Nemocniční listy. Středočeská záchranka o Velikonocích. Odborná diabetologická ambulance v Benešově. Počítačová navigace na mladoboleslavské ortopedii

Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Květen 2011

Oblastní nemocnice Příbram | Oblastní nemocnice Kladno | Oblastní nemocnice Kolín | Klaudiánova nemocnice | Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov | Nemocnice Kutná Hora | Záchranná služba

Středočeská záchranka o Velikonocích Str. 10–11

Odborná diabetologická ambulance v Benešově Str. 32–33

Počítačová navigace na mladoboleslavské ortopedii Str. 46–47

str. 18–23

str. 24–29

str. 30–35

str. 36–41

str. 42–47

str. 12–17

str. 10–11

02

03

Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic

Nemocniční listy Květen 2011

Úvodní rozhovor

Obsah

Rozhovor s ekonomickým náměstkem ředitelky Krajské nemocnice Středočeského kraje, p. o., ing. Jaroslavem Pokorným:

„Centrální nákup představuje interaktivní vazbu“ Pro pacienty takřka neviditelná, ale z hlediska nemocnic navýsost důležitá – to je ekonomická stránka provozu zdravotnických zařízení. O problémech, s nimiž se krajské nemocnice v tomto ohledu potýkají, a o výhledu do budoucna jsme hovořili s ing. Jaroslavem Pokorným. nout kladného vyúčtování, takže je na tom relativně lépe než v roce minulém, nicméně platby od pojišťoven ani zdaleka nemohou pokrýt rozsah péče, kterou nemocnice poskytuje. Mohl byste odhadnout výši neuhrazených regulačních poplatků od pacientů? Nakolik je úspěšné jejich vymáhání? Pokud jde o standardní poplatek 30 Kč, resp. 90 Kč za pohotovost, nejde o závratné částky, ale je potřeba říct, že se velice těžko vymáhají. Tam, kde to lidé tzv. „zkoušejí“, jsme přistoupili k tomu, že po druhé převzaté upomínce pokračujeme ve vymáhání soudní cestou, a to i kvůli například 120 Kč – jde především o princip. Druhou otázkou, kterou řešíme, jsou účty za hospitalizace, což je poněkud složitější, protože jsme museli odepsat pohledávky za cizinci v řádu desítek tisíc korun. V tomto směru spolupracujeme i s cizineckou policií. Neznamená to však, že by všichni cizinci neplatili, právě naopak, většina z nich má navíc standardní pojištění v některé ze zemí EU, ale vzhledem k výši částky je i jediný případ nezaplacení výrazný.

Jaká je v letošním roce situace s platbami od zdravotních pojišťoven? V roce 2011 jsou na tom jednotlivé nemocnice různě, protože referenčním obdobím je rok 2009. Například kladenské nemocnici se za rok 2009 podařilo dosáh-

Jaké jsou finanční náklady na provoz nově otevřeného Centra akutní medicíny v kladenské nemocnici? Provozní náklady mě jako ekonoma trápily již od prvopočátku, protože jedna věc je investiční výstavba a druhá pak samotný provoz. Centrum je zřízeno podle nejmodernějších předpisů a je vybaveno vzduchotechnikou, klimatizací atd., takže provozní náklady jsou značné. Jako příklad bych uvedl, že spotřeba elektrické energie v Centru je vyšší než

ve zbytku nemocnice. Podle odhadů bude pro nás v tomto roce provoz Centra akutní medicíny představovat zvýšené provozní náklady ve výši asi 45 milionů korun. Dochází hlavně k výraznému zvýšení komfortu lékařů, ale především pacientů, což za stávajícího stavu nemůže být pokryto z úhrad zdravotních pojišťoven, nicméně očekáváme, jakým směrem se budou úhrady ubírat v budoucnu, zda se zvolí způsob čistého DRG, kdy nemocnice dostávají platby za to, co odléčí, a bude stanovena jednotná sazba pro celou republiku. V takovém případě bychom v průběhu několika let mohli dosáhnout vyrovnaného rozpočtu. V čem spočívají výhody centrálního nákupního oddělení pro všechny krajské nemocnice? Stáli jsme před rozhodnutím, jakou cestou jít, co a jak centralizovat a jak případně vytvořit centrální katalog zdravotního materiálu. Nakonec jsme šli cestou, kdy jsme jej vytvořili sami. Ze všech programů v nemocnicích jsme vytvořili katalog o 40 000 položkách s vlastním číselníkem, což je naprosto dostatečná šíře. Princip nespočívá v centrálním nákupu či určování, ale v cenové politice a kontrole. Slouží nemocnicím k tomu, že při vyjednávání s dodavateli o cenách se mohou podívat do centrálního katalogu, jakou cenu jsme dokázali vyjednat s tím, že dodavatele oslovujeme za všechny krajské nemocnice. Jestliže některá z nemocnic dokáže dojednat cenu nižší, měla by fungovat i zpětná vazba, takže dojde k tomu, že se tato cena zadá do katalogu a daný dodavatel by pak měl za onu nižší cenu dodávat i všem ostatním. Princip tedy nespočívá v centrálním nákupu a osekání pravomocí nemocnic, ale v cenové kontrole a srovnání. Nejde o centrální, direktivní řízení, ale o interaktivní vazbu. Jaký je výhled hospodaření krajských nemocnic pro tento rok? V tomto ohledu bych rozdělil nemocnice na ty, kde jsou již v provozu nové objekty, a na ty, které je v provozu teprve budou mít. Z druhé kategorie hospodaří kupříkladu Kolín se ziskem, ačkoli tato nemocnice musela vstřebat Nemocnici Kutná Hora, která byla v katastrofálním stavu. Na druhé straně Kladno a Příbram nedokáží náklady na nové objekty sanovat ze zdravotního pojištění. Opět se vracíme k úhradám, což však musejí vyřešit centrální orgány. Ing. Jaroslav Pokorný ekonomický náměstek ředitelky Krajské nemocnice Středočeského kraje, p. o., a ekonomicko-obchodní náměstek ředitelky Oblastní nemocnice Kladno, a. s.

R ozhovor s ekonomickým náměstkem ředitelky Krajské nemocnice Středočeského kraje, p. o., ing. Jaroslavem Pokorným 02 O dbor zdravotnictví

04

D otace na sociální služby

06

R ozšiřování pečovatelské služby pro seniory

08

V elikonoce ve znamení náročných zásahů

10

O blastní nemocnice Kladno

12

O blastní nemocnice Kolín

18

N emocnice Kutná Hora

24

N emocnice Rudolfa a Stefanie Benešov 30 O blastní nemocnice Příbram

36

K laudiánova nemocnice Mladá Boleslav 42

Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Měsíčník Vydává: Krajská nemocnice Středočeského kraje, p. o., IČ: 720 42 524, DIČ: CZ72042524 Vedoucí projektu: Patrik Tomšů Redakční rada: Patrik Tomšů, Vladimír Lemon, Alice Opočenská, Jan Kolbaba, Monika Boušková, Kamila Hamáčková, Stanislava Kubincová, Tereza Janečková, Tomáš Tulinger Kontakt: [email protected] Registrace: MK ČR E 19733 Neoznačené fotografie pocházejí z archivu redakce a z archivů nemocnic. Neprodejné

04

05



Odbor zdravotnictví

Foto: © Onion / Dreamstime.com

Odbor zdravotnictví

Působení v pracovních skupinách v rámci krajského úřadu Do činnosti oddělení zdravotní péče odboru zdravotnictví spadá také aktivní účast referentů v rozmanitých pracovních skupinách, které na půdě krajského úřadu působí. Pro stručné představení těchto činností jsme vybrali dvě z nich. Národní akční plán transformace a sjednocení systému péče o ohrožené děti Hlavním koordinátorem tohoto projektu je Odbor sociálních věcí a kromě zástupců ostatních odborů krajského úřadu se v této skupině angažují také ředitelé pobytových zařízení pro děti, zástupci občanských sdružení a orgán sociálně-právní ochrany dětí. S řediteli dětských domovů Středočeského kraje a Kojeneckého ústavu Kolín pak odbor zdravotnictví přímo pracuje na přípravě transformace zdravotnických pobytových zařízení ve smyslu zkvalitnění péče o ohrožené děti, standardizace péče a spolupráce s ostatními subjekty. Mezinárodní projekt Declining, Ageing and Regional Transformation (DART) Činnost této pracovní supiny se týká problematiky ubývající a stárnoucí populace. Jejím koordinátorem je Odbor regionálního rozvoje a stěžejním tématem jsou demografické změny v oblastech se stárnoucí a ubývající populací s cílem podpořit soběstačnost seniorů a jejich setrvání v přirozeném prostředí. Jedná se o mezinárodní projekt, do něhož je zapojeno 14 regionů z celé Evropy a potrvá do konce roku 2012.

Oddělení zdravotní péče vybavení těchto zařízení, jejich tvoří spolu s oddělením ekonomic- provoz a také zacházení s návyko-investičním a majetkovým, které kovými látkami. Na základě zjišmá na starosti finanční a majet- těných nedostatků bylo uděleno kové otázky související se zdra- celkem deset pokut. votnickými zařízeními kraje, Odbor V rámci agendy výběrových řízení zdravotnictví Krajského úřadu Stře- bylo v uplynulém roce krajským úřadočeského kraje. Oddělení zdra- dem přijato 173 návrhů na uskutečvotní péče má na starosti celou nění výběrového řízení na uzavření řadu úkolů v oblasti řízení zdra- smlouvy zdravotnického zařízení se votní péče kraje, které jsou kraj- zdravotní pojišťovnou na úhrady skému úřadu svěřeny na základě zdravotní péče, bylo zpracováno zákona státem nebo jsou vykoná- 180 přihlášek do těchto výběrových vány v rámci samostatné působ- řízení a uskutečnilo se 150 zasenosti kraje. dání komisí výběrového řízení. V roce 2010 oddělení zdravotní Oddělení zdravotní péče posoupéče v rámci své běžné agendy dilo ve správním řízení 24 odvolání zpracovalo 929 žádostí týkají- proti zdravotnímu posudku, řešilo cích se registrací zdravotnických 63 stížností na poskytnutou zdrazařízení a ve správním řízení bylo votní péči a připravilo 11 zasedání vydáno 964 rozhodnutí, jimiž se územní znalecké komise k řešení vydávají oprávnění k provozování obzvláště závažných stížností. Ze nestátního zdravotnického zaří- stížností, jejichž šetření bylo v roce zení, případně se tato oprávnění 2010 ukončeno, bylo shledáno mění nebo ruší. V rámci kontrolní šest důvodných, jedna částečně činnosti bylo provedeno celkem důvodná, 32 nedůvodných a sedm 680 kontrol zdravotnických zaří- bylo postoupeno příslušným instizení, kdy bylo krajským úřadem tucím k šetření. Odbor zdravotnickontrolováno personální a věcné tví krajského úřadu rovněž pro-

vádí v rámci přenesené působnosti kontroly obcí s rozšířenou působností v oblasti řešení přestupků na úseku zdravotnictví a v oblasti nakládání s tiskopisy s modrým pruhem, na které jsou předepisovány opiátové léky. V roce 2010 bylo dle plánu zkontrolováno devět obcí Středočeského kraje. V roce 2010 oddělení zdravotní péče plnilo také řadu mimořádných úkolů. Jednalo se zejména o dokončení řešení pandemie prasečí chřipky a s tím spojeného očkování, o přepracování způsobu úhrady regulačních poplatků občanům nebo o mimořádné kontroly optometristů, které byly prováděny ve spolupráci s živnostenskými úřady. Z uvedeného výčtu je zřejmé, že činnost oddělení zdravotní péče odboru zdravotnictví je obsáhlá a náročná. Je potřeba zdůraznit, že i v redukovaném počtu deseti úředníků zvládlo v loňském roce oddělení všechny své úkoly včas a ve vysoké kvalitě. Za to patří všem jeho referentům velké poděkování.

Zpracovaly: MUDr. Martina Novotná, Mgr. Veronika Vávrová; Schválila: MUDr. Mária Stříhavková, VO ZDR

Činnost oddělení zdravotní péče v roce 2010

06

07



Sociální problematika


Dotace na sociální služby

Středočeský kraj se chová přesně opačně než sou- tat s nějakým navýšením, ba naopak. Reálně hrozí časná vláda. Celou svojí dosavadní působností kraj- situace, kdy již nebude možné stávající síť sociálské sociálně demokratické vedení dokazuje, že péči ních služeb zafinancovat a hrozí, že se během pár o sociálně slabé, a zejména seniory, bere opravdu vážně. Středočeský kraj se snaží podporovat zajištění poskytované péče v co největším rozsahu a v co nejvyšší kvalitě. Jako důkaz můžeme zmínit například probíhající stavby domovů seniorů v Berouně, ve Zdicích, v Novém let „zničí“ kvalitní síť poskytovatelů, která se forStrašecí, v Uhlířských Janovicích a dalších lokali- movala mnoho let. tách. Je tedy naprostým paradoxem, že v této situ- Tím, že současná vláda posílá na kraje přes MPSV aci se Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá méně finančních prostředků, zásadně znesnadňuje zásadním způsobem omezit výši dotací na sociální situaci nejen krajům, ale i městům a obcím, které služby pro rok 2012. V celorepublikovém měřítku musí tyto služby financovat výrazně více, na úkor jde o částku 3–4 miliardy Kč. ostatních oblastí (školství, sport, doprava, kultura Pro Středočeský kraj by to znamenalo ponížení sou- a jiné). To se samozřejmě odráží na kvalitě života časných provozních prostředků na sociální služby všech občanů, kteří využívají tyto veřejné služby. v řádu minimálně 300–400 mil. Kč na rok 2012. Nezbývá nám tedy, než věřit, že se v současné vládě Zásadní otázkou je prostý fakt, jak si současná najde alespoň špetka zdravého rozumu a nebude vláda vůbec může dovolit záměrně ohrozit péči nadále docházet k ohrožování péče o naše spoluobprávě o sociální skupinu těch seniorů a zdravotně čany, zejména seniory, kteří jsou již v situaci, kdy jsou postižených, kteří již opravdu potřebují intenzivní prakticky odkázáni pouze na pomoc nás ostatních. typ péče v pobytových zařízeních. Asociálnost, ba Ve Středočeském kraji na to samozřejmě nebudeme nelidskost tohoto postupu je již opravdu do nebe spoléhat a budeme činit takové kroky, které nám volající. Důkazem výše zmíněného je níže přilo- umožní zajistit co největší rozsah a kvalitu poskytožená tabulka: vané péče.

V jednom z minulých čísel jsme si slíbili přiblížit problematiku dotací na sociální služby ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Je bohužel smutným faktem, že celkový objem prostředků na sociální služby se stále více snižuje.

Financování sociálních služeb 2008–2011 Dotace MPSV 2008

Dotace MPSV 2009

Dotace MPSV 2010

Dotace MPSV 2011

Dotace MPSV 2012 (Plánováno ze strany MPSV)

Celkem Středočeský kraj

822 mil. Kč

773 mil. Kč

754 mil. Kč

655 mil. Kč 200 až 300 mil. Kč

Celkem Česká republika

7,2 mld.Kč

7 mld.Kč

6,8 mld. Kč

6,1 mld. Kč

2 až 3 mld. Kč

Zrekonstruovaný domov pro seniory Červený mlýn Všestudy

Finanční prostředky, které Ministerstvo práce a sociálních věcí posílá ze státního rozpočtu krajům a obcím na financování veškerých sociálních služeb, tvoří asi polovinu peněz nutných na provoz. Dalšími

Zákon o sociálních službách krajům dává povinnost tyto služby zabezpečit, ale již neříká, z čeho je kraje mají financovat. V posledních letech dochází k neustálému snižování těchto dotací z MPSV o desítky až stovky milionů korun ročně, Finanční prostředky směřující do sociálních služeb se a to zejména za jeho vedení snižují, ovšem jde o škrty bez detailního zmapování situace. ministrem Drábkem. Tato situace nutí kraje neustále navyšozdroji jsou přímé platby klientů, příjmy od pojišťo- vat objem financí, které na provoz sociálních služeb ven a platby z příspěvku na péči. Tyto prostředky, vydávají. To vše v době, kdy příjmy krajů oproti minujež všem krajům ze státního rozpočtu cestou MPSV lým rokům také zásadně klesají. Dochází tedy k tomu, chodí, jsou tedy základním pilířem, který byl měl kra- že současná asociální vládní politika způsobuje jům umožňovat sociální služby poskytovat v dosta- nejvíce problémů právě těm, kteří by si za celý svůj tečném rozsahu a kvalitě. život zasloužili nejvíce podpory – našim seniorům.

Text: MUDr. David Grünthal, vedoucí Odboru sociálních věcí KÚSk

MUDr. David Grünthal

Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že vynaložené finanční prostředky do sociálních služeb se výrazně snižují. Nelze mluvit o systémovém snižování, ale o radikálním škrtání bez detailního zmapování situace. Většina finančních prostředků je rozdělena do pobytových služeb a vzhledem k demografickému vývoji je tedy tento krok naprosto nelogický. Zajímalo by mě, z jakých statistik se čerpá při sestavování státního rozpočtu, konkrétně rozdělení finančních prostředků na sociální služby. (Mezi odborníky na sociální služby je známým faktem, že MPSV na kvalitní statistiky a analýzy, které existují, naprosto nebere zřetel.) Za současné politické situace na další roky rozhodně nemůžeme počí-

08

09





Rozšiřování pečovatelské služby pro seniory Domovy seniorů zřizované Středočeským krajem začínají nabízet seniorům pečovatelskou službu v obcích, kde dosud převážně chyběla. Ne všichni senioři žijící v menších obcích mají stejnou možnost využít pečovatelskou službu jako ti, kteří žijí ve městech. Města pečovatelskou službu často sama zajišťují nebo ji pro své obyvatele objednávají u soukromých subjektů. Tento nerovný

přístup se Středočeský kraj podle radní pro sociální oblast Mgr. Zuzany Jentschke Stöcklové rozhodl změnit a vychází vstříc venkovským obyvatelům tím, že postupně zavede pečovatelskou službu právě tady. Mezi první domovy seniorů, které se rozhodly rozší-

řit své služby starším občanům, patří Domov seniorů ve Zdicích a Domov seniorů v Jenštejně. Již od ledna letošního roku odborný personál domova ve Zdicích vyráží mezi seniory nejen přímo ve městě Zdice, ale i do obcí Černín, Knížkovice, Bavoryně a Stašov. Celkem nabízí a poskytuje své služby 45 klientům. Kromě toho domov zřídil půjčovnu kompenzačních pomůcek, která není určena jen seniorům, ale i zdravotně postiženým nebo lidem po operacích. Zde si můžete vypůjčit vše od holí přes chodítka, WC křesla, invalidní vozík až po polohovací lůžko. Na druhé, východní straně kraje se v Domově seniorů v Jenštejně pečovatelská služba teprve rozjíždí. Kromě Jenštejna bude zaměřena i na obce Podolanka, Dřevčice a Radonice. Senioři si také mohou mnohde v kraji objednat dovážku jídel, která jsou na požádání i dietní. Mnoho jich již tuto vítanou službu také využívá. Pro všechny seniory (nejen pro ty, kteří

Mgr. Zuzana Jentschke Stöcklová

v domovech bydlí) tak například vaří domovy seniorů v Hostivici, Zdicích, Ratajích nad Sázavou, Jenštejně, Březnici, Jankově, Lysé nad Labem, Rožďalovicích, Sedlčanech, Úvalech a Vlašimi. Další důležitou službou určenou pro seniory, kteří již vyžadují zvýšenou celodenní péči, ale přitom ještě chtějí zůstávat ve svých domovech s rodinou, je denní stacionář. Zde mají zajištěnu nejen základní péči, ale společenské aktivity po celý den a večer se vracejí ke svým rodinám. Několik let již úspěšně nabízí tuto službu Domov seniorů ve Smečně a v příštím roce ji začnou nabízet i domovy ve Zdicích, Berouně a Vlašimi. Seniorům se tak Středočeský kraj snaží slovy radní Mgr. Zuzany Jentschke Stöcklové poskytovat zcela komplexní služby. Co ale podle ní kraj poskytnout nemůže, je přítomnost jejich rodiny. „Citové vazby opravdu nahradit neumíme. Proto bych chtěla závěrem apelovat na všechny rodiny a všechny blízké našich seniorů, aby se maximálně zajímali o životy svých starších příbuzných a snažili se vždy vyšetřit si chvilku na chvíle strávené společně. I když se nám to tak nemusí jevit, mnoho seniorů se dnes cítí velmi osamoceně. A i třeba každodenní telefonát potěší oba volající na duši,“ připomíná Stöcklová.

Vlevo: Středočeský hejtman MUDr. David Rath, místostarosta Zdic Richard Dolejš a radní pro sociální oblast Mgr. Zuzana Jentschke Stöcklová při slavnostním poklepání základního kamene nové přístavby Domova seniorů ve Zdicích, která bude brzy seniorům nabízet služby stacionáře. Vpravo: Obyvatelka Domova Pod Kavčí skálou v Říčanech Blažena Dušková oslavila význačné jubileum. Ke stým narozeninám jí poblahopřála i Zuzana Jentschke Stöcklová.

10

11



Záchranná služba

Záchranná služba

Velikonoce ve znamení náročných zásahů

K některým případům musely vyjet hned dva sanitní vozy.

Ve středu záchranáři zasahovali u tragického případu dvou mužů, kteří zahynuli v jímce čističky odpadních vod v Hoříně na Mělnicku. Volání o pádu jednoho muže do čtyři metry hluboké jímky záchranáři obdrželi krátce po desáté hodině dopolední, během hovoru svědků s dispečerkou linky 155 do jímky spadl i druhý muž, který chtěl pravděpodobně svému kolegovi pomoci. Záchranáři ke zraněným okamžitě vyslali dva sanitní vozy a leteckou

záchrannou službu. Na místo vyrazila také policie a hasičský záchranný sbor. Po vytažení byla u obou mužů lékařem konstatována smrt. Na Velký pátek záchranáři vyjížděli k dopravní nehodě osobního auta na 35. km dálnice D 1. Při nehodě bylo zraněno šest lidí, z nichž pět bylo zraněno lehce. Jedna osoba byla po ošetření ponechána na místě a čtyři lehce zranění byli převážně s pohmožděninami a otevřenými ranami převezeni na chirurgickou ambulanci

Text: Tereza Janečková

Při slově Velikonoce se většině z nás vybaví vajíčka, pomlázka, beránek a chvíle zaslouženého volna. Záchranáři si obvykle vzpomenou na náročné chvíle ve službě, například u bujarých koledníků, kteří jako každý rok nezvládli zvýšený přísun alkoholu, nebo u tragických dopravních nehod a úrazů. Nejinak tomu bylo i během letošních Velikonoc, kdy záchranáři zaznamenali nadprůměrný počet výjezdů.

do benešovské nemocnice. U jedné pacientky záchra- převezli na centrální příjem do kladenské nemocnice. náři nemohli vyloučit vnitřní zranění břicha a hrud- Během Velikonočního pondělí záchranáři zasahovali níku, a proto byla po ošetření letecky přepravena do u 42 případů otrav alkoholem, úrazů pod vlivem alkojedné z pražských nemocnic. Během Bílé soboty se holu nebo napadení v opilosti. Mezi opilými byly v asi u Pyšel na Benešovsku stala Zatímco pro většinu lidí přestavují Velikonoce chvíle volna tragická dopravní nehoda, při a oslav jara, záchranáři si mnohdy příliš neodpočinou. níž zahynuli dva lidé. Podlehli mnohočetným těžkým zraněním. Zasahující lékařka záchranné služby po pří- pěti případech i děti. U nejmladšího z nich zasahovali jezdu mohla pouze konstatovat jejich smrt. Původně záchranáři na Mladoboleslavsku. Jednalo se o silně přivolaný vrtulník letecké záchranné služby odle- opilého třináctiletého chlapce, kterého kvůli zhoršení těl prázdný. Záchranáři vyšetřili i další účastníky zdravotního stavu museli převézt na dětské oddělení dopravní nehody, nikdo z nich však nebyl zraněn mladoboleslavské nemocnice. a nepotřeboval ošetření záchrannou službou. Během pondělí záchranáři zasahovali také u devíti Berounští a kladenští záchranáři zasahovali v sobotu dopravních nehod. Nejtragičtější z nich byla havárie odpoledne také u in-line bruslařky, kterou srazil motocyklisty u Drachkova na Benešovsku. Třicetiletý motorkář. Nehoda se stala u obce Chyňava na Beroun- muž na místě podlehl těžkému zranění. Tísňové volání sku. Čtyřiadvacetiletá bruslařka utrpěla otřes mozku o motocyklistovi nejevícím známky života záchraa těžké poranění dolní končetiny. Zasahující lékař zažá- náři obdrželi v 11.53. Na místo dispečink okamžitě dal o asistenci vrtulníku pražské letecké záchranné vyslal sanitní vůz a lékařskou posádku. Dispečerka služby, který přistál na hřišti blízké Chyňavy a paci- linky 155 po telefonu navíc naváděla volající k ožientku přepravil do traumacentra Fakultní nemocnice vování a poskytovala takzvanou telefonicky asistoMotol. Motocyklistu s pohmožděninami záchranáři vanou resuscitaci. Záchranáři po příjezdu na místo muže přes 30 minut resuscitovali, ale oživit se jej už nepodařilo. S největší pravděpodobností podlehl vážnému úrazu hlavy. Na motocyklu jel bez helmy. Nepříjemné chvíle si během pondělí zažili také benešovští záchranáři, kterým cestou k pacientovi vjela do cesty řidička osobního auta. Srazila se se dvěma protijedoucími vozidly, její vůz byl odražen a naboural i sanitku. Posádce sanitního vozu se nic nestalo, u nehody zastavila a pomohla zraněným z jiných aut. Na místo a k původnímu pacientovi vyjely další sanitní vozy. Při nehodě byly lehce zraněné čtyři děti a jedna dospělá osoba. Záchranáři je po ošetření převezli do benešovské nemocnice. Náročný zásah prožili záchranáři také v pondělí odpoledne u pádu horolezce v Rovišti u Zrůbku na Sedlčansku. Muž spadl z výšky 2–4 metrů na záda a dopadl na skalní plošinu. Byl při vědomí, ale stěžoval si na bolesti zad. Proto měli záchranáři u pacienta podezření na poranění páteře. Dispečink kontaktoval pražskou leteckou záchrannou službu a na místo vyrazily posádky ze Sedlčan a Krásné Hory, které musely zažádat o pomoc hasičský záchranný sbor kvůli komplikovanému transportu pacienta. Přístupová cesta lesem k místu události končila řekou, a tak hasiči vypomohli člunem, kterým byl pacient po ošetření a zaléčení přepraven na druhý břeh a předán pražské letecké záchranné službě. Ta jej transportovala do pražské motolské nemocnice.

12

13



Úvod

JIP

Rozhovor s ředitelkou Oblastní nemocnice Kladno, a. s.:

„Těší mě, že urgentní příjem je funkční řešení“ O kladenské nemocnici se v posledních měsících mluvilo a psalo v souvislosti s otevřením zbrusu nového a hypermoderně vybaveného Centra aktutní medicíny, s největší intenzitou těsně před a po jeho otevření v polovině března. Nyní je již centrum pacientům plně k dispozici. O zkušenostech s jeho provozem, ale i o neustávajících stavebních pracích jsme hovořili s MUDr. Kateřinou Pancovou. lice ohleduplní a vstřícní. Vždyť hluk je opravdu velký, ale především díky sestřičkám a lékařům nedochází k větším stížnostem.

Jak postupují stavební práce v nemocnici a jak na s nimi spojený ruch reagují pacienti? Postupují podle plánu i díky tomu, že nám již přeje počasí. Zmíním-li nejprve domov seniorů s lůžky následné péče, který se začal stavět v třeskutých mrazech, což mělo za následek zpoždění, pokračujeme zde v hrubé stavbě objektu, kde jsme se dostali do výšky prvního patra a nepředpokládáme žádné další zdržení. Nyní jsme dokončili i práce na prostorách k zachování provozu – plně totiž pokračují práce na bloku C 1, a proto jsme z něj museli přestěhovat oddělení, která se v něm nacházela. Také se musela přestěhovat oddělení, jejichž provoz je omezen díky rekonstrukci Niederleho pavilonu. V současné době je do přízemí bloku A přestěhováno kožní oddělení včetně ambulance, do prvního patra se bude stěhovat neurologické oddělení a na patro, kde sídlí chirurgie, se po jejím přesunu nastěhuje gynekologie, abychom mohli využít stávající sál pro porodnici – i tyto náhradní prostory budou do konce května kompletně zrekonstruovány. Velmi uspokojivě pokračuje i rekonstrukce zmíněného Niederleho pavilonu, kde se chystá začátek prací na vnitřních prostorech v přízemí. Musím říci, že pacienti i zaměstnanci jsou ve-

Pravidelně informujeme o novém Centru akutní medicíny. Musela nemocnice v souvislosti s jeho otevřením přijmout nové zaměstnance? Nikoli. Naopak jsme vše řešili nadúvazky stávajících lékařů, abychom nezvyšovali náklady nemocnice. Kupříkladu MUDr. Štěpánka Burešová pracuje na interním oddělení a zároveň je vedoucí lékařkou centrálního a urgentního příjmu, vedoucím oddělení centrálních operačních sálů je MUDr. Miloslav Šrámek, jenž je zároveň lékařem svého kmenového oddělení. Jde o funkční řešení? Ano. Dokonce jsme si nechali udělat průzkum, kolik pacientů z těch, kteří přijdou na urgentní příjem, je na něm skutečně vyřešeno a ne pouze „expedováno“ na další oddělení. Velmi mě potěšilo, že téměř celá třetina lidí je zde vyřešena a odchází domů, případně je poslána na ambulanci, ale není hospitalizována v nemocnici. V tom se ukazuje, že urgentní příjem funguje. MUDr. Kateřina Pancová ředitelka Oblastní nemocnice Kladno, a. s.

Novorozenecká JIP Kladenská nemocnice disponuje jako jediná v regionu novorozeneckou JIP. Spádová oblast novorozeneckého oddělení se díky tomu rozšiřuje o Rakovnicko a Slánsko, a to v případech dětí vyžadujících péči JIP. „Děti k nám předávají i pražské JIP a novorozenecká oddělení, jsou-li děti stabilizované a potřebují-li doléčit,“ podotýká primář dětského oddělení MUDr. Petr Lyer s tím, že spolupráce je oboustranná. „Těžší případy předáváme do Prahy a k nám míří novorozenci na doléčení.“ Stejně jako celé dětské oddělení, obě JIP, tedy i novorozenecká, se po otevření Centra akutní medicíny nestěhují, ale naopak zůstávají na původním místě. Je tomu tak z důvodu nutného sepětí JIP se samotným oddělením.

14

15



Rozhovor

Rozhovor

„čistší“ a jistým způsobem jednodušší práce. Práce mi plně vyhovuje a neměnil bych. Strávil jste v kladenské nemocnici celý profesní život? Nastoupil jsem sem v roce 1988 jako absolvent a nikdy jsem neodešel. Jak se oddělení za dobu vašeho působení změnilo? Především v tom, že poskytuje komplexnější péči. Zatímco dříve se složitější případy a děti vyžadující péči JIP vesměs překládaly do Prahy, protože zde JIP nebyla, po zřízení JIP tato nutnost odpadla a akutní případy můžeme léčit i u nás. Také se rozšířilo spektrum odborných ambulancí, takže jsme schopni zajistit péči ve všech základních oborech. To přineslo výrazné zvýšení komfortu pro rodiče. Zvýšil se komfort na oddělení i v jiném ohledu? Nabízíme standardní lůžka pro doprovod – v současnosti máme dvanáct lůžek pro matky s dětmi a vycházíme tím vstříc současnému trendu, kdy chtějí matky být v nemocnici s dětmi. Nadstandardní pokoje zatím naše oddělení nenabízí, ale po rekonstrukci budeme moci nabízet i je, protože rodiče o ně jeví velký zájem.

Primář dětského oddělení MUDr. Petr Lyer tvrdí:

„Zlomem v chodu oddělení bylo zřízení JIP“ Za rok je na dětské oddělení kladenské nemocnice přijato přes 3 000 dětí a přibližně v 700 případech vyžaduje klinický stav dětského pacienta jeho umístění na jednotku intenzivní péče. I o důležitosti JIP jsme si povídali s MUDr. Petrem Lyerem. JIP pro větší děti je uzpůsobena pro přítomnost rodičů, což dává malým pacientům možnost alespoň na chvíli zapomenout na to, že jsou v nemocnici.

Jakou péči dětské oddělení poskytuje? Naše oddělení poskytuje jednak základní péči, to znamená na standardním lůžku pro děti od narození do devatenácti let, a také péči JIP – máme JIP pro větší děti a pro děti novorozené a nedonošené. Dále je zde porodnice a novorozenecké oddělení. Z hlediska ambulantní péče máme všeobecnou ambulanci, ale i ambulance specializované ve

všech základních oborech – tedy kardiologickou, alergologickou, diabetologickou, gastroenterologickou, hematologickou, nefrologickou a neurologickou. Ve spolupráci s praktickými lékaři se podílíme i na lékařské pohotovostní službě. V porovnání s ostatními nemocnicemi v regionu poskytujeme péči v novorozenecké JIP, která v jiných nemocnicích není.

Kolik na oddělení pracuje lékařů a sester? Máme zde 13 lékařských úvazků, z čehož je šest lékařů atestovaných. Sester pracuje na oddělení zhruba 55. Máme také nasmlouvaných několik lékařů k zajištění pohotovostních služeb. V souvislosti s lékaři je důležité zmínit, že jsme pracoviště akreditované pod Ministerstvem zdravotnictví ČR, takže lékaři po promoci k nám mohou přijít s tím, že se zde mohou připravovat na atestaci. To nebývá v menších oblastních nemocnicích zvykem, takže přebíráme na „kolečka“ i lékaře z jiných nemocnic.

Kolik lůžek je na oddělení? 32 lůžek na oddělení standardní péče, 4 lůžka na oddělení JIP pro větší děti, 10 na novorozenecké JIP a 17 (v systému rooming-in) pro fyziologické novorozence. Díky počtu lůžek k nám směřují dětští pacienti z menších nemocnic v okolí, které mají výrazně menší kapacitu.

MUDr. Petr Lyer

Co vás osobně přivedlo na dětské oddělení? Pocházím z lékařské rodiny. Můj otec je dětský lékař a matka porodní asistentka. Vždy jsem chtěl pracovat s dětmi spíše než s dospělými, což mi přišlo jako Doprovod k dětem do šesti let věku má pobyt na oddělení hrazen v rámci zdravotního pojištění, doprovod k dětem nad tuto věkovou hranici hradí poplatek 320 Kč / den. Poplatky týkající se doprovodu: doprovod dítěte nad 6 let 320 Kč /den, doprovod dítěte na JIP ( bez rozdílu věku dítěte) 200 Kč / den, matka k dítěti na nedonošeneckém oddělení 100 Kč / den.

16

17



CAM

CAM

Příjem s přízviskem urgentní

MUDr. Štěpánka Burešová je lékařkou interního oddělení a nyní také vedoucí lékařkou nového urgentního a centrálního příjmu v Centru akutní medicíny kladenské nemocnice. Není náhodou, že byla touto funkcí pověřena právě ona, vždyť 80 % pacientů směřujících na urgentní příjem vyžaduje právě péči internisty.

Lůžko v boxu pro pacienty ohrožené na vitálních funkcích

Co práce vedoucí lékařky obnáší? „Především jde o organizaci práce. Musíme vychytat nedostatky, co se týče provozu, zastoupení lékařů přes den i v noci. Tyto záležitosti se musejí vyřešit, aby došlo k ulehčení chodu nemocnice v rámci příjmu pacientů a jejich akutního ošetření,“ vysvětluje Burešová. Stále přítomný personál na urgentním příjmu představují dvě sestry a jedna sanitářka, přičemž příslušní lékaři sem docházejí podle diagnóz, s nimiž pacienti přijdou. Vybavení urgentního příjmu Centra akutní medicíny odpovídá moderní péči JIP. „Máme zde monitory – trvalou monitoraci EKG, trvalou monitoraci

a saturaci kyslíku, trvalou monitoraci tlaku. V případě nutnosti pacienta resuscitovat je zde možnost jeho intubace, případně přechodného podání na řízenou ventilaci, dočasné stimulace i zavedení centrálního žilního katetru, prostě komplexní péče JIP,“ pokračuje Burešová. Na urgentním příjmu Centra akutní medicíny je šest lůžek, jedno z nich ve velkém boxu pro pacienty, kteří jsou přímo ohroženi na vitálních funkcích a u nichž hrozí, že by mohla být zahájena resuscitace – proto je potřeba, aby okolo lůžka byl dostatek prostoru a zároveň veškeré nutné přístrojové vybavení. Součástí urgentního příjmu jsou dále dva pokoje s expektačními lůžky, kam během dne docházejí pacienti na infuze, zatímco v noci plní roli záchytky pro opilce (v Kladně byla záchytka zrušena, takže jde o jediná lůžka ve městě, která jsou k tomuto účelu využívána). Od otevření urgentního příjmu, tedy během prvních dvou měsíců provozu, zde bylo již šest resuscitací, kdy pacienti byli zaintubováni a pokračovali na řízenou ventilaci, jeden pacient byl transportován do pražské Nemocnice Na Homolce a jeden do střešovické Ústřední vojenské nemocnice. Ostatní zůstali v péči kladenské nemocnice. Jak již bylo řečeno, již na začátku provozu se daří vychytávat drobnosti, které jsou logicky spojeny s otevřením naprosto nového prostoru. „Urgentní příjem v současnosti funguje velmi dobře. Začíná se však ukazovat, že by stálo za to uvažovat o stálém lékaři, jenž by měl na starosti výhradně příjem a podle potřeby by si volal konsiliáře,“ uzavírá Burešová. To je ovšem záležitost, o níž se teprve začíná uvažovat. Dobrou a důležitou zprávou pro pacienty je, že urgentní příjem v Centru akutní medicíny se osvědčil, což dokazuje nejen několik důležitých zákroků během prvních týdnů provozu, ale také to, že valná většina případů je zde skutečně vyřešena.

MUDr. Štěpánka Burešová, staniční sestra urgentního příjmu Bc. Renata Baláková, DiS., a staniční sestra centrálního příjmu Eliška Sýkorová (zleva doprava)

18

19



Úvod

Aktuality

Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Kolín, a. s.:

„O naši nemocnici je velký zájem“ Po slavnostním otevření pavilonu F se kolínská nemocnice vrací ke každodenní práci, ovšem neusíná na vavřínech – společně s otevřením nového pavilonu připravila pro pacienty i novinku v podobě elektronických čekáren. Širší veřejnosti se některá oddělení prezentovala na každoroční výstavě. O tom jsme hovořili s ředitelem MUDr. Petrem Chudomelem. Ostatní oddělení, která byla přemístěna, jsou zpět na svých místech. Pouze část ortopedie zůstává do konce roku v Kutné Hoře. V novém pavilonu čeká na pacienty i novinka při čekání na ambulantní ošetření. V ambulantní části pavilonu F zkoušíme nový projekt tzv. elektronických čekáren. Znamená to, že pacient se nahlásí na recepci, je zadán do nemocničního informačního systému a ihned se objeví ošetřujícímu lékaři v pořadníku na obrazovce jeho počítače. Tento systém by měl zlepšit organizaci práce na ambulancích, a jestliže se osvědčí, budeme ho aplikovat i v dalších ordinacích.

Kolínská nemocnice se má čím chlubit 27. dubna navštívila kolínskou nemocnici delegace ředitelů nemocnic z Vietnamu. Návštěvníci se zajímali o stavební a technická řešení nových pavilonů Oblastní nemocnice Kolín. Delegaci v čele s generálem PhD. MD. Nguyen Phuc Quoc ze 175. nemocnice v Ho Či Minově Městě provedli po pavilonu centrálních operačních sálů a nově otevřeném pavilonu F pro pacienty velkých operačních oborů náměstek ředitele MUDr. Pavel Hoffmann a primář chirurgie doc. MUDr. Jaromír Šimša, PhD.

MUDr. Petr Chudomel ředitel Oblastní nemocnice Kolín, a. s.

Evropský den melanomu

Z 5. ročníku Všeobecné kolínské výstavy – práci nemocnice zde představili zástupci dvou oddělení.

Pane řediteli, jaká je situace v pavilonu F? Pavilon F byl nejen úspěšně zkolaudován a slavnostně otevřen, ale nyní již několik týdnů slouží pacientům. Oddělení urologie, ortopedie, chirurgie a jejich personál mají nesrovnatelně lepší podmínky ke své práci.

Dne 9. května se konal již 11. ročník Evropského dne melanomu, kterého se každoročně aktivně účastní naše kožní oddělení. Vyšetřovalo se od 8.00 do 15.30 ve dvou ambulancích, kde se v pravidelných intervalech střídaly čtyři lékařky. Letos bylo vyšet-

řeno 140 osob. U 30 z nich bylo doporučeno chirurgické odstranění kožních útvarů. Byly zachyceny čtyři případy rakoviny kůže a 18 prekanceróz. Klienti z rizikových skupin byli převzati do dispenzární péče pigmentové poradny.

Foto: © Tatiana Morozova / Dreamstime.com

Zúčastnila se nemocnice tradiční kolínské výstavy? Naše nemocnice se již potřetí za sebou prezentovala na 5. ročníku Všeobecné kolínské výstavy. Letos hájilo naše barvy gynekologické a kožní oddělení. O expozice byl v minulosti velký zájem a letos tomu nebylo jinak. Jen pro úplnost doplňuji, že v loňském roce nás reprezentovalo oční a urologické oddělení a předloni ortopedické oddělení a Endocentrum.

20

21



Rozhovor

Rozhovor

Primář chirurgického oddělení doc. MUDr. Jaromír Šimša, Ph.D., říká:

„ONKOCHIRURGIE a cévní chirurgie jsou naší výkladní skříní“ Chirurgické oddělení kolínské nemocnice poskytuje celé spektrum základních výkonů všeobecné chirurgie, mezi které patří operace náhlých příhod břišních, kýl, slepého střeva, prsu, křečových žil dolních končetin, hemoroidů i dalších afekcí postihujících konečník. Především o dvou vrcholných programech oddělení jsme hovořili s jeho primářem.

Doc. MUDr. Jaromír Šimša, Ph.D.

Oblastní nemocnice Kolín prochází v posledních letech rozsáhlou rekonstrukcí. Jak se dotkla chirurgického oddělení? Prostory oddělení prošly v posledních několika letech řadou rekonstrukcí. V roce 2007 jsme „dostali“ nové

operační sály, jednotku intenzivní péče a komplex ambulancí v nové budově centrálních operačních sálů. V dubnu letošního roku pak byla dokončena výstavba pavilonu F, který dnes již slouží pro lůžková oddělení operačních oborů. Spolu s chirurgií se do nové

budovy nastěhovala i ortopedie a urologie. Vysoký standard vybavení dvoulůžkových pokojů s vlastním sociálním zařízením a klimatizací mohla vidět široká veřejnost 12. dubna 2011 při slavnostním otevření pavilonu F, které proběhlo za přítomnosti hejtmana Středočeského kraje MUDr. Davida Ratha i řady dalších významných hostů. Která fáze rekonstrukce byla pro vás nejobtížnější? Jednoznačně posledních šest měsíců, kdy celé oddělení fungovalo v provizorních podmínkách. Část lůžek jsme měli zapůjčených v budově kolínské interny, druhá část oddělení byla v nemocnici v Kutné Hoře. Extrémně náročné období spojené s převozy nemocných i přepravou personálu do sousední nemocnice proběhlo naštěstí bez zásadních problémů a komplikací. Poděkování za to patří všem zaměstnancům, kteří v obtížných podmínkách po dobu šesti zimních měsíců perfektně fungovali a denně mezi oběma nemocnicemi přejížděli. A nyní již přímo k odborným programům chirurgického oddělení. Každé významnější pracoviště se pyšní určitou vrcholnou specializací, kterou považuje za svou „výkladní skříň“. Máte ji i na vašem oddělení? Snad to nebude znít neskromně, když řeknu, že takovéto vrcholné programy máme hned dva. Prvním z nich je určitě onkochirurgie. Tato specializace zahrnuje operace zhoubných nádorů – lidově řečeno rakoviny – různých orgánů. Druhým vrcholným programem je cévní chirurgie. Zde léčíme nejčastěji nemocné s poruchami prokrvení dolních končetin. Spektrum výkonů doplňují operace mozkových tepen, aorty a cév zásobujících břišní orgány.

S jakými dalšími typy nádorových onemocnění se na kolínské chirurgii ještě setkáváte? Druhou významnou skupinou jsou nemocní se zhoubnými nádory zažívacího traktu. V současné době operujeme nádory žaludku, tenkého střeva, tlustého střeva i konečníku a také slinivky břišní. Provádíme i vybrané výkony na játrech, které spolu s operacemi slinivky břišní patří mezi technicky nejnáročnější v břišní chirurgii. Počtem jednoznačně dominují výkony pro nádory tlustého střeva a konečníku. I zde je velice důležité zachytit nádor včas. Vzhledem k vysokému výskytu rakoviny tlustého střeva byl v České republice zaveden screeningový program. Muži i ženy ve věku od padesáti let věku tak dnes mají dvě možnosti – provedení testu na okultní krvácení ve stolici nebo absolvování endoskopického vyšetření tlustého střeva – tzv. kolonoskopie.

Pojďme se věnovat problematice zhoubných nádorů. Jaké formy rakoviny na chirurgii v Kolíně operujete a jakou prognózu tito nemocní mají? Na prvním místě bych rád jmenoval ženy, které přicházejí k operaci pro zhoubný nádor prsu. Je-li takovýto nádor včas zachycen a odoperován, je prognóza nemocných velmi dobrá. Za nejdůležitější proto považuji snahu o co nejvyšší účast žen v populačním screeningu. Právě toto preventivní vyšetření umožňuje zachytit nádor v době, kdy ještě nečiní žádné potíže a ani v prsu není možné vyhmatat žádnou „bulku“. Podstatou screeningového vyšetření je provedení speciálního rentgenu prsů – tzv. mammografie. Toto vyšetření se doporučuje u všech žen od 45. roku života, a to vždy v intervalu jednou za dva roky.

Jako další z významných programů oddělení jste zmínil cévní chirurgii. O jaké operace se jedná v tomto případě? V současné době provádíme kompletní spektrum výkonů cévní chirurgie. Nejčastěji se samozřejmě jedná o nemocné s poruchami prokrvení dolních končetin. Zúžené nebo zcela uzavřené části tepen je možné při operaci „obejít“ tzv. bypassem, tedy cévní protézou, která vede krev okolo postiženého úseku. V úzké návaznosti na iktové centrum kolínské nemocnice provádíme i operace na krčních tepnách. Technicky nejnáročnější výkony cévní chirurgie jsou operace aorty a břišních tepen, které kompletní spektrum cévně chirurgických výkonů v naší nemocnici doplňují.

Nádor tenkého střeva při operaci

22

23



Chirurgie

Vzdělávání

Vzdělávání pro nelékaře Pravidelný vzdělávací seminář pro nelékaře se uskutečnil 14. dubna v budově ředitelství Oblastní nemocnice Kolín, a. s., a nesl název „Perioperační péče v chirurgii: Příprava nemocného k operaci, pooperační péče“. Přednášky vedli zkušení kolínští chirur- žlázy hovořil uznávaný specialista na tyto operace gové, doplnění primářem MUDr. Nováčkem, přednos- as. MUDr. Svatopluk Smutný. Celoústavní konfetou oddělení ARO. V odpoledním bloku se hovořilo rence konaná 27. dubna v kině „99“ v Kolíně měla o přípravě nemocného k operaci, o prevenci TEN, antibio V dubnu zorganizovala kolínská nemocnice nejen tické profylaxi, pooperační pravidelný vzdělávací seminář, ale i konferenci v kině „99“. bolesti, o poranění hlavy, hrudníku, břicha a o náhlé příhodě břišní. Odpoledne zazněla témata z operací zhoub- pro změnu názvy témat z interních oborů. Přednášky, ných nádorů zažívacího traktu, dále témata z oboru které tu zazněly z úst lékařů i sester, byly zajímavé. cévní chirurgie i operace prsu. O operacích štítné Všem touto cestou děkujeme.

Chirurgie, ortopedie a urologie v novém Chirurgické oddělení Oblastní nemocnice Kolín, a. s., společně s oddělením ortopedie a urologie se přestěhovalo do nového pavilonu chirurgických oborů – pavilonu F. Stěhování proběhlo bez problémů a personál se zabydluje v novém pracovním prostředí. Na stanicích jsou dvoulůžkové pokoje se sociálním zařízením, což si pacienti pochvalují.

Ředitel nemocnice MUDr. Petr Chudomel a hlavní sestra Irena Šandová během celoústavní konference v kině „99“

24

25



Úvod

Traumatologie

Rozhovor s ředitelkou Nemocnice Kutná Hora:

„Provoz nemocnice musí být racionální“ Jednoduše znějící věta, kterou jsme použili do názvu, je ve skutečnosti větou s velmi náročným a dlouhodobě se vyvíjejícím obsahem. Také je větou, která zajišťuje kutnohorské nemocnici budoucnost – tedy postupně zajišťuje její základní vlastnost, kterou po ukončení tohoto roku musí mít – ekonomickou stabilitu. O tom jsme mluvili s JUDr. Alicí Opočenskou.

Kvalitnější prostory pro traumatologii Nemocnice Kutná Hora slavnostně otevřela nově zrekonstruované prostory traumatologické ambulance, a to v pondělí 2. května kolem osmé hodiny ranní. O necelou hodinu později pak lékaři na tomto pracovišti přivítali první pacienty.

ARO specialistu nebo lékaře lékařské služby první pomoci. Museli jste nějak dovybavit prostory, v nichž bude centrální příjem fungovat? Ano, centrální příjem je připraven, aby v případě nutnosti mohlo být obslouženo až pět pacientů najednou. Kromě klasického ambulantního vybavení je k dispozici defibrilátor, mobilní EKG, možnost napojení pacienta na dýchání s kyslíkovou podporou. Přímou součástí centrálního příjmu je vybavený malý operační sálek. Co se skrývá pod souslovím ekonomická stabilita? V tomto období jsme ze široké škály úkolů, které nás čekají, vybrali racionalizaci provozu, tedy chodu nemocnice v čase po pracovní době. Rozborem druhů nákladů jsme zjistili, že máme velké rezervy ve výši personálních nákladů, které jsou na zajištění chodu nemocnice v čase po pracovní době vynakládány. Porovnali jsme jejich účinnost ve styku s pacienty, vyhodnotili počty a druhy zákroků jednotlivých specializovaných ambulancí a došli k závěru, že objem takto vynaložených prostředků vůbec neodpovídá objemu přímé péče o pacienta. Proto jsme začali realizovat dlouho avizovaný projekt centrálního příjmu pacientů. Ten bude ve zkušebním provozu spuštěn v červnu letošního roku. Po jeho vyhodnocení plánujeme spuštění ostrého provozu k 1. červenci. Co bude tato změna znamenat pro pacienty? Velké zjednodušení vyhledávání zdravotní péče v naší nemocnici. Pacient přijde do prostor centrálního příjmu, kde bude od 15.30 do 7.00 stále přítomna služba, která zajistí okamžitou přítomnost lékaře dle potřebné specializace, a to buď internistu, chirurga,

Komu ještě zjednodušíte přístup do nemocnice a spolupráci s nemocnicí? Samozřejmě jsou to kolegové ze Záchranné služby Středočeského kraje, kteří budou v tomto prostoru využívat nepoměrně jednodušší přístup do nemocnice. Je centrální příjem jedinou novinkou tohoto měsíce? Určitě ne. Tento měsíc je měsícem přestěhování všech chirurgických ambulancí do prostor hlavního pavilonu nemocnice a měsícem zavedení objednávkového systému do všech ambulancí naší nemocnice. JUDr. Alice Opočenská ředitelka Nemocnice Kutná Hora

Jak nastínila ředitelka kutnohorské nemoc- „Dokážeme se postarat o 99 % dětských úrazů. Od nice JUDr. Alice Opočenská, zrekonstruované prostory listopadu loňského roku navíc plánovaně artroskobudou mít hned tři způsoby využití, a to v následu- picky operujeme kolenní kloub.“ jícím režimu: „Od sedmé hodiny ranní do šestnácté odpolední budou sloužit jako traumatologická ambu- Kolik a kým se do rekonstrukce investovalo? lance, od šestnácté do dvaadvacáté pak jako chirur- Výše investice do rekonstrukce v době slavnostního gicko-traumatologická ambulance a od dvaadvaceti otevření se pohybuje okolo 500 000 Kč, což zahrnuje hodin bude tento prostor centrálním příjmem pro stavební úpravy a dovybavení centrálního příjmu deficelou kutnohorskou nemocnici.“ Představení pro- brilátorem a zařízením pro EKG vyšetření. stor traumatologie a centrálního příjmu pokračo- Částka vzroste ještě o cca 4,5 milionu Kč za zřízení valo slovy: „Bude to takové světélko ve tmě, kde se nového rentgenového pracoviště s nepřímou digitakaždému pacientovi, jenž bude potřebovat péči naší lizací v prostorách u této ambulance, a tudíž i cennemocnice, dostane ošetření veškerých specializací, trálního příjmu. Hlavním důvodem je fakt, že v soukteré v naší nemocnici poskytujeme.“ časnosti není rentgenové pracoviště umístěno Traumatologická ambulance kromě běžného režimu v hlavní budově nemocnice, ale v budově poliklinabízí pacientům třikrát v týdnu traumatologickou niky a jeho stav neodpovídá požadavkům na moderní poradnu. „Prostřednictvím této poradny jsme úroveň poskytování zdravotní péče pacientům. Zdroje schopni postarat se o veškerá končetinová traumata financování jsou kombinovány následujícím způsonejenom dlouhých kostí, ale i vnitrokloubních lokali- bem – největší část, tj. 4 mil. Kč, poskytl Středočeský zací,“ uvedl během slavnostního otevření traumatolog kraj, asi 1 mil. Kč Oblastní nemocnice Kolín a zbytek MUDr. Michal Hamtil, který ještě na závěr doplnil: Nemocnice Kutná Hora.

Při slavnostním přestřižení pásky JUDr. Alice Opočenská a MUDr. Michal Hamtil

26

27



TP odbor

TP odbor

O stravovacím provozu jsme již psali v jednom z minulých čísel časopisu, takže jen okrajově. Stravovací provoz zajišťuje stravu pro pacienty, zaměstnance i externí strávníky. Připraví a uvaří se zde průměrně 480 jídel denně. Zaměstnanci pracují ve dvousměnném provozu v celkovém počtu 10 osob. Dalším oddělením technicko-provozního odboru je údržba, kde dva elektrikáři, jeden instalatér a jeden zámečník zajišťují nejen běžné opravy v areálu nemocnice, ale podílejí se i na přestavbách, které se průběžně v celém areálu provádějí a o kterých jsou čtenáři také informováni. Mimo uvedené záležitosti odpovídá každý z nich za některý z provozů (za provoz rehabilitačního bazénu a skladu údržby, za klimatizaci přístavby operačních sálů, za provoz dieselagregátů atd.) Nádvorní četa v počtu třech pracovníků každý den zajišťuje svoz prádla a odpadů z jednotlivých nemocničních oddělení, v letním období udržuje zeleň v areálu nemocnice, v zimním období odklízí sníh a udržuje schůdnost a sjízdnost přístupových cest. V oddělení úklidu je jedna pracovnice, která zajišťuje úklid v části ordinací soukromých lékařů, kteří mají své ordinace pronajaty na poliklinice. Podílí se i na mimořádných úklidech po malířích a přestavbách. Celkový pravidelný úklid v nemocnici zajišťuje soukromá firma. Obsluha plynové kotelny zajišťuje dodávku tepla a teplé vody do celého areálu nemocnice a polikliniky ve dvousměnném provozu a počtu čtyř topičů a dvou pomocníků topičů.

Technické zázemí zblízka

Vedoucí technicko-provozního odboru Nemocnice Kutná Hora Lenka Svobodová se narodila v Kutné Hoře, vystudovala SPŠE v Kutné Hoře a dva roky pracovala v technické knihovně (ÚVTEI) v Praze – Klementinu. Údržba zeleně před hlavním pavilonem

Po návratu z Prahy byla osm měsíců zaměstnána jako zahradnice na hřbitově v Kutné Hoře, odkud odešla na mateřskou dovolenou. Po mateřské dovolené byla od roku 1986 zaměstnána v kutnohorské nemocnici, původně na technickém oddělení jako referent elektro. V roce 1989 nastoupila opět na mateřskou dovolenou a zpět do nemocnice se vrátila v roce 1991. V roce 1994 byla jmenována vedoucí technického oddělení, k němuž bylo po čase připojeno i provozní oddělení. V současnosti vykonává vedoucí technicko-provozního odboru, který zajišťuje správu celého areálu Nemocnice Kutná Hora.

Mimo značné pracovní vytížení si Lenka Svobodová najde čas na rekreační sporty pro odreagování se od všech starostí. Pravidelně ji můžeme potkat v kutnohorském bazénu, s přáteli na volejbalovém hřišti a rovněž s přáteli na různých výletech. Čím se odbor zabývá? Lenka Svobodová organizačně řídí chod celého technicko-provozního odboru, který zajišťuje správu celého areálu nemocnice včetně služeb pro soukromé subjekty na poliklinice. Tento odbor je souborem několika oddělení – technického oddělení, údržby,

kotelny, nádvorní čety, stravovacího provozu a úklidu. Pracovníkem technického oddělení a zástupcem vedoucí technicko-provozního odboru je technik ing. Petr Kolínský, který mimo jiné zajišťuje provoz přístrojové techniky na jednotlivých odděleních a pravidelné kontroly a revize této techniky včetně veškerých oprav v areálu nemocnice, což zahrnuje i rozvody medicinálních plynů. Třetím pracovníkem technického oddělení je paní Marešová, která zajišťuje odpadové hospodářství, služby týkající se telefonů, veškeré administrativní práce oddělení včetně spolupráce na nájemních smlouvách pro nájemce polikliniky a provádí kontrolu úklidu v areálu. V rámci technického oddělení je k dispozici služební vozidlo s řidičem, které zajišťuje převozy materiálu (léky, biologický materiál, pošta) a provádí drobné nákupy. Technické oddělení zároveň ve spolupráci s probační a mediační službou zajišťuje náplň práce pro pracovníky vykonávající veřejně prospěšné práce v areálu nemocnice.

Lenka Svobodová

28

29



IT

IT

Systém objednávek a ČEKÁREN V KUTNOHORSKÉ nemocnici

1. května 2011 byl v Nemocnici Kutná Hora spuštěn pilotní projekt zavedení elektronického objednávkového systému včetně elektronických čekáren v rámci nemocničního informačního systému WinMedicalc. objednávku s termíny. Pacient již pak v daný den rovnou přijde na EKG, kde ho budou čekat, a pak rovnou pokračuje na ambulanci k lékaři, který ho objed-

Grafika objednávek v rámci informačního systému WinMedicalc

Tento systém objednávání pacientů do ambulancí, resp. komplementu, a jejich řazení do jednotlivých čekáren zavádí zefektivnění organizace práce s pacientem na úrovni celého zdravotnického zařízení a nemocnice si po jeho odladění pro potřeby jednotlivých pracovišť a převedení do ostrého provozu slibuje významné zlepšení časového komfortu pacienta, kdy pacient bude obsloužen v tu dobu, na kterou byl objednán. Odpadne tedy dlouhé čekání před ambulancí. Toto zlepšení by měly pocítit i akutní případy, tedy dopředu neobjednaní pacienti s úrazem či jinými zdravotními potížemi, kdy společně se zavedením objednávkového systému došlo i k reorganizaci práce příslušných ambulancí obsluhujících právě akutní případy tak, aby i u nich došlo k obsloužení s minimální čekací dobou. Pro pacienty to v praxi znamená, že např. při návštěvě ambulance v nemocnici lékař zjistí, že je v blízké době nutná kontrola u něj v ordinaci a že ještě pacient předtím potřebuje např. vyšetření EKG. Již v daném okamžiku tedy z ambulance provede objednávku na volný termín u sebe i na EKG a pacientovi vytiskne

nal. Optimálně, pokud jsou volné termíny, ho lékař poradna), i na příslušných komplementárních pracoobjedná tak, aby nemusel nikde čekat mezi vyšetře- vištích, jako je rehabilitace, rentgen, CT a ultrazvuk. Systém je přímou součástí nemocničního informačními a nemusel chodit do nemocnice dvakrát. Stejným způsobem se může pacient objednat i na některé Systém objednávek umožní pacientům, aby si mohli lépe naplánovat čas. Nehrozí tak dlouhé čekání na ošetření. z recepcí v nemocnici či u provozů, kde je to možné telefonem. Tímto způsobem si tedy i pacienti budou pak ního systému, nejedná se tedy o nějakou nadstavbu moci lépe organizovat svůj čas a netrávit ho neko- či nezávislou aplikaci, a díky tomu má spoustu příjemnečným čekáním v prostorách nemocnice. ných vlastností a výhod. Pracuje na základě interních Samotný systém objednávek byl nasazen ve všech elektronických žádanek, které jsou jedním ze základambulantních pracovištích nemocnice, tj. ve všeo- ních pilířů nemocničního informačního systému Winbecných interních i chirurgických ambulancích, spe- Medicalc, a vlastně k nim jen přidává přehledné cializovaných interních ambulancích (kardiologie, a uživatelsky přívětivé rozhraní v podobě časového diabetologie, gastroenterologie), specializovaných rozvrhu/kalendáře, fungujícího na identickém princhirurgických ambulancích (urologie, traumatologická cipu jako kalendář v MS Outlook či Thunderbird.

Chirurgická ambulance je jedním z míst, kde byl nový systém objednávek nasazen.

30

31



Úvod

Aktuality

Rozhovor s ředitelem Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.:

„Naše nemocnice žije stavbou“ tronická zdravotnická dokumentace, kterou v pilotním programu zavádíme na vybraných odděleních. Sestřičky začneme vídat s mobilním počítačem v ruce. Samozřejmě nezapomínáte ani na pacienty. Je důležité, abychom znali jejich názory. Uspořádali jsme proto dva týdny trvající plošnou anketu pro ambulantní pacienty. Odpovědi týkající se kvality léčby, ochoty a komunikace zdravotníků nás nejen potěšily, ale též inspirovaly, mimo jiné k zavedení objednávek přímo na čas, což vedlo ke zkrácení čekacích dob. Překvapilo nás, že mnoho našich pacientů je nejen z Prahy, ale někteří i z velmi vzdálených míst, například z Mostu, Ústí nad Labem, Českého Krumlova, Karlových Varů, Moravské Třebové a Brna. A to nás těší!

MUDr. Milič Řepa, MBA ředitel Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.

Co je v nemocnici nového? Odpověď je jednoduchá – nemocnice žije stavbou. Rekonstrukce operačních sálů pokračuje podle plánu. Zdravotníci chirurgických oborů nyní připravují omezení provozu, které je pro další stavební práce bohužel nezbytné. Omezení jsme naplánovali tak, aby se co nejméně dotklo péče o pacienty. Využijeme proto prázdninového období, kdy dochází vždy ke spontánnímu snížení počtu operací. Obnovení plného provozu nastane během září, a to již v zrekonstruovaných prostorách a s novým vybavením. Jak se rozvíjí péče o zaměstnance? Pokračujeme s cyklem jejich vzdělávání. Po úspěšném kurzu osobnostního rozvoje se nyní zaměřujeme na počítačovou gramotnost. Série školení a tréninků se netýká jen běžného ovládání počítače, ale i speciálních aplikací. Tou je například plně elek-

Nové budovy nám rostou před očima V nemocnici pokračují stavební práce související s plánovanou investiční akcí – rekonstrukcí operačních sálů a plánovanou novostavbou budovy pro transfuzní a hematologické oddělení. Celá akce pokračuje v daném harmonogramu a i nezainteresovaný kolemjdoucí pozná, že stavební práce pokračují mílovými kroky. Nové budovy nám doslova rostou před očima, neboť u přístavby operačních sálů je již obezdívána nosná ocelová konstrukce a na staveništi budovy pro transfuzně hematologické oddělení jsou hotovy nosné stropy pro suterénní část budovy a bude docházet k pokládání kanalizace v přízemí. Pro všechny pacienty i zaměstnance je v tuto

chvíli nejdůležitější, že tyto stavební práce nezasahují žádným zásadním způsobem do provozu nemocnice, a proto zůstává komfort zdravotnických pracovišť na dobré úrovni. Termín dokončení re-

konstrukce a dostavby operačních sálů a oddělení ARO je 15. prosince 2011 a nová budova transfuzního a hematologického oddělení bude dokončena do 15. února 2012.

Foto: © Marek Kosmal / Dreamstime.com

I v nejmenší z krajských nemocnic panuje čilý stavební ruch. Jak jsme již informovali, v současnosti probíhá rekonstrukce operačních sálů a nedávno byla zahájena novostavba budovy transfuzního a hematologického oddělení. O nutnosti omezení provozu, ale kupříkladu i o vzdělávání zaměstnanců jsme hovořili s MUDr. Miličem Řepou, MBA.

Zřízení antibiotického střediska Na oddělení klinické mikrobiologie bylo k 1. květnu vnitřním předpisem podle Věstníku MZČR zřízeno Antibiotické středisko. Cílem je poskytnout klinickým pracovištím služby zaměřené na podporu racionální preskripce antibiotik a na kontrolu a prevenci antibiotické rezistence. Konkrétní fungování Antibiotického střediska bude projednáno s primáři klinických oddělení. Základním nástrojem bude Antibiotický list sestavený na generickém principu. Podle kli-

nického spektra infekcí v nemocnici, podílu etiologických agens, stavu jejich rezistence a požadavků zdravotních pojišťoven se antibiotika rozdělí do kategorií volná a vázaná. Vázaná antibiotika budou podléhat zvláštnímu režimu preskripce, při kterém Antibiotické středisko systematicky dohlíží na soulad s doporučenými postupy a konsenzem používání antibiotik. Do této kategorie se zařazují zejména epidemiologicky rizikové látky, jejichž nadužívání je prokazatelně spo-

jeno s vysokým rizikem vzniku a šíření bakteriální rezistence (fluorované chinolony). Antibiotické středisko zreviduje profylaktické používání antibiotik.

32

33



Rozhovor

Rozhovor

Vedoucí diabetologické ambulance MUDr. Helena Hrmová říká:

„Diabetologie se rychle vyvíjí“ MUDr. Helena Hrmová vede v Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov odbornou ambulanci zaměřenou na komplexní péči o pacienty s diabetem všech typů. V rozhovoru vysvětluje nejdůležitější informace o této zákeřné nemoci a také prozrazuje něco o sobě. Chtěla jste být lékařkou už odmala, nebo šlo spíše o shodu okolností? Proč jste se rozhodla věnovat právě diabetologii? Pro studium medicíny jsem se rozhodla na gymnáziu a nikdy jsem svého rozhodnutí nelitovala. Medicína jako taková mě nikdy nepřestane fascinovat. Výběr diabetologie z množství interních oborů vznikl postupem času. Jak byste tento obor charakterizovala? Diabetologie je multidisciplinární interní obor vyžadující od lékařů především dobrou znalost vnitřního lékařství. Její součástí je obezitologie, nutrice i endokrinologie. Má návaznost na nefrologii, kardiologii pro množství komplikací u složitých pacientů s pokročilou formou cukrovky. Stala se zajímavějším oborem, než byla před lety i díky nesmírnému vývojovému skoku ve výzkumu nových lékových forem a aplikačních technik. Již dávno diabetologie nepatří do medicíny dvou léků a omezeného výběru inzulinů se sporadickou aplikační technikou. Které příznaky by lidé neměli podcenit, aby lékař mohl včas odhalit, že trpí diabetem? Především únavu a zhoršení zraku, sucho v ústech a rychlou ztrátu váhy, nehojící se urologické a gynekologické infekce. Všem známá žíznivost přichází až po týdnech či měsících těchto varovných signálů. Do jaké míry je diabetes dědičný? Riziko potomků diabetiků plně závislých na inzulinu od dětství je 15–30 %, u diabetu 2. typu je riziko

MUDr. Helena Hrmová Diabetologická ambulance Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov a. s., Máchova 400, 256 30 Benešov u Prahy Pavilon E, suterén, tel. 317 756 313, po–pá 7.30–12.30 13.00–14.30

vzniku cukrovky vyšší, a to 50 %. Znamená to, že pokud jeden z mých rodičů je diabetik od dětství, plně závislý na inzulinu, získám tento typ diabetu s menší pravděpodobností, než když můj rodič je diabetik v pozdějším věku. Diabetes 2. typu u obou rodičů znamená téměř 100 % jistotu manifestace diabetu u potomků. Proč se počet nemocných s cukrovkou tak extrémně rychle zvyšuje? Příčinou je obezita a stres. Akutní komplikace diabetu související s extrémně nízkou či vysokou koncentrací cukru v krvi jsou všeobecně známé. Co však hrozí diabetikům, kteří svou nemoc nebudou mít dlouhodobě pod uspokojivou kontrolou? Diabetické komplikace jsou především cévní, jde o progresi kornatění tepen a vznik tepenných uzávěrů dolních končetin s rizikem amputace, zničení cév sítnice vede ke krvácení a slepotě. Mezi cévní komplikace patří i zhoršení funkce ledvin, ve vyšších stadiích spojených s otoky dolních končetin či nutností dialýzy, komplikací je i erektilní dysfunkce. Vysoké glykémie, ať už nalačno či během dne, vedou k poškození nervových zakončení v dolních končetinách s nepříjemným pocitem v ploskách nohou a nehojícím se defektům, poškození nervových zakončení v zažívacím traktu vede k poruše trávení. Diabetik má obecně čtyřnásobné riziko infarktu srdce či mozkové příhody. Léčba diabetu hodně souvisí s dietními opatřeními a změnou životního stylu, což někteří pacienti příliš nerespektují. Jak vidíte vývoj v tomto ohledu? Zlepšuje se přístup vašich pacientů a myslíte si, že jsou zdravotně „uvědomělí“? Jak kdo. Někdo zareaguje a spolupracuje od první návštěvy, jiný málo. Z mých zkušeností věk pacien-

ta ani vzdělání kupodivu na spolupráci a uvědomění si diabetu nemají nijak zvláštní vliv. Velmi záleží na osobnosti pacienta, jeho přístupu a také, zda se s diabetem již setkal – například v rodině – a jak hrůzné viděl komplikace (amputace dolních končetin, slepota, dialýza třikrát týdně, hypoglykemické či hyperglykemické kóma se zásahem RZP). Někteří jsou zdravotně „pseudouvědomělí“ díky informacím na internetu. Říkám pseudo, protože některé postřehy pacientů jsou úsměvné. Co kromě dodržování diety a pravidelných kontrol pro sebe mohou pacienti udělat, když u nich lékař tuto nemoc diagnostikuje? Důležitý je pohyb. Stačí jen chůze. Měli by se sebevzdělávat o své nemoci, protože diabetes budou mít do konce svého života. Bohužel některým přináší i komplikace, kterým lze dobrým přístupem předejít. Mají k dispozici edukační materiály, mohou se účastnit konverzační mapy v naší ambulanci (skupinky 5–6 osob řešící určitou problematiku s vyškolenou edukátorkou z Lázní Poděbrady), mají možnost přihlásit se do Svazu diabetiků a účastnit se akcí a edukačních pobytů, pacienti s přístupem

na internet mohou využívat kalorické kalkulačky, jídelníčky. Dodržujete sama zásady správného stravování? Žádné zvláštní zásady nemám. Co ráda děláte ve volném čase? Ráda nedělám nic. Ale přece jen – „pohltila mě“ angličtina, hýbu tělem při cvičení zumba, relaxuji při plavání, a co především – mám dvě děti a věnuji se jim. Jakým směrem se diabetologie vyvíjí – jaké jsou největší události nebo novinky a co lze v nejbližších letech očekávat? Jak jsem již řekla, diabetologie jde kupředu, stejně jako jiné medicínské obory. Pokročila v modernizaci inzulinů, vývoji nového hormonu v terapii diabetu a nových hypoglykemizujících účinných látek podávaných formou tablet. Zlepšila se technologie podávání inzulinů, ať už se jedná o inzulinová pera či inzulinové pumpy, usnadnila se kontrola glykémií glukometry a selfmonitoring je přístupný všem pacientům. V posledních letech i naše ambulance využívá možnost kontinuální monitorace glykémií.

MUDr. Helena Hrmová s pacientem

34

35



Interna

Interna

Primář interního oddělení MUDr. Josef Stibor tvrdí:

„Oddělení mám stále v podvědomí“ Překotný rozvoj medicíny s doslovnou explozí nových informací, poznatků, metod a léčebných postupů v jednotlivých oborech a suboborech klade velký důraz na týmovost práce. „Platí to i pro obor vnitřního lékařství,“ podotýká MUDr. Josef Stibor.

Primář MUDr. Josef Stibor

Jaké jsou vaše priority v pozici primáře interního oddělení benešovské nemocnice? Jsem velmi rád, že v rámci našeho kolektivu mohu spolupracovat s řadou odborně erudovaných osobností, že i mnozí mladí i začínající kolegové a kolegyně mají potenciál odborného růstu. Výše uvedené myšlenky platí i pro kategorie dalších pracovníků, zdravotních asistentek, sester, nižších zdravotních pracovníků. Základní prioritou je tedy kolektiv, lidé, investice do jejich rozvoje, růstu atd. Druhou je pak vytváření podmínek pro jejich práci a zlepšení stan-

dardu pro naše pacienty. Nazval bych to určitým „zkulturněním“, a to jak ve stavebně-technické oblasti, tak i organizační „přívětivosti“. A kde vidíte nedostatky? Něco, co by bylo třeba změnit v nejbližší době či co se zatím nepodařilo. Tak trochu bolestně připravujeme drobnou rekonstrukci jednotlivých provozů a oddělení interny, ale věřím v její úspěch. Zamýšlíme se i nad zlepšením podmínek při četných transportech našich pacientů mezi oběma hlavními pavilony naší nemocnice.

Vzpomenete si na svůj nejnáročnější případ? Kategorie náročnosti je velmi ošidná, má řadu kritérií a to, co se původně jeví jako méně náročné, se může během zlomku vteřiny změnit v onen nejnáročnější případ. Jako mnozí lékaři i já jsem zažil chvíle, kdy bych dal nevím co a snad i nějaké roky života za to, „abych věděl, abych dokázal, abych mohl...“ Těžké chvíle vás, jako ostatně asi každého člověka, potkávají při úmrtí někoho z blízkých, pokud se ještě navíc odehrává tak nějak v „přímém přenosu“ na vašem oddělení a vy si uvědomujete svoji profesionální bezmocnost, rozhodujete o ukončení neúspěšné resuscitace.

a často ani rodin. Na druhou stranu jde o oblast, stejně jako zdravotnictví, vyčerpávajícím způsobem organizačně zajistitelnou a profinancovatelnou. Nezřídka je řešení akutních výkyvů předáváno na bedra nemocničních lůžkových zařízení, hlavně pak interních oborů. Ono oddělit od sebe to, co je sociálně-zdravotní či zdravotně-sociální problém, často ani nejde. Léta se mluví o zvyšování kapacity lůžek následné péče, ale to jsou lůžka zdravotnická. Myslím, že mezi nimi a domovy seniorů je prostor pro další typ lůžkových zařízení menší zdravotnické náročnosti. Necítím se ovšem být odborně erudovaný k vynášení jednoznačných soudů.

V čem se dnešní typický interní pacient liší od svých předchůdců? Je samostatnější, informovanější, více spolupracuje? Nedokáži zaujmout zcela jednoznačný názor. Po větší informovanosti se volá, větší samostatnost a spolupráce se předpokládá, ale spíše tak nějak virtuálně, řekl bych v kontextu „přání otcem myšlenky“. Zhodnocení by vyžadovalo seriózní, dlouhodobý a statistickými daty podložený výzkum. Stále jsou pacienti a rodiny odmítající informace o závažných, prognosticky nejasných či nepříznivých diagnózách, kteří onemocnění své či svého rodinného příslušníka, a často jde o onemocnění z kategorie civilizačních chorob v užším slova smyslu, považují za projev selhání zdravotníků a nejsou ochotni na jejich řešení přijmout aktivnější účast. Mám na mysli třeba redukci hmotnosti, odepření si požitků z nikotinu, konzumace alkoholu atd. A pochopitelně jsou i ti, kteří chtějí být informováni, spolupracují, přijímají aktivní podíl na své léčbě. Stejně tak i my lékaři jsme různí, někdo komunikativnější, někdo pomalejší, někdo rychlý, někdo opatrnější ve vynášení soudů, pro jiného je řešení jednoznačné atd. S prodlužováním věku pochopitelně přibývá komplikovanějších pacientů, stoupá jejich polymorbidita.

Jak vnímáte fakt, že lékaři mnohdy prodlužují život pacientům, jejichž kvalita života se nenávratně ztrácí? Dnes a denně si člověk podobné otázky klade, dnes a denně na ně hledá odpověď. Já již více než třicet let.

Ano, většina onemocnění nemá jen akutní fázi a právě interní obory se z velké části věnují léčbě dlouhodobě nemocných, chronických pacientů. Průměrný věk populace se zvýšil o deset let, střední délka života se prodloužila. Myslíte si, že se společnost stará o seniory dostatečně? Zdá se mi, že v současné společnosti je kladen důraz na výkon, aktivitu. Péče o seniory, zejména pak zdravotně a sociálně oslabené, není snad odsouvána přímo na okraj, ale jistě není prioritou společnosti

Vaše pracovní pozice je náročná. Jak relaxujete? Asi to ani neumím. Občas si něco přečtu, ale v poslední době se spíše vracím ke knihám, které jsem již mnohokrát četl, či spíše k jejich částem, pracuji kolem domu a na zahradě, kolem zvířat, která chováme. A oddávám se myšlenkám, jak si dovyberu dovolenou, pojedu si zalyžovat, určitě budu chodit na procházky se psem, možná se i projedu na kole či včas začnu a dokončím jaroletní práce... Ale stále v podvědomí přemýšlím, jak je na oddělení. Jaké máte plány pro nejbližší období? Hlavně pokročit ve zmiňované rekonstrukci interního oddělení, dobře naplánovat a skloubit akce s dalším vzděláváním lékařů, připravit plán vzdělávacích seminářů. Naplánovat si tu dovolenou a ty jaroletní práce na zahradě a na uzdě udržet zdravotní problémy, které se kupodivu nevyhýbají ani lékařům, kteří rovněž kupodivu mají problémy i s těmi dobře míněnými zásadami správné životosprávy. Co byste vzkázal čtenářům? Pevné zdraví, aby naše služby potřebovali co nejméně. A když už se setkáme, aby věřili, že máme upřímnou snahu jim pomoci.

Primář MUDr. Josef Stibor Interní oddělení Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov a. s., Máchova 400, 256 30 Benešov u Prahy Pavilon E, 1. a 2. patro, tel. 317 756 292, e-mail: [email protected]

36

37



Úvod

Město

Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Příbram, a. s.:

„Chceme i nadále ,překvapovat‘ jen příjemně“ Rekonstrukční práce na pavilonu D 3 běží naplno. O D 3, ale i o společném projektu nemocnice s Městskou policií v Příbrami jsme si povídali s ředitelem příbramské nemocnice MUDr. Stanislavem Holobradou. ztratí, jak přivolat pomoc ke zraněnému atd. Musím říci, že nemocnice na tomto projektu spolupracuje již druhý rok a mateřské školy i děti samotné si tyto tematické, hravé návštěvy velmi oblíbily.

Nemocnice má za sebou v poslední době úspěšný velikonoční koncert, který zaplnil posluchači celý multimediální sál, wi-fi připojení na internet je funkční pro další pavilon. Čím překvapíte příště? Snažíme se, abychom i nadále „překvapovali“ jen příjemně. Do konce roku by wi-fi připojením měla být pokryta další část monobloku – D 4, kde jsou umístěny zejména lůžkové jednotky gynekologicko-porodnického oddělení. Výrazným zlepšením pak po svém dokončením bude i zrekonstruované křídlo D 3. Nemocnice dostala dotaci města Příbram mimo jiné i na projekt „Nemocnice míří do školek“. O co v tomto projektu jde? Jde o jeden z projektů nemocnice, jehož cílem není sama zdravotní péče. Je to ale také projekt svým způsobem výjimečný – je koprodukční (nemocnice na něm spolupracuje s Městskou policií Příbram) a je zaměřen mimo „zdi“ nemocnice – mezi děti předškolního věku v mateřských školkách. Cílem projektu je pomocí her, soutěží, zajímavého vyprávění apod. naučit děti, jak se chovat v dopravě, proč být opatrný na hřištích, co dělat, když zabloudí nebo se

Je květen 2011. Práce na komplexní rekonstrukci křídla D 3 jsou v plném proudu. Jak dlouho rekonstrukce potrvá? Rekonstrukce D 3, která je vpravdě komplexní, neboť se týká nových inženýrských sítí, přistavění dalšího patra, výměny oken, zateplení obvodového pláště, nové střechy apod., včetně nového vybavení, je naplánována na celkem 10 měsíců. Průběh stavby sledují pravidelné kontrolní dny, zatím to vypadá, že dokončení všech naplánovaných úprav stihneme v termínu. Jsou před námi prázdniny a většina z nás si užije chvíle volna. Odpočine si i nemocnice? Moc ne. Naše zkušenosti jsou takové, že nemocnice na některých pracovištích ošetří dokonce více pacientů než v některých jiných částech roku. Podbrdsko je totiž oblíbenou destinací pro relaxaci chalupářů, chatařů i krátkodobých návštěvníků. Samozřejmě ale je to také doba, kdy si i naši zaměstnanci postupně užívají zasloužené dovolené. MUDr. Stanislav Holobrada ředitel Oblastní nemocnice Příbram, a. s.

Město Příbram významně přispívá na nelékařskou péči o pacienty Město Příbram v letošním roce opět podpoří projekty Oblastní nemocnice Příbram. Město v letošním roce rozdělilo ze svého rozpočtu granty pro oblast sociální péče a zdravotnictví v celkové výši 300 000 korun. „Máme velmi dobrou zkušenost s tím, jak byly v minulých letech v Oblastní nemocnici Příbram peníze poskytnuté městem využity. Proto jsme se rozhodli letos opět naši příbramskou nemocnici podpořit, a to celkem 80 000 korunami,“ říká starosta Příbrami MVDr. Josef Řihák. Podle příbramského starosty je spolupráce mezi městem a nemocnicí dlouhodobě velmi dobrá. „Nemocnice je nejen místem, kde hledáme všichni pomoc, když je nám zle, ale současně je i největším zaměstnavatelem v našem městě. Velmi si vážím podpory od Středočeského kraje, které se naší nemocnici v posledních letech dostává. Dokončením přístavby nemocnice dostala nejen novou tvář, ale především se zde zásadním způsobem zlepšila zdravotní péče. Vážím si toho, že Středočeský kraj i nadále investuje peníze do další etapy její modernizace. Příspěvek města na osvětové a relaxační projekty pro nemocnici vnímám jako malou splátku za vše dobré, co tato instituce pro obyvatele našeho města i regionu dělá,“ doplňuje Řihák. A na jaké konkrétní projekty peníze od města Pří- rum, v rámci něhož poskytují pacientům pomoc převážně brami do příbramské nemocnice v letošním roce mladí lidé. „Jedná se o nelékařskou pomoc a péči. Dobpůjdou? Především bude pokračovat projekt Zdra- rovolníci docházejí k pacientům ve svém volném čase, votní klaun. Pacienty na dětském oddělení nemoc- věnují se jim, hovoří s nimi a pečují o ně. Smyslem je nice pravidelně v průběhu roku navštěvují klauni. umožnit zejména dlouhodobě nemocným pacientům pro„Cílem je vytrhnout děti ze zaběhnutého nemocničního mluvit si s lidmi z ,nelékařského‘ prostředí,“ říká Boušrežimu. Umožnit jim na chvíli Od letošního roku se pacienti oddělení následné péče zapomenout na trápení, bolest, mohou těšit na další novinku – canisterapii. nemoc. Pobavit je a rozesmát,“ vysvětluje Monika Boušková z ON Příbram. I další projekt je zaměřen na dětské ková. Součástí této péče je i jednoduchá rehabilitace. pacienty. Má název „Hrajeme si s nemocnicí“ a jak Letos poprvé v rámci této dobrovolnické péče budou mít název napovídá, děti v rámci tohoto projektu mohou pacienti možnost zúčastnit se i takzvané canisterapie. malovat, modelovat, hrát různé hry nebo se podívat To je zvláštní rehabilitace, při které se využívá kontakt na pohádky či dětské filmy. se psy. Posledním podpořeným projektem je „NemocDalší dva projekty jsou zaměřeny na pomoc dobrovol- nice míří do školek“. Jde o koprodukční projekt spolu níků. Při nemocnici působí takzvané dobrovolnické cent- s Městskou policií Příbram.

Starosta Příbrami MVDr. Josef Řihák si v doprovodu MUDr. Stanislava Holobrady a MUDr. Kateřiny Pancové prohlíží část nového vybavení v Oblastní nemocnici Příbram.

38

39



Rozhovor

Rozhovor

Primář chirurgického oddělení MUDr. Jiří Svoboda tvrdí:

„Ve srovnání s fakultními nemocnicemi Příbram drží krok“ Jak sám říká, měl to štěstí, že nastoupil po dostavbě a zprovoznění nového pavilonu C nemocnice. „Ve srovnání s jinými, i vyhlášenými, pracovišti, jako je Fakultní nemocnice v Motole nebo Nemocnice na Homolce, jsou prostory i vybavení operačních sálů, intenzivní péče a ARO na špičkové úrovni,“ pochvaluje si MUDr. Jiří Svoboda.

V Příbrami řídí MUDr. Jiří Svoboda zkušený tým odborníků – zde před zahájením operačního zákroku s pomocí metody SILS.

Pane primáři, víme, že nepocházíte z Příbrami. Ze které nemocnice jste do té příbramské přišel? Už jste měl čas rozhlédnout se u nás po okolí? Před příchodem do příbramské nemocnice jsem byl více než 10 let primářem chirurgického oddělení nemocnice ve Vysočanech v Praze 9. Shodou okolností také téměř 10 předcházejících let jsem byl členem kolektivu I. chirurgické kliniky Fakultní

nemocnice v Motole pod vedením profesora Dvořáka a později profesora Hocha. První učednická chirurgická léta jsem absolvoval na chirurgickém oddělení nemocnice v Říčanech. Takže jsem za ta léta získal dobrou představu a zkušenosti s chirurgií na klinické i okresní úrovni. Zatím jsem pracovně hodně vytížen, takže jsem nenašel dostatek času prohlédnout si okolí Příbrami, musel jsem se spokojit s několika procházkami po pamětihodnostech města.

Pokud byste měl možnost porovnat vybavení nemocnice v Příbrami s jinými nemocnicemi, které znáte, jak by Příbram obstála? Přístroje a nástroje by nám ve většině nemocnic v České republice mohli závidět. Je to doklad trendu posledních let, že nejkvalitnější medicína a výkony se provádějí nejen ve fakultních nemocnicích, ale i v krajských a velkých oblastních nemocnicích. Osobně jsem v této oblasti velmi příjemně překvapen. Hodně jsou také prezentovány laparoskopické operace. Má pro ně příbramská chirurgie vybavení a u jakých zákroků laparoskopii používáte? Laparoskopie a její nástup do klinické praxe přibližně před 20 lety znamenal revoluční změnu v chirurgii. Při zpětném ohlédnutí si uvědomíme, že laparoskopie změnila chirurgii tak výrazně, že to v historii moderní chirurgie nemá obdoby. V době, kdy jsem studoval na lékařské fakultě, jsme se o této metodě ani neučili. A dnes se provádí v České republice více než polovina břišních operací laparoskopicky. U některých výkonů, jako je například odstranění žlučníku, je laparoskopie metodou volby, u jiných, např. operace slepého střeva, operace kýl, je rovnocennou alternativou klasického přístupu. Ne vždy a u každého je však laparoskopický přístup vhodný, je třeba posuzovat situaci individuálně. Já osobně se věnuji laparoskopii intenzivně od jejího zavedení do praxe v roce 1991. V příbramské nemocnici je laparoskopická operativa na vysoké úrovni, běžně se kromě obvyklých indikací provádějí i laparoskopické operace celého zažívacího traktu, především tlustého střeva, včetně nádorového postižení. Ve srovnání s fakultními nemocnicemi – chirurgickými klinikami – příbramská nemocnice rozhodně drží krok. Podařilo se zde zachytit i ty nejmodernější trendy v miniinvazivní chirurgii, a to je laparoskopie jednoho vstupu, kdy se provádějí uvedené výkony jen z jednoho malého řezu. Laparoskopické vybavení přístrojové i nástrojové je na špičkové úrovni, a především je na chirurgickém oddělení řada zdatných chirurgů, kteří mají velké zkušenosti i potenciál v miniinvazivní chirurgii. Je to tedy další oblast, která mě po nástupu do funkce v příbramské nemocnici velmi příjemně překvapila. Můžete našim čtenářům říci, jak nejčastěji trávíte volný čas a jaké máte koníčky? Přes pracovní vytížení se snažím být dobrým otcem svých dětí a, pokud to lze, věnovat jim tolik času, o kolik mají zájem. Synovi již bylo 20 let a dceři 15 let, takže mají pochopitelně své zájmy a vztahy a zdá se,

že spíše oni mají na tatínka času čím dál tím méně. Kromě rekreačního sportu, hlavně volejbalu a lyžování, a také četby, zejména literatury faktu, se celý život aktivně věnuji vodnímu pólu. Za studentských let na vrcholové úrovni a později na výkonnostní. Jsem členem reprezentačního výběru České republiky, který se zúčastnil mistrovství světa veteránů plaveckých sportů v San Francisku, poté v australském Perthu a v loňském roce ve Švédsku. Co byste řekl, kdybyste měl možnost pěti větami říci vaše profesní priority a uvést plusy příbramské chirurgie? Klady příbramské chirurgie jsem již zmínil, ale nechtěl bych zapomenout na velice kvalitní kolektiv zdravotních sester, který odvádí spolehlivou a těžkou práci na lůžkovém oddělení, operačních sálech i ambulancích. Za profesní prioritu považuji provádění chirurgie jako poctivého řemesla v dobrém slova smyslu a současně snahu vidět pacienta komplexně, nikoli jen úzkým pohledem chirurgického přístupu. Rozhodující je v léčbě pacienta zvolit takovou cestu, která mu přinese maximální profit a současně minimalizuje rizika, která každá terapie s sebou nese.

MUDr. Jiří Svoboda na jedné ze svých cest s typickými představiteli australské zvířecí říše.

40

41



Břišní tyfus a cholera

Praktický dětský lékař

Břišní tyfus a cholera existují bohužel i v dnešním vyspělém světě

Další bonus pro dětské pacienty Od konce roku 2009 funguje při dětském oddělení nemocnice ordinace praktického lékaře pro děti a dorost pod vedením MUDr. Lenky Svobodové za asistence dětské zdravotní sestry Magdy Binarové.

Infekční průjmová onemocnění jsou jedny z nejčastějších lidských chorob. Není mezi námi člověk, který by neprodělal alespoň jedenkrát za život průjmové onemocnění. Celosvětově je ročně zaznamenáno přibližně 3–5 miliard případů.

Původce břišního tyfu –Salmonella typhi

zemích dochází od 50. let minulého století k postupnému snižování počtu těchto onemocnění. V současné době se v České republice nevykytuje žádný bacilonosič tyfu. Je však nutno upozornit, že s rozvojem cestování do exotických zemí může dojít k importu této nákazy. Celosvětově je hlášeno ročně Při léčbě je rozhodující správná a rychlá rehydratace až 20 milionů případů břišního spolu s podáváním běžně dostupných antibiotik. tyfu, a to zejména v rozvojových zemích, kde jsou základní hygie Mezi „nejproslulejší“ bakterie, které vyvolaly velké nické podmínky na velmi nízké úrovni. Tyfus se projea závažné epidemie, patří původce břišního tyfu Sal- vuje stupňovitým vzestupem horečky, bolestmi hlavy, monella typhi a Vibrio cholerae – původce cholery. Epi- nechutenstvím, bolestmi břicha, vyrážkou, postižením demie způsobené břišním tyfem byly již popsány ve mízních uzlin, únavností a průjmovitou stolicí. Na nelé4. století před naším letopočtem. Opakovaně se vysky- čené onemocnění umírá zhruba každý desátý postitovaly při rozvratu ekonomických a hygienických pod- žený. Břišním tyfem se člověk nakazí po požití konmínek, které byly způsobeny především válkami a pří- taminované potravy či vody. Zdrojem nákazy je vždy rodními katastrofami. V Evropě včetně naší republiky člověk. Po prodělaném onemocnění může být mikrob byl vysoký výskyt tyfu v období druhé světové války tyfu vylučován i doživotně. Léčba tyfu je komplexní, roza krátce po ní. V důsledku zdokonalování hygienických hodující úlohu mají antibiotika. opatření společně s léčebnými postupy v rozvinutých Cholera se vyskytuje běžně v jižní a jihovýchodní Asii. V 18. století s rozvojem námořní dopravy došlo k zavlečení této nákazy do Evropy, kde způsobila několik velkých epidemií. Na území Čech si vyžádala v letech 1863– 1879 asi 80 000 obětí. Cholera je akutní průjmové onemocnění, které je charakterizované vodnatými stolicemi se značnými ztrátami tekutin (až 20 litrů denně). Pokud není zajištěna dostatečná rehydratace, může dojít k úmrtí. Projevy cholery způsobuje enterotoxin, který zapříčiňuje obrovskou sekreci tekutiny do střeva a rychle se objevující známky dehydratace. K onemocnění člověka dochází většinou po požití infikované vody či potraviny. Proti břišnímu tyfu a choleře existuje očkování. Doporučuje se především cestovatelům, kteří jezdí za poznáním do zemí s nízkým hygienickým standardem. Nicméně nejdůležitější prevencí je dodržování osobní hygieny a používání nezávadné pitné vody. Pokračování v příštím čísle.

Text: MUDr. Karel Šedivý ml., lékař infekčního oddělení, Oblastní nemocnice Příbram, a. s.

I když se jedná jen o „průjem“, v rozvojových zemích na tato onemocnění umírá až 10 milionů lidí, z toho asi dva miliony dětí. Na vzniku infekčního průjmu se podílí celá řada bakterií, virů, střevních parazitů, prvoků a toxinů bakterií.

Dlouhodobá praxe na dětském oddělení a omezuje možný přenos infekcí mezi dětmi. Výhodou i průběžné působení na dětských obvodech a v odborné naší ordinace je provádění odběrů krve a biologického nefrologické poradně zajišťuje dostatečnou erudici materiálu přímo v ordinaci bez nutnosti návštěvy odběobou pracovnic jak po stránce odborné, tak v přístupu rové ambulance a dostupnost výsledků vyšetření během k malým pacientům. Za přispění sponzorů se nám 24 hodin. Dalším výrazným plusem je zázemí nemocpodařilo místnost ordinace i čekárny příjemně zútulnit nice – přímá návaznost na lůžkové jednotky vlastního obrázky akademického malíře Ordinace se nachází v nově zrekonstruované místnosti Chadimy a vybavit dětský herní v přízemí budovy N, v areálu I. nemocnice. koutek tak, abychom co nejvíce eliminovali neosobní prostředí. Ordinace poskytuje běžnou léčebnou i preventivní péči, dětského oddělení, ostatní dětské odborné ambulance která zahrnuje povinné pravidelné preventivní prohlídky nemocnice, komplement diagnostiky i možnost využití a základní očkování. Po domluvě lze zajistit i veškerá konzultace s lékaři ostatních medicínských oborů. nadstandardní očkování. V tuto chvíli stále přijímáme všechny pacienty od naroAbychom zamezili možnému přenosu infekcí, je naší zení až do 18 let věku bez omezení pojišťovnou. snahou oddělit léčebnou a preventivní péči alespoň Ambulance poskytuje péči všechny pracovní dny v týdnu časově vymezením hodin pro poradnu pro děti do od 7.30 hodin, v pondělí do 10.30, další dny pak do dvou let. Navíc na plánované prohlídky objednáváme 12 hodin. Odpolední ordinace jsou v úterý do 17 hodin, děti na určitou hodinu, což omezuje kumulaci paci- ve středu a čtvrtek do 15 hodin. Je možné se i objednat entů v čekárně, méně stresuje matky s malými dětmi na telefonním čísle 318 641 383.

Na snímku MUDr. Lenka Svobodová a dětská zdravotní sestra Magda Binarová

42

43



Úvod

Aktuality

Rozhovor s ředitelem Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav:

„Chceme se dále rozvíjet“ Klaudiánova nemocnice má za sebou rušný měsíc. Pokračují práce na stavbě nového pavilonu, přišel nový náměstek pro léčebnou a preventivní péči, stále se hledají další cesty, jak ušetřit. Zatímco náklady nemocnice mají tendenci neustále růst, protože ceny dodavatelů zboží a služeb se zvyšují, pojišťovny platí méně a méně. které je na špičce laparoskopické operativy, některé výkony z ekonomických důvodů neprovádí. Jde například o tzv. single port laparoskopické operace. Pro laiky – chirurg operuje jediným malým řezem, kdy pacientovi nezůstává téměř žádná jizva. Tato metoda je bohužel velmi nákladná a pojišťovna tyto náklady neproplácí. A já jsem nucen naše chirurgy brzdit a říkat jim: „Vím, že to umíte, ale držte se prosím zavedených metod, které pojišťovna proplácí.“ Pacient tedy rozdíl nepozná, neboť je odoperován velmi kvalitně a jeho problém je vyřešen. My však víme, že by to šlo i jinak. Fakticky jsme zastavili další rozvoj oddělení. Ekonomická realita je ovšem neúprosná.

Předpovídal jste, že kvůli omezeným platbám od pojišťoven bude třeba v nemocnici šetřit. Už se to nějak projevilo? Samozřejmě. Primáři a vrchní sestry na jednotlivých odděleních dostali za úkol pečlivě zdokumentovat veškeré možnosti, kde ještě můžeme šetřit tak, aniž bychom jakkoliv omezili zdravotní péči. Nyní tato opatření převádějí do praxe. Současná politika pojišťoven vůči nemocnicím nás nutí jít tímto směrem. Neradi bychom se vraceli o řadu let zpět a přestali prostě některé služby nemocným poskytovat, jako to již činí někteří privátní poskytovatelé v kraji. Samozřejmě i to je možné, ale posunulo by nás to opravdu hodně zpět. Chápu, že nemůžeme kopírovat rychlý rozvoj medicíny ve všech oblastech. Úkolem krajské nemocnice je ovšem poskytovat nemocným široké spektrum standardní péče i v oborech, které jsou pro privátní lůžková zařízení ekonomicky nezajímavé. Dotýkají se již úsporná opatření pacientů? Lékaři jsou nuceni více přemýšlet o možnosti použití různých metod léčby a jít cestou, která nepoškodí nemocného, je však ekonomicky únosnější. Je mi například velmi líto, že naše chirurgické oddělení,

Jaká další opatření provádíte? Je jich opravdu celá řada. Zejména se snažíme vyjít vstříc pacientům rozšířením provozních dob ambulancí, klademe důraz na širší využití možností ziskových činností nemocnice. To se netýká jen léčebných oborů, ale také těch provozních, jako je třeba prádelna. Zvažujeme možnost rozšíření takzvaných nadstandardních pokojů pro pacienty, o které je velký zájem, tlačíme na pojišťovny… Zkrátka nenudíme se. Doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc. ředitel Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav

V nemocnici hořelo! Naštěstí jen cvičně V úterý 13. dubna krátce po třinácté hodině vjelo do areálu nemocnice několik hasičských vozů. Před budovou porodnickogynekologického oddělení z nich vyskákali hasiči a spustili bleskurychlou akci – museli co nejdříve zlikvidovat požár, který zachvátil cytologickou laboratoř. Vše bylo naštěstí jen simulované a v rámci preventivního cvičení hasičského záchranného sboru. Jedním z hlavních cílů cvičení bylo i zjistit, zda a případně s jakými problémy projede těžká požár-

ní technika do areálu nemocnice. Zvolen byl přístup z ulice Václava Klementa, z ulice Boženy Němcové, která na budovu PGO navazuje,

není možný kvůli parkujícím autům. Provoz nemocnice kvůli cvičení nebyl nijak omezen, pacientů se nedotklo.

Vedení Klaudiánovy nemoc- „Boleslavská nemocnice má skvěnice má od května letošního roku lou pověst, od zdejších lékařů se novou posilu. Náměstkem pro lé- mnozí mohou učit. Jsem rád, že se čebnou a preventivní péči se stal mohu stát členem zdejšího týmu,“ MUDr. Luděk Kramář, MBA. Jeho říká Kramář. Vzhledem k tomu, že dosavadním působištěm byla libe- jako lékař záchranky má za sebou recká záchranka, kde od poloviny již třináct odsloužených let, těší roku 2003 působil jako lékař letec- se do nové pozice i jako na určitou ké záchranné služby a zároveň jako formu odpočinku od práce na výlékař výjezdového stanoviště Libe- jezdech. „Záchranka, to je nádherrec-město. Zde působil čtyři roky ná, ale velmi náročná práce,“ tvrdí. i v manažerské pozici, byl zdravot- „Dospěl jsem do okamžiku, kdy nickým náměstkem a statutárním jsem cítil, že je čas na změnu,“ zástupcem Zdravotnické záchranné dodává. služby Libereckého kraje. Na práci Jako svou prioritu v Klaudiánově v Klaudiánově nemocnici se Luděk nemocnici nyní vnímá vytvoření urKramář těší a z dosavadních prv- čité vize, kam ji medicínsky směroních dojmů má velmi dobrý pocit. vat. „Byl bych rád, kdybychom na

možnostech budoucího vývoje v nemocnici dosáhli s primáři a lékaři co nejširší míry shody. Uvidíme, jak nám to společně půjde,“ uzavírá. Luďku Kramářovi je 37 let, s partnerkou vychovává čtyři děti. K jeho koníčkům mimo jiné patří fotografování, rád proniká do tajů internetu a výpočetní techniky. Hraje na kytaru a svůj život si neumí představit bez sportu.

Ze záchranky do křesla náměstka

44

45



Rozhovor

Rozhovor

Primář chirurgického oddělení MUDr. Tomáš Verner tvrdí:

„Bez odvahy bychom ještě dnes byli na stromech“ Představte si, že vám lékař právě oznámil špatnou diagnózu s jediným řešením – je třeba vyjmout celé tlusté střevo. Zejména ženy v takové chvíli vedle zdravotních potíží pomyslí možná i na kosmetický efekt a pomalu se kvůli hrozící jizvě začnou loučit s dvoudílnými plavkami. V Klaudiánově nemocnici je ovšem primář chirurgického oddělení MUDr. Tomáš Verner umí odoperovat i jinak – jako památka na zákrok zůstane na břiše v pupku jen nepatrná, asi dvoucentimetrová, jizvička. Nedávno jste jako první ve střední Evropě touto metodou odoperoval žlučník a tříselnou kýlu, nyní už dokážete vyjmout celé tlusté střevo. Nejrozšířenější je tento typ operace, kdy operatér provede malý řez těsně pod pupkem a z něj pak jde dál do břišní dutiny, u operací žlučníku. Ten tak operujeme vlastně od července 2007. Vývoj jde ovšem stále dopředu a pomocí SILS portu, což je jakýsi kroužek, který chirurgovi usnadňuje přístup do operované oblasti, se provádí stále širší spektrum zákroků. Nedávno jsem byl ve Francii na semináři, kde operace tlustého střeva byla ústředním tématem. Následně, a byla to náhoda, se u nás objevili dva pacienti, u kterých tato metoda byla vhodným řešením. U jednoho z nich bylo třeba odstranit poměrně velkou část tlustého střeva, které bylo napadené rakovinou, u další pacientky bylo třeba odstranit tlusté střevo dokonce celé kvůli jeho zhoršené průchodnosti. Obě tyto operace, byť byly poměrně radikální, bylo možné provést pomocí SILS portu a jsem rád, že jsme tento způsob operace mohli úspěšně provést. Jaké výhody má tato metoda pro pacienta? S velikostí řezu roste samozřejmě riziko, že se objeví pooperační kýla, může být horší hojení, může se objevit infekce. Tomu neumíme zabránit, ale zmenšením počtu řezů a řezu samotného můžeme tato rizika minimalizovat. A to si myslím, že je zásadní u metod, které jdou cestou minimalizace jizvy. Je operace touto metodou náročnější pro lékaře? Před lety jsem četl v nějakém odborném časopise článek, který popisoval psychickou zátěž chirurga při operaci. Pokud se vyhodnotila dostupná data a převedla se na fyzickou zátěž, pak zaměstnání chirurga

bylo výrazně náročnější než zaměstnání horníka v hlubinných dolech. Hodnoceny byly takové faktory jako stání u operace či vyhodnocení stresu a nutnosti rozhodovat se velmi rychle, bez zaváhání a přesně v těžkých situacích u složitějších operací. Teď jsem slyšel přednášku, která ukazovala, jak s minimalizací řezu stoupá míra stresového faktoru. Pokud se třeba operace žlučníku dělala klasicky otevřeně, byli jsme na pomyslné stresové stupnici na úrovni 0, s postupem laparoskopie jsme se dostali na úroveň 10 a nyní, když postupujeme metodou SILS, tedy metodou jednoho malého řezu, jsme třeba na úrovni 100. Čím je to způsobeno? Hlavním důvodem je nedostatek prostoru nad provedeným řezem, který je jediným vstupem do těla. Prostor pro ten vlastní zákrok je minimální. Chirurg má svoje dvě ruce s nástroji a zároveň ruku kolegy, který drží naváděcí kameru v prostoru, který má průměr zhruba deset centimetrů. Když to vztáhnu třeba na operaci tlustého střeva, což už je rozsáhlý orgán v dutině břišní, je třeba opakovaně měnit polohu kamery, polohu rukou, je třeba obsáhnout velkou část břišní dutiny. Když jsme vyndávali celé tlusté střevo, bylo to extrémně náročné, protože jsme vlastně opakovaně museli otáčet celou laparoskopickou věž. Takže velmi náročná je i logistika té operace.

Vy jste školitel v oblasti SILS operací. Víte tedy o tom, kde všude se již tato metoda používá? Tady u nás se vyškolilo asi 70 chirurgů právě na operacích žlučníku. Byli to lékaři z České republiky a ze Slovenska a pokud vím, tak nyní tyto operace provádějí. Není to v nijak hojném počtu, protože ta operace je technicky velmi náročná pro operatéra a bohužel je velmi náročná i finančně. Takže je třeba velmi pečlivě zvažovat, u kterého pacienta ji využít a kde jít raději cestou běžné laparoskopie. I my jsme bohužel museli v poslední době počet operací touto metodou zredukovat, protože od pojišťovny dostaneme platbu za diagnózu, respek-

tive za provedenou operaci podle tabulek. Bohužel nehledí na techniku operace, nákladnost použitého materiálu, přínos pro pacienta. SILS port je několikanásobně finančně náročnější a my na něj teď nemáme peníze.

MUDr. Tomáš Verner

Proč se tedy tyto operace provádějí? Jsou náročnější pro chirurga, jsou drahé… To je stejné, jako kdyby se někdo ptal, proč se vyrábějí lepší auta, úspornější žárovky, kvalitnější a menší elektronika. Jde o vývoj, trend. Kdybychom uvažovali takto, tak ještě dnes lezeme po stromech a trháme si banány.

Chirurgické oddělení Klaudiánovy nemocnice poskytuje pacientům ambulantní péči ve čtrnácti ambulancích. Zároveň disponuje 64 lůžky. O pacienty se pod vedením primáře MUDr. Tomáše Vernera stará

Jak dlouho po takovém zákroku zůstává pacient v nemocnici? Oba naši pacienti byli naprosto bez komplikací, vše se vyvíjelo velmi dobře. Jeden z nich šel domů po pěti dnech, pacientka, které jsme brali celé tlusté střevo, šla domů po sedmi dnech. Měl jsem z toho velmi dobrý pocit.

12 lékařů. Oddělení se specializuje na laparoskopickou chirurgii, kromě běžných laparoskopických výkonů prováděných i na jiných chirurgických pracovištích se zde provádějí laparoskopické operace včetně resekčních operací žaludku, slinivky břišní, tenkého i tlustého střeva. Metoda SILS byla v Klaudiánově nemocnici použita v červenci 2007, kdy primář Verner jako první ve střední Evropě provedl odstranění žlučníku z jednoho drobného řezu. Za zmínku dále stojí laparoskopické operace tříselných a břišních kýl. Tříselné kýly operují boleslavští chirurgové metodou TEP, kterou v České republice zavedli a i nyní ji zde provádí pouze několik pracovišť. Dalším výkonem hojně využívaným i mimospádovými pacienty je laparoskopická resekce nízko uloženého nádoru konečníku. V Klaudiánově nemocnici používaná metoda umožňuje odstranění střeva postiženého nádorem bez nutnosti trvalého vývodu.

46

47



Ortopedie

Ortopedie

Při operaci kolene pomáhá navigace Na ortopedii v Klaudiánově nemocnici jsou operováni pacienti z celé republiky, a to zvláště díky krátkým čekacím lhůtám na operaci náhrad velkých kloubů. Operace náhrad kolenního kloubu jsou zde prováděny pomocí počítačové navigace s přístrojem Orthopilot, který pomáhá velice přesně určit provedení jednotlivých řezů na kosti a usazení náhrady

Operatér odkryl kolenní kloub a část stehenní a holenní kosti.

Orthopilot by jej mohl vést špatnou cestou. Operatér je ten, kdo musí nakonec celou situaci vyhodnotit,“ říká. Pomocí počítačové navigace s přístrojem Orthopilot je v Klaudiánově nemocnici opePočítače v nemocnicích jsou cennými pomocníky. rována ročně zhruba stovka Rozhodnutí je ale vždy na lékaři a jeho zkušenostech. náhrad kolenních kloubů, dalších 250 operací TEP kolenních kloubu v optimálním postavení. Tím je zajištěna kloubů je operováno klasicky. Přístroj Orthopilot se dobrá funkce operovaného kloubu a dlouhá život- používá také při dalších operacích – při operacích nost náhrady. TEP kyčle, miniinvazivních operacích, artroskopických Orthopilot je podle primáře ortopedicko-traumatolo- operacích zkřížených vazů nebo při tzv. korekčních gického oddělení MUDr. Pavla Šedivého vynikajícím osteotomiích (operacích sloužících k vyrovnání osy pomocníkem, může jej však používat jen ten, kdo bez končetiny). „Je to pro nás jakési třetí oko,“ dodává problému zvládne koleno operovat klasickým postu- nakonec primář Šedivý. Výhodou přístroje je, že uchopem. „Je to přece jen počítač, který zpracovává data vává ve své paměti protokol operace, který lze kdyod operatéra. Pokud by data byla špatně načtena, koli z paměti vyvolat a zkontrolovat postup.

Nahoře: Pomocí sond navrtaných do kostí Orthopilot zkonstruoval podobu operované končetiny a navrhl podobu řezu, následně i velikost implantátu. Dole vlevo: MUDr. Pavel Šedivý upevňuje kloubní náhradu. Dole vpravo: Kloubní náhrada je upevněna, sondy vyjmuty. Zbývá zašít ránu. Pacient, který byl pouze ve spinální anestezii, začne v podstatě okamžitě s rehabilitací, na operovanou nohu se poprvé postaví za dva dny. Do budoucna bude moci koleno ohýbat bez původních bolestí, které ho k lékaři dovedly.

V Oblastní nemocnici Příbram probíhá rekonstrukce objektu D 3 za 200 milionů Kč podle plánu

Vaše zdraví je naší prioritou

MUDr. Stanislav Holobrada, ředitel Oblastní nemocnice Příbram, a. s. | MUDr. David Rath, hejtman Středočeského kraje | MUDr. Kateřina Pancová, ředitelka Krajské nemocnice Středočeského kraje, p. o. | MVDr. Josef Řihák, starosta Příbrami

Nemocniční listy. Středočeská záchranka o Velikonocích. Odborná diabetologická ambulance v Benešově. Počítačová navigace na mladoboleslavské ortopedii

Recommend Documents