Nemocniční listy. Zahájení rekonstrukce příbramského křídla D1. Operační přilba s ventilací na kladenské ortopedii

Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Říjen 2011

Oblastní nemocnice Příbram | Oblastní nemocnice Kladno | Oblastní nemocnice Kolín | Klaudiánova nemocnice | Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov | Nemocnice Kutná Hora | Záchranná služba

Zahájení rekonstrukce příbramského křídla D1 Str. 06–07

Operační přilba s ventilací na kladenské ortopedii Str. 24–25

Nový přístroj pro benešovské oddělení nukleární medicíny Str. 42

Dispečeři zdravotnického operačního střediska linky 155 Klára Jartimová a Martin Siegl

str. 30–35

str. 36–41

str. 42–47

str. 12–17

str. 18–23

str. 24–29

str. 10–11

02

03

Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic

Nemocniční listy Říjen 2011

Úvodní rozhovor

Obsah

Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Příbram, a. s., MUDr. Stanislavem Holobradou:

„Lůžek následné péče je u nás stále málo“ „V České republice je počet lůžek následné péče obecně stále nedostatečný a přes veškerou osvětu a veřejnou diskusi je potřeba zvýšení počtu těchto lůžek v reálném prostředí stále podceňována,“ říká ředitel Oblastní nemocnice Příbram MUDr. Stanislav Holobrada. To je však ale jen jedno z témat našeho rozhovoru. Jak postupuje komplexní rekonstrukce křídla D3 příbramského monobloku? Stihne se termín dokončení stavby? Zatím to vypadá, že se termín dokončení stihne, nemám žádné signály o tom, že by tomu tak nemělo být. Práce probíhají, jak mají, žádný zásadní problém jsme zatím neřešili. Jednoduchá tato rekonstrukce určitě není, už jen proto, že probíhá za plného provozu nemocnice a křídlo D3 je stavebně plně svázáno s ostatními částmi monobloku. Ale zvládáme to.

V Příbrami probíhají v tuto chvíli současně rekonstrukce již dvou křídel budovy D, tedy monobloku. Jak na všechny související změny reagují pacienti a zaměstnanci? I když práce na rekonstrukci obou křídel při prakticky neomezeném provozu nemocnice znamenají i přes naši maximální snahu například zvýšení hluku či prašnosti, naši pacienti i personál reagují velice vstřícně. Velmi jejich toleranci oceňuji, v monobloku jsou totiž umístěny důležité zdravotnické provozy nemocnice a jejich uzavření po dobu rekonstrukcí by znamenalo poměrně výrazné omezení zdravotní péče. Takže i když to pro ně není lehké, naši pacienti i zaměstnanci reagují na provádění nezbytných prací, úprav a přemísťování dotčených pracovišť s respektem a solidaritou. Myslíte, že po zprovoznění obou upravovaných křídel zaznamenají změny i sami pacienti? Co jim nové prostory přinesou? Změny zcela jistě zaznamenají zaměstnanci i pacienti. Zdravotníci získají nové prostory i vybavení, pacienty čeká příjemné prostředí s novým zázemím pro ně samotné i jejich doprovod. Například čekárny budou prostorné, světlé, s novým nábytkem, jako jsou sedačky apod. Plánujeme, že obě křídla našim pacientům i zaměstnancům po dokončení všech prací opět ukážeme tak, jak je u nás zvykem. Na nová pracoviště se pak budou moci podívat všichni, kteří budou mít o prohlídku zájem. Vaše nemocnice provozuje již nějakou dobu oddělení následné péče. Chyběl do vzniku tohoto oddělení nemocnici tento typ lůžek? Myslíte, že je jich v naší zemi dostatek? Je zřejmé, že než toto nové oddělení vzniklo, lůžka následné péče chyběla. Potvrdil to i velký zájem

o tato lůžka nejen z našich vlastních oddělení, ale i odjinud. Je to logické. Akutní lůžka mají pacientům sloužit po dobu jejich akutní léčby, tedy stanovení příčin jejich potíží, cílené léčby včetně potřebné rehabilitace na lůžku. K doléčení v okamžiku, kdy akutní stav pacienta pominul, je u něj stanovena diagnóza a ukončena akutní léčba, mají sloužit právě lůžka následné péče. Na druhou otázku musím odpovědět, že v České republice je počet těchto lůžek obecně stále nedostatečný a přes veškerou osvětu a veřejnou diskusi je potřeba zvýšení počtu těchto lůžek v reálném prostředí stále podceňována. Příbramská nemocnice slaví v letošním roce 130 let své existence. Chystáte nějakou další akci k tomuto výročí? Ano, toto výročí slavíme vlastně průběžně v celém tomto roce. Hned v lednu byl tomuto jubileu věnován II. Kadeřábkův den – celodenní, dnes již tradiční, odborný seminář interního oddělení. MUDr. František Kadeřábek byl prvním primářem interního oddělení tehdejší nemocnice v Příbrami a zároveň zakladatelem první interní JIP pro příbramský okres. 130 letům příbramské nemocniční historie byl věnován i velikonoční koncert nemocnice. Jako připomenutí tohoto výročí připravujeme na první polovinu listopadu také slavnostní znovuodhalení pomníku s pamětní deskou další velmi známé a uznávané osobnosti příbramské nemocnice – MUDr. Václava Trnky, jenž byl prvním primářem chirurgických oborů a zakladatelem moderní chirurgie v Příbrami. Proč je důležité, aby měly krajské nemocnice jednotné vedení a vyměňovaly si některé informace? Jaké to přináší výhody? Řízení krajských nemocnic z jednoho místa a výměna některých informací mezi nimi je důležitá i výhodná pro všechny strany. Nejen, že díky naší úzké spolupráci můžeme snížit různé náklady, například na léky, dodavatelské služby apod., ale pomáhá nám to i ve vztahu například ke zdravotním pojišťovnám. Bez nastavené spolupráce, jako například u nás ve Středočeském kraji, by si krajské nemocnice informace vyměňovat vůbec nemusely. Už teď vidíme, že naše vzájemná spolupráce, jednotné řízení i výměna některých informací jsou pro nemocnice prospěšné.

MUDr. Stanislav Holobrada ředitel Oblastní nemocnice Příbram, a. s.

R ozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Příbram, a. s., MUDr. Stanislavem Holobradou 03 O dbor zdravotnictví

04

D alší etapa rekonstrukce monobloku příbramské nemocnice

06

P orod v kladenské nemocnici je jako doma

08

C o dělat při otravách z hub a jak jim předejít?

10

O blastní nemocnice Příbram

12

K laudiánova nemocnice Mladá Boleslav 18 O blastní nemocnice Kladno

24

O blastní nemocnice Kolín

30

N emocnice Kutná Hora

36

N emocnice Rudolfa a Stefanie Benešov

42

Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Měsíčník Vydává: Oblastní nemocnice Kladno, a. s. Vančurova 1548, Kladno 1, PSČ: 272 01 IČ: 27256537, DIČ: CZ27256537 Redakční rada: Jana Machová, Vladimír Lemon, Alice Opočenská, Jan Kolbaba, Monika Boušková, Kamila Hamáčková, Stanislava Kubincová, Tereza Janečková, Tomáš Tulinger Kontakt: [email protected] Registrace: MK ČR E 19733 Neoznačené fotografie pocházejí z archivu redakce a z archivů nemocnic. Neprodejné

04

05



Odbor zdravotnictví

Foto: © Krishnacreations / Dreamstime.com

Odbor zdravotnictví

Krizové řízení Ve dnech 8. a 9. září 2011 se sešla pracovní skupina, která se z pověření Bezpečnostní rady Středočeského kraje zabývá zpracováním krizového a havarijního plánu regionu. Skládá se ze složek integrovaného záchranného systému (IZS), zástupce Krajské hygienické stanice, Krajské veterinární správy, Krajského vojenského ředitelství a zástupců Středočeského krajského úřadu – oddělení IZS a obrany a také odboru zdravotnictví.

Na základě pečlivé analýzy možných rizikových faktorů celé středočeské oblasti byla do plánu krizové připravenosti zanesena pravidla efektivní spolupráce všech oprávněných zasahujících subjektů. Při mimořádných událostech, které často hraničí s krizovou situací, je koordinace základním předpokladem k jejich úspěšnému zvládnutí při minimálních škodách na životech, zdraví nebo majetku obyvatel v zasažené lokalitě.

Národní akční plán péče o ohrožené děti – oblast zdravotnictví (NAP)

Proti chřipce Chřipka je vysoce nakažlivé virové infekční onemocnění, které postihuje všechny věkové skupiny a může vyvolat epidemie až pandemie. Jako sezonní nákaza se nejčastěji vyskytuje v zimních a prvních jarních měsících. Jejím zdrojem bývá infikovaný člověk nebo zvíře. Přenáší se kapénkovým způsobem, kam patří například mluvení, kašlání či kýchání. Každoročně se chřipka stává příčinou statisíců úmrtí na celém světě. V České republice postihuje průměrně až 850 000 osob za rok a z toho

umírá 1 500 až 2 000 pacientů, což představuje přibližně 2 % všech úmrtí. Nemocnost v kraji sleduje Krajská hygienická stanice Středočeského kraje a pravidelně hlásí vývoj situace odboru zdravotnictví krajského úřadu. Tím je zajištěna informovanost mezi krajem a zdravotnickými zařízeními, které se v případě zvýšené nemocnosti mohou včas připravit na případný výskyt epidemie. Lidské onemocnění chřipkou nejčastěji způsobují chřipkové viry typu A a B a jen okrajově

i typ C. Chřipkové viry typu A mohou infikovat nejen člověka, ale i zvířata, zatímco viry typu B se vyskytují výhradně u lidí. Tyto viry během roku podléhají mírným genetickým mutacím. Dojde-li k jejich zásadním změnám, vzniká riziko epidemií až pandemií. Jediným účinným prostředkem, jak zabránit tomuto onemocnění a jeho následnému nekontrolovatelnému šíření, stále zůstává dobrovolné očkování a očkování rizikových skupin. Obecně se doporučuje zaměstnavatelům, aby nabízeli možnost

zvýhodněného či bezplatného očkování proti chřipce svým zaměstnancům, neboť je tento způsob prevence výhodný pro obě zúčastněné strany jak ze zdravotního, tak i z ekonomického hlediska. Vakcinace zdravotníků má význam též z důvodu zajištění bezpečnosti pacientů a snížení rizika nozokomiální nákazy chřipkou. V případě zájmu o očkování je možné obrátit se na registrujícího praktického lékaře, ovšem očkování se provádí také ve vakcinačních centrech a zdravotních ústavech.

MUDr. Biskupa, aby se zúčastnil jednání zdravotního výboru zastupitelstva Středočeského kraje a upozornil tak na rizika s rušením kojeneckých ústavů spojená. Foto: © Arne9001 | Dreamstime.com

Virus chřipky je vděčným objektem především počítačových designů a animací.

V úterý 6. září 2011 se na půdě Krajského úřadu Středočeského kraje konalo pracovní setkání zástupců pobytových zařízení zřizovaných Středočeským krajem, tedy dětských domovů (Kladno, Milovice, Strančice, Mladá Boleslav) a kojeneckého ústavu Kolín, kterého se zúčastnila také zástupkyně odboru zdravotnictví. Ústředním tématem jednání se stal návrh Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV) na zrušení ústavní péče pro děti do tří let. Ustanovení této pracovní skupiny bylo iniciováno Národním akčním plánem péče o ohrožené děti na období let 2009–11, jejímž hlavním garantem je MPSV. Hlavním cílem NAP byla transformace systému práce s ohroženými dětmi a rodinami, ovšem v této věci není ze strany odpovědného ministerstva zaznamenána v posledních měsících žádná aktivita. Proto se pracovní skupina usnesla, že vznese prostřednictvím vedoucího odboru zdravotnictví dotaz na MPSV, a zároveň pověřila svého zástupce

06

07



Investice

Investice Radní MVDr. Václav Beneš, ředitelka Oblastní nemocnice Kladno MUDr. Kateřina Pancová, středočeský hejtman MUDr. David Rath, ředitel ON Příbram MUDr. Stanislav Holobrada, zástupce dodavatele stavby Ing. František Kraček a zástupce ROP Střední Čechy Ing. Tomáš Oliva během slavnostního poklepání základního kamene stavby

Další etapa rekonstrukce monobloku příbramské nemocnice Ve čtvrtek 13. října bylo v Oblastní nemocnici Příbram za účasti hejtmana Středočeského kraje MUDr. Davida Ratha poklepáno na pomyslný základní kámen komplexní rekonstrukce křídla D1 monobloku.

Po dokončení stavby dvou zcela nových budov C a F v hodnotě cca 900 mil. Kč a právě probíhající komplexní rekonstrukci křídla D3 monobloku (jejíž hodnota činí cca 200 mil. Kč) se v relativně krátké době přikročilo již ke třetí, pro nemocnici funkčně i finančně velmi významné investici. Hodnota projektu rekonstrukce křídla D1 je cca 215 333 000 Kč. Hrazena je z evropských fondů, jmenovitě z ROP Střední Čechy. Hodnota této dotace činí cca 196 339 000 Kč. Úprava křídla D1 zahrnuje zásadní stavební práce, například totální výměnu instalací a oken, razantní změnu vnitřních dispozic, zateplení obvodového pláště i přístavbu nového patra, terénní modelace a nové zdravotnické a další technologie. Zároveň řeší logickou návaznost a dosažitelnost jednotlivých oborů na všechna

zásadní oddělení včetně zobrazovacích metod a centrálních operačních sálů. Po dokončení všech prací najdou v nových prostorách své místo gastrocentrum, zmíněné zobrazovací metody, ambulance operačních oborů včetně očního oddělení, které zde získá také zcela nový superaseptický operační sál a stacionář. Veškeré stavební práce jsou naplánovány do 31. května 2012, kdy by měly být podle plánu hotovy. V rámci návštěvy hejtmana v příbramské nemocnici proběhla také prohlídka čtvrtého patra křídla D3, které je v rekonstrukci již několik měsíců. Po rekonstrukci budou v D3 umístěny především lůžkové jednotky operačních oborů a odborné ambulance. Zprovoznění této části budovy D (monoblok) je naplánováno na přelom let 2011 a 2012.

08 Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic

Investice

Porod v kladenské nemocnici je jako doma

ČEKÁ VÁS OPERACE?

Inzerce

Rodičky v kladenské nemocnici se dočkaly kvalitnějšího komfortu, lepších hygienických podmínek a více místa.

lék Wobenzym®

urychluje hojení zkracuje dobu léčby Hojení rány po operacích (včetně zlomenin) je složitý proces

Závisí nejen na velikosti rány, ale i na tom, jak imunita organismu zvládá pooperační fázi, zda zánět či pooperační otok neprodlužují hojení a pacient dodržuje pooperační režim, stanovený lékařem. Středočeský hejtman MUDr. David Rath a ředitelka kladenské nemocnice MUDr. Kateřina Pancová při hovoru s primářem gynekologického oddělení MUDr. Petrem Ullrychem nad plány nové porodnice

Blok C, kde gynekologie sídlila, nyní prochází šenosti z této rekonstrukce a podmínky v budoucím rozsáhlou rekonstrukcí, a proto se porodnické sály céčku by měly patřit k tomu nejmodernějšímu, co musely přestěhovat do patra, kde kdysi byla chirur- v Evropě existuje,“ věří MUDr. Petr Ullrych. Na definigie. Nové prostory se výrazně liší od těch původních. tivní místo v bloku C se porodnice vrátí po dokončení Pokoje, v nichž se ještě na začátku léta muselo tísnit rekonstrukce v červnu příštího roku. Budou zde čtyři šest rodiček, se nyní proměnily v pohodlné a moderní porodní místnosti, z nich jedna nadstandardní, a opemístnosti pro jednu či dvě maminky. V mnohem rační sál. Budoucí porodnice nabídne také novinku, lepším stavu je také sociální zařízení. Tato změna která zatím nemá v kraji obdoby – jeden z porodních řadí kladenskou porodnici mezi nejlepší v České sálů bude napojen na prostory podobné garsoniéře, republice. jež budou vybaveny tak, aby tam maminka mohla „Poprvé za své praxe rodím v tak skvělých podmín- bez problémů pobývat s partnerem i přes noc. Střekách i prostorách. Jsem z té rekonstrukce nadšený. dočeský hejtman MUDr. David Rath, jenž si v pátek Přitom prostorově jsme v úplně stejných podmín- 14. října prohlédl právě probíhající rekonstrukci, symkách, jako jsme byli v céčku, kam se máme do dvou bolicky zasadil platan, který má demonstrovat novou let vrátit. Věřím, že to bude s kladenskou porod- výsadbu stromů. Kvůli rozsáhlé rekonstrukci nemocnicí i gynekologií ještě o něco lepší. Máme již zku- nice bylo totiž nutné staré dřeviny vykácet.

Enzymy v našem těle ovlivňují hojení ran a zlomenin

Usměrňují průběh zánětu a vstřebávání otoku tak, aby to bylo pro tělo co nejúčelnější a nejrychlejší. Operace a těžké úrazy včetně zlomenin jsou událostmi, na jejichž rychlé zvládnutí nemusí enzymy v našem těle stačit. Proto je vhodné podpořit je enzymy zvenčí. Dlouholeté výzkumy ověřily účinnost unikátní směsi proteolytických enzymů, která je obsažena v jediném tradičním léku systémové enzymoterapie – léku Wobenzym. Účinek jiných enzymových směsí může být zcela odlišný.

Účinná pomoc po operacích

Podpůrná léčba Wobenzymem přispívá mimo jiné ke zlepšení prokrvení tkání a činnosti lymfatického systému. Urychluje tak vstřebávání otoků, krevních výronů a podlitin, čímž zmírňuje i bolest. Použití Wobenzymu zkracuje dobu hojení pooperační rány i zlomenin, posiluje oslabenou imunitu a omezuje výskyt pooperačních komplikací např. s hnisáním rány nebo nadměrným jizvením. Pokud jsou při léčbě použita antibiotika, zvyšuje Wobenzym zároveň jejich účinnost. Nejlepšího účinku dosáhneme, začneme- li užívat Wobenzym co nejdříve po operaci, samozřejmě po předchozí konzultaci s ošetřujícím lékařem.

Informujte se u svého lékaře. Více na www.wobenzym.cz Wobenzym, tradiční lék z přírodních zdrojů k vnitřnímu užití. Čtěte pečlivě příbalovou informaci. MUCOS PHARMA CZ, s.r.o., Uhříněveská 448, 252 43 Průhonice, www.wobenzym.cz, konzultace s lékaři na tel.: 800 160 000

10

11



Záchranná služba

Ve středu 28. září vyjížděli středočeští záchranáři ze stanovišť Lysá nad Labem a Nymburk k rodině, která jevila známky otravy z hub. Prudké bolesti břicha a zvracení měli všichni, kteří zkonzumovali houby. Rodina udala, že měli k jídlu bedly a zdravotní problémy se dostavily v noci z úterka na středu. Záchranáři převezli matku, otce a jejich pětileté dítě okamžitě do nemocnice na vyšetření a k hospitalizaci. Jednou z typických podzimních a letních činností v České republice je houbaření a příprava nejrůznějších jídel z hub. V žádné jiné evropské zemi není tato tradice tak silně zakořeněna. Konzumace hub však v sobě skrývá i jistá nebezpečí, snadno si totiž můžeme splést jedlé houby s nejedlými, nebo dokonce s těmi zdraví škodlivými. Pseudootrava není nebezpečná Nemusíme se však otrávit pouze houbami jedovatými. Jedlé houby se špatným skladováním či nedostatečnou tepelnou úpravou stávají nezdravými. Také je nutné si uvědomit, že houby jsou sice zdravé, ale náročné na trávení. Těmto potížím se říká pseudootrava z hub. I jedlé houby tedy mohou být zdraví nebezpečné, pokud jsou například skladovány v igelitovém sáčku, kde se během jedné až dvou hodin zapaří. Z jedlé houby se stává nejedlá, pokud je přestárlá. Jak snížit riziko otravy? Existují jednoduchá pravidla, jejichž dodržováním můžeme výrazně snížit případné zdravotní obtíže spojené s požíváním hub. Sbírat houby, které bezpečně známe, a to do prodyšných košíků, zpracovat je neprodleně po příchodu z lesa a houby dostatečně dlouho a správně tepelně zpracovávat. Opatrní musíme být i při sběru ještě nevyvinutých mladých hub – tehdy nemusejí být dobře patrné hlavní rozpoznávací znaky a snadno pak dojde k záměně. Pokud si nejsme jisti druhem houby nebo jejím stářím, raději ji ponecháme v lese. Otrava muchomůrkami K takzvaným pravým otravám houbami dochází velice zřídka, ale jsou velmi závažné. V České republice dochází nejčastěji k požití muchomůrky zelené a hub jí příbuzných, protože může dojít k záměně napří-

klad za žampiony, bedly nebo masáky. Tato otrava má dlouhé bezpříznakové období od zkonzumování jídla, kdy člověka nepostihují žádné zdravotní potíže (tato doba je různě dlouhá, nejčastěji však od 6 do 24 hodin). První příznaky jsou prudké bolesti břicha, průjmy a zvracení. Následně se přidávají i problémy

Text: BcA. Tereza Janečková, DiS., tisková mluvčí ÚSZS SK

Co dělat při otravách z hub a jak jim předejít?

s močením. Tato fáze trvá opět několik dnů. Pokud člověk pravidelně nedoplňuje tekutiny, dochází k selhávání ledvin a jater. Otrava muchomůrkou zelenou je zrádná tím, že přibližně po dvou dnech dojde ke zlepšení zdravotního stavu otráveného. Toto zlepšení je ale jen zdánlivé, protože poškození jater a ledvin trvá. Přibližně pětina otrávených lidí do dalších dvou dnů zemře. Jako kritický pro přežití se uvádí pátý den od požití jedovaté houby. Pokud člověk tuto otravu přežije, často dochází k trvalému poškození ledvin a jater. Většinu lidí otrávených touto houbou lékaři zachrání. Hodně záleží na zkonzumovaném množství, včasnosti a kvalitě lékařské pomoci, ale také na odolnosti, věku a zdravotním stavu houbaře. Psychotropní otravy Dalším druhem jsou i psychotropní otravy, které se projevují rozrušením, agresivitou, halucinacemi, nevolností, bušením srdce, rozšířením zornic a někdy i zvracením. Během dvou dnů tyto obtíže samy usta-

nou. Psychotropní otravy způsobuje například lysohlávka česká, muchomůrka tygrovaná či muchomůrka červená. Vážné zdravotní komplikace hrozí při otravě těmito houbami lidem se srdečními, cévními a psychickými problémy. První pomoc První pomocí v případě podezření na otravu z hub je vyvolat u člověka zvracení, podat živočišné uhlí a neopomenout přísun vody kvůli proplachování ledvin. Nutné je zavolat neprodleně záchrannou službu nebo dopravit postiženého do nemocnice. Záchranná služba na místě incidentu zajistí vzorky jídla, které postižený zkonzumoval, kvůli toxikologickému rozboru a převeze jej co nejrychleji do nemocnice. V sanitním voze záchranáři postupují podle aktuálního zdravotního stavu pacienta. Toxikologický rozbor je důležitý kvůli identifikaci toxických látek, které ohrozily zdraví. Na základě toxikologického rozboru lékař v nemocnici stanoví léčbu.

Muchomůrka červená (Amanita muscaria) patří k nejznámějším jedovatým houbám, takže smrtelné otravy jsou v jejím případě velmi vzácné.

Foto: © Diana Coman/ Dreamstime.com

Záchranná služba

12

13



Úvod

Aktuality

Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Příbram, a. s.:

„Modernizace nemocnice rychle pokračuje“ I příbramská nemocnice v posledních letech staví a rekonstruuje. Teď je na řadě křídlo D1 monobloku a cílem je kromě zkvalitnění péče i příjemné a vstřícné prostředí pro pacienty i personál. Na novinky jsme se proto zeptali ředitele nemocnice MUDr. Stanislava Holobrady. Která oddělení se mohou těšit na nové prostory? Do zrekonstruovaného křídla D1 se po dokončení všech prací přemístí část pracovišť oddělení zobrazovacích metod včetně CT, mamografie, sonografie a nově také denzitometrie, ambulantní část urologie, ambulance, denní stacionář a superaseptický sál očního oddělení a gastroenterologické centrum. Budou mít tyto obory v nových prostorách i nové vybavení? Určitě. Počítáme nejen s novými přístroji, ale i s novým zázemím pro pacienty i personál. Na co se mohou těšit pacienti? Pacienti i jejich doprovod se po zprovoznění zrekonstruovaného křídla setkají s novým, příjemným prostředím, které bude bezbariérové, s prostornými a přívětivými čekárnami a, jak jsme již avizovali v minulosti, také s funkčním wi-fi připojením na vybraných místech.

Příbram znovu centrem zájmu lékařů z celé ČR. A opět s live surgery 16. září se do příbramské nemocnice znovu sjeli lékaři. Tentokrát šlo o chirurgy a do Příbrami přijeli z celé České republiky. Pod záštitou chirurgické kliniky 3. LF UK Praha, kterou v Příbrami zastupoval její přednosta MUDr. Robert Gürlich, se v nemocnici konal 1. podbrdský chirurgický den. Hlavním tématem akce, kterou pořádalo centrum pro řešení kýly při chirurgickém oddělení, byl aktuální pohled na chirurgické řešení kýl. Do Příbrami, která pro tuto příležitost připravila live surgery – živý přenos dvou operací kýl z operačního do multimedi-

álního sálu, přijal pozvání i dr. Jan Kukleta, který již mnoho let působí v Ženevě a byl operatérem jedné ze dvou prezentovaných operací. V relativně krátké době tak nemocnice zažila již druhý živý přenos z operačního sálu, a stala se tak v tento den znovu centrem zájmu lékařů napříč ČR z fakultních, krajských a dalších nemocnic. Výhodou živého přenosu byla možnost komunikace posluchačů v konferenčním sále s operujícími lékaři v reálném

čase již v průběhu operací. Příbramské centrum pro řešení kýly je jedním z mála, které v České republice působí. Jeho cílem je především co nejšetrnější a nejefektivnější způsob operačního řešení kýl s využitím moderních technologií a postupů. Díky využívání moderních operačních přístupů jsou u pacientů zkráceny doby hospitalizace i rekonvalescence, nové operační metody pak umožňují snížení počtu recidiv.

Nepřehlédnutelnost nového označení nemocniční lékárny slouží pacientům i další veřejnosti ke snadné orientaci ve chvíli, kdy potřebují využít lékárenských služeb. Lékárna Oblastní nemocnice Příbram sídlí

v přízemí nové budovy F, v těsné blízkosti nového hlavního vstupu do nemocnice. Provozní doba: pondělí až pátek 7.30–15.30, kontaktní telefon: 318 641 510

MUDr. Stanislav Holobrada ředitel Oblastní nemocnice Příbram, a. s.

Vizualizace křídla D1 monobloku

V Příbrami se v posledních týdnech děje mnoho nového. Co například? Kromě jiných novinek má naše nemocniční lékárna nové světelné označení. Pro pacienty je jistě výhodou, že nová světelná upoutávka je velice výrazná, a proto lékárnu snáze najdou. Nemocnice plánuje také další rekonstrukci. Jak jste daleko? Komplexní rekonstrukce dalšího křídla monobloku – D1 – se blíží mílovými kroky a my jsme připraveni. V tuto chvíli je podepsána smlouva s dodavatelem stavby a převzato staveniště. Ještě v říjnu zahájíme samotné práce.

Nové označení lékárny Oblastní nemocnice Příbram spolu s Oblastní nemocnicí Kladno a Nemocnicí Kutná Hora jsou první tři nemocnice, které instalací nové světelné upoutávky velmi zvýraznily označení nemocniční lékárny. Kladno, Příbram a Kutnou Horu pak budou postupně následovat ostatní středočeské krajské nemocnice.

14

15



Rozhovor

Rozhovor

Hlavní sestra Mgr. Ivana Králíčková říká:

„Nejdůležitější jsou dobré vztahy mezi lidmi“ Pracovní náplň hlavní sestry je nesmírně rozmanitá a proměnlivá. Týká se nejen poskytování ošetřovatelské péče, ale i všech dalších oblastí souvisejících s organizací a provozem nemocnice. Přesně to považuje hlavní sestra ON Příbram Mgr. Ivana Králíčková na své práci za nejpřitažlivější. Čemu se jako hlavní sestra nejvíce věnujete? Nelze jednoznačně říci, které práci se nejvíce věnuji – to se mění v závislosti na aktuálních problémech provozu nemocnice. Za velmi podstatné však osobně považuji budování co nejlepších interpersonálních vztahů napříč celou nemocnicí. Komunikaci s personálem a získávání zpětné vazby věnuji značnou část své pracovní činnosti a zároveň tyto snahy podporuji i u ostatních zaměstnanců nemocnice. Mou práci velmi usnadňuje skutečnost, že se mohu opřít o tým kvalitních a erudovaných spolupracovníků, ať už jde o sestry, lékaře, ostatní pracovníky či kolegy z vedení nemocnice. Jaký je váš názor na současnou prestiž povolání nelékařského zdravotnického personálu v ČR? Jsem přesvědčena, že prestiž tohoto povolání je, podobně jako v minulosti, vysoce hodnocena. Z podstatné části to vyplývá z náročnosti práce, kterou musí zdravotnický personál zvládnout. Proto jsou tato povolání společností oprávněně hodnocena velmi vysoko. Jen mě občas mrzí, že někteří zdravotničtí pracovníci svoji prestiž ve společnosti podceňují a nejsou na svoje povolání, které rozhodně nemůže vykonávat každý, dostatečně pyšní. V české společnosti stále převažuje obecný názor, že práce zdravotníka je především posláním. Není to v dnešní době již klišé? Co je poslání? To není jen strohé a rutinní provedení nějakého pracovního výkonu. Souvisí s osobním nasazením, komunikačními schopnostmi, dovednostmi a hlavně s empatií. Setkáváme se s lidmi v různých emocionálních stavech, kteří jsou více nebo méně zahleděni do sebe a řešení svých problémů se zdravím. Je to pochopitelné, zdraví je to nejcennější, co máme. Z tohoto důvodu je obtížné, a někdy opravdu vyčerpávající, najít ten správný individuální přístup k navození důvěry mezi zdravotním personá-

lem a pacientem. A to vše s jediným cílem, pro spokojenost pacienta. Proto není žádné klišé tvrzení, že kdo ze zdravotníků tuto pracovní osobnostní nadstavbu nemá, nemůže toto povolání-poslání kvalitně naplňovat a vykonávat. Zdravotníci vždy dávají něco ze sebe, něco, co nelze napsat do náplně práce a do směrnic. Proto jim patří velký dík. Tuto skutečnost potvrzují i mnohé děkovné dopisy od spokojených pacientů, které zdravotníky vždy velmi potěší. Jak v Příbrami motivujete nelékařský zdravotnický personál? Je to možné i jinak než penězi? Jakou to má odezvu? Motivace lidí ve všech profesích je velmi důležitá. I u nás v nemocnici na ni klademe velký důraz, protože určuje sílu a směr jednání našich pracovníků. Je všeobecně známo, že finanční ohodnocení je pouze jedním z hlavních motivátorů, ale bohužel nemá trvalý charakter. Dle personálních výzkumů a i našich zkušeností je finanční motivace často až na druhém či dalším místě. Je to dáno rozdílným hodnotovým žebříčkem každého z nás. Vždyť při uspokojování pracovních potřeb může každý preferovat něco jiného. Velmi často jsou před finanční motivací upřednostňovány tzv. vnitřní motivátory, které mají dlouhodobější ráz. Jsou to například dobré mezilidské vztahy na pracovišti, přístup nadřízeného, pracovní prostředí, možnost pracovního postupu, seberealizace, zpětná vazba vedoucího pracovníka při hodnocení výkonu, možnost dalšího vzdělávání aj. Je proto důležité, aby každý vedoucí pracovník nalezl hlavní motivační faktory konkrétního zaměstnance. Motivování zaměstnanců musí a má být každodenním úkolem vedoucích pracovníků. V naší nemocnici již déle než rok probíhá kontinuální vzdělávání středního managementu, aby tyto schopnosti a dovednosti získával a rozvíjel. Jedním z prvních výsledků v této oblasti je loňské hodnocení, které provedli nelékařští pracovníci sami mezi sebou

na jednotlivých odděleních. Výstupem a výsledkem tohoto hodnocení byl první ročník soutěže o titul Top sestra a Top lékař. Letos připravujeme druhý ročník. Objektivní a hmatatelnou odezvou je snížená fluktuace zaměstnanců. Pracovníci u nás zůstávají, což je pro nás velmi potěšující a zároveň zavazující, abychom zůstali a byli stále lepším a atraktivnějším zaměstnavatelem se spokojenými zaměstnanci. Procházejí zdravotničtí pracovníci nemocnice i jiným vzděláváním než ve vztahu k oboru, ve kterém pracují, např. ve smyslu komunikace? Vzdělávání se v naší nemocnici pečlivě plánuje a probíhá v různých oblastech dle naléhavosti a zájmu zdravotnických pracovníků. Jsem potěšena, že účast je vždy velká. To dokazuje zajímavost a přitažlivost námi pořádaných seminářů, kterých se rádi účastní i zájemci z jiných zdravotnických zařízení. Dokonce si sami natáčíme ilustrační videa s různými scénkami zaměřenými na činnosti nelékařů. U účastníků je to velmi oblíbená forma předávání informací a zkušeností a zároveň je to velmi poučné. Tím bych chtěla všem, kteří se na tom podílejí, poděkovat za jejich čas a úsilí, které přípravě a samotné prezentaci věnují.

Dále u nás druhým rokem probíhá již zmiňované vzdělávání zaměřené na manažerské dovednosti. Témata byla a jsou velmi zajímavá a přínosná. Další vzdělávání se týká komunikace a je určeno všem zdravotnickým pracovníkům. Nejen já ráda vzpomínám na seminář pro pracovníky příjmové recepce a ambulancí, kterého se zcela nezištně zúčastnil i známý herec, který velmi autenticky ztvárnil různé typy pacientů. Myslím, že personál tím získal řadu zkušeností, které denně využívá při své práci. Kontinuální a kvalitní vzdělávání zaměstnanců v odborných i dalších oblastech je jedním z prioritních cílů nemocnice. Jak trávíte svůj volný čas a jak nabíráte energii? Mým největším zdrojem energie jsou rodina a opravdoví blízcí přátelé, kteří mi vždy dodávají energii už jen tím, že stojí vedle mě. Všem bych přála takový okruh charakterních lidí, kteří svým nadhledem a humorem dokáží odvést od starostí a člověku, jak s oblibou říkám, pomohou ,,přepnout“. Nechci, aby to znělo otřepaně, ale práce je zároveň i mým koníčkem. Přináší mi radost a uspokojení, takže jí ráda věnuji svou energii a čas. A když je nejhůř, skočím si pro ,,sladkou energii“ do kantýny.

Mgr. Ivana Králíčková

16

17



Krevní tlak

Město

Přestaňte kouřit – i tím si léčíte vysoký tlak

město Příbram a vysoká škola společně podporují Příbramské seniory

Vzhledem k počtu nemocných v populaci (v České republice je cca 2,5 milionu hypertoniků) nelze provádět k rozlišení esenciální a sekundární hypertenze všechna známá vyšetření z literatury.

Starosta města Příbrami MVDr. Josef Řihák a rektor Vysoké školy evropských a regionálních studií prof. PaedDr. Gabriel Švejda podepsali minulý měsíc smlouvu o spolupráci mezi městem Příbram a Vysokou školou evropských a regionálních studií (VŠERS), o. p. s., České Budějovice.

Abstraktní foto znázorňující hypertenzi

Musíme vycházet ze screeningových vyšetření, která provádíme u všech hypertoniků a doplňujeme je podle další diagnostické úvahy o vyšetření vhodná. Pravidelné kontrolní vyšetření u stabilizovaných hypertoniků stačí provádět jednou za tři měsíce. U komplikovaných nebo nevyrovnaných stavů – na počátku léčby a při změně antihypertenziva – kontrolujeme nemocné častěji (za 4–6 týdnů). Naopak u pacientů s nízkým celkovým kardiovaskulárním rizikem, u nichž stačí ke kontrole TK monoterapie, lze stanovit interval mezi jednotlivými návštěvami u lékaře až na šest měsíců. Pokud se nedaří medikamentózní léčbou dosáhnout cílových hodnot krevního tlaku do šesti měsíců, měl by praktický lékař zvážit odeslání nemocného k odborníkovi na hypertenzi. Biochemická vyšetření kontrolujeme jednou ročně, podobně jako EKG, pokud nejsou klinické známky svědčící pro vznik kardiovaskulárních nebo jiných orgánových změn. Změna terapie může být důvodem pro častější kontrolní biochemická nebo EKG vyšetření. U pacientů se závažnější hypertenzí, hypertenzí špatně reagující na léčbu, při její kombinaci

Prevence a léčba V primární prevenci arteriální hypertenze se uplatňuje dosažení ideální tělesné hmotnosti, omezení přívodu kalorií a tuků, omezení nadměrného přívodu sodíku a alkoholu (> 30 g/den), zvýšení fyzické aerobní aktivity. Zároveň intervenujeme i další rizikové faktory ICHS, například kouření. Lze toho dosáhnout nikoli širokými populačními akcemi, ale měřením TK při každé návštěvě v ordinaci kteréhokoli lékaře a měřením TK u rizikových skupin (potomci z hypertenzních rodin, diabetici). Podle výsledků velkých metaanalýz účinná léčba hypertenze významně přispívá ke snížení kardiovaskulární nemocnosti (až o 16 %) a cerebrovaskulární nemocnosti (až o 42 %). Léčba hypertenze snižuje riziko postižení ledvin. Příznivý vliv antihypertenzní léčby na koronární a cerebrovaskulární nemocnost a úmrtnost byl prokázán jak u pokročilých forem hypertenze, tak u mírné hypertenze. V léčbě hypertenze využíváme jak léčby farmakologické, tak i léčby nefarmakologické. Mezi nefarmakologickou léčbu hypertenze patří: zanechání kouření, snížení tělesné hmotnosti u osob s nadváhou a obezitou, dostatečná tělesná aktivita (30–45 min 3x–4x týdně), snížení nadměrné konzumace alkoholu, omezení příjmu soli, zvýšení konzumace ovoce a zeleniny a snížení celkového příjmu tuků, zejména nasycených, omezení léků podporujících retenci sodíku a vody. TK mohou zvyšovat i některé drogy (amfetamin, LSD, kokain, extáze). Léčbu hypertenze lze zahájit monoterapií nebo kombinací dvou léků v nízké dávce. Monoterapie bývá úspěšná maximálně u 30 % nemocných. U ostatních případů dosahujeme normalizace TK kombinací dvou a více antihypertenziv.

Text: MUDr. Kateřina Bobeková, MUDr. Jana Selucká – lékařky interního oddělení Oblastní nemocnice Příbram, a. s.

Foto: © Francesco Cura / Dreamstime.com

s ICHS a při nejistých EKG-známkách hypertrofie levé komory doporučujeme echokardiografické vyšetření. Hypertonici s podezřením na sekundární hypertenzi by měli být vyšetřeni na specializovaném pracovišti s možností podrobnějších hormonálních vyšetření a zobrazovacích metod (např. sonografie, CT nebo MR ledvin, nadledvin, arteriografie).

Předmětem spolupráce jsou konkrétní projekty, které českobudějovická škola v Příbrami již začala realizovat. Tak například VŠERS ve školním roce 2011/2012 otevře ve městě Příbrami nový vzdělávací program Akademie třetího věku, který je určen zejména pro občany Příbrami starší 50 let a postižené. „Zájem o tento studijní program nás velmi příjemně překvapil. V současné době máme již přes stovku přihlášených a zájem o akademii stále pokračuje,“ konstatoval rektor VŠERS prof. Švejda. VŠERS bude dále pro občany města Příbrami na základě podepsané smlouvy organizovat vzdělávací přednášky, zájmové kurzy a poznávací exkurze. Město Příbram na oplátku podle smlouvy přispěje VŠERS neinvestiční účelovou dotací ve výši 50 000 Kč, která bude použita pro uhrazení studijních nákladů občanů města Příbram. „Českobudějovická Vysoká škola evropských a regionálních studií má v našem městě pobočku již osm let a je pro obyvatele Příbrami velkým přínosem. Především mají naši občané možnost na této škole získat kvalitní vysokoškolské vzdělání. Dnes uzavřená smlouva prohlubuje naši vzájemnou spolupráci především směrem ke střední a starší generaci našich spoluobčanů. Věřím, že z prohloubení spolupráce mezi městem Příbram a VŠERS bude mít užitek co nejvíce obyvatel našeho města. Děkuji panu rektorovi a všem pedagogům VŠERS působícím v Příbrami za mimořádný přínos pro naše město a přeji celé škole mnoho úspěšných absolventů,“ řekl po podpisu smlouvy starosta Příbrami MVDr. Josef Řihák. Vedle vzdělávacího programu Akademie třetího věku město Příbram a VŠERS České Budějovice v letošním roce zahájili spolupráci i na dalším společném projektu. Tím je dlouhodobý program s názvem „Bezpečný život seniorů“. V rámci tohoto projektu prevence kriminality, který zahrnuje pět na sebe navazujících cca 90minutových přednášek, budou seni-

oři poučeni o pravidlech bezpečnosti, a to v oblasti ochrany života (prevence přepadení a okradení) a majetku (finanční gramotnost, zabezpečení domácnosti). Dále budou poučeni o bezpečnosti pohybu v silničním provozu a seznámeni se základy legislativy a s postupy oznamování trestného činu. Rada města vyčlenila na realizaci projektu 48 000 Kč, takže účast na kurzech bude pro seniory zcela zdarma. V rámci projektu budou souběžně probíhat dva přednáškové cykly (cyklus = 5 přednášek). První z nich bude určen obyvatelům Domů s pečovatelskou službou v Příbrami (cca 25 osob). Druhý cyklus bude určen široké veřejnosti (dalších cca 25 osob). Po ukončení přednáškového cyklu účastníci obdrží certifikát o absolvování kurzu. Podmínkou pro udělení certifikátu bude minimálně 40% účast na přednáškách. Účastníci kurzu též obdrží zdarma osobní alarm Bodyguard 2, který slouží jako ochrana před napadením útočníkem či zlodějem.

Starosta Příbrami MVDr. Josef Řihák a rektor Vysoké školy evropských a regionálních studií prof. PaedDr. Gabriel Švejda při podpisu smlouvy o spolupráci


18 Úvod Nemocniční listy

19 Nemocniční listy Říjen 2011

Informace ze středočeských krajských nemocnic

Úvod s ředitelem Klaudiánovy nemocnice Mladá boleslav: Rozhovor

„kdo šetří, má za tři? „Pacient potřebuje nejen to v nemocnici neplatí“ Rozhovor s ředitelem Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav:

péči, ale i porozumění“

Letní dny končí a Mladoboleslavsko se pomalu vrací do běžných kolejí. Stejně tak i Klaudiánova nemocnice. všechna oddělenílůžko opětifungují naplno. Velkou změnou ŘeditelskéKončí křesloprázdninový vyměnil na provoz několik adní za nemocniční šéf Klaudiánovy nemocnice doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc. interny. A kde jinde by měl stonat, nežli ve „svém“. je ovšem stavba nového pavilonu

Aktualita

Stavba nového pavilonu zdárně pokračuje Celkový pohled na 6. podlaží

věcí nakupujeme s desetiprocentní daní, postupně se chu pokulhává, je příprava stravy pro pacienty. V tuto chvíli zatěžuje až sestry, které paci- tak námvelmi má zvyšovat na 19,5 %.musejí V našíjídlo nemocnici entům rozdělovat, pamatovat na veškerá ome-muset mluvíme o desítkách milionů, které dietní budeme zení… Je tooproti něco, co k jejich prácinavíc. prostěTonepatří. Ještě zaplatit současnosti je prostě polibek více jsem si uvědomil, jak potřebujeme tuto službu smrti. A nikdo to na vládní úrovni neřeší. Stát snad v nemocnici zmodernizovat a jak moc se těším na chystá určitou finanční injekci pro fakultní nemoczavedení tabletového systému. nice. Ale co ty ostatní? Co naši pacienti?

Co to znamená? Bude ještě kde šetřit? V současné době sestřičky přivezou jídlo ve várnicích Prakticky ne. Nemocnice užunyní jedezaveden takzvaně na a servírují je pacientům samy. Až nás bude krev, šetříme, kde sez přípravny dá, a jenjídel díkydostanou nasazení tabletový systém, sestry navšech zaměstnanců se nám zatím daří, že pacientů oddělení vozík, na němž bude pro každého pacienta se úspory jeho nijakvlastní razantněji nedotkly. je ovšem připraven tác s jídlem. Tác To je navíc vyro- dlou„Musím všem poděkovat skvělou ben z materiálu, který jídlo udrží teplé.na Vše je efekStaví se v podstatě jen půlza roku, ale péči. už hodobě neudržitelný stav.déle Takže jedné straně Není lehké starat se o nemocného a na tivní, mnohem sedoslova udržuje hygiena, nehrozí, jsme nucenisnadněji do úspor, smlouváme o každou začíná být reálně vidět, jak bude nadřízeného nový pavilon interně se tohoto úkolu zhostili s bravurou. Jak jsem že někdo ve stresu splete diety… Zpočátku je možná korunu – ostatně i nový interní pavilon je plánován vypadat. Jaký je to pocit? vyrozuměl z že hovorů s ostatními pacienty, byli systém o něco náročnějšíco na nejlevnější administrativu, Samozřejmě, pěkný. Začínám věřit, že sei oni opravdu tak, aby bylvícprovozně – aovšem na druhou v mezích možností daných svou chorobou spokojeni. vše řídí počítač a vlastně jde jen o to si zvyknout. podaří do podzimu příštího roku stavbu dokončit, pavi- stranu se nikdy nedočkáme toho, že někdo řekne: A můj dík nepatří jen zdravotnickému personálu, lon vybavit a spustit v něm provoz. Takže se začínáme už dost, víc to nejde. Je to spíš tak, že čím víc šetale i všem ostatním, kdo se zde o nemocné starají. Kdy bude tento systém zaveden? připravovat na přesun interních oborů, plánujeme, říme, čím víc se omezujeme, tím víc se zvyšuje tlak Myslím, že se poctivě snaží, aby pacientům život V průběhu listopadu by Rada Středočeského kraje kde přesně co bude, připravujeme harmonogram na to, ať šetříme ještě víc. Ministerstvo zdravotnictví v nemocnici co nejvíce ulehčili a zpříjemnili.“ a následně zastupitelstvo měly projednat záměr stěhování. V souvislosti s přesunem interních ambu- dostavby například ve vší tichosti připravuje takzvanou „kultidalšího pavilonu, který by byl v areálu lancí moci rozšířit prostorykterou pro oční a ORL nemocnice. vaci sazebníku kdenejen je jednoznačné zadání: Jakébudeme je být pacientem v nemocnici, vedete? V něm výkonů“, má právě být podzemní paroddělení. Takže Ačkoli když se přes podí- koviště, snížit úhradu za ambulantní péči. Většině jídel nemocnic Určitě zvláštní. jsem mělplot stálestaveniště pocit, že bych ale zejména nová kuchyně a přípravna vám určitě se amizačít na příští i ambulantních zařízení budou klesat platby nová personální jídelna. Takžetedy pevně věřím, že od se na mělrostoucí přestat budovu, „flákat“ na lůžku něco měsíce dělat, a také myslí v tomto ohledu lépe, než když jsme plánovali pojišťoven. Takže budoucnost v tomto směru ve mně když mám kancelář jen o pár pater níž, všichni se brzy budeme vědět, kdy a jak začneme stavět. důsledně snažili, abych byl se mimo pracovní jenvelmi na papíře. Samozřejmě – stále najdou i skep- vzbuzuje opravdu spíš obavy. Doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc. nemocniční ruch. Takžestále ten život kolem mě plul tak ředitel Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav tici, ale těch je naštěstí méně. Doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc. nějak zvláštně pomalu. Ale to zkrátka k nemoci patří ředitel Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav a i já jsem nakonec pochopil, že práce musí počkat. Vypadá to, že jste v létě všichni nabrali nové síly

a těšíte se, co bude. Chybělo Vám něco? Téměř všichni si samozřejmě vybrali své zasloužené Řekl bych, že nic. Naopak musím ocenit velkou dávku dovolené, ale musíme být připraveni, že to horší je empatie, kterou bylo z chování lidí kolem mne cítit. teprve před námi. Optimismem myslím nikdo, kdo S tím se člověk, myslím, v mnoha nemocnicích nesesetká. pohybuje verád, zdravotnictví, zrovna nepřetéká. A já jsem že naše nemocnice má i v tomtoJá například s hrůzoucoa nabídnout. obavami sleduji hlasměru pacientům Jediné, debaty co zatímatrosování o výši DPH. Neumím si přestavit, kde budeme v případě vyšší DPH brát peníze. Zatímco nyní řadu

Vlevo: 1. vrstva hydroizolace Vpravo: Instalace kabelových tras

Vlevo: Instalace chlazení a ventilace Vpravo: Čelní pohled

20

21



Rozhovor

Rozhovor

Primář ortopedicko-traumatologického oddělení MUDr. Pavel Šedivý říká:

„Ortopedie je pořád i fyzická dřina“ Primář ortopedicko-traumatologického oddělení MUDr. Pavel Šedivý pracuje v Klaudiánově nemocnici již sedmnáctým rokem. Na devět let si sice odskočil do soukromé praxe a soukromé nemocnice, ale jak sám říká: dobří holubi se vracejí. Když se tedy v roce 2003 naskytla šance dělat v Klaudiánově nemocnici primáře, neváhal. Proč jste si vybral právě ortopedii? Je to obor, který se zabývá pohybovým ústrojím. Vždy jsem chtěl dělat chirurgický obor, respektive traumatologii nebo ortopedii. Když jsem se před lety přistěhoval do Mladé Boleslavi, bylo to kvůli volnému místu na ortopedii. A protože ortopedie se zabývá i úrazy pohybového ústrojí, tak se dnes věnuji ortopedii i traumatologii. Mnoho našich pacientů k nám přivádějí úrazy. Pokud se do nemocnice přijímá pacient s úrazem, většinou přes příjem směřuje rovnou na naši traumatologickou stanici. 95 % pacientů, kteří jsou přijati pro úraz, je hospitalizováno na ortopedicko-traumatologickém oddělení. Když se řekne ortopedie, hodně lidem se vybaví scény z Dietlovy Nemocnice na kraji města, kde doktor Sova silou mlátí čímsi železným do kosti a urputně ji otesává. Je to pravdivý obrázek i dnes? V klasické ortopedii a traumatologii se toho příliš nezměnilo. Někdy to skutečně bývá fyzická dřina. Hodně se ale změnilo rozvojem endoskopických metod, rozvojem artroskopie a moderních implantátů. Tady si i z hlediska křehkosti používaných nástrojů nemůžeme dovolit žádné silové manévry – za prvé bychom mohli poškodit pacientovi kloub a za druhé i operační nástroj, který je velice drahý. Tady tedy určitě došlo ke zjemnění oboru. Zároveň se začaly operovat v daleko větší míře drobné kosti a drobné klouby, kde také není žádný silový přístup možný. Ale někdy je ortopedie stále fyzická dřina, obzvlášť u obézních jedinců nebo u různých svalovců. Ortopedie v Klaudiánově nemocnici je vyhlášená tím, že se zde operuje endoskopicky, užitím artroskopie, vyhlášeni jste i operativou drobných kloubů. Vy sám se ale zaměřujete spíš na kyčel. Proč?

Ani ne tak na kyčel, spíše na aloplastiku – umělé klouby. To je věc, která mě strašně baví a myslím, že o ní dost vím. Doba, kdy všichni dělali všechno, už skončila. Rozsah medicíny je dnes tak velký, že není možné, aby jeden lékař zvládl veškeré postupy. Podle mě je lepší, když se někteří lékaři specializují na artroskopické metody, jiní na aloplastiku, někdo na traumatologii… To neznamená, že by každý nezvládl klasickou ortopedickou operaci. Ale různé jemnosti nebo závažné stavy by měl řešit člověk, který se opravdu danému druhu operace dlouhodobě věnuje.

Artroskopické operace v rozsahu, v jakém je provádí vaše oddělení, nejsou na úrovni oblastní nemocnice úplně běžné. Vy jste tu vybudoval tým, který pracuje velmi kvalitně, má dobré jméno. Proč jste šel tímto směrem? Je pravda, že to není úplně běžné, ale dle mého názoru bychom měli plnit také jakousi funkci garanta péče o kraj. Pražské kliniky jsou přetížené a nejsou schopné přejímat pacienty. Takže nám – když to řeknu v uvozovkách – nic jiného nezbývalo, pokud jsme chtěli držet krok. Prostorové kapacity jsme měli, provozní a personální posléze také, takže ta cesta byla zkrátka jasná. A nevidím důvod, proč by se tu neměla dělat stejně dobrá medicína jako v Praze nebo kdekoli jinde ve světě.

standard. Ovšem přístroje podléhají času, opotřebují se, případně se zničí – a jejich obměna je někdy velmi problematická. To je ale dané špatným nastavením celého systému zdravotnictví, protože my, ačkoli musíme nakupovat za světové ceny, operujeme za české. U nás cena implantátu často dělá 90 % ceny celé operace. Jinde ve světě je to 50 %. To znamená, že u nás peníze nemocnicí projdou, ale nemocnice z nich vůbec nic nemá.

MUDr. Pavel Šedivý je chlap jako hora. Představit si ho v kajaku, jak v peřejích dělá eskymáky, je poměrně složité. Potkat ho na řece ovšem můžete často. Jezdil jste na raftu, jezdíte na kajaku… „Raft jsem musel opustit, protože je to vlastně kolektivní

Z tohoto pohledu – jste spokojen s přístrojovým a personálním vybavením svého oddělení? Vždy je samozřejmě co zlepšovat. Co se týče personálu, řekl bych že jsme hraničně personálně saturováni. To neznamená, že by nám někdo chyběl, ale v okamžiku, kdy by někdo chybět začal, by to byl problém. Znamená to, že jsme vlastně bez rezervy. Co se týče přístrojového vybavení, jsme na tom poměrně dobře. Existují samozřejmě modernější přístroje a vybavení sálů, ale myslím, že tu máme velice dobrý

sport a já mám problémy s časem. Přeorientoval jsem se na kajak, ať už na divokou vodu nebo na moře. To jsem si v poslední době oblíbil, letos jsme byli na Elbě, kterou jsme na mořském kajaku obepluli. Bylo to naprosto úžasné.“ Nejhezčí řeka, kterou jste v životě jel? „Asi Isere v jihovýchodní Francii. Její název je odvozený od keltského slova isara, tedy rychlá, bystrá… Jako Jizera. To je taky krásná řeka. Stejně jako zjara Kamenice nebo Steyerská Salza.“

Primář ortopedie MUDr. Pavel Šedivý je vyznavačem aktivního odpočinku. Na snímku je zachycen na loňské dovolené v Norsku.

22

23



Dětský domov

Děti si zamilovaly koně Nejkrásnější pohled na svět je prý z koňského hřbetu. Zda je toto tvrzení pravdivé, se mohly přesvědčit i děti z domova pro děti do tří let při Klaudiánově nemocnici. Závěr babího léta si starší z nich okořenily výletem za koníky do nedalekých Kosmonos, který pořádalo Dobrovolnické centrum v nemocnici. Na nedostatek aktivit si děti z našeho „koje- i přítomnost psů a koz, které si mohly prohlédnout ňáku“ rozhodně nemohou stěžovat. V létě byly na a pohladit. A ačkoli koní se zpočátku trochu bály, brzy prázdninách na horách, jezdí na výlety, sponzoři se osmělily. Pracovníkům stáje pomohly s hřebelcoi dobrovolníci pro ně stále něco vymýšlejí, nebo k nim váním, dozvěděly se, co koně potřebují a mají rádi. Ti chodí alespoň na návštěvu. I díky tomu jsou v domově nejodvážnější si nakonec na koně i sedli a povozili se. k vidění převážně spokojené a rozesmáté tvářičky. „Krásný zážitek to určitě byl i pro dobrovolníky, kteří A jak se děti dostaly právě ke koním? Jejich návštěvu dětem vždy dělají parťáky a všechno si tak vyzkoušeli pro ně vyjednala jedna z dobrovolnic působících při s nimi,“ říká Theimerová. nemocnici. Zážitek okořenil už jen způsob dopravy Na závěr celého odpoledne děti nakrmily koně starým k vytouženým zvířatům – děti spolu s dobrovolníky jely chlebem a i ony si daly sladkou odměnu. „Pokud bude městským autobusem a jízdu si pěkně užily. „Měli jsme možnost, určitě si tuto akci na jaře zopakujeme,“ říká obrovské štěstí na počasí a celá akce se tak opravdu Theimerová. Do té doby se ale děti určitě nudit nebuvydařila. Ocitli jsme se v příjemném prostředí a per- dou. Vedle běžných aktivit, jako jsou plavání, cvičení Nemocniční sonál stáje se o nás velmi pěkně staral. Všichni byli či návštěvy divadel, pro ně už nyní dobrovolníci chysdobrovolníci se spolu s dětmi milí, vstřícní, ochotní a veselí,“ hodnotí nedávný záži- tají další akce. V rámci canisterapie za nimi chodí se z dětského domova vydali na výlet tek koordinátorka nemocničních dobrovolníků Monika speciálně vycvičenými psy, všichni se už nyní těší také za koníky do Theimerová. Velké nadšení u dětí podle ní vzbudila na společné halloweenské dlabání dýní. I to se opaKosmonos. kuje po pěkných zkušenostech z loňska. Ačkoli řada z malých obyvatel dětského domova pro děti do tří let při Klaudiánově nemocnici měla těžký start do života – například tím, že se narodily matkám závislým na drogách, nemocným či neschopným se o ně postarat – nikdo by na nich prožité útrapy nepoznal. Přestože často potřebovaly stálou zdravotní péči, díky obětavému a láskyplnému přístupu zdejších lékařů a sester se stav většiny z přijatých dětí postupem doby zlepšil. „Neumím si představit, co by se s těmito dětmi stalo, kdyby se podařilo realizovat záměr ministerstva práce a sociálních věcí dětské domovy pro děti do tří let postupně během dvou let zrušit. I my se snažíme děti dávat k adopci nebo do pěstounských rodin, pokud není možný návrat do původního domova, ale až poté, co jsme si jisti, že něco podobného jak po zdravotní, tak i po psychické stránce zvládnou,“ říká vedoucí lékařka domova MUDr. Helena Tomanová. O potřebnosti podobných zařízení svědčí podle ní i zkušenosti ze zahraničí. „Kvůli mezinárodním adopcím sem jezdí sociální pracovníci z různých zemí. A setkáváme se jen s velmi pozitivním hodnoChcete se stát dobrovolníkem? cením, mnohdy s jakousi závistí, že zde máme takoPak se obraťte na koordinátorku Dobrovolnického centra při Klaudiánově nemocnici vou síť zařízení pro malé potřebné děti. Tak proč se Moniku Theimerovou na e-mail: [email protected] nebo na telefon 731 542 877. zbavovat něčeho, co funguje?“ uzavírá.

Dětský domov

Bez kojeneckých ústavů to nepůjde Vedoucí lékařka Dětského domova pro děti do tří let při Klaudiánově nemocnici MUDr. Helena Tomanová se vyjádřila k záměru plošně rušit tzv. kojenecké ústavy. tedy zcela rušit fungující a propracovaný systém péče o ohrožené děti? Měla by dále fungovat sociálně-pediatrická centra, jako fungují například v Německu. V souvislosti s mezinárodními adopcemi jsme se setkali i se sociálními pracovníky z ciziny (například z Dánska) a musím říci, že byli velmi překvapeni vysokou úrovní péče o děti, setkali jsme se jen s pozitivním hodnocením našeho zařízení.“

„Plánované plošné rušení dětských domovů pro děti do tří let považuji za velmi neuvážené. V těchto zařízeních je dětem poskytována kompletní odborná péče. Děti u nás nejsou umístěny jen ze sociálních příčin, ale u převážné většiny jde o důvody zdravotně-sociální, tzn. že jsou u nás například děti rodičů drogově závislých, psychicky nemocných, děti zanedbávané, týrané i zneužívané atd. Proto tyto děti vyžadují včasnou diagnostiku, dlouhodobou rehabilitační péči, stanovení prognózy před umístěním do náhradní rodiny, práci nejen odborného zdravotnického personálu dětského domova, ale i péči psychologa, fyzioterapeuta, speciálního pedagoga, spolupráci s řadou odborných dětských ambulancí či dětských klinik. Zároveň pracujeme i s vlastními rodinami dětí, cíleně se zabýváme prací s matkami. O tom, že se tato práce daří, svědčí především počty dětí umístěných zpět do rodin. V našem dětském domově se daří již řadu let naprosto stejné počty dětí, které přijímáme, umístit zpět do rodin. Nikdo z pediatrů pracujících v dětských domovech se nebrání zavádění nových forem náhradní rodinné péče nebo jejímu rozšíření. Je společným cílem vrátit do rodin co nejvíc dětí, ale tyto změny je třeba dělat s rozmyslem a postupně, tedy nejprve ověřit, jak tento transformovaný systém bude fungovat a zda bude skutečně lepší pro všechny děti, které se do dětských zařízení dostanou. Domnívám se, že pro některé děti se zdravotní zátěží lepší nebude. Proč

24

25



Úvod

Aktualita

Rozhovor s ředitelkou Oblastní nemocnice Kladno, a. s.:

„Stavíme nejmodernější nemocnici v zemi“ Na tomto místě se často zmiňujeme o neutuchajícím stavebním ruchu v kladenské nemocnici. Nejinak je tomu v tomto čísle, ale kromě navýsost potřebných stavebních úprav jsme s ředitelkou nemocnice MUDr. Kateřinou Pancovou hovořili i o novince na ortopedickém oddělení a urogynekologické ambulanci. Ortopedicko-úrazové oddělení začalo používat během operací na superaseptickém sále nové ochranné pomůcky – přilby. Co to pro nemocnici znamená? Samozřejmě to znamená pokrok. Jde o určitou výjimečnost, která se zde používá. Hovoříme o plně klimatizovaných maskách, které zabrání jakémukoli kontaktu bakterií s pacientem. Pacient je tedy operován za přísně sterilních kautel a z mikrobiologického hlediska nedochází ke kontaktu pacienta a operatéra.

Jaký je stav stavebních prací? Rekonstrukční práce i nová výstavba probíhají podle harmonogramu. Podzim k nám je velice vlídný, takže nedošlo ani ke zpoždění venkovních prací. Domov pro seniory s lůžky následné péče plánujeme otevřít na přelomu února a března příštího roku. V současné době již začínáme vybírat přístroje pro rehabilitaci a oddělení chirurgie, které bude objekt zatím využívat jako náhradní prostory. Podali jsme také žádost na ministerstvo zdravotnictví na iktová centra – díky tomu, že má kladenská nemocnice iktové centrum, dojde v případě úspěšné žádosti k částečnému dovybavení rehabilitace z těchto finančních prostředků. Dále je zkolaudována jedna část Niederleho pavilonu a začíná se finalizovat přízemí, takže se zdá, že se ho podaří otevřít přesně podle plánu příští rok v srpnu. Práce pokračují i v bloku C1. Zde jsou především důležité návaznosti, protože chirurgické oddělení bude muset koncem února uvolnit své prostory a přesunout se do zmíněných náhradních prostor, aby mohla dále pokračovat rekonstrukce bloku C. Také rehabilitace bude muset vymístit suterén, kde pokračuje rekonstrukce včetně úprav prostor pro transfuzní stanici. Vše pokračuje velmi dobře.

Jako jedna z nemnoha nemocnic máte urogynekologickou ambulanci. Jaký má přínos pro nemocnici? Představuje především obrovský přínos pro pacienty, protože problematika urogynekologických potíží je v současné době velmi častá a pacientky jimi většinou velice trpí. MUDr. Tomáš Rittstein je vysoce erudovaný odborník. VZP to bohužel nereflektuje, takže ačkoli máme tyto výkony od pojišťovny nasmlouvané, nedošlo k navýšení finančních prostředků a do nemocnice neplyne více peněz. Doufejme, že podobně jako v minulých obdobích se domluvíme se zaměstnaneckými pojišťovnami, zejména s METAL-ALIANCE, které nám tyto výkony na rozdíl od VZP zpětně uhradí. MUDr. Kateřina Pancová ředitelka Oblastní nemocnice Kladno, a. s.

Přilba pro vytvoření dokonalé bariéry Centrální operační sály v nové budově CAM jsou vybaveny přetlakovou laminární klimatizací, jejíž princip spočívá v tom, že na stropě nad operačním stolem jsou průduchy pro vstup vzduchu, jenž prochází filtry schopnými zachytit i mikroby, takže je naprosto sterilní. Vzduch proudí vertikálně nad operačním stolem a nad zemí odchází ze sálu. „Do současnosti jsme na sálech pracovali s ústenkami, které ovšem nezaručují plnou sterilitu. Operační skupina byla navíc také vystavena pří-

padné kontaminaci. Proto jsme přivítali novinku s názvem operační přilba T5, což je osobní ochrana s ventilací,“ vysvětluje primář ortopedicko-úrazového oddělení MUDr. Jan Deniger. Zmíněné zařízení připomíná skafandr, kryje celou hlavu a navléká se přes něj operační plášť. Podstatné je, že v kukle je aktivní ventilace – pod přilbou proudí sterilní klimatizovaný vzduch, který odchází zpod pláště pod kotníky. Vytváří se tedy naprosto dokonalá oboustranná bariéra mezi paci-

entem a operatérem. „Zajímavé je, že jsme pravděpodobně jediná nemocnice u nás, která toto zařízení používá. V nejbližší době lze však předpokládat jeho rozšíření,“ dodává Deniger. Helma je určena k použití na superaseptických chirurgických sálech, kde je nutno dodržet velmi přísně sterilní podmínky – především jde tedy o operace s použitím implantátů a transplantace. Kromě helmy, která se používá opakovaně, je nutno počítat s tím, že přes přilbu se nasazují jednorázové kukly a štíty. “

26

27



Rozhovor

Rozhovor

Primář kožního oddělení MUDr. Vladimír Drvota tvrdí:

„Jsme hrdí na přístrojové vybavení i úspěchy v léčbě“ Kožní oddělení kladenské nemocnice má velmi dlouhou tradici, založila ho primářka MUDr. Nižňanská již v roce 1949, tedy dříve než zde vznikla kupříkladu neurologie, a vždy slušně prosperovalo. O aktuální situaci na oddělení jsme hovořili s primářem MUDr. Vladimírem Drvotou. Jaká je současnost vašeho oddělení? Zřizovatel, tedy Středočeský kraj, má v současné době tři lůžková kožní oddělení – jedno z nich je na Kladně, další v Mladé Boleslavi a třetí v Kolíně. Všechna se starají o své části regionu. Navíc kupříkladu v našem případě přijímáme i přilehlou část severních Čech. Myslím, že spektrum činností našeho oddělení není výrazně odlišné oproti zařízením vyšší kategorie, což jsou klinická pracoviště. Kromě diagnostiky maligního melanomu, což je vlastně nejzhoubnější nádor vznikající nežádoucí sumací ultrafialového záření, a některých typů kožních lymfomů jsme schopni zvládnout celé spektrum kožních onemocnění. Během mého působení zde, tedy za posledních přibližně 20 let, jsme na vyšší pracoviště překládali dva pacienty. Jsme tedy poměrně samostatní, čehož výrazně využívá region, který je poměrně rozsáhlý. Jaká je situace ohledně přístrojového vybavení? I v tomto ohledu se snažíme držet krok s klinickými pracovišti. V současné době jsme vybaveni velmi dobře. Široko daleko je znám náš zářič pro léčbu chronických kožních nemocí od ekzémů po lupénku. Provozujeme ho již řadu let a nezahálí – využíváme ho k ambulantní fototerapii od pondělka do neděle včetně svátků v rozmezí 8.00–19.00. Máme radost z toho, že kromě starších přístrojů jako kryokauter (který máme v regionu jako jediní), máme díky dohodě vedení nemocnice se zubní ambulancí možnost dlouhodobé zápůjčky laserového přístroje. Ten pro nás představuje veledůležitou novinku. Začali jsme jej používat v loňském roce. Kromě dermatokosmetiky ho můžeme využívat i při léčbě různých forem kožních nádorů.

Nabízí vaše oddělení i nadstandardní pokoje? Po dvojím stěhování během posledních tří let jsme dosáhli toho, že máme konečně lůžkovou část i ambulance společně v přízemí monobloku. Máme zde nově zřízené pokoje – dva pokoje se čtyřmi lůžky, ostatní se dvěma, jednu izolaci a jeden nadstandardní,

který je relativně hojně využíván. Dohromady tedy 20 lůžek. Rozhodně spějeme k lepšímu a pacienti jsou nesmírně spokojeni. Řekl bych, že komfort, i co do velikosti pokojů, je velmi dobrý. Co vás přivedlo na kožní oddělení? Původně jsem chtěl dělat internistu, a dokonce jsem uvažoval i o gastroenterologické interní medicíně. V době mého nástupu do praxe byl především nedostatek praktických lékařů. Tímto směrem jsem se ubírat nechtěl, a tak jsem přivítal možnost nastoupit na kožní oddělení k primářce MUDr. Kordačové. A už jsem u tohoto oboru zůstal. I dnes mohu tvrdit, že svého rozhodnutí nelituji. Koneckonců interna je s prodlužováním lidského života na lůžkách stále více součástí našeho oboru. Navíc nejsme v porovnání s jinými obory možná tak atraktivní (kožní choroby totiž nebývají příliš hezké na pohled), ale můžeme se pochlubit velmi dobrými výsledky. Neumíme-li něco vyléčit, dokážeme to alespoň zaléčit, zpříjemnit pacientovi život, zlepšit jeho psychiku. Proto se i na mladší kolegy snažím přenášet spokojenost s tím, že většině paci-

entů jsme schopni pomoci, a dokonce někdy i velice rychle – např. v případě některých zánětlivých onemocnění typu růže, ale i v případě chronických onemocnění, jako jsou ekzémové změny, kterých rok od roku přibývá. Můžeme říci, že alespoň se zaléčením jsme úspěšní přinejmenším v 80 %, což je hezké číslo. Lze nárůst počtu kožních chorob přičíst měnícímu se životnímu stylu? U atopického ekzému je to dokonce dokázáno. Ve vyspělých průmyslových zemích stoupá procento atopiků, nejen těch, co mají ekzémy, ale i lidí s dalšími problémy (alergická rýma, migrény, astma bronchiale). Incidence těchto onemocnění stoupá nejvíce v USA a Evropě. A prognózy dalšího vývoje jsou nejisté. Existuje v současné době výrazný trend směřování léčby kožních onemocnění? Již i tiskem proběhly zprávy o léčbě biologiky, tedy nekortikoidními preparáty, které jinak zasahují imunitní aparát. U těžkých průběhů chronických chorob se osvědčují.

MUDr. Vladimír Drvota u zářiče UVB 311nm pro léčbu lupénky, ekzémů, akné a dalších chronických onemocnění

28

29



Urogynekologie

Urogynekologie

Urogynekologie je u nás na špičkové úrovni Jde o poměrně mladý medicínský obor, který se zabývá diagnostikou a léčbou poruch držení moči, problematikou zánětů dolních cest močových, léčbou píštělí a rekonstrukční léčbou pánevního dna – ano, řeč je o urogynekologii. V kladenské nemocnici vede urogynekologickou ambulanci MUDr. Tomáš Rittstein. MUDr. Tomáš Rittstein a sestra Zora Kucharíková při práci s urodynamickou jednotkou

Na gynekologicko-porodnické oddělení v kladenské nemocnici nastoupil, jakmile v roce 1984 dokončil studium. S trochou nadsázky lze tvrdit, že svůj obor se vyučil právě zde. „Již zde bylo toto pracoviště na špičkové úrovni a našel se i prostor pro specializace. V roce 1987 jsem dostal za úkol věnovat se urogynekologii, což byl tehdy v Československu jen pozvolna rozvíjející se subobor," říká MUDr. Rittstein,

jenž je nyní členem České urogynekologické společnosti i jejího mezinárodního protějšku a je v kladenské nemocnici odborným garantem urogynekologie. Ani ve světě nebyla urogynekologická historie o mnoho delší, přibližně o pouhých pět let. „Měl jsem štěstí, protože jsem měl dobré vztahy s prof. Halaškou, jenž byl zakladatelem tohoto oboru u nás,“ dodává Rittstein. Vše začalo tzv. závěsy dle Burche proti neu-

držení moči, další vývoj byl poměrně rychlý a bouřlivý. V roce 1998 nastoupila éra páskových operací proti neudržení moči. „Na Kladně se nám podařilo provést první operaci tohoto typu dříve než v USA. I proto jsme se stali školicím pracovištěm,“ pokračuje MUDr. Rittstein. Nicméně přibližně před pěti lety došlo na kladenské gynekologii k výraznější obměně lékařů, což zasáhlo i urogynekologickou poradnu. Následovalo přibližně pětileté intermezzo zkušeného urogynekologa v Ústřední vojenské nemocnici v Praze-Střešovicích, odkud se nedávno vrátil do Kladna, aby pokračoval v započaté práci (za doby jeho nepřítomnosti zde ovšem rozvoj oboru neustrnul, věnovali se mu jiní lékaři). Koneckonců s Kladnem a bývalými kolegy nikdy neztratil kontakt. Během působení ve Střešovicích se jeho pracoviště zařadilo po bok dalších čtyř z republiky, které dostaly grant na provádění síťkových operací, což mu umožnilo velký rozvoj. To je nový urogynekologický trend a využívá se ho při operacích sestupu pánevního dna. Funguje na podobném principu jako operace kýly. Urogynekologie nezahrnuje pouze diagnostiku, což je náplní

práce ambulance, kde jsou pacientky vyšetřeny, indikovány k případné operaci, připravovány k tomu, aby operace proběhla co nejlépe, a následně ošetřovány po operaci. Nedílnou a pro lékaře patrně nejzajímavější součástí oboru je operativa. „Základ práce však spočívá v ambulanci. Většina pacientek totiž nemůže podstoupit operaci hned, protože hovoříme o multifaktoriální problematice. Chceme-li, aby operativa dopadla dobře, je nutno nález, který se kazí dlouhodobě, postupnými kroky přivést do stavu, kdy je naděje na dobrý výsledek – ať jde o nápravu zúžení močové trubice, nedostatku hormonů či zvýšené dráždivosti měchýře. Kdyby se měchýř operoval bez přípravy, došlo by dokonce ke zhoršení stavu a nikoli k jeho zlepšení. Samotná operativa probíhá na příslušném gynekologickém oddělení. Je záhodno, aby pacientku operoval lékař, případně spolupracující tým, jenž s pacientkou dlouhodobě pracuje,“ podotýká MUDr. Rittstein. Jaké přístrojové vybavení urogynekologická ambulance potřebuje? Naprosto zásadní je možnost provádění urodynamického vyšetření močového měchýře, bez něhož by nebylo možné rozlišit jednotlivé typy neudržení moči. Ne všechny typy se totiž léčí operativně. Dokonce velká část se takto léčit nesmí a podstupuje medikamentózní léčbu – jde o podráždění měchýře, jehož křeče se léčí pouze tímto způsobem. Operace podstupují ženy s únikem moči na vrcholu kašle. Jistá, bohužel největší, skupina žen má obě indikace a léčí se nejprve léky a teprve poté (i po několika měsících), když se povolí křeč, podstupují operaci. Vraťme se však k přístrojovému vybavení ambulance. Kromě urodynamické jednotky pro provádění stejnojmenného vyšetření se využívá ještě ultrazvuk (pro změření anatomických poměrů v malé pánvi), který však může ambulance využívat společně s gynekologií. Přímo na operačním sále je k dispozici ještě cystoskop, jenž se používá k nahlížení do močového měchýře. Vyšetřovací schéma je prakticky stejné při vyšetřování inkontinence i sestupu rodidel. Oba tyto problémy mají totiž společného jmenovatele – poruchu funkce a anatomie malé pánve u ženy. Existují v urogynekologii nějaké převratné novinky? „Za novinku lze vlastně dodnes považovat síťkové operace, které oproti běžně používaným páskám představují převratnou změnu. Ačkoli je nelze označit za horkou novinku, stále se věnujeme jejich zavádění. Dochází po nich totiž v daleko menší míře k recidivám, než tomu bylo v případě starých plastik,“ říká závěrem MUDr. Rittstein.

30

31



Úvod

Aktuality

Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Kolín, a. s.:

„Otevřeli jsme unikátní centrum cévní medicíny“ V září bylo v kolínské nemocnici otevřeno Centrum cévní medicíny. Na nemocnici tohoto typu jde o zcela unikátní projekt. Nejedná se o žádnou „Potěmkinovu vesnici“, ale o patnáctilůžkové oddělení s vlastním erudovaným personálem a návazností na Angiocentrum. Právě na nové centrum jsme se zeptali MUDr. Petra Chudomela. Je centrum určeno pouze pacientům s již zmíněnými problémy? Nikoli. Druhou velkou skupinou nemocných jsou pacienti s onemocněním žilního systému – zejména dolních končetin. I tady poskytujeme moderní, ale i módní léčbu, kosmeticky velmi přitažlivou, kterou ocení zejména ženy. Poslední skupinu tvoří nemocní s ledvinným selháním, kteří, aby mohli být připojeni k umělé ledvině, potřebují vytvořit tzv. dialyzační shunt („šant“). I toto bude patřit do působnosti nového oddělení.

Divadélko na dětském oddělení Občanské sdružení Loutky v kolínské nemocnici uspořádalo 27. září divadelní představení na dětském oddělení a oddělení dětské chirurgie. Občanské sdružení Loutky v nemocnici působí už šest let. Jeho členové hrají s loutkami, zpívají a hrají na malé klávesy a navštěvují děti jak v hernách, tak v nemocničních pokojích. Chtějí dětem zkrátit dlouhou chvíli a otevřít prostor pro komunikaci a verbalizaci stísňujících pocitů při pobytu v nemocnici. www.loutkyvnemocnici.cz

V čem spatřujete největší přínos centra? Kde se nachází? Pacientům s postižením tepen a žil se dostává zcela unikátního a komplexního přístupu ze strany lékařů i ošetřujícího personálu. Oddělení se nachází v pavilonu gynekologie, kde dříve sídlilo urologické oddělení. MUDr. Petr Chudomel ředitel Oblastní nemocnice Kolín, a. s.

Čím se nové Centrum cévní medicíny zabývá? Centrum je zatím součástí chirurgického oddělení. Zabývá se léčením nemocných se zužováním (nebo patologickým rozšířením – výdutěmi) končetinových tepen, dále tepen zásobujících mozek a břišní aorty na podkladě aterosklerózy. V portfoliu léčebných metod máme prakticky všechny nejmodernější postupy včetně zavádění stentů z vpichu v třísle, dále veškeré operační metody (bypassy, náhrady tepen apod.), a dokonce tzv. hybridní výkony, kdy se na operačním sále kombinují oba výše zmíněné přístupy v jedné době.

Den otevřených dveří na Neurologickém oddělení v kolínské nemocnici Dne 4. října proběhl na neurologickém oddělení kolínské nemocnice den otevřených dveří v rámci kampaně 30 dnů pro prevenci a léčbu CMP (cévních mozkových příhod). Jejím smyslem je zvýšit povědomí veřejnosti o nezbytnosti včasné léčby CMP. Součástí programu byly odborné přednášky

na dané téma, které přednesli MUDr. Topinka a MUDr. Janáček. Zájemcům byla nabídnuta možnost změření krevního tlaku, vyšetření glykémie a cholesterolu, pro ome-

zený počet byla možnost vyšetření přívodných mozkových tepen ultrazvukem přímo na oddělení. Dále proběhla diskuse s nutriční terapeutkou a sociální pracovnicí.

32

33



Stravování

Stravování

Vedoucí stravovacího provozu Zuzana Kreutzerová říká:

„Chceme, aby pacientům chutnalo“ Kuchyně kolínské nemocnice je v provozu pět let. Denně vaří průměrně pro 400 pacientů a přibližně 320 zaměstnanců. Nad jejím provozem bdí Zuzana Kreutzerová.

Zuzana Kreutzerová

Můžete v krátkosti představit stravovací zařízení nemocnice? Během týdne vaříme teplé večeře, kromě střed a víkendů, kdy pacientům podáváme studenou večeři. Z hlediska nutričního terapeuta, paní Bolfíkové, doplňujeme pokrmy o sumář připravovaných diet – každodenně podáváme diety šetřící, racionální, diabetické, výběrové a speciální (např. bezlepkovou). Vstřícní jsme i k požadavkům klientů se specifickými požadavky s ohledem na vyznání či rasu.

řem, případně staniční či vrchní sestrou. Na základě těchto poznatků stanoví nutriční terapeut nejvhodnější skladbu individuální diety klienta. Takto zpracované informace putují do stravovacího provozu, kde je další členky nutričního týmu začlení do celonemocničního jídelního lístku. Pak už se své práce ujímají výše zmiňovaní kuchaři. Distribuci jídla zajišťují závozníci, vlastní výdej na jednotlivých odděleních uskutečňují zdravotní sestry k tomu určené. Pro získání zpětné vazby jsou využívány klientské dotazníky.

Kdo se stará o stravu pro pacienty? O pacienty se v tomto směru starají tři nutriční terapeutky (samozřejmě kromě kuchařů a závozníků ve dvousměnném provozu). Běžnou dietu indikuje ošetřující lékař. Pokud to vyžaduje situace, za pacienty pravidelně dochází nutriční terapeut, který získané informace konzultuje s ošetřujícím léka-

Jak se osvědčila nová služba pro oddělení, tzv. edukace pacientů a rodinných příslušníků? Edukovat neznamená nic jiného než komunikovat, vysvětlovat, informovat. Jde především o složení jídelníčku, skladbu povolených či doporučených potravin. Cílem edukace je poučení pacienta o tom, co mu pomůže zlepšit vlastní zdravotní stav s ohledem na stravovací návyky. Důležité je zároveň to, aby situaci pochopili i rodinní příslušníci. Často se totiž setkáváme zejména u starších pacientů s malnutricí – dlouhodobým stavem, kdy výživa pacienta nepokrývá všechny jeho potřeby. Jaké jsou možnosti zaměstnanecké stravy? Je rozšířená o nadstandardní služby? Zaměstnanci mají denně na výběr tři jídla – dvě „hotovky“ a jednu minutku. Objednává se minimálně den předem s tím, že doobjednat, odhlásit či změnit již objednané jídlo lze výjimečně i v den výdeje. Denně dovážíme obědy dle objednávek na oddělení COS a RES, a to pro zaměstnance, kteří z pracovních či provozních důvodů nemohou přijít na oběd do jídelny. Provozujeme též dva bufety. Jeden je umístěn v budově COS a slouží převážně pacientům a návštěvám. Druhý najdete v budově stravovacího zařízení a nakupují v něm hlavně zaměstnanci. V obou bufetech nabízíme studenou a teplou kuchyni. Zaměstnanci mají možnost si u nás objednat pohoštění pro

jednotlivce i skupiny, zajišťujeme občerstvení pro semináře apod. V průběhu roku, kromě prázdnin, nám pod odborným dozorem mistrové odborného výcviku pomáhají učni ze SOU Poděbrady. Střídají se u všech prací na kuchyni, počínaje škrábáním brambor přes samotné vaření až po výdej obědů. Zatím máme se spoluprací velmi dobré zkušenosti a víme, že se mládeži u nás líbí. Soudím tak i podle toho, že se mnozí přijdou pochlubit s vysvědčením či jen tak se na nás podívat, ač už k nám do kuchyně na praxi nedocházejí.

Chystáte se inovovat jídelníček? Průběžně zavádíme novinky a na objednávkách je vidět, že strávníci reagují kladně. Na intranetu mají možnost účastnit se diskuse ohledně stravování, kde mohou aktivně svými názory a připomínkami reagovat na kvalitu jídel.

Jak je v moderním provozu zajištěna hygiena a bezpečnost (HACCP)? Jak často se kontroluje? Vnitřní kontrolu ze strany nemocnice provádí průběžně určená pracovnice. Kontroly pracovníky KHS, kteří vždy procházejí celým provozem a odeUpřednostňujete nákup českých surovin, nebo se bírají k rozborům vzorky zhotovených pokrmů, jsou řídíte výhradně cenou? také průběžné. Jednou ročně přijíždí zkontrolovat Nákup surovin řídí skladní, která jedná s dodava- celý provoz pracovnice HASAP GASTRO, a pokud teli o vhodných surovinách z hlediska kvality i cen. je provoz v pořádku, získáme na rok certifikát Snažíme se upřednostňovat české výrobky. Hlavním „Zavedení systému správné hygienické a výrobní kritériem tedy není pouze cena. praxe.“

Ilustrační záběr kolínské kuchyně

34

35



Zdravotnická škola

Zdravotnická škola

Kde se v Kolíně „vyrábějí“ zdravotní sestry? Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Kolín, se může pochlubit dlouhou historií a je nositelkou těch nejlepších tradic, které naplňují poslání středních zdravotnických pracovníků. O její historii i současnosti jsme hovořili s její ředitelkou, RNDr. Janou Tichou.

RNDr. Jana Tichá

Jak dlouhá je historie vaší školy a co se v poslední době změnilo? Historie školy se začala odvíjet 1. září 1949, kdy v Kolíně vznikla Vyšší škola sociálně zdravotní a byla zahájena výuka v oborech Zdravotní sestra a Porodní asistentka. Za více než šedesátiletou existenci změnila škola několikrát název, vyučované obory i zřizovatele, ale vždy plnila své poslání při výchově zdravotnických pracovníků a snažila se být známkou kvality nejen v regionu. V současné době má statut střední školy i vyšší odborné školy zdravotnické a jejím zřizovatelem je Středočeský kraj.

Jaké obory studia nabízíte? Nabízíte v některých z nich i nástavbové studium? Žákům vycházejícím ze základních škol nabízíme čtyřleté obory ukončené maturitou: Zdravotnický asistent, Zdravotnické lyceum a Laboratorní asistent. Po maturitě mají uchazeči možnost studovat obor Diplomovaný farmaceutický asistent. Nástavbové studium nemáme, ale uskutečňujeme dálkovou formu studia při zaměstnání v oboru Zdravotnický asistent. Kolik je na škole studentů a studentek? Máte přehled o tom, kam míří po ukončení studia? Jestliže sečteme všechny obory a formy studia, číslo se pohybuje okolo 300. Po ukončení čtyřletého studia pokračuje velká část absolventů ve studiu především zdravotnických oborů na vysokých nebo vyšších školách. Absolventi dálkového a vyššího odborného studia nastupují téměř bez výjimky do zaměstnání ve zdravotnictví. Odkud studenti a studentky pocházejí? Pouze z regionu, nebo i ze vzdálenějších míst? Spádovou oblastí pro obory Zdravotnický asistent a Zdravotnické lyceum jsou především okresy Kolín, Kutná Hora a sousedící okresy Pardubického kraje a kraje Vysočina. Obory Laboratorní asistent, Diplomovaný farmaceutický asistent a dálková forma vzdělávání mají nadregionální působnost a zájemci jsou z daleko širší oblasti. Jak vypadá spolupráce školy se zdravotnickými zařízeními, především s kolínskou nemocnicí? Kolínská nemocnice byla vždy nejvýznamnějším partnerem školy při realizaci vzdělávání. Spolupráce probíhá hlavně ve dvou rovinách: výuka předmětu ošetřování nemocných pod vedením našich odborných učitelek probíhá na sedmi odděleních nemocnice a další pracoviště nemocnice využíváme k absolvování souvislé odborné praxe našich žáků. Dále někteří zaměstnanci nemocnice, hlavně z řad lékařů,

docházejí k nám do školy jako externí vyučující odborných předmětů. Jak se dotklo loňského maturitního ročníku zavedení jednotné maturity? V novém systému maturitních zkoušek museli naši maturanti prokázat znalosti v odborných zdravot-

nických předmětech a zároveň obstát srovnatelně s ostatními školami ve společné části maturitní zkoušky v předmětech český jazyk, cizí jazyk nebo matematika. Bohužel nemohu říci, že všichni maturující žáci byli v prvním termínu úspěšní. S premiérou státních maturit se museli vypořádat nejen naši žáci, ale i učitelé.

Práce v učebnách představuje pouze teoretickou část výuky, již doplňuje praxe v nemocničním prostředí.

36

37



Úvod

Aktualita

Rozhovor s ředitelkou Nemocnice Kutná Hora:

„Na připomínky pacientů reagujeme pružně“ O kutnohorské nemocnici jsme se toho v průběhu roku již dozvěděli poměrně dost. Co si však o ní myslí pacienti? „Zpětná vazba je pro naši práci totiž velmi důležitá,“ říká ředitelka nemocnice JUDr. Alice Opočenská. Jak s vyplněnými anketními lístky pracujete? Vyplněné anketní lístky jsou pravidelně každé pondělí vyhodnocovány na operativních poradách vedení nemocnice. Systém je takto nastaven, abychom dokázali reagovat na připomínky bezprostředně po definování jejich problematiky. Prochází zpracování ankentních lístků ještě nějakým dalším vyhodnocovacím procesem? Ano, je zpracováváno pravidelné měsíční vyhodnocování. Pokud se týká medicínské části provozu naší nemocnice, je projednáváno na primářských poradách. Celkové vyhodnocení ankety, které pro nemocnici a její zaměstnance vyznělo velmi pozitivně, a opatření, která z podnětů ankety byla v nemocnici provedena (včetně některých pikantních připomínek našich pacientů), si ale nechám do některého z dalších čísel našeho časopisu. JUDr. Alice Opočenská ředitelka Nemocnice Kutná Hora

Heliport v Kutné Hoře Jak je v nemocnici zajištěn způsob komunikace s pacienty? Na všech ambulancích i na každém nemocničním pokoji naší nemocnice jsou k dispozici anketní lístky, na nichž žádáme pacienty o vyslovení názoru. Od března 2010 se v naší vnitronemocniční anketě vyjádřilo téměř 400 pacientů. Jaké otázky v rámci ankety kladete? Jsou to otázky typu: Byli jste spokojeni s úrovní poskytované péče? Máte připomínky k chování a jednání našeho zdravotnického personálu? Byli jste spokojeni s úrovní stravování v našem zařízení a odpovídalo množství podávané stravy vašim potřebám? A další.

Mnoho pacientů a návštěvníků ani netuší, kde a jestli vůbec se nějaký heliport v areálu nemocnice nachází. Dle dostupných informací roku 1993 založil tehdejší primář MUDr. Soukup záchranou službu a s tímto rokem je tedy spojen i vznik zdejšího heliportu. Nachází se ve volném prostoru před budovou polikliniky a skutečně se využívá. Naposledy tomu tak bylo v prvním říjnovém týdnu, kdy do uvedeného prostoru v odpoledních hodinách dosedl vrtulník Eurocopter EC 135 (na fotografii). K zajímavým číslům o tomto stroji patří: posádku může tvořit 1 nebo 2 piloti a až 7 pasažérů, délka přes 12 m, průměr nosného rotoru 10,2 m, pohon dvěma motory o výkonu 452 kW, max. rychlost 259 km/h, dolet 635 km. Provozovatelem tohoto vrtulníku je Letecká služba Policie ČR a užívá se k letecké záchranné službě. Tento fakt můžeme tedy brát jako odpověď na otázku, zda je heliport vůbec potřebný. K jakému účelu je takový heliport a následně i vrtulník využíván? K nejdůležitějším prováděným letům patří: ošetření těžkých úrazů i neúrazových stavů (především v pro pozemní techniku špatně přístupném terénu), urgentní a plánované přepravy nemocných na vyšší zdravotnická pracoviště a v neposlední řadě přeprava zdravotnických odborníků a potřebného materiálu. Heliport se využívá také jako překladní místo za letů v noci a při zásahu v nedostupném terénu. V těchto případech je vrtulník k heliportu navigován pomocí světelných signálů vozidlem záchranné služby.

38

39



COS

COS

špičkové operační sály v Kutné Hoře davky hygienických norem a vytvořeny podmínky pro efektivní práci operačního týmu. Každý ze tří sálů má své zázemí – sklad sterilního materiálu, umývárny lékařů a dekontaminační místnost. Velmi důležitou roli zastávají prostory pro práci anesteziologického týmu – tzv. přípravny pacientů, kde je pacient připraven na operační výkon a po operaci je zde pod odborným dohledem sestry ARO přiveden zpět do stavu, kdy je schopen převozu na své

Parní sterilizátor BMT – UNISTERI-336-2

V současnosti nemocnice disponuje centrálními operačními sály, které jsou vybaveny špičkovou technikou. Tyto sály jsou součástí celého komplexu nové přístavby. Pod vedením primáře chirurgického oddělení MUDr. Vladimíra Marka zde pracují sálové sestry – instrumentářky. Operační sály jsou umístěny v prvním patře nové přístavby nemocnice jako uzavřený celek, přístupný z hlavní haly chirurgického oddělení. Chodba operačních sálů navazuje na filtry zaměstnanců, pacientů a vlastní prostory operačních sálů. Ty jsou dále podle hygienického hlediska rozděleny na část septickou a aseptickou. V celém traktu operačních sálů je instalována vzduchotechnika s laminárním prouděním na každém operačním sále. Byly splněny poža-

Text: za kolektiv COS napsala Lenka Kaiserová

Historie nemocniční péče v Kutné Hoře se datuje od roku 1324, kdy zde řád svatého Lazara vybudoval první špitál. Základní kámen současné budovy nemocnice byl pak položen v roce 1929 a v roce 1989 na tuto stavbu navázala dnešní poliklinika. O dvanáct let později byla dokončena výstavba a rekonstrukce moderních operačních sálů a centrální sterilizace.

oddělení. Pro provoz sálů jsou důležité i další pro- se zde též všechna končetinová traumata z úrazové story, mezi které patří například sklady materiálu, chirurgie. Artroskopie kolenního kloubu byly rozšímístnosti lékařů a sester, písárna operačních proto- řeny o plastiky zkřížených vazů kolenního kloubu. kolů, úklidové a dekontaminační místnosti. Veškerý Součástí naší operativy jsou i operace křečových žil použitý materiál je z operačCentrální operační sály v komplexu nové přístavby ních sálů odvážen a nástroje nemocnice jsou vybaveny špičkovou technikou. ošetřeny vyškoleným personálem centrální sterilizace v suterénu nové přístavby. (varixů) a hemoroidů. Provádíme i drobné ortopedické Přestože se na sálech pracuje již po dobu deseti let, jsou výkony – operace karpálních kanálů, lupavé prsty, halvybaveny moderní technikou dle nejnovějších trendů luxy, úžinové syndromy lokte a epikondylitidy. v medicíně. Spektrum výkonů zahrnuje většinou veškeré Operační sály jsou podle druhu operací rozděleny výkony z oblasti břišní chirurgie – operace břišních na aseptické (chirurgie), superaseptické (traumatokýl, nádorová onemocnění i řešení náhlých příhod logické a cévní operace) a septické (střevní operace, břišních. Některé výkony jsou prováděny laparosko- diabetické gangrény, abscesy apod.). Na sálech prapicky – operace slepého střeva (apendektomie), žluč- cujeme během pracovní doby v režimu operačního níku (cholecystektomie), sutura perforovaného žalu- programu od 8.00 do 15.00. Poté operační sály předečního vředu, laparoskopické revize dutiny břišní při cházejí do pohotovostního režimu. chronických bolestech. Nově se provádí laparosko- Náročnost této práce vyžadující rozsáhlé odborné pické ošetření kýl. Tato moderní operační metoda sni- znalosti více než bohatě vynahradí pocit z pomoci žuje pooperační bolesti a dobu hospitalizace. Ošetřují pacientovi a jeho uzdravení.

Pohled do jednoho z nových operačních sálů

40

41



Stravování

I strava může léčit V minulém článku jsme vám představili stravovací provoz nemocnice Kutná Hora z ekonomického pohledu. Dnes bychom se na něj chtěli podívat z hlediska léčebné výživy.

Nutriční terapeutka Stanislava Klečáková

V naší nemocnici nemáme samostatné oddělení léčebné výživy jako ve větších nemocnicích či na klinikách. Pracuje zde pouze jedna nutriční terapeutka, která je součástí kolektivu stravo-

vacího provozu a současně spolupracuje se všemi lůžkovými odděleními. Správná výživa je důležitou součástí léčebného procesu, u některých chorob je dieta dokonce lékem. V našem provozu připravu-

Text: Stanislava Klečáková, nutriční terapeutka NKH (za kolektiv stravovacího provozu)

Stravování

jeme pro pacienty přibližně 20 druhů různých diet nice, zvláště díky rozšíření LDN, dnes převažují diety označených příslušným číslem či slovním označe- diabetické a nízkocholesterolové (tvoří 50 %). Diet ním. Tyto diety by se daly rozdělit do tří celků podle racionálních je 25 % a diet šetřících 20 %. Zbývajídruhu technologické přípravy. Jedná se o diety šetřící cích 5 % představují diety speciální – například dieta trávicí trakt (d. č. 1, 2, 4, 5, 6 a 10), diety diabetické a níz- V létě došlo ve stravovacím provozu k výrazným změnám, jež zahrnovaly mimo jiné zbrusu nový jídelní plán. kocholesterolové (d. č. 7, 8, 9, 9N a 9S) a diety racionální tekutá, šlehaná, kaše, pankreatická, vegetariánská, – normální strava (d. č. 3, 11, 14). Během několika posledních let se skladba diet bezlepková a stále častěji se vyskytující diety při podstatně změnila. V důsledku proměny naší nemoc- různých alergiích. V letošních letních měsících došlo v našem provozu k výrazným změnám. Vedoucí provozu Šimon Pečenka ve spolupráci s nutriční terapeutkou Stanislavou Klečákovou vypracovali nový jídelní plán na šest týdnů, do něhož se snažili zařadit u pacientů oblíbené (dle průzkumu na odděleních) a současně nutričně hodnotné pokrmy. Museli rovněž přihlédnout ke skutečnosti, že jídlo připravují většinou pro pacienty vyššího věku a převážně ležící. Pro zaměstnance a cizí strávníky připravují asi dvakrát týdně odlišný oběd – různé saláty, minutky a jiné speciality. Další podstatnou změnou bylo zavedení teplých večeří, které od 12. září 2011 vaří naše kuchyně denně včetně víkendů a svátků. To si logicky vyžádalo také personální změny, a to jak v kuchyni, tak na odděleních. Dále jsme se snažili zlepšit nutriční hodnotu stravy zařazením většího množství bílkovinných přídavků do snídaní (tvaroh, sýry, jogurty, šunka, paštika) a zvýšením množství čerstvého ovoce v celotýdenním jídelním lístku. Dle názoru nutriční terapeutky by bylo ideální zavedení nutričních listů pro každého pacienta, protože důsledný screening by pak umožnil zjistit přesné množství snědené stravy. Jedině tak se dá úspěšně předcházet malnutrici a tím urychlit proces hojení a zkrátit dobu léčení. To je ale u nás za současných podmínek (jedna nutriční terapeutka na celou nemocnici, absence elektronického zpracování výkazu spotřebovaných potravin na den) hudba budoucnosti. V našich podmínkách se snažíme ve spolupráci s ošetřujícím personálem malnutrici předcházet zařazováním přídavků, potravinových doplňků (Nutridrink) a ordinací diety č.14 – výběrové, kdy se snažíme pacientovi nabídnout pokrmy dle jeho chuti a potřeby. V době nepřítomnosti nutriční terapeutky ji zastupuje stravovací referentka Jana Melšová, která se za léta praxe vypracovala na zkušenou pracovnici. Doufáme, že těmito změnami přispějeme ke spokojenosti pacientů a tím zlepšíme péči o jejich zdraví.

42

43



Úvod

Aktualita

Rozhovor s ředitelem Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.:

„Modernizace nemocnice pokračuje nebývalým tempem“ S ředitelem benešovské nemocnice MUDr. Miličem Řepou, MBA, jsme hovořili těsně po slavnostním otevření centrálních operačních sálů. Zeptali jsme se ho nejen na aktuální situaci v nemocnici, ale i na zbrusu nový program Partnerství pro mateřství. a děláme vše proto, aby jejich počty v příštích měsících mohly dále růst. V čem se nejvíce projevuje důvěra pacientů ve vaši nemocnici? Právě příkladem důvěry v kvalitu péče naší nemocnice je vysoký počet porodů. Přes změny v demografických trendech zůstává stabilní, a to pro poměrně velkou spádovou oblast a rodičky dojíždějící z Prahy. Abychom posílili spolupráci s externími lékaři i mimo region, připravila naše porodnice program Partnerství pro mateřství. Tento v česku unikátní projekt je zaměřen na spolupracující gynekology, kterým poskytuje medicínské informace o rodičce a porodu, hodnotí výsledky, poskytuje zpětnou vazbu nemocnici a vytváří zcela novou komunikační platformu, ze které budou profitovat všichni zúčastnění, a nakonec především maminky! Více informací o tomto programu přineseme v příštím čísle. Jaká je situace v benešovské nemocnici? Dále pokračují investice – po otevření operačních sálů je v tomto měsíci na řadě oddělení ARO, které přijme první pacienty v nejbližších dnech. Tím bude završena první etapa rekonstrukce nemocnice, další (budova nové transfuzní stanice) bude dokončena začátkem příštího roku. Jak se vás dotýkají úhradové limity VZP? Operační obory léčí na nových sálech dokonce tolik pacientů, že již nyní máme splněny počty výkonů od VZP, a proto plánované výkony, které pojišťovna svým pacientům neplatí kvůli úhradovým limitům, musíme posouvat do dalšího roku. Jako zdravotníky nás samozřejmě těší přízeň a důvěra pacientů

MUDr. Milič Řepa, MBA ředitel Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.

Nový přístroj SPECT/CT pro oddělení nukleární medicíny SPECT/CT vyšetření je jedním z posledních výsledků pokroku v nukleární medicíně. Tato metoda díky kombinaci principů RTG a nukleárního vyšetřování dosahuje významně lepších výsledků než obě zdrojové metody. Proto jsme v naší nemocnici, kde oddělení začátkem listopadu 2011 a lékařům bude předán do nukleární medicíny má dlouhou tradici, přistoupili plného provozu začátkem prosince 2011, kdy bude k této modernizaci a rozhodli o nákupu nového pří- kompletně nainstalován. Po dobu instalace a stavebstroje. Kamera SPECT/CT BrightView XCT představuje ních příprav bude částečně omezen provoz oddělení v současné době absolutní špičku ve své kategorii. nukleární medicíny. Tato investice v celkové výši cca Z důvodu objemu a značné Investice do nového přístroje dosáhne 21 milionů Kč váhy tohoto přístroje je a pokryje ji dotace Středočeského kraje. nezbytné, aby jeho instalaci předcházely nutné stavební úpravy spočívající hlavně v úpravě podlahy tak, aby 21 milionů korun bude hrazena z dotace jediného tento téměř dvoutunový přístroj mohl být usazen vlastníka nemocnice – Středočeského kraje. na svou budoucí pozici, která se nachází na oddě- Tato další modernizace opět posouvá nemocnici na lení nukleární medicíny ve druhém patře vstupního špičku v diagnostickém vybavení mezi páteřními zdraobjektu. Přístroj samotný bude do nemocnice dodán votnickými zařízeními.

Špičková kamera SPECT/CT BrightView XCT

44

45



LOP

Investice

Manažerka pro kontinuitu poskytované péče Eva Lažanová říká:

„Potřeba následných lůžek se stále zvyšuje“ Lůžka následné péče jsou navýsost aktuálním tématem. Právě o nich jsme hovořili s manažerkou pro kontinuitu poskytované péče Evou Lažanovou.

Eva Lažanová

Co si pod pojmem lůžka následné péče máme představit? Po skončení akutní fáze léčby je pacient z nemocnice buď propuštěn domů, nebo je u nás v nemocnici přemístěn na lůžka následné péče. Jinde v republice tuto službu poskytují léčebny dlouhodobě nemocných. Tato následná lůžka u nás v nemocnici zajišťuje oddělení lůžek ošetřovatelské péče (LOP) a slouží k doléčování předchozího akutního nebo zhoršeného chronického onemocnění s cílem dosažení takového stupně soběstačnosti, který pacientovi dovolí návrat

do domácího prostředí. V důsledku stárnutí populace se stále zvyšuje potřebnost těchto lůžek. Kdo je přijímán na oddělení LOP? Na oddělení LOP jsou přijímáni pacienti z akutních lůžek našeho zařízení, nejčastěji z interního oddělení, dále pak z neurologického oddělení, chirurgického oddělení a ortopedie. Přijímáni jsou i pacienti z domácího prostředí. Spolupracuje oddělení LOP v rámci kontinuity péče ještě s někým? V rámci kontinuity péče oddělení LOP úzce spolupracuje se zdravotně-sociálními pracovnicemi, které poskytují péči v návaznosti na ostatní oddělení. Co je cílem této služby? Cílem této služby je umožnit pacientům návrat do jejich přirozeného prostředí, poskytnout jim potřebné informace a podle možností konkrétní pomoc. Pokud návrat pacienta do jeho přirozeného prostředí není z nějakého důvodu možný, zdravotně-sociální pracovník se snaží pro pacienta zprostředkovat následnou péči v odpovídajícím zdravotnickém nebo nezdravotnickém zařízení. Následnou péči pro pacienta zajišťuje zdravotně-sociální pracovník vždy v průběžné konzultaci a vzájemné spolupráci s ošetřujícím lékařem, zdravotní a rehabilitační sestrou, jež mají pacienta pod dohledem. A co příbuzní pacienta, jak těm vychází nemocnice vstříc při péči o své blízké? Naše nemocnice poskytuje odlehčovací službu s kapacitou šesti lůžek. Je to pobytová služba poskytovaná osobám, které mají sníženou schopnost soběstačnosti z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném domácím prostředí. Cílem služby je umožnit pečujícím příbuzným nezbytný odpočinek.

Slavnostní otevření operačních sálů Ve čtvrtek 6. října proběhlo za účasti hejtmana Středočeského kraje MUDr. Davida Ratha slavnostní otevření centrálních operačních sálů. Hejtman popřál všem zdravotníkům mnoho úspěšných operací při poskytování zdravotní péče pacientům z Benešovska i okolí. Zúčastnění si mohli prohlédnout jindy nepří- a rekonstrukci centrálních operačních sálů a ARO stupné prostory operačních sálů včetně zázemí za a výstavbu budovy pro transfuzně-hematologické odborného výkladu zdravotnického personálu. „Nyní oddělení. Celý tento projekt je financován z investiční máme dostatek prostoru pro počty operací, které dotace jediného vlastníka nemocnice – Středočesnaše nemocnice provádí na odděleních chirurgie, kého kraje. Akce probíhá přesně podle harmonoortopedie, gynekologie a ORL. Podstatný je medi- gramu. cínský pohled – jedná se o největší posun v kvalitě „Operační sály byly stavebně předány v polovině za poslední léta, operační sály jsou nyní na špič- měsíce září, pak probíhala nutná instalace technologií, kové úrovni. Obsahují dokonce superčisté zóny, pro- zdravotních přístrojů, nábytku, probíhal úklid a valistory se zvláštním klimatizačním režimem, které dace vzduchotechniky. Na ARO se stále pracuje, jsou výrazně snižují riziko infekce hlavně pro ortopedii,“ dokončovány podlahové krytiny a obklady. V budově řekl v rámci otevření ředitel benešovské nemocnice pro THO jsou prováděny práce na topení, elektrickém rozvodu a vodoinstalační práce. Dokončení MUDr. Milič Řepa, MBA. Jedná se o první fázi největší investiční akce do další fáze – otevření ARO – plánujeme na konec listonemocnice za posledních 30 let, stavba má rozpo- padu a otevření transfuzní stanice na březen příštího čet 122 milionů Kč s DPH. Konkrétně jde o přístavbu roku,“ dodal Řepa.

Středočeský hejtman MUDr. David Rath, jenž se dlouhodobě snaží krajské nemocnice posunout na evropskou úroveň, při hovoru s primářem ortopedického oddělení MUDr. Jiřím Beznoskou

46

47



Rozhovor

Rozhovor

Primářka radiodiagnostického oddělení MUDr. Lenka Plšková říká:

„Klasické snímkování rentgenem je na ústupu“ Obor radiodiagnostika prochází neustálými změnami a prudkým vývojem. O tomto vývoji a dopadu na oddělení a lékaře jsme si pohovořili s primářkou radiodiagnostického oddělení Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov MUDr. Lenkou Plškovou. oboru tak našly uplatnění i metody, které rentgenové záření vůbec nepoužívají. V současnosti se tak využívá například ultrazvuková (UZ) diagnostika, magnetická rezonance a CT, které sice pracuje s RTG zářením, ale díky počítačovému zpracování dat poskytuje daleko více informací včetně 3D rekonstrukcí.

RTG snímek paty

Proč jste si zvolila právě obor radiodiagnostika? Nechtěla jste se ubírat jinou cestou, zvolit si jinou profesi? K oboru radiodiagnostika jsem se dostala již po ukončení gymnázia v Benešově, kdy jsem začala navštěvovat nástavbové studium, obor radiologický laborant. Obor mne natolik zaujal, že jsem se rozhodla přihlásit na 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy a dále se mu věnovat. Když se řekne radiodiagnostika, každý laik si představí rentgen a zlomeniny. Co všechno se ale pod tímto oborem skrývá? Pro název našeho oboru je dnes spíše než rentgen nebo radiodiagnostika vhodnější používat termín zobrazovací metody. Klasické snímkování rentgenem dnes tvoří jen menšinovou část oboru a je v podstatě historií, která byla překonána díky prudkému rozvoji moderních zobrazovacích metod v posledních 20 až 30 letech. Rozvoj zobrazovacích metod byl podnícen snahou o co nejpřesnější diagnostiku širokého spektra chorob a co možná nejšetrnější postupy, které by minimalizovaly zatížení pacienta zářením. V našem

Jaké metody tedy využíváte na vašem oddělení? Samozřejmě provádíme jak klasické rentgenové snímkování, tak držíme krok s oborovými trendy a provádíme např. UZ vyšetření, CT a skiaskopii. V centrální části našeho oddělení jsou umístěny dvě skiagrafické vyšetřovny. Dále disponujeme moderním MDCT přístrojem, na kterém jsme schopni provádět širokou škálu vyšetření včetně CT angiografií a virtuálních vyšetřovacích metod jako je kolonoskopie a bronchoskopie. Úplnou novinkou je pak metoda CEUS, díky níž jsme se zařadili mezi 20 pracovišť v ČR, která tuto zobrazovací metodu využívají. Na našem oddělení jsme ji mohli zavést díky novým UZ přístrojům, které jsme získali v letošním roce. Mohla byste metodu CEUS blíže popsat? Metoda CEUS umožňuje nativní UZ vyšetření doplnit o podání speciální kontrastní látky a výrazně tak zpřesnit charakterizaci fokálních lézí, zejména v játrech. Díky tomu, že používané kontrastní látky prakticky nemají nežádoucí účinky na pacienta a zároveň jde o UZ diagnostiku, která ho nezatěžuje ani zářením, je CEUS typickým příkladem šetrné diagnostické metody. Shrneme-li to, tato metoda lékařům umožňuje zpřesnění diagnostiky bez přílišných zátěží na pacienta. Metoda CEUS je tedy výraznou změnou a novinkou vašeho oddělení. Jaké další změny, ke kterým došlo během vašeho působení na oddělení, byste ještě zmínila?

Za zmínku určitě stojí zavedení intervenčních metod, které se na našem pracovišti dříve vůbec neprováděly. Díky nim jsme nyní například schopni nabídnout pacientům z našeho regionu cílené obstřiky páteře pod CT kontrolou. Dále provádíme biopsie tkání pod CT, eventuálně UZ kontrolou – podle histologického výsledku je pak možné zvolit optimální léčbu. Nové UZ přístroje, které nám umožnily zavést metodu CEUS, jsou pak také, kromě softwaru pro CEUS diagnostiku, vybaveny programem pro cévní analýzu, jenž se využívá pro určení cévního věku. Z výše popsaných změn a metod vyplývá, že obor radiodiagnostika se neustále bouřlivě rozvíjí. Jaký dopad to má na lékaře, kteří v tomto oboru působí? Prudký rozvoj našeho oboru vede k neustálému rozšiřování možností diagnostických metod, což klade stále větší nároky na odborné znalosti nejen lékařů, ale i radiologických asistentů. Zatímco v jiných oborech lze takovéto rozšiřování nároků na lékaře řešit užší specializací, v našem oboru, a zejména v případě nemocnice našeho typu, musí být radiodiagnostik schopen obsáhnout prakticky celý obor. Především při akutních případech, kdy hraje zásadní roli včasná diagnostika, musí radiodiagnostik často uplatnit univerzálnost svých znalostí.

Prim. MUDr. Lenka Plšková radiodiagnostické oddělení pavilon CH, přízemí, tel.: 317 756 249, E-mail: [email protected]

Oddělení prošlo řadou změn, co je nyní vaší prioritou a plánem do budoucna? Cílem je samozřejmě pokračovat v rozvoji našeho oddělení, který závisí především na schopnostech lékařů neustále doplňovat své znalosti o novinky z oboru. Za hlavní úkol v nejbližší době považuji rutinní zvládnutí nově zavedených technik. Vzhledem k dynamickému rozvoji radiodiagnostiky je ovšem také nutné neustále udržovat vybavení oddělení na odpovídající úrovni. Samozřejmě vím, že přístroje, které se k diagnostice používají, jsou často velmi nákladné. Jsem ale přesvědčena, že pro další rozvoj nejen našeho oddělení, ale troufám si říci i celé nemocnice, je klíčovým krokem pořízení magnetické rezonance (MR). Tato metoda dosud v našem spektru chybí, i když se v současnosti stala nedílnou součástí moderní diagnostiky. Přestože jde o velkou investici, v nemocnici našeho typu by MR přístroj neměl chybět. Nechceme ve vývoji ustrnout, ale držet stále krok s dobou a novými trendy. Budoucnost oddělení proto vidím v MR.

MUDr. Lenka Plšková

Antonín Michalčík

Výstava obrazů Datum konání: 10. 10. 2011- 31. 3. 2012 Místo konání: Galerie Památníku Vojna u Příbrami Lešetice 52, 26231 Milín

Nemocniční listy. Zahájení rekonstrukce příbramského křídla D1. Operační přilba s ventilací na kladenské ortopedii

Recommend Documents