Novela zákona o potravinách

Potravinářská legislativa

Novela zákona o potravinách Chystaná novela zákona o potravinách (dále NZP) představuje největší úpravu potravinářské legislativy od vstupu České republiky do Evropské unie, která navazuje na evropské právní předpisy. Jejím cílem je zvýšit mj. informovanost spotřebitele. Jedná se o prolomení gesce za potravinové právo jako takové a  její převedení z  rezortu Ministerstva zdravotnictví ČR pod Ministerstvo zemědělství ČR. Dojde také k rozšíření kompetencí dozorových orgánů. Za porušení kvalitativních požadavků nebo za špatně označené potraviny hrozí peněžitý trest až 10 milionů korun, doposud to byly jen 3 miliony. Za nebezpečné a zdravotně závadné potraviny mohou dostat výrobci sankci až do výše 50 milionů korun. Schvalovací procedura je ve finále … Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve  znění pozdějších předpisů, byl poslancům doručen 6. ledna 2014 jako sněmovní tisk č. 72. Předseda sněmovny jej přikázal k  projednání Zemědělskému výboru, avšak předložením pozměňovacích návrhů, které se týkaly přesunu gescí z Ministerstva zdravotnictví ČR (dále jen „MZdrav.“) na  Ministerstvo zemědělství ČR (dále jen „MZe“) a  rozšíření kompetencí dozorových orgánů spadajících pod MZe v provozech společného stravování, došlo k projednání také ve Výboru pro zdravotnictví. 3. čtení proběhlo 14. května 2014 a návrh zákona byl ve znění většiny předložených pozměňovacích návrhů schválen. Poslanecká sněmovna postoupila návrh zákona Senátu dne 26. května 2014 (senátní tisk č. 284), který jej projednal ve Výboru pro hospodářství, zemědělství a  dopravu, ve  Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku a v Ústavně-právním výboru. Dne 18. června 2014 Senát na své schůzi návrh zákona přijal (pozměňovací návrhy předložené Výborem pro zdravotnictví a  sociální politiku neprošly). Nyní zákon čeká na  podpis prezidenta. Pokud prezident zákon nevrátí, podepíše jej a postoupí zpět předsedovi Poslanecké sněmovny k podpisu. Schválený zákon bude následně zaslán k podpisu předsedovi vlády a bude předán k uveřejnění v Sbírce zákonů a stane se platným. Účinným se stane datem uvedeným v zákoně, tj. 1. ledna 2015. Jaké konkrétní změny novela zákona o potravinách přináší? Implementace předpisů EU Stávající znění zákona o potravinách představovalo již delší dobu implementační Pekař cukrář 7/2014

nesoulad s předpisy Evropské unie (dále jen „EU“), zejména pokud jde o používanou terminologii zákona a předpisů potravinového práva EU, duplicitní ustanovení s  předpisy EU, transpoziční nesoulad se směrnicemi EU a  nesplnění adaptačních povinností vyplývajících z předpisů EU pro jednotlivé členské státy EU. Jinými slovy bylo nezbytné ze zákona odstranit požadavky, které jsou v současné době upraveny např. nařízením (EU) č. 1169/2011 o  poskytování informací o  potravinách spotřebitelům (dále jen „nařízení (EU) č. 1169/2011“) nebo definice upravené nařízením (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (dále jen „nařízení (ES) č. 178/2002). Úprava základních pojmů Novela ruší některé pojmy upravené dříve v  zákoně o  potravinách, a  to s  cílem odstranění duplicity s  předpisy EU (např. samotná definice pojmu „potravina“, která je upravena v nařízení (ES) č. 178/2002 a která v sobě zahrnuje i pojem „surovina“, přičemž pojem „surovina“ je nyní v  celém zákoně nahrazen pojmem „potravina“). Nově se zavádí některé pojmy jako „kontrolní vzorek“, „čisté množství“

či „výroba“ (za níž se nepovažuje činnost typu krájení nebo pouze samostatný proces balení). Upřesňuje se také v  návaznosti na  naši národní legislativu pojem „název“, jímž se rozumí název výrobku, druhu, skupiny nebo podskupiny potraviny, které jsou uvedeny ve  zvláštních právních předpisech nebo v prováděcích právních předpisech. Některé nové pojmy se týkají také tabákových výrobků („uvádění do  oběhu tabákových výrobků“ a zpřesnění terminologie u „tabákových výrobků“). Zpřesňuje se také pojem „potravina neznámého původu“ tak, aby za  tuto potravinu byly výslovně považovány rovněž složky potraviny, zejména při výrobě potravin. V  celém zákoně se také nahrazuje dříve používaný pojem „uvádění/uvedení do  oběhu“ pojmem „uvádění/uvedení na trh“, a to z důvodu sjednocení terminologie uvedené v nařízení (ES) č. 178/2002. Nové povinnosti Do § 3 zákona se přesouvá povinnost uvádět povinné informace o  potravinách v českém jazyce, přičemž tato povinnost bude platit pro všechny provozovatele potravinářských podniků a bude se vztahovat na všechny údaje podle národních právních předpisů i předpisů EU. Dále se zde stanoví povinnost používat pouze takové obaly a obalové materiály, které chrání potravinu před znehodnocením, znemožňují záměnu nebo změnu obsahu bez otevření nebo změny obalu. V  této souvislosti se odkazuje na  požadavky na předměty a materiály přicházející do styku s potravinami, kterými se rozumí požadavky uvedené v nařízení (ES) č. 1935/2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS, ze kterého mj. vyplývá, že materiály a předměty, včetně aktivních a inteligentních 47

Potravinářská legislativa počáteční kojeneckou výživu a dietní potraviny pro zvláštní lékařské účely. Žádné jiné potraviny takto ohlašovány nebudou. B) Dovoz potravin z jiných zemí

materiálů a předmětů, musí být vyrobeny v  souladu se správnou výrobní praxí tak, aby za  obvyklých nebo předvídatelných podmínek použití neuvolňovaly své složky do potravin v množstvích, která by mohla ohrozit zdraví lidí, způsobit nepřijatelnou změnu ve složení potravin nebo způsobit zhoršení organoleptických (senzorických) vlastností potravin.

který jediný je schopen na  základě své analýzy rizika, tj. svých vlastních zkoušek a  poznatků o  produkované potravině, prodejci stanovit maximální dobu, po kterou je možné potravinu po porušení velkospotřebitelského balení prodávat, aniž by došlo k porušení jakosti či požadavků na bezpečnost, tuto dobu nedodržovali – § 11 odst. 1 písm. e) zákona.

Novelou také dochází ke  stanovení povinnosti provozovatele potravinářského podniku dodržovat požadavky na nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace podle hodnot vymezených v souladu s atomovým zákonem tak, aby byly pokryty rovněž potraviny vyráběné a  uváděné na trh v ČR. Tuto oblast totiž přímo použitelné předpisy EU neřeší.

V rámci působnosti zákona se také nově upravují požadavky na  označování tabákových výrobků (§ 12a) a přepravu tabákových výrobků (§ 13).

Doplňuje se možnost předložit kromě osvědčení i  jiný vstupní doklad nebo certifikát, který potvrzuje, že dovážená potravina odpovídá požadavkům přímo použitelného předpisu EU. Stejně tak se doplňuje možnost předat tyto doklady kromě celního úřadu příslušnému dozorovému orgánu. Některé povinnosti se zcela vypouští, protože se buď již neuplatňují (např. ohlašování zásob cukru) anebo jsou upraveny přímo použitelnými předpisy EU (např. povinnosti týkající se výroby, dovážení nebo uvádění na  trh přídatných látek). Některé nové povinnosti se týkají také porážek jatečných zvířat a jsou uvedeny v § 4a zákona. Novela zákona posiluje ochranu před možnou manipulací s  datem použitelnosti a minimální trvanlivosti, kdy prodejci velmi často dobu deklarovanou výrobcem, 48

Posílení informovanosti o potravinách A) Označení potravin Ustanovení § 3d zákona prošlo díky novele poměrně razantní změnou. Došlo k úplnému vypuštění oznamovací povinnosti týkající se výživových a zdravotních tvrzení, protože neměla de facto žádný praktický dopad, naopak, v  mnoha případech zejména u  zdravotních tvrzení vedla ještě k větší právní nejistotě, protože se provozovatelé potravinářských podniků, kteří plnili informační povinnost, často domnívali, že musí vyčkat „rozhodnutí“ MZdrav. Nově bude provozovatel potravinářského podniku oznamovat na MZe před prvním uvedením na trh potravinu, do níž byly přidány vitamíny, minerální látky nebo další látky s nutričními nebo fyziologickým účinkem ve smyslu nařízení (ES) č. 1925/2006 o  přidávání vitamínů a  minerálních látek a některých dalších látek do potravin. Totéž bude platit i pro doplňky stravy. Na  MZdrav. budou před prvním uvedením na  trh oznamovány potraviny pro

Zákon předpokládá zavedení informační povinnosti těm provozovatelům potravinářských podniků, kteří přijímají druhy potravin vymezené v  prováděcím právním předpise. Může tak dojít k  rozšíření oznamovací povinnosti nyní stanovené pro potraviny živočišného původu (ve  smyslu nařízení vlády č. 125/2011 Sb.). Předpokladem však je vytvoření prováděcího právního předpisu, a  to na  základě analýzy rizika ve  smyslu nařízení (ES) č. 178/2002. Bez tohoto prováděcího předpisu tedy nebude možné tuto oznamovací povinnost naplnit. C) Prodej potravin Nově se stanoví informační povinnost pro provozovatele potravinářských podniků, kteří odebírají potraviny za účelem jejich dalšího prodeje spotřebiteli, tedy pro maloobchod. V návaznosti na zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a  potravinářských produktů a jejím zneužití, by se tato informační povinnosti měla vztahovat na obchodníky s obratem vyšším než 5 mld. Kč. Ti budou povinni viditelně a čitelně zpřístupnit při vstupu do prodejny určeném pro konečného spotřebitele a  současně oznámit na MZe údaj o pěti zemích, které mají nejvyšší podíl na jeho tržbách získaných z  prodeje potravin jím uváděných na trh. Nejedná se tedy primárně o uvádění země původu, ale o indikaci subjektu ze země, se kterou obchodník „dělá byznys“. Tyto údaje se budou uvádět vždy k 1. lednu za období posledních 12-ti měsíců, a to v procentech přiřazených ke každé z pěti zemí. Prováděcí právní předpis stanoví bližší způsob a formát poskytování těchto informací. Požadavky na označování balených potravin Požadavky na  označování balených potravin jsou v současné době již stanoveny především přímo použitelnými předpisy EU (nařízeními), proto došlo v rámci § 6 zákona k  vypuštění všech duplicitních ustanovení. Zůstal však zachován požadavek na uvádění třídy jakosti, stanoví-li tak prováděcí právní předpis, přičemž byl doplněn odkaz i na přímo použitelný předpis EU (ovoce a  zelenina). Dochází také Pekař cukrář 7/2014

Potravinářská legislativa k lepšímu provázání na prováděcí právní předpisy (např. na vyhlášku č. 326/2001 Sb.). Nově se do  zákona z  vyhlášky přesouvá povinnost uvádět u  nápojů obsahujících více než 1,2 % objemových alkoholu seznam složek. Povinnost tak zůstává na národní úrovni zachována. Požadavky na  označování potravin zabalených bez přítomnosti spotřebitele Vzhledem k tomu, že potravina zabalená bez přítomnosti spotřebitele je z pohledu evropského potravinového práva považována za  nebalenou potravinu, využívá ČR v ustanovení § 7 zákona možnost danou čl. 44 nařízení (EU) č. 1169/2011 a stanoví pro tyto potraviny některé povinné údaje. Na potravinách zabalených bez přítomnosti spotřebitele bude nutné uvádět → jméno a  příjmení nebo název anebo obchodní firmu a  adresu sídla provozovatele potravinářského podniku, který potravinu vyrobil, → název potraviny, → čisté množství, → seznam složek, → zemi původu nebo místo původu (nyní ovšem pouze pro čerstvé maso a event. další komodity), → způsob uchovávání (bude-li to nutné), → datum použitelnosti nebo datum minimální trvanlivosti, → údaje podle čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. 1169/2011 (které je nutné připojit k názvu potraviny, např. „se sladidly“ apod.), → údaj o alergenech a → údaj o množství hlavní složky v hmotnostních procentech, stanoví-li tak prováděcí právní předpis.

Dále se uvede také údaj o  třídě jakosti a  popř. další povinné údaje, vyplývají-li z  přímo použitelných předpisů EU nebo z našich prováděcích právních předpisů. Způsob označování potravin zabalených bez přítomnosti spotřebitele pro účely přímého prodeje stanoví prováděcí právní předpis. Požadavky na označování nebalených potravin Požadavky na  označování nebalených potravin upravuje ustanovení § 8 zákona. Toto ustanovení vychází z  čl. 44 nařízení (EU) č. 1169/2011, které členským státům umožňuje, pokud se týká nebalených potravin, přijmout vnitrostátní opatření vyžadující poskytnutí vybraných údajů podle čl. 9 a  10 tohoto nařízení, stejně jako způsob jejich poskytování. Rozeznává tři způsoby poskytování povinných údajů, a to přímo v těsné blízkosti nabízené potraviny, dále jinde než v těsné blízkosti anebo jinou formou. § 8 odst. 1 řeší situaci, kdy je nezbytné uvést povinné údaje v těsné blízkosti dotčené potraviny, a  to viditelně a  snadno čitelně. Zpravidla se bude u  nebalených potravin jednat např. o cenovku v obslužném úseku nebo cenovku u nebaleného pečiva. Takovým způsobem bude nutné deklarovat: → jméno nebo obchodní název a adresu sídla provozovatele potravinářského podniku, který potravinu vyrobil, → údaj o  množství hlavní složky v  procentech hmotnostních, stanoví-li tak prováděcí právní předpis, → údaj o třídě jakosti, stanoví-li tak prováděcí právní předpis nebo přímo použitelný předpis EU, → název potraviny, → zemi nebo místo původu (nyní jen u  čerstvého masa, event. dalších komodit, je-li tak stanoveno ve zvláštních právních předpisech), → údaje podle čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. 1169/2011 (které je nutné připojit k  názvu potraviny, např. „se sladidly“ apod.). § 8 odst. 2 řeší situaci, kdy je nezbytné některé další povinné údaje uvést, ale již nemusí být deklarovány přímo v  těsné blízkosti potraviny. Postačí jejich uvedení v  blízkosti místa samotného prodeje. Půjde např. o  prostor zahrnující prodejní pult a jeho blízké okolí anebo o různé formy katalogů, elektronických pultíků

Pekař cukrář 7/2014

apod. I tyto údaje však musí být spotřebiteli zpřístupněny viditelně a  čitelně. Cílem takovéto úpravy je poskytnout povinné údaje, aniž by si spotřebitel o  ně musel obsluhu žádat a aby se s nimi mohl seznámit ještě před koupí dané potraviny. Takovým způsobem bude nutné deklarovat: → datum použitelnosti nebo datum minimální trvanlivosti, → údaj o alergenech a → další údaje, stanoví-li tak prováděcí právní předpis nebo přímo použitelný předpis EU. § 8 odst. 3 připouští možnost splnit požadavek na  uvedení data minimální trvanlivosti nebo data použitelnosti až v okamžiku, kdy je potravina v obslužném úseku obsluhou již za přítomnosti spotřebitele zabalena a předána spotřebiteli, tj. na etiketě nebo na obale potraviny. Podle § 8 odst. 4 je prodejce povinen spotřebiteli na vyžádání sdělit (připouští se však i  jiná z  výše uvedených forem) údaj týkající se seznamu složek a  údaj o množství zdůrazněné složky. Povinné údaje musí být deklarovány v souladu s podmínkami uvedenými v nařízení (EU) č. 1169/2011. Jedná se o podmínky, způsoby, formulace údajů apod., které se týkají balených potravin. Uvádění šarže Do  § 9 zákona je nově transponována směrnice 2011/9/EU o údajích nebo značkách určujících šarži, ke  které potravina patří. Uvedení šarže není povinným údajem ve smyslu nařízení (EU) č. 1169/2011, proto bylo nutné najít v zákoně o potravinách nové specifické ustanovení. 49

Potravinářská legislativa

Na  uvádění šarže se však oproti stávajícím podmínkám nic nemění. Pokrmy Novela zákona o  potravinách nově také řeší uvádění povinných údajů u pokrmů. Vymezení pojmu „pokrm“ je specifikum české legislativy. V kontextu evropského potravinového práva se jedná o  nebalenou potravinu (event. potravinu zabalenou bez přítomnosti spotřebitele), která je nabízena zařízením společného stravování. V těchto případech se uplatní požadavky uvedené v čl. 44 nařízení (EU) č. 1169/2011. Provozovatel potravinářského podniku (tj. provozovatel zařízení společného stravování) je povinen viditelně zpřístupnit snadno čitelnou informaci o → názvu potraviny a → výskytu alergenů. Informaci o konkrétním alergenu je nutné sdělit na vyžádání spotřebitele nebo jinou formou viditelně a snadno čitelně zpřístupnit. Na pokrmy uváděné na trh při poskytování stravovacích služeb se nevztahují ustanovení § 7 až 9 zákona. Rozšíření kompetencí Novelizací § 16 zákona dochází k rozšíření a úpravě kompetencí dozorových orgánů spadajících pod MZe, tj. Státní zemědělské a  potravinářské inspekce (dále jen „SZPI“) a  Státní veterinární správy (dále jen „SVS“). SVS bude nově vykonávat do50

zor také nad uváděním nezpracovaných těl nebo částí těl živočichů, mléka, mleziva, vajec nebo včelích produktů na trh při poskytování stravovacích služeb. SZPI bude nově vykonávat dozor také při výrobě a uvádění na trh potravin včetně pokrmů při poskytování stravovacích služeb. Na kompetencích hygienické služby se nic nemění. V této souvislosti se odstraňují nejasnosti v terminologii zákona v souvislosti s odběrem vzorků. Odběr a přípravu kontrolních vzorků za  účelem zkoušení jakosti a bezpečnosti potravin nebo tabákových výrobků, nejde-li o vzorky pro mikrobiologické zkoušení, zajišťují orgány dozoru způsobem a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem EU. Přesun gescí V  rámci přijatých pozměňovacích návrhů dochází k  přesunu gescí za  jednotlivé právní předpisy potravinového práva z MZdrav. na MZe. To se promítá jednak do již výše uvedené informační povinnosti (doplňky stravy na  MZe), jednak také do  budoucí přípravy nebo novelizace některých prováděcích právních předpisů, které dříve gesčně náležely MZdrav. (doplňky stravy, přírodní minerální vody apod.). Jediné dvě oblasti potravinového práva s ohledem na jejich specifika zůstávají i nadále v gesci MZdrav., a to potraviny pro počáteční kojeneckou výživu a potraviny pro zvláštní lékařské účely. MZdrav. také může do budoucna stanovit vyhláš-

kou druhy potravin určené pro zvláštní výživu, požadavky na jejich složení a způsob jejich použití, dále také podmínky pro výskyt toxikologicky významných látek v potravinách, podmínky ozařování či bližší pravidla pro výběr epidemiologicky rizikových potravin. V této souvislosti se tedy také přesně stanoví, jaké žádosti přijímá MZe a MZdrav. a upravuje se působnost obou ministerstev. Nově se např. ale stanoví působnosti MZe nebo MZdrav. při vydávání potvrzení o  splnění požadavků stanovených zákonem o  potravinách, jinými právními předpisy a  přímo použitelnými předpisy EU pro účely vývozu potraviny do  států mimo EU. Pro účely vystavení tohoto potvrzení bude provozovatel potravinářského podniku ve  smyslu § 16a odst. 1 povinen předložit doklady prokazující splnění požadavků na  výrobu a  uvádění potraviny na trh. V § 16a odst. 8 zákona je nyní také nově doplněno ustanovení, které určuje Státní zdravotní ústav jako národní autoritu opravňující poskytovat hodnocení zdravotního rizika v souladu s požadavky potravinového práva. Sankce V návaznosti na přijaté změny povinností provozovatelů potravinářských podniků a podnikatelů, kteří vyrábějí nebo uvádějí do oběhu tabákové výrobky, se upravují správní delikty. Pekař cukrář 7/2014

Potravinářská legislativa Při rozhodování o  výši sankce musí být kromě nastavených limitů – 1 mil. Kč, 3 mil. Kč, 10 mil. Kč a 50 mil. Kč – vychází se také z principu, že sankce musí být odrazující, účinná, ale také přiměřená. V souladu s rozhodnutím Nejvyššího správního soudu z  dubna 2010 výše uložené pokuty nesmí být likvidační. Jako konečný korektiv při ukládání pokuty musí dozorový orgán ukládající pokutu za správní delikt přihlédnout k  osobním a  majetkovým poměrům dotčené osoby tehdy, pokud je zřejmé, že by pokuta mohla mít likvidační charakter.

komodit zemi původu vyplývající z jiných právních předpisů.  na regálech budou vlaječky → NE. Zákon o  potravinách v  nově naformulovaném ustanovení § 3d odst. 4 nepočítá s uváděním země původu odebíraných potravin (informační povinnost obchodníků), ale s uváděním zemí, které mají podíl na tržbách při prodeji odebíraných potravin.

Účinnost Novela zákona o  potravinách nabývá účinnosti 1. ledna 2015. Některé mýty šířené o zákonu o potravinách  zákon o potravinách zavádí povinnou velikost písma → NE. Povinná velikost písma povinných údajů uváděných na  balených potravinách je stanovena přímo v čl. 13 odst. 2 a 3 nařízení (EU) č. 1169/2011, nikoli zákonem o potravinách.  bude se uvádět hlavní složka na pečivu nebo chlebíčkách → NE. Zákon o potravinách počítá s tím, že pravidla pro uvádění hlavní složky stejně jako potraviny (komodity), u nichž hlavní složka bude uváděna, stanoví teprve prováděcí právní předpis. Znamená to, že v zákoně je sice stanovena povinnost, nebude-li však prováděcí právní předpis, nebude možné ji ze strany provozovatele potravinářského podniku naplnit a  ze strany dozorového orgánu kontrolovat.  zavádí se nová povinnost uvádět alergeny → ANO i NE. Povinnost uvádět alergeny vyplývá již ze stávajících právních předpisů, nově je upravena v čl. 21 odst. 1 naří-

zení (EU) č. 1169/2011, který stanoví, že se údaj o alergenech uvede na balených potravinách v  seznamu složek, a  to zvýrazněným písmem. Pro nebalené potraviny a pokrmy se jedná ve smyslu čl. 44 nařízení (EU) č. 1169/2011 o  jediný povinný údaj vyplývající opět z nařízení (nikoli zákona o potravinách). Členské státy mohou přijmout pravidla, za jakých bude údaj o alergenech na nebalených potravinách vlastně uváděn.  spotřebitel se konečně dozví údaj o země původu → ANO i NE. Uvádění země původu upravuje čl. 26 nařízení (EU) č. 1169/2011, které jej jako povinný údaj zatím zná pouze všech druhů čerstvého masa (s výj. hovězího, kde tato povinnost již platí). U ostatních potravin by mohla být tato povinnost naplněna pouze tehdy, přijme-li Evropská komise prováděcí pravidla (např. nyní pracuje na zprávě, která by měla vyhodnotit, zda by měla být země původu uváděna u mléka a mléčných výrobků). Nebudou-li pravidla, nebude možné zemi původu u jiných komodit uvádět. Tímto však není dotčena povinnost uvádět u  některých

 u nebaleného pečiva se bude uvádět seznam složek → NE. Seznam složek není povinným údajem, který by měl být uváděn v těsné blízkosti nebaleného pečiva ve smyslu § 8 odst. 1 zákona, ale ani blízkosti místa samotného prodeje ve  smyslu § 8 odst. 2 zákona. Podle § 8 odst. 4 je seznam složek prodejce povinen sdělit spotřebiteli až na vyžádání.  u nebaleného pečiva se bude uvádět tabulka výživových údajů → NE. Povinnost uvádět výživové údaje se vztahuje pouze na  balené potraviny. U  nebaleného pečiva nebude povinné uvádět výživové údaje. Ustanovení § 8 zákona s takovou povinností nepočítá. S novelou zákona o potravinách souvisí… ► novela zákona o SZPI - víno, do kterého výrobce přidá nelegálně vodu, alkohol, syntetická barviva nebo hrozny a  hroznový mošt ze zemí mimo EU, už neskončí v lihovaru, octárně nebo na využití pro průmyslové účely, jak to bylo doposud možné. Inspektoři SZPI nařídí jeho likvidaci. Přísnější pravidlo zamezí šíření nekvalitních nebo falešných vín neznámého původu na českém trhu. Dozorové orgány budou mít pravomoc nařídit zákonné zničení falšovaných vín, likérových vín, šumivých vín a částečně zkvašeného hroznového moštu; ► novela zákona o  státní veterinární péči – která se týká především výkonu státní kontroly; ► novely prováděcích právních předpisů k  zákonu o  potravinách – MZe je předloží v  průběhu léta a  podzimu tak, aby bylo dosaženo souladu jak přímo použitelnými právními předpisy EU, tak i s novelizovaným zákonem, a to nejpozději do nabytí účinnosti zákona. Mgr. Markéta Chýlková Potravinářská komora ČR

Pekař cukrář 7/2014

51