ovzduší v okolí lomu. Přesto není v rozptylové studii 51
vůbec brán v úvahu. Bez toto faktoru nelze znečistění ovzduší v okolí lomu validně predikovat a tedy ani zhodnotit vliv konkrétního průběžného vlivu TZL na zdraví lidí, žijících v blízkosti lomu. Studie popisuje provoz kamenolomu jako vzor čistoty a jeho prašnost jako nevýznamnou. Stačí se ovšem jít podívat do okolí kteréhokoli kamenolomu a každý vidí množství zde nahromaděného prachu. 4. Zpracování kameniva jako zdroj 1d bude podle koeficientu a probíhat 1515 hodin za rok, tj. pro 8mi hodinovou směnu 189 dnů (přes 9 měsíců), pro drcení a zpracování kameniva je uváděné odsávání pouze 3600 m3/h tj. relativně malé a proto nedostatečné. 5. Emise TZL pro zpracování kameniva jsou uváděny 10710 kg za rok s tím, že 51% je frakce PM10, kterou autor studie označil za určující pro zhodnocení vlivu navrhovaného záměru. Byl použit emisní faktor pro mlžení a suchý materiál z přílohy vyhl.205/2009 Sb. pro linku pro úpravu kameniva s primárním drcením a mlžením (57 g.t-1 materiálu) a sekundárním drcením (147 g.t" materiálu) vychází nám počet tun materiálu pro a) pouze primární drcení: 188 tis. tun za rok b)primární a sekundární drcení: 53 tis. tun za rok Z výpočtu vyplývá, že bude pro roční kapacitu 50 tis. tun využito primární a sekundární drcení s mlžením na zakrytých technologických celcích. Doba odstřelů je nadhodnocená o několik řádů a doba provozu nakladače a drtiče je 1130 hodin za rok. Podle koeficientu je velmi omezená areálová doprava. Stání aut s dopravou nepředstavuje 100 % času, přičemž stání je mnohem delší než provoz (asi 2,5 x). 6. Použití větrné růžice Z blízké lokality Smědeč je zavádějící. Není pravdou, že odchylka od místních poměrů nemůže být velká. Proudění vzduchu je ovlivňováno řadou vysloveně místních faktorů (reliéf krajiny, porost aj.), které jsou jiné ve Smědči a jiné v lokalitě DP Ktiš. Větrná růžice vzdálená více než 2 km nevypovídá nic o tom, jaké charakteristiky proudění vzduchu jsou mezi naším domem a DP Ktiš, ačkoli právě tyto jsou pro zatížení našich nemovitostí, resp. našeho zdraví rozhodující. Jen přesné měření proudění vzduchu na místě a to během celého roku může poskytnout validní vstupní informace pro modelování zátěže našich pozemků imisemi TZL z DP Ktiš. Měření musí probíhat v místě, protože jde o zátěž našich konkrétních pozemků a domu a o naše zdraví jako konkrétních fyzických osob. Měření proudění vzduchu musí probíhat po celý rok, protože k poškození našeho zdraví může dojít vlivem imisí také po celý rok. Cokoli jiné jsou jen nepodložené spekulace. Od garanta ČHMÚ je možné získat objednáním přímo větrnou růžici lomu. Jde o zásadní věc, která činí metodiku modelování konkrétní zátěže z DP Ktiš nevěrohodnou a není nikde žádná věcná ani právní záruka, že zdůvodnění užití větrné růžice ze Smědče zpracovatelem studie je správné. Nikde není uvedeno, jak roste chyba (nejistota) výpočtu imisní koncentrace použitím tohoto postupu. Objednat větrnou růžici ve Smědči za situace, kdy mohla být objednána přímo do lokality lomu, vnáší do hodnocení zbytečně nejistotu ve vstupních datech. Nebo snad záměrně? Porovnávání se stanicí Churáňov z hlediska imisních koncentrací je zavádějící, stanice leží ve zcela jiné nadmořské výšce, v jiném reliéfu krajiny a projevují se tam úplně jiné zdroje a vlivy na proudění vzduchu než v předmětné lokalitě a hlavně není zde žádný kamenolom. 7. K odstavci tři v závěru, kde je uvedeno, že byl do výpočtu zahrnut také vliv stávajícího provozu na okolních komunikacích. Ve studii však nikde není uveden výpočet sekundární prašnosti podle metodiky US EPA či podle metodik SFŽP k hodnocení dotačních programů pro nákup úklidové techniky pro komunikace. Tyto metodiky jsou k dispozici. Vzhledem k tomu, že ve 52
studii není sekundární prašnost zmiňována, není hodnocení úplné a objektivní. Bez zahrnutí vlivu sekundární prašnosti jsou predikce imisních koncentrací tuhých látek v dýchací zóně obyvatel silně podhodnocené. Tato skutečnost opět potvrzuje spekulativní charakter závěrů. K sekundární prašnosti přispívá i prašný spad. I autorka studie o vlivu těžby v DP Ktiš na veřejné zdraví přiznává " .. vyšší nejistotu, vyplývající u hodnot modelovaných imisních příspěvků částic MP10, vzhledem k tomu, že na výsledné imisní situaci se významně podílí sekundární prašnost." Ta však nebyla do rozptylové studie vůbec zahrnuta. Na základě předešlých připomínek je podle nás nejistota tvrzení v bodě 7 závěru (poslední bod) větší než 100 % a je nutno doplnit vlivy, zpřesnit výpočty a hlavně vypočítat interval nejistoty celého postupu stanovení imisních koncentrací v souladu s metodikou a tuto nejistotu v závěru uvést. 8. Na str. 4 autor studie píše, že „... pro zhodnocení vlivu navrhovaného záměru je určující zhodnocení koncentrace prachových částic MP10 V odstavci 4 závěru studie autor píše, že i při vstupních parametrech studie mohou být překračovány imisní koncentrace právě těchto prachových částic frakce MP10 v areálu lomu a blízkém okolí. Z této zcela zásadní informace vyplývá, že u frakce MP 10 není v záměru těžby v DP Ktiš respektováno nařízení vlády č. 597/2006 Sb. Autorka studie o vlivu těžby v DP Ktiš na veřejné zdraví potvrzuje, že „Nejzávažnějším účinkem suspendovaných částic MP10 je ovlivnění nemocnosti (respirační a kardiovaskulární onemocnění) prokázané v epidemiologických studiích.( str .16)“ Když dále udává, že „.. realizací řešeného závěru nedojde k takovému navýšení ročních imisí, který by způsobil u exponované populace zvýšení hospitalizací v rámci celého roku či incidenci nových případů bronchitis.“, je toto tvrzení vztaženo k celé exponované populaci , tedy všech lidí v Ktiši. To ovšem neznamená, že vlivem navýšení ročních imisí nedojde ke zhoršení našich již existujících plicních onemocnění. Naopak zdůrazněním, že neexistuje žádná bezpečná koncentrace částic polétavého prachu, upozorňuje na možnost negativního ovlivnění zdraví konkrétních jedinců a hovoří o „společensky přijatelném riziku“. Takové riziko ovšem není přijatelné pro zcela konkrétní lidi, jako jsme my s manželkou, kteří již rizikovými nemocemi již trpí (astma, CHOPN, chronická bronchitis, hypertense), a to proto, že to budou oni, kdo bude mít při vdechování takto „přijatelně“ znečistěného vzduchu zdravotní obtíže a následky. V právním státě nemohou správní úřady nerespektovat práva jedince a postupovat podle rčení „když se kácí les, létají třísky“. 9. Nikde není specifikováno, co podle autora přesně znamená „blízké okolí“. Může to být 1m i 1000m. Náš dům a pozemky se nacházejí jen 550m od okraje DP Ktiš a podle našeho názoru jsou tedy v blízkém okolí lomu proto, že budou negativně ovlivněny těžbou. To potvrzuje i studie o dopadu těžby na veřejné zdraví, i když hovoří jen o „silném obtěžování“. Ale hlavně jsou naše pozemky a dům v „blízkém okolí“ lomu ve smyslu negativního ovlivnění našeho zdraví důsledky těžby. V závěru studie autor upozorňuje, že při jakékoli změně vstupních parametrů nelze z této studie vycházet. Protože vstupní parametry jsou vágní, nepřesné a neúplné (větrná růžice, sek.prašnost atd. - viz výše), lze na jejím základě učinit také jen vágní, nepřesné a neúplné závěry. Když však autor i při takto nepřesných vstupních parametrech připouští, že klíčová frakce prachu MP10 může být překročena, je to alarmující a podle našeho názoru znemožňuje vydat povolení k těžbě. Pokud by vydáno přesto bylo, znamenalo by to, že OBÚ je si této okolnosti vědom a je také srozuměn s jejími možnými následky, včetně poškození zdraví konkrétních, v blízkosti lomu žijících lidí. Na tuto skutečnost je třeba pohlížet i s ohledem na argument autorky studie o vlivu těžby v DP Ktiš na veřejné zdraví, když upozorňuje na to, že: 53
„….i podlimitní hodnoty imisí mohou způsobit zdravotní újmu.“ Autorka také uvádí, že imisní limity a doporučené koncentrace WHO nepředstavují bezpečnou koncentraci. (str. 32). Závěrem konstatujeme, že vstupní údaje, zpracování a způsob prezentace výsledků jsou neobjektivní, zavádějící a závadné. Velmi závažné jsou naše argumenty i z toho důvodu, že zavádějící výsledky rozptylové akustické studie negativně ovlivňují závěry dalších studií, které z těchto mylných, nepřesných a zavádějících dat a závěrů obou uvedených studií vycházejí. Na základě předložených studií není možné objektivně zhodnotit dopad negativních externalit generovaných těžební činností na zdraví v okolí žijících lidí.
Lom Ktiš, těžba granátických migmatitů - posouzení vlivu na veřejné zdraví. Zpracovala RNDr. Marcela Zambojová
1. Zásadním nedostatkem této studie z hlediska vlivu následků těžby na naše zdraví spočívá ve faktu, že posuzuje jen parametry veřejného zdraví, které jsou zásadně odlišné od parametrů našeho individuálního zdraví, které je úmyslem těžit v DP Ktiš přímo ohroženo. Autorka také přiznává, že metodika hodnocení vlivu na zdraví v rámci programu "Clean Air for Europe" z roku 2005 poskytuje vztahy expozice a účinku zohledňující jen průměrný výskyt hodnocených zdravotních ukazatelů u populace zemí EU. Pro hodnocení rizik pro konkrétní v blízkosti lomu žijící osoby mají tato data jen minimální a hrubě orientační význam. Proto hovoří o tom, že výsledky studie je třeba chápat jen jako společensky, nikoli individuálně přijaté riziko. 2. Dalším nedostatkem této studie je fakt, že vychází ze studií a posudků, zpracovaných na objednávku Gametu jako zadavatele, který je s námi v přímém střetu zájmů, pokud jde o rizika těžby granátu v DP Ktiš. Jedná se o posudek akustický, rozptylovou studii a posudek rizik výskytu radonu a uvolňování radioaktivních částic v důsledku těžby v DP Ktiš. Tyto posudky vykazují zásadní systémové i věcné vady, nepřesnosti i omyly, které zásadním způsobem snižují vypovídací hodnotu prezentovaných dat a informací, někdy dokonce až na nulu. Naše konkrétní výhrady uvádíme u každé studie zvlášť. Objektivita přístupu autorky k informacím je patrna již při nepravdivém tvrzení, že nejbližší obytný dům je od DP vzdálen 700m. Náš dům je od okraje DP vzdálen jen 550m. Ačkoli jde o zásadní vstupní informaci, kterou je možné snadno ověřit všeobecně dostupným satelitním měřením, autorka studie to nepovažuje za nutné. 3. Vliv oxidu dusičitého (N02) na lidský organismus je obecně znám. Studie správně uvádí, že vdechováním může být absorbováno až 90%. Absorbování do krve nastává v koncových oddílech dolních dýchacích cest. Vliv nosohltanu je zde irelevantní. Řízená expozice NO] skutečně vyvolává kvalitativně i kvantitativně rozdílné výsledky mezi lidmi s astmatem a lidmi zdravými. Právě to zohledňuje obor pracovního lékařství. V tom smyslu žádné nejistoty neexistují. Tvrzení autorky, že „.. pravděpodobně nejcitlivějšími subjekty jsou astmatičtí pacienti“ je pravdivé jen potud, pokud citlivostí rozumíme subjektivní pocity pacienta. Zcela chybí atribut objektivní vnímavosti organismu na zmíněnou noxu. Je obecně známo, že velmi objektivně vnímaví jsou také lidé s chronickou obstruktivní chorobou plicní (CHOPN), která je charakterizována emfyzémem. Akutní expozice nízkým koncentracím N02 skutečně vyvolávají obtíže zřídka. To se však týká jen zdravých jedinců. U nemocných s astmatem a CHOPN nejsou dýchací obtíže nic výjimečného. Zvláště u astmatu stačí k vyvolání i život ohrožujícího záchvatu i stopové množství látky. Autorka upozorňuje, že chronické a subchronické expozice (týdny, měsíce - těžba má trvat roky, pozn.) i nízkým koncentracím NO2 způsobují řadu poškození včetně změn plicní struktury, jejich funkce i metabolismu, zvýšení vnímavosti k infekcím a změn charakteru emfyzému (rozedma plic). Vliv na surfactant významně zhoršuje výměnu plynů v plicích. Připomínám, že já sám trpím právě astmatem a CHOPN (emyzém), což jsem doložil OBÚ lékařskými vyšetřeními již v minulém správním řízení o povolení těžby granátu v DP Ktiš 54
č.j. 179/11/07/2 Je prokázáno, že specifická imunita může být vlivem N02 zhoršena, což se projeví větší náchylnosti k infekcím a jejich zhoršeným průběhem. Pokud dojde k plicní infekci např. u nemocného s emfyzémem, je riziko vážného průběhu mnohem vyšší, včetně fatálního. Nést takové riziko jen proto, aby Garnet Group naplnil své finanční ambice z těžby v DP Ktiš, je pro mne zcela nepřijatelné. Nikdo, ani Garnet, ani OBÚ ani stát nemá právo po mně něco takového žádat. Experti WHO potvrzují, že nebylo možné stanovit úroveň koncentrace N01, která by při dlouhodobé expozici prokazatelně neměla nepříznivý účinek na zdraví. Tato informace relativizuje význam tvrzení autorky studie, že „S ohledem na rizikové skupiny obyvatel, především na astmatiky a pacienty s CHOPN je třeba počítat s nepříznivým ovlivněním plicních funkcí a reaktivity dýchacích cest při krátkodobé expozici až nad 400umlm3“. Jednak to není pravda, poškození plicního parenchymu i funkcí může nastat i při výrazně nižších hodnotách (viz výše) a navíc v Ktiši jde o dlouhodobou expozici. 4. Souhlasím s autorkou, že částice MPIO v ovzduší, které má lom v Ktiši produkovat z více než 50%, jsou významným rizikoVÝm faktorem s mnohočetným účinkem na lidské zdraví. Jde však o zdraví individuálních lidí. Právě frakce MPl0 má účinky nejvýraznější. Proniká totiž až do plicních sklípků, kde dochází k výměně plynů. Správná je také zmínka o možných mutagenních, resp. karcinogenních vlivech některých látek, obsažených v MPl0. Významná je skutečnost, že jemné částice do 2.5um perzistují v ovzduší dny až týdny a vytvářejí aerosol. Mohou se šířit i na veliké vzdálenosti, ale jejich koncentrace je nejvyšší v místě, kde se dostávají do vzduch a v okolí. Jemné a ultra jemné částice pronikají i do nitra budov, to znamená, že před účinky těžby v DP Ktiš bychom nebyly chráněni ani za zavřenými okny domu. Částice nad 10um nepředstavují problém u zdravých lidí (s výjimkou astmatu), u nemocných zvláště opak s chronickou bronchitis nebo CHOPN vedou ke horšení stavu. Připouštím, že u zdravých lidí může jít „jen“ o obtěžování drážděním sliznic horních cest dýchacích a očí. Proč by ale měli mít těžaři právo takové obtíže u lidí v Ktiši vyvolávat? Ani já, ani manželka jsme nikdy nekouřili. Postavili jsme náš dům jako rezidentní bydlení v čistém prostředí a již jen takovéto obtěžování by tuto naši celoživotní investici znehodnotilo. 5. U MP10 platí totéž jako u N02. Ani zde nebylo možné zjistit bezpečnou prahovou úroveň, při které již k poškození zdraví nedochází. Riziko ani zde není odhadnuto a je tu jen zmínka o tom, že se projevuje již při velmi nízkých koncentracích nedaleko nad přírodním pozadím. Z toho je zřejmé, že každé zvýšení rizika zhoršení zdraví přináší. Denní zvýšení celkové úmrtnosti o cca. 0,5% při nárůstu 24hodinové průměrné koncentrace PM10 o 10ug/m3 nad 50 ug/m3 je pro každého, koho se bezprostředně dotýká, velmi vysoké. Závažnost důsledků potvrzuje i nárůst úmrtnosti exponované populace na 6% při průměrném zvýšení roční koncentrace PM 2,5 o 10ug/m3. Výpočet je silně negativně zkreslen tím, že v exponované populaci jsou všichni žijící jedinci v dané lokalitě, zdraví i nemocní. I tak představuje 6% tisíce lidí. Pokud by výpočet byl proveden na souboru jen lidí s astmatem, CHOPN a kardiální slabostí, byl by výsledek mnohonásobně vyšší. Výsledkem uvedených údajů ve studii je proto silné podhodnocení rizika pro lidi s uvedenými nemocemi. Toto zkreslení se týká všech údajů o limitech, které autorka uvádí. Je třeba předložit studie, které se týkají jen lidí se zátěží uvedenými nemocemi, jako jsem já sám. Jen tak je možné stanovit konkrétní riziko pro nás jako konkrétní jedince. Pokud bych v důsledku zhoršení ovzduší způsobené těžbou v DP Ktiš předčasně zemřel, výše uvedené hodnoty úmrtnosti to nijak neovlivní. Pro mne to však bude dosti podstatná okolnost. 6. Autorka správně píše, že účinky pevného aerosolu negativně ovlivňují funkci výstelky dýchacích cest, plicních sklípků i obranyschopnost organismu. Potvrzuje, že takto vznikají vhodné podmínky pro vznik infekcí dýchacích cest. Jejich průběh může být zvláště závažný u lidí s astmatem a CHOPN. Výrazně roste riziko respirační nedostatečnosti, vyvolání kardiálního astmatu (přetížení pravé komory srdeční) až po cor pulmonale. Stoupá riziko kardiálního i respiračního selhání a úmrtí pacienta. U lidí s astmatem a CHOPN, kteří trvale žijí 55
v oblastech se znečistěným ovzduším dochází ke statisticky významném počtu k časnějšímu úmrtí na zmíněná onemocnění než u stejně nemocných lidí v oblastech čistých. 6. Rizika expozice benzenu a jeho metabolitů jsou ze studie zřejmá, ať již jde o toxické či karcinogenní účinky. Ze závěrů komise expertů EU je opravdu vyplývá, že je nezbytné zachovat bezprahový přístup k hodnocení rizika benzenu. To znamená nezvyšovat jeho koncentrace tam, kde to není nezbytně nutné. Žádoucí jsou jeho co nejnižší koncentrace v ovzduší. Finanční zájmy spol. Garnet Group nejsou objektivním důvodem ke zvyšování jakékoli látky, která byt' jen může poškodit naše zdraví, ani důvodem pro jakékoli zvyšování zdravotních rizik pro nás, jako lidi, kteří v blízkosti lomu trvale žijí. Hodnocení expozice a charakterizace rizika : Studie uvádí, že u látek, které nejsou podezřelé z karcinogenního účinku, se předpokládá tzv. prahový účinek. Takový účinek se projeví až po překročení kapacity detoxikačních a reparačních obranných mechanizmů organismu. Připomínáme, že jde o organismus jedince, nikoli o nějaký fiktivní obranný mechanismus souboru exponovaných osob. Kvocient nebezpečnosti je však stanoven z průměrného vzorku populace, kam jsou zařazeni lidé zdraví i nemocní. Pro předpověď rizika u jedince má proto jen hrubě orientační význam. Druhý způsob, který studie uvádí, je použití vztahu mezi dávkou (expozicí) a účinkem na člověka. To platí např. u částic PM10 nebo N02, neboť zde není možné prahovou dávku odvodit. V obou případech však platí, že chceme-li předpovědět výskyt zdravotních účinků znát konkrétní exponované osoby (nás), musíme znát míru konkrétního rizika pro tyto konkrétní osoby. K validnímu stanovení takového rizika je samozřejmě třeba zohlednit aktuální zdravotní stav zmíněných osob. Tím se však tzv. veřejné zdraví nezabývá a stanoví jen jakési průměrné riziko, které má pro osud, resp. postižení daného jedince jen orientační hodnotu. Z uvedeného i studie je zřejmé, že vliv diskutovaných škodlivých látek bude méně závažný u zdravého člověka a více závažný u člověka nemocného. V mém případě se jedná právě o ona konkrétní nemocnění, která studie zmiňuje, tedy astma, CHOPN, resp. chr.bronchitis. Mou situaci ještě zhoršuje hypertense a diabetes. Mnohem vyšší statistické i faktické ohrožení takovýchto polymorbidních nemocných je prokazatelné a nezpochybnitelné. Vliv těžby na stavby je posuzován s ohledem na konkrétní stavby konkrétních vlastníků. Vlastnictví nemovitostí v ohrožení je tak klíčovým parametrem v rozhodování OBÚ, že je musíme doložit výpisem z katastru nemovitostí. Pro zdraví, jako hodnotu kladenou hodnotově výše než majetek, musí platit totéž. Jsme nositeli práva na ochranu zdraví jako fyzické osoby a jako fyzické osoby s našimi nemocemi musíme být státem chráněni před možnými účinky těžby. Nelze čekat, až se tyto účinky projeví, pak už bude pozdě. Charakterizace rizika akutních toxických účinků: I když jsou vstupní data studie silně zkreslena (viz výše) a z větší části nevalidní, lze souhlasit se závěrem, že v souvislosti s provozem DP pravděpodobně nedojde ke vzniku akutních toxických účinků z inhalační expozice. Charakterizace rizika chronických toxických účinků: U tohoto typu rizika je tvrzení o nezvýšení úrovně NO2 jen spekulativní, protože vychází nevalidních a neúplných údajů. Nepochybné je, že k jistému navýšení koncentrací v důsledku těžby v DP Ktiš dojde. Doporučení WHO mají smysl jen ve smyslu regulace znečištění v již exponovaných lokalitách. S tímto úmyslem byly také vytvořeny. Platí, že u NO2 je záhodno dodržovat co možná nejnižší koncentraci, protože nelze stanovit bezpečné prahové hodnoty pro vliv na lidské zdraví. V tomto smyslu je absurdní argumentovat limity doporučení WHO pro obhájení zvýšení znečištění doposud čisté krajiny s tím, Že doporučených maximálních koncentrací nebude pravděpodobně dosaženo. Studie neobsahuje žádnou analýzu, ani odhad rizika koncentrací NO2 pro konkrétní parametry našeho zdraví jako fyzických osob. Není zde vůbec zohledněn kumulativní efekt noxy na lidské zdraví. 56
Suspendované částice MP 10 I zde jde o nevalidní vstupní data (viz. hodnocení rozptylové studie), z nichž nelze dělat validní závěry. I zde jde o dosažení nejnižších koncentrací MP10 v zájmu našeho zdraví. Ani zde nebyly zhodnoceny parametry našeho zdraví pro výstupy ze studie, proto nelze konkrétní riziko pro nás stanovit. Vliv znečistěného ovzduší je ve studiích zkoumán tak, aby nepřesností ve výsledcích bylo co nejméně. Znečistěné ovzduší částicemi MPIO prokazatelně vede k progresi astmatu, CHOPN, pravostranné srdeční nedostatečnosti i vyššímu riziku infekcí. Navýšení citovaného parametru úmrtnosti o 6% se opravdu uplatňuje většinou u lidí starších s vážnými kardiovaskulárními a respiračními chorobami ve smyslu jejich předčasných úmrtí. Autorka studie tím potvrzuje. že kdyby do studie byly zařazeny jen osoby s se závažnými chorobami. byla by nárůst úmrtnosti mnohem vyšší než oněch 6%. Kromě toho je zřejmé, že plnění imisních limitů je věc jedna a vliv těchto koncentrací na zdraví konkrétních lidí je věc úplně jiná. Uváděné počty nových případů chronické bronchitis a dalších onemocnění je z hlediska vlivu těžby na naše zdraví irelevantní a zavádějící, neboť vychází z průměrného vzorku populace, který obsahuje lidi zdravé i nemocné. Pro modelování vlivu těžby na nemocné lidi, jako jsme my, nemá žádnou vypovídací hodnotu. Ani zde není zohledněn kumulativní efekt noxy na lidské zdraví. I když negativní vliv polétavého prachu na lidské zdraví je všeobecně znám a prokázán, odkazuji i na tvrzení samotné autorky studie: „Výsledky výpočtu dokazují výše uvedený fakt, že polétavý prach představuje škodlivinu, u které nebyla nalezena prahová koncentrace negativních zdravotních účinků, ke kterým dochází i při podlimitní úrovni znečištění.“ Autorka sama takto potvrzuje, že u některých lidí může dojít k poškození zdraví i při podlimitních koncentracích. Sama výše zdůrazňuje negativní vliv prachu na onemocnění jako astma či CHOPN, které mám i já. Proto nelze interpretovat pouhý fakt, že podle této studie budou dodrženy imisní limity v Ktiš i při těžbě v DP, jako důvod k domněnce, že nebude ohroženo zdraví žádné z lokálně exponovaných osob včetně nás. Je pravdou závěr, (což je vzhledem k nevalidním vstupním datům velmi sporné), že „Imisní příspěvky provozu lomu ke koncentracím částic frakce PM10 nezpůsobí významné zvýšení zdravotního rizika pro obyvatele v okolí.“, ještě to neznamená záruku toho, že poškození zdravím konkrétních osob nedojde. Autorka sama uvádí, že na výpočet je nutno pohlížet jako na orientační, který je „....vhodnější uplatňovat v lokalitách s hustějším zalidněním, kdy např. individuální rozdíly jsou překryty větším počtem lidí." A právě o to v našem případě jde. Při hodnocení atributů tzv. veřejného zdraví jsou parametry zdraví jedince překryty větším počtem lidí. Komentář k Závěru ve vztahu k znečištění ovzduší. (str.14) Je nepodložené udávat, že ,,Na základě výsledků imisních měření lze očekávat v pozadí maximální hodinové imise hluboko pod směrnicovou hodnotou WHO stanovenou na 200ug/m3 N02 (shodné s platným imisním limitem obsaženým v české legislativě).“ Měření, která studie uvádí, byla provedena na Churáňově, tedy v místě, kde žádný kamenolom není. Měření z Churáňova lze použít jen omezeně a to k odhadu současného stavu v Ktiši. Nelze je použít k modelování vlivu těžby na podmínky v Ktiši. Očekávání maximálních hodinových imisí pod limitem WHO nevychází Z žádných konkrétních měření v lokalitě srovnatelné s lomem v Ktiši, ale jde jen o spekulativní odhad. Pro prachové částice PM10 platí totéž. Závěr studie (str.17), že „.. v místech nejbližší obytné zástavby nedojde k významnému zvýšení rizika akutních ani chronických zdravotních účinků." je medicínsky nekompetentní a nepravdivý. Zpracovatelka není vzděláním lékařka, zabývá se pouze atributy veřejného zdraví a k závěrům tohoto typu není kompetentní. Jinak by věděla, že bez znalosti aktuálního 57
zdravotního stavu lidí, kteří v lomu nejbližších sídlech v Ktiši trvale žijí, nelze takovýto závěr o riziku odpovědně učinit. (Lze to přirovnat k rozhodnutí lékaře, který konkrétního pacienta nezná, nikdy jej neviděl, o jeho zdravotním stavu nic neví, a přesto by chtěl autoritativně tvrdit, že tu či onu léčbu nepotřebuje.) Závěr studie navíc odporuje tvrzení autorky (pravdivému), že i podlimitní hodnoty imisí mohou způsobit zdravotní újmu. Autorka také správně uvádí, že imisní limity a doporučené koncentrace WHO nepředstavují bezpečnou koncentraci (str.32). Pokud je někdo chce vnímat jako společensky přijatelné riziko, je to možné, ale má právo tak činit jen pro sebe. My je za přijatelné riziko vzhledem k našemu zdravotnímu stavu nepovažujeme, do Ktiše jsme přišli v době, kdy zde žádný DP ani záměr těžit granát nebyl a bývalý lom byl označen za vytěžený. Problém stojí tak, že Garnet sice považuje zmíněná rizika za přijatelná, ale případné následky máme nést my. Něco takového je v právním státě nepřijatelné. Autorka přiznává, že metodika hodnocení vlivu na zdraví v rámci programu "Clean Air for Europe" z roku 2005 poskytuje vztahy expozice a účinku zohledňující jen průměrný výskyt hodnocených zdravotních ukazatelů u populace zemí EU. Pro hodnocení rizik pro konkrétní v blízkosti lomu žijící osoby mají tato data jen minimální a orientační význam. Autorka sice všechna zmíněná zdravotní rizika spojená s emisemi věcně správně popisuje, ale ve svých závěrech je vůbec nezohledňuje, ačkoli jsou validně prokázány. Místo toho vychází z neúplných a zavádějící dat. Největší nedostatek studie vidíme v tom, že autorka nikde nevysvětlila, že její závěry lze vztáhnout jen na exponované obyvatelstvo jako celek, ale pro jednotlivé osoby tyto závěry bud' platí jen orientačně (potencionálně zdraví jedinci) nebo neplatí vůbec (nemocní jedinci). HLUK Negativní působení hluku na lidský organismus autorka studie celkem správně popisuje. Správně popisuje i obtěžování hlukem, které je vnímáno individuálně. Upozorňuje i na fakt, že hluk má ve vztahu k vlivu na lidské zdraví bezprahový charakter. Je tedy záhodno. aby hluková zátěž člověka byla co nejmenší. My se hlučným místům aktivně vyhýbáme, ale hluku, který by k našemu domu přišel s těžbou v DP Ktiš, se vyhnout nemůžeme. Navíc by to byla hluková zátěž dlouhodobá. Žádáme, aby nás hluk nejen nepoškozoval na zdraví, ale aby nás na našich pozemcích ani neobtěžoval: I obtěžování hlukem znamená snížení kvality našeho života. Dle sdělení našich právníků něco takového OBÚ nesmí ve svém rozhodování připustit. Pokud jde o míru obtěžování hlukem z lomu Ktiš, podle studie začíná obtěžování v denní době na hodnotě 50dB z dopravy a 35 dB od stacionárních zdrojů. Podle hlukového posudku předloženého Garnetem, má u našeho domu dosahovat hluk z lomu Ktiš (referenční bod F) v denní době mezi 53,0 a 53,6dB. Studie připouští chybu až 1,6dB. Přípustné denní hodnoty jsou podle studie 54,6 - 55,2 dB. Hodnoty nad 55dB představuje podle WHO (posudku) „silné obtěžování“(str.22) a vyšší zdravotní riziko. Nelze zapomínat, že hluková stupnice je logaritmická a jakékoli zvýšení hodnot je mnohonásobně větší než na stupnici lineární. Rozdíl mezi hladinou hluku 50dB a 55dB je proto značný. Bude-li v lomu drtička kamene, lze reálně očekávat hluk ve vzdálenosti 1 m kolem 110dB. Ve vzdálenosti pouhých 550 m u našeho domu bude hluk výrazně vyšší než udávaných 55dB. Navíc by se jednalo o hluk trvající denně po mnoho hodin (nejméně 8), navíc po mnoho let. V současné době je zde klid a ticho. Manželka trpí tinitem. Dlouhodobá hluková zátěž nad 40dB má pro ni již nepříznivé zdravotní účinky. A ty jsou nad 55 dB u citlivých jedinců velmi časté. Sama autorka přiznává, že v referenčních bodech se hluková hladina bude pohybovat mezi 44,6 až 61,2dB, a že se jedná o denní hlukové hladiny spojené se silným obtěžováním až po hladiny, kdy vzniká riziko negativního ovlivnění kardiovaskulárního systému. Kardiovaskulární onemocnění jsou nejčastějším důvodem úmrtí v ČR. 58
I podle posudku samotného spol. Garnet nás tedy těžba v DP Ktiš vystaví nejen silnému obtěžování, ale i spolehlivě nepředpověditelné míře rizika poškození fyzického i psychického zdraví. To vše způsob (v prostředí, které jsme kdysi zvolili také pro nízkou hlukovou zátěž, způsobí pokles kvality našeho života. Domníváme se, že při rozhodování OBÚ o povolení těžby nemůže být vedoucí myšlenou skutečnost, že ohrožení našeho zdraví možná nemusí nastat. Vedoucí myšlenkou musí být, že by nastat mohlo, ale nesmí. Chápeme, že pracovníci OBÚ jsou z tohoto pohledu laici, ale i laici mají svou míru odpovědnosti. Za "dobře přijatelný" vzhledem k reálné míře rizika může považovat závěr „Lom Ktiš těžba granátických migmatů“ označit jen člověk, který zde trvale nežije a rizika tedy nemusí osobně nést. Hydrogeologický posudek Str.6, odd.3: autor udává, že "zastižení hladiny podzemní vody nelze zcela vyloučit v jihozápadní, nejvíce zahloubené části těžebního prostoru. "Vzhledem k předpokládanému postupu prací ve I-III fázi otvírky nelze předpokládat zastižení pozorovatelných přítoků podzemní vody z JZ stěny lomu, spíše se bude jednat o postupné snižování hladiny v prostoru jihozápadně od lomu v průběhu těžby dosah vyvolané deprese však nepřesáhne 80 - 100m…“ Náš dům s oběma našimi vrty se nachází právě v této oblasti JZ od lomu. Predikovaný pokles hladiny spodní vody o udávaných 80-100 bv nás připravil o zdroj pitné vodv! Naše vrty jsou hluboké 60 a 80m již dnes. Pro ovlivnění těchto našich konkrétních vrtů tedy neplatí spekulace autora, že „(pokles hladiny) ... nebude znamenat znatelné ovlivnění režimu podzemních vod v oblasti.“ Náš dům a několik dalších domů nemůže být napojeno na obecní vodovod z objektivních důvodů (stojí výše než vodojem, obecní vrty nestačí svou kapacitou aj.). Přesto se autor posudku na místě vůbec neseznámil s umístěním a s parametry našich vrtů a omezuje se v posudku na další neopodstatněnou spekulaci, že „Ovlivnění režimu a bilance podzemních vod vlivem trhacích prací ..... nepředpokládáme.“, kterou v našem případě navíc vyvrací jeho vlastní, shora uvedená tvrzení. V odd.3.2 Ovlivnění individuálních jímacích objektů autor udává, že "..identifikace a dokumentace individuálních jímacích objektů nebyla v rámci posouzení provedena." Ale o ty přece jde především, protože pokles hladiny právě jejich spodní vody by náš dům připravil o zdroj pitné vody! Autorova spekulace, že „objekty (zde) ...jímají vodu mělkého oběhu podzemních vod ... využívanou většinou pro zálivku" neodpovídá skutečnosti. Pro nás jde o jediný zdroj pitné vody To, že autor takto nezodpovědně spekuluje, aniž by si fakta na místě ověřil, diskvalifikuje posudek po stránce objektivity, serióznosti a nezaujatosti.“
Námitka se zamítá. OBÚ v řízení vycházel ze stanovisek dotčených orgánů státní správy s přihlédnutím k výše uvedeným znaleckým posudkům, které vyvracejí, že by mohlo dojít k ohrožení zdraví osob uvedenými imisemi souvisejícími s navrhovanou HČ v okolí lomu. Znalecké posudky byly zpracovány znalci v konkrétních oborech na základě zadaných parametrů, které jsou namnoze právě účastníky řízení rozporovány, nicméně z vyžádaných vyjádření znalců k předneseným námitkám vyplývá, že v případech, ve kterých zadané parametry nebyly dokonale specifikovány, např. u údajů od výrobců s nejistotou, bylo ve výpočtech postupováno tak, že nejistota byla vždy k zadaným hodnotám připočtena, stejně tak v případě odborného odhadu expozice a rizika vlivem imisních koncentrací škodlivin v ovzduší WHO ve vztahu na rizikové skupiny obyvatel, bylo z důvodu vyloučení pochybností 59
použito konzervativního způsobu, který skutečnou expozici a riziko spíše nadhodnocuje. Použitá metoda modelování ve zpracované rozptylové studii byla ověřena Českým hydrometeorologickým ústavem a na základě učiněných zjištění byla uznána za referenční. Grafické výstupy uvedené v rozptylové studii lze považovat za dostatečné a vyhovující, vzhledem k tomu, že dosud nebyly nikým, ani ministerstvem životního prostředí, či jiným orgánem státní správy, zpochybněny. OBÚ, jak již výše uvedeno, přisvědčil znaleckým posudkům, mimo jiné i na základě vydaných stanovisek dotčených orgánů státní správy k předmětu řízení, a jejich závěry použil pro správní uvážení v tomto řízení. Ve smyslu příslušných právních předpisů OBÚ ve svém uvážení preferuje vyjádření a stanoviska příslušných dotčených orgánů státní správy. Znalecké posudky, které jsou zpracovány ke stejné problematice, považuje pouze za podpůrné argumenty. Závěry těchto znaleckých posudků nejsou v rozporu s uváděnými stanovisky a vyjádřeními dotčených orgánů státní správy. K vzneseným námitkám si OBÚ vyžádal vyjádření znalců, která jsou součástí spisu, které vznesené námitky vyvracejí a které OBÚ jako takové akceptoval. Vzhledem k uvedeným věcem OBÚ neshledal námitky za oprávněné. m) znalecký Seismický posudek se nezabývá vlivem trhacích prací na konkrétní reálně existující objekty v oblasti; (Citace: „Tento posudek se zabývá pouze obecnými atributy trhacích prací. Nezabývá se vlivem trhacích prací na konkrétní reálně existují objekty v oblasti. Po odborné stránce nejsme jako laici schopni jeho kvalitu posoudit, ale k vyžádání si stanoviska odborníka potřebujeme mnohem více času než 14 dnů, které nám OBÚ k vyjádření dal. V tak krátkém termínu nelze znalecké vyjádření k posudku získat. Vycházíme tedy ze zkušeností lidí žijících v blízkosti jiných lomů, kterým zdi jejich domů praskají a oni se celá léta mamě domáhají spravedlnosti. Jsme si jisti, že i u jiných lomů musely existovat podobné seismické posudky, které poškození okolních staveb vylučovaly. Bez takového posudku by těžba nemohla být OBÚ povolena. Jestliže přesto a navíc nijak výjimečně dochází k narušování staveb v důsledku seismiky odstřelů, svědčí to jednoznačně nejméně o nespolehlivosti vypracovávaných posudků. O úmyslném podhodnocení rizik raději neuvažuji. Vyhrazujeme si právo doplnit seismické údaje o názor odborníka, kterému důvěřujeme. To si vyžádá nejméně 2-3 měsíce.
Námitka se zamítá. OBÚ již výše uvedl, že trhací práce nejsou předmětem tohoto řízení, ale budou samostatně projednávány v případném následném řízení o jejich povolení. OBÚ přesto dále uvádí, že odborný posudek Posouzení vlivu trhacích prací, který je přílohou žádosti organizace o povolení HČ v DP Ktiš, je zpracován v souladu s ČSN 730040 „Zatížení stavebních objektů technickou seismicitou a jejich odezva“. Velikost mezních náloží je posuzována a vypočtena tak, aby při jejich dodržení byla zajištěna bezpečnost všech typů stavebních konstrukcí v obci Ktiš při respektování přípustné hodnoty dynamického zatížení u staveb nejméně odolných, tj. třídy odolnosti A (chatrné stavby, porušené objekty apod.) s vyloučením jakýchkoli prvních známek porušení (stupeň porušení 0). Přitom pro běžné stavby třídy odolnosti B (stavby menších a středních objektů do 2. podlaží) z cihelného či tvárnicového zdiva v dobrém stavebně technickém stavu, mezi které lze zařadit převážnou většinu staveb ve Ktiši, zajišťují vypočtené hodnoty nejméně 100%ní bezpečnost. Pro ověření správnosti výpočtů pro stanovení mezních náloží jsou zpracovatelem doporučena kontrolní seismická měření pro případné úpravy parametrů clonových odstřelů a mezních náloží. 60
3. Námitky na ochranu zdraví a majetku: a) dožadují se zajištění ochrany vlastního zdraví jako konkrétních fyzických osob bez ohledu na vyjádření KHS Jihočeského kraje k těžbě v DP Ktiš, přičemž ochranu zdraví v souvislosti s těžbou nelze vnímat mylně jenom jako otázku tzv. veřejného zdraví, ale musí být bráno v potaz především zdraví konkrétních jedinců; (Citace 1: „Vycházíme z toho, že ochrana zdraví obyvatel před nežádoucími účinky hluku, prachu, vibrací apod. je veřejným zájmem, který vyplývá přímo z LZPS. a zákona č. 258/2000 Sb. Ten však hovoří jen o tzv. veřejném zdraví a je tedy jen dílčím faktickým provedením záměru zákonodárce účinně chránit zdraví lidí. Nositeli ústavně chráněného práva na ochranu zdraví jsme však jako konkrétní jedinci, jako fyzické osoby, nikoli jako anonymní veřejnost, na kterou se vztahují parametry tzv. veřejného zdraví. Proto musí být naše zdraví ochráněno jako zdraví konkrétních, v blízkosti DP Ktiš žijících lidí. Veřejné zdraví není zájem anonymní společnosti, která obětuje slabé a nemocné jedince. Ochrana majetku před účinky těžby se vztahuje ke konkrétním nemovitostem konkrétních vlastníků, které jsou ohroženy těžbou. Stejné to musí být i s ochranou zdraví. Chráněno musí být zdraví konkrétních jedinců, kteří v blízkosti DP Ktiš žijí, a které je případnou těžbou ohroženo. Obú musí akceptovat skutečnost, že tzv. veřejné zdraví, na jehož ochranu dohlíží orgány hygienické služby, má jiné parametry, než zdraví jedince. Veřejné zdraví se zabývá obecnými dopady škodlivých látek na veřejnost, ale dopady na zdraví jednotlivce se zabývat nemůže, ani nesmí. Souhlasné vyjádření KHS Jčk s těžbou v DP Ktiš není podloženo validním šetřením ve smyslu vlivů těžby na náš zdravotní stav. Odkazujeme v tomto na dopis KHS JčK v ČB ze dne 2.12.2011, který byl adresován Obú Plzeň. Zde se srozumitelně uvádí, že se ochrana tzv. veřejného zdraví týká jenom „.... zdravotního stavu obyvatelstva nebo jeho skupin před nadlimitními vlivy faktorů životního nebo pracovního prostředí" a dále" Z toho vyplývá, že se orgán ochrany veřejného zdraví při posuzování záměrů nebo dokumentací nezabývá individuálním zdravotním stavem jednotlivých fyzických osob ...“. Nikdo nás nekontaktoval, ani u nás v rámci nějakého šetření v místě nebyl, ani se o naše konkrétní zdraví a případné důsledky těžby na ně nezajímal. To znamená, že není zajištěna ochrana našeho zdraví jako fyzických osob. Jako lékaři víme, že při zvýšené prašnosti a hluku v důsledku těžby v DP Ktiš nedojde ke zhoršení parametrů veřejného zdraví, ale nastane faktické zhoršení parametrů našeho zdravotního stavu jako fyzických osob. Byl bych to já a ne veřejnost, kdo by měl v důsledku těžby zhoršující se obtíže s dýcháním. Byla by to moje manželka, kdo by utrpěl zhoršení sluchu. Snížení kvality našeho života v důsledku těžby v DP Ktiš by bylo nepochybné a to zákon nepřipouští. Navíc by nás vzhledem k naší práci zhoršení našeho zdravotního stavu mohlo invalidizovat a znemožnit nám výkon naší profese. Pro mne je klíčová vitální kapacita mých plic a další parametry mého individuálního zdraví, které hrozí těžba poškodit. Když bych nemohl kvůli znečištění vzduchu vycházet z domu a později možná musel setrvávat v dosahu kyslíkového přístroje, ani kdybych předčasně zemřel, parametry veřejného zdraví to neovlivní. Fakta jsou taková, že trpím astmatem a chronickou plicní obstrukcí (CHOPN). Dojde-li ke zvýšení prašnosti v místě, kde trvale žiji, je zhoršení těchto mých onemocnění nepochybné a objektivně stoupá i riziko časnějšího úmrtí. V minulém správním řízení, z něhož dokladů Obú čerpá i nyní, jsem předložil vyjádření dvou lékařů, které tuto skutečnost potvrzují. Tinitus manželky by dlouhodobá hluková zátěž taktéž bezpochyby zhoršila. Žádná z těchto nemocí není vyléčitelná, proto závěry lékařů stále platí. Další podstatnou okolností je skutečnost, že efektivní míra ochrany zdraví před poškozením v důsledku vyšší prašnosti a hluku, kterou vyžaduje zdravotní stav nemocného šedesátiletého člověka je kvalitativně mnohem vyšší než ochrana mladého zdravého jedince. Obú jako věcně příslušný správní orgán nemůže tyto skutečnosti ve svém rozhodování pominout. Vyjádření KHS JčK, že „.. vnášení tuhých znečišťujících látek do ovzduší bude sníženo a vyloučeno v maximální míře, která je prakticky dosažitelná ...“ je velmi neurčité a k ničemu konkrétnímu nezavazuje. 61
Není však sporu o tom, že skutečné maximální míry omezení TZL vzhledem k současným místním poměrům je možné dosáhnout jen tím, že těžba nebude vůbec zahájena. Omezení ochrany našeho zdraví před nežádoucím vlivem těžby na naše zdraví jen na následná kontrolní měření po zahájení činnosti, která zdraví ohrožuje, je odborně neodůvodnitelné. Tyto skutečnosti je nezbytné posoudit ještě před zahájením dotyčné činnosti. § 2900 NOZ jasně ukládá každému povinnost počínat si tak, aby nedocházelo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného Zhoršení průběhu bronchiálního astmatu a CHOPN v důsledku zvýšené prašnosti je odborně nezpochybnitelné, což představuje pro postiženého vážnou újmu. (Citace 2: „Podle našich informací bylo v Československu a je dosud v Česku běžné, že ochrana zdraví bývá v souvislosti s těžbou vnímána mylně jenom jako otázka tzv. veřejného zdraví. Skutečnost, že se jedná o ohrožení zdraví konkrétních jedinců není v ČR často zvykem brát v úvahu.“) (Citace 3: „Náš úmysl obhájit naše zákonná práva na účinnou ochranu zdraví jako fyzických osob je problémem nejen pro pracovníky OBÚ, ale i pro některé právníky. Přiznávají, že jsme nositeli práva na ochranu zdraví jako fyzické osoby (viz judikatura NSS) a musíme tedy být i jako fyzické osoby chráněni. Říkají jen, že v ČR nejsou v tomto smyslu zkušenosti. Z hlediska věcného je fakt, že individuální následky na zdraví nelze řešit jen poukazem na tzv. veřejné zdraví, doložen skutečností, že vliv hlukových, prachových a dalších emisí na individuální zdraví je zkoumán oborem pracovního lékařství, který se k jeho ohrožení v pracovním procesu vyjadřuje právně závaznými závěry. „)
Námitka se zamítá. K tomuto návrhu nemohl OBÚ přisvědčit vzhledem k tomu, jak bylo několikrát uvedeno, že je ve svém rozhodování vázán příslušnými právními předpisy, a to zejména horní zákon a zákon č. 61/1988 Sb. Při řízení o povolení HČ OBÚ zkoumá, zda jsou pro vydání takového povolení splněny požadavky plynoucí z těchto předpisů. V této souvislosti OBÚ připomíná, že podle čl. 31 LZPS má každý právo na ochranu zdraví, na druhé straně podle článku 26 LZPS je každému dáno právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Práv uvedených v těchto obou článcích je podle čl. 41 LZPS možno se domáhat pouze v mezích zákonů, které tyto práva provádějí. V případě ochrany zdraví se jedná o zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví v platném znění, nad jehož dodržováním vykonávají státní dozor orgány hygieny. V případě horního podnikání (HČ) je to zákon č. 61/1988 Sb. Podle tohoto zákona je OBÚ v řízení o povolení HČ v oblasti ochrany zdraví závazným stanoviskem orgánu ochrany veřejného zdraví, tj. v tomto případě KHS Jihočeského kraje. OBÚ pro to, aby byla zajištěna ochrana veřejného zdraví, dostatečně chrání práva účastníků řízení stanovenými podmínkami ve výrokové části I. tohoto rozhodnutí. b) domáhají se ochrany soukromého vlastnictví vůči riziku ohrožení statiky a celistvosti staveb ať už v důsledku seismických účinků odstřelů či intenzivního nárůstu těžké nákladní dopravy; (Citace: „Další námitka souvisí s ochranou našeho soukromého vlastnictví. Náš dům v Ktiši jsme postavili za naše celoživotní úspory a věnovali jsme úpravě jeho okolí veliké množství práce. Hornická činnost přináší i riziko ohrožení statiky a celistvosti staveb v okolí lomu, ať už v důsledku seismických účinků odstřelů či intenzivního nárůstu těžké nákladní dopravy. Příkladů zoufalých lidí, kterým praská dům nad hlavou je dost. Vzdálenost našeho domu od DP pouhých 550m (satelitní měření) je z tohoto pohledu velmi riziková, a proto se obáváme narušení jeho statiky v důsledku těžby v DP Ktiš. Tuto skutečnost nelze odbýt jen tím, že za případné důlní škody nesou odpovědnost těžaři. Vymoci takovouto odpovědnost je otázkou mnohaletého soudního sporu s obtížným prokazováním odpovědnosti za vzniklou škodu. Náhrada je navíc stejně možná jen finanční. Ale nám jde o něco jiného. My chceme prioritně ochránit náš dům, protože je to náš domov.“) 62
Námitka se zamítá. Jak již výše uvedeno, trhací práce nejsou předmětem tohoto řízení, ale budou samostatně projednávány v případném následném řízení o jejich povolení. Teprve v tomto řízení je pak možné uplatnit k provádění trhacích prací. Co se týká tvrzení o intenzivním nárůstu těžké nákladní dopravy, taková námitka je nepřípustná, protože podle POPD nebude surovina z lomu odvážena k dalšímu zpracování přes obec Ktiš. Nemovitost účastníků řízení není a nebude nikdy přímo dotčena povolovanou HČ. Vzhledem k rozsahu dobývání, povolenému maximálnímu objemu roční těžby, četnosti provádění případných trhacích prací s limitovanými mezními náložemi lze oprávněně očekávat, že ovlivnění této nemovitosti povolovanou činností nedojde. Tomuto názoru svědčí i Hydrogeologický posudek a Posouzení vlivu trhacích prací. c) není vyřešen střet zájmů žadatele o povolení HČ v DP Ktiš a ochranou jejich individuálního zdraví a majetku, přičemž střet zájmů se spol. Garnet Group ve smyslu ochrany jejich individuálního zdraví je v tomto správním řízení nad možnostmi OBÚ a měl by být řešen k tomu určenými mechanismy zákona; (Citace 1: „Z našeho pohledu laiků soudíme, že místní šetření bylo tentokrát vedeno korektně a věcně. Znepokojilo nás však to, že v diskusi opakovaně a různých stran zazněl názor, že „...kdyby chtěl každý bránit své zdraví, jako to v dané věci činíme my, nikdy a nikde by nic nebylo možné postavit ani těžit ...“ Podle vyjádření právníků je takový, byt' neoficiální přístup jednoznačným výrazem nepochopení principů právního státu, ze kterých musí každý správní orgán při veškeré své činnosti vycházet. Za totality nebylo o čem diskutovat, ale demokratická ČR se zavázala respektovat standardy EU také v ochraně lidských práv. Skutečnost, že LZPS byla zavzata do ústavního pořádku ČR, nemůže být ze strany správních orgánů vnímána jako nějaký formální akt, který nelze brát doslova, protože by se nic nedalo těžit. Naopak. Právě správní orgány musí ve své činnosti za všech okolností respektovat úmysl zákonodárce účinně chránit veškerá práva občanů. To je zajisté i náplní práce báňských úřadů. V právním státě stojí vztah těžby a lidských práv jinak: pokud by těžba zároveň znamenala porušení lidských i dalších zákonných práv konkrétního občana jako jednotlivce, pak těžit nelze a je lhostejné, jde-li o granát nebo třeba zlato. Jedinou možností je pokus o vyřešení střetu zájmů dohodou.“) (Citace 2: „Rezidentní způsob bydlení jsme zvolili kvůli preferenci čistého prostředí, klidu, omezení hluku, prašnosti a dalších nepříjemných či škodlivých civilizačních jevů. Již dnes jsme v souvislosti s úmyslem těžit v Ktiši granát vystaveni zbytečnému stresu z obav o náš domov a zdraví. Smlouva, kterou spol. Gamet navrhla v této souvislosti obci, je z pohledu kontroly či případného vymáhání škod po těžařích zcela nefunkční. To, že Gamet odmítl obcí navrženou smlouvu, která potřebné účinné nástroje obsahovala, ilustruje jeho vztah k odpovědnosti za poškozování zdraví zde žijících lidí.“) (Citace 3: „Mimo pracovní prostředí je třeba vycházet z norem nejvyšší právní síly, z ústavního pořádku ČR a LZPS. Věc pro naše potřeby částečně řeší také Horní zákon, § 10, odst. 1, písm. d, a také § 33 téhož zákona. O tom jsme Vám psali již v minulém dopise. Domníváme se, že posouzení námi uvedeného střetu zájmů se spol. Gamet Group ve smyslu ochrany našeho individuálního zdraví je v předmětném správním řízení nad možnostmi OBÚ a měl by být řešen k tomu určenými mechanismy zákona.
Námitka se zamítá. Tímto způsobem pojmenovaný střet zájmů není relevantní pro povolení HČ. OBÚ, jak již výše uvedeno, v řízení posuzoval, zda a jakým způsobem jsou ze strany organizace vyřešeny střety zájmů chráněné podle zvláštních předpisů. OBÚ přitom vycházel z následující správní úvahy. HČ může ovlivňovat jednak objekty a zájmy, které jsou předmětem veřejného zájmu chráněného podle zvláštních právních předpisů (např. kulturní památky, vody, lesy, životní prostředí, veřejné zdraví), a jednak objekty a zájmy, které mají soukromoprávní povahu 63
a nejsou chráněny ve veřejném zájmu podle zvláštních právních předpisů (zejména pozemky a stavby a jejich vlastnictví a užívání). Podle toho lze rozdělit právní vztahy upravené horním právem na právní vztahy, jejichž obsahem je řešení konfliktu mezi veřejným zájmem na využití výhradního ložiska nerostů a jinými veřejnými zájmy chráněnými podle zvláštních zákonů (střet zájmů), a na právní vztahy, jejichž obsahem je řešení vlivu hornické činnosti na objekty a zájmy, které mají soukromoprávní povahu. Řešení střetu zájmů při hornické činnosti je kodifikováno § 33 horního zákona. V jeho kontextu střetem zájmů je konflikt mezi veřejným zájmem na využití výhradního ložiska a jinými veřejnými zájmy (zákon říká objekty a zájmy) chráněnými podle zvláštních zákonů, které mnohou být ohroženy hornickou činností. Střet zájmů má veřejnoprávní povahu. Ochrana veřejných zájmů chráněných podle zvláštních zákonů je v řízeních vedených orgány státní báňské správy, jako je řízení o povolení hornické činnosti, zajišťována formou stanovisek a závazných stanovisek vydávaných správními orgány příslušnými podle zvláštních zákonů k ochraně těchto veřejných zájmů. Tyto orgány mají v uvedených řízeních postavení dotčených orgánů. Součástí žádosti o povolení HČ v DP Ktiš jsou i takováto stanoviska, závazná stanoviska, případně rozhodnutí dotčených orgánů státní správy. OBÚ považuje tímto způsobem vyřešení střetů zájmů ve smyslu § 17 odst. 2 zákona č. 61/1988 Sb. za doložené, když podmínky a požadavky dotčených orgánů zahrnul do podmínek výroku I. tohoto rozhodnutí. d) Těžba v lomu a doprava kamene by měla jednoznačně negativní vliv na jejich fyzické i psychické zdraví silným obtěžováním znečišťování okolí prachem, hlukem, vibracemi atd., přičemž od doby zjištění zahájení správního řízení došlo ke zhoršení jejich psychického komfortu, s projevy výrazného narušení kvality spánku a celé řady nespecifických účinků ovlivňujících též vegetativní systém a jeho reakce i vyšší nervové funkce, způsobující i problémy v zaměstnání, a pokud by došlo k otevření lomu, došlo by ještě k dramatickému zhoršení popsané situace; (Citace 1: „Je přece jisté, že těžba v lomu a doprava kamene bude produkovat emise, tedy znečišťovat okolí prachem, hlukem, vibracemi atd. Těžba v lomu by měla jednoznačně negativní vliv na naše fyzické i psychické zdraví, v Ktiši žijeme ve zdravém životním prostředí a prach a hluk z lomu a dopravy nikomu na pohodě, klidu a samozřejmě ani na zdraví nepřidá. Těžba by dokonce i na základě studií Garnetu znamenala "silné obtěžování". My jsme ale postavili náš dům v této čisté lokalitě také právě proto, abychom obtěžováni nebyli. Už jen samotným silným obtěžováním by došlo ke snížení kvality našeho života, a proto je konflikt zájmů mezi námi a spol. Garnet Group. nezpochybnitelnou realitou. Opravdu jsou inspektoři OBÚ přesvědčeni, že hluk ani prach z DP Ktiš vzdálenost 550m (satelitní měření) k našemu domu nepřekonají a nebudou na nás žádným způsobem subjektivně ani objektivně působit? Takový názor by byl podle nás z hlediska odborné kompetentnosti k jakémukoli rozhodování o těžbě diskvalifikující. Pokud si to inspektoři OBÚ nemyslí, proč nás tak vytrvale ve správním řízení opomíjejí? I když o odpovědi spekulovat nechceme, jistě s námi budete souhlasit, že jsou to znepokojivé otázky. Zvláště vezmeme-li v úvahu, že nám jde opravdu o hodně - o zdraví a domov.“) (Citace 2: „Při pojmu zdraví vycházíme z definice zdraví WHO, kdy se za zdraví nepovažuje jen přítomnost choroby, ale je chápáno v celém kontextu souvisejících .fyzických, psychických a sociálních aspektů. Záměr spol. Garnet group. Těžit v DP Ktiš granát ohrožuje nejen naše fyzické zdraví, ale jeho psychické a sociální atributy. Již nyní, kdy se snažíme náš domov ochránit, cítíme důsledky zbytečného stresu, vyvolaného bezohlednou aktivitou Gametu. Pocity nespokojenosti, rozmrzelosti a narušení emocionální rovnováhy vyplývají právě z obav o naše zdraví a domov. V tomto smyslu dochází v důsledku záměru Garnetu ke snížení kvality našeho života již dnes. Od ledna 2014, kdy jsme se o nové snaze Gametu v Ktiši těžit dověděli, došlo 64
u nás obou k výraznému narušení kvality spánku. Obavy z budoucnosti zhoršují náš psychický komfort a jako lékaři víme, že celá řada dalších nespecifických účinků zmíněného stresu negativně ovlivňuje nejen spánek, ale také vegetativní systém a jeho reakce i vyšší nervové funkce. Způsobují nám i problémy v zaměstnání. Jako lékaři přesně víme, že pokud by došlo k otevření lomu, situaci by to ještě dramaticky zhoršilo.“)
Námitka se zamítá. Námitka vychází ze subjektivních pocitů účastníků řízení bez jakéhokoliv faktického doložení. OBÚ při posuzování míry škodlivosti povolované činnosti na okolí musí ve smyslu příslušných právních předpisů vycházet a respektovat stanoviska a vyjádření dotčených orgánů státní správy, kterým přísluší ochrana chráněných zájmů, v tomto případě zdraví a životního prostředí. V obou případech OBÚ disponuje souhlasnými stanovisky těchto orgánů, jejichž podmínky zahrnul do výroku I. tohoto rozhodnutí. e) povolením HČ dojde dle znaleckého posudku ke snížení hodnoty i tržní ceny nemovitostí až o 27%, čímž budou významným způsobem dotčena vlastnická práva; (Citace: „Územní plán obce Ktiš je založen na využití lokality k aktivitám spojených s odpočinkem, relaxací a rekreací. A do Ktiše také lidé ať dočasně či trvale přicházejí právě za nenarušenou přírodou. Představa, že někdo bude chtít relaxovat v blízkosti prášícího lomu je mírně řečeno nerealistická. Otevřením lomu by došlo k faktickému snížení hodnoty i tržní ceny našeho domu a pozemků. Dokazuje to znalecký posudek znaleckého ústavu TP A Horwath Valuation Services s.r.o., který vyhodnotil ztrátu tržní hodnoty nemovitostí v obci Ktiš a osadě Smědeč a Dobročkov v případě znovuotevření lomu v DP Ktiš, který jsme Obú předložili. Reálný pokles tržní hodnoty byl odhadnut na 16%, resp. 27%. Náš dům je DP nejblíže. Lze očekávat, že i jeho znehodnocení bude nejvyšší. Z posudku vyplývá, že v případě vydání povolení k hornické činnosti budou významným způsobem dotčena naše vlastnická práva. Vzniklá škoda jen na našich nemovitostech by tak již v okamžiku otevření lomu dosáhla nejméně 1 mil. Kč. Naše investice by tak byla fakticky znehodnocena. K zabránění vzniku škod na zdraví, životním prostředí i na majetku je nutné přistupovat preventivně a konkrétně, t.j. ještě před tím, než škody nastanou. Proto je třeba problém s možnými následky těžby řešit již na úrovni správního řízení o jejím povolení, a nikoli až tehdy, když tyto škody na našem zdraví a majetku nastanou.“)
Námitka se zamítá. Jedná se o námitku soukromoprávní povahy uplatněnou na základě tvrzení vlastníků nemovitostí a jimi předloženého znaleckého posudku o poklesu cen nemovitostí. V této věci je nutné postupovat podle občanskoprávních předpisů s tím, že škoda způsobená HČ je důlní škodou podle § 36 horního zákona. Podle § 37 odst. 1 horního zákona se na vypořádání důlních škod vztahují obecné předpisy o náhradě škody, pokud tento zákon nestanoví jinak. Řešení této námitky není předmětem řízení o povolení HČ. f) žadatel o povolení těžby v DP Ktiš je srozuměn se zdravotními a dalšími riziky, které v Ktiši v důsledku těžby granátu pro místní obyvatelstvo existují, přičemž se o individuální riziko pro ně jako jedince vůbec nezajímá; (Citace: „Situace, v níž má OBÚ rozhodnout, je o tom, že spol. Gamet Group jako žadatel o povolení těžby v DP Ktiš je srozuměn se zdravotními a dalšími riziky, které v Ktiši v důsledku těžby v granátu pro místní obyvatelstvo existují. O individuální riziko pro nás jako jedince se vůbec nezajímá. Atributy situace jsou rozděleny následovně: zisk z těžby je určen pro Garnet Group, zdravotní a další rizika jsou určena pro nás. Garnet si vydělá peníze, my obdržíme obtěžování hlukem a prachem, pokles ceny nemovitostí a individuální zdravotní rizika. Jsme-li navíc již nemocní, máme prostě smůlu. Investoři sami bydlí v prostředí tichém a s nižší prašností.“) 65
Námitka se zamítá. OBÚ v řízení ověřil, že organizace splnila všechny podmínky pro povolení HČ uložené příslušnými právními předpisy. Vznesená námitka je soukromoprávní povahy a není předmětem tohoto řízení. OBÚ v tomto případě odkazuje účastníky řízení na pořad práva v občanskoprávním řízení u příslušného soudu. Ing. Jan Jemelka a Helena Jemelková své námitky a připomínky vznesené při ústním jednání 28.1.2014 do protokolu SBS/03016/2014, následně doplnili přípisem ze dne 8.2.2014 doručením na OBÚ 11.2.2014, č.j. SBS/04469/2014 (dokument je součástí spisu); 1. Procesní námitka a žádost o zastavení správního řízení: a) požadují zastavit správní řízení z důvodů nevyřešení střetu zájmů s jejich právy a právem chráněnými zájmy, z důvodu nevyřešení střetů zájmů k obecnímu pozemku p. č. 43/35 v k.ú. Ktiš, který je evidentně těžbou dotčen a v neposlední řadě z důvodu znehodnocení ložiska vyhrazeného nerostu, který leží na území obce; (Citace: „Žádáme proto, aby správní řízení bylo zastaveno z důvodů nevyřešení střetu zájmů s našimi právy a právem chráněnými zájmy, nevyřešení střetů zájmů k obecnímu pozemku p. č. 43/35 v DP Ktiš, který je evidentně těžbou dotčen a v neposlední řadě z důvodu znehodnocení ložiska vyhrazeného nerostu, který leží na území obce.“)
Námitka se zamítá. Námitka je nepřípustná. K uplatňování námitek vážících se k obecnímu pozemku p.č. 43/35 v k.ú. Ktiš manželé Jemelkovi jako třetí osoby nemají zmocnění ani jinou kompetenci, což se týká i jimi uváděného tvrzení znehodnocení ložiska, které se svojí částí nachází na obecním pozemku. OBÚ k tomu dále konstatuje, že řešení vztahů HČ k nemovitostem, které mají soukromoprávní povahu a nejsou tudíž chráněny ve veřejném zájmu, upravuje § 33 odst. 4 horního zákona. Dohody s vlastníky pozemků jsou pak rovněž považovány za dohody o střetu zájmů. Právní vztahy těžební organizace k vlastníkům těchto nemovitostí je třeba rozdělit na vztahy k vlastníkům takových nemovitostí (pozemků), které bude těžební organizace potřebovat využívat při dobývání výhradního ložiska (např. bude na nich probíhat těžba) a na vztahy k vlastníkům nemovitostí, které nepotřebuje těžební organizace využívat při dobývání výhradního ložiska, tedy které zůstanou ve vlastnictví fyzické nebo právnické osoby, ale mohou se na nich projevovat negativní vlivy hornické činnosti. Obojí uvedené soukromoprávní vztahy k vlastníkům nemovitostí mají odlišný právní režim. V případě nemovitostí, které bude těžební organizace potřebovat využívat při dobývání výhradního ložiska, je nezbytné, aby těžební organizace měla k těmto nemovitostem takový právní vztah, který jí umožní využití těchto nemovitostí (např. nájemní smlouvu). Vztahy k vlastníkům jiných nemovitostí, tedy těch, které nepotřebuje těžební organizace využívat při dobývání výhradního ložiska, ale mohou se na nich např. projevovat negativní vlivy hornické činnosti, neupravuje horní zákon vůbec. Podstata tohoto ohrožení však bude jiná, než ohrožení v případě střetu zájmů. Zatímco v případě střetu zájmů hrozí, že určitý veřejný zájem nebude moci být realizován, zajišťován, např. ochrana ovzduší, v případě nemovitosti, u níž se mohou projevit negativní vlivy hornické činnosti, hrozí důlní škoda a těžební organizaci hrozí vznik odpovědnosti za tuto škodu. Jde tedy o vztah ryze soukromoprávní. Řízení o povolení HČ, je řízení vedené na žádost tzn., OBÚ je ve svém rozhodování limitován mimo jiné i rozsahem žádosti. OBÚ přezkoumal předloženou dokumentaci POPD a neshledal, že by navrhovanou činností docházelo k narušování zásad nehospodárného využití ložiska. Předložená dokumentace sice neřeší vydobytí zásob v celém DP Ktiš, ale zároveň neznemožňuje, ani nijak neztěžuje 66
vydobytí zbylých zásob v DP Ktiš, které se nacházejí na obecním pozemku, v budoucnu. 2. Námitka proti podkladům rozhodnutí: a) požadují doplnit Akustickou studii o hodnocení vlivu hluku v prostoru a výšce, ve které se v místě bydliště v Dobročkově pohybují vč. vlivu tohoto hluku na jejich sluch; (Citace: „Akustická studie - Vzhledem k tomu, že vypočtené hladiny akustického tlaku jsou ve výšce 6 m (2. patro budov) požadujeme studii doplnit o hodnocení vlivu hluku o prostor a výšku, ve které se v místě našeho bydliště v Dobročkově většinu dne pohybujeme a o vliv tohoto hluku na náš sluch. Vzhledem k našim zkušenostem s hlukem vznikajícím při těžbě dřeva a drcení větví v okolních lesích jsme přesvědčeni, že uváděné hodnoty hluku z provozu lomu jsou podhodnoceny a že tento hluk bude výrazně snižovat pohodu našeho bydlení a kvalitu zbytku našeho života.“)
Námitka se zamítá. Podle příslušných norem je v akustickém posudku uvažováno s hladinou hluku ve výšce 6 m. Podle vyžádaného vysvětlení zpracovatele Akustického posudku ve vzdálenosti (cca 1 250 m vzdušnou čarou), ve které se pohybují účastníci řízení v místě jejich bydliště v Dobročkově, je hluk ve výšce do 2 m nižší než v 6 m z důvodu stínění různými překážkami a terénem, tzn., že v Akustickém posudku je uvažováno s vyšší hodnotou. V konkrétním případě manželů Jemelkových se jedná o hodnotu hluku v každém případě nižší, než je požadavek NV č. 272/2011 Sb. K ověření skutečné úrovně hladiny hluku OBÚ uložil stanovením podmínky č. 7 ve výrokové části I. tohoto rozhodnutí provedení kontrolních měření úrovně hluku a v případě zjištění překročení limitů provést opatření k jejímu snížení. 3. Námitky na ochranu zdraví a majetku: a) cítí se poškozeni na svých právech na ochranu zdraví (ohrožení hlukem, prachem a zvýšenou radioaktivitou), příznivé životní prostředí, ochranu soukromého vlastnictví a nerušený a spokojený život); (Citace: „Z výše uvedeného vyplývá, že se cítíme poškozeni a kráceni na svých právech na ochranu zdraví, příznivé životní prostředí, ochranu soukromého vlastnictví a nerušený a spokojený život. Jako občané obce Ktiš jsme také přesvědčeni, že toto správní řízení je ryze účelově motivováno snahou žadatele se vyhnout závazkům a povinnostem stanoveným v návrhu nájemní smlouvy vypracované právním zástupcem obce Ktiš, firmou BBH, s.r.o., a odsouhlasenou zastupitelstvem obce. Smlouva obsahuje podmínky a ustanovení, které nás chrání před negativními vlivy těžby (uvedena na www.zdravektissko.cz ).“)
Námitka se zamítá. Ze stanovisek dotčených orgánů státní správy, kterým přísluší ochrana ovzduší a veřejného zdraví, vyplývá, že navrhovanou činností nedojde k významnému ovlivnění okolí lomu prachem, hlukem, radioaktivitou, případně negativním vlivem na fyzické a psychické zdraví. Tomuto závěru svědčí i znalecké posudky, které byly součástí podané žádosti (Rozptylová studie, Akustický posudek, Posouzení vlivu na veřejné zdraví, Posouzení radonového rizika), OBÚ se s těmito názory ztotožnil, mimo jiné i pro rozsah navrhované HČ (maximální výše těžby 50 000 tun za rok), četnosti provádění odstřelů (cca 4x za rok), dopravní trasy pro odvoz suroviny z lomu vedené zcela mimo intravilán obce Dobročkov a zejména na vzdálenost nemovitosti manželů Jemelkových cca 1 250 m od lomu vzdušnou čarou. b) cítí se být poškozeni snížením příjmu ze zemědělské činnosti a celkově snížením kvality bydlení a života a v neposlední míře znehodnocením jejich celoživotní investice do statku v Dobročkově s poukázáním na snížení hodnoty nemovitostí v Dobročkově 67
o 27% dle předaného znaleckého posudku vypracovaného firmou TPA Horwath Valuation Services s.r.o. Praha v srpnu 2011; (Citace: „Naše vyjádření do protokolu ohledně snížení ceny našich nemovitosti doplňujeme takto: Tento posudek konstatuje snížení tržní ceny našich nemovitostí o 27%. Při tržním odhadu ceny našich nemovitostí činí tento pokles 2,5 až 2,7 mil, Kč. Je tedy zřejmé, že jde o značnou částku, kterou vzhledem k našemu věku a současným příjmům už nemůžeme do konce života, který nám ještě zbývá, nahradit.“)
Námitka se zamítá. Jedná se o námitku soukromoprávní povahy uplatněnou na základě tvrzení vlastníků nemovitostí a jimi předloženého znaleckého posudku o poklesu cen nemovitostí. V této věci je nutné postupovat podle občanskoprávních předpisů s tím, že škoda způsobená HČ je důlní škodou podle § 36 horního zákona. Podle § 37 odst. 1 horního zákona se na vypořádání důlních škod vztahují obecné předpisy o náhradě škody, pokud tento zákon nestanoví jinak. Řešení této námitky není předmětem řízení o povolení HČ. c) povolením těžby by podle nich došlo k poškození majetku obce, k významným ekonomickým ztrátám obce a tím i k poškození všech obyvatel obce, tedy i jich samotných; (Citace: „Povolením těžby podle současného POPD by tedy podle nás došlo k poškození majetku obce, k významným ekonomickým ztrátám obce a tím i k poškození všech obyvatel obce, tedy i nás.“)
Námitka se zamítá. Námitka je nepřípustná. Manželé Jemelkovi nejsou oprávněni ani zmocněni jednat v tomto řízení za obec Ktiš. d) v souvislosti s vlivem těžby na jejich zdraví je nikdo nekontaktoval, ani se o jejich zdraví nezajímal; (Citace: „Studie vlivu na veřejné zdraví - V souvislosti s vlivem těžby na naše zdraví nás nikdo nekontaktoval, ani se o naše zdraví nezajímal. Jsme oba už v pokročilejším věku, já jsem se narodil 12. 9. 1950 a manželka 13. 7. 1943, jsme oba v důchodu a snad si po celoživotní práci zasloužíme žít v klidu a pohodě. O negativním vlivu těžby v lomu na naše, s přibývajícím věkem stále se zhoršující, zdraví a psychiku jsme naprosto přesvědčeni.
Námitka se zamítá. OBÚ v řízení ověřil, že organizace splnila všechny podmínky pro povolení HČ uložené příslušnými právními předpisy. Vznesená námitka je soukromoprávní povahy a není předmětem tohoto řízení. OBÚ v tomto případě odkazuje účastníky řízení na pořad práva v občanskoprávním řízení u příslušného soudu. e) v souvislosti s poklesem cen nemovitostí vlivem těžby požadují vytvoření finančně dostatečně saturovaného notářsky spravovaného fondu, určeného k odškodnění občanů, bez jehož existence nelze o těžbě vůbec uvažovat; (Citace: „Žádáme proto OBÚ o podporu pro náš požadavek, aby před případným zahájením těžby v lomu Ktiš byl vytvořen a finančně dostatečně saturován notářsky spravovaný fond, určený k odškodnění občanů, kteří by stejně jako my, utrpěli škodu znehodnocením investic v důsledku těžby. Na naplnění fondu by se měli podílet těžební organizace, obec a OBÚ, potažmo stát. Bez existence takovéhoto fondu nelze podle nás o těžbě vůbec uvažovat. Škodám na zdraví, na životním prostředí a majetku se musí předcházet a proto se musí problémy s možnými následky těžby řešit už v době povolování těžby a nikoliv až v okamžiku, kdy k nim skutečně dojde.“)
Námitka se zamítá. OBÚ uvádí, že nároky tohoto druhu není právně zmocněn zahrnovat do podmínek tohoto rozhodnutí. Nicméně OBÚ dále uvádí, 68
že podle ustanovení § 37a horního zákona je organizace povinna vytvářet rezervu finančních prostředků na vypořádání důlních škod. Tyto finanční prostředky se ukládají na zvláštní účet v bance a nesmějí být předmětem ručení ani zahrnuty do majetkové podstaty podle zvláštních předpisů, ani nemohou být předmětem nařízení a provedení výkonu rozhodnutí. Tyto finanční prostředky mohou být čerpány jen k určenému účelu po schválení OBÚ po dohodě s ministerstvem ŽP ČR. OS Zdravé Ktišsko podalo písemné námitky a připomínky ze dne 5.2.2014 doručením na OBÚ 11.2.2014, č.j. SBS/04470/2014, s doplněním chybějícího razítka OS a podpisu člena výboru OS z 20.2.2014 doručením na OBÚ 24.2.2014, č.j. SBS/05766/2014; 1. Procesní námitky: a) jsou kráceni na svých právech, když řízení zakládá nerovné postavení jeho účastníků z důvodu nepřiměřeně stanovené lhůty k detailnímu prostudování podkladů a zpracování stanovisek; (Citace: „Lhůta 14 dnů pro studium podkladů a materiálů ze spisu, které nám byly předány na místním šetření konaném dne 28.1.2014, a pro vypracování odborných stanovisek či připomínek je pro nás naprosto nepřiměřená. Jsme sdružení fyzických osob, které jsou v zaměstnaneckém poměru nebo pracují jako živnostníci nebo podnikatelé. Prostudovat po večerech všechny materiály, vyhledat a vyžádat si stanoviska odborníků v tak krátkém časovém termínuje pro nás nemožné. Považujeme to za krácení na našich právech a porušení rovnosti postavení účastníků řízení.“)
Námitka se zamítá. OBÚ opakovaně uvádí, že v závěru protokolu z ústního jednání stanovil, s odkazem na § 6 správního řádu, lhůtu 14 dnů ode dne ústního jednání, což s připočtením doby od doručení oznámení o zahájení správního řízení OS Zdravé Ktišsko dne 15.1.2014 činí v součtu 27 dní. OBÚ takovouto lhůtu považuje, mimo jiné i s ohledem na ustanovení § 18 odst. 3 zákona č. 61/1988 Sb., za dostatečnou. Konečně lze konstatovat, že tato připomínka ztratila své opodstatnění v průběhu řízení s ohledem na dobu jeho trvání více než požadovaných 8 týdnů. b) realizace záměru nesmí být ze strany státních úřadů vynucována proti veřejnému zájmu vyjádřenému peticí se 199 podpisy proti těžbě; (Citace: „Požadujeme, aby byl respektován názor významné části veřejnosti vyjádřený v petici proti obnovení těžby v lomu Ktiš, kterou podepsalo 199 občanů. Jde tedy o podstatnou část občanů Ktiše a jejích osad. Realizace záměru soukromé firmy, bez ohledu na poškození v Ktiši a okolí žijících lidí, nesmí být ze strany státních úřadů vynucována a měl by být respektován skutečný veřejný zájem. Petice je uveřejněna na: http://zdravektissko.cz/petice“)
Námitka se zamítá. Jak již bylo uvedeno v odůvodnění výše, OBÚ je v řízení vázán příslušnými právními předpisy, tzn., že v souladu s nimi také v řízení postupuje a podle nich rozhoduje. Skutečnost existence petice občanů proti těžbě jako takové, nelze považovat za určující argument v rozhodování správního orgánu. Jedná se o argument, jehož váhu v tomto případě lze označit stejným atributem „vynucování“ a nelze jej nadřazovat s označením „veřejného zájmu“ nad platnou zákonnou legislativu. 2. Námitky proti podkladům rozhodnutí: a) ložisko nebude hospodárně využito; 69
(Citace: „Požadujeme důkladné posouzení hospodárnosti navržené těžby v POPD Ktiš podle § 30 zákona č. 44/1988 Sb. o ochraně a využiti nerostného bohatství (horní zákon). Vzhledem k tomu, že žadatel ve snaze se vyhnout dohodě s obcí Ktiš o použiti obecního pozemku p. č. 43/35 kú Ktiš v DP Ktiš tento pozemek vyjmul z POPD a tím snížil celkovou výrubnost ložiska po ukončení těžby na pouhých 7 %, žádáme o posouzení, zda se jedná o hospodárné a co nejúplnější vydobytí ložiska výhradního nerostu zvláště v tomto případě, protože vyřešení střetu zájmů nepatří mezi vyjmenované důvody pro téměř celkový odpis zásob výhradního ložiska.“)
Námitka se zamítá. OBÚ, jak výše nejednou uvedeno, přezkoumal předloženou dokumentaci v celém rozsahu a neshledal, že by navrhovanou činností docházelo k narušování zásad hospodárného využití ložiska. Předložená dokumentace sice neřeší vydobytí zásob v celém DP Ktiš, ale zároveň neznemožňuje, ani nijak neztěžuje budoucí vydobytí zbylých zásob v DP Ktiš. b) dokumentaci POPD požadují doplnit o postup úpravy a zušlechťování vydobytých nerostů a z něho vyplývající výtěžnost; (Citace: „Požadujeme doplnění POPD o postup úpravy a zušlechťování vydobytých nerostů a z něho vyplývající výtěžnost, jak je stanoveno ve vyhlášce č. 242/1993 Sb. Pro stanovení věrohodné výtěžnosti požadujeme provedení provozních zkoušek, protože předpokládaná výtěžnost uváděná v POPD je podle nás nereálná.“)
Námitka se zamítá. OBÚ opakovaně uvádí, že dokumentace POPD v kapitole 1.4. obsahuje dostatečný popis provádění základní úpravy vytěžené suroviny v DP Ktiš. Následné zpracování vydobytého nerostu bude prováděno ve zpracovatelském závodu mimo předmětnou lokalitu a není předmětem tohoto řízení. Výtěžnost předmětné části ložiska je v POPD dostatečným způsobem kvantifikována. c) dokumentaci POPD požadují doplnit o popis použité technologie pro úpravu a zušlechťování granátové rudy ve zpracovatelském závodě a stanovení množství a kvality odpadu; (Citace: „Požadujeme doplnění POPD o popis použité technologie pro úpravu a zušlechťování granátové rudy ve zpracovatelském závodě a stanovení množství a kvality odpadu, který při zpracování úpravárenskými technologiemi nutně musí vznikat. Surovina nemůže být zpracována v celém objemu, jak je chybně uváděno v POPD. Zvláště při mokrých úpravárenských procesech vznikají kaly, které bývají ukládány na odkaliště stejně jako lehký podíl při zpracování na gravitačních splavech. Tyto kaly tvoří ekologickou zátěž procesu zpracování granátové suroviny.“)
Námitka se zamítá. OBÚ opakovaně uvádí, že v dokumentaci POPD je obsažen dostatečný popis použité technologie pro úpravu vytěženého materiálu v lomu. Podle § 2 písm. d) zákona č. 61/1988 Sb. je za hornickou činnost považována úprava a zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním. Samotné zpracování nerostu nebude prováděno v lokalitě, jejíž součástí je DP Ktiš a není proto předmětem toho řízení. OBÚ se z toho důvodu dalším zkoumáním způsobu zpracování vytěžené suroviny a zušlechťování nerostů dále podrobněji nezabýval, nezabýval se tedy ani otázkou stanovování množství a kvality odpadu vzniklého ve zpracovatelském závodě. d) požadují, aby součástí dokumentace POPD byl popis, charakteristika a kvalita výsledných produktů úpravy a zušlechťování; (Citace: „Požadujeme, aby součástí POPD byl popis, charakteristika a kvalita výsledných produktů úpravy a zušlechťování, jak je stanoveno ve výše zmíněné vyhlášce. Z údajů uvedených v POPD nelze stanovit úhradu z vydobytých nerostů, protože není definován konečný výrobek 70
a tím celkové náklady na úpravu a zušlechtění vydobytých nerostů a náklady na zpracování na výrobky. Je pouze velmi obecně konstatováno, že výsledným produktem bude jakýsi granátový koncentrát neznámé kvality a složení určený pro využití jako abraziva. Pojem abrazivo je velmi široký a například nejčastěji uváděné využití technického granátu jako abraziva pro řezání vysokotlakým vodním paprskem vyžaduje přesné třídění a dočisťování granátu a tím i úplně jiné výrobní náklady a samozřejmě také dosahovanou cenu za výrobek.
Námitka se zamítá. Dokumentace POPD obsahuje v čl. 1.4 POPD dostatečný popis použité technologie úpravy vytěžené suroviny v souvislosti s dobýváním v lomu vč. charakteristiky a kvality výsledného produktu z této úpravy. e) z dokumentace POPD vyplývá, že se v podstatě jedná o těžbu kameniva a z údajů uvedených v této dokumentaci nelze stanovit úhradu z vydobytých nerostů, což vyžaduje důkladné posouzení a zabránění snižování nebo vyhýbání se zákonným úhradám; (Citace: „Z předloženého POPD vyplývá, že se v podstatě jedná o těžbu kameniva, které bude dále prodáváno zájemcům k dalšímu zpracování. Není podle nás možné považovat výhradní nerost za kamenivo a z něj odvádět úhradu státu potažmo obci. Žádáme o důkladné posouzení této problematiky a zabránění snižování nebo vyhýbání se zákonným úhradám účelovou strukturou dceřiných či spolupracujících společností.“)
Námitka se zamítá. Předmětem řízení o povolení HČ není posuzování a určování výše úhrad z vydobytého nerostu. V řízení o povolení HČ podle zákona č. 61/1988 Sb. a vyhlášky č. 104/1988 Sb. se zejména posuzuje vyřešení střetu zájmů chráněných podle zvláštních předpisů, úplnost žádosti podle cit. vyhlášky a dodržení zásad báňské technologie při zajištění hospodárného využívání výhradního ložiska. Správa úhrad z vydobytých nerostů je prováděna na základě horního zákona a zejména pak zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád a je předmětem samostatného daňového řízení. Pro úplnost OBÚ uvádí, že z geologického hlediska není prostor ložiska vyplněn pouze nerostem granátu, ale horninou obsahující tento nerost v procentuálním množství vyhodnoceném v platném výpočtu zásob tak, jak je uvedeno v dokumentaci POPD, v čl. 1.1. f) v rámci řízení je žádoucí předložit reálné ekonomické zhodnocení celého podnikatelského záměru těžby a úpravy granátové rudy žadatelem; (Citace: „Požadujeme předložení a reálné ekonomické zhodnocení celého podnikatelského záměru těžby a úpravy granátové rudy žadatelem, protože neúspěch podnikatelského záměru firmy Garmica, s.r.o., která prováděla těžbu a úpravu granátové rudy v lomu Ktiš v letech 1995-97, spočíval hlavně v nedostatečné a vysoce poruchové technologii zpracování suroviny. Na základě předložených ekonomických parametrů požadujeme posouzení, zda není výhodnější tzv. nulová varianta, tj. ponechání ložiska příštím generacím, které budou mít k dispozici lepší a výkonnější úpravárenské technologie. Obáváme se hlavně dalšího neúspěchu podnikatelského záměru žadatele o povolení hornické činnosti a opětovného zanechání nyní už zcela vegetací zarostlého lomu bez jakékoliv rekultivace.“)
Námitka se zamítá. OBÚ v řízení o povolení HČ, jak již bylo výše uvedeno, je vázán příslušnými právními předpisy, které mu neukládají a tedy ani neumožňují požadovat takovéto hodnocení a zkoumat ekonomické aspekty podnikání žadatele. g) znalecké posudky: Akustický posudek, Rozptylová studie, Posouzení vlivu na veřejné zdraví a Hydrogeologický posudek, které jsou součástí žádosti, jsou ve své podstatě nedokonalé, neúplné, zkreslující, zavádějící i rozporuplné; 71
(Citace: „Na místním šetření jsme se dozvěděli, že součástí spisu jsou i studie z minulého správního řízení, protože byla doložena jejich platnost i pro řízení současné. Podle svých možností a v nepřiměřeně krátké časové lhůtě pro zpracování oponentních posudků autorizovanými osobami, která nám byla stanovena, uvádíme zatím k těmto studiím tyto připomínky: a) Akustická studie I. Byly vypočteny hladiny akustického tlaku ve výšce 6 m nad terénem, tj. ve výšce 2. patra budov. Není provedeno hodnocení úrovní 1. patra a venkovního prostoru staveb ve výšce pohybu obyvatel po pozemcích pro účely odpočinku a rekreace. II. Hodnocení dopravy je provedeno také ve výšce 6 m nad terénem, tedy v podstatně vyšší výšce než se pohybují obyvatelé kolem silnic. Požadujeme doplnit hodnocení o prostor, kde se občané pohybují a o posouzení vlivu hluku na jejich sluch. III. Ve vlivu dopravy ve Smědči není zahrnuto zvýšení hlučnosti při rozjíždění těžkých nákladních automobilů do kopce při dávání přednosti v jízdě na křižovatce silnic č. 122 a 143 ve středu obce, kudy by měla vést doprava rubaniny neznámo kam. IV. Nejsou uvedeny všechny zdroje hluku v provozu lomu a uvedené vstupní údaje jsou zásadně podhodnocené. Neuvažují se vrtací soupravy, dozery, skrývkové stroje, bagry, dieselagregáty. Hodnoty hluku pro stroje uvedené ve studii jsou neověřené. Nejsou známy stroje, které zde budou pracovat a jaké jsou jejich akustické výkony. Např. drtící linky mají různé hodnoty akustického výkonu podle výrobců, drtící linka Hartl Supertrak 504 BBV má hodnotu Lwa=114 dB, drtičky Resta 11,7dB pro přírodní kamenivo, kolový nakladač Caterpilar 950G 111 dB, dozer a rypadlo 109 dB. Z těchto údajů lze usoudit, že uvažované vstupní hodnoty jsou nevěrohodné a protože byly zadány zadavatelem záměru těžby, mohou být považovány za tendenční. V případě, že nejsou známy od výrobců akustické výkony, má být provedeno orientační měření u těchto strojů v jiných provozech. Není také uvedena uvažovaná teplota a vlhkost vzduchu. Např. při teplotách okolo 10°C a vlhkosti 70% je útlum poměrně nízký a mohl by u některých bodů činit nezanedbatelné hodnoty projevující se hlavně při hodnotách okolo hygienických limitů. V. Dále nejsou uvedeny tyto skutečnosti: uvažování odrazu od stěny lomu při zahloubení SV, V, JV směrem, uvažování odrazu od fasády budov ve směru k lomu, tónová složka zdrojů hluku. VI. Uvažované nejistoty měření a vstupních dat ve výši +-1,6 dB jsou neodpovídající. Jen pro údaje výrobců drtících linek je udávána nejistota při testovacích měřeních +-2 dB. Protože nebyly doloženy žádná ověření strojů, jsou podle nás uvedené vstupní hodnoty podhodnoceným odborným odhadem a potom nemohou platit další následné závěry. VII. Spatřujeme nelogičnost v závěrech studie na straně 29, kde je jednoznačně uvedeno, že těžba vyhoví požadavkům NV č. 272/2011 Sb. Vzápětí je měření hluku ve zkušebním provozu zdůvodněno tím, aby byl tento závěr ověřen, ale měření je zdůvodněno jako podklad pro případné korekce nutné k tomu, aby nebyl překračován limit stanovený v NV. Zaprvé nechápeme jaké ,,korekce“ měl autor na mysli a zadruhé ze zdůvodnění vyplývá, že je očekáváno i možné překročení limitu. To je logický rozpor, který nás utvrzuje v přesvědčení, že autor si svými výpočty není jist a očekává překročení limitu na hranici pozemku. My máme očekávání stejné a to, že nejistota provedeného výpočtu je mnohem vyšší, než je uváděno. Pro případ, že by tato studie byla OBÚ uznána za validní, požaduje, aby v případném rozhodnutí o povolení těžby byly uvedeny, jako závazné, podmínky, ze kterých studie vychází: - ve vzdálenosti 1m od obrysu nakladače bude průměrná hladina akustického tlaku (čas průměrování po dobu práce bez přestávek) maximálně 85 dB a to i s použitím bouracího kladiva nebo ocelové koule. - průměrná hladina akustického tlaku v době chodu mobilní drtící linky na max. výkon 72
ve vzdálenosti 1 m od obrysu drtící linky ve všech směrech byla max. 92 dB. - - všechny náhodné pohyby po ploše provozovny nevyvolají větší průměrný akustický tlak při tomto pohybu než 65 dB ve vzdálenosti 1m od obrysu lomu. Vzhledem k absenci vstupních údajů akustického tlaku z ostatních strojů nutných pro provoz lomu musí být do náhodných pohybů po ploše zahrnuty i všechny neuvažované stroje. b) Rozptylová studie I. V tabulce v oddílu Tabulky na straně označené Emise - str. 1 (Stacionární) je uvedeno celkem pět zdrojů znečištění: číslo 1a až 1e. Využití těchto zdrojů podle ročního fondu a koeficientu alfa je následující: Zdroj 1a - Areálová doprava NA - 0,005 x 8760 = 43,8 hod za rok, tj. necelých 5 hodin za měsíc a ¼ hodiny za den, zřejmě je representována jedním výduchem s průtokem 72 m3 odpadní vzdušiny za hodinu, tyto údaje nám připadají nesmyslné, areálová doprava není stacionární zdroj, ale mobilní liniový zdroj, určitě bude provozována více jak ¼ hodiny za pracovní směnu a emise v g.s-1 pro TZL budou vyšší než 0,0037, jak je uvedeno v tabulce na str. 5. Podle uvedených emisí v tabulce na str. 5 bude provoz NA 45,4 hodin za rok s α 0,005 (605,2 g.r-1 / 0,003704 g.s-1). Areálová doprava je velmi silně podhodnocena. Např. pro HDV, EUR02 Diesel, jsou pro tuhé částice emise pro 20 km/hod. 0,9087 g.km-I. Uvedených 50 000 litrů nafty při uvedené spotřebě 30 l na 100 km znamená najetých 166 666 km, tj. roční emise 151,449 kg tuhých částic a pro danou dobu provozu dopravy 45 hodin za rok by muselo auto ujet 3 700 km za hodinu. Zdroj 1e - clonový odstřel- α je 0,001 tj. doba trvání clonových odstřelů za rok 8,76 hodiny. Podle našeho názoru je doba trvání i s tlakovou vlnou pouze několik desetin vteřiny se zpožděním tlakové vlny šířící se horninovým prostředím. Doba trvání odstřelů je tedy silně nadhodnocena nejméně o 4-5 řádů. Objemový průtok je u clonového odstřelu uváděn zcela nereálně 1,2 m3.s-1 tj. 4320 m3.h-1. U clonového odstřelu je počítáno pouze s emisemi 23 kg TZL za rok, tj. údaj silně podhodnocený. Při odstřelu se generují oblaka prachu, která se rozptýlí do okolí s emisním faktorem min. v desítkách g na tunu horniny tj. např. pro faktor 30 přes 300 kg na jeden odstřel. Toto množství se generuje během desetin sekundy s emisním faktorem přes 300 000 g.s-1. Při průměrné rychlosti větrů 2 m.s-1 ve směru šíření dosáhne prach vzdálenosti 1 km od zdroje za 500 sekund tj. něco přes 8 minut. Pro výpočet rozptylu a maximální imisní koncentrace bude prach při clonovém odstřelu klíčový faktor. Při větru směrem k obci a rychlosti 2 metry za vteřinu bude území obce dosaženo za relativně krátkou dobu do 10 minut. Prach bude na cestě vypadávat a usazovat se na povrchu. Tento stav není v rozptylové studii uvažován. Zdroj 1 d - zpracování kameniva - bude podle koeficientu alfa probíhat 1515 hodin za rok tj. pro 8mi hodinovou směnu 189 dnů (přes 9 měsíců), pro drcení a zpracování kameniva je uváděno odsávání pouze 3600 m3.h-1 tj. relativně malé. Emise TZL pro zpracování kameniva jsou uváděny 10 710 kg za rok s tím, že 51 % je frakce PM10. Byl použit emisní faktor pro mlžení a suchý materiál z přílohy vyhl. 205/2009 Sb. pro linku pro úpravu kameniva s primárním drcením a mlžením (57 g.t-1 materiálu) a sekundárním drcením (147 g.t-1 materiálu) vychází nám počet tun materiálu pro: pouze primární drcení: 188 tis. tun za rok primární a sekundární drcení: 53 tis. tun za rok Z výpočtu vyplývá, že bude pro roční kapacitu 50 tis. tun využito primární a sekundární drcení s mlžením na zakrytých technologických celcích. Nemůžeme rozklíčovat, co znamenají data na straně Emise - str. 1 (Stacionární) pod tabulkou dole týkající se nafty a vzduchu. Nesouhlasí využití aut pro stání a areálovou dopravu. Využití pro dopravuje pouze ¼ hodiny denně, ale pro stání se spuštěným motorem 114 hodin tj. nelogicky by auta 2,5 x déle stála se spuštěným motorem, než jezdila. 73
Doba odstřelů je nadhodnocená o několik řádů a doba provozu nakladače a drtiče je 1130 hodin za rok. Podle koeficientu alfa je velmi omezená areálová doprava. Stání aut s dopravou nepředstavuje 100 % času, přičemž stání je mnohem delší než provoz (asi 2,5 x). Stejně jako u akustické studie proto požadujeme, aby v případě, že i tato studie bude OBÚ uznána za validní byly do případného rozhodnutí o povolení těžby jako závazné uvedeny tyto hodnoty vyplývající z výpočtů v rozptylové studii: o doba provozu zdroje 1a bude maximálně 8760 x 0,005 tj. 43,8 hodiny za rok o doba provozu zdroje 1b bude maximálně 8760 x 0,013 tj. 113,9 hodiny za rok o doba provozu zdroje 1c bude maximálně 8760 x 0,129 tj. 1130 hodin za rok o doba provozu zdroje 1d bude maximálně 8760 x 0,173 tj. 1515 hodin za rok o doba provozu zdroje 1e bude maximálně 8760 x 0,001 tj. 8,8 hodiny za rok, tj. všechny s odstřelem související práce včetně vrtání o bude spotřebováno maximálně 50 000 litrů nafty za rok pro celý provoz lomu o bude zajištěno, že obsah frakce PM10 bude v prachu maximálně 51 % (zbytek budou větší částice - toto bude pro každou technologii doloženo měřením a granulometrickou analýzou akreditovanou laboratoří v době zkušebního provozu o maximální dopravní zatížení bude 12 TNA za den a 2 OA za den o maximální rychlost vozidel na účelové komunikaci z lomu bude 20 km.h-1 a na dalších komunikacích 50 km.h-1 o maximálně 5 clonových odstřelů za rok o maximálně 12 500 tun kameniva na jeden odstřel o drcení bude probíhat na frakci 0-63 mm o mobilní drtící linka bude poháněna dieselagregátem na naftu o provoz max. 189 pracovních dnů za rok o po celou dobu provozu bude provozováno mlžení na snížení prašnosti o budou dodrženy maximální emise zdroje 1e pro odstřel 0,325 g.s-1 pro PM10 v celém prostoru odstřelu II. Nechápeme, proč byla použita větrná růžice blízké lokality a proč je zdůvodňováno, že chyba nemůže být velká, když mohla být od garanta ČHMÚ získána objednáním přímo větrná růžice lomu. Potom by nemuselo být použito zdůvodnění uvedené v textu studie. I když studie obsahuje zdůvodnění, není nikde záruka, že je toto zdůvodnění správné a není uvedeno, jak vzroste chyba (nejistota) výpočtu imisní koncentrace použitím tohoto postupu. Podle metodiky mají být použita podle nás nejlepší dostupná data. Objednávat větrnou růžici obce Smědeč v případě, že mohla být přímo objednána lokalita lomu, vnáší do hodnocení zbytečně zvýšenou nejistotu ve vstupních datech. III. Porovnávání se stanicí Churáňov je z hlediska imisních koncentrací zavádějící, stanice leží ve zcela jiné nadmořské výšce, kde se projevují jiné zdroje než v předmětné lokalitě. Doporučujeme pro skutečně objektivní hodnocení imisní situace doplnění studie o výsledky měření imisních koncentrací mobilním imisním vozem, který by v lokalitě stanovil několikrát během roku alespoň několikatýdenní měření imisních koncentrací tak, aby bylo hodnocení objektivní a odpovídalo reálnému stavu s akceptovatelnou nejistotou hodnocení. IV. V třetím odstavci v bodu 4 Závěr na stránce 14 je uvedeno, že byl do výpočtu zahrnut také vliv stávajícího provozu na okolních komunikacích. Ve studii však nikde není uveden výpočet sekundární prašnosti podle metodiky US EP A nebo podle metodik SFŽP k hodnocení dotačních programů pro nákup úklidové techniky pro komunikace. Tyto metodiky jsou k dispozici. Vzhledem k tomu, že ve studii není sekundární prašnost zmiňována, není hodnocení úplné a objektivní. Bez zahrnutí vlivu sekundární prašnosti 74
jsou predikce imisních koncentrací tuhých látek v dýchací zóně obyvatel silně podhodnocené. K sekundární prašnosti přispívá i prašný spad. V. Na základě předešlých připomínek je podle našeho názoru nejistota tvrzení v sedmém odstavci bodu 4 Závěr (poslední bod) větší než 100 % a je tedy nutno doplnit vlivy, zpřesnit výpočty a především vypočítat nejistotu celého postupu stanovení imisních koncentrací v souladu s metodikou a tuto nejistotu v závěru uvést. Z výše uvedeného vyplývá, že závěry akustické a rozptylové studie jsou neobjektivní, zavádějící a tím také závadné. Negativně ovlivňují závěry dalších studií, které na tyto závěry navazují. Musíme tedy konstatovat, že podle těchto studií nelze objektivně zhodnotit negativní vlivy na okolí způsobené těžbou v lomu. c) Studie o vlivu na veřejné zdraví Studie vychází z nesprávných vstupních údajů (viz výše), závěry jsou tedy irelevantní a není možné je brát v potaz. d) Hydrogeologická studie Tuto studii nejsme schopni ve lhůtě stanovené OBÚ plnohodnotně připomínkovat. Ad hoc konstatujeme, že studie pouze předpokládá, že nedojde ke změně v režimu mělkého oběhu podzemních vod vlivem trhacích prací, které by mohly ovlivnit hladiny a vydatnost studní. Je zde chybně uvedeno, že v posouzení vlivu trhacích prací na nemovitosti jsou stanoveny maximální dávky náloží vylučující jakékoliv známky porušení u nejméně dynamicky odolných staveb a z toho autor předpokládá, že nedojde ke změnám hladiny studní. Přitom seismický posudek stanovil výpočtem mezní nálož a doporučenou max. celkovou nálož a doporučuje provedení nejméně dvou zkušebních odstřelů s ověřovacím měřením. Podle výsledků měření se pak případně mají upravit parametry clonových odstřelů a mezních náloží. Seismická studie tedy nic nevylučuje. Nechápeme, podle čeho autor posudku dospěl k takovému konstatování. Dále autor uvádí, že jeho předpoklad potvrzuje i skutečnost, že v průběhu první fáze těžby v lomu do roku 1998 nebyly zaznamenány žádné stížnosti na ztrátu vody nebo ovlivnění hladiny vlivem trhacích prací. Toto tvrzení je naprosto irelevantní, jednak byla minulá těžba ukončena v r. 1996 a jednak řada rodinných domů se studnami v blízkosti lomu v té době ještě neexistovala a ostatní byly napojeny na obecní vodovod se zdroji prokazatelně mimo vliv tehdejší těžby v lomu. Závěrem autor uvádí pouze domněnky a předpoklady, které nejsou doloženy reálnými fakty. e) Studie vlivu trhacích prací velkého rozsahu na nemovitosti a posudek Posouzení rizika uvolňování radonu také nejsme schopni ve lhůtě stanovené OBÚ plnohodnotně připomínkovat.“)
Námitka se zamítá. OBÚ v řízení vycházel ze stanovisek dotčených orgánů státní správy s přihlédnutím k výše uvedeným znaleckým posudkům, které vyvracejí, že by mohlo dojít k ohrožení zdraví osob uvedenými imisemi souvisejícími s navrhovanou HČ v okolí lomu. Znalecké posudky byly zpracovány znalci v konkrétních oborech na základě zadaných parametrů, které jsou namnoze právě účastníky řízení rozporovány, nicméně z vyžádaných vyjádření znalců k předneseným námitkám vyplývá, že v případech, ve kterých zadané parametry nebyly dokonale specifikovány, např. u údajů od výrobců s nejistotou, bylo ve výpočtech postupováno tak, že nejistota byla vždy k zadaným hodnotám připočtena, stejně tak v případě odborného odhadu expozice a rizika vlivem imisních koncentrací škodlivin v ovzduší WHO ve vztahu na rizikové skupiny obyvatel, bylo z důvodu vyloučení pochybností použito 75
konzervativního způsobu, který skutečnou expozici a riziko spíše nadhodnocuje. Použitá metoda modelování ve zpracované rozptylové studii byla ověřena Českým hydrometeorologickým ústavem a na základě učiněných zjištění byla uznána za referenční. Grafické výstupy uvedené v rozptylové studii lze považovat za dostatečné a vyhovující, vzhledem k tomu, že dosud nebyly nikým, ani ministerstvem životního prostředí, či jiným orgánem státní správy, zpochybněny. OBÚ, jak již výše uvedeno, přisvědčil znaleckým posudkům, mimo jiné i na základě vydaných stanovisek dotčených orgánů státní správy k předmětu řízení, a jejich závěry použil pro správní uvážení v tomto řízení. h) OBÚ by měl zohlednit v případném rozhodnutí o povolení těžby vyjmenovaná ustanovení a podmínky z návrhu neuzavřené nájemní smlouvy na obecní pozemek p.č. 43/35 v k.ú. Ktiš. (Citace: „V souvislosti s minulým správním řízením o povolení hornické činnost podle POPD, které zahrnuje i obecní pozemek v DP Ktiš, jsme vedli vyčerpávající, dlouhotrvající a obtížná jednání s obecním zastupitelstvem, právními zástupci obce a se zástupci žadatele. Výsledkem tohoto jeden a půlletého jednání byl všeobecný kompromis vyjádřený v obecním návrhu nájemní smlouvy. Žadatel však poté překvapivě odmítl tuto smlouvu podepsat. Nyní vypracoval nový POPD bez obecního pozemku a vyvolal současné nové správní řízení. Požadujeme proto, aby OBÚ v případném rozhodnutí o povolení těžby zohlednil relevantní ustanovení a podmínky, které byly součástí obecního návrhu nájemní smlouvy k obecnímu pozemku p. č. 43/35, který je součástí DP Ktiš. Smlouva obsahovala podmínky obce Ktiš pro udělení souhlasu s těžbou na jejím pozemku a ochraňovala občany před negativními dopady těžby v lomu. Smlouva je uveřejněna na http://zdravektissko.cz/dokumenty/category/35smlouva-o-najmu-obecnihopozemku-v-dp-kti. Požadujeme tedy: a) stanovení ověřovací těžby, která bude sloužit k ověření ekonomické rentability projektu a schopnosti žadatele provést potřebnou separaci granátu v komerčně využitelné frakci a k ověření, že nedojde ke ztrátě vody ve studních vinou odstřelů při těžbě. b) dodržení podmínek z této smlouvy umožňujících zahájení dalších fází těžby po skončení ověřovací těžby, týkajících se zejména povinností žadatele: pokud dojde ke ztrátě vody ve studních prokazatelně vinou odstřelů při těžbě v lomu Ktiš, zajistí žadatel na své náklady bez zbytečného odkladu připojení takto dotčených nemovitostí na obecní vodovod. žadatel zpracuje studii obchvatu obce Smědeč, která musí být obci předložena nejpozději do jednoho roku od zahájení ověřovací těžby. Obchvat je uvažované alternativní dopravní napojení dobývacího prostoru tak, aby dopravní obslužnost neprobíhala prostřednictvím úseku komunikace č. 111/122 mezi částmi obce Ktiš a Smědeč, ale trasou současné lesní a polní cesty začínající v pravotočivé zatáčce komunikace 111/122 a vyúsťující na komunikaci 111/143 u obce Příslop. c) dodržení ustanovení o odstřelech, zejména provádění odstřelů s přihlédnutím ke klimatickým podmínkám, oznamovací povinnost a monitoring d) dodržení závazku žadatele, že nebude provádět drcení odstřeleného materiálu ani v DP ani jinde na území obce Ktiš e) dodržení ustanovení o přepravě materiálu f) dodržení ustanovení o době těžby g) dodržení ustanovení o odpovědnosti za škodu a náhradě škody h) dodržení ustanovení o rekultivaci vytěžených částí ložiska
Námitka se zamítá. OBÚ k tomu uvádí, že neuzavřený smluvní vztah není předmětem tohoto řízení. Nicméně k jednotlivým vzneseným požadavkům se uvádí: 76
-
-
Právní předpisy upravující dobývání ložiska neznají pojem „ověřovací těžba“. Trhací práce nejsou předmětem tohoto řízení, ztráta vody ve studních je ve smyslu horního zákona důlní škodou, kterou je z titulu tohoto zákona těžař povinen zhojit a zajistit náhradní zdroj vody. V rámci tohoto řízení může OBÚ ukládat povinnosti související pouze s předmětem řízení, tj. dobývání ložiska. Zpracování dalších studií a projektů nad tento rámec OBÚ nemůže vyžadovat. Užívání veřejných komunikací je dáno silničním zákonem. Otázky týkající se provádění trhacích prací budou předmětem případného následného samostatného řízení o povolení trhacích prací. Součástí POPD je i první stupeň drcení materiálu na mobilním drtiči. V této věci, ani ve věci případného časového omezení provozu lomu, nebyly ze strany obce Ktiš vzneseny žádné požadavky. Ve věcech přepravy materiálu je organizace vázána obecně právními předpisy upravující tuto činnost. Ve věci náhrady škod OBÚ opět odkazuje na ustanovení horního zákona o důlních škodách a požadavkům ve věci rekultivace OBÚ uvádí, že součástí POPD je i souhrnný plán sanace a rekultivace, který byl projednán a schválen k tomu příslušným orgánem ochrany životního prostředí a tyto závěry OBÚ pouze přebírá do tohoto rozhodnutí.
3. Námitky na ochranu zdraví a majetku: a) dožadují se zajištění ochrany vlastního zdraví jako konkrétních fyzických osob bez ohledu na vyjádření KHS Jihočeského kraje k těžbě v DP Ktiš, ochranu zdraví v souvislosti s těžbou nelze vnímat mylně jenom jako otázku tzv. veřejného zdraví, ale musí být bráno v potaz především zdraví konkrétních jedinců, přičemž se doposud nikdo o individuální zdraví jednotlivců nezajímal; (Citace: „Dále uvádíme, že ochrana zdraví obyvatel před nežádoucími účinky hluku, prachu, vibrací apod. je veřejným zájmem, který vyplývá přímo z Listiny základních práva svobod a zákona č. 258/2000 Sb. Ten však hovoří jen o tzv. veřejném zdraví a je tedy jen dílčím faktickým provedením záměru zákonodárce účinně chránit zdraví lidí. Nositeli ústavně chráněného práva na ochranu zdraví jsou však konkrétní jedinci, konkrétní fyzické osoby, nikoli anonymní veřejnost, na kterou se vztahují parametry tzv. veřejného zdraví. Proto musí být individuální zdraví ochráněno jako zdraví konkrétních, v blízkosti DP Ktiš žijících lidí. Ochrana majetku před účinky těžby se vztahuje ke konkrétním nemovitostem konkrétních vlastníků, které jsou ohroženy těžbou. Stejné to musí být i s ochranou zdraví. Chráněno musí být zdraví konkrétních jedinců, kteří v blízkosti DP Ktiš žijí a jejichž zdraví je případnou těžbou ohroženo. OBÚ musí akceptovat skutečnost, že tzv. veřejné zdraví, na jehož ochranu dohlíží orgány hygienické služby, má jiné parametry než zdraví jedince. Veřejné zdraví se zabývá obecnými dopady škodlivých látek na veřejnost, ale dopady na zdraví jednotlivce se zabývat nemůže, ani nesmí. Souhlasné vyjádření KHS JčK s těžbou v DP Ktiš není podloženo validním šetřením ve smyslu vlivů těžby na zdravotní stav konkrétního jedince. Odkazujeme v tomto na dopis KHS JčK v ČB ze dne 2. 12. 2011, který byl adresován OBÚ Plzeň. Zde se srozumitelně uvádí, že se ochrana tzv. veřejného zdraví týká jenom " .... zdravotního stavu obyvatelstva nebo jeho skupin před nadlimitními vlivy faktorů životního nebo pracovního prostředí" a dále" Z toho vyplývá, že se orgán ochrany veřejného zdraví při posuzování záměrů nebo dokumentací nezabývá individuálním zdravotním stavem jednotlivých fyzických osob ... ". Doposud se nikdo o individuální zdraví členů našeho OS a ostatních občanů obce Ktiš dotčených těžbou v lomu nezajímal, přestože někteří z nich trpí vážnými zdravotními komplikacemi a plicními obstrukcemi. Do Ktiše se přitom přestěhovali z důvodů mimořádně čistého ovzduší.“) 77
Námitka se zamítá. K tomuto návrhu nemohl OBÚ přisvědčit vzhledem k tomu, jak bylo několikrát uvedeno, že je ve svém rozhodování vázán příslušnými právními předpisy, a to zejména horní zákon a zákon č. 61/1988 Sb. Při řízení o povolení HČ OBÚ zkoumá, zda jsou pro vydání takového povolení splněny požadavky plynoucí z těchto předpisů. V této souvislosti OBÚ připomíná, že podle čl. 31 LZPS má každý právo na ochranu zdraví, na druhé straně podle článku 26 LZPS je každému dáno právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Práv uvedených v těchto obou článcích je podle čl. 41 LZPS možno se domáhat pouze v mezích zákonů, které tyto práva provádějí. V případě ochrany zdraví se jedná o zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví v platném znění, nad jehož dodržováním vykonávají státní dozor orgány hygieny. V případě horního podnikání (HČ) je to zákon č. 61/1988 Sb. Podle tohoto zákona je OBÚ v řízení o povolení HČ v oblasti ochrany zdraví závazným stanoviskem orgánu ochrany veřejného zdraví, tj. v tomto případě KHS Jihočeského kraje. OBÚ pro to, aby byla zajištěna ochrana veřejného zdraví, dostatečně chrání práva účastníků řízení stanovenými podmínkami ve výrokové části I. tohoto rozhodnutí. Obec Ktiš zastoupená JUDr. Františkem Honsou, Ph.D., advokátem, BBH, advokátní kancelář s.r.o., se sídlem Klimentská 1207/10, 110 00 Praha 1, podala vyjádření s námitkami ze dne 6.3.2014 doručené na OBÚ 7.3.2014, č.j. SBS/07165/2014, s dalším podáním ze dne 5.5.2014 doručeným na OBÚ 6.5.2014, č.j. SBS/13947/2014 v návaznosti na seznámení se s podklady rozhodnutí (součástí tohoto podání byla i námitka podjatosti oprávněné úřední osoby o které, podle § 14 odst. 4 správního řádu, rozhodl předseda OBÚ mimo toto rozhodnutí usnesením ze dne 16.5.2014); 1. Procesní námitky: a) organizace v rámci žádosti o povolení těžby nedoložila vyřešení střetu zájmů a žádost je tak neúplná, jakož správní úřad neopatřil dostatečné podklady k řešení problematiky střetu zájmů ve vztahu k obecnímu pozemku; (Citace 1: 4 Podle ustanovení § 33 odst. 1 horního zákona, „Jestliže jsou využitím výhradního ložiska ohroženy objekty a zájmy chráněné podle zvláštních předpisů, objekty a zájmy fyzických nebo právnických osob, jsou organizace, orgány a fyzické a právnické osoby, jimž přísluší ochrana těchto objektů a zájmů, povinny ve vzájemné součinnosti řešit tyto střety zájmů a navrhnout postup, který umožní využití výhradního ložiska při zabezpečení nezbytné ochrany uvedených objektů a zájmů." Organizace, která žádá o povolení otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska, je povinna doložit obvodnímu báňskému úřadu, že střety zájmů byly vyřešeny (§ 33 odst. 4 horního zákona). 5 Organizace ovšem na řešení střetu zájmu zcela rezignovala a pokusila se jeho nutnost obejít tím, že Obecní pozemek vyňala z dobývání ložiska. Takový přístup ovšem nemůže obstát. 6 Organizace se zřejmě domnívá, že vynětím Obecního pozemku z příslušných výkresů tak, aby formálně těžba v jednotlivých etapách probíhala vždy v těsném sousedství Obecního pozemku (2. a 4. etapa těžby má probíhat v podstatě na jeho hranicích) nebude do práva Obce Ktiš ve vztahu k Obecnímu pozemku nijak zasahováno a proto střet zájmů není nutné řešit. 7 I když odhlédneme od zjevné nemravnosti a účelovosti takového postupu, je třeba zdůraznit, že z praktického hlediska lze jen těžko zaručit, že do Obecního pozemku, který se nachází 78
napříč dobývacího prostoru, nebude Organizací přímo (ve smyslu vstupování, vjezdu a manipulace techniky, přímých dopadů odstřelů, atd.) zasahováno, a zda je vůbec takový postup technicky možný. 8 I kdyby snad teoreticky (jakkoliv si takovou situaci nelze v praxi představit) těžba neměla do obecního pozemku fyzicky zasahovat shora uvedeným způsobem, je zřejmé, že s ohledem na těsné sousedství s pozemky, na kterých má vlastní těžba probíhat, není možné vyloučit, že bude docházet k zásahům do práva vlastnického mimořádně intenzivním způsobem srovnatelným zcela s tím, jako by těžba probíhala přímo na Obecním pozemku. Tato situace evidentně představuje střet zájmů ve smyslu ustanovení § 33 horního zákona. 9 S ohledem na tuto okolnost je zřejmé, že Organizace v rámci žádosti o povolení těžby nedoložila vyřešení střetu zájmů a žádost je tak neúplná. Účastník řízení zdůrazňuje, že nelze tolerovat účelový přístup Organizace, ze kterého vyplývá silné pohrdání právy obce Ktiš jako vlastníka pozemků náležejícího do stanoveného dobývacího prostoru. 11 Pokud Organizace nedoloží vyřešení střetu zájmů ve vztahu k Obci Ktiš, je namístě řízení zastavit.“)
(Citace 2: 4 Účastník řízení konstatuje, že Organizace při svých pokusech o zahájení těžby systematicky odmítá konstruktivním způsobem řešit střet zájmů mezi těžební činností a zásahy do vlastnického práva obce, a to zejména ve vztahu k pozemku parc. č. 43/35 v k. ú. Ktiš ve vlastnictví Obce Ktiš (dále jen „Obecní pozemek“). 5 Tato okolnost byla ostatně důvodem, pro které bylo řízení zahájené na základě žádosti téže organizace ze dne 15.2.2011 bylo zastaveno usnesením báňského úřadu č.j. 179/11/07/18 ze dne 12.12.2012, které nabylo právní moci. Důvodem zastavení řízení byla zejména okolnost, že Organizace nebyla schopna doložit vyřešení střetu zájmů. Stalo se tak přesto, že Obec Ktiš jednala s Organizací o uzavření nájemní smlouvy, přičemž Organizace nebyla ve finále ochotna přistoupit na některá smluvní ujednání, byť v rámci projednávání návrhu se zástupcem Obce Ktiš s nimi vyslovila souhlas. 7 Podle ustanovení § 33 odst. 1 horního zákona, „jestliže jsou využitím výhradního ložiska ohroženy objekty a zájmy chráněné podle zvláštních předpisů, objekty a zájmy fyzických nebo právnických osob, jsou organizace, orgány a fyzické a právnické osoby, jimž přísluší ochrana těchto objektů a zájmů, povinny ve vzájemné součinnosti řešit tyto střety zájmů a navrhnout postup, který umožní využití výhradního ložiska při zabezpečení nezbytné ochrany uvedených objektů a zájmů.“ Organizace, která žádá o povolení otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska, je povinna doložit obvodnímu báňskému úřadu, že střety zájmů byly vyřešeny (§ 33 odst. 4 horního zákona). 8 Organizace se zřejmě domnívá, že vynětím Obecního pozemku z příslušných výkresů tak, aby formálně těžba v jednotlivých etapách probíhala vždy v těsném sousedství Obecního pozemku (2. a 4. etapa těžby má probíhat v podstatě na jeho hranicích) nebude do práva Obce Ktiš ve vztahu k Obecnímu pozemku nijak zasahováno a proto střet zájmů není nutné řešit. Jedině tak lze totiž vysvětlit skutečnost, že Organizace žádným způsobem nedoložila vyřešení střetu zájmů, ačkoliv je to její povinností (Organizace je povinna správnímu orgánu vyřešení sama v žádosti doložit). 9 Je zcela nemyslitelné, že by bylo možné střet zájmů „vyřešit“ tak, že by byl Obecní pozemek z těžby vyňat tak, že by těžba probíhala všude kolem něj. Takový postup by byl zcela zjevným a do očí bijícím obcházením zákona, popírajícím samotný smysl příslušné právní úpravy. 79
10 I když odhlédneme od zjevné nemravnosti a účelovosti takového postupu, je třeba zdůraznit, že z praktického hlediska lze jen těžko zaručit, že do Obecního pozemku, který se nachází napříč dobývacího prostoru, nebude Organizací přímo (ve smyslu vstupování, vjezdu a manipulace techniky, přímých dopadů odstřelů, atd.) zasahováno, a zda je vůbec takový postup technicky možný. 11 I kdyby snad teoreticky (jakkoliv si takovou situaci nelze v praxi představit) těžba neměla do obecního pozemku fyzicky zasahovat shora uvedeným způsobem, je zřejmé, že s ohledem na těsné sousedství s pozemky, na kterých má vlastní těžba probíhat, je takřka jisté, že bude docházet k zásahům do práva vlastnického mimořádně intenzivním způsobem srovnatelným zcela s tím, jako by těžba probíhala přímo na Obecním pozemku. Tato situace evidentně představuje střet zájmů ve smyslu ustanovení § 33 horního zákona. 12 S ohledem na tuto okolnost je zřejmé, že Organizace v rámci žádosti o povolení těžby nedoložila vyřešení střetu zájmů a žádost je tak neúplná. Účastník řízení zdůrazňuje, že nelze tolerovat účelový přístup Organizace, ze kterého vyplývá silné pohrdání právy obce Ktiš jako vlastníka pozemků náležejícího do stanoveného dobývacího prostoru. 13 Ještě více alarmující je ovšem skutečnost, že správní úřad ani poté, co byl v rámci ústního jednání, jakož i v rámci písemných podání účastníka řízení (jakož i v argumentaci dalších účastníků řízení), upozorněn na absenci důkazů dokládajících řešení střetu zájmů, nezajistil, aby v tomto ohledu bylo dokazování doplněno. V tomto ohledu správní orgán zcela zjevně nepostupuje v souladu s ustanoveními § 2 odst. 4, § 3 a § 50 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších právních předpisů. Zároveň je zřejmé, že bez dalšího objasnění otázky střetu zájmů nelze naprosto hovořit o tom, že by správní orgán disponoval veškerými podklady pro vydání rozhodnutí, neboť současný stav dokazování umožňuje toliko řízení zastavit.“)
Námitka se zamítá. HČ může ovlivňovat jednak objekty a zájmy, které jsou předmětem veřejného zájmu chráněného podle zvláštních právních předpisů (např. kulturní památky, vody, lesy, životní prostředí, veřejné zdraví), a jednak objekty a zájmy, které mají soukromoprávní povahu a nejsou chráněny ve veřejném zájmu podle zvláštních právních předpisů (zejména pozemky a stavby a jejich vlastnictví a užívání). Podle toho lze rozdělit právní vztahy upravené horním právem na právní vztahy, jejichž obsahem je řešení konfliktu mezi veřejným zájmem na využití výhradního ložiska nerostů a jinými veřejnými zájmy chráněnými podle zvláštních zákonů (střet zájmů), a na právní vztahy, jejichž obsahem je řešení vlivu hornické činnosti na objekty a zájmy, které mají soukromoprávní povahu. Řešení střetu zájmů při hornické činnosti je kodifikováno § 33 horního zákona. V jeho kontextu střetem zájmů je konflikt mezi veřejným zájmem na využití výhradního ložiska a jinými veřejnými zájmy (zákon říká objekty a zájmy) chráněnými podle zvláštních zákonů, které mnohou být ohroženy hornickou činností. Střet zájmů má veřejnoprávní povahu. Ochrana veřejných zájmů chráněných podle zvláštních zákonů je v řízeních vedených orgány státní báňské správy, jako je řízení o povolení HČ, zajišťována formou stanovisek a závazných stanovisek vydávaných správními orgány příslušnými podle zvláštních zákonů k ochraně těchto veřejných zájmů. Tyto orgány mají v uvedených řízeních postavení dotčených orgánů. Jak již výše uvedeno, součástí žádosti o povolení HČ v DP Ktiš jsou i takováto stanoviska, závazná stanoviska, případně rozhodnutí dotčených orgánů státní správy. OBÚ považuje tímto způsobem vyřešení střetů zájmů ve smyslu § 17 odst. 2 zákona č. 61/1988 Sb. 80
za doložené, když podmínky a požadavky dotčených orgánů zahrnul do podmínek výroku I. tohoto rozhodnutí. Řešení vztahů HČ k nemovitostem, které mají soukromoprávní povahu a nejsou tudíž chráněny ve veřejném zájmu, upravuje § 33 odst. 4 horního zákona. Dohody s vlastníky pozemků jsou pak rovněž považovány za dohody o střetu zájmů. Právní vztahy těžební organizace k vlastníkům těchto nemovitostí, je třeba rozdělit na vztahy k vlastníkům takových nemovitostí (pozemků), které bude těžební organizace potřebovat využívat při dobývání výhradního ložiska (např. bude na nich probíhat těžba) a na vztahy k vlastníkům nemovitostí, které nepotřebuje těžební organizace využívat při dobývání výhradního ložiska, tedy které zůstanou ve vlastnictví fyzické nebo právnické osoby, ale mohou se na nich projevovat negativní vlivy hornické činnosti. Obojí uvedené soukromoprávní vztahy k vlastníkům nemovitostí mají odlišný právní režim. V případě nemovitostí, které bude těžební organizace potřebovat využívat při dobývání výhradního ložiska, je nezbytné, aby těžební organizace měla k těmto nemovitostem takový právní vztah, který jí umožní využití těchto nemovitostí (např. nájemní smlouvu). Vztahy k vlastníkům jiných nemovitostí, tedy těch, které nepotřebuje těžební organizace využívat při dobývání výhradního ložiska, ale mohou se na nich např. projevovat negativní vlivy hornické činnosti, neupravuje horní zákon vůbec. Podstata tohoto ohrožení však bude jiná, než ohrožení v případě střetu zájmů. Zatímco v případě střetu zájmů hrozí, že určitý veřejný zájem nebude moci být realizován, zajišťován, např. ochrana kulturní památky, ochrana ovzduší, v případě nemovitosti, u níž se mohou projevit negativní vlivy hornické činnosti, hrozí důlní škoda a těžební organizaci hrozí vznik odpovědnosti za tuto škodu. Jde tedy o vztah ryze soukromoprávní, protože škoda a odpovědnost za škodu jsou instituty soukromého práva. OBÚ, jak výše již uvedeno, ověřil, že žádost je úplná a obsahuje všechny doklady a dokumenty tak, jak jsou stanoveny v § 6 vyhlášky 104/1988 Sb. včetně dokladů o vyřešení střetů zájmů ve smyslu horního zákona. Tvrzení, že se v tomto případě může jednat o účelovost vynecháním předmětného obecního pozemku, nepřísluší OBÚ hodnotit. Vzhledem k tomu, jak jsou doposud vyřešeny střety zájmů v celém DP je takováto účelovost pravděpodobná, avšak neznemožní-li následné vydobytí zbylých zásob v DP, není v rozporu s platnými právními předpisy. b) správní úřad nereagoval v řízení na námitky a další argumentaci účastníků řízení, pročež jsou podklady pro vydání rozhodnutí nedostatečné a postup správního úřadu je tak zjevně vadný; (Citace: 3 Poté, co se účastník řízení seznámil s podklady pro vydání, je nucen konstatovat, že správní úřad jakkoliv nereagoval na námitky a další argumentaci účastníka řízení ani dalších účastníků řízení. S ohledem na tento postup nemohou být ani podklady pro vydání rozhodnutí dostatečné a postup správního úřadu je tak zjevně vadný.
Námitka se zamítá. OBÚ v souladu s § 2 odst. 2 správního řádu reaguje na vznesené námitky pouze v rozsahu, v jakém mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřena pravomoc. V tomto případě posuzuje ve vazbě k předmětu řízení, tj. k povolení hornické činnosti, posuzuje je tedy z hledisek relevantních pro povolení hornické činnosti, kterými jsou úplnost žádosti, vyřešení střetů zájmů chráněných podle zvláštních předpisů a dodržení zásad báňské technologie při zajištění hospodárného využívání výhradního ložiska (§ 8 odst. 1 vyhlášky č. 104/1988 Sb.) 81
OBÚ takto jednotlivé námitky účastníků řízení posoudil a v rámci tohoto rozhodnutí jim buď vyhověl, nebo je zamítl a s důvody se vypořádal. c) správní úřad se nevypořádal s námitkami ve vztahu ke znaleckým posudkům; (Citace: 31 Součástí žádosti Organizace byly rovněž znalecké posudky, kterými mělo být dokládáno, že plánovaná těžba nemá zasahovat do chráněných zájmů účastníků řízení a do veřejného zájmu (zejména v oblasti životního prostředí a ochrany veřejného zdraví). Vůči těmto posudkům byly ze strany různých účastníků řízení vznášeny námitky. 32 Ze správního spisu vyplývá, že správní orgán nepovažoval ve vztahu k těmto námitkám za nutné zajistit posouzení těchto otázek zpracování znaleckých posudků přesto, že se jedná o otázky vyžadující odborné znalosti. Správní úřad se spokojil toliko s oslovením znalců, kteří zpracovávali původní posudky, kterým byly předestřeny námitky účastníků a kteří k těmto námitkám poskytli své vyjádření. Jedinými podklady k posouzení námitek účastníků řízení tak jsou vyjádření znalců, kteří zpracovávali své posudky na základě zadání Organizace. 33 Podle názoru účastníka řízení nemohou být tyto podklady dostatečné pro vydání jakéhokoliv rozhodnutí, ve kterém by se správní orgán vypořádával s námitkami účastníků řízení. Nelze totiž očekávat, že by jakákoliv organizace (znalec) byla s to nezávisle posoudit námitky proti znaleckému posudku této organizace. Pokud by se správní orgán omezil toliko na tyto podklady pro posouzení námitek odborné povahy, je zjevné, že by zatížil řízení neodstranitelnou vadou, neboť by došlo k zjevnému porušení zásad činnosti správního orgánu podle § 2 a 3 správního řádu.
Námitka se zamítá. Předmětem tohoto řízení není posouzení správnosti k žádosti připojených znaleckých předpisů, ale pouze zda jsou splněny příslušnými předpisy stanovené podmínky pro povolení dobývání výhradního ložiska. OBÚ ve smyslu ustanovení § 2 správního řádu může požadovat po žadateli pouze to, k čemu je zmocněn zákonem nebo na základě zákona vydaným právním předpisem a zároveň je povinen, podle § 6 odst. 2 téhož zákona, postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady. Obsah žádosti o povolení HČ, včetně všech předepsaných příloh je dán vyhláškou č. 104/1988 Sb. O tom zda je zasahováno navrhovanou činností do zákonem chráněných zájmů či není, svědčí stanoviska dotčených orgánů státní správy, které jsou povinnou součástí podané žádosti. Námitkou napadené znalecké posudky nejsou v rozporu s těmito stanovisky, naopak komunikují s nimi a potvrzují je. Závěry vyplývající z těchto znaleckých posudků jsou relevantní se stanovisky a vyjádřeními dotčených a v těchto věcech kompetentních orgánů státní správy, vydaných nezávisle na nich. OBÚ se proto spokojil s vyjádřením znalců k vzneseným námitkám proti jejich posudkům, které považuje za věrohodné a pro účel tohoto řízení (posouzení zda jsou či nejsou splněny podmínky pro povolení HČ stanovené příslušnými předpisy) za postačující. 2. Námitky proti podkladům rozhodnutí: a) absence vyřešení střetu zájmů ve vztahu k pozemkům státního podniku Lesy ČR vč. nedoložení souhlasného stanoviska obce, na jehož území se pronajímané pozemky nacházejí; (Citace 1: 12 Jak vyplývá ze správního spisu, většina dobývacího prostoru se nachází na pozemcích ve vlastnictví České republiky, přičemž právo hospodaření vykonává státní podnik Lesy 82
České republiky (dále jen "LČR"). Ve vztahu k tomuto pozemku byla organizací předložena listina označená jako Smlouva o uzavření budoucí nájemní smlouvy o pronájmu pozemků určených k těžbě nerostů datovaná 21.4.2011, včetně dodatku č. 2 datovaného dne 22.11.2013 (dále jen "Smlouva o budoucí smlouvě" a "Dodatek"). Důkaz: Smlouvou o budoucí smlouvě, Dodatkem (ve správním spisu) 13 Původní článek III. Smlouvy o budoucí smlouvě obsahoval jako jednu z podmínek pro uzavření nájemní smlouvy doložení souhlasného stanoviska obce, na jejichž území se pronajímané pozemky nacházejí. Dodatek však znění článku III. nahradil novým, který již podmínku souhlasu obce neobsahuje. To má být v čl. II. odst. 2 Dodatku odůvodněno tím, že původní podmínky, které již nejsou součástí změněného znění, již byly naplněny. 14
Účastník řízení zdůrazňuje, že požadavek na souhlas obce, na jejímž území se pronajímaný pozemek LČR nachází, není samoúčelným ujednáním Smlouvy o smlouvě budoucí. S ohledem na okolnost, že se jedná o pozemek ve vlastnictví státu, uplatní se na pronájem pozemku ustanovení § 20 odst. 1 horního zákona ve znění zákonů č. 150/2003 Sb. a 3/2005 Sb. Toto ustanovení upravuje podmínky, za kterých může Organizace žádat o pronájem či prodej pozemku v dobývacím prostoru vlastněném státem. Neopomenutelnou podmínkou takového kroku je přitom souhlas obce, na jejímž katastrálním území se pozemek nachází. Účelem tohoto ustanovení je přitom poskytnout obcím nástroj k ochraně jejich zájmů, jak vyplývá i z projednání zákona č. 3/2005 Sb. Poslaneckou sněmovnou. Je zřejmé, že v případě absence souhlasu obce není možné pozemek ve vlastnictví státu Organizaci prodat či pronajmout, případné porušení tohoto ustanovení by vedlo k absolutní neplatnosti nájemní smlouvy pro rozpor se zákonem.
15
Obec nikdy souhlas s pronájmem pozemku státu za účelem těžby neudělila, pokud je v Dodatku uveden opak, je možné, že byly LČR uvedeny v omyl.
16 Rovněž postup, kterým došlo k uzavření Smlouvy o budoucí smlouvě, neodpovídal závaznému znění horního zákona. Žádost o uzavření dohody ve smyslu ustanovení § 20 odst. 1 horního zákona musí být podána nejpozději do 60 dnů od účinnosti rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru. Dobývací prostor byl podle úvodu POPD stanoven v roce 2001. Přechodné ustanovení v čl. IV. zákona č. 150/2003 Sb. umožňovalo podat žádost do 30.10.2003. S ohledem na dobu uzavření Smlouvy o budoucí smlouvě je zřejmé, že tyto lhůty dodrženy nebyly. Tato okolnost je sama o sobě důvodem absolutní neplatnosti Smlouvy o budoucí smlouvě. 17 S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že rovněž v případu pozemků státu spravovaných LČR dochází zjevně k záměrnému obcházení pozice Obce Ktiš. 18 Je zřejmé, že pokud Organizace nedoloží, že platným způsobem zajistila pozemky LČR musí být řízení zastaveno. (Citace 2: 15 Obdobně jako v případě střetu zájmů ve vztahu k Obecnímu pozemku, nebylo dokazování doplněno ani ve vztahu k dalším těžbou dotčeným pozemkům, u kterých je střet zájmů zcela jasný a dokonce jej (na rozdíl od Obecního pozemku) uznává též Organizace. Jak bude rozvedeno níže, z dokumentů obsažených ve správním spise vyplývá, že nedošlo k uzavření platné smlouvy, kterými by byl vyřešen střet zájmů ve vztahu k ostatním pozemkům, do kterých je plánovanou činností zasahováno. 16 Jak vyplývá ze správního spisu, většina dobývacího prostoru se nachází na pozemcích ve vlastnictví České republiky, přičemž právo hospodaření vykonává státní podnik Lesy České 83
republiky (dále jen „LČR“). Ve vztahu k tomuto pozemku byla Organizací předložena listina označená jako Smlouva o uzavření budoucí nájemní smlouvy o pronájmu pozemků určených k těžbě nerostů datovaná 21.4.2011, včetně dodatku č. 2 datovaného dne 22.11.2013 (dále jen „Smlouva o budoucí smlouvě“ a „Dodatek“). Důkaz: Smlouvou o budoucí smlouvě, Dodatkem (ve správním spisu) 17 Původní článek III. Smlouvy o budoucí smlouvě obsahoval jako jednu z podmínek pro uzavření nájemní smlouvy doložení souhlasného stanovisko obce, na jejichž území se pronajímané pozemky nacházejí. Dodatek však znění článku III. nahradil novým, který již podmínku souhlasu obce neobsahuje. To má být v čl. II. odst. 2 Dodatku odůvodněno tím, že původní podmínky, které již nejsou součástí změněného znění, již byly naplněny. 18 Účastník řízení zdůrazňuje, že požadavek na souhlas obce, na jejímž území se pronajímaný pozemek LČR nachází, není samoúčelným ujednáním Smlouvy o smlouvě budoucí, je jím naopak realizována veřejnoprávní povinnost LČR, tedy povinnost vyplývající z donucujícího (kogentního) ustanovení právního předpisu. S ohledem na okolnost, že se jedná o pozemek ve vlastnictví státu, uplatní se na pronájem pozemku ustanovení § 20 odst. 1 horního zákona ve znění zákonů č. 150/2003 Sb. a 3/2005 Sb. Tato ustanovení upravují podmínky, za kterých může Organizace žádat o pronájem či prodej pozemku v dobývacím prostoru vlastněném státem. Neopomenutelnou podmínkou takového kroku je přitom souhlas obce, na jejímž katastrálním území se pozemek nachází. Účelem tohoto ustanovení je přitom poskytnout obcím nástroj k ochraně jejich zájmů, jak vyplývá i z projednání zákona č. 3/2005 Sb. Poslaneckou sněmovnou1. Je zřejmé, že v případě absence souhlasu obce není možné pozemek ve vlastnictví státu Organizaci prodat či pronajmout, případné porušení tohoto ustanovení by vedlo k absolutní neplatnosti nájemní smlouvy pro rozpor se zákonem. 1
Viz stenozáznam projednání tisku 646 Poslaneckou sněmovnou dne 22.9.2004, vystoupení poslance M. Kužvarta: „Velmi stručné zdůvodnění. Jak jste si, milé kolegyně, vážení kolegové, všimli, tak zde je jádro té změny v tom, že organizace, která se chce zabývat dobýváním výhradního ložiska, musí svou žádost doložit souhlasným stanoviskem obce, na jejímž katastrálním území se pozemek nachází. Mám za to, že toto zvýšení pravomoci příslušných starostů je dobré, je ve smyslu i přiblížení rozhodování do místa, o kterém se rozhoduje, a byl bych velmi rád, aby takováto úprava byla přijata.“
19 Obec nikdy souhlas s pronájmem pozemku státu za účelem těžby neudělila, jak vyplývá jak z protokolu o místním šetření, tak i z informací, kterými správní orgán disponuje z vlastní činnosti. Pokud je v Dodatku uveden opak, je možné, že byly LČR uvedeny v omyl.
20
Rovněž postup, kterým došlo k uzavření Smlouvy o budoucí smlouvě, neodpovídal závaznému znění horního zákona. Žádost o uzavření dohody ve smyslu ustanovení § 20 odst. 1 horního zákona musí být podána nejpozději do 60 dnů od účinnosti rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru. Dobývací prostor byl podle úvodu POPD stanoven v roce 2001. Přechodné ustanovení v čl. IV. zákona č.150/2003 Sb. umožňovalo podat žádost do 30.10.2003. S ohledem na dobu uzavření Smlouvy o budoucí smlouvě je zřejmé, že tyto lhůty dodrženy nebyly. Tato okolnost je sama o sobě důvodem absolutní neplatnosti Smlouvy o budoucí smlouvě.
21
S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že rovněž v případu pozemků státu spravovaných LČR dochází zjevně k záměrnému obcházení pozice Obce Ktiš.
22
Správní orgán pak postupuje zcela zjevně nesprávně, pokud se problematikou vůbec nezabýval, nevyžádal si ani stanovisko LČR. Za těchto okolností těžko mohlo dojít ke shromáždění všech relevantních podkladů pro vydání rozhodnutí. 84
Námitka se zamítá. Vznesená námitka nemá oporu v zákoně. Ustanovení § 20 horního zákona, zakládá právo subjektu, kterému byl stanoven dobývací prostor, který se nachází na pozemku ve vlastnictví státu, aby mu byl tento pozemek, při splnění v tomto ustanovení uvedených podmínek, přednostně prodán, případně po dobu dobývání ložiska přednostně pronajat. V tomto smyslu je vskutku kogentní. Toto právo organizace, v lhůtě stanovené přechodným ustanovením k této novele horního zákona, nevyužila. Z citovaného ustanovení je zřejmé, že požadavek souhlasného vyjádření obce se váže pouze k žádosti o prodej nebo pronájem pozemku v dobývacím prostoru, podávané podle citovaného zákonného ustanovení a že nijak neomezuje jiný způsob nakládání se státním pozemkem. Smlouva o smlouvě budoucí uzavřená mezi organizací a Lesy České republiky, s.p., které mají právo hospodaření k těžbou dotčeného pozemku, není a ani již nemůže být založena na ustanovení uváděného § 20 horního zákona, ale jedná se o standartní smluvní vztah mezi dvěma subjekty. Z výpisu z katastru nemovitostí OBÚ pak ověřil, že právo hospodaření Lesů České republiky, s.p. k tomuto pozemku není nijak omezeno. d) absence údajů potřebných pro zhodnocení hospodárnosti těžby, neefektivní těžba může ohrožovat schopnost organizace plnit povinnosti; (Citace 1: 19 Relevantní právní úprava, a to včetně jejího ústavního základu, zdůrazňuje základní zájem na tom, aby k využívání přírodních zdrojů docházelo šetrným způsobem a aby bylo přírodní bohatství chráněno (srov. čl. 7 Ústavy). Rovněž horní zákon ve svém úvodním ustanovení § 1 zdůrazňuje požadavek na hospodárné využití zdrojů (tento požadavek opakuje ustanovení § 30). Je zřejmé, že jiný způsob využití by se ocital v rozporu nejen se zákonnou úpravou, ale v širším smyslu rovněž se zásadou ochrany přírodního bohatství. 20 S ohledem na uvedené je namístě upozornit na okolnost, že POPD počítá s výrubností zásob řešených POPD ve výši 27 %, ovšem počítá zároveň s celkovou výrubností ložiska pouhých 7 %. Porovnáním s POPD téže Organizace z roku 2010 se navíc jedná o méně než poloviční výrubnost, což signalizuje mimořádně neefektivní způsob těžby. Je přitom zřejmé, že negativní důsledky na jakékoliv jiné chráněné zájmy budou i při takto neefektivní těžbě v podstatě shodné. 21 Je nepřípustné, aby příslušný báňský úřad vydal povolení k neefektivní těžbě (která by navíc byla prováděna v rozporu se zásadami báňské technologie při zajištění hospodárného využívání výhradního ložiska). 22 Nízká efektivita těžby pak může vést k její nerentabilitě, která ve svém důsledku neumožní plnění veřejnoprávních povinností, zejména pak úhrad podle ustanovení § 32a horního zákona, případně rovněž tvorbu rekultivačních rezerv. 23 Tvrzení o výrubnosti v POPD je navíc nepřezkoumatelné, neboť POPD neobsahuje v rozporu s ustanovením § 2 vyhlášky ČBÚ 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění pozdějších právních předpisů, technické a ekonomické zdůvodnění tvrzené výrubnosti. Zcela absentuje popis (jakož i zdůvodnění) postupu úpravy a zušlechťování vydobytých nerostů a z něho vyplývající výtěžnosti požadovaný § 3 téže vyhlášky. 24 Výše uvedené okolnosti zcela znemožňují, aby příslušný báňský úřad posoudil dodržení 85
zásad báňské technologie při zajištění hospodárného využívání výhradního ložiska. 25 S ohledem na dosavadní postup Organizace, která při jednáních s Obcí Ktiš nebyla schopna učinit závazky bránící obcházení povinnosti Organizace hradit povinnost podle ustanovení § 32a horního zákona, nelze vyloučit, že postup Organizace směřuje právě k umělému umenšování této úhrady. Toho by bylo možné dosáhnout např. prodejem nerostů v nižší míře zušlechtění (tedy s nižší tržní cenou) další obchodní společnosti, která by dalším prodejem mohla utržit další cenu. Tím by docházelo k protiprávnímu krácení veřejnoprávní povinnosti (která je i tak v rámci celoevropského kontextu velmi nízká) a krácení veřejných rozpočtů. 26 S ohledem na uvedené je zřejmé, že žádost Organizace je neúplná. Pokud nebude doplněna, je namístě řízení zastavit. (Citace 2: 23 Účastník řízení (shodně s dalšími účastníky) rovněž namítal, že podklady obsažené ve správním spise nejsou zcela zjevně dostatečné pro posouzení hospodárnosti těžby. Otázka efektivnosti těžby musí být přitom pro rozhodování správního orgánu zcela stěžejní. Relevantní právní úprava, a to včetně jejího ústavního základu, zdůrazňuje základní zájem na tom, aby k využívání přírodních zdrojů docházelo šetrným způsobem a aby bylo přírodní bohatství chráněno (srov. čl. 7 Ústavy). Rovněž horní zákon ve svém úvodním ustanovení § 1 zdůrazňuje požadavek na hospodárné využití zdrojů (tento požadavek opakuje ustanovení § 30). 24 Nelze naprosto přijmout, že by správní orgán mohl rozhodnout o zahájení takového využití nerostného bohatství (zde těžby), které by bylo neefektivní (a to ani tehdy, kdyby tato okolnost nebyla namítána účastníky). Zájem na využití nerostného bohatství totiž není (ani nemůže být) jediným kritériem, kterým se správní orgán řídí. Je naopak úkolem správního orgánu, aby při svém rozhodování posoudil, zda plánovaná těžba bude zohledňovat výše uvedené zásady a bude probíhat efektivním, hospodárným a šetrným způsobem. 25 S ohledem na uvedené upozorňuje účastník řízení opakovaně na okolnost, že POPD počítá s výrubností zásob řešených POPD ve výši 27 %, ovšem počítá zároveň s celkovou výrubností ložiska pouhých 7 %. Porovnáním s POPD téže Organizace z roku 2010 se navíc jedná o méně než poloviční výrubnost, což signalizuje mimořádně neefektivní způsob těžby. Je přitom zřejmé, že negativní důsledky na jakékoliv jiné chráněné zájmy budou i při takto neefektivní těžbě v podstatě shodné. 26 Je nepřípustné, aby příslušný báňský úřad vydal povolení k neefektivní těžbě (která by navíc byla prováděna v rozporu se zásadami báňské technologie při zajištění hospodárného využívání výhradního ložiska). 27 Nízká efektivita těžby pak může vést k její nerentabilitě, která ve svém důsledku neumožní plnění veřejnoprávních povinnosti, zejména pak úhrad podle ustanovení § 32a horního zákona, případně rovněž tvorbu rekultivačních rezerv. 28
Tvrzení o výrubnosti v POPD je navíc nepřezkoumatelné, neboť POPD neobsahuje v rozporu s ustanovením § 2 vyhlášky ČBÚ 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění pozdějších právních předpisů, technické a ekonomické zdůvodnění tvrzené výrubnosti. Zcela absentuje popis (jakož i zdůvodnění) postupu úpravy a zušlechťování vydobytých nerostů a z něho vyplývající výtěžnosti požadovaný § 3 téže vyhlášky. 86
29 Pakliže by pro posouzení efektivity těžby nebyly ve spise podklady, ač měly být Organizací opatřeny, bylo namístě, aby správní orgán Organizaci vyzval k doplnění, případně aby sám dokazování doplnil. V opačném případě nemůže správní orgán přikročit k vydání rozhodnutí, neboť takové rozhodnutí by se zakládalo na neúplně zjištěném stavu.“)
Námitka se zamítá. Stanovením DP Ktiš vzniklo organizaci oprávnění v něm dobývat vyhrazený nerost, v tomto případě technicky využitelné krystaly granátu. Řízení o povolení HČ je řízení návrhové. OBÚ v něm zkoumá, zda jsou splněny podmínky pro povolení přípravy, otvírky a dobývání takovéhoto ložiska stanovené příslušnými předpisy. Předmětem tohoto řízení není zkoumat efektivnost navržené těžby. Rozpor se zásadami báňské technologie při zajištění hospodárného využívání výhradního ložiska v předloženém návrhu OBÚ neshledal. Navržená dobývací metoda povrchového etážového lomu, se vzhledem k mělkému uložení ložiska a k již dříve prováděné povrchové těžbě v této lokalitě jeví jako nejoptimálnější. Otázka výrubnosti včetně jejího odůvodnění je řešena v části 1.1. POPD v článcích 1 a 2, a dokladována pak na řezech A-A´, B-B´ a C-C´ grafické části POPD. Výše předpokládané výrubnosti je negativně ovlivněna prostorovými poměry uvnitř DP a to obetnutím a ochranným pilířem pozemku parc. č. 43/35 v k.ú. Ktiš a zejména pak vázáním zásob v závěrných svazích lomu. OBÚ posuzoval v souladu s právními předpisy hospodárnost využívání ložiska a konstatoval, že navržený způsob otvírky a dobývání lomu umožňuje beze ztrát vydobýt v současnosti přístupné zásoby ložiska a zároveň nijak neznemožňuje ani nestěžuje, v případě změny prostorových poměrů v DP, vydobytí zbylých zásob v budoucnu. Otázka vytěžitelnosti je v souladu s ustanovením § 3 vyhlášky č. 104/1988 Sb. dostatečně pro potřeby tohoto řízení řešena v části 1.4. POPD. Zde deklarovaná výtěžnost 89 % je OBÚ považována za více než standartní. 3. Námitky na ochranu majetku: a) organizace novým návrhem usiluje o poškození zájmu obce Ktiš rezignací a pokusem obejít vyřešení střetu zájmů vynecháním obecního pozemku z dobývání ložiska; (Citace 1: 3 Je zjevné, že Organizace novým návrhem usiluje o poškození zájmu Obce Ktiš, a to v řadě ohledů, návrh vzbuzuje značné pochybnosti rovněž ohledně schopnosti Organizace zajistit efektivně případnou těžbu, plnění povinnosti podle ustanovení § 32a a § 37a zákona Č. 44/1988 Sb., horní zákon, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen "horní zákon"). Tyto okolnosti by měly být v řízení před báňským úřadem náležitě objasněny. Toto stanovisko obce bude podrobněji rozvedeno níže. 10 Nad rámec uvedeného zdůrazňuje účastník řízení, že formální vynětí pozemku může mít značný vliv na výnosnost těžby, jakož i její ekonomické parametry, což může ohrozit schopnost Organizace hradit své peněžní povinnosti vůči státu, jakož i ve vztahu k financování budoucí rekultivace (rovněž viz níže).“) (Citace 2: 6 Je zjevné, že Organizace novým návrhem usiluje o poškození zájmu Obce Ktiš, a to v řadě ohledů, návrh vzbuzuje značné pochybnosti rovněž ohledně schopnosti Organizace zajistit efektivně případnou těžbu, plnění povinnosti podle ustanovení § 32a a § 37a zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen „horní zákon“). 87
14 Nad rámec uvedeného zdůrazňuje účastník řízení, že formální vynětí pozemku může mít značný vliv na výnosnost těžby, jakož i její ekonomické parametry, což může ohrozit schopnost organizace hradit své peněžní povinnosti vůči státu, jakož i ve vztahu k financování budoucí rekultivace (rovněž viz níže). 30 S ohledem na dosavadní postup Organizace, která při jednáních s Obcí Ktiš nebyla schopna učinit závazky bránící obcházení povinnosti Organizace hradit povinnost podle ustanovení § 32a horního zákona, nelze vyloučit, že postup Organizace směřuje právě k umělému umenšování této úhrady. Toho by bylo možné dosáhnout např. prodejem nerostů v nižší míře zušlechtění (tedy s nižší tržní cenou) další obchodní společnosti, která by dalším prodejem mohla utržit další cenu. Tím by docházelo k protiprávnímu krácení veřejnoprávní povinnosti (která je i tak v rámci celoevropského kontextu velmi nízká) a krácení veřejných rozpočtů. S ohledem na uvedené by zanedbání povinnosti správního orgánu mít závažné následky na veřejném“)
Námitka se zamítá. Námitku neřešeného střetu zájmů ve vztahu k obecnímu pozemku obce Ktiš OBÚ již vypořádal výše pod bodem 1. a). Tvrzení účastníka řízení, že se v tomto případě může jednat o poškození jeho zájmu účelovým vynecháním obecního pozemku v podané žádosti o povolení HČ v DP Ktiš a na tomto pozemku HČ neprovádět, nepřísluší OBÚ v tomto řízení jakkoliv zkoumat a hodnotit. OBÚ opětovně zdůrazňuje, že se v tomto případě jedná o řízení návrhové a OBÚ je ve svém rozhodování vázán tím, o co je žádáno. Zároveň se uvádí, že pokud takovýto pozemek zůstává HČ nedotčen a nedojde k znemožnění nebo ztížení zásob zbylých, tj. zásob vázaných na předmětný pozemek, příslušné právní předpisy takovýto postup nezakazují. INTERNET CZ, a.s., se sídlem 384 03 Ktiš, v zastoupení Mgr. Janem Aulickým, advokátem, Za Tiskárnou 327, 381 01 Český Krumlov, podal vyjádření s námitkami v rámci přihlášení za účastníka řízení přípisem ze dne 21.1.2014 doručené OBÚ dne 22.1.2014, č.j. SBS/02277/2014 a další vyjádření s námitkami ze dne 2.5.2014 doručené na OBÚ 6.5.2014, č.j. SBS/14056/2014; a) dožadují se zajištění ochrany majetkových práv z obavy jimi předpokládaných značných škod na zařízení způsobených prašností a otřesy povolovanou HČ, jakož i ochrany zdraví zaměstnanců před prachem, hlukem a otřesy; (Citace 1: „Jsme vlastníkem nemovitostí v katastrálním území Ktiš, obec Ktiš, a to především budovy čp. 2, stojící na pozemku st.parc. č. 6, budovy bez čp/če na pozemku st.parc.č. 189/2, budovy bez čp/če na pozemku st.parc.č. 190/1, rozestavěné budovy na pozemku st.parc.č. 189/1, pozemků st.parc. č. 6, st.parc.č. 189/2, st.parc.č. 190/1, st.parc.č. 189/1, parc.č 243,parc.č. 244, parc.č.251/10, parc.č. 251/11, parc.č. 451/1, parc.č. 451/8, parc.č. 453/1, parc.č. 1439/4, vše v kat. úz. a obci Ktiš. V těchto nemovitostech, především v budovách shora uvedených, provozujeme podnikatelskou činnost a máme zde umístěnu řadu drahých a citlivých zařízení, především počítačové servery s příslušenstvím a další komponenty umožňující provoz webhostingových, emailových a dalších internetových služeb, jež poskytujeme našim klientům. Uvedená zařízení jsou mimořádně citlivá zejména na prašnost a otřesy. Povolovaná činnost může ohrozit naše majetková práva, především zásahem do našich zařízení, prašností a otřesy, a tím způsobit značné škody na našem majetku i na majetku našich klientů. Současně je v nemovitostech shora uvedených zaměstnáno u naší společnosti několik desítek osob, které převážně každý den dojíždění do zaměstnání z okolí a jejichž zdravotní stav může být dotčen povolovanou hornickou činností, a to rovněž prašností a otřesy, jakož i hlučností a případnými dalšími vlivy.“) (Citace 2: „povolovaná činnost může ohrozit naše majetková práva, především zásahem do našich zařízení, prašností a otřesy, a tím způsobit značné škody na našem majetku i na majetku 88
našich klientů. Současně je v nemovitostech shora uvedených zaměstnáno u naší společnosti několik desítek osob, které převážně každý den dojíždějí do zaměstnání z okolí a jejichž zdravotní stav může být dotčen povolovanou hornickou činností, a to rovněž prašností a otřesy, jakož i hlučností a případnými dalšími vlivy.“)
Námitka se zamítá. Ze stanovisek dotčených orgánů státní správy, kterým přísluší ochrana ovzduší a veřejného zdraví, vyplývá, že navrhovanou činností nedojde k významnému ovlivnění okolí lomu prachem, hlukem, vibracemi, případně negativním vlivem na fyzické a psychické zdraví. Uvedená stanoviska potvrzují i znalecké posudky, které byly součástí podané žádosti (Rozptylová studie, Akustický posudek, Posouzení vlivu na veřejné zdraví, Posouzení vlivu trhacích prací), OBÚ se s těmito názory ztotožnil, mimo jiné i pro rozsah navrhované HČ (maximální výše těžby 50 000 tun za rok), četnosti provádění odstřelů (cca 4x za rok), dopravní trasy pro odvoz suroviny z lomu vedené zcela mimo intravilán obce Ktiš a zejména na vzdálenost nemovitostí účastníka cca 875 m od bližší hranice lomu vzdušnou čarou. b) dožadují se posouzení vlivu otřesů při zamýšlené HČ na informační technologie a vlivu prašnosti na klimatizační jednotky s vnější cirkulací vzduchu a na provoz a funkčnost serverů a počítačů; (Citace 1: „Namítáme, že bude především nezbytné posoudit vliv otřesů při zamýšlené činnosti na informační technologie – počítače a servery, jejichž součástí jsou pevné disky, které při provozu mají tíhové zrychlení 30 – 60 g/2 ms a vliv prašnosti při zamýšlené činnosti na klimatizační jednotky s vnější cirkulací vzduchu a vliv prašnosti na provoz a funkčnost informačních technologií – serverů a počítačů, přičemž tyto technologie se nacházejí mj. v nemovitostech uvedených v čl.I, tedy nedaleko plánované činnosti.“) (Citace 2: „je nezbytné posoudit vliv otřesů při zamýšlené činnosti na informační technologie – počítače a servery, jejichž součástí jsou pevné disky, které při provozu mají tíhové zrychlení 30 – 60 g/2 ms a vliv prašnosti při zamýšlené činnosti na klimatizační jednotky s vnější cirkulací vzduchu a vliv prašnosti na provoz a funkčnost informačních technologií – serverů a počítačů.“)
Námitka se zamítá. OBÚ, jak výše uvedeno, má za to, že možným zdrojem otřesů by mohl být jednak vliv trhacích prací a jednak vliv zvýšené nákladní dopravy. Trasa nákladní dopravy související s těžební činností je navržena mimo obec Ktiš, vlastní provádění trhacích prací není předmětem tohoto řízení, ale bude o nich rozhodováno v případném samostatném povolovacím řízení. V tom řízení je pak možné uplatnit požadavek na zpracování znaleckého posudku v navrhovaném rozsahu. OBÚ se touto problematikou zabýval při posuzování navrhované dobývací metody a v obecné poloze vycházel ze znaleckého posudku Posouzení vlivu trhacích prací přiloženého k žádosti o povolení HČ v DP Ktiš. Znalecký posudek je zpracován v souladu s ČSN 730040 „Zatížení stavebních objektů technickou seismicitou a jejich odezva“. Velikost mezních náloží je posuzována a vypočtena tak, aby při jejich dodržení byla zajištěna bezpečnost všech typů stavebních konstrukcí v obci Ktiš při respektování přípustné hodnoty dynamického zatížení u staveb nejméně odolných, tj. třídy odolnosti A (chatrné stavby, porušené objekty apod.) s vyloučením jakýchkoli prvních známek porušení (stupeň porušení 0). Přitom pro běžné stavby třídy odolnosti B (stavby menších a středních objektů do 2. podlaží) z cihelného či tvárnicového zdiva v dobrém stavebně technickém stavu, mezi které lze zařadit převážnou většinu staveb ve Ktiši, zajišťují vypočtené hodnoty nejméně 100%ní bezpečnost. Pro ověření správnosti výpočtů pro stanovení mezních náloží jsou zpracovatelem doporučena 89
kontrolní seismická měření pro případné úpravy parametrů clonových odstřelů a mezních náloží. OBÚ se se závěry znalce ztotožňuje a doporučuje účastníku řízení, aby v následném řízení o povolení trhacích prací velkého rozsahu požadoval omezení tak, aby technickou seismicitou nemohlo dojít k poškození jeho zařízení. Ve věci vlivu prašnosti je těžební organizace vázána právními předpisy, zejména zákonem č. 201/2012 Sb., kde podle přílohy 2, kódu 5.11 zákona patří kamenolomy mezi vyjmenované stacionární zdroje znečištění, u kterých je vyžadována jak rozptylová studie podle § 11 odst. 9, tak kompenzační opatření podle § 11 odst. 5, rovněž tak provozní řád jako součást povolení provozu vydávaného krajským úřadem. Zajištění plnění požadavků tohoto zákona OBÚ organizaci uložil v podmínkách č. 5. a 9 ve výrokové části I tohoto rozhodnutí. Návrhy a námitky, kterým bylo vyhověno: Ing. Pavla Pánka a Mgr. Vandy Pánkové ze dne 27.1.2014 (doručeno na OBÚ 30.1.2014, č.j. SBS/03190/2014), doplněno přípisem ze dne 9.2.2014 (doručeno na OBÚ 10.2.2014, č.j. SBS/04266/2014): 1. Procesní námitky a žádost o zastavení správního řízení: d) žádají OBÚ o účinnou ochranu jejich práv danou LZPS a ústavním pořádkem, zejména práva na ochranu zdraví, příznivé životní prostředí, ochranu soukromého vlastnictví a nerušeného a spokojeného života; (Citace: „V současné době žijeme v klidném, nikým a ničím nerušeném prostředí, v případě zahájení těžební činnosti dojde k významnému zhoršení situace. V této souvislosti žádáme OBÚ o účinnou ochranu našich práv danou listinou základních práva svobod a ústavním pořádkem, zejména práva na ochranu zdraví, příznivé životní prostředí, ochranu soukromého vlastnictví a nerušeného a spokojeného života (každý má přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny viz §3 OZ).“)
Námitce se vyhovuje. OBÚ na základě stanovisek dotčených orgánů státní správy stanovením podmínek č. 5, 7, 8 a 9 ve výrokové části I. tohoto rozhodnutí zajistil jak dodržení příslušných hygienických norem, tak sledování a vyhodnocování imisí vzniklých při HČ a stanovením podmínek č. 10 – 16 dodržení ochrany životního prostředí. MUDr. Miroslava Krejčího i za MUDr. Helenu Krejčovou ze dne 26.1.2014 (předáno dne 28.1.2014 při ústním jednání jako součást protokolu č.j. SBS/03016/2014); 3. Námitky na ochranu zdraví a majetku: e) domáhají se ochrany soukromého vlastnictví, rodinného domu s ohledem na jimi očekávané změny v režimu spodních vod a poklesu tržní hodnoty jeho nemovitosti; (Citace: „Odborníci nám potvrdili, že lze reálně očekávat změny v režimu spodních vod působením seismických následků odstřelů. Tyto změny prý nelze s dostatečnou přesností předpovědět. Náš dům je zásobován vodou z našich vrtů a nelze jej z objektivních důvodů napojit na obecní vodovod. Není zde žádná odborná, ani účinná právní záruka, že ke ztrátě vody z našich vrtů nedojde. Větší či menší pravděpodobnost nestačí, protože případná ztráta vody může náš dům učinit neobyvatelným do několika hodin. Tvrzení, že případná ztráta vody je pokládána za důlní škodu, za níž nese odpovědnost těžební organizace, je sice pravdivé, ale v daných souvislostech zavádějící. Soudní spor může trvat roky, ale bez vody bychom mohli v našem domě vydržet tak jedno odpoledne. Ale kam bychom měli odejít? I kdyby nám dováželi vodu v cisterně, museli bychom ji donášet do domu. Pokročilá artróza nám nošení takových 90
břemen ani neumožňuje. Nestavěli jsme moderní dům proto, abychom si v pokročilém věku donášeli vodu ve džberu jako v 19. století.“)
Námitce se vyhovuje. OBÚ stanovil podmínku č. 18 ve výrokové části I. tohoto rozhodnutí, týkající se ověření závěrů hydrogeologického posudku, které takové ohrožení sice prakticky vylučují, přesto bude před zahájením HČ provedena identifikace a dokumentace všech domovních studní do vzdálenosti 800 m od lomu a bude prováděno sledování úrovní jejich hladin před zahájením a v průběhu těžby. Ve III. části výroku tohoto rozhodnutí OBÚ schválil vytváření finanční rezervy na sanace a rekultivace pozemků dotčených těžbou a k jejímu zajištění vytváření stanovil tři podmínky. Výše tvorby finanční rezervy na sanace a rekultivace pozemků dotčených těžbou, vztažená na objemovou jednotku hrubé těžby suroviny, byla stanovena podílem předpokládaných celkových nákladů na technickou a biologickou rekultivaci a vypočtených zásob ložiska určených k exploataci. K zachování reálné hodnoty výše uvedené rezervy v průběhu její tvorby správní orgán stanovil podmínky zajišťující zohlednění inflačních jevů a zachování reálné hodnoty vytvořených finančních prostředků. Zároveň, ve smyslu § 37a odst. 4 horního zákona, nařídil ukládat peněžní prostředky ve výši tvorby těchto rezerv na ZVÚ. Správní poplatek za vydání rozhodnutí podle položky 60 1.b) zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve výši 1.500,-- Kč byl uhrazen kolkovými známkami. Spolu s tímto rozhodnutím se organizaci zasílá i paré č. 2 dokumentace projednané v tomto řízení, jež je nedílnou součástí tohoto rozhodnutí.
Poučení o odvolání Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho doručení k Českému báňskému úřadu, podáním u OBÚ v Plzni (§ 81 a násl. správního řádu). Odvolání musí mít náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 správního řádu, tzn., musí být patrno, kdo jej činí, které věci se týká a co se navrhuje. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné. Odvolání je nutno podat, podle ustanovení § 82 odst. 2 citovaného zákona, s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každý účastník obdržel jeden stejnopis. Nepodá-li účastník odvolání s potřebným počtem stejnopisů, vyhotoví je správní orgán na náklady účastníka. Účastníci řízení podle § 27 odst. 2 a 3 správního řádu: - Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, 501 68 Hradec Králové; - Obec Ktiš, Ktiš 11, 384 03 Ktiš; - Občanské sdružení Zdravé Ktišsko, Dobročkov 17, 383 01 Prachatice; - Hnutí DUHA České Budějovice, Dlouhá 134, 382 41 Kaplice; - Ing. Pavel Pánek, Osiková 1779/2A, 370 08 České Budějovice; - Mgr. Vanda Pánková, Osiková 1779/2A, 370 08 České Budějovice; - MUDr. Miroslav Krejčí, Ktiš č.p. 65, 384 03 Ktiš; - MUDr. Helena Krejčová, Ktiš č.p. 65, 384 03 Ktiš - Rudolf Konvalinka, Italská 2312, 272 01 Kladno; - Marcela Konvalinková, Italská 2312, 272 01 Kladno; - Jan Václavík, Ktiš č.p. 69, 384 03 Ktiš; - Monika Václavíková, Ktiš č.p. 69, 384 03 Ktiš; 91
-
Ing. Jan Jemelka, Dobročkov 17, 383 01 Prachatice; Helena Jemelková, Dobročkov 17, 383 01 Prachatice; INTERNET CZ, a.s., IČ 260 43 319, se sídlem Ktiš č.p.2, okres Prachatice, PSČ 384 03, zastoupený na základě plné moci Mgr. Janem Aulickým, advokátem, Za Tiskárnou 327, 381 01 Český Krumlov; Linda Ruschaková, Ktiš č.p. 72, 384 03 Ktiš; Růžena Ruschaková, Ktiš č.p. 72, 384 03 Ktiš; Milan Ruschak, Ktiš č.p. 72, 384 03 Ktiš; Jan Sura, Ktiš č.p. 70, 384 03 Ktiš; Marie Surová, Ktiš č.p. 70, 384 03 Ktiš; Roman Frček, Ktiš č.p. 53, 384 03 Ktiš; Helena Frčková, Ktiš č.p. 53, 384 03 Ktiš; Jiří Abelovszki, Smědeč 14, 383 01 Prachatice; Radka Abelovszká, Smědeč 14, 383 01 Prachatice; Václav Bárta, Smědeč 6, 383 01 Prachatice; Jana Bártová, Smědeč 6, 383 01 Prachatice; Martin Abelovszki, Smědeč 20, 383 01 Prachatice; František Lang, Liliová 429, 383 01 Prachatice; Eva Langová, Liliová 429, 383 01 Prachatice; Jiří Demčák, Smědeč 1, 383 01 Prachatice; Martin Kuchař, Smědeč 13, 383 01 Prachatice; Alena Kuchařová, Smědeč 13, 383 01 Prachatice; Petr Faltys, Nad Zámečnicí 139/161, 150 00 Praha 5; Jarmila Faltysová, Nad Zámečnicí 139/161, 150 00 Praha 5;
Ing. Bivoj Merc v.r. předseda úřadu otisk úředního razítka
Ing. Bivoj Merc
92
Digitálně podepsal Ing. Bivoj Merc DN: c=CZ, o=Český báňský úřad Praha [IČ 00025844], ou=Obvodní báňský úřad pro území krajů Plzeňského a Jihočeského, ou=006460, cn=Ing. Bivoj Merc, serialNumber=P4395, title=předseda úřadu Datum: 2014.06.23 09:08:56 +02'00'
Rozdělovník: A) Účastníci řízení - GARNET GROUP a.s., Ktiš 11, 384 03 Ktiš; - Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, 501 68 Hradec Králové; - Obec Ktiš v zastoupení: JUDr. František Honsa, Ph.D., advokát, BBH, advokátní kancelář s.r.o., Klimentská 1207/10, 110 00 Praha 1; - Občanské sdružení Zdravé Ktišsko, Dobročkov 17, 383 01 Prachatice; - Hnutí DUHA České Budějovice, Dlouhá 134, 382 41 Kaplice; - Ing. Pavel Pánek, Osiková 1779/2A, 370 08 České Budějovice; - Mgr. Vanda Pánková, Osiková 1779/2A, 370 08 České Budějovice; - MUDr. Miroslav Krejčí, Ktiš č.p. 65, 384 03 Ktiš; - MUDr. Helena Krejčová, Ktiš č.p. 65, 384 03 Ktiš; - Rudolf Konvalinka, Italská 2312, 272 01 Kladno; - Marcela Konvalinková, Italská 2312, 272 01 Kladno; - Jan Václavík, Ktiš č.p. 69, 384 03 Ktiš; - Monika Václavíková, Ktiš č.p. 69, 384 03 Ktiš; - Ing. Jan Jemelka, Dobročkov 17, 383 01 Prachatice; - Helena Jemelková, Dobročkov 17, 383 01 Prachatice; - INTERNET CZ, Ktiš v zastoupení: Mgr. Jan Aulický, advokát, Za Tiskárnou 327, 381 01 Český Krumlov; - Linda Ruschaková, Ktiš č.p. 72, 384 03 Ktiš; - Růžena Ruschaková, Ktiš č.p. 72, 384 03 Ktiš; - Milan Ruschak, Ktiš č.p. 72, 384 03 Ktiš; - Jan Sura, Ktiš č.p. 70, 384 03 Ktiš; - Marie Surová, Ktiš č.p. 70, 384 03 Ktiš; - Roman Frček, Ktiš č.p. 53, 384 03 Ktiš; - Helena Frčková, Ktiš č.p. 53, 384 03 Ktiš; - Jiří Abelovszki, Smědeč 14, 383 01 Prachatice; - Radka Abelovszká, Smědeč 14, 383 01 Prachatice; - Václav Bárta, Smědeč 6, 383 01 Prachatice; - Jana Bártová, Smědeč 6, 383 01 Prachatice; - Martin Abelovszki, Smědeč 20, 383 01 Prachatice; - František Lang, Liliová 429, 383 01 Prachatice; - Eva Langová, Liliová 429, 383 01 Prachatice; - Jiří Demčák, Smědeč 1, 383 01 Prachatice; - Martin Kuchař, Smědeč 13, 383 01 Prachatice; - Alena Kuchařová, Smědeč 13, 383 01 Prachatice; - Petr Faltys, Nad Zámečnicí 139/161, 150 00 Praha 5; - Jarmila Faltysová, Nad Zámečnicí 139/161, 150 00 Praha 5;
B) Dotčené orgány státní správy: - Městský úřad Prachatice, odbor životního prostředí, Velké náměstí 1 – zadní trakt, 383 01 Prachatice - Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví, U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice - Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje, Na Sadech 25, 370 71 České Budějovice 93