NEZAMĚSTNANOST Nezaměstnanost bychom si mohli hned v úvodu velice zjednodušeně definovat jako nevyužití faktoru práce. Trh práce Trh práce je charakterizován jako střetávání tržní poptávky po práci a tržní nabídky práce. Tržní nabídka práce je nabídka práce všech lidí v dané ekonomice a vyjadřuje závislost nabízené práce na reálné mzdě. Tržní poptávku po práci bychom mohli charakterizovat jako poptávku po práci všech firem v dané ekonomice. Nerovnováha trhu práce, ať již jde o přebytek (nezaměstnanost) nebo nedostatek, je eliminována pohybem reálné mzdy. Trh práce spěje ke své rovnováze a udržuje se v ni obdobným způsobem jako trh zboží. Měřeni nezaměstnanosti K tomu, abychom správně pochopili koho lze považovat za nezaměstnaného, uvedeme nyní rozdělení obyvatelstva do tří skupin: 1. Zaměstnaní – jsou lidé, kteří vykonávají jakoukoli placenou práci nebo jsou samostatně výdělečně činní (zaměstnávají sami sebe). Jsou to rovněž ti, kteří práci mají, ale právě nepracují – například z důvodu nemoci nebo dovolených. 2. Nezaměstnaní – do této skupiny zahrnujeme ty, kteří nejsou zaměstnáni ani nejsou samostatně výdělečně činní, ale práci si aktivně hledají nebo čekají, až se budou moci do práce vrátit (byli z práce dočasně vysazeni a čekají na výzvu k návratu do práce). Hledání zaměstnání a ochota nastoupit do práce v krátké době, je nezbytným znakem nezaměstnaného. 3. Ostatní – tuto skupinu tvoří ti, kteří práci nemají, ale ani žádnou práci nehledají. Jsou to například studenti, penzisté, ženy v domácnosti, invalidé atd. Zaměstnaní a nezaměstnaní vytvářejí společně ekonomicky aktivní obyvatelstvo, neboli pracovní sílu dané země. Ostatní občané jsou též nazýváni ekonomicky neaktivním obyvatelstvem. Rozsah nezaměstnanosti vyjadřujeme pomocí ukazatele míry nezaměstnanosti: U u= × 100 L +U kde u je míra nezaměstnanosti (vyjádřená v %), U je počet nezaměstnaných a L je počet zaměstnaných. Míra nezaměstnanosti se prakticky zjišťuje tak, že se mezi nezaměstnané zařazují lidé, kteří se hlásí na úřadech práce. Takto zjištěná nezaměstnanost je registrovaná nezaměstnanost. Většina nezaměstnaných se na úřadech práce hlásí jednak proto, že jim úřad práce může pomoci práci najít, a jednak proto, že je to podmínkou pro získání podpory v nezaměstnanosti. Někteří nezaměstnaní se ale na úřadech práce nehlásí například proto, že jsou nezaměstnaní jen krátkodobě (mohou mít předem sjednaný nástup do nového zaměstnání v příštím měsíci apod.). Nebo jsou naopak dlouhodobě nezaměstnaní, nárok na podporu v nezaměstnanosti již ztratili (žiji ze sociální podpory‘) a ztratili i důvěru, že jmi zaměstnáni najde úřad práce. Skutečná nezaměstnanost proto vždy bývá o nějaké procento vyšší než registrovaná nezaměstnanost.
Nezaměstnanost
1
Nezaměstnanost frikční, strukturální a cyklická Nyní si rozlišíme základní druhy nezaměstnanosti. Nejprve si odlišíme tři druhy nezaměstnanosti podle příčin, které ji vyvolávají. Je to nezaměstnanost frikční, strukturální nebo cyklická. Frikční nezaměstnanost Frikční nezaměstnanost vzniká v důsledku přirozené fluktuace pracovníků. Ti jednak hledají lepší pracovní místa, jednak v důsledku změn ve svém životě (absolventi škol, zapojení do pracovního procesu po mateřské dovolené, stěhování apod.) hledají nová pracovní místa. Tito lidé jsou dočasně nezaměstnaní, neboť hledání nového pracovního místa jim zabere určitý čas. Mnohdy se totiž zdráhají přijmout hned první nabídku — očekávají lepší nabídky a chtějí si vybírat. V případě frikční nezaměstnanosti se nejedná o nedostatek volných pracovních míst, ale jde o hledání existujících neobsazených pracovních míst. Strukturální nezaměstnanost Strukturální nezaměstnanost vzniká v důsledku strukturálních změn v ekonomice, kdy se některá odvětví zmenšují a jiná naopak expanduji. Tyto strukturální změny způsobují, že klesá poptávka po některých profesích, ale zároveň roste poptávka po profesích jiných. Zmenšující se odvětví (hornictví, hutnictví) propouštějí část zaměstnanců, ale ti si mohou najít práci v expandujících odvětvích (služby). To však vyžaduje, aby se rekvalifikovali. Strukturální nezaměstnanost obvykle trvá déle než frikční nezaměstnanost a také znamená větší zásah do života člověka. Není nijak snadné změnit profesi, zvyknout si na nové povolání. Strukturální změny ale probíhají v ekonomice neustále, protože se neustále mění struktura poptávky. Těmto změnám nelze bránit. Snaha o jejich potlačováni by vedla k postupnému zaostávání národního hospodářství. Strukturální nezaměstnanost je tedy přirozenou součástí každé ekonomiky a její existence je hlavní příčinou regionálních rozdílů v míře nezaměstnanosti. Cyklická nezaměstnanost Cyklická nezaměstnanost vzniká ve fázi celkového hospodářského poklesu ekonomiky, jehož průvodním jevem je nezaměstnanost ve všech odvětvích. Lidé, propouštění v jednom odvětví, nemohou nalézt zaměstnání v jiných odvětvích, protože poptávka po práci klesá všude a postihuje téměř všechny profese. Cyklická nezaměstnanost zmizí tehdy, když dojde k obnovení hospodářského růstu. Nezaměstnanost dobrovolná a nedobrovolná Rozlišili jsme si již tří druhy nezaměstnanosti podle příčin, které ji vyvolávají. Nyní si rozlišíme dva druhy nezaměstnanosti podle jiného kritéria, na nezaměstnanost dobrovolnou a nedobrovolnou. Dobrovolná nezaměstnanost Dobrovolná nezaměstnanost je taková nezaměstnanost, kdy nezaměstnaní hledají práci, ovšem za vyšší mzdu, než která na trhu práce převládá. Dobrovolně nezaměstnaní mohou dávat přednost volnému času, studiu nebo jiným činnostem před prací při stávající mzdové sazbě. Nebo mohou být frikčně nezaměstnaní a například přecházet z univerzity do svého prvního zaměstnáni. Existuje celá řada důvodů, proč by si lidé mohli dobrovolně zvolit, že nenastoupí do špatně placené práce. Část z nich přitom bývá oficiálně počítána mezi nezaměstnané. Někteří lidé jsou nezaměstnaní kratší dobu, jiní delší dobu. Délka trvání a výše dobrovolné nezaměstnanosti závisí na tom, jaké alternativní příležitosti mají nezaměstnaní. Mezi jejich alternativní příležitosti patří i podpory v nezaměstnanosti. Jsou-li podpory v nezaměstnanosti Nezaměstnanost
2
nízké a doba jejich poskytování krátká, je dobrovolná nezaměstnanost nízká, protože nezaměstnaní lidé jsou motivováni k tomu, aby si rychle našli nové zaměstnání. Můžeme říci, že tato nezaměstnanost nenarušuje chod ekonomiky. Nedobrovolná nezaměstnanost Nedobrovolná nezaměstnanost je takový typ nezaměstnanosti, kdy nezaměstnaní hledají práci za takovou mzdu, která na trhu práce převládá (někteří z nich by akceptovali dokonce i mzdu nižší), avšak nemohou ji najít. Nedobrovolná nezaměstnanost se tak stává pro člověka nejen zdrojem existenčních potíží, ale i pocitu zklamání a beznaděje. Dalším negativním dopadem nedobrovolné nezaměstnanosti je, že může postihovat lidi, kteří nemají dobré alternativní příležitosti, protože je pro ně rekvalifikace nebo nalezeni jiného zdroje obživy velmi obtížné. Můžeme tedy říci, že pro člověka má nedobrovolná nezaměstnanost horši důsledky než nezaměstnanost dobrovolná. Praktické odlišeni dobrovolné a nedobrovolné nezaměstnanosti je dost obtížné. Řada lidí, kteří jsou ve skutečnosti dobrovolně nezaměstnaní, se hlásí na úřadech práce jednak proto, aby dostávali podporu v nezaměstnanosti, a jednak proto, že doufají, že jim Úřad práce najde nějaké dobře placené zaměstnání. Mnozí z nich však pod nejrůznějšími záminkami práci odmítají, nebo ji přijmou jen na krátkou dobu, aby si obnovili nárok na podporu v nezaměstnanosti. Registrovaná míra nezaměstnanosti tedy obsahuje kromě nedobrovolné nezaměstnanosti i nějakou dobrovolnou nezaměstnanost.
Nezaměstnanost při pružných a nepružných mzdách Ekonomie nás učí, že se ceny snižují nebo zvyšují proto, aby vyčistily konkurenční trhy. Při ceně vyčisťující trh jsou kupující ochotni nakupovat vše, co jsou prodávající ochotni prodávat. Něco však fungování konkurenčního trhu práce komplikuje, protože například mnoho nemocnic hledá zdravotní sestry, ale nemůže je najít, zatímco oceláři chtějí pracovat za běžnou mzdu, ale nemohou najít zaměstnání. Na otázku, co je vlastně příčinou zhroucení trhu práce se ekonomové obracejí k mikroekonomii, aby jim pomohla pochopit existenci nezaměstnanosti. Při hledání odpovědí se však doposud nevytvořila žádná všeobecně přijímaná teorie. Většina analýz však sdílí společné téma – nepružnost mezd. Následující graf ukazuje nezaměstnanost při pružných mzdách. Tento graf znázorňuje nabídku a poptávku s průsečíkem v bodě E, při mzdové sazbě W. V této konkurenční rovnováze, v níž je trh vyčištěn, zaručuje běžná mzda, že firmy ochotě najímají všechny kvalifikované pracovníky, kteří si při této mzdě přejí pracovat. Počet zaměstnaných je znázorněn úsečkou AE. Lidé v ekonomicky aktivním věku znázornění úsečkou EB, jsou dobrovolně nezaměstnaní tzn. nechtějí pracovat při stávající mzdové sazbě. V tomto grafu se mzdy pohybují nahoru a dolů, aby vyčistily trh. Nikdy zde nevzniká nedobrovolná nezaměstnanost.
Nezaměstnanost
3
Graf 1: Nezaměstnanost při pružných mzdách
Další graf znázorňuje nezaměstnanost při nepružných mzdách. Pochopení, proč vedou nepružné mzdy k nedobrovolné nezaměstnanosti, vyžaduje analýzu ekonomik s trhy, které se samy o sobě nevyčisťují. Jestliže se mzdy nepohybují, aby vyčistily trhy, pak může vzniknout nesoulad mezi těmi, kdo hledají zaměstnání, a volnými pracovními místy. Při vysoké mzdové sazbě (cena práce je na úrovni W‘ místo na úrovni mzdy W vyčisťující trh) je více kvalifikovaných pracovníků, kteří si přejí pracovat, než pracovních příležitostí, které na ně čekají. Počet pracovníků ochotných pracovat při mzdě W, lze nalézt v bodě H na nabídkové křivce, ale firmy chtějí najmout pouze G pracovníků, jak ukazuje poptávková křivka. Protože je mzda nad úrovní, při níž se vyčisťuje trh, existuje nadbytek pracovníků. Úsečka FG ukazuje počet pracovníků, kteří při mzdové sazbě W, najdou zaměstnání. Skupina nedobrovolně nezaměstnaných, tzn. těch pracovníků, kteří si přejí pracovat při běžné mzdě W‘, ale nemohou nalézt zaměstnání, je znázorněna úsečkou GH. Úsečka HI nám pak vyjadřuje počet dobrovolně nezaměstnaných. Jestliže existuje přebytek pracovníků, stanoví firmy přísnější požadavky na kvalifikaci, zvýší pracovní zatížení a najmou pracovníky s nejvyšší kvalifikací a s největšími zkušenostmi. Tam, kde jsou mzdy příliš nízké (cena práce je na úrovni W“ místo na úrovni mzdy W vyčisťující trh), můžeme pozorovat i opačný případ. Jde o ekonomiku s nedostatkem práce, kde zaměstnavatelé nemohou nalézt dostatek pracovníků, aby mohli zaplnit existující volná místa. Úsečka JK nám v tomto případě představuje pracovníky, kteří se nechají zaměstnat i při nízké mzdové sazbě. Úsečka KM pak ukazuje dobrovolnou nezaměstnanost při příliš nízké mzdě. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že klíčovým prvkem pro pochopení nedobrovolné nezaměstnanosti je nepružnost mezd. Mzdy se přizpůsobují tak, aby odrážely nedostatky nebo přebytky na určitém trhu pouze v průběhu delšího časového období. Většina ekonomů je přesvědčena, že vznik nepružnosti spočívá v nákladech spojených s úpravami odměňování. Stanovení odměn pracovníků totiž vždy vyžaduje značné množství vzácného času řídících pracovníků a navíc jakákoli změna mzdového systému vyvolává změnu předchozího vzájemného porozumění a může narušit pocit spravedlnosti nebo poškodit morálku a produktivitu pracovníků. Někteří pracovníci jsou rozrušeni, jiní si stěžují na nespravedlivé postupy, někdy se dokonce objeví i vlna stížností atd. Personální manažeři proto přešli k systému, v němž jsou mzdy upravovány nepříliš často.
Nezaměstnanost
4
Graf 2: Nezaměstnanost při nepružných mzdách
Nyní se pokusíme o shrnutí nezaměstnanosti při pružných a nepružných mzdách: Trhy práce se nevyčisťují okamžitě, takže můžeme pozorovat objevující se přebytky a nedostatky na jednotlivých trzích práce. Trhy práce však nakonec reagují na tržní podmínky a u povolání, po nichž je vysoká poptávka, mzdy stoupají (v porovnání s povoláními, po nichž je poptávka nízká). Trhy práce se v krátkém období velmi podobají příkladu nevyčisťujícího se trhu v druhém grafu. V dlouhém období však mají mzdy tendenci pohybovat se tak, aby vyrovnávaly nabídku a poptávku. S přizpůsobováním mezd, se hlavní oblasti nezaměstnanosti nebo volných pracovních míst ztrácí.
Nezaměstnanost krátkodobá a dlouhodobá Další klíčová otázka se týká doby trvání nezaměstnanosti, jelikož nezaměstnanost se nedá posuzovat pouze podle její míry. Pokud je nezaměstnanost krátkodobá, nepůsobí lidem žádné vážnější problémy. Skutečným problémem je však nezaměstnanost dlouhodobá. Krátkodobá nezaměstnanost Za krátkodobou nezaměstnanost je všeobecně považována nezaměstnanost s délkou trvání do jednoho roku. Tato nezaměstnanost má frikční a strukturální charakter a jak již bylo řečeno, z ekonomického hlediska nepředstavuje závažný problém. Dlouhodobá nezaměstnanost Trpí-li ekonomika dlouhodobou nezaměstnaností, znamená to, že mnoho lidí je nezaměstnaných nikoli měsíce, nýbrž léta. Dlouhodobá nezaměstnanost může mít vážné sociální důsledky, může přivodit existenční potíže člověka a jeho rodiny, ztrátu kvalifikace a ztrátu sebeúcty. Příčinou dlouhodobé nezaměstnanosti může být dlouhotrvající hospodářská recese (cyklická nezaměstnanost), nebo existence překážek pro pokles mezd (mzdové strnulosti – například dlouhodobé kolektivní mzdové dohody, v nichž jsou mzdy fixovány na delší období). Další příčinou může být i štědrost státu ve vyplácení sociálních podpor. Vysoké podpory v nezaměstnanosti oslabují motivaci nezaměstnaných hledat si novou práci a přizpůsobovat se požadavkům pracovního trhu. Dlouhodobá nezaměstnanost se někdy samovolně mění z nedobrovolné v dobrovolnou, protože je-li člověk dlouho nezaměstnaný, mění se jeho způsob života i jeho postoje k zaměstNezaměstnanost
5
nání. Z pozorování vyplývá, že lidé, kteří jsou dlouho nezaměstnaní, ztrácejí motivaci hledat si práci. Jednak již ztratili naději, že je práce pro ně vůbec k nalezení a jednak si mnozí z nich zvyknou na život bez práce a na skromnější, avšak pohodlnější život ze státních podpor. Přirozená míra nezaměstnanosti Přirozená míra nezaměstnanosti je míra, při níž jsou trhy práce a statků v rovnováze. V tomto pojetí tedy přirozená míra nezaměstnanosti odpovídá stavu plné zaměstnanosti. Zároveň můžeme říci, že odpovídá stavu, kdy ekonomika dosahuje potenciálního produktu, protože ve stavu plné zaměstnanosti již neexistuji volné pracovní síly, které by bylo možné zaměstnat. Přirozená míra nezaměstnanosti tedy není nutně optimální mírou nezaměstnanosti. Je to spíše nejnižší udržitelná míra nezaměstnanosti (resp. nejvyšší udržitelná úroveň zaměstnanosti), které může země dosahovat, aniž riskuje vzestupnou inflační spirálu, tzn. nepřijatelné zrychlování inflace. Pokud se jedná o kvantitativní odhady přirozené míry nezaměstnanosti, obvykle je za ni považována taková míra nezaměstnanosti, při niž je počet nezaměstnaných nižší nebo rovný počtu volných pracovních míst. Ve skutečnosti je velmi obtížné přirozenou míru nezaměstnanosti odhadnout, neboť je třeba brát v úvahu možnosti mobility pracovníků, požadovanou kvalifikační strukturu, platné zákonodárství atd.
Důsledky nezaměstnanosti Nyní si zrekapitulujeme dopady nezaměstnanosti na ekonomiku dané země: • Ekonomické důsledky – jsou představovány ztrátou produkce (nevytvořením části produktu). • Sociální dopady – představují psychické zatížení, vyvolané nezaměstnaností, růst nemocnosti, rozpady rodin, destrukce etických hodnot (kriminalita, alkoholismus, narkomanie apod.).
Nezaměstnanost
6
