Některé ekonomické aspekty daně z příjmů fyzických osob

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra právní

Některé ekonomické aspekty daně z příjmů fyzických osob Bakalářská práce

Autor:

Stanislava Vyplelová právní administrativa

Vedoucí práce:

Praha

Ing., Marcela Medková

Duben, 2010

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Semilech, dne 16.4.2010

Stanislava Vyplelová

Poděkování: Děkuji Ing. Marcele Medkové za metodické vedení při přípravě a zpracování bakalářské práce, zejména za cenné rady a doporučení při konečném sestavení práce. Dále děkuji své rodině za podporu a pochopení.

Anotace Předmětem bakalářské práce je celkový pohled na daň z příjmů fyzických osob a následné zhodnocení vybraných ekonomických aspektů spojených s touto daní. Cílem je objasnit problematiku daně z příjmů v co nejširším rozsahu. Práce je rozdělena do pěti kapitol. První se zabývá vznikem a historií daní aţ po současnost. Další dvě části jsou věnovány vymezení základních právních pojmů, funkci, třídění a daňovému systému České republiky. Čtvrtá část popisuje konstrukci a charakteristiku daně podle zákona v podmínkách roku 2010 včetně praktického příkladu. Poslední kapitola rozebírá a hodnotí vybrané ekonomické aspekty daně z příjmů fyzických osob.

Annotation The present bachelor thesis provides a general review of the income tax of natural persons followed by an examination of selected economic aspects that help explain the income tax question as profoundly as possible. The thesis is subdivided into five chapters. The introductory part shows the origin and history of taxes from the very beginning to date. The following two parts explain the basic legal terms, functions, classification, and the system of taxation available in the Czech Republic. In the fourth part the tax construction and characteristics as stipulated by the Law for the year 2010 are described and a practical example is given. In the closing chapter selected economic aspects of the income tax of natural persons are analyzed and discussed.

Obsah práce

Úvod

7

1 Historie daně z příjmů

8

1.1 Obecný pohled na vývoj daní

8

1.2 Historie daně z příjmů na území Čech

10

2 Základní pojmy daňového práva

14

2.1 Daňové subjekty

14

2.2 Funkce daní

15

2.3 Třídění daní

15

3 Daňový systém České republiky

17

3.1 Přímé daně

17

3.2 Nepřímé daně

18

4 Charakteristika daně z příjmů fyzických osob v podmínkách roku 2010

23

4.1 Poplatníci daně z příjmů fyzických osob

23

4.2 Základ daně

23

4.3 Předmět daně z příjmů fyzických osob

25

4.4 Osvobození od daně

28

4.5 Příjmy tvořící samostatný daňový základ

29

4.6 Úprava základu daně a daně z příjmů fyzických osob

29

4.6.1 Poloţky odčitatelné od základu daně (§ 34)

30

4.6.2 Nezdanitelná část základu daně

30

4.6.3 Sazba daně

31

4.6.4 Slevy na dani

31

4.6.5 Daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob

32

4.6.6 Zdaňování příjmů ze závislé činnosti a funkční poţitky dle § 6

33

4.6.7 Základ daně u příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti

33

4.7 Praktický příklad

35

5 Vybrané ekonomické aspekty daně z příjmů fyzických osob

37

5.1 Superhrubá mzda

37

5

5.2 Rovná versus progresivní daň

41

5.3 Zaměstnanecké výhody

44

Závěr

50

Seznam pouţité literatury

52

6

Úvod V bakalářské práci jsem vycházela důsledně ze zadání práce „Některé ekonomické aspekty daně z příjmů fyzických osob“. Cílem práce je podat základní přehled o systému zdaňování příjmů fyzických osob (občanů, především zaměstnanců) v České republice s důrazem na vybrané ekonomické aspekty, které jsou i určitým způsobem politicky zajímavé. Při studiu, shromaţďování a vyhodnocování podkladů jsem došla k závěru, ţe k tomu, aby bylo zřejmé, co chci na vybraných aspektech rozebrat a zaujmout k nim stanovisko, je nutné daň z příjmů fyzických osob podrobně popsat i teoreticky.

Proto poměrně

významnou část práce tvoří popis daně a charakteristika daně z příjmů fyzických osob v aktuální podobě, platné pro zdaňovací období roku 2010, a to s důrazem na systém a principy zdaňování příjmů fyzických osob v České republice. Práci jsem rozdělila do pěti bloků. V prvé části se zabývám daněmi z obecného pohledu, historií jejich vzniku a uţitím a dále pohledem na daně na území Čech s důrazem na daň z příjmů. Část druhá se věnuje vymezení základních pojmů, funkci a třídění daní z různých pohledů. Třetí část popisuje daňový systém České republiky, vymezuje jednotlivé skupiny daní, které jsou v České republice vybírány. Náplní čtvrté, nejrozsáhlejší části, je charakteristika daně z příjmů fyzických osob v podmínkách roku 2010. Pátá část se zaměřuje na vybrané aspekty daně z příjmů fyzických osob. Jedná se o posouzení superhrubé mzdy, pohled na sazbu daně, a to na rovnou nebo progresivní . Nakonec jsem se zabývala problematikou zaměstnaneckých výhod respektive benefitů. Při zpracování práce jsem získávala podklady a inspiraci z mnoha pramenů. Nejdůleţitějšími zdroji byla pro mne platná znění zákonů uveřejněná ve Sbírce zákonů, informace České daňové správy zveřejněné na internetových stránkách Ministerstva financí České republiky, odborná literatura, Internet.

7

1 Historie daně z příjmů 1.1 Obecný pohled na vývoj daní Daně vznikly spolu se vznikem organizovaných společenství (států), územních útvarů „ovládajících“ obyvatelstvo na svém teritoriu, které jsou nejen schopny daně vytvořit, ale i zajistit jejich samotný výběr. Tak, jak je vázaný vznik daní na vývoj společnosti s poţadavky na jejich funkci a zaměření vládnoucí vrstvy, je vázaný i na typ, formu, účel a samozřejmě i jejich výši. Ve společnosti otrokářské byly daně příleţitostným příjmem státní pokladny a byly vybírány zejména v naturální podobě. Řízení státu pro svoje fungování nepotřebovalo mnoho financí. Funkce ve vrcholných úřadech byly často čestné a jejich vykonávání bylo povaţováno za privilegium (např. v době antiky místo senátora, vojenská hodnost, atd.). Podstatné příjmy rozpočtu státu tvořily válečné kořisti, pronájem vladařského majetku nebo poplatky za jeho uţívání. K těmto výnosům se postupně přidávaly příjmy z poplatků jako jednorázové dávky z pozemků, nebo z hlavy, cla a podobně. Ve starověkém Řecku první daně byly plně dobrovolné a jejich placení bylo vyjádřením občanské uvědomělosti. V období raně feudálního státu měly daně v rámci rozpočtu státu spíše podpůrnou roli. Výběr těchto daní byl vztaţen k různým účelům, jako byly válečné výpravy resp. ohroţení těchto států. Jednalo se o tzv. tributy nebo veřejně organizované sbírky. Vývojem času a podmínek vznikaly nové druhy daní, které byly vyjádřeny v penězích a měly dlouhodobou platnost. Vznikem učení o trojím lidu (Ty se modli, ty ochraňuj, ty pracuj) vznikla řada výjimek z placení daní, kdy církev a šlechta byly daňově zvýhodněny. V této době můţeme zaznamenat existenci více druhů odvodů, a to domén, regálů, kontribucí a akcízů. Domény jsou tvořeny odvody pocházející z výnosů majetku panovníka a jsou vesměs

naturální povahy.

Kontribuce pochází zhruba z 12. století a byly vybírány z hlavy, z majetku a z výnosů. Jednalo o mimořádné odvody k zajištění potřebného výnosu do státní pokladny, který byl předem schválen panovníkem či stavovským sněmem a jejich výše následně rozdělena mezi jednotlivá města, léna či feudální panství. Do 12. století je taktéţ řazen vznik akcízů, de facto první formy nepřímých daní, které buď postihovaly jednotlivé druhy zboţí (tzv. daň z oběhu zboţí) nebo převod zboţí podle jeho ceny (tzv. obchodová daň). V tomto období vzniká i funkce daňového pachtýře, který na základě úplatné licence udělované panovníkem byl oprávněn vybírat daně. Vládce uděloval licence ve formě daňového pachtu zahrnující právo výběru k jedné určené dani nebo ve formě generálního pachtu, 8

který opravňoval daňového pachtýře k výběru všech daní. Podporou podílu daňového pachtýře na objemu vybraných daní se panovník snaţil o maximální výběr daní a minimalizování daňových nedoplatků a úniků. V období liberalismu vznikají první ucelené soustavy daní přímých a nepřímých , kdy daně jiţ mají charakter pravidelných plateb, tvoří hlavní zdroj příjmů státního rozpočtu a jsou uplatňovány principy všeobecnosti, coţ znamenalo, ţe povinnost platit daně se vztahovala na všechny ekonomicky aktivní subjekty. Přímé daně byly reprezentovány dvěma základními typy daní, a to výnosovou daní, jejichţ základem byl výsledek výroby nebo vnější znaky (počet oken, výměra pozemku,...), a důchodovou daní, která byla stanovena na základě příjmů a platební schopnosti. Na přelomu 19. a 20. století probíhaly daňové reformy, které si kladly za cíl spravedlivější daňové zatíţení obyvatelstva. Daňový výnos se jiţ nestanovoval dle vnějších znaků nýbrţ podle skutečného stavu. Novinkou je zavedení progresivní sazby daně, kterou vyţadoval vznik početného dělnictva ale i pouţívání daňového přiznání, coţ ovšem mohlo vést k nevykazování skutečného hospodářského výsledku a tedy i k prvním daňovým únikům. Mezi světovými válkami rostla daňová kvóta dosahující ve vyspělých státech aţ 30% hrubého domácího produktu jako důsledek potřeby finančních prostředků na obnovu ekonomiky. Byly zaváděny válečné daně, majetkové daně postihující nejbohatší obyvatele, válečné přiráţky k jiţ povinným daňovým odvodům a intenzivní zdanění vysokých příjmů. Stejný trend vysokého daňového zatíţení nalezneme i v období po druhé světové válce, kdy v některých státech byly nejvyšší mezní progresivní sazby aţ 90% (USA, severní Evropa). Celková daňová kvóta větší neţ 50% hrubého domácího produktu nebyla na území mnoha států ničím neobvyklým. Teprve v 70. a 80. letech 20. století docházelo ke sniţování daňového břemene a horních sazeb daně. Do popředí se začínaly dostávat nepřímé daně, jejichţ podíl na celkových výnosech daní postupně rostl. V tomto období byly započaty první pokusy o harmonizaci daní v mezinárodním měřítku. Dělo se tak na půdě Evropského hospodářského společenství, jehoţ členové postupně zaváděli do svého daňového systému daň z přidané hodnoty. V současné době se projevuje trend snižování podílu přímých daní a zvyšování podílu daní nepřímých na celkových daňových výnosech, stejně tak jako rozsáhlá harmonizace v oblasti daně z přidané hodnoty na území členských států Evropské unie. 9

Jednotlivé státy rovněţ velmi intenzivně spolupracují v oblasti zamezení dvojího zdanění, poskytování vzájemných daňových informací a v oblasti boje proti daňovým rájům.

1.2 Historie daně z příjmů na území Čech Historicky nejstarší zmínkou o zavedení dávky daňového charakteru na našem území pochází z 10. století, kdy byl za vlády kníţete Václava vytvořen celní regál. Obdobně jako v okolních zemích byly daně v českých zemích původně dobrovolnou naturální platbou svobodných občanů a obyvatel královských měst. První povinnou daň zavedl aţ kníţe Boleslav I. spolu s raţbou denárů a to daň na míru. Vznik odvodů, které lze jiţ ve dnešním slova smyslu povaţovat za daně z příjmů, nalezneme aţ ve 12. století, do kterého je datován vznik kontribucí. Kontribuce na našem území měly charakter majetkových a výnosových daní, ve kterých lze spatřovat předchůdce daně z příjmů. Výnosové daně byly stanoveny na základě vnějších znaků jako např. počet tovaryšů, počet oken, výměra pozemku atd., nejednalo se tedy prakticky o zdanění samotného příjmu jedince nýbrţ

prostředků

k jeho dosaţení. Církev a šlechta byla pod vlivem teorie o „trojím lidu“ daňově osvobozena. V 16. století se daňová správa dostává do rukou šlechty. V roce 1517 stavovský sněm vydal Berní předpis, který je povaţován za první náznak české daňové soustavy. Tímto předpisem byla stanovena nejen všeobecná daň z majetku nýbrţ také daň z výnosu kapitálu. V roce 1522 jiţ existovaly tři přímé daně. Vedle daně z majetku se jednalo o daň z hlavy a daň z příjmů. Na přelomu 16. a 17. století byl zaveden tzv. „třicátý“. Tento institut představoval odvod třicetiny výnosu ze všeho, co bylo v zemi prodáno. V tomto období můţeme nalézt taktéţ daň důchodovou, která v sobě obsahovala daň z kapitálu stanovenou pevnou částkou a daň z peněz uloţených na úrok. V době vlády Marie Terezie a Josefa II. proběhla daňová reforma, kontribuční daně jsou nahrazovány trvalou řádnou platbou. Řádná daň militare slouţila k vydrţování armády, měla dvě formy tzv. „militare ordinarium“ byla povinná a postihovala výnosy z půdy v drţení měšťanů a poddaných (půda rustikální), a „militare extraordinarium“ postihující výnosy z vrchnostenské půdy (půda dominikální). V období sestavování prvních katastrů (evidence povinných plateb) byla řádná daň změněna v daň pozemkovou. Josef II. zavedl její jednotnou sazbu (dominikální i rustikální půda byla zdaňována rovnocenně) a odňal šlechtě a církvi právo neplatit daň.

10

Ke konci 18. století byla zavedena jednotná kontribuční daň reální, která postihovala jak vlastnictví či drţbu pozemku (pozemková daň), tak i výnos domů a ţivností. Dále zde nalezneme daň úrokovou a daň třídní, která byla stanovena podle druhu příjmů a počátkem 19. století se štěpila na daň výdělkovou a daň osobní, jejíţ předmětem na místo příjmů se stala samotná existence jedince a dosaţení věku 17 let (tzv. daň z hlavy). V roce 1813 byla zavedena v Čechách daň z výdělku (Cirkulář českého gubernia z 12.3.1813).1 V roce 1848 bylo zřízeno ministerstvo financí a daňová soustava prošla opět reformou. V oblasti daní z příjmů byla zavedena patentem z 29.X.1849 osobní daň z příjmů, postihující pouze fyzické osoby. Rozdělena do čtyř tříd lišící se základem daně. První třída byla koncipována jako daň z hlavy, jejímţ plátcem byla hlava rodiny za všechny členy rodiny, kteří dosáhli věku 16 let. Daň ve druhé třídě postihovala majitele domů a pozemků. Předmět daně ve třetí třídě byl čistý výtěţek obchodníků, ţivnostníků, průmyslníků a příslušníků svobodných povolání, jednalo se o výdělkovou daň stanovenou pevnou sazbou z čistého výdělku těchto profesí. Čtvrtá třída zahrnovala sluţební platy zaměstnanců převyšující zákonem stanovenou hranici, které byly zdaněny progresivní sazbou. Došlo tak prakticky k dvojímu zdanění příjmů jedince, který byl nejprve stiţen daní výnosovou a podruhé osobní daní z příjmů. Poslední úpravu daňové soustavy v rámci rakousko-uherské monarchie provedl národohospodář Eugen Böhm von Bawerk. Pod jeho vedením byl v roce 1896 vydán zákon o osobních daních přímých, který vytvořil ucelenou soustavu daní výnosových doplněných o daň důchodovou s názvem osobní daň z příjmů. Předmětem daně výnosové byl čistý úhrnný důchod jedince představující úhrn všech peněţitých příjmů, nepeněţitých příjmů včetně nájemné hodnoty bytu a hodnoty výrobků, který ţivnostník vyrobil a uţil pro vlastní potřebu. Poprvé zákon umoţňoval odečíst od tohoto úhrnu přípustné sráţky, coby výdaje na dosaţení, zabezpečení a udrţení těchto příjmů včetně úroků z dluhů. Předmětem osobní daně z příjmů se stal důchod aţ od určité hranice jeho výše a byl zdaňován progresivní sazbou od 0,6% do 5%. V roce 1916 byla zavedena válečná daň s progresivní sazbou od 5% do 45%, jí byly podrobeny válečné zisky podnikatelů a společností. Za první republiky byla daň z příjmů řazena do skupiny dávek přímo vyměřovaných a byla tvořena všeobecnou daní výdělkovou, výdělkovou daní z podniků veřejně účtujících, daní z důchodu, daní 1

WIKIPEDIA. Dějiny daňového systému v Čechách [on-line]. 2009-12-30, [2010-01-15]. Dostupné z WWW: http: cs.wikipedia.org./wiki/Dan%C4%9B_%28historie%29

11

z příjmů, daní z vyššího sluţného a tantiémovou dávkou. Později byla vytvořena daň z převodu statků a z pracovních výkonů, představující daň obratovou, a daň přepychová. V roce 1927 proběhla daňová reforma, která rozdělila přímé daně na daň důchodovou a daně výnosové. Předmětem daně důchodové byly veškeré příjmy fyzické osoby, respektive celé její domácnosti, pokud přesahují daněprosté minimum. Sazba daně byla progresivní s dvaceti stupni progrese od 1% do 29%. Daň byla vybírána na základě daňového přiznání podávaného po uplynutí ročního zdaňovacího období a poplatník, kterým byla určena hlava rodiny, byl povinen platit čtvrtletní zálohy. U některých druhů důchodů byla jiţ také zavedena i sráţková platba daně přímo u zdroje (např. mzda). Do daní výnosových se řadila všeobecná daň výdělková, zvláštní daň výdělková, pozemková daň, domovní daň, daň rentová, daň z tantiém, daň z vyššího sluţebného a daň z obohacení. Jednalo se o daně postihující zvláštní druhy příjmů jako např. výnos individuálního podniku, příjem z pronájmu, odměny členů společných orgánů akciové společnosti, sluţební platy atd. Určitou zvláštností byl tzv. branný příspěvek, který byl 10% přiráţkou k důchodové dani a byl vybírán bez ohledu na pohlaví u všech fyzických osob ve věku od 25 do 50 let v případě, ţe ve svém ţivotě nevykonaly vojenskou sluţbu po dobu nejméně 12 týdnů. Zřízením protektorátu Čech a Moravy, coby autonomní jednotky s pravomocí vykonávat svá práva včetně daňových ve shodě se zájmy Říše, byl přerušen samostatný vývoj berního práva na našem území. K zásadnějším změnám avšak nedošlo, byly upravovány jen přiráţky k jednotlivým daním a došlo ke zrušení daně přepychové. Po druhé světové válce byl v roce 1946 vydán zákon o dávce z majetku, která představovala tzv. milionářskou dávku vybíranou za účelem odstranění válečných škod. V roce 1948 pak byla odstartována tendence diskriminace příjmů z podnikatelské činnosti, která postupně narůstala. U daně z příjmů nejdříve došlo k mírnějšímu daňovému zatíţení příjmů z pracovního poměru neţ příjmů kapitálových. Po provedení daňové reformy k 1. 1. 1954 se ale daňový systém rozdělil na daně placené podnikatelskou sférou a poplatky placené obyvatelstvem. Podnikatelská sféra měla plnit roli hlavního zdroje veřejných rozpočtů a byla zatíţena neúměrně vysokým daňovým břemenem, naproti tomu zdrojům z přímého zdanění obyvatelstva byla určena pouze okrajová role v rámci veřejných rozpočtů. Stejně neúměrně jako podnikatelská sféra bylo daňově zatíţeno i soukromé podnikání.

12

Reforma zavedla taktéţ důchodovou daň druţstev a jiných organizací, daň z obratu a u podniku socialistického charakteru daň z výkonu. V roce 1990 byla daň z příjmů představována systémem odvodů do státního rozpočtu, důchodovou daní, zemědělskou daní, daní ze mzdy, daní z příjmů z literární a umělecké činnosti a daní z příjmů obyvatelstva. Systém odvodů do státního rozpočtu zahrnoval odvody z objemu mezd, odvody ze zisku, odvody z odpisů základních prostředků, odvody cenové a regulační, které byly podniky povinny ve stanovené sazbě odvádět do státního rozpočtu (např. obecná sazba z odvodu mezd činila 50%, sazba odvodu ze zisku 55%). Důchodové dani podléhaly podniky, jejichţ zakladatelem byl národní výbor, dále druţstva, zájmové sdruţení občanů, obchodní společnosti a další. Předmětem daně byl zisk, který byl zdaněn progresivní sazbou dle jeho výše, a to 20% do 200.000,- Kčs výše zisku a 55% ze zisku přesahující částku 200.000,- Kčs. Zemědělská daň postihovala veškeré příjmy plynoucí z uţívání pozemků vedených v evidenci nemovitostí jako zemědělská půda a jejím poplatníkem byl uţivatel pozemku. Daň ze mzdy se vztahovala na mzdy a platy. Sazba byla určena jako klouzavě progresivní a činila maximálně 20% ze mzdy, která přesáhla výši 2.400,- Kč, s moţností jejího zvýšení či sníţení aţ o 70% dle počtu vyţivovaných osob, pohlaví a věku. Dani z příjmů obyvatelstva podléhaly soukromí podnikatelé, jejichţ příjmy byly zdaňovány klouzavě progresivní sazbou od 15% do 55% dle výše základu daně. Po listopadu 1989 stát opětovně začal podporovat soukromé podnikání a pro jeho rozvoj byla jiţ v roce 1991 daň z příjmů obyvatelstva obohacena o řadu úlev, odpočitatelných poloţek, moţností rychlého odpisování, výdajových paušálů včetně odkladu placení daně ve výši 60% v prvním roce podnikání, 40% ve druhém roce podnikání a 20% ve třetím roce podnikání. Z důvodu nutnosti modernizace celého daňového systému a jeho přiblíţení k evropským standardům bylo rozhodnuto o vytvoření zcela nové daňové soustavy, to se stalo k 1. 1. 1993. V oblasti daně z příjmů byl zaveden systém přetrvávající dodnes, kdy daň z příjmů byla rozdělena do dvou základních skupin, a to daň z příjmů fyzické osoby (slučující daň ze mzdy, daň z příjmů z literární a umělecké činnosti a daň z příjmů obyvatelstva) a daň z příjmů právnické osoby (slučující odvody do státního rozpočtu, důchodovou daň a zemědělskou daň)

13

2 Základní pojmy daňového práva Základním pojmem je definice daně, která zní: „Daň je definována jako povinná, nenávratná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Je to platba neúčelová a neekvivalentní. Daň se pravidelně opakuje v časových intervalech (např. každoroční placení daně z příjmů), nebo je nepravidelná a platí se za určitých okolností (např. při každém převodu nemovitosti)“.2 Pro vysvětlení definice je nutno uvést, ţe v demokratickém státě je povinnost platit daně stanovena zákonem. Je povinná i zákonná. Nenávratností daně pak rozumíme, ţe po zaplacení daně nemá poplatník nárok na ekvivalentní protihodnotu. Jistou protihodnotu získá poplatník čerpáním veřejné sluţby, ovšem výše sluţeb není přímo závislá na výši odvedených daní. Platbou do veřejného rozpočtu rozumíme platbu jak do rozpočtu státního, tak i rozpočtů na všech stupních státní správy, měst a také do rozpočtu Evropské unie (dále jen EU). Ačkoliv daně nejsou jediným zdrojem příjmů těchto rozpočtů, jsou zdrojem rozhodujícím a činí přibliţně 55 % všech příjmů.

2.1 Daňové subjekty Z hlediska daňové techniky lze charakterizovat daňové subjekty jako: a) osobu, jejíţ majetek (nebo jiný předmět) je podroben dani, pak se jedná o daňového poplatníka, typickým příkladem je daň z nemovitostí, b) osobu, která je povinna ze zákona odvést do veřejného rozpočtu daň, kterou vybrala od jiných subjektů (příkladem je daň ze spotřeby a daň z přidané hodnoty) nebo sraţenou daň jiným poplatníkům pod svou majetkovou odpovědností, příkladně daň sraţená u zdroje – daň z úroků sraţená bankou a odvedená místo poplatníka daně, tato osoba je nazývána v daňové terminologii jako plátce daně.

2

KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 1. vydání. EUROLEX BOHEMIA, s.r.o., 2000. 16 s. ISBN 80-902752-2-2

14

2.2 Funkce daní Nejdůleţitějším úkolem daní je naplnění státního rozpočtu. Daně v ekonomice plní tři základní funkce: alokační – řeší problematiku umisťování vládních výdajů a optimálního rozdělení mezi veřejnou a soukromou spotřebou, (re)distribuční – koriguje nerovnoměrné rozdělení důchodů a bohatství tak, aby nedošlo k drastickému zvýšení rozdílů mezi obyvatelstvem, stabilizační – vyuţívá se pro dosaţení a udrţení rovnoměrného stabilního tempa růstu produktu ekonomiky a plné zaměstnanosti.3

2.3 Třídění daní Daně třídíme podle: účelu úhrady (daně všeobecné a úhradové), finančně-technického hlediska (daně přímé a nepřímé), únosnosti (osobní a věcné), metody zdaňování (hodnotové a specifické), předmětu zdanění (majetkové, důchodové, výnosové), místní působnosti (celostátní, místní daně). Nejčastější základní dělení daní: daně přímé x daně nepřímé (dle způsobu jejich předpisu), přímé daně pak dělíme na důchodové a majetkové.4 Výše uvedené základní dělení daní je přehledně znázorněno v následující tabulce.

3

ŠIROKÝ, Jan a kol. Daňová teorie a praktickou aplikací. 2. vydání. C.H.Beck, 2008. s. 12-13.

ISBN 978-80-7400-005-8 4

KOHAJDA, Michael. Finanční právo: 5.-8. přednáška BIVŠ, 2010

15

Schema třídění daní v České republice

Daň z minerálních olejů

Daň z lihu

Spotřební daně

Daň z piva

Daň z vína

Daň z tabákových výrobků Nepřímé (ze spotřeby) Všeobecné

Daň z přidané hodnoty Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů

Ekologické daně

Daně v České republice

Daň z pevných paliv

Daň z elektřiny

Z majetku

Daň silniční

Daň z převodu nemovitostí

Z majetkových transakcí

Daň darovací

Daň z nemovitostí

Daň dědická

Přímé Daň z příjmů právnických osob Z příjmů (důchodové) Daň z příjmů fyzických osob

Zdroj: Vlastní konstrukce

16

3 Daňový systém České republiky Daňový systém České republiky je ve svých hlavních znacích podobný systémům vyspělých zemí. Daňové příjmy pocházejí zhruba ve stejné míře z nepřímých a přímých daní. Obecně je náš daňový systém povaţován za jeden z nejsloţitějších a trvale zaznamenáváme snahy o jeho zjednodušení a zpřehlednění.

3.1 Přímé daně Daň z příjmu fyzických osob: Od zdaňovacího období 2008 byla zavedena jednotná sazba pro daň z příjmů fyzických osob, která je stanovena ve výši 15 % (včetně sazby pro výpočet měsíčních záloh u zaměstnanců). Dále došlo ke sjednocení sazeb pro daň vybíranou sráţkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob plynoucích ze zdrojů na území České republiky a stanovení horní (nejvyšší) sazby u této daně ve výši 15%. Od zdaňovacího období 2008 bylo zrušeno společnéh zdanění manţelů. Společné zdanění manţelů bylo zavedeno do českého daňového systému poprvé od zdaňovacího období 2005. Naposledy mohli poplatníci vyuţít tohoto institutu v přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2007. Zrušení společného zdanění manţelů je částečně kompenzováno výrazným zvýšením vybraných slev na dani a zvýšením daňového zvýhodnění na vyţivované děti (např. sleva na poplatníka je stanovena ve výši 24 840 Kč; jiţ od roku 2008 mohou tuto základní slevu na dani uplatnit téţ starobní důchodci; sleva na druhého z manţelů bez vlastních příjmů nebo s příjmy nepřesahujícími stanovený roční limit ve výši 68 000 Kč je od zdaňovacího období 2008 stanovena ve výši 24 840 Kč, daňové zvýhodnění na vyţivované dítě (děti) ţijící s poplatníkem v domácnosti činí 11604 Kč jiţ od zdaňovacího období 2008). Daň z příjmu právnických osob: Daňová sazba je počínaje rokem 2009 stanovena ve výši 20 %, a od roku 2010 ve výši 19 %. Od roku 1992 (sazba 42 %) do roku 2010 došlo ke sníţení daňové sazby o 23 procentních bodů. Investiční fondy, investiční společnosti, podílové fondy a instituce penzijního pojištění podléhají niţší sazbě daně, která od roku 2004 činí 5 %.

17

Daní z nemovitosti jsou zatíţeny pozemky a stavby. V případě pozemků je základem daně buď výměra pozemku nebo cena pozemku. Sazba daně závisí na kvalitě pozemku, jeho umístění a na způsobu jeho vyuţití. V případě staveb je základem daně jejich zastavěná plocha, sazba daně závisí na druhu a způsobu vyuţití stavby. Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok.

Silniční daní jsou zatíţena pouze vozidla, která jsou pouţívána nebo určena k podnikání. Sazby daně jsou stanoveny jako pevně dané roční částky. Zákon stanoví také zvláštní poplatek za uţívání dálnic, který jsou povinna platit všechna vozidla uţívající dálnice bez ohledu na jejich účel (tj. jak vozidla uţívaná pro účely podnikání, tak i vozidla uţívaná pro osobní potřeby). Správcem poplatku je Státní fond dopravní infrastruktury. Dnes jiţ existuje návrh Ministerstva financí na rozšíření povinnosti platit silniční daň i na soukromé uţivatele, jejichţ vozidla nyní nejsou předmětem daně. Podle tohoto plánu by do státního rozpočtu měla přibýt částka v řádu desítek miliard korun. Takto získané zdroje by měly být určeny pro Státní fond dopravní infrastruktury. Reakce na návrh jsou však výrazně odlišné. Zatímco ministerstvo dopravy ho vítá, politické strany a odbory jsou v období před volbami vesměs proti návrhu.

Výše sazby dědické a darovací daně

jsou stanoveny v závislosti na vztahu mezi

zůstavitelem/dárcem a nabyvatelem (dědicem nebo obdarovaným). Zákony a vyhlášky stanoví také řadu správních a místních poplatků.

3.2 Nepřímé daně Daň z přidané hodnoty je harmonizována s příslušnými předpisy Evropské unie. Podléhá jí naprostá většina zdanitelného plnění v České republice i zboţí z dovozu. Většina zboţí a sluţeb podléhá základní sazbě daně. Do sníţené sazby jsou zařazeny např. potraviny, léky, tiskoviny, hromadná pravidelná osobní doprava, pohřební sluţby, vodné a stočné, kulturní činnosti, ubytovací sluţby, stavební práce pro účely bydlení a pro sociální výstavbu a dodávky tepla. Daň je placena měsíčně nebo čtvrtletně v závislosti na výši obratu plátce daně. Některá zdanitelná plnění jsou od daně osvobozena např. finanční sluţby. Vyváţené 18

zboţí je od daně z přidané hodnoty osvobozeno s tím, ţe vývozce má nárok na uplatnění daně na vstupu. Rovněţ spotřební daně jsou harmonizovány s příslušnými směrnicemi EU. Spotřebním daním podléhají minerální oleje, líh, pivo, víno a tabákové výrobky. Daně jsou stanoveny pevnými sazbami (s výjimkou cigaret, kde jsou tvořeny kombinací pevné sazby a procentuální částky z konečné maloobchodní ceny). Plátcem je právnická nebo fyzická osoba, jíţ vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit v souvislosti s uvedením vybraných výrobků do volného daňového oběhu. Ve svém důsledku zatěţují konečného spotřebitele. Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc. Ostatní nepřímé daně zahrnují například poplatky za znečištění vzduchu či vody a poplatky za odpad. Cla jsou regulována celním kodexem EU, sazby jsou stanoveny společným celním sazebníkem.5

5

ČESKÁ DAŇOVÁ SPRÁVA. Daňový systém České republiky [on-line]. 2009-01-01. Dostupné z WWW: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/284.html?year=0

19

Inkaso daní v letech 1993 - 2000 Vývoj inkasa daní v ČR v letech 1993 - 2000 (v mil. Kč) Daň

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

Daň z přidané hodnoty

77 104

85 849

94 801

109 313

117 573

119 358

138 282

149 908

Daně spotřební

39 983

49 360

56 649

61 170

64 171

67 801

73 143

70 879

Daň z příjmů PO

66 221

56 124

55 383

49 968

41 020

52 062

54 819

58 088

Daň z příjmů - § 36

6 169

14 115

17 302

21 038

22 520

28 881

20 658

16 146

Daň z příjmů FO - podnikatel

3 486

14 240

14 815

15 843

15 880

16 530

17 103

16 546

24 781

35 039

45 126

54 102

60 642

65 039

66 881

72 749

4 335

4 147

3 930

4 321

4 565

4 373

5 226

5 587

Daň dědická

13

55

91

97

116

146

148

122

Daň darovací

156

389

357

296

350

427

405

413

Daň z převodu nemovitostí

616

1 645

2 768

3 464

4 488

5 677

6 271

5 439

3 434

3 658

3 778

3 991

3 938

4 138

4 271

4 455

4 040 230 338

5 312 266 933

5 072 300 072

4 694 328 296

4 858 340 121

5 094 365 528

4 597 391 804

4 455 400 787

Daň z příjmů FO - zaměstnanci Daň silniční

Daň z nemovitostí Ostatní položky Celkem Zdroj: Ministerstvo financí ČR

20

Inkaso daní v letech 2001 - 2008 Vývoj inkasa daní v ČR v letech 2001 - 2008 (v mil. Kč) Daň Daň z přidané hodnoty

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

151 886

155 209

164 856

184 320

208 413

217 784

236 385

255 190

Daně spotřební

76 299

79 485

84 179

95 841

110 491

119 535

138 947

130 553

Daň z příjmů PO

75 940

90 737

96 978

106 526

137 432

128 865

155 674

173 590

Daň z příjmů - § 36

18 045

16 755

20 625

12 098

11 242

14 003

15 700

19 299

Daň z příjmů FO - podnikatel

18 796

21 901

22 131

24 040

26 583

17 854

17 003

17 749

Daň z příjmů FO - zaměstnanci

78 530

86 591

94 653

102 627

110 662

111 633

126 388

115 180

5 283

5 512

5 738

5 509

5 191

5 428

5 915

6 002

Daň dědická

112

86

100

100

103

124

109

115

Daň darovací

475

601

648

818

510

604

692

345

Daň z převodu nemovitostí

5 834

7 171

8 025

9 461

7 494

7 788

9 774

9 950

Daň z nemovitostí

4 353

4 576

4 840

4 948

4 987

5 017

5 123

5 195

4 466 440 201

5 147 473 771

4 923 507 696

5 099 551 387

5 252 628 360

4 977 633 614

4 250 715 961

4 281 737 449

Daň silniční

Ostatní položky Celkem Zdroj: Ministerstvo financí ČR

21

Z údajů uvedených v předešlých tabulkách inkasa daní vyplývá, ţe nejvyšší příjmy státního rozpočtu jsou: daň z přidané hodnoty (dále jen DPH), spotřební daně a daň z příjmů právnických osob. Zatímco v roce 2004 stát inkasoval například z DPH více jak 184 miliard korun, v roce 2008 to bylo přes 255 miliard korun, tedy o 71 miliard korun více. U ostatních stěţejních daňových příjmů bylo navýšení rovněţ významné. Tento nárůst ilustruje následující graf, ze kterého vyplývá, ţe poměr nejvýznamnějších daní na celkovém objemu zůstává téměř konstantní.

Inkaso daní celkem, DPH, daně spotřební, daně z příjmu pravnických osob a daně z příjmu fyzických osob v letech 2000, 2004 a 2008 115,2 173,6 130,5

2008

102,6 106,5 95,8

2004

72,7 58,1 70,9

2000

255,2

737,4

184,3

551,4

149,9

0

200

400,8

400

600

800

2000

2004

2008

Daň z příjmů FO

72,7

102,6

115,2

Daň z příjmu PO

58,1

106,5

173,6

Daně spotřební

70,9

95,8

130,5

DPH

149,9

184,3

255,2

Inkaso celkem

400,8

551,4

737,4

mld Kč Zdroj: Vlastní konstrukce

22

4 Charakteristika daně z příjmů fyzických osob v podmínkách roku 2010 Daň z příjmů je upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o dani z příjmů). Zákon upravuje daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob (společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti, veřejné obchodní společnosti, druţstva atd.). Zákon o dani z příjmů byl v době od 1.1.1993, kdy vstoupil v účinnost, do 31.12.2009 změněn sto šesti novelami zahrnujícími více neţ 2 593 změn.

4.1 Poplatníci daně z příjmů fyzických osob Poplatníky daně z příjmů fyzických osob (§ 2 zákona o dani z příjmů) jsou všechny fyzické osoby, které mají bydliště na území České republiky nebo se v ČR zdrţují alespoň 183 dní v kalendářním roce a současně jim plynou příjmy, a to příjmy jak vznikající v ČR, tak i plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

4.2 Základ daně Základ daně (§ 5 zákona o dani z příjmů) zákon definuje jako částku, o kterou příjmy poplatníkovi plynoucí za příslušné zdaňovací období přesahují výdaje prokazatelně vynaloţené na jejich dosaţení, zajištění a udrţení. Zdanění podléhá příjem peněţní, nepeněţní i dosaţený směnou.

23

Základní princip zdaňování příjmů u fyzických osob lze znázornit takto:

veškeré příjmy poplatníka - příjmy vyňaté ze zdanění (tj. příjmy, které nejsou předmětem daně) = příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob - příjmy osvobozené od daně z příjmů fyzických osob - příjmy nezahrnované do základu daně (vč. příjmů tvořící samostatné daňové základy) = příjmy zdaňované v základu daně z příjmů fyzických osob (zdanitelné příjmy)

Všechny zdanitelné příjmy jsou rozděleny do pěti dílčích daňových základů, jejichţ souhrn tvoří základ daně poplatníka fyzické osoby :

příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky + sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem dílčí daňový základ příjmů ze závislé činnosti a funkční požitky - § 6 – tzv. superhrubá - mzda příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti - výdaje na dosažení, udržení a zajištění příjmů = dílčí daňový základ (nebo ztráta) z příjmů z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti - § 7 = = =

+

příjmy z kapitálového majetku dílčí daňový základ příjmů z kapitálového majetku - § 8 příjmy z pronájmu výdaje na dosažení, udržení a zajištění příjmů dílčí daňový základ (nebo ztráta) příjmů z pronájmu - § 9 ostatní příjmy výdaje na dosažení příjmu (dle druhů příjmů do výše daného druhu příjmů) dílčí daňový základ ostatní příjmy - § 10 SOUHRN DÍLČÍCH ZÁKLADŮ DANĚ Kromě příjmů ze závislé činnosti a funkční požitky Daňová ztráta dílčí daňový základ příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků § 6 ZÁKLAD DANĚ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB

24

4.3 Předmět daně z příjmů fyzických osob

Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou: a) Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6) zahrnují zejména: příjmy z pracovněprávního, sluţebního nebo členského poměru, příjmy členů druţstev, společníků a komanditistů, odměny členům statutárních orgánů. Funkční poţitky jsou platy členů vlády, poslanců a pod. a dále odměny za výkon funkce v orgánech obcí, státních orgánech, komorách a dalších institucích. Zdanění v tomto dílčím daňovém základě podléhají příjmy pravidelné i jednorázové. K těmto příjmům patří také bezplatné uţívání motorových vozidel poskytnutých zaměstnavatelem zaměstnanci – hovoříme o nepeněţním příjmu zaměstnavatele. Zákon uvádí příjmy, které jsou od daně osvobozené. Tyto příjmy jsou hojně vyuţívány zaměstnavateli jako benefity při plnění zaměstnancům, protoţe se u zaměstnance při splnění podmínek v zákoně nezdaňují. K nejvíce vyuţívaným patří tyto: nepeněţní plnění vynaloţená zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo nepeněţní plnění vynaloţená zaměstnavatelem na rekvalifikaci zaměstnanců toto osvobození se nevztahuje na příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, plat, odměna nebo jako náhrada za ušlý příjem, jakoţ i na další peněţní plnění poskytovaná v této souvislosti zaměstnancům, hodnota stravování poskytovaného jako nepeněţní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů, hodnota

nealkoholických

nápojů

poskytovaných

jako

nepeněţní

plnění

ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosaţení, zajištění a udrţení příjmů zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti,

25

nepeněţní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosaţení, zajištění a udrţení příjmů, ve formě moţnosti pouţívat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce; jde-li však o poskytnutí rekreace včetně zájezdů, je u zaměstnance z hodnoty nepeněţního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za kalendářní rok. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance, hodnota nepeněţních darů poskytovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušného předpisu, u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, hodnota nepeněţních darů poskytovaných za obdobných podmínek ze sociálních fondů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosaţení, zajištění a udrţení příjmů, a to aţ do úhrnné výše 2000 Kč ročně u kaţdého zaměstnance, příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu, částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na pojištění pro případ doţití nebo pro případ smrti nebo doţití nebo na důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, nebo v případě, stane-li se zaměstnanec invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti, na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu, nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, za podmínky, ţe ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění aţ po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosaţení věku 60 let; v úhrnu však maximálně do výše 24 000 Kč ročně od téhoţ zaměstnavatele. Toto platí v případech, kdy má právo na plnění z pojistných smluv soukromého ţivotního pojištění pojištěný zaměstnanec, a je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, osoba určená podle zvláštního právního předpisu o pojistné smlouvě, kromě zaměstnavatele, který hradil pojistné, 26

b) Příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti (§ 7) Příjmy z podnikání jsou: příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjmy ze ţivnosti, příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku. Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti jsou: příjmy z uţití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, příjmy z vydávání, rozmnoţování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není ţivností ani podnikáním dle zvláštních předpisů, příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona , rozhodce za činnosti podle zvl. právních předpisů, příjmy z činnosti správce konkursní podstaty, včetně příjmů z činnosti předběţného správce, zvláštního správce, zástupce správce a vyrovnávacího správce, které nejsou ani ţivností ani podnikáním dle zvláštního právního předpisu.

c) Příjmy z kapitálového majetku (§ 8) jsou: podíly ze zisku – dividendy a jiné výnosy z drţení cenných papírů, podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na kníţkách, účtech, výnosy z vkladových listů a vkladů jim na roveň postavených, dávky z penzijního pojištění se státním příspěvkem, plnění ze soukromého ţivotního pojištění, které není pojistným plněním, úroky a jiné výnosy z půjček, práva na dorovnání, úvěrů, vkladů na běţných účtech, z prodlení a podobně, úrokové a jiné výnosy vyplývající z drţení směnek, příjmy z rozdílu mezi nominální a vyplacenou hodnotou dluhopisu, vkladního listu, příjmy z předkupního práva na cenné papíry 27

d) Příjmy z pronájmu (§ 9) jsou: příjmy z pronájmu nemovitostí a bytů, příjmy z pronájmu věcí movitých, kromě příleţitostných. e) Ostatní příjmy (§ 10) jsou: příjmy z příleţitostných činností nebo pronájmu movitých věcí, příjmy ze zemědělské činnosti mimo samostatně hospodařící rolníky, příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu, movité věci, příjmy plynoucí jako protihodnota menšinovým akcionářům, příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti, převodu členských práv, majetkových podílů na transformovaném druţstvu, příjmy ze zděděných práv průmyslového a duševního vlastnictví, přijaté výţivné a důchody, podíl společníka obchodní společnosti ( mimo s.r.o. a v.o.s.), podíl člena na likvidačním zůstatku druţstva, vypořádací podíl při zániku účasti společníka obchodní společnosti, výhry v loteriích, sázkách a soutěţích s výjimkami osvobození dle § 4, ceny z veřejných soutěţí, sportovních a pod. s výjimkou osvobození dle § 4, příjmy společníka v.o.s. a komplementáře k.s. při ukončení své účasti, kterou dostane od jiné osoby, příjmy z převodu jmění na společníka, příjmy z vypořádání dle zvláštního předpisu, příjmy z jednorázového odškodnění budoucích nároků na náhradu za ztrátu příjmu od pojišťovny s výjimkou osvobození dle § 4.

4.4 Osvobození od daně Jak je uvedeno v základním schématu „tvorby“ daňového základu, příjmy osvobozené od daně z příjmu fyzických osob (§ 4 zákona o dani z příjmů) nevstupují do výpočtu daňového základu. Příjmy a přesné podmínky, na které se toto osvobození vztahuje, určuje § 4 – jedná se například o příjmy z prodeje nemovitostí a věcí movitých za splnění stanovených podmínek, příjmy z provozu malých elektráren, přijaté náhrady škod, příjmy

28

související s nápravou majetkových křivd, dávky nemocenského pojištění, dávky státní podpory, stipendia a další.

4.5 Příjmy tvořící samostatný daňový základ

Vybrané, vyjmenované příjmy jsou samostatným základem daně. Tyto příjmy podléhají zvláštní sazbě dani – sráţkové dani, kterou srazí subjekt, který vybraný příjem vyplácí příjemci. Subjekt sráţkovou daň odvede za poplatníka do státního rozpočtu. Výši sráţkové daně pro jednotlivé druhy příjmů určuje § 36 a aţ na výjimku činí 15 %. Tyto příjmy se proto jiţ dále nezahrnují do základu daně poplatníka při výpočtu jeho daňové povinnosti. Jedná se o velkou skupinu příjmů z kapitálového majetku dle § 8 například podíly ze zisku (dividendy a jiné výnosy z drţení cenných papírů), podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na kníţkách, účtech, výnosy z vkladových listů a vkladů jim na roveň postavených, dávky z penzijního pojištění se státním příspěvkem, plnění ze soukromého ţivotního pojištění, které není pojistným plněním. Dále se z ostatních příjmů dle § 10 tímto způsobem zdaňují například příjmy plynoucí z výher a cen v loteriích a jiných podobných hrách, reklamních soutěţích, příjmy plynoucí z cen z veřejných soutěţích a ze sportovních soutěţích.

4.6 Úprava základu daně a daně z příjmů fyzických osob Schéma úpravy základu daně a daně z příjmů fyzických osob – daňová povinnost:

+ = = X = =

SOUHRN DÍLČÍCH ZÁKLADŮ DANĚ – bez příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků § 7-10 daňová ztráta z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti a ztráta z pronájmu – § 34 dílčí daňový základ příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků - § 6 ZÁKLAD DANĚ z příjmu fyzických osob nezdanitelná část základu daně - § 15 ZÁKLAD DANĚ snížený o nezdanitelné částky SAZBA DANĚ § 16 DAŇ slevy na dani § 35, 35a, 35b, 35ba daňové zvýhodnění na vyživované dítě (sleva, bonus) § 35c DAŇ K ZAPLACENÍ

29

4.6.1 Položky odčitatelné od základu daně (§ 34)

a) Poplatník daně můţe od základu daně odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období, nebo jeho část, a to nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. Daňovou ztrátou se rozumí skutečnost, kdy výdaje v daném zdaňovacím období převyšují příjmy. Daňová ztráta můţe vzniknout u příjmů z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti a u příjmů z pronájmu. Nikdy nevznikne u příjmů ze závislé činnosti a funkčních poţitků. Jak je patrno ze základního schématu výpočtu daňové povinnosti, o daňovou ztrátu je moţno sníţit celkový daňový základ do výše souhrnu dílčích základů daně bez příjmů ze závislé činnosti a funkčních poţitků - dílčí daňový základ příjmů ze závislé činnosti a funkčních poţitků nelze sníţit o daňovou ztrátu. Daňovou ztrátu za předchozí zdaňovací období lze odečíst od daňového základu nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících po období, za které daňová ztráta vznikla.

b) Poplatník můţe odečíst výdaje, které vynaloţil při realizaci projektů výzkumu a vývoje, dle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů. Aby mohly být výdaje odečteny od základu daně, musí být vynaloţeny v daném zdaňovacím období nebo období, za které podává daňové přiznání.

4.6.2 Nezdanitelná část základu daně

Institut nezdanitelné části základu daně (§ 15 zákona o dani z příjmů) lze charakterizovat jako mnoţinu specifických výdajů, jeţ nesouvisí se zdaňovaným příjmem poplatníka, nýbrţ jsou vynaloţeny do oblastí společenských vztahů, na jejichţ fungování má stát zájem. Jedná se zejména o částky vynaloţené na dobročinné účely, na bytové potřeby poplatníka nebo na zajištění poplatníkovi rodiny či zajištění poplatníka ve stáří atd. Moţnost sníţení daňové povinnosti na základě těchto investic lze tak chápat jako určitou

30

odměnu ze strany státu. Stejně jako u příjmů osvobozených podává ustanovení § 15 zákona taxativní výčet nezdanitelných částí základu daně, který nelze rozšiřovat. Od základu daně tak můţe poplatník odečíst například: dary (minimálně 2% základu nebo 1.000 Kč, maximálně 10%), zaplacené úroky z úvěru ze stavebního spoření, hypotečního úvěru (pouţité na bytové potřeby), úhrnná částka úroků, o které se sniţuje základ daně ze všech úvěrů poplatníků v téţe domácnosti, nesmí překročit 300.000 Kč, příspěvek zaplacený poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem (od 6.000 Kč do 18.000 Kč zaplacené částky), poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé ţivotní pojištění (prvních 12.000 Kč), členské příspěvky zaplacené ve zdaňovacím období členem odborové organizace.

4.6.3 Sazba daně

Daň ze základu daně sníţeného o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odečitatelné poloţky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí 15% (lineární sazba daně).

4.6.4 Slevy na dani

Sleva na dani (§ 35 zákona o dani z příjmů) znamená sníţení daňové povinnosti o částku stanovenou zákonem maximálně však do výše samotné daně. Slevy vztahující se k poplatníkovi a jeho konkrétní ţivotní situaci jsou: 24 000 Kč na poplatníka, 24 840 na manţelku (manţela) ţijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč, 2 520 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu 1. nebo 2. stupně, 5 040 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně, 16 140 Kč, je-li poplatník drţitelem průkazu ZTP/P,

31

4 020 Kč u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to aţ do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání aţ do dovršení věku 28 let, 11 604 Kč (pro rok 2009 bylo 10 680 Kč) daňové zvýhodnění na dítě ţijící ve společné domácnosti.6 Daňové zvýhodnění lze uplatnit formou slevy na dani nebo daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu. Nepřesáhne-li částka daňového zvýhodnění výši daňové povinnosti, hovoříme o vyuţití daňové zvýhodnění ve formě slevy na dani. Přesáhne-li tato částka výši daně, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem.

4.6.5 Daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob

Daňové přiznání podává poplatník, jehoţ roční příjmy, které podléhají dani z příjmu fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud nejsou tyto příjmy od daně osvobozené dle § 4 nebo příjmy, u kterých je daň vybírána sráţkou podle zvláštní sazby daně. Přiznání k dani podává i poplatník, jehoţ příjmy podléhající dani nepřesáhly 15 000 Kč, ale zasáhl daňovou ztrátu. Poplatník nepodává daňové přiznání, pokud má příjmy ze závislé činnosti a funkční poţitky dle § 6 (např. zaměstnanec zaměstnaný dle zákoníku práce) pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců, pokud u všech těchto plátců podepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k a jeho ostatní příjmy podle § 7-10 nejsou vyšší neţ 6 000 Kč.

6

KOHAJDA, Michael. Finanční právo: 5.-8. přednáška BIVŠ, 2010

32

4.6.6 Zdaňování příjmů ze závislé činnosti a funkční požitky dle § 6 Za poplatníka, který pobírá příjmy ze závislé činnosti a funkčních poţitků dle § 6 vypočte daň z těchto příjmů plátce, který poplatníkovi příjmy vyplácí (například zaměstnavatel u příjmů ze závislé činnosti) a to formou záloh. Záloha je vypočtena z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních poţitků zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo zdaňovací období sníţený o částky, které jsou osvobozeny od daně a zvýšený o povinné pojistné placené plátcem (zaměstnavatelem) - tzv. superhrubá mzda. Výše zálohy za kalendářní měsíc činí 15 % ze základu pro výpočet zálohy zaokrouhleného do 100 Kč na celé koruny nahoru, nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru. Tuto zálohu plátce poplatníkovi strhne a odvede ji za něho správci daně.

Poplatník nepodává daňové přiznání, pokud má příjmy ze závislé činnosti a funkční poţitky dle § 6 (např. zaměstnanec zaměstnaný dle zákoníku práce) pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců, pokud u všech těchto plátců podepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k a jeho ostatní příjmy podle § 7-10 nejsou vyšší neţ 6 000 Kč.

4.6.7 Základ daně u příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti Při určení základu daně se vychází u osob vedoucích účetnictví z výsledku hospodaření, u poplatníků, kteří účetnictví nevedou, z rozdílu mezi příjmy a výdaji.

Podmínky, kdy je fyzická osoba povinna vést účetnictví, ukládá zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, v ustanovení § 1 odst. 2. Jedná se o fyzické osoby, které: jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku, jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně plnění osvobozených od této daně, jeţ nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku, 33

kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis, vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí, jsou podnikateli a jsou účastníky sdruţení bez právní subjektivity podle zvláštního právního předpisu,pokud alespoň jeden z účastníků tohoto sdruţení je osobou splňující podmínky zmíněné v předcházejících bodech. Poplatníci mohou, s výjimkou ukončení činnosti, ukončit vedení účetnictví a přejít na daňovou evidenci nejdříve po uplynutí 5 po sobě jdoucích účetních období, ve kterých vedly účetnictví. Ostatní fyzické osoby, které nejsou povinny vést účetnictví, nebo se pro vedení účetnictví nerozhodly dobrovolně, vedou daňovou evidenci. Daňová evidence zajišťuje zjištění základu daně z příjmů a obsahuje údaje o příjmech a výdajích členěných pro potřeby zjištění základu daně a údaje o majetku a závazcích. Při vedení daňové evidence jsou stanoveny pravidla pro oceňování majetku, pohledávek, závazků. K poslednímu dni zdaňovacího období provede poplatník inventuru, při které zjistí skutečný stav zásob, hmotného majetku, pohledávek a závazků. Daňovou evidenci je poplatník povinen uschovávat za všechna zdaňovací období, pro které neskončila lhůta pro vyměření daně, tedy do uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, v němţ vznikla daňová povinnost.

Jak jiţ bylo uvedeno v úvodu, základem daně je částka, o kterou příjmy poplatníkovi plynoucí v příslušném zdaňovacím období přesahují výdaje prokazatelně vynaloţené na jejich dosaţení, zajištění a udrţení. Základní princip pro posouzení výdajů je takový, ţe poplatník má zákonnou povinnost řádně prokázat povahu svých uplatněných výdajů. Daňovým výdajem je pouze takový výdaj, který je poplatníkem vynaloţen za účelem dosaţení zdanitelných příjmů. Pokud se tak nestalo, nelze o tento výdaj základ daně sníţit. Poplatník tedy musí prokázat, ţe výdaj byl nezbytný na dosaţení zajištění a udrţení zdanitelných příjmů. Alternativní moţností pro výpočet daňového základu je situace, kdy poplatník namísto výdajů prokazatelně vynaloţených na dosaţení, zajištění a udrţení příjmu, uplatní výdaje procentem z příjmu. Toto procento je rozdílné podle jednotlivých druhů příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti a činí:

34

80 % - příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a příjmy z řemeslných ţivností, 60 % - příjmy ze ţivností mimo řemeslných, 40 % - příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů a příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti. Pokud poplatník zvolí tento způsob uplatnění výdajů, jsou v této procentní částce zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaloţené v souvislosti s dosahováním příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti. Poplatník je povinen vţdy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností. Není povoleno kombinovat v rámci příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnost prokazatelně vynaloţené výdaje s výdaji procentem.

4.7 Praktický příklad Na závěr je pro ilustraci uveden praktický příklad, který srovnává propočet měsíční zálohy na daň u příjmů ze závislé činnosti dle § 6 u poplatníka fyzické osoby, zaměstnance, který má podepsané prohlášení k dani dle § 38k odst.4 a je odměňován měsíční mzdou 16 000 Kč v jednotlivých případech : a) poplatník uplatňuje pouze základní slevu na dani ve výši 24 840 Kč/rok dle § 35ba odst.1 písm.a), b) poplatník uplatňuje základní slevu na dani ve výši 24 840 Kč/rok dle § 35ba odst.1 písm.a) a daňové zvýhodnění na 1 vyţivované dítě dle § 35c, c) poplatník uplatňuje základní slevu na dani ve výši 24 840 Kč/rok dle § 35ba odst.1 písm.a) a daňové zvýhodnění na 2 vyţivované děti dle § 35c.

35

částky jsou v Kč

a)

hrubá měsíční mzda poplatník má podepsané prohlášení k dani dle § 38k odst.4 počet dětí (bez ZTP), na které uplatňuje daňové zvýhodnění

b)

c)

16 000 16 000 16 000 ANO ANO ANO 0 1 2

zaměstnanec - odvody zaměstnanec zdravotní + sociální pojištění 11 % (z toho 4,5 % zdravotní, 6,5 % sociální)

1 760

1 760

1 760

zaměstnavatel - odvody zaměstnavatel zdravotní + sociální pojištění 34 % (z toho 9 % zdravotní, 25 % sociální)

5 440

5 440

5 440

základ daně měsíční - tzv. superhrubá mzda záloha na daň - 15 % ze základu daně

21 500 21 500 21 500 3 225 3 225 3 225

slevy na dani sleva na poplatníka daňové zvýhodnění na děti daňový bonus

2 070 0 0

2 070 967 0

2 070 1 934 779

celkem odvod zálohy po slevách

1 155

188

-779

čistá mzda

13 085 14 052 15 019

V případě ad b) poplatník uplatní slevu na dani na vyţivované dítě, v případě ad c) poplatník uplatní slevu na dani na dvě vyţivované děti a dále má nárok na daňový bonus ve výši 779 Kč – v případě ad c) tedy neplatí ţádnou zálohu na daň a dále je mu poskytnut tento bonus. Konkrétní podmínky, za nichţ lze uplatnit slevu na dani resp. daňový bonus na vyţivované dítě je uveden v části 4.6.4

36

5 Vybrané ekonomické aspekty daně z příjmů fyzických osob V předešlé části práce byla popsána daň z příjmů v teoretické rovině. Od historie přes funkci a třídění včetně daňového systému ČR aţ po konstrukci daně podle zákona. V další části je moţné přejít k vybraným ekonomickým aspektům, jejich popisu, zhodnocení a vyslovení postoje k nim. Byly vybrány aspekty, které jsou v současné době pro většinu lidí zajímavé. Jmenovitě budou rozebrány: tzv. superhrubá mzda, vztah mezi progresivní a rovnou daní (lépe řečeno jednotnou sazbou) a význam a pojetí zaměstnaneckých benefitů a jejich vývoj v současné době.

5.1 Superhrubá mzda Státní rozpočet České republiky se nachází v hlubokém deficitu (viz následující graf), proto vláda musela přijmout opatření, kterými by se deficit měl postupně sniţovat. Deficit státního rozpočtu ČR 2001 - 2009

250

192,4

200

mld Kč

150 109,1 97,6

93,7

100 67,7 45,7

50

66,4

56,3

19,4 0 2001

2002

2003

2004

2005

Zdroj: Vlastní konstrukce dle údajů Ministerstva financí ČR

37

2006

2007

2008

2009

Jedním z těchto opatření je daňová reforma, která nabyla platnost 1.1.2008 a oproti minulosti obsahuje velké mnoţství změn. Mezi hlavní změny patří: rovná daň z příjmů fyzických osob a to ve výši 15 % pro rok 2008 a 2009 (namísto progresivní daňové sazby, která platila dosud), superhrubá mzda – rozšíření základu daně u fyzických osob o pojistné placené zaměstnavatelem. Toto pojistné je ve výši 35 % z hrubé mzdy zaměstnance (pokud zaměstnavatel platí za zaměstnance ZP i SP. Díky tomu se skutečná sazba daně zvýší z 15 % na 20,25 %, zrušení § 7c zákona o daních z příjmů, který se týkal minimálního základu daně (pro rok 2007 byl stanoven na 120 800 Kč), zrušení společného zdanění manţelů (§ 13a) – toto zdanění ztrácí smysl při zavedení rovné daně, došlo ke zrušení výpočtu daně z příjmů dosaţených za více zdaňovacích období (§ 14), zvýšení maximálního limitu pro vyplácení daňového bonusu (případ, kdy daňové zvýhodnění je vyšší neţ daňová povinnost poplatníka) z loňských 30 000 Kč na 52 200 Kč od roku 2008, existuje jen jedna sazba sráţkové daně, a to 15 % (do letošního roku nerezidenti zdaňovali své příjmy sazbou 25 %), slevu na dani 2 070 měsíčně si nově můţe uplatnit i starobní důchodce, tuto slevu si nově nesmí uplatnit daňový nerezident (lze aţ po skončení roku v případě 90 % příjmů z České republiky), ruší se současná úprava osvobození příspěvku zaměstnavatele na soukromé ţivotní pojištění zaměstnance a penzijní pojištění se státním příspěvkem. Od 1.1.2008 platí nové ustanovení, kterým je osvobození příspěvku na soukromé ţivotní pojištění a penzijní připojištění se státním příspěvkem v úhrnu maximálně do částky 24 000 Kč, osvobození výdajů na přechodné ubytování na pracovní cestě limitováno částkou 3 500 Kč měsíčně, ruší se i některá daňová osvobození (např. osvobození úrokových výnosů z hypotečních zástavních listů, osvobození plnění poskytovaných občanům v souvislosti s výkonem civilní sluţby, apod.).

38

Superhrubá mzda byla prosazována pro zprůhlednění mzdových nákladů. Mělo se jednat i o informaci pro zaměstnance kolik za ně odvádí zaměstnavatel, respektive ţe ze své mzdy odvádějí více neţ si dosud mysleli. Jinak řečeno vaše náklady práce jsou vyšší. Superhrubá mzda je cca o jednu třetinu vyšší neţ mzda hrubá. Superhrubá mzda byla mimo jiné prezentována jako obecně výhodná pro daňové poplatníky.

Rozdíl v čisté mzdě, v porovnání roku 2007 s roky 2008-2009 v Kč 9000 8059

8000 7000 6000 Rozdíl

5259

5489

5000

2008 3939

4000 3000

2455

2000 1000

2009

1499 456606

481 226

0 10 000

15 000

38

368

20 000

666

1630

839

171

30 000

40 000

50 000

80 000

100 000

Hrubá mzda Zdroj: Vlastní konstrukce

Pokud provedeme srovnání proklamované výhodnosti u poplatníků s různou úrovní hrubé mzdy, vyplývá z údajů v předešlém grafu, ţe reforma (superhrubá mzda) je postavena tak, ţe pro nejpočetnější skupinu poplatníků s hrubými měsíčními příjmy 15 000 Kč aţ 30 000 Kč je toto opatření bez podstatnějšího vlivu na čistou mzdu. Pro většinu daňových poplatníků proto zavedení superhrubé mzdy není ţádnou pozitivní změnou. Pouze kategorie s nejniţšími (do 15 000 Kč) a vyššími (nad 30 000 Kč) mohly zaznamenat významnější úsporu na dani z příjmů fyzických osob.

39

Lze se domnívat, ţe stejného efektu pro státní rozpočet by bylo moţné dosáhnou i jinými jednoduššími způsoby. Jednou z moţností by mohlo být přímé stanovení rovné, ale vyšší sazby daně. V současné době by výše této sazby rovné daně činila minimálně 20,25%. Zajímavou moţností je i návrh který se uvádí v „Návrhu věcného záměru zákona o daních z příjmu z 12.12.2008“ MFČR. Základem daně (základem pro výpočet zálohy) u zaměstnance budou

příjmy ze závislé činnosti (tj. tzv. hrubá mzda a nikoliv tzv.

superhrubá mzda), sníţené o zaměstnanecký výdajový paušál pro zaměstnance. Záměrem je, aby zvláštními právními předpisy pak bylo stanoveno, ţe zaměstnanec pojistné

na své

povinné pojištění

bude hradit

v plném rozsahu sám (tj. prostřednictvím

zaměstnavatele sráţkou ze zdaněné mzdy) s tím, ţe zaměstnavatel bude o toto povinné pojistné povinen zaměstnanci navýšit hrubou mzdu.7 Ze superhrubé mzdy těţí převáţně zaměstnanci s dětmi. Ti by měli při nízkých a naopak vysokých příjmech ušetřit na dani z příjmů několik set aţ tisíc korun. Pokud bychom porovnávali jen bezdětné zaměstnance před reformou a po reformě – ze superhrubé mzdy by profitovali aţ poplatníci, kteří zdaňují své příjmy v bývalém pásmu zdanění alespoň ve výši 25 % (tzn. lidé s ročními příjmy vyššími neţ 218 400 Kč).

Závěrem lze říci, ţe zavedení superhrubé mzdy se tak ukazuje nadbytečné a svým způsobem komplikované. Počítání daně z tzv. superhrubé mzdy po volbách s největší pravděpodobností skončí. Zrušení této novinky, kterou od roku 2008 zavedla vláda vedená Občanskou demokratickou stranou (dále jen ODS), uţ totiţ zvaţují i sami občanští demokraté. Online deníku Aktuálně.cz řekl ekonomický expert ODS Martin Kocourek, hlavní kandidát občanských demokratů na funkci ministra financí toto: "Je otázkou, jestli se koncept superhrubé mzdy osvědčil, nebo zda nepřejít zase zpátky k systému hrubé mzdy." ODS je ochotna diskutovat o zrušení superhrubé mzdy i o zachování vyšších stropů na sociální a zdravotní pojištění.8

7

MFČR. Návrh věcného záměru zákona o daních z příjmů [on-line]. 2008-12-12 [2010-02-14]. Dostupné z WWW:http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Navrh_vecneho_zameru_zakona_DP_12122008.doc 8 KUČERA, Petr. Konec superhrubé mzdy? [on-line]. 2010-03-19 [2010-03-19]. Dostupné z WWW: http://aktualne.centrum.cz/finance/penize/dane/clanek.phtml?id=663413

40

5.2 Rovná versus progresivní daň John Stuart Mill jiţ v polovině 19. století vyslovil myšlenku, ţe zdaňovat větší příjmy vyšší procentuální sazbou neţ menší příjmy znamená vybírat daň z píle a hospodárnosti, pokutovat lidi za to, ţe jsou pracovitější a šetrnější neţ jejich sousedi. Návrh na zjednodušení americké daňové soustavy zavedením rovné daně předloţili uţ v roce 1981 dva američtí ekonomové Rabushka a Hall. Přestoţe se tímto návrhem americká vláda opakovaně zabývala, k realizaci zatím nepřikročila.9 Rovná daň byla naopak jiţ před časem zavedena v Estonsku a Lotyšsku, nově na Ukrajině a Slovensku a částečně i v Rusku. Zavedení rovné daně je předmětem diskuzí v mnoha jiných státech a reálně o něm uvaţuje např. Čína. V České republice přišla s návrhem na radikální daňovou reformu spočívající ve sjednocení všech hlavních daňových sazeb na úrovni 15 % ODS.10 Kaţdý stát má trochu odlišnou daňovou politiku, někde si vezme více, někde méně.

Svět si zakládá na progresivních daních. Světový trend je takový, ţe kdo vydělá víc peněz, zaplatí i vyšší daně. Solidární jsme ovšem i s rovnou daní. Přece jen pokud platím stejné procento z vyšší částky, přidám do státního rozpočtu víc peněz neţ někdo, kdo daní malou částku peněz. Progresivní daně se vybírají ve většině států Evropské unie, např. v Belgii dosahuje sazba aţ 50 %, zatímco v Dánsku je nejvyšší daňová sazba 15%.11

Od roku 2008 je v rámci reformy daně z příjmů fyzických osob poprvé u nás zavedena tzv. rovná daň, nebo lépe řečeno jednotná sazba daně. Rovná daň znamená rovné zdanění všech příjmů s jednou daňovou sazbou a s jednotným nezdanitelným minimem pro všechny poplatníky. Jejímu zavedení předcházela

velká diskuze jak na odborné, tak zejména

na politické úrovni. V kostce lze konstatovat, ţe pravice pod vedením ODS zastává jednoznačně pozici rovné daně a v době své vlády tuto daň zavedla. Na druhé straně levice vedená ČSSD je tvrdým zastáncem daně progresivní. 9

MINČIČ, Ladislav. O podstatě rovné daně [on-line]. 2002-02-02 [2010-03-18]. Dostupné z WWW: http://www.cepin.cz/cze/prednaska.php?ID=155 10 BUKAČ, Petr. Nutné zlo jménem daně [on-line]. 2004-03-03 [2010-03-18]. Dostupné z WWW: http://www.mesec.cz/clanky/nutne-zlo-jmenem-dane/ 11 Progresivní daň z příjmů: ano či ne? [on-line]. 2009-06-23 [2010-02-07]. Dostupné z WWW: http://cleverblog.cz/progresivni-dan-z-prijmu-ano-ci-ne/#more-31

41

Hlavními výhodami rovné daně podle jejích zastánců jsou: větší spravedlivost, zjednodušení daňového systému, zvýšení jeho transparentnosti a zefektivnění výběru daní. Jejím zavedením dochází k odstranění deformací trhu v podobě několika daňových sazeb, různých daňových úlev a zvýhodnění atd. Přerozdělování důchodů není odstraněno, ale omezeno a musí být přesunuto z příjmové do výdajové části státního rozpočtu. Zavedení rovné daně znamená i odstranění skryté pobídky k neefektivním nákladům. Takové "vícenáklady" vznikají tím, ţe je poplatníkovo úsilí zaměřeno vedle prostého dosaţení maximálního příjmu (před zdaněním) na to, aby se daňovému zatíţení vyhnul i s případným podstoupením rizika nezákonného krácení daně. Toto úsilí o "útěk před progresí" je úměrné rostoucí mezní sazbě.12 Důvody uváděné proti zavedení rovné daně jsou zejména sociální, protoţe odstraněním progrese daně se přenáší daňové zatíţení rovnoměrně na všechny občany. Občané s vyššími příjmy státu odvádí méně a občané a niţšími příjmy více. Sociální dopady musí být mírněny formou sociálních dávek a podpor.

Zastánci daně progresivní pouţívají argumenty stejně logické. Progresivní sazba daně je solidární v rámci společnosti. Poplatník s vyšším příjmem si můţe vyšší daň bez následků dovolit. Podle návrhu České strany sociálně demokratické by nejvyšší sazba daně dosahovala 38% u příjmů nad 100 000 Kč měsíčně tj. 1,2 mil. Kč ročně. Je skutečností, ţe princip solidarity je na pořadu dne, zejména dnes v době probíhající krize nebo lépe řečeno hospodářské recese. Otázkou je jak stanovit hranici solidarity. Většina společnosti dává dnes přednost znovuzavedení progresivní daně jak vyplývá z níţe uvedeného výsledku veřejného průzkumu.

Společnost SANEP provedla v lednu 2010 internetový průzkum, ve kterém zjišťovala názory lidí na aktuální návrhy politiků k řešení ekonomické situace. Odpovídalo více jak 7 tisíc lidí ve věku od 18 do 69 let. Z exkluzivního průzkumu mj. vyplývá, ţe většina lidí souhlasí se zavedením progresivního daně.13

12

MINČIČ, Ladislav. O podstatě rovné daně [on-line]. 2002-02-02 [2010-03-18]. Dostupné z WWW: http://www.cepin.cz/cze/prednaska.php?ID=155 13 HOVORKA, Jiří. Progresivní ano, 13. důchody nechceme [on-line]. 2010-01-25 [2010-03-03]. Dostupné z WWW: http://www.mesec.cz/aktuality/progresivni-dan-ano-13-duchody-nechceme/

42

Souhlasíte se zavedením progresivní daně z příjmu ?

27% 40%

Ano Spíše ano Nevím Spíše ne Ne

9% 6%

18%

Zdroj: Vlastní konstrukce dle údajů společnosti SANEP

Nakonec lze konstatovat, ţe rovná daň není všelékem. Nemůţe vnést rovnost tam, kde pro ni není místo. Lidé jsou nadáni různými vlastnostmi, které v mnoha ohledech předjímají jejich různé šance i výsledné postavení, společenské i hospodářské. Bylo by nedorozuměním vnímat rovnou daň jako nástroj jakési násilné nivelizace. Racionální ambice rovné daně spočívají ve zmírnění nebo, chcete-li, v alespoň částečném narovnání násilného omezení práva na majetek, neboť kaţdá daňová soustava je zaloţena na kolektivním okleštění tohoto individuálního práva. Rovná daň přitom poskytuje dostatečný prostor pro svou interpretaci tak, aby se se zdůrazňováním toho či onoho pojetí mohla identifikovat poměrně široká část politického spektra. Právě dosaţení širšího společenského konsensu je předpokladem úspěchu daňové reformy.14

Jak to bude do budoucna? Uvidíme. Progresivní daně z příjmů jsou ve společnosti bohuţel stále oblíbené. Lze se proto domnívat, ţe se do naší daňové soustavy vrátí. Ostatně jak uvádí shora prezentovaný průzkum., je pro návrat progresivní daně mezi lidmi velmi vstřícná nálada a pokud budeme akceptovat současnou politickou situaci (lépe řečeno rozvrţení sil podle preferenčních hlasů před květnovými volbami do Poslanecké 14

MINČIČ, Ladislav. O podstatě rovné daně [on-line]. 2002-02-02 [2010-03-08]. Dostupné z WWW: http://www.cepin.cz/cze/prednaska.php?ID=155

43

sněmovny) je opětovné zavedení progresivní daně téměř jisté. Na základě prostudovaných podkladů a zkušeností je rovná daň spravedlivější a rozhodně více motivující pro poplatníka.

5.3 Zaměstnanecké výhody Zaměstnanec můţe od svého zaměstnavatele očekávat velmi mnoho nebo málo. Je však zcela na vůli a hlavně ekonomických moţnostech zaměstnavatele, co všechno chce svým pracovníkům nabídnout. Ze zákona zaměstnanci náleţí za vykonanou práci odměna (mzda, plat), která je uvedena v pracovní smlouvě či jiné dohodě respektive v platebním výměru. Zaměstnanci dále náleţí příplatky za přesčasy, práci v noci a podobně. Zaměstnavatel však můţe zaměstnance odměnit i dalšími nadstandardními způsoby. Mezi nenárokové formy odměňování patří zaměstnanecké výhody tzv. benefity. Tyto benefity jsou nepovinné, bez právního nároku. Existují na základě rozhodnutí zaměstnavatele v podobě vnitřního předpisu, dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen FKSP) nebo kolektivní smlouvy. Benefity mají významný aspekt, který je zajímavý jak pro zaměstnavatele, tak i pro zaměstnance. Je to daňová výhodnost. Většina zaměstnaneckých výhod je od daně buď osvobozena zcela nebo jen částečně. Odvody na sociální a zdravotní pojištění se nehradí ve většině případů. Jednoduchý příklad daňové výhodnosti pro zaměstnance je uveden v následující tabulce. Jedná se o srovnání případu, kdy je jednomu zaměstnanci zvýšena mzda a druhému poskytnuto plnění ve stejné výši ve formě benefitu. Z výsledku je patrné, ţe poskytnutí benefitu je jednoznačně pro zaměstnance výhodnější.

44

POROVNÁNÍ VÝHODNOSTI POSKYTNUTÍ BENEFITU OPROTI ZVÝŠENÍ HRUBÉ MZDY Varianta zvýšení hrubé mzdy

Varianta poskytnutí benefitu

25 000 Kč 3 000 Kč 21 350 Kč 0 Kč 21 350 Kč 945 Kč

Hrubá mzda Prémie, zvýšení mzdy Čistá mzda Poskytnutý nezdaněný benefit Čistý příjem Rozdíl - úspora

25 000 Kč 0 Kč 19 295 Kč 3 000 Kč 22 295 Kč

Zdroj: Vlastní konstrukce

Zaměstnanecké benefity můţeme členit z různých hledisek. Prioritní je členění z hlediska jejich daňové a odvodové výhodnosti, a to na mimořádné výhodné a na benefity s dílčí výhodností. Mezi mimořádně výhodné řadíme takové, které jsou daňovým výdajem na straně zaměstnavatele, na straně zaměstnance jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob a nejsou součástí vyměřovacího základu pro odvod sociálního a zdravotního pojištění. Benefity s dílčí výhodností jsou ty, u kterých je alespoň jedna z výše jmenovaných výhod zachována. Z hlediska formy příjmu na straně zaměstnance lze rozlišovat plnění peněţní, kdy je poskytnuta přímo finanční částka a nepeněţní, kdy zaměstnavatel poskytuje bezplatné či zvýhodněné sluţby. Kromě daňových výhod má poskytování benefitů i jiné důvody: motivovat zaměstnance, aby neodcházeli ke konkurenci. Firma se snaţí udrţet si kvalitní pracovníky. Časté přijímání stále nových zaměstnanců je náročné. Jednak časově (zvýšený objem administrativy) tak i finančně (zaškolování nových pracovníků), spokojenost zaměstnanců vede k větší motivaci při práci a k lepším výkonům. To má za následek vyšší efektivitu práce, coţ je pro firmu finančně velmi výhodné, spokojený zaměstnanec rovněţ přispívá k dobrému jménu firmy tím, ţe dobrou zkušenost rozšiřuje mezi svými známými. Zaměstnavatel tak lépe shání nové pracovníky a má to i kladný vliv na jeho obchodní činnost,

45

nezanedbatelné jsou také praktické přínosy. Jedním z nich je investice do zdraví zaměstnanců formou zdravotních benefitů (příspěvky na vitaminy, plavání, masáţe a cvičení; očkování proti chřipce; lázeňské, ozdravné a relaxační pobyty; investice do vybavení pracovišť např zakoupení gymballů do kanceláří nebo zřízení vlastního malého fitness centra). Ty jsou dne součástí systému odměňování většiny dobrých firem. Ve svém důsledku jsou výhodné pro obě strany. Pro zaměstnavatele odpadá shánění náhrad za nemocné pracovníky. V současné době, kdy podstatnou část nemocenské hradí zaměstnavatel, jsou ušetřené peníze za pracovní neschopnost rovněţ přínosem. Lidé se navíc dnes snaţí ţít zdravěji a více sportovat. Pokud je firma v tomto podpoří, nebudou chtít odcházet ke konkurenci. Některé firmy se také zaměřují na kouření. V rámci benefitů odměňují ty zaměstnance, kteří přestanou kouřit. Zaměstnávání kuřáka je nákladnější v důsledku vyšší nemocnosti a sníţené produktivity práce. Dalším praktickým důvodem je

také zajištění závodního stravování. Zaměstnanci nemusí odcházet

mimo firmu do jiných jídelen, coţ je časově náročnější. Poskytování peněţních i nepeněţních plnění zaměstnanců se u nás stalo téměř samozřejmostí a je součástí personální politiky většiny firem. Zatímco v 90. letech v podstatě jediným benefitem byly stravenky, dnes je škála velice rozsáhlá. V následující části jsou uvedeny nejrozšířenější z nich: příspěvky na penzijní připojištění a soukromé ţivotní pojištění, příspěvky na stravování a nápoje, vzdělávání, zvyšování kvalifikace, prodlouţená dovolená, příspěvky na sport, kulturu a rekreaci, pouţívání sluţebního vozidla i pro soukromé účely. Způsob zdaňování zaměstnaneckých benefitů se řídí zákonem o daních z příjmů a je podrobněji rozveden v části 4.3. Následující graf přehledně ukazuje procentuální zastoupení jednotlivých nejčastěji poskytovaných benefitů:15

15

ČÍŢA, Petr. Oblíbenost zaměstnaneckých benefitů [on-line]. 2006-12 [2010-02-20]. Dostupné z WWW: http://www.feedback-online.cz/cz/index.php?option=com_content&task=view&id=56&Itemid=11

46

Četnost poskytování standardních benefitů v %

7

Příspěvek dovolená

13

Zdravotní dny volna

18

Kultura, sport, rekreace

31

Dovolená +

38 42

Pružný týden Vzdělání

62

Pojištění

87

Stravování

0

20

40

60

80

100

% Zdroj. Vlastní konstrukce dle údajů feedback-online.cz

Oproti tomu následující graf znázorňuje naopak přání zaměstnanců, která jsou často odlišná od zájmů zaměstnavatelů:16 Zaměstnanecké benefity nejzajímavější pro zaměstnance Příspěvek na zdravotní péči 27

Příspěvek na sportovní aktivity

14

Příspěvek na kulturní akci

8

Příspěvek na vzdělání

4 47

Příspěvek na dovolenou

0

20

40

60

% Zdroj: Vlastní konstrukce dle údajů modernirizeni.cz

16

HOLOMEK, Petr. Zaměstnanecké benefity dnes [on-line]. 2007-12-13 [2010-02-20]. Dostupné z WWW: http://modernirizeni.ihned.cz/c4-10024700-22611210-600000_d-zamestnanecke-benefity-dnes

47

Mezi trendy, které lze v současné době vysledovat z poskytovaných benefitů, převaţují ty, které jsou orientovány na spotřebu a poţitky, neţ na vytváření nadstandardních pracovních podmínek.

Zaměstnanecké

výhody

prodělaly

během

doby

výrazný

vývoj.

Od jednoduchých, v našem chápání zejména stravenky (poukázky), aţ po dnes propagované tzv. kafeterie. Jedná se o pruţný systém zaměstnaneckých výhod, zjednodušeně řečeno, o jakýsi imaginární švédský stůl, z něhoţ si kaţdý můţe nabídnout to, co mu nejvíc vyhovuje. Oproti poukázkovému systému se jedná o poměrně svobodný systém. Jestliţe se poukázkový systém dá pouţít do kaţdé firmy, kafeterii ocení zejména ti, kteří chtějí pro své zaměstnance připravit zajímavý výběr výhod. Podle Dagmar Šimonové ze společnosti LMC, která provozuje pracovní portály Jobs.cz nebo Práce.cz, patří mezi benefity budoucnosti zejména ty, které budou slaďovat pracovní a soukromý ţivot zaměstnance. Jedná se především o práci z domova, práci na zkrácený úvazek a podobné sluţby. Přímo průlomovým benefitem by byly firemní školky, jejichţ zřizování však naráţí na úskalí nepruţných českých zákonů a příliš rigidních hygienických předpisů.17 Je nutné upozornit na úzkou vazbu mezi současnou ekonomickou recesí a zaměstnaneckými výhodami. Krátce řečeno, doba benefitům příliš nepřeje. Jak ukázal výzkum ING z 28.5.2009 pod názvem „Jak krize ovlivňuje zaměstnanecké výhody“, který byl prováděn mezi firmami střední velikosti. Cílem průzkumu bylo zjistit změny v systémech zaměstnaneckých benefitů vlivem probíhající hospodářské recese. V níţe uvedené tabulce jsou uvedeny výsledky benefitů, které jsou nejběţnější. Nejvyšší pokles je patrný u příspěvků na mimopracovní aktivity (dovolené, kultura, sport) a zachování příspěvků na benefity, které mají přímý význam pro zaměstnavatele.18

17

JANDA, Josef. Zaměstnanecké benefity a jejich trendy [on-line]. 2008-09-25 [2010-02-22]. Dostupné z WWW: http://www.mesec.cz/clanky/zamestnanecke-benefity-a-jejich-trendy/ 18

ŠÍBAL, Jan. Jak krize ovlivňuje zaměstnanecké výhody [on-line]. 2009-05-28 [2010-02-22]. Dostupné z WWW: www.ing.cz

48

Změna v poskytování benefitů Stravenky Příspěvek na vzdělávání Penzijní připojištění Životní pojištění Příspěvek na dovolenou Příspěvek na kulturu Příspěvek na sport Péče o zdraví (vitaminy, rehabilitace atd.)

zruší

sníží

2,4% 11,1%

zachovají

navýší

zavedou

97,6% 3,7%

85,2%

3,3%

80,0%

16,7%

15,2%

8,4%

82,6%

9,0%

52,3%

42,7%

57,3%

16,1%

3,2%

80,7%

17,2%

3,5%

79,3%

23,1%

76,9%

6,7%

6,9%

Zdroj: Vlastní konstrukce dle údajů Employee Benefits ING

Jak bylo uvedeno výše, zaměstnanecké benefity jsou dnes ve většině společností samozřejmostí. Je moţné vyslovit názor, ţe tradiční zaměstnanecké výhody neohrozí ani hospodářská recese. Přesto řada společností v současné době přehodnocuje nabízené benefity nebo se k tomuto kroku chystá. Lze očekávat tlak na sniţování prostředků určených na tuto oblast i v budoucnu. Na druhé straně je nutné si uvědomit, ţe benefity představují důleţitou součást odměny zaměstnanců a jejich prosté zrušení bez důkladného rozboru můţe napáchat více škody neţ uţitku. Je skutečností, ţe jednou nabyté zaměstnanecké výhody se těţce ztrácejí. Je nutné však si uvědomit, ţe dnes se jedná o významnou sloţku systému odměňování firem. Proto dnes společnosti často přistupují k tzv. daňové optimalizaci benefitů. Musí kromě vlastní daňové uznatelnosti nákladů uvaţovat také o povinnosti odvádět z těchto nákladů pojistné. Tento druhý rozměr je v mnoha případech vědomě či nevědomě zanedbáván, přestoţe výslednou „cenu“ benefitu ovlivňuje výrazněji, neţ samotná daňová uznatelnost.19 Lze se tedy domnívat, ţe poskytování zaměstnaneckých výhod je a v budoucnu jistě i bude součástí odměňování zaměstnanců. Je však nutné udrţet soulad mezi poţadavky zaměstnanců a reálnými moţnostmi zaměstnavatele.

19

HRUŠKA, Martin. Benefity v době krize? Ano, ale… [on-line]. 2009-08-17 [2010-02-25]. Dostupné z WWW: https://www.deloitte.com/view/cs_CZ/cz/tiskovecentrum/clanky/article/674285b5e1823210VgnVCM200000bb42f00aRCRD.htm

49

Závěr Povědomí občanů o tom, ţe ze svých příjmů platí „nějaké“ daně, je vysoké. Ţe jejich příjem podléhá zdanění berou jako jakousi samozřejmost danou zákony. Většina si ale vůbec neuvědomuje, ţe dennodenně platí i jiné daně, neţ jsou daně z jejich příjmů, které jsou co do výše minimálně srovnatelné. Například při úhradě nákupu zaplatí v ceně i daň z přidané hodnoty a u vybraných komodit spotřební daně (pohonné hmoty, alkohol, cigarety). Zdaňování příjmů – výše zdanění – je proto politicky všeobecně velice atraktivní téma, které vţdy bylo v České republice jedním z hlavních bodů programů všech čelních politických stran. I přes proklamované postupné zjednodušení celého výpočtu je náš daňový systém v oblasti zdaňování příjmů fyzických osob značně sloţitý a pro obyčejného občana nepřehledný. Tato nepřehlednost je „podpořena“ častými legislativními změnami a orientace v aktuálních legislativních otázkách představuje pro podnikatele fyzické osoby značné dodatečné náklady. Jak jsem uvedla ve své práci, zákon byl od 1.1.1993 do 31.12.2009 změněn více neţ 100 novelami zahrnujícími více neţ 2 500 změn! Největší změnu ve zdaňování příjmů fyzických osob od roku 1993 prodělal systém od 1.1.2008 kdy bylo opuštěno pásmové progresivní zdanění příjmů fyzických osob a zavedena jednotná sazba ve výši 15 %, u příjmů ze závislé činnosti rozšířen daňový základ a zaveden nový pojem superhrubá mzda a vše doplněno systémem slev na dani. Toto platí i pro rok 2010. Právě uvedené „novinky“ – superhrubou mzdu a rovnou daň jsem vybrala pro posouzení ve své práci. Zde jsem došla ke dvěma rozdílným postojům. Zatímco superhrubá mzda se mi jeví jako nadbytečná a komplikovaná kategorie, která nic nového pozitivního nepřináší, rovnou daň povaţuji za progresivní prvek ve zdaňování fyzických osob, při vědomí většinového nesouhlasu národa. Je zřejmé, ţe je v současné době rovná daň nepopulární, ale myslím si, ţe pokud by došlo ke stabilizaci ekonomiky, byla by krokem vpřed. Třetím aspektem, který jsem hodnotila, je oblast zaměstnaneckých výhod - benefitů. Je nutné si uvědomit, zejména ze strany zaměstnanců, ţe benefity jsou v přímé úměře

50

k ekonomické úspěšnosti zaměstnavatele a je nutné přesně vybalancovat

pouţívání

benefitů tak, aby jejich poskytování nebo vymáhání neznamenalo nepřiměřenou zátěţ vedoucí k ekonomickým problémům. Daň z příjmů je velmi komplikovaná záleţitost, a to nejen ve smyslu ekonomickém ale i politickém. Předpovídat, kam se bude ubírat vývoj v této oblasti do budoucna, je v dnešní době velmi obtíţné. Dojde k úpravě sazby daně, zůstane superhrubá mzda? A co je nejpodstatnější, bude zachována jednotná sazba daně nebo se vrátíme k progresivní sazbě? Dojde k dramatické úpravě daňové reformy z roku 2007? Na všechny tyto otázky dají odpověď nadcházející volby do Poslanecké sněmovny. Jejich výsledek určí, kam bude vývoj daně z příjmů v budoucnu směřovat.

51

Seznam použité literatury Tištěné monografie: 1. KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 1. vydání. EUROLEX BOHEMIA, s.r.o., 2000. ISBN 80-902752-2-2 2. KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie-úvod do problematiky. 2. vydání. Wolters Kluwer, a.s., 2009. ISBN 978-80-7357-423-9 3. ŠIROKÝ, Jan a kol. Daňová teorie a praktickou aplikací. 2. vydání. C.H.Beck, 2008. ISBN 978-80-7400-005-8 4. ŠUBRT, B.; LEIBLOVÁ, Z.; PŘÍHODOVÁ, V.; SKOUMALOVÁ, A.; DAŇEK, A.; PŘIKRYLOVÁ, H.; ŢILINSKÁ, I.; LUKEŠOVÁ, D.; DORČÁKOVÁ, J.; MYKISKA, M. Abeceda mzdové účetní 2009. 19.vydání. ISBN 978-80-7263-497-2 5. VANČUROVÁ, Alena a kol. Daňový systém ČR aneb učebnice daňového práva. VOX, 2008. ISBN 978-80-86324-72-2 Internetové zdroje: 1. WIKIPEDIA. Dějiny daňového systému v Čechách [on-line]. 2009-12-30, [2010-0115]. Dostupné z WWW: http: cs.wikipedia.org./wiki/Dan%C4%9B_%28historie%29 2. ČESKÁ DAŇOVÁ SPRÁVA. Daňový systém České republiky [on-line]. 2009-01-01. Dostupné z WWW: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/284.html?year=0 3. MFČR. Návrh věcného záměru zákona o daních z příjmů [on-line]. 2008-12-12 [201002-14]. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Navrh_vecneho_zameru_zakona_DP_12122008 .doc 4. KUČERA, Petr. Konec superhrubé mzdy? [on-line]. 2010-03-19 [2010-03-19]. Dostupné z WWW: http://aktualne.centrum.cz/finance/penize/dane/clanek.phtml?id=663413 5. MINČIČ, Ladislav. O podstatě rovné daně [on-line]. 2002-02-02 [2010-03-18]. Dostupné z WWW: http://www.cepin.cz/cze/prednaska.php?ID=155 6. BUKAČ, Petr. Nutné zlo jménem daně [on-line]. 2004-03-03 [2010-03-18]. Dostupné z WWW: http://www.mesec.cz/clanky/nutne-zlo-jmenem-dane/ 7. Progresivní daň z příjmů: ano či ne? [on-line]. 2009-06-23 [2010-02-07]. Dostupné z WWW: http://cleverblog.cz/progresivni-dan-z-prijmu-ano-ci-ne/#more-31 8. HOVORKA, Jiří. Progresivní ano, 13. důchody nechceme [on-line]. 2010-01-25 [2010-03-03]. Dostupné z WWW: http://www.mesec.cz/aktuality/progresivni-dan-ano13-duchody-nechceme/

52

9. ČÍŢA, Petr. Oblíbenost zaměstnaneckých benefitů [on-line]. 2006-12 [2010-02-20]. Dostupné z WWW: http://www.feedbackonline.cz/cz/index.php?option=com_content&task=view&id=56&Itemid=11 10. HOLOMEK, Petr. Zaměstnanecké benefity dnes [on-line]. 2007-12-13 [2010-02-20]. Dostupné z WWW: http://modernirizeni.ihned.cz/c4-10024700-22611210-600000_dzamestnanecke-benefity-dnes 11. JANDA, Josef. Zaměstnanecké benefity a jejich trendy [on-line]. 2008-09-25 [2010-0222]. Dostupné z WWW: http://www.mesec.cz/clanky/zamestnanecke-benefity-a-jejichtrendy/ 12. ŠÍBAL, Jan. Jak krize ovlivňuje zaměstnanecké výhody [on-line]. 2009-05-28 [201002-22]. Dostupné z WWW: www.ing.cz 13. HRUŠKA, Martin. Benefity v době krize? Ano, ale… [on-line]. 2009-08-17 [2010-0225]. Dostupné z WWW: https://www.deloitte.com/view/cs_CZ/cz/tiskovecentrum/clanky/article/674285b5e1823210VgnVCM200000bb42f00aRCRD.htm 14. Inkaso daní v letech 1993-2008 [on-line]. [2010-02-20]. Dostupné z WWW: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/statistiky/ Přednášky pro BIVŠ: 1. KOHAJDA, Michael. Finanční právo: 5.-8. přednáška BIVŠ, 2010 Použité zákony a vyhlášky MFČR: 1. Zákon č.563/1992 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů 2. Zákon č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů 3. Zákon č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů 4. Zákon č.589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 5. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů 6. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů 7. Vyhláška č. 500/2002 Sb., Kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb, O účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví 8. Pokyn Ministerstva financí ČR č. D-300, č.j. 15/107 705/2006 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č.586/1992 Sb., ve znění sdělení MFČR, č.j.115/99 178/2007-151

53