Obor vzdělání: Zdravotnické lyceum

Školní vzdělávací program

Obor vzdělání: Zdravotnické lyceum 78 – 42 – M / 04

Schváleno: 31. 8. 2011

Platnost od 1. 9. 2011 Mgr. Eva Chudobová Zřizovatel: JmK Žerotínovo náměstí 3/5

ředitelka školy

ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

Název školy

Střední škola zdravotnická a zemědělsko-ekonomická, Vyškov, náměstí Svobody 50

Adresa školy

náměstí Svobody 50, 682 01 Vyškov

Zřizovatel

Krajský úřad Jihomoravského kraje,

Název ŠVP

Zdravotnické lyceum

Kód a název oboru vzdělání

78 – 42 – M/04 Zdravotnické lyceum

Stupeň vzdělání

Střední vzdělání s maturitní zkouškou

Délka a forma studia

4 roky – denní studium

Jméno ředitele

Mgr. Eva Chudobová

Kontakty na školu

tel.: 517 350 641

mobil: 737 557 045

e-mail: [email protected]

Schválení ŠVP

fax: 517 350 343

http://www.szsvyskov.cz

31. 8. 2011 ředitelkou školy Mgr. Evou Chudobovou č. j. ……………..

Platnost ŠVP

od 1. 9. 2011

2

Obsah školního vzdělávacího programu Titulní list

1

Úvodní identifikační údaje

2

1. Profil absolventa školy 1.1 Uplatnění absolventa v praxi 1.2 Popis výsledků vzdělávání 1.3 Způsob ukončení vzdělávání

5 5 5 7

2. Charakteristika vzdělávacího programu 2.1 Podmínky přijetí ke studiu 2.2 Organizace výuky a vzdělávání 2.3 Začlenění průřezových témat 2.4 Metody výuky 2.5 Hodnocení žáků a diagnostika 2.6 Maturitní zkouška

8 8 8 13 16 17 18

3. Materiální, organizační a personální podmínky vzdělávání 3.1 Materiální podmínky vzdělávání 3.2 Personální podmínky vzdělávání 3.3 Organizační podmínky vzdělávání 3.4 Podmínky bezpečnosti práce a ochrany zdraví při vzdělávacích činnostech

20 20 21 22 22

4. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných 4.1 Zabezpečení výuky žáků se zdravotním postižením 4.2 Žáci se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním 4.3 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 4.4 Vzdělávání žáků mimořádně nadaných

25 25 25 25 26

5. Učební plán 5.1 Poznámky k učebnímu plánu 5.2 Přehled využití týdnů v období září – červen školního roku 5.3 Rozpracování obsahu vzdělávání z RVP do ŠVP

27 27 28 29

6. Učební osnovy předmětů 6.1 Český jazyk a literatura 6.2 Anglický jazyk – cizí jazyk I 6.3 Anglický jazyk – cizí jazyk II 6.4 Německý jazyk – cizí jazyk I 6.5 Německý jazyk – cizí jazyk II 6.6 Latinský jazyk 6.7 Dějepis 6.8 Občanská nauka 6.9 Biologie a ekologie 6.10 Fyzika 6.11 Chemie 6.12 Zeměpis 6.13 Matematika 6.14 Tělesná výchova 6.15 Informační a komunikační technologie 6.16 Ekonomika

30 30 38 45 53 61 68 70 75 82 89 96 104 108 118 127 134

3

Management ve zdravotnictví První pomoc Estetická výchova Výchova ke zdraví Psychologie Somatologie Ošetřovatelská propedeutika Klinická propedeutika Základy sociální práce Seminář základů ošetřovatelské péče Seminář matematiky – dvouletý Seminář matematiky – jednoletý Seminář základů společenských věd – dvouletý Seminář základů společenských věd – jednoletý

138 142 150 154 159 167 175 180 185 190 197 202 209 214

7. Charakteristika spolupráce se sociálními partnery

218

Závěrečné informace

220

6.17 6.18 6.19 6.20 6.21 6.22 6.23 6.24 6.25 6.26 6.27 6.28 6.29 6.30

4

Název: Zdravotnické lyceum Kód a název oboru: 78-42-M/04 Zdravotnické lyceum Délka a forma studia: čtyřleté denní studium Stupeň vzdělání: střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou Datum platnosti: 1. 9.

Profil absolventa školy

1.

Uplatnění absolventa v praxi

1.1

Absolvent oboru zdravotnické lyceum je po ukončení studia a po úspěšném vykonání maturitní zkoušky připraven především pro další studium na zdravotně sociálních, lékařských, farmaceutických i jiných fakultách vysokých a vyšších odborných škol. Pokud absolvent nebude pokračovat ve studiu, může získat způsobilost k výkonu nelékařského zdravotnického povolání (např. masér, ošetřovatel, zdravotnický asistent, zubní instrumentářka) absolvováním vzdělávacího programu příslušného kurzu. Vzdělání vytváří předpoklady i pro uplatnění absolventů na trhu práce na specifických pracovních pozicích. Absolvent díky osvojeným klíčovým kompetencím spolu s úplným odborným vzděláním může najít přímé uplatnění např. jako pracovník ve zdravotnické administrativě, zdravotnickém pojišťovnictví a na zdravotně sociálních odborech orgánů veřejné správy. Popis výsledků vzdělávání

1.2

Žádoucí požadavky na absolventa zdravotnického lycea s ohledem na všeobecnou i odbornou způsobilost jsou, aby:             

zpracovával získané informace s porozuměním, efektivně a kriticky, používal jazykové dovednosti a kultivovaný projev, disponoval znalostí dvou světových jazyků a komunikoval v cizojazyčném prostředí, využíval poznatků přírodních věd k pochopení přírodních jevů a zákonů, k formování žádoucích postojů k životnímu prostředí, používal informační a komunikační technologie, jednal v souladu se zásadami udržitelného rozvoje, uměl samostatně jednat a přemýšlet, byl motivován k celoživotnímu vzdělávání, dokázal zodpovědně pracovat individuálně i v týmu, byl fyzicky i psychicky zdatný, byl sociálně empatický, vážil si života a zdraví, byl zodpovědný za svoje zdraví a život i za zdraví a životy jiných.

5

Obsah vzdělávání je stanoven tak, aby žáci v průběhu studia získali hluboký a trvalý zájem o práci ve zdravotnictví a sociální péči, aby si vytvořili pozitivní postoj k lidem a snahu zapojit se do péče o ostatní lidi. 1.2.1 Kompetence absolventa Absolvent byl vzděláván tak, aby byl připraven:  

    

 

osvojit si vědomosti a dovednosti potřebné pro studium zdravotnických a medicínských oborů na vysokých a vyšších odborných školách zdravotnických, orientovat se v oborech nacházejících uplatnění ve zdravotnictví, mít reálnou představu o obsahu a náročnosti vysokoškolského a vyššího odborného studia zaměřeného na výkon jednotlivých zdravotnických povolání, používat základní metody vědecké práce a přírodovědného a zdravotnického výzkumu, aplikovat přírodovědné principy na řešení problémů souvisejících s vlastnostmi a chováním živé hmoty a tím se zdravím člověka, používat odbornou terminologii zejména v obecné symptomatologii v souvislosti se základní znalostí latinského jazyka, pracovat efektivně s prostředky informačních a komunikačních technologií a užívat získané dovednosti zejména směrem k aplikacím v oblasti zdravotnictví, uplatňovat teoretické poznatky při aktivní podpoře a ochraně zdraví a orientovat se v systému zdravotní péče (preventivní péče, uplatňování nároku na ochranu zdraví v souvislosti s prací, nároků vzniklých úrazem nebo poškozením zdraví v souvislosti s vykonáváním práce), zvažovat při plánování a posuzování určité činnosti (v pracovním procesu i v běžném životě) možné náklady, výnosy a zisk, vliv na životní prostředí, sociální dopady, poskytovat první pomoc při náhlém onemocnění nebo úrazu na základě získaných vědomostí o zásadách poskytování první pomoci.

Absolvent byl veden k tomu, aby:        

získal zájem o práci ve zdravotnictví uvědoměním si jejího společenského významu, účelu a užitečnosti, vytvořil si pozitivní postoj k lidem se snahou pomáhat jim, pracoval kvalitně, zadané úkoly plnil svědomitě a odpovědně, znal a dodržoval základní právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence, nakládal s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem na životní prostředí, pečoval o svoje zdraví, dbal na dodržování zákonů a pravidel slušného chování, žil aktivním občanským životem, ke kterému byl vybaven základními znalostmi o fungování demokratické společnosti a o evropské integraci,

6



  

uvědomil si svoji národní identitu, svá lidská práva, respektoval práva druhých lidí i kulturní odlišnosti příslušníků jiných národností a etnik a nepodléhal rasismu, xenofobii, intoleranci, diskriminaci, získal všeobecný kulturní rozhled a chápal význam umění pro život, uznal význam vzdělání a nutnost sebevzdělávání a celoživotního učení pro uplatnění na trhu práce, osvojil si základní poznatky z ekonomie a ekonomiky potřebné pro porozumění fungování tržního hospodářství a dokázal je vhodně používat pro své osobní i pracovní účely.

Vzhledem k zaměření oboru byl důraz kladen především na to, aby absolvent: 



     

1.3

měl pozitivní vztah k učení a vzdělávání, ovládal různé techniky učení, uměl si vytvořit vhodný studijní režim a podmínky a byl schopen vyhodnocovat dosažené výsledky a pokrok v učení, uplatňoval různé způsoby práce s textem, četl s porozuměním texty různého stylu a žánru a efektivně zpracovával získané informace, rozuměl ikonickým textům, tj. vyobrazením, mapám, schématům, grafům atp., poslouchal s porozuměním mluvené projevy (např. výklad, přednášku, projev) a pořizoval si poznámky, vyjadřoval se kultivovaně, srozumitelně a souvisle v souladu s normami českého jazyka v ústní i písemné formě, používal dva světové jazyky na takové úrovni, aby běžně hovorově komunikoval a s pomocí slovníků rozuměl i odborným a populárně odborným textům, uplatňoval při řešení problémů různé metody myšlení (logické, matematické, empirické) a myšlenkové operace, funkčně využíval matematické dovednosti při řešení různých životních situací a pro studium dalších disciplín, zvládal základní a aplikační programové vybavení a další prostředky ICT pro osobní, studijní i pracovní účely jako zdroj informací a pružně reagoval na jejich rozvoj. Způsob ukončení vzdělávání

Vzdělávání podle ŠVP Zdravotnické lyceum je ukončeno maturitní zkouškou. Dokladem o vzdělání je vysvědčení o maturitní zkoušce. Konání maturitní zkoušky se řídí Školským zákonem a příslušným prováděcím předpisem.1 Absolvent získá ukončením školy střední stupeň vzdělání s maturitní zkouškou.

1

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou

7

Název: Zdravotnické lyceum Kód a název oboru: 78-42-M/04 Zdravotnické lyceum Délka a forma studia: čtyřleté denní studium Stupeň vzdělání: střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou Datum platnosti: 1. 9. 2011

2. 2.1

Charakteristika vzdělávacího programu Podmínky přijetí ke studiu

Přijímání ke vzdělávání se řídí zákonnými ustanoveními Školského zákona.2 Uchazeči musí splnit podmínky zdravotní způsobilosti v souladu s přílohou č. 2 k nařízení vlády č. 689/2004 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. Přijímací řízení se koná v budově školy v termínu stanoveném ředitelkou školy. Do hodnocení přijímacího řízení se započítávají kritéria školy – znalosti uchazeče, které jsou vyjádřené hodnocením na vysvědčení ze základní školy (prospěch na pololetním vysvědčení z posledního ročníku, prospěch na výročním vysvědčení z předposledního ročníku, ve kterém žák plnil povinnou školní docházku), tzv. bonifikace za olympiády, soutěže, které korespondují s vyučovacími předměty na základní škole (kromě tělesné, hudební a výtvarné výchovy) a klasifikace profilových předmětů základní školy. Kritéria přijímacího řízení jsou zveřejňována každoročně na webových stránkách školy. 2.2

Organizace výuky a vzdělávání

2.2.1 Základní informace Výuka je z větší části organizována formou teoretických a teoreticko-praktických vyučovacích hodin ve škole. Obor je určen pro žáky, kteří úspěšně ukončili vzdělávací program základního vzdělávání a získali tak stupeň základního vzdělání. K výuce jsou využívány kmenové a odborné učebny školy. Hodiny tělesné výchovy probíhají v tělocvičně Sokola Dědice, která se nachází 50 metrů od budovy školy. Škola nemá vlastní tělocvičnu. Většina vyučovacích předmětů je doplněna exkurzemi, které žákům umožňují sledovat uplatnění teoretických znalostí v praktickém životě. Žáci mají také možnost účastnit se různých kurzů, projektů, výměnných stáží, olympiád a jiných soutěží. Pro usnadnění přechodu žáka ze základní školy a pro co nejrychlejší vytvoření fungujícího školního kolektivu je pro první ročník každoročně organizován adaptační kurz. V prvním ročníku je zařazen lyžařský výchovně výcvikový kurz, ve druhém kurz sportovně-turistický. Kurzy se uskuteční tehdy, jestliže jsou splněny podmínky školy.

2

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů

8

Žák se může zapojit do některého ze školních, národních nebo mezinárodních projektů, které jsou organizovány pro podporu všeobecných i odborných kompetencí. Škola se zaměřuje na mezinárodní spolupráci, organizuje jazykové a odborné výměnné pobyty. Každý rok mají žáci možnost zúčastnit se olympiád v českém či cizím jazyce a sportovních soutěží. Soutěž v předlékařské první pomoci je organizována většinou v druhém ročníku. Škola se pravidelně zapojuje do charitativních sbírek, aby u žáků podpořila sociální cítění, pocit sounáležitosti s handicapovanými a potřebnými. 2.2.2 Realizace odborné praxe Součástí vzdělávání je souvislá odborná praxe, kterou ve 3. ročníku vykonají žáci na vybraných pracovištích partnerů v celkovém rozsahu 2 týdnů. Odborná praxe musí být vykonána v období školního vyučování. Zpravidla je zařazena na měsíc červen. Probíhá pod vedením odborných vyučujících, kteří mají odborné vysokoškolské vzdělání a zároveň jsou registrované sestry, plně kvalifikované k výkonu povolání všeobecné sestry (zákon 96/2004 Sb.). Praktické dovednosti žáci získávají především v předmětu ošetřovatelská propedeutika, dále pak v předmětech první pomoc, klinická propedeutika, somatologie, seminář základů ošetřovatelské péče, management ve zdravotnictví, chemie a biologie. 2.2.3 Realizace klíčových kompetencí 2.2.3.1 Klíčové kompetence k učení Žáci jsou vedeni k odpovědnosti za své vzdělání, je jim umožněno osvojit si individuálně nejvýhodnější strategii učení, jsou motivováni k celoživotnímu učení. Škola vede žáky ke sledování a hodnocení svého pokroku při dosahování cílů svého učení a k přijímání hodnocení od jiných lidí. Výchovně vzdělávací strategie:       

se žáky je vedena diskuse o učebních stylech, je poskytováno poradenství při hledání a nápravě učebního stylu, žáci systematicky pracují s textem, slovníkem, internetem, je po nich vyžadováno kritické posuzování informací, žákům jsou zadávány samostatné práce, referáty aj., vyžadující aplikaci teoretických poznatků, je podporovaná diskuse, obhajování názoru, žákům je umožněno hodnotit svou činnost, výsledky své práce, dosažený pokrok, žáci jsou podporováni v účasti na soutěžích, olympiádách a SOČ, žáci mají možnost účastnit se odborných konferencí a seminářů.

9

2.2.3.2 Klíčové kompetence k řešení problémů Žáci jsou připravováni ke zvládání náročných situací, hledání optimálního způsobu řešení situace, ke spolupráci při řešení problému s týmem. Výchovně vzdělávací strategie:       

je kladen důraz na párovou a skupinovou práci, v třídnických hodinách probíhají diskuse se žáky o jejich problémech, do výuky jsou cíleně zařazovány problémové úlohy, modelové situace, při kterých žáci aktivně hledají řešení problémů, v odborných předmětech je se žáky prováděn rozbor a hodnocení náročné situace z praxe, ve škole i při mimoškolních akcích je průběžně monitorováno, jak žáci řešení problémů prakticky zvládají, škola spolupracuje s pedagogicko-psychologickou poradnou, pro žáky jsou organizovány aktivity v oblasti prevence sociálně patologických jevů, projektové aktivity a kurzy.

2.2.3.3 Klíčové kompetence komunikativní U žáků jsou posilovány a pěstovány zásady správné, empatické, asertivní komunikace. Důraz je kladen na porozumění textu. Výchovně vzdělávací strategie:       

žáci jsou podporováni v ústním i písemném vyjadřování svých myšlenek, je kladen důraz na porozumění psanému i mluvenému slovu, žáci jsou vedeni ke komunikaci v cizojazyčném prostředí, žákům jsou zadávány referáty, je podporována následná prezentace před třídou, skupinou, je dbáno na dodržování pravidel řízené diskuze, žáci jsou vedeni k vhodné komunikaci s vrstevníky, učiteli, dospělými, handicapovanými, k respektu partnera v komunikaci, jsou organizovány projekty napříč ročníky a obory, ve kterých žáci vzájemně spolupracují.

2.2.3.4 Klíčové kompetence ke komunikaci personální a sociální Žáci jsou vedeni k poznání vlastní osobnosti, k aktivnímu regulování svého chování a jednání. Je posilována týmová spolupráce, vytváření vstřícných mezilidských vztahů. Žáci jsou motivováni k odpovědnému vztahu a k ochraně svého zdraví i zdraví jiných osob.

10

Výchovně vzdělávací strategie:      

ve škole i ve třídách je vytvářeno pozitivní klima, žáci jsou vybízeni k týmové spolupráci, k přijímání různých rolí ve skupinách, žáci jsou vedeni k respektování pravidel vzájemného soužití, na jejichž formulaci se sami podílejí, žákům je umožněno poznat svou osobnost, objevovat v sobě silné a slabé stránky, v žácích je pěstována empatie, vysoký morální kredit, žáci dostávají prostor k sebehodnocení, k hodnocení skupinové práce, učitelů, klimatu školy, atd., jsou jim nabízeny mimoškolní aktivity.

2.2.3.5 Klíčové kompetence občanské a kulturní Žáci jsou motivováni k rozvoji ve svobodné, odpovědné a iniciativní osobnosti, které dodržují a uplatňují práva svá i společnosti. Výchovně vzdělávací strategie:       

žáci jsou vedeni k sebeúctě a úctě k ostatním lidem, ve škole nejsou tolerovány projevy šikany, xenofobie ani diskriminace, jsou přijímána účinná opatření, žáci jsou vedeni k jednání v souladu s etickými nároky na výkon povolání, pravidla chování a jednání jsou vytvářena společně se žáky a uplatňována prostřednictvím Školního řádu, pro žáky jsou organizovány exkurze a kurzy, aby poznali jiné kultury a respektovali je, je podporována otevřená diskuze o občanské společnosti, o postavení jedince ve společnosti, jsou organizovány besedy na tato témata, žáci jsou systematicky vedeni k ochraně životního prostředí.

2.2.3.6 Klíčové kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám Žáci jsou vedeni k odpovědnému přístupu ke zvolené profesní budoucnosti. Výchovně vzdělávací strategie:      

žáci jsou motivováni k velké profesní odpovědnosti, učitelé jsou pro žáky vzorem, v rámci odborné praktické výuky jsou žáci seznamováni s pracovními pozicemi, jsou organizovány besedy s odborníky z praxe, exkurze na různá odborná pracoviště, žákům je poskytnut přehled o jednotlivých typech zdravotnických profesí, důraz je kladen na orientaci v pracovně-právních vztazích, žáci jsou připravováni na možnost podnikání v oboru.

11

2.2.3.7 Klíčové kompetence matematické Žáci jsou vedeni k osvojení si základních matematických operací a k jejich využití v osobním i profesním životě. Výchovně vzdělávací strategie:   

žákům jsou zadávány problémové úkoly, žáci jsou vedeni k samostatné práci, systematické přípravě na výuku, žáci jsou motivováni k aplikaci matematických postupů při řešení různých praktických úkolů.

 2.2.3.8 Klíčové kompetence využívat prostředky ICT a pracovat s informacemi Žáci jsou motivováni k využívání prostředků ICT v přípravě na výuku i v každodenních činnostech. Výchovně vzdělávací strategie   

žáci jsou vedeni k využívání výpočetní techniky při získávání informací, předávání úkolů vyučujícím i při prezentaci výsledků své práce, ve výuce jsou využívány e-learningové, multimediální nástroje, žáci pracují také se specifickým zdravotnickým softwarem.

2.2.3.9 Klíčové kompetence odborné Žáci jsou soustavně vedeni k přípravě na výkon povolání v přírodovědně, zdravotnicky a sociálně zaměřených oborech, ke zvládnutí metod vědecké práce a přírodovědného a zdravotnického výzkumu. Důraz je kladen na praktické dovednosti potřebné pro základní péči o pacienta – klienta, na zpracování a interpretaci dat získaných prostřednictvím pozorování, experimentů a měření. Žáci jsou vedeni k užívání odborné terminologie, k dodržování pravidel BOZP při výkonu odborné praxe. Je dbáno na kvalitu práce i ekonomicky šetrný přístup k výkonu povolání. Výchovně vzdělávací strategie     

žáci jsou vedeni k používání metod vědecké práce, žákům je umožněno provádět pozorování jevů, experimenty, měření chemických, fyzikálních či biologických procesů, při praktické výuce je upřednostňována demonstrace výkonu s následným praktickým nácvikem, v rovině teoretických poznatků jsou žáci vedeni k užívání odborné terminologie, k propojování mezipředmětových vztahů a ke komplexní znalosti, jsou využívány výukové multimediální programy,

12

        2.3

žáci dostávají úkoly k samostudiu, žákům jsou zadávány problémové úkoly, do výuky je zařazováno hraní rolí s následným rozborem situace a diskuzí, individuální práce se střídá se skupinovou, je podporována týmová spolupráce, jsou organizovány exkurze na odborná pracoviště zdravotnické a sociální péče, jsou připravovány besedy s odborníky z praxe, žáci jsou motivováni k aktivnímu besedování, důraz je kladen na dodržování všech pravidel BOZP, žáci jsou vedeni ke kvalitně odvedené práci. Začlenění průřezových témat

2.3.1 Občan v demokratické společnosti Toto průřezové téma prolíná celým školním vzdělávacím programem a slouží k vytváření a upevňování takových postojů a hodnotové orientace žáků, které jsou potřebné k životu v demokratické společnosti, k vytváření demokratického klimatu ve škole, v třídním kolektivu a na pracovištích, kde probíhá odborná praxe. Při naplňování tohoto tématu je považováno za prioritní, aby žáci vystupovali slušně a zdvořile, byli tolerantní vůči svému okolí, disponovali kritickým myšlením, vážili si materiálních a duchovních hodnot, angažovali se nejen ve vlastní prospěch, ale i ve prospěch celku. Pro výkon budoucího povolání pracovníka ve zdravotnické a sociální sféře je kladen velký důraz na etickou výchovu. Žáci jsou nejen během výuky, ale i při dalších aktivitách vedeni k prosociálnímu chování. Z metod a forem výuky pro realizaci tématu jde především o používání aktivizujících metod a forem práce, jako jsou besedy, diskuze se žáky, řešení modelových situací, práce na projektech, setkání s pamětníky nebo představiteli obce, účast žáků na exkurzích, aktivní účast na charitativních akcích a sbírkách (Srdíčkový den aj.). Multikulturní výchova je realizována zejména v předmětech anglický jazyk, německý jazyk, ošetřovatelská propedeutika a psychologie, kde se žáci učí komunikovat s klienty jiných národností, náboženství, kultur. V ošetřovatelské propedeutice se žáci učí poskytovat kulturně specifickou péči při podpoře zdraví, léčbě onemocnění a zvládání nepříznivých situací prostřednictvím kulturně vhodných způsobů. Toto téma podporuje také partnerství a blízká spolupráce naší školy s odbornou školou v Linci v Rakousku. Součástí této oblasti je i mediální výchova, která je realizována zejména v předmětech český jazyk a literatura, základy společenských věd, anglický jazyk, německý jazyk a ekonomika. Jedná se o výchovu k mediální gramotnosti, což znamená, že žáci jsou vedeni ke kritickému přístupu k masovým médiím, schopnosti vybírat a třídit kvalitní produkty z této oblasti k využití pro své potřeby – ať už studijního, nebo zábavného charakteru. Realizace jednotlivých obsahových částí z tohoto průřezového tématu se týká všech oblastí výuky, zásadní úlohu zde mají předměty společenskovědního charakteru: seminář základů společenských věd, dějepis, český jazyk a literatura, cizí jazyky, z přírodovědných

13

předmětů biologie, z odborných psychologie, ošetřovatelská propedeutika, první pomoc, výchova ke zdraví, částečně i ekonomika, ale i mimotřídní a mimoškolní činnosti. Toto téma je také nedílnou součástí náplně třídnických hodin. Žáci mají možnost ovlivňovat důležitá rozhodnutí a podílet se na chodu školy prostřednictvím svých zástupců ve školské radě a tím rozvíjet svoji občanskou gramotnost. 2.3.2 Člověk a životní prostředí Průřezové téma člověk a životní prostředí se podílí na zvyšování gramotnosti pro udržitelnost rozvoje. Téma poskytuje žákům znalosti a dovednosti k pochopení postavení člověka v přírodě, souvislostí mezi lidskými aktivitami a jejich projevy v životním prostředí tak, aby žáci chápali vlastní odpovědnost za své jednání při udržení kvality životního prostředí v budoucím profesním i v osobním životě. Téma se v rámci ŠVP realizuje ve třech rovinách. Komplexně v rámci vyučovacího předmětu biologie a ekologie, kde jsou do výuky zařazeny témata ekologie a člověk a životní prostředí. V rámci předmětu se žáci učí chápat vztahy v ekosystému a následně vyvozovat správné směry chování a jednání člověka k životnímu prostředí. Žáci si prohlubují znalosti při exkurzích do provozů zaměřených na likvidaci odpadů, dále jsou pořádány besedy s pracovníky na téma regionální ekologické problémy, ohrožené druhy organismů atd., jsou organizovány návštěvy muzeí s tímto tématem, je realizována spolupráce se středisky ekologické výchovy. Další rovinou je vytváření drobných předmětových projektů, kdy žáci zpracovávají zadaná ekologická témata s využitím poznatků a dovedností i z ostatních vyučovacích předmětů a následně výsledky své práce obhajují při prezentaci. Třetí rovinou je začlenění průřezového tématu i do ostatních vyučovacích předmětů a mimovyučovacích aktivit. Řešení environmentálních, současných globálních a regionálních problémů a udržitelnosti rozvoje se věnuje výuka i v dalších vyučovacích předmětech (chemie, seminář společenských věd, ekonomika). V předmětu tělesná výchova si žáci na lyžařském a sportovně turistickém kurzu formují kladný vztah k životnímu prostředí při pohybu a pobytu v přírodě. V dalších odborných předmětech (výchova ke zdraví, ošetřovatelská propedeutika aj.) jsou do výuky zařazována témata zásady zdravého životního stylu, kvality pracovního prostředí, vlivy pracovních činností na prostředí a zdraví člověka, estetické a citové vnímání svého okolí. V běžném provozu školy jsou žáci vedeni ke správnému nakládání s odpady, k hospodárnému a úspornému používání zdrojů energií a materiálů, dodržování zásad bezpečnosti a hygieny práce. V této oblasti hraje zásadní roli příkladné jednání všech pedagogických a jiných pracovníků školy. 2.3.3 Člověk a svět práce Základním cílem při realizaci tohoto průřezového tématu je motivovat žáky k odpovědnosti za vlastní život, aby si uvědomili nezbytnost celoživotního vzdělávání a reálně posuzovali své

14

schopnosti a možnosti v pracovním uplatnění. Absolvent bude mít určitý odborný profil, díky němuž se dokáže úspěšně prosadit na trhu práce a přizpůsobovat se jeho změnám. Uskutečňování cílů tohoto tématu je realizováno především nácvikem konkrétních praktických dovedností, jako jsou např. písemná a verbální prezentace při jednání s potencionálním zaměstnavatelem, vyhodnocování informací o možnostech dalšího studia nebo nástupu do zaměstnání, znalosti o trhu práce v našem regionu, aplikace základních aspektů týkajících se pracovního poměru a dalších oblastí práva na konkrétních příkladech z praxe, konkrétní praktické dovednosti z oblasti ekonomiky aj. Mezi účinné metody patří také exkurze do různých zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče, účast na prezentacích a přednáškách s náborovým charakterem, spolupráce s úřadem práce. Toto průřezové téma zasahuje do odborného i všeobecného vzdělávání. Z odborných předmětů je to ošetřovatelská propedeutika, která řeší požadavky zaměstnavatelů, při odborné praxi si mohou žáci ověřit získané informace v reálných pracovních podmínkách. Nácvikem konkrétních situací při jednání s budoucím zaměstnavatelem a simulací interpersonálních jednání se zabývá psychologie. Teoreticky a částečně prakticky se toto téma dotýká také předmětů společenskovědního charakteru, jako je český jazyk a literatura (písemná a verbální komunikace a sebeprezentace při vstupu na trh práce), seminář společenských věd a ekonomika – jsou probírána a diskutována témata jako hlavní oblasti světa práce, charakteristické znaky práce, soustava školního vzdělávání v ČR, význam a možnosti dalšího profesního vzdělávání, možnosti vzdělávání v zahraničí, vyhledávání informací o povoláních, nabídce zaměstnání, o trhu práce, zákoník práce, pracovní poměr, pracovní smlouva, práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele, mzda, její složky a výpočet, možnosti zaměstnání v zahraničí, důraz je kladen na finanční gramotnost. Pro žáky je také organizována exkurze na pracovní úřad spojená s přednáškami. Realizaci tohoto tématu se věnuje i výchovný poradce, který formou konzultací pomáhá řešit budoucím absolventům jejich další profesní zaměření. Důležitou součástí je rovněž spolupráce třídních učitelů s jednotlivými žáky a jejich rodiči. 2.3.4 Informační a komunikační technologie Průřezové téma informační a komunikační technologie prolíná všeobecně vzdělávacími i odbornými předměty. Cílem je naučit žáky používat základní a aplikační programové vybavení počítače, a to nejen pro účely uplatnění se v praxi, ale i pro potřeby dalšího vzdělávání. Součástí výuky je i seznámení se základními pojmy používanými v oblasti informační a komunikační technologie, práce s informacemi a s komunikačními prostředky – používání elektronické pošty, práce s internetem, orientace na webových stránkách. Těžištěm tohoto průřezového tématu je předmět informační a komunikační technologie. Výuka probíhá ve speciálně upravených učebnách jen se skupinou žáků, kteří jsou vedeni k aktivní práci s počítačovou technikou a programovým vybavením. Ostatní předměty využívají získaných dovedností žáků pro vyhledávání informací, událostí, odkazů a k jejich dalšímu zpracování, např. formou prezentací. Žáci jsou vedeni k dodržování pravidel pro úpravu dokumentů.

15

Žáci tedy při svém studiu pracují s moderní technikou, a jsou tak lépe vybaveni nejen pro trh práce, ale i svůj osobní život. 2.4

Metody výuky

Výběr vhodné vyučovací metody je vždy závislý na charakteru učiva, časové dotaci vyučovacího předmětu, počtu žáků ve třídě nebo skupině, materiálním vybavení školy a dále je ovlivněn osobností, znalostmi a zkušenostmi učitele. Volba forem a metod výuky je provedena se zřetelem na cíle stanovené rámcovým vzdělávacím programem, při vzdělávání žáků jsou uplatňovány výukové metody klasické, aktivizující i komplexní. Z klasických výukových metod jsou ve většině vyučovacích předmětů zastoupeny metody slovní, jako je výklad, vysvětlování, rozhovor, práce s různými druhy textů. Pro snadnější pochopení a doplnění jsou využívané metody názorně demonstrační při využití audiovizuální techniky, interaktivní tabule, dataprojektoru, počítače a názorných pomůcek. Při praktických cvičeních, kdy si žáci ověřují teoreticky získané znalosti a dovednosti, jsou v odborných učebnách uplatňovány metody dovednostně praktické. V přírodovědných předmětech je to laborování a experimentování, práce s didaktickými pomůckami (modely, obrazy, plakáty, přírodniny). V odborných předmětech a praktických cvičeních je to napodobování činností a manipulování s pomůckami při vytváření požadovaných dovedností. Postupným zaváděním aktivizujících metod jsou u žáků rozvíjeny motivace, tvořivost, kritické myšlení, samostatnost, schopnost prosadit se, odpovědnost, spolupráce, kladný vztah k učení a další nezbytné kompetence pro budoucí život. Hlavně ve společenskovědních předmětech, psychologii, ale i v ekonomice se žáci procvičují v diskusi, logické argumentaci, ve zvládání modelových, mezních a konfliktních situací. Ve většině vyučovacích předmětů jsou žákům zadávány úkoly, které vyžadují uplatnění metody řešení problémů. Z komplexních výukových metod je nejvíce uplatňovaná metoda frontální výuky, kterou co nejvíce doplňuje skupinová a kooperativní výuka, a to při motivaci, prohlubování i opakování učiva. Spolu s partnerskou výukou tyto metody podporují vzájemnou pomoc, komunikaci, toleranci a porozumění žáků. V přístupu k nadaným žákům a žákům se specifickými poruchami učení jsou voleny metody samostatné práce a metody individuální výuky. Prostřednictvím drobných i celoškolních projektů realizujeme projektovou výuku, při které uplatňují žáci mezipředmětové znalosti a dovednosti i vlastní zkušenosti. Při výuce odborných předmětů, při účasti žáků na exkurzích a mimoškolních akcích se žáci učí v reálných životních situacích, prokazují schopnost rychle a správně se rozhodovat, přizpůsobovat své jednání situaci, řešit vzniklé problémy, vhodně komunikovat, dodržovat zásady hygieny a bezpečnosti, ale hlavně uplatňovat teoreticky získané poznatky v praxi. Výuka je doplněna přednáškami a besedami s odborníky, exkurzemi do zdravotnických a sociálních zařízení, aktuálními výstavami, návštěvami divadelních a filmových představení, muzeí, zoologických a botanických zahrad, pořádáním tematických dnů, zájezdů a kurzů a v neposlední řadě i sportovními a odbornými soutěžemi.

16

Hodnocení žáků a diagnostika

2.5

2.5.1 Způsob hodnocení žáků Hodnocení žáků vychází ze zákona č. 561/2004 Sb., který je dále upraven vyhláškou č. 13/2005 Sb. a vyhláškou č. 177/2009 Sb. 3 Hodnocení žáků je průběžný a plánovitý proces provázející vzdělávání žáků na naší škole od začátku po ukončení studia složením maturitní zkoušky. Každému hodnocení předchází seznámení žáka s cíli vzdělávání a kritérii hodnocení. Hodnocení má pozitivní a motivační charakter, učí žáka pracovat s chybou. Pravidla pro hodnocení žáků jsou závazná pro všechny učitele, jsou s nimi průkazně seznámeni žáci i jejich rodiče. Podrobná pravidla hodnocení jsou stanovena ve školním klasifikačním řádu. Hodnocení žáků provádíme v několika úrovních: a) hodnocení výsledků vzdělávání Jsou hodnoceny znalosti, dovednosti a postoje získané ve výuce ústním zkoušením, písemnými testy, čtvrtletními písemnými pracemi, při praktickém zkoušení je zjišťována úroveň dovedností získaných v odborných předmětech. Žáci prokazují své znalosti a dovednosti při vypracovávání protokolů ve cvičeních, laboratorních činnostech atd. Dle stanovených a předem oznámených kritérií jsou hodnoceny i výsledné prezentace žáků. Posuzován je individuální výkon, nikoli skupinová práce. b) hodnocení rozvoje klíčových kompetencí Žáci jsou vedeni k sebehodnocení, je podporováno kritické zhodnocení pokroku, kterého žák dosáhl. Pro hodnocení kompetencí jsou v odborné praxi vytvořené hodnotící formuláře pro žáky i pro učitele. Učitel hodnotí žákův posun v kompetencích, žák hodnotí svůj pokrok a následně mají možnost oba výsledky hodnocení porovnávat. Učitel získává zpětnou vazbu od žáků formou dotazníků či rozhovoru. Hodnocení je realizováno několika základními postupy:    

hodnocení učitelem – klasifikace, sebehodnocení žáka – ústní hodnocení, žákovo portfolio – po dobu studia jsou zakládány čtvrtletní písemné práce, protokoly atd., vzájemné hodnocení žáků při výuce.

Kritéria hodnocení jsou stanovena a každoročně upravována v klasifikačním řádu. Konkrétní kritéria hodnocení jsou podrobně rozpracována u jednotlivých předmětů. 3

§ 69 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou Vyhláška č.13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři

17

Způsoby hodnocení žáků: 1) Hodnocení klasifikací Prospěch žáka je hodnocen stupnicí 1–5: 1 – výborný, 2 – chvalitebný, 3 – dobrý, 4 – dostatečný, 5 – nedostatečný Do klasifikace se promítá hodnocení dosažených znalostí, dovedností a postojů, kreativita žáka, jeho samostatnost a komunikační schopnosti. Upřesňující požadavky pro hodnocení jsou nastaveny v každém předmětu zvlášť. Výsledná známka na vysvědčení je stanovena na základě dostatečného množství podkladů, klasifikaci na vysvědčení se provádí známkováním. V případě nehodnocení žáka či hodnocení stupněm 5 je postupováno v souladu s platnou legislativou. 2) Kombinace slovního hodnocení a klasifikace Slovní hodnocení je používáno při zdůvodnění klasifikačního stupně a při posuzování schopností a postojů žáků. Je součástí hodnocení pokroku žáka v rámci rozvíjení klíčových kompetencí. 3) Specifické postupy hodnocení jsou stanoveny pro předmět tělesné výchovy. Zde jsou rozhodující 3 kritéria:  aktivní účast v hodinách TV,  aktivní zájem a osobní iniciativa žáka,  osobní posun ve výkonnosti ve všech prováděných činnostech s ohledem na vrozené dispozice žáka.

2.5.2 Informace zákonnému zástupci o hodnocení žáka Informace o hodnocení získává zákonný zástupce prostřednictvím elektronického studijního průkazu žáka a při pravidelných rodičovských schůzkách. Kdykoli může třídního učitele i jednotlivé vyučující kontaktovat i jiným způsobem (telefonicky, mailem) a požádat o informace o prospěchu a chování žáka. Pro tyto situace má škola na svých webových stránkách zveřejněna kontaktní telefonní čísla a emailové adresy učitelů. 2.6

Maturitní zkouška

Vzdělávání je ukončeno maturitní zkouškou. Dokladem o dosažení středního vzdělání je vysvědčení o maturitní zkoušce. Obsah a organizace maturitní zkoušky se řídí školským zákonem a vyhláškou o ukončování studia ve středních školách. Stupeň dosaženého vzdělání je střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou.

18


3. 3.1

Materiální, organizační a personální podmínky vzdělávání Materiální podmínky vzdělávání

Dvoupodlažní budova školy stojí v klidné části Vyškova – místní části Dědice. Součástí školy je školní dvůr, který umožňuje žákům relaxaci během poledních přestávek, v případě příznivého počasí je využíván i k výuce, hlavně tělesné výchovy. Kmenové učebny jsou vybaveny novým nábytkem, který odpovídá hygienickým předpisům, a lze je využívat pro třídy do 30–34 žáků. Všechny učebny jsou vybaveny audiovizuální technikou (meotar, televizor, videopřehrávač), v 6 učebnách je nainstalován dataprojektor s interaktivní tabulí, v ostatních třídách lze používat mobilní dataprojektory. Výuce cizích jazyků slouží dvě jazykové učebny. V budově jsou dvě učebny zařízené pro výuku ošetřovatelství. Vybavení každé z nich odpovídá nárokům na výuku předmětu – lůžka pro nemocné včetně pomůcek doplňujících lůžko, pomůcky k jednotlivým ošetřovatelským výkonům včetně bazální stimulace, demonstrační modely, chirurgické nástroje, pomůcky a modely pro výuku první pomoci a audiovizuální technika. K nácviku psychologických dovedností v rámci předmětu psychologie – cvičení je určena samostatná učebna. Učebna výpočetní techniky je vybavena 16 počítači, tiskárnou a skenerem. Počítačová síť je připojena na internet pomocí optického kabelu. Využití informačních a komunikačních technologií je zpracováno v ICT plánu školy. V budově školy není tělocvična, výuka tělesné výchovy probíhá v tělocvičně Sokola Dědice, vzdálené 50 metrů. Každoročně je obnovována dohoda o pronájmu a užívání cvičebního nářadí, jehož bezpečnost je kontrolována v pravidelných intervalech. Pro zázemí zaměstnanců slouží čtyři kabinety, sborovna, kabinet zástupce ředitele, kancelář školy a ředitelna. Všechny tyto místnosti jsou vybaveny počítači zapojenými do sítě, včetně tiskáren a přístupu na internet. Pro zaměstnance slouží tři kopírovací stroje, žáci mají k dispozici jeden. V přízemí budovy jsou umístěny šatny pro žáky. K odpočinku slouží několik sedaček na chodbách každého patra. V budově je sociální zařízení pro dívky, chlapce a zaměstnance dle hygienických norem. Sprchy jsou umístěny v prostorách u tělocvičny a v přízemí školy. 19

V přízemí školy mají žáci k dispozici školní knihovnu, která obsahuje několik stovek svazků odborné i umělecké literatury. Jídelna, která zajišťuje stravování žáků školy a žáků ubytovaných na domově mládeže, se nachází přímo v budově. Personální podmínky vzdělávání

3.2

Pedagogický sbor ve škole je stabilizovaný, bez výrazných změn. Všichni pedagogičtí pracovníci školy jsou vedeni k důslednému splnění kvalifikačních předpokladů pro výkon svého povolání v souladu se zákonem č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, i s vyhláškou č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků a kariérním systému. Dle aktuální potřeby výchovy a vzdělávání ve škole se uplatňují níže uvedené formy a druhy vzdělávání. Ve škole působí cca 20 pedagogických pracovníků, kteří splňují nároky spojené s potřebnou kvalifikací. V čele školy stojí ředitelka, její statutární zástupkyně a zástupkyně pro praktické vyučování. Ve škole je zřízena funkce výchovného poradce a metodika prevence sociálně patologických jevů. O údržbu a doplňování vybavení učeben a kabinetů se starají vedoucí odborných učeben a kabinetů v čele s hospodářkou školy. Pedagogičtí pracovníci si pravidelně a na základě vnitřního pokynu ředitelky školy doplňují své pedagogické a odborné vzdělání, včetně vzdělání v oblasti informační a komunikační technologie. 3.2.1 Průběžné vzdělávání vedoucí ke splnění či prohloubení kvalifikace zaměstnance Toto vzdělávání je realizováno aktivitami vedoucími k udržování, obnovování a doplnění kvalifikace pedagogického pracovníka:     

vysokoškolské studium, krátkodobé studium nabízených kurzů a seminářů, e-learningové studium, samostudium, studium v oblasti pedagogických věd.

Prioritou školy je splnění předepsaných kvalifikačních předpokladů u všech pracovníků, jejich další vzdělávání jak v oblasti odborné, tak v oblasti pedagogické, rozvoj jazykového vzdělání, rozvoj ICT kompetencí, sledování moderních trendů ve vyučovaných oborech i v oblasti pedagogiky a metodiky středoškolského vzdělávání. Pedagogický tým pracuje s plány osobního rozvoje a je motivován ke zvyšování kariérního stupně akreditovaným a certifikovaným vzděláváním. 20

3.2.2 Vzdělávání vedoucí ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů pro výkon specializovaných a metodických činností Pedagogičtí pracovníci se dále vzdělávají v následujících oblastech:     

studium pro výchovné poradce, studium pro metodiky prevence negativních jevů mezi mládeží, studium pro koordinátora ŠVP, studium pro koordinátora environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty, studium pro koordinátora v oblasti informačních a komunikačních technologií. Organizační podmínky vzdělávání

3.3

Organizace a průběh vzdělávání se řídí platnými předpisy, zejména zákonem č. 561 Sb. (školský zákon) a platnými vyhláškami. Konkrétní podmínky vzdělávání na SŠZZE Vyškov, práva a povinnosti žáků, zásady klasifikace, vzdělávání podle individuálního plánu, ukončování studia a pokyny k BOZP jsou zpracovány ve Školním řádu. Školní výuka teoretických a teoreticko-praktických vyučovacích předmětů probíhá v budově školy, výuka odborné praxe ve zdravotnických a sociálních zařízeních na základě smluvního vztahu a výuka předmětu tělesná výchova v tělocvičně TJ Sokol Dědice, která je vzdálena 50 metrů od budovy školy. Odborná praxe je organizována ve 3. ročníku v měsíci červnu v bloku dvou týdnů na pracovištích zdravotních pojišťoven, nemocnice, oblastní charity a dalších. Průřezově jsou napříč učebním plánem zařazována témata o problematice ochrany člověka za mimořádných situací. Žáci se průběžně seznamují s opatřeními školy při vzniku mimořádné události, která se řídí zpracovaným Plánem opatření při vzniku mimořádných událostí a vyhlášení krizového stavu. Za součást vzdělávacího procesu jsou považovány veškeré pořádané akce školy a soutěže, jichž se žáci účastní. Na tyto akce se vztahují opatření Školního řádu a související právní předpisy. Vzdělávání podle školního vzdělávacího programu se uskutečňuje v souladu s vládními dokumenty:     3.4

Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, Státní informační politika ve vzdělávání, Program realizace strategie rozvoje lidských zdrojů, Národní program Zdraví pro 21. století. Podmínky bezpečnosti práce a ochrany zdraví při vzdělávacích činnostech

Podle Školského zákona poskytuje škola nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví prostřednictvím:

21

    

Školního řádu, provozního řádu odborných učeben, pokynů k výuce tělesné výchovy a k průběhu sportovních výcvikových kurzů, pokynů k odborné praxi, pokynů k průběhu exkurzí.

S těmito dokumenty je žák na začátku každého školního roku prokazatelně seznámen. Všechny uvedené dokumenty vycházejí z platných právních předpisů, jež představují zejména:     

školský zákon č. 561/2004 Sb., vyhláška o středním vzdělávání č. 13/2005 Sb., metodický pokyn MŠMT k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních, zákon o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami č. 379/2005 Sb., vyhláška o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých č. 410/2005 Sb.

Prevence rizikového chování probíhá ve škole podle Minimálního preventivního programu, vypracovaného školním metodikem prevence v souladu s národním programem Zdraví pro 21. století. Činnost školy při vzniku mimořádné události se řídí zpracovaným Plánem opatření při vzniku mimořádných událostí a vyhlášení krizového stavu. 3.4.1 Realizace BOZP a PO Součástí teoretického a praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází z požadavků platných právních a ostatních předpisů (zákonů, nařízení vlády, vyhlášek, technických předpisů a norem). Požadavky musí být doplněny o vyčerpávající informace o možných rizicích ohrožení, jimž jsou žáci při teoretickém a praktickém vyučování vystaveni, včetně informace o opatřeních na ochranu před působením zdrojů rizik. Prostory pro výuku musí odpovídat podmínkám a požadavkům, které jsou stanoveny zdravotnickými předpisy, zejména vyhláškou č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol a školských zařízení, nařízením vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Při odborné praxi žáci dodržují i všechny zákonné normy týkající se rezortu zdravotnictví a sociálních služeb. Nácvik a procvičování činností musí být v souladu s požadavky zákoníku práce a vyhlášky 288/2003 Sb., upravující zákaz práce pro mladistvé. Poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci musí být prokazatelné, je stvrzováno podpisem žáka nebo zápisem do třídní knihy. Poučení se provádí na začátku 22

každého školního roku, při praktickém vyučování vždy na počátku výuky daného předmětu, dále vždy před konáním resp. na začátku konání mimoškolní akce (kurz, exkurze, soutěž, výlet atp.). Cvičná evakuace školy se koná nejméně jednou za školní rok, zpravidla po nástupu nových žáků. Poučení o BOZP a PO provádí třídní učitelé též před odchodem na prázdniny (poučení se týká také nebezpečí v dopravě, při turistice, koupání, zneužívání mladistvých, gamblerství, užívání drog, alkoholu atd.).

23


4.

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných

Pojmem žáci se speciálními vzdělávacími potřebami označujeme ve smyslu Školského zákona žáky se zdravotním postižením, zdravotním nebo sociálním znevýhodněním. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami vychází ze Školského zákona a vyhlášky č. 73/20054. 4.1

Zabezpečení výuky žáků se zdravotním postižením

Žáci jsou zařazeni do programu na základě doporučení pedagogicko-psychologické poradny. Učitelé jednotlivých předmětů jsou o potřebách žáka informováni třídním učitelem v součinnosti s výchovným poradcem školy. Učitelé vytvářejí pro žáky takové metodické a hodnotící postupy, které umožňují žákovi bez závažnějších obtíží zvládat stanovené vzdělávací cíle. 4.2

Žáci se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním

Žáci se zdravotním znevýhodněním mají možnost individuálních konzultací s vyučujícími, mohou plánovat kroky v doplnění zameškaného učiva a následném hodnocení. V nejzávažnějších případech škola vytváří pro znevýhodněné žáky individuální vzdělávací plány. Při vzdělávání je pamatováno i na žáky se sociálním znevýhodněním, ti mají možnost zapůjčit si ve škole učebnice a další studijní materiály. Zvýšená pozornost je věnována žákům prospěchově slabým či žákům s poruchami chování. Žáci mají možnost spolupracovat s výchovnou poradkyní. Této možnosti využívají i pedagogové, pokud potřebují pomoc při diagnostice obtíží žáka či při nápravě stavu a hledání individuálního přístupu k žákům. Při závažných výchovných problémech je navázaná spolupráce s pedagogicko-psychologickou poradnou. 4.3

Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Dle individuálních potřeb je žákům dán větší prostor ústního projevu před písemným, při testech mají žáci upravené zadání tak, aby mohli lépe doplňovat a nemuseli psát dlouhé odpovědi, mají delší čas na přípravu, hodnocení zohledňuje danou poruchu. 4

Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů

24

V případě doporučení poradny je umožněno žákům psát texty na počítači. Žákům s přiznanou poruchou učení jsou uzpůsobeny i podmínky konání maturitní zkoušky. 4.4

Vzdělávání žáků mimořádně nadaných

Škola věnuje také pozornost žákům nadaným. Nadaní žáci jsou tipováni učiteli jednotlivých předmětů v součinnosti s třídním učitelem a výchovným poradcem. Ve škole je upřednostňována metoda enrichmentu – obohacování učiva. Žákům je nabízeno prohloubení a rozšíření učiva v běžné výuce, účast na projektech a výzkumech. Žáci se zúčastňují různých soutěží, olympiád a projektů. Škola vychází vstříc i žákům sportovně či umělecky nadaným a umožňuje jim účastnit se různých soustředění, zájezdů atd. Žáci jsou povinni si po domluvě s vyučujícím doplnit všechny podmínky stanovené pro hodnocení, absence není v tomto případě důvodem pro nehodnocení.

25


5.

Učební plán

Vyučovací předměty povinné Český jazyk a literatura1 Cizí jazyk 11 Cizí jazyk 2 Latinský jazyk Dějepis Občanská nauka1 Biologie a ekologie2 Fyzika Chemie Zeměpis Matematika1 Tělesná výchova Informační a komunikační technologie Ekonomika Management ve zdravotnictví První pomoc Estetická výchova Výchova ke zdraví Psychologie Somatologie Ošetřovatelská propedeutika Klinická propedeutika Základy sociální práce Vyučovací předměty volitelné Seminář základů ošetřovatelské péče Seminář matematiky Seminář základů společenských věd celkem odborná praxe 3. ročník – 2 týdny Celkem 5.1 1. 2.

Počet týdenních vyučovacích hodin v ročníku celkem 1. 2. 3. 4. 3 3 3 3 12 4 4 4 4 16 2 2 3 3 10 1 0 0 0 1 2 2 0 0 4 1 1 1 1 4 2 2 3 3 10 3 2 2 1 8 2 2 3 3 10 2 0 0 0 2 3 2 2 3 10 2 2 2 2 8 2 2 1 1 6 0 0 0 2 2 0 0 0 2 2 0 2 0 0 2 1 0 0 0 1 2 0 0 0 2 0 2 2 1 5 0 4 0 0 4 0 0 2 0 2 0 0 2 0 2 0 0 1 2 3 0 0 2(5) 1(4) 9 0 0 2 0 0 0 2 1 0 0 2 1 32 32 33 32 129

Poznámky k učebnímu plánu: Symbolem¹ jsou označeny předměty společné části maturitní zkoušky. Symbolem² jsou označeny předměty profilové části maturitní zkoušky, viz Školní řád. 26

Škola připravuje žáky ke společné části maturitní zkoušky z těchto povinně volitelných předmětů: matematika, základy společenských věd. 4. Z důvodu uvedeného v bodě 3 si žáci povinně volí ve 4. ročníku jeden ze dvou volitelných předmětů: seminář matematiky, nebo seminář základů společenských věd. 5. Pro předmět cizí jazyk si žáci vybírají cizí jazyk, který studovali na základní škole jako hlavní jazyk. Vyučovanými jazyky jsou anglický jazyk a německý jazyk, a to v případě minimálního počtu 15 žáků. 6. Odborná praxe je organizována v období školního vyučování, zařazuje se v rozsahu 2 týdnů ve 3. ročníku. 7. Adaptační kurz je zařazen do 1. ročníku dle podmínek školy. 8. Lyžařský výcvikový kurz je zařazen do 1. ročníku dle podmínek školy. 9. Sportovně-turistický kurz je zařazen do 2. ročníku dle podmínek školy. 10. Obsah osnovy předmětu rozpracovávají učitelé na příslušný školní rok do tematických plánů. V tematickém plánu je zpracováno časové rozvržení učiva, realizace klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů. 11. Škola umožňuje konzultace v každém vyučovaném předmětu v rozsahu jedné vyučovací hodiny týdně. 12. Dělení hodin ve vyučovacích předmětech je v pravomoci ředitele školy, který musí postupovat v souladu s požadavky BOZP a s předpisy stanovenými MŠMT pro dělení tříd. 3.

5.2

Přehled využití týdnů v období září – červen školního roku

Činnost

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

Vyučování podle rozpisu učiva

33

33

32

30

Adaptační kurz

1

-

-

-

Lyžařský výcvikový kurz

1

-

-

-

Sportovně-turistický kurz

-

1

-

-

Odborná praxe

-

-

2

-

Maturitní zkouška

-

-

-

3

Časová rezerva

5

6

6

4

Celkem týdnů

40

40

40

37

27


5.3

ROZPRACOVÁNÍ OBSAHU VZDĚLÁVÁNÍ Z RVP DO ŠVP

Škola

Střední škola zdravotnická a zemědělsko-ekonomická, Vyškov, náměstí Svobody 50 RVP ŠVP Minimální počet Počet vyučovaných hodin Vzdělávací oblasti vyuč. hodin za celou Vyučovací předmět za studium a obsahové kruhy dobu vzdělání týdenních celkový Počet disponibilních vyuč. hodin Jazykové vzdělání Český jazyk 8 256 Český jazyk a literatura 8 Cizí jazyk I,II 21 672 Cizí jazyk I, II 24 3, 2 Společenskovědní 6 192 Dějepis 4 2 vzdělání Občanská nauka 4 Přírodovědné vzdělání 24 768 Biologie a ekologie 8 2 Fyzika 8 Chemie 8 2 Zeměpis 2 2 Matematické vzdělání 10 320 Matematika 10 Estetické vzdělání 5 160 Český jazyk a literatura 4 Estetická výchova 1 Vzdělávání pro zdraví 8 256 Tělesná výchova 8 První pomoc 2 2 Vzdělávání v ICT 6 192 Informační a komunikační 6 technologie Ekonomické 3 96 Ekonomika 2 vzdělávání Management 2 1 ve zdravotnictví Zdraví a klinika 10 320 Základy veřejného 2 nemoci zdravotnictví a výchova ke zdraví Psychologie 5 1 Základy sociální práce 3 Latinský jazyk 1 Propedeutika 8 256 Somatologie 4 Klinická propedeutika 2 Ošetřovatelská propedeutika 2 Výběrové předměty Seminář matematiky, ZSV, 3 3 ZOP Disponibilní hodiny 19 608 Celkem 128 4096 129 20

28


6. Učební osnovy 6.1 Název vyučovacího předmětu: Český jazyk a literatura Celkový počet vyučovacích hodin: 384 Název předmětu

Český jazyk a literatura

Ročník

1.

2.

3.

4.

Celkem

Počet hodin týdně

3

3

3

3

12

Pojetí předmětu Obecný cíl předmětu Předmět český jazyk a literatura je součástí jazykové složky všeobecného vzdělávání. Cílem předmětu je prohlubovat v žácích kladný vztah k mateřskému jazyku, vést je ke komunikačním dovednostem, dokonalejšímu ovládání spisovného jazyka a přispět k rozvoji jazykové kultury jak poznatky jazykovými, tak i stylistickými a literárněvědnými. Vzdělávání v tomto předmětu směřuje k tomu, aby žáci chápali význam kultury osobního projevu a aby získali přehled o kulturním (zvl. literárním) dění a vývoji. Charakteristika učiva Předmět obsahuje část jazykovou, slohovou a literární, všechny tři složky spolu úzce souvisí, vzájemně se doplňují. Podstatou jazykového a slohového vyučování je aktivní rozvoj vyjadřování žáků, které se opírá o stylistické poznatky a o obecnější poznání systému jazyka. Žák je vychováván ke kultivovanému jazykovému projevu, k užívání spisovné formy jazyka, k pochopení a ke správné analýze textů uměleckých i odborných. Literatura má esteticko-výchovnou funkci, vede k celkovému přehledu o hlavních směrech a osobnostech v české a světové literatuře. Prostřednictvím vybraných děl vede žáky k aktivnímu celoživotnímu čtenářství a dalšímu vzdělávání. Je zaměřena na pochopení významu textu a porozumění jeho smyslu. Poznání textu slouží rovněž k vytváření rozmanitých komunikačních situací, v nichž probíhá dialog žáků s texty a učitelem i mezi žáky navzájem. Literární výchova prostřednictvím vybraných literárních děl, literárních

29

poznatků a literárněvýchovných činností uvádí žáky do světa literatury a podílí se na utváření jejich názorů, postojů, zájmů a vkusu, utváří jejich postoj k světu a jejich mravní profil. Celkově rozvíjí a kultivuje jejich duchovní život. Pojetí výuky Výuka spojuje teorii s praxí, důraz je kladen na práci s textem, na aktivitu žáků, na jejich samostatnou i skupinovou práci, dialog s učitelem. Vyučování je dle možností a nabídky doplňováno přednáškami v Knihovně Karla Dvořáčka. Žáci mají také možnost navštívit večerní představení některého z brněnských divadel. Hodnocení výsledků žáků Do hodnocení je zahrnováno ústní i písemné prověřování znalostí a pochopení učiva, diktáty a slohové práce, prezentace samostatné i skupinové práce. Žáci jsou vedeni k hodnocení sebe sama i výkonu spolužáků, klasifikaci určuje učitel. Přínos předmětu pro plnění klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů Předmět přispívá k rozvoji většiny klíčových kompetencí, především v oblasti komunikace a kulturního povědomí. Rozvíjené klíčové kompetence:   







kompetence k učení, tzn. žák má pozitivní vztah k učení a vzdělávání, je veden k tomu, aby vyhledával a zpracovával informace z různých zdrojů; kompetence k řešení problémů, tzn. žák je veden k tomu, aby porozuměl zadání úkolu, získal potřebné informace, na řešení spolupracoval s ostatními; komunikativní kompetence, tzn. žák je veden k tomu, aby se vyjadřoval vhodně v projevech mluvených i psaných, aby své myšlenky formuloval srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně, aby dodržoval jazykové i stylistické normy, celkově vystupoval v souladu se zásadami kultury projevy a chování, aby si písemně zaznamenával podstatné myšlenky z textu i projevů jiných lidí, aby zpracovával jednoduché texty na běžná i odborná témata; personální a sociální kompetence, tzn. žák je veden k tomu, aby reagoval adekvátně na hodnocení svého vystupování, zvažoval názory jiných lidí, aby přispíval k diskuzi a vytváření příjemné atmosféry ve skupině, aby nepodléhal předsudkům v přístupu k jiným lidem; občanské kompetence a kulturní povědomí, tzn. žák je veden k tomu, aby jednal odpovědně, v souladu s morálními principy, aby uznával hodnoty demokracie, ctil život jako nejvyšší hodnotu, aby si uvědomoval kulturní tradice svého národa, vnímal jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu; kompetence využívat prostředků ICT a pracovat s informacemi, tzn. žák je veden k tomu, aby pracoval s osobním počítačem, vytvářel pomocí něj texty v souladu

30

s normami pro úpravu písemností, používal elektronickou poštu, získával informace z internetu.

Rozvíjená průřezová témata: 

 



občan v demokratické společnosti – žák je veden k tomu, aby měl vhodnou míru sebevědomí i odpovědnosti, respektoval názory jiných lidí, orientoval se v médiích, vážil si materiálních i duchovních hodnot; člověk a životní prostředí – žák je veden k tomu, aby samostatně poznával okolní prostředí a uvědomoval si odpovědnost za své jednání; člověk a svět práce – žák je veden k tomu, aby se při jednání s potenciálními zaměstnavateli vhodně prezentoval ústně i písemně, aby si uvědomoval odpovědnost za vlastní život; informační a komunikační technologie – žák je veden k tomu, aby používal osobní počítač, především textové editory a internet (vyhledávání informací, e-mail).

Rozvíjené mezipředmětové vztahy: Vyučovací předmět je úzce spjat s dějepisem, občanskou naukou, psychologií, cizími jazyky, informační a komunikační technologií. Rozpis učiva a výsledků vzdělávání: Český jazyk a literatura

1. ročník

Výsledky vzdělávání

Obsah vzdělávání

Žák -

1. Zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností pracuje s normativními příručkami - obecná charakteristika češtiny češtiny; - základy teorie jazykové komunikace, řídí se zásadami správné výslovnosti; verbální a nonverbální vyjadřování v písemném projevu uplatňuje znalosti - jazyková kultura českého pravopisu; - zvukové prostředky, správná uplatňuje základy jazykové komunikace, výslovnost češtiny ve vlastním projevu volí prostředky - hlavní principy českého pravopisu adekvátní komunikační situaci; - slovní zásoba, vztahy mezi slovy

- přednese krátký projev; - sestaví jednoduché zpravodajské a propagační útvary (např. zprávu); - převypráví příběh; - napíše dopis se všemi formálními náležitostmi;

2. Komunikační a slohová výchova - jazykové styly a slohotvorní činitelé - slohové útvary: zpráva, oznámení, popis - vypravování - psaní dopisů

Počet hodin J-33

K-33

31

- vyhledá a reprodukuje potřebné informace;

3. Práce s textem a získávání informací - knihovny a jejich služby - noviny, časopisy, internet

- charakterizuje základní znaky daných vývojových etap a směrů, zařadí typická díla; - uvede význam daného autora a díla; - vyjádří vlastní prožitky z příslušných uměleckých děl; - samostatně vyhledává požadované informace;

4. Literatura a ostatní druhy umění - umění jako specifická výpověď o skutečnosti - aktivní poznávání různých druhů umění našeho i světového - vývoj české a světové literatury (od počátků do národního obrození) v kulturních a historických souvislostech

- rozliší umělecký a neumělecký text; - interpretuje text a debatuje o něm; - při rozboru uplatňuje znalosti poetiky;

5. Práce s literárním textem - základy literární vědy, zvl. poetiky - literární druhy a žánry - četba a interpretace literárního textu

L-33

6. Kultura - sleduje nabídku kulturních institucí; - kulturní a jiné zajímavosti v ČR - vnímá hodnotu historických a kulturních a regionu památek. - vztah ke kulturním hodnotám Český jazyk a literatura

2. ročník

Výsledky vzdělávání Žák - v písemném i mluveném projevu využívá poznatků z tvarosloví; - odhaluje a odstraňuje jazykové a stylizační nedostatky; - používá adekvátní slovní zásobu včetně příslušné odborné terminologie; - nahradí běžné cizí slovo českým ekvivalentem a naopak; - řídí se zásadami českého pravopisu; - vyjadřuje se věcně správně, jasně a srozumitelně; - vystihne charakteristické znaky různých druhů projevu a rozdíly mezi nimi; - posoudí kompozici textu, jeho slovní zásobu a skladbu; - sestaví základní projevy administrativního stylu;


Počet hodin

1. Zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností - slovotvorné vztahy mezi slovy - tvoření slov, obohacování slovní - zásoby - tvarosloví, slovní druhy, mluvnické kategorie, jejich formální stránka a komunikační funkce - hlavní principy českého pravopisu

J-33

2. Komunikační a slohová výchova - funkční styl publicistický a administrativní, jejich základní znaky - slohové útvary: popis, pracovní postup, životopis - grafická a formální úprava jednotlivých písemných projevů - procvičování mluveného projevu

K-33

32

- pořizuje z odborného textu výpisky a výtah, dělá si poznámky z přednášek a jiných veřejných projevů; - sleduje denní tisk a tisk své zájmové oblasti; - charakterizuje základní znaky daných uměleckých směrů, zařadí typická díla; - zhodnotí význam daného autora a jeho díla; - vyjádří vlastní prožitky z příslušných uměleckých děl; - samostatně vyhledává informace v této oblasti; - vystihne charakteristické znaky různých literárních textů a rozdíly mezi nimi; - text interpretuje a debatuje o něm; - při rozboru textu uplatňuje znalosti z literární teorie a poetiky; - popíše vhodné společenské chování v dané situaci; - uvědomuje si hodnotu kultury regionu.

Český jazyk a literatura

3. Práce s textem a získávání informací - získávání a zpracování informací z textu (též odborného, administrativního a publicistického, zvláště zpravodajského) - transformace textu do jiné podoby 4. Literatura a ostatní druhy umění - aktivní poznávání různých druhů umění našeho i světového - vývoj české a světové literatury 19. století v kulturních a historických souvislostech

L-33

5. Práce s literárním textem - četba a interpretace literárního textu - metody interpretace textu - tvořivé činnosti

6. Kultura - kulturní aktuality v regionu - společenská výchova - ochrana a využívání kulturních hodnot

3. ročník

Výsledky vzdělávání Žák - má přehled o výstavbě textu; - uplatňuje základní principy jeho výstavby; - používá znalosti ze skladby ve svém logickém vyjadřování; - odhaluje a odstraňuje jazykové a stylizační nedostatky; - posoudí kompozici textu, jeho slovní zásobu a skladbu; - odborně se vyjadřuje o jevech svého oboru v základních útvarech odborného stylu, především popisného a výkladového;


Počet hodin

1. Zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností - vlastní jména, frazeologie - větná skladba, druhy vět z gramatického a komunikačního hlediska, stavba a tvorba komunikátu

J-32

2. Komunikační a slohová výchova - projevy prakticky odborné a jejich základní znaky, postupy a prostředky, jednoduché úřední, popř. podle charakteru oboru odborné projevy - slohové útvary: výklad, referát - publicistika, reklama

K-32

33

- vhodně používá jednotlivé slohové postupy a základní útvary;

- pořizuje z odborného textu výpisky a výtah, dělá si poznámky z přednášek a jiných veřejných projevů; - má přehled o denním tisku a tisku své zájmové oblasti;

- charakterizuje základní znaky daných uměleckých směrů, zařadí typická díla; - zhodnotí význam daného autora a jeho díla; - vyjádří vlastní prožitky z příslušných uměleckých děl; - samostatně vyhledává informace v této oblasti;

- vystihne charakteristické znaky různých literárních textů a rozdíly mezi nimi; - text interpretuje a debatuje o něm; - konkrétní literární díla klasifikuje podle základních druhů a žánrů; - při rozboru textu uplatňuje znalosti z literární teorie a poetiky;

- literatura faktu a umělecká literatura - grafická a formální úprava jednotlivých písemných projevů 3. Práce s textem a získávání informací - publicistické druhy a žánry textu - získávání a zpracovávání informací z textu (též odborného, administrativního a publicistického, zvláště zpravodajského) - zpětná reprodukce textu, jeho transformace do jiné podoby - práce s různými příručkami pro školu i veřejnost 4. Literatura a ostatní druhy umění - aktivní poznávání různých druhů umění našeho i světového - vývoj české a světové literatury v kulturních a historických souvislostech - moderní směry na přelomu 19. a 20 století ve světové a české literatuře - změny ve společnosti a umělecké proudy od první do druhé světové války - česká a světová literatura od první do druhé světové války

L-32

5. Práce s literárním textem - četba a interpretace literárního textu - metody interpretace textu - tvořivé činnosti

6. Kultura - orientuje se v nabídce kulturních institucí; - kulturní aktuality v regionu - chrání a využívá kulturní hodnoty. - estetické a funkční normy při tvorbě a výrobě předmětů používaných v běžném životě Český jazyk a literatura

4. ročník

Výsledky vzdělávání Žák


1. Zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností - rozlišuje spisovný jazyk a jeho varianty; - opakování a prohlubování vědomostí

Počet hodin J-30

34

- rozpoznává stylově příznakové jevy a ve vlastním projevu volí prostředky adekvátní komunikační situaci; - vysvětlí zákonitosti vývoje češtiny; - pracuje s normativními příručkami českého jazyka; - popíše soustavu jazyků; - řídí se zásadami správné výslovnosti; - v písemném projevu uplatňuje znalosti českého pravopisu; - odhaluje a odstraňuje jazykové a stylizační nedostatky; - používá adekvátní slovní zásobu včetně příslušné odborné terminologie; - zvládá výstavbu textu; - uplatňuje znalosti ze skladby a tvarosloví ve svém logickém vyjadřování. -

-

-

-

a dovedností z předchozích ročníků chování a řeč národní jazyk a jeho členění funkce spisovného jazyka a vývojové změny češtiny indoevropské jazyky, čeština a jazyky příbuzné

2. Komunikační a slohová výchova vhodně se prezentuje, argumentuje - opakování a prohlubování vědomostí a obhajuje svá stanoviska; a dovedností z předchozích ročníků ovládá techniku mluveného slova, - komunikační situace, komunikační vhodně formuluje otázky i odpovědi; strategie vyjadřuje postoje neutrální, pozitivní - stylová diferenciace češtiny (pochválit) i negativní (kritizovat, - styl umělecké literatury polemizovat); - úvaha a úvahový postup vyjadřuje se věcně správně, jasně v komunikačních sférách a srozumitelně; - jazyková a stylizační cvičení z oblasti vystihne charakteristické znaky různých odborné druhů projevu a rozdíly mezi nimi; - literatura faktu a umělecká literatura rozpozná funkční styl, dominantní - grafická a formální úprava jednotlivých slohový postup a v typických příkladech písemných projevů slohový útvar; posoudí kompozici textu, jeho slovní zásobu a skladbu; vhodně používá jednotlivé slohové postupy a základní útvary; má přehled o slohových postupech uměleckého stylu;

- samostatně zpracovává informace; - čte s porozuměním; - pořizuje z odborného textu výpisky a výtah; - dělá si poznámky z přednášek a jiných veřejných projevů; - aktivně pracuje s jazykovými příručkami; - charakterizuje základní znaky daných uměleckých směrů, zařadí typická díla;

K-30

3. Práce s textem a získávání informací - opakování a prohlubování vědomostí a dovedností z předchozích ročníků - práce s různými příručkami pro školu i veřejnost, využívání médií, internetu a tisku

4. Literatura a ostatní druhy umění - aktivní poznávání různých druhů umění našeho i světového, současného

L-30

35

- zhodnotí význam daného autora a jeho díla; - vyjádří vlastní prožitky z příslušných uměleckých děl; - samostatně vyhledává informace v této oblasti; - vystihne charakteristické znaky různých literárních textů a rozdíly mezi nimi; - rozpozná literární brak; - text interpretuje a debatuje o něm; - konkrétní literární díla klasifikuje podle základních druhů a žánrů; - při rozboru textu uplatňuje znalosti z literární teorie a poetiky; - vyjmenuje kulturní instituce a umělce regionu; - rozpozná kýč; - rozpozná etické normy v reklamě a propagaci.

i minulého, v tradiční i mediální podobě - vývoj české a světové literatury v kulturních a historických souvislostech (2. polovina 20. století a nejnovější tvorba) 5. Práce s literárním textem - četba a interpretace literárního textu - tvořivé činnosti

6. Kultura - kulturní aktuality v regionu - ochrana a využívání kulturních hodnot, zejména regionu - práce s médii

36


6.2 Název vyučovacího předmětu: Anglický jazyk – cizí jazyk I. Celkový počet vyučovacích hodin: 512 Název předmětu

Anglický jazyk

Ročník

1.

2.

3.

4.

Celkem


4

4

4

4

16

Pojetí předmětu Obecný cíl předmětu Výuka anglického jazyka na SŠZZE poskytuje žákům nástroj komunikace při kontaktu s lidmi jiných národností v dnešním globalizovaném světě. Žáci získají jazykové znalosti a dovednosti v rozsahu a kvalitě, které odpovídají úrovni B1 – B2 dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Cílem jazykového vzdělávání na SŠZZE je tedy výchova moderního člověka, schopného vnímat různorodost kultur a způsobů života, schopného tolerovat hodnoty jiných národů a rovněž schopného komunikovat a orientovat se v cizojazyčném prostředí a tím zvýšit jeho konkurenceschopnost a mobilitu. Charakteristika učiva Vyučovací předmět AJ se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až čtvrtém ročníku. Jeho obsahem je naplňování očekávaných výstupů vzdělávacího oboru cizí jazyk a souvisejících průřezových témat Rámcového vzdělávacího programu pro střední odborné vzdělávání. Výuka je zaměřena na systematické rozšiřování a prohlubování znalostí, dovedností a návyků získaných v průběhu základního vzdělávání. Vede žáky k osvojení praktických dovedností receptivních a produktivních. Nedílnou součástí učiva je rovněž získání zeměpisného, historického a kulturního rozhledu o ČR a anglicky mluvících zemích. Pojetí výuky Výuka AJ navazuje na znalosti a dovednosti získané na ZŠ a probíhá v kmenových třídách, v jazykové učebně a v učebně IT. Při výuce jsou využívány učebnice, cizojazyčné časopisy, internetové zdroje a jiné audiovizuální pomůcky. Zařazovány jsou i referáty a osobní příspěvky žáků. Ve výuce je rovnoměrně zastoupen nácvik receptivních i produktivních dovedností a schopností s důrazem na aktivní samostatnou činnost žáků.

37

Hodnocení výsledků žáků Hodnocení výsledků žáků je pojato jako důležitý ukazatel efektivity jazykového vzdělávání. Důraz je kladen na pozitivní hodnocení a srovnání výsledků s normou, stejně tak jako individuální srovnání výsledků s předchozími výsledky. Žáci jsou hodnoceni známkami na stupnici 1 až 5. Hodnocení 1 až 5 je možné doplnit ústním hodnocením. Ke kontrole vědomostí a dovedností žáků slouží různé formy ústního i písemného, přímého i nepřímého testování. Žák je testován a hodnocen v následujících oblastech: gramatika, slovní zásoba a její praktické užití, práce s textem, poslech, písemný a ústní projev, obsahové a jazykové zvládnutí tematických okruhů, aktivní práce v hodinách, pravidelná příprava na výuku, vedení jazykového portfolia. V případě, že žákům se SPU není poskytnuta upravená varianta písemného testu, je jim přiměřeně navýšena časová dotace na zpracování testu. Přínos předmětu pro plnění klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů Vyvážené zastoupení receptivních a produktivních aktivit společně s využitím široké škály forem a metod práce, jako jsou například čtení, poslech, psaní, rozhovor, práce s internetovými zdroji, práce s informacemi, tvoření myšlenkových map, brainstorming a hraní rolí, umožňuje rozvoj klíčových kompetencí a zapojení průřezových témat. Rozvíjené klíčové kompetence: 









kompetence k učení, tzn. žák si uvědomuje význam angličtiny pro další studium i praktický život, propojuje probraná témata a jazykové jevy, samostatně vyhledává nástroje k odstraňování problémů při komunikaci v anglickém jazyce; kompetence k řešení problémů, tzn. žák řeší problémové (modelové) situace v cizojazyčném prostředí, nebojí se mluvit anglicky s cizincem, opíše obsah myšlenky, popřípadě použije nonverbálních prostředků k vyjádření se, chybí-li slovní zásoba; kompetence komunikativní, tzn. žák rozumí sdělením v anglickém jazyce, formuluje své myšlenky srozumitelně a souvisle, využívá dovednosti osvojené v anglickém jazyce k navázání a udržení kontaktu či vztahu, aktivně se účastní rozhovorů, formuluje a obhajuje své názory a respektuje názory druhých, sděluje své myšlenky pro daný účel vhodnou písemnou formou; občanské kompetence, tzn. žák poznává kulturu, historii a současnost v anglicky mluvících zemích, získá představu o jejich zvycích a tradicích a porovná je s našimi zvyky, získá znalosti o ekologické a environmentální problematice, orientuje se v politické situaci ČR a anglicky mluvících zemí; kompetence k pracovnímu uplatnění, tzn. žák má kladný postoj ke vzdělávání a vlastní profesní budoucnosti, stanovuje si cíle a priority podle svých osobních schopností a životních podmínek, efektivně se adaptuje na měnící se životní podmínky, přejímá svěřené úkoly a aktivně pracuje v týmu; 38





kompetence využívat prostředky ICT, tzn. žák umí vyhledat informace na internetu, dokáže s nimi pracovat a s pomocí výpočetní techniky je vyhodnocovat a uplatňovat; kompetence odborné, tzn. žák efektivně řeší základní odborné problémy v cizojazyčném prostředí.






občan v demokratické společnosti – žák má vhodnou míru sebevědomí, odpovědnosti a schopnosti morálního úsudku, dovede jednat s lidmi, diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení; člověk a svět práce – žák získá znalosti a kompetence k úspěšnému uplatnění se na trhu práce, žák je veden k uvědomění si zodpovědnosti za vlastní život, žák se orientuje v možnostech kontinuálního vzdělávání v oboru, žák je motivován k aktivnímu pracovnímu životu a úspěšné kariéře; člověk a životní prostředí – žák má odpovědný vztah ke svému zdraví, svým životním stylem se snaží být příkladem ostatním; dodržuje zásady ochrany životního prostředí; má úctu k živé i neživé přírodě, respektuje život jako nejvyšší hodnotu; orientuje se v globálních problémech lidstva, chápe zásady trvale udržitelného rozvoje a aktivně přispívá k jejich uplatnění.

Rozvíjené mezipředmětové vztahy: Pro předmět anglický jazyk se nejvíce uplatňují mezipředmětové vztahy s dějepisem, literaturou, zeměpisem. Na druhou stranu se předmět anglický jazyk promítá do většiny předmětů vyučovaných v mateřském jazyce. Rozpis učiva a výsledků vzdělávání: Anglický jazyk (CJ I)

1. ročník

Výsledky vzdělávání Žák - popíše člověka a jeho vlastnosti, - používá číslovky, vyjádří čas a datum, - rozpozná správný význam některých slov z kontextu, - při popisu míst používá vhodná přídavná jména a předložky, - používá slovní zásobu potřebnou k dorozumění se při nákupu jídla, oblečení a elektroniky, - popíše lidské tělo a mimiku,


Počet hodin

1. Slovní zásoba a komunikace, porozumění, poslech - personality adjectives - numbers, time, date, language words - words with more than one meaning - sport and games - adjectives to describe places - landscape, prepositions of place - shopping for food and shoes, electronic devices, useful gadgets - phrasal verbs - body language, gestures

40

39

- krátce hovoří o sobě a své rodině, - vyjádří svůj názor pomocí vhodných slovních spojení, - vyjádří libost či nelibost, - zapojí se do jednoduché konverzace; - tvoří otázky typu: Kdy…, Kde…, Kam…, apod. - používá fonetické symboly a rozlišuje mezi mluveným a psaným slovem, - používá přítomný čas, minulý čas a vyjádří budoucnost, - vyjádří množství, - používá člen určitý a neurčitý, - stupňuje přídavná jména, - používá způsobová slovesa;

- napíše osobnostní profil, leták, inzerát, shrnutí obsahu novinového článku, filmovou recenzi, formální i neformální dopis;

- čte foneticky správně jednoduchý text, - vystihne obsah a smysl jednoduchých textů, - používá adekvátní metodu čtení (scanning, detailní čtení…), - používá dvojjazyčný slovník. Anglický jazyk (CJ I)

-

social activities "May I introduce myself…" expressing opinion expressing likes and dislikes

2. Gramatika - Wh-elements - question tags, short answers - pronounciation symbols - present tense - verbs + "-ing" or infinitive - past tense - expressing future - expressing quantity - some, any - articles - comparatives and superlatives - -ed and -ing adjectives - modal verbs - expressing posibility - phrasal verbs

45

3. Psaní - a personal profile - a leaflet, advertisement - an article summary - a film review - an informal letter - a formal letter

20

4. Četba - aktuální články v učebnici, časopise Bridge či na internetových stránkách

27


Počet hodin

2. ročník


1. Slovní zásoba a komunikace, porozumění, poslech - popíše lidské tělo, mimiku a gestikulaci, - human body - zapojí se do jednoduché konverzace - body language a promluvy týkající se oslav a kulturních - traditions and celebrations tradic, - social activities - rozšíří si slovní zásobu týkající se - global issues společenských aktivit, - crimes

40

40

- vyjádří, přijme a odmítne pozvání, - krátce promluví o globálních problémech, orientuje se v jednoduchých textech s touto tematikou, - popíše různé zločiny, - používá slovní zásobu potřebnou k dorozumění se v knihovně a knihkupectví, - popíše problém, dá radu, vyjádří nezbytnost i možnost, - rozpozná správný význam některých slov z kontextu, - identifikuje a hovoří o různých stylech písemného projevu, - rozšíří si slovní zásobu o další frázová slovesa; - používá způsobová slovesa, - používá podmínkové věty, - vyjádří přání, hovoří o situaci, kterou by rád změnil („Kéž by…“), - vytvoří a používá předminulý čas, - identifikuje a používá nepřímou řeč, - vyjádří množství, - tvoří trpný rod, - používá frázová slovesa; - napíše formální stížnost, esej o globálních problémech, příběh s kriminální zápletkou, recenzi knihy;

- čte foneticky správně jednoduchý text, - vystihne obsah a smysl jednoduchých textů, - používá adekvátní metodu čtení (scanning, detailní čtení…), - používá dvojjazyčný slovník. Anglický jazyk (CJ I)

- popíše oblečení,

in a bookshop colloquial expressions written word phrasal verbs

2. Gramatika - modal verbs - conditional sentences - wish-clauses - past perfect - reported speech - expressing quantity - the passive - verbs + "-ing" or infinitive - phrasal verbs

40

3. Psaní - a formal letter - a letter of complaint - an essay - a story - a book review

25


27


Počet hodin

3. ročník


-

1. Slovní zásoba a komunikace, porozumění, poslech - clothes

40

41

- hovoří o základních rozdílech mezi národy a kulturami, - vyjádří pomocí vhodných přídavných jmen, jak se cítí, - mluví o práci, různých zaměstnáních, výhodách a nevýhodách práce v zahraničí, - ptá se a odpovídá na jednodušší otázky při pohovoru do zaměstnání, - používá slovní zásobu týkající se lidského těla včetně vnitřních orgánů a zdravotních problémů, - hovoří o počítačích a aktivitách s tímto spojených, - vede krátký rozhovor na téma životního prostředí a politiky, - vyjádří subjektivní názor, překvapení, souhlas a nesouhlas, - používá některá ustálená slovní spojení a frázová slovesa, - popíše příběh a používá vhodné spojovací výrazy pro návaznost textu, - vyjadřuje se v souvětích; - správně řadí přídavná jména ve větě, - používá adekvátní přítomný čas pro vyjádření přítomnosti i budoucnosti, - používá více způsobů vyjádření minulosti, - popíše lidi, věci a místa s použitím restriktivních a nerestriktivních vztažných vět, - užívá správně minulý a předpřítomný čas, - pomocí podmínkových vět vyjádří spekulaci, předpověď, - identifikuje a tvoří předbudoucí čas;

- napíše osobnostní profil, formální i neformální dopis, vyprávění a esej;

- čte foneticky správně jednoduchý text, - vystihne obsah a smysl jednoduchých textů, - používá adekvátní metodu čtení

-

nationalities feelings the world of work inside of the human body health problems, at the doctor's computers environmental issues and politics idioms collocations phrasal verbs

2. Gramatika - order of adjectives - present tense contrast - state and dynamic verbs - verbs + "-ing" or infinitive - past tense contrast - "used to" - some, any - exclamatory sentences - defining and non-defining relative clauses - past simple and present perfect contrast - conditional sentences - future perfect tense

40

3. Psaní - a personal profile - an informal letter - a formal letter – a job application - a narrative - an essay – for and against

24


24

42

(scanning, detailní čtení…), - používá dvojjazyčný slovník.

Anglický jazyk (CJ I)

4. ročník

Výsledky vzdělávání Žák - používá slovní zásobu týkající se bydlení, - používá vhodné fráze za účelem vyjednávání, diskuze, - rozšíří si slovní zásobu v oblasti mezilidských vztahů, - používá některá frázová slovesa, - používá slovní zásobu a fráze týkající se cestování, - krátce pohovoří o umění, - adekvátně formuluje vhodné fráze v daných situacích – u lékaře, v hotelu, v obchodě; - používá nepřímou řeč, - srovnává s použitím vhodných obratů (gramatických jevů), - identifikuje a používá pasivní formy, - používá vazbu „have something done“, - používá neurčitá zájmena, - dokáže „opsat“ význam vztažných vět za pomoci „participle clauses“; - napíše formální i neformální dopis, - vytvoří esej na různá témata;


Počet hodin

1. Slovní zásoba a komunikace, porozumění, poslech - housing - negotiating and compromising - dating and relationships - three-part phrasal verbs - travel and transport - artists and artistic activities - compound nouns - talking about the arts - at the doctor's - at the hotel - shopping

40

2. Gramatika - reported speech - comparation - the passive - have something done - indefinite pronouns - determiners - participle clauses

35

3. Psaní - a formal letter – making a reservation - a formal letter – asking for information - an essay

15

4. Četba - čte foneticky správně jednoduchý text, - aktuální články v učebnici, časopise - vystihne obsah a smysl textů na úrovni Bridge či na internetových stránkách intermediate, - používá adekvátní metodu čtení (scanning, detailní čtení…), - používá dvojjazyčný slovník, výkladový i internetový slovník, - je seznámen s jazykovým korpusem.

30

43


6.3 Název vyučovacího předmětu: Anglický jazyk – cizí jazyk II. Celkový počet vyučovacích hodin: 318 Název předmětu

Anglický jazyk

Ročník

1.

2.

3.

4.

Celkem


2

2

3

3

10

Pojetí předmětu Obecný cíl předmětu Výuka angličtiny jako druhého cizího jazyka na SŠZZE poskytuje žákům nástroj komunikace při kontaktu s lidmi jiných národností v dnešním globalizovaném světě. Žáci získají jazykové znalosti a dovednosti v takovém rozsahu a kvalitě, které odpovídají minimální úrovni A2 dle Společného Evropského Referenčního Rámce pro jazyky. Cílem jazykového vzdělávání na SŠZZE je tedy výchova moderního člověka, schopného vnímat různorodost kultur a způsobů života, schopného tolerovat hodnoty jiných národů a rovněž schopného komunikovat a orientovat se v cizojazyčném prostředí a tím zvýšit svou konkurenceschopnost a mobilitu. Charakteristika učiva Vyučovací předmět AJ se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až čtvrtém ročníku. Jeho obsahem je naplňování očekávaných výstupů vzdělávacího oboru cizí jazyk a souvisejících tematických okruhů průřezových témat Rámcového vzdělávacího programu pro střední odborné vzdělávání. Výuka je zaměřena na systematické získávání a osvojování znalostí, dovedností a návyků spojených s komunikací v anglicky mluvícím prostředí. Vede žáky k osvojení praktických dovedností receptivních a produktivních. Nedílnou součástí učiva je rovněž získání zeměpisného, historického a kulturního rozhledu o ČR a anglicky mluvících zemích. Pojetí výuky Výuka probíhá v kmenových třídách, v jazykové učebně a v učebně IT. Při výuce jsou využívány učebnice, cizojazyčné časopisy, internetové zdroje a jiné audiovizuální pomůcky. Zařazovány jsou i referáty a osobní příspěvky žáků. Ve výuce je rovnoměrně zastoupen nácvik receptivních i produktivních dovedností a schopností s důrazem na aktivní samostatnou činnost žáků. 44

Hodnocení výsledků žáků Hodnocení výsledků žáků je pojato jako důležitý ukazatel efektivity jazykového vzdělávání. Důraz je kladen na pozitivní hodnocení a srovnání výsledků s normou, stejně tak jako individuální srovnání výsledků s předchozími výsledky. Žáci jsou hodnoceni známkami na stupnici 1 až 5. Hodnocení 1 až 5 je možné doplnit ústním hodnocením. Ke kontrole vědomostí a dovedností žáků slouží různé formy ústního i písemného, přímého i nepřímého testování. Žák je testován a hodnocen v následujících oblastech: gramatika, slovní zásoba a její praktické užití, práce s textem, poslech, písemný a ústní projev, obsahové a jazykové zvládnutí tematických okruhů, aktivní práce v hodinách, pravidelná příprava na výuku, vedení jazykového portfolia. V případě, že žákům se SPU není poskytnuta upravená varianta písemného testu, je jim přiměřeně navýšena časová dotace na zpracování testu. Přínos předmětu pro plnění klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů Vyvážené zastoupení receptivních a produktivních aktivit společně s využitím široké škály forem a metod práce, jako jsou například čtení, poslech, psaní, rozhovor, práce s internetovými zdroji, práce s informacemi, tvoření myšlenkových map, brainstorming a hraní rolí, umožňuje rozvoj klíčových kompetencí a zapojení průřezových témat. Rozvíjené klíčové kompetence: 









kompetence k učení, tzn. žáci chápou důležitost angličtiny pro další studium i praktický život, propojují probraná témata a jazykové jevy, samostatně vyhledávají nástroje k odstraňování problémů při komunikaci v anglickém jazyce; kompetence k řešení problémů, tzn. žák řeší modelové situace v cizojazyčném prostředí, nebojí se mluvit anglicky s cizincem, opíše obsah myšlenky, popřípadě použije nonverbálních prostředků k vyjádření se, chybí-li mu slovní zásoba; kompetence komunikativní, tzn. žák porozumí sdělením v anglickém jazyce, formuluje své myšlenky srozumitelně a souvisle, využívá dovednosti osvojené v anglickém jazyce k navázání a udržení kontaktu či vztahu, aktivně se účastní rozhovorů, formuluje a obhajuje své názory a respektuje názory druhých, sděluje své myšlenky pro daný účel vhodnou písemnou formou; občanské kompetence, tzn. žák poznává kulturu, historii a současnost v anglicky mluvících zemích, získává představu o zvycích a tradicích v anglicky mluvících zemích a porovnává je s našimi zvyky, získává znalosti o ekologické a environmentální problematice, orientuje se v politické situaci ČR a anglicky mluvících zemí; kompetence k pracovnímu uplatnění, tzn. žák má kladný postoj ke vzdělávání a vlastní profesní budoucnosti, stanovuje si cíle a priority podle svých osobních

45

 

schopností a životních podmínek, efektivně se adaptuje na měnící se životní podmínky, přejímá svěřené úkoly a aktivně pracuje v týmu; kompetence využívat prostředky ICT, tzn. žák umí vyhledat informace na internetu, pracuje s nimi a s pomocí výpočetní techniky je vyhodnocuje a uplatňuje; kompetence odborné, tzn. žák efektivně řeší základní odborné problémy v cizojazyčném prostředí.






občan v demokratické společnosti – žák má vhodnou míru sebevědomí, odpovědnosti a schopnosti morálního úsudku, dovede jednat s lidmi, diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení; člověk a svět práce – žák získá znalosti a kompetence k úspěšnému uplatnění se na trhu práce, je veden k uvědomění si zodpovědnosti za vlastní život, orientuje se v možnostech kontinuálního vzdělávání v oboru, je motivován k aktivnímu pracovnímu životu a úspěšné kariéře; člověk a životní prostředí – žák má odpovědný vztah ke svému zdraví, svým životním stylem se snaží být příkladem ostatním, dodržuje zásady ochrany životního prostředí, má úctu k živé i neživé přírodě, respektuje život jako nejvyšší hodnotu, orientuje se v globálních problémech lidstva, chápe zásady trvale udržitelného rozvoje a aktivně přispívá k jejich uplatnění.

Rozvíjené mezipředmětové vztahy: Pro předmět anglický jazyk se nejvíce uplatňují mezipředmětové vztahy s dějepisem, literaturou, zeměpisem. Na druhou stranu předmět anglický jazyk se promítá do většiny předmětů vyučovaných v mateřském jazyce. Rozpis učiva a výsledků vzdělávání: Anglický jazyk (CJ II)

1. ročník



Počet hodin

Žák -

1. Slovní zásoba a komunikace, porozumění, poslech používá číslovky, vyjádří čas a datum; - alphabet popisuje místa a směr; - numbers, time, date používá vhodné fráze pro popis obrázků, - places in towns and villages pokoje či domu; - giving directions umí se představit; - describing a house krátce hovoří o sobě a své rodině; - adjectives for measurements popíše, co mají lidé na sobě; - months, seasons vyjádří svůj názor, libost či nelibost - "May I introduce myself…" pomocí vhodných slovních spojení; - talking about school

23

46

- rozpozná správný význam některých slov z kontextu; - zapojí se do jednoduché konverzace; - vede jednoduchý, krátký telefonický rozhovor;

- tvoří otázky typu: Kdy…, Kde…, Kam…, apod. - používá fonetické symboly a rozlišuje mezi mluveným a psaným slovem; - používá přítomný čas, rozkazovací způsob a příslovce „častosti“; - používá adekvátní tvary sloves „be“ a „have“; - používá vazbu „there is / there are“; - stupňuje přídavná jména; - vyjádří možnost, pravděpodobnost; - používá tázací dovětky a krátké formy odpovědi; - sestaví krátký a jednoduchý osobnostní profil, vyplní formulář s osobními údaji; - napíše leták, pozvánku a odpověď na pozvánku, pohlednici i krátký neformální dopis; - rozumí známým názvům, nápisům a velmi jednoduchým větám, například v oznámeních, pozvánkách, na plakátech nebo v katalozích; - čte foneticky správně jednoduchý text - vystihne obsah a smysl jednoduchých textů; - používá adekvátní metodu čtení (scanning, detailní čtení…); - používá dvojjazyčný slovník. Anglický jazyk (CJ II)

-

free time activities describing family and friends clothes expressing likes and dislikes giving opinion describing a picture social expressions meeting people making a phone call

2. Gramatika - Wh-elements - pronounciation symbols - present tense and imperativ - adverbs of frequency - verbs “to be”, “to have” - there is / there are - comparative and superlative adjectives - expressing posibility - question tags, short answers

20

3. Psaní - a personal profile - a leaflet, advertisement - an invitation - a postcard - an informal letter

10

4. Četba - aktuální články v učebnici či na internetových stránkách

13

2. ročník

Výsledky vzdělávání Žák - používá některá ustálená slovní spojení,


Počet hodin

1. Slovní zásoba a komunikace, porozumění, poslech - colloquial expressions

25

47

-

-

-

-

některá frázová slovesa; používá slovní zásobu potřebnou k dorozumění se v restauraci, na nádraží, na letišti, v obchodě; dokáže se domluvit při nákupu jízdenek; jednoduchým způsobem hovoří na téma práce, počasí, zvířata; zapojí se do jednoduché konverzace a promluvy týkající se událostí minulých; popíše problém, dá radu;

používá způsobová slovesa; používá minulý čas sloves; zeptá se na množství; vyjádří množství; používá člen určitý a neurčitý; vyjádří budoucnost; rozšíří si slovní zásobu o další frázová slovesa;

-

phrasal verbs food and drinks ordering in a restaurant, buying food social activities means of transport buying tickets jobs, talking about work weather animals talking about the past sequencing words giving advice 20

2. Gramatika - modal verbs - past tense - how much, how many - some, any - articles - expressing quantity - expressing future - phrasal verbs

3. Psaní - napíše krátký a jednoduchý vzkaz, - a message neformální e-mail, krátký formální dopis - a formal letter a žádost; - an e-mail - an application letter - rozumí známým názvům, nápisům a velmi jednoduchým větám, například v oznámeních, pozvánkách, na plakátech nebo v katalozích; - čte foneticky správně jednoduchý text; - vystihne obsah a smysl jednoduchých textů; - používá adekvátní metodu čtení (scanning, detailní čtení…); - používá dvojjazyčný slovník. Anglický jazyk (CJ II)

10


11

3. ročník



Počet hodin

Žák

1. Slovní zásoba a komunikace, porozumění, poslech - detailně popíše lidské tělo, mimiku - human body a gestikulaci; - body language - zapojí se do jednoduché konverzace - traditions and celebrations a promluvy týkající se oslav a kulturních - describing people

28

48

-

-

tradic; popíše člověka a jeho vlastnosti; vyjádří, přijme a odmítne pozvání; krátce promluví o globálních problémech a orientuje se v jednoduchých textech s touto tematikou; popíše různé zločiny; používá některá frázová slovesa; rozpozná správný význam některých slov z kontextu; identifikuje a hovoří o různých stylech písemného projevu; účastní se krátkého rozhovoru na téma sport a zdraví; popíše problém, dá radu, vyjádří nezbytnost i možnost;

-

accepting, declining invitations global issues crimes phrasal verbs colloquial expressions written word sports and games at the doctor´s giving advice

25

- používá způsobová slovesa; - správně řadí přídavná jména ve větě; - vhodně používá minulý a předpřítomný čas; - vyjadřuje množství; - používá pasivum; - rozlišuje slovesa s následnou – ing formou a infinitivem; - používá daná frázová slovesa;

2. Gramatika - modal verbs - order of adjectives - -ed and -ing adjectives - present perfect tense - determiners - expressing quantity - the passive - verbs + "-ing" or infinitive - phrasal verbs, prepositional phrases

14

- napíše osobnostní profil, leták, inzerát, velmi jednoduché shrnutí obsahu novinového článku, stručnou filmovou recenzi, jednoduchý formální i neformální dopis;

3. Psaní - a personal profile - a leaflet, advertisement - an article summary - a film review - a formal letter - an informal letter 4. Četba - aktuální články v učebnici či na internetových stránkách

29

- čte foneticky správně jednoduchý text, najde v něm určité běžné, očekávané informace; - vystihne obsah a smysl jednoduchých textů; - používá adekvátní metodu čtení (scanning, detailní čtení…); - používá dvojjazyčný slovník.

49

Anglický jazyk (CJ II)

4. ročník



Počet hodin

Žák -

-

-

-

1. Slovní zásoba a komunikace, porozumění, poslech používá slovní zásobu týkající se - housing bydlení; - negotiating and compromising používá vhodné fráze za účelem - dating and relationships vyjednávání, diskuze, vyjádří souhlas - clothes a nesouhlas - nationalities rozumí krátkým textům na téma vztahy; - feelings mluví o pocitech; - the world of work adekvátně formuluje vhodné fráze - inside of the human body v situacích – u lékaře, v hotelu, - health problems, at the doctor's v obchodě, v cestovní kanceláři - computers aktivně používá slovní zásobu a fráze - environmental issues and politics týkající se cestování, počítačů, - at a restaurant nakupování, služeb, životního prostředí; - shopping je schopen objednat si jídlo, ubytování... - booking a hotel/ a flight rozumí větám a často používaným - at a travel agency slovům z oblastí, k nimž má - family and friends bezprostřední osobní vztah, je schopen - making arrangements postihnout hlavní smysl krátkých, jasných a jednoduchých sdělení;

- správně řadí přídavná jména ve větě; - používá adekvátní přítomný čas pro vyjádření přítomnosti; - používá více způsobů vyjádření minulosti; - popíše lidi, věci a místa s použitím vztažných vět; - užívá správně minulý a předpřítomný čas; - pomocí podmínkových vět vyjádří spekulaci, předpověď; - identifikuje a tvoří předbudoucí čas;

- napíše jednoduchou formální stížnost, krátkou a jednoduchou esej, příběh a recenzi knihy. Napíše velmi jednoduchý, souvislý text na téma, které dobře zná nebo které ho osobně zajímá; - čte foneticky správně jednodušší text; - vystihne obsah a smysl textů na minimální úrovni A2;

35

2. Gramatika - order of adjectives - present tense contrast - state and dynamic verbs - past tense contrast - "used to" - some, any - exclamatory sentences - defining and non-defining relative clauses - past simple and present perfect contrast - conditional sentences - future perfect tense

25

3. Psaní - a formal letter - a letter of complaint - an essay - a story - a book review

10


20

50

- používá adekvátní metodu čtení (scanning, detailní čtení…); - používá dvojjazyčný, výkladový i internetový slovník; - je seznámen s jazykovým korpusem.

51


6.4 Název vyučovacího předmětu: Německý jazyk – cizí jazyk I. Celkový počet vyučovacích hodin: 512 Název předmětu

Německý jazyk

Ročník

1.

2.

3.

4.

Celkem


4

4

4

4

16

Pojetí předmětu Obecný cíl předmětu Výuka německého jazyka je významnou součástí všeobecného vzdělávání žáků. Vede žáka k tomu, aby byl schopen reagovat a aktivně se účastnit témat běžné každodenní komunikace a aby si rozšířil celkový kulturní rozhled. Tím přispívá k rozvoji myšlenkových procesů a kultivaci vyjadřovacích schopností žáka týkajících se běžných témat, se kterými se pravidelně setkává v práci, ve škole, ve volném čase apod. Výuka německého jazyka si klade dvojí cíl: komunikativní a výchovně-vzdělávací, který je naplňován i dalšími vyučovacími předměty. Vzdělávání v prvním cizím jazyce navazuje na úroveň jazykových znalostí a komunikačních kompetencí Společného referenčního rámce získaných na ZŠ, vede žáky k prohlubování komunikačních kompetencí získaných na ZŠ a směřuje k osvojení takové úrovně komunikativních kompetencí, která odpovídá stupnici B1, resp. B2 Společného referenčního rámce (CUP, 2001). Charakteristika učiva Výuka je zaměřena na systematické rozšiřování a prohlubování znalostí, dovedností a návyků získaných v průběhu základního vzdělávání. Obsah učiva je rozdělen do čtyř kategorií: 1. Řečové dovednosti, které zahrnují: a/ receptivní řečové dovednosti (porozumění) b/ produktivní řečové dovednosti (vyjadřování) c/ interaktivní řečové dovednosti (zapojení do diskuse) d/ mediační dovednosti (písemné zpracování určitého problému)

52

2. Jazykové prostředky přiměřeného rozsahu: a/ slovní zásoba včetně nejběžnější frazeologie (produktivně si žák osvojí přibližně 500–600 lexikálních jednotek za rok), b/ odborná terminologie c/ gramatika d/ zvuková a grafická stránka jazyka 3. Tematické zaměření obsahu (základní tematické okruhy všeobecného i odborného zaměření, vztahující se k různým oblastem osobního, společenského a pracovního života i studovaného oboru vzdělání) 4. Reálie německy hovořících zemí a České republiky, zahrnující poznatky z geografie, národních tradic a zvyků, hospodářského a kulturního života a reagující na věk a zájmovou orientaci žáků i na aktuální události Pojetí výuky Výuka německého jazyka navazuje na vědomosti žáků ze základní školy a rozvíjí je vzhledem k jejich profesnímu zaměření. Ve výuce se procvičují všechny čtyři skupiny dovedností – čtení, psaní, mluvení (dialog i monolog) a poslech. Vzdělávání podporuje komunikaci v cizím jazyce v oblasti občanského i profesního života. Při výuce jazyka je využíváno tradičních metod učení, které jsou obohaceny o aktivní formy získávání vědomostí – vedení rozhovorů, práce s textem, poslechové ukázky, výukové programy, skupinová práce, týmové projekty, práce s audiovizuální technikou. Do výuky jsou zařazeny prvky budující povědomí o zdvořilostních normách cizího jazyka a chování v cizojazyčném prostředí. Hodnocení výsledků žáků Ke kontrole vědomostí a dovedností slouží různé formy ústního s písemného zkoušení. Žák je hodnocen v těchto oblastech:       

slovní zásoba ústní projev písemný projev gramatika práce s textem poslech aktivita při výuce

Předmětem hodnocení je zejména pokrok v rozvoji řečových dovedností, tzn. postupné zdokonalování ústního projevu – jeho srozumitelnost, plynulost, bohatost slovní zásoby. 53

Důraz je kladen na schopnost komunikace, porozumění rodilému mluvčímu, porozumění textu, dovednost interpretovat text, schopnost vyměňovat si informace v rozhovorech, aplikovat osvojenou slovní zásobu, společenské fráze v rozhovoru, správnost osvojených gramatických struktur uplatněných v písemném projevu. Kromě krátkých průběžných testů jsou součástí hodnocení také písemné práce a didaktické testy, které jsou zařazeny nejen k prověřování znalostí, ale i k nácviku dovedností, nezbytných ke zvládnutí maturitní zkoušky. Hodnocení výsledků žáků vychází z klasifikačního řádu. Důraz je kladen také na sebehodnocení žáků. Žáci se specifickými poruchami jsou zohledňováni podle doporučení pedagogicko-psychologické poradny. Hlavní kritéria hodnocení:   

kultura mluveného a písemného projevu lexikálně – gramatická správnost vyjadřování úroveň komunikačních schopností odpovídající stupni znalostí

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů Rozvíjené klíčové kompetence: 







kompetence komunikativní, tzn. žák formuluje své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně, vyjadřuje se a vystupuje v souladu se zásadami kultury projevu a chování; občanské kompetence a kulturní povědomí, tzn. žák umí přijímat radu a kritiku, má přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru a povolání, osvojí si základní vědomosti a dovednosti potřebné pro rozvíjení vlastních aktivit, je veden k osobitému, objektivně kritickému a celkově pozitivnímu vztahu ke společenskému dění, kultuře, literatuře a umění; kompetence k učení, tzn. žák má pozitivní vztah k osvojování si poznatků a motivaci k dalšímu (kontinuálnímu) vzdělávání, ovládá techniky učení a využívá různé informační zdroje; kompetence využívat prostředky ICT a pracovat s informacemi, tzn. žák vyhledává informace, efektivně s nimi pracuje, kriticky je vyhodnocuje a odpovědně je uplatňuje.

Rozvíjená průřezová témata:   

občan v demokratické společnosti – žák si osvojuje demokratické postoje v tématech zaměřených na reálie, cestování, problémy společnosti, mezigenerační problémy; člověk a svět práce – žák se orientuje v tématech práce a zaměstnání, vzdělávání; člověk a životní prostředí – žák se orientuje v tématech zaměřených na životní prostředí a ochranu přírody; 54



informační a komunikační technologie – žák využívá různé zdroje informací: internet, multimediální programy, texty verbální (tj. tvořené slovy), ale i ikonické (obrazy, fotografie, schémata, mapy …) a kombinované (např. film).

Rozvíjené mezipředmětové vztahy: V předmětu se uplatňují mezipředmětové vztahy k těmto předmětům – český jazyk a literatura, anglický jazyk (srovnávání jazykových prostředků apod.), dějepis (vysvětluje historii německy mluvících zemí), zeměpis (doplňuje výuku německého jazyka o reálie), základy společenských věd (studuje ekonomické, politické, sociální a kulturní otázky), biologie (doplňuje výuku v průřezovém tématu člověk a životní prostředí), informační a komunikační technologie (využívání informačních zdrojů, internetu apod.), matematika, estetická výchova, psychologie (doplňuje výuku v průřezovém tématu občan v demokratické společnosti), odborné předměty – somatologie, ošetřovatelská péče, prevence nemocí, zdravotní výchova. Rozpis učiva a výsledků vzdělávání Německý jazyk (CJ I)

1. ročník

Výsledky vzdělávání Řečové dovednosti Žák: - rozumí přiměřeným monologickým i dialogickým projevům vedeným ve standardním řečovém tempu; - čte s porozuměním věcně i jazykově přiměřené texty; - vyjadřuje se ústně i písemně k tématům probíraných tematických okruhů; - podle kontextu a způsobu tvoření dokáže odhadnout význam neznámých výrazů; - je schopen ústního a písemného vyjádření, které je situačně a tematicky zaměřeno; - formuluje vlastní myšlenky; - domluví se v běžných situacích, získavá a podá požadované informace; - pohotově a vhodně řeší standardní řečové situace; - přeloží text a používá slovníky;

Obsah učiva

Počet hodin

1. Představování - člen - osobní zájmena - časování sloves, sloveso sein - slovosled - skloňování podstatných jmen - zápor - číslovky

18

2. Nákupy, oslava narozenin - předložky se 3. pádem - předložky se 4. pádem - skloňování zájmen - nepřímý pořádek slov

19

3. Jídlo, v restauraci - přivlastňovací zájmena a zájmeno svůj - slovesa se změnou kmene - rozkazovací způsob - časové údaje

19

4. Bydlení - slabé skloňování podstatných jmen - množné číslo - předložky se 3. a 4. pádem

19

55

-

střídá receptivní a produktivní činnosti, vede dialog; představí se; dokáže si objednat jídlo v restauraci; komunikuje při nakupování; dokáže popsat své bydliště;

Jazykové prostředky Žák: - rozlišuje základní zvukové prostředky jazyka, vyslovuje srozumitelně co nejblíže přirozené výslovnosti; - má dostatečnou slovní zásobu včetně frazeologie v rozsahu daných tematických okruhů; - v písemném projevu dodržuje základní pravopisné normy;

5. Jídlo a pití, vaření - zájmeno dieser, jeder - způsobová slovesa - označení míry a hmotnosti

18

6. Plán týdne - slovesa s odlučitelnými a neodlučitelnými předponami - slovesa typu unterhalten, einladen - časové údaje

20

7. Cestování, Německo - stupňování přídavných jmen a příslovcí - zeměpisná jména - souřadicí spojky a bezespojkové věty

19

Obsah učiva

Počet hodin

Země příslušné jazykové oblasti Žák: - má faktické znalosti reálií dané jazykové oblasti (společenské zvyklosti, geografie a kultura) v kontextu znalostí o České republice; - má základní informace o školském systému v Německu. Německý jazyk (CJ I)

2. ročník

Výsledky vzdělávání Řečové dovednosti Žák: - rozumí přiměřeným souvislým projevům (monologickým i dialogickým) ve standardním řečovém tempu; - čte s porozuměním věcně i jazykově přiměřené texty a správně se v nich orientuje; - dokáže se vyjadřovat ústně

1. Škola, povolání, Vídeň - sloveso werden - préteritum - zájmeno jemand - zápor nichts, niemand, nie

12

2. Volný čas a koníčky - perfektum - přítomný čas sloves zakončených na eln, -ern - podmět man a es

12

56

-

-

i písemně k tématům probíraných tematických okruhů; je schopen ústního a písemného vyjádření, které je situačně a tematicky zaměřeno; formuluje vlastní myšlenky; pohotově a vhodně řeší standardní řečové situace; přeloží text a používá slovníky; podá informace o Praze; písemně se uchází o pracovní místo; napíše inzerát; je schopen vést přijímací pohovor;

Jazykové prostředky Žák: - rozlišuje základní zvukové prostředky jazyka, vyslovuje srozumitelně co nejblíže přirozené výslovnosti; - má dostatečnou slovní zásobu včetně frazeologie; - dodržuje základní pravopisné normy; Země příslušné jazykové oblasti Žák: - orientuje se v plánu Vídně; - má faktické znalosti o reáliích dané jazykové oblasti; - dokáže podat informace o významných osobnostech kultury německé jazykové oblasti; - má faktické znalosti o správním systému Švýcarska. Německý jazyk (CJ I)

3. Zdraví, tělo - 1. budoucí čas - slovosled ve vedlejší větě - perfektum způsobových sloves - shoda podmětu a přísudku - sloveso tun

13

4. Doprava, Švýcarsko - vazby sloves, podstatných a přídavných jmen - zájmenná příslovce - wie a als ve významu jako

12

5. Zaměstnání, pracovní nabídky

10

6. Kultura, divadlo - postavení příslovečného určení - opakování

12

7. Móda - skloňování přídavných jmen

12

8. Obchodní dům - neurčitá zájmena - zápor v němčině

12

9. Praha - řadové číslovky - směrová příslovce

13

10. Bydlení – venkov, město - závislý infinitiv na pod. a příd. jménu - závislý infinitiv na slovesu

12

11. Mezilidské vztahy, vlastnosti - ukazovací zájmena - zájmeno einander - předložky s 2. pádem

12

3. ročník

Výsledky vzdělávání Řečové dovednosti Žák: - zvládá příslušnou slovní zásobu; - hovoří o příslušných tématech; - rozumí složitějším řečovým projevům;

Obsah učiva 1. Svět sportu - svět sportu - špičkový sport - sport pro všechny - diváci a sport - sportovci

Počet hodin 16

57

-

-

-

je schopen ústního a písemného vyjádření, které je situačně a tematicky zaměřeno; dokáže vést dialog u lékaře; popíše strukturu českého školského systému; domluví se v restauraci; připraví si referát o zásadách zdravé výživy, dovede reagovat v diskusi; formuluje vlastní myšlenky a vyjadřuje se téměř bezchybně;

Jazykové prostředky Žák: - vyslovuje co nejblíže přirozené výslovnosti; - má dostatečnou slovní zásobu frazeologie v rozsahu daných tematických okruhů; - v písemném projevu dodržuje základní pravopisné normy; Země příslušné jazykové oblasti Žák: - má faktické znalosti o SRN a Rakousku; - orientuje se v literatuře německy mluvících zemí; - zná gastronomické zvyklosti dané jazykové oblasti; - umí přečíst s porozuměním německý literární text.

Německý jazyk (CJ I)

2. Zdraví - zdraví, nemoci - zranění - u lékaře, v nemocnici - zdravý způsob života

16

3. Škola - stupňování příd. jmen v přívlastku - škola, studium, význam vzdělání - škola – základní, střední - srovnání školských systémů - třídní kolektiv, vztah učitel – žák

16

4. Rakousko - geografické podmínky - obyvatelstvo - hospodářství - turismus - život v Rakousku

16

5. Gastronomie - gastronomie, jídelní zvyklosti - národní kuchyně a kuchyně v německy mluvících zemích - situace v restauraci - zdravá výživa a správné stravovací návyky

16

6. SRN - geografie, hospodářství - kultura a sport, život v SRN

16

7. Literatura - literatura a kultura německy mluvících zemí - literární texty a práce s nimi

16

8. Opakování - opakování – nejrůznější formy

16

4. ročník

Výsledky vzdělávání Řečové dovednosti Žák: - rozumí složitějším souvislým projevům;

Obsah učiva 1. Klima - klima, počasí - roční období, předpověď počasí - přírodní katastrofy a příčiny

Počet hodin 15

58

-

-

vyjadřuje se písemně i ústně k tématům probíraných tematických okruhů, komunikuje v běžných situacích; formuluje vlastní myšlenky; pohovoří o klimatických podmínkách; vede dialog o životním prostředí; podá informace o České republice;

Jazykové prostředky Žák: - rozlišuje základní zvukové prostředky jazyka, vyslovuje srozumitelně co nejblíže přirozené výslovnosti; - má dostatečnou slovní zásobu včetně frazeologie daných tematických okruhů; - dodržuje základní pravopisné normy; Země příslušné jazykové oblasti Žák: - má faktické znalosti o reáliích dané jazykové oblasti; - orientuje se ve správním systému Švýcarska; - charakterizuje životní prostředí německy mluvících zemí; - zná německé spisovatele (zvláště ty probírané v mateřském jazyce).

2. Zdravá výživa - zdravá výživa a zdravý způsob života - příprava jídel

15

3. Česká republika - geografie, hospodářství - kultura, sport, život v ČR

14

4. Doprava - druhy dopravy, dopravní stavby - doprava a člověk - vliv na životní prostředí

14

5. Životní prostředí - životní prostředí a jeho ochrana - druhy a příčiny znečišťování - můj příspěvek k ekologii

15

6. Švýcarsko - geografie, hospodářství - kultura, sport, obyvatelstvo

15

7. Německá literatura - nejvýznamnější osobnosti a díla

14

8. Opakování - opakování (různé formy) - příprava k maturitní zkoušce

18

59


6.5 Název vyučovacího předmětu: Německý jazyk – cizí jazyk II. Celkový počet vyučovacích hodin: 318 Název předmětu

Německý jazyk

Ročník

1.

2.

3.

4.

Celkem


2

2

3

3

10

Pojetí předmětu Obecný cíl předmětu Výuka německého jazyka je významnou součástí všeobecného vzdělávání žáků. Vede žáka k tomu, aby byl schopen reagovat a aktivně se účastnit témat běžné každodenní komunikace a aby si rozšířil celkový kulturní rozhled. Tím přispívá k rozvoji myšlenkových procesů a kultivaci vyjadřovacích schopností žáka týkajících se běžných témat, se kterými se pravidelně setkává v práci, ve škole, ve volném čase apod. Výuka německého jazyka si klade dvojí cíl: komunikativní a výchovně-vzdělávací, který je naplňován i dalšími vyučovacími předměty. Vzdělávání ve druhém cizím jazyce navazuje na poznání českého a prvního cizího jazyka ze ZŠ, vede žáky k prohlubování komunikačních kompetencí a směřuje k osvojení takové úrovně komunikativních kompetencí, která odpovídá stupnici A2 Společného referenčního rámce (CUP, 2001). Charakteristika učiva Výuka je zaměřena na systematické rozšiřování a prohlubování znalostí, dovedností a návyků získaných v průběhu základního vzdělávání. Obsah učiva je rozdělen do čtyř kategorií: 1. Řečové dovednosti, které zahrnují: a/ receptivní řečové dovednosti (porozumění) b/ produktivní řečové dovednosti (vyjadřování) c/ interaktivní řečové dovednosti (zapojení do diskuse) d/ mediační dovednosti (písemné zpracování určitého problému) 2. Jazykové prostředky přiměřeného rozsahu: a/ slovní zásoba včetně nejběžnější frazeologie (produktivně si žák osvojí přibližně 500–600 lexikálních jednotek za rok), 60

b/ odborná terminologie c/ gramatika d/ zvuková a grafická stránka jazyka 3. Tematické zaměření obsahu (základní tematické okruhy všeobecného i odborného zaměření, vztahující se k různým oblastem osobního, společenského a pracovního života i studovaného oboru vzdělání). 4. Reálie německy hovořících zemí a České republiky, zahrnující poznatky z geografie, národních tradic a zvyků, hospodářského a kulturního života a reagující na věk a zájmovou orientaci žáků i na aktuální události. Pojetí výuky Výuka německého jazyka navazuje na vědomosti žáků ze základní školy a rozvíjí je vzhledem k jejich profesnímu zaměření. Ve výuce se procvičují všechny čtyři skupiny dovedností – čtení, psaní, mluvení (dialog i monolog) a poslech. Vzdělávání podporuje komunikaci v cizím jazyce v oblasti občanského i profesního života. Při výuce jazyka je využíváno tradičních metod učení, které jsou obohaceny o aktivní formy získávání vědomostí – vedení rozhovorů, práce s textem, poslechové ukázky, výukové programy, skupinová práce, týmové projekty, práce s audiovizuální technikou. Do výuky jsou zařazeny prvky budující povědomí o zdvořilostních normách cizího jazyka a chování v cizojazyčném prostředí. Hodnocení výsledků žáků Ke kontrole vědomostí a dovedností slouží různé formy ústního s písemného zkoušení. Žák je hodnocen v těchto oblastech:       

slovní zásoba ústní projev písemný projev gramatika práce s textem poslech aktivita při výuce

Předmětem hodnocení je zejména pokrok v rozvoji řečových dovedností, tzn. postupné zdokonalování ústního projevu – jeho srozumitelnost, plynulost, bohatost slovní zásoby. Důraz je kladen na schopnost komunikace, porozumění rodilému mluvčímu, porozumění textu, dovednost interpretovat text, schopnost vyměňovat si informace v rozhovorech, aplikovat osvojenou slovní zásobu, společenské fráze v rozhovoru, správnost osvojených gramatických struktur uplatněných v písemném projevu.

61

Kromě krátkých průběžných testů jsou součástí hodnocení také písemné práce a didaktické testy, které jsou zařazeny nejen k prověřování znalostí, ale i k nácviku dovedností, nezbytných ke zvládnutí maturitní zkoušky. Hodnocení výsledků žáků vychází z klasifikačního řádu. Důraz je kladen také na sebehodnocení žáků. Žáci se specifickými poruchami jsou zohledňováni podle doporučení pedagogicko-psychologické poradny. Hlavní kritéria hodnocení:   

a/ kultura mluveného a písemného projevu b/ lexikálně – gramatická správnost vyjadřování c/ úroveň komunikačních schopností odpovídající stupni znalostí








kompetence komunikativní, tzn. žák formuluje své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně, vyjadřuje se a vystupuje v souladu se zásadami kultury projevu a chování; občanské kompetence a kulturní povědomí, tzn. žák umí přijímat radu a kritiku, má přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru a povolání, osvojí si základní vědomosti a dovednosti potřebné pro rozvíjení vlastních aktivit, je veden k osobitému, objektivně kritickému a celkově pozitivnímu vztahu ke společenskému dění, kultuře, literatuře a umění; kompetence k učení, tzn. žák má pozitivní vztah k osvojování si poznatků a motivaci k dalšímu (kontinuálnímu) vzdělávání, ovládá techniky učení a využívá různé informační zdroje; kompetence využívat prostředky ICT a pracovat s informacemi, tzn. žák vyhledává informace, efektivně s nimi pracuje, kriticky je vyhodnocuje a odpovědně je uplatňuje.

Rozvíjená průřezová témata:    

občan v demokratické společnosti – žák si osvojuje demokratické postoje v tématech zaměřených na reálie, cestování, problémy společnosti, mezigenerační problémy; člověk a svět práce – žák se orientuje v tématech práce a zaměstnání, vzdělávání; člověk a životní prostředí – žák se orientuje v tématech zaměřených na životní prostředí a ochranu přírody; informační a komunikační technologie – žák využívá různé zdroje informací: internet, multimediální programy, texty verbální (tj. tvořené slovy), ale i ikonické (obrazy, fotografie, schémata, mapy …) a kombinované (např. film).

62

Rozvíjené mezipředmětové vztahy: V předmětu se uplatňují mezipředmětové vztahy k těmto předmětům – český jazyk a literatura, anglický jazyk (srovnávání jazykových prostředků apod.), dějepis (vysvětluje historii německy mluvících zemí), zeměpis (doplňuje výuku německého jazyka o reálie), základy společenských věd (studuje ekonomické, politické, sociální a kulturní otázky), biologie (doplňuje výuku v průřezovém tématu člověk a životní prostředí), informační a komunikační technologie (využívání informačních zdrojů, internetu apod.), matematika, estetická výchova, psychologie (doplňuje výuku v průřezovém tématu občan v demokratické společnosti), odborné předměty – somatologie, ošetřovatelská péče, prevence nemocí, zdravotní výchova. Rozpis učiva a výsledků vzdělávání Německý jazyk (CJ II)

1. ročník

Výsledky vzdělávání Řečové dovednosti Žák: - rozumí jednoduchým souvislým projevům (monologickým i dialogickým) ve standardním řečovém tempu; - čte s porozuměním věcně i jazykově přiměřené texty, orientuje se v textu; - odhaduje význam neznámých výrazů podle kontextu a způsobu tvoření; - vytvoří ústní a písemný projev na dané téma a v dané situaci; - přeloží text a používá slovníky; - střídá receptivní a produktivní činnosti, vede dialog; - představí se, podá základní informace o sobě a své rodině; Jazykové prostředky Žák: - rozlišuje základní zvukové prostředky jazyka, vyslovuje co nejblíže přirozené výslovnosti; - má dostatečnou slovní zásobu včetně frazeologie v rozsahu daných tematických okruhů; - dodržuje základní pravopisné normy;

Obsah učiva

Počet hodin

1. Základní informace o německém jazyce - výslovnost - pozdravy - obraty při představování

4

2. První kontakty - člen určitý a neurčitý - časování sloves - slovosled ve větě oznamovací i tázací

15

3. Rodina, přátelé - Skloňování podstatných jmen - časování slovesa mít - základní číslovky - zápor

15

4. Nakupování - předložky se 3. pádem - předložky se 4. pádem - osobní zájmena, zájmena kdo, co

16

5. Jídlo, pití - přivlastňovací zájmena - vyjádření zájmena svůj - slovesa se změnou kmene v přít. čase - rozkazovací způsob

16

63

-

domluví se v běžných jednoduchých situacích;

Země příslušné jazykové oblasti Žák: - má faktické znalosti o reáliích a kultuře německy mluvících zemí; - má základní informace o jídelních zvyklostech něm. mluvících zemí. Německý jazyk (CJ II)

2. ročník


Obsah učiva

Počet hodin

Řečové dovednosti Žák: - rozumí souvislým projevům ve standardním řečovém tempu; - čte s porozuměním, orientuje se v textu, umí nalézt hlavní myšlenky; - odhaduje význam neznámých výrazů podle kontextu a způsobu tvoření; - vytvoří ústní i písemný projev v dané situaci a na dané téma; - formuluje vlastní myšlenky; - přeloží text a používá slovníky; - vede dialog; - získává i podává informace;

1. Bydlení - slabé skloňování podstatných jmen - množné číslo podstatných jmen - předložky se 3. a 4. pádem - vazby es gibt

16

2. Volný čas - ukazovací zájmena - modální slovesa - označení míry, hmotnosti, množství - záporná předpona un-

16

3. Koníčky z oblasti kultury (hudba, film, četba) - krátký osobní dopis - stylizace pozvánky - významné osobnosti z oblasti kultury německy mluvících zemí

17

4. Režim dne, týdenní plán - odlučitelné a neodlučitelné předpony - zvratná slovesa - časové údaje

17

Jazykové prostředky Žák: - má dostatečnou slovní zásobu včetně frazeologie k daným tematickým okruhům; - v písemném projevu dodržuje základní pravopisné normy; - domluví se v běžných jednoduchých situacích; Země příslušné jazykové oblasti Žák: - má faktické znalosti o reáliích německy mluvících zemí.

64

Německý jazyk (CJ II)

3. ročník

Výsledky vzdělávání Řečové dovednosti Žák: - rozumí přiměřeným souvislým projevům (monologickým i dialogickým) ve standardním řečovém tempu; - čte s porozuměním věcně i jazykově přiměřené texty; - odhaduje význam neznámých výrazů podle kontextu a způsobu tvoření; - vytvoří ústní i písemný projev na dané téma a v dané situaci; - formuluje vlastní myšlenky; - komunikuje v běžných předvídatelných situacích; - přeloží text a používá slovníky; - střídá receptivní a produktivní činnosti, vede dialog; - zeptá se na cestu a cestu vysvětlí; - vede jednoduchý přijímací pohovor při hledání pracovního místa; Jazykové prostředky Žák: - rozlišuje základní zvukové prostředky jazyka, vyslovuje srozumitelně co nejblíže přirozené výslovnosti; - má dostatečnou slovní zásobu včetně frazeologie v rozsahu daných tematických okruhů; - dodržuje základní pravopisné normy v písemném projevu;

Obsah učiva

Počet hodin

1. Cestování - stupňování přídavných jmen a příslovcí - zeměpisné názvy - spojky souřadicí - Vídeň

17

2. Životopis, plány do budoucna - minulý čas (préteritum) - sloveso werden - zájmena někdo, nikdo

17

3. Lidé a jejich koníčky - minulý čas (perfektum) - podmět man - zájmeno sám

17

4. Zdraví, nemoci - budoucí čas - slovosled ve větě vedlejší - perfektum modálních sloves

17

5. Orientace ve městě, dopravní prostředky - slovesné vazby - zájmenná příslovce

17

6. Zaměstnání, pracovní místa - inzeráty - žádost o zaměstnání - přijímací pohovor

11

Země příslušné jazykové oblasti Žák: - má faktické znalosti o reáliích (společenských zvyklostech, kultuře, geografii) německy mluvících zemí.

65

Německý jazyk (CJ II)

4. ročník

Výsledky vzdělávání Řečové dovednosti Žák: - rozumí přiměřeným souvislým projevům; - čte s porozuměním věcně i jazykově přiměřené texty, orientuje se v textu; - nalezne hlavní myšlenky - odhaduje význam neznámých výrazů podle kontextu a způsobu tvoření; - vytvoří ústní a písemný projev na dané téma a v dané situaci; - formuluje vlastní myšlenky; - střídá receptivní a produktivní činnosti, vede dialog; - podá informace o Praze; - domluví se při nákupech; - popíše svůj byt; Jazykové prostředky Žák: - rozlišuje základní zvukové prostředky jazyka, vyslovuje srozumitelně co nejblíže přirozené výslovnosti; - má dostatečnou slovní zásobu, včetně frazeologie v rozsahu daných tematických okruhů; - dodržuje základní pravopisné normy v písemném projevu; Země příslušné jazykové oblasti Žák: - má faktické znalosti o reáliích (geografii a kultuře) německy mluvících zemí; - má informace o významných spisovatelích německé jazykové oblasti.

Obsah učiva

Počet hodin

1. Kulturní život - préteritum a perfektum - pořádek slov ve větě jednoduché - souvětí - vzájemné postavení příslovečných určení - větný rámec - vedlejší věty

20

2. Móda, módní přehlídka - skloňování podstatných jmen - skloňování přídavných jmen - přivlastňovací zájmena - tázací zájmena - slovesa holen, bringen, tragen, probieren, anprobieren

17

3. V obchodním domě - skloňování osobních zájmen - neurčitá zájmena - možnost vyjadřování záporu - překlad českého ještě ne, už ne - příslovce s irgend-/nirgend-

17

4. Orientace ve městě, procházka Prahou - předložky se 3. pádem - předložky se 4. pádem - předložky se 3. a 4. pádem - základní číslovky - řadové číslovky, datum - směrová příslovce

18

5. Bydlení - časování sloves v přítomném čase - způsobová slovesa a sloveso wissen - podmět man a es - infinitiv závislý na podstatném a přídavném jménu a na slovesu - es jako korelát - použití Platz, Stelle, Ort

18

66


6.6 Název vyučovacího předmětu: Latinský jazyk Celkový počet vyučovacích hodin: 33 Název předmětu

Latinský jazyk

Ročník

1.

2.

3.

4.

Celkem


1

–

–

–

1

Pojetí předmětu Obecný cíl předmětu Výuka latinského jazyka na střední zdravotnické škole vede žáky ke schopnosti používat správně základní latinskou terminologii oboru, pochopit význam předpon a přípon, které se často vyskytují v lékařské terminologii nebo i v jiných jazycích, včetně češtiny. Charakteristika učiva Vzdělávání v tomto předmětu se soustřeďuje především na zvládnutí správné výslovnosti a na skloňování podstatných a přídavných jmen, časování sloves probíráno jen okrajově. Pojetí výuky Výuka je zaměřena na procvičování výslovnosti a překladu jednoduchých slovních spojení, slovní zásoba vychází z lékařské terminologie (názvy částí lidského těla, nemocí). Pro zpestření mohou být hodiny doplněny antickou mytologií. Hodnocení výsledků žáků Do hodnocení je zahrnováno ústní i písemné prověřování znalostí a pochopení učiva, důraz je rovněž kladen na aktivitu žáků v hodinách. Přínos předmětu pro plnění klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů Předmět přispívá k rozvoji většiny klíčových kompetencí, především v oblasti komunikace. Rozvíjené klíčové kompetence: 

kompetence k učení, tzn. žák má pozitivní vztah k učení a vzdělávání, je veden k tomu, aby si uvědomoval souvislosti informací získaných z různých zdrojů;

67

 



 

kompetence k řešení problémů, tzn. žák je veden k tomu, aby porozuměl zadání úkolu, získal potřebné informace, na řešení spolupracoval s ostatními; komunikativní kompetence, tzn. žák je veden k tomu, aby se vyjadřoval vhodně v projevech mluvených i psaných, aby své myšlenky formuloval srozumitelně a souvisle; personální a sociální kompetence, tzn. žák je veden k tomu, aby reagoval adekvátně na hodnocení svého vystupování a přispíval k vytváření příjemné atmosféry ve skupině; občanské kompetence a kulturní povědomí, tzn. žák je veden k tomu, aby jednal odpovědně, v souladu s morálními principy; odborné kompetence, tzn. žák je veden k tomu, aby správně používal latinskou terminologii oboru.


občan v demokratické společnosti – žák je veden k tomu, aby měl vhodnou míru sebevědomí i odpovědnosti, vážil si materiálních i duchovních hodnot; člověk a životní prostředí – žák je veden k tomu, aby samostatně poznával okolní prostředí a uvědomoval si odpovědnost za své jednání; člověk a svět práce – žák je veden k tomu, aby si uvědomoval odpovědnost za vlastní život a výsledky své práce.

Rozvíjené mezipředmětové vztahy: Vyučovací předmět doplňuje výuku odborných předmětů, českého jazyka a literatury i cizího jazyka. Rozpis učiva a výsledků vzdělávání: Latinský jazyk

1. ročník



Žák

Výslovnost a gramatika

- používá správnou výslovnost; - ovládá základní latinskou terminologii (názvy částí lidského těla, nemocí), přeloží jednoduchá slovní spojení; - vysvětlí význam nejčastějších latinských předpon a přípon.

- latinská abeceda, výslovnost - skloňování latinských substantiv a adjektiv - časování latinských sloves - tvoření slov v latině - lékařská terminologie

Počet hodin 33

68


6.7 Název vyučovacího předmětu: Dějepis Celkový počet vyučovacích hodin: 132 Název předmětu

Dějepis

Ročník

1.

2.

3.

4.

Celkem


2

2

–

–

4

Pojetí předmětu Obecný cíl předmětu Předmět poskytuje žákům základní orientaci ve vybraných meznících světových a národních dějin. Poskytuje základní orientaci ve vývoji našeho národa v kontextu vývoje lidstva a umožňuje žákům utvořit si vlastní názor na historický vývoj a smysl dějin. Napomáhá rozvíjet odolnost vůči myšlenkové manipulaci a ochotu angažovat se nejen pro vlastní prospěch, ale i pro zájmy veřejnosti. Vede žáky k efektivní práci s poznatky historické vědy, ke schopnosti získávat a kriticky vyhodnocovat informace. Žáci jsou vedeni k tomu, aby byli schopni ocenit hodnoty, jako je humanita, svoboda, demokracie, tolerance a kulturnost vztahů mezi lidmi a národy. Dějepis umožňuje na základě vybraných událostí pochopit základní mechanismus působení zákonitostí společenského vývoje. Charakteristika učiva Učivo je rozvrženo do dvou ročníků. Předmět se vyučuje v prvním a ve druhém ročníku dvě hodiny týdně. Výuka tohoto vyučovacího předmětu směřuje k poznání národních dějin ve vztazích a souvislostech s dějinami ostatních národů, k respektování morálky, svobody a odpovědnosti, k respektování hodnot a postojů ve vztahu k vědě, kultuře, umění, náboženství, morálce a způsobu života, k odpovědnému rozhodování a uvědomění si zodpovědnosti za život vlastní i ostatních občanů. Pojetí výuky Výuka předmětu je převážně teoretická. V hodinách převažuje kooperativní učení, výklad, řízený rozhovor. Jsou využívány aktivizační metody jako například skupinová práce, analýza dokumentů, prezentace referátů, samostatná práce s textem a mapou, prezentace výsledků individuální i týmové práce, ústní nebo písemnou formou. Jsou využívány videokazety, názorné ukázky a prezentace převážně vytvořené studenty a vyučujícími. Zařazovány jsou referáty a osobní příspěvky žáků. Důraz je kladen především na osobní aktivitu

69

a samostatnost při získávání poznatků z učebnice, či odborných časopisů. V každém ročníku jsou zařazeny exkurze, návštěva městské památkové rezervace a muzea. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení žáků se provádí na základě kombinace ústního a písemného zkoušení, sledovány jsou výsledky teoretické i praktické práce. Nejpoužívanějšími formami je individuální i frontální ústní zkoušení, písemné testy nestandardizované, klasifikace referátů, hodnocení výsledků praktické činnosti, klasifikace prezentací a osobní aktivity při výuce. Hodnocení žáka učitelem je doplňováno sebehodnocením zkoušeného žáka i hodnocením ze strany jeho spolužáků. Konečnou klasifikaci určí učitel. Důraz je kladen především na porozumění učivu, na schopnost žáka spojovat získané poznatky s ostatními společenskovědnými znalostmi a na jeho dovednosti tyto poznatky použít při řešení nových úkolů. Přínos předmětu pro plnění klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů Rozvíjené klíčové kompetence:  







 

kompetence k učení, tzn. žák má pozitivní vztah k osvojování si poznatků a motivaci k dalšímu vzdělávání, ovládá různé techniky učení a využívá informační zdroje; kompetence k řešení problémů, tzn. žák řeší jednoduché problémy, analyzuje je, zpracovává a vyhodnocuje výsledky, uplatňuje při řešení problémů různé metody myšlení a myšlenkové operace; kompetence komunikativní, tzn. žák se vyjadřuje přiměřenou odbornou terminologií v mluveném i písemném projevu, formuluje své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně, aktivně se zapojuje do diskusí, formuluje, obhajuje své názory a postoje, respektuje názory druhých v souladu se zásadami kulturního projevu a chování; občanské kompetence, tzn. žák se aktivně seznamuje s veřejnými problémy a s možnostmi jejich řešení, chápe význam životního (přírodního i společenského) prostředí pro člověka a jedná v duchu udržitelného rozvoje, jedná odpovědně a aktivně nejen ve vlastním zájmu, ale i pro zájem veřejný; kompetence k pracovnímu uplatnění, tzn. žák má kladný postoj ke vzdělávání a vlastní profesní budoucnosti, adaptuje se na měnící se životní a pracovní podmínky a podle svých schopností a možností je ovlivňuje, přijímá a odpovědně plní svěřené úkoly a aktivně pracuje v týmu; kompetence využívat prostředky ICT, tzn. žák vyhledává informace na internetu, pracuje s nimi, pomocí výpočetní techniky je vyhodnocuje a uplatňuje; kompetence odborné, tzn. žák si osvojuje poznatky o vývoji ekonomických principů v průběhu dějin a jejich vlivu na vývoj lidského společenství, vyhledává, pracuje s příslušnými historickými prameny, orientuje se ve vývoji našeho národa v kontextu vývoje lidstva, získává a kriticky vyhodnocuje informace, ocení všelidské hodnoty

70

jako humanitu, svobodu, demokracii, toleranci a kulturnost vztahů mezi lidmi a národy.






občan v demokratické společnosti – žák má vhodnou míru sebevědomí, odpovědnosti a schopnosti tolerance, morálního úsudku, jedná s lidmi, diskutuje o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledá kompromisní řešení a zachovává si úctu k materiálním, duchovním hodnotám i kulturnímu dědictví; člověk a svět práce – žák získá znalosti a kompetence k úspěšnému uplatnění se na trhu práce, je veden k sebereflexi, k uvědomění si zodpovědnosti za vlastní život, orientuje se v možnostech dalšího vzdělávání v oboru a je motivován k aktivnímu pracovnímu životu i úspěšné kariéře; člověk a životní prostředí – žák si uvědomuje zásadní význam přírody a životního prostředí pro člověka, má odpovědný vztah ke svému zdraví, svým životním stylem se snaží být příkladem ostatním, dodržuje zásady ochrany životního prostředí, má úctu k živé i neživé přírodě, respektuje život jako nejvyšší hodnotu, orientuje se v globálních problémech lidstva, respektuje zásady trvale udržitelného rozvoje a aktivně přispívá k jejich uplatnění

Rozvíjené mezipředmětové vztahy Pro předmět dějepis se nejvíce uplatňují mezipředmětové vztahy s českým jazykem a literaturou, estetickou výchovou, informační technologií, občanskou naukou a cizími jazyky. Rozpis učiva a výsledků vzdělávání: Dějepis

1. ročník Výsledky vzdělávání

Žák - objasní smysl poznávání minulosti a variabilitu jejího výkladu; - lokalizuje na mapě nejvýznamnější starověké civilizace; - uvede příklady přínosu starověkých civilizací na další rozvoj Evropy; - vysvětlí počátky demokracie v Řecku; - obecně charakterizuje epochu středověku, jeho kulturu, společnost


Počet hodin

1. Úvod do dějepisu - úvod do studia - pravěk a počátky lidstva

6

2. Starověk - starověké říše – první státy: Mezopotámie, Egypt, Čína, Indie - antika – starověké Řecko a Řím

10

3. Středověk - stát a společnost, církev, kultura - vznik západoevropských států

20

71

-

-

-

a hospodářství; definuje úlohu církve nejen při utváření středověkých států; vysvětlí počátky prvních státních útvarů na našem území; uvede významné mezníky a osobnosti ve vývoji českého království; objasní příčiny husitství, české reformace a jejich význam pro národní dějiny; popíše důsledky nástupu Habsburků na český trůn;

-

počátky českého státu středověká kolonizace, vznik měst křížové výpravy stoletá válka nástup Lucemburků na český trůn česká reformace a husitské hnutí Jagellonci na českém trůně a nástup Habsburků

4. Raný novověk lokalizuje na mapě důležitá místa; - humanismus a renesance charakterizuje významné společenské - zámořské objevy změny; - český stát objasní význam zámořských plaveb; - reformace a protireformace vysvětlí pojmy reformace a rekatolizace; - třicetiletá válka popíše český stavovský odboj, jeho - západní a východní Evropa příčiny a důsledky; - absolutismus a parlamentarismus vysvětlí význam osvícenství - osvícenství a osvícenských reforem; objasní pojem merkantilismus;

- na příkladu občanských revolucí vysvětlí boj za občanská i národní práva a vznik občanské společnosti. Dějepis

20

5. Velké občanské revoluce - vznik USA - Velká francouzská revoluce - napoleonské války

10


Žák - objasní vznik novodobého českého národa a jeho úsilí o emancipaci; - popíše česko-německé vztahy; - objasní způsob vzniku národních států a jejich vývoj v 19. století

- vysvětlí proces modernizace; - objasní roli dělnického hnutí v Evropě a českých zemích; - postihne rozdíly mezi různými sociálními a ekonomickými teoriemi 19. století; - vysvětlí rozdělení světa a rozpory


Počet hodin

1. Společnost a národy - národní hnutí v Čechách - česko-německé vztahy - dualismus - vznik Německa a Itálie - revoluce 1848–49 - habsburská monarchie

16

2. Modernizace společnosti - průmyslová revoluce - průmyslová revoluce v Čechách - vznik dělnického hnutí

4

3. Vztahy mezi velmocemi - mezinárodní vztahy před válkou

16

72

-

mezi velmocemi; popíše dopad války na obyvatelstvo a objasní změny ve světě; vysvětlí, jak získali bolševici v Rusku moc; objasní cíle působení čs. legií; uvede důsledky porážky ústředních mocností a poválečné uspořádání světa;

- charakterizuje první Československou republiku, srovná ji s poměry za tzv. druhé republiky; - popíše situaci mezi válkami a mezinárodní vztahy; - objasní vývoj česko-německých vztahů; - vysvětlí důsledky hospodářské krize; - charakterizuje fašismus a nacismus; - vysvětlí dopad odboje na poválečný vývoj; - objasní cíle válčících stran, totální charakter války; - charakterizuje válečné zločiny. -

-

-

příčiny a průběh 1. světové války české země za války vznik ČSR budování demokracie v ČSR poválečné uspořádání světa a Evropy vývoj v Rusku

16

4. Demokracie a diktatura - mezinárodní vztahy ve 20. a 30. letech - ČSR v meziválečném období - totalitní režimy v Evropě - hospodářská krize - růst napětí a cesta k válce - mnichovská dohoda - 2. světová válka - ČSR za války - válečné zločiny a holocaust - důsledky války

5. Svět v blocích objasní uspořádání světa a jeho důsledky - poválečné uspořádání světa a Evropy pro ČSR; - ČSR 1945–1948 objasní pojem studená válka; - studená válka popíše projevy a důsledky studené - ČSR 1948–1989 války; - USA – světová supervelmoc charakterizuje režim v ČSR a jeho vývoj - SSSR – světová supervelmoc v souvislostech celého východního - konec bipolarity bloku; - svět na konci 20. století popíše vývoj ve vyspělých demokraciích a ekonomickou integraci; vysvětlí rozdíl mezi tržní a centrálně řízenou ekonomikou; vysvětlí rozpad sovětského bloku.

14

73


6.8 Název vyučovacího předmětu: Občanská nauka Celkový počet vyučovacích hodin: 128 Název předmětu

Občanská nauka

Ročník

1.

2.

3.

4.

Celkem


1

1

1

1

4

Pojetí předmětu Obecný cíl předmětu Občanská nauka je součástí společenskovědní složky všeobecného vzdělávání. Cílem předmětu je žáka seznámit se společenskými, hospodářskými, politickými a kulturními aspekty současného života a s psychologickými, etickými a právními kontexty mezilidských vztahů. Občanská nauka se podílí na přípravě žáka pro úspěšný osobní, občanský a pracovní život v demokratické společnosti. Výuka proto směřuje především k pozitivnímu ovlivňování hodnotové orientace žáků tak, aby byli slušnými lidmi a informovanými občany, aby jednali odpovědně a uvážlivě vůči sobě i společnosti. Výuka se snaží dosáhnout toho, aby žáci jednali aktivně, samostatně, odpovědně a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i v zájmu veřejném, jednali v souladu s morálními principy a přispívali k uplatňování demokratických hodnot. Společenskovědní vzdělávání kultivuje žáka i v oblasti historického povědomí – žák se orientuje v hlavních událostech v minulosti, uvědomuje si svou příslušnost k vlastnímu národu i k širšímu společenství Evropské unie. Charakteristika učiva Učivo občanské nauky je rozvrženo do čtyř ročníků po jedné hodině týdně. V prvním ročníku seznamuje žáky s problematikou člověka, lidského společenství, práva a ekonomie. Ve druhém ročníku se žáci seznamují se státovědou. Ve třetím ročníku je zařazena problematika mezinárodních vztahů a mezinárodních organizací EU, NATO, OSN a čtvrtý ročník se věnuje filozofii. Výuka směřuje k přípravě žáků na aktivní občanský život v demokratické společnosti, k vyvážené hodnotové orientaci žáků a odpovědnému jednání nejen ve vlastní prospěch, ale i pro veřejný zájem. Podporuje úctu k životu jako k nejvyšší hodnotě a schopnosti kritického myšlení.

74

Pojetí výuky Výuka žáka stimuluje, rozvíjí nejen jeho intelekt, ale také jeho city a charakterové vlastnosti. K demokratickému občanství vychovává nejen škola, ale i prostředí školy, třídy. Ve výuce se střídají různé vyučovací strategie od frontální výuky ke skupinové a individuální, např. analýza textů, práce s tiskem, internetem, médii. Výuka je systematická, názorná, reaguje na aktuální společenská, kulturní i odborná témata, např. z oblasti politické, kulturní, společenské atd. Součástí výuky jsou společné návštěvy institucí, exkurzí, výstav, přednášek. Výuka se také zabývá sociálně-patologickými jevy, drogovou prevencí, environmentální výchovou, globálními problémy a globalizací, prohlubuje multikulturalitu, pracovní a sociální mobilitu, mediální informovanost. Součástí výuky je práce se zdroji informací (internet, denní tisk, televize) Žáci zpracovávají získané poznatky formou prezentací, referátů, zpráv, reportáží, úvah… Diskuze, popřípadě učitelem řízený rozhovor, je jednou ze základních forem výuky, žák diskutuje o obecně lidské, politické, právní, hospodářské, sociální a prakticky odborné problematice. Zdůvodňuje a věcnými argumenty podporuje své názory či názory určité skupiny. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení žáků se provádí na základě kombinace ústního a písemného zkoušení, sledovány jsou výsledky teoretické i praktické práce. Nejpoužívanějšími formami je individuální i frontální ústní zkoušení, písemné testy nestandardizované, klasifikace referátů, hodnocení výsledků praktické činnosti, klasifikace prezentací a osobní aktivity při výuce. Přínos předmětu pro plnění klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů Rozvíjené klíčové kompetence:  





kompetence k učení, tzn. žák má pozitivní vztah k osvojování si poznatků a motivaci k dalšímu vzdělávání, ovládá různé techniky učení a využívá informační zdroje; kompetence k řešení problémů, tzn. žák řeší jednoduché problémy, analyzuje je, zpracovává a vyhodnocuje výsledky, uplatňuje při řešení problémů různé metody myšlení a myšlenkové operace; kompetence komunikativní, tzn. žák se vyjadřuje přiměřenou odbornou terminologií v mluveném i písemném projevu, formuluje své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně, aktivně se zapojuje do diskusí, formuluje, obhajuje své názory a postoje, respektuje názory druhých v souladu se zásadami kulturního projevu a chování; občanské kompetence, tzn. žák se aktivně seznamuje s veřejnými problémy a s možnostmi jejich řešení, chápe význam životního (přírodního i společenského) prostředí pro člověka a jedná v duchu udržitelného rozvoje, jedná odpovědně a aktivně nejen ve vlastním zájmu, ale i pro zájem veřejný, jedná v souladu s morálními principy, přispívá k uplatňování hodnot demokracie, vystupuje proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci, uvědomuje si v rámci plurality a multikulturního soužití vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupuje s aktivní tolerancí k identitě 75



 

druhých lidí, je hrdý na tradice a hodnoty svého národa, chápe jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu; kompetence k pracovnímu uplatnění, tzn. žák má kladný postoj ke vzdělávání a vlastní profesní budoucnosti, adaptuje se na měnící se životní a pracovní podmínky a podle svých schopností a možností je ovlivňuje, přijímá a odpovědně plní svěřené úkoly a aktivně pracuje v týmu, je motivovaný k aktivnímu pracovnímu životu a úspěšné kariéře, k sebereflexi vlastní činnosti, je informovaný o možnosti dalšího studia na VOŠ, VŠ a pracovního uplatnění; kompetence využívat prostředky ICT, tzn. žák vyhledává informace na internetu, pracuje s nimi, pomocí výpočetní techniky je vyhodnocuje a uplatňuje; kompetence odborné, tzn. žák si uvědomuje základní zákonitosti fungování, vývoje a změn ve společnosti, jejich vliv na utváření lidského společenství, vyhledává a pracuje s příslušnými informacemi, získává je a kriticky vyhodnocuje, je schopen ocenit všelidské hodnoty jako humanitu, svobodu, demokracii, toleranci a kulturnost vztahů mezi lidmi a národy, je schopen základní orientace ve vývoji našeho národa v kontextu evropském i celosvětovém.






občan v demokratické společnosti – žák má vhodnou míru sebevědomí, odpovědnosti a tolerance, morálního úsudku, je schopen jednat s lidmi, diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení a zachovávat si úctu k materiálním, duchovním hodnotám i kulturnímu dědictví; člověk a svět práce – žák má znalosti a kompetence k úspěšnému uplatnění se na trhu práce, je veden k sebereflexi, k uvědomění si zodpovědnosti za vlastní život, orientuje se v možnostech dalšího vzdělávání v oboru a je motivován k aktivnímu pracovnímu životu i úspěšné kariéře; člověk a životní prostředí – žák si uvědomuje zásadní význam přírody a životního prostředí pro člověka, má odpovědný vztah ke svému zdraví, svým životním stylem se snaží být příkladem ostatním, dodržuje zásady ochrany životního prostředí, má úctu k živé i neživé přírodě, respektuje život jako nejvyšší hodnotu, orientuje se v globálních problémech lidstva, respektuje zásady trvale udržitelného rozvoje a aktivně přispívá k jejich uplatnění.

Rozvíjené mezipředmětové vztahy V předmětu občanská nauka se uplatňují mezipředmětové vztahy s českým jazykem a literaturou, dějepisem, zeměpisem, informační a komunikační technologií, estetickou výchovou, cizími jazyky, psychologií, ekonomií, biologií, matematikou atd.

76

Rozpis učiva a výsledků vzdělávání: Občanská nauka

1. ročník



Počet hodin

Žák - jedná v různých životních situacích s lidmi na základě porozumění vlastní osobnosti a empatie k jiným lidem, podle zásad slušného chování a adekvátně k dané situaci; - získává dovednost samostatně studovat a racionálně se připravovat na výuku; - vysvětlí význam celoživotního vzdělávání a pozitivního využívání volného času; - objasní specifika důležitých sociálních útvarů a jejich význam pro člověka; - na příkladech vysvětlí význam dobrých mezilidských vztahů a solidarity mezi lidmi; - analyzuje zásady ochrany zdraví; - objasní rozdíl mezi věřícími a ateisty; - vysvětlí, čím jsou nebezpečné náboženské sekty a náboženský fundamentalismus; - vysvětlí význam účelného využívání volného času a funkce umění; - seznámí se s nejčastějšími formami závislostí, jejich působením na lidský organismus a vysvětlí, čím jsou nebezpečné jednotlivci i společnosti;

1. Člověk v lidském společenství - úvod do výuky předmětu: smysl a význam výchovy k občanství - význam vzdělání pro život, celoživotní vzdělávání, učení a volný čas - osobnost, tělesná a duševní stránka osobnosti, vývoj a rozvoj osobnosti, etapy lidského života a jejich znaky - vliv prostředí na člověka, pravidla slušného chování, kvalita mezilidských vztahů, komunikace - důležité sociální útvary, rodina a její význam, volba životního partnera - víra a ateismus, náboženství, církve, sekty - životní spokojenost a volný čas - zdraví a jeho ochrana, životní styl, sociálně patologické jevy, nejčastější formy závislostí

15

-

-

-

-

2. Člověk a právo vysvětlí pojmy právo, právní stát, právní - občan a právo, právní stát, spravedlnost ochrana, právní vztah; popíše soustavu soudů v ČR a činnost - právní řád a právní ochrana občanů, policie, soudů, státního zastupitelství, právní vztahy advokacie a notářství; - soustava soudů ČR vysvětlí rozdíl mezi fyzickou - rodinné právo a právnickou osobou, způsobilost - občanské právo k právním úkonům, trestní odpovědnost; - trestní právo (hmotné, procesní), objasní práva a povinnosti mezi dětmi - orgány činné v trestním řízení a rodiči, mezi manželi, (policie, státní zastupitelství, mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, vyšetřovatel, soud), specifika trestné má přehled o příručkách a dokumentech činnosti, tresty a trestání mladistvých souvisejících s touto problematikou; - právnická povolání (ve smyslu co kdo rozlišuje na konkrétních příkladech dělá – na koho se obrátit) trestný čin a přestupek; - pracovní právo

12

77

- argumentuje v problematice humanizace vězeňství a alternativních trestů; 3. Člověk a ekonomika - majetek a jeho nabývání, racionální ekonomické rozhodování, zodpovědné hospodaření s majetkem, ukládání peněz - hospodářský život rodiny, rodinný rozpočet, sociální zabezpečení, státní sociální podpora, sociální pomoc

6



Počet hodin 33

- vysvětlí vznik a funkci státu, národa, získávání státního občanství, uvede práva a povinnosti z tohoto vyplývající; - vyjmenuje české státní symboly a objasní jejich význam; - charakterizuje demokratický stát (základní principy a hodnoty demokracie); - objasní fungování demokracie v České republice a jaké má problémy (korupce, extremismus, kriminalita, „rozevírání sociálních nůžek“…); - porovnává rozdíly mezi ideologiemi; - uvede základní lidská práva zakotvená v naší ústavě a práva dětí; - shrne vývoj ústavního systému ČR a Ústavy ČR; - objasní úlohu politických stran, význam svobodných voleb a občanské angažovanosti; - vysvětlí národnostní složení obyvatelstva našeho státu, sociální skladbu společnosti a úlohu elit; - vysvětlí na praktických příkladech, co lze považovat za politický radikalismus, extremismus a terorismus, xenofobii, včetně postojů k migrantům, azylantům, multikulturalitě; - přistupuje kriticky k médiím, vysvětlí manipulaci zpravodajstvím, komentáři, reklamou atp.

Člověk jako občan v demokratickém státě - stát, národ, občan, občanství - základní hodnoty a principy demokracie - politické ideologie (konzervatismus, liberalismus, socialismus, nacionalismus, fašismus a nacismus, anarchismus, environmentalismus, feminismus) - politika a její úloha ve společnosti - lidská práva – vývoj a jejich obhajování i možné zneužívání - Ústava ČR, politický systém ČR - politika, politické strany, volební systémy a volby - parlament a zákonodárná moc - prezident a vláda – výkonná moc - občanská společnost, občanské ctnosti potřebné pro demokracii - rasy, etnika, národy, národnosti; - majorita a minority, společenské vrstvy, elity, populace, veřejnost - solidarita, migrace, azyl, emigrace apod., skupiny lidí na našem území, multikulturalita společnosti - politický radikalismus, nebezpečí extremismu a terorismu pro demokratickou společnost - struktura veřejné správy, obecní a krajská samospráva - média a jejich funkce, kritický přístup k médiím

- uvědomuje si význam majetku; - diskutuje o významu mezilidských vztahů na pracovišti; - sestaví fiktivní rodinný rozpočet; - uvede způsoby ochrany majetku, ukládání peněz; - má přehled o daňovém systému a mzdové politice. Občanská nauka

2. ročník

Žák

78

Občanská nauka

3. ročník

Výsledky vzdělávání Žák - nastíní vývoj společensko-vědních disciplín - charakterizuje postavení České republiky v Evropě a ve světě; - popíše cíle a struktury OSN, EU a NATO; - posuzuje důsledky zapojení ČR do evropských a euroatlantických struktur; - objasní význam státní suverenity; - vysvětlí pojem globalizace, populační exploze, popíše globální problémy soudobého světa; - objasní pojmy terorismus, kriminalita, násilí, jaderné a ekologické katastrofy, války, nekontrolovaný rozvoj techniky, morální slepota; - charakterizuje nejvýznamnější světová náboženství a nová náboženská hnutí, náboženský extremismus a terorismus; - objasní shody a rozdíly světových náboženství, náboženskou toleranci. Občanská nauka


Počet hodin

1. Přehled vývoje společensko-vědních disciplín - vývoj etiky, práva, estetiky, logiky, sociologie, politologie

2

2. Politologie, mezinárodní vztahy, Česká republika, Evropa a svět - Česká republika a její postavení v soudobém světě, velmoci, vyspělý svět, rozvojové země a jejich problémy - evropská integrace, důsledky vstupu ČR do evropských struktur - NATO, Armáda ČR, obranná politika České republiky - úloha OSN, mezinárodní solidarita a pomoc - globální problémy soudobého světa - globalizace a její důsledky

20

3. Světová náboženství - judaismus - křesťanství - islám

10

4. ročník



Počet hodin 30

- definuje pojmy – náboženství, filozofie, věda, světový názor; - vysvětlí, jaké otázky řeší filozofie; - používá vybrané filozofické pojmy; - uvědomuje si roli filozofie v životě člověka; - rozlišuje materialismus a idealismus, pracuje s filozofickým textem, přemýšlí o významných praktických otázkách filozofie, etiky a diskutuje o nich (v mezích svých znalostí a schopností); - zaujímá kritické stanovisko ke světu

Filozofické a etické otázky v životě člověka - lidské myšlení v předfilozofickém období, mýtus, vznik a hlavní disciplíny filozofie, základní filozofické problémy (ontologie, gnoseologie) - proměny filozofického myšlení od starověku po 20. stol. - filozofie a řešení životních situací - etika a filozofická antropologie, základní pojmy etiky, mravní hodnoty a normy - lidské jednání, pojmy vina, svědomí,

Žák

79

a sám k sobě; - objasňuje odpovědnost za své názory, postoje a jednání k jiným lidem.

spravedlnost, odplata - svobodná vůle a lidská činnost - základní mravní povinnosti a odpovědnost člověka - život jako nejvyšší hodnota

Ve 3. nebo ve 4. ročníku si žák, který bude maturovat z předmětu občanský základ, může zvolit seminář základů společenských věd, kde se bude opakovat a dále rozšiřovat probrané učivo.

80


6.9 Název vyučovacího předmětu: Biologie a ekologie Celkový počet vyučovacích hodin: 318 Název předmětu

Biologie a ekologie

Ročník

1.

2.

3.

4.

Celkem


2

2

3

3

10

Pojetí předmětu Obecný cíl předmětu Předmět biologie a ekologie směřuje k poznání přírody a zabývá se studiem živých organismů, jejich vzájemných vztahů a vztahů k přírodě neživé. Žáci získají komplexní přehled o žijících druzích organismů, jejich stavbě, vzniku a vývoji. Předmět žákům umožní pochopit přírodní jevy a mechanismy probíhající uvnitř ekosystémů, stejně jako jevy a mechanismy probíhající uvnitř buněk. Žáci získají přehled o struktuře a přenosu genetické informace, o možných mutacích a geneticky modifikovaných organismech. Vzhledem ke zdravotnickému charakteru oboru je výuka zaměřena také na parazity člověka a onemocnění, která způsobují. Cílem předmětu je také pochopení podstatných souvislostí vztahu člověka k přírodě a životnímu prostředí a v návaznosti na to pak formování jeho aktivních postojů k problémům souvisejících s udržitelným rozvojem. V rámci ekologie je kladen důraz i na globální problémy dnešního světa a vytvoření pozitivního vztahu k přírodě. Charakteristika učiva Předmět biologie a ekologie je zařazen do výuky v 1. až 4. ročníku, v 1. a 2. ročníku v rozsahu 2 vyučovací hodiny týdně, ve 3. a 4. ročníku v rozsahu 3 vyučovací hodiny týdně (tj. 321 hodin celkem). Svým obsahem se řadí mezi přírodovědné předměty. Výuka je zaměřena na systematické rozšiřování a prohlubování znalostí, dovedností a návyků získaných v průběhu základního vzdělávání. Jednotlivé tematické celky jsou řazeny v logické návaznosti tak, aby zahrnovaly všechna témata zařazená do RVP a přitom byly splněny stanovené cíle předmětu. Obsahem prvního ročníku je obecná biologie se zaměřením zejména na buňku jako základní jednotku živé hmoty, dále pak na evoluci živých organismů a člověka a základy mikrobiologie. Ve 2. jsou zařazeny tematické celky genetika a ekologie. Další ročníky jsou naplněny systematickým

81

přehledem rostlinné (3. ročník) a živočišné říše (4. ročník) včetně základů botaniky a zoologie. Pojetí výuky V průběhu výuky biologie žáci získávají celou řadu nových poznatků, osvojí si značné množství nových odborných biologických pojmů z obecné biologie. Prokazují porozumění vytvářením souvislostí mezi ději probíhajícími na molekulární nebo buněčné úrovni a procesy, které probíhají ve složitém organismu – v orgánech a orgánových soustavách v těle člověka (dýchání, metabolické procesy při zpracovávání a využívání živin, rozmnožování apod.). Osvojené poznatky z ekologie jsou schopni aplikovat k řešení aktuálních globálních nebo lokálních problémů. Žáci by měli umět hodnotit a používat různé zdroje informací a přiměřeně je prezentovat ostatním. Kromě učebních a problémových úloh zadávaných a řešených ve výuce žáci rovněž zpracovávají prezentace k průběžně probíraným obsahům vzdělávání s využitím rozličných informačních zdrojů a ICT. Součástí výuky může být exkurze s biologickou nebo ekologickou tematikou (např. antropologické muzeum, centrum ekologické výchovy, závod pro recyklaci odpadů). Hodnocení výsledků žáka Ke zjištění dosažené úrovně osvojení vědomostí a dovedností jednotlivých žáků jsou využívány zejména různé formy ústního a písemného hodnocení. Při skupinových metodách výuky je využíváno sebehodnocení a hodnocení žáků navzájem. Při ústním hodnocení je využíváno i vlastní sebehodnocení žáka. Žák je hodnocen za aktivní účast ve vyučování a při dalších souvisejících učebních aktivitách, je hodnocena kvalita jeho práce (zpracování zadaných úkolů, dodržení obsahu a rozsahu zadané úlohy, odevzdání v termínu). Žák je hodnocen především v těchto oblastech: pochopení a správné používání odborných biologických pojmů, chápání příčin a souvislostí mezi biologickými procesy, dovednost využívat poznatky ostatních přírodovědných předmětů (chemie, matematika, fyzika a ICT), schopnost řešit učební a problémové úlohy, zvládnutí práce s odborným textem a dalšími zdroji informací, samostatné zpracování zadané biologické problematiky a její prezentace před ostatními žáky. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů Rozvíjené klíčové kompetence: 

kompetence k učení, tzn. žák má kladný vztah k učení a k získávání nových informací, učí se zpracovávat odborný text z odborných a populárně vědeckých periodik a nově získané poznatky prezentovat formou referátu, seminární práce, prezentace apod.;

82









kompetence k řešení problémům, tzn. žák zjišťuje věrohodnost různých informačních zdrojů, získává aktuální informace nutné k řešení problému, navrhuje způsob řešení, ověřuje jeho správnost; komunikativní kompetence, tzn. žák se v projevech mluvených a psaných vyjadřuje na odborná témata, používá odbornou terminologii (orientuje se v textu, formuluje vlastní myšlenky, získává informace a pracuje s nimi); občanské kompetence, tzn. žák chápe význam životního prostředí pro člověka a svůj podíl na jeho tvorbě, kriticky zhodnotí konzumní způsob života, jedná v duchu udržitelného rozvoje, uznává hodnotu života, uvědomuje si odpovědnost za vlastní život a spoluodpovědnost za zabezpečování ochrany života a zdraví ostatních lidí, aktivně se seznamuje s globálními problémy a možnostmi jejich řešení; kompetence využívat prostředky ICT a pracovat s informacemi, tzn. žák využívá ICT při vyhledávání nových informací z oboru, získané informace zprostředkuje ostatním formou prezentace.


člověk a životní prostředí – toto téma je přímo obsahem výuky; občan v demokratické společnosti – žák respektuje práva osob se znevýhodněním (dědičné choroby, přenosné choroby, AIDS); informační a komunikační technologie – žák efektivně využívá prostředky ICT k získávání informací a v běžném životě.

Rozvíjení mezipředmětových vztahů: V předmětu se uplatňují velmi těsné mezipředmětové vztahy k chemii, fyzice a ICT. Poznatky z biologie jsou využívány ve všech zdravotnických odborných předmětech, ekologická témata jsou využívána především v občanské výchově. Rozpis učiva a výsledků vzdělávání Biologie a ekologie 1. ročník Výsledky vzdělávání


Počet hodin

Žák - uvede klasifikaci biologických vědních disciplín a jejich předmět zkoumání; - uvede přehled biologických objevů; - vysvětlí obecné znaky živé hmoty; - charakterizuje chemické složení organismů; - uvede rozdělení a příklady biogenních prvků; - popíše chemické složení a význam

1. Obecná biologie - klasifikace biologických disciplín - významné biologické objevy - obecné vlastnosti a chemické složení živých soustav

14

83

anorganických a organických látek v živých organismech; - objasní stavbu prokaryotické a eukaryotické buňky; - vysvětlí význam a funkci jednotlivých - organel; - objasní rozdíly mezi jednotlivými typy buněk; - vysvětlí princip transportních dějů uvnitř buňky; - definuje a klasifikuje metabolismus; - vysvětlí základní metabolické pochody v buňce; - popíše buněčný cyklus; - charakterizuje základní typy rozmnožování buněk; - vysvětlí význam diferenciace a specializace buněk pro mnohobuněčné organismy; - objasní teorie o vzniku života na Zemi; - charakterizuje chemickou a biologickou evoluci biosféry; - popíše hlavní evoluční teorie a jejich podstatu; - popíše hlavní mezníky v evoluci orgánových soustav u živočichů; - vysvětlí evoluci člověka a proces hominizace; - klasifikuje a charakterizuje mikroorganismy; - uvede nečastější virová a bakteriální onemocnění; - zhodnotí význam virů a bakterií včetně ochrany a léčby.

2. Buňka - stavba buňky - látkový a energetický metabolismus buněk - buněčný cyklus a rozmnožování buněk - diferenciace a specializace buněk mnohobuněčných organismů

28

3. Evoluce - vznik a vývoj živých soustav na Zemi - evoluce živých organismů - evoluce člověka

12

4. Základy mikrobiologie - systematické členění mikroorganismů - stavba, funkce a význam virů a bakterií

12


Počet hodin

Biologie a ekologie 2. ročník Výsledky vzdělávání Žák - vysvětlí význam pojmů genetika, heredita a variabilita, genetická informace, alela, gen, genotyp, fenotyp; - vysvětlí molekulární příčiny dědičnosti; - objasní rozdíl mezi úplnou a neúplnou

38

1. Genetika - základní pojmy - vznik znaku z genu - mono- a dihybridismus - Mendelovy zákony - Morganovy zákony

84

-

dominancí; demonstruje Mendelovy zákony na konkrétních příkladech; vyjmenuje Morganovy zákony; vysvětlí vazby genů na pohlaví a dědičnost vázanou na pohlaví; vysvětlí princip a příčinu mutací, uvede jednotlivé typy mutací; objasní dědičnost vybraných chorob, význačných znaků a krevních skupin; vysvětlí podstatu genového inženýrství a jeho užití ve zdravotnictví; objasní pojmy genetiky populací a genetické mechanismy v evoluci;

- objasní pojem ekologie a uvede její rozčlenění; - definuje a vhodně používá ekologickou terminologii; - vysvětlí závislost živých organismů na abiotických a biotických podmínkách; - vyjmenuje faktory ohrožující životní prostředí a uvede perspektivní řešení jeho ochrany; - charakterizuje typy chráněných území v naší republice; - diskutuje věcně o aktuálních ekologických problémech na lokální a globální úrovni.

- dědičnost vázaná na pohlavní chromozomy - mutace - genetika člověka (dědičnost chorob, významných znaků, krevních skupin, kvantitativních znaků) - genové inženýrství, geneticky modifikované organismy - genetické zákonitosti v populacích a v evoluci

2. Ekologie - ekologie a její klasifikace - základní ekologické pojmy - abiotické a biotické podmínky života - ochrana a tvorba životního prostředí - chráněná území - ekologické problémy

28


Počet hodin

Biologie a ekologie 3. ročník Výsledky vzdělávání Žák - rozliší pravá a nepravá pletiva; - klasifikuje a charakterizuje rostlinná pletiva; - objasní výskyt a funkci pletiv v těle rostlin; - vysvětlí rozdíl mezi primárními a sekundárními pletivy; - popíše stavbu těl rostlin; - popíše stavbu, funkci a význam rostlinných orgánů; - uvede některé modifikace rostlinných orgánů;

1. Rostlinná pletiva - rozdělení rostlinných pletiv - funkce pletiv v těle rostlin

10

2. Rostlinné orgány - stavba, funkce a význam vegetativních a generativních orgánů rostlin

24

85

- klasifikuje a charakterizuje druhy květenství; - klasifikuje a charakterizuje typy plodů; - objasní proces příjmu, vedení a výdeje vody v rostlině; - vysvětlí průběh fotosyntézy a dýchání; - uvede způsoby heterotrofní výživy rostlin; - uvede faktory ovlivňující růst rostlin; - klasifikuje druhy pohybů rostlin; - objasní průběh metageneze; - uvede způsoby nepohlavního rozmnožování rostlin; - charakterizuje stavbu, výskyt, význam a hlavní zástupce nižších a vyšších rostlin; - objasní princip vývojových cyklů výtrusných a semenných rostlin a jejich rozmnožování; - uvede rozdíly mezi nahosemennými a krytosemennými rostlinami; - uvede rozdíly mezi jednoděložnými a dvouděložnými rostlinami; - popíše stavbu těla hub; - rozlišuje a charakterizuje různé typy jejich rozmnožování; - pozná typické zástupce hub rostoucích v ČR; - uvede praktický význam hub.

3. Fyziologie rostlin - vodní režim rostlin - metabolismus rostlin - růst, vývoj rostlin - rozmnožování rostlin

18

4. Systematika rostlin - systém nižších a vyšších rostlin

26

5. Biologie hub - stavba těla hub - typy rozmnožování - systém hub - zástupci a jejich využití

18

Biologie a ekologie 4. ročník Výsledky vzdělávání Žák - uvede způsoby výživy organismů; - objasní základní ekologické pojmy; - klasifikuje a charakterizuje typy živočišných tkání; - objasní průběh ontogeneze živočichů; - vyjmenuje základní taxonomické jednotky; - uvede základní třídění prvoků; - vyjmenuje původce onemocnění


Počet hodin

1. Úvod do zoologie - základní pojmy zoologie - živočišné tkáně - rozmnožování a ontogeneze živočichů - taxonomie

10

2. Prvoci - charakteristika prvoků - systematické rozdělení, významní

12

86

člověka; - vysvětlí vznik mnohobuněčných organismů;

zástupci - vznik mnohobuněčných živočichů 3. Bezobratlí živočichové - systematika bezobratlých živočichů - hlavní znaky jednotlivých skupin bezobratlých - hlavní zástupci bezobratlých významní pro člověka - parazité mezi bezobratlými

30

4. Strunatci - uvede přehled základních taxonů - systematika strunatců strunatců; - hlavní znaky jednotlivých skupin - popíše hlavní taxony z hlediska strunatců anatomických a fyziologických znaků; - hlavní zástupci strunatců významní - vyjmenuje významné zástupce pro člověka obratlovců, jejich výskyt, význam, jejich ekologii a etologii.

38

- uvede přehled základních taxonů bezobratlých; - charakterizuje vybrané taxony, zejména se zaměřením na parazity člověka; - uvede příklady zdravotních důsledků některých bezobratlých pro člověka;

87


6.10 Název vyučovacího předmětu: Fyzika Celkový počet vyučovacích hodin: 259 Název předmětu

Fyzika

Ročník

1.

2.

3.

4.

Celkem


3

2

2

1

8

Pojetí předmětu Obecný cíl předmětu Předmět fyzika přispívá k hlubšímu a komplexnímu pochopení podstaty fyzikálních jevů a zákonů.Vysvětluje řadu jevů známých z každodenního života a má velký význam pro rozvoj dalších věd, zejména přírodních a technických. Cílem fyzikálního vzdělávání je naučit žáky využívat fyzikální poznatky v profesním i občanském životě. Fyzikální vzdělávání umožňuje žákům lépe používat a přijímat nové technické objevy a moderní technologie. Charakteristika učiva Učební osnova je zpracována pro vyučování v rozsahu 8 týdenních vyučovacích hodin za studium. Výuka probíhá v dotacích: v 1. ročníku 3 hodiny týdně, ve 2. a 3. ročníku 2 hodiny týdně a ve 4. ročníku 1 hodina týdně. Laboratorní práce jsou do výuky zařazovány nepravidelně. Žák získá přehled o základních zákonitostech jednotlivých tematických celků a pochopí vzájemné souvislosti určitých jevů v přírodě, naučí se využívat získaných poznatků pro svůj profesní i občanský život. Pojetí výuky Předmět je koncipován jako teoretický s maximálním využitím metod názorně demonstračních a aktivizujících. Je používána forma výkladu, řízeného rozhovoru, skupinové diskuze, demonstračních pokusů, vyvození poznatků. Důraz je kladen na samostatnou i skupinovou práci žáků. Hodnocení výsledků žáků Ke zjišťování úrovně znalostí a dovedností žáků se využívá ústní zkoušení individuální i frontální a různé formy písemného zkoušení. Hodnotí se schopnost analyzovat a řešit různé fyzikální problémy, správnost a přesnost vyjadřování, schopnost využití odborné terminologie, samostatnost a aktivita, chápání souvislostí mezi fyzikálními veličinami,

88

dovednost využívat poznatky ostatních přírodovědných předmětů. Při ústním hodnocení se využívá také sebehodnocení žáka. Přínos předmětu pro plnění klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů Předmět svým obsahem teoretickým i praktickým umožňuje přispět k naplnění většiny klíčových kompetencí. Při řešení úkolů získává žák dovednosti využívat různé informační zdroje, rozlišovat realitu a model, provádět jednoduché fyzikální měření, zpracovávat a vyhodnocovat získané výsledky. Při práci ve skupinách jsou naplňovány zejména sociální a komunikační kompetence. Rozvíjené klíčové kompetence: 

 



 

kompetence k učení, tzn. žák má pozitivní vztah k učení a vzdělávání, ovládá různé způsoby práce s textem, s porozuměním sleduje mluvený projev, využívá ke svému učení různé informační zdroje; kompetence k řešení problémů, tzn. žák porozumí zadání úkolu, získá informace potřebné k řešení úkolu, navrhne způsob řešení a vyhodnotí dosažené výsledky; kompetence komunikativní, tzn. žák se vyjadřuje přiměřeně, používá odbornou terminologii, své myšlenky formuluje srozumitelně a souvisle, v písemné podobě jazykově správně, účastní se aktivně diskuzí; občanské kompetence, tzn. žák prostřednictvím tohoto předmětu jedná odpovědně, samostatně, aktivně, myslí kriticky, tvoří si vlastní úsudek, je schopen pracovat v týmu a přispívá k vytváření vstřícných mezilidských vztahů; kompetence využívat prostředky ICT, tzn. žák získává informace z různých zdrojů, zejména pak s využitím internetu; kompetence odborné, tzn. žák při řešení úkolu používá odpovídající matematické a fyzikální postupy, využívá a vytváří různé formy grafického znázornění (grafy, tabulky, schémata), provádí reálný odhad výsledků řešení praktického úkolu, při praktických cvičeních používá vhodné měřící přístroje.


 

občan v demokratické společnosti – žák dovede jednat s lidmi, diskutovat, hledat kompromisní řešení, má vhodnou míru sebevědomí, odpovědnosti a morálního úsudku; člověk a svět práce – žák je veden ke správné motivaci, k zodpovědnosti za vlastní život, k významu vzdělání pro život; člověk a životní prostředí – žák je veden k chápání přírodních zákonitostí a k významu životního prostředí pro člověka.

89

Rozvíjené mezipředmětové vztahy: Vyučovací předmět je úzce spjat s matematikou, chemií, biologií, ICT, ošetřovatelstvím. Rozpis učiva a výsledků vzdělávání Fyzika


Žák - používá fyzikální veličiny a jejich jednotky, převádí jednotky; - zvolí vhodné fyzikální metody a přístroje k jednoduchému měření; - zpracuje výsledky měření a vyvodí z nich závěry; - rozliší druhy pohybů a řeší jednoduché úlohy na pohyb hmotného bodu; - charakterizuje volný pád jako rovnoměrně zrychlený pohyb; - charakterizuje pojem síla a její účinky na těleso, graficky znázorní sílu; - použije Newtonovy pohybové zákony v jednoduchých úlohách o pohybech; - vysvětlí vznik tíhové a třecí síly a jejich účinky; - určí mechanickou práci, výkon a energii a na příkladech uvede platnost zákona zachování energie; - popíše gravitační a tíhové pole Země; - řeší problémy vztahující se k pohybům v homogenním tíhovém poli Země a radiálním gravitačním poli Země; - vysvětlí moment síly a otáčivý účinek sil na těleso; - určí polohu těžiště tělesa jednoduchého tvaru; - rozliší druhy rovnovážné polohy, posoudí stabilitu tělesa; - popíše vlastnosti tekutin; - charakterizuje tlak způsobený vnější silou; - charakterizuje hydrostatický tlak; - aplikuje Archimédův a Pascalův zákon při řešení úloh, rovnici spojitosti toku a rovnici Bernoulliovu; - uvede příklady potvrzující kinetickou teorii látek;


Počet hodin

1. Mechanika - fyzikální veličiny a jednotky - kinematika - dynamika - mechanická práce, výkon a energie - gravitační pole - mechanika tuhého tělesa - mechanika tekutin

62

2. Molekulová fyzika a termika - základní poznatky termiky - pevné látky, kapaliny a plyny,

37

90

- změří teplotu v Celsiově teplotní práce plynu stupnici a vyjádří ji - změny skupenství látek jako termodynamickou teplotu; - vysvětlí význam teplotní roztažnosti látek v přírodě a technické praxi; - vysvětlí pojem vnitřní energie soustavy a způsoby její změny; - řeší jednoduché příklady tepelné výměny; - používá kalorimetrickou rovnici; - používá stavovou rovnici ideálního plynu; - popíše principy nejdůležitějších tepelných motorů a jejich vliv na životní prostředí; - používá Hookův zákon při pružné deformaci těles; - aplikuje vztahy o teplotní roztažnosti pevných látek a kapalin; - vysvětlí zakřivení povrchu kapaliny při stěnách nádoby a význam kapilárních jevů v praxi; - popíše přeměny skupenství látek a jejich význam v přírodě a v technické praxi; - řeší jednoduché úlohy na výpočet tepla v souvislosti se skupenskými změnami; - aplikuje poznatky o práci plynu, porovná výhody a nevýhody jednotlivých tepelných motorů a jejich vliv na životní prostředí. Fyzika


Žák - popíše elektrické pole z hlediska jeho působení na bodový elektrický náboj a vzájemné působení nábojů; - porovná vztahy pro Coulombův a Newtonův gravitační zákon; - vypočítá v jednoduchých případech intenzitu el. pole a elektrický potenciál v daném bodě, elektrické napětí mezi dvěma body; používá vztahy pro práci vykonanou el. silou a kapacitu kondenzátoru; - charakterizuje elektrický proud; - řeší úlohy s použitím Ohmova zákona; - popíše princip a praktické použití


Počet hodin

1. Elektřina a magnetismus - elektrický náboj, elektrický proud v látkách - magnetické pole - střídavý proud

46

91

-

-

polovodičových součástek s přechodem PN; interpretuje jednoduché pokusy s magnetismem, určí orientaci magnetických indukčních čar; určí magnetickou sílu v magnetickém poli vodiče s proudem; vysvětlí podstatu elektromagnetické indukce a její praktický význam; popíše princip generování střídavých proudů a jejich využití v energetice; řeší jednoduché obvody střídavého proudu (RLC); popíše transformátory a jejich využití pro přenos elektrické energie, bezpečnost práce s elektrickými zařízeními;

- vysvětlí souvislost kmitavého pohybu s rovnoměrným pohybem po kružnici; - užívá pojmy: kmit, okamžitá výchylka, amplituda, doba kmitu, fáze kmitavého pohybu, úhlová frekvence, počáteční fáze; - popíše přeměnu energie v mechanickém oscilátoru a vysvětlí jev rezonance; - rozliší základní druhy mechanického vlnění a popíše jejich šíření; - charakterizuje základní vlastnosti zvukového vlnění; - popíše základní vlastnosti zvuku a jeho šíření v látkách; - popíše účinky a využití infrazvuku a ultrazvuku, chápe negativní vliv hluku a ochranu před ním; - popíše funkci elektromagnetického oscilátoru a el. mag. dipólu při vysílání a příjmu elektromagnetických signálů. Fyzika

2. Kmitání, mechanické vlnění, akustika - mechanické kmitání a vlnění - zvukové vlnění - elektrické kmity a elektromagnetické vlnění

20


Počet hodin


Žák - charakterizuje světlo jeho vlnovou délkou a rychlostí v různých prostředích; - užívá pojmy frekvence, index lomu;

29

1. Optika - světlo jako vlnění - optické zobrazování - fotometrie

92

- vysvětlí vliv jednotlivých druhů záření na živé organismy, jeho použití v medicíně i technice; - řeší jednoduché problémy týkající se interference, ohybu a polarizace světla; - řeší úlohy na odraz a lom světla; - řeší úlohy na zobrazení zrcadly a čočkami; - vysvětlí principy základních typů optických přístrojů; - vysvětlí vady oka a jejich korekce; - používá fotometrické veličiny, zhodnotí vhodnost osvětlovacích těles v daném prostředí z hlediska jejich rozmístění i spotřeby energie; - vysvětlí vnější fotoelektrický jev pomocí Einsteinovy teorie; - popíše strukturu elektronového obalu atomu z hlediska energie elektronu; - vysvětlí příklady využití emise záření (laseru); - popíše stavbu atomového jádra a charakterizuje základní nukleony; - vysvětlí podstatu radioaktivity a popíše způsoby ochrany před radioaktivním zářením; - popíše štěpnou reakci jader uranu a její praktické vyžití v energetice; - posoudí výhody a nevýhody způsobů, jimiž se získává elektrická energie; - rozhodne v konkrétní situaci o použití zákonů Newtonovy nebo relativistické mechaniky; - vysvětlí fyzikální význam principu relativity a stálé rychlosti světla ve vakuu a vyvodí z toho některé jednoduché důsledky; - používá vztahy pro relativistickou hmotnost a energii; - řeší jednoduché problémy fyziky Země a jejího okolí (polární záře, odliv příliv, ozonová díra, skleníkový efekt); - popíše zjednodušeně vznik, stavbu a vývoj hvězd, rozpínání vesmíru a jeho stáří.

2. Fyzika mikrosvěta - kvantová fyzika - elektronový obal atomu - jádro atomu - jaderná energie

19

3. Speciální teorie relativity - princip relativity - relativistická kinematika - relativistická dynamika

8

4. Astrofyzika - sluneční soustava - stavba vesmíru - galaxie

8

93

Fyzika



Počet hodin

Žák 1. Biofyzika - vysvětlí účinky fyzikálních faktorů na lidský organismus (výšková nemoc, kesonová nemoc, klimatické vlivy, hluk); - vysvětlí působení fyzikálních polí na lidský organismus (gravitační pole – sedimentace, odstředivá síla – odstředivky, el. pole – účinky el. proudu, iontoforéza, úrazy el. proudem); - vysvětlí účinky a využití ultrazvuku a infrazvuku; - popíše fyzikální podstatu osmózy, osmotického tlaku, krevního tlaku; - charakterizuje fyzikální principy některých vyšetřovacích metod, využití RTG záření, gama záření, využití laseru;

- využívá jednotky soustavy SI, správně je přiřazuje příslušným veličinám a převádí je; - rozlišuje a používá kinematické veličiny (rychlost, zrychlení, dráha, úhlová rychlost atd.); - používá Newtonovy pohybové zákony při řešení úloh o pohybu; - aplikuje zákon zachování energie při řešení příslušných úloh; - popíše jevy v oscilátorech mechanických akustických a elektromagnetických; - vysvětlí příčiny vzniku a vlastnosti vlnění mechanického, akustického a elektromagnetického; - užívá základní veličiny vztahující se k poli elektrickému i magnetickému; - vysvětlí základní jevy související s elektrickým proudem a magnetickými jevy.

15

2. Opakování a prohlubování učiva středoškolské fyziky - fyzikální veličiny a jejich jednotky - kinematika a dynamika pohybu - mechanické, akustické a elektromagnetické kmitání a vlnění - elektřina a magnetismus

15

94


6.11 Název vyučovacího předmětu: Chemie Celkový počet vyučovacích hodin: 318 Název předmětu

Chemie

Ročník

1.

2.

3.

4.

Celkem


2

2

3

3

10

Pojetí předmětu Obecný cíl předmětu Předmět se zabývá zákonitostmi přírody z hlediska složení látek a jejich přeměn. Poskytuje žákům soubor poznatků o chemických látkách, jevech, zákonitostech a vztazích mezi nimi. Formuje logické myšlení, rozvíjí vědomosti a dovednosti využitelné v dalším vzdělávání i v praxi. Podílí se na formování žádoucích vztahů k životnímu prostředí. Vysvětluje jevy známé z každodenního života i z některých odborně zaměřených oblastí. Má velký význam pro rozvoj dalších věd, zejména přírodních a technických. Charakteristika učiva Učivo předmětu chemie je odvozeno z RVP z oblasti přírodovědného vzdělávání. Předmět chemie je zařazen do výuky v 1. a 2. ročníku po 2 vyučovacích hodinách a ve 3. a 4. ročníku po 3 vyučovacích hodinách týdně. Žák si v tomto předmětu osvojí potřebné znalosti problematiky učiva obecné, anorganické a organické chemie, biochemie a fyzikální chemie. Získá přehled o základních zákonitostech jednotlivých tematických celků a pochopí vzájemné souvislosti určitých jevů v okolním prostředí a v živých organismech. Pojetí výuky Předmět je koncipován jako teoretický, s maximálním využitím metod názorně demonstračních a aktivizujících. Kromě výkladu se využívá i dalších forem – diskuze, skupinová práce, samostatná práce, práce s textem, využití internetu. Pro rozvoj samostatných aktivit žáka jsou kromě učebních a problémových úloh zadávaných a řešených ve výuce využívány rovněž dlouhodobější domácí úkoly zaměřené na zpracovávání článků z odborné literatury. Žáci rovněž zpracovávají prezentace k zadaným tématům a přitom používají různé informační zdroje a ICT.

95

Ke vzdělávání jsou dále využívány nástěnné obrazy, modely, výukové folie, filmy dokumentující problematiku probíraného učiva a prezentace. Důraz je kladen především na osobní aktivitu a samostatnost při získávání poznatků. Hodnocení výsledků žáků Žáci jsou hodnoceni v souladu s platným klasifikačním řádem školy. Ke zjištění úrovně osvojení vědomostí a dovedností jsou využívány různé formy ústního a písemného hodnocení. Při ústním hodnocení se využívá sebehodnocení žáka.Důraz je kladen především na porozumění učivu, na schopnost žáka spojovat získané poznatky s ostatními přírodovědnými znalostmi a na jeho dovednosti tyto poznatky použít při řešení nových úkolů. Hlavní částí klasifikace je úroveň výstupních znalostí, tedy na úrovni pololetních či celoročních testů. Ty obsahují především základní učivo formou problémových úloh. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů Rozvíjené klíčové kompetence: 









 

kompetence k učení, tzn. žák má pozitivní vztah k učení a vzdělávání, ke studiu chemie je motivován historickými souvislostmi, praktickým využíváním poznatků z chemie nebo popisem možností, které se před chemií v blízké budoucnosti otevírají, podstatu chemických jevů a dějů si osvojují pomocí vhodných učebních textů, videoprogramů a laboratorních pokusů; kompetence k řešení problémů, tzn. žák rozumí zadání úkolu, získá informace potřebné k řešení úkolu, navrhne způsob řešení, popř. varianty řešení a zdůvodní je, vyhodnotí dosažené výsledky; komunikativní kompetence, tzn. žák se vyjadřuje přiměřeně v projevech mluvených i psaných, získává informace z různých druhů textů, z videa či diagramu, získané informace správně interpretuje a odvodí z nich závěry a důsledky; matematické kompetence, tzn. žák správně používá a převádí běžné jednotky, používá pojmy kvantifikujícího charakteru, čte různé formy grafického znázornění, aplikuje matematické postupy při řešení praktických úkolů v běžných situacích, nachází vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických úkolů, popíše je a využije pro dané řešení; personální a sociální kompetence, tzn. žák přijímá a odpovědně plní svěřené úkoly, pracuje v týmu a podílí se na realizaci společných činností, podněcuje práci v týmu vlastními návrhy, nezaujatě zvažuje návrhy jiných, přispívá k vytváření vstřícných mezilidských vztahů; občanské kompetence, tzn. žák respektuje názory spolužáků, zodpovídá za vlastní rozhodování, chápe význam chemie jako vědy ve společnosti; kompetence využívat prostředky ICT a pracovat s informacemi, tzn. žák získává informace z různých zdrojů, zejména pak s využitím internetu.

96


 

člověk a životní prostředí – žák má povědomí o podstatě a možnostech řešení současných problémů životního prostředí, vlivu člověka na prostředí, vztahu životního prostředí a zdraví; informační a komunikační technologie – žák využívá různé zdroje informací, efektivně pracuje s informacemi, získává informace z internetu; člověk a svět práce – žák získá nejen odborné znalosti a dovednosti, ale také poznatky a dovednosti související s možnostmi jeho uplatnění ve světě práce.

Rozvíjené mezipředmětové vztahy: V předmětu chemie se uplatňují mezipředmětové vztahy k předmětům matematika, fyzika, biologie, somatologie, ošetřovatelství, občanská nauka a základy společenských věd. Rozpis učiva a výsledků vzdělávání Chemie



Počet hodin

Obecná chemie Žák - objasní složení a vlastnosti látek;

1. Složení a vlastnosti látek - hmota, energie, látka, soustava

3 7

- popíše složení atomu; - charakterizuje jednotlivé druhy radioaktivního záření; - používá kvantová čísla k zápisu elektronového obalu prvku;

2. Stavba atomu - elementární částice - atomové jádro - radioaktivita - kvantová čísla - výstavba elektronového obalu 3. Chemická vazba - vznik chemické vazby, vazebná energie a vazebná délka - kovalentní vazba - elektronegativita, iontová vazba - koordinačně-kovalentní vazba - kovová vazba - slabé vazebné interakce – vodíková vazba a van der Waalsovy síly

8

4. Periodická soustava prvků - periodický zákon - zákonitosti a vztahy v tabulce - skupinové názvy prvků - elektronové obaly nepřechodných, přechodných a vnitřně přechodných prvků

5

- vysvětlí vznik jednotlivých typů vazeb; - odvodí vlastnosti látek podle typu vazby;

- vysvětlí zákonitosti periodického systému; - předvídá vlastnosti prvků a jejich chování v chemických procesech na základě poznatků o periodické soustavě prvků;

97

- rozliší jednotlivé typy sloučenin; - určuje u všech sloučenin oxidační číslo; - tvoří pohotově a bezchybně vzorce a názvy všech sloučenin; - ovládá názvy a vzorce iontů; - používá latinské názvy základních chemických prvků a sloučenin;

- řeší bezchybně a s jistotou výpočtové úlohy; - uplatňuje chemické výpočty při řešení praktických problémů;

- popíše způsoby vyjadřování koncentrace roztoků; - vypočítá navážky rozpuštěné látky v roztoku určité koncentrace; - navrhne postup praktické přípravy roztoku; - řeší výpočtové úlohy na ředění roztoků; - definuje pojmy chemického děje; - vytvoří podle slovního komentáře chemickou rovnici s určením stechiometrických koeficientů; - aplikuje poznatky pH na biologické systémy.

Chemie

5. Názvosloví anorganických sloučenín - vzorce binárních sloučenin - vzorce kyslíkatých látek a jejich solí - latinské názvy léčivých a pomocných látek

8

6. Molekulová stavba látek a stechiometrické výpočty - atomová hmotnost a relativní atomová hmotnost - látkové množství, hmotnost a objem 1 molu - výpočty z chemických vzorců - výpočty z chemických rovnic

10

7. Disperzní soustavy, roztoky - složení roztoků - výpočty na přípravu roztoků procentuálních a molárních - ředění roztoků - difúze, osmoza, osmotický tlak, roztoky izo-, hypo-, hypertonické - osmotický tlak, koloidní disperze

10

8. Chemický děj - chemické rovnice – typy - termochemie - reakční kinetika - chemické rovnováhy - protolytické reakce - pH a jeho měření, tlumivé roztoky - oxidačně redukční reakce, vyčíslování redoxních reakcí - elektrochemická řada napětí - elektrolýza a její využití

15


Počet hodin


Anorganická chemie Žák - vyjmenuje nejdůležitější sloučeniny prvků včetně jejich vzorců; - uvede příklady využití prvků a sloučenin;

1. Nepřechodné prvky nekovového charakteru - vodík, kyslík a jejich sloučeniny - voda – ekologie vodních zdrojů, voda ve zdravotnictví - halogeny a jejich sloučeniny, význam

23

98

- určí látky významné ve zdravotnictví; - klasifikuje toxické látky a uvede zásady bezpečné práce s těmito látkami; - popíše škodlivý vliv některých prvků na životní prostředí;

-

- charakterizuje danou skupinu; - zná výskyt, výrobu a použití prvků; - uvede významné sloučeniny a jejich použití; - zhodnotí surovinové zdroje; - posoudí vliv látek na životní prostředí;

- vyjmenuje nejdůležitější sloučeniny prvků včetně jejich vzorců; - uvede příklady využití prvků a sloučenin; - určí látky významné ve zdravotnictví; - klasifikuje toxické látky a zná zásady bezpečné práce s těmito látkami; - popíše škodlivý vliv některých prvků na životní prostředí;

- vyjmenuje hlavní skupinová srážedla pro kationy a aniony; - uvede příklady anionů s oxidačními a redukčními vlastnostmi. Chemie

ve zdravotnictví, zdraví škodlivé látky síra a její sloučeniny dusík a jeho sloučeniny dusík – hnojiva, vzduch a ekologie ovzduší uhlík – anorganické sloučeniny uhlíku, biologický význam křemík a jeho sloučeniny

2. Nepřechodné prvky kovového charakteru - kovy a jejich charakteristika - elektrochemická řada napětí kovů - výroba kovů, koroze, ochrana proti korozi - slitiny a jejich využití v lékařství - alkalické kovy – vlastnosti, sloučeniny , biologický význam alkalických kovů - hořčík a kovy alkalických zemin, biologický význam kovů alkalických zemin - toxikologie - havárie s únikem nebezpečných látek

25

3. Přechodné prvky - charakteristika přechodných prvků a jejich sloučenin - komplexní sloučeniny

14

4. Základy kvalitativní analýzy anorganických látek - srážecí reakce kationů, skupinová srážedla - příklady anionů s oxidačními a redukčními vlastnostmi

4



Počet hodin

Organická chemie Žák - rozpozná vzorce organické sloučeniny; - rozpozná podle chemické rovnice adici,

1. Úvod do předmětu - předmět organická chemie, vlastnosti organických látek

6

99

eliminaci, substituci a polymeraci; - vysvětlí pojmy homolytické, elektrofilní, nukleofilní reakce; - tvoří vzorce a názvy všech typů uhlovodíků; - charakterizuje vlastnosti uhlovodíků podle typu řetězce a podle druhu vazeb v uhlíkatém řetězci; - napíše rovnice základních způsobů přípravy uhlovodíků; - zhodnotí surovinové zdroje; - tvoří vzorce a názvy derivátů uhlovodíků; - napíše rovnice přípravy jednotlivých skupin derivátů; - uvede příklady využití významných derivátů; - zhodnotí využit látek v praxi a jejich vliv na životní prostředí;

- klasifikuje heterocyklické sloučeniny podle velikosti kruhu, typu a počtu heteroatomů; - popíše strukturu heterocyklů a jejich vlastnosti; - uvede příklady praktického využití heterocyklů;

- prezentuje výrobky ze základních typů plastů využívané v každodenním životě; - posoudí vliv jejich praktického používání na člověka a jeho okolí; - uvede příklady syntetických vláken a makromolekulárních sloučenin;

- objasní strukturu a funkci sloučenin nezbytných pro důležité chemické procesy probíhající v organismech; - popíše a vysvětlí význam alkaloidů a dalších přírodních látek;

- rozdělení org. sloučenin, typy vzorců, izomerie, typy vazeb - typy reakcí 2. Uhlovodíky a jejich zdroje - charakteristika uhlovodíků - názvosloví - alkany – vlastnosti, reakce, zástupci - alkeny - alkyny - areny - zdroje uhlovodíků

18

3. Deriváty uhlovodíků - rozdělení derivátů, funkční skupiny - názvosloví - halogenderiváty – příprava, vlastnosti, význam ve zdravotnictví - organokovové deriváty - hydroxyderiváty - thioalkoholy, thiofenoly, ethery - aldehydy a ketony - karboxylové kyseliny a jejich deriváty - síla kyselin a výpočty pH - havárie s únikem nebezpečných látek

20

4. Heterocyklické sloučeniny - základní pojmy, rozdělení, pětičlenné cykly, šestičlenné cykly - vlastnosti heterocyklických sloučenin aromaticita, bazicita, typické reakce - významní zástupci

10

5. Makromolekulární látky - charakteristika plastů a jejich klasifikace - základní typy reakcí – polymerace, polyadice, polykondenzace - výhody a nevýhody užití plastů, jejich vliv na životní prostředí - významní zástupci

6

6. Základy biochemie - sacharidy – vlastnosti, příklady, význam - lipidy – rozdělení, vlastnosti, příklady, význam - nukleové kyseliny – struktura,

36

100

- vysvětlí toxicitu a negativní účinky návykových látek; - dokáže najít shodné i rozdílné vlastnosti mezi enzymy a chemickými katalyzátory; - klasifikuje hormony z hlediska chemické struktury; - označí místo jejich původu; - vysvětlí význam hormonů v regulaci důležitých metabolických pochodů.

-

-

Chemie

význam proteiny – rozdělení, struktura, vlastnosti, význam alkaloidy, izoprenoidy, barviva, léčiva enzymy-struktura a mechanismus jejich účinku, názvosloví a klasifikace,trávicí enzymy vitamíny-rozdělení, názvosloví, společné vlastnosti,význam v organismu hormony



Počet hodin

Biochemie Žák - rozlišuje jednotlivé nukleové kyseliny z hlediska struktury i funkce;

1. Nukleové kyseliny - struktura DNA a RNA - funkce DNA a RNA pro uchování genetické informace a její realizace

6

6

- zařadí fyziologicky významné terpeny do jednotlivých skupin; - popíše vlastnosti nejvýznamnějších zástupců;

2. Steroidy, terpeny - cholesterol, ergosterol, žlučové kyseliny - steroidní hormony, kardiotonické steroidy - vitamín D

8

- vysvětlí význam léčiva a jeho vliv na lidský organismus;

3. Léčiva - základní skupiny léčiv - antipyretika, analgetika, sedativa, hypnotika, antibiotika, anestetika 4. Biochemické děje - metabolismus - adenosintrifosfát a jeho význam - aerobní a anaerobní organismy - glykolýza a citrátový cyklus - fotosyntéza - metabolismus sacharidů, lipidů, proteinů - biotechnologie

22

5. Reakční kinetika - srážková teorie a teorie aktivovaného komplexu - reakční rychlost a faktory, které ji

10

- popíše metabolismus z celkového hlediska; - napíše strukturu ATP; - rozliší organismy podle jejich vztahu k přítomnosti či nepřítomnosti vzdušného kyslíku; - charakterizuje Krebsův cyklus a další redoxní děje v živých soustavách; - vysvětlí ovlivňování metabolických dějů rozdílnou aktivitou enzymů nebo hormonální regulací; - vysvětlí pojmy vnitřní energie, entalpie, slučovací a spalné teplo, entropie; - používá při řešení úloh Nessův zákon;

101

- odvodí rovnovážnou konstantu; - navrhne metodu k měření pH; - uvede příklady využití pH v živých organismech;

- popíše spojité, absorpční a emisní spektrum;

- vymezí pojmy amfoterní látka, autoprotolýza, iontový součin vody a pH; - aplikuje termochemické zákony při výpočtu reakčního tepla;

- využívá znalosti kvalitativní analýzy k pochopení praktického významu anorganické chemie; - využívá znalosti kvantitativní analýzy k pochopení praktického významu anorganické chemie.

ovlivňují energetika chemických reakcí termodynamika termochemie entropie, samovolnost dějů výpočty reakčního tepla

6. Chemické rovnováhy - rovnovážná konstanta - faktory ovlivňující chemickou rovnováhu - rovnováhy v roztocích elektrolytů - oxidačně-redukční rovnováhy - srážecí rovnováhy

8

7. Interakce hmoty a elektromagnetického záření - lom světla, optická aktivita látek - spektroskopické vlastnosti látek - absorpce a emise záření, spektra

4

8. Řešení složitějších chemických výpočtů - výpočty pH silných a slabých kyselin a zásad - výpočty pH tlumivých roztoků - výpočty reakčního tepla

5

9. Základy kvalitativní analýzy organických látek - prvková analýza - důkazy funkčních skupin - měření fyzikálních konstant

5

10. Základy kvantitativní analýzy - vážková analýza; - odměrná analýza - základní pojmy z instrumentální analýzy; - základní výpočty při vážkové analýze; - základní látky a výpočty v odměrné analýze; - titrace neutralizační - titrace srážecí, argentometrie - titrace komplexometrická - titrace redoxní

10

11. Závěrečné opakování

6

102


6.12 Název vyučovacího předmětu: Zeměpis Celkový počet vyučovacích hodin: 66 Název předmětu

Zeměpis

Ročník

1.

2.

3.

4.

Celkem


2

0

0

0

2

Pojetí předmětu Obecný cíl předmětu Zeměpis rozvíjí geografické myšlení (prostoročasové myšlení) žáků a poskytuje jim přehledové i cílené informace o soudobém světě včetně poznání domácích regionů. Vede k rozvíjení schopností pochopit vazby lidské společnosti a přírodní sféry, rozvíjí geografické myšlení nezbytné pro pochopení geografických, kulturních, politických a demografických souvislostí. Zaměřuje se na studium vazeb lidské společnosti a přírodní sféry. Charakteristika učiva Učivo zeměpisu tvoří didaktický výběr na základě kombinace propojeného tematického a regionálního principu. Žák získává zkušenosti nejen z fyzického, socioekonomického, či regionálního zeměpisu, ale zabývá se stručně také ekologií, ochranou životního prostředí, globálními problémy lidstva, politickou mapou světa či mezinárodními organizacemi. Hlavní důraz je kladen na regionální zeměpis, zejména na státy Evropské unie včetně České republiky a řešení aktuálních politických, hospodářských, sociologických či ekologických problémů. Pojetí výuky Výuka předmětu je převážně teoretická. V hodinách jsou využívány atlasy a mapy. Žáci pracují s učebnicemi, aktualitami a využívají výpočetní techniku, zejména prezentace jednak získané na internetu, jednak vytvořené studenty a vyučujícími. Zařazovány jsou i referáty a osobní příspěvky žáků. Důraz je kladen především na osobní aktivitu a samostatnost při získávání poznatků z odborných časopisů či denního tisku. Hodnocení výsledků žáků Podklady pro hodnocení a klasifikaci žáků se získávají během celého klasifikačního období ústním zkoušením, písemnými pracemi, testy, kontrolními prověrkami znalostí a dovedností a sledováním práce žáků v jednotlivých vyučovacích hodinách. Při hodnocení žáků je kladen 103

důraz na hloubku porozumění učivu, schopnost aplikovat poznatky v praxi, kriticky myslet a diskutovat o problémech současného světa. Hodnocení a klasifikace je v souladu s klasifikačním řádem. Přínos předmětu pro plnění klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů Zeměpis rozvíjí kompetence žáků pracovat s učebnicemi, příručkami a další literaturou, mapami, atlasy, statistickými a grafickými podklady. Řešit úkoly jak samostatně, tak ve spolupráci s kolektivem, schopnost získávat informace z různých zdrojů a kriticky tyto informace hodnotit. Využívání poznatků z různých předmětů přispívá k ucelenému pohledu na svět a jeho udržitelný rozvoj. Rozvíjené klíčové kompetence: 









 

kompetence k učení, tzn. žák má pozitivní vztah k osvojování si poznatků a motivaci k dalšímu (kontinuálnímu) vzdělávání, ovládá různé techniky učení a využívá různé informační zdroje; kompetence k řešení problémů, tzn. žák řeší témata, k nimž má geografie co říci – výzvy současného světa, orientuje se v problémech a problémových situacích, vyhledává informace a kriticky a tvořivě s nimi pracuje; kompetence komunikativní, tzn. žák se vyjadřuje přiměřenou odbornou terminologií v mluveném i písemném projevu, vhodně se prezentuje, účastní se aktivně diskuzí, formuluje a obhajuje své názory a postoje, respektuje názory druhých, vyjadřuje se a vystupuje v souladu se zásadami kultury projevu a chování; občanské kompetence, tzn. žák se aktivně seznamuje s veřejnými problémy a s možnostmi jejich řešení, chápe význam životního prostředí pro člověka a jedná v duchu udržitelného rozvoje, jedná odpovědně a aktivně nejen ve vlastním zájmu, ale i pro zájem veřejný; kompetence k pracovnímu uplatnění, tzn. žák má kladný postoj ke vzdělávání a vlastní profesní budoucnosti, stanovuje si cíle a priority podle svých osobních schopností a životních podmínek, efektivně se adaptuje na měnící se životní podmínky, přejímá svěřené úkoly a aktivně pracuje v týmu; kompetence využívat prostředky ICT, tzn. žák vyhledává informace na internetu, pracuje s nimi a s pomocí výpočetní techniky je vyhodnocuje a uplatňuje; kompetence odborné, tzn. žák analyzuje a řeší problémy v občanském životě i odborné praxi s náhledem na uplatnění principů přírodních i společenských věd.


občan v demokratické společnosti – žák je veden k tomu, aby se orientoval v globálních problémech lidstva a jejich regionálních specificích; má vhodnou míru sebevědomí, odpovědnosti a schopnosti morálního úsudku, jedná s lidmi, diskutuje o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledá kompromisní řešení;

104





člověk a svět práce – žák získá znalosti a kompetence k úspěšnému uplatnění se na trhu práce, je veden k uvědomění si zodpovědnosti za vlastní život, orientuje se v možnostech kontinuálního vzdělávání v oboru, je motivován k aktivnímu pracovnímu životu a úspěšné kariéře; člověk a životní prostředí – žák má odpovědný vztah ke svému zdraví, svým životním stylem se snaží být příkladem ostatním. Dodržuje zásady ochrany životního prostředí, má úctu k živé i neživé přírodě, respektuje život jako nejvyšší hodnotu. Orientuje se v globálních problémech lidstva, chápe zásady trvale udržitelného rozvoje a aktivně přispívá k jejich uplatnění.

Rozvíjené mezipředmětové vztahy: Pro předmět zeměpis se nejvíce uplatňují mezipředmětové vztahy s biologií, občanskou naukou, ekonomikou, cizími jazyky a fyzikou. Rozpis učiva a výsledků vzdělávání Zeměpis


Žák - vysvětlí důležitost geografie pro lidstvo; - užívá odbornou terminologii; - popíše základní metody oddělování složek ze směsi a jejich využití v praxi; - čte informace z map; - pracuje s měřítkem mapy; - určí souřadnice na mapě; - popíše pohyby Země a vysvětlí jejich důsledky; - charakterizuje přírodní sféry; - srovná vliv člověka na jednotlivé přírodní sféry;


Počet hodin

1. Úvod do geografie - geografie jako předmět - základní geografické pojmy - kartografie

4

2. Přírodní sféra - Země jako planeta - přírodní sféry

6

3. Globální problémy lidstva - vysvětlí pojem globální problém lidstva; - klíčové ekologické problémy - přírodní katastrofy - vyjmenuje činnosti, kterými člověk může prospět nebo uškodit přírodě; - jmenuje nejvýznamnější globální problémy lidstva, včetně klíčových ekologických problémů; - zdůvodní nerovnoměrnost rozložení obyvatelstva; - konkretizuje urbanizaci ve světě;

2

4. Socioekonomická sféra - světová populace - rozložení obyvatelstva - sídla a urbanizace

8

105

- porovná rozdílnost světových náboženství; - analyzuje poměry mezi hospodářskými sférami; - rozlišuje kontrast „Sever – Jih“; - srovnává jednotlivé mezinárodní organizace a jejich funkce; - synteticky charakterizuje země Evropy a zhodnotí postavení ČR ve světě; - charakterizuje jednotlivé regiony světa podle určitých kritérií, zejména z hlediska hospodářství; - jmenuje zásadní problémy jednotlivých regionů světa.

- světová náboženství - primér, sekundér, terciér, kvartér - mezinárodní politické a hospodářské organizace

5. Regionální zeměpis - Evropa - Česká republika - USA, Kanada - Latinská Amerika - Afrika - Asie - Austrálie a Nový Zéland - Oceánie - Antarktida

46

106


6.13 Název vyučovacího předmětu: Matematika Celkový počet vyučovacích hodin: 319 Název předmětu

Matematika

Ročník

1.

2.

3.

4.

Celkem


3

2

2

3

10

Pojetí předmětu Obecný cíl předmětu Obecným cílem matematického vzdělávání je výchova přemýšlivého člověka, který bude umět používat matematiku v různých životních situacích (v odborné složce vzdělávání, v dalším studiu, v osobním životě, budoucím zaměstnání, volném čase apod.). Studium matematiky vybavuje žáka schopností orientovat se v přírodních, technických a ekonomických jevech, vnímat souvislosti mezi nimi a řešit úlohy z praxe. Matematika umožňuje přechod od kvalitativního ke kvantitativnímu pozorování buď přímo udáním číselné hodnoty, nebo určením vztahu, který vyjadřuje závislost mezi veličinami. Matematika se významně podílí na rozvoji intelektuálních schopností žáků, především v jejich logickém myšlení, vytváření úsudků a schopnosti abstrakce. Charakteristika učiva Učební osnova je zpracována pro vyučování v rozsahu 10 týdenních vyučovacích hodin za studium. Z hlediska klíčových dovedností klademe důraz zejména na:      

dovednost analyzovat a řešit problémy, vhodné a správné numerické zpracování úlohy, posílení pozitivních rysů osobnosti (pracovitost, přesnost, důslednost, sebekontrola, odpovědnost, vytrvalost a schopnost překonávat překážky), chápání souvislostí a vzájemných vztahů mezi jednotlivými tematickými celky i návaznosti na další vědní obory, rozvoj představivosti, schopnost pracovat ve skupině, umět prosadit vlastní názory a přijmout myšlenky ostatních.

107

Pojetí výuky V matematice je využíváno tradičních metod (výkladové hodiny) i moderních výukových metod (práce s PC). Je nutné zohlednit individuální vzdělávací potřeby žáků i jejich intelektuální úroveň. Pro splnění výukových cílů a zvýšení motivace žáků k matematice je vhodné střídat a kombinovat vyučovací metody:         

  



výklad, samostatná práce (individuální procvičování nových dovedností), skupinové vyučování (řešení obtížnějších a časově náročných úloh), tvorba projektů (např. finanční matematika – návrh na zhodnocení finanční částky), shrnutí a opakování učiva po každém tematickém celku, aktualizace učiva (finanční matematika – zjišťování aktuálních podmínek pro zákazníky bankovních ústavů), práce s PC (grafické znázorňování průběhu funkce, geometrické útvary, řešení soustav rovnic), hry (zařazení zajímavých a netypických úloh, rébusů), žákovské soutěže (v rámci třídy, školy, meziškolní – porovnání vzájemné úrovně škol, celostátní soutěže – Matematická olympiáda, Klokan, matematická soutěž odborných škol), diskuse (zhodnocení možností, přístupů, metod řešení, výsledků atd.), simulace (praktické slovní úlohy s možností využití v praktickém životě), projekce a modelace (využití projekční techniky v úlohách grafického charakteru, které jsou časově náročné, využití modelů pro znázornění situací náročných pro představivost – např. funkce, planimetrie, stereometrie), podpora aktivit mezipředmětového charakteru.

Hodnocení výsledků žáků Vědomosti jsou ověřovány průběžně po celý rok převážně písemnou formou (orientační testy, testy s výběrem odpovědí, čtvrtletní písemné práce, opakovací testy) a hodnoceny v souladu s klasifikačním řádem, který je součástí Školního řádu. Hodnotí se:   

správnost, přesnost, pečlivost při řešení matematických úloh, schopnost samostatného úsudku, schopnost výstižné formulace s využitím odborné terminologie.

108








  

kompetence k učení, tzn. žák má pozitivní vztah k učení a vzdělávání; ovládá různé techniky učení, umí si vytvořit vhodný studijní režim a podmínky; s porozuměním poslouchá mluvené projevy (např. výklad, přednášku, proslov aj.), pořizuje si poznámky; využívá ke svému učení různé informační zdroje, včetně zkušeností svých i jiných lidí; kompetence k řešení problémů, tzn. žák porozumí zadání úkolu nebo určí jádro problému, získá informace potřebné k řešení problému, navrhne způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodní jej, vyhodnotí a ověří správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky; uplatňuje při řešení problémů různé metody myšlení (logické, matematické, empirické) a myšlenkové operace; spolupracuje při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení); komunikativní kompetence, tzn. žák se vyjadřuje přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných a vhodně se prezentuje; formuluje své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně; účastní se aktivně diskusí, formuluje a obhajuje své názory a postoje; vyjadřuje se a vystupuje v souladu se zásadami kultury projevu a chování; matematické kompetence, tzn. žák správně používá a převádí běžné jednotky; používá pojmy kvantifikujícího charakteru; provádí reálný odhad výsledku řešení dané úlohy; nachází vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických úkolů, vymezí je, popíše a správně využije pro dané řešení; čte a vytváří různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata apod.); aplikuje znalosti o základních tvarech předmětů a jejich vzájemné poloze v rovině i prostoru; efektivně aplikuje matematické postupy při řešení různých praktických úkolů v běžných situacích; kompetence personální a sociální, tzn. žák pracuje ve skupinách, dodržuje dohodnuté postupy, učí se zodpovědnosti za řešení problému; občanské kompetence, tzn. žák respektuje názory spolužáků, zodpovídá za vlastní rozhodování, chápe význam matematiky jako vědy ve společnosti; kompetence využívat prostředky ICT a pracovat s informacemi, tzn. žák pracuje s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií; komunikuje elektronickou poštou a využívá další prostředky online a offline komunikace; získává informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě internet.


člověk a životní prostředí – žák je veden k tomu, aby pochopil souvislosti mezi matematickými veličinami a jevy; aby přijal odpovědnost za své jednání, snažil se aktivně podílet na řešení matematických úkolů a dokázal esteticky vnímat geometrickou konstrukci; 109



informační a komunikační technologie – žák vyhledá potřebná data na internetu a zpracuje je ve statistice a vysvětlí vyhledané statistické údaje (tabulky, grafy…).

Rozvíjené mezipředmětové vztahy: V předmětu matematika se uplatňují mezipředmětové vztahy k předmětům fyzika, chemie, biologie, ošetřovatelství, ekonomika a informační technologie. Rozpis učiva a výsledků vzdělávání: Matematika

1. ročník



Počet hodin

Žák - provádí aritmetické operace v množině reálných čísel; - rozlišuje prvočíslo a číslo složené, rozloží přirozené číslo na prvočinitele, užívá pojem dělitelnosti přirozených čísel a znaky dělitelnosti; - určuje největší společný dělitel a nejmenší společný násobek přirozených čísel; - používá pojem opačné číslo a převrácené číslo; - znázorní reálné číslo (příp. jeho přibližnou hodnotu) na číselné ose; - pracuje s různými tvary zápisu racionálního čísla a převede je; - zařadí číslo do číselného oboru; - určí absolutní hodnotu, zná její geometrický význam; - vysvětlí pojem množina, provádí sjednocení a průnik množin; - vysvětlí, zapíše a znázorní interval, provádí operace s intervaly (sjednocení, průnik); - řeší praktické úlohy s využitím procentového počtu, poměru a trojčlenky; - provádí operace s mocninami s přirozeným a celým exponentem a s druhými odmocninami; - užívá mocnin se základem 10 při převádění jednotek používaných ve zdravotnictví; - počítá s mocninami s racionálním exponentem, převádí odmocniny

1. Operace s čísly a výrazy - číselné obory (značení, rozlišení oborů, vlastnosti reálných čísel, desetinná čísla) - absolutní hodnota reálného čísla - pojmy množina a interval (značení, zápis a znázornění, sjednocení a průnik) - procentový počet, poměr, trojčlenka - mocniny s exponentem přirozeným a celým, druhá odmocnina, číselné odmocniny - mocniny s racionálním exponentem - odmocniny, částečné odmocňování a usměrňování zlomků - výrazy s proměnnými, mnohočleny, lomené výrazy

44

110

-

-

-

na mocniny a naopak; usměrní zlomek; částečně odmocňuje odmocniny a počítá s nimi; provádí operace s výrazy; (s mnohočleny, s lomenými výrazy, s výrazy obsahujícími mocniny s přirozeným a celým exponentem a s druhými odmocninami); určuje nulový bod výrazu, hodnotu výrazu a definiční obor lomeného výrazu; rozloží mnohočlen na součin pomocí vzorců a vytýkání; provádí druhou a třetí mocninu dvojčlenu;

- vysvětlí pojem funkce; - užívá různá zadání funkce a používá s porozuměním pojmy definiční obor, obor hodnot, funkční hodnota v daném bodě, graf funkce; - sestrojí graf funkce y = f(x); - určí průsečíky grafu funkce s osami soustavy souřadnic; - modeluje reálné závislosti pomocí elementárních funkcí; - rozlišuje jednotlivé druhy lineárních funkcí, objasní rozdíly mezi nimi, sestrojí jejich grafy a určí jejich vlastnosti; - určí předpis lineární funkce z daných bodů nebo grafu funkce; - užívá pojem a vlastnosti nepřímé úměrnosti, načrtne její graf; - řeší reálné problémy pomocí lineární funkce a nepřímé úměrnosti; - řeší lineární rovnice a nerovnice o jedné neznámé; - řeší lineární rovnice a nerovnice v součinovém a podílovém tvaru; - rozlišuje úpravy rovnic na ekvivalentní a neekvivalentní; - převádí jednoduché reálné situace do matematických struktur, pracuje s matematickým modelem a výsledek vyhodnotí vzhledem k realitě; - početně řeší soustavy 2 (3) lineárních rovnic o 2 (3) neznámých, soustavu

2. Funkce a její průběh, řešení rovnic a nerovnic - základní pojmy – funkce, definiční obor a obor hodnot, graf funkce, vlastnosti funkcí - lineární funkce a její speciální případy - lineární rovnice a nerovnice - soustava 2 (3) lineárních rovnic o 2 (3) neznámých - soustava lineárních nerovnic o jedné neznámé - kvadratická funkce - kvadratická rovnice a nerovnice - soustava lineární a kvadratické rovnice

55

111

-

-

-

lineární a kvadratické rovnice; graficky řeší soustavu dvou lineárních rovnic o dvou neznámých; řeší soustavy lineárních nerovnic o jedné neznámé; rozlišuje kvadratickou funkci, načrtne její graf a určí její vlastnosti; vysvětlí význam parametrů funkčního předpisu kvadratické funkce, určí intervaly monotonie a bod, ve kterém nabývá funkce extrému; řeší reálné problémy pomocí kvadratické funkce; řeší úplné a neúplné kvadratické rovnice a kvadratické nerovnice o jedné neznámé; dovede užít vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice; řeší rovnice s neznámou ve jmenovateli; stanoví definiční obor rovnice; dovede vyjádřit neznámou ze vzorce.

Matematika

2. ročník

Výsledky vzdělávání Žák - rozlišuje lineární lomenou funkci, načrtne její graf a určí její vlastnosti; - rozlišuje mocninnou funkci, načrtne její graf a určí její vlastnosti; - rozlišuje exponenciální a logaritmickou funkci, načrtne jejich grafy a určí jejich vlastnosti; - vysvětlí význam základu a ve funkčním předpisu exponenciální a logaritmické funkce (souvislost s monotonií); - vysvětlí pojem logaritmus; - užívá logaritmy a jejich vlastnosti; - dovede řešit jednoduché exponenciální a logaritmické rovnice; - používá poznatky o exponenciální a logaritmické funkci v jednoduchých praktických úlohách; - užívá pojmy orientovaný úhel, stupňová a oblouková míra; - rozlišuje jednotlivé druhy


Počet hodin

1. Funkce a její průběh, řešení rovnic a nerovnic - lineární lomená funkce - mocninná funkce - vlastnosti funkcí - exponenciální funkce, její graf a vlastnosti - logaritmická funkce její graf a vlastnosti - logaritmy, pravidla pro počítání s logaritmy - exponenciální a logaritmické rovnice

25

2. Goniometrické funkce - goniometrie – orientovaný úhel, goniometrické funkce obecného úhlu, jejich vlastnosti a grafy

21

112

-

-

-

goniometrických funkcí (definuje je pro ostrý a obecný úhel); znázorní goniometrické funkce v oboru reálných čísel, používá jejich vlastností a vztahů při řešení jednoduchých goniometrických rovnic i k řešení rovinných i prostorových útvarů; sestrojí grafy jednotlivých goniometrických funkcí a určí jejich vlastnosti; řeší obecný trojúhelník; řeší praktické úlohy s užitím trigonometrie obecného trojúhelníku (sinová věta, kosinová věta);

- vysvětlí posloupnost jako zvláštní případ funkce; - aplikuje znalosti o funkcích při úvahách o posloupnostech a při řešení úloh o posloupnostech; - určí posloupnost: vzorcem pro n-tý člen, výčtem prvků, graficky; - určí aritmetickou posloupnost a vysvětlí význam diference; - užívá základní vzorce pro aritmetickou posloupnost; - určuje geometrickou posloupnost a vysvětlí význam kvocientu; - užívá základní vzorce pro geometrickou posloupnost; - využívá poznatků o posloupnostech při řešení problémů v reálných situacích; - provádí výpočty jednoduchých finančních záležitostí a orientuje se v základních pojmech finanční matematiky. Matematika

- goniometrické rovnice - sinová a kosinová věta, řešení obecného trojúhelníku

3. Posloupnosti a jejich využití - posloupnost a její graf, vzorec pro n-tý člen, rekurentní vzorec - aritmetická posloupnost, součet prvních n členů - geometrická posloupnost, součet prvních n členů - finanční matematika

20

3. ročník



Počet hodin

Žák - rozlišuje základní druhy rovinných obrazců, určí jejich obvod a obsah; - používá goniometrické funkce a jejich vlastnosti a vztahy při řešení rovinných geometrických útvarů; - rozlišuje konvexní a nekonvexní útvary, popsat a správně užívat jejich vlastnosti;

1. Planimetrie - základní rovinné obrazce, jejich obvod a obsah - shodnost a podobnost trojúhelníků - Euklidovy věty - množiny bodů dané vlastnosti - shodná a podobná zobrazení v rovině

22

113

- určí objekty v trojúhelníku, znázorní je a správně užívá jejich základní vlastnosti, pojmy užívá s porozuměním (strany, vnitřní a vnější úhly, osy stran a úhlů, výšky, těžnice, střední příčky, kružnice opsané a vepsané); - aplikuje poznatky o trojúhelnících (obvod, obsah, velikost výšky, Pythagorova věta, poznatky o těžnicích a těžišti) v úlohách početní geometrie; - rozlišuje základní druhy čtyřúhelníků, popíše a správně užívá jejich vlastnosti (různoběžníky, rovnoběžníky, lichoběžníky), pravidelné mnohoúhelníky; - pojmenuje, znázorní a správně užívá základní pojmy ve čtyřúhelníku (strany, vnitřní a vnější úhly, osy stran a úhlů, kružnice opsaná a vepsaná, úhlopříčky, výšky), popíše a užívá vlastnosti konvexních mnohoúhelníků a pravidelných mnohoúhelníků; - užívá s porozuměním poznatky o čtyřúhelníku (obvod, obsah, vlastnosti úhlopříček a kružnice opsané nebo vepsané) v úlohách početní geometrie; - užívá s porozuměním poznatky o pravidelném mnohoúhelníku v úlohách početní geometrie; - pojmenuje, znázorní a správně užívá základní pojmy týkající se kružnice a kruhu, popíše a užívá jejich vlastnosti; - řeší s porozuměním polohové vztahy mezi body, přímkami a kružnicemi - aplikuje metrické poznatky o kružnicích a kruzích (obvod, obsah) v úlohách početní geometrie; - využívá poznatků o množinách všech bodů dané vlastnosti při řešení úloh; - popíše a určí shodná zobrazení v rovině(souměrnosti, posunutí, otočení) a užívá jejich vlastnosti; - rozlišuje a používá osovou a středovou souměrnost, otočení, posunutí a stejnolehlost v geometrických úlohách; - určuje vzájemnou polohu dvou přímek, přímky a roviny, dvou rovin, odchylku

28

2. Stereometrie - základní polohové a metrické vlastnosti v prostoru 114

dvou přímek, odchylku přímky a roviny, - tělesa (hranol, válec, jehlan, kužel, odchylku dvou rovin, vzdálenost bodu komolý jehlan a kužel , koule a její od roviny; části, složená tělesa), povrchy - charakterizuje jednotlivá tělesa, a objemy těles vypočítá jejich objem a povrch (krychle, kvádr, hranol, jehlan, rotační válec, rotační kužel, komolý jehlan a kužel, koule a její části, složená tělesa) s využitím funkčních vztahů a trigonometrie; - využívá poznatků o tělesech v praktických úlohách; - používá goniometrické funkce a jejich vlastnosti a vztahy při řešení prostorových útvarů;

- užívá základní kombinatorická pravidla; - rozpozná variace, permutace a kombinace bez opakování, určí jejich počty a užívá je v reálných situacích; - počítá s faktoriály a kombinačními čísly. Matematika

3. Kombinatorika a pravděpobodnost v praktických úlohách - variace, permutace a kombinace bez opakování - kombinační čísla, binomická věta, Pascalův trojúhelník

14


Počet hodin

4. ročník


1. Pravděpodobnost v praktických úlohách - s porozuměním užívá pojmy náhodný - pravděpodobnost (náhodný pokus pokus, výsledek náhodného pokusu, jev, a jev, pravděpodobnost jevu) opačný jev, nemožný jev a jistý jev; - určí množinu všech možných výsledků náhodného pokusu, počet všech výsledků příznivých jevu a vypočítá pravděpodobnost jevu určí pravděpodobnost sjednocení a průniku jevů; - určí vzdálenost dvou bodů a souřadnice středu úsečky; - vysvětlí pojem vektor; - provádí operace s vektory (součet vektorů, násobení vektorů reálným číslem, skalární součin vektorů); - užívá pojmy vektor a jeho umístění, souřadnice vektoru a velikost vektoru; - určí a užívá opačný vektor; - rozliší a užívá parametrické vyjádření

12

2. Analytická geometrie v rovině - délka úsečky, střed úsečky - vektory v rovině, operace s vektory, velikost vektoru, opačný vektor, velikost úhlu vektorů - analytické vyjádření rovnice přímky (parametrická rovnice, obecná rovnice, směrnicový tvar, úsekový tvar) - vzájemná poloha dvou přímek - vzdálenost bodu od přímky

50

115

-

přímky, obecnou rovnici přímky, směrnicový tvar a úsekový tvar rovnice přímky v rovině; určí a aplikuje v úlohách polohové a metrické vztahy bodů a přímek; charakterizuje jednotlivé kuželosečky a používá jejich rovnice; řeší úlohy na vzájemnou polohu přímky a kuželosečky; stanoví jednotlivé charakteristiky kuželoseček; načrtne grafy kuželoseček;

- vysvětlí a užívá pojmy: statistický soubor, statistická jednotka, statistický znak (kvalitativní a kvantitativní), rozsah statistického souboru; - určí absolutní a relativní četnost, aritmetický průměr, modus, medián, variační rozpětí, rozptyl znaku, směrodatnou odchylku, variační koeficient; - sestaví tabulku a graficky znázorní rozdělení četností; - čte, vyhodnotí a sestaví tabulky, diagramy a grafy se statistickými údaji.

- analytické vyjádření kružnice, vzájemná poloha přímky a kružnice - analytické vyjádření elipsy, vzájemná poloha přímky a elipsy - analytické vyjádření hyperboly, vzájemná poloha přímky a hyperboly - analytické vyjádření paraboly, vzájemná poloha přímky a paraboly

3. Statistika v praktických úlohách - statistika, grafické znázornění statistického souboru

13

4. Opakování a shrnutí učiva

15

116


6.14 Název vyučovacího předmětu: Tělesná výchova Celkový počet vyučovacích hodin: 256 Název předmětu

Tělesná výchova

Ročník

1.

2.

3.

4.

Celkem


2

2

2

2

8

Pojetí předmětu Obecný cíl předmětu Předmět tělesná výchova přispívá ke komplexnímu zvýšení úrovně pohybových dovedností žáka s přihlédnutím k fyzickým dispozicím, zdravotnímu stavu a zájmu. Hlavním cílem je přispívat k všestrannému a harmonickému rozvoji žáků upevňováním zdraví, rozvojem pohybových schopností a formováním pozitivních vlastností osobnosti. Žáci si zdokonalují základní pohybové dovednosti v činnostech tělovýchovných i sportovních, formují kladné postoje k pohybové aktivitě, poznávání zdraví jako nejdůležitější životní hodnoty a rozpoznání základních situací ohrožujících tělesné a duševní zdraví, v neposlední řadě regeneraci a kompenzaci jednostranné zátěže způsobené pobytem ve škole. Charakteristika učiva Učivo tělesné výchovy navazuje na RVP základních škol, prohlubuje jej a jeho hlavním úkolem je navázat na předchozí zkušenosti žáků, následně je rozvíjet a dosáhnout stanovených cílů. Základní učivo tvoří gymnastika, atletika, sportovní hry, lyžování a kondiční cvičení. Pojetí učiva Výuka předmětu je výhradně praktická, ale doplňují ji teoretické znalosti různých sportovních disciplín. V zájmu bezpečnosti žáků v tělocvičně a na sportovištích jsou respektovány vyhlášky týkající se tělesné výchovy. Hodnocení výsledků žáka Hlavním kritériem hodnocení žáků v každém ročníku je hodnocení na základě praktického cvičení. Součástí klasifikace je i přístup žáků k tělesné výchově pomocí metody pozorování, docházka, příprava na tělesnou výchovu – sportovní oděv. Hodnocení je v souladu s klasifikačním řádem, který je součástí Školního řádu.

117

Přínos předmětu pro plnění klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů Výuka předmětu tělesná výchova rozvíjí tělesné dovednosti, udržuje a posiluje zdraví, což se uplatňuje ve schopnosti efektivně vykonávat tělesnou práci, motivuje k celoživotnímu vzdělávání, posiluje důvěru ve vlastní schopnosti. Tělesná výchova vede žáka k využití tělesných cvičení k regeneraci tělesných a duševních sil, k využití tělesných cvičení k regeneraci tělesných a duševních sil. Tím realizuje průřezové téma člověk a svět práce a posiluje klíčové kompetence k pracovnímu uplatnění. Během lyžařského výcvikového kurzu a sportovních dnů se realizuje také průřezové téma člověk a životní prostředí a posilují se klíčové kompetence sociální. Dodržováním pravidel sportovních her a soutěží se žáci učí přijímat odpovědnost a realizuje se průřezové téma člověk v demokratické společnosti. Rozvíjené klíčové kompetence: 







občanské kompetence, tzn. žák má možnost zažít úspěch, spolupracuje s ostatními; jedná odpovědně, samostatně, aktivně nejen ve vlastním zájmu, ale i pro zájem veřejný; jedná v souladu s morálními principy, přispívá k uplatňování hodnot demokracie; vystupuje proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci; přistupuje s aktivní tolerancí k identitě druhých lidí; chápe význam životního prostředí pro člověka a jedná v duchu udržitelného rozvoje; komunikativní kompetence, tzn. žák uplatňuje při řešení problémů různé metody myšlení; formuluje své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně; účastní se aktivně diskusí, formuluje a obhajuje své názory a postoje, respektuje názory druhých; vyjadřuje se a vystupuje v souladu se zásadami kultury projevu a chování; kompetence využívat prostředky ICT, tzn. žák pracuje s běžným základním a aplikačním programovým vybavením; komunikuje elektronickou poštou a využívá další prostředky online a offline komunikace k rezervacím volnočasových aktivit; odborné kompetence, tzn. žák uvažuje o otázkách zdravého životního stylu; uvědomuje si význam tělesné aktivity a její využití ve volném čase; chápe bezpečnost práce jako součást péče o zdraví; dodržuje příslušné právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany, hygienické předpisy a zásady.




občan v demokratické společnosti – žák dodržuje pravidla soutěžení, přijímá odpovědnost, jednání s lidmi, hledá kompromisní řešení; má vhodnou míru sebevědomí, sebeodpovědnosti; uvědomuje si zodpovědnost za vlastní život, význam vzdělání pro život; je motivován k aktivnímu pracovnímu životu a úspěšné kariéře; člověk a životní prostředí – žák poznává svět a lépe mu rozumí; chápe význam životního prostředí pro člověka; dbá na ochranu a bezpečnost zdraví při práci a na zdravý životní styl;

118



člověk a svět práce – žák využívá tělesných cvičení k regeneraci tělesných a duševních sil, což posiluje jeho kompetence k pracovnímu uplatnění; je motivován k aktivnímu pracovnímu životu a úspěšné kariéře.

Rozvíjené mezipředmětové vztahy: V předmětu tělesná výchova se uplatňují mezipředmětové vztahy s biologií, občanskou naukou, výchovou ke zdraví a první pomocí. Rozpis učiva a výsledků vzdělávání: Tělesná výchova

1. ročník

Výsledky vzdělávání Žák - řídí se základními organizačními, hygienickými a bezpečnostními zásadami v TV; - vyhledá potřebné informace z oblasti zdraví a pohybu; - dbá na všeobecný pohybový rozvoj;


Počet hodin

1. Úvod - význam pohybu pro zdraví - hygiena a bezpečnost při TV - vhodné oblečení a zásady chování; vliv alkoholu, drog, mimoškolní TV - pravidla her, závodů a soutěží - zdroje informací, dějiny tělesné kultury

1

Tělesná cvičení - pořadová, všestranně rozvíjející, kondiční, koordinační, kompenzační, relaxační aj. jako součást všech tematických celků 2. Atletika - běhy 60 m, 100 m - starty z bloků - skok daleký - vrh koulí – 3 kg, 5 kg - skok vysoký – technika, FLOP - běh 1 500m

10

- vykonává všestrannou pohybovou přípravu; - zvyšuje svou tělesnou zdatnost; - dosahuje přiměřené atletické výkonnosti v jednotlivých disciplinách; - zvládá techniku skoku vysokého;

8

- zvládá pohyb na hřišti s míčem; - rozvíjí dribling, střelbu a přihrávky; - hraje v duchu fair-play;

3. Házená - základní dovednosti jednotlivce, jednoduché herní kombinace - hry na hřišti 4. Úpoly - základní sebeobrana - přetahy, přetlaky, úpolové hry, obrana

4

5. Volejbal - odbití vrchem, spodem, podání, přihrávky, utkání

10

- chápe význam sebeobrany, její zásady a pravidla; - používá základní obranu; - osvojí si pohybové dovednosti a ovládá sportovní náčiní;

119

- získá znalosti a dovednosti ze sportovních a míčových her; - rozvíjí pohybové reakce, sílu svalstva paží, ohebnost; - rozvíjí obratnost, pohybové dovednosti a schopnosti; - orientuje se v prostoru; - rozvíjí sílu paží a dolních končetin; - zvyšuje tělesnou zdatnost a výkonnost; - formuje problémové partie těla; - získá nové poznatky z organizace a pravidel florbalu; - zvládá techniku pohybu s míčkem a holí; - rozvíjí své pohybové reakce;

- pohybové hry ve dvojicích, trojicích, družstvech - ringo, brämbol – pravidla hry, hra 6. Gymnastika a tance - cvičení na nářadí (hrazda, prostná, přeskok) - šplh - cvičení s hudbou - pilates, aerobic - rovnovážná cvičení

8

7. Florbal - přihrávka, střelba, utkání - herní systém, základní pravidla, nácvik

5

8

8. Basketbal - získá znalosti a dovednosti z basketbalu; - dribling na místě i za pohybu, střelba, - zvládá pohyb s míčem na hřišti, přihrávky, rozestavění hráčů, utkání přihrávky, střelbu na koš; průpravné hry, střelba na koš, hra - vytvoří si vztah ke kolektivu, týmu; na krále - hraje fair-play; - základní herní systémy, obranný systém, dvojtakt - základní pravidla - řídí se základními pravidly hry; - zvládá podání, základní údery; - trénuje dvojhru, čtyřhru v miniturnaji;

- cvičí základní údery na adapteru; - zvládá hru o zeď; - osvojí si základy hry; - volí sportovní vybavení (výstroj a výzbroj) odpovídající příslušné činnosti a okolním podmínkám (klimatickým, zařízení, hygieně, bezpečnosti); - sportovní vybavení udržuje a ošetřuje; LVK (týdenní kurz) - při LVK si osvojí základy lyžování.

9. Badminton - základní údery (LOB, DRIVE, DROB) - pravidla - dvojhra, čtyřhra

6

10. Tenis - základní údery, technika hry, pravidla - stolní tenis – základní hra

6

11. Lyžování a snowboard - základy sjezdového lyžování (zatáčení, zastavování, sjíždění i přes terénní nerovnosti); - základy běžeckého lyžování; - chování při pobytu v horském prostředí; - základy snowboardingu (zatáčení, zastavení, sjíždění i přes terénní nerovnosti)

7 dní

120

Tělesná výchova

2. ročník



Počet hodin

1. Úvod - význam pohybu pro zdraví - hygiena a bezpečnost při TV; - vhodné oblečení, záchrana a dopomoc; - vliv alkoholu, drog - mimoškolní TV aktivity - pravidla her, závodů a soutěží - zdroje informací, dějiny tělesné kultury

1

Tělesná cvičení - pořadová, všestranně rozvíjející, kondiční, koordinační, kompenzační, relaxační aj. jako součást všech tematických celků - vykonává všestrannou pohybovou přípravu; - zvyšuje svou tělesnou zdatnost; - rozvíjí vytrvalost, běžeckou rychlost a sílu dolních končetin; - zdokonaluje základy skoku vysokého; - zdokonaluje dribling, střelbu a přihrávky; - rozvíjí vztah ke kolektivu; - zdokonaluje základy hry; - zdokonaluje své pohybové dovednosti; - ovládá sportovní náčiní; - rozvíjí pohybové reakce, sílu svalstva paží, rychlost a ohebnost; - získá znalosti a dovednosti ze sportovních a míčových her;

- rozvíjí obratnost, pohybové dovednosti a schopnosti; - orientuje se v prostoru; - rozvíjí sílu paží a dolních končetin; - zvyšuje svou tělesnou zdatnost a výkonnost; - formuje problémové partie těla;

2. Atletika - běhy 60 m, 100 m - starty z bloků; - skok daleký - vrh koulí – 3 kg, 5 kg - skok vysoký – technika, FLOP - běh 1 500m

10

3. Házená - zdokonalování základních herních dovedností, střelba ve výskoku, blok - hry na hřišti

9

4. Volejbal - odbití vrchem, spodem - podání vrchem, spodem - přihrávky - utkání - pohybové hry ve dvojicích, trojicích, družstvech - ringo, brämbol – pravidla hry, hra

10

5. Gymnastika a tance - cvičení na nářadí (hrazda, prostná, přeskok) - základní sestavy - šplh - cvičení s hudbou, pilates, aerobic - rovnovážná cvičení

8

121

- získá nové poznatky z organizace a pravidel florbalu; - zvládá hru na hřišti, střelbu;

-

získá znalosti z basketbalu; orientuje se na hřišti; zvládá dribling, střelbu, dvojtakt; vytvoří si vztah ke kolektivu, týmu;

- řídí se základními pravidly hry; - zvládá podání, základní údery; - trénuje dvojhru, čtyřhru v miniturnaji;

- zvládá základní údery na adapteru, hru o zeď; - rozvíjí základy hry; - zvládá pohyb po hřišti, čtyřhru, dvojhru, podání; - řídí se pravidly hry; - chová se v přírodě ekologicky; - orientuje se s mapou a buzolou; - respektuje příkazy a dodržuje bezpečnost v lanovém centru; - zvládá manipulaci na raftu; - na golfovém hřišti dodržuje provozní řád; - hraje golf, squash, bowling; - volí vhodný oděv a obuv. Tělesná výchova

6. Florbal - přihrávka, střelba, utkání - herní systém, základní pravidla, nácvik - vedení míčku, základy kombinace, turnaje

4

7. Basketbal - dribling na místě i za pohybu, střelba, přihrávky, rozestavění hráčů, utkání průpravné hry, střelba na koš, hra na krále - základní herní systémy, obranný systém, dvojtakt, základní pravidla

10

8. Badminton - základní údery (LOB, DRIVE, DROB) - pravidla - dvojhra, čtyřhra

6

9. Tenis - základní údery, technika hry, pravidla - stolní tenis – základní hra

8

10. Turistika a sporty v přírodě - orientace v krajině, pěší turistika - lanové centrum - rafty - golf - squash, spinning, bowling

5 dní

3. ročník



Počet hodin

1. Úvod - význam pohybu pro zdraví - hygiena a bezpečnost při TV - vhodné oblečení; záchrana a dopomoc - vliv alkoholu, drog - pravidla her, závodů a soutěží - zdroje informací, dějiny tělesné kultury

1

122

Tělesná cvičení - pořadová, všestranně rozvíjející, kondiční, koordinační, kompenzační, relaxační aj. jako součást všech tematických celků 10

- vykonává všestrannou pohybovou přípravu; - rozvíjí vytrvalost, běžeckou rychlost a sílu dolních končetin; - zvládá skok vysoký;

2. Atletika - běhy 60 m, 100 m - starty z bloků - skok daleký - vrh koulí – 3 kg, 5 kg - skok vysoký, Flop - běh 1 500m

9

- zvládá dribling, střelbu a přihrávky; - zdokonaluje hru;

3. Házená - zdokonalování základních herních dovedností, střelba ve výskoku, blok - hry na hřišti 4. Volejbal - odbití vrchem, spodem - podání vrchem, spodem - přihrávky - utkání - pohybové hry ve dvojicích, trojicích, družstvech - ringo, brämbol – pravidla hry, hra

10

- zdokonaluje pohybové dovednosti; - ovládá sportovní náčiní; - rozvíjí pohybové reakce, sílu svalstva paží, rychlost a ohebnost; - získá znalosti a dovednosti ze sportovních a míčových her;

5. Gymnastika a tance - cvičení na nářadí (hrazda, prostná, přeskok) - základní sestavy - šplh - cvičení s hudbou, pilates, aerobic - rovnovážná cvičení

8

- rozvíjí obratnost, pohybové dovednosti a schopnosti; - orientuje se v prostoru; - rozvíjí sílu paží a dolních končetin; - zvyšuje tělesnou zdatnost a výkonnost; - formuje problémové partie těla;

6. Florbal - přihrávka, střelba, utkání - herní systém, základní pravidla, nácvik - vedení míčku, základy kombinace, turnaje

5

- získá nové poznatky z organizace a pravidel florbalu; - zvládá pohyb po hřišti, střelbu, přihrávky; - volí si taktiku hry;

8

7. Basketbal - získá znalosti a dovednosti z basketbalu; - dribling na místě i za pohybu, střelba, - vytvoří si vztah ke kolektivu, týmu; přihrávky, rozestavění hráčů, utkání průpravné hry, střelba na koš, hra na krále - základní herní systémy, obranný systém, dvojtakt, základní pravidla - řídí se základními pravidly hry;

4

8. Badminton - základní údery (LOB, DRIVE,

123

- zvládá podání, základní údery; - trénuje dvojhru, čtyřhru v miniturnaji;

- zvládá základní údery na adapteru, hru o zeď; - zdokonaluje základní hru; Tělesná výchova

DROB) - pravidla - dvojhra, čtyřhra 9. Tenis - základní údery, technika hry, pravidla - stolní tenis – základní hra

9


Počet hodin

4. ročník

Výsledky vzdělávání Žák - řídí se základními organizačními hygienickými a bezpečnostními zásadami v TV; - vyhledá potřebné informace z oblasti zdraví a pohybu; - dbá na všeobecný pohybový rozvoj;

1. Úvod - význam pohybu pro zdraví - hygiena a bezpečnost při TV - - vhodné oblečení; záchrana a dopomoc - vliv alkoholu, drog - pravidla her, závodů a soutěží - zdroje informací, dějiny tělesné kultury

1

Tělesná cvičení - pořadová, všestranně rozvíjející, kondiční, koordinační, kompenzační, relaxační aj. jako součást všech tematických celků 2. Atletika - běhy 60 m, 100 m - starty z bloků; - skok daleký - vrh koulí – 3 kg, 5 kg

5

3. Házená - zdokonalování základních herních dovedností, střelba ve výskoku, blok - souhra v útoku a v obraně - hry na hřišti

10

4. Volejbal - procvičování herních dovedností - smeč, blok - utkání - pohybové hry ve dvojicích, trojicích, družstvech - ringo, brämbol – pravidla hry, hra

10

- zdokonaluje pohybové dovednosti; - rozvíjí pohybové reakce, sílu svalstva paží, rychlost a ohebnost; - orientuje se na hřišti; - ovládá pravidla hry;

5. Gymnastika a tance - cvičení na nářadí (hrazda, prostná, přeskok) - základní sestavy

10

- rozvíjí obratnost, pohybové dovednosti a schopnosti; - orientuje se v prostoru;

- opakuje, zdokonaluje techniku běhů; - rozvíjí sílu, rychlost;

- zvládá dribling, střelbu a přihrávky; - zdokonaluje základní hru;

124

- rozvíjí sílu paží a dolních končetin; - zvyšuje tělesnou zdatnost a výkonnost; - formuje problémové partie těla; - zdokonaluje naučené dovednosti; - hraje fair-play; - ovládá pravidla hry; - zvládá základní hru; - využívá naučených dovedností; - hraje podle pravidel;

-

zvládá základní hru; řídí se základními pravidly hry; zvládá podání, základní údery; trénuje dvojhru, čtyřhru v miniturnaji;

- cvičení s hudbou, pilatek, aerobic - příprava na přijímací zkoušky 6. Florbal - herní kombinace - hra

4

7. Basketbal - dribling na místě i za pohybu, střelba, přihrávky, rozestavění hráčů, utkání průpravné hry, střelba na koš, hra na krále - základní herní systémy, obranný systém, dvojtakt, základní pravidla

10

8. Tenis, badminton - základní údery, technika hry, pravidla - stolní tenis – základní hra - základní údery (LOB, DRIVE, DROB) - pravidla - dvojhra, čtyřhra

10

125


6.15 Název vyučovacího předmětu: Informační a komunikační technologie Celkový počet vyučovacích hodin: 194 Název předmětu

Informační a komunikační technologie

Ročník

1.

2.

3.

4.

Celkem


2

2

1

1

6

Pojetí předmětu Obecný cíl předmětu Obecným cílem vzdělávání v oblasti informačních a komunikačních technologií je naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi. Žáci také rozvíjejí své znalosti v oblasti softwarového a hardwarového vybavení počítačů, jsou schopni používat běžné textové a tabulkové editory, pracovat s obrázky a fotografiemi, komunikují pomocí elektronické pošty, pracují s internetem, orientují se na webových stránkách. Výsledkem vyučovacího procesu je žák dokonale ovládající výpočetní techniku, umožňující jeho další profesní a osobnostní rozvoj. Charakteristika učiva Učivo předmětu informační a komunikační technologie prohlubuje znalosti získané v předchozím studiu a je tvořen několika na sebe navazujícími celky:          

Hardware (vstupní a výstupní zařízení, základní paměť a paměťová média) Operační systém Windows (ovládání OS, práce se souborem a složkou) Softwarové vybavení počítačů obecně, terminologie Viry a antivirová ochrana (ochrana a zabezpečení dat) Archivace, komprimace a dekomprimace Počítačové sítě (architektura sítě, princip práce v síti, přístupová práva) Internet (historie, typy adres, vyhledávání dat, elektronická pošta, využití internetu v jednotlivých předmětech) Textový editor (psaní a editace textu, formátování, vkládání objektů do textu, šablony, styly, tisk) Tabulkový editor (tvorba a úpravy tabulky, výpočty, grafy, třídění, práce s jednoduchou databází) Prezentační program

126

   

Algoritmizace (analýza problému, tvorba jednoduchého algoritmu pomocí vývojového diagramu) Tvorba www stránek (obsah a struktura www stránek, základy HTML jazyka) Grafika (rastrová a vektorová grafika, tvorba plakátu, práce s fotografií) Databáze (pojem a definice relační databáze, základy práce s relační databází)

Pojetí výuky Výuka ICT probíhá v učebnách s výpočetní technikou jen se skupinou žáků, kteří jsou vedeni k aktivní práci s počítačovou technikou a programovým vybavením (aktivizační metody výuky, projekty). Vzhledem k převážně praktickému charakteru potřebných kompetencí je výuka organizována ve vysoké míře formou cvičení v odborných učebnách výpočetní techniky. Metoda výkladu je vždy spojena s praktickou samostatnou činností, kde leží těžiště samotné výuky. Do výuky jsou zařazeny problémové úlohy, žáci jsou vedeni k práci na vlastních projektech v rámci probírání tematických okruhů. Počítače jsou propojeny do sítě. Ve výuce učitel využívá ve škole dostupné moderní výukové technologie, které se průběžně modernizují dle možností školy a aktuálních potřeb výpočetní techniky, v jisté míře využívá učitel v předmětu i e-learning. Ostatní předměty využívají dovednosti žáků při práci s počítačovou technikou pro vyhledávání informací, událostí, odkazů a k jejich zpracování. Pro výuku cizích jazyků, přírodovědných i odborných předmětů se používá výukových programů. Zadaná témata, projekty, samostatné práce z odborného i všeobecného vzdělávání jsou žáky zpracovávány také pomocí počítačových programů. Žáci své práce pomocí počítačové techniky také prezentují před ostatními. Žáci jsou schopni pracovat s moderní technikou a jsou tak lépe vybaveni nejen pro trh práce, ale i svůj osobní život. Hodnocení výsledků žáků Ke kontrole vědomostí a dovedností slouží počítačové testy, praktické práce a ústní zkoušení. Zohledňuje se také aktivita v hodinách. Hodnocení žáků vychází z klasifikační stupnice i slovního hodnocení výkonu žáka. Je dodržován individuální přístup k žákům. U žáků podporujeme sebereflexi a sebehodnocení, aby se naučili objektivněji hodnotit sama sebe, posuzovat reálně své schopnosti a nedostatky a přijímat správné závěry a postupy pro odstranění nedostatků při učení. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů Z hlediska klíčových kompetencí výuka informačních a komunikačních technologií (ICT) rozvíjí komunikativní kompetence (v rámci výuky ICT se žáci učí komunikovat prostřednictvím internetu, psát úřední i osobní dopisy, životopisy, vytvářet vlastní webové stránky, prezentace), sociální a personální kompetence (při práci na projektech se učí spolupracovat), schopnost řešit problémy (problémové úlohy). Rozvíjí se samozřejmě i kompetence k využívání prostředků ICT a efektivní práci s informacemi, kompetence 127

k aplikaci matematických postupů a algoritmizaci při řešení praktických úkolů. Předmět ICT představuje sám o sobě průřezové téma zasahující do všech vyučovacích předmětů a dnes do všech oblastí běžného života. Proto dobré zvládnutí obsahu tohoto předmětu je nezbytným východiskem pro další úspěšné studium na vysokých školách všech typů. Rozvíjené klíčové kompetence:    

kompetence komunikativní, tzn. žák komunikuje prostřednictvím internetu, píše úřední i osobní dopisy, životopisy, vytváří vlastní webové stránky, prezentace; kompetence personální a sociální, tzn. žák se učí spolupracovat při práci na projektech; kompetence k řešení problémů, tzn. žák řeší problémové úlohy; kompetence využívat prostředky ICT a pracovat s informacemi, tzn. žák získává informace z otevřených zdrojů, efektivně s nimi pracuje a kriticky je vyhodnocuje.

Rozvíjená průřezová témata: Předmět ICT představuje sám o sobě průřezové téma zasahující do všech vyučovacích předmětů a dnes do všech oblastí běžného života. Proto dobré zvládnutí obsahu tohoto předmětu je nezbytným východiskem pro další úspěšný růst osobnosti žáka po stránce pracovní i osobní. Průřezové téma informační a komunikační technologie se prolíná všeobecně vzdělávacími i odbornými předměty. Cílem tématu je naučit žáky prakticky a efektivně používat základní a aplikační programové vybavení počítače při studiu i v běžném životě. Rozvíjené mezipředmětové vztahy: Z hlediska mezipředmětových vztahů jde o předmět, který má vazby do všech oblastí lidského života a je zdrojem informací ve všech oblastech lidského dění, a tedy i ve všech vyučovaných předmětech. Rozpis učiva a výsledků vzdělávání: Informační a komunikační technologie Výsledky vzdělávání Žák - využívá počítač v síti (přihlášení, odhlášení, zadání a změna osobního hesla); - dodržuje zásady bezpečnosti a utajení hesla; - uvede oblasti využití prostředků výpočetní techniky ve zdravotnictví; - popíše souvislosti historie s vývojem

1. ročník Obsah vzdělávání

Počet hodin

1. Základy ICT a teorie informace - seznámení s počítači v učebně, uvedení do provozu, práce v síti - obsah a význam předmětu, význam a využití počítačů, současná generace PC - základní pojmy, teorie informace, binární soustava, jednotky informace, převody číselných soustav

4

128

výpočetní techniky a její dnešní vliv na společnost; - vysvětlí pojem číselná a binární soustava; - ovládá potřebné pojmy pro práci s počítačem; - získá základní dovednosti při práci s počítačem a přídavnými zařízeními, naučí se je obsluhovat;

- ovládá základy konfigurace systému; - používá informovaně systém ovládání souborů a složek; - uvede omezení při práci s programy a popíše autorská práva; - popíše členění dat na discích; - ovládá archivaci dat; - dbá na bezpečnost při práci s daty;

- popíše princip fungování elektronické pošty; - pracuje s webovým rozhraním elektronické pošty; - ovládá a využívá textový editor; - získá základní dovednosti při práci s textem; - samostatně řeší praktické úlohy; - pořizuje, edituje a formátuje text, tvoří tabulky; - samostatně připraví životopis, obchodní dopis, žádost, pozvánku, dokument s obrázky, tabulkami, apod.; - vytváří hromadnou korespondenci; - pracuje s tabulkami, grafy; - používá funkce kreslení, obtékání textu, seskupování textu; - převádí a používá pdf soubory; - používá makra;

- vyhledávání a zpracování informací - informační zdroje a jejich kvalita.

2. Hardware - historie počítačů - Neumannovo schéma PC - hardware – základní přehled - periferie, paměťová média - digitální zařízení - ergonomie a hygiena při práci s PC

6

3. Software, operační systémy - základní přehled softwaru - charakteristika operačních systémů - bezpečnost při práci s daty - spuštění operačního systému a programů - operační systém MS Windows, přizpůsobení prostředí pro osoby s handicapem - ovládání, práce se soubory a složkami - datové soubory, nadstavbový program Free Commander

10

4. Elektronická komunikace - základy práce elektronické - pošty a chápe rozdíl mezi prací poštovního klienta a webovým rozhraním elektronické pošty

6

5. Počítačové zpracování textů - zahájení a ukončení práce s editorem MS Word, prostředí, nastavení, panely - typografická a estetická pravidla - zápis, opravy a uložení textu, využití šablon - formátování textu, styly - další možnosti editoru, tisk dokumentů - prohloubení dovedností v textovém editoru, vkládání dalších objektů do textu, editor rovnic a jejich vlastnosti - prohloubení dovedností v textovém editoru, tabulky, kreslení, sloupce, oddíl, poznámky pod čarou, obrázky, kliparty

20

129

- vytváří snímky prezentace s využitím průvodce a šablon; - vkládá do snímků tabulky a grafy, obrázky v jednoduché prezentaci na odborné téma; - nastaví vlastnosti prezentace, animace a časování snímků;

- pracuje s počítačovou grafikou, tvoří jednoduché samostatné práce. Informační a komunikační technologie Výsledky vzdělávání Žák - má přehled o činnosti počítačových sítí; - popíše sítě LAN, MAN, WAN, topologii sítí a komunikaci v ní; - uvede základní prvky počítačové sítě; - popíše základní síťový hardware; - nastaví sdílené složky a tiskáren v počítačové síti;

-

-

-

6. Tvorba prezentací, prezentace informací - zásady zpracování úspěšné prezentace - prostředí aplikace PowerPoint, EBeam, tvorba prezentace pomocí průvodce - vkládání tabulek a grafů mezi aplikacemi textového editoru a tabulkového procesoru, vkládání obrázků - použití vlastních animací, časování snímků, efekty animace

14

7. Grafické editory - základní funkce grafických systémů, jednoduchý bitmapový program

6


Počet hodin

1. Počítačové sítě - typologie - lokální počítačové sítě (LAN) – rozdělení, rychlost přenosu, ochrana dat, spolehlivost, sdílení dat, tisk a komunikace v síti - rozsáhlé počítačové sítě (WAN), principy, spojení, rychlost přenosu - firewall - sdílené prostředky

8

10

2. Internet má přehled o způsobech a cenách - typy adres (URL, IP,DNS) připojení na internet, o protokolech, - TCP/IP adresách uzlů a dokumentů; - základní informace, způsoby využívá služeb internetu k získání připojení, adresy materiálů do jiných předmětů; - vyhledávací, přenosové vytváří záložky, prochází historií; a komunikační služby uvede nebezpečí internetu (kyberšikana, - elektronická pošta (práce se složkami, stalking, závadné stránky); adresář, vkládání a přeposílání příloh) popíše způsoby ochrany; - chat, ICQ, konference přenese a upraví informace z internetu - prohlížeče, webové stránky, hypertext do textového editoru (uplatňuje vazby - přenos informací z prohlížeče na zdravotnictví – odborné předměty); do textového nebo grafického editoru zvládá způsoby pokročilého vyhledávání - obecné bezpečnostní zásady, ochrana informací v internetu; dat, etické zásady a právní normy vyhodnotí věrohodnost získaných související s používáním internetu informací;

130

- popíše funkce antivirového programu, jeho základní konfiguraci; - vysvětlí důvody použití a možnosti využití počítače; - shrne a zhodnotí zásady, požadavky a problémy při nákupu počítače a softwaru; - orientuje se v prostředí aplikace tabulkového procesoru; - ovládá základní operace v tabulce (vkládá vzorce, používá vestavěné funkce); - využívá vzorce a jednoduché funkce; - vytvoří a upraví graf, vytiskne úlohu; - používá ochranu dat (zámek buňky, listu, sešitu); - pracuje s databází; - filtruje záznamy dle kritérií; - pracuje s makry;

- má základní dovednosti a informace o počítačové grafice; - pracuje s počítačovou grafikou, provádí úpravy, barevné korekce, změnu rozlišení obrázku; - osvojí si základní dovednosti při úpravě fotografií; - ovládá základní práce v dostupném grafickém programu (tvary, obrazce, text); - uvede základní zásady správné úpravy grafiky, efekty; - vytvoří různé typy grafických prací ve vektorové grafice (navštívenky, plakáty); - sestavuje algoritmy; - řeší konkrétní úlohy (dekompozice úlohy na jednotlivé elementárnější činnosti za použití přiměřené míry abstrakce).

3. Počítače, jejich možnosti a vhodnost použití, viry - viry, antivirová ochrana - archivace a komprese dat - nákup počítače, faktory volby typu - programy, autorská práva, nákup

4

4. Tabulkový procesor Microsoft - Excel v praktickém použití - úvod, funkce, základní ovládání, práce se sešitem, buňka, formáty buněk, oblasti, práce s listy, sloupci a řádky - základní operace v tabulce - vzorce a jednoduché funkce (matematické, statistické, časové, vyhledávací) - řešení úloh v aplikaci Excel, tvorba grafů - databáze, záznam pole, filtrování, řazení dat, ověření, souhrny - kontingenční tabulky, šablony, tisk - tiskové sestavy, tisk úloh

24

5. Grafické editory – 2. část - rastrová a vektorová grafika - jednotlivé typy programů pro úpravu obrázků a fotografií, základní pojmy a úpravy grafických formátů - rozlišení, panely nástrojů pro úpravy - praktické úpravy fotografií - práce s objekty - práce s textem

10

6. Algoritmizace a základy programování - algoritmus - vlastnosti algoritmu - procedury - základní programové a datové struktury

10

131

Informační a komunikační technologie

3. ročník

Výsledky vzdělávání Žák - vysvětlí pojem databáze, tabulka, záznam pole – jeho datový typ a vlastnosti; - vytvoří jednoduché databáze, vysvětlí pojem primární klíč, vztah mezi tabulkami; - vkládá do databáze data, prohlíží je a upravuje, data třídí a filtruje; - zvolí a používá správné dotazy; - vytvoří formulář a sestavu a vhodným způsobem ji upravuje; - navrhne strukturu tabulek pro řešení databázového problému; - vytvoří navrženou databázi a naplní ji daty; - popíše roli jazyka SQL při práci s databází. Informační a komunikační technologie Výsledky vzdělávání Žák - - vysvětlí základní strukturu a princip webu - - vysvětlí složení webové stránky a princip formátování HTML pomocí kaskádových stylů - - vytváří jednoduché www stránky - - vysvětlí princip statických a dynamických webových prezentací - - umístní www stránku na volně přístupná místa internetu; - orientuje se v běžně používaných formátech zvukových a videosouborů; - vysvětlí principy komprese, pojem kodeku; - vysvětlí princip streamování; - převádí různé formáty audio a videosouborů


Počet hodin

Používání a tvorba databází (MS Access) - základní pojmy z oblasti relačních databází - relační databáze, jejich využití - filtrování dat - výběrové dotazy - křížové dotazy - formuláře - sestavy - tvorba tabulky a jejich editace - relace, druhy relací - návrh databází - základy SQL

32


Počet hodin

1. Tvorba webu - struktura webu - struktura www stránek - wysiwyg editory - publikování na internetu

24

2. Multimédia - formáty zvukových a videosouborů - komprese multimediálních souborů - kodek - streamování - převody multimediálních souborů

6

132


6.16 Název vyučovacího předmětu: Ekonomika Celkový počet vyučovacích hodin: 60 Název předmětu

Ekonomika

Ročník

1.

2.

3.

4.

Celkem


–

–

–

2

2

Pojetí předmětu Obecný cíl předmětu Vyučovací předmět ekonomika seznamuje žáky se základními ekonomickými vztahy a s ekonomickým prostředím, ve kterém se jako zaměstnanci soukromé či příspěvkové organizace budou pohybovat. Obecným cílem výuky předmětu je, aby žáci získali přehled, dovednosti a vědomosti z ekonomické oblasti a uměli je uplatnit v praktickém životě. Žáci si osvojí základní činnosti související se zaměstnaneckými či podnikatelskými aktivitami ve svém oboru. Výuka směřuje k tomu, aby se žáci dovedli správně orientovat v ekonomických souvislostech reálného života. Charakteristika učiva Předmět se vyučuje ve čtvrtém ročníku 2 hodiny týdně. Absolvent má být připraven nejen na pracovní uplatnění ve své profesi, ale i na uplatnění nutných ekonomických přístupů jak v zaměstnanecké, tak v podnikatelské pozici. Výuka v této oblasti umožňuje rozvíjet ekonomické myšlení žáků a dává jim možnost pochopit mechanismus fungování tržní ekonomiky, porozumět podstatě podnikatelské činnosti a principu hospodaření podniku. Žáci získávají předpoklady pro rozvíjení vlastních podnikatelských aktivit a naučí se orientovat v právní úpravě podnikání. Součástí je učivo o marketingu a managementu a využití jejich nástrojů při řízení provozu hospodářských subjektů různých úrovní. Důležitá je také znalost fungování finančního trhu, národního hospodářství a EU. Pojetí výuky Výuka směřuje k tomu, aby žák rozuměl obsahu základních ekonomických pojmů a správně je používal. Především se klade důraz na osvojení praktických dovedností, protože ekonomické vědomosti a dovednosti nejsou těžištěm vzdělání žáka, ale nutným prostředkem k jeho lepšímu uplatnění ve světě práce. Z tohoto důvodu se neklade důraz na osvojení 133

teoretické podstaty příslušné tematiky, ale především na praktické zvládnutí dovedností, odpovídajících v podstatě činnostem živnostenského charakteru. Základem vzdělání je tedy aplikace nejnutnějších vědomostí při řešení praktických problémů a na příkladech z praxe. Hodnocení výsledků žáků Žáci jsou zkoušeni ústně i písemně. Kromě znalostí a dovedností je u ústního zkoušení hodnocena souvislost ústního projevu, srozumitelnost, vztahy mezi probíranými tematickými celky, pohotovost, rychlost reagování. U písemného projevu je dále hodnocena přesnost, souvislost, pečlivost, přehlednost. Při závěrečné klasifikaci se berou v úvahu i samostatné práce žáka, jako jsou referáty, projekty, přehled o aktualitách. Dále je zohledněna aktivita žáka v hodině a jeho zájem o problematiku. Přínos předmětu pro plnění klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů Vhodným propojením teoretické i praktické výuky umožňuje předmětu přispět k naplnění většiny klíčových kompetencí. Žáci řeší úkoly ve spolupráci s kolektivem, získávají informace z různých zdrojů, využívají výpočetní techniku či internet, jsou vedeni k tomu, aby si uvědomovali mezipředmětové vztahy. Využívání poznatků z různých předmětů přispívá výuka ekonomiky k ucelenému pohledu na svět. Studium z různých zdrojů a řešení praktických problémů ve skupinách přispívá k prohlubování sociálních a komunikačních kompetencí. Rozvíjené klíčové kompetence: 

 





 

kompetence k učení, tzn. žák má pozitivní vztah k osvojování si poznatků a motivaci k dalšímu (kontinuálnímu) vzdělávání, ovládá různé techniky učení a využívá různé informační zdroje; kompetence k řešení problémů, tzn. žák porozumí zadanému úkolu nebo určí jádro problému, získá informace potřebné pro řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodní je; kompetence komunikativní, tzn. žák se vyjadřuje přiměřenou odbornou terminologií v mluveném i písemném projevu, formuluje své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně; občanské kompetence, tzn. žák se aktivně seznamuje s veřejnými problémy a s možnostmi jejich řešení, chápe význam makroekonomických ukazatelů a jejich vliv na životní úroveň občanů, jedná v duchu udržitelného rozvoje, jedná odpovědně a aktivně nejen ve vlastním zájmu, ale i pro zájem veřejný; kompetence k pracovnímu uplatnění, tzn. žák má kladný postoj ke vzdělávání a vlastní profesní budoucnosti, stanovuje si cíle a priority podle svých osobních schopností a životních podmínek, efektivně se adaptuje na měnící se životní podmínky, přejímá svěřené úkoly a aktivně pracuje v týmu; kompetence využívat prostředky ICT, tzn. žák vyhledá informace na internetu, pracuje s nimi a s pomocí výpočetní techniky je vyhodnocuje a uplatňuje; kompetence odborné, tzn. žák analyzuje a řeší problémy v občanském životě i odborné praxi, orientuje se v právech a povinnostech zaměstnavatelů i pracovníků,

134

osvojí si základní vědomosti a dovednosti potřebné pro rozvíjení vlastních podnikatelských aktivit.






občan v demokratické společnosti – žák má vhodnou míru sebevědomí, odpovědnosti a schopnosti morálního úsudku, jedná s lidmi, diskutuje o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledá kompromisní řešení; člověk a svět práce – žák získá znalosti a kompetence k úspěšnému uplatnění se na trhu práce, pracuje s informacemi i s příslušnými právními předpisy, orientuje se ve světě práce jako celku i v hospodářské struktuře regionu, vhodně se prezentuje při jednání s potenciálními zaměstnavateli, vysvětlí základní aspekty pracovního poměru; člověk a životní prostředí – žák jedná hospodárně, adekvátně uplatňuje nejen kritérium ekonomické efektivnosti, ale i hledisko ekologické.

Rozvíjené mezipředmětové vztahy: Pro předmět ekonomika se nejvíce uplatňují mezipředmětové vztahy s občanskou naukou, informační technologií, matematikou, zeměpisem a dějepisem. Rozpis učiva a výsledků vzdělávání: Ekonomika 4. ročník Výsledky vzdělávání


Počet hodin

Žák - používá a aplikuje základní ekonomické pojmy; - na příkladu popíše úlohu státu v tržní ekonomice; - objasní význam HDP, inflace a ostatních ukazatelů národního hospodářství; - vysvětlí systém odvodu daní; - popíše, jak občan přispívá do státního rozpočtu; - orientuje se v platebním styku; - popíše vkladové produkty; - charakterizuje zákonné a smluvní pojištění;

1. Makroekonomie - základní ekonomické pojmy - úloha státu v tržní ekonomice - ukazatele vývoje národního hospodářství - systém odvodu daní - státní rozpočet - finanční trh – platební styk, vkladové produkty, zákonná a smluvní pojištění

30

2. Mikroekonomie - majetek a jeho nabývání, hospodaření s majetkem, ukládání peněz - majetkové poměry v podniku – dlouhodobý majetek, oběžný majetek

30

- rozlišuje základní druhy živností a obchodních společností; - orientuje se v problematice získávání živnostenského listu a základních

135

-

povinnostech podnikatele vůči státu; rozlišuje jednotlivé druhy majetku; popíše evidenci majetku; vysvětlí jednotlivé druhy nákladů a výnosů; popíše strukturu ceny; orientuje se v pracovní smlouvě a výplatním lístku mzdy; vypočítá na příkladu hrubou a čistou mzdu.

-

finanční hospodaření podniku marketing zaměstnání a mzdy hospodářský život rodiny, rodinný rozpočet, státní podpora a sociální pomoc

136


6.17 Název vyučovacího předmětu: Management ve zdravotnictví Celkový počet vyučovacích hodin: 60 Název předmětu

Management ve zdravotnictví

Ročník

1.

2.

3.

4.

Celkem


–

–

–

2

2

Pojetí předmětu Obecný cíl předmětu Cílem předmětu je seznámit žáky se základními i rozšířenými okruhy současného managementu a s jeho tvůrčí aplikací do sféry zdravotnictví. Žáci získávají poznatky o principech, organizaci, řízení a financování zdravotnictví. Předmět zároveň vede k dosahování osobních a kolektivních výsledků. Dává návod, jak řídit sebe i ostatní. Předmět žákům dále zprostředkuje poznatky z oblasti zdravotní politiky, organizace a řízení zdravotnictví a pracovního uplatnění ve studovaném oboru. Připraví je na to, aby byli schopni vhodným způsobem ovlivňovat postoj svých pacientů/klientů i spoluobčanů k vlastnímu zdraví a podíleli se na realizaci péče v případě nemoci. Charakteristika učiva Předmět management ve zdravotnictví se vyučuje ve 4. ročníku, učivo vychází z RVP, především z okruhu ekonomické vzdělávání, částečně také z okruhu vzdělávání pro zdraví.. Žáci se seznamují s historickým pojetím managementu a vysvětlením pojmu, se systémem zdravotní péče a právní úpravou zdravotní péče, poznají také význam hodnocení kvality poskytované péče ve zdravotnictví. V další tematické celky jsou zaměřeny na možnosti podnikání ve zdravotnictví, na podstatu marketinku a jeho využití ve zdravotnických službách. Pojetí výuky Předmět management ve zdravotnictví je chápán jako předmět teoretický, avšak prostřednictvím konkrétních příkladů, práce s informacemi a osobní zkušeností žáků vede k praktickému využití získaných poznatků. Výuka je realizována výkladem a diskusí, řešením modelových situací a samostatnou prací žáků. Předmět poskytuje vhodné podmínky pro projektové vyučování. Výuka je doplněna vhodnými didaktickými pomůckami, např.

137

dataprojektorem, notebookem, interaktivní tabulí. Žáci tvoří powerpointové prezentace na zadané téma. Hodnocení výsledků žáků Žáci jsou hodnoceni v souladu s platným klasifikačním řádem školy. Při hodnocení se využívá klasifikační stupnice. K hodnocení žáků jsou využívány různé formy zjišťování úrovně znalostí:    

ústní zkoušení písemné zkoušení (orientační testy, testy s výběrem odpovědí, opakovací testy) pozorování diagnostický rozhovor


 

 





kompetence k učení, tzn. žák má pozitivní vztah k učení a k dalšímu (kontinuálnímu) vzdělávání, ovládá techniky učení a využívá různé informační zdroje, s porozuměním poslouchá mluvené projevy a pořizuje si poznámky; kompetence k řešení problémů, tzn. žák uplatňuje medicínské znalosti při řešení problémů, zapojuje se do týmové práce; kompetence komunikativní, tzn. žák komunikuje a diskutuje na odborné úrovni, formuluje a obhajuje své názory a postoje, dodržuje odbornou terminologii v písemné i ústní formě; kompetence personální a sociální, tzn. žák má odpovědný vztah ke svému zdraví, adaptuje se plynule na pracovní prostředí a zařadí se do zdravotnického týmu; občanské kompetence a kulturní povědomí, tzn. žák chápe význam životního prostředí pro zdraví člověka, uznává hodnotu života uvědomuje si odpovědnost za vlastní život; kompetence k pracovnímu uplatnění, tzn. žák má odpovědný postoj ke vzdělávání a vlastní profesní budoucnosti, má přehled o možnostech uplatnění v ošetřovatelských oborech; kompetence využívat prostředky ICT a pracovat s informacemi, tzn. žák získává informace z otevřených zdrojů, efektivně s nimi pracuje a kriticky je vyhodnocuje.


člověk a svět práce – žák získá znalosti a kompetence k úspěšnému uplatnění se na trhu práce, je veden k uvědomění si zodpovědnosti za vlastní život, orientuje se v možnostech kontinuálního vzdělávání v oboru, je motivován k aktivnímu pracovnímu životu; 138





člověk a životní prostředí – žák si uvědomí vztah mezi životním prostředím, životním stylem a zdravím jedince a společnosti, osvojí si zásady zdravého životního stylu a vědomí odpovědnosti za své zdraví; občan v demokratické společnosti – žák má vhodnou míru sebevědomí, sebeodpovědnosti a schopnosti morálního úsudku.

Rozvíjené mezipředmětové vztahy: V předmětu Management ve zdravotnictví se uplatňují především mezipředmětové vztahy k předmětům ekonomika, občanská nauka, výchova ke zdraví a ošetřovatelská propedeutika. Rozpis učiva a výsledků vzdělávání: Management ve zdravotnictví

4. ročník



Počet hodin

Žák - orientuje se ve vývojových směrech managementu, zná hlavní představitele u nás i ve světě; - charakterizuje manažerské funkce a manažerskou práci;

1. Pojetí managementu - historické pojetí managementu - management ve zdravotnictví - manažerské funkce: plánování, organizování, kontrola, řízení, vedení

10

2. Systém zdravotní péče - organizace zdravotnických služeb v ČR - systémy zdravotní péče u nás a ve světě - financování zdravotní péče - systém zdravotního pojištění - zabezpečení občana v případě nemoci - postavení občana v systému léčebně preventivní péče

10

3. Právní úprava zdravotní péče - ochrana práv pacientů - práva pacientů - etická problematika zdravotní péče - právní odpovědnost zdravotnického pracovníka - pochybení ve zdravotnické praxi

10

- má ucelený přehled o poskytovaných zdravotnických službách v ČR; - charakterizuje jednotlivé systémy zdravotní péče v ČR i ve vybraných zemích světa; - vyjmenuje způsoby financování zdravotní péče; - má ucelený přehled o organizaci zdravotní péče v ČR; - má ucelený přehled o právech pacientů; - analyzuje etické přístupy a právní zodpovědnost v oblasti zdravotní péče;

- vysvětlí pojem kvality, uvede aspekty pro její hodnocení; - analyzuje filozofii managementu kvality;

10

4. Management kvality ve zdravotnictví - filozofie managementu kvality ve zdravotnictví - hodnocení kvality ve zdravotnictví - význam standardů ve zdravotnictví

139

- popíše možnosti podnikání ve zdravotnických službách; - rozlišuje jednotlivé možnosti podnikatelských subjektů; - sestaví podnikatelský plán (podle dané struktury) na fiktivní službu ve zdravotnictví; - definuje marketing, analyzuje jeho úlohu ve zdravotnictví; - vysvětlí pojem strategické marketingové plánování; - objasní, co je to marketingový informační systém a marketingový význam; - definuje produkt a jednotlivé fáze životního cyklu; - vysvětlí pojem cena, cenová politika; - rozlišuje jednotlivé druhy marketingové komunikace.

5. Podnikání ve zdravotnictví - podnikatelské prostředí - podnikání ve zdravotnictví - podnikatelský plán

10

6. Marketing - historické pojetí marketingu - význam a funkce marketingu pro manažera ve zdravotnictví - strategické a marketingové plánování - marketingový informační systém a marketingový výzkum - marketingové prostředí - produkt a strategie životního cyklu - cena a cenová politika - marketingová komunikace

10

140


6.18 Název vyučovacího předmětu: První pomoc Celkový počet vyučovacích hodin: 66 Název předmětu

První pomoc

Ročník

1.

2.

3.

4.

Celkem


–

2

–

–

2

Pojetí předmětu Obecný cíl předmětu Obecným cílem předmětu je seznámení s principy první pomoci, s fungováním jednotného záchranného systému, vytváření systému vědomostí, znalostí a dovedností v rámci poskytování první pomoci, naučit žáky pohotově reagovat a správně postupovat v život ohrožujících situacích, a to nejen v nemocničním prostředí, ale i v terénu s pomůckami i bez nich. Předmět dále učí, jak reagovat při živelních katastrofách, teroristických útocích a jiných mimořádných situacích. Cíl předmětu vyplývá z povinnosti zdravotnického pracovníka poskytnout neprodleně první pomoc každému, jestliže by bez této pomoci byl ohrožen jeho život nebo vážně ohroženo zdraví. Charakteristika učiva Předmět první pomoc je vyučován ve druhém ročníku v rozsahu 2 vyučovacích hodin týdně (tj. 66 hodin celkem). Učivo vychází z okruhů vzdělávání pro zdraví a zdraví a klinika nemocí RVP. Žáci se zde seznamují s obecnou první pomocí, což zahrnuje definici základních pojmů (základní životní funkce, resuscitace, smrt), informace o integrovaném záchranném systému, aktivaci jednotlivých složek a zvládnutí obvazové techniky, která je důležitá jak pro první pomoc v terénu, tak i pro ošetření nemocného v nemocnici. Důležitým tematickým celkem je neodkladná resuscitace, žáci si prakticky nacvičují kardiopulmonální resuscitaci bez pomůcek i s nimi. Dalšími tematickými celky jsou polohování a transport zraněných, bezvědomí, krvácení a ošetření ran. Úkolem každého tematického celku je zopakovat anatomii a fyziologii daného systému a probrat možná vzniklá poranění. Patří sem poranění hlavy a páteře, břicha a hrudníku, poranění kostí a kloubů, poranění oka, překotný porod, polytrauma, nácvik řešení situace při hromadném neštěstí, specifická poranění (oběšení, tonutí), náhlé interní stavy (akutní infarkt myokardu, dušnost, astma bronchiale a kolapsové stavy). Žáci si u každého jednotlivého poranění osvojí teoretický postup, který následně

141

prakticky nacvičí bez pomůcek i s pomůckami a orientačně se seznámí s možnostmi ošetření při příjezdu zdravotnické záchranné služby. Pojetí výuky Předmět první pomoc je teoreticko-praktický předmět. Výuka je organizována v učebně první pomoci, kde se nacházejí veškeré potřebné pomůcky k nácviku první pomoci. Výuka je realizována výkladem a praktickými ukázkami učitele. Z vyučovacích forem převládá cvičení jednotlivých postupů. Výuka je doplněna vhodnými didaktickými pomůckami, např. dataprojektorem a notebookem, nástěnnými obrazy anatomie lidského těla, fotografiemi a schématy. Uplatňuje se také řízená diskuse mezi skupinami na uvedené téma. Výuka je dále doplněna exkurzemi, např. na Zdravotnickou záchrannou službu JmK nebo Hasičský záchranný sbor. Získané vědomosti a dovednosti žáci dále prezentují při kurzech PP na ZŠ a na soutěžích v PP. Hodnocení výsledků žáků Žáci jsou hodnoceni v souladu s platným klasifikačním řádem školy. Slovní hodnocení, sebehodnocení a kolektivní hodnocení se zařazuje při práci v týmu a při řízené diskusi na dané téma. Při písemném, ústním a praktickém zkoušení je kladen důraz na porozumění učivu a aplikaci teoretických a praktických poznatků na konkrétní modelové situace. Během výuky se hodnotí aktivita žáka v hodině, spolupráce s učitelem a spolužáky i domácí příprava na hodinu. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat a mezipředmětových vztahů Žáci oboru zdravotnický asistent jsou v rámci výuky první pomoci směřováni k rozvíjení dovedností řešit problémy, tzn. orientovat se v situacích ohrožení života a správně a pohotově poskytnout první pomoc nejen laickou, ale i odbornou. Výuka podporuje rozvoj odborných i personálních kompetencí žáků, a to především správně odhadnout své schopnosti a možnosti, jednat odpovědně a samostatně. Rozvíjené klíčové kompetence: 





kompetence k učení, tzn. žák formuluje myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a správně, pracuje s literaturou a různými zdroji informací, řeší problémové situace, je motivován k dalšímu studiu; občanské kompetence, tzn. žák jedná odpovědně, samostatně a aktivně nejen ve vlastním zájmu, ale i pro zájem veřejný; jedná v souladu s morálními principy, přispívá k uplatňování hodnot demokracie; spolupracuje s ostatními; komunikativní kompetence, tzn. žák se vyjadřuje přiměřeně, srozumitelně a souvisle v projevech mluvených i psaných a vhodně se prezentuje; účastní se aktivně diskuzí, formuluje a obhajuje své názory a postoje, respektuje názory druhých; vyjadřuje se a vystupuje v souladu se zásadami kultury projevu a chování;

142



odborné kompetence, tzn. žák si uvědomuje význam PP a její využití ve zdravotnictví i civilním životě; chápe bezpečnost práce jako součást péče o zdraví své i spolupracovníků; dodržuje příslušné právní a hygienické předpisy a zásady.

Uplatnění průřezových témat: 





občan v demokratické společnosti – žák jedná s lidmi, diskutuje o citlivých otázkách, hledá kompromisní řešení; má vhodnou míru sebevědomí, sebeodpovědnosti a schopnosti morálního úsudku; přijímá zodpovědnost za vlastní život a zdraví i za životy a zdraví jiných lidí; uvědomuje si význam vzdělání pro život; je motivován k aktivnímu pracovnímu životu a úspěšné kariéře; člověk a životní prostředí – žák je veden k poznávání světa a pochopení jeho zákonitostí; uvědomuje si význam životního prostředí pro člověka, ochrany a bezpečnosti zdraví při práci, zdravého životního stylu; Člověk a svět práce – žák získá znalosti a zkušenosti důležité pro úspěšné uplatnění na trhu práce; je motivován k aktivnímu pracovnímu životu a úspěšné kariéře.

Uplatnění mezipředmětových vztahů: V předmětu první pomoc žák využívá znalostí a dovedností z předmětů somatologie, výchova ke zdraví, klinická propedeutika, občanská výchova, matematika, fyzika a chemie. Rozpis učiva a výsledků vzdělávání: První pomoc

2. ročník



Počet hodin

Žák - správně používá základní pojmy vztahující se k první pomoci (dále PP); - vyjmenuje linky tísňového volání; - určí složky IZS, popíše způsob aktivace a komunikace v systému; - dokáže komunikovat v systému IZS;

1. Úvod do předmětu - definice základních pojmů - význam první pomoci - Integrovaný záchranný systém (IZS) - základní složky IZS, jejich kompetence - aktivace IZS - vlastnosti zachránce

2

2. Příruční lékárna - základní vybavení lékárny v domácnosti a na pracovišti - uložení a kontrola lékárny - autolékárna - význam příruční lékárny

2

-

-

popíše, kde se nachází školní lékárna, vyjmenuje její vybavení; analyzuje základní vybavení domácí lékárny, autolékárny, vysvětlí význam a použití jejích složek; vysvětlí zásady pro uložení a kontrolu obsahu lékárny;

143

-

-

-

-

3. Jednotný postup při poskytování PP - orientace na místě nehody - posouzení závažnosti situace - třídění raněných - zjišťování základních informací a jejich předání - nácvik modelových situací

4

4. Polohování a transport zraněných - pravidla a způsoby vyprošťování postižených - základní polohy při vyšetřování a ošetřování zraněných, jejich indikace - zásady odsunu zraněných - odsunové prostředky, techniky odsunu a přenášení postižených jednou nebo více osobami - nácvik modelových situací

4

5. Obvazový materiál, obvazová technika vyjmenuje zásady pro práci s obvazy - druhy, význam, použití otoček, a pro jejich přikládání; základy obvazové techniky popíše rizika spojená s nesprávným - šátkové obvazy: hlava, horní a dolní přiložením obvazu; končetiny vyjmenuje jednotlivé druhy obvazového - obinadlové obvazy: hlava, horní materiálu dle použitého materiálu a dolní končetiny a přiřadí jim účel; - pružná síťovina: hlava, rameno, předvede základní druhy otoček; hrudník, prst přikládá různé typy obvazů dle účelu; - prakové obvazy: nos, brada

4

popíše pravidla třídění raněných; v modelové situaci vyšetřuje a třídí raněné, získává informace a následně je předává IZS;

vyjmenuje pravidla pro vyprošťování a přenášení postižených; popíše vhodné odsunové prostředky; objasní důležitost polohování a transportu raněných; v modelových situacích správně volí polohu a ukládá do ní postiženého;

-

vymezí pojem neodkladná resuscitace a popíše postup KPR u dospělého a dítěte; rozliší pomůcky k zprůchodnění dýchacích cest a popíše jejich použití; vysvětlí, jak rozpoznat zástavu dýchání a krevního oběhu, jak zjistit příčiny neprůchodnosti dýchacích cest, nedostatečného dýchání a zástavy dechu; v modelové situaci předvede správný postup KPR; používá vhodné pomůcky a osobní ochranné prostředky (rukavice, resuscitační roušku); v modelové situaci kontaktuje ZZS;

-

rozlišuje příčiny a druhy krvácení,

-

-

-

6. Neodkladná resuscitace - etické aspekty neodkladné resuscitace - poruchy průchodnosti dýchacích cest u dětí a dospělých - pomůcky k osobní ochraně (resuscitační rouška, dýchací maska s náustkem) - pomůcky k rozšířené neodkladné resuscitaci - nácvik provedení, modelové situace

8

7. Krvácení - druhy krvácení

4

144

-

-

-

-

-

-

-

-

-

vyjmenuje komplikace spojené s krvácením; edukuje veřejnost o prevenci úrazů; vysvětlí nutnost použití prostředků osobní ochrany; v modelových situacích ošetřuje jednotlivé druhy krvácení; kontaktuje ZZS a podává přesné informace; popíše příčiny a faktory ovlivňující rozvoj šoku; rozpozná příznaky šoku; objasní význam preventivních opatření; v modelových situacích používá vhodná preventivní protišoková opatření; vyjmenuje příčiny a příznaky poruch vědomí, rozliší hloubku bezvědomí; objasní závažnost stavu a význam stálého dohledu u postižených v bezvědomí; v modelové situaci vyšetří postiženého v bezvědomí, poskytuje PP při kolapsu;

popíše postupy ošetřování u jednotlivých úrazů a postižení; rozliší druh, stupeň, rozsah a závažnost poranění; v modelových situacích předvádí postupy ošetřování poranění teplem a chladem, při úpalu a úžehu, dodržuje zásady asepse; poskytuje první pomoc při popálení, poleptání, poranění elektrickým proudem a při postižení chladem; kontaktuje ZZS a podává přesné informace; vyjmenuje příčiny vzniku, rozliší jednotlivé druhy ran, popíše jejich příznaky, vysvětlí význam dodržování zásad asepse a antisepse při ošetření rány; specifikuje rizika spojená se situací při poranění zvířetem;

-

jednotný postup při poskytování první pomoci u zevního krvácení první pomoc při vnitřním krvácení a krvácení z tělních otvorů nácvik ošetření, modelové situace

8. Šok - druhy, příčiny, příznaky šoku a následné změny v organizmu - první pomoc u šokových stavů - preventivní protišoková opatření - nácvik modelových situací

2

9. Bezvědomí - vyšetření stavu vědomí, určení kvantitativní poruchy vědomí - vyšetření postiženého v bezvědomí - hodnocení Glasgow coma scale, sledování stavu, záznam informací - poloha v bezvědomí - transport zraněných v bezvědomí - první pomoc při kolapsu

2

10. Poškození teplem, chladem, elektrickým proudem a chemickými látkami - druhy poškození, stanovení druhu a rozsahu poškození - poskytnutí první pomoci - bezpečnost a ochrana zdraví při - poskytování PP při úrazu elektrickým proudem a chemickými látkami - poranění bleskem - ošetření poraněného ZZS - nácvik ošetření, modelové situace

4

11. Rány - druhy ran (řezná, sečná, střelná, tržná, zhmožděná, exkoriace) - zásady ošetřování jednotlivých typů ran, pomůcky - poranění zvířetem: pokousání, bodnutí hmyzem, kousnutí klíštětem, uštknutí jedovatým hadem

4

145

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

popíše postup a v modelových situacích správně provádí vhodné ošetření podle druhu rány; kontaktuje, přesně informuje ZZS; popíše příznaky poranění kostí a kloubů a odvozuje jejich možné komplikace; správně aplikuje jednotný léčebný postup dle druhu poranění; uvědomuje si rizika spojená s nevhodným způsobem ošetření; v modelových situacích využívá dostupné prostředky k ošetřování; provádí protišoková opatření; dodržuje zásady asepse u otevřených poranění; kontaktuje ZZS a podává přesné informace;

objasní nejčastější příčiny, popíše příznaky a vyvozuje možné komplikace spojené s poraněním hlavy; objasní význam ochrany hlavy v různých situacích; popíše postup PP a v modelových situacích prakticky ošetří jednotlivá poranění; kontaktuje ZZS a podává přesné informace; objasní nejčastější příčiny, popíše příznaky a komplikace spojené s poraněním páteře a míchy; v modelových situacích správně poskytuje PP a popíše komplikace spojené s nevhodným postupem při ošetřování těchto poranění; kontaktuje ZZS a podává přesné informace; objasní nejčastější příčiny, specifikuje druhy a popíše příznaky poranění hrudníku; vyjmenuje rizika spojená s nevhodným postupem PP; v modelových situacích správně poskytuje PP, kontaktuje ZZS a podává

nácvik ošetření, modelové situace

12. Poranění kostí a kloubů - charakteristika, příčiny, rozdělení - obecný postup při poskytování PP u otevřených a zavřených poranění - ošetření poraněného se zlomeninou lopatky, klíční kosti, pažní kosti, kostí předloktí, drobných kostí zápěstí a ruky, vymknutí kloubů na horní končetině - ošetření poraněného se zlomeninou pánve, stehenní kosti, kostí bérce a nohy, vymknutí kloubů na dolní končetině - nácvik ošetření jednotlivých druhů zlomenin, modelové situace

4

13. Poranění hlavy a CNS - mechanismy vzniku poranění - rozdělení - klinické projevy - nejčastější komplikace - zásady poskytování první pomoci - ošetření zdravotnickou záchrannou službou - nácvik ošetření v modelových situacích

2

14. Poranění páteře a míchy - mechanismus vzniku poranění, příznaky, nejčastější komplikace - zásady poskytování PP u poranění krční, hrudní a bederní páteře - nácvik ošetření v modelových situacích

2

15. Poranění hrudníku - příčiny, závažnost a rozdělení poranění - příznaky poranění hrudníku - zásady poskytování první pomoci - nácvik ošetření - modelové situace

2

146

přesné informace; -

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

16. Poranění břicha a pánve objasní příčiny a popíše příznaky - rozdělení poranění, definice, a možné komplikace při poranění břicha příznaky, možné komplikace a pánve; - nejčastější náhlé příhody břišní v modelových situacích poskytuje PP - zásady poskytování první pomoci při otevřených i zavřených poraněních - modelové situace břicha; - polytrauma – charakteristika a příčiny kontaktuje ZZS a podává přesné informace;

2

17. Překotný porod popíše příznaky a komplikace - zásady PP při akutních stavech v těhotenství; - nácvik ošetření – krvácení, křeče, v modelových situacích poskytuje PP, překotný porod demonstruje vhodnou polohu, používá - modelové situace vhodné dostupné prostředky pro ošetření rodičky a novorozence; kontaktuje ZZS a podává přesné informace;

2

objasní příčiny, popíše příznaky a možné komplikace; v modelových situacích poskytuje PP, popíše rizika spojená s nevhodným postupem PP; kontaktuje ZZS a podává přesné informace;

18. Specifická poranění - tonutí, oběšení - nácvik ošetření - nácvik modelových situací

2

19. Akutní otravy podle příznaků rozlišuje běžné druhy - nejčastější akutní otravy otrav; - příčiny, příznaky, komplikace popíše postup poskytování PP - zásady poskytování PP při zachovaném vědomí při otravách u postiženého při vědomí i v bezvědomí i v bezvědomí; v modelové situaci volí vhodný postup PP; ukládá postižené do vhodné polohy, využívá dostupné prostředky k ošetřování; kontaktuje ZZS a podává přesné informace; vyjmenuje obecné zásady pro případ ohrožení; rozliší varovné signály; objasní, jak se chovat při vyhlášení evakuace, průmyslové havárie, živelné pohromy a smogové situace; popíše vybavení pohotovostního zavazadla;

2

20. První pomoc při mimořádných událostech - obecné zásady pro případ ohrožení - varovné signály, pohotovostní zavazadlo - evakuace - nezbytné opatření při havárii s únikem chemických látek, radioaktivních látek, při živelních

2

147

-

zasvěceně diskutuje o problematice davové psychózy a agresivního chování. -

pohromách, zásahu biologickými zbraněmi, válečném stavu, smogové situaci; prostředky individuální ochrany

21. Závěrečné opakování, modelové situace Exkurze na zdravotnickou záchrannou službu nebo hasičský záchranný sbor

6

148


6.19 Název vyučovacího předmětu: Estetická výchova Celkový počet vyučovacích hodin: 33 Název předmětu

Estetická výchova

Ročník

1.

2.

3.

4.

Celkem


1

–

–

–

1

Pojetí předmětu Obecný cíl předmětu Předmět poskytuje žákům základní informace z oblasti kultury, umění a dějin. Prostřednictvím poznání vybraných uměleckých děl se podílí na hodnotové orientaci žáků, utváření jejich morálního profilu a estetického cítění. Pěstuje u žáků potřebu kulturního vyžití a života v kulturním prostředí. Učí žáky orientovat se v nabídce kulturních akcí a vede je k uvědomělé ochraně kulturního dědictví. Pomáhá žákům uplatňovat v praxi pravidla společenské etikety, vede je k respektování a toleranci v rámci společenských vztahů a prohlubuje kultivované komunikační dovednosti žáků. Charakteristika učiva Učivo estetické výchovy přispívá k získání základních poznatků z estetiky, k respektování pravidel společenské etikety, k respektování kultury národnostních menšin žijících na našem území a k poznání kulturního bohatství a metod jeho ochrany. Pojetí výuky Výuka předmětu je teoretická i praktická. V teoretických hodinách jsou využívány videokazety, názorné ukázky a prezentace získané na internetu nebo vytvořené studenty a vyučujícími. Zařazovány jsou i referáty a osobní příspěvky žáků. Důraz je kladen především na osobní tvořivou aktivitu a samostatnost při získávání poznatků z odborných časopisů, denního tisku, kulturních exkurzí, společných návštěv kulturních institucí (knihovny, výstavy, muzea aj.). Hodnocení výsledků žáků Hodnocení žáků se provádí na základě kombinace ústního zkoušení a různých forem písemného zkoušení. Nejčastěji používanými formami zkoušení znalostí a dovedností (teoretických i praktických), ze kterých vycházejí podklady pro klasifikaci, je individuální

149

i frontální ústní zkoušení, písemné testy nestandardizované, klasifikace referátů, hodnocení výsledků praktické činnosti a klasifikace prezentací. Hodnocení žáka učitelem je doplňováno sebehodnocením zkoušeného žáka i hodnocením ze strany jeho spolužáků. Konečnou klasifikaci určuje učitel. Přínos předmětu pro plnění klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů Vhodné spojení teoretické výuky a praktické činnosti umožňuje předmětu přispět k naplnění většiny klíčových kompetencí. Týká se to řešení úkolů ve spoluprácí s kolektivem, schopnosti získávat informace z různých zdrojů, vytvářet prezentace pro veřejnost. Využívání poznatků z různých předmětů přispívá k ucelenému pohledu na svět a jeho udržitelný rozvoj. Studium z různých zdrojů a řešení praktických problémů ve skupinách přispívá k prohlubování sociálních a komunikačních kompetencí. Rozvíjené klíčové kompetence:   





 

kompetence k učení, tzn. žák má pozitivní vztah k osvojování si poznatků a motivaci k dalšímu vzdělávání, ovládá různé techniky učení a využívá informační zdroje; kompetence k řešení problémů, tzn. žák řeší jednoduché problémy, analyzuje je, zpracovává a vyhodnocuje výsledky; kompetence komunikativní, tzn. žák se vyjadřuje přiměřenou odbornou terminologií v mluveném i písemném projevu, formuluje své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně; občanské kompetence, tzn. žák se aktivně seznamuje s veřejnými problémy a s možnostmi jejich řešení, chápe význam životního prostředí pro člověka a jedná v duchu udržitelného rozvoje, jedná odpovědně a aktivně nejen ve vlastním zájmu, ale i pro zájem veřejný; kompetence k pracovnímu uplatnění, tzn. žák má kladný postoj ke vzdělávání a vlastní profesní budoucnosti, adaptuje se na měnící se životní a pracovní podmínky a podle svých schopností a možností je ovlivňuje; přijímá a odpovědně plní svěřené úkoly a aktivně pracuje v týmu; kompetence využívat prostředky ICT, tzn. žák vyhledává informace na internetu, pracuje s nimi, s pomocí výpočetní techniky je vyhodnocuje a uplatňuje; kompetence odborné, tzn. žák analyzuje a řeší problémy v občanském životě i odborné praxi, dbá na uplatnění vědeckých principů, při rozhodování zohledňuje efektivní nakládání s materiály, energiemi, vodou a odpady, chápe nutnost bezpečnosti práce a dodržování hygienických podmínek jako součást péče o zdraví.


občan v demokratické společnosti – žák má vhodnou míru sebevědomí, odpovědnosti a schopnosti tolerance, morálního úsudku, jedná s lidmi, diskutuje

150





o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledá kompromisní řešení a zachovává si úctu k materiálním, duchovním hodnotám i kulturnímu dědictví; člověk a svět práce – žák získá znalosti a kompetence k úspěšnému uplatnění se na trhu práce, je veden sebereflexi, k uvědomění si zodpovědnosti za vlastní život, orientuje se v možnostech dalšího vzdělávání v oboru a je motivován k aktivnímu pracovnímu životu i úspěšné kariéře; člověk a životní prostředí – žák si uvědomuje zásadní význam přírody a životního prostředí pro člověka, má odpovědný vztah ke svému zdraví, svým životním stylem se snaží být příkladem ostatním, dodržuje zásady ochrany životního prostředí, má úctu k živé i neživé přírodě, respektuje život jako nejvyšší hodnotu, orientuje se v globálních problémech lidstva, respektuje zásady trvale udržitelného rozvoje a aktivně přispívá k jejich uplatnění.

Rozvíjené mezipředmětové vztahy Pro předmět estetická výchova se nejvíce uplatňují mezipředmětové vztahy s českým jazykem a literaturou, dějepisem, informační technologií, občanskou naukou a psychologií. Rozpis učiva a výsledků vzdělávání: Estetická výchova

1. ročník

Výsledky vzdělávání Žák - vysvětlí pojem estetika, společenská kultura a potřebnost jejího poznání; - uvědomuje si důležitost kultury osobního projevu a interpretuje možnosti, jak jej ovlivňovat; - aplikuje zásady pro každou situaci a dbá i na estetickou složku osobního projevu; - orientuje se v časovém i lokálním vymezení vývoje umění; - popíše vztah vývoje životních podmínek, společnosti, náboženských představ a umění; - lokalizuje významná kulturní centra; - rozezná charakteristické znaky jednotlivých druhů umění; - orientuje se v námětech, materiálech a technikách umění; - maximálně využívá své klady a schopnosti a potlačuje nedostatky;


Počet hodin

1. Společenská kultura - estetická výchova - kultura společenská a kultura osobního projevu

2

2. Dějiny umění - umění pravěku - umění starověku - umění středověku - umění novověku - umění 18., 19. století - umění 20. století

14

3. Objevování sebe a okolí - objevování sebe, poznávání okolí, vytváření kontaktu s druhými lidmi

14

151

- vytváří kontakty s druhými lidmi; - připraví mluvený projev s využitím odborné literatury a internetu; - využívá neverbální prostředky komunikace, smyslové vnímání, představy i obraznost; - používá správné držení těla, gestikulaci a mimiku, sílu hlasu i modulaci řeči; - odhadne, jaký způsob jednání je vhodné volit ve styku s konkrétními lidmi; - aplikuje zásady nutné pro dodržování tělesné hygieny, oblečení adekvátního k určité společenské situaci a pro celkovou kulturu těla; - aplikuje zásady správného stravování a stolování v simulovaných situacích; - charakterizuje nejrůznější životní styly a porovná je; - v simulovaných situacích prezentuje podle žádaného společenského úzu svou osobnost (i v souvislosti s trhem práce).

- umění mluvit a veřejně vystupovat, příprava mluveného projevu, etiketa - rozvíjení smyslového vnímání, představ, obraznosti, kontaktu s druhými lidmi neverbálními prostředky - ovládání držení těla, pohybu, gestikulace, mimiky, hlasu a řeči - temperament 4. Kultura těla, hygiena a oblékání - společenské požadavky na kulturu těla, hygienu, oblékání, stravování a stolování - životní styl - první dojem, umění prezentovat se na trhu práce, první kontakty, etiketa

3

152


6.20 Název vyučovacího předmětu: Výchova ke zdraví Celkový počet vyučovacích hodin: 66 Název předmětu

Výchova ke zdraví

Ročník

1.

2.

3.

4.

Celkem


2

–

–

–

2

Pojetí předmětu Obecný cíl předmětu Obecným cílem je poskytnout žákům přehled o systému péče o zdraví. Vyučovací předmět výchova ke zdraví si klade za cíl vybavit žáky znalostmi a dovednostmi potřebnými k preventivní i aktivní péči o zdraví a bezpečnost a podpořit tak jejich chování a postoje ke zdravému způsobu života a celoživotní odpovědnosti za své zdraví. Vede žáky k tomu, aby přistupovali k organismu člověka jako k bio-psycho-sociální jednotě. Výuka předmětu klade důraz na výchovu proti sociálně patologickým jevům. Protože lidé jsou v současnosti vystaveni řadě nebezpečí, která vyplývají z působení lidské civilizace i z vlivu okolního životního prostředí, je třeba věnovat pozornost vědomostem i dovednostem týkajícím se chování při vzniku mimořádných událostí. Vyučovací předmět má významnou funkci v tom, že vede žáky k chápání zdraví svého i ostatních lidí, jako nejvyšší hodnoty života a k celoživotní odpovědnosti za zdraví. Charakteristika učiva Předmět výchova ke zdraví je zařazen do 1. ročníku. Obsah učiva vychází z okruhů vzdělávání ke zdraví a zdraví a klinika nemocí RVP. Výuka je realizována dotací 2 hodin týdně (tj. 66 vyučovacích hodin). Obsah učiva je rozdělen do jednotlivých tematických celků, které na sebe navazují. Předmět, jako celek, rozvíjí vědomosti v oblasti veřejného zdravotnictví v rámci ČR. Klade důraz na nezastupitelnou roli zdraví v životě jedince. Tím přispívá k rozvoji obecných i specifických znalostí a dovedností v oblasti péči o zdraví své i ostatních lidí. Pojetí výuky Předmět výchova ke zdraví je teoreticko-praktický předmět. Výuka je realizována výkladem a diskusí, řešením modelových situací a samostatnou prací žáků, využívá co nejvíce

153

konkrétních příkladů a situací, osobních zkušeností žáků, jejich zájmů v dané oblasti i aktuálních otázek týkajících se učiva. Předmět poskytuje vhodné podmínky pro projektové vyučování. Žáci zpracují a prezentují samostatné práce na zadané téma. Výuka je doplněna vhodnými didaktickými pomůckami, např. dataprojektorem, notebookem. Hodnocení výsledků žáků Žáci jsou hodnoceni v souladu s platným klasifikačním řádem školy. Při hodnocení se využívá klasifikační stupnice. K hodnocení žáků je možné použít různých forem zjišťování úrovně znalostí:    

ústní zkoušení písemné zkoušení (orientační testy, testy s výběrem odpovědí, opakovací testy) pozorování aktivity žáka tvorba prezentací

Způsoby hodnocení spočívají v kombinaci známkování a slovního hodnocení, pozornost je věnována i sebehodnocení a vzájemnému hodnocení prezentovaných výsledků prací žáků. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí, k aplikaci průřezových témat a mezipředmětových vztahů Rozvíjené klíčové kompetence: Výuka předmětu se podílí přiměřeným způsobem na rozvoji všech klíčových kompetencí, a to především v souvislosti s vhodnými výukovými strategiemi. Jedná se zejména o kompetence: 

 

 

 

kompetence k učení, tzn. žák má pozitivní vztah k učení a k dalšímu (kontinuálnímu) vzdělávání, ovládá techniky učení a využívá různé informační zdroje, s porozuměním poslouchá mluvené projevy a pořizuje si poznámky; kompetence k řešení problémů, tzn. žák uplatňuje medicínské znalosti při řešení problémů, spolupracuje v rámci týmového řešení problémů; kompetence komunikativní, tzn. žák komunikuje a diskutuje na odborné úrovni, formuluje a obhajuje své názory a postoje, dodržuje odbornou terminologii v písemné a ústní formě; kompetence personální a sociální, tzn. žák má odpovědný vztah ke svému zdraví, adaptuje se plynule na pracovní prostředí a zařadí se do zdravotnického týmu; občanské kompetence a kulturní povědomí, tzn. žák chápe význam životního prostředí pro zdraví člověka, uznává hodnotu života, uvědomuje si odpovědnost za vlastní život; kompetence k pracovnímu uplatnění, tzn. žák má odpovědný postoj ke vzdělávání a vlastní profesní budoucnosti; kompetence využívat prostředky ICT a pracovat s informacemi, tzn. žák získává informace z otevřených zdrojů, efektivně s nimi pracuje, kriticky je vyhodnocuje. 154

Uplatnění průřezových témat: 





člověk a svět práce – žák získá znalosti a kompetence k úspěšnému uplatnění se na trhu práce, je veden k uvědomění si zodpovědnosti za vlastní život, orientuje se v možnostech kontinuálního vzdělávání v oboru, je motivován k aktivnímu pracovnímu životu; člověk a životní prostředí – žák si uvědomuje vztah mezi životním prostředím, životním stylem a zdravím jedince a společnosti, osvojí si zásady zdravého životního stylu a vědomí odpovědnosti za své zdraví; občan v demokratické společnosti – žák má vhodnou míru sebevědomí, sebeodpovědnosti a schopnosti morálního úsudku.

Uplatnění mezipředmětových vztahů: V předmětu výchova ke zdraví se uplatňují mezipředmětové vztahy k předmětům biologie a ekologie, ošetřovatelská propedeutika, klinická propedeutika, první pomoc, management ve zdravotnictví, psychologie, somatologie a základy sociologie. Rozpis učiva a výsledků vzdělávání: Výchova ke zdraví 1. ročník Výsledky vzdělávání Žák - vysvětlí termín výchova ke zdraví a její význam pro člověka a společnost; - dokáže vlastními slovy definovat pojem zdraví a jeho význam pro život jedince i společnosti; - definuje zdraví jako celek (bio-psychosociální jednotu); - vymezí vnitřní a vnější faktory ovlivňující zdraví; - vyjádří vlastními slovy pozitivní či negativní význam faktorů na zdraví jedince;

- vysvětlí pojem „odpovědnost za vlastní zdraví“; - analyzuje legislativní normy zajišťující ochranu zdraví zaměstnanců při práci


Počet hodin

1. Úvod do předmětu - význam předmětu, jeho cíle

2

2. Zdraví a jeho determinanty - definice zdraví - faktory ovlivňující zdraví - příčiny nemocí

2

3. Prevence nemocí a zdravotní výchova - podpora zdraví - systém prevence - preventivní prohlídky - očkování

4

155

(v běžném životě, ve zdravotnictví); - vyjmenuje jednotlivé druhy prevence a demonstruje na příkladech; - obhajuje nutnost prevence jako základní podmínky péče o své zdraví a zdraví pacienta; - specifikuje vlastní zodpovědnost v dodržování prevence při různých onemocněních;

- vyjmenuje formy a metody výchovy ke zdraví, uvádí příklady; - vyjmenuje zásady výchovy ke zdraví a objasní jejich význam; - vyjmenuje a charakterizuje oblasti zdravého způsobu života; - definuje vztah mezi výživou a zdravím; - vyjmenuje základní složky potravy, vitamíny a zásady zdravé výživy; - popíše a analyzuje alternativní způsoby výživy; - charakterizuje poruchy výživy; - analyzuje vztah tělesné aktivity a zdraví; - analyzuje vliv psychosociální zátěže na tělesný stav člověka; - objasní pojem mentální hygiena a její význam pro zdraví člověka;

- uvede příklady negativního působení kouření na tělesné zdraví, diskutuje o škodlivosti aktivního i pasivního kouření; - uvede základní druhy dostupných a často zneužívaných drog, analyzuje nebezpečí užívání drog a alkoholu; - vysvětlí pojem gamblerství a diskutuje o závažnosti tohoto patologického jevu pro jedince, rodinu a společnost; - popíše a definuje jednotlivé druhy šikany; - pojmenuje možné důvody a situace vedoucí člověka k sebevraždě, hledá a nabízí alternativní řešení těchto situací;

- screening - dispenzarizace

4. Metody výchovy ke zdraví a jejich využití - cíle a zásady výchovy ke zdraví - metody a prostředky výchovy ke zdraví v různých vývojových etapách

2

5. Zdravý způsob života - výživa - tělesná aktivita - stres - mentální hygiena

16

6. Patologické jevy ve společnosti ovlivňující zdraví - kouření - alkohol - nelegální drogy - sociální deviace a patologie - gamblerství, netománie - šikana - sebevražednost

16

156

- definuje pojem reprodukční zdraví; - uvede příklady pohlavních chorob; - vyjmenuje možnosti ochrany před pohlavními chorobami; - analyzuje rizikové chování a rizikové skupiny lidí; - vypracuje edukační materiály, týkající se této problematiky;

- analyzuje systém zdravotnictví v ČR; - popíše síť zdrav. pojišťoven; - uvede obsah zákona o sociálních službách; - vypracuje přehled systému sociální péče, prevence a pomoci;

- vysvětlí pojmy týkající se demografie; - popíše význam oboru demografie; - vyjmenuje projevy stárnutí v biopsycho-sociální oblasti; - uvede specifické problémy ve stáří; - analyzuje systém péče o seniory; - analyzuje vliv zevního prostředí na lidský organismus; - objasní význam stavu životního prostředí na duševní a tělesné zdraví jedince; - kriticky posoudí stav životního prostředí daného regionu.

7. Reprodukční zdraví a pohlavní nákazy - pohlavní choroby - prevence pohlavně přenosných chorob - prostituce

4

8. Systém zdravotní a sociální péče v ČR - struktura zdravotnictví - financování zdravotnictví - návaznost zdravotní a soc. péče - zákon 108/2006 Sb. - systém sociálních služeb

10

9. Demografický vývoj a stárnutí obyvatelstva - demografie - stárnutí a stáří

4

10. Ekologie - člověk a prostředí - závažné ekologické problémy - třídění odpadu

6

157


6.21 Název vyučovacího předmětu: Psychologie Celkový počet vyučovacích hodin: 160 Název předmětu

Psychologie

Ročník

1.

2.

3.

4.

Celkem


–

2

2

1

5

Pojetí předmětu Obecný cíl předmětu Předmět psychologie umožňuje žákům získat všeobecný přehled, vědomosti a dovednosti ze základních teoretických i aplikovaných oborů psychologie, z oblasti sociálních vztahů a komunikačních dovedností a napomáhá k jejich aplikaci při řešení konkrétních problémů a situací. Psychologie je jedním ze základních odborných předmětů, který spolu s dalšími významně rozvíjí osobnost žáka, formuje jeho vztah k povolání v humánní oblasti. Umožní žákům poznávat a využívat techniky sebepoznání, sebevýchovy a učení k rozvoji vlastní osobnosti, navazovat kontakty s lidmi a řešit vhodným způsobem různé komunikativní a sociální situace. Vede k osvojení zásad duševní hygieny a celoživotní zodpovědnosti za své biopsychosociální zdraví. Je důležitou součástí přípravy pro práci v týmu a pro plánování osobního i pracovního života a při hledání zaměstnání. Umožňuje rozlišovat a respektovat zvláštnosti jednotlivých vývojových období člověka. Charakteristika učiva Předmět psychologie je zařazen do výuky ve 2.–4. ročníku. Učivo tohoto předmětu vychází z okruhů společenskovědní vzdělání, zdraví a klinika nemoci a propedeutika RVP pro zdravotnické lyceum i ze specifik regionálních partnerských zdravotnických a sociálních zařízení. V předmětu se žáci seznámí se základními pojmy z obecné a vývojové psychologie, psychologie osobnosti, sociální a zdravotnické psychologie. Učivo umožňuje pochopit praktické využití psychologie v osobním životě, v mezilidských vztazích a pracovním prostředí, poskytuje žákům ucelený přehled o teorii psychologie i potřebné odborné znalosti a praktické dovednosti uplatňované v komunikaci, interpersonálních vztazích, a v neposlední řadě při řešení konkrétních životních situací.

158

Pojetí výuky Předmět je chápán jako teoreticko-praktický, tj. teorie je doplněna praktickými cvičeními. Ve výuce jsou používány různé formy a metody, např. výklad, rozhovor, diskuse, skupinová práce, práce s textem, s audiovizuální technikou. Důraz je kladem na rozvoj komunikativních dovedností, zejména při používání metod simulačních a hraní rolí. Využívá se životními zkušenostmi žáků. Jsou uváděny do souvislostí s již získanými vědomostmi a dovednostmi, plánovaným tématem učiva a praktickým využitím. Žáci jsou vedeni také k dovednosti racionálně se učit a řešit problémy, hodnotit své předpoklady a výsledky, racionálně plánovat svůj osobní rozvoj. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení výsledů žáků vychází z klasifikačního řádu. Žáci jsou hodnoceni nejen na základě teoretických vědomostí, ale jsou hodnoceny také praktické dovedností řešit zadané modelové a problémové situace, vyjadřovat se k dané problematice a pracovat s informacemi. Způsoby hodnocení spočívají v kombinaci známkování, slovního hodnocení, využívání bodového systému. Pozornost je věnována také sebehodnocení žáků. K hodnocení výsledků žáků se používá různých forem zjišťování úrovně znalostí:   

ústní zkoušení písemné zkoušení (orientační testy, testy s výběrem odpovědí, opakovací testy) praktické zkoušení - úroveň komunikace v modelových situacích

Při hodnocení klademe důraz zvláště na:    

hloubku porozumění učivu a schopnost aplikovat poznatky na příkladech schopnost samostatného úsudku schopnost přiměřené komunikace v modelových situacích schopnost týmové spolupráce ve skupinách

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat a mezipředmětových vztahů Rozvíjené klíčové kompetence: 



kompetence k učení, tzn. žák má pozitivní vztah k osvojování poznatků a motivaci k dalšímu (kontinuálnímu) vzdělávání, efektivně se učí, vyhodnocuje dosažené výsledky, reálně si stanovuje potřeby a cíle svého dalšího vzdělávání, ovládá techniky učení a využívá různé informační zdroje; kompetence k řešení problémů, tzn. žák porozumí zadanému úkolu či problému a řeší jej samostatně i v týmové spolupráci; řeší problémy v mezilidských vztazích, pracovní i mimopracovní problémy; získává informace potřebné k řešení problému, určí jádro problému, varianty řešení, uplatňuje různé metody myšlení, volí prostředky

159











a způsoby vhodné pro řešení problému; spolupracuje při řešení problému s jinými lidmi; kompetence komunikativní, tzn. žák se řídí pravidly efektivní a účelné komunikace, vyjadřuje se přiměřeně komunikační situaci, respektuje názory druhých a naslouchá; účastní se aktivně diskusí, srozumitelně formuluje a obhajuje své myšlenky, názory a postoje, vyjadřuje se a vystupuje v souladu se zásadami kultury projevu a chování; kompetence personální a sociální, tzn. žák posuzuje reálně své možnosti, odhaduje výsledky svého jednání a chování v různých situacích, stanovuje si přiměřené cíle osobního rozvoje podle svých možností; pracuje v týmu, přispívá k vytváření vstřícných mezilidských vztahů, k předcházení konfliktům a pečuje o své duševní zdraví; občanské kompetence a kulturní povědomí, tzn. žák uznává postoje a hodnoty podstatné pro život v demokratické společnosti, jedná zodpovědně a iniciativně ve vlastním i veřejném zájmu, v souladu s morálními principy, respektuje práva a osobnost člověka, nebojí se multikulturality, uznává tradice, zvyky a odlišné sociální a kulturní hodnoty jiných národů; uvědomuje si hodnotu života, cítí odpovědnost za vlastní život a spoluúčast při zabezpečování ochrany života a zdraví ostatních lidí; kompetence k pracovnímu uplatnění, tzn. žák zodpovědně rozhoduje o své budoucí profesní a vzdělávací dráze, uvědomuje si význam celoživotního vzdělávání, má přehled o možnostech uplatnění ve zdravotnických, v sociálních, ale i v jiných oborech; kompetence využívat prostředky ICT a pracovat s informacemi, tzn. žák vyhledá, kriticky vyhodnotí, efektivně zpracuje potřebné informace a odpovědně je uplatňuje.








člověk a svět práce – žák získá znalosti a dovednosti k úspěšnému uplatnění na trhu práce, uvědomuje si zodpovědnost za vlastní život, chápe nutnost kontinuálního vzdělávání v oboru a aktivně se ho účastní, je motivován k aktivnímu pracovnímu životu a k společensky hodnotné zájmové činnosti; občan v demokratické společnosti – žák respektuje principy demokratické společnosti, respektuje osobnost druhého člověka, má vhodnou míru sebevědomí, sebeodpovědnosti a schopnosti morálního úsudku; člověk a životní prostředí – žák si uvědomuje vztah mezi životním prostředím, životním stylem a zdravím jedince a společnosti, osvojí si odpovědnost za své zdraví, zásady zdravého životního stylu a duševní hygieny; informační a komunikační technologie – žák získává a kriticky hodnotí informace z různých zdrojů, z textů verbálních (tj. tvořených slovy), ikonických (obrazy, fotografie, schémata, mapy …) i kombinovaných (např. film).

160

Uplatnění mezipředmětových vztahů: V předmětu se uplatňují mezipředmětové vztahy k těmto předmětům – biologie a ekologie, výchova ke zdraví, občanská nauka, seminář ZSV, ošetřovatelská propedeutika, základy ošetřovatelské péče a základy sociální práce. Rozpis učiva a výsledků vzdělávání: Psychologie 2. ročník Výsledky vzdělávání Žák - začlení psychologii do soustavy společenských věd; - charakterizuje psychologii jako vědu a ozřejmí její přínos pro jiné vědní obory; - definuje základní disciplíny psychologie; - ukáže na příkladech praktické využití psychologie a vysvětlí význam psychologie pro svůj osobní život a práci; - má přehled o základních psychologických metodách, využívá je v praxi; - vysvětlí vztah mezi nervovou soustavou a psychikou; - uvědomuje si vliv sociálního prostředí na psychiku; - na příkladech rozliší základní psychické procesy, stavy a vlastnosti; - popíše, jak se psychické procesy odrážejí v tělesných funkcích, v chování a jednání člověka; - na příkladech vysvětlí, jak probíhá proces poznávání, vysvětlí význam paměti a zapomínání; - rozliší a popíše jednotlivé druhy a typy paměti, vysvětlí význam posilování paměti u starších lidí; - objasní, na čem závisí efektivita učení; - ovládá a využívá jednoduché techniky na rozvoj a posilování psychických procesů a stavů (cvičení k zefektivnění pozornosti, paměti a učení, vůle); - vysvětlí podstatu a význam


Počet hodin

1. Psychologie jako věda - předmět psychologie - odvětví psychologie - vztah k jiným vědním oborům - využití poznatků z psychologie v praxi - metody psychologie - fylogeneze a ontogeneze lidské psychiky

6

2. Psychické procesy, stavy a vlastnosti - třídění psychických jevů – procesů, stavů a vlastností - poznávací procesy (čití, vnímání, představy, fantazie, myšlení a řeč) - pozornost, paměť a učení - vybrané metody a techniky rozvoje pozornosti, učení a paměti - procesy emoční a volní - poruchy psychických procesů a stavů - metody sebepoznávání a sebehodnocení psychických funkcí, využití sebepoznávání pro sebevýchovu, sebevzdělávání a seberealizaci

20

161

představivosti a fantazie, myšlení a řeči, myšlenkového řešení problému; - vysvětlí možnosti prevence poruch psychických procesů a stavů; - vysvětlí význam sebepoznávání a sebehodnocení; - vysvětlí problematiku determinace osobnosti, na příkladech charakterizuje faktory ovlivňující vývoj osobnosti; - zdůvodní význam rodiny pro vývoj osobnosti; - objasní struktura osobnosti, uvědomuje si úzký vtah mezi jednotlivými složkami; - popíše jednotlivé vlastnosti osobnosti; - charakterizuje základní typy osobnosti podle vybraných typologií; - vysvětlí a dokumentuje na příkladech pojmy vlohy, schopnosti, dovednosti, nadání, talent, tvořivost, flexibilita; - vymezí pojem motivace a uvede klasifikaci potřeb, charakterizuje vztah potřeb k motivaci; - ujasní si vlastní hodnotový systém, postoje a zájmy; - na příkladech rozpozná projevy různých povahových rysů; - identifikuje chyby, stereotypy a předsudky v posuzování osobnosti; - uvede příklady poruch osobnosti a možnosti jejich prevence; - definuje předmět ontogenetické psychologie a objasní význam její znalosti v osobním i profesním životě; - vymezí základní vývojové etapy a mezníky; - charakterizuje a porovná tělesný, psychický a sociální vývoj v jednotlivých etapách života; - určí potřeby člověka a možnosti jejich saturace v jednotlivých vývojových stádiích.

3. Člověk jako osobnost - charakteristika osobnosti, biologická a sociokulturní determinace osobnosti - vývoj osobnosti v procesu socializace - struktura a rysy osobnosti - vlastnosti a typologie osobnosti - motivace, potřeby a jejich členění - zájmy, postoje, hodnoty, cíle - poznávání a posuzování osobnosti, chyby v soudech; stereotypy a předsudky - seberealizace osobnosti, motivace a životní cíle - poruchy osobnosti a jejich prevence

20

4. Vývoj psychiky jedince - charakteristika ontogenetického vývoje psychiky, faktory vývoje - vývojová křivka, periodizace vývoje psychiky - charakteristika vývojových stádií - vývoj a uspokojování potřeb v jednotlivých vývojových stadiích

20

162

Psychologie 3. ročník Výsledky vzdělávání


Počet hodin

Žák - definuje a popíše předmět sociální psychologie; - vysvětlí pojem socializace, objasní její význam pro vývoj osobnosti; - vysvětlí rozdíl mezi sociální a biologickou zralostí; - charakterizuje na příkladech jednotlivé typy sociálních vztahů; - identifikuje vztahy mezi členy modelové skupiny, třídy, pracovní skupiny (týmu), sportovního týmu atp.; - vymezí a charakterizuje základní typy sociálních skupin; - objasní pojem sociální adaptace; - uvede příklady poruch socializace; - analyzuje a navrhuje řešení modelových konfliktních situací, návrhy zdůvodní; - na příkladu ukáže možnosti prevence a obrany před diskriminací a šikanou;

1. Základy sociální psychologie - předmět sociální psychologie - sociální podstata osobnosti - sociální učení a zrání - sociální skupiny, vliv na vývoj osobnosti - sociální vnímání a jeho vývoj - sociální interakce – vytváření sociálních vztahů a jejich charakter - sociální adaptace, poruchy socializace - konflikt a konfliktní situace - diskriminace, šikana, minorita – majorita - profesionální sociální skupiny – pozice, status, role, vedení; profesní skupiny ve zdravotnictví; zásady týmové práce

22

2. Sociální komunikace a jednání s lidmi - verbální a neverbální komunikace - asertivita, agresivita, manipulace, pasivita - navazování kontaktu – verbálně, neverbálně, vzhledem k věkovým a individuálním zvláštnostem osobnosti - vytváření partnerské a skupinové citlivosti - kulturní chování a kultura řeči - umění naslouchat druhému - rozhovor: navázání kontaktu, vedení rozhovoru, zaujímání a projevování postojů - beseda, diskuse; argumentace - poruchy v komunikaci

22

- vysvětlí pojem komunikace a specifikuje podíl a význam komunikace verbální a neverbální; - v modelových situacích hodnotí úroveň a význam verbální i neverbální komunikace; - rozliší na příkladech projevy asertivního, agresivního, manipulativního a pasivního chování; - zhodnotí komunikační situaci z hlediska zásad a prostředků komunikace; - popíše zásady vedení rozhovoru; - vysvětlí nebo ukáže na situaci, kterých chyb se nejčastěji při rozhovoru a jednání s druhými lidmi dopouštíme; - vysvětlí rozdíl mezi rozhovorem, besedou a diskusí; - vysvětlí zásady a předpoklady úspěšné diskuse, najde argumenty k zadané otázce či úkolu; - odhalí chyby a nedostatky v komunikaci a navrhne jiné řešení; - řeší vhodným způsobem modelové komunikační situace;

163

3. Psychologie handicapovaného jedince - základní rozdělení jednotlivých postižení - faktory ovlivňující psychiku handicapovaného - integrace handicapovaných do společnosti, služby, zařízení pro zdravotně znevýhodněné občany - psychologická problematika osob s mentálním handicapem - psychologická problematika tělesně handicapovaných - psychologická problematika osob se zrakovým handicapem - psychologická problematika osob sluchově handicapovaných a s duálním postižením zraku a sluchu

20



Počet hodin

Žák - definuje pojmy frustrace, deprivace, stres, analyzuje možnosti reakce na svízelnou situaci; - vyjmenuje složky autoplastického obrazu nemoci, na příkladech ozřejmí různé postoje nemocného k nemoci; - objasní nutnost individuálního přístupu k nemocným s respektováním jejich osobnosti, věku, potřeb, sociokulturních a jiných zvláštností; - vysvětlí pojmy hospitalismus, adaptace na nemoc, nemocniční prostředí, objasní důsledky hospitalismu; - zná a na příkladech vysvětlí práva pacientů, jednotlivé body analyzuje; - specifikuje psychologické aspekty související s bolestí, strachem a úzkostí pacienta/klienta; - analyzuje vztahy mezi somatickou

1. Vliv nemoci na psychiku člověka - druhy zátěžových situací a reakce na ně - změny v prožívání a chování během nemoci, nemoc jako svízelná situace - autoplastický obraz nemoci, poměr nemocného k nemoci, modifikace kulturou - prožívání nemoci v čase - adaptace na nemoc a hospitalizaci, hospitalismus, kulturní specifika - práva pacientů, jejich psychologické aspekty - bolest a reakce nemocného na prožitky strachu a úzkosti - vztahy mezi tělesnou a duševní stránkou nemoci, stres, psychosomatózy a somatopsychózy - uplatnění psychologie v jednotlivých zdravotnických oborech

16

- definuje pojmy handicap, kompenzace, integrace; - rozlišuje základní druhy postižení a analyzuje faktory ovlivňující psychiku jedince s handicapem; - analyzuje shodné i specifické faktory působící na jedince s rozdílným handicapem (tělesný, mentální, smyslový); - v modelových situacích realizuje zásady komunikace se smyslově, tělesně i mentálně handicapovanými; - zpracuje referát o zařízeních a službách pro zdravotně znevýhodněné občany působících v daném regionu, jednotlivá zařízení specifikuje; - uvádí příklady kompenzačních pomůcek či speciálních zařízení a dalších možností, napomáhajících jedincům s různým typem handicapu k udržení soběstačnosti a samostatnosti a integraci do společnosti. Psychologie 4. ročník

164

a psychickou složkou osobnosti; - na příkladech popíše fyziologické projevy stresu; - uvádí příklady uplatnění psychologie v jednotlivých zdravotnických oborech s ohledem na jejich specifika; - zasvěceně diskutuje o psychologických, filozofických a etických aspektech umírání a smrti a přístupu k umírajícím a pozůstalým;

-

-

-

-

- psychologie nevyléčitelně nemocných a umírajících, problematika eutanazie, hospicová péče

2. Psychologie zdravotnického pracovníka vyjmenuje požadavky kladené - požadavky na osobnost na osobnost zdravotnického asistenta; zdravotnického pracovníka charakterizuje projevy profesionální - zásady profesionálního chování adaptace a deformace; zdravotníka, profesionální adaptace objasní význam pojmů evalvace a deformace a devalvace, jejich důsledky; - etika zdravotnického pracovníka, v diskusi zasvěceně mluví o specifikách etické kodexy ve zdravotnictví komunikace s klientem z odlišného - formování vztahu nemocný – národnostního, náboženského, zdravotnický pracovník jazykového či sociokulturního prostředí; - zvláštnosti v přístupu k dospělým, načrtne faktory, které mají vliv dětem, dospívajícím, cizincům na pracovní výkon; a příslušníkům národnostních určí příznaky, příčiny a možné důsledky a sociokulturních menšin syndromu vyhoření a navrhne účinné - psychoterapie v práci zdravotníka způsoby prevence vzniku tohoto - faktory ovlivňující pracovní výkon syndromu; - interpersonální vztahy na pracovišti popíše možnosti péče o duševní zdraví, - syndrom vyhoření, jeho prevence chápe její význam v osobním - péče o duševní zdraví i profesním životě; - relaxace, relaxační cvičení vyjmenuje jednotlivé druhy relaxačních technik; využívá základní relaxační techniky.

14

165


6.22 Název vyučovacího předmětu: Somatologie Celkový počet vyučovacích hodin: 132 Název předmětu

Somatologie

Ročník

1.

2.

3.

4.

Celkem


–

4

–

–

4

Pojetí předmětu Obecný cíl předmětu Předmět somatologie se zabývá stavbou a funkcí lidského organismu za fyziologických podmínek. Seznamuje žáky se základními vědomostmi z klinicky aplikované anatomie a fyziologie, histologie a biochemie. Učí základům medicínského jazyka a nomenklatury, základům odborné latinské terminologie. Prohlubuje znalosti žáků z biologie člověka a z dalších přírodovědných předmětů. Předmět má funkci všeobecně vzdělávací a funkci průpravnou pro další odborné vzdělávání. Cílem je výchova přemýšlivého člověka, který používá somatologii ve všech sférách života, v odborné složce vzdělávání, v dalším studiu, v osobním životě, budoucím zaměstnání i ve volném čase. Vzdělání v oblasti somatologie člověka pomáhá rozvíjet zdravý životní styl, ale i abstraktní a analytické myšlení, logické usuzování, učí též srozumitelné a věcné argumentaci. Charakteristika učiva Předmět somatologie je zařazen do výuky ve 2. ročníku, v rozsahu 4 vyučovacích hodin týdně (tj. 132 hodin celkem). Učivo vychází ze vzdělávací oblasti propedeutika RVP. Výuka směřuje k tomu, aby žák uměl popsat stavbu lidského těla, prezentovat topografickou anatomii jednotlivých orgánů, porozuměl významu a fyziologické funkci orgánových soustav a osvojil si odbornou latinskou terminologii. Žák je veden k tomu, aby chápal nezastupitelný význam somatologie pro studium ostatních odborných předmětů a byl připraven osvojené poznatky podle potřeby využít i ve svém eventuálním budoucím studiu, a to nejen zdravotnických oborů.

166

Směřování výuky v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Výuka somatologie směřuje k tomu, aby žáci:     

získali pozitivní postoj k somatologii a zájem o ni aplikovali své poznatky do reálného života byli motivováni k celoživotnímu vzdělávání měli důvěru ve vlastní schopnosti osvojili si zásady týmové práce, uvědomovali si potřebu přiměřené sociální komunikace v týmové spolupráci

Pojetí výuky Předmět somatologie je teoretický předmět. Výuka probíhá v klasické učebně, která je vybavena vhodnými didaktickými pomůckami. Učivo je rozvrženo do tematických celků, které přibližně odpovídají jednotlivým orgánovým soustavám. Ve výuce se využívají výkladové metody, ale i formy samostatné a skupinové práce žáků a práce s odbornou literaturou. Žáci řeší učební úlohy jednak v rámci výuky, ale i jako dlouhodobější úkoly zpracováním referátů, seminárních prací, prezentací. Pracují s různými informačními zdroji a dostatečně při tom využívají mezipředmětové vztahy. Mezi aktivizující vyučovací metody je vhodné zařadit také exkurze. Důraz je kladen především na názorné pojetí výuky (používání modelů, obrazů, interaktivních programů). Hodnocení výsledků žáků Žáci jsou hodnoceni v souladu s platným klasifikačním řádem školy. Ke zjištění dosažené úrovně osvojení vědomostí a dovedností jednotlivých žáků jsou využívány různé formy ústního a písemného hodnocení. Při skupinových metodách je využíváno i vzájemné hodnocení žáků. Způsoby hodnocení spočívají v kombinaci známkování a slovního hodnocení, lze využívat i bodový systém, eventuelně procentuální vyjádření, pozornost je věnována také sebehodnocení žáků. Hodnotí se:      

správnost, přesnost, výstižnost a stupeň pochopení dané problematiky schopnost samostatného úsudku schopnost řešit učební a problémové úlohy, schopnost diskutovat, argumentovat a správně a věcně se vyjadřovat, výstižně formulovat s využitím odborné terminologie zvládnutí práce s odborným textem a dalšími zdroji informací samostatné zpracování určité somatologické problematiky a její prezentace před ostatními žáky dovednost využívat poznatky z ostatních předmětů (chemie, biologie a ekologie, fyzika)

167










kompetence k učení, tzn. žák má pozitivní vztah k osvojování poznatků a motivaci k dalšímu vzdělávání, aktivně si vyhledává různé informace vztahující se k předmětu somatologie, ovládá techniky učení a pracuje s různými informačními zdroji, aktivně se zapojuje do výuky, využívá a vytváří různé formy prezentace svých znalostí ze somatologie (výklad, prezentace, přednáška, referát…); kompetence k řešení problémů, tzn. žák porozumí zadanému problému a aktivně se zapojuje do jeho řešení, vyhledává informace, analyzuje problém, nachází a obhajuje jeho řešení, pracuje samostatně i ve skupině. Provádí reálný odhad významu jednotlivých vědomostí, zkušeností, dovedností ze somatologie v reálném životě, nachází odborné propojení v mezipředmětových vztazích při řešení praktických úkolů, vymezí je, popíše a využije pro konkrétní řešení úkolů; kompetence komunikativní, tzn. žák aktivně vstupuje do diskuse, správně používá latinskou terminologii vztahující se k somatologii, vyjadřuje se přiměřeně v projevech mluvených i psaných a vhodně se prezentuje, formuluje své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně, účastní se aktivně diskusí, formuluje a obhajuje své názory a postoje, respektuje názory druhých, vyjadřuje se a vystupuje v souladu se zásadami kultury projevu a chování; kompetence personální a občanské, tzn. žák je připraven posuzovat reálně své možnosti, je schopen podílet se podpoře zdravého životního stylu, uvědomuje si odpovědnost za vlastní život a spoluodpovědnost za život a zdraví ostatních lidí, jedná odpovědně, samostatně, aktivně nejen ve vlastním zájmu, ale i pro zájem veřejný, myslí kriticky, tj. zkoumá věrohodnost informací a nenechává sebou manipulovat, tvoří si vlastní úsudek; kompetence využívat prostředky ICT a efektivně pracovat s informacemi, tzn. žák pracuje s běžným základním a aplikačním programovým vybavením, komunikuje elektronickou poštou a využívá další prostředky online a offline komunikace, získává informace z otevřených zdrojů, získané informace zprostředkuje ostatním formou prezentace.

Rozvíjená průřezová témata 



občan v demokratické společnosti – žák je veden k tomu, aby měl vhodnou míru sebevědomí, sebeodpovědnosti a schopnost morálního úsudku, jednal s lidmi, diskutoval o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledal kompromisní řešení, orientoval se v masových médiích, odolával jejich myšlenkové manipulaci; aby respektoval individualitu člověka bez ohledu na rasovou, kulturní či sociální odlišnost nebo zdravotní znevýhodnění jakéhokoli druhu; člověk a životní prostředí – žák je veden k tomu, aby poznával svět a lépe mu rozuměl, chápal význam životního prostředí pro člověka, uvědomoval si vztah mezi 168





životním prostředím, životním stylem a zdravím jedince a společnosti, osvojil si zásady zdravého životního stylu a získal vědomí odpovědnosti za své zdraví, aby uznával hodnotu života a měl úctu k životu ve všech jeho formách; člověk a svět práce – žák je veden k tomu, aby si uvědomoval zodpovědnost za vlastní život, význam vzdělání pro život, byl motivován k aktivnímu pracovnímu životu a úspěšné kariéře; informační a komunikační technologie – žák je veden k tomu, aby efektivně používal prostředky ICT a pracoval s informacemi, a to nejen pro účely školního vzdělávání, ale i pro potřeby dalšího studia a uplatnění se v praxi.

Uplatnění mezipředmětových vztahů: V předmětu jsou uplatňovány znalosti především z biologie, fyziky, chemie, výchovy ke zdraví a ICT, odborná terminologie vychází z latinského jazyka. Na výuku somatologie se navazuje ve všech dalších odborných předmětech, především v klinické i ošetřovatelské propedeutice, první pomoci, psychologii a komunikaci i ve výběrovém semináři základy ošetřovatelské péče. Při výuce je proto nezbytné spolupracovat s vyučujícími všech těchto předmětů. Rozpis učiva a výsledků vzdělávání: Somatologie 2. ročník Výsledky vzdělávání Žák - charakterizuje somatologii jako vědu a její vztah k dalším vědním oborům; - vysvětlí přínos předmětu pro studium; - rozdělí biologické a lékařské vědy;


Počet hodin

1. Úvod do předmětu - předmět somatologie - základní třídění biologických a lékařských věd

2

2. Funkční morfologie tkání - definuje pojmy buňka, tkáň, orgán, - základní charakteristika buňky, tkáně, orgánová soustava; orgánu, orgánové soustavy, - třídí a charakterizuje tkáně, uvádí organismu příklady; - tkáně, dělení - znázorňuje schematicky různé druhy - tkáň výstelková, pojivová, svalová, tkání; nervová - správně používá anatomické názvosloví; - na modelu prakticky prezentuje jednotlivé roviny a směry lidského těla; - prakticky předvede základní pohyby; - používá odbornou latinskou terminologii;

8

3. Základní orientace na lidském těle - roviny a směry na lidském těle - základní pohyby (extenze, flexe, rotace, torze, abdukce, addukce)

4

169

- popíše obecnou stavbu kosti a spojení kostí; - charakterizuje význam prvků a faktorů ovlivňujících růst kostí; - prakticky prezentuje jednotlivé kosti na modelu kosterní soustavy; - vysvětlí princip jednotlivých kostních spojení; - schematicky znázorní kloub; - na modelu popíše vybrané klouby těla; - popíše obecnou stavbu svalů a objasní funkce jednotlivých svalů; - definuje a vysvětlí pojmy svalová kontrakce, svalová práce, anaerobní a aerobní svalový metabolismus; - prakticky prezentuje jednotlivé svalové skupiny a svaly na modelu; - zvládá odbornou latinskou terminologii; - definuje pojmy krev, krevní plasma, krevní elementy, imunita, hemostáza, hematokrit, hemolýza, sedimentace, hematopoéza; - uvádí popis a význam jednotlivých složek krve; - vysvětlí princip určování krevních skupin a Rh-faktoru; - vysvětlí a znázorní základní principy srážení krve, zástavy krvácení a hemolýzy; - rozlišuje jednotlivé druhy imunity, typy imunitních reakcí, aktivní a pasivní očkování, jejich význam v prevenci infekčních chorob; - popíše stavbu stěn cév a srdce; - rozliší a popíše malý a velký krevní oběh; - popíše a znázorní jednotlivé srdeční oddíly, umístění chlopní a odstupy velkých cév; - vysvětlí stručně princip funkce a řízení srdeční činnosti; - definuje pojmy krevní tlak, puls, ozvy srdeční, minutový objem, srdeční výdej, EKG; - orientuje se přehledně v hlavních cévách těla, portálním, koronárním

4. Pohybový systém - kostra lidského těla - kostní spoje - svalová soustava

18

5. Krev - obecná charakteristika, funkce, význam a složení krve a krevní plasmy - formované elementy - krevní skupiny, Rh faktor - imunitní systém, očkování - princip srážení krve

10

6. Krevní oběh - obecné principy stavby a funkce krevního oběhu, malý a velký krevní oběh - stavba a funkce srdce, zevní projevy srdeční činnosti - cévní systém krevního oběhu (přehled hlavních tepen a žil) - portální oběh, koronární oběh, krevní zásobení mozku - dynamika krevního oběhu - oběh plodu a novorozence - mízní systém, slezina

12

170

a mozkovém oběhu a ve zvláštnostech oběhu plodu a novorozence; - vysvětlí stavbu a funkci mízního systému; - popíše stavbu a funkci jednotlivých oddílů dýchacích cest a plic; - vysvětlí přenos krevních plynů (kyslíku a kysličníku uhličitého) mezi plícemi, krví a tkáněmi; - uvádí jednotlivé plicní objemy a faktory, které je ovlivňují; - vysvětlí mechanismus a princip řízení dýchání; - uvádí příčiny a důsledky hypoxie; - prezentuje na modelu, na nástěnném obraze jednotlivé části gastrointestinálního traktu, schematicky je znázorní; - rozliší stavbu a funkci jednotlivých orgánů; - rozliší mléčný a definitivní chrup, nakreslí a popíše zubní vzorec; - objasní funkci žláz (slinné žlázy, slinivka břišní, játra) a jejich šťáv; - charakterizuje trávení, vstřebávání a metabolismus základních živin; - prezentuje zjištěné informace v oblasti zdravé výživy; ukáže na modelu jednotlivé orgány; objasní stavbu a funkci ledvin; vysvětlí princip tvorby moče; schematicky znázorní a popíše nefron; popíše stavbu a vysvětlí funkci vývodných cest močových; - objasní význam správného pitného režimu ve vztahu k diuréze; - zvládá odbornou latinskou terminologii; -

- popíše na modelu jednotlivé části mužského a ženského pohlavního systému; - vysvětlí funkci jednotlivých částí; - rozlišuje zevní a vnitřní pohlavní orgány ženy i muže;

7. Dýchací systém - stavba a funkce jednotlivých oddílů dýchací soustavy - přenos dýchacích plynů - mechanika dýchaní, řízení dýchání - plicní objemy - hypoxie

10

8. Trávicí systém - obecná stavba a funkce GIT - dutina ústní, slinné žlázy, chrup - hltan, jícen, žaludek - tenké a tlusté střevo - játra a žlučové cesty - slinivka břišní - topografie orgánů dutiny břišní - metabolismus základních živin - zdravá výživa a vliv výživy na zdraví

12

9. Vylučovací systém - ledviny a vývodné cesty močové - diuréza, řízení tvorby moče - složení moče

8

10. Reprodukční systém - reprodukční systém muže - reprodukční systém ženy - menstruační a ovulační cyklus - oplození a vývoj zárodku, těhotenství - porod a znaky zralého novorozence - reprodukční zdraví a plánované

10

171

- charakterizuje jednotlivé fáze - rodičovství menstruačního a ovulačního cyklu; - popíše princip oplození a vývoj zárodku, plodu; - popíše průběh těhotenství a jednotlivé doby porodní, znaky zralého novorozence; - uvede příklady antikoncepce; - jmenuje zásady intimní hygieny a objasní její význam; - popíše jednotlivé vrstvy kůže; - vysvětlí funkci kůže; - objasní funkci přídatných kožních orgánů; - popíše stavbu a vysvětlí funkci mléčné žlázy; - objasní princip laktace a význam kojení; - zvládá odbornou latinskou terminologii;

- charakterizuje jednotlivé principy řízení organismu; - objasní pojem hormon, žláza s vnitřní sekrecí; - vysvětlí pojem zpětná vazba; - na modelu popíše stavbu jednotlivých žláz s vnitřní sekrecí a popíše jejich význam a funkci; - zdůvodní projevy deficitu nebo nadbytku hormonu u jednotlivých žláz s vnitřní sekrecí; - zvládá odbornou latinskou terminologii; - definuje a popíše neuron; - vysvětlí podstatu vzruchu, synapse, reflex; - ukáže na modelu jednotlivé části centrálního nervového systému, vysvětlí jejich hlavní funkci; - popíše obaly CNS a komorový systém a popíše jejich funkci; - vyjmenuje jednotlivé druhy nervových vláken; - popíše stavbu páteřní míchy, a vysvětlí funkci míšních nervů; - vyjmenuje jednotlivé hlavové nervy a objasní jejich funkci; - objasní význam vegetativního

11. Kožní systém - stavba a funkce kůže - přídatné kožní orgány - mléčná žláza, laktace

4

12. Řízení činnosti organismu, látkové řízení - regulace hormonální a nervová - hypothalamo-hypofyzární systém - stavba a funkce žláz s vnitřní sekrecí - štítná žláza - příštítná tělíska - nadledviny - Langerhansovy ostrůvky

10

13. Nervový systém - nervová buňka, vzruch - obecná stavba a funkce nervového systému - stavba a funkce mozku - obaly CNS - stavba a funkce míchy - druhy nervových vláken, reflexní oblouk - periferní nervový systém, míšní a hlavové nervy - vegetativní nervový systém - termoregulace - vyšší nervová činnost, spánek, paměť

16

172

nervového systému, vyjmenuje rozdíly v působení sympatiku a parasympatiku; - objasní princip termoregulace; - definuje vyšší nervová činnost, spánek, paměť - zvládá odbornou latinskou terminologii; - objasní pojem receptor a vyjmenuje druhy receptorů; - na modelu popíše stavbu jednotlivých částí zrakového ústrojí a vysvětlí jejich funkci; - vysvětlí princip základních zrakových vad (krátkozrakost, dalekozrakost); - popíše stavbu a vysvětlí funkci jednotlivých částí sluchového a rovnovážného ústrojí; - vysvětlí princip šíření zvuku; - popíše stavbu a vysvětlí funkci jednotlivých částí čichového a chuťového ústrojí; - vysvětlí pojem kožní čití a uvede příklady receptorů; - zvládá odbornou latinskou terminologii.

14. Smyslové orgány - receptory, dělení receptorů - zrakový receptor - sluchově-rovnovážné ústrojí - čichový systém - chuť - kožní čití

8

173


6.23 Název vyučovacího předmětu: Ošetřovatelská propedeutika Celkový počet vyučovacích hodin: 64 Název předmětu

Ošetřovatelská propedeutika

Ročník

1.

2.

3.

4.

Celkem


–

–

2

–

2

Pojetí předmětu Obecný cíl předmětu Předmět poskytuje žákům ucelený přehled o ošetřovatelské problematice v souvislosti s holistickým přístupem k nemocnému. Žáci se seznámí se současným pojetím ošetřovatelství jako vědy a samostatné klinické disciplíny a s teoretickými základy moderního ošetřovatelství. Předmět má také motivační funkci vzhledem k případnému dalšímu studiu. Charakteristika učiva Předmět ošetřovatelská propedeutika je zařazen do výuky ve 3. ročníku dotací 2 vyučovací hodiny týdně (tj. celkem 64 hodin). Vychází částečně z okruhu zdraví a klinika nemocí RVP a částečně z poznané potřeby zařazení podobně orientovaného předmětu pro motivaci a usnadnění případného pozdějšího studia nelékařských zdravotnických oborů. Učivo je rozděleno celkem do devíti celků, které poskytují poznatky z ošetřovatelství a ošetřovatelské péče. Úvodní kapitoly jsou věnovány historii, holistickému vývoji oboru a koncepci moderního ošetřovatelství. Obsah je dále orientován na potřeby nemocného, testování soběstačnosti nemocného a hodnocení kvality ošetřovatelské péče. Důležitou součástí předmětu je seznámení s ošetřovatelským procesem a všemi jeho fázemi a dále získání přehledu v současném systému kategorizace zdravotnických pracovníků a jejich vzdělávání. Další náplní je obecné seznámení s péčí o vybrané skupiny klientů. Pojetí výuky Předmět ošetřovatelská propedeutika je teoretický předmět. Výuka je organizována v klasické učebně. Vedle tradičních metod výuky jsou využívány další metody, které zajišťují motivaci a efektivitu vzdělávacího procesu (dialog, diskuse, skupinová práce žáků a jiné). Výuku je dále vhodné doplnit exkurzemi.

174

Hodnocení výsledků Žáci jsou hodnoceni v souladu s platným klasifikačním řádem školy. K hodnocení výsledků žáků se používá různých forem zjišťování úrovně znalostí: -

ústní zkoušení písemné zkoušení (orientační testy, testy s výběrem odpovědí, opakovací testy) rozbor a hodnocení výsledků samostatné nebo skupinové práce

Při hodnocení klademe důraz zvláště na: -

hloubku porozumění učivu a schopnost aplikovat poznatky v praxi schopnost využití mezipředmětových vztahů schopnost samostatného úsudku a aplikace poznatků při řešení problémových úloh schopnost týmové spolupráce ve skupinách schopnost výstižné formulace s využitím odborné terminologie


 







kompetence k učení, tzn. žák má pozitivní vztah k učení a vzdělávání; ovládá různé techniky učení, vytvoří si vhodný studijní režim a podmínky; využívá ke svému učení různé informační zdroje, včetně zkušeností svých i jiných lidí; sleduje a hodnotí pokrok při dosahování cílů svého učení; získá přehled možností dalšího vzdělávání, zejména ve zdravotnické a sociální sféře; kompetence k řešení problémů, tzn. žák uplatňuje při řešení problémů různé metody myšlení a myšlenkové operace; spolupracuje při řešení problémů s jinými lidmi; komunikativní kompetence, tzn. žák formuluje své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně; dodržuje jazykové a stylistické normy i odbornou terminologii; účastní se aktivně diskusí, formuluje a obhajuje své názory a postoje; kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám, tzn. žák má odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti, a tedy i vzdělávání a uvědomuje si význam celoživotního učení; má přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru; kompetence využívat prostředky ICT a pracovat s informacemi, tzn. žák pracuje s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií; učí se používat nové aplikace; odborné kompetence, tzn. žák získá vhled do problematiky oborů nacházejících uplatnění ve zdravotnictví, má reálnou představu o obsahu a náročnosti vysokoškolského a vyššího odborného studia zaměřeného na výkon jednotlivých zdravotnických povolání; užívá odbornou terminologii; uplatňuje teoretické poznatky při aktivní podpoře a ochraně zdraví a orientuje se v systému péče o zdraví.

175








občan v demokratické společnosti – žák je veden k tomu, aby měl vhodnou míru sebevědomí, sebeodpovědnosti a schopnost morálního úsudku, jednal s lidmi, diskutoval o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledal kompromisní řešení, orientoval se v masových médiích, odolával jejich myšlenkové manipulaci, aby respektoval individualitu člověka bez ohledu na rasovou, kulturní či sociální odlišnost nebo zdravotní znevýhodnění jakéhokoli druhu; člověk a životní prostředí – žák je veden k tomu, aby poznával svět a lépe mu rozuměl, chápal význam životního prostředí pro člověka, uvědomoval si vztah mezi životním prostředím, životním stylem a zdravím jedince a společnosti, osvojil si zásady zdravého životního stylu a získal vědomí odpovědnosti za své zdraví, uznávali hodnotu života a měli úctu k životu ve všech jeho formách, dodržoval základní principy šetrného a odpovědného přístupu k životnímu prostředí v osobním i profesním jednání; člověk a svět práce – žák je veden k tomu, aby si uvědomoval zodpovědnost za vlastní život, význam vzdělání pro život, význam a možnosti profesního růstu včetně rekvalifikací, aby byl motivován k aktivnímu pracovnímu životu a úspěšné kariéře, k získávání vhodných pracovních a profesních vlastností; informační a komunikační technologie – žák je veden k tomu, aby efektivně používal prostředky ICT a pracoval s informacemi, a to nejen pro účely školního vzdělávání, ale i pro potřeby dalšího studia a uplatnění se v praxi.

Uplatnění mezipředmětových vztahů: V předmětu jsou uplatňovány znalosti především z výchovy ke zdraví, psychologie, občanské nauky, latinského jazyka, somatologie, klinické propedeutiky a ICT. Rozpis učiva a výsledků vzdělávání: Ošetřovatelská propedeutika

3. ročník

Výsledky vzdělávání Žák - vysvětlí pojem ošetřovatelství; - popíše vývoj ošetřovatelství ve světě i u nás; - vyjmenuje významné osobnosti v historii ošetřovatelství; - vymezí koncepci ošetřovatelství; - vyjmenuje rysy moderního ošetřovatelství; - definuje cíle ošetřovatelství;


Počet hodin

1. Úvod do ošetřovatelství - úvod do studia - historický vývoj ošetřovatelství

2

2. Koncepce moderního ošetřovatelství - rysy moderního ošetřovatelství - cíle ošetřovatelství - formy ošetřovatelské péče - organizační systémy v ošetřovatelství

10

176

analyzuje formy ošetřovatelské péče; používá základní terminologii; objasní organizační systémy péče; charakterizuje vybrané modely ošetřovatelské péče; - popíše možnosti hodnocení kvality ošetřovatelské péče; - definuje ošetřovatelské standardy a uvádí příklady; -

- vymezí jednotlivé kategorie zdravotnických pracovníků; - orientuje se v systému vzdělávání; - uvede kompetence zdravotnických pracovníků; - charakterizuje světové i české zdravotnické organizace; - chápe význam celoživotního vzdělávání ve zdravotnictví;

- vybrané modely ošetřovatelské péče - posuzování kvality ošetřovatelské péče - standardy v ošetřovatelství

3. Pracovníci ve zdravotnictví - kategorie zdravotnických pracovníků - kompetence zdravotnických pracovníků - systém vzdělávání zdrav pracovníků - zdravotnické organizace

5

4. Výzkum v ošetřovatelství - vysvětlí význam výzkumu - priority výzkumu v ošetřovatelství v ošetřovatelství; - jednotlivé etapy výzkumu - používá základní terminologii - výzkumné metody ošetřovatelského výzkumu; - charakterizuje empirické metody výzkumu; - aplikuje získané znalosti ve výzkumném procesu; - analyzuje dodržování povinné mlčenlivosti zdravotníka; - vymezí etické kodexy sester, rozebere jednotlivé body; - na příkladech uvádí uplatnění práv pacientů a jejich modifikací v jednotlivých klinických oborech; - zasvěceně diskutuje o vybraných etických problémech ve zdravotnictví; - definuje potřeby člověka a objasní způsoby jejich uspokojování; - charakterizuje jednotlivé fáze ošetřovatelského procesu; - zjišťuje informace od klienta; - dokáže zhodnotit potřeby a problémy klienta; - vysvětlí význam testování; - cvičně používá škály pro testování

4

5. Etické normy v ošetřovatelství - etické kodexy zdravotníků - práva pacientů - etické problémy zdravotnické praxe

5

6. Ošetřovatelský proces - potřeby člověka a jejich uspokojování - fáze ošetřovatelského procesu - zjišťování informací a hodnocení klienta, testovací škály - ošetřovatelské diagnózy - plánování ošetřovatelské péče - hodnocení ošetřovatelské péče - ošetřovatelská dokumentace

14

177

-

-

klienta; formuluje zjištěné informace do ošetřovatelských diagnóz a stanoví jejich pořadí dle priorit; pracuje s taxonomií ošetřovatelských diagnóz; plánuje ošetřovatelskou péči; charakterizuje ošetřovatelskou dokumentaci; vysvětlí význam práce v oš. procesu pro kvalitu péče;

- popíše typologii bolesti, charakterizuje její druhy a možnosti terapie; - objasní problematiku péče o seniory a vytyčí její specifika; - definuje imobilizační syndrom, popíše jeho projevy a možnosti prevence; - charakterizuje zásady péče o chronicky nemocné; - popíše základní principy péče o handicapované; - analyzuje problematiku umírání a smrti; - vysvětlí význam edukace v činnosti sestry; - aplikuje znalosti metod a technik edukace při přípravě cvičných edukačních materiálů;

7. Péče o vybrané skupiny klientů - problematika bolesti - geriatrická problematika - imobilizační syndrom - problematika chronicky nemocných - problematika handicapovaných jedinců - problematika umírání a smrti

18

8. Edukační činnost sestry - edukace jako součást ošetřovatelské péče - formy, metody a techniky edukace

4

9. Opakování učiva

2

178


6.24 Název vyučovacího předmětu: Klinická propedeutika Celkový počet vyučovacích hodin: 64 Název předmětu

Klinická propedeutika

Ročník

1.

2.

3.

4.

Celkem


–

–

2

–

2

Pojetí předmětu Obecný cíl předmětu Cílem vyučovacího předmětu je získání znalostí z klinické propedeutiky a klinických oborů, které jsou potřebné k osvojení teoretického základu pro práci potenciálních zdravotnických pracovníků. Žák získá ucelený přehled o základní lékařské terminologii, diagnostickém a terapeutickém procesu. Předmět umožní žákům náhled do jednotlivých lékařských oborů. Charakteristika učiva Předmět klinická propedeutika je zařazen do výuky ve 3. ročníku v rozsahu 2 vyučovacích hodin týdně (tj. 64 hodin za školní rok). Učivo vychází z okruhu zdraví a klinika nemocí RVP. Obsah předmětu tvoří základní poznatky z problematiky zdraví a nemoci. Žák pracuje s obsahy pojmů jako zdraví, nemoc, anamnéza, diagnóza, léčba, prognóza, etiologie, příznaky nemocí, prevence a vzájemnými vztahy mezi nimi. Učivo zahrnuje teoretický základ o postupech fyzikálního vyšetření a o základních vyšetřovacích metodách. Dalším obsahem učiva jsou poznatky obecné a speciální farmakologie, definice základních rysů nevýznamnějších klinických oborů s objasněním prevence nemocí, etiopatogeneze, příznaků a léčebných postupů u vybraných onemocněních. V předmětu se pracuje s odbornou latinskou terminologií. Předmět je zaměřen tak, aby posílil zájem žáka o zdravotnické obory a motivoval ho k dalšímu studiu zdravotnických a lékařských oborů. Pojetí výuky Předmět klinická propedeutika je teoretický předmět. Výuka probíhá v klasické učebně, která je vybavena vhodnými didaktickými pomůckami. Výuka je realizována výkladem a diskusí, řešením modelových situací a samostatnou prací žáků. Pro výuku je vhodné využít co nejvíce konkrétní příklady a situace, využívat osobních zkušeností žáků, jejich zájmů v dané oblasti i aktuálních otázek týkajících se učiva. Předmět poskytuje vhodné podmínky pro projektové vyučování. Výuku lze doplnit exkurzemi v nemocničním zařízení.

179

Hodnocení výsledků žáků Žáci jsou hodnoceni v souladu s platným klasifikačním řádem školy. Při hodnocení se využívá klasifikační stupnice. K hodnocení žáků je možné použít různých forem zjišťování úrovně znalostí:    

ústní zkoušení, písemné zkoušení (orientační testy, testy s výběrem odpovědí, opakovací testy), pozorování, diagnostický rozhovor.


 

 





kompetence k učení, tzn. žák má pozitivní vztah k učení a k dalšímu (kontinuálnímu) vzdělávání, ovládá techniky učení a využívá různé informační zdroje, s porozuměním poslouchá mluvené projevy a pořizuje si poznámky; kompetence k řešení problémů, tzn. žák uplatňuje medicínské znalosti při řešení problémů, spolupracovat v rámci týmového řešení problémů; kompetence komunikativní, tzn. žák komunikuje a diskutuje na odborné úrovni, formuluje a obhajuje své názory a postoje, dodržuje odbornou terminologii v písemné a ústní formě; kompetence personální a sociální, tzn. žák má odpovědný vztah ke svému zdraví, adaptuje se plynule na pracovní prostředí a zařadí se do zdravotnického týmu; občanské kompetence a kulturní povědomí, tzn. žák chápe význam životního prostředí pro zdraví člověka, uznává hodnotu života, uvědomuje si odpovědnost za vlastní život; kompetence k pracovnímu uplatnění, tzn. žák má odpovědný postoj ke vzdělávání a vlastní profesní budoucnosti, má přehled o možnostech uplatnění v ošetřovatelských oborech; kompetence využívat prostředky ICT a pracovat s informacemi, tzn. žák získává informace z otevřených zdrojů, efektivně s nimi pracuje a kriticky je vyhodnocuje.


člověk a svět práce – žák získá znalosti a kompetence k úspěšnému uplatnění se na trhu práce, je veden k uvědomění si zodpovědnosti za vlastní život, orientuje se v možnostech kontinuálního vzdělávání v oboru, je motivován k aktivnímu pracovnímu životu;

180





člověk a životní prostředí – žák si uvědomí vztah mezi životním prostředím, životním stylem a zdravím jedince a společnosti, osvojí si zásady zdravého životního stylu a vědomí odpovědnosti za své zdraví; občan v demokratické společnosti – žák má vhodnou míru sebevědomí, sebeodpovědnosti a schopnosti morálního úsudku.

Uplatnění mezipředmětových vztahů: V předmětu jsou uplatňovány znalosti především z biologie, somatologie, fyziky, chemie, výchovy ke zdraví a ICT, odborná terminologie vychází z latinského jazyka. Na výuku klinické propedeutiky se navazuje především v ošetřovatelské propedeutice, první pomoci a ve výběrovém semináři základy ošetřovatelské péče. Při výuce je proto nezbytné spolupracovat s vyučujícími všech těchto předmětů. Rozpis učiva a výsledků vzdělávání: Klinická propedeutika

3. ročník

Výsledky vzdělávání Žák - definuje a vysvětlí základní pojmy; - využívá odbornou terminologii v písemné i ústní formě;

- definuje a vysvětlí základní pojmy; - popíše a vymezí příznaky nemocí; - změří vybrané fyziologické funkce a porovná je s fyziologickými hodnotami; - objasní postup při fyzikálním vyšetření;

- popíše a objasní podstatu základních vyšetřovacích metod; - objasní princip přípravy klienta před vyšetřením a péče po vyšetření; - aplikuje odbornou terminologii v písemné i ústní podobě; - je veden k odpovědnosti a přesnosti v přípravě klienta k vyšetření a v péči po vyšetření; - definuje a vysvětlí základní pojmy;


Počet hodin

1. Úvod do předmětu - vymezení pojmu klinická propedeutika - diagnóza, prognóza, terapie - prevence nemoci – primární, sekundární, terciální

2

2. Obecná symptomatologie - anamnéza – osobní, rodinná, sociální, pracovní - subjektivní a objektivní příznaky - sledování a měření fyziologických funkcí - fyzikální vyšetření – pohled, poklep, poslech, pohmat, per ektum

10

3. Vyšetřovací metody - laboratorní - zobrazovací - funkční

8

4. Léčebné postupy a farmakologie - dietetika

10

181

- vysvětlí princip racionální stravy a léčby dietou; - vyjmenuje a vysvětlí možnosti perorální, parenterální a enterální stravy a výživy; - vysvětlí princip a využití fyzioterapeutických metod; - vysvětlí princip a využití chirurgické léčby; - popíše způsoby aplikace léčiva, formy léků, vyjmenuje účinky léčiv; - seznámí se s možnostmi dávkováním léků, reakci na léčivo; - vyjmenuje základní lékové skupiny; - vysvětlí indikace podání; - popíše možné nežádoucí účinky; - vysvětlí princip a využití onkologické léčby; - vysvětlí principy a využití vybraných alternativních metod; - používá odbornou terminologii; - charakterizuje obor vnitřní lékařství, jeho dílčí obory a využití; - definuje a vysvětlí základní pojmy z oboru vnitřního lékařství; - objasní příčinu vzniku vybraných interních onemocnění, popíše jejich klinický průběh, diagnostiku, léčbu a péči o klienta; - charakterizuje obory chirurgie jejich dílčí obory a využití; - definuje a vysvětlí základní pojmy z oboru chirurgie; - objasní příčinu vzniku vybraných interních onemocnění, popíše jejich klinický průběh, diagnostiku, léčbu a péči o klienta;

-

-

-

fyzioterapie chirurgická léčba obecná farmakologie speciální farmakologie onkologická léčba alternativní léčebné metody (akupunktura, akupresura, homeopatie a jiné)

5. Základy vnitřního lékařství - charakteristika oborů ve vnitřním lékařství - etiopatogeneze vybraných interních chorob - specifika léčby a péče o klienty

10

6. Základy chirurgických oborů - charakteristika oborů v chirurgii - etiopatogeneze vybraných chirurgických chorob - specifika léčby a péče o klienty

10

7. Základy gynekologie, porodnictví, pediatrie charakterizuje obor gynekologie, - charakteristika oborů porodnictví a pediatrie, jejich princip - fyziologické těhotenství a porod a využití; - etiopatogeneze gynekologických charakterizuje fyziologické těhotenství chorob a péči o matku; - specifika léčby a péče o klienty popíše průběh porodu; v gynekologii objasní příčiny vzniku vybraných - etiopatogeneze dětských chorob gynekologických onemocnění, objasní - specifika léčby a péče o klienty jejich diagnostiku, klinický obraz, léčbu; v pediatrii

6

182

- objasní příčiny vzniku vybraných pediatrických onemocnění, objasní jejich diagnostiku, klinický obraz, léčbu; 8. Otorinolaryngologie - charakteristika oboru - základní odborná terminologie - etiopatogeneze vybraných chorob v ORL - specifika léčby a péče o klienty v ORL

2

9. Oftalmologie - charakteristika oboru - základní odborná terminologie - etiopatogeneze vybraných chorob v oftalmologii - specifika léčby a péče o klienty v oftalmologii

2

10. Psychiatrie - charakteristika oboru - základní odborná terminologie - etiopatogeneze vybraných chorob v psychiatrii - specifika léčby a péče o klienty v psychiatrii

2

11. Stomatologie charakterizuje obor stomatologie; - charakteristika oboru definuje a vysvětlí základní pojmy - základní odborná terminologie ze stomatologie; - etiopatogeneze vybraných chorob objasní příčiny vzniku vybraných ve stomatologii onemocnění ve stomatologii, objasní - specifika léčby a péče o klienty jejich diagnostiku, klinický obraz, léčbu; ve stomatologii používá odbornou terminologii.

2

- charakterizuje obor ORL; - definuje a vysvětlí základní pojmy z ORL; - objasní příčiny vzniku vybraných otorinolaringologických onemocnění, objasní jejich diagnostiku, klinický obraz, léčbu; - používá odbornou terminologii; - charakterizuje obor oftalmologii; - definuje a vysvětlí základní pojmy z oftalmologie; - objasní příčiny vzniku vybraných očních onemocnění, objasní jejich diagnostiku, klinický obraz, léčbu; - používá odbornou terminologii; - charakterizuje obor psychiatrie; - definuje a vysvětlí základní pojmy z psychiatrie; - objasní příčiny vzniku vybraných onemocnění v psychiatrii, objasní jejich diagnostiku, klinický obraz, léčbu; - používá odbornou terminologii; -

-

183


6.25 Název vyučovacího předmětu: Základy sociální práce Celkový počet vyučovacích hodin: 92 Název předmětu

Základy sociální práce

Ročník

1.

2.

3.

4.

Celkem


–

–

1

2

3

Pojetí předmětu Obecný cíl předmětu Předmět poskytuje žákům přehled o sociální práci v souvislosti s holistickým přístupem k lidem. Předmět teoreticky žáky připraví k ucelené čtrnáctidenní praxi v sociálních službách, která proběhne na konci třetího ročníku. Rovněž má motivační funkci k dalšímu studiu a eventuální práci v sociální sféře. Charakteristika učiva Předmět základy sociální práce je zařazen do výuky ve 3. ročníku v rozsahu1 vyučovací hodiny týdně a ve 4. ročníku v rozsahu 2 vyučovacích hodiny týdně (tj. celkem 92 hodin). Kapitoly ve třetím ročníku jsou věnovány tématům, která mají žáky připravit na ucelenou praxi v sociálním rezortu. Obsah je zaměřen na problematiku postižení, stáří, na systém sociální péče, etiku a standardy sociální práce. Ve čtvrtém ročníku jsou důležitou součástí předmětu metody sociální práce, nezaměstnanost a její následky, péče o rodinu a dítě a další sociální problémy. Pojetí výuky Předmět základy sociální práce je teoretický předmět. Výuka je organizována v klasické učebně. Vedle tradičních metod výuky jsou využívány další metody, které zajišťují motivaci a efektivitu vzdělávacího procesu (výzkum, seminární práce, diskuse, skupinová práce žáků a jiné). Výuku je dále vhodné doplnit exkurzemi. Hodnocení výsledků Žáci jsou hodnoceni v souladu s platným klasifikačním řádem školy. K zjištění dosažené úrovně osvojení vědomostí a dovedností jednotlivých žáků jsou využívány různé formy ústního a písemného hodnocení.

184

Hodnotí se:      

správnost, přesnost, výstižnost a stupeň pochopení dané problematiky schopnost samostatného úsudku schopnost řešit učební a problémové úlohy, schopnost diskutovat, argumentovat a správně a věcně se vyjadřovat, výstižně formulovat s využitím odborné terminologie zvládnutí práce s odborným textem a dalšími zdroji informací samostatné zpracování určité sociální problematiky a její prezentace před ostatními žáky dovednost využívat poznatky z ostatních předmětů


 







kompetence k učení, tzn. žák má pozitivní vztah k učení a vzdělávání; ovládá různé techniky učení, vytvoří si vhodný studijní režim a podmínky; využívá ke svému učení různé informační zdroje, včetně zkušeností svých i jiných lidí; sleduje a hodnotí pokrok při dosahování cílů svého učení; zná možnost dalšího vzdělávání, zejména v oboru a povolání; kompetence k řešení problémů, tzn. žák uplatňuje při řešení problémů různé metody myšlení a myšlenkové operace; spolupracuje při řešení problémů s jinými lidmi; komunikativní kompetence, tzn. žák formuluje své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně; dodržuje jazykové a stylistické normy i odbornou terminologii; účastní se aktivně diskusí, formuluje a obhajuje své názory a postoje; kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám, tzn. žák má odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti, a tedy i vzdělávání, uvědomuje si význam celoživotního učení; má přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru; kompetence využívat prostředky ICT a pracovat s informacemi, tzn. žák pracuje s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií; učit se používat nové aplikace; odborné kompetence, tzn. žák získá vhled do problematiky oborů nacházejících uplatnění ve zdravotnictví, v sociální péči či sociálním poradenství, má reálnou představu o obsahu a náročnosti vysokoškolského a vyššího odborného studia zaměřeného na výkon jednotlivých zdravotnických či sociálních povolání.


občan v demokratické společnosti – žák je veden k tomu, aby měl vhodnou míru sebevědomí, sebeodpovědnosti a schopnost morálního úsudku, dovedl jednat s lidmi,

185







diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení, aby se orientoval v masových médiích, odolával jejich myšlenkové manipulaci; aby respektoval individualitu člověka bez ohledu na rasovou, kulturní či sociální odlišnost nebo zdravotní znevýhodnění jakéhokoli druhu; člověk a životní prostředí – žák je veden k tomu, aby poznával svět a lépe mu rozuměl, chápal význam životního prostředí pro člověka, uvědomoval si vztah mezi životním prostředím, životním stylem a zdravím jedince a společnosti, osvojil si zásady zdravého životního stylu a získal vědomí odpovědnosti za své zdraví, uznával hodnotu života a měl úctu k životu ve všech jeho formách; člověk a svět práce – žák je veden k tomu, aby si uvědomoval zodpovědnost za vlastní život, význam vzdělání pro život, byl motivován k aktivnímu pracovnímu životu a úspěšné kariéře; informační a komunikační technologie – žák je veden k tomu, aby efektivně používal prostředky ICT a pracoval s informacemi, a to nejen pro účely školního vzdělávání, ale i pro potřeby dalšího studia a uplatnění se v praxi.

Uplatnění mezipředmětových vztahů: V předmětu jsou uplatňovány znalosti především z občanské nauky, psychologie, ošetřovatelské propedeutiky, výchovy ke zdraví, managementu ve zdravotnictví, ekonomiky a biologie. Rozpis učiva a výsledků vzdělávání: Základy sociální práce

3. ročník

Výsledky vzdělávání Žák - charakterizuje sociální práci jako společenský obor a dokáže ji odlišit od příbuzných disciplín; - používá odbornou terminologii; - vyjmenuje cíle sociální politiky; - diskutuje o etických zásadách a standardech soc. práce;


Počet hodin

1. Úvod do předmětu - základní pojmy soc. problematiky - sociální politika - standardy soc. práce - etika sociální práce

4

2. Sociální služby - zákon 108/2006 Sb. - sociální prevence - sociální poradenství - sociální péče - příspěvek na péči

8

- analyzuje obsah zákona 108/2006 Sb.; - charakterizuje cíle a jednotlivé služby sociální prevence a péče; - rozliší speciální a základní poradenství; - reprodukuje skutečnosti týkající se PNP;

8

- uvede definici stáří; - vyjmenuje příznaky stárnutí;

3. Péče o seniory - stárnutí a stáří - systém péče

186

- popíše systém péče o seniory; - seznámí se s pilíři zabezpečení ve stáří; - popíše specifické problémy a nemoci týkající se stáří; - ovládá odbornou terminologii; - charakterizuje příčiny a specifika jednotlivých postižení; - uvádí příklady služeb a pomůcek; - popíše techniky a možnosti integrace do společnosti; - seznámí se s metodami speciální pedagogiky.

Základy sociální práce

4. Problematika znevýhodněných - základní pojmy - disciplíny speciální pedagogiky - mentální retardace - smyslově znevýhodnění - pohybově znevýhodnění - integrace, pracovní rehabilitace - osobní asistence - aktivizační vých.-vzdělávací metody

10

5. Souhrnné opakování učiva

2

4. ročník

Výsledky vzdělávání Žák - popíše fáze a průběh výzkumu; - uvede hlavní metody a techniky sběru a zpracování dat; - uplatní společensky vhodné způsoby komunikace při práci ve skupině a při výzkumu v terénu; -

- hmotné zabezpečení ve stáří - specifické problémy a nemoci ve stáří - invalidita

vyjmenuje pilíře soc. zabezpečení; popíše rozdělení soc. pojištění; uvádí příklady dávek SSP; vyjmenuje typy a podmínky soc. pomoci;

- popíše metody práce s jednotlivcem, se skupinou a s komunitou;

- charakterizuje rodinu jako primární společenskou skupinu; - popíše možnosti péče a pomoci; - nastíní systém náhradní rodinné péče; - orientuje se v zákonech týkajících se ochrany dětí; - orientuje se v politice zaměstnanosti; - vyjmenuje činnosti ÚP;


Počet hodin

1. Sociologický výzkum - metody výzkumu - fáze výzkumu - technika sběru dat - případová studie

10

2. Systém sociálního zabezpečení - pilíře soc. zabezpečení v ČR - sociální pojištění - státní sociální podpora - sociální pomoc - zdravotní pojištění

12

3. Metody sociální práce - práce s jednotlivcem - skupinová práce - práce s komunitou

6

4. Péče o rodinu a dítě - funkce rodiny - přímá a nepřímá finanční pomoc - péče o rodinu - náhradní rodinná péče - sociálně právní ochrana dětí

8

5. Nezaměstnanost - politika zaměstnanosti - úřady práce

10

187

-

definuje nezaměstnanost; rozebere důsledky nezaměstnanosti; popíše okolnosti finančního zajištění; diskutuje o problematice chudoby;

- popíše typy ústavů v jednotlivých rezortech; - analyzuje sociální záležitosti řešící probace, mediace, kurátorství; - orientuje se v uvedených sociálních problematikách.

-

definice nezaměstnanosti podpora v nezaměstnanosti rekvalifikace chudoba a existenční minimum

6. Ostatní sociální problémy - ústavní péče - hospicová péče - práce s uprchlíky - probace, mediace, kurátorství - dobrovolnictví - supervize

12

7. Souhrnné opakování učiva

2

188


6.26 Název vyučovacího předmětu: Seminář základů ošetřovatelské péče Celkový počet vyučovacích hodin: 64 Název předmětu

Seminář základů ošetřovatelské péče

Ročník

1.

2.

3.

4.

Celkem


–

–

2

–

2

Pojetí předmětu Obecný cíl předmětu Obecným cílem předmětu je vést žáky k získávání základních teoretických poznatků a praktických dovedností v péči o zdraví, prevenci poškození zdraví a při ošetřování nemocných. Důraz se klade na vytváření sociálních dovedností a postojů žáků vyplývajících z holistického pojetí a individualizovaného přístupu k osobnosti každého jedince. Předmět má funkci výchovnou, odborně vzdělávací, motivační a průpravnou pro další odborné vzdělávání. Cílem je výchova empatického člověka, který bude používat získané poznatky a praktické dovednosti ve všech sférách života, v odborné složce vzdělávání, v dalším studiu, v osobním životě, budoucím zaměstnání i ve volném čase. Vzdělání v této oblasti pomáhá rozvíjet komunikační a sociální dovednosti, zdravý životní styl, ale i analytické myšlení a logické usuzování. Charakteristika učiva Předmět seminář základů ošetřovatelské péče je zařazen do výuky ve 3. ročníku jako jeden z volitelných předmětů, a to v rozsahu 2 vyučovacích hodin týdně (tj. 64 hodin celkem). Nabídka tohoto předmětu vychází vstříc žákům, kteří své další vzdělání chtějí směřovat do oblasti zdravotnictví a sociálních služeb či mají z jiného důvodu potřebu prakticky zaměřeného předmětu s prosociální a ošetřovatelskou tématikou, který možná ve zdravotnicky profilovaném oboru očekávali. Žáci jsou vedeni k tomu, aby chápali vzájemnou provázanost mezi teoretickými a praktickými odbornými zdravotnickými předměty, uplatňovali osvojené poznatky v praxi a byli připraveni získané dovednosti podle potřeby využít v osobním životě i ve svém eventuálním budoucím studiu, a to nejen zdravotnických oborů. Učivo se realizuje v rámci teoreticko-praktické výuky, která probíhá v odborných učebnách, ale je možné zařadit i exkurze a stáže na odborná pracoviště. Získané poznatky

189

a praktické dovednosti mohou žáci uplatnit a upevnit v závěru třetího ročníku v rámci ucelené dvoutýdenní odborné praxe. Směřování výuky v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Výuka předmětu seminář základů ošetřovatelské péče směřuje k tomu, aby žáci: 

       

vhodně komunikovali, uplatňovali holistický přístup, respektovali věková, osobnostní a kulturní specifika klientů, oprostili se od stereotypů a předsudků ve vztahu k lidem jiné víry, etnického původu, sociálního zázemí nebo s jakýmkoli znevýhodněním, v sociální interakci prohlubovali své prosociální zaměření, altruistický a empatický přístup; vážili si života, zdraví i životních zkušeností každého jedince jako jedinečné osobnosti, získali zodpovědný vztah i ke svému vlastnímu zdraví; jednali odpovědně a přijímali osobní odpovědnost za svá rozhodnutí a jednání v poskytování ošetřovatelské péče, dbali na kvalitu své práce; pracovali bezpečně a osvojili si bezpečné pracovní postupy, dodržovali zásady hygieny, antisepse a asepse; respektovali duchovní i materiální hodnoty společnosti, vážili si životního prostředí; osvojili si zásady týmové práce, uvědomovali si potřebu přiměřené sociální komunikace v týmové spolupráci; aplikovali své poznatky do reálného života; byli motivováni k celoživotnímu vzdělávání; měli důvěru ve vlastní schopnosti.

Pojetí výuky Vyučování má teoreticko-praktický charakter, výklad učitele je propojován se cvičeními. Vyučující využívá adekvátní vyučovací metody, vede žáky k aktivnímu řešení modelových situací, učí je získávat informace o klientovi, komunikovat s ním a vést ho ke spolupráci při poskytování ošetřovatelské péče. Soustavná pozornost se věnuje správnému nácviku jednotlivých výkonů podle ošetřovatelských standardů, bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a osvojování bezpečných pracovních postupů. Důraz je kladen na dostatečné praktické procvičení jednotlivých výkonů v modelových situacích a na názorné pojetí i teoretického základu výuky (používání modelů, obrazů, interaktivních programů). Žáci pracují s různými informačními zdroji a dostatečně při tom využívají mezipředmětové vztahy. V předmětu se využívají znalosti ze somatologie, klinické propedeutiky, psychologie i z přírodovědných předmětů. Hodnocení výsledků žáků Žáci jsou hodnoceni v souladu s platným klasifikačním řádem školy. K hodnocení výsledků žáků se používá různých forem zjišťování úrovně znalostí: 

ústní zkoušení

190

 

písemné zkoušení (orientační testy, testy s výběrem odpovědí, opakovací testy) praktické zkoušení (diagnostika motorických dovedností, dodržování ošetřovatelských standardů a zásad bezpečnosti práce, úroveň komunikace v modelových situacích)

Způsoby hodnocení spočívají v kombinaci známkování a slovního hodnocení, pozornost je věnována i sebehodnocení a vzájemnému hodnocení prezentovaných výsledků prací žáků. Při hodnocení klademe důraz zvláště na:       

hloubku porozumění učivu a schopnost aplikovat poznatky v praxi schopnost využití mezipředmětových vztahů správnost, přesnost, pečlivost a dodržování zásad bezpečnosti práce při řešení praktických situací schopnost samostatného úsudku a aplikace poznatků při řešení problémových úloh schopnost přiměřené komunikace s klientem v modelových situacích schopnost týmové spolupráce ve skupinách schopnost výstižné formulace s využitím odborné terminologie

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů Rozvíjené klíčové kompetence: Výuka předmětu se podílí přiměřeným způsobem na rozvoji všech klíčových kompetencí, a to především v souvislosti s vhodnými výukovými strategiemi. Jedná se zejména o následující kompetence: 





kompetence k učení, tzn. žák má pozitivní vztah k osvojování poznatků a praktických dovedností, motivaci k dalšímu vzdělávání, aktivně si vyhledává různé informace vztahující se k předmětu, ovládá techniky učení a pracuje s různými informačními zdroji, aktivně se zapojuje do výuky, využívá a vytváří různé formy prezentace svých znalostí (výklad, prezentace, přednáška, referát…); kompetence k řešení problémů, tzn. žák porozumí zadanému problému a aktivně se zapojí do jeho řešení, vyhledává informace, analyzuje problém, nachází a obhajuje jeho řešení, pracuje samostatně i ve skupině; provádí reálný odhad významu jednotlivých vědomostí, zkušeností, dovedností v reálném životě, nachází odborné propojení v mezipředmětových vztazích při řešení praktických úkolů, vymezí je, popíše a využije pro konkrétní řešení úkolů; řeší samostatně běžné pracovní problémy, přijímá a odpovědně plní svěřené úkoly; kompetence komunikativní, tzn. žák aktivně vstupuje do diskuse, správně používá odbornou terminologii vztahující se k ošetřovatelství, vyjadřuje se přiměřeně v projevech mluvených i psaných, vhodně se prezentuje, formuluje své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně, účastní se aktivně diskusí, formuluje a obhajuje své názory a postoje, respektuje názory druhých,

191





vyjadřuje se a vystupuje v souladu se zásadami kultury projevu a chování; naváže a udržuje komunikaci s klientem, získá si jeho důvěru; kompetence personální a občanské, tzn. žák posuzuje reálně své možnosti, podílí se podpoře zdravého životního stylu, uvědomuje si odpovědnost za vlastní život a spoluodpovědnost za život a zdraví ostatních lidí, jedná odpovědně, samostatně, aktivně nejen ve vlastním zájmu, ale i pro zájem veřejný; myslí kriticky, tj. zkoumá věrohodnost informací a nenechává se manipulovat, tvoří si vlastní úsudek; kompetence využívat prostředky ICT a efektivně pracovat s informacemi, tzn. žák pracuje s běžným základním a aplikačním programovým vybavením, komunikuje elektronickou poštou a využívá další prostředky online a offline komunikace, získává informace z otevřených zdrojů a získané informace zprostředkuje ostatním formou prezentace.








občan v demokratické společnosti – žák je veden k tomu, aby měl vhodnou míru sebevědomí, sebeodpovědnosti a schopnost morálního úsudku, dovedl jednat s lidmi, diskutoval o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledal kompromisní řešení, orientoval se v masových médiích, odolával jejich myšlenkové manipulaci; aby respektoval individualitu člověka bez ohledu na rasovou, kulturní či sociální odlišnost nebo zdravotní znevýhodnění jakéhokoli druhu; člověk a životní prostředí – žák je veden k tomu, aby poznával svět a lépe mu rozuměl, chápal význam životního prostředí pro člověka, uvědomoval si vztah mezi životním prostředím, životním stylem a zdravím jedince a společnosti, osvojil si zásady zdravého životního stylu a získal vědomí odpovědnosti za své zdraví, uznával hodnotu života a měl úctu k životu ve všech jeho formách, dodržoval požadavky na bezpečnost a hygienu práce, základní principy šetrného a odpovědného přístupu k životnímu prostředí v osobním i profesním jednání, správně nakládal s biologickými i jinými odpady, využíval úsporných postupů; člověk a svět práce – žák je veden k tomu, aby si uvědomoval zodpovědnost za vlastní život, význam vzdělání pro život, význam a možnosti profesního růstu včetně rekvalifikací, byl motivován k aktivnímu pracovnímu životu a úspěšné kariéře, k získávání vhodných pracovních a profesních vlastností; informační a komunikační technologie – žák je veden k tomu, aby efektivně používal prostředky ICT a pracoval s informacemi, a to nejen pro účely školního vzdělávání, ale i pro potřeby dalšího studia a uplatnění se v praxi.

Uplatnění mezipředmětových vztahů: V předmětu jsou uplatňovány znalosti především ze somatologie, klinické a ošetřovatelské propedeutiky, první pomoci, výchovy ke zdraví, psychologie, občanské nauky, latinského jazyka, fyziky, matematiky, chemie a ICT.

192

Rozpis učiva a výsledků vzdělávání: Seminář základů ošetřovatelské péče Výsledky vzdělávání Žák - je motivován ke studiu předmětu, diskutuje o významu předmětu pro svůj osobní i profesní život; - získá přehled o obsahu učiva předmětu; - definuje pojmy nosokomiální nákazy, dezinfekce, sterilizace, asepse, expoziční doba, expirační doba; - připraví dezinfekční roztok požadované koncentrace; - zachází správně se sterilním materiálem; - uvede rizika vyplývající z nedodržování hygienicko-epidemiologických zásad; - rozliší a popíše různé typy lůžek a jejich vybavení; - popíše postupy vedoucí ke změně polohy nemocných v lůžku, uvede klienta v lůžku do požadované polohy s ohledem ke zdravotnímu stavu nemocného; - vhodně volí a používá pomůcky doplňující lůžko; - provede úpravu lůžka s nemocným i bez nemocného; - objasní význam vhodné úpravy lůžka a polohy v lůžku pro prevenci imobilizačního poškození a uspokojení potřeby bezpečí a pohodlí nemocného; - při úpravě lůžka i polohy s klientem vhodně komunikuje; - vysvětlí význam hygienické péče; - správně volí postupy při zajištění hygienické péče a zvládá její praktické provedení u nemocných různého věku a stupně sebepéče, používá vhodné pomůcky; - dodržuje hygienické zásady; - rozliší typy poškození kůže, objasní jejich příčiny, volí vhodný způsob ošetření i preventivní postupy;


Počet hodin

1. Úvod do předmětu

1

2. Prevence nosokomiálních nákaz - desinfekce, sterilizace - zásady asepse - péče o pomůcky

3

3. Lůžko a jeho úprava - typy lůžek pro děti a dospělé - základní vybavení lůžka, pomůcky doplňující lůžko - úprava lůžka bez nemocného, s nemocným - nácvik komunikace při praktických činnostech - polohy nemocného v lůžku, jejich změny – posouvání, obracení, přenášení, vertikalizace

10

4. Hygienická péče o děti a dospělé - význam hygienické péče, hygienické návyky - péče o osobní a ložní prádlo - ranní a večerní toaleta - péče o hygienu dutiny ústní - celková koupel, mytí vlasů - péče o kůži, prevence opruzenin a dekubitů - hygienická péče o kojence

12

193

- vhodně komunikuje s nemocným, respektuje přirozený stud nemocného; - orientuje se ve fyziologii a patologii vyprazdňování močového měchýře i tlustého střeva; - zhodnotí makroskopicky moč i stolici; - správně používá pomůcky pro inkontinentní pacienty, vhodně volí druh pomůcky, edukuje o způsobu jejich používání klienta a jeho rodinu; - v modelových situacích pečuje o klienta s permanentním katetrem, specifikuje rizika zavedení permanentního katetru a uvede postupy k jejich minimalizaci; - při jednotlivých výkonech v modelových situacích vhodně komunikuje, akceptuje přirozený stud nemocného;

-

-

-

-

-

5. Péče o hygienické vyprazdňování - fyziologické vyprazdňování moči a stolice - změny ve vyprazdňování - hygienické vyprazdňování na lůžku - péče o inkontinentního klienta - péče o klienta s permanentním katetrem

6

6. Výživa a podávání stravy nemocným vyjmenuje zásady zdravé výživy - zásady zdravé výživy, význam a pitného režimu, odůvodní důležitost dostatečné hydratace jejich dodržování pro zdraví člověka; - podávání stravy dětem i dospělým zhodnotí stav výživy pomocí BMI, dle pohybového režimu a stupně orientuje se v různých typech nutričních sebepéče záznamů; - praktický nácvik v modelových situacích podává stravu - komunikace při podávání stravy dětem i dospělým dle pohybového a krmení nemocného režimu a stupně sebepéče; - hodnocení stavu výživy a vedení uvede základní specifika výživy u dětí, záznamu vysvětlí význam kojení pro dítě i matku, - výživa u dětí, význam kojení dovede poradit s nejčastějšími - příprava kojenecké stravy, krmení souvisejícími problémy; kojence vyjmenuje alternativní způsoby výživy - alternativní výživa nemocných nemocných, objasní jejich princip (enterální, parenterální) a uvede nejčastější indikace

- měří fyziologické funkce, hodnotí a zaznamenává naměřené hodnoty; - manipuluje s pomůckami k jejich sledování v rámci odborné učebny; - definuje fyziologické a patologické hodnoty fyziologických funkcí vzhledem k věku a dalším vlivům, používá odpovídající terminologii;

8

7. Ošetřovatelská péče při sledování fyziologických funkcí - měření a vážení nemocných - měření tělesné teploty, dechu, pulsu, krevního tlaku - záznam a základní hodnocení naměřených hodnot

8

194

- uvede základní způsoby aplikace léků a vysvětlí závislost účinku na způsobu aplikace a lékové formě; - formuluje všeobecné zásady při podávání léků a odůvodní jejich význam; - připraví pomůcky k podávání léků per os, léky dle dokumentace připraví a podá v modelových situacích v rámci odborné učebny; - připraví pomůcky k lokální aplikaci léků do nosu, ucha, oka, per rektum, per vaginam, na kůži a k inhalaci; demonstruje zásady jejich aplikace na modelu;

- definuje příčiny, rizika a prevenci imobilizačního syndromu; - v modelových situacích v odborné učebně: správně polohuje nemocné, používá základní techniky bazální stimulace, bezpečně vertikalizuje klienta; - motivuje a zapojí klienta do sebepéče; - správně provádí jednoduchá kondiční a dechová cvičení; - provádí edukaci klienta v této oblasti;

- připraví pomůcky k převazu rány a prakticky provádí převaz v podmínkách odborné učebny, dodržuje aseptické postupy při převazech, zvládá manipulaci se sterilním materiálem a pomůckami; - zdůrazňuje etické aspekty při převazu ran; - charakterizuje základní druhy moderních obvazových materiálů, orientuje se v možnostech jejich využití; - připraví pomůcky k ošetření stomií, prakticky provádí ošetření na modelu.

8. Ošetřovatelská péče při podávání léků - zásady podávání léků per os - lokální podávání léků - na kůži - do nosu, oka, ucha - per rectum, per vaginam - inhalace

6

9. Aktivizace nemocných, základy rhb. péče, prevence imobilizačního syndromu - imobilizační syndrom - polohování nemocného, základy bazální stimulace - vertikalizace, nácvik sebeobsluhy, aktivizace - dechová a kondiční cvičení - aplikace tepla a chladu

6

10. Péče o klienta s chronickou ránou, stomií - všeobecné zásady péče o rány - moderní obvazový materiál pro vlhké hojení ran – praktické použití - ošetřování nemocného se stomií

4

195


6.27 Název vyučovacího předmětu: Seminář matematiky – dvouletý Celkový počet vyučovacích hodin: 94 Název předmětu

Seminář matematiky – dvouletý

Ročník

1.

2.

3.

4.

Celkem


–

–

2

1

3

Pojetí předmětu Obecný cíl předmětu Cílem tohoto předmětu je zopakování a prohloubení znalostí a dovedností z matematiky. Předmět má důležitou průpravnou funkci pro úspěšné složení volitelné maturitní zkoušky, ale i další studium na vyšší nebo vysoké škole. Matematické vzdělání pomáhá rozvíjet abstraktní a analytické myšlení, logické usuzování, učí srozumitelné a věcné argumentaci. Charakteristika učiva Předmět si žáci mohou zvolit ve třetím a čtvrtém ročníku, osnova je zpracována pro vyučování v celkovém rozsahu tří hodin týdně za studium. Z hlediska klíčových dovedností klademe důraz zejména na:      


Pojetí výuky V semináři je využíváno výukových metod tradičních (výkladové hodiny) i moderních (práce s PC). Je nutné zohlednit individuální vzdělávací potřeby žáků i jejich intelektuální úroveň.

196

Pro splnění výukových cílů a zvýšení motivace žáků k matematice je vhodné střídat a kombinovat vyučovací metody:        

výklad, samostatná práce (individuální procvičování nových dovedností), skupinové vyučování (řešení obtížnějších a časově náročných úloh), popis vysvětlení rozhovor rozvoj představivosti, schopnost pracovat ve skupině, umět prosadit vlastní názory a přijmout myšlenky ostatních.








kompetence k učení, tzn. žák má pozitivní vztah k učení a vzdělávání; ovládá různé techniky učení, vytvoří si vhodný studijní režim a podmínky; s porozuměním poslouchá mluvené projevy (např. výklad, přednášku, proslov aj.), pořizuje si poznámky; využívá ke svému učení různé informační zdroje, včetně zkušeností svých i jiných lidí; kompetence k řešení problémů, tzn. žák porozumí zadání úkolu nebo určí jádro problému, získá informace potřebné k řešení problému, navrhne způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodní je, vyhodnotí a ověří správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky; uplatňuje při řešení problémů různé metody myšlení (logické, matematické, empirické) a myšlenkové operace; spolupracuje při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení); komunikativní kompetence, tzn. žák se vyjadřuje přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných a vhodně se prezentuje; formuluje své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně

197



  

a jazykově správně; účastní se aktivně diskusí, formuluje a obhajuje své názory a postoje; vyjadřuje se a vystupuje v souladu se zásadami kultury projevu a chování; matematické kompetence, tzn. žák správně používá a převádí běžné jednotky; používá pojmy kvantifikujícího charakteru; provádí reálný odhad výsledku řešení dané úlohy; nachází vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických úkolů, vymezí je, popíše a správně využije pro dané řešení; čte a vytváří různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata apod.); aplikuje znalosti o základních tvarech předmětů a jejich vzájemné poloze v rovině i prostoru; efektivně aplikuje matematické postupy při řešení různých praktických úkolů v běžných situacích; kompetence personální a sociální, tzn. žák pracuje ve skupinách, dodržuje dohodnuté postupy, učí se zodpovědnosti za řešení problému; občanské kompetence, tzn. žák respektuje názory spolužáků, zodpovídá za vlastní rozhodování, chápe význam matematiky jako vědy ve společnosti; kompetence využívat prostředky ICT a pracovat s informacemi, tzn. žák pracuje s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií; komunikuje elektronickou poštou a využívá další prostředky online a offline komunikace; získává informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě internet.




člověk a svět práce – žák je veden k tomu, aby pochopil souvislosti mezi atematickými veličinami, jevy, přijal odpovědnost za své jednání, snažil se aktivně podílet na řešení matematických úkolů a dokázal esteticky vnímat geometrickou konstrukci; aby byl motivován k aktivnímu pracovnímu životu a úspěšné kariéře; informační a komunikační technologie – žák je veden k tomu, aby vyhledal potřebná data na internetu a zpracoval je ve statistice, aby vyhledané statistické údaje (tabulky, grafy, …) vysvětlil.

Rozvíjené mezipředmětové vztahy: V předmětu matematika se uplatňují mezipředmětové vztahy k předmětům fyzika, chemie, biologie, ošetřovatelství, ekonomika a informační technologie. Rozpis učiva a výsledků vzdělávání: Seminář matematiky

3. ročník

Výsledky vzdělávání Žák - používá kvantifikátory a základní principy výrokové logiky;


Počet hodin

1. Základy matematické logiky a teorie množin - výroky a kvantifikátory

10

198

- neguje jednoduchý výrok; - ovládá základní operace s množinami;

- definuje absolutní hodnotu; - na základě definice řeší rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou; - narýsuje graf zadané funkce; - čte z grafu Df, Hf a významné body; - vyznačí v grafech řešení rovnice, nerovnice, soustavy; - formuluje a zdůvodní definiční obor složené funkce; - stanoví definiční obor funkce; - vytvoří graf jednotlivých funkcí - vysvětlí vlastnosti a vztahy mezi goniometrickými funkcemi - zjednoduší goniometrické výrazy - určí definiční obor výrazu - řeší goniometrické rovnice a nerovnice; - při řešení používá vztahy mezi goniometrickými funkcemi; - aplikuje poznatky o funkcích při řešení reálných problémů. Seminář matematiky

- základní množinové operace 2. Rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou - absolutní hodnota - rovnice s absolutní hodnotou - nerovnice s absolutní hodnotou

10

3. Grafy funkcí s absolutní hodnotou, grafické řešení soustav rovnic a nerovnic

10

4. Definiční obor složených funkcí - definiční obor funkce - složená funkce

6

5. Goniometrie - sinus, kosinus, tangens a kotangens - grafy goniometrických funkcí - posunutí ve směru osy x, y - násobek funkce - násobek argumentu - vztahy mezi goniometrickými funkcemi - úprava goniometrického výrazu - goniometrické rovnice - goniometrické nerovnice

28

4. ročník

Výsledky vzdělávání Žák - načrtne tělesa; - řeší vzájemnou polohu přímek a rovin v tělesech; - počítá odchylky přímek a rovin v tělesech; - vyznačí řez tělesem danou rovinou; - rozezná základní typy funkcí a jejich grafy; - zdůvodní vlastnosti studovaných funkcí; - určí vlastnosti a graf lineárně lomené funkce; - rozliší mocninné funkce a načrtne jejich graf; - načrtne graf a popíše vlastnosti


Počet hodin

1. Stereometrie - metrické a polohové úlohy v tělesech - řezy v krychli, kvádru a jehlanu

10

2. Funkce - pojem funkce, definiční obor a obor hodnot, graf funkce, vlastnosti funkcí - elementární funkce a jejich vlastnosti - lineární lomená funkce - mocninné funkce - exponenciální a logaritmické funkce

20

199

exponenciální a logaritmické funkce; - vypočítá průsečíky funkcí s osami soustavy souřadnic.

200


6.28 Název vyučovacího předmětu: Seminář matematiky – jednoletý Celkový počet vyučovacích hodin: 30 Název předmětu

Seminář základů společenských věd

Ročník

1.

2.

3.

4.

Celkem


–

–

–

1

1

Pojetí předmětu Obecný cíl předmětu Cílem tohoto předmětu je zopakování a prohloubení znalostí a dovedností z matematiky. Předmět má důležitou průpravnou funkci pro úspěšné složení volitelné maturitní zkoušky, ale i další studium na vyšší nebo vysoké škole. Matematické vzdělání pomáhá rozvíjet abstraktní a analytické myšlení, logické usuzování, učí srozumitelné a věcné argumentaci. Charakteristika učiva Učební osnova je zpracována pro vyučování v rozsahu 1 hodiny týdně ve 4. ročníku. Z hlediska klíčových dovedností klademe důraz zejména na:      


Pojetí výuky V semináři je využíváno výukových metod tradičních (výkladové hodiny) i moderních (práce s PC). Je nutné zohlednit individuální vzdělávací potřeby žáků i jejich intelektuální úroveň. Pro splnění výukových cílů a zvýšení motivace žáků k matematice je vhodné střídat a kombinovat vyučovací metody:

201

       

výklad, samostatná práce (individuální procvičování nových dovedností), skupinové vyučování (řešení obtížnějších a časově náročných úloh), popis vysvětlení rozhovor rozvoj představivosti, schopnost pracovat ve skupině, umět prosadit vlastní názory a přijmout myšlenky ostatních.








kompetence k učení, tzn. žák má pozitivní vztah k učení a vzdělávání; ovládá různé techniky učení, vytvoří si vhodný studijní režim a podmínky; s porozuměním poslouchá mluvené projevy (např. výklad, přednášku, proslov aj.), pořizuje si poznámky; využívá ke svému učení různé informační zdroje, včetně zkušeností svých i jiných lidí; kompetence k řešení problémů, tzn. žák porozumí zadání úkolu nebo určí jádro problému, získá informace potřebné k řešení problému, navrhne způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodní je, vyhodnotí a ověří správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky; uplatňuje při řešení problémů různé metody myšlení (logické, matematické, empirické) a myšlenkové operace; spolupracuje při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení); komunikativní kompetence, tzn. žák se vyjadřuje přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných a vhodně se prezentuje; formuluje své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně; účastní se aktivně diskusí, formuluje a obhajuje své názory a postoje; vyjadřuje se a vystupuje v souladu se zásadami kultury projevu a chování;

202



  

matematické kompetence, tzn. žák správně používá a převádí běžné jednotky; používá pojmy kvantifikujícího charakteru; provádí reálný odhad výsledku řešení dané úlohy; nachází vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických úkolů, vymezí je, popíše a správně využije pro dané řešení; čte a vytváří různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata apod.); aplikuje znalosti o základních tvarech předmětů a jejich vzájemné poloze v rovině i prostoru; efektivně aplikuje matematické postupy při řešení různých praktických úkolů v běžných situacích; kompetence personální a sociální, tzn. žák pracuje ve skupinách, dodržuje dohodnuté postupy, učí se zodpovědnosti za řešení problému; občanské kompetence, tzn. žák respektuje názory spolužáků, zodpovídá za vlastní rozhodování, chápe význam matematiky jako vědy ve společnosti; kompetence využívat prostředky ICT a pracovat s informacemi, tzn. žák pracuje s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií; komunikuje elektronickou poštou a využívá další prostředky online a offline komunikace; získává informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě internet.




člověk a svět práce – žák je veden k tomu, aby pochopil souvislosti mezi atematickými veličinami, jevy, přijal odpovědnost za své jednání, snažil se aktivně podílet na řešení matematických úkolů a dokázal esteticky vnímat geometrickou konstrukci; aby byl motivován k aktivnímu pracovnímu životu a úspěšné kariéře; informační a komunikační technologie – žák je veden k tomu, aby vyhledal potřebná data na internetu a zpracoval je ve statistice, aby vyhledané statistické údaje (tabulky, grafy, …) vysvětlil.

Rozvíjené mezipředmětové vztahy: V předmětu matematika se uplatňují mezipředmětové vztahy k předmětům fyzika, chemie, biologie, ošetřovatelství, ekonomika a informační technologie. Rozpis učiva a výsledků vzdělávání: Seminář matematiky (jednoletý) 4. ročník Výsledky vzdělávání Žák - rozliší prvočíslo a číslo složené, rozloží přirozené číslo na prvočinitele; - užívá pojem dělitelnosti přirozených čísel a uvede znaky dělitelnosti;


Počet hodin

1. Číselné obory - přirozená čísla - celá čísla - racionální čísla - reálná čísla

3

203

- určí největší společný dělitel a nejmenší společný násobek přirozených čísel; - užívá pojem opačné a převrácené číslo; - pracuje s různými tvary zápisu racionálního čísla a jejich převody; - provádí operace se zlomky; - provádí operace s desetinnými čísly včetně zaokrouhlování, určí řád čísla; - řeší praktické úlohy na procenta a užívá trojčlenku; - znázorní racionální číslo na číselné ose; - zařadí číslo do příslušného číselného oboru; - provádí aritmetické operace v číselných oborech; - znázorní reálné číslo nebo jeho aproximaci na číselné ose; - určí absolutní hodnotu reálného čísla a uvede její geometrický význam; - zapisuje a znázorňuje intervaly, určuje jejich průnik a sjednocení; - užívá druhé a třetí mocniny a odmocniny; - provádí operace s mocninami s celočíselným exponentem; - provádí početní výkony s mocninami a odmocninami; určí hodnotu výrazu; určí nulový bod výrazu; provádí početní operace s mnohočleny; rozloží mnohočlen na součin užitím vzorců a vytýkáním; - provádí operace s lomenými výrazy; - určí definiční obor lomeného výrazu; - provádí operace s výrazy obsahujícími mocniny a odmocniny; -

- řeší lineární rovnice o jedné neznámé; - vyjádří neznámou ze vzorce; - užívá lineární rovnice při řešení slovní úlohy; - řeší početně i graficky soustavu dvou lineárních rovnic o dvou neznámých, stanoví definiční obor rovnice; - řeší rovnice s neznámou ve jmenovateli o jedné neznámé; - užívá rovnice s neznámou ve jmenovateli při řešení slovní úlohy

2. Algebraické výrazy - algebraický výraz - mnohočleny - lomené výrazy - výrazy s mocninami a odmocninami

2

3. Rovnice a nerovnice - lineární rovnice a jejich soustavy - rovnice s neznámou ve jmenovateli - kvadratické rovnice - goniometrické rovnice

5

204

- využívá k řešení slovní úlohy grafu nepřímé úměry; - řeší neúplné i úplné kvadratické rovnice; - užívá vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice; - užívá kvadratickou rovnici při řešení slovní úlohy; - řeší lineární nerovnice s jednou neznámou a jejich soustavy; - řeší rovnice a nerovnice v součinovém a podílovém tvaru; - užívá různá zadání funkce a používá s porozuměním pojmy: definiční obor, obor hodnot, hodnota funkce v bodě, graf funkce; - sestrojí graf funkce y = f(x) - určí průsečíky grafu funkce s osami soustavy souřadnic; - modeluje reálné závislosti pomocí elementárních funkcí; - užívá pojem a vlastnosti přímé úměrnosti, sestrojí její graf; - určí lineární funkci, sestrojí její graf, objasní geometrický význam parametrů a, b v předpisu funkce y = ax + b; - určí předpis lineární funkce z daných bodů nebo grafu funkce; - užívá pojem a vlastnosti nepřímé úměrnosti, načrtne její graf; - řeší reálné problémy pomocí lineární funkce a nepřímé úměrnosti; - určí kvadratickou funkci, stanoví definiční obor a obor hodnot, sestrojí graf kvadratické funkce; - vysvětlí význam parametrů v předpisu kvadratické funkce, určí intervaly monotonie a bod, v němž nabývá funkce extrému; - řeší reálné problémy pomocí kvadratické funkce; - určí exponenciální a logaritmickou funkci, u každé z nich stanoví definiční obor a obor hodnot, sestrojí jejich grafy; - vysvětlí význam základu a v předpisech obou funkcí, monotonie; - užívá logaritmu a jeho vlastností, řeší jednoduché exponenciální a logaritmické rovnice; - používá poznatky o funkcích

8

4. Funkce - základní poznatky o funkcích - lineární funkce, nepřímá úměrnost - kvadratické funkce - exponenciální a logaritmické funkce, jednoduché rovnice - goniometrické funkce

205

-

-

v jednoduchých praktických úlohách; užívá pojmů úhel, stupňová míra, oblouková míra; definuje goniometrické funkce v pravoúhlém trojúhelníku; definuje goniometrické funkce v intervalu, u každé z nich určí definiční obor a obor hodnot; sestrojí graf; užívá vlastností goniometrických funkcí; určí intervaly monotonie, případně body, v nichž nabývá funkce extrému;

- aplikuje znalosti o funkcích při úvahách o posloupnostech a při řešení úloh o posloupnostech; - určí posloupnost vzorcem pro n-tý člen, graficky, výčtem prvků; - používá poznatky o funkcích v jednoduchých praktických úlohách; - určí aritmetickou posloupnost a uvede význam diference; - užívá základní vzorce pro aritmetickou posloupnost; - určí geometrickou posloupnost a kvocient; - užívá základní vzorce pro geometrickou posloupnost; - využívá poznatků o posloupnostech při řešení problémů v reálných situacích; - řeší úlohy finanční matematiky; - správně užívá pojmy bod, přímka, polopřímka, rovina, polorovina, úsečka, úhly – vedlejší, vrcholové, střídavé, souhlasné, objekty znázorní; - užívá s porozuměním polohové a metrické vztahy mezi geometrickými útvary v rovině (rovnoběžnost, kolmost a odchylka přímek, délka úsečky a velikost úhlu, vzdálenosti bodů a přímek); - rozliší konvexní a nekonvexní útvary, popíše a správně užívá jejich vlastnosti; - využívá poznatků o množinách všech bodů dané vlastnosti při řešení úloh; - určí objekty v trojúhelníku, znázorní je a správně užívá jejich základních vlastností, pojmů užívá s porozuměním

5. Posloupnosti a finanční matematika - základní poznatky o posloupnostech - aritmetická posloupnost - geometrická posloupnost - využití posloupností pro řešení úloh z praxe, finanční matematika

4

6. Planimetrie - planimetrické pojmy a poznatky - trojúhelníky - mnohoúhelníky - geometrická zobrazení

4

206

-

-

-

-

-

-

-

-

-

(strany, vnitřní a vnější úhly, osy stran a úhlů, výšky, těžnice, střední příčky, kružnice opsané a vepsané); při řešení úloh argumentuje s využitím poznatků vět o shodnosti a podobnosti trojúhelníků; aplikuje poznatky o trojúhelnících (obvod, obsah, velikost výšky, Pythagorova věta, poznatky o těžnicích a těžišti) v úlohách početní geometrie; řeší praktické úlohy s užitím trigonometrie pravoúhlého trojúhelníku a obecného trojúhelníku (sinová věta, kosinová věta, obsah trojúhelníku určeného sus); rozliší základní druhy čtyřúhelníků, popíše a správně užívá jejich vlastnosti (různoběžníky, rovnoběžníky, lichoběžníky), pravidelné mnohoúhelníky; pojmenuje, znázorní a správně užívá základní pojmy ve čtyřúhelníku (strany, vnitřní a vnější úhly, osy stran a úhlů, kružnice opsaná a vepsaná, úhlopříčky, výšky), popíše a užije vlastnosti konvexních mnohoúhelníků a pravidelných mnohoúhelníků; užívá s porozuměním poznatky o čtyřúhelníku a pravidelném mnohoúhelníku (obvod, obsah, vlastnosti úhlopříček a kružnice opsané nebo vepsané) v úlohách početní geometrie; pojmenuje, znázorní a správně užije základní pojmy týkající se kružnice a kruhu, popíše jejich vlastnosti; užívá s porozuměním polohové vztahy mezi body, přímkami a kružnicemi; aplikuje metrické poznatky o kružnicích a kruzích (obvod, obsah) v úlohách početní geometrie; popíše a určí shodná zobrazení (souměrnosti, posunutí, otočení) a užívá jejich vlastností;

- charakterizuje jednotlivá tělesa, vypočítá jejich objem a povrch; - využívá poznatků o tělesech v praktických úlohách.

4

7. Stereometrie - tělesa(krychle, kvádr, hranol, jehlan, rotační válec, rotační kužel, komolý jehlan a kužel, koule a její části)

207


6.29 Název vyučovacího předmětu: Seminář základů společenských věd – dvouletý Celkový počet vyučovacích hodin: 94 Název předmětu


Ročník

1.

2.

3.

4.

Celkem


–

–

2

1

3

Pojetí předmětu Obecný cíl předmětu Cílem semináře společenských věd je prohloubit a aktualizovat znalosti související se společenskými, hospodářskými, politickými a kulturními aspekty současného života a s psychologickými, etickými a právními kontexty mezilidských vztahů. Podílí se na přípravě žáka pro úspěšný osobní, občanský a pracovní život v demokratické společnosti. Výuka proto směřuje především k pozitivnímu ovlivňování hodnotové orientace žáků tak, aby byli slušnými lidmi a informovanými občany, aby jednali odpovědně a uvážlivě vůči sobě i společnosti. Výuka se snaží dosáhnout toho, aby žáci jednali aktivně, samostatně, odpovědně a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i v zájmu veřejném, jednali v souladu s morálními principy a přispívali k uplatňování demokratických hodnot. Společenskovědní vzdělávání kultivuje žáka i v oblasti historického vědomí - žák se orientuje v hlavních událostech v minulosti, uvědomuje si svou příslušnost k vlastnímu národu i k širšímu společenství Evropské unie. Charakteristika učiva Učivo společenských věd je rozvrženo do třetího a čtvrtého ročníku. Plynule navazuje na učivo probrané v občanské nauce a předmětech společenskovědního rázu, aktualizuje je a dále prohlubuje.Výuka směřuje k přípravě žáků k maturitě a k přijímacím zkouškám na vysoké školy humanitního směru. Podporuje aktivní občanský, společenský život v demokratické společnosti, vyváženou hodnotovou orientaci žáků a odpovědné jednání nejen ve vlastní prospěch, ale i pro veřejný zájem. Pojetí výuky Výuka je pro žáka stimulující, rozvíjí nejen intelekt žáka, ale také jeho city a charakterové vlastnosti. K demokratickému občanství vychovává nejen škola, ale i prostředí školy, třídy. Ve výuce se střídají různé vyučovací strategie od frontální výuky ke skupinové a individuální,

208

např. analýza textů, práce s tiskem, internetem, médii. Výuka je systematická, názorná, reaguje na aktuální společenská, kulturní i odborná témata, např. z oblasti politické, kulturní, společenské atd. Jednou ze základních forem výuky je diskuse, popřípadě učitelem řízený rozhovor, žák diskutuje o obecně lidské, politické, právní, hospodářské, sociální a prakticky odborné problematice. Zdůvodňuje a věcnými argumenty podporuje své názory či názory určité skupiny. Součástí výuky jsou společné exkurze, návštěvy institucí, výstav, přednášek. Výuka se také zabývá sociálně-patologickými jevy, drogovou prevencí, environmentální a rodinnou výchovou, globálními problémy a globalizací, prohlubuje multikulturalitu, pracovní a sociální mobilitu, mediální informovanost. K výuce neodmyslitelně patří práce se zdroji informací, jako je internet, denní tisk, média…. Žáci zpracovávají získané poznatky formou interaktivních prezentací, prezentací, referátů, zpráv, reportáží, úvah… Hodnocení výsledků žáků Hodnocení žáků, jejich teoretických znalostí i praktických dovedností, se provádí na základě kombinace ústního a písemného zkoušení. Nejpoužívanějšími formami je individuální i frontální ústní zkoušení, písemné testy nestandardizované, klasifikace referátů, hodnocení výsledků praktické činnosti, klasifikace prezentací a osobní aktivity při výuce. Přínos předmětu pro plnění klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů Rozvíjené klíčové kompetence:  





kompetence k učení, tzn. žák má pozitivní vztah k osvojování si poznatků a motivaci k dalšímu vzdělávání, ovládá různé techniky učení a využívá informační zdroje; kompetence k řešení problémů, tzn. žák řeší jednoduché problémy, analyzuje je, zpracovává a vyhodnocuje výsledky, uplatňuje při řešení problémů různé metody myšlení a myšlenkové operace; kompetence komunikativní, tzn. žák se vyjadřuje přiměřenou odbornou terminologií v mluveném i písemném projevu, formuluje své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně, aktivně se zapojuje do diskusí, formuluje, obhajuje své názory a postoje, respektuje názory druhých v souladu se zásadami kulturního projevu a chování; občanské kompetence, tzn. žák se aktivně seznamuje s veřejnými problémy a s možnostmi jejich řešení, chápe význam životního (přírodního i společenského) prostředí pro člověka a jedná v duchu udržitelného rozvoje, jedná odpovědně a aktivně nejen ve vlastním zájmu, ale i pro zájem veřejný, jedná v souladu s morálními principy, přispívá k uplatňování hodnot demokracie, vystupuje proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci, uvědomuje si v rámci plurality a multikulturního soužití vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupuje s aktivní tolerancí k identitě 209



 

druhých lidí, je hrdý na tradice a hodnoty svého národa, chápe jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu; kompetence k pracovnímu uplatnění, tzn. žák má kladný postoj ke vzdělávání a vlastní profesní budoucnosti, adaptuje se na měnící se životní a pracovní podmínky, podle svých schopností a možností přijímá a odpovědně plní svěřené úkoly, aktivně pracuje v týmu, je motivovaný k aktivnímu pracovnímu životu a úspěšné kariéře, je informovaný o možnosti dalšího studia na VOŠ, VŠ a pracovního uplatnění; kompetence využívat prostředky ICT, tzn. žák vyhledává informace na internetu, pracuje s nimi, s pomocí výpočetní techniky je vyhodnocuje a uplatňuje; kompetence odborné, tzn. žák si uvědomuje společenskovědní zákonitosti, fungování, vývoje a změn ve společnosti, jejich vlivu na utváření lidského společenství, vyhledává a pracuje s příslušnými informacemi, získává je a kriticky vyhodnocuje, oceňuje všelidské hodnoty, jako je humanita, svoboda, demokracie, tolerance a kulturnost vztahů mezi lidmi a národy, orientuje se ve vývoji našeho národa v kontextu evropském i celosvětovém.






občan v demokratické společnosti – žák má vhodnou míru sebevědomí, odpovědnosti a schopnosti tolerance, morálního úsudku, jedná s lidmi, diskutuje o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledá kompromisní řešení a zachovává si úctu k materiálním, duchovním hodnotám i kulturnímu dědictví; člověk a svět práce – žák získá znalosti a kompetence k úspěšnému uplatnění se na trhu práce, je veden k sebereflexi, k uvědomění si zodpovědnosti za vlastní život, orientuje se v možnostech dalšího vzdělávání v oboru a je motivován k aktivnímu pracovnímu životu i úspěšné kariéře; člověk a životní prostředí – žák si uvědomuje zásadní význam přírody a životního prostředí pro člověka, má odpovědný vztah ke svému zdraví, svým životním stylem se snaží být příkladem ostatním, dodržuje zásady ochrany životního prostředí, má úctu k živé i neživé přírodě, respektuje život jako nejvyšší hodnotu, orientuje se v globálních problémech lidstva, respektuje zásady trvale udržitelného rozvoje a aktivně přispívá k jejich uplatnění.

Rozvíjené mezipředmětové vztahy V předmětu občanská nauka se ve velké míře uplatňují mezipředmětové vztahy s českým jazykem a literaturou, dějepisem, zeměpisem, informační a komunikační technologií, estetickou výchovou, cizími jazyky, psychologií, ekonomií, biologií, matematikou atd.

210

Rozpis učiva a výsledků vzdělávání: Seminář základů společenských věd

3. ročník



Počet hodin

Žák - definuje člověka jako bio- psychosociálně determinovaného jedince; - jedince považuje za společenskou bytost a charakterizuje podstatu procesu socializace; - uvědomuje si životní hodnoty, které jsou důležité pro spokojenost jedince, význam rodiny;

1. Psychologie a sociologie - psychologie, psychické procesy a jevy - osobnost, determinanty vývoje - mezilidské vztahy, komunikace, interakce - sociologie, sociální psychologie, vliv prostředí na člověka - vztahy mezi pohlavími, volba životního partnera, rodina - životní spokojenost

22

2. Právo a politologie - občan a právo - soudní systém v ČR (jurisdikce) - člověk, ekonomie a svět práce (majetek, pracovní právo) - moc výkonná v ČR (exekutiva) - moc zákonodárná v ČR (legislativa) - moc veřejná – samospráva - stát - Ústava - lidská práva a svobody - demokracie a volby - politologie, politika, participace a ideologie - uprchlictví, exil emigrace, migrace, kultura, multikulturní společnos

42

- uvede aktuální problémy práva a právní společnosti; - vysvětlí podstatu fungování tržní ekonomie; - popíše význam a fungování mezinárodních organizací; - definuje pojmy legislativa, exekutiva, jurisdikce; - vymezuje stát, jeho utváření a uvádí na příkladech z dějin; - charakterizuje Ústavu ČR, vznik, vývoj a význam pro ČR a jiné státy; - popíše místní a městskou samosprávu; - určí shody a odlišnosti demokratických a totalitních systémů; - identifikuje politické programy a fungování politických stran; - charakterizuje podstatu multikulturní společnosti, nebezpečí nesnášenlivosti, rasismu a xenofobie. Seminář základů společenských věd

4. ročník



Počet hodin

Žák - orientuje se v oblasti víry a náboženství; - popíše nebezpečí a důsledky planetárních problémů pro sebe a celý svět; - orientuje se v základní problematice vzniku, vývoje filozofie a jejího

Člověk a svět, filozofie, etika, estetika - víra, náboženství, sekty - ČR a mezinárodní integrace (EU, RE, NATO, OSN) - planetární problémy - filozofie, základní filozofické otázky a obory

30

211

významu; - charakterizuje význam kultury a fungování estetiky v praxi; - definuje vývoj morálky a základní etické problémy, pojmy a postoje.

- dějiny filozofie, velké osobnosti filozofie - etika, morálka - estetika - logika

212


6.30 Název vyučovacího předmětu: Seminář základů společenských věd – jednoletý Celkový počet vyučovacích hodin: 30 Název předmětu


Ročník

1.

2.

3.

4.

Celkem


–

–

–

1

1

Pojetí předmětu Obecný cíl předmětu Cílem semináře společenských věd je prohloubit a aktualizovat znalosti související se společenskými, hospodářskými, politickými a kulturními aspekty současného života a s psychologickými, etickými a právními kontexty mezilidských vztahů. Podílí se na přípravě žáka pro úspěšný osobní, občanský a pracovní život v demokratické společnosti. Výuka proto směřuje především k pozitivnímu ovlivňování hodnotové orientace žáků tak, aby byli slušnými lidmi a informovanými občany, aby jednali odpovědně a uvážlivě vůči sobě i společnosti. Výuka se snaží dosáhnout toho, aby žáci jednali aktivně, samostatně, odpovědně a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i v zájmu veřejném, jednali v souladu s morálními principy a přispívali k uplatňování demokratických hodnot. Společenskovědní vzdělávání kultivuje žáka i v oblasti historického vědomí - žák se orientuje v hlavních událostech v minulosti, uvědomuje si svou příslušnost k vlastnímu národu i k širšímu společenství Evropské unie. Charakteristika učiva Jednoletý seminář základů společenských věd si žáci mohou zvolit ve čtvrtém ročníku. Plynule navazuje na učivo probrané v občanské nauce a předmětech společenskovědního rázu, aktualizuje je a dále prohlubuje.Výuka směřuje k přípravě žáků k maturitě a k přijímacím zkouškám na vysoké školy humanitního směru. Podporuje aktivní občanský, společenský život v demokratické společnosti, vyváženou hodnotovou orientaci žáků a odpovědné jednání nejen ve vlastní prospěch, ale i pro veřejný zájem. Pojetí výuky Výuka je koncipována tak, aby byla pro žáka stimulující, rozvíjela nejen intelekt žáka, ale také jeho city a charakterové vlastnosti. K demokratickému občanství vychovává nejen škola, ale i prostředí školy, třídy. Ve výuce se střídají různé vyučovací strategie od frontální výuky ke skupinové a individuální, např. analýza textů, práce s tiskem, internetem, médii. 213

Výuka je systematická, názorná, reaguje na aktuální společenská, kulturní i odborná témata, např. z oblasti politické, kulturní, společenské atd. Jednou ze základních forem výuky je diskuse, popřípadě učitelem řízený rozhovor, žák diskutuje o obecně lidské, politické, právní, hospodářské, sociální a prakticky odborné problematice. Zdůvodňuje a věcnými argumenty podporuje své názory či názory určité skupiny. Součástí výuky jsou společné exkurze, návštěvy institucí, výstav, přednášek. Výuka se také zabývá sociálně-patologickými jevy, drogovou prevencí, environmentální a rodinnou výchovou, globálními problémy a globalizací, prohlubuje multikulturalitu, pracovní a sociální mobilitu, mediální informovanost. K výuce neodmyslitelně patří práce se zdroji informací, jako je internet, denní tisk, média…. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení žáků, jejich teoretických znalostí i praktických dovedností, se provádí na základě kombinace ústního a písemného zkoušení. Nejpoužívanějšími formami je individuální i frontální ústní zkoušení, písemné testy nestandardizované, klasifikace referátů, hodnocení výsledků praktické činnosti, klasifikace prezentací a osobní aktivity při výuce. Přínos předmětu pro plnění klíčových kompetencí, průřezových témat a mezipředmětových vztahů Rozvíjené klíčové kompetence:  





kompetence k učení, tzn. žák má pozitivní vztah k osvojování si poznatků a motivaci k dalšímu vzdělávání, ovládá různé techniky učení a využívá informační zdroje; kompetence k řešení problémů, tzn. žák řeší jednoduché problémy, analyzuje je, zpracovává a vyhodnocuje výsledky, uplatňuje při řešení problémů různé metody myšlení a myšlenkové operace; kompetence komunikativní, tzn. žák se vyjadřuje přiměřenou odbornou terminologií v mluveném i písemném projevu, formuluje své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně, aktivně se zapojuje do diskusí, formuluje, obhajuje své názory a postoje, respektuje názory druhých v souladu se zásadami kulturního projevu a chování; občanské kompetence, tzn. žák se aktivně seznamuje s veřejnými problémy a s možnostmi jejich řešení, chápe význam životního (přírodního i společenského) prostředí pro člověka a jedná v duchu udržitelného rozvoje, jedná odpovědně a aktivně nejen ve vlastním zájmu, ale i pro zájem veřejný, jedná v souladu s morálními principy, přispívá k uplatňování hodnot demokracie, vystupuje proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci, uvědomuje si v rámci plurality a multikulturního soužití vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupuje s aktivní tolerancí k identitě druhých lidí, je hrdý na tradice a hodnoty svého národa, chápe jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu;

214



 

kompetence k pracovnímu uplatnění, tzn. žák má kladný postoj ke vzdělávání a vlastní profesní budoucnosti, adaptuje se na měnící se životní a pracovní podmínky, podle svých schopností a možností přijímá a odpovědně plní svěřené úkoly, aktivně pracuje v týmu, je motivovaný k aktivnímu pracovnímu životu a úspěšné kariéře, je informovaný o možnosti dalšího studia na VOŠ, VŠ a pracovního uplatnění; kompetence využívat prostředky ICT, tzn. žák vyhledává informace na internetu, pracuje s nimi, s pomocí výpočetní techniky je vyhodnocuje a uplatňuje; kompetence odborné, tzn. žák si uvědomuje společenskovědní zákonitosti, fungování, vývoje a změn ve společnosti, jejich vlivu na utváření lidského společenství, vyhledává a pracuje s příslušnými informacemi, získává je a kriticky vyhodnocuje, oceňuje všelidské hodnoty, jako je humanita, svoboda, demokracie, tolerance a kulturnost vztahů mezi lidmi a národy, orientuje se ve vývoji našeho národa v kontextu evropském i celosvětovém.






občan v demokratické společnosti – žák má vhodnou míru sebevědomí, odpovědnosti a schopnosti tolerance, morálního úsudku, jedná s lidmi, diskutuje o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledá kompromisní řešení a zachovává si úctu k materiálním, duchovním hodnotám i kulturnímu dědictví; člověk a svět práce – žák získá znalosti a kompetence k úspěšnému uplatnění se na trhu práce, je veden k sebereflexi, k uvědomění si zodpovědnosti za vlastní život, orientuje se v možnostech dalšího vzdělávání v oboru a je motivován k aktivnímu pracovnímu životu i úspěšné kariéře; člověk a životní prostředí – žák si uvědomuje zásadní význam přírody a životního prostředí pro člověka, má odpovědný vztah ke svému zdraví, svým životním stylem se snaží být příkladem ostatním, dodržuje zásady ochrany životního prostředí, má úctu k živé i neživé přírodě, respektuje život jako nejvyšší hodnotu, orientuje se v globálních problémech lidstva, respektuje zásady trvale udržitelného rozvoje a aktivně přispívá k jejich uplatnění.

Rozvíjené mezipředmětové vztahy V předmětu občanská nauka se ve velké míře uplatňují mezipředmětové vztahy s českým jazykem a literaturou, dějepisem, zeměpisem, informační a komunikační technologií, estetickou výchovou, cizími jazyky, psychologií, ekonomií, biologií, matematikou atd.

215

Rozpis učiva a výsledků vzdělávání: Seminář základů společenských věd

4. ročník



Počet hodin

Žák - definuje člověka jako bio- psychosociálně determinovaného jedince; - jedince považuje za společenskou bytost a charakterizuje podstatu procesu socializace; - hovoří o životních hodnotách, které jsou důležité pro spokojenost jedince, o významu rodiny; - orientuje se v oblasti víry a náboženství; - uvede aktuální problémy práva a právní společnosti; - popíše podstatu fungování tržní ekonomie, - vysvětlí význam a fungování mezinárodních organizací; - definuje pojmy legislativa, exekutiva, jurisdikce; - vymezí stát, jeho utváření a uvádí na příkladech z dějin; - charakterizuje Ústavu ČR, vznik vývoj a význam pro ČR a jiné státy; - popíše místní a městskou samosprávu; - objasní shody a odlišnosti demokratických a totalitních systémů; - identifikuje politické programy a fungování politických stran; - diskutuje o významu kultury a fungování estetiky v praxi; - orientuje se v základní problematice vzniku, vývoje filozofie a jejího významu; - charakterizuje podstatu multikulturní společnosti, nebezpečí nesnášenlivosti, rasismu a xenofobie; - definuje pojem morálka, popíše její vývoj a základní etické problémy, pojmy a postoje; - vysvětlí nebezpečí a důsledky planetárních problémů pro sebe a celý svět.

Základy společenských věd - psychologie, psychické procesy a jevy - osobnost, determinanty vývoje - mezilidské vztahy, komunikace, interakce - sociologie, sociální psychologie,vliv prostředí na člověka - vztahy mezi pohlavími, volba životního partnera, rodina - víra, náboženství, sekty - životní spokojenost - občan a právo - soudní systém v ČR (jurisdikce) - člověk, ekonomie a svět práce (majetek, pracovní právo) - ČR a mezinárodní integrace (EU, RE, NATO, OSN) - moc výkonná v ČR (exekutiva) - moc zákonodárná v ČR (legislativa) - moc veřejná – samospráva - stát - Ústava - lidská práva a svobody - demokracie a volby - politologie, politika, participace a ideologie - uprchlictví, exil emigrace, migrace, kultura, multikulturní společnost - filozofie, základní filozofické otázky a obory - dějiny filozofie, velké osobnosti filozofie - estetika - etika, morálka - planetární problémy

30

216


7. Charakteristika spolupráce se sociálními partnery V souladu s § 65 zákona č. 561/2004 Sb. a souvisejících předpisů uzavírá škola smlouvy se svými sociálními partnery, fyzickými a právnickými osobami. Na základě smluv dochází u těchto partnerů k vykonávání povinné odborné praxe, která je zařazena 2 týdny v červnu ve 3. ročníku. Nejdůležitějším sociálním partnerem je Nemocnice Vyškov, p. o. Výuka je organizována ve spolupráci s vedením této nemocnice. Je zabezpečena na základě smluvního vztahu školy a organizace. Žáci zde pracují pod vedením pověřeného pracovníka v administrativní oblasti a sociální činnosti. Dalším významným sociálním partnerem jsou Sociální služby Vyškov, kde také žáci konají odbornou praxi. Výuka je realizována na Stacionáři pro handicapované klienty pod vedením pověřeného pracovníka. Dále odborná praxe probíhá i v Oblastní charitě Vyškov v oblasti domácí péče o klienty. Mezi zařízeními a školou je podepsána smlouva. Stejně jako v nemocničním zařízení a Sociálních službách Vyškov absolvují žáci společně před nástupem na odbornou výuku do těchto zařízení proškolení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s příslušnými pověřenými pracovníky jednotlivých pracovišť. Neopominutelnými pracovišti pro odbornou ucelenou praxi jsou zdravotní pojišťovny ve Vyškově Průběh všech aktivit praktické výuky je zaznamenáván do deníku praxe, který vyučující průběžně kontroluje. Škola spolupracuje s dalšími organizacemi a neziskovými sdruženími:            

Pedagogicko psychologická poradna Vyškov Český červený kříž Vyškov Denní stacionář pro handicapované klienty Vyškov Sdružení diabetiků Vyškov Paprsek Vyškov Sociální služby Vyškov – Domov důchodců Oblastní charita Vyškov – Chráněné bydlení K-centrum Brno Rampa Vyškov Policie Vyškov Záchranná služba Vyškov Záchranný hasičský sbor Vyškov

217

Formou besed a exkurzí na příslušná pracoviště škola spolupracuje i s jinými organizacemi dle aktuální nabídky.

218


Závěrečné informace Školní vzdělávací program podává celkovou představu o oboru a jeho realizaci na SŠZZE Vyškov, nejrozsáhlejší část ŠVP přitom představují učební osnovy jednotlivých předmětů, skládající se z charakteristiky předmětu a očekávaných výsledků vzdělávání. Podrobnější informace o chodu školy obsahuje Školní řád, s kterým jsou žáci každoročně seznamováni vždy na začátku školního roku, nebo jsou k dispozici na webových stránkách školy www.szsvyskov.cz, popř. www.sosvyskov.cz (mj. informace o přijímacím řízení, seznamy učebnic, ale i přihlašování/odhlašování obědů). S aktuálním děním ve škole a hodnocením žáků jsou rodiče seznamování jednak na pravidelných třídních schůzkách, jednak prostřednictvím studijních průkazů, které si žáci vedou sami. ŠVP byl zpracován na základě platného rámcového vzdělávacího programu kolektivem autorů – učitelů SŠZZE Vyškov.

219

Obsah

Profil absolventa školy ........................................................................................... 5

1. 1.1

Uplatnění absolventa v praxi ....................................................................................... 5

1.2

Popis výsledků vzdělávání ........................................................................................... 5

1.3

Způsob ukončení vzdělávání ........................................................................................ 7 Charakteristika vzdělávacího programu ............................................................. 8

2. 2.1

Podmínky přijetí ke studiu ........................................................................................... 8

2.2

Organizace výuky a vzdělávání ................................................................................... 8

2.3

Začlenění průřezových témat ..................................................................................... 13

2.4

Metody výuky ............................................................................................................. 16

2.5

Hodnocení žáků a diagnostika ................................................................................... 17

2.6

Maturitní zkouška ...................................................................................................... 18 Materiální, organizační a personální podmínky vzdělávání ............................ 19

3. 3.1

Materiální podmínky vzdělávání ............................................................................... 19

3.2

Personální podmínky vzdělávání ............................................................................... 20

3.3

Organizační podmínky vzdělávání............................................................................. 21

3.4

Podmínky bezpečnosti práce a ochrany zdraví při vzdělávacích činnostech ............ 21 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných ............................................................................................................... 24

4.

5.

4.1

Zabezpečení výuky žáků se zdravotním postižením ................................................... 24

4.2

Žáci se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním .................................................. 24

4.3

Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami .............................. 24

4.4

Vzdělávání žáků mimořádně nadaných ..................................................................... 25

Učební plán ...................................................................................................................... 26 5.1

Poznámky k učebnímu plánu: .................................................................................... 26

5.2

Přehled využití týdnů v období září – červen školního roku...................................... 27

5.3

ROZPRACOVÁNÍ OBSAHU VZDĚLÁVÁNÍ Z RVP DO ŠVP.............................. 28

6. Učební osnovy ..................................................................................................................... 29 6.1

Český jazyk a literatura .......................................................................................... 29

6.2

Anglický jazyk – cizí jazyk I. ................................................................................... 37 220

6.3

Anglický jazyk – cizí jazyk II. ................................................................................. 44

6.4

Německý jazyk – cizí jazyk I. .................................................................................. 52

6.5

Německý jazyk – cizí jazyk II. ................................................................................. 60

6.6

Latinský jazyk ......................................................................................................... 67

6.7

Dějepis .................................................................................................................... 69

6.8

Občanská nauka ..................................................................................................... 74

6.9

Biologie a ekologie ................................................................................................. 81

6.10

Fyzika ..................................................................................................................... 88

6.11

Chemie .................................................................................................................... 95

6.12

Zeměpis................................................................................................................. 103

6.13

Matematika ........................................................................................................... 107

6.14

Tělesná výchova ................................................................................................... 117

6.15

Informační a komunikační technologie ................................................................ 126

6.16

Ekonomika ............................................................................................................ 133

6.17

Management ve zdravotnictví............................................................................... 137

6.18

První pomoc ......................................................................................................... 141

6.19

Estetická výchova ................................................................................................. 149

6.20

Výchova ke zdraví ................................................................................................. 153

6.21

Psychologie .......................................................................................................... 158

6.22

Somatologie .......................................................................................................... 166

6.23

Ošetřovatelská propedeutika ................................................................................ 174

6.24

Klinická propedeutika .......................................................................................... 179

6.25

Základy sociální práce ......................................................................................... 184

6.26

Seminář základů ošetřovatelské péče ................................................................... 189

6.27

Seminář matematiky – dvouletý............................................................................ 196

6.28

Seminář matematiky – jednoletý........................................................................... 201

6.29

Seminář základů společenských věd – dvouletý ................................................... 208

6.30

Seminář základů společenských věd – jednoletý .................................................. 213

7. Charakteristika spolupráce se sociálními partnery ...................................................... 217

221

Obor vzdělání: Zdravotnické lyceum

Recommend Documents