Odkládaná rekonstrukce D1 může začít

měsíčník pro firmy a veřejnou správu  www.moravskehospodarstvi.cz

2

Českým stavařům pro práci v zahraničí chybí kapitál

 

duben 2013

www.facebook.com/moravskehospodarstvi

5

O brownfieldy už není zájem. Dotace došly

16

Moravská letiště ožívají, nabízejí nové lety

Odkládaná rekonstrukce D1 může začít I když premiér  tendry Nečas sliboval rekonstrukci D1 už ■ Úsek 14: Větrný Jeníkov – Jihlava. Vítězové tendru loni, realita bude společnosti COLAS CZ a PORR jiná. Vypadá to ale, že projekt, který ■ Úsek 21: Lhotka – Velká Bíteš. Vítězové tendru společnosti dohromady přijde OHL ŽS a Alpine Bau CZ. asi na třiadvacet miliard korun, Modernizaci devítikilometrovésnad letos opravdu ho úseku mezi Lhotkou a Velkou začne. Bíteší dostane na starost konS modernizací dálnice začnou dělníci v  okolí Jihlavy a  Velké Bíteše. Vedení Ředitelství silnic a  dálnic (ŘSD) totiž konečně může podepsat smlouvy se společnostmi, které na první dva úseky vyhrály tendry. Osm a půl kilometrů dálnice mezi Větrným Jeníkovem a Jihlavou tak opraví sdružení firem Colas CZ a Porr.

sorcium OHL ŽS s  Alpine Bau. „Všichni vítězové nabídli ceny, které jsou o desítky procent nižší, než ceny předpokládané,“ vysvětlila mluvčí ŘSD Martina Vápeníková. Přesto se však výsledky tendru všem nezamlouvaly. Neúspěšní uchazeči, společnosti Eurovia a Habau CZ, proti nim podali na ŘSD námitky, v obou případech

je však úředníci odmítli. Kvůli stížnostem se tak modernizace dálnice posunula o  dalších pětačtyřicet dní. V  této lhůtě totiž nemohlo ŘSD s  vítězi tendrů smlouvy podepsat. Kdyby se ale neúspěšné firmy odvolaly na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), mohl se začátek prací na prvních dvou úsecích dálnice posunout ještě o  notný kus dál. Ani jedna ze společností však tuto možnost nevyužila. To ocenil i  ministr dopravy. „Vítám oznámení ŘSD, že se nikdo z neúspěšných účastníků výběrového řízení na modernizaci dvou úseků dálnice D1 neodvolal. V  minulých dnech jsem při různých příležitostech apeloval na stavební firmy, aby zodpovědně přistupovaly k výběrovým řízením,“ uvedl Zbyněk Stanjura. Pokračování na straně 3

Na likvidaci solárních panelů vznikne finanční rezerva Stát výhodnými pobídkami začal v roce 2005 za vlády Vladimíra Špidly podporovat výrobu elektřiny z  obnovitelných zdrojů. Motivoval tím firmy, domácnosti i  obce ke stavbě solárních elektráren. Takzvaný fotovoltaický boom začal v roce 2006 a vyvrcholil o pět let později. Nyní však zcela pominul a  firmy nemají o  stavbu solárních elektráren zájem. Začíná se čím dál častěji řešit otázka:

Kdo zlikviduje elektrárny, které dosloužily, a jejich vlastník zkrachoval? Podle předsedy Komise životního prostředí Svazu měst a  obcí Pavla Drahovzala bude tato otázka nejpalčivější za dvanáct až patnáct let. „Když se firma dostane do insolvenčního řízení, potom bude případná likvidace v  rukou insolvenčního správce. Nakonec může vysloužilá elektrárna zůstat na bedrech obce. Většina

provozovatelů solárních elektráren jsou totiž bezejmenné společnosti s  ručením omezeným a akciové společnost, jejichž cílem je výlučně dosažení zisku,“ obává se Drahovzal. Právě v  období, kdy byl v České republice boom ve stavbě fotovoltaických elektráren, neexistovala legislativa, která by řešila jejich pozdější likvidaci. Pokračování na straně 13

Nejvyšší v Česku Přesně čtyřiadvacet měsíců rostla nejvyšší budova Česka pod dohledem zkušeného stavbyvedoucího Pavla Turečka z jihlavské stavební společnosti PSJ. Zatímco jiní chlapci chtěli být astronauty nebo piloty formule, on měl vždy jasno. Chtěl stavět domy. Jako malý kluk si svoji budoucí profesi cvičil na známých stavebnicích. „Táta mně vozil merkur a lego,“ zavzpomínal uznávaný stavař. Na stavbu nevyšší budovy v České republice dohlížel každý den. Stavební práce se podle něj obešly bez komplikací. „Všechno jsme stihli v termínu, stavba trvala přesně čtyřiadvacet měsíců, jak jsme plánovali,“ prohlásil Tureček, který už postavil několik výškových budov, AZ Tower je ale zatím nejvyšší.  ■  Další příběhy nejvyšších budov na straně 4 FOTO: JIiří Hloušek

Levné dálnice? Zatím bez úspěchu

Bytů se prodává Konec veřejných stále méně. Jde ale zakázek o dobrou investici v Čechách?

Konec anonymních akcií, konec korupce?

České dálnice jsou předražené, ukazují nejrůznější studie. Moravské hospodářství vám přináší exkluzivní přehled o  tom, kolik z  našich kapes ukrojí právě budované úseky dálniční sítě. Více se dočtete na straně 3

Klesající ceny, nejistota a výrazné regionální rozdíly. Tak vypadá realitní trh v Česku. Dosáhly už ceny bytů svého dna, nebo bychom měli i  nadále počítat s jejich poklesem?

Poslanci schválili v  únoru ve třetím čtení vládní návrh zákona, jímž se omezuje vlastnictví listinných akcií na majitele. Zákon má zvýšit transparentnost a bojovat proti korupci.

01-05-mh13-04.indd 1

Více na straně 6

Zákon o veřejných zakázkách čeká po roce změna. Pravidla se tak změní, již podvacáté. „Systém veřejného zadávání zakázek je ochromený,“ říká v rozhovoru Robert Pergl, předseda Komory administrátorů veřejných zakázek. Rozhovor najdete na straně 12

Sledujeme kraje: Vysočina  |  Jihomoravský  Olomoucký  |  Zlínský  Moravskoslezský  |  Pardubický  Královéhradecký

Více se dočtete na straně 16

08.04.13 7:03

2

stavebnictví

duben 2013

Českým stavařům pro práci v zahraničí chybí kapitál České stavebnictví je v depresi a podle ředitelů těch největších tuzemských firem se na lepší časy ještě rozhodně neblýská. Stavařům příliš nepomáhají ani zakázky ze zahraničí. Společnosti, kterým se daří v cizině prosadit, se totiž dají spočítat na prstech jedné ruky.

Jan Pacas Čísla mluví jasně. Oproti loňsku klesla česká stavební produkce za leden o více než devět procent. Ve srovnání se situací z roku 2008 dokonce o čtyřicet. Trn z paty českým stavařům navíc nevytrhnou ani peníze ze zakázek v  zahraničí. „Export českého stavebnictví je bohužel nevýznamný,“ posteskl si prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš s tím,

FOTO: Jiří Hloušek že českých firem, které v  cizině skutečně něco staví, je jen pár. Na vině je podle Matyáše i to, že spousta silných hráčů tuzemského stavebnictví jsou ve skutečnosti dceřinné firmy nadnárodních společností. A ty českou pobočku na realizaci zakázky v  zahraničí nepotřebují. Dalším firmám zase

chybí k expanzi do ciziny kapitál. A to zejména u  trhů, na které se v  exportní strategii soustředí ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. „Chodit do Turecka, kde je stavebnictví silné, do Indie, Číny, Kanady nebo USA s tím, že jsme schopní s sebou přinést pár miliard, vůbec nedává smysl. Tam jsou

potřeba úplně jiné investice,“ řekl Matyáš. Že o Matyášem vyjmenované trhy nemají české stavební společnosti příliš zájem, dokazuje i  to, jakých obchodních misí se spolu s  ministrem Kubou jejich zástupci účastní. „K podnikatelské misi do Vietnamu, Thajska a Myamaru se přidal představitel jedné

stavební firmy. Do USA jeli s ministrem Kubou dva,“ vyjádřil se ředitel sekce průmyslu z ministerstva průmyslu a obchodu Eduard Muřický a  dodal, že na misi do Indie nejel dokonce stavař žádný. „Ministerstvo dává na program misí stavebnictví, jen aby tam něco bylo,“ postěžoval si Matyáš. České firmy se totiž podle něj mohou prosadit na úplně jiných trzích. Dobrou šanci mají například v Rusku, na Balkáně a v Pobaltí. O tyto země se také tuzemští stavaři zajímají mnohem víc. Na obchodní misi do Ruska jich tak vyrazilo rovnou šest. Některým firmám už se navíc na východě podařilo zakázky získat. Například firma PSJ tam dokončí svou největší zakázku v histori – výstavbu závodu Kalevala na výrobu OSB desek, nedaleko Petrozavodsku. Tuzemští stavaři se uplatní hlavně tam, kde projekt vyžaduje vysokou odbornou kvalifikaci inženýrů, architektů i řemeslníků. „Základním kritériem konkurenceschopnosti českých stavebních firem na zahraničních trzích je jejich technická a  technologická úroveň,“ vysvětlil Muřický z  ministerstva průmyslu a  obchodu. Odborníci z  firmy Metrostav tak například razili silniční tunely v  extrémně složitých geologic-

Dojde k úpadku vodních cest, bojí se stavební firmy Rušení Ředitelství vodních cest je chyba. Povede k  zastavení investic v  této oblasti, tvrdí stavební firmy a  odborníci. Jde jen o  změnu organizace, brání se ministerstvo dopravy. Tak ve zkratce vypadá situace týkající se plánu ministerstva na příští rok. „Zrušení Ředitelství je jedním z návrhů úsporných opatření ve státní správě pro rok 2014, které schválila vláda,“ potvrdila Andrea Volaříková z  tiskového oddělení ministerstva dopravy. Podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví v  České republice Václava Matyáše dopadne toto rozhodnutí na stavební firmy. „Ekonomickou krizí těžce zkoušené stavebnictví očekává další pokles produkce. Toto rozhodnutí nutně povede

k  zastavení investic do výstavby infrastruktury vodních cest. Místo toho, aby se vláda snažila řešit ekonomickou recesi historií osvědčeným způsobem, tedy investicemi do dopravní infrastruktury, ruší jedinou instituci, která týmem specialistů zajišťuje úzce specializovanou činnost rozvoje infrastruktury vodních cest,“ upozorňuje se Matyáš. To však ministerstvo odmítá. „Tyto obavy nejsou opodstatněné. Pouze se zruší organizační složka, agendu ale bude dále vykonávat někdo jiný,“ tvrdí Volaříková. Dodala, že podle plánu mají platné závazky a agendy přejít na ministerstvo dopravy. „Část agendy rušeného Ředitelství se také převede na ministerstvo zemědělství.  Letos se novelou

Co má Ředitelství na starosti ■  vzniklo 1. dubna 1998 ■  zabývá se stavbou a modernizací součástí dopravně významných vodních cest a dalších staveb nutných pro provoz na vodních cestách ■  spravuje, udržuje a opravuje nově zřízené součásti vodních cest a další majetek ■ zabezpečuje podklady pro tvorbu koncepcí v oblasti vodních cest a jejich součástí ■  koordinuje velké opravy a modernizace součástí vodních cest zákona určí, které pravomoci to konkrétně budou. Zda se bude jednat  o  všechny investice nebo

pouze  o  oblast turistické plavby,“ popsala plány Volaříková. Ministerstvo tuto změnu obha-

juje plánovanou úsporou pět milionů korun. Další dva miliony pak ušetří po převedení části pravomocí na ministerstvo zemědělství. Podle stavebních firem však stát v  důsledku neušetří nic. „Ministerstvo už nemluví o tom, že fakticky znemožní investice do infrastruktury, utlumí rozvoj vodních cest a  ukončí čerpání dotací z  fondů Evropské unie,“ myslí si Matyáš. Proti zrušení Ředitelství vodních cest se však nestaví jen stavební firmy, ale i  odborníci. Úpadku se bojí i  bývalý ministr dopravy Petr Moos, který před patnácti lety podepisoval rozhodnutí vedoucí k  vytvoření Ředitelství. „Evropská unie předpokládá, že do roku 2050 se bude polovina zboží v  nákladní

kých a klimatických podmínkách na Islandu. Firma si díky tomu udělala v  cizině dobré jméno a  další zakázky na sebe nenechaly dlouho čekat. „Nyní například pracujeme na ražbách metra ve Finsku, ale třeba i  v  Bělorusku a  usilujeme i  o  další zakázky v  jiných regionech,“ doplnil generální ředitel Metrostavu Pavel Pilát.

„„ Kvalifikovaná pracovní síla Metrostav a stejně tak i PSJ ale do ciziny vyváží hlavně kvalifikovanou pracovní sílu – inženýry, architekty a  projektanty. „Naší přidanou hodnotou nikdy nebude vyvážení dělnických profesí, ale pozornost musíme směřovat na kvalitní inženýring, projekční práce a zajištění financování projektů,“ vyjádřil se Vaculík z PSJ. Trochu jiná situace panuje mezi menšími stavebními firmami. Těm se v cizině poměrně daří, na velké zakázky z  Ruska a  Balkánu však mohou zapomenout. „Na tuzemském stavebním trhu je řada samostatných menších a středních firem, které díky své specializaci, úrovni nabídky a kvalitě prací úspěšně pronikly především na trhy okolních států,“ uvedl Muřický a  dodal, že se tak nemusí potýkat s velkými výdaji na převoz stavebního materiálu, pracovníků a v neposlední řadě i techniky na dlouhé vzdálenosti. Právě kvůli těmto překážkám totiž zůstává stavebnictví spíše národní záležitostí.

dopravě přepravovat po železnici a vodních cestách. Bez jejich rozvoje jsou ale takové cíle nedosažitelné,“ upozornil Moos. Plánované rozdělení pravomocí mezi jiné úřady se nelíbí ani předsedovi Českého plavebního a  vodocestného sdružení Pavlu Juráškoví. Bojí se hlavně toho, že se rozpustí tým odborníků, kteří jsou v oblasti vodních cest potřeba daleko víc než v  jiných oblastech dopravy. „Zatímco železnice a silnice je v podstatě jednoúčelové zařízení, vodní cesta je zařízení víceúčelové. Kromě dopravní funkce má i potenciál pro výrobu elektrické energie a  zásobování vodou na jedné straně a  ochranou před povodněmi na straně druhé,“ podotkl Jurášek. Podobné úvahy ale ministerstvo také odmítá. Michal Kárný

Jak se daří českému stavebnictví? Odpovídají ředitelé stavebních firem Anketní otázky: 1. Jak hodnotíte současný stav českého stavebnictví? 2. Je možné očekávat zlepšení? Co je potřeba k zastavení jeho propadu? Jaroslav Katzer předseda představenstva společnosti Strabag a.s. 1 Náš obor se i nadále potýká s nedostatkem zakázek. Nízká poptávka souvisí především s omezením veřejných investic, zvláště do dopravní infrastruktury. 2 Vzhledem k tomu, že v oblasti dopravního stavitelství došlo v minulých letech k výraznému omezení projektové přípravy staveb, dojde logicky i ke zpoždění v oblasti realizace. V letošním roce tedy ke zlepšení jistě nedojde.

01-05-mh13-04.indd 2

PAVEL PILÁT

Michal Štefl

František Vaculík

Generální ředitel společnosti Metrostav a.s.

Generální ředitel společnosti OHL ŽS a.s.

Generální ředitel společnosti PSJ a.s.

1 Celý obor je v depresi, která trvá od druhého

pololetí roku 2008. Důvodem je nejen ekonomická krize, ale i neschopnost efektivně čerpat prostředky z EU a připravovat nové projekty. Ke stagnaci přispívá i velice složité právní klima, kde jak právo stavební, tak v současnosti i zákon o veřejné zakázce, celý proces od záměru po realizaci neúnosně prodlužuje a zdražuje. 2 V roce 2013 a 2014 zlepšení neočekávám a předpokládám, že řada prostředků z EU se vyčerpat nepodaří. Zastavit nepříznivý trend by pomohla prorůstová opatření na centrální úrovni, která by vycházela například z premisy, že je lepší utratit peníze za investice, než je vyplácet formou podpory v nezaměstnanosti. To platí právě pro stavebnictví. To absorbuje velké množství nekvalifikované pracovní síly, která je nezaměstnaností postižena nejvíce.

1 Současný stav stavebnictví je způsoben několika

faktory. Obor se obecně propadá do krize jako jeden z prvních a nad nulovou hladinu meziročního vývoje se dostává jako poslední. Krize neskončila. Navíc všichni investoři výrazně šetří a omezení investic při nejistotě i z blízké budoucnosti je určitě i jistým pudem sebezáchovy. Vláda navíc nemá ve svém programu ani stín keynesiánských tendencí. 2 Zlepšení lze očekávat, neboť tento pokles trvá již pátým rokem a domnívám se, že letos již dosáhne dna. Ministerstvo dopravy se snaží eliminovat negativní tendence zaváděné bývalým ministrem Bártou s cílem vyhladovět stavbaře a začíná se věnovat maximálnímu využití evropských dotací. A to v dnešní době není jednoduché.

1 V uplynulém roce pokračoval stav, který

přetrvává ve stavebnictví už pět let. Snižuje se spotřeba, pozastavují investice a to má výrazný dopad na stavebnictví. Zhorčují se podmínky zakázek i obchodní vztahy s investory i subdodavateli. Navíc nedochází k selekci a zkvalitnění trhu směrem k silným a stabilním firmám. Ekonomický tlak dovoluje, že na trhu zůstávají ti slabší. 2 To jde jen těžko predikovat. Situace se už určitě nevrátí do doby v letech 2007 a 2008. Na druhou stranu situaci nevidím tak katastrofálně. Jednoznačně se ukazuje, že stavebnictví je předimenzováno, tudíž zapojených firem musí zákonitě ubýt. Stavebnictví vážně ohrožuje tendence k úsporám. Vláda nám nedává jasné mantinely, ve kterých se máme pohybovat. Naopak vítám podporu exportního financování ze strany státu.

08.04.13 6:39

duben 2013

3

dopravní stavby

Levné dálnice? Zatím bez úspěchu

Jediný rozestavěný moravský úsek rychlostní silnice R49 z Hulína do Fryštáku je z  rozhodnutí ministerstva dopravy momentálně ve stavu „konzervace“ z  důvodu nedostatku finančních prostředků. I zde ale ŘSD počítá s vysokou cenou 350 milionů korun za kilometr. Stavba tak bude daňové poplatníky stát šest miliard. V  současnosti jsou z  krajských měst od dálniční sítě nejvíce vzdáleny České Budějovice. Právě Jihočeši se ale mohou těšit na to, že se situace změní. Již v  letošním roce bude zprovozněno asi 25 kilometrů dálnice z Tábora do Veselí nad Lužnicí. V  letošním a  příštím roce se pak mají začít stavět prakticky všechny zbývající úseky v  Jihočeském kraji (v délce 47 kilometrů). Do roku 2017 by tak České Budějovice měly být připojeny k  dálniční síti. Ceny, se kterými ŘSD pro stavbu D3 počítá, jsou ovšem až nekřesťansky vysoké. Každý ze sedmi kilometrů nejdražšího úseku Úsilné – Hodějovice vychází téměř na miliardu. Hlavní příčinou je stavba tunelu a celkem 13 mostů.

Krize neúprosně tlačí k úsporám každého podnikatele. Starostové a hejtmani sestavují úsporné rozpočty. I současná vláda se nazvala vládou „rozpočtové odpovědnosti“. Přesto existuje oblast, kde se státu chronicky šetřit nedaří. Je to stavba dálnic. FOTO: Jiří Hloušek

Ladislav Koubek Moravské hospodářství vám přináší exkluzivní přehled o tom, kolik z našich kapes ukrojí právě budované úseky dálniční sítě. „Výsledky všech dostupných studií porovnávajících cenu dálnic v ČR a v zahraničí jednoznačně ukazují, že výrazné předražování, často v řádu desítek procent ve srovnání se zahraničím, je skutečným a  závažným problémem výstavby českých dálnic,“ píše se doslova ve zprávě Ekologického právního servisu a sdružení Oživení, která rekapituluje několik analýz srovnávajících cenu dálnic v Česku a jiných evropských zemích v posledních letech. „Spousta odborných dokumentů dokazuje, že jednotkové ceny nevykazují oproti zemím, jako jsou Německo či Rakousko, nijak významný rozdíl,“ brání se generální ředitel ŘSD David Čermák. Výstavbu komunikací podle něj zdražuje komfort.

„Například u nás jsou mnohem četnější sjezdy než v  Německu. Netvrdím, že není co na celém systému zlepšovat, ale do určité míry nás brzdí také požadavky municipalit,“ dodává Čermák. Možná alespoň částečně pomůže Nový ceník dopravních staveb, který připravil Státní fond dopravní infrastruktury a  který stanovuje orientační ceny staveb. Ve srovnání s  předchozím ceníkem z  roku 2010 v  něm došlo k významnému snížení cen, které by stát za budování silnic a dálnic měl platit. Ceníkové položky klesly zhruba o čtvrtinu. Z malé části za to může příznivý vývoj cen ve stavebnictví, z  velké pak jiný systém zaúčtování rizik, která mohou stavbu dálnic prodražovat. Pokud se nový ceník opravdu bude dodržovat, kilometr nové dálnice v rovinatém terénu by měl stát vyjít orientačně na

126 milionů korun a v hornatém území průměrně 144 milionů korun. Úplné maximum pro hornatý terén pak činí 263 milionů.

„„ Reálné ceny? I čtyřnásobně vyšší Problém je v  tom, že tato cena nezohledňuje ona zmíněná rizika, která při stavbě mohou nastat. Dálnice se tak může prodražit např. při stavbě v  chráněném území, kvůli geologickému či archeologickému průzkumu anebo kvůli rizikům souvisejícím se získáváním územních rozhodnutí a stavebních povolení. V  současné době Ředitelství silnic a  dálnic pracuje na sedmi úsecích nových dálnic a  rychlostních silnic. A všude jsou ceny

podstatně, dokonce i  násobně, vyšší, než uvádějí zmiňované standardy. Většina budovaných úseků svou cenou vysoce přesahuje hranici 300  milionů korun na kilometr. Nejlevnější je stavba jednoho z úseků rychlostní silnice R7 mezi Prahou a Chomutovem. Devítikilometrová stavba propojí Vysočany a Droužkovice v severních Čechách a přijde na „pouhé“ 2,4 miliardy korun. Nejdražší dálnicí je naopak D8 v úseku mezi Lovosicemi a Řehlovicemi, po které se už mělo tři roky jezdit. Stavět se začalo v roce 2007, vzhledem k  probíhajícím soudním sporům vedeným na základě žalob podaných několika ekologickými sdruženími, ale stále nemá potřebná povolení. ŘSD přitom počítá s  kilometrovými náklady ve výši okolo 600 milionů korun. Oproti normativům je to cena zhruba čtyřnásobná.

Dálnice a rychlostní silnice ve výstavbě Dálnice/ silnice

Úsek

Délka

Cena dle smlouvy

Cena za kilometr

„„ Peněz je stále méně Extrémně vysoké ceny českých dálnic samozřejmě rychlost jejich budování zpomalují. ŘSD je tak pod tlakem na zastavování staveb, jak je vidět např. na zakonzervovaném úseku Hulín – Fryšták. Navíc Státnímu fondu dopravní infrastruktury se prostředků nedostává. Zatímco v letech 2009–2010 disponoval více než osmdesáti miliardami ročně, pro letošní rok počítá s pouhými 64 miliardami. V tom jsou zahrnuty i  prostředky z  evropských fondů. Přesto šanci v  dohledné době nedostanou ani PPP projekty. Právě tímto způsobem přitom měla být část jihočeské D3 financována. „Nápad vydělit z dálniční sítě pouhých 18 kilometrů a  ty stavět pomocí PPP není dobrý. Budu pro tento úsek prosazovat klasický model,“ říká k tomu ministr dopravy Zbyněk Stanjura.

Odkládaná rekonstrukce D1 může začít Dokončení ze strany 1 Jak ministr dodal, chce, aby všechny podřízené organizace byly vzorovými zadavateli a výběrová řízení byla nezpochybnitelná. „Doufám, že nadále bude platit pravidlo, že chceme především stavět, nikoliv pouze soutěžit,“ doplnil ministr dopravy Zbyněk Stanjura. Jeho optimismu však příliš neodpovídá situace kolem dalších tří dobíhajících tendrů. Firmám, které v nich neuspěly, se totiž výběrová řízení nezpochybnitelná zřejmě nezdají. Právě naopak – námitky na ŘSD poslaly ve všech třech případech. „Jedná se o úseky mezi Vekou Bíteší a Devítí křízi, Loktem a Hořicemi a Šternovem a Psáři,“ řekla Martina Vápeníková z ŘSD. Rekonstrukce nejvytíženější české dálnice nedělá ale těžkou hlavu jen úředníkům a stavařům. Řadu perných chvilek přinese i řidičům. I když mají být při opravách v každém směru průjezdné dva jízdní pruhy, omezení rychlosti a menší manévrovací prostor mohou udělat své. Navíc tam, kde se budou opravovat mosty, nebude zachování dvou pruhů prostě technicky možné. „Máme obavy ze samotného průběhu modernizace a dopadů na dopravu ve městě a jeho okolí, a to i přes plánované zachování dvou jízdních pruhů v každém směru dálnice a zákaz vyjíždění kamionů z úseků bezprostředně přiléhajících k rekonstruovaným úsekům dálnice,“ řekl Moravskému hospodářství místostarosta Velké Bíteše Tomáš Kučera. (red)

D3 je drahá priorita nejbližších let Zahájení stavby

Dokončení stavby

Dálnice/ silnice

Úsek

Délka

Cena dle smlouvy

Cena za kilometr

Zahájení stavby

Dokončení stavby

D3

Veselí nad Lužnicí – Bošilec

5,1 km

1,7 mld.

330 mil.

2013

2015

R6

Lubenec – Bošov

4,1 km

1,5 mld.

370 mil.

2010

2016

R49

Hulín – Fryšták

17,3 km

6,0 mld.

350 mil.

2008

?

D3

Tábor – Soběslav

16,3 km

6,9 mld.

420 mil.

2009

2013

D3

Bošilec – Ševětín

8,1 km

2,8 mld.

350 mil.

2014

2016

D3

Ševětín - Borek

10,7 km

2,8 mld.

260 mil.

2014

2016

D3

Borek - Úsilné

3,2 km

1,9 mld.

590 mil.

2013

2015

D3

Soběslav – Veselí nad Lužnicí

8,7 km

3,5 mld.

400 mil.

2009

2013

R7

Droužkovice – Nové Spořice

6,4 km

2,1 mld.

330 mil.

2010

2013

R7

Vysočany – Droužkovice

9,4 km

2,4 mld.

260 mil.

2010

2013

D3

Hodějovice – Třebonín

12,5 km

7,1 mld.

570 mil.

2014

2017

D8

Lovosice – Řehlovice

16,4 km

9,9 mld.

600 mil.

2007

2015

D3

Úsilné-Hodějovice

7,2 km

7,1 mld.

990 mil.

2014

2016

inzerce

buďte chytří ...

NOVÝ DRUH INVESTIC

Zhodnocení 4,5% - 25,2% měsíčně Systém si můžete vyzkoušet na 14 dní ZDARMA Realizace investice trvá jen 3 minuty denně Možnost výběru vhodné strategie

Váš premium kód: VYZKOUŠEJTE NA 14 DNÍ

zdarma

yx5bvcx

Ideální i pro menší investory

01-05-mh13-04.indd 3

08.04.13 7:00

4

mrakodrapy po česku

AZ Tower : Nejvyšší budova České republiky je téměř dokončená Konečně. Brněnský AZ Tower je téměř dokončený a v polovině dubna ho čeká kolaudace. Svými sto jedenácti metry dokonce o dva metry předčil kancelářský věžový dům CITY Tower v pražském Pankráci. Brno si tak připsalo prvenství, má nevyšší budovu v České republice. Veronika Vindišová V samotné budově se nachází ty nejmodernější technologie. „Je to doslova výkřik poslední módy,“ nastínil stavbyvedoucí. Dům je ekologicky šetrný, řízené větrání využívá rozdíl v  teplotě místností podle světových stran. Klimatizaci a  vytápění zajišťují tepelná čerpadla, která přivádí vodu o stále stejné teplotě z pilot, na kterých je AZ Tower zakotvený. Fasádu pokrývají solární panely. „V budově jsou také nej-

modernější výtahy, které jezdí rychlostí čtyři metry za vteřinu,“ přiblížil Tureček. Projekt stál osm set milionů korun, jeho autory jsou architekti Aleš Burian a  Gustav Křivinka. Pro AZ Tower vybrali lokalitu takzvaného Jižního centra v  Heršpické ulici. Stavba má třicet nadzemních podlaží, ve 28. a 29. se nachází luxusní apartmán s vlastním bazénem a  saunou. Už má svého majitele, který si ho koupil za částku v řádech desítek milionů korun. „Obsazených je nyní přes padesát procent prostor,“ informoval Petr Teplý ze společnosti Properity, která je investorem projektu. První tři patra nabídnou zázemí pro recepci, obchody, kavárnu, restauraci a  fitness. Součástí bude i  komplex autosalónů se servisem. Auta budou vystavená v osmipatrovém hranolu a do horních pater je dopraví výtah. AZ Tower nabídne také 272 parkovacích míst. Obyvatelé nejvyšších pater se mohou těšit na luxusní výhled. „Z AZ Toweru jsou vidět všechny kopce v okolí a samozřejmě historické jádro Brna. A kdyby nevyrostla Pálava, dohlédli bychom až do Vídně,“ podotkl Tureček. Na brněnské dominantě zkoušeli slaňovat i  hasiči. Z  jeřábu ve výšce sto třicet metrů dostávali dolů zraněného.

duben 2013

■  Spielberk Tower B: Druhá nejvyšší brněnská budova AZ Toweru nekonkuruje Druhou příčku mezi výškovými budovami v  Brně drží Spielberk Tower B se svými pětaosmdesáti metry. Má ještě nižší sestru, a  sice Spielberk Tower A o výšce necelých třiapadesáti metrů. Obě budovy stojí ve Štýřicích v Holandské ulici a  jsou součástí takzvaného Spielberk Office Centre – kancelářského komplexu, který provozuje holandská firma CTP. Výškou předčila Spielberk Tower B dokonce čtyřiasedmdesátimetrovou Fakultu strojního inženýrství Vysokého učení technického, která byla ještě na začátku roku 2012 nevyšší brněnskou budovou. Nabízí sedmnáct tisíc čtverečních metrů kanceláří, má dvacet nadzemních podlaží a přes pět set parkovacích míst. Podle manažerky Spielberk Office Centre Mileny Uhrové si ale s  AZ Towerem konkurovat nebudou. „Máme obsazených asi polovinu kanceláří, sídlí u  nás mezinárodní společnosti. V areálu mají veškerý komfort, najdou zde všechny potřebné služby. AZ Tower jako konkurenci nevnímáme, je to jiný typ projektu,“ uvedla pro Moravské hospodářství Uhrová. ■  Olomoucká Šantovka Tower: stavbu zdržují aktivisté Výškovou budovu podle nejmodernějších trendů bude mít pravděpodobně také Olomouc. Pětasedmdesátimetrová Šantovka Tower má v  budoucnu vyrůst v  nově vznikající čtvrti Šantovka nedaleko centra města. V místě, kde stávala továrna MILO, která vyráběla mýdlo, rostlinné tuky, prací prášky i ocet. Její historie sahá až do roku 1896, kdy tu společnost se stejným zaměřením založila židovská rodina Heikornů. V nově vznikající čtvrti bude kromě výškové budovy stát také obchodní dům Šantovka s více než šestačtyřiceti metry čtverečními pronajímatelných ploch, s přibližně sto osmdesáti obchodními jednotkami a tisíci parkovacími místy. Jeho otevření projektanti plánují na podzim tohoto roku. Stavba Šantovky Tower je pod neustálou vlnou kritiky nejen od místních. Proti projektu se vyjádřilo ministerstvo kultury, Národní památkový ústav, Hnutí DUHA Olomouc a sdružení Za krásnou Olomouc, architekti i  známé osobnosti jako Táňa Fišerová či olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Tvrdí, že nová výšková budova by zničila panorama města. Majitel pozemku a  investor stavby SMC Development by chtěl druhou nejvyšší výškovou budovu

Olomouce dokončit v roce 2015. „V budově budou především byty,“ přiblížil mluvčí projektu Šantovka Juraj Aláč. O  technických vlastnostech stavby zatím společnosti mluvit nechce. „Jsme totiž na začátku procesu řízení o  územním rozhodnutí,“ zdůvodnil Aláč. Podobu Šantovka Tower navrhl architekt Robert Bishop. Nejvyšší je zatím v Olomouci hlavní věž katedrály svatého Václava na Václavském náměstí, měří přes sto metrů. Pětasedmdesát metrů měří olomoucká radnice na Horním náměstí. ■  Baťův Mrakodrap: dříve sídlo obuvnického koncernu, dnes kraje Výškové budovy v  České republice ale rozhodně nejsou výsadou jen jednadvacátého století. Velkolepé plány na stavby gigantů měli architekti dávno předtím. Mezi nejznámější patří na Moravě takzvaný Baťův mrakodrap ve Zlíně. Podle projektu architekta Vladimíra Karfíka byl dokončený v  roce 1938. Sídlilo tam ředitelství obuvnické firmy Baťa. Budova má sedmnáct pater a měří přes sedmasedmdesát metrů. Náklady na stavbu přesáhly osm milionů korun. Po dokončení byl Baťův Mrakodrap druhou nejvyšší evropskou budovou, předčilo ho jen sídlo Všeobecné bankovní jednoty v  Antverpách známé jako Boerentoren o  výšce sedmaosmdesát metrů čtverečních. Budova byla postavená podle nejšpičkovějších technických možností, které tehdejší doba umožňovala. „Skutečnou technickou lahůdkou je klimatizovaný výtah, kancelář šéfa firmy o rozměrech šest krát šest metrů s  umyvadlem,“ uvádí Pavel Novák ve své knize Zlínská architektura 1900–1950. Celá budova je plně klimatizovaná, všech šestnáct pater je propojeno výtahy, které se pohybují o  rychlosti tři a půl metru za sekundu. V roce 2004 se sem po nákladné rekonstrukci za pět set osmdesát milionů korun nastěhoval krajský úřad Zlínského kraje.

VIZUALIZACE: SMC Development Minulost – Baťův Mrakodrap, Zlín FOTO: Jiří Hloušek

Současnost – AZ Tower, Brno

FOTO: Jiří Hloušek

Budoucnost – Šantovka Tower, Olomouc

inzerce

BEZPEČNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA 4. června 2013, hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno    VE MĚSTECH A OBCÍCH Organizátor:

Projektová manažerka JANA RAŠKOVÁ Telefon: 542 425 231 GSM: 725 893 273 [email protected] www.magnusregio.cz Mediální partner:

Generální partner:

Hlavní partner:

Partneři:

Záštitu nad konferencí převzali:

Neustálé rostoucí hustota dopravy zvyšuje zatížení dopravní sítě na její maximum. Mohou inteligentní systémy přispět ke zklidnění dopravy? Hlavní témata: • Nové trendy v bezpečnostních prvcích • Bezpečnost přechodů pro chodce a vlakových přejezdů • Vliv veřejného osvětlení na bezpečnost dopravy • Zdroje financování dopravní infrastruktury

• Stavba a údržba silnic, chodníků a městské zeleně • Zvýšení účinnosti řízení dopravy • Optimalizace nákladů měst a obcí ve vztahu k nehodovosti

Jaké jsou trendy v dopravních koncepcích moderních měst? Které další aspekty zvyšují bezpečnost v dopravě ve městech a  obcích: veřejné osvětlení, kamerové systémy, bezpečné přechody a přejezdy, vhodné dopravní a signalizační označení, telematické systémy, výstavba městských okruhů a sanace nehodových míst? Do jaké míry ovlivní nehodovost technický stav vozidel, vozidel MHD, stav komunikací nebo reklamní plochy v  blízkosti silnice? Analýzu rizik na tyto a spoustu dalších otázek vám pomohou nalézt odborníci na konferenci Bezpečná dopravní infrastruktura ve městech a obcích. Nemalá část rozpočtu měst i obcí směřuje i na odstraňování škod po dopravních nehodách. Přednášející se v neposlední řadě zaměří také na výhledy financování plánovaných investic v dopravní infrastruktuře.

Přihlásit na konferenci se můžete prostřednictvím elektronického formuláře na

www.magnusregio.cz/konference.php

01-05-mh13-04.indd 4

08.04.13 7:00

duben 2013

O brownfieldy už není zájem. Dotace došly Sto sedmdesát opuštěných areálů na Moravě hledá nové majitele. Jejich šance na nový život se teď ještě snížila. Stát totiž rozdal všechny dotace, které určil na obnovu takzvaných brownfieldů. Veronika Slámová Přitom ty, na něž měsíčník Moravské hospodářství upozornil již před čtyřmi lety jako na nejzajímavější, většinou zůstávají dál ležet ladem. Přesto se ale našli podnikatelé, kteří některé chátrající budovy zvelebili. A dnes nelitují. I když si při rekonstrukci prožili hodně bezesných nocí. „Zaznamenali jsme pokles zájmu o  brownfieldy. Stejně jako u  všech dalších investičních záměrů. Nepřeje jim současná ekonomická situace, ani konec dotačních programů. Proto se teď snažíme dostat do dalšího programovacího období zvýhodnění těch, kteří se rozhodnou brownfieldy oživit,“ přiznal Igor Gargoš z  CzechInvestu, který má na starosti Národní databázi brownfieldů. Na nového majitele tak stále čeká například sedmipodlažní administrativní dům bývalé Va-

Proč jste se rozhodli opravit starý areál? Nebáli jste se nečekaných překvapení? To víte, že mě to napadlo. Kupovali jsme zajíce v pytli. Nemohli jsme vědět, co všechno se skrývá pod budovami, které buď samy spadly, nebo jsme je museli zdemolovat. Po dřevařských závodech tady zůstalo hodně laků a chemikálií. Na jejich likvidaci jsme museli najmout specializované firmy. V takovém presu jsem si i někdy řekl, že jsme udělali chybu. Jenže dnes vlastníme areál o  více než 1,3 hektarech s novou krásnou halou, ve které jsme mohli zaměstnat v dnešní době 60 lidí. Celkem tak máme 250 zaměstnanců. A kapacita ještě stále není nenaplněná. Kolik vás stavba této budovy stála? Pomohly vám i dotace? To byla jedna z  obrovských výhod využití brownfieldu. Díky tomu jsme získali na stavbu nové haly padesátiprocentní dotaci.

01-05-mh13-04.indd 5

„Po dvou kolech neúspěšné aukce jsme nakonec areál prodali za 330 tisíc korun,“ uvedl starosta Starého Jičína Rudolf Hrnčíř. Nový majitel k budově dostal i studii využitelnosti, kterou si město nechalo v minulosti vypracovat. „Uvidíme, co se stane. Jejich záměrem je změnit školu na dům pro seniory. Zatím se ale nic konkrétního neděje. Jen jsme tam viděli několik projektantů,“ naznačil možné budoucí využití starosta Starého Jičína. V  Miroslavi nakonec prodej zchátralého zámku, jehož základy jsou již z roku 1212, vzdali. Město se do postupné opravy pustilo samo. A to i přesto, že ještě před čtyřmi lety zastupitelé města odhadli, že oprava vyjde na více než sto milionů korun. Také proto chtěli dát zámek novému majiteli prakticky zadarmo. Teď opravy lepí po sto tisících korunách. Ani na ty město nemá a je závislé na přidělení dotací.

„„ Peněz bude méně

Zdroj: Národní databáze brownfieldů gonky ve Studénce, areál bývalého dolu Barbora v Karviné, bývalých jatek v Třebíči nebo bývalé bruntálské nemocnice. Zajímavé nemovitosti pustnou i  ve Znojmě. Tam se proto pokusí lákat investory do starých areálů přes nově spuštěný web. „Potenciální investor bude mít v budoucnu k dispozici kompletní informační servis, my zase získáme podklady pro aktivní nabídku volných ploch, a to nejen v majetku města,“ vysvětlil důvody pro zadání projektu starosta Znojma Petr Nezveda. Nápad Znojma je vlastně obdobou Národní data-

báze brownfieldů. Město se zatím snaží nabízet alespoň ty areály, které nejvíc bijí do očí. Například kousek od centra města se nachází nevábný areál bývalých jatek. V atraktivní lokalitě by investoři mohli získat necelý hektar plochy. Jenže to je právě to, co velké investory odrazuje. Pozemek je pro větší podnik příliš malý. Na prodej je i  stará znojemská nemocnice. Ani ta však svého nového majitel stále nemá. „Prodej měl jednu podmínku, a to že v areálu musí zůstat zachovaná LDN,“ potvrdil mluvčí Jihomoravského kraje Jiří Klement.

Podobně je na tom znojemský pivovar, tam by mohl vzniknout hotel nebo restaurace. I tady má ale majitel podmínku. Ten, kdo budovy koupí, musí nabízet pivo konkrétní značky. Také pro opuštěné budovy nemocnice v Bruntále hledají tamní zastupitelé nové využití. Představují si, že by zde vznikl stacionář pro seniory. Domov důchodců by mohl vzniknout i z budovy bývalé školy v Heřmanicích u Polomi. Po šestnácti letech se obyvatelé těší na to, že je už nebude děsit zchátralá budova z  dob první republiky.

Kupovali jsme zajíce Místo zchátralých v pytli. Dopadlo to dobře budov vznikají Když se šéf firmy Alca plast František Fabičovic rozhodoval, zda se pustí do rekonstrukce areálu bývalé pily, trochu pochyboval. „Na začátku jsme hledali pozemky, kde bychom stavěli na zelené louce. Jenže v roce 2005 bylo těžké sehnat přesně to, co jsme si představovali. Bývalá břeclavská pila nakonec tyto požadavky splnila. I když jsem chvílemi přemýšlel, zda jsme se rozhodli správně. Teď ale vím, že lepší rozhodnutí jsem udělat nemohl,“ přiznává Fabičovic.

5

brownfieldy

 vítěz Přeměnu bývalé pily na moderní areál pro výrobu sanitární techniky ocenila agentura CzechInvest titulem „Brownfield roku“. Břeclavský Alca plast působí na trhu od roku 1998. Specializuje se na výrobky v oblasti sanitární techniky.

Budova, která byla slavnostně otevřena v  dubnu 2012, si vyžádala investici ve výši 220  milionů korun. Projekt byl podpořen z Operačního programu Podnikání a  inovace  – Program nemovitosti, a to částkou 110 milionů Kč. Vznikla tak moderní výrobní hala o rozloze 13 tisíc m2, díky níž jsme mohli zdvojnásobit naše výrobní kapacity. Teď vyrábíme na prostorách o rozloze 30 tisíc m2. Co pro vás znamená ocenění „Brownfield roku“? Podobné ocenění jsme získali i  díky výstavbě školicího střediska Alcaplast Academy. Jsem proto moc rád, že nová výrobní hala je dalším projektem, který na sebe upoutal pozornost. To totiž dokazuje, že se společnost navzdory ekonomické situaci rozvíjí. Navíc to je také velmi cenné ocenění kvalitní práce našich zaměstnanců. Díky rozšíření výrobní kapacity budeme moci dosahovat špičkové kvality výroby, produkce bude rychlejší, účelnější. (vsl)

nákupní centra

Ještě před pár lety by si v těch budovách neustlali ani bezdomovci. Dnes tam lidé míří za nákupy, zábavou nebo na romantickou schůzku. V  Opavě, v Šenově na Novojičínsku nebo v Brně se investoři rozpadajících se areálů nezalekli. V polovině listopadu otevřela společnost Devolon největší nákupní centrum na Opavsku. Jméno: Breda & Weinstein. Adresa: bývalý pivovar Zlatovar v  historickém jádru města. Přeměna stála investora téměř 1,4 miliardy korun. Vznikla tak nákupní plocha o 25 tisících metrech čtverečních s více než stovkou obchodů. Tahákem je také multikino se šesti sály, tradiční restaurace s  mikropivovarem nebo stylová kavárna umístěná v renovovaném sále staré varny. Vše je navíc umocněno architekturou, která respektuje původní budovu. Zůstal i  třicetimetrový pivovarský komín. Moderní šmrnc zase dodávají nákupní pasáže. Ty jsou zastřešené sklem tak, aby si lidé připadali, jako když chodí ulicemi města. „Pokud jde o  budoucnost centra, samozřejmě počítáme s  jeho dalším rozvojem. Budeme do něj investovat i  další prostředky,“ dodává partner skupiny Mint Investments Lukáš Schirl. Investiční skupina například počítá s  propojením

současného centra se sousední historickou budovou. Podle něj by se měla investice postupně vracet. Manažeři centra totiž nespoléhají pouze na místní obyvatele, ale i  na 320 tisíc potenciálních zákazníků z  okolí – Krnova, Jeseníku a Bruntálu.

„„ Správný koncept správné místo „Samozřejmě počítáme s tím, že v  době krize budeme projekt nějakou dobu stabilizovat. Strach ale nemáme. Pokud máte správnou velikost a  koncept, správné nájemce, jste na správném místě, máte správné kapacity a máte všechny tři přístupy pro zákazníky – pěšky, autem a MHD, tak to dlouhodobě vždy funguje. Naše opavské centrum všechny tyto podmínky splňuje,“ je přesvědčený Radim Bajgar ze společnosti Develon. Ta není v tomto sektoru nováčkem. Stará se například i  o další nákupní centrum „s historií“ – ostravskou Novou Karolinu. Právě tyto podmínky mohla zajistit pouze rekonstrukce starého areálu poblíž středu města. Když se totiž opavští zastupitelé poohlíželi po vhodné ploše pro

Jenže ani stát už opravě rozpadajících se budov nepřeje. Ministerstvo průmyslu a  obchodu prostřednictvím agentury CzechInvest sice v  minulosti zadotovalo brownfieldy tréměř 7 miliardami korun jen v  programu Nemovistosti, tento dotační titul ale skončil loni v létě, stejně jako Školicí střediska či Eko-energie, z nichž se dalo na opravu čerpat. Podnikatelé tak získali až 60procentní příspěvek. „Vypsali jsme dvě výzvy. O další už neuvažujeme. Teď se snažíme prosadit podobné financování do dalšího období,“ potvrdil Gargoš z ChzechInvestu. Jenže to je podle odborníků, kteří se vyznají v evropských dotacích, nereálné. „Města i  firmy možná až zbytečně spoléhají na

výstavbu nové obchodní budovy, nabízela se pouze demolice autobusového nádraží. A to se místním nezamlouvalo. „Tento projekt je výjimečný a  pro Opavu znamená začátek nové epochy. Změní-li se brownfield v  to, co tady vidíme, pak jde skutečně o  skvělý čin,“ řekl při slavnostním otevření Bredy primátor Opavy Zdeněk Jirásek. O trochu menší nákupní centrum vznikne v Brně-Komárově. Nové obchody a kavárny budou sídlit na místě bývalého mlýna. Zpustlý pozemek ani záplavové území však investora neodradilo od stavby. Vyřešil to netradičně. Budovu postaví na několika pilířích. „Zástavba území je vhodná architektonickým výrazem i  ekonomickou návratností investice. Vytvořením nového obchodního centra se výrazně zlepší služby pro lidi,“ uvedl Karel Kolář, který pro investora zpracovává dokumentaci pro posouzení vlivu na životní prostředí.  Kromě velké samoobsluhy s potravinami a dalším zbožím má budova nabídnout i několik menších obchodů včetně lékárny. „Znamená také zaměstnání zhruba padesáti lidí,“ podotkl Kolář.  Využití má i  areál bývalých kasáren v  Šenově u  Nového Jičína. Místo vojáků tam dnes pochodují lidé s nákupními vozíky a  taškami. Místo zchátralých budov tam stojí obchodní centrum, jemuž dominuje hypermarket Tesco. V provozu je společně s  dalšími prodejnami od jara loňského roku.  (vsl)

dotační programy evropských fondů po roce 2014. Peněz ale bude méně, navíc si k  nim bude nutné více připlatit, neboť se očekává snížení maximální výše dotace, která je dnes 85 procent. Jsou investice, které nebylo možné financovat dotačně v tomto období let 2007-2013 a nebude to možné ani po roce 2014,“ tvrdí David Sventek, ředitel Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko. Podle něj ale můžou investoři najít i jiné možnosti financování. Například právě Regionální rada Moravskoslezsko před dvěma lety jako první přišla s nabídkou dlouhodobých výhodných úvěrů s úrokovou mírou od 0,5 do 3,2 % na obnovu deprivovaných území měst. Jenže ani o  tak výhodné půjčky investoři nejeví zájem. Přitom mezi ně chce Rada rozdělit téměř půl miliardy korun. Příjemcem mohou být města, podnikatelé, státní podniky a  vysoké školy. Základní podmínkou je finanční návratnost projektu, která umožní splacení úvěru, a  zahrnutí projektu v  tzv. Integrovaném plánu udržitelného městského rozvoje. Projekty musí být uskutečněny do konce roku 2015. Ti, kteří se ale do obnovy brownfieldů pustili, dnes nelitují. Nejenže rekonstrukce nemovitostí nakonec i díky dotaci nevyšla tak draho, majitele často hřeje i  pocit, že v opuštěných halách znovu pracují lidé. Některé firmy si dokonce na vdechování života rozpadajícím se budovám založily svoji marketingovou strategii. „Žádný z  objektů naší firmy nebyl vystaven na zelené louce. Základní myšlenka regenerace brownfields vychází z  principů udržitelného rozvoje. Lze tak totiž snížit zbytečné zábory orné půdy pro investice na zelené louce a  účinně přispět k  ochraně životního prostředí," říká například Martin Hutař z  potravinářské firmy Pro-bio ze Starého Města u Jeseníku.

 aktuálně V Brně vzniká unikátní centrum pro obnovu památek Unikátní centrum pro obnovu památek architektury 20. století vzniká v Brně. Jeho posláním bude poskytnout metodické pokyny architektům, památkářům i  restaurátorům, kteří se zabývají opravou moderních památek. Podobné centrum v  České republice neexistuje. Sídlit bude ve vládní vile Stiassny v Hroznové ulici v brněnských Pisárkách. V  novém centru si budou odborníci předávat zkušenosti. U vily vznikne úplně nová budova, kde najdou knihovnu moderní architektury, posluchárnu, studovnu, lapidárium i modelárnu. V  areálu se budou konat také společenské akce. „Projekt vyjde zhruba na 179 milionů korun, většinu zaplatí Evropská unie,“ informoval Zdeněk Musil z  brněnské pobočky Národního památkového ústavu. Centrum zahájí činnost na začátku příštího roku. Odborníci se soustředí na období 20. a  40. let minulého století, kdy bylo u  nás postaveno 320 tisíc budov. Velké množství z nich má podle památkářů velký kulturní potenciál. „Centrum má v sobě obrovský potenciál. Může pomoci firmám dohledat původní technologické postupy, podle kterých byly materiály a  věci vyrobené,“ domnívá se Rostislav Koryčánek, který vytváří brněnský architektonický manuál. (vv)

08.04.13 6:44

6

realitní trh

duben 2013

Bytů se prodává stále méně, jde ale o dobrou investici Jaký bude další vývoj nemovitostního trhu, je přitom nejasné. „Odhadovat si v  současné chvíli nedovolím. Ukazatelů a  faktorů, které by nahrávaly oživení poptávky, bylo v minulosti již více. Přitom jediným zásadním výkyvem v trvalém poklesu cen byl podzim roku 2012, kdy se poptávka jednorázově zvýšila. Předpokládám, že tento výkyv byl způsoben především obavami ze zvýšení DPH, daně z  převodu nemovitosti a  také zavedením povinnosti energetických štítků od ledna 2013,” říká Hanuš Němeček, výkonný ředitel RE/MAX. Opatrně se k  odhadu vývoje staví Česká národní banka. Pro rok 2013 vnímá rizika vývoje realitního trhu ve směru jeho poklesu. „Za důležité považuji, že většina nemovitostí se blíží cenám z  roku 2008. Proto si osobně nemyslím, že další korekce cen bude zásadní. Jako vždy ale bude záležet na konkrétní nemovitosti. Největší pokles cen bude dál pokračovat u novostaveb, kde stále existuje

Klesající ceny, nejistota a výrazné regionální rozdíly. Tak vypadá realitní trh v Česku. Dosáhly už ceny bytů svého dna, nebo bychom měli i nadále počítat s jejich poklesem? Ladislav Koubek Bytů se prodává stále méně. To je základní zpráva o  realitním trhu. Nízkou poptávku po bydlení způsobuje ekonomický útlum, ale i demografický vývoj. Husákovy děti už zpravidla bydlí ve svém a do produktivního věku vstupují slabší ročníky. Podle Českého statistického úřadu tak v loňském roce došlo k více než desetiprocentnímu poklesu počtu vkladů vlastnického práva k bytům a domům. Nízké poptávce po bydlení odpovídají i klesající ceny: jejich pád se nezastavil ani v uplynulém roce. Podle údajů realitní kanceláře RE/MAX klesla za poslední dva roky cena bytu 2+1 průměrně o deset procent. Jednorázové zvýšení poptávky z  podzimu loňského roku bylo jen dočasné.

FOTO: Jiří Hloušek

06-09-mh13-04.indd 6

„Podle mnohých jsou nemovitosti jako investice jedna z nejlepších možností, kam vložit peníze. Nemovitosti nemohou zbankrotovat jako mnoho jiných odvětví. Mohou mít své vrcholy a  pády, ale zřídkakdy, pokud vůbec, zastarají,“ láká k  investici realitní makléř Michal Brázdil. Zapravdu mu dává i  Omar Sattar,  generální ředitel Colliers International v  České republice.  „Ukazatele trhu dokládají, že i  přes slabé ekonomické prostředí je úroveň obchodních aktivit a  poptávka ze strany nájemců na českém realitním trhu dostatečná. Na trhu přetrvává silný zájem o vý-

regionálních informací nabídkové ceny bytů mimo Prahu o 3,4 procenta. Na cenu bytů má vliv hlavně lokalita. Zatímco ceny v  Moravskoslezském, Olomouckém,

Podle statistik České národní banky dosahoval v  roce 2011 objem problematických úvěrů vybraných developerů více než dvanáct procent. Může za to především pokles cen a prodloužení doby prodeje bytů. Zatímco v roce 2008 se dařilo udat 95 procent bytů ještě před dokončením, v roce 2011 už to bylo pouze 54 procent. Podle developerské společnosti Trigema bylo na konci loňského roku jen v Praze v nabídce přes 6 700 bytů. Mezi volnými jednotkami je 2 771 bytů již dokončených, tedy takzvaných ležáků. Jejich struktura se z hlediska stáří značně posunula. 29 procent jich spadá do kolonky „starší než dva roky“. V neprodaných dokončených bytech mají developeři více než 12 miliard korun, z  nichž čtyři miliardy

kraj

Prosinec 2010

Prosinec 2012

Praha

2 650 000

2 249 406

Středočeský

1 420 556

1 196 825

Karlovarský

NA

1 090 000

Plzeňský

1 256 667

1 210 000

Jihočeský

1 031 000

940 357

Ústecký

474 714

351 737

Liberecký

740 000

782 500

Královéhradecký

1 500 000

1 337 000

Pardubický

1 361 00

1 164 364

Vysočina

861 800

891 818

Jihomoravský

1 450 325

1 514 643

Olomoucký

1 190 000

949 769

Zlínský

1 055 000

926 667

Moravskoslezský

766 800

629 417

Pozn. data vychází z reálných prodejních cen společnosti RE/MAX

Zlínském či Pardubickém kraji v  uplynulých dvou letech významně klesly, jižní Morava zaznamenává odlišný vývoj. Těží z  celkově lepší ekonomické situace, dopravní dostupnosti

a  mírného růstu počtu obyvatel. A na rozdíl od Prahy na jižní Moravě nezačalo růst tolik developerských projektů, takže ceny starších bytů nejsou tlačeny dolů.

Boom developerských staveb se zastavil. Nové projekty mají problémy Rok 2012 byl pro developerské společnosti drsný. A rok 2013 bude ještě náročnější. To alespoň předpovídá Česká národní banka realitnímu sektoru. Kromě Prahy se tak developeři nepouštějí do velkých investic. Růžové dny nezažívají ani stavaři průmyslových parků. „V roce 2012 se postavilo jen 106 tis. m2 nových průmyslových hal, což odpovídá zhruba jedné třetině výstavby v  roce 2011. To je dáno zejména zvýšenými nároky financujících institucí a  z toho důvodu téměř neexistující spekulativní výstavbou,“ udává zpráva společnosti Cushman & Wakefield. To ale nahrává současným průmyslovým parkům. Neobsazenost moderních a skladových prostor na konci roku 2012 dosáhla 6,89 %. V Praze a  jejím okolí klesla dokonce na nejnižší hodnotu za posledních pět let.

„„ Neopakovatelná investiční příležitost

Vývoj prodejní ceny bytu 2+1 podle krajů

„„ Regionální rozdíly jsou značné K  poklesu dochází ve většině krajů, nevyhnula se mu ani střední Morava. „Zaznamenali jsme mírný propad cen u  prodeje nemovitostí a  předpokládáme, že jistá stagnace a  další mírný pokles se může projevovat i  v dalším období,” míní Petr Korytář z Hanácké realitní kanceláře. Vzhledem k  vysoké nezaměstnanosti a  slabé kupní síle podle něj střední Morava nijak z  vývoje cen nevybočuje. V posledním čtvrtletí loňského roku klesaly podle Institutu

ricky nejnižší úrovni. Inflace v  roce 2012 činila 3,3 procenta a  průměrná úroková sazba z  hypoték  v lednu 2013  byla 3,21 procenta. Zájemci o bydlení tak mají možnost půjčovat si prakticky zadarmo. Zatímco ti, kdo si pořizují vlastní bydlení, jsou stále závislí na svém odhadu budoucího příjmu, otevírá se tak zajímavá příležitost lidem, kteří vnímají koupi bytu jako investici.

připadají na byty starší než dva roky. Krachujících projektů se proto ujímají finanční žraloci. Například ve Vyškově se výstavby asi šedesáti nových bytů ujala firma ropného magnáta Karla Komárka Bonus Praha Investment. Do prodeje rozestavěných bytů se nakonec chtě nechtě musely pustit i samotní věřitelé – banky. Podle expertů mnoho projektů nemá šanci na úspěch a  banky jen prodlužují agonii. Přesto se ale najdou firmy, které chtějí nabídnout nové bytové i podnikatelské prostory.

„„ Olomouc: Mrakodrap v Šantovce V pořadí již třetí olomoucký „mrakodrap“ by měl za zhruba tři až čtyři roky sloužit pro by-

dlení. Jenže se proti ní postavilo osm set lidí včetně známých osobností, kteří v petici upozorňují na to, že velkolepá budova naruší historický ráz města.

„„ Projekt Trojhalí Ještě před pár lety do areálu bývalé koksovny Karolina v centru Ostravy vstoupili pouze odvážlivci. Dnes se památkově chráněné objekty bývalé elektrocentrály a  ústředny proměňují v  městskou galerii a  kulturní centrum. To by se mělo otevřít už letos v  létě. Kromě kultury se můžou místní těšit na nové sportovní či výstavní prostory. Kulturně-společenské centrum se stane srdcem nové moderní čtvrti. Té od loňského března dominuje nákupně-zábavní centrum Forum Nová

příliš neprodaných bytů, a dále pak u  panelových domů. Naopak pěkné byty v dobrých lokalitách mohou být zajímavou investicí,” dodává Němeček. Sazby hypoték jsou na histo-

stavbu nových budov či o koupi nemovitosti pro investiční účely. Proto očekávám, že by investiční transakce v roce 2013 mohly přesáhnout úroveň z  minulého roku,” říká.

Karolina. Kolem vznikají byty a kanceláře.

stupitelé tam na začátku března odsouhlasili prodej pozemků pro stavbu více než stovky bytů brněnské developerské společnosti Volanski Group. Asi osm hektarů zemědělských pozemků bez infrastruktury získal investor za 300 korun za metr čtvereční.  Další polovinu už bude muset vykoupit od soukromých vlastníků. Město počítá s tím, že v této lokalitě do deseti let může vyrůst 85 rodinných domů, 126 bytových jednotek a 110 garáží. Hodnota celého projektu se odhaduje na 700 milionů korun. 

„„ Vyškov – Nové byty Nábřeží Krachující developerské projekty přitahují silné hráče. Vědí totiž, že za málo peněz koupí hodně muziky. Jedním z  takových projektů je stavba šedesáti bytů Nábřeží v  jihomoravském Vyškově, kterou zahájila místní firma BoTe. Těsně předtím, než developer zkrachoval, vstoupila v  minulém roce do projektu Nové byty Nábřeží ve Vyškově investiční firma miliardáře Karla Komárka Bonus Praha Investment (BPI). Více než 60 bytů firma zlevnila o zhruba 15 procent a  znovu nastartovala prodeje, které podpořila i konceptem družstevního bydlení.

„„ Mikulov – stovka bytů Jedním z  mála měst, kde se nebojí stavět, je Mikulov. Za-

„„ AZ Tower Krize nekrize, v Brně se letos na jaře otevře nejvyšší budova v Česku AZ Tower. 111 metrů vysoký mrakodrap stál téměř 800 milionů korun. Devětadvaceti podlažní komplex sestává ze dvou kvádrů, z nichž jeden je vyšší a druhý různě deformovaný. Veronika Slámová

08.04.13 6:44

duben 2013

Brněnská hvězdárna. Z původního objektu, postupně budovaného již od 50. let minulého století, se stala budova moderní architektury, která svým vybavením a parametry odpovídá evropské úrovni.

Klášter v Hostinném. Komplex kláštera v Hostinném je jedinou dochovanou památkou stavitele Wolfganga Dienzenhofera na území Čech a je příkladem raného barokního konventu, který se zachoval do současnosti v téměř původní podobě.

Stavbou roku je klášter i hvězdárna Klášter, administrativní budova, velkokapacitní zásobníky, hotel i hvězdárna. Těchto pět budov získalo ocenění Stavba roku 2012. Michal Kárný Do dvacátého ročníku soutěže se přihlásilo celkem třiapadesát staveb, jedenatřicet z nich postoupilo do druhého kola soutěže. „Nadace pro rozvoj architektury a  stavitelství pak vyhlásila patnáct nominací. Pět budov

7

zajímavé stavby

získalo titul Stavba roku 2012, bez rozlišení pořadí,“ uvedla manažerka soutěže Daniela Pavlíčková. Stavbou roku se tak staly například velkokapacitní zásobníky na pohonné hmoty v Loukově nebo rekonstruovaná

a  dostavěná brněnská hvězdárna a planetárium. „Prestižní vyznamenání je tečkou za jednou historickou etapou a  zároveň velkým příslibem do blízké budoucnosti. Už nyní patří hvězdárna mezi nejnavštěvovanější instituce ve městě,“ uvedl k ocenění brněnský primátor Roman Onderka. Další oceněnou stavbou je rekonstruovaná administrativní budova ve Štětkově ulici v Praze, nový Fabrika hotel v Humpolci a rekonstruovaný františkánský klášter v Hostinném. Ten získal i  jednu ze zvláštních cen, konkrétně cenu veřejnosti.

 vítězové ■ Rekonstrukce františkánského kláštera v Hostinném ■ Velkokapacitní zásobníky na pohonné hmoty, Loukov ■ Fabrika hotel, Humpolec ■ Hvězdárna a planetárium Mikuláše Kopernika v Brně ■ Rekonstrukce administrativní budovy v Praze-Nuslích

Velkokapacitní zásobníky na pohonné hmoty, Loukov. Nové skladovací nádrže svým objemem představují pojistku proti případnému výpadku dodávek ropných produktů.

„Z  udělení titulu máme velikou radost. Vnímáme to jako informaci o  tom, že Hostinné je místem k  životu, dokážeme zde dělat i velmi dobré věci a že stojí za návštěvu,“ komentoval úspěch starosta obce Karel Klíma. Porota na rekonstrukci kláštera ocenila to, že bude sloužit lidem. „Ojedinělá památka těsně vedle historického jádra města měla podobný osud jako mnohé klášterní stavby u  nás. Až v  současnosti ji město nechalo zrekonstruovat jako své muzeum, knihovnu a obecně duchovně-kulturní centrum. Otevřelo jeho zahradu, a nabídlo tak obyvatelům i  návštěvníkům města poutavý a  zklidňující prostor, který zároveň pomáhá k potřebnému udržení historické kontinuity města,“ píše se v katalogu, který představuje vítězné stavby. Další zvláštní ceny získalo Centrum technického vzdělávání Ostrov, může se chlubit cenou

předsedy Senátu Parlamentu České republiky, a  rezidenční park Baarova, který ocenil primátor hlavního města Prahy. „První zmiňovanou zvláštní cenu získává stavba sloužící veřejnému zájmu. Cenu primátora pak stavba, která je nejpřínosnější v rozvoji hlavního města,“ vysvětlila Pavlíčková. Už nyní mohou také zájemci přihlašovat stavby do dalšího ročníku soutěže. Uzávěrka přihlášek je 31. května. „Cílem soutěže je seznámit odbornou i  laickou veřejnost s  úrovní českého stavitelství a  architektury. Do soutěže se mohou přihlásit stavby všeho druhu: nové i rekonstrukce, urbanistické projekty i úpravy krajiny, pozemní stavby – bytové i  nebytové budovy, inženýrské stavby – stavby veřejné infrastruktury dopravní i technické, energetické i  vodohospodářské stavby,“ popsala pravidla soutěže Pavlíčková.

inzerce

Jak se staví vedení nejvyššího napětí Nároky na energii se s rozvojem ekonomiky a moderní kultury stále zvyšují. Aby mohla i nadále růst vysoká životní úroveň obyvatel, neobejdeme se bez spolehlivé elektroenergetické sítě. ■ Investice do nových vedení Česká elektroenergetická přenosová soustava je poměrně kvalitní a patří k nejlepším v Evropě. V současné době však musí reagovat na změny v energetice, kvůli kterým je potřeba soustavu dále rozvíjet a modernizovat. Aby byla síť pořád stabilní a  elektřina byla do domácností i firem stále spolehlivě dodávána, realizuje společnost ČEPS rozsáhlý investiční plán. Ten počítá s  investicemi ve výši 60 miliard korun až do roku 2025. Součástí těchto investic je modernizace rozvoden, dispečerských pracovišť i ochranného systému fyzického zabezpečení objektů. Dále plán zahrnuje výstavbu nových vedení, posílení některých vedení stávajících a  výstavbu transformátorů s  řízeným posuvem fáze.

Na základní díl stožáru se pak připevňují další součásti například montáží naležato nebo metodou „štokování“ (postupným přidáváním horních dílů).

■ Konstrukce stožárů

■ Zdlouhavý proces u liniových staveb Všechny investiční projekty mají však jeden společný problém. Pomalý administrativně-legislativní proces. Každý projekt po pečlivém zvážení proveditelnosti a  efektivity putuje do mnohaletého schvalovacího řízení na lokálních i  celostátních úřadech. Zatímco samotná výstavba vedení trvá zhruba jeden

06-09-mh13-04.indd 7

Jedná se o  bezpečnostní koridory, jejichž šířka činí 15 metrů (220 kV) a 20 metrů (400 kV) od krajního vodiče (podle starších norem jsou tyto vzdálenosti 20, resp. 25 metrů). Zákon stanovuje, že uvnitř těchto koridorů se nesmí vyskytovat porost vyšší než 3 metry. Je tomu tak proto, že vodiče vykazují určitý průhyb, který je proměnlivý v  závislosti mj. na měnících se klimatických podmínkách (teplota vzduchu, vlhkost, apod.), na zatížení samotného vodiče (při vyšším zatížení se zvýší teplota vodiče a  zvýší se průhyb) a  jiných fyzikálních podmínkách. Ve stručnosti proces výstavby vypadá následovně: Nejprve se zpracuje studie proveditelnosti. Následují oznámení o  záměru a  posudky vlivu na životní prostředí. Po odsouhlasení úřadů daná energetická firma začne pracovat na zajištění pozemků v  trase plánovaného vedení. Po obdržení stavebního povolení se již přistoupí ke stavbě. Ta je v  konečném důsledku nejsnazší a  nejrychlejší částí celého procesu.

Po dokončení konstrukce stožárů následuje montáž izolátorů a vodičů.

rok, příprava vyžaduje až desetiletí. Celý proces zpomaluje skutečnost, že elektrická vedení přenosové soustavy mnohdy křižují území více krajů. Jednání o  novém vedení proto často zahrnuje desítky obcí a  stovky až tisíce vlastníků pozemků.

Než se začne s výstavbou, musejí být připravované projekty zaneseny v už schválených územně plánovacích dokumentech, v politice územního rozvoje ČR, v zásadách územního rozvoje dotčených krajů a  územních plánech obcí. Ve všech případech se vždy hledá konsenzus mezi ochranou

přírody, krajiny a  ekonomicky nejschůdnějším řešením. ■ Co obnáší výstavba nových vedení Výstavba nového vedení se řídí všemi zákony platnými pro přípravu a  realizaci projektů li-

niových staveb. Vztahují se na ně veškerá pravidla stavebního řízení, včetně posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA). To platí i v těch případech, kdy se nové vedení staví v trase vedení stávajícího. Kolem vedení je nutné dodržovat tzv. ochranná pásma.

Nadzemní část základu stožáru tvoří čtyři betonové válce o průměru zhruba 50 cm a výšce cca 50 cm. Do každého z válců je ukotvena jedna základová noha stožáru. Celková plocha půdy, kterou základy stožárů zaberou včetně ochranného pásma o  šířce 1  m je cca 6 m2. Stožáry jsou konstruovány tak, aby odolaly extrémním povětrnostním vlivům. Musejí odolávat námrazům a větru o síle vichřice, tj. o rychlosti minimálně 120 km/h.

08.04.13 7:09

8

nízkoenergetické bydlení

duben 2013

„Energetická revoluce“ začíná u obcí

 nově povinně Kdy budu potřebovat nový průkaz energetické náročnosti?

Už čtyři měsíce platí novela o hospodaření energií. Přinesla řadu změn – například povinné průkazy o energetické náročnosti, jehož součástí je i energetický štítek. A řadu změn ještě přinese. „Pro veřejnou správu je náběh povinností rychlejší než pro zbytek populace. Novostavby či rekonstrukce se budou od roku 2018 muset držet požadavků vyššího energetického standardu,“ přibližuje Jan Bárta, ředitel Centra pasivního domu. Zájem o pasivní domy se zvýšil. Hodně tomu pomohla Zelená úsporám. V Česku teď stojí asi tisícovka takových staveb. 

Hana Nečasová tele – podobně to funguje naVšechna opatření by měla vést ke snižování energetické náročnosti budov. Jak se tento trend daří prosazovat v Česku? Ten trend je tady jasně vidět. Požadavek vychází jak od lidí, kteří chtějí vědět, jak energeticky náročný je dům, tak ze zákona. Ten posouvá zákazníky na stejnou úroveň informovanosti jako třeba developery. Jde v  podstatě o  ochranu spotřebi-

příklad u  výrobců ledniček či praček. Ty udávají informace o spotřebě automaticky a zavedení těchto štítků jednoznačně vedlo k tomu, že v obchodě už nekoupíte kategorii C. Domy jsou navíc značně větší investicí a  spotřebitel by měl vědět všechny informace už na začátku. Málo lidí kupuje nebo staví dům víckrát v  životě a  špatné rozhodnutí lze obtížně napravit.

Měsíční účet za energie? Nula Stále rostoucí ceny energií nutí mnoho lidí přemýšlet o tom, jak snížit svoji spotřebu. V  dnešní době existují různé způsoby, jak na to. Možností jsou energeticky soběstačné domy. Pro ty se rozhodují lidé, kteří nechtějí být vůbec, nebo jen minimálně, závislí na dodavatelích energie. „Takový dům si sám vyrábí energii, kterou pak spotřebovává. Platby za energie tedy bývají nulové, nebo může člověk při prodeji elektřiny do sítě dokonce vydělat,“ vysvětluje Zdenek Plesník z brněnské společnosti Separa – eko. Podle něj zájem o  alternativní zdroje energie stále roste. Někteří odborníci z  oblasti energetiky dokonce tvrdí, že není otázkou jestli, ale kdy začnou koneční spotřebitelé využívat obnovitelné zdroje energie jako standardní zdroj. „Zájem o podobné typy domů se bude zvyšovat i proto, že se upravují zákony. Stavebníci budou muset plnit daleko přísnější požadavky,“ podotýká Mojmír Hudec z  ateliéru Elam. Energeticky soběstačný dům je podle něj dražší než například pasivní dům. „Měl by být autonomní, tedy bez přípojky. Zdrojem tepla mohou být kamna na dřevo, vodu je možné čerpat ze studny.

06-09-mh13-04.indd 8

 soběstačnost Co je to energeticky soběstačný dům ■ sám si vyrábí veškerou potřebnou energii a tedy nepotřebuje žádné přivedené sítě ■ využívá k vytápění slunce a přebytečné teplo ukládá do hmoty hlíny, kterou je obklopený, tedy - většinou jde o domy přihrnuté zemí ■ odpadní vodu si čistí v kořenových čistírnách ■ je vybavený důmyslným větráním přes zemní výměník ■ skladuje si kolem dvaceti kubíků vody, kterou si čistí pro různé využití ■ má předsazený skleník na pěstování zeleniny a ovoce pro rodinu zdroj: www.energetickysobestacny-dum.cz Je potřeba ale i  elektřina, kterou zase vyřeší ostrovní fotovoltaický systém. Technologie však

■ Veřejná budova: Do poloviny roku 2013 musí mít zpracovaný průkaz budova s energeticky vztažnou plochou nad 500 m2 a do poloviny roku 2015 budova nad 250 m2. Kancelářská komerční budova, bytový dům: novostavba – od roku 2013, renovace – od roku 2013, pokud se renovuje více než 25 % obálky, prodej či nový pronájem celé budovy – od roku 2013

směrnice o energetické efektivitě, která říká, že by se každý rok měly opravit tři procenta veřejných budov. Tento požadavek se samozřejmě nevztahuje na památkově chráněné budovy, které vyžadují zvláštní přístup. Současně se připravují operační programy na nové období, kde se počítá s dotacemi na rekonstrukce budov jak soukromých tak veřejných. My bychom samozřejmě chtěli, aby se Česká republika věnovala právě této prioritě snižování energetické náročnosti co nejvíce – potenciál má asi 75 miliard korun.

FOTO: Jiří Hloušek

Stavebnictví v současné době prochází velkou krizí. Poznamenala i zájem o pasivní či nízkoenergetické stavby? Musím říct, že zájem se výrazně zvýšil. Hodně tomu pomohla i  Zelená úsporám. Program zvýšil povědomí o pasivním standardu a  na úrovni novostaveb podpořil asi 700 domů. Spousta staveb vznikla také mimo Zelenou úsporám, takže v  Česku teď může stát asi tisícovka pasivních domů. Před pěti lety to bylo sto až dvě stě domů.

Jak se snižování energetické náročnosti daří prosazovat ve veřejném sektoru? Veřejná správa bohužel není tak progresivní, jak by mohla být. Často narážíme na problém čtyřletého cyklu, v rámci kterého se politici obměňují – je pro ně důležité, co se stane během tohoto období, následný provoz domu je až tak nezajímá. Většinou jsou úsporná opatření realizována z  dotačních programů. Operační program

Životní prostředí byl poměrně úspěšný – dal peníze na rekonstrukce, zateplování škol, výměny oken, nicméně z mého pohledu mohly být podmínky nastaveny přísněji, aby se rekonstrukce udělala rovnou pořádně.

zákon. A to je budova s  téměř nulovou spotřebou energie. To znamená nízkou spotřebu energie, která je ze značné části krytá z  obnovitelných zdrojů. Pokud obce už nyní připravují investice, měly by s tím počítat.

Co čeká obce, které plánují do budoucna výstavbu nebo rekonstrukci své budovy? Budou muset počítat s  tím, že od roku 2018 budou muset být ve standardu, který vyžaduje

Co stávající budovy, které ještě žádnou rekonstrukcí neprošly? I tam je samozřejmě tlak na to, aby byly zrekonstruovány. Připravuje se nová evropská

něco stojí,“ upozorňuje Hudec. Stavbu energeticky soběstačného domu zvolil například Pavel Fojt. V  roce 2002 se rozhodl postavit bydlení na samotě na okraji Prahy. Dům má střechu pokrytou asi třiceti centimetry zeminy, která v zimě snižuje potřebu topení, v  létě zabraňuje přehřívání. „Vodu máme z vlastní studny, elektřinu nám zajišťuje solární elektrárna, topíme kotlem na dřevo, důležitá je také tepelná izolace domu,“ popisuje na stránkách www.ostrovnidum.cz základní vlastnosti domu Fojt. Dům je, co se týče elektrické energie, zcela závislý na fotovoltaické elektrárně. „Jen jako zálohu máme dieselovou elektrocentrálu. Nevede k  nám žádná přípojka, a  tak jsme odkázáni pouze na sebe. Systém je spolehlivý a po většinu roku si elektrárny nemusíme vůbec všímat. Jen v  zimě je potřeba ometat sníh z  panelů a  dolévat naftu a olej do elektrocentrály,“ popisuje důležitou část domu Fojt. Podle Plesníka se standardní vstupní investice do alternativních zdrojů energie u  domu pohybuje zhruba kolem půl milionu korun. „Její návratnost je pět až osm let. Podle toho, jak je dům postavený,“ vysvětluje Plesník. Cena je podle něho stejná, ať už jde o novostavbu nebo rekonstrukci starého domu.

Pasivní dům? To je úspora energie i lepší vzduch

Michal Kárný

Hlavně velká úspora v  účtech za energie přesvědčila Petru Hamoudu v  tom, že si s  manželem pořídí pasivní dům v  brněnské městské části Bystrc. Do něho se přestěhovali z  bytu v  panelovém domě před dvěma lety. „Nyní mohu říct, že účty za energii jsou výrazně nižší. Výdaje jsme si spočítali a zjistili jsme, že za elektřinu, vodu, výtápění a další jsme v bytě v panelovém domě po celkové revitalizaci, který měl poloviční plochu, než máme nyní, platili o osm tisíc korun ročně víc než ve větším pasivním domě,“ říká Hamouda. V přízemním domě, který má 137 metrů čtverečních užitné plochy, žijí dva dospělí a dvě děti. „Nyní nemáme plyn. Co se týká energií, tak vše funguje na elektřinu. S ohřevem vody a vytápěním pomáhají solární panely. Navíc máme vlastní studnu, takže šetříme i za vodu,“ popisuje další výhody pasivního domu žena. Dům stál tři a půl milionu korun. „Cena je ale v našem případě zavádějící, protože jsme firmě zadávali jenom hrubou stavbu a zbytek jsme si dělali z velké části sami,“ upozorňuje Hamouda. Další výhodou kromě úspory v oblasti energií je i vzduch v domě. O pasivních domech se totiž tvrdí, že je tam lépe a víc vyvětrané než v klasickém domě či bytě.

„Tomuto tvrzení jsem ze začátku nevěřila, ale než jsme začali stavět, tak jsme navštívili jiný pasivní dům na jižní Moravě. Jeho majitelé instalovali rekuperaci až po nějaké době, co v domě bydleli, a tvrdili, že to byla obrovská změna. To nás utvrdilo, že půjdeme stejným směrem,“ popisuje Hamouda.

„„ Všude stejně teplo S  rozhodnutím je Hamouda spokojená. „V  panelovém domě jsem měla stále pocit, že musím mít otevřená okna, že musím větrat. Bála jsem se tedy, že i v pasivním domě to budu muset dělat, ale není to potřeba. Přes zimu máme okna zavřená stále a v létě otevíráme jen ventilačky na noc a  na rekuperaci pustíme jenom odtah vzduchu. Vyměníme tedy ten teplý letní vzduch za chladnější noční,“ vysvětluje žena. Výhodou je i  teplota, která je ve všech částech domu stejná. „V létě jsme měli v  domě maximálně sedmadvacet stupňů Celsia, zatímco v panelovém domě bývá v letních vedrech i pětatřicet stupňů. I v zimě dosahuje občas teplota sedmadvaceti stupňů, když svítí

slunce,“ říká Hamouda. A dodává, že v domě mají teplovodní vytápění. „Není ale v podlaze, je přímo v  základové desce. Takže je tam větší akumulace tepla. Vytápíme hlavně pomocí solárních panelů. Když nesvítí slunce, tak elektřinou ze sítě,“ vysvětluje. Celkový komfort bydlení se s panelovým domem podle ní nedá srovnat. „Tam bývají teplejší a chladnější zóny, podle toho, kde je radiátor. Navíc jsou tam zamlžená okna. Takové věci v pasivním domě neřešíme, tam je všude stejné klima,“ tvrdí žena. Návratnost investice ale určit nedokáže. „Netušíme, kolik by nás stál dům, který by nebyl pasivní. Navíc jsme využili i dotaci Zelená úsporám, takže jsme dostali přes čtyři sta tisíc. Dá se říct, že tyto peníze nám pokryly vícenáklady potřebné k tomu, aby byl dům pasivní,“ dodává Hamouda. Když se o pasivním domě baví se známými, všem ho doporučuje. „Většinou mi ale nevěří. Pořád přemýšlejí spíše o  tom, kolik je dům bude stát, než aby se zamysleli nad tím, kolik později ušetří. Nechce se jim dávat tolik peněz na začátku. My jsme se rozhodli, že to uděláme naopak. Že raději zainvestujeme na začátku a pak už budeme šetřit,“ uzavírá žena. Michal Kárný

08.04.13 7:09

duben 2013

Polovičatá rekonstrukce paneláku udělá z domu termosku Kromě úspory na energiích i plísně na stěnách, vlhkost a zatuchlý vzduch v bytě. I tak může dopadnout rekonstrukce paneláku, když se k ní majitelé domu postaví polovičatě a nechají si jen vyměnit okna a zateplit fasádu.

Jan Pacas Právě tak ale většina dnešních projektů vypadá. Dům se tak promění v termosku, do které se nedostane čerstvý vzduch a drží se v ní vlhkost. Na zateplení a výměně oken přitom není samo o  sobě nic špatného. „Zateplení nejen fasády, ale také střechy, a nová okna jsou první podmínkou k tomu, aby člověk snížil energetickou náročnost paneláku. Tam se ale většina projektů zastaví,“ řekl energetický auditor Roman Šubrt ze společnosti Energy Consulting. Polystyrénem na fasádě a  utěsněnými okny opravdu dobře zvládnutý projekt nekončí. I tam se ale často objevují chyby. „Polystyrén není špatné řešení, když se dodrží doporučený postup výrobce, vydrží

FOTO: Jiří Hloušek opravdu dlouho. Problém je, že se u  nás nepoužívá v  dostatečné vrstvě. Zatepluje se většinou do čtrnácti centimetrů, optimálních by ale bylo čtyřiadvacet,“ vysvětlil odborný poradce z  Centra pasivního domu Jan Picpauer. To však není jediný nedostatek dnešních rekonstrukcí. Zatímco staré paneláky „větraly“ až moc, ty zateplené zase přespříliš těsní. Místo suchého vzduchu je tam pak vlhko. „Dnes je to přesně naopak a v zateplených pane-

lácích je vzduch vlhký. Vlhkost tam bývá často i  přes šedesát procent,“ postěžoval si Picpauer.

„„ Lidé si vydýchají kyslík Zatímco vlhkost se tak z bytu v zatepleném paneláku nedostane, čerstvý vzduch se naopak nedostane dovnitř. Lidé si potom ve vlastním bytě v podstatě

vydýchají kyslík, čímž zvednou koncentraci oxidu uhličitého. „Špatně pak spí, jsou unavení a  častěji je bolí hlava. Jednou jsem si vzal domů měřák, vyvětral a za tři hodiny mi přístroj hlásil třikrát vyšší hladinu oxidu uhličitého, než by měla být,“ doplnil Vladimír Nepivoda, ředitel společnosti Astig, která staví pasivní a nízkoenergetické domy. Zatepleným panelákům totiž chybí rekuperace - tedy systém, který by vydýchaný vzduch z bytu měnil za čerstvý vzduch z  venku. „Rekonstrukce, které počítaly s  rekuperací, se dají spočítat na prstech jedné ruky. Nějaké projekty se objevily v Brně v  Novém Lískovci, ale pár vlaštovek jaro nedělá,“ komentoval problém Picpauer. Lidem tak zbývají dvě možnosti. Buďto budou často větrat a  na teple ušetří podstatně míň, nebo se smíří s  tím, že si ve vlastním bytě pořádně neodpočinou. O rekuperaci lidé ale často nevědí nebo je pro ně příliš drahá. Na levnějším řešení, totiž pořídit systém hromadně pro celý panelák, se zas všichni vlastníci jen stěží domluví. „Dva se domluví, tři ještě možná, ale víc se jich neshodne nikdy. Individuálně přijde rekuperace asi na šedesát tisíc. Kdyby se pořizovala hromadně, bylo by to přibližně čtyřicet tisíc na byt,“ dodal Picpauer. Rekuperace v  panelácích je tak zatím hudbou budoucnosti, „Možná že za patnáct let to bude běžnější,“ řekl Šubrt z Energy Consulting. Zrekonstruovaným panelákům ale kromě rekuperace často chybí i další zásadní věci. Celý projekt tak často přinese jen malý užitek. „Důležitý krok je i  regulace otopné soustavy, aby byla nastavená na zateplený dům. Jinak je to dost neefektivní. Majitelé domů napojených na centrální kotelny by také měli pouvažovat o změně zdroje – třeba vlastní kotelně nebo o  tepelném čerpadle,“ doplnil Picpauer s  tím, že se dnes lidé často zamykají v nevhodném řešení na třicet let dopředu, což je při vývoji cen energií nešťastné.

Freedomek může růst podle potřeby Stačí vhodný pozemek, zhruba milion korun a  už do tří týdnů můžete bydlet ve vlastním domě. Takovou možnost nabízí takzvané freedomky. V  nabídce jsou prostory od velikosti čtyři krát čtyři metry do domů s užitnou plochou 111 metrů čtverečních. „Máme několik základních modelů, které se liší velikostí i uspořádáním. Freedomky prodáváme zhruba tři roky a zájem je od začátku extrémní. Kromě lidí z České a Slovenské republiky dodáváme naše produkty do Švýcarska. Máme připravené domky pro Rakousko, Austrálii, Holandsko a další země,“ říká jednatel společnosti Freedomky, která s nápadem na stavbu takového bydlení přišla, Libor Král. Firma má letos v plánu vyrobit asi čtyřicet domků. „Když si zákazník vybere konkrétní typ, může ho mít třeba do tří týdnů, pokud ho máme skladem. Když domek vyrábíme pro konkrétního zájemce, je dodací lhůta asi tři měsíce,“ vysvětluje Král. Postavený freedomek převeze na místo určení tahač a položí na jednoduché základové patky šroubované do země. Instalace jednomodulových freedomků trvá méně než  pět hodin  a ještě tentýž den mohou lidé bydlet. V  nabídce je několik základních modelů. Například model S, který nabízí dvaadvacet metrů čtverečních užitné plochy a  rozložení 1+kk, stojí 826 tisíc korun včetně daně z  přidané hodnoty.

06-09-mh13-04.indd 9

9

revitalizace

Základní modely je pak možné různě kombinovat. Největší skládaný freedomek je ve složení 5+kk a  nabízí 111 metrů čtverečních užitné plochy za necelých tři a půl milionu.

„„ Dům, který roste „Výhodou je, že se moduly dají postupně připojovat, takže je to dům, který roste,“ upozorňuje Král. Mezi zákazníky jsou lidé všech generací. „Mladým lidem se líbí základní věci, jako je design, efektivita vnitřního uspořádání a  také cena.. Zajímá je i  spotřeba energie. Dům jí spotřebovává málo, takže šetří. Podobné věci ale zajímají i důchodce. Potřebují už méně prostoru, takže se stěhují

ZDROJ: www.freedomky.cz

z  většího bytu do menšího, kde mají třeba přístup na zahradu,“ vysvětluje Král. Zájem o freedomky má ale i střední generace. „Lidé kupují freedomek třeba jako ubytování pro hosty nebo vejminek pro své rodiče. Další možností využití domku je na komerci. Může sloužit jako kancelář, předváděcí místo, prodejna, ateliér a  podobně,“ popisuje široké využití Král. Dům je kompletní dřevostavba a je možné ho napojit na inženýrské sítě. „Potřeba je elektřina, voda a  kanalizace. Vzhledem k  tomu, že dům nemá velké úniky tepla, tak se vyplácí elektrické vytápění. V  případě, že chce být zákazník absolutně nezávislý, je to možné zařídit. Můžeme dodat takzvaný ostrovní systém, což znamená, že dům je zásobovaný vlastními zdroji,“ dodává Král. Kromě freedomků si mohou lidé pořídit i  takzvaný mobilní

dům. Ten je však většinou určený spíše pro rekreaci v  teplejších měsících než na celoroční bydlení. „Existují ale i typy, které je možné k  trvalému bydlení využít a  část lidí o této možnosti uvažuje,“ říká Petr Vavroš ze společnosti Mobilní domy pro. I přesto jsou podle něj většinou mobilní domy brané jako alternativa k  chatě. „Důležitá je hlavně cena, mobilita není zas tak podstatná, je to spíše výhoda v  tom, že se obejde stavební povolení. Nejjednodušší slušný rekreační domek je možné pořídit už od sto padesáti tisíc korun. Je navíc kompletně vybavený, s  kuchyňskou linkou, sedačkami, ložnicí a  podobně. Za podobnou cenu by člověk ani toto samotné vybavení nekoupil,“ popisuje výhody mobilních domů Vavroš. Délka se pohybuje od osmi do dvanácti metrů. Rychlost dodání je podobná jako u freedomků. Když má firma vybraný typ skladem, je možné ho získat do několika dnů či týdnů. „Záleží i  na přípravě pozemku. Domek je připravený na napojení na sítě. Má zástrčku jak lednička, voda se pak napojí jakoukoliv hadicí. Je ale třeba vyřešit odpady. Většinou žumpou nebo napojením na kanalizaci. Existují i mobilní žumpy. Topení a vaření pak bývá na plyn,“ vysvětluje Vavroš.

Úhel pohledu Proč jsou naprosto neúčinné státní programy úspor energií? „„Program MŽP „Nová zelená úsporám“ je třeba doplnit Ministr životního prostředí vyhlásil program Nová Zelená úsporám, který má být pokračováním toho původního. Přestože v tom prvním programu byly již vyplaceny desítky miliard, žádné významné úspory energií se nekonaly. Proč? Většina prostředků tehdy směřovala do zateplení a nikoliv do techniky, tedy nejúčinnějších zdrojů tepla, přičemž odborníci dobře vědí, že efekt úspor u zateplení je desetkrát nižší než u investic do vytápěcích zařízení. Desítky miliard korun byly proto z velké části vynaloženy zcela zbytečně, nejen že nic neušetřily, ale emise, kvůli nimž se tento program především vyhlašoval, se tím spíše ještě zhoršily! Že je to jenom teorie? Kdybych si to sám před pár lety nevyzkoušel na svém domku, tak bych tomu také nevěřil! Zateplil jsem a očekával úspory – a ono se nedělo vůbec nic! Další rok jsem proto vyhodil plynový kotel, koupil teplovodní krb a nechal si udělat akumulační nádrž, na střechu jsem dal sluneční kolektory – a úspory se okamžitě dostavily! Takže otázka zní: kam alokovat ty další miliardy korun z emisních povolenek, aby skutečně došlo ke snížení spotřeby energie a hlavně ke snížení škodlivých emisí? Nejvíce škodlivých emisí a kouře nám produkují právě starší kotle na uhlí a kusové dřevo. Jejich průměrné stáří je přes 20 let a těchto kotlů se jejich uživatelé vzhledem k trvale nízké ceně paliva rozhodně ještě po mnoho let nemíní zbavit. Pokud ale k nim připojíme novou akumulační nádobu za cca 30 tisíc korun, tak i bez výměny kotle, tedy i s tím 30 let starým kotlem můžeme dosáhnout poloviční úspory paliva, a hlavně až několikanásobného snížení škodlivých emisí! Nebo můžeme podpořit automatické podavače paliva (ať už uhlí nebo pelet), které je možné namontovat i ke kotlům mnoho let starým, které se nevyplatí zatím vyměňovat a které nám pak uspoří též až polovinu paliva. A pokud někomu dosluhuje starý kotel, tak je třeba podpořit nákup nových kotlů, krbů či kamen, ve spojení s akumulační nádobou nebo s automatickým podavačem paliva případně nákup těch nejmodernějších kotlů na dřevo nebo uhlí s dobrou účinností v širokém rozmezí výkonu. A samozřejmě je třeba podporovat i nadále využití solární tepelné energie dotací na akunádrže s výměníky, a tím usnadnit jejich případné využití i pro kotle. S povděkem je proto třeba kvitovat, že ministr životního prostředí na základě mých připomínek před měsícem alespoň částečně upravil tento program a dotaci na zateplení podmínil výměnou vytápěcího zařízení za účinnější. Je však třeba jít ještě dále a tento program doplnit o akumulační nádoby a upřesnit, že kotlem se rozumí i krb či kamna.

„„ Nový zákon o ochraně ovzduší nic neřeší Kdo si myslí, že nový zákon o ochraně ovzduší nějak zásadně přispěje ke snížení emisí, tak se hluboce mýlí! Je totiž naprosto jedno, zda se dřívější pokuta za provozování nevyhovujícího kotle zvyšuje z 500 na 50 tisíc korun. Kvůli tomu nikdo z těch statisíců našich občanů svůj starý kotel nevymění za nový s lepšími emisemi. Velmi dobře totiž vědí, že žádný starosta nebude vyžadovat revizní zprávy a už vůbec nebude ukládat sousedům takové pokuty – to by se naprosto znemožnil. Bude to fungovat naprosto stejně jako u povinných revizí komínů, které také nikdo nekontroluje! Takže žádná hromadná výměna kotlů se v příštích 10 letech konat nebude, pokud nebude podpořena finančně státem.

„„ Je program na úsporu energií „EFEKT“ zkorumpovaný? Ani ministerstvo průmyslu a obchodu se se svým Státním programem na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie, tzv. EFEKT příliš nevyznamenalo. Hlavní jeho část se má týkat např. příruček, které by měly dát návod, jak ušetřit energie. Místo toho ale vydává miliony korun na nesmyslné brožurky, které neušetří ani jedinou kWh. A na druhé straně nemají šanci na dotaci příručky o skutečných úsporách.

„„ Průkaz energetické náročnosti budovy – povinný nesmysl? Od 1. ledna 2013 nám přibyl Průkaz energetické náročnosti budovy, který musí být povinně dokládán při prodeji, pronájmu budovy či k žádosti o stavební povolení, jehož vypovídací hodnota je prakticky nulová! Proč? Protože u toho nejdůležitějšího, co představuje přes 75 % dodané energie, tedy vytápění a přípravu teplé užitkové vody a je násobeno průměrnou roční účinností zdroje, jde většinou jen o odhad, který se od reálné účinnosti může lišit podle druhu zdroje až o 100 procent. Takže výsledné vypočtené hodnocení budovy se od toho reálného může lišit až o 37,5 procent, tedy graficky až o 3 třídy – například z třídy C (vyhovující) až do třídy F (velmi nehospodárné), což navíc otevírá obrovský prostor pro korupci. A za tenhle nesmysl máme ještě platit 10 tisíc korun? Program úspor Moravskoslezského kraje je zaměřen správně přímo na efektivní vytápění bez ohledu na druh paliva (tedy i na tzv. neekologické uhlí) svou podporou kotlů s automatickým přikládáním paliva. Ty sice mají výbornou účinnost v širokém pásmu jejich reálného využití, ale zase jsou dražší, takže je kupují jen ti občané, kterým starý kotel dosloužil a musí si koupit nový. Proto vzhledem k omezeným finančním prostředkům v řádu jen desítek milionů korun by tento program byl mnohem efektivnější podporou též akumulačních zásobníků, čímž by se vyřešila situace i té nejpočetnější části obyvatel Moravskoslezského kraje se starými, ale stále ještě provozuschopnými kotli, protože právě ty chrlí ta obrovská množství škodlivých emisí do ovzduší.

Michal Kárný

08.04.13 6:46

10

business snídaně

duben 2013

Dopravní infrastruktura v JMK? Potřebuje miliardy a regionální územní plán Aktuální situace v dopravní infastruktuře v Jihomoravském kraji je tristní. Takové hodnocení zaznělo z úst hejtmana Michala Haška na business snídani „Bezpečná dopravní infrastruktura Jihomoravského kraje“, která proběhla 25. března v brněnském hotelu Voroněž. Zúčastnili se jí také starostové, zástupci státních organizací i soukromých firem. V Jihomoravském kraji je 1 600 kilometrů silnic, které by nutně potřebovaly opravit. „Z našich celkem 4 tisíc kilometrů vozovek je to významný podíl. Pokud budeme počítat, že souvislá úprava jednoho kilometru nás vyjde na dva až tři miliony korun, bavíme se o částce čtyř až pěti miliard korun. Jde o sumy, které v tuto chvíli rozhodně nejsou v silách Jihomoravského kraje,“ uvedl Rostislav Snovický, vedoucí odboru dopravy jihomoravského krajského úřadu. „Aktuální situace je skutečně tristní,“ říká také hejtman kraje Michal Hašek. Silnice II. a III. třídy byly podle něj převedeny do majetku kraje s obrovským vnitřním dluhem.

Úvodní slovo převzal hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek.

Zástupci Jihomoravského kraje, města Brna, managementu Českých drah, Státního fondu dopravní infrastruktury, Ředitelství silnic a dálnic, Centra dopravního výzkumu, Správy a údržby silnic JMK, Drážního úřadu, Policie a KORDIS JMK, zástupci měst a obcí JMK, ale také soukromých firem diskutovali o bezpečnosti v dopravní infrastruktuře na jižní Moravě. FOTO: Attila Racek

„Potřebovali bychom miliardy, abychom uvedli naši silniční síť alespoň do ucházejícího stavu. Zadlužovat se ale nechceme. Teď kraj splácí dvoumiliardovou půjčku a  další tři miliardy na spolufinancování staveb z  dotací Evropské unie. Opravovat silnice z  nových úvěrů rozhodně nebudeme,“ dodal Hašek. Kraje podle něj navíc nemají vlastní zdroje na financování krajské dopravní infrastruktury. „Jedním ze zdrojů příjmů by v budoucnu mohlo být zavedení mýtného na regionálních silnicích,“ uvedl hejtman. Jihomoravský kraj trápí také absence silnic vyšších tříd. Stavbu

významných tahů – R43 z Brna na Moravskou Třebovou nebo rychlostní silnici z Brna do Vídně R52 – komplikuje to, že Jihomoravský kraj stále nemá schválené zásady územního rozvoje, které Nejvyšší správní soud zrušil. Nedávno navíc po žalobě ekologů škrtnul část územního plánu Pohořelic, kde je rychlostní silnice R52 zakreslená. „Je to vážný problém, ale na společných jednáních s  Jihomoravským krajem jsme se shodli, že neexistující zásady územního rozvoje nejsou překážkou pro to, aby se nemohlo pokračovat v přípravách. Kdykoliv je ovšem zahájíme, občanská sdružení se odvolají

Generální partner

Nejnovější trendy v řízení dopravy, bezpečnost přechodů a přejezdů, aktuální stav silnic a železnic. To byla hlavní témata.

a soudy pak ruší i platné územní plány,“ komentoval generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic David Čermák.

„„ Chybí rychlostní silnice i územní plán „R52 nás hodně trápí. Téměř každá debata s  přeshraničními kolegy nebo rakouskými podnikateli se stočí k  tomu, kdy bude u nás jasno. Tlak je skutečné velký a signály, že stavba není ani ve fázi

Partneři

příprav, jsou velmi znepokojivé,“ dodává starosta Mikulova Rostislav Koštial. Snídani zorganizoval vydavatel měsíčníku Moravské hospodářství, společnost Magnus Regio. Zúčastnili se jí zástupci Jihomoravského kraje a měst a obcí, dále také představitelé Ředitelství silnic a  dálnic, Státního fondu dopravní infrastruktury, Police ČR, Drážního úřadu, SŽDC, Centra dopravního výzkumu, ale také soukromých firem. Diskutovalo se mimo jiné o nejnovějších trendech v řízení dopravy, bezpečnosti přechodů a přejezdů i o plánovaných investicích. Organizátor

 závěry Závěry z business snídaně Bezpečná dopravní infrastruktura Jihomoravského kraje 2013 ■ Stav silnic II. a III. tříd je tristní, kraj by na jejich opravu potřeboval miliardy korun ■ Špatný je také stav mostů – 30 mostů z celkového počtu 1 070 je v havarijním stavu, 126 ve velmi špatném stavu ■ Krajům chybí vlastní zdroje financování – uvažuje se například o zavedení mýtného ■ Jihomoravský kraj nemá schválené zásady územního rozvoje – komplikuje to stavbu významných tahů R43 nebo R52. Přípravy podle Jihomoravského kraje i Ředitelství silnic a dálnic ale musí pokračovat ■ Z ŘSD poputuje na jižní Moravu celkem 13 milionů korun na obnovu vodorovného značení a doplnění svodidel, 150 milionů korun na opravu povrchů, 130 milionů korun na opravu mostů ■ Velkým problémem rozvoje dopravní infrastruktury je současný systém zadávání veřejných zakázek ■ Klíčovými projekty s podporou Jihomoravského kraje jsou výstavba R52 a R43, obchvat Brna a přesun brněnského železničního uzlu ■ V loňském roce došlo na železničních přejezdech v Jihomoravském kraji k 11 střetnutím a jednomu úmrtí. Nejvíce nehod se odehrává na místních a účelových komunikacích ■ Nehody na českých silnicích si vyžádají svou oběť každých třináct hodin, na jižní Moravě je to v průměru jednou za týden. Jihomoravští policisté loni řešili 6 670 nehod Mediální partner

inzerce

business snídaně business snídaně

Naše profesionální zkušenosti – záruka Vašeho úspěchu

2013

SETKÁNÍ ZÁSTUPCŮ ZE SEKTORU ZDRAVOTNICTVÍ 23. května 2013, 8.30–11.00 hod, hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno Záštitu nad business snídaní převzal:

Organizátor:

 Kongresové a konferenční prostory až pro 700 hostů. Salonky pro obchodní jednání.  Komfortní ubytování ve 368 pokojích**** a 110 pokojích H*** za výhodné ceny.

OREA Hotel Voroněž I**** Křížkovského 47 603 73 Brno tel.: 543 14 1377 [email protected]

OREA Hotel Voroněž II*** Křížkovského 49 603 73 Brno tel.: 543 14 2020 [email protected]

Projektová manažerka JANA RAŠKOVÁ Telefon: 542 425 231 GSM: 725 893 273 [email protected] www.magnusregio.cz Mediální partner:

www.voronez.cz

10-13-mh13-04.indd 10

Aktuální témata ve zdravotním sektoru budou předmětem diskuze odborníků z řad Ministerstva zdravotnictví, asociací a komor, ale také zástupců nemocnic z celé ČR. Předmět diskuze • financování zdravotní péče • ochrana dat ve zdravotnictví • dopady úhradového mechanismu na poskytovatele a pacienty • regulace objemu poskytované zdravotní péče a smlouvy s pojišťovnami • slučování krajských nemocnic • volba zdravotnických zařízení a nadstandardu, aj.

Program akce: 8.30 příjezd účastníků a snídaně 9.00 zahájení, úvodní slovo našeho hosta 9.30–11.00  otevřená diskuze na daná témata u kulatého stolu 11.00 předpokládané ukončení diskuse, neformální setkání u rautu

Smyslem setkání není pouze faktické zhodnocení situace, ale především reálná a otevřená debata v kruhu kompetentních osobností. Účastníci akce: Zástupci ministerstva zdravotnictví | Zástupci Jihomoravského kraje | Zástupci zdravotních pojišťoven | Zástupce Asociace českých a moravských nemocnic, Asociace krajských nemocnic | Zástupci lékařské komory ČR | Zástupci České lékárnické komory | Zástupci nemocnic ČR

Více na www.magnusregio.cz/akce.php

08.04.13 6:47

duben 2013

11

soutěž

Kritéria soutěže Jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí se mohou přihlásit s jakýmkoli zásahem, který považují za nejúspěšnější a nejdůležitější pro svou obec. Nemusí se jednat přímo o hrdinské činy, ale může jít o řešení mimořádných událostí, poskytnutí jiné technické pomoci či preventivní zásah, kterým odvrátili hrozící nebezpečí. Hasičské sbory mohou přihlásit akce, jež byly pro jejich obec nejpřínosnější (zvyšují prestiž sboru, rozvíjejí kulturní život v obci či jiným způsobem šíří dobré jméno dobrovolných hasičů).

DOBROVOLNÍ HASIČI ROKU 2013 Na začátku dubna odstartoval třetí ročník soutěže Dobrovolní hasiči roku Třetí ročník celorepublikové soutěže pro jednotky a sbory dobrovolných hasičů v České republice odstartoval 2. dubna. Sbory a jednotky dobrovolných hasičů se mohou až do 6. července 2013 hlásit se svými zásahy a uspořádanými akcemi, z nichž porota následně vybere vítěze pro každou kategorii. Od samotného vzniku je soutěž podporována také skupinou RWE. „Jsme velice rádi, že RWE v roli generálního partnera této soutěže může alespoň symbolicky ocenit záslužnou činnost dobrovolných hasičů v celé České republice,“ řekl Jan Valenta, jednatel a CEO RWE Distribuční služby. Jak a kdo se může přihlásit Do soutěže se mohou přihlásit sbory a jednotky dobrovolných hasičů obcí z celé republiky. Přihlašovací formulář najdou zájemci na www.dobrovolnihasiciroku.cz. V jakých kategoriích mohou dobrovolní hasiči soutěžit Soutěž probíhá ve dvou kategoriích: 1. Nejlepší jednotka sboru dobrovolných hasičů obce 2. Nejlepší sbor dobrovolných hasičů nebo hasičský sbor G e n e r á ln í p a r t n e r

org a niz á t or

Všechny přihlášené zásahy a akce musí prokazatelně proběhnout v období od 1. července 2012 do 30. června 2013. Průběh soutěže Soutěž bude probíhat ve dvou kolech. V prvním kole vybere odborná porota 5 nejlepších sborů a jednotek sborů dobrovolných hasičů v každé soutěžní oblasti. Z těchto finalistů vybere veřejnost absolutní vítěze svým hlasováním na webu www.dobrovolnihasici.cz.

rozdělení soutěžních oblastí

Odborná porota Členy odborné poroty jsou zástupci Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje, Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje, Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, Moravské hasičské jednoty, České hasičské jednoty, Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, organizátora soutěže a generálního partnera soutěže.

Na jaké soutěžní oblasti je ČR rozdělena sever Moravy – Moravskoslezský, Zlínský a Olomoucký kraj jih Moravy – Jihomoravský kraj a kraj Vysočina východ Čech – Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj střed-sever Čech – Ústecký, Středočeský kraj a Praha jih-západ Čech – Karlovarský, Plzeňský a Jihočeský kraj H l a vn í m e di á ln í p a r t n e r

Soutěž byla zahájena 2. dubna 2013 a přihlašování končí 6. července 2013. K přihlášení využijte elektronického formuláře na stránkách

www.dobrovolnihasiciroku.cz.

S o u t ě ž prob í h á v e spol u pr á c i

Záštitu nad soutěží převzal Brig. gen. Ing. Miloš Svoboda, náměstek generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR pro prevenci a civilní nouzovou připravenost

Pa r t n e ř i

M e di á ln í P a r t n e ř i

inzerce

PYROS/ISET 2013 – svět požárních a bezpečnostních technologií na brněnském výstavišti Z  avizovaných novinek si určitě zaslouží pozornost Thermo–Man od švýcarské firmy DuPont - unikátní zařízení, které bude v České republice poprvé k  vidění právě v  Brně. Thermo-Man slouží k  testování tepelné odolnosti v  akci a  jde o  jeden z  nejvyspělejších systémů pro vyhodnocení popálenin na světě. Figurína v  životní velikosti je umístěna v  prostředí o  teplotě roztavené lávy, kde měří ochranné vlastnosti oblečení pro hasiče, armádu, policii a pracovníky v průmyslu.

Ve dnech 22. až 24. května 2013 proběhne na brněnském výstavišti již 16. ročník mezinárodního veletrhu požárních a bezpečnostních techniky a služeb PYROS/ISET. Stejně jako před dvěma lety, i tentokrát se souběžně s veletrhem PYROS/ISET koná Mezinárodní veletrh obranné a  bezpečnostní techniky IDET. Pod společným názvem Veletrhy Integrovaného záchranného systému se v  Brně chystá kompletní přehlídka technologií a  služeb

10-13-mh13-04.indd 11

z  oboru bezpečnosti, obrany a ochrany. Vystavovatelům obou veletrhů přináší termínové spojení významné rozšíření portfolia návštěvníků. PYROS/ISET má velký význam pro bezpečnostní složky, ale samozřejmě je zajímavý také pro komerční subjekty, dobrovolné hasiče i  širší veřejnost. Expozice tohoto veletrhu budou umístěny v  pavilonu Z a na přilehlých venkovních plochách. Návštěvníci zde naleznou především techniku a  služby ze tří oblastí, a to požární, bezpečnostní a policejní. K  největším vystavovatelům veletrhu PYROS/ISET 2013 patří Továrna hasící techniky Polička, Deva-FM Frýdek Místek, Pramacom Praha, Agrotec Hustopeče, Gumotex Břeclav, Deconta Stehelčeves, Nordstahl Praha, Miele a  další. Kromě tradičních vystavovatelů se představí také nové firmy z  Česka i  zahraničí.

Doprovodná fotosoutěž „Já, hasič“ Na začátku dubna byla spuštěna i doprovodná V prvním kole vybere porota 30 nejlepších fotografií fotosoutěž, do které se mohou přihlásit profesionální a ve druhém kole o vítězi rozhodne veřejnost svým i amatérští fotografové. Do soutěže se přihlásíte hlasováním na webu. prostřednictvím elektronického formuláře na stránkách Adresa pořadatele: www.moravskehospodarstvi.cz. Zároveň musíte Magnus Regio s.r.o., Dvořákova 14, Brno 602 00 fotografii odeslat poštovní zásilkou na adresu pořadatele Obálka musí být opatřena heslem „FOTOSOUTĚŽ“ v elektronické podobě na CD nosiči v jejich plné kvalitě Fotografie je možné zasílat od 2. dubna a rozlišení definovaném v pravidlech. Snímky v jiné než do 31. července 2013 digitální podobě nebudou do soutěže zařazeny. Veřejné hlasování proběhne v období od 12. září do 8. října 2013.

PYROS-ISET_132x122+3_Sestava 1 3/28/13 8:04 PM Stránka 1 inzerce

16. mezinárodní veletrh požární a bezpečnostní techniky a služeb

„„ Kvalitní doprovodný program Tradičně vysoký počet účastníků očekává již dvanáctá mezinárodní konference PYROMEETING organizovaná generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiíky, tentokrát na téma „Požární ochrana historických památek“. Návštěvníci z  řad dobrovolných hasičů i  veřejnosti se mohou těšit také na speciální akce prezentující práci všech složek Integrovaného záchranného systému, tj. zásahy při požárech, dopravních nehodách i v bezpečnostně rizikových situacích. Více informací a předregistrace se slevou na vstupné naleznete na: www.bvv.cz/pyros

22. - 24. 5. 2013 BRNO - VÝSTAVIŠTĚ www.pyros-iset.cz Současně probíhá:

12. mezinárodní veletrh obranné a bezpečnostní techniky

Veletrhy Brno, a.s. Výstaviště 1 647 00 Brno Tel.: +420 541 152 944 Fax: +420 541 153 054 E-mail: [email protected] www.pyros-iset.cz

08.04.13 6:48

12

rozhovor

duben 2013

Veřejné zakázky jsou v útlumu, může za to zákon? rentnosti. Krom toho u  některých složitějších oborů je velmi náročné stanovit dílčí hodnotící kritéria. Úředníci však mnohdy nemají ani motivaci, při nejnižší ceně jim v zásadě nehrozí žádný postih…

Zákon o veřejných zakázkách čeká po roce změna. Pravidla se tak opět změní, již po dvacáté během sedmi let. „Výsledky za první Rok účinnosti novely ukazují, že složitý a administrativně náročný systém veřejného zadávání způsobuje v praxi obrovské problémy,“ říká Robert Pergl, předseda Komory administrátorů veřejných zakázek. Hana Nečasová Loni dotáhli veřejní investoři vyhlášené veřejné zakázky do konce jen v  necelé třetině případů. Je viníkem celé situace současný zákon o veřejných zakázkách? Jednoznačně. Proces zadávání veřejných zakázek je dnes velmi zdlouhavý a složitý. Doba ukončení zadávacího řízení se protáhla minimálně na dvojnásobek, velká část veřejných zakázek navíc končí u  antimonopolního úřadu. Ale to je přirozená daň za transparentnost. Pomohl podle vás skutečně zákon v boji proti korupci? Mám za to, že ano  – v  současnosti narazíte na korupci ve veřejných zakázkách jen výjimečně. Kauzy, které vyplouvají na povrch, mají svůj počátek před datem nabytí účinnosti novely, anebo jde o  tak zásadní a  očividné porušení zákona, že je snadné jej odhalit. V roce 2008 jsme sice dosáhli vrcholu, pokud jde o nehospodárnost při nakládání s veřejnými prostředky, ale od jedné „zdi“ jsme se

 Jessica Jde o finanční nástroj, který má členským státům EU umožnit investovat část evropských peněz do revolvingových fondů za účelem jejich opětovného použití, aby tak mohlo dojít k posílení a rozšíření investic do městských území.  JESSICA proto představuje alternativu a nový způsob využití prostředků ze strukturálních fondů EU. Členským státům EU umožňuje poskytovat podporu veřejným i soukromým subjektům na jejich investiční záměry formou úvěrů, záruk a vlastního kapitálu. Díky návratné formě této finanční pomoci lze – na rozdíl od tradičního modelu grantového financování – možné výnosy z těchto investic znovu použít k dalšímu rozvoji měst.  Nový způsob financování investic ve městech s sebou přináší i odlišný přístup k uskutečňování projektů, který předpokládá zapojení více subjektů do této realizace a spolupráci veřejného a soukromého subjektu. Odborníci předpokládají, že dotace budou postupně potlačeny podobnými programy jako JESSICA.

10-13-mh13-04.indd 12

Příliš nízká cena přitom s sebou nese i riziko dodatečných nákladů za vícepráce… Představa, že se cena „dohání“ vícepracemi, je mylná. Dnes si každý dává pozor. Velké společnosti na to doplácejí, malé krachují. A týká se to všech oborů  – nejen stavebnictví, ale například i poradenských služeb či projekčních činností…

Ve společnosti dnes panuje nedobrá nálada – pokud úředníci nevyberou nabídku s nejnižší cenou, je zakázka považovaná za kontroverzní.  FOTO: Jiří Mls

Veřejné zakázky v Česku Předpokládaná hodnota vypsaných veřejných zakázek v roce 2012 meziročně poklesla o 9,2 procenta, při srovnání období od dubna do prosince 2012 a 2011 poklesla celková hodnota vyhlášených zakázek o 47,4 procenta. Počet vyhlášených zakázek srovnáním období duben až prosinec ukazuje na pokles o 27,8 procenta. Komora administrátorů veřejných zakázek je občanské sdružení, které sdružuje významné české subjekty, jež se zabývají organizací zadávacích řízení a  problematikou veřejných zakázek. Jejich cílem je nastavit základní profesní, odborné a etické standardy a stát se tak garantem v oblasti administrace veřejných zakázek.

dostali ke druhé – dnes prakticky nejde zrealizovat vůbec nic. Úředníci tvrdí, že se bojí zadávat veřejné zakázky podle jiného kritéria, než je cena. Je jejich strach oprávněný? Domnívám se že ano. Ve společnosti dnes panuje nedobrá nálada  – pokud úředníci nevyberou nabídku s nejnižší cenou, je zakázka považovaná za kon-

troverzní, i  když nejnižší cena velmi často nepředstavuje nejlepší nabídku. Bohužel neexistuje jasná metodika, které by se dalo v praxi držet, a nutno říci, že ani orgány činné v  trestním řízení nemají ve věci často jasno. Jakou pak mají úředníci odpovědnost? V rovině pracovněprávní odpovídají do 4,5násobku mzdy.

Zásadní problém ovšem nastává z  hlediska trestněprávní odpovědnosti. Jde o do značné míry nerozpracovanou oblast bez jednotících závěrů, která vzbuzuje u  lidí, kteří se jí věnují, oprávněné obavy. Nejsou v  ní totiž jasně vymezeny hranice – s jistou dávkou nadsázky lze říci, že dovoleno je zde vše, ale cokoli může být trestné. Ve své  praxi jsem se setkal i  s  případy, kdy se kritérium, aby se veřejné zakázky účastnil někdo, kdo již obdobnou činnost či projekt realizoval, zdálo policii podezřelé. V  dnešní době je tak mnohem jednodušší vypsat veřejnou zakázku na nejnižší cenu, i když se za ni třeba nevytendruje kvalitní výrobek či služba. Nejde ale částečně také o neschopnost obcí zákon správně používat? Pochopitelně  – úředníci nemají zákonem přikázáno používat parametr nejnižší nabídkové ceny jako základní hodnotící kritérium. Často jsou ovšem při svém rozhodování limitováni obavami z nařčení z netranspa-

Jaké jsou podle vašich zkušeností největší problémy, se kterými se zadavatelé veřejných zakázek nejvíce potýkají? Podle mého názoru nemá smysl vyjmenovávat konkrétní problematické body, ale spíše se zamyslet nad celkovým pojetím zákona – každý krok při procesu zadávání veřejné zakázky je zákonodárcem přesně popsán a  sebemenší chyba, spočívající například v  opomenutí zalepit obálku, vede ke zrušení zadávacího řízení. Byť tato formální chyba vůbec nevedla k ovlivnění zakázky. Jaké jsou tedy vaše hlavní námitky proti současnému zákonu? Komora administrátorů veřejných zakázek nenavrhuje v oblasti zadávacích řízení žádné novum, ale spíše se snaží urychlit proces implementace některých ustanovení, která jsou již obsažena v návrhu nové směrnice o  zadávání veřejných zakázek. Rozhodně se přikláníme k  větší možnosti hodnotit kvalifikace a zkušenosti pracovníků. Dále máme za to, že v zákoně chybí možnost vypořádat se s  dumpingovou cenou  – navrhujeme, aby bylo možné vyloučit nabídky, které se nacházejí výrazně pod průměrnou cenou ostatních podaných nabídek. Rozumíme také námitkám vědeckých ústavů, kterým povinnost zrušit zadávací řízení při jediné nabídce způsobuje velké

Vlastníci bytových domů můžou čerpat z programu JESSICA Vlastníte bytový dům v lokalitě, která je označená za „vyloučenou“? Hledáte možnosti, jak zaplatit jeho opravu? Pak se podívejte na možnosti, které nabízí program Jessica, a  zpracujte žádost. Od září totiž můžete podávat žádosti o  výhodný úvěr Státnímu fondu rozvoje bydlení. Fond však slibuje, že po roce 2014 už na úvěr dosáhnou i ostatní žadatelé. Zatím však peníze z Integrovaného operačního programu mohou prostřednictvím programu  Jessica  využít všichni vlastníci, jejichž nemovitost leží ve městě se schváleným Integrovaným plánem rozvoje měst. Nezáleží přitom na právní povaze vlastnictví. Na zvýhodněné úvěry dosáhnou jak fyzické osoby, tak obce, společenství vlastníků jed-

notek či bytová družstva. Maximální výše úvěru pro jeden projekt činí 50 milionů korun. Jeden příjemce může získat úvěry za maximálně 120 milionů korun. „Finanční nástroj JESSICA bude alternativou původního programu Panel, avšak místo slevy k bankovnímu úroku bude poskytovat nízkoúročené úvěry na rekonstrukce a  modernizace bytových domů přímo SFRB,“ uvádí ředitel Fondu, Jiří Koliba. Hlavními přínosy takto nastaveného programu je výhodnost  úvěru s  úročením od 2 % p.a., navíc fixovaných po celou dobu splácení, tu lze nastavit až na dobu 30 let. Díky revolvingovému charakteru bude moci být podpora poskytována opakovaně a tím se také zvýší počet příjemců v  čase. „Bude tak zajištěna udr-

žitelnost podpory bydlení i  do budoucna,“ ocenil Koliba. Program vychází z  unijního podpůrného nástroje s  názvem Jessica, který má pomáhat obnově měst. Letos má pilotní verze tuzemského programu k  dispozici jen 600 milionů korun. Peníze navíc můžou jít tento rok pouze do lokalit nad 20 tisíc obyvatel, které mají zpracovaný takzvaný Integrovaný plán rozvoje měst. Týká se to například sídel s takzvanými vyloučenými lokalitami. Nyní má v  Česku tento plán 41 radnic, dalších 21 měst si může požádat o schválení plánu.  Od roku 2014 už ale budou mít šanci získat úvěry i  majitelé domů z  ostatních měst. Navíc by program měl mít víc peněz. „Pro následující programovací období chceme zajistit alespoň

dvě miliardy korun ročně opět prostřednictvím Jessiky,“ uvedla mluvčí SFRB Jana Marešová. 

„„ Peníze na zateplení I nadále však můžou vlastníci domů žádat o peníze z programu PANEL 2013+. O peníze už od 11. ledna zažádaly desítky majitelů a Státní fond jim už peníze přislíbil. „Peníze půjdou na celkové zateplení, výměnu oken a zateplení střechy, jde tedy o komplexnější  úpravy,“ prohlásila mluvčí SFRB Jana Marešová.  SFRB ke konci měsíce evidovalo přes 40 žádostí v  požadované výši úvěrů 243,3 milionu

problémy. A poslední, ale velmi důležitý bod  – nesouhlasíme s tím, aby se snižoval limit pro malou zakázku. Novela zákona o  veřejných zakázkách, která platí od loňského dubna, počítá s tím, že by se měl od příštího roku snížit limit ze tří milionů na rovný milion korun. Přitom Evropské unie vychází z hranice 500 tisíc eur, tedy asi 12,5 milionu korun. Dnes se u  nás podlimitní zakázka tendruje v zásadě stejným způsobem jako nadlimitní, a to považujeme za chybu. Změní některý z těchto bodů připravovaná novela? Zřejmě ne, těchto oblastí se podle všeho dotýkat nebude. Připravovaná ustanovení budou mít spíše dílčí, technický charakter. Zásadní změny ve veřejném zadávání by měla nastolit až chystaná evropská směrnice. Myslíte si, že Česko potřebuje tvrdší podmínky pro zadávání veřejných zakázek než ostatní země Evropy? Myslím si, že s  korupcí na tom nejsme zdaleka tak špatně, jak tvrdí různé neziskové organizace. A to platí i  ve  srovnání s ostatními evropskými zeměmi. Evropská unie navíc připravuje novou směrnici o  zadávání veřejných zakázek a  povinnost transpozice se bude pochopitelně vztahovat na všechny členské státy. Jak se tato harmonizovaná pravidla osvědčí v  praxi, bude do značné míry záležet na zkušenostech úředníků a na vyspělosti státního aparátu a  samosprávy.

 kdo je... Robert Pergl předseda Komory administrátorů veřejných zakázek

Robert Pergl (45) je absolventem Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze se zaměřením na mezinárodní právo. V současnosti působí na pozici managing partnera v advokátní kanceláři Dáňa, Pergl & Partneři. Specializuje se zejména na oblast veřejných zakázek, nemovitostní a stavební právo, právo informačních technologií a v neposlední řadě také na problematiku řízení firmy. Od roku 2010 působí také jako předseda Komory administrátorů veřejných zakázek.

korun. „Dosud doručené žádosti jsou v průměrné výši úvěru šest milionů korun, s  dobou splatnosti kolem 20 let,“ uvedla Marešová.  Program PANEL 2013+ je určen pro všechny vlastníky bytových domů, bez rozdílu technologie výstavby. Žádat tak můžou jak vlastníci panelových, tak i  cihlových domů. I tento program nabízí nízkoúročené úvěry na opravy a  modernizace bytových domů. „Důraz klademe na komplexní opravy, aby tak vlastníci vynakládali finanční prostředky účelně,“ vysvětlila Marešová. Úrok této půjčky je 0,88% p.a., přičemž fixace úroku po celou dobu splatnosti, kterou lze nastavit až na dobu 30 let. Z celkového počtu 4,7 milionu bytů v  České republice je podle fondu bydlení stále ještě potřeba rekonstruovat či modernizovat přes 1,5 milionu bytů s roční investicí 11 miliard korun. VERONIKA SLÁMOVÁ

08.04.13 7:15

duben 2013

Městské byty: velká města s privatizací končí Bydleli jste dlouhá léta v městském bytě za symbolický nájem. Následně jste byt za mimořádně výhodnou cenu od města koupili. Takový scénář se postupně stává minulostí. Velká města totiž postupně končí s privatizací bytového fondu. Ladislav Koubek Od letoška již trh nájemního bydlení není cenově regulován. Ceny jsou otázkou dohody vlastníka a nájemce. Nájemné v městských bytech se ledaskde přiblížilo nájmům tržním. A pro řadu měst se stalo významným příjmem. Motivace prodávat městské byty je tak logicky podstatně menší. Privatizace bytového fondu v  majetku města Ostravy začala v devadesátých letech, kdy město vlastnilo přes 46 tisíc obecních bytů. „Na přelomu století, po první části privatizace, se počet obecních

13

města a obce

FOTO: Jiří Hloušek bytů snížil na 33 tisíc. Během dalších dvanácti let se zprivatizovalo téměř 20 tisíc bytů a  v  současné době je v majetku města necelých 14 tisíc bytů,“ řekl Moravskému hospodářství ostravský primátor Petr Kajnar. A ty už se podle něj prodávat ve velkém nebudou. „Klíčovou funkcí samostatné působnosti obce je uspokojování potřeb bydlení občanů, a to zejména těch, kteří nejsou schopni plně se postarat o vlastní bydlení. Proto je nutné privatizaci ukončit,“ zdůvodňuje Kajnar. Dotáhnout v moravskoslezské metropoli chtějí pouze již zahájené privatizace či připravené menší dílčí privatizace bytových domů. Ostrava chce také prodat jednotlivé byty v domech, kde už není většinovým vlastní-

kem město. „Tím by mělo zůstat v našem majetku přes 11 300 bytů, což bude kolem 8,5 % ze všech bytů v Ostravě,“ zakončuje své plány ostravský primátor.

„„ Nájemníci mají přednost Postupné ukončení privatizace chystá i  Brno. „Město rozdělilo bytový fond na základě rozhodnutí zastupitelstva na dvě skupiny: domy, které si ponecháme ve svém majetku, a  domy připravované k  prodeji,“ říká tamní primátor Roman Onderka. Z  původního počtu 52 487 bytů chtějí brněnští

postupně prodat 26 530, přičemž 21 467 bytů už prodali. „Předpokládám, že zbývajících 5 063 bytů prodáme v  následujících dvou letech,“ uzavírá s naprostou přesností Onderka. Hradec Králové a Jihlava se už nehodlají bytů zbavovat. „Privatizace bytového fondu v  Hradci Králové skončila. Rozhodnutí o  dalším prodeji je plně v  kompetenci orgánů města,“ říká jednoznačně primátor Zdeněk Fink. „Jihlava má v  podstatě bytový fond zprivatizován, není plánována další masivní privatizace. Nadále si ponecháme byty v městské památkové rezervaci, byty v  domech, kde jsou ještě navíc nebytové prostory a byty v domech s  pečovatelskou službou,“ doplňuje jihlavský primátor Jaroslav Vymazal. Ve Zlíně letos privatizace pokračuje na základě schválených pravidel. „Jedná se o  doprodeje bytů v domech, kde je město Zlín minoritním vlastníkem, nebo v  případě zájmu alespoň 60 % nájemníků v  bytových domech,“ upřesňuje primátor Miroslav Adámek. Tradiční upřednostnění stávajících nájemníků radnice respektují i nadále. Brno nabízí k prodeji celé domy či domovní celky právnické osobě vytvořené výhradně z nájemců příslušného domu. Podobně i Jihlava prodává obsazené byty jedině nájemníkům. Volné byty prodává formou dražby. Právě prodej neobsazených bytů formou dražby či veřejné soutěže je stále častějším jevem. Jeho výhodou je finanční přínos pro města. S touto metodou počítají i například Hradec Králové a  Zlín. Ve městech, která privatizaci ukončila, lze předpokládat, že právě dražby či aukce se stanou jedinou možností, jak městský byt získat.

Na likvidaci solárních panelů vznikne finanční rezerva Dokončení ze strany 1 Až nyní ukládá nově zákon provozovatelům solárních panelů uvedených do provozu od prvního ledna financování předání k jejich zpracování, využití a odstranění elektroodpadu z panelů. „Do třicátého června musí provozovatel uzavřít smluvní vztah s jedním z provozovatelů kolektivního systému. A od prvního ledna 2014 do prvního ledna 2019 zajistit v rovnoměrných splátkách financování,“ přiblížil mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík. Peníze budou směřovat na účty kolektivních systémů založených nejméně čtyřmi výrobci elektrozařízení. Stát tak doposud nemá podle kritiků žádnou finanční rezervu na likvidaci panelů. Životnost panelů je pětadvacet až třicet let, pro provozovatele i výrobce panelů pořád ještě vzdálená budoucnost. Například starosta obce Hrušovan u Brna Miroslav Rožnovský se ale případných pozdějších problémů s likvidací solární elektrárny neobává. „Provozuje ji místní firma, kterou velmi dobře známe,“ řekl Rožnovský. Firma navíc ročně přispívá do obecní kasy sto tisíc korun a dalších padesát tisíc mateřské škole. Solární panely jsou vyrobené ze stoprocentně recyklovatelného skla, hliníků či mědi. „V Německu už mají linku, která je určená na likvidaci těchto panelů,“ podotkl Petr Ledvina z ekologického institutu Veronica. Kromě plně obnovitelných surovin mohou obsahovat panely také nebezpečné kadmium. Pohromu pro firmy zvažující stavbu solárních elektráren znamenalo zaplavení trhu levnými fotovaltaickými panely z Číny. Za Špidlovy vlády byl navíc garantovaný povinný výkup energie, kdy cena nesměla klesat ročně o více než pět procent. Energetický úřad ale o tři roky později stanovil výkupní cenu na více než čtrnáct tisíc korun za MWh. Stát navíc v souvislosti s rozmachem stavby fotovoltaických elektráren zavedl šestadvacetiprocentní solární daň. V České republice je nyní zhruba čtrnáct tisíc solárních elektráren. Veronika Vindišová

inzerce

KB Municipality MoravHosp 269x185 v3.indd 1

10-13-mh13-04.indd 13

22.2.13 14:53

08.04.13 6:48

14

města a obce

 aktuálně Bohumín jako první v ČR využije úvěr z EU Bohumín získá evropské peníze na přeměnu chátrajícího Národního domu na tříhvězdičkový hotel se secesní restaurací. Poprvé v ČR nepůjde o evropskou dotaci, ale výhodný dlouhodobý úvěr. Město na investici až 80,2 milionu korun využije 57,5 milionů korun z evropských fondů, které bude i s využitím příjmů z hotelu splácet až 12,5 let. Úvěr městu poskytne Českomoravská záruční a rozvojová banka, která spravuje fond rozvoje měst. Návratné financování projektů penězi z EU v Moravskoslezském kraji umožnilo zavedení iniciativy JESSICA.

Vozidla MHD „mluví“ se semafory Více času pro nastupování, méně čekání před semafory na křižovatkách a rychlejší průjezd Zlínem a Otrokovicemi. Podstatné výhody má přinést cestujícím i řidičům projekt Preference a plošná koordinace MHD. Až do konce dubna je ve fázi zkušebního provozu. V praxi systém funguje tak, že řidiči MHD dostávají prostřednictvím svých palubních počítačů do vozidla informaci, v kterém okamžiku mohou vyjet ze zastávky, aby měli na nejbližší světelně řízené křižovatce zelenou a mohli křižovatkou volně projet bez zastavování.

Pardubické referendum Místní referendum o členění Pardubic se uskuteční 13. června. Rozhodli o tom zastupitelé města. „I když k referendu přijde dostatečný počet lidí, tedy a ať se občané vysloví jakkoli, zodpovědnost z nás zastupitelů nikdo nesejme,“ upozornila primátorka Pardubic Štěpánka Fraňková. Obyvatelé Pardubic budou rozhodovat o tom, zda má být město dál rozděleno na osm městských obvodů, nebo mají politici hledat model úspornější. (haa)

Města patří mezi slušné věřitele

ve zvlášť složitých věcech si město objedná advokátní službu. Veřejnoprávní pohledávky vymáhá naše oddělení správy daní, poplatků a pohledávek. Do roku 2012 byly daňové nedoplatky vymáhány také prostřednictvím soudu. Od roku 2013 jsou zejména pokuty vymáhány prostřednictvím celního úřadu. Služby soudních exekutorů používáme jenom ojediněle,“ říká primátor Hradce Králové Zdeněk Fink. Aparát zaměstnanců vymáhajících pohledávky si nemohou dovolit malá města. „Při vymáhání pohledávek nás zastupuje právní kancelář, se kterou máme uzavřenou smlouvu,“ říká místostarosta Velké Bíteše Tomáš Kučera.

Dlužíte svému městu na poplatcích za komunální odpad nebo na nájemné? Tak si dejte pozor, aby vám nezazvonil na zvonek exekutor.

„„ Pohledávky jdou do desítek milionů

Ladislav Koubek Nájmy z  městských bytů a  nebytových prostor, poplatky za komunální odpad. To jsou nejčastější dva druhy obtížně vymahatelných pohledávek našich měst. A právě fakt, že se jedná o  velké množství spíše drobných pohledávek, situaci starostům výrazně komplikuje. „Z původního poměru 1 Kč nákladu města na vymožení 10 Kč obtížně vymahatelných pohledávek před třemi lety nyní tento poměr poklesl na 1 : 4. A po letošní úpravě může dále poklesnout kvůli očekávaným novým nákladům na vlastní exekutory až na 1 : 2,“ svěřuje se Moravskému hospodářství náchodský starosta Jan Birke. Přitom se jedná o  velké peníze: Náchod má asi 14 milionů korun obtížně vymahatelných pohledávek různého původu. „Náchod má na pozicích správců pohledávek po lhůtě splatnosti tři zaměstnance. Pokud nevymohou pohledávky v rámci příslušných zákonů, tak do konce roku 2012 byly dávány na příslušný soud žádosti o exekuce. To letos padlo. Město proto musí přistoupit samo k exekučnímu vymáhání pohledávek po lhůtě splatnosti,“ pokračuje Birke. Podle něho je celý proces velmi ztížený stále nově přijímanými zákony. Kvůli jejich změnám náklady na vymáhání pohledávek rostou. I když většinou jsou vůči dlužníkům komunální politi-

 poradna pod lampou

Následující příklad je typický: město eviduje dluh 2 700 korun u své obyvatelky. Ta své dluhy neplatila, dokud na dveře nezaklepal exekutor. Teprve poté šla k bankomatu a dluh uhradila. Navíc musela přidat 500 korun na náklady exekučního řízení. „Není možné tolerovat, když se někdo vyhýbá svým povinnostem,“ říká chomutovský primátor Jan Mareš. Jiná města tak striktní nejsou a rozlišují, zda se jim vůbec vyplatí pohledávku vymáhat. ci celkem shovívaví, najdou se i výjimky. Asi nejznámější mezi nimi je severočeský Chomutov. Tam městští správci daní vymáhají pokuty a poplatky nekompromisně. Exekucí jsou v Chomutově stovky.

„„ Přístup měst se liší Následující příklad je typický: město eviduje dluh 2 700 Kč  u své obyvatelky. Ta své dluhy neplatila, dokud na dveře nezazvonil exekutor. Teprve poté šla k bankomatu a celý dluh 2 700 korun v hotovosti uhradila. Protože však již byl vydaný exekuční příkaz, dlužnice musela přidat dalších 500 korun na

náklady exekučního řízení. „Každý si musí plnit své povinnosti a  patří k  nim i  placení poplatků a pokut městu. Není možné tolerovat, když se někdo svým povinnostem vyhýbá,“ říká chomutovský primátor Jan Mareš. Jiná města tak striktní nejsou a rozlišují, zda se jim určitou pohledávku vůbec vyplatí vymáhat. „Naskýtá se otázka, jestli je vůbec ekonomicky únosné, aby město neuhrazené pohledávky vymáhalo, když bude mít větší s  tím spojené přímé náklady, než kolik vymůže,“ říká Jan Birke. „Obecně obtížně se vymáhají pohledávky osob, které mají trvalé bydliště na radnici,“ dodává k tomu primátor Jihlavy Jaroslav Vymazal. Města se snaží být vůči dlužníkům korektní. „Oddělení exekucí vždy před započetím

■  Výměna zastaralých svítidel: Přípravu je třeba zahájit zmapováním stávajícího stavu. Říkejme tomuto kroku např. energetická analýza. Dokument by měl minimálně obsahovat informace o  přiměřenosti hodnoty rezervovaného příkonu (proudová hodnota rozvaděče) a  měrném instalovaném příkonu na jeden světelný bod. Výstupem je obraz o  energetické náročnosti soustavy a  kvantifikace objemu možných úspor. Důležitým dokumentem

Jak správně připravit návrh rekonstrukce veřejného osvětlení? tentokrát si posvítíme na je pro projektanta pasport veřejného osvětlení. Při znalosti zatřídění komunikací do tříd osvětlení (dle ČSN CEN/TR 13201-1), montážní problematiku rekonstrukce výšky a rozteče svítidel je úkolem projektanta najít svítidlo s takovými aby se výsledek maximálně přiblížil normou požadovaným soustav veřejného osvětlení. parametry, hodnotám pro danou třídu osvětlení s minimální výší provozních náObce obvykle pracují se dvěma kladů. Minimalizuje dobu návratnosti s důrazem na přiměřenou kvalitu svítidel. To je cesta jak snadněji získat financování prostřednictvím stupni rekonstrukce: buď soukromého kapitálu. s výměnou zastaralých svítidel ■  Celková rekonstrukce VO: za svítidla nová, nebo s celkovou Z  pohledu návrhu osvětlení, jehož zhotovení je prvním krokem na cestě k nové soustavě, je důležité nové zatřídění komunikací podle rekonstrukcí soustavy veřejného ČSN CEN /TR 13201-1, které je nezbytným podkladem pro stanovení osvětlení (rekonstrukce správných hodnot osvětlení. Úlohou projektanta je najít řešení v souladu s požadavky ČSN EN 13201, minimalizovat provozní náklady a dopady rozvaděčů, výměna kabelů, na životní prostředí. V  neposlední řadě je vhodné respektovat názor stožárů a svítidel). architektů a  památkářů pokud se jedná o  urbanisticky či historicky hodnotné oblasti. Výpočet je podkladem pro ostatní projekční kroky v oblasti elektroinstalační a stavební. Provedené ekonomické propočty

14-16-mh13-04.indd 14

duben 2013

samotného vymáhání upozorní dlužníka na existenci dluhu a  umožní mu dobrovolné zaplacení. Platí také zásada, že oddělení exekucí slučuje při vymáhání všechny pohledávky dlužníka,“ říká brněnský primátor Roman Onderka. Stejně jako jiná velká města i Brno vymáhá dluhy zpravidla prostřednictvím vlastních zaměstnanců. „Pohledávky vzniklé v  samostatné působnosti např. ze smluv o pronájmu jsou předávány Oddělení exekucí Odboru rozpočtu a  financování za účelem jejich vymožení vlastními prostředky, soudem nebo prostřednictvím soudních exekutorů,“ dodává Onderka. Podobně je tomu v  Hradci Králové. „Soukromoprávní pohledávky vymáhá magistrát města prostřednictvím právního oddělení. Výjimečně

Výše pohledávek po lhůtě splatnosti se u větších měst hravě přehoupne přes deset milionů korun. „Evidujeme pohledávky na poplatku za odpad ve výši zhruba 8 milionů korun. Z  toho obtížně vymahatelných je asi 5 milionů korun – a to především od nezletilých, sociálně slabých a od lidí z problémových lokalit. Na pokutách máme pohledávky ve výši asi 10 milionů korun, z  toho 5  milionů je vymáháno prostřednictvím exekutora,“ říká primátor Přerova Jiří Lajtoch. Podobně je na tom Zlín. „Oddělení vymáhání pohledávek evidovalo k  31.  prosinci pohledávky z  nájmů bytů v  celkové výši 12,8 milonu korun,“ dodává tamní primátor Miroslav Adámek. V  Hradci Králové evidují obtížně vymahatelné pohledávky za 25  milionů a  moravská metropole za více než 82  milionů. K  tomu je však v  Brně nutno přičíst zvlášť evidované pohledávky za komunální odpad, které vymáhá Odbor životního prostředí, ve výši 57 milionů korun. I když se jedná o sumu větší než roční náklady města na provoz všech poboček knihovny Jiřího Mahena, Brno z  ní asi velkou část neuvidí. Jedná se o poplatky za období 2002–2012 a zejména u  starších pohledávek brněnští moc peněz nevymohou.

ukazují, že při dnešních cenách energie a výši investičních nákladů, nelze celkovou rekonstrukci osvětlení financovat z úspor dosažených instalací moderních technologií. Jinými slovy, soustava si na sebe nevydělá!

■ Co je třeba znát pro volbu optimálního systému regulace: Snížení provozních nákladů je vhodné provádět pomocí regulačních systémů a tím snížit energetickou náročnost. Regulaci je vhodné posoudit v souvislosti s uvažovanými technologiemi osvětlovacích těles. Výbojky, LED, zářivky, indukční výbojky? Regulace uvedených zdrojů světla je založena na odlišných fyzikálních principech. V dnešní době hojně používaná centrální napěťová regulace může znamenat problém při změně technologie osvětlovacích těles. Např. záměna výbojkových svítidel za LED svítidla. Myslím, že lze v  současné době doporučit princip trvalého zachování napájecího napětí 230V na svorkách svítidel a regulační opatření řešit elektrotechnickým vybavením svítidel. Je třeba se velmi pečlivě zabývat ekonomickým přínosem regulačních prvků. Ing. Petr Míka, Artechnic-Schréder Autor je absolventem elektrotechnické fakulty ČVUT Praha, oboru Ekonomika a řízení energetických soustav. Po skončení studia se pohyboval v oblastech ekonomiky a provozu energetiky. Od roku 1991 se plně věnuje problematice osvětlení.

 příště... Výbojky, LED, zářivky, indukční výbojky? Tak o tom zase příště. Diskutujte o tématech s námi! Na vaše dotazy, náměty či zkušenosti se těšíme na [email protected] nebo [email protected].

08.04.13 6:51

duben 2013

15

seriál

Klíč k úspěchu v USA? Zaměřte se na úzkou skupinu zákazníků Spojené státy americké představují největší a nejsilnější ekonomiku co do objemu, ale také co se kupní síly týče. Je to země s nejvyšším počtem inovací a průmyslových patentů. Pokud se tedy některé zahraniční společnosti podaří na zdejším trhu prosadit, prestižní reference pak využije kdekoliv na světě. Kamila Fuchsová Trh v  USA nabízí díky více než 310 milionům spotřebitelů značný potenciál a  poskytuje mnoho nevyužitých možností. Pokud se rozhodujete, jestli zde zkusit své štěstí, nespoléhejte se však pouze na něj. Podle manuálu pro exportéry, který vydalo Velvyslanectví ČR ve Washingtonu, by se o vstup na americký

Dobře fungující systém, velké množství zákazníků, výborně fungující logistika i obrovská konkurence. České firmy mají ve Spojených státech přesto co nabídnout. trh měly pokoušet pouze firmy ekonomicky stabilní a  s dlouhodobější vizí. Situaci a potenciální příležitosti musíte mít dopředu důkladně zmapované, musíte být připraveni. Firmy z původních členských zemí EU, které v  USA úspěšně působí, mají totiž oproti českým firmám a podnikatelům čtyřicetiletý náskok. České společnosti zde však mají co nabídnout a mají na to v USA byznys dělat. „Amerika je obrovský a  vyspělý trh. Znamená to, že máte

velmi dobře fungující systém, velké množství zákazníků, výborně fungující logistiku, ale zároveň i  obrovskou konkurenci. Když tohle slyšíte, tak by vás to mohlo odradit, ale takový trh má velkou výhodu. Můžete si najít nějakou skulinku. Něco, co by v Česku nemělo smysl dělat, protože není dostatek zákazníků. Ale v  USA na tak velkém trhu to bude obrovský business,“ říká pro Moravské hospodářství John Vaňhara, český podnikatel, který v USA úspěš-

KAS13-036 inzerat 2013-10DEF - pobytove balicky - 132x90 mm.ai 1 2. 4. 2013 13:52:28

ně podniká hned s několika firmami. „Jednu dobu jsem prodával kola dovezená z Číny, ale zaměřil jsem se jen na kola, na kterých se jezdí na pláži – kola bez přehazovačky s jednou rychlostí. Záměrně jsem se zaměřil na velmi úzkou skupinu zákazníků, ale přesto jsem prodal stovky kol každý měsíc. Můj rekord bylo 800 prodaných kol za měsíc. Na české poměry je to obrovské číslo, na americké poměry malý business. To je ale důvod, proč vidím i pro Čechy obrovské šance na americkém trhu. Dají se najít skuliny, které můžete dobře využít,“ vysvětluje Vaňhara. Průvodním znakem americké obchodní kultury je snaha o jednoduchost a přímost, při prezentaci a  jednáních je proto lepší používat krátká a jasná stanoviska bez přílišného vysvětlování a  popisování složitých souvislostí. Riziko je součást podnikání a  neúspěch v  podnikání není brán jako ostuda. Neuspět a  začít znovu je normální. Neomlouvá se ale neznalost prostředí, ta může být pro české firmy největším rizikem. Nevyplácí se ani přenášení zkušeností z Česka do USA. „Ono to totiž v  USA funguje jinak. A český

UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK DUBNOVÉ INZERCE: do 29. 4. 2013

podnikatel se může odsoudit dobrovolně k  neúspěchu, když zdejší podmínky podnikání nepochopí,“ upozorňuje Vaňhara.

VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o. Dvořákova 14, 602 00 Brno telefon: 542 425 210 e-mail: [email protected] www.magnusregio.cz

patří do Brno TOP 100

„„ Neznalost neomlouvá

JEDNATELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová e-mail: [email protected]

Na druhou stranu je v  USA dobré, že zde nemusíte řešit problémy jako při vstupu do rozvojových zemí. „Funguji platby. Funguje logistika. Funguje právo. Je tady obrovské množství zákazníků, kteří vždy hledají to nejlepší pro sebe,“ říká John Vaňhara. V USA se nehraje tolik na loajalitu, ale na to kdo nabídne nejlepší cenu a podmínky. Kdo to dokáže, ten vyhraje. Čeští podnikatelé se také v USA mohou obrátit na několik organizací. „Ve vztahu k českým exportérům podporujeme úzkou týmovou spolupráci a koordinaci aktivit všech subjektů ČR, které v USA působí, tj. Velvyslanectví ČR ve Washingtonu, Generálních konzulátů ČR v New Yorku, Los Angeles a  Chicagu, zahraničního zastoupení agentur CzechTrade v Chicagu, CzechInvest v New Yorku a v Silicon Valley, CzechTourism a Českého centra v New Yorku,“ doplňuje Josef Dvořáček z  ekonomického úseku Velvyslanectví ČR ve Washingtonu.

asistentka: Jana Kiršová, tel.: 542 425 210 gsm: 774 262 488 e-mail: [email protected] REDAKCE: šéfredaktorka: Mgr. Hana Nečasová gsm: 774 112 643 e-mail: [email protected] redaktoři: Ladislav Koubek, Jan Pacas, Michal Kárný, Veronika Vindišová, Veronika Slámová, Kamila Fuchsová foto: Jiří Hloušek MARKETING a PRODUKCE: Bc. Jana Rašková tel.: 542 425 231, gsm: 725 893 273 e-mail: [email protected] OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitelka: Monika Syslová, tel.: 542 425 239 gsm: 774 112 138 e-mail: [email protected] obchodní manažerky: Alexandra Janků, gsm: 725 006 094 e-mail: [email protected] Erika Hejčová, gsm: 774 010 540 e-mail: [email protected] TISK: SAMAB BRNO GROUP, a. s. Cyrilská 14, 614 00 Brno www.samab.cz REGISTRACE: MK ČR E 18141

inzerce

Rejstřík firem Artechnic-Schréder – 14 Alpine Bau CZ – 1 Ambruz & Dark – 16 Artechnic-Schréder – 14 Astig – 9 Bonus Praha Investment – 6 BoTe – 6 COLAS CZ – 1 Colliers International – 6 CTP – 4 Cushman & Wakefield – 6 Devolon – 5

Seznam Inzerentů Elam – 8 Energy Consulting – 9 Eurovia – 1, 3 Freedomky – 9 Habau CZ – 1, 3 Hanácká realitní kancelář – 6 Metrostav – 2 Mint Inestment – 5 Mobilní domy pro – 9 OHL ŽS – 1, 2 PORR – 1 Pro-bio – 5

Properity – 4 PSJ – 1, 2 RE/MAX – 6 Ryanair – 16 Separa – eko – 8 SMC Development – 4 Strabag – 2 Trigema – 6 Volanski Group – 6 WizzAir – 16

ČEPS, a. s. – 7 GOLF BRNO a. s. – 15, 16 Komerční banka, a. s. – 13 Novitum s.r.o. – 3 OREA Hotel Voroněž – 10 Veletrhy Brno, a.s. – 11

V příštím čísle Moravského hospodářství:    

Vodohospodářství a protipovodňová opatření Efektivní management Veřejné prostory a městská zeleň Speciál Doprava ve městě

Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: [email protected] Květnové číslo Moravského hospodářství dostanete na váš stůl do 13. května 2013. inzerce

business meeting 2013 business meeting ENERGETIKA V ČR A PODPORA EXPORTU

14. května 2013, 8.30 –13.00 hod., hotel Kaskáda, Na Golfu 1772, Kuřim

Organizátor:

Projektová manažerka JANA RAŠKOVÁ Telefon: 542 425 231 GSM: 725 893 273 [email protected] www.magnusregio.cz Mediální partner:

Záštitu nad meetingem převzali:

V květnu proběhne diskuze u kulatého stolu na stěžejní témata týkající se energetiky a podpory exportu v ČR.

Program akce:

Účastníci akce:

Předmět diskuze • Je v ČR dostatek zakázek do energetiky? • Jaký je stav energetiky v ČR v současné době? • Co jí nejvíce pomáhá a naopak nejvíce brzdí? • Je současná podpora státu dostatečná? • Je dostatečný program podpory exportu výrobců a dodavatelů energetických celků na jiných trzích než v ČR?

8.30 příjezd účastníků, registrace a snídaně

Zástupci ministerstva průmyslu a obchodu ČR

9.00–11.00  otevřená diskuze na daná témata u kulatého stolu

Zástupci České exportní banky

11.00–12.00  raut a neformální část meetingu 13.00 ukončení setkání

Zástupci Exportní garanční a pojišťovací společnosti Zástupci předních energetických společností v ČR

Více na www.magnusregio.cz/akce.php

14-16-mh13-04.indd 15

08.04.13 6:51

16

firmy v pohybu

Konec anonymních akcií, konec korupce? Poslanci schválili ci. Listinné akcie na majitele se v České republice hojně využívav únoru ve třetím jí. Například podle analýzy České čtení vládní kapitálové informační agentury mělo v  prosinci loňského roku návrh zákona, tento typ akcií 53,5 % (13 411) jímž se omezuje tuzemských akciových společností, tedy nadpoloviční většina. vlastnictví „Jeden z  důvodů, proč akcilistinných akcií na ové společnosti dávají přednost právě listinným akciím na mamajitele. jitele, je nepochybně to, že jsou Kamila Fuchsová Zákon má významně zvýšit transparentnost akciových společností a  být tak jedním z  prostředků boje proti korup-

spjaty s  nízkými administrativními náklady. Na druhou stranu nelze přehlížet, že listinné akcie na majitele mohou být, a  často také jsou, prostředkem, který umožňuje nízkonákladové, snadné a v podstatě neodhalitelné provádění korupčních jedná-

ní,“ říká Robert Schuster z  ministerstva spravedlnosti. Vládní návrh zákona počítá s tím, že si akciová společnost bude muset vybrat mezi různými prostředky transformace listinných akcií na majitele, a to mezi změnou na akcie na jméno, imobilizací – tedy fyzickou úschovou v  bance, kde bude veden účet na akcionáře, přičemž schovatel imobilizovaných cenných papírů bude mít povinnost předávat informace orgánům činným v  trestním řízení podle příslušných právních předpisů, a zaknihováním u centrálního depozitáře. Všechny tři možnosti transformace anonymních akcií vedou ke stejnému cíli, tedy k možnosti

identifikovat akcionáře v jakémkoliv okamžiku. Možnost výběru dává větší prostor akciovým společnostem a  dává jim možnost minimalizovat náklady na transformaci. Úplné zrušení akcií na majitele by vedlo ke stejnému efektu jako navrhovaná opatření, jenomže by bylo mnohem dražší.

„„ Na výběr ze tří možností „Ačkoliv jakýkoliv zásah do stávajícího stavu bude spjat s jistým zatížením soukromého sek-

Ostravské letiště nabídne lety do Londýna, do Tel Avivu zatím ne Ostravské letiště Leoše Janáčka se stane sto osmdesátým letištěm, ze kterého bude létat největší nízkonákladový letecký dopravce v  Evropě. Společnost Ryanair totiž plánuje od druhého června třikrát týdně lety z Mošnova do Londýna. Letenky nabídne za dvacet až třicet eur. „Budeme létat na letiště Londýn-Stansted, a  to vždy v  úterý, ve čtvrtek a  v  sobotu,“ uvedla

Henrike Schmidt ze společnosti Ryanair. Letiště v Otravě je teprve druhé v České republice, odkud bude tato společnost odbavovat letadla. Novou leteckou trasu Ryanair oslavila prodejem sto tisíců zlevněných letenek za 409 korun, které byly dostupné od jedenáctého února. „Společnost počítá s tím, že ročně přepraví z letiště Leoše Janáčka čtyřicet tisíc cestujících,

 destinace Pravidelné lety z Ostravy ■  Praha ■  Paříž ■  Londýn ■  Vídeň

z  Brna a  Ostravy celkem sto osmdesát tisíc,“ přiblížila mluvčí Moravskoslezského kraje Petra Špornová. Jak informovala mluvčí ostravského letiště Michaela Kubešová, od ledna opět začali odbavovat letadla do Vídně. „Obnovíme také lety do Paříže, a  to od dubna,“ doplnila Kubešová. Kvůli špatné bezpečnostní situaci jsou nadále přerušené lety

duben 2013 toru, v daném případě převažuje veřejný zájem na transparentnosti podnikatelského prostředí a  zprůhlednění vlastnických struktur akciových společností,“ říká Robert Schuster. Návrh postoupený v  březnu senátu neprošel, senát do něj doplnil své pozměňovací návrhy. Z  toho důvodu bude znovu projednán v poslanecké sněmovně. Podle senátem schváleného návrhu by společnosti ucházející se o  veřejné zakázky nebo dotace na obnovitelné zdroje musely mít své akcie zaknihované v centrálním depozitáři, jedná se tedy o  zpřísnění poslaneckého návrhu. Je otázkou, jestli návrhy prosazované senátem nebo poslaneckou sněmovnou, budou v konečném důsledku vůbec parlamentem schválené. Senátnímu návrhu se vyčítá, že by mohl být v rozporu s evropskými předpisy o  zadávání veřejných zakázek, vzhledem k  tomu, že pozměňovací návrhy byly připraveny bez rozsáhlejšího prozkoumání pro-

blematiky a  vyloučení možných rozporů s jinými předpisy. „O přínosech zákona, ať už by byl přijat v jakémkoli z těchto dvou znění, by se dalo rovněž polemizovat,“ upozorňuje advokátka kanceláře Ambruz & Dark Jaroslava Ignáciková. Právní úpravu je podle ní snadné obejít, například tím, že se akcionáři českých společností stanou zahraniční společností s anonymní vlastnickou strukturou. „Zrušením listinných akcií na majitele se tak nezabrání, aby se veřejných zakázek účastnily společnosti s  nejasnou vlastnickou strukturou. Původní záměr právní úpravy, tj. zamezit společnostem s  nepřehlednou vlastnickou strukturou účasti ve veřejných zakázkách, se poslaneckou sněmovnou schváleným návrhem nedosáhne. Vyspělé západní země proto volí raději úpravu zvýšení transparentnosti právnických osob, které jsou příjemci veřejných prostředků, místo plošného zákazu anonymních akcií,“ dodává Ignáciková.

do Tel Avivu. „V letních měsících opět plánujeme charterové lety do Sardinie, Portugalska i Itálie,“ podotkla ještě mluvčí ostravského letiště. S  dopravci vyjednává také brněnské letiště. Nedávno podepsali memorandum s italskou společností SEA. Jihomoravský kraj tak chce pojistit pravidelnou leteckou linku do Paříže. Zástupci kraje a  letiště se setkali také s místními podnikateli. „Dohodli jsme se na vzájemné spolupráci, slíbili nám podporu,“ informoval náměstek hejtmana Roman Celý. Spolupráce v oblasti marketingu se bude týkat  propagace a  ob-

chodních aktivit ve vztahu k dopravcům. Z  brněnského letiště létají letadla do Milána dvakrát týdně. „S milánským letištěm budeme vzájemně koordinovat aktivity tak, abychom podpořili rozvoj letecké přepravy osob a  zboží,“ doplnil ředitel brněnského letiště Tomáš Plaček. Od prvního dubna budou z  brněnského letiště opět létat letadla do Moskvy, kde na ně naváží linky směřující do třiačtyřiceti ruských měst. Naopak skončila linka do Říma, kterou kvůli šetření zrušila společnost WizzAir. VERONIKA VINDIŠOVÁ

inzerce

Našli jsme to správné místo pro vaše firemní akce Vybrat si s nabídky hotelových a kongresových prostor může být vzhledem k široké a nepřehledné nabídce náročné. Pokud plánujete školení zaměstnanců nebo program pro obchodní partnery, musíte si stanovit jasné kritéria na uspořádání akce – lokalitu, velikost kongresových prostor, hotelové a parkovací kapacity, požadavek na catering a  program a  v  neposlední řadě úroveň zařízení a rozpočet. Brno je ideální destinace pro akce, jejich účastníci jsou z celé České republiky, případně i  ze Slovenska a Rakouska. Hotel Kaskáda leží 10  km severně od Brna a je velmi dobře dostupný z  dálnice D1, od Brněnské přehrady i výstaviště. Jeho umístění mimo centrum města má své nesporné výhody a  přednosti. V  prvé řadě je to zasazení hotelu do areálu 27mi jamkového golfového hřiště na úpatí přírodního parku Baba. Okolní zeleň, vzdálenost od ruchu velkého města a  atmosféra golfového hřiště je opravdu jedinečná a nabíjí vás energií. Co vás také možná nenapadlo, je fakt, že pro stmelení pracovního kolektivu nebo neformálního strávení večera s obchodními partnery je nemožnost si odběhnout do centra na nákupy nebo za kamarádem ze studií ideální.

14-16-mh13-04.indd 16

Podniky pro velký počet účastníků, jako jsou například turnaje, předváděcí nebo zkušební akce, nejsou problém  – v resortu, v bezprostřední vzdálenosti od hotelu je kapacita parkoviště až pro 200 aut. Resort disponuje komplexním zázemím – kromě samotného kongresového centra, organizátoři mohou počítat s  hotelem, wellness centrem, restaurací a v neposlední řadě službami golfového hřiště.

Kongresové centrum bylo vybudováno teprve před 4 lety, takže jeho technické, dispoziční a  architektonické standardy odpovídají nejmodernějším a  aktuálním trendům. Školící prostory jsou schopny pojmout maximálně 150 osob, ideální jsou pro akce do 100 osob a  zahrnují hlavní kongresový sál, který lze rozdělit až na 4 části, 2  salónky, samostatnou restauraci, bar, 2 bowlingové dráhy a  golfový simulátor. Na

bungalovů. Hlavní myšlenkou hotelu je poskytnutí prostoru, vzdušnosti, čistoty designu a  propojení s  okolní přírodou. Každý z 50 dvoulůžkových pokojů má vlastní vstup na terasu s  výhledem do údolí, na hlavní budovu a  hřiště. Hosté mají v ceně ubytování vstup do wellness centra zdarma. Komorní a útulné prostředí nabízí bazén s protiproudem, 2 sauny, privátní whirpool a masérské služby. Kromě klasické nabídky indoorových i  outdoorových volnočasových aktivit má Kaskáda jednu specialitu a  tou je golfová klinika. Tento většinou 2hodinový program pro firmy je vedený profesionálními golfovými trenéry na přilehlých tréninkových plochách. Trenér účastníky seznámí zábavnou formou s golfovým prostředím, vyzkoušejí si golfový postoj, odpal a  švih. Doporučujeme pro stmelení kolektivu, podporu přirozené soutěživosti, motivaci zaměstnanců nebo vytvoření dobrých vztahů s klienty. Golfová klinika je samozřejmě vhodná pro začátečníky, ale i pro pokročilejší úrovně golfistů máme řešení, a  to je hra na veřejném hřišti nebo přímo na mistrovském hřišti. Hotel Kaskáda nespoléhá pouze na krásné prostředí a design, ale poskytujeme svým návštěvníkům perfektní servis, ochotný personál, chutné jídlo a individuální přístup.

kongresový sál navazuje velká terasa s grilem a venkovním posezením, která se dá využít na neformální část školení nebo firemní večírek. Pokud by počasí úplně nepřálo, část je zastřešená

a k dispozici jsou teplomety. Architekti odmítli umístit do zeleně klasickou hotelovou kostku, využili proto přirozený spád terénu a hotelové pokoje zapracovali do luxusních dřevěných

Kontakty: Tel.: 541 511 711 E-mail: [email protected] www.golfbrno.cz www.hotelkaskada.cz

08.04.13 6:53