UNIVER ZITA PALACKÉHO V OLOMOUC I Pedagogická fakulta Ú s t a v p e d a g o g i ky a s o c i á l n í c h s t u d i í
M AR TI N C O UF A L Í K III. ročník - kombinované studium Obor: pedagogika - veřejná správa
INTERNET A KRIMINALITA MLÁDEŽE - KYBERŠIKANA
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Evžen Růžička, CSc.
O L O M O U C 2 0 10
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Internet a k ri mi n al i ta ml ád eže – k yb erš i k an a“ v ypr acoval s a m os t at ně za použití literatury a pramenů uvedenýc h v závěru práce.
V Horních Nětčicích dne 10. 4. 2010 Martin Coufalík
Děkuji
vedoucímu
bakalářské
práce,
panu
RNDr.
Evženu
R ůž i čkovi , CS c., z a cenné rad y, po dnět y, při pom í nk y, vs t ří cnos t a laskavost.
Obsah Úvod………………………………………………………………….. 6 Teoretická část…………………………………………………….. 9 1
Dítě, škola a rodič……………………………………………… 10
2
Šikana…………………………………………………………….. 11 2.1
Šikana viditelná……………………………………….. 11
2.2
Šikana neviditelná……………………………………..11
3
Účastníci šikany………………………………………………… 12
4
Hranice šikany………………………………………………….. 15
5
Příčiny……………………………………………………………. 16 5.1
Tlak kolektivu…………………………………………. 16
5.2
Touha po moci…………………………………………. 16
5.3
Motiv krutosti…………………………………………. 17
5.4
Zvědavost, experiment……………………………….. 17
6
Šikana jako taková…………………………………………….. 18
7
Kyberšikana……………………………………………………… 19
8
Mobilní telefony jako nástroj……………………………….. 20
9
Projevy kyberšikany…………………………………………… 21
10 Kyberšina a učitel……………………………………………… 23 11 Řešení kyberšikany ve škole…………………………………. 24 12 Škola a prevence proti kyberšikaně……………………….. 25 13 Kyberšikana, zákon a policie………………………………… 27 14 Příběh kyberšikany……………………………………………. 29
Praktická část………………………………………………………. 30 15 Prevence a řešení šikany na školách………………………. 31 15.1 Dotazník a popis výzkumného souboru……………. 31 15.2 C í l e v ýz kum u a s t anovení h ypot éz … … … … … … … .32 15.3 Anal ýz a v ýs l edků v ýz kum u a i nt erpre t ace… … … .. 32 15.4 V yhodnocení v ýz k um u… … … … … … …… … … … … .. 38 16 Test nezávislosti chí – kvadrát pro čtyřpolní tabulku…. 39 17 Kde hledat pomoc………………………………………………. 41 Závěr…………………………………………………………………. 42 Seznam použité literatury……………………………………….. 44 Zákony a jiné předpisy…………………………………………… 45 Elektronické zdroje informací………………………………….. 46 Seznam použitých zkratek……………………………………….. 48 Příloha č. 1………………………………………………………….. 49 Anotace………………………………………………………………. 54
Úvod
Agrese a násilí je všude okolo nás. Člověk je skoro denně svědkem
agresivního
pracovištích,
chování
diskotékách,
v
lidí
v
obchodech,
politice,
prostě
ve
autobusech, všech
na
možných
odvětvích a skupinách. Denně o něm čteme, vidíme jej v televizi, na i nt ernet u, s l yš í m e o něm v rádi u. Dět i hraj í počít ačové hr y s nás i l nou tématikou. Toto se samozřejmě přenáší i na děti, protože čím dál častěji
dochází
školách.
Jde
k násilí o
násilí
mezi
dětmi.
Stoupají
bez
pocitu
hněvu
případy násilí či
nenávisti.
ve Jde
o nemotivované násilí. Jedním z druhů takového násilí je šikana. (Gajdošová, 2006, s. 209) Pojem ŠIKANA pochází z francouzského slova CHICANE, které v překl adu z nam ená t ěl es né či ps ych i cké nebo kom bi nované t ýrání . Š i kanování j e poj em vel m i s t ar ý, j ak o j e li ds t vo s am o. (Bendl , 2003, s. 26) Vzpomeňme, jak docházelo k ovládání kmenových komunit. Náčelník kmene stanovil pravidla chování, jednání a také tresty za jejich
nedodržování.
Tato
pravidla
souvisela
s
tzv.
iniciačními
obřady, které souvisely obecně s přechodem z jedné životní etapy do druhé. Většinou tyto obřad y souvisely s přechodem z dětství do dospělosti.
Při
o
kterými
z kouš k y,
tom
b yl a musel
stanovena
určitá
pravidla.
Jednalo
mladík projít, aby se stal
se
dos pěl ým .
Fyzické ubližování, bičování, pálení, řezání, těžké a nebezpečné z kouš k y. V l i ds ké ras e s e naj de vž d y někdo s i l něj ší , někdo s l abš í a t o je vlastně příčinou šikanování, s cílem mít nadvládu, prospěch, užitek a také pocit z toho, že někoho můžeme ovládat, ponižovat, bít, ps ychi ck y nebo f yz i ck y m í t v hrs t i . Sam oz řej m ě s e prakt i k y nás i l ní ků postupem
času
zdokonalovaly
a
z dokonal oval y,
byl y
čím
dál
propracovaněj š í , organi z ovaněj š í a krut ěj š í . V ýj i m kou nej s ou pří pad y, kdy b yla oběť dohnána až k ukončení svého života. Nemalý díl na dům ys l nos t i š i kany m á i čí m dál r ychl ej i s e roz ví j ej ící s pol ečnos t i , t echnol ogi e a j i né l i ds ké v ym ož enos t i . Ši kanování má s voj e růz né
6
podoby a místa, kde k nim dochází. Vesměs probíhá ve školách, na vojně, v pracovním procesu a samozřejmě také v rodinách. Jak jsem j i ž zm í nil , š ikana probí há nes ym et ri ck y. Tí m m ám na m ys l i , ž e v t om t o proces u j e vž d y někdo s i l nějš í , v ys pěl ej š í , důmys l n ěj š í a t en druhý, slabší, bezbranný, co trpí. Nejrozšířenější z vyjmenovan ých šikan je šikana a její různé způsoby a podoby ve školách. Nové způsoby šikany, které s sebou přinesla tzv. elektronická kultura, způsobují stále větší problémy v odhalování a dokazování, potažmo trestání tohoto protiprávního jednání. Rozvoj internetu, mobilních telefonů schopných se připojit kdekoliv a kdykoliv na internet, schopných pořizovat videa, obrázky, zvukové záznamy, umožňují pachatelům šikany nevídané možnosti. Dnešní mládež v tomto světě v yrůs t á, a prot o s e v něm umí poh yb ovat . Ti dří ve naroz ení v t omt o elektronickém světě, ve světě virtuálních možností, se nedokážou tak dobře orientovat, což je dost možná příčinou toho, že odhalování trestné činnosti páchané pomocí virtuálního světa je velmi nesnadné a tím obtížně trestatelné. Myslím si, že náš současný s ystém na potírání
tohoto
druhu
jednání
není
zatím
připraven.
Uvidíme
v budoucnu, kam bude v ývoj s m ěřova t , z da s e podaří s t í m t o druhem jednání bojovat a vyhrát. Šikana jako taková se dle mého názoru nedá úplně vym ýtit, ale dá
se
částečně
zhoubnému
eliminovat.
h yeni s m u
Každý
uchráněn,
člověk,
může
prožít
který
bude
tomuto
svůj
život
v klidu
a pohodě. Nemusí se bát, kdo mu bude zase ubližovat. Přece stojí za to, abychom se pokusili s tím něco dělat. To znamená již od útlého věku vštěpovat dětem správný směr, jak se chovat k vrstevníkům a obecně ke svému okolí. Šikana je obrazem skryté tváře člověka. Je součástí každého z nás. Každý člověk má v sobě zakódované zvrácené myšlení, krutost. Ot áz kou z ůs t ává, jak kaž d ý čl ověk dokáž e ovl ádat t ut o s kr yt ou t vář. (Kolář, 2004, s. 9) Tomuto tématu jsem se rozhodl ve své práci věnovat proto, že se
7
jedná o
téma,
které se více
či
méně dotýká všech
lidí. Je to
celosvětová epidemie, která se neustále šíří a zdokonaluje. Je to téma, které
je
velmi
často
publikované
v médiích,
na
internetu
a samozřejmě i mezi lidmi. Téma, které se v dnešní době stává noční můrou spousty dětí a jejich rodičů. Téma, které je okolo nás všech, je vi di t el né i nevi dit el né. Tém a, při j ehož v ys l ovení a prez ent ování některých případů běhá mráz po zádech. Téma, kterému se věnuji i pracovně, prot ož e j s em z am ěs t nán u P ol i ci e Č es ké re publ i k y, j ako pol i cej ní i nspekt or a j i ž někol i krát js em v yš et řoval pří pad y š i kan y a k ybe rš i kan y na š kol ách. B yl j s em p ři v yš et řování s věd kem t oho, j ak jsou dnešní děti ke svým spolužákům - těm, kteří stojí na okraji s kupi n y, t z v. outsi deři , l host ej ní , nevš í m aví a krutí , j ak dokáž ou prezentovat sílu, moc a neštítí se jednání, které má znaky trestného či nu. Tém a, o kt erém hovoří m i s e s v ým i dc eram i , kt eré j s ou na základní škole na prvním a druhé stupni, jelikož se s ním také s et kal y. Tém a, kt er é j e z ávaž n ým cel o s pol ečens k ým prob l ém em . Cílem práce je ukázat, jak je šikana na školách vážný problém, jak se děti zdokonalují ve svém agresivním jednání a jak využívají při t ěcht o s v ých prakt i kách v ym ož enos t i s pol ečnos ti , kt eré b yl y j i s t ě předurčen y k něče m u poz i ti vní m u. Ni kdo s i as i nem ys l el , ž e budou využívány v tak širokém měřítku i negativně. Jaká je problematika dokazování takových jednání a možnosti prevence.
8
T e o r e t i c ká č á s t
9
1
D í t ě , š ko l a a r o d i č Každ ý den, kd yž přijdu z práce, t ak s e aut om at i ck y z ept ám
svých dcer: „Jaké byl y dnes ve škole známky a jak paní učitelka, poslouchala“? Holky mi na to s úsměvem odpoví: „Ano, bylo to dnes v pohodě, z nám k y dobr ý? “ C o kd yž a l e dí t ě při j de domů a nechce s e mu o škole mluvit, nedostanu z něho kloudného slova. Vidím, že dítě něco trápí. Co s tím dělat? Co je příčina? Rodič si ihned uvědomí, že se muselo ve škole něco stát. Tak se snaží, aby dítě začalo o sv ých problémech mluvit, aby se svěřilo. Není to tak lehké, protože většina dětí o těchto problémech ve škole nechce mluvit. Nastává situace, kdy z ačí ná rodi č dí t ě přes vědčovat , ab y s e s věři l o s e s v ým i probl ém y, ab y m ohl pom oci s j eho řeš ení m . V ýhr a j e, kd yž s e dí t ě rozpoví dá. Kd yž se svěří o sv ých problémech, svém trápení. Pokud jsou to problémy typu
–
nešťastná
láska
apod.,
tak
se
rodičům
uleví.
Jedná
se
o probl ém y, kt e r ým i s i proš el as i kaž d ý. Horš í j e, kd yž s e dí t ě s věří rodičům s tím, že je ve škole středem posměšků, že ho spolužáci pošťuchují, nebo mu kradou věci nebo si ho nahrávají na mobilní t el efon y, kd yž ho t řeba bi j í nebo j i nak t res t aj í . Pokud nejsou rodiče ke svým dětem lhostejní a nevidí vinu těchto útoků ve svých dětech, tak se snaží všemožně dítěti pomoci. Shánějí literaturu, různé internetové stránky, kde jsou rady, jak postupovat při zjištění, že jejich dítě je šikanováno.
10
2
Š i ka n a Šikana
je
jednání,
které
je
ve
společnosti
nepřípustné,
nežádoucí. Š i kana j e úm ys l né a opakované f yz i c ké či ps ychi cké ub l i ž ování s l abš í m u j edi nci (skupi ně) s i l něj ší m jedi ncem (s kupi nou). J e t o, když jeden ze žáků nebo více žáků úmyslně a opakovaně (nemusí být pravidlo)
ubližuje
druhým.
Šikana
je
zneužívání
moci,
v ýhod y.
(Vágnerová a kol., 2009, s. 11)
2.1
Šikana viditelná V současném světě se setkáváme s mnoha projevy šikany. Asi
nejběžnější třídění je následující – projevy, kdy se setkávají aktéři šikany tváří v tvář: -
Fyzická
šikana,
která
se
projevuje
ve
f yz i ckém
jednání
(kopání, bití, škrcení, apod.). -
Psychická šikana, která se projevuje v psychickém násilí jako j e z es m ěš ňování , nadávk y, pom l uv y, i nt ri k y apod. ( Vá gnerov á a kol., 2009, s. 11)
2.2
Šikana neviditelná V současné době s rozvojem virtuálního světa nastupuje nový
druh š i kan y, kt er ý z apl avuj e cel ý s v ět raket ovou r ychl os t í a kt er ý s e děj e s kr yt ě, nevi di t el ně t z v. k yberš i ka na. J e t o druh ps yc hi cké š i kan y, který může způsobit i smrt oběti. Specifickým druhem je šikana pom ocí m obi l ní ho t el efonu, nat áčení f yz i ck ého či s ex uál ní ho nási l í . (Vágnerová a kol., 2009, s. 91)
11
3
Ú č a s t n í c i š i ka n y
Každá šikana s sebou nese role, ve kterých se ocitají účastníci tohoto jednání. -
Role oběti.
-
Role agresora.
-
R ol e při hl íž ej í cí ho – m l čí cí vět š i ny. O b ětí m ůž e b ýt kt erékol i v dí t ě. Vel m i t refně t o v ys t i hl Kol ář:
„Téměř
každá
skupina
si
najde
nějakou
oběť
a
kritéria
tohoto
„vyznamenání“ jsou velmi rozmanitá. Navíc někdy není důležité, jaká oběť vlastně je, její výběr je naprosto nahodilý. Při troše smůly se může obětí šikany stát kterékoliv dítě.“ Přesto se dá říci, že je dítě, kt eré s e oci t ne v rol i obět i , v ybí rá no agres orem z ám ěrně. Agres or t ot iž um í v ycí t i t a efekt i vně v yuž í t urči t é r ys y chov ání a j ednání oběti. (Lovasová, 2006, s. 13) Oběťmi jsou většinou děti, které se odlišují
od
kolektivu
ať
je
to
vzhledem,
chováním,
rodi nn ým
zázemím, nadáním či handicapem. V těchto případech si dítě, které je obět í , m ys l í , ž e s i z a t akov ý z půs ob z acház ení m ůž e sam o a t o s vou odlišností od kolektivu. Odlišnost člověka přece nedává právo nikomu se k němu tak chovat. (Vágnerová a kol., 2009, s. 12, 14) V rol i agres ora s e m ůž e oci t nout kdokol i v. M ůž e b ýt z půs obena mnoha faktory - náhodami, podmínkami ve škole. Může vypl ynout ze s i t uace. Zpoč át ku t o m ůž e b ýt l e grace a poz děj i t o m ůž e přerůs t v šikanu, která se agresorovi začne líbit, začne být na svém jednání z ávi s l ý, prot ož e mu při náš í us pokoj ení a hl avně k ýž ené v ýs l edk y. J e s t ředem poz ornos t i kol ekt i vu, m á re s pekt . J ak s i vš i chni m ys l í , ž e agresorem může být jen hlupák a surovec, tak to není tak docela pravda.
Agresorem
může
b ýt
i
dítě
velmi
inteligentní
z tzv. „dobré rodiny“. Tento druh šikany je vzhledem k inteligenci dítěte
propracovanější,
dům ys l něj š í ,
12
většinou
prováděn
prostřednictvím
druhých
lidí.
Proto
hůře
b ývá
r oz poz nat el n ý.
(Vágnerová a kol., 2009, s. 14) Agresorem však většinou bývají žáci, kteří
jsou
impulsivní,
mající
problémy
kázně,
s dodržováním
narušeným vztahem k autoritě a mnohdy zapojených do gangů, které jsou
organizované,
páchající
trestnou
činnost.
Agresivita
může
pramenit i z rodiny, kde se často objevuje. Nebo může agresivita pramenit z chování v rodině, ve které je požadována poslušnost, až vojenský dril. Takoví agresoři jsou rafinovaní. Násilí je cílené, děje s e vět š i nou s kr yt ě , bez e s vědků. Nebo agres i vi t a pram ení cí z rodin, kde převládá sarkasmus, ironie a tzv. „černý humor“. Tito agresoři bývají však optimističtí, zábavní, oblíbení a vlivní. Svou pozornost si v ynucuj í t í m , ž e vym ýš l ej í z l om ys l nos t i vůči obět i , ab y m ěl i z aj i š t ěni diváky
a
tím
uspokojovali
potřeby
vlastní
pozornosti
a při j et í s kupin y. Š i kanuj í pro pobavení s ebe i s vého obecens t va. Snaží
se
šikanovat
směšnou
formou.
(Vágnerová
a
kol.,
2009,
s. 83 - 86) Agresorem může být dítě, které má nedostatek morálního cí t ění , poci t ů vi ny či l í t os t i. Agres orem m ůž e b ýt i dí t ě, kt eré j e v kolektivu méně oblíbené, které žáci nechtějí ve svém kolektivu. Dítě
se
proto
snaží
získat
tímto
jednáním
pozornost
druhých
spolužáků, toužící po jejich uznání a kamarádství. Také se jim může stát dítě, které žije v rodině, kde dochází častěji k tělesnému či psychickému jednání mezi rodiči nebo na dítěti samém. (Lovasová, 2006, s. 12, 13) Roli přihlížejí.
přihlížejícího Účastníci,
zastávají
kteří
mají
ostatní
účastníci,
nedostatečnou
míru
kteří
mlčky
statečnosti
a zodpovědnosti. Někteří vnitřně s jednáním souhlasí, jiní nesouhlasí. Žádné kroky však k odstranění šikany nepodnikají. Nic s tím nedělají, protože ani dospělí nic nepodnikají. Zdá se jim to proto normální. Tím se ocitají v tomto procesu, protože na násilí neupozorní, nebrání oběť š i kan y, a gres or y nez as t aví a t ol eruj í j ej i ch j ednání . Boj í s e, ž e by se toho, aby se jednání neobrátilo nakonec proti nim. Tato neaktivita a
kol.,
může
se
2009,
s.
87,
obrátit 88)
Mohou
13
i být
v
aktivitu.
v yprovokování
(Vágnerová kolektivem
k tomu, aby se přímo účastnili takového jednání: „Pojď si také kopnout!“, nebo „Tady máš mobilní telefon a natoč nám to!“. Je to legrace. Jsou zataženi přímo do děje jednání. V jejich chování nastává zlom. Stačí velmi málo, aby člověk překročil tuto hranice mezi pasivitou a aktivitou. Pak už to jde samo.
14
4
H r a n i c e š i ka n y Kde vlastně končí legrace a začíná šikana? Tuto hranici je
mnohdy těžké rozpoznat. U každého člověka je pocit, že jde již o šikanu, subjektivní. Bezpečně však šikanu pozná ten, kdo je její obětí. Pozná, že již nejde o legraci ani klukovinu, ale o skutečnou šikanu, protože mu to způsobuje psychické problémy. Škádlení je l egra ce, není ví t ěz ani poraž en ý. U š i kan y j e pom ěr s i l roz dí l n ý, agresor se vyloženě baví tím, aby způsobil oběti ponížení či bolest. Š i kana m á s vé charakt eri s t i cké z nak y: -
Záměrnost.
-
Opakovanost.
-
Dlouhodobost (může být i jednorázová).
-
Nesměřuje k něčemu cílenému, je chtěným jednáním.
-
Působí na oběti negativně.
-
Agresor
je
silnější
jak
oběť
(nemusí
b ýt
i psychicky. (Vágnerová a kol., 2009, s. 73 -74)
15
vždy),
f yz i ck y
5
Příčiny Proč se děti tak chovají? „Pod příčiny šikanování se často
zahrnují
jak
osobnostní
rysy
obětí
a
agresorů,
tak
nejrůznější
podmínky týkající se buď okolního prostředí, ve kterém se škola nachází
(sociální,
kulturní),
nebo
přímo
prostředí
uvnitř
školy
(architektura, klima školy, složení žactva).“ (Bendl, 2003, s. 50) Proto se dítě chová tak, jak mu prostředí, ve kterém se nachází, dovolí
se
tak
chovat.
Proto
i
prostředí
má
na
výs k yt
šikany
nepřehlédnutelný vliv. (Kolář, 2001, s. 92)
5.1
Tlak kolektivu Jedinec je nucen se chovat tak, jak si společnost žádá. Chlapci
m aj í b ýt m už ní , což z nam ená b ýt t vrd ý, um ět s e brá ni t , nebát s e dostat ránu a umět ji opětovat. Pokud je člověk k takové sociální roli veden a připravován (tělesná příprava hraničící s vojenským drilem), vnímá tuto roli jako předurčenou a plně si ji uvědomuje, protože slabí a neprůbojní jsou terčem pohrdání a posměchu. V každém člověku je ta část mužná a ta část ženská, jemná. Obě s sebou vnitřně bojují a je otázkou, která z nich vyhraje. Pro většinu chlapců je ale nepřijatelné, ab y v yhrál a t a ž en s ká čás t , prot ož e by b yl i s t ředem ono ho pos m ěchu a pohrdání, proto je tato část většinou potlačena a v yhrává ta mužská, silná. Pokud ale vyhraje ta druhá část, tak ta se stává středem posměchu a ponižování – šikaně. (Lovasová, 2006, s. 11)
5.2
T o u h a p o mo c i „Přání ovládat druhého ať už za účelem prospěchu (nabytí
hmotné věci, peněz …), či uspokojení vlastního ega (někdo je nám vydán na milost a nemilost). Touha po moci je spíše „přiživujícím 16
motivem“ k výše uvedenému. Přání ovládat druhého člověka je silné i ze zcela racionálního (nikoli však správných) důvodů. Ovládáme-li nějakého jedince či ještě lépe skupinu jedinců, pomůže nám to splnit vlastní přání a dosáhnou jakého si uspokojení“. (Lovasová, 2006, s. 11). Je to jako nemoc, která nás velmi rychle zachvátí a pak trvá velmi dlouho, než se té nemoci zbavíme.
5.3
Motiv krutosti V každém člověku dřímají sklony k sadismu. Někdy stačí velmi
málo,
aby
se
tento
spící
sklon
projevil.
Šikana
tento
sklon
uspokojuje, přece jenom je příjemné si někoho v ychutnat a dívat se jak trpí. Vidět někoho trpět je uspokojující, aniž by měl jedinec sklony i
k sadismu.
jedinec,
který
Výjimečně
je
psychick y
se
však
nemocný
může a
v kolektivu
násilí,
které
najít
činí,
je
způsobeno patologickými příčinami. Dnešní mládež vše zdůvodňuje tím, že je nuda, že se nic neděje. Vždyť to je jen taková legrace.
5.4
Z v ě d a v o s t , e x p e r i me n t Každý člověk je zvědavý, jak co funguje, jak kdo reaguje na
určité podněty. Agresor je taktéž člověk a jako každý je zvědavý, jak se projeví oběť, jeho strach, reakce na bolest, ponížení. Je to vlastně pokus. Oběť je tím duševně obnažována. K plnému rozvinutí šikany musí být splněny tři podmínky: -
Přítomnost agresora.
-
Přítomnost oběti.
-
Přítomnost prostředí šikaně nebránící. (Lovasová, 2006, s. 12)
17
6
Š i ka n a j a ko t a ko v á Šikana
S pol ečn ým
se
vyskytuje
znakem
těchto
v nejrůznějších kolektivů
je
to,
typech že
se
kolektivů. vysk ytují
v uz avřen ých z aří z ení ch, z e kt er ých urči t ou dobu není úni ku (bez s ankce). Ve vět š i ně t ěcht o z aří z ení j e nut ný, nedobr ovol n ý pob yt . Š kol a j e bez es poru t akov ým z aří z ení m . K š i kanování docház í ve škole, mimo školu a to cestou do školy, ze školy. Ve škole nejčastěji dochází k šikanování v místech, kde nedohlédne učitelské oko (šatn y, W C , j í del n y, š kol ní poz em ky). (B e ndl , 2003, s . 51) Ve š kol e s e m ůž em e s et kat s růz n ým i druh y š i ka n y a s růz n ým i s t upni brut al i t y. V současné době je na silném vzestupu šikana, která dostala název podle pomůcek, kterých se při ní používá. Jedná se tzv. kyberšikanu. S l ovo k yberš i kana pocház í z angl i ckého s l ova c ybe rbul l yi ng. Také s e jí někdy říká k ybernetická šikana nebo počítačová šikana.
18
7
K y b e r š i ka n a Svět moderních technologií se neustále zdokonaluje a nabízí
možnosti, které jsou pro dnešního člověka až neuvěřitelné. Moderní technologie - internet, mobilní telefony, počítačová technika, atd., přitahují převážně mladší generaci, která je schopna trávit většinu volného času v zajetí těchto moderních hraček. Ano, pro děti jsou to hračk y. Vž d yť d ět i s i rád y hraj í a t yt o věci j i m pos k yt uj í nekonečné možnosti.
T yt o
umožňují
technologie
rychle
získat
informace,
komunikovat, zahrát si hru, pouštět filmy a hudbu. Protože děti tráví s těmito hračkami mnoho času, umějí s nimi pracovat lépe než rodiče. C h ybí
jim
zkušenosti
však
zkušenosti
získané
věkem,
dospělých. neumí
tak
Protože
dobře
nemají
předcházet
zdravé rizikům
s poj en ým s m oderní m i t echnol ogi em i . T yt o t echnol ogi e j s ou vel m i dobrým pomocníkem, ale i nebezpečným nástrojem. Jedním z těchto nebezpečných nástrojů je kyberšikana. Hlavním problémem je fakt, že se odehrává ve virtuálním prostoru, kterému my starší tak dobře neroz um í m e a t udí ž nevím e, j aké m ož nost i vi rt uál ní s vět s k ýt á. Kyberšikana
jako
druh
šikany,
využívá
nebo
spíše
zneužívá
elektronických prostředků – mobilní telefony, e-maily, internet apod. Boj prot i t om ut o druhu š i kan y j e probl em at i ck ý. A gr es or j e s kr yt ý v e virtuálním
světě
za
ps eudon ym .
Řada
zemí
již
přijala
patřičná
opatření ve formě zákonů. Ve Spojených státech amerických je od roku 2006 federálním zločinem. (Vágnerová a kol., 2009, s. 91, 92) S k yb erš i kanou s e m ůž em e s et kat kdekol i a kd ykol i . M ůž e t rvat delší dobu, protože její odhalení je složité, čímž nezřídka dosáhne gigantických rozměrů. Další specifikací kyberšikany je obměňující se charakter celého procesu šikanování a to i rolí agresora či oběti. V publikacích je ke kyberšikaně zveřejněno, že 40 % obětí nikdy nezjistí agresora, protože vypátrat agresora je velmi zdlouhavé a složité. Agresor schovaný za k yberprostor si dovolí to, co by si v reálné
situaci,
kdyb y stál
tváří
(Vágnerová a kol., 2009, s. 94) 19
v tvář
oběti,
nikdy
nedovolil.
8
Mo b i l n í t e l e f o n j a ko n á s t r o j
V současném
světě
jsou
mobilní
telefony
nedílnou
součástí
života. Tento elektronický prostředek usnadňuje komunikaci mezi lidmi a přístroji. Život bez mobilních telefonů by b yl jistě složitější. Mobilní
telefon
sloužil
ve
začátcích
svých
pouze
k volání
a v ýj i m ečně k z as íl ání krát k ých t ex t ov ých z práv. M obi lní t el efon b yl v počátcích velmi drahý a nemohl si ho každý dovolit. Postupem času docházelo ke zdokonalování těchto přístrojů. V dnešní době jsou m obi l ní t el efon y s chopn y k rom ě vol á ní a pos í l ání krát k ýc h t ex t ov ých zpráv díky zabudovaným fotoaparátům pořizovat fotografie, pořizovat vi deoz áz nam y j ak o vi deokam er y a t yt o pos í l at po s í t i komukol i a kdekoli. Dokážou se připojit na internet. Stahovat videa, hudbu, hrát hry a spoustu dalších možností. V současné době jsou mobilní telefony dostupné prakticky každému. Věková hranice dětí, které dostanou svůj první mobilní telefon, se pořád snižuje. Rodiče pořizují dětem mobilní telefony již při nástupu do školy, protože mají jistotu, ž e s e s dí t ět em kdyk ol i s poj í . M ys l í s i , ž e m aj í dět i pod kont rol ou. Masivní
rozšíření
mobilních
telefonů
si
proto
v yž ádal o
spoustu
opatření, stanovení jasných pravidel (omezení na úřadech, u lékaře apod.) nebo přímo zákonných úprav (zákaz telefonování při řízení voz i dl a). T yt o om e z ení js ou v drt i vé vět š i ně pro nás dospěl é. Exi s t ují i pravidla pro děti? Jsou vedena k tomu, jak a kde používat svůj m obi l ní t el efon? To j e na z am yš l e nou. J á os obně si m ys l í m , ž e většina
dětí
nerespektuje
pravidla
používání
mobilních
telefonů.
M ys l í m t í m použ ívání m obil ní ch t el efonů při v ýuc e ve š kol ách. Dnešní děti jsou jiné. Málokteré si přečte dobrou knihu nebo jde za s v ým i kam ar ád y. Vět š i na s edí dom a u počí t ače nebo zkoum á funkce s vého nového m obi l ní ho t el efonu s dot ykov ým di s pl ej em . S oučas ná doba
si
však
žádá
ovládání
těchto
elektronických
(http://cms.ebezpeci.cz/content/view/34/63/lang,czech/)
20
zařízení.
9
P r o j e v y ky b e r š i ka n y Kyberšikana má mnoho podob. Všechny jsou však vztaženy
k mobilním telefonům a internetu. Jedná se převážně o následující projevy: -
Odcizení osobních dat za pomoci počítače.
-
Zavirování počítače.
-
Zasílání vulgárních e-mailů.
-
Zasílání výhrůžnýc h zpráv.
-
Na webov ýc h s t rá nkách z veřej ňuj í vt í pk y, fot k y, vi d ea, kt eré zesměšňují dítě. Útočí na oběť na webech, při chatování. (Vágnerová a kol.,
-
2009, s. 92) Kyberšikana má stejné účinky jako šikana, dokáže zničit oběť stejně ve virtuálním světě, jako šikana reálná, která se děje tváří v tvář.
Velmi
v současné
závažnou
době
k yb erš i kan ou
kyberšikana
za
mezi
použití
dětmi
na
mobilního
školách
telefonu.
je Jde
v drtivé většině o nahrávání scén na mobilní telefon a následné roz es í l ání znám ým adres át ům nebo dokonce v yv ěš ení na i nt ernet u. Vyvěšením na internetu dochází k tomu, že za velmi krátkou dobu dojde k rozšíření těchto scén po celém světě, čímž dochází k zesílení š i kan y. T yt o s cén y j s ou dál e obm ě ňován y a z novu vyv ěš ován y n a internetu.
Může
pornografickou pracovat úprav
dojít
i
tématikou.
s informačními
scén.
„Např.
na
k obměňování Ten,
kdo
je
technologiemi, portálu
YOU
s velmi velmi má
drastickou
schopný a
neomezené
TUBE
stačí
nebo dokáže
možnosti
vyťukat
do
vyhledávače anglický ekvivalent slova šikana – výraz „bullying“ –
a
vypadnou
desítky
záznamů
o
fyzicky
a
psychicky
týraných
obětech.“(http://www.vychovn yporadce.wbs.cz/sikana-a-kybersikana. html) Natáčení videí se stává v některých státech i prostředkem
21
příjmů.
Dochází
k prodávání
nahraných
scén.
Čím
je
scéna
brutálnější, tím je hodnotnější. Tak je tomu např. v Rusku. Kyberšikana může být jednorázová nebo může být dlouhodobá. Út ok na os obu m ůž e b ýt veden j edn ou, al e pokud bud e v yv ěš en na Int ern et u na někt er ém z e s erverů, m ů ž e b ýt oběť opět ovně at akována tím, že se bude opakovaně dívat na uvedenou scénu. To má za následek prohlubování psychického tlaku na oběť a bezmocnost s tím cokoli dělat, protože oběť není schopna ze serveru ponižující scénu odstranit. Traumatizující je pro oběť také to, že na server, kde je scéna v yvěšena, má přístup kdokoli, kdo má připojený internet. I kd yž j e poz děj i dí l o s t až eno z i nt ernet u, m ůž e ž ít dál e, prot ož e j e před
stažením zálohováno.
Může nastat
situace,
že je zde opět
vyvěšeno. Pokud tedy agresor bude chtít, je prakticky nemožné scénu z internetu dostat, vyhubit. (Vágnerová a kol., 2009, s. 95, 96)
22
10
K y b e r š i ka n a a u č i t e l Kd yž b yl někdo v e t ří dě t z v. „ ofl as t rován“ od uči t el e z a něj akou
klukovinu, docházelo za mých školních let k tomu, že se někteří za onu
projevenou
pozornost
učiteli
mstili.
Občas
přiletěl
k tabuli
něj ak ý papí rek, občas při pí náček na ži dl i z a učit el s k ým s t ol em , občas kří dou uš pi něné roh y uči t el s kého s t ol u. B yl a t o l egra c e, kt erá vž d y zůstala mezi stěnami třídy nebo školy.
P ro s oučas né ž ák y j e t ent o z půs ob prot es t u nudn ý. Dn eš ní dět i s e ve š kol e m s tí uči t el i j i nak z a onu „ poz ornos t .“ M ys l í m t ím š pat né z nám k y, poz nám k y do ž ákovs ké kní žk y. Ano, j e t o m st a z a pom ocí mobilního telefonu a následně internetu. Aniž by učitel věděl, je vyfotografován
některým
žáků
na
mobilní
telefon
nebo
dokonce
natočen na video a toto je následně vyvěšeno na webové stránky. Na stránkách jsou učitelé hodnoceni podle vzhledu a oblečení mnohdy i vulgárně. Nebo jsou učitelé nahráváni v trapných situacích a opět vyvěšeni na webu. Výjimkou nejsou i falešné fotografie učitelů v intimních chvílích nebo porno-fotografie. T yto aktivity žáků jsou velmi oblíbené a weby s těmito jejich aktivitami velmi navštěvované. Žáci
si
tím
ale
neuvědomují,
že
porušují
zákon
a
to
Zákon
č. 101/ 2000 S b., o ochraně os obní ch údaj ů. (ht t p: / / www.novi nk y. cz / domaci/192126-deti-se-msti-ucitelum-na-internetu-je-vulgarnehodnoti.html)
23
11
Ř e š e n í ky b e r š i k a n y v e š ko l e V pří padě, ž e s e na š kol e z ji s t í k yb e rš i kana, m ěl i b y b ýt u či t el é
seznámeni, jak tento stav řešit. -
Prvním
krokem
učitele
oddělení
je
agresora
oběti.
od
Uklidnění oběti a posílení jejího správného rozhodnutí, že se s probl ém em někom u s věři l a. Nez b yt n ým krokem j e i nf orm ování rodičů oběti. -
Dalším krokem je informování oběti o dalších postupech, které se budou provádět. Vysvětlení oběti, že se mamá mstít, že má zajistit důkaz y k yberšikany. Uložit si vyvěšenou scénu z webu apod., což je důležité pro další šetření a dokazování věci. V případě zjištění velmi závažného jednání agresora se může jednat i o trestný čin. Potom jsou zajištěné důkazy důležité pro Policii ČR při dokazování takového jednání.
-
Další krok spočívá v kontaktování agresora, pokud je znám, ale bez účasti oběti, aby odstranil nežádoucí scénu z webu, kde
vyvěsil.
ji
provozovatele
Pokud
webu
o
neučiní,
tak
v yvěš ené
je
scéně.
třeba
kontaktovat
Provozovatel
má
možnost tuto scénu odstranit a zjistit historii dat k případu (důležité pro možné šetření Policie ČR). -
Potrestání
viníka
kázeňské
v
pravomoci
š kol y,
pokud
není
jednání kvalifikováno jako trestný čin. Agresor je potrestán s ní ž en ým
stupněm
z
chování
nebo
má
omezenu
možnost
noš ení m obil ní ho tel efonu do š kol y. -
Tí m pos l edním a nej t ěž š ím úkol em v boj i prot i k yber š i kaně j e snaha, aby se již takové jednání ve škole neopakovalo. Jedná se o dlouhodobý úkol zaměřený na práci s žáky a prevenci proti
takovému
jednání.
view/30/39/lang,czech/).
24
(http://cms.e-bezpeci.cz/content/
12
Š ko l a a p r e v e n c e p r o t i ky b e r š i ka n ě Pokud se ve škole objeví šikana nebo její druhy, jako je
k yberš i kana, j e t o vž d y probl ém a do s t i z ávaž n ý. Boj s t í m t o druhem j ednání j e dl ouhodob ý, nel ehk ý, v yž aduj í cí z kuš enos t i . Zás adní m prvkem
boje
je
prevence,
což
předcházení
znamená
vzniku
kyberšikan y. Každá škola by měla mít člověka, který je zasvěcen do t aj ů š i kan y, j e pr os t ě odborní kem , kt er ý dokáž e rea govat na j ej í projevy. Mělo by se jednat o člověka, který bude schopen realizovat a koordinovat preventivní programy školy proti šikaně a kterému bude škola jako celek důvěřovat a pomáhat v boji proti tomuto druhu zla. Č l ověk z řad z aměs t nanců š kol y, kt er ý z ná dobře pr os t ředí š kol y – školní preventista. Žáci by měli být informováni o tom, co je vlastně kyberšikana, jak se projevuje, v čem spočívá její nebezpečí a j ak bez pečně pracovat a v yuž í vat i nt ernet a m obil ní t el efon y. Informovanost žáků o sankcích, které je možno udělit při zneužívání mobilních
telefonů
ve
škole
a
internetu
je
součástí
prevence.
S am oz řej m os t í j e i i nform ovanos t rodi čů, j ak s e m aj í chovat , kd yž j e jejich dítě obětí kyberšikan y nebo v horším případě pro rodiče je agresorem. Žáci by si měli být jisti tím, že v případě pomoci se mohou kdykoli na školu obrátit a školy jim pomůže. Nebude se snažit případ v yřeš i t z a z avřen ým i dveřm i . V yt voř i t t akové prost ředí ve š kol e, ab y se děti nebál y svěřit se svým problémy včas. Prolomit mlčenlivost vět š i n y obět í k yb er š i kan y. Ve š kol ách b y m ěl b ýt upravován Š kol ní řád t ak, ab y om ez oval možnost vzniku kyberšikan y. Není nic jednoduššího, než zakázat nošení mobilních telefonů do školy nebo alespoň zakázat jejich použ í vání ve v yu č ovací ch hodi nách. P ři obj evení k yb erš i kan y t ut o důs l edně v yš et řovat a z aj i st i t veš keré dos t upné i nform ace o t om t o jednání a nebát se spolupracovat s Policí ČR na případech. Dal š í m prevent i vním krokem v boj i prot i k yberš i kaně j e cí l ené
25
seznamování žáků pozitivními možnostmi informačních technologií, jak jsou schopny pomáhat člověku. Také je třeba ukázat žákům, že i učitel rozumí těmto technologiím a umí s nimi velmi dobře zacházet. I t o j e preven ce prot i k ybe rš i kaně. Žá ci z j i st í , ž e můž e b ýt uči t el rovnocenným soupeřem. Neustále držet v podvědomí žáků a rodičů, že se kyberšikana kdykoli může z nenadání objevit. Seznamovat rodiče s program y, které
jsou
na
škole
proti
šikaně
zaměřeny.
Provádět
opakovaně
anonymní průzkum ve škole mezi žáky popř. i mezi rodiči, jak se osvědčily preventivní programy proti tomuto jednání. (http://cms. e-bezpeci.cz/content/view/29/39/lang,czech/)
26
13
K y b e r š i ka n , z á ko n a p o l i c i e P oj em „ k yberš i kan a“ není v Tres t ní m z ákoní ku č. 306/ 2009 S b.,
který
nabyl
účinnosti
dnem
1.
ledna
2010,
uvedena.
Jde
o neznámý pojem. Tento pojem však v sobě může skrývat řadu trestných činů, kterých se můžou děti dopustit. Jedná se převážně o nás l eduj í cí t res t né či n y, z a kt eré m ů ž e b ýt a gres or pot res t án v horní hranici až na 4 roky:
-
-
Ublížení
na
zdraví
dle
§
146,
potrestán
odnětím svobody na 6
kde
může
b ýt
pachatel
měsíců až 3 léta.
O me zován í os obn í s vob od y dl e § 171, kde m ůž e b ýt p achat el potrestán odnětím svobody až na 2 roky.
-
Vyd í rán í dl e § 175, kde m ůž e b ýt pachat el pot res t án odnět í m s vobod y n a 6 m ěs í ců až 4 rok y.
-
Krád ež dl e § 205 , kde m ůž e b ýt pachat el pot res t án odnět í m svobody až na 2 roky.
-
Poškozování potrestán
-
cizí
věci
dle
§
228,
kde
může
b ýt
pachatel
odnětím svobody až na 1 rok.
Násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci dle § 352, kde m ůž e b ýt pachat el pot res t án odnět í m s vobod y až na 1 rok.
-
Neb ezp ečn é vyh rožován í dl e § 353, kde m ůž e b ýt pachat el potrestán odnětím svobody až na 1 rok.
-
Neb ezp ečn é p ron ás l ed ování dl e § 354, kde m ůž e b ýt pachat el potrestán odnětím svobody až na 1 rok.
Poslední z výše uvedených trestných činů je činem novým, 27
který
má
v odstavci
prostřednictvím nebo
1,
prostředků
jinak kontaktuje.“
písmenu
c)
uvedeno:
elektronických
„vytrvale
komunikací,
(ÚZ Trestní zákoník,
Trestní
jej
písemných řád
2010,
s. 144) S am oz řej m ě m ůž e b ýt k yb erš i kana v m éně z ávaž n ých př í padech kvalifikována jako přestupek. Toto jednání je šetřeno jako přestupek proti
občanskému
soužití
dle
§
49
zákona
č.
200/1990
Sb.,
o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, za které může být ul ož ena pokut a až do v ýš e 5 000 Kč.
28
14
P ř í b ě h ky b e r š i ka n y Na závěr této části bych rád uvedl příběh, který se stal ve škole.
Myslím, že po přečtení komentář nepotřebuje. „Dvanáctiletý
chlapec
opakovaně
byl
cílem
verbálních
i fyzických útoků několika svých spolužáků. Škádlení postupem času přerůstalo
v zesměšňování
velmi
vulgárními
výrazy
a
opakované
fyzické napadání se dělo nejen ve škole, ale i mimo ni. Jejich agresivita slovně
se
stále
napadali,
vyvrcholilo
tím,
stupňovala,
fackovali, že
jednoho
agresoři
bili dne
a
opakovaně
kopali
o
po
přestávce
poškozeného
celém
těle.
chlapce
ve
Vše třídě
připoutali průhlednou lepicí páskou k židli a vysypali na něho celý obsah z odpadkového koše. Vše natáčeli prostřednictvím mobilního telefonu. Chlapec si pak na toaletě podřezal žíly. Naštěstí se povedlo ho
zachránit,
ale
s psychickými
(Vágnerová a kol., 2009, s. 97)
29
následky
se
dosud
potýká.“
P r a kt i c ká č á s t
30
15
P r e v e n c e a ř e š e n í š i ka n y n a š ko l á c h Šikana
se
na
školách
šíří
jako
metastázy
v organismu
nemocného člověka napadeného rakovinou. Šikana na školách má příznivé podmínky, protože upevňuje agresor y v nepřemožitelnosti tím, že je těžce odhalitelná. Dává agresorovi pocit, že se mu nemůže ni c s t át , kd yž na něj ni kdo nepři š el . Tat o probl em at i ka z as ahuj e čí m dál m l adš í děti . J e t o j ev, kt er ý s e v ys k yt uj e ve vš e ch s kupi nách a
společenstvech,
tedy
ani
školy
nejsou
uchráněny.
V minulosti
tomuto problému nebyla věnována taková pozornost, jako nyní. Asi neb yl roz š í řen v t akovém m ěří t ku nebo m ož ná neb yl t ak m edi al i z ován jako nyní. Možná je to z důvodu rostoucí agresivity iniciátorů. Možná z nějakého
jiného
důvodu.
Tuto
m yš l enku
nechám
otevřenou.
Nesporný je fakt, že brutalita je mnohdy člověku nepochopitelná. V současné době školy připravují nové vzdělávací programy pro pedagogické pracovníky v oblasti šikany všeho druhu. Metodické pok yn y, j ak pos t upovat v pří padě zj i št ění š i kan y, předná š k y a bes ed y s odborní k y a s pec i ál ně v yš kol en ým i pracovní k y. S t ačí to nebo j e t o m ál o. To ukáž e čas , z da s e s pol ečnos t dokáž e s t ímt o z houbn ým nádorem vypořádat. Je pravdou to, že každá škola přistupuje k tomuto závažnému problému rozdílně. Informovanost rodičů a žáků, co se děje ve škole je velmi nízká. Spolupráce s rodiči by mohla být intenzivnější. (http://www.npc.aa/index1024.htm/)
1 5 . 1 D o t a z n í k a p o p i s v ý z k u mn é h o s o u b o r u V praktické části své bakalářské práce jsem zvolil kvantitativní v ýz kum . Výz kum byl t ed y poj at ší řeji a neb yl z koum án do hl oubk y. Vl as tní v ýz kum byl real izován formou dot azní kové m etody. Dot azní k, kt er ý s e s oučás tí příl oh y č. 1, obsahuj e celkem 26 otáz ek, kt eré b yl y uzavřené, polouzavřené i otevřené. Úvod dotazníku byl zaměřen na charakt erist iku respondent a, pohl aví , věk, rodi nné pom ěry. Druhá
31
část
dotazníku
Respondentům
zaměřena
byla byl
na
vlastní
dotazník předložen
problém,
tedy
šikanu.
v písemné podobě v únoru
2010. S am ot ný v ýzkum b yl proveden na dvou náhodně v ybran ých školách v okrese Přerov a to na škole základní a škole střední. Dotazník
byl
předložen
k vypracování
celkem
100
anonym ní m
res pondentům. Z toho 50 respondent ů byl o z e š kol y z ákl adní ve věkovém
rozpětí
10
až
15
let,
tedy
7.,
8.
a
9.
tříd
a stejný počet ze školy střední ve věkovém rozpětí 15 až 18 let, tedy 2., 3. a 4. ročníků. V dot azníkovém š et ření byl o dívek cel kem 49 a chlapců 51.
1 5 . 2 C í l e v ý z k u mu a s t a n o v e n í h yp o t é z Úkolem této práce je zjistit, jaké pohlaví je častěji šikanováno, zda má vliv na četnost šikany věk a finanční zázemí agresorů. Na z ákl adě t ěcht o cí l ů v ýz kum u b yl y for m ul ován y ot áz k y v předl ož eném dot az ní ku res pondent ům . Tent o cí l v ýz kum u b yl s t an oven z ám ěrně, protože já sám mám na základní škole dvě dcery a není mi lhostejné, v jakém prostředí vyrůstají. Budou to právě naše děti, které budeme ve stáří potřebovat, abychom toto období prožili s úctou a v pohodě. P ro ověření cí l ů v ýz kum u j s em s t anovi l nás l eduj í cí hypo t éz y: H1:
Dívky jsou častěji obětí kyberšikany než chlapci?
H2:
Na základních školách se kyberšikana vyskytuje častěji než na školách středních?
H3:
Kyberšikany
se
častěji
dopouštějí
děti
z
finančně
zajištěných než z rodin finančně nezajištěných?
1 5 . 3 A n a l ý z a v ý s l e d ků v ý z k u mu a i n t e r p r e t a c e Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 100 respondentů.
32
Tent o počet dot azovan ých b yl z vol en cí l eně s ohl edem na h ypot éz u H2. Graf č. 1
Pohlaví respondentů
Dívky 49%
Chlapci 51%
V nahodi l ém v ýbě r u res pondent ů převaž uj e m už s ká popul ace. Graf č. 2
V otázce č. 3 byli respondenti dotazováni, v jaké rodině žijí. V úplné rodině žije 86 % a v neúplné rodině 14 % dotazovaných. Dal š í ot áz ka b yl a s m ěřována na t o, z da b ydl í na ves ni ci nebo ve m ěs t ě. Z v ýz kum u v ypl ynul o, ž e na v es ni ci b ydl í 74 % dot az ovan ých a ve městě jich bydlí 26 %. Co se týče finanční stránky, tak 87 % si m ys l í , ž e ž i j e v rodi ně, kt erá j e fi nančně z aj i š t ěna, 8 % s i m ys l í , ž e žijí v rodině, která není finančně zajištěna a 5 % neví, zda je či není 33
rodina finančně zajištěna. Graf č. 3
Finanční zajištění rodiny Nevím 5%
Ne 8%
Ano 87%
Další otázky b yl y zaměřeny na to, zda vlastní mobilní telefon s fotoaparátem. Mobilní telefon s fotoaparátem je hlavní prostředek k natáčení videí na školách i mimo školu. V dotazníku uvedlo 96 % respondentů, že tento druh mobilního telefonu vlastní. Pouze 4 % má mobilní telefon bez fotoaparátu. C elých 100 % respondentů nosí m obi l ní t el efon do š kol y. M obi l ní t el efon použ í vá ve š kol e 90 %, 10 % ve š kol e t el efon nepouž í vá vůbec. K j i n ým účel ům , než j e telefonování, posílání SMS zpráv, přehrávání hudby, používá mobilní telefon
12
%
dotázaných.
Jedná
se
o
natáčení
spolužáků
a uči t el ů v růz n ýc h s i t uací ch. V ot áz ce č. 9 uvedl o 79 % ž áků, ž e kyberšikana
je
druhem
šikany
za
pomocí
moderních
technologií
- internetu a mobilních telefonů. Zbyl ých 21 % uvedlo, že se jedná o nějaký druh šikany. Z toho lze usuzovat, že respondentům slovo kyberšikana cizí není. V ot áz ce č. 10 b yl i res pondent i dot az ováni , zda b yl a n ěkd y v e škole
realizována
mobilních
telefonů
nějaká na
preventivní
školách
a
ke
přednáška kyberšikaně.
k
používání
Výsledek
b yl
alarmující. 96 % respondentů se žádné takové přednášky nezúčastnilo a 6 % uvedlo, že se takové přednášky zúčastnilo mimo školu.
34
Graf č. 4
Setkali se s kyberšikanou
Ano 52%
Ne 48%
Graf č.
sděluji,
4
ž e s k yberš i kan ou
se již setkalo 52
%
respondentů a 48 % respondentu ještě ne. Dle mého názoru je toto číslo také alarmující. Klesat asi nebude, spíše bude stoupat. Co s tím? Dal š í ot áz k y b yl y s m ěřován y k čet no s t i s et kání s k ybe r š i kanou a místu páchání. Celkem 34 % žáků se setkalo s k yberšikanou jednou, 4
%
dvakrát,
9
%
třikrát
a
5
%
vícekrát.
Ve
škole
celkem
36 % dotazovaných respondentů, mimo školu 16 % dotazovaných respondentů. V otázce č. 14 uvedlo 5 % dotazovaných, že k yberšinkanu oznámili učiteli, 6 % rodičům, 2 % kamarádovi, 3 % Policii ČR a 36 % t ot o nes děl i l i ni kom u. Na ot áz ku, j ak b yl a věc v yř eš ena, uvedl a 3 % P ol i cií Č R , 2 % učit el em v rám ci š kol y, 14 % věc ni kdo neřešil a 33 % uvedlo, že neví, jak byla věc vyřešena.
35
Graf č. 5
Kyberšikana Kyberšikany se dopustilo 10%
Kyberšikany se nedopustilo 90%
Ot áz ka č. 16 b yl a z am ěřena, kol i k res pondent ů s e do pus t i lo šikany. Z dotazníkového šetření bylo zjištěno, že se kyberšikany dopus t i l o cel kem 10 % res pondent ů, vš i chni z fi nančně z aj i š t ěn ýc h rodi n. Vi z graf č. 5. Zb yl ýc h 90 % s e k yberš i k yn y ni kd y nedopus t i l o. Dalšími otázkami bylo zjištěno, že se k yberšik yn y dopustili z nudy celkem 4 % respondentů, 2 % chtělo vidět někoho trpět a 1 % bylo vyprovokováno obětí. V otázce č. 18 uvedlo 1 % respondentů, že natáčí agresivní jednání páchané na spolužácích, 21 % natáčí učitele při hodině, jiné věci nenatáčí nikdo a vůbec nenatáčí 78 % respondentů. Pořízené vi deo v yv ěs i l o cel kem 5 % res pondent ů na webové s t ránky. V otázce
č.
20
uvedlo
11
respondentů,
že
se
stali
obětí
k yberš i kan y. J ednal o s e o 8 % chlapců a 3 % dí vek. J ednou b yl o napadeno 5 % (pouze chlapci) a dvakrát 6 % respondentů (chlapci i dí vk y).
36
Graf č. 6
Oběti kyberšikan y uvedly, že hlavním agresorem b ylo 8 % chlapců a 3 % dívek. Z dotazníkového šetření je tedy patrno, že se kyberšikan y dopouštějí častěji chlapci. V ot áz ce č. 23 dot az ovaní uvedli , při jaké či nnos t i b yl i nat áčeni s pol už ák y. V 1 % b yl a oběť při váz án a k l avi ci a b yl y na ni ház en y různé předměty. Ve 2 % bylo na oběti – dívce, předvádění pohlavního s t yku, ve 3 % s e obět i raděj i nev yj ádři l y a v 1 % do obět i pí chal agr es or š pendl í k y z nás t ěnk y. Vš echn y obět i uvedl y v ot áz ce č. 24, ž e j ednání agr es ora ni kde neoz nam oval y, prot ož e s e bál y j e ho v ýhruž ek. Proto otázka č. 25 nebyla nikým zodpovězena. Graf č. 7
37
V poslední otázce dotazníku se žáci vyjadřovali k tomu, jak b y zabránili šíření kyberšikan y na školách. Respondenti by v 21 % zakázali nošení mobilních telefonů do školy, v 66 % neodpověděli na ot áz ku, ve 3 % b y t o v yřeš i l C huck Nori s , v 5 % b y neuděl al i ni c a v 7 % uvedli, že je alespoň co řešit.
1 5 . 4 V yh o d n o c e n í v ý z k u mu Z dot az ní kového šet ření na š kol ách v ypl ynul o, ž e k yb erš i kan a na š kol ách není zanedbat el ná. J e ci tel ná, i kd yž s e nedot ýk á vš ech žáků
osobně.
Před
započetím
v ýz kum u
b yl y pol ož en y cel kem
3
hypotéz y.
H yp otéza č. 1, která ověřoval a, z da j s ou obět í k yberš i kan y čas t ěj i dívky nebyla potvrzena, a to s ohledem na dotazníkovou otázku č. 20. Z uvedené otázky v yplývá, že jsou častěji šikanováni chlapci a to celkem v 8 % a dívky ve 3 % dotazovaných.
Hypotéza č. 2, která ověřovala, zda se kyberšikana vyskytuje častěji na školách základních než na školách středních. Tato hypotéza byla potvrzena, a to zejména otázkou č. 13 v dotazníku. Z uvedené otázky vyplývá, že na škole základní se setkalo celkem 19 % respondentů s kyberšikanou, a na škole střední se setkalo ve škole jen 17 % respondentů.
H yp otéza č. 3, kt erá ověřoval a, z da s e čas t ěj i dopouš t ějí k yb erš i kan y dět i z finančně z aji š t ěn ých rodi n než z rodi n fi nančně nez aj i š t ěn ých , byla potvrzena, a to v otázce č. 16 v dotazníku. Z uvedené otázky v ypl ýv á, ž e k ybe rš i kan y s e dopus t i l o 10 % res pondent ů. Vš i chni b yl i z finančně zajištěných rodin.
38
16
T e s t n e z á v i s l o s ti c h í – kv a d r á t p r o č t y ř p o l n í t a b u l ku Pro ověření nulové a alternativní hypotézy jsem si zvolil test
2 nezávislosti chí – kvadrát χ pro čtyřpolní tabulku.
Jedná se o statistickou metodu, která slouží k ověřování hypotéz. Pro ověření h ypot éz y j s em s i v yb ral ot áz ku č. 16 v dot az ní ku, kde j e uvedeno,
zda
se
některý
ze
žáků
dopustil
kyberšikany.
Z dotazníkového šetření bylo zjištěno, že děti, kterých bylo 50 ve věku 10 až 15 let (žáci základních škol) se dopustili celkem ve 4 případech kyberšikany a ve 46 případech ne. Respondenti ve věku 15 až 18 let (žáci středních škol), kterých b ylo také 50, se dopustili kyberšikan y v 6 případech ve 44 případech ne. Nejdříve formuluji nulovou a alternativní hypotézu: H0: Žáci na základních školách šikanují stejně jako žáci na školách středních. H A: Žáci s e na z ákl adní ch š kol ách dopouš t ěj í k yberš i kan y častěji než žáci na školách středních. Zvolená hladina významnosti: 0,05. 2 Chí – kvadrát χ se vypočítá dle vzorce:
( ad − bc )2 χ = n⋅ (a + b ) ⋅ (a + c ) ⋅ (b + d ) ⋅ (c + d ) 2
(1)
Tabul ka 1: Č t yřpol ní t abul ka pro t es t nez ávi s l ost i chí – kvadrát
Věk
10 až 15
15 až 18
Σ
Ano
a=4
b=6
10
c=46
d=44
90
50
50
100
Ne Σ
39
Po dosazení čísel z tabulky 1 do vzorce (1) vypočítáme následující:
χ 2 = 100 ⋅ Č t yřpol ní
tabulka
má
(4 ⋅ 44 − 6 ⋅ 46)2 10 ⋅ 50 ⋅ 50 ⋅ 90 stupeň
= 0,004
volnosti
1.
V ypočí t anou
hodnotu
2 chí – kvadrátu χ =0,004 srovnáme s kritickou hodnotou pro stupeň
vol nos t i 1 a z volenou hl adi nou v ýz nam nos ti . V ypočí t aná hodnot a chí– kvadrátu je menší jak kritická hodnota 3,841 pro stupeň volnosti 1 a z vol enou hl adi nu v ýz nam nos t i 0,05. P rot o při j ím ám e nul ovou hypotézu a odmítáme hypotézu alternativní. Mezi žáky základních a středních školo není rozdíl v četnosti k yberš i kan y. P rot o j e roz dí l s t at i st i cky nev ýz nam n ý.
40
17
K d e h l e d a t p o mo c Několi k rad na závěr pro oběti šikany. P okud obět i š ikan y
nenajdou odvahu svěřit se s problémem někomu blízkému, rodičům, učitelům, Bezpečí
mají
možnost
800 155 555.
zavolat
Jsou
zde
na
bezplatnou
erudovaní
pražskou
pracovníci,
Linku
kteří
se
nebudou v ypt ávat na t o, z da s e skut ečně něco s t al o, al e budou naslouchat a budou připraveni vždy pomoci. Budou vždy oběti věřit.
41
Zá v ě r Šikanování na školách ohrožuje výchovu a vzdělávání. Děti se v t akovém pros t ředí necí t í bez pečné, což m á negat i vní vl i v na v ýuk u a tím na rozvoj osobnosti žáka. Šikana je často dlouhou dobu bez povš i m nutí , j e t ěž ce odhal i t el ná. P rotož e s e v ys k yt uj e t é m ěř na vš ec h školách, byť někde v malém rozsahu, je třeba se věnovat tomuto rozšiřujícímu se fenoménu trvale a to doslova a do písmene. Je třeba hl edat nové ces t y, j ak s ši kanou z atoči t . Vž dyť kaž dá s kupi na l i dí potřebuje ke své existenci
a zdravému
v ývoj i
dobré mezilidské
vz t ah y. V ýj i m kou není ani t ří dní kolekt i v ž áků. P rot o je t řeba kl ás t důraz na t yt o vz t ah y, v yt v áření pří j e m ného pracovní ho pros t ředí ve třídách, vztahy mezi žákem a učitelem. Aby se žáci nebáli přijít s probl ém em z a uči t el em . Ab y ž áci m ěl i poci t j is t ot y, ž e j i m j eji ch učitel s problémem pomůže. Proto je třeba zajistit další vzdělávání pedago gi ck ých pra covní ků v obl as ti m ez il i ds k ých vz t ahů, ut váření zdravého kolektivu, který bude sám schopen tuto nemoc zlikvidovat v zárodku, aby zdravý kolektiv nenapadla a nerozšířila se. To si m ys l í m , ž e j e j ednou z ces t , j ak t ut o z ákeřnou z houbnou nem oc, kt erou b ych při rov nal k rakovi ně, l éči t a v yl é či t . Dal š í v ýz nam n ý k rok vi dí m v pořádání přednáš ek n a š kol ách k tématu kyberšikany, protože z dotazníkového šetření vyplynulo, že s e dět i t akov ých p řednáš ek účas t ní pouz e ve s vém volném čas e a t o v m i zi vém počt u. C o s e t ýče š kol , ve kt er ýc h j s em prováděl v ýz kum , t ak t yt o prevent i vní přednáš k y vůbe c nepořádaj í , což j e dl e m ého názoru špatné. Jako další možný způsob odvrácení tohoto zhoubného fenoménu
dnešní
doby
vidím
v omezení
nošení
nebo
alespoň
použ í vání m obi l ní ch t el efonů ve š kole. Tut o m yš l enku uvedl y i dět i v dotazníkovém šetření. Nad tímto by se naši zákonodárci měli z am ys l et . Ví m , ž e t o není vůbec s nadné roz hodnut í . R odi če dět í b y as i neb yl i rádi , kd yb y b yl o k t akovém u kroku při st oupeno. J á s i m ys l í m , ž e t o as i bude nut né. J e t řeba z abráni t dal š í mu buj ení t ét o nem oci . V někt er ých v ys p ěl ýc h z emí ch j iž k t akovému raz ant ní mu
42
kroku přistoupili. To ukáže čas, zda byla jejich volba správná či ni kol i . M ys l í m , ž e s právná b yl a.
43
Seznam použité literatury Bibliografická literatura
1. BEND L, S t ani s l av. Pr evence a ř eš ení š i kany ve š kole. 1. v yd . Praha : ISV, 2003. 197 s. ISBN 80-86 642-08-9. 2. BOURCET, S., GRAVILLONOVÁ, I. Šikana ve škole, na ulici, doma: Jak br áni t své dí t ě.... 1. v yd án í . P raha : Al bat ros ,
2006.
71 s. ISBN 80-00-0 1552-8. 3. CHRÁSKA, Miroslav. Základy výzkumu v pedagogice. Olomouc : Vydavatelství
Univerzity
Palackého,
1998.
257
s.
ISBN
80-7067-798-8. 4. GAJDOŠOVÁ, inteligence
E.,
žáka:
HERÉNYIOVÁ, Prevence
G.
šikanování,
emoční
Rozvíjení intolerance
a
násilí
mezi dospívajícími. 1. v yd. Prah a : Portál, 2006. 313 s. IS BN 80-7367-115-8. 5. KOLÁŘ, Michal. Bolest šikanování: Cesta k zastavení epidemie šikanování ve škol e. 1. v yd. Praha : Portál, 2001. 256 s. IS BN 80-7178-513-X. 6. KRAUS, B., SEKERA, J . Školní šikanování. In: Sborník z první celostátní konference. Praha : Celostátní sdružení proti šikaně, 2004. ISBN 239-29 94-1. 7. LOVASOVÁ, Lenka. Šikana. Praha : Vzdělávací institut ochrany dětí, 2006. 28 s. ISBN 80-86991-65-2. 8. VÁGNEROVÁ,
K.
a
kolektiv,
Minimalizace
šikany.
Praha : Portál, 2009. 152 s. IS BN 978-80-7367-611-7.
44
1.
vyd.
Zá ko n y a j i n é p ř e d p i s y 9. ÚZ Trestní zákoník, Trestní řád 2010, Ostrava: Sagit, ISBN 978-80-7208-736-5.
45
E l e kt r o n i c ké z d r o j e i n f o r ma c í 10. Děti se mstí učitelům, na internetu je vulgárně hodnotí. [online]. [cit. 12. února 2010]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/domaci/192126-deti-se-msti-ucitelum-nainternetu-je-vulgarne-hodnoti.html/ 11. Jak ve škole postupovat při řešení kyberšikany. [online]. [cit. 20. února 2010]. Dostupné z: http://cms.e bezpeci.cz/content/view/30/39/lang,czech/ 12. Když se pojem stane skutečností. [online]. [cit. 23. února 2010]. Dostupné z: http://www.zive.cz/ Internet/C yberbullyi ng-nov y-rozmers i kan y/ R e al na-k yb ers i kana-a-boj -s -ni / s c-32-s r-1-a-1398 22-ch -58458/default.aspx/ 13. Kyberšikana a prevence. [online]. [cit. 27. února 2010]. Dostupné z: http://cms.e-bezpeci.cz/content/view/29/39/lang,czech/ 14. Kyberšikana, aneb nikdy nevíš kdo je na druhé straně. [online]. [cit. 10. února 2010].
Dostupné z:
http://ruce.cz/clanky/595-kybersikana-aneb-nikd y-nevis-kdo-jena-druhe-strane/ 15. Kyberšikana. [online]. [cit. 10. února 2010]. Dostupné z: htt p:// cs.wi ki pedi a.org/ wi ki/ Kyber%C 5%A1ikana“/ 16. Mobilní telefony a kyberšikana. [online]. [cit. 18. února 2010]. Dostupní z: http://cms.e-bezpeci.cz/content/view/34/63/lang,czech/ 17. Nový fenomém – kyberšikana. [online]. [cit. 18. února 2010]. Dostupné z: http://www.kameniceskola.cz/view.php?cisloclanku=2009030201
46
18. Šikana a kyberšikana [online]. [cit. 23. února 2010] Dostupné z: http://www.vychovnyporadce.wbs.cz/sikana-a-k ybersikana.html/ 19. Národní protidrogová centrála SKPV PČR. [online]. [cit. 15. března 2010]. Dostupné z: http://www.npc.aa/index1024.htm/
47
S e z n a m p o u ž i t ý c h z kr a t e k Č.
- číslo
Apod.
- a podobně
Atd.
- a tak dále
Sb.
- sbírky
Např.
- například
Tzv.
- takzvané
ČR.
- Česká republika
SMS.
- krátká textová zpráva (zkratka SMS z anglického Short Message Service)
PČR.
- Policie České republiky
SKPV.
- S l už ba krim i nál ní pol i ci e a v yš et řování
48
Příloha č. 1
Do ta zník
Milí žáci a studenti, chci Vás pož ádat o v ypl nění t ohoto dot az ní ku, kt erý j e s oučás t í části
praktické
bakalářské
mé
práce
na
téma
INTERNET
A KRIMINALITA MLÁDEŽE - KYBERŠIKANA. Tento dotazník je anonymní, proto neuvádějte své jméno. Získané informace budou použity
pouze
zakroužkovat
ke
účelům.
studijním
pravdivé
odpovědi
v
Nemusíte
dotazníku.
se
Některé
tedy
bát
odpovědi
můžete rozvést na volných řádcích. Vš em Vám předem děkuj i z a pravdi vé v ypr acování a přej i hodně úspěchů v životě. Martin Coufalík, student Univerzity Palackého v Olomouci
1. Pohlaví? a) Muž b) Žena 2. Váš Věk? a) 10-15 b) 15-18 3. V jaké rodině žijete? a) Úplné b) Neúplné 4. Bydlíte? a) Na vesnici b) Ve městě
49
5. Myslíte si, že je vaše rodina finančně zajištěna? a) Ano b) Ne c) Nevím 6. Vlastníte mobilní telefon s fotoaparátem? a) Ano b) Ne 7. Nosíte mobilní telefon do školy? a) Ano b) Ne 8. Pokud ano, používáte ho ve škole? a) Ano a jak
- k telefonování - k přehrávání hudby - k nahrávání videí - učitelů, spolužáků
b) Ne 9. Víte, co je to kyberšikana? a) Ano – krátce vysvětlete ................................................................................................ b) Ne 10. Měl(a) jste někdy přednášku o používání mobilních telefonů ve škole a o kyberšikaně? a) Ano b)Ne 11. Setkal (a) jste se někdy k kyberšikanou za použití mobilního telefonu? a) Ano b)Ne
50
12. Pokud ano, tak kolikrát? a) Jednou b) Dvakrát c) Třikrát d) Vícekrát 13. Kde jste se setkal(a) s kyberšikanou? a) Ve škole b) Mimo školu c) Někde jinde ………………........................................................................... 14. Komu jste to oznámil(a)? a) Učiteli b) Rodiči c) Kamarádovi d) Policii e) Nikomu 15. Byla věc nějak vyšetřena a vyřešena? a)Ano a jak …………................................................................................. b) Ne 16. Dopustil(a) jste se někdy kyberšikany? a) Ano b)Ne 17. Pokud ano, tak proč? a) Z nudy b) Chcete vidět někoho trpět c) B yl (a) j s t e obět í donucen(a), v yp ro vokován(a)
51
d) Chtěl(a) jste ukázat moc 18. Co ve škole nejčastěji natáčíte? a) Agresivní jednání páchané na spolužácích b) Učitele při hodině c) Jiné věci – jaké …………………………………………………………………………….. d) Nic 19. Vyvěsil(a) jste někdy pořízený videozáznam kyberšikany na internetové stránky? a) Ano b) Ne 20. Stal(a) jste se někdy obětí kyberšikany? a) Ano b)Ne 21. Pokud ano, tak kolikrát? a) Jednou b) Dvakrát c) Třikrát d) Vícekrát 22. Kdo byl hlavním agresorem? a) Muž b) Žena 23. Při jaké činnosti Vás natáčel(a)? ................................................................................................ 24. Oznámil(a) jste to někomu? a) Ano b) Ne – proč .............................................................................................
52
25. Byla věc nějak vyšetřena a vyřešena? a) Ano a jak ……………................................................................................ b) Ne 26. Co by jste navrhoval(a), aby již ke kyberšikaně ve školách nedocházelo? ................................................................................................
53
ANOT ACE Jméno a příjmení: Martin Coufalík Katedra: Pedagogiky s celoškolskou působností Vedoucí práce: RNDr. Evžen Růžička, CSc. Rok obhajoby: 2010 Název p ráce: Int er net a kri m i nal i t a ml ádež e – k yb erš i ka na. Název v angl i čtin ě: Int ernet and juvenil e deli nquenc y –cyberbull yi ng. Anotace práce: V bakalářské práci jsem se zaměřil na problematiku kyberšikan y
mezi
žáky
na
školách.
Studiem
literatury
a šetřením jsem zjistil, že se jedná o závažný celospolečenský problém, který by se neměl podceňovat. Jedná se o současné téma, které se neustále vyvíjí a zdokonaluje. Jsem si vědom, že mé šetření není vyčerpávající, protože problém je velmi složit ý a roz s áhl ý. C í l em m é dal š í práce v navaz uj í cí m st udi u j e rozšíření poznatků k této problematice. Klíčová slova: Kyberšikana, web, agresor, oběť, šikana, server. Anotace v angličtině: During my studies, I focused on the issue of c yberbull yi ng among s tudent s at di fferent s chool s. I di scowered that literature and questionnaire forms, I inquired into, had a were servus lack of basic czech. This is a current topic that is constantly
evolving
and
improving.
I
am
aware
that
my
investigation is not complete, because the problem is very complicated and extensive. The aim of my work on tle follow-up study is to share knowledge on this issue. Kl í čová s l ova v angl i čti n ě: C ybe rbul l yi ng, w eb, a ggres s or, vi ct i m , bul l yi n g, s erver. Přílohy vázané v práci: Příloha č. 1 – dotazník. Rozsah práce: 54 stran Jazyk práce: Čeština
54