Návrat Jana Amose Komenského do Byšic

„Návrat“ Jana Amose Komenského do Byšic 2. června 2016

Margareta Verdyck

Projekt Jan Amos Komenský, 1. – 4. března 2016 ZŠ a MŠ Byšice

Busta J. A. Komenského a T. G. Masaryka v Byšicích Byšice nejsou bohaté na sochařskou výzdobu. Alespoň na hřbitově se můžeme podívat do tváří andělů, můžeme se zastavit u novogotického pamětního sloupu před zámkem. Ale dál, např. ve srovnání s Liblicemi? Sochy světců opustily niky fasády kostela sv. Jana Křtitele, zmizely i busty velikánů našich dějin ze sloupů u vchodu do školy: ulice Komenského ztratila svého J. A. Komenského, ale také bustu T. G. Masaryka, symboly mravnosti. Jaký byl osud těchto sochařských děl? Pokusím se tuto část byšické historie nastínit, i když asi ne vyčerpávajícím způsobem, neboť prameny o některých okolnostech mlčí. „K úpravě vchodu školního se obec usnáší, aby na zadní pilíře při schodech pořízeno bylo poprsí pres. Masaryka a Komenskýho.“ Takto se rozhodlo obecní zastupitelstvo dne 18. dubna 1923. Úprava souvisela s tehdejší přístavbou školy a celkovou proměnou prostranství kolem ní. K tomu uvádí kronika: „… do roka vyrostla pak monumentální na venkov budova s prostrannými, vzdušnými a světlými učebnami. Ještě před 18-ti lety krčila se škola byšická mezi ostatními domky, nejsouc k rozeznání od nich: nyní vévodí nejen obci, ale i celému kraji jako ohnisko vzdělání drobného lidu. – Dobrá věc se podařila! Jehličnatý lesík před školou odstraněn, terain urovnán a ohrazen k silnici terasem. K hlavním dveřím školním zřízeny od silnice kolmo schody, když před tím oba postranní vchody byly zrušeny. Získané nivelizováním plochy čekají na osázení, aby se staly parčíky.“ Na počátku srpna roku 1923 potom bylo zastupitelstvem rozhodnuto, že okrasné sloupy na opěrné zdi budou spojeny řetězy, což dokládají i dobové fotografie a pohlednice. Bohužel se však později ztratily. V uvedeném roce je ulice již uváděna pod jménem Komenského. Pojmenování po tomto výjimečném muži 17. století nepřekvapí, v samotné škole byl připomínán, zvláště pak v roce 1920, jak dosvědčuje Kronika školní obecné školy: „Památka 250letého úmrtí Jana Amose Komenského uctěna připomenutím všelidského významu velikého učitele a učence. Žákům rozdány brožury o Komenském.“ Úcta k zakladateli československého státu byla projevována po celém jeho území, Byšice nebyly výjimkou. Pojďme zalistovat ještě jednou školní kronikou, a to k roku 1935: Oslava 80tých narozenin presidentových O týden později, dne 7. března oslaveny ve vyzdobené III. třídě školy měšťanské osmdesáté narozeniny našeho prvního presidenta T. G. Masaryka. Toho dne samo slunečné ráno pozdravilo Osvoboditele národa svým teplým úsměvem. Před 10. hodinou shromáždilo se ve svátečních úborech a při slavnostní náladě všechno žactvo obou národních škol, aby se svým učitelstvem vzdalo hold nejzasloužilejšímu muži o národ a stát Československý, muži, jehož nám cizina v pravém smyslu závidí. Žactvo školy měšťanské zapělo píseň od Emanuela Konfršta ‚Buď zdráv nám, prezidente náš‘, načež ředitel školy připomněl žactvu předválečnou činnost Masarykovu jako universitního profesora, filosofa, politika, novináře a nade všecko neohroženého zastánce

2

pravdy; ocenil jeho zásluhy jako předního průbojníka československé samostatnosti a jako prvního presidenta republiky, kterýmž úřadem byl po zásluze pověřen… Vy žáci žijete v krásné a šťastné době; vaše kolébka stála u kolébky Republiky. Republika bude taková, jakou si ji uděláme; proto musíte se každý starati, abyste prací a vzděláním dorostli v řádné občany a ochránce milovaného státu.“ Oslava republiky, jejího prezidenta, nadšení, víra v budoucnost. Ovšem po uplynutí čtyř let již naše země žila ve zcela jiné atmosféře, a tak další zmínka v kronice hovoří následovně: „Den 7. března /1939/ (narozeniny T. G. Masaryka) nesměl být oslaven nižádným způsobem; nad tím bděla ostatně místní organisace Nár. souručenství, konajíc hlídky před bustou Masarykovou u školního vchodu.“ O bustě Komenského se písemné prameny nezmiňovaly. A jaké byly osudy obou bust v období válečném? To přesně nevíme. Možná někoho napadne, že byly na svém místě – tedy na sloupech před vchodem do školy. Jenže sochy zakladatele československého státu byly v období protektorátu Čechy a Morava odstraňovány, aby se na chvíli po válce vrátily, než je odstranila druhá totalita československého 20. století. Tuto domněnku potvrzuje pohlednice z období válečného, která zachycuje podobu schodiště ke škole s bustou Komenského, nikoli však Masarykovou. Místo na sloupu je prázdné. O poválečném osudu bust tehdejší ředitel školy Oldřich Lachmann uvádí: „Opakovaně mi inspektor přikazoval odstranit ze sloupů před školou bysty T. G. Masaryka a Komenského, a když jsem definitivně odmítl s tím, že je to majetek obce a ne můj, odstranili je v noci dobrovolníci z rozhodnutí vesnické organizace KSČ a obce. Probudily mě rány, ale než jsem se oblékl, Masaryk už byl roztlučen palicemi, jen Komenského se mi podařilo zachránit. Na námitku „Vždyť to byl flanďák!“ jsem zvítězil prohlášením, že se o něm i v Sovětském svazu děti učí. Nic jiného mě nenapadlo, hlavně že to zapůsobilo.“ Další svědectví k bustě J. A. Komenského zaznělo z úst pana Lachmanna dne 26. dubna 2016. Byla uložena na čas ve škole, než pro ni bylo nalezeno místo v parčíku naproti škole: „Časem jsme tu sochu umístili v parčíku proti škole, ale pak (to už jsme byli důchodci) ji kluci kameny poškodili a demokratické vedení obce nedokázalo přimět viníky nebo samo zaplatit z veřejných prostředků opravu. A tak i zachráněný Komenský z ulice Komenského v Byšicích zmizel, i když v docela jiné době.“ Prázdný podstavec v parčíku u školy provokoval. Proto už v době 1. etapy modernizace a přístavby školy v roce 2011 začalo být z iniciativy starostky Byšic, Mgr. Jany Polákové, vyvíjeno úsilí o nápravu tohoto stavu. Nechat zhotovit zcela nové umělecké dílo nebylo pro obec finančně únosné, pátrání v galeriích a na aukcích nepřineslo výsledek. Jak je tedy možné, že se busta nakonec do Byšic navrátí, i když ne ta původní? Její putování do naší středočeské obce lze srovnat s cestami Jana Amose Komenského. Bustu věnovala ZUŠ ve Dvoře Králové sochaři a restaurátorovi Františku Vlčkovi, který ji následně věnoval manželům Zavadilovým a ti dále obci Byšice. Odhalena bude 2. června 2016 v 11 hod. Citace jsou převzaty z kronik obce Byšice, které jsou uloženy ve SOA Praha – SOkA Mělník. Dále je citováno z rukopisu Kroniky rodu Lachmanů, 2013.

3

Oslava 10. výročí založení Československé republiky u památníku obětí války, říjen 1928 Na sloupech schodiště jsou busty J. A. Komenského a T. G. Masaryka. Fotoarchiv SOA Praha – SOkA Mělník

4

Škola v Byšicích v Komenského ulici, 1944 Na pravém sloupu schodiště směřujícího ke škole chybí busta T. G. Masaryka. In: Josef Kárník – Martin Klihavec: Mělnicko na starých pohlednicích, Hostivice, Petr Prášil – BARON 2015; pohlednici poskytl Martin Klihavec.

5

Týden s J. A. Komenským v ZŠ v Komenského ulici v Byšicích Ve dnech 1. – 4. března 2016 v naší škole neprobíhala standardní výuka. Rozhodli jsme se tento čas věnovat významné osobnosti našich dějin, pedagogiky, a to J. A. Komenskému. Proč právě jemu? Vždyť na letošní rok nepřipadá žádné jeho biografické výročí. Nás k tomuto rozhodnutí vedlo rozhodnutí obce Byšice, na jehož základě se do obce vrací busta „učitele národů“. Zároveň se škola odívá po letech do nového pláště, čímž se završuje proces její modernizace, oprav a přístavby. Snažili jsme se proto představit muže, v souvislosti s nímž slyšíme stále se opakující slova „učitel národů“ a „škola hrou“. S čím vším a jak jsme pracovali? Pokud se chceme nad někým zamýšlet, zvažovat jeho myšlenky, pochopit ho, musíme o něm přece jen něco vědět. Proto byl první den poněkud faktografický, což nám zprostředkovaly dokumentární filmy, ukázky z literatury populárně naučné i krásné či práce s rodokmenem (mimochodem: víte, že potomci rodiny žijí dodnes?). K pochopení životních osudů Komenského jsme se museli seznámit i s příčinami a důsledky třicetileté války. V druhém dni jsme se mohli díky tomuto úvodu pustit již dále, nejprve po vzoru Komenského Labyrintu světa a ráje srdce. Díky labyrintům našich předních výtvarníků jsme se zamýšleli i nad našimi dnešními labyrinty a hledali odpověď na otázku, co je naším „rájem srdce“. Sledovali jsme nelehkou cestu Komenského Evropou a zaznamenávali ji do slepé mapy Evropy. Pokusili jsme se dát dohromady naši představu, jak vlastně by měla vypadat „škola hrou“, listovali jsme díly J. A. Komenského Svět v obrazech a Brána jazyka otevřená (vždyť se podle ní naučila švédská královna Kristýna latinsky!). Všechny tyto činnosti byly předpokladem pro zvládnutí úkolů příštího dne. Čtvrtek byl totiž výtvarný. Vznikaly naše labyrinty, portréty Komenského, obrázky ke slovníkovým heslům, výtvarný doprovod k námi vytvořeným heslům současného Světa v obrazech. Třídní kolektivy vytvořily koláž na téma Putování Jana Amose Komenského. Závěrečný den projektu byl shrnující, mohli jsme již komentovat některé z myšlenek Komenského, charakterizovat pojmy jako válka, Komenský, škola, svoboda (po celou dobu jsme pracovali metodami kritického myšlení); mohli jsme poměřit získané vědomosti formou A-Z kvízu, vyluštit křížovky. A jakého jsme poznali Komenského? Komenského - reformátora, statečného člověka, který ani pod tlakem neopouštěl své názory, člověka, který během 78 let svého života prošel řadou strastí osobních i národních; člověka, který musel utíkat před náboženskou nesnášenlivostí válkou strádající Evropou (není tomu tak i v dnešním světě?). A tak k těm poněkud již frázovitým slovům, která si s Komenským každý spojí, je možné připojit ta, která provázela řadu jeho děl: „Vše nechť volně plyne, buď vzdálena jakákoli násilnost.“ Část z toho, co jsme v tomto týdnu dělali, k čemu jsme dospěli, chceme představit právě v den (znovu)odhalení busty Komenského 2. června 2016. Výsledkem je i tato brožurka, již právě předkládáme čtenářům, abychom se s nimi podělili o to, co nás napadalo, o čem jsme přemýšleli, co nás zaujalo.

6

Valerie Slavíková

7

Co napsali žáci o J. A. Komenském ve shrnujícím „pětilístku“? Kateřina Pikulová, 9. A: Komenský chytrý – vousatý utíká – píše – cestuje Je to učitel národů. exulant Lucie Kopecká, 9. A: Komenský inteligentní – vzdělaný psal – utíkal – ukrýval se Kvůli válce byl exulant. učitel Erik Lecjaks, 7. B: Komenský chytrý – vzdělaný utíká – učí – cestuje Je to učitel národů. Einstein _________________________________________________________ Myšlenky žáků 6. A Adam Karel: Komenský písař – učitel chytrý – nesmrtelný – dobromyslný Jeho činy platí dodnes. dobrý člověk Jana Knoblochová: Komenský biskup – pedagog poslední – věřící – vyučený putoval – učil – trpěl – miloval Byl mírumilovný člověk s odvahou.

8

Život J. A. Komenského rozmetala válka a náboženská nesnášenlivost. Kateřina Pikulová, 9. A: Válka špatná – hloupá zabíjí – ničí – rozvrací Vůbec žádná není dobrá. smrt Šárka Váchalová, 8.: Válka světová – občanská zabíjí – mrzačí – obětuje Lidé se nikdy neponaučí. oběti Anna Červená, 7. B: Válka ošklivá – špatná vraždí – ničí – otročí Válka je velice zlá. strach _________________________________________________________ Adam Karel, 6. A: Válka smrt – krveprolití hrozná – nejhorší – smutek nesoucí Válka s sebou nese strach. nejhorší doba ________________________________________________________ Asociace

Válka

zbraně, násilí, koncentrační tábory, Stalin, Rusko, hákový kříž, náboženství, atentát na Heydricha, Hitler, nejistota, plán operace, armáda, státy, munice, tanky, bombardování, strach, utrpení, Židé, rasisté, zlo, nenávist, islám, úkryty, partyzáni, vylodění v Normandii, nacisté, islamisté, teroristé, 11. září USA, nálety, stíhačky, radikálové, nespravedlnost, hlad, emigrace

9

Ke jménu Komenského patří slovo škola. S jakým shrnutím přišli byšičtí žáci? Kateřina Pikulová, 9. A: Škola světlá – velká učí – pomáhá – podporuje Pro někoho je vězením. budova Alexej Gelver, 9. A: Škola dlouhá – zajímavá seznamuje – učí – vychovává Škola určuje moji budoucnost. vězení Natálie Čotiová, 9. B: Škola příjemná – moderní učí – hraje – stojí Může tam chodit kdokoli. vzdělání Lucie Vítková, 8.: Škola povinná – velká vzdělává – vychovává – vyčerpává Naučí nás různé obory. budova A Komenského týden ve škole? Kateřina Pikulová, 9. A: Týden zábavný - poučný připomíná – vysvětluje – objasňuje Bylo to moc prima. život Komenského

10

Nelehký život exulanta Komenského, putujícího válkou zpustošenou Evropou a hledajícího jistoty, ho přivedlo k napsání díla Labyrint světa a ráj srdce a jeho zobrazení.

Zamýšleli jsme se nad původem slova, významem pojmu labyrint dnes, hodnotili jsme výtvarné ztvárnění labyrintů dnešními výtvarníky: Janem Hískem, Matějem Formanem, Markétou Prachatickou, Petrem Sísem, Galinou Miklínovou, Pavlem Čechem, Jiřím Votrubou, které byly otištěny v knize Václava Cílka Labyrinty světa (Praha, Albatros 2014). A který se nám líbil nejvíce? V „hlasování“ zvítězil labyrint Pavla Čecha Bludiště pro dva. Proč? Tento labyrint na mě velice zapůsobil. Dostat se z labyrintu může být někdy velmi obtížné, ale když máme někoho, s kým labyrint můžeme sdílet, je větší šance na úspěch. Není dobré zůstávat stále na jednom místě, protože je stále něco, co nás posouvá dál a dál – ať už sami sebe či pro někoho z našeho srdce. Pokud opravdu něco chceme, nikdy nepřestávejme hledat. (Adéla Bartůňková, 9. A) Oslovil mě labyrint chlapce s dívkou, kteří hledají srdce. (Nikola Stehlíková, 7. A) Je hezky barevný a propracovaný. (Anna Červená, 7. B) – Barevné je to jako duha. (Lenka Dufková, 6. B)

11

Je to takové zamilované. (Lukáš Efler, 6. A) – Protože láska vítězí. (Kateřina Nezbedová, 8.) Protože ukazuje to, že láska není jednoduchá a není jednoduché najít toho druhého. (Šárka Váchalová, 8.) Láska je naděje života a celého lidstva, i pro mě, vede nás dál…? Je zde vidět, že cesta k pravé lásce není jednoduchá, naopak těžká. Snad jen otázka, jestli za to stojí. Podle mě ano, a tak jdu dál v představě, že jednou se také dostanu doprostřed. Podle mě je na světě jenom jedna jistota, a to je smrt. A všichni touží po lásce, i když nevědí, co to je. (Jakub Vořech, 9. B)

Kristýna Jandová

Jakub Cihlář 12

Šárka Váchalová, Markéta Parmová

Ráj srdce – útěchu, oporu pro svůj život J. A. Komenský našel v Bohu. A my? Co je naším rájem srdce? Mým „rájem srdce“ je asi rodina. Je to pro mě to nejdůležitější a vždy, když mě něco trápí, můžu za nimi jít a všechno jim říct. Jsou moje opora. ● Mým „rájem srdce“ jsou moje zvířata, Nejvíce potkani. Když jsem s nimi, cítím se šťastná a klidná. S nimi zapomenu na své trable a trápení. Vždycky, když to nejvíc potřebuji, mi dokážou zvednout náladu . ● Mým „rájem srdce“ je, když jsem s lidmi, které mám ráda, nebo když jsem se svým psem . ● Malování. ● Zpěv. Upřímně milovat a mít šťastnou rodinu. ● Fotbal. ● Asi zpěv, hudba. Miluju zpěv. Cítím se jako znovuzrozená. A moje rodina. ● Kreslení a psaní vlastních příběhů. Čtení knížek. Přátelé. Láska. ● Mám ráda přírodu a nepřeju si, aby tady byly věci, co ji znečišťují. ● Mým „rájem srdce“ je oběd a večeře. ● Mým „rájem srdce“ je domov. ● Televize. ● Mým rájem je být sama. ● Mým „rájem srdce“ je domov, kde si můžu sednout a povídat si s rodinou. Také když jsem s kamarády a můžu jim říct vše. Když si můžu lehnout do své postele a snít a přemýšlet o dalším dnu. Když maminka uvaří jídlo a všichni si na tom pochutnáme. ● Mým „rájem srdce“ je můj bunkr na stromě. ● Mým „rájem srdce“ je malování. U malování dokážu strávit hodiny a hodiny. ● Mým „rájem srdce“ je příroda. ● Můj „ráj srdce“ by byl, kdyby se všichni smáli a všichni by žili v míru. A všichni společně hráli videohry. ● Být s mým otcem venku a dělat věci, co nás baví. ● Nemám ráj srdce.

13

A jak nás oslovily myšlenky J. A. Komenského?

Učit, znamená vést od věci známé k věci neznámé, a vést musí znamenat činnost mírnou a ne násilnou. Plnou lásky a nikoli nenávisti. Když totiž někoho chci vést, nehoním ho, nestrkám ho, neválím s ním po zemi a necloumám jím, nýbrž vezmu ho jemně za ruku a jdu s ním, nebo na volné cestě kráčím před ním a lákám ho, aby šel za mnou. O tomto odstavci si myslím, že je naprosto dobře vyjádřený. Komenský měl dobré názory na věci. (Margareta Verdyck, 7. B) S tímto textem naprosto souhlasím. Nemělo by se učit stylem, že když někomu něco nepůjde, tak na něho hned křičet: „Proč ses neučil?“ To by se potom děti bály chodit do školy. (Jakub Holec, 7. B) Když někoho něco učíme, nestresujeme ho, ale snažíme se mu pomoct, to je podle mě velice důležité. (Filip Vokálek, 8.)

Posláním naší didaktiky od začátku do konce bude hledat a nalézt způsob, jak by učitelé méně učili, ale žáci se více naučili, aby ve školách neměl místo křik, pocit ošklivosti a vědomí marné práce, ale aby tam vládl klid, potěšení a spolehlivý prospěch. Je důležité, aby se děti nebály chodit do školy (kvůli tomu, že se tam necítí dobře), ale aby se tam těšili. Já se třeba do školy těším, protože je pro mě tady příjemná atmosféra a klid. (Natálie Čotiová, 9. B) Podle mě je to teď obráceně. (Maithi My Huyen, 9. B) Myslím, že je to dobré. Žáci by se měli učit vlastní zkušeností a nejenom výkladem, co říkají učitelé. A chodit do školy s radostí. (Eva Václavíková, 6. A)

Nejen dítky bohatých a vznešených sluší se do škol přijímati, nýbrž všechny stejně, urozené a neurozené, bohaté i chudé, chlapce i dívky, ve všech městech a městečkách, vesnicích a osadách, a to z toho důvodu, že ti, kdož se narodili, lidmi se narodili, s tím hlavním cílem, aby byli vzděláni pro všechno lidské. Do školy by měly chodit všechny společenské vrstvy. Nejsou v té škole pro parádu, ale kvůli vzdělání. Může přijít do školy nějaký chudák, ale může být nejchytřejší ze třídy. (Jakub Holec, 7. B)

14

I ve 21. století se stává, že chudí nemají možnost chodit do škol. Nato, že tenhle citát byl napsán před čtyřmi stoletími, tak to vede k zamyšlení. (Anna Červená, 7. B) Tenhle citát se mi líbí ze všech nejvíc. Je pravdivý. Všichni mají právo se vzdělávat a je dobře, že už je doba, kdy se mohou vzdělávat všichni. (Natálie Čotiová, 9. B) To je pravda. Nikdo si dopředu nezvolí, do jaké rodiny se narodí a jestli bude bohatý nebo chudý. Musíme koukat na všechny stejně, každý máme stejná práva a musíme to respektovat. (Kateřina Pikulová, 9. A)

Avšak nestačí knihy jen číst, musí být čteny pozorně a nejdůležitější místa musí být podtržena a vypsána. Podtrhuj v knize, která je tvým majetkem. Dělej si poznámky nebo výpisky, ať jde o tvou nebo o cizí knihu. Vybírat si věci nejužitečnější je totiž tak nutné, že nemá z čtení knih prospěch ten, kdo si z nich nic nevypisuje (neboť knihy tě učeným neučiní, nýbrž studium knih). To je totiž ze čtení jediné jisté ovoce, že si čtenář vypisováním přisvojuje to, co četl. Neboť to jediné bystří pozornost čtenářovu, udržuje ducha v pozornosti, vtiskuje pozorované věci v paměť a zalévá mysl stále větším světlem. Nevybírat si z knih nic znamená zanedbávat všechno. Já se učím skoro stejně, jak JAK popisuje. Pomáhá mi vše důležité zvýraznit barevně a i mě to baví. Taky si dělám výpisky a učím se z toho, abych nemusela číst něco, co není tak důležité. (Natálie Čotiová, 9. B) Dosud jsem si myslela, že mi má paměť postačí. Budu asi potřebovat papír s tužkou. (Monika Vraždová, 9. A) Jelikož píšeme čtenářské deníky, člověk čte pozorně, aby jej mohl vypracovat na výbornou. Chci tím tedy říci, že tento citát je pravdivý. (Lukáš Nezbeda, 8.)

My, celé pokolení lidské, jsme jedním potomstvem, jednou krví, jedním domem. Proto stejným právem jako část pomáhá celku, jako úd pomáhá všem ostatním údům těla … máme i my pomáhat jedni druhým. Měli bychom pomáhat druhým, nedělat si naschvály… Ale bohužel ne každý si to uvědomuje a dělá to, co je správné. Na světě je spousta závistivých a zlých lidí, kteří přejí dobro jen a jen sobě. To samozřejmě není ani trochu dobře. (Kateřina Pikulová, 9. A) Měli bychom si navzájem pomáhat. Když někomu pomůžeme, tak se nám to jeden den, kdy budeme potřebovat, vrátí. (Maithi My Huyen, 9. B)

15

Toto je dobrý nápad, pomáhat jeden druhému. Ale existuje ještě člověk, který by pomohl někomu, kdo mu nepomohl? (Margareta Verdyck, 7. B) Pomáháním si uděláš nové přátelství a kamarádství. Možná i lásku, lásku ke světu. (Lukáš Efler, 6. A) Je to pravda, že jsme jedné „krve“. Jsme lidé. Pro všechny, černé i bílé, by měla platit stejná práva. Nemůžeme brát lidem práva jen proto, že jsou jiné rasy. (Eva Václavíková, 6. A)

Válku jest zavrhovati jako něco zvířeckého, neboť lidem sluší lidskost, a spory mohou být skoncovány soudem řádně vedeným. Zvířata proti sobě nevedou války, to dělají jen lidé. Je to tedy lidskost a ne zvířeckost. Toto tvrzení tudíž nechápu. (Jakub Vořech, 9. B) Když na tu zvířeckost dojde, potrestejte toho, kvůli komu jsme ztratili svou lidskost. (Monika Vraždová, 9. A) Někdy se zvířata chovají líp než lidi. (Nikola Levčíková, 8.) Není důvod k válce, jelikož všechny spory se dají vyřešit diplomaticky, bez krve. Ovšem někteří fanatici toto nikdy nepochopí a to je celý problém. (Lukáš Nezbeda, 8.) Válka je špatná, ale když ji zavrhneme, tak když na nás někdo zaútočí, tak se nebudeme moci bránit a slova proti zbraním nic nezmůžou. (Anna Červená, 7. B) Nejlepší by bylo, kdyby se na války zapomnělo. Lidé by s rozhodnutím soudu nesouhlasili a už by vznikl nový spor. (Jakub Holec, 7. B) Moc bych si přál, aby byl světový mír. (Jaroslav Kryst, 6. A) Spory mezi lidmi jsou až nelidské a zlé. Když si někdo s někým něco udělá, měl by se omluvit a řádně odpustit. To je můj názor. (Jana Knoblochová, 6. A)

Každé naše jednání by mělo sloužit nejen vlastnímu prospěchu, ale i prospěchu jiných. Jsou to moudrá slova. Naše jednání by mělo být příjemné všem. Jak vlasti, tak lidem. (Eva Václavíková, 6. A)

16

J. A. KOMENSKÝ: ORBIS PICTUS – SVĚT V OBRAZECH ŠKOLA

Pracovali jsme s knihou - Jan Amos Komenský: Orbis Pictus – Svět v obrazích, Praha, Fr. Borový 1941. 17

ŽÁCI ZŠ A MŠ BYŠICE: ORBIS PICTUS – SVĚT V OBRAZECH ŠKOLA

Jakub Havlík

Škola je budova, ve které se děti učí odlišovat dobro a zlo, správné a nesprávné. Připravují se zde na svou budoucnost. Škola naučí děti objevovat sama sebe, jak správně žít, rozumět věcem, učí nás správnému chování, čestnosti a lásce. Učitel sedí na svém místě před třídou (za katedrou) a dohlíží na žáky v lavicích. Učitel vzdělává žáky a žáci získávají vědomosti, dovednosti a návyky pro život. Učitel některé věci zapisuje fixem nebo interaktivním perem na tabuli. Většina třídy sedí v lavicích a pracuje. Učitel jim radí, pomáhá a opravuje chyby. Někteří žáci chodí k tabuli a odříkávají to, co se naučili. Někteří neposlušní žáci si povídají, nedávají pozor a chovají se neslušně vůči učiteli. Ti se trestají napomenutím, zkoušením nebo testem nebo třídní důtkou či jiným postihem. 6. A Škola je budova určená ke vzdělání. Chodí do ní děti od šesti let bez výjimky povinně. Děti učí učitelé s patřičným vzděláním v předmětu, který vyučují. Žáci se učí ve svém mateřském jazyce, ale také se učí cizím jazykům. Učí se od nejlehčího po nejtěžší. Fyzické tresty jsou zakázány, žáci jsou za své výkony hodnoceni známkami a za své chování poznámkami a pochvalami. Žáci mohou demokraticky prosazovat svůj názor. Učí se různým předmětům, v nichž se využívají různé pomůcky a názorné ukázky prací. Školy jsou děleny na mateřské, základní, střední, vyšší a vysoké, přičemž základní škola je povinná pro všechny. 6. B 18

Škola je budova, kde se žáci (žák je dítě, které chodí do školy) vzdělávají. Na prvním stupni, tzn. od první až do páté třídy, se učí číst, psát, počítat; na druhém stupni, tzn. od šesté až do deváté třídy, se učí pokročilejší učivo. Žáci se učí v lavicích a poslouchají výklad učitele (učitel je osoba, která předává své vědomosti žákům). Školní výuka se řídí podle rozvrhu (každý den je rozvrh hodin jiný). Vědomosti žáků se zjišťují písemnými pracemi, testy nebo ústním zkoušením, potom se výkon žáka ohodnotí. Po každé hodině mají nejen žáci, ale i učitelé přestávku (většina žáků tráví přestávku hraním her či sledováním sociálních sítí na telefonu). Starší žáci mají nejméně jednou týdně odpolední vyučování. Po vyučování chodí většina žáků na oběd, jiní rovnou domů. Na konec pololetí dostane žák své výsledné hodnocení ze všech předmětů (vysvědčení). Jednou za čas potřebují žáci i učitelé dočerpat své síly, a proto existují prázdniny. 7. A Škola jest budovou byšickou, kde dítka ke vzdělávání přicházejí. Rovněž poslušnosti řádné se zde učí. Vybavení vnitřní jest novotou vonící. Namísto křídy tam na tabuli barvícím písadlem píšou. Třídy tam jsouce zářivými barvami vymalovány. Učitelé zde zlostí nad dítky nezbednými i radostí nad žáky pilnými naplněni jsou. V létě pak žáci rádi si přispí, své knížky odhodivše, neb volné prázdninové časy mají. 7. B Do školy chodí děti, učitelé, vedení školy, uklízečky, školník. Školy jsou soukromé a státní. Škola je staronová, zrekonstruovaná, moderní. Vzdělávání ve škole je zaměřené na různé obory. Vzdělání je základní, středoškolské a vysokoškolské. Třídy jsou moderně vybavené, používají se interaktivní tabule. Pedagogové se snaží žákům umožnit vzdělávat se zábavněji. Škola umožňuje exkurze a výlety pro žáky ke zpestření výuky. Každý učitel používá jiné metody a styly učení. Hodiny jsou dlouhé 45 min, děleny přestávkami. Žáci sedí celý den v lavicích a koukají na učitele. Vědomosti se kontrolují písemnými zkouškami, při kterých děti často používají nepovolené pomůcky (taháky). Pro každého žáka je dobré sedět vedle chytřejšího spolužáka. Škola nabízí zájmové kroužky. Spoustě dětí se však do školy nechce, zatímco v minulosti chodily do školy rády. Běh školy řídí školní řád, ale ne každé dítě ho dodržuje. Ve škole je knihovna a počítačová učebna. Máme připojení na wifi. 8. třída Škola je budova, ve které se učí děti a mládež správnému chování a gramotnosti. Žáci jsou rozděleni do tříd podle věku. Učitel vykládá, žáci poslouchají a zapisují. Při výuce se používá interaktivní tabule k promítání dokumentů, prezentací, k použití e-učebnic a vyhledávaní informací na internetu. Jsme nuceni přemýšlet . Vyplňujeme pracovní listy. Někdo neposlouchá a baví se, ten potom bývá vykázán. Za naše špatnosti jsme trestáni důtkami. Ke škole patří: knížka, pero, testy, počítač, papíry, židle, spolužák, zvonění (POSLEDNÍ     ), přestávka, hodiny, nástěnka... Jsme vděčni, že nemáme tělesné tresty, protože jsme zlobiví a nedopadli bychom dobře. 9. A, B

19

J. A. KOMENSKÝ: ORBIS PICTUS – SVĚT V OBRAZECH HRY DĚTSKÉ

ŽÁCI ZŠ A MŠ BYŠICE: ORBIS PICTUS – SVĚT V OBRAZECH HRY DĚTSKÉ Děti si hrají dnes hlavně s mobily a na počítačích. Najdou se i tací, kteří si rádi hrají venku. Malé děti si hrají na písku, na peška, větší třeba na honěnou, na slepou bábu, s míčem nebo si hrají na hřišti nebo se svým mazlíčkem. Jiné děti místo hraní rády čtou. Větší děti raději chodí ven a povídají si o různých věcech. Jiné děti si tolik nehrají, protože chodí na zájmové kroužky a mají měně času. 6. A 20

Menší děti hrají na honěnou, na schovávanou či na dětském hřišti na prolézačkách. Větší děti pak převážně hrají hry na počítači, tabletu či na mobilním telefonu. Oblíbené jsou ale i stolní hry, jako například Člověče, nezlob se, Monopoly, Activity, Dostihy a sázky či karetní hry. Hry mohou rozvíjet schopnosti dětí, představivost, pohyb, postřeh a ve skupinových hrách se mohou například naučit i prohrávat. 6. B Spousta dětí tráví svůj čas za monitory, než aby chodily ven. Dříve si děti chodily hrát na hřiště, ale v dnešní době jsou spíše doma a málokdy chodí ven. Děti doma hrají hry na telefonu, počítači, televizi či tabletu, kvůli tomu chodí pozdě spát, ale najdou se i tací, kteří dají přednost knížce nebo svým kamarádům. 7. A Hry, děti bavíce, k zábavě volné slouží. Na „babu“ hrajíce, honí se, napodobujíc zajíce. Ve volných chvílích na barevných krabičkách svůj čas tráví, jiné zábavy již téměř neznajíce. 7. B Dětské hry dneška se hrají s míčem, jako fotbal, basketbal, tenis, vybíjená, florbal. Málokdo hraje šachy. Děti navštěvují kroužky zaměřené na sport a umění. Některé ovšem tráví většinu času u počítače nebo na jiné elektronice hraním her, posloucháním písniček a komunikací přes sociální sítě. Děti tráví volný čas raději doma než venku. 8. třída Chceme, aby si hráli kluci a holky. Co je naše nejoblíbenější? Fotbal, vybíjená, schovka, honěná, kuličky, „poldové a lupiči“, jezdíme např. na kolobrndách. Takhle vypadáme „aktivně“, ale nejaktivněji hrajeme digitální hry a sledujeme videa na internetu. 9. A, B

Natálie Čotiová

21

J. A. KOMENSKÝ: ORBIS PICTUS – SVĚT V OBRAZECH HODINY

ŽÁCI ZŠ A MŠ BYŠICE: ORBIS PICTUS – SVĚT V OBRAZECH HODINY

Hodiny měří čas. Dnešní čas běží rychleji než v dobách Komenského. Bohužel  umíme pouze digitální hodiny (někteří /málokdo/ [skoro nikdo] s ručičkami). Téměř zapomenuté jsou sluneční hodiny, přesýpací hodiny, kukačky, kyvadlové hodiny. V orloji se vůbec nevyznáme. K zjištění hodin používáme televizi, mikrovlnnou troubu, toustovače, hodinky, telefon.   9. A, B 22

J. A. KOMENSKÝ: ORBIS PICTUS – SVĚT V OBRAZECH PSANÍ

ŽÁCI ZŠ A MŠ BYŠICE: ORBIS PICTUS – SVĚT V OBRAZECH PSACÍ POTŘEBY Kdysi se psalo hlavně psacím ozdobným písmem, zatímco dnes píšeme tiskacím, rychle a nečitelně. Ke psaní používáme psací potřeby – pero, tužku, propisku. K opravě chyby používáme zmizík. Na tabuli se místo křídy píše interaktivním perem. Místo ručně psaných dopisů se posílají textové zprávy přes elektronická zařízení. Poznámky se zaznamenávají do složek v počítačích. 8. třída 23

J. A. KOMENSKÝ: JANUA LINGVARUM RESERATA – BRÁNA JAZYKŮ OTEVŘENÁ

24

ŽÁCI ZŠ A MŠ BYŠICE: JANUA LINGVARUM RESERATA – BRÁNA JAZYKŮ OTEVŘENÁ

vrtulník vrtuľník helicopter ľavion

kamion kamión truck le camion

vlak vlak train le train

kolečkové brusle kolieskové korčule roller skates le patin en ligne skateboard skateboard skateboard le planche à roulettes, le skateboard fotoaparát fotoaparát camera ľ appareil photo hodinky hodinky watch la montre

25

bageta bageta baguette la baguette špagety špagety spaghetti les spaghettis

čeština – slovenština – angličtina - francouzština Autoři ilustrací: Sabina Levčíková, David Žitník, Martin Macháček, Jakub Holec, Jana Knoblochová

Hodnocení týdne s J. A. Komenským Nevyhovovalo mi Bylo hodně podvojných deníků. ● Na zpracování prezentace jsme měli málo času. ● Myslím, že to bylo krátké . ● Bylo to dlouhé. ● Pořád jsme vyplňovali samé papíry. ● Málo skupinových prací. ● Ticho v hodině bez hudby. Vyhovovalo mi Volnější týden. Neučili jsme se, ale tohle mě bavilo. Bylo to zajímavý a spoustu věcí jsme se dozvěděli. ● Mohli jsme říct svůj vlastní názor, měli jsme na to dost času. ● Učili jsme se velmi zábavnou formou. Hodně jsem se dozvěděla a přitom jsme se neučili . Líbilo se mi, že jsem nemusela tahat těžkou tašku a nemusela jsem se bát písemek. ● Soutěže, skupinové práce, prezentace. ● Jak učitelé vypravovali a vysvětlovali. ● Když jsme kreslili nebo ty tajenky a když jsme na něco koukali. ● Občas jsem se zasmál. Nejvíce mi vyhovovalo to, že jsme si mohli pomáhat. ● Na konci soutěž. Bylo to zábavné shrnutí všeho, o čem jsme mluvili a psali. ● Tento týden byl interaktivní. Líbilo se mi všechno a chtěl bych to ještě zažít. A moc jsem nezlobil. ● Když jsme kreslili Komenského portrét. ● Mohli jsme se zapojit všichni, každý pracoval, na čem chtěl. ● Mám šanci získat nějaké smajlíky. ● Líbilo se mi, jak jsme dělali jako třída koláž. ● Podle mě to byl skvělý nápad. ● Z projektu jsem měl radost. Doopravdy jsme měli ŠKOLU HROU a neměli jsme těžké tašky.

26

Svoboda Klárka Milková, 9. A: Svoboda nespoutaná – cenná dovoluje – neomezuje – umožňuje Musíme si jí vážit. volnost Kateřina Pikulová, 9. A: Svoboda krásná – lidská nespoutává – neomezuje – nenakrmí Má ji mít každý. volnost/zodpovědnost Zuzana Smetanová, 9. A: Svoboda dobrá – důležitá umožňuje – otevírá – pomáhá Není všude na světě. život Monika Vraždová, 9. A: Svoboda důležitá – příjemná uklidňuje – umožňuje – hojí Bojuje se za ni. volnost _________________________________________________________ Myšlenky žáků 6. A Adam Berni:

Svoboda je nádherná – komplikovaná. válčit – umírat – žít

Aneta Bučáková: Svoboda je druh hudby. zneužívat – bojovat – hledat Tadeáš Okrouhlík: Svoboda je volná – křehká – komplikovaná.

27

„Návrat“ Jana Amose Komenského do Byšic odhalení busty 2. června 2016

___________________________________________________________________________ Vydala Základní škola a Mateřská škola Byšice, okres Mělník Komenského 200, 277 32 Byšice; [email protected]; 315 696 219 Koncepce a zpracování: Mgr. Renata Špačková červen 2016 28